Partnerem sekce Veřejné zakázky je Solkind s.r.o., advokátní kancelář. Advokátní kancelář Solkind vznikla 1. 1. 2026 sloučením advokátních kanceláří MT Legal a Urban & Hejduk s cílem posílení pozic obou kanceláří na trhu pod společnou značkou a dalšího zkvalitnění služeb pro jejich klienty nejen v oblasti veřejných zakázek.
Rozhodnutí zadavatele o podaných námitkách je jedním ze zásadních úkonů v rámci celého zadávacího řízení. Správné zvážení skutečností uvedených v podaných námitkách může mít totiž zásadní vliv na jeho úspěšné, případně neúspěšné dokončení. Zadavatel v rámci zadávacího řízení sice disponuje mimo jiné oprávněním stanovit předmět plnění veřejné…
Zákon o zadávání veřejných zakázek zakotvuje institut vertikální spolupráce (též nazývaný jako in-house či interní zadávání) coby výluku ze své věcné působnosti, upravující možnost veřejného zadavatele uzavřít smlouvu s jinou právnickou osobou v pozici dodavatele bez toho, aniž by uzavření této smlouvy předcházelo zadávací řízení, tedy „napřímo“…
Téma omezení plnění veřejných zakázek ze strany dodavatelů z vybraných 3. zemí ve společnosti aktuálně rezonuje více než kdy dříve. Jistou pozornost k němu přitáhla kauza vylučování společností Huawei a ZTE z veřejných zakázek, v návaznosti na varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost („NÚKIB“) z konce roku 2018[1] nebo…
Jedním z aspektů, který může zadavatel uplatnit při zadávání veřejných zakázek v návaznosti na zásady odpovědného veřejného zadávání dle § 6 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je prvek cirkulární ekonomiky. Prvky cirkulární ekonomiky lze uplatnit u veřejných zakázek, v rámci…
Proces výstavby ovlivňuje řada okolností, které mohou realizaci díla, konkrétně stavby, ztížit či zcela znemožnit. V tomto dvoudílném článku se zaměříme na právní možnosti řešení vlivu nepříznivých klimatických podmínek na sjednanou dobu plnění, jaké možnosti dává smluvním stranám zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších…
Několik zajímavých rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a jeho předsedy z posledního roku a půl, která se týkají výkladu a užití § 46 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zadavateli při objasňování a doplňování dokladů, přináší zajímavé (ale i staronové) závěry k aplikaci předmětného…
S účinností od 1. ledna 2021 byly do zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), zakotveny nové zásady zadávacího řízení, které budou mít zadavatelé povinnost zohlednit při zadávání veřejných zakázek. Konkrétně byl do § 6 ZZVZ doplněn nový odstavec 4 následujícího…
Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) vydal dne 19. 9. 2020 rozsudek č.j. 4 As 85/2020 – 38 (dále jen „Rozsudek“), v němž posuzoval transparentnost vymezení subjektivních hodnotících kritérií v zadávací dokumentaci. Byť nelze říci, že rozhodnutí přichází se zcela novými a překvapivými závěry, dle mého názoru z něj vyplývají obecně platná…
Na konci loňského roku došlo k poměrně rychlé a na první pohled nenápadné novelizaci zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Uvedená změna se od 1. ledna 2021 zcela zásadně dotýká všech veřejných zadavatelů a všech druhů zadávacích řízení. Co se tedy…
V souvislosti s přijetím nového zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností[1] byl přijat změnový zákon, který obsahuje dílčí novelizace deseti zákonů, mezi nimiž je i zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Změnový zákon byl dne 23. 12. 2020 publikován ve Sbírce zákonů…
Zákonem č. 543/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností, byla přijata úprava i zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, („ZZVZ“), a to konkrétně doplnění § 6 odst. 4 s tímto zněním: „Zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření…
Ust. § 36 odst. 3 věta druhá zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“), stanoví: „Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.“ Kde je hranice této odpovědnosti? A bude z porušení této povinnosti dovozovat…
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu České republiky definitivně podřadilo akvizice pod režim veřejných zakázek. Podrobení korporátních akvizic pravidlům pro zadávání veřejných zakázek tak potvrdilo povinnost zadavatelů v této souvislosti postupovat podle zákona č. 134/2016, o zadávání veřejných zakázek (dále jen…
Základní způsobilost je upravena v § 74 a násl. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Jedná se o souhrn kritérií tvořících dodavatelům první možnou a vskutku základní překážku v přístupu do zadávacího řízení. Veřejný zadavatel je s výjimkou zjednodušeného podlimitního řízení povinen…
Zadavatelé se běžně dostávají do situace, že těsně před koncem lhůty pro podání nabídek obdrží od některého z dodavatelů námitky proti zadávacím podmínkám ve smyslu ust. § 241 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“). Jak v takové situaci má…
V minulém roce jsem publikovala dva články[1] reagující na relativně novou právní úpravu dynamického nákupního systému (dále jen „DNS“) v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). V těchto článcích jsem poukázala na flexibilitu DNS a poměrně velký potenciál využití tohoto institutu v…
V praxi se běžně střetáváme s postoupením pohledávky; lze se přitom setkat i s tzv. fiduciárním postoupením pohledávky, které má určitá specifika. Toto specifické postoupení pohledávky bude tímto článkem přiblíženo a současně bude posouzeno z pohledu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen…
Přestože „povinná elektronizace“ zadávacího řízení platí pro všechny zadavatele veřejných zakázek již ode dne 18. 10. 2018, stále není všem orgánům dozoru (především pak na úseku kontroly rozpočtové kázně) a ani některým poskytovatelům dotací zřejmé, jak povinnou elektronickou komunikaci mezi zadavatelem a dodavateli pojímat. Problémy pak…
Informační technologie jsou v současné době zahrnuty ve většině oblastí činnosti zadavatelů a jejich význam bude i nadále růst[1]. Spolu s rostoucím významem informačních technologií a informací v nich obsažených se zvyšují i nároky na jejich bezpečnost. Roste tedy počet zranitelností a s nimi i rizika, že dané zranitelnosti budou využity…
Stále aktuálním tématem je šíření onemocnění COVID-19 a s tím spojené dopady. Šíření onemocnění COVID-19 je často spojováno s pojmem vyšší moci neboli tzv. vis maior. Je zřejmé, že šíření pandemie výrazně zasáhlo do nejrůznějších oblastí života, oblast smluv na plnění veřejných zakázek nevyjímaje. Soukromoprávní předpisy umožňují změny práv a…
Je-li u koupě nemovité věci v písemné smlouvě výslovně projevena vůle stran uzavřít úplatnou kupní smlouvu bez určení kupní ceny, uplatní se podle § 2131 o. z. přiměřeně § 2085...
Rovněž nesprávný závazný právní názor nadřízeného orgánu, který negativně ovlivnil délku odškodněného řízení, vylučuje na základě § 16 odst. 4 (s přihlédnutím k...
Účinky vyvrácení domněnky platební neschopnosti dlužníka dle § 3 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona má výkaz stavu likvidity sestavený podle § 3 odst. 3 insolvenčního zákona...
Pojem „neoddělitelnost věcí“ ve smyslu § 2149 odst. 2 o. z. zákon blíže nedefinuje. Jde zde o právní normu s tzv. relativně neurčitou hypotézou, tj. normu, jejíž hypotéza není...
Smyslem § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. je zajistit hospodárnost řízení; proto by měl soud posoudit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i z hlediska délky původního...
