veřejné zakázky

Ačkoli od doby přijetí první tuzemské právní úpravy zadávání veřejných zakázek uplynula již dlouhá řada let a dalo by se tudíž očekávat, že v oblasti zadávání veřejných zakázek se ustálí určité standardy týkající se elementárních požadavků na úroveň a vyváženost smlouvy na veřejnou zakázku, každodenní zkušenost ukazuje, že tomu tak pohříchu vždy…

Porušení povinnosti zadavatele stanovené zákonem 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů dále jen („ZZVZ“), může vést ke vzniku škody na straně dodavatelů, resp. účastníků zadávacího řízení[1] a odpovědnosti zadavatele za takovou škodu. Problematika náhrady škody způsobené nezákonným postupem zadavatele při…

Ačkoliv se může zdát, že zákon o zadávaní veřejných zakázek upravuje tzv. „in-house“ výjimku opravňující zadavatele postupovat mimo režim zákona poměrně jednoznačně, i v tomto případě v praxi dochází k nejasnostem, jak vyplývá například z aktuálního rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve věci města Dobříš[1]. Proto nebude od věci…

Zásady zadávání veřejných zakázek mají bezpochyby zásadní vliv na průběh celého zadávacího i výběrového řízení (veřejné zakázky malého rozsahu). Ve výběrovém řízení jsou o to důležitější s ohledem na výjimku stanovenou v § 31 zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), podle které zadavatel veřejné…

V první části článku jsme dospěli k dílčímu závěru, že v případě smluv na plnění veřejných zakázek mohou být všechny podmínky pro aplikaci ochranných ustanovení podle § 1798 a násl. OZ[1] o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem naplněny současně a nelze tedy bez dalšího vyloučit možnost jejich aplikace.

Zákon 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) v § 79 odst. 1 (druhá věta) stanoví, že „zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné…

Potřeba vybudování přeložky sítě (zejména v elektroenergetice, ale i dalších oblastech, např. plynárenství, teplárenství, či u vodovodů nebo kanalizací) vzniká z mnoha důvodů, nejčastějšími je změna infrastruktury či realizace nových staveb.

V praxi mnohých zadavatelů při zadávání veřejných zakázek na opakující se dodávky nebo služby, které jsou realizovány podle skutečných potřeb zadavatele a účtovány na základě jednotkových cen, bývá celková nabídková cena někdy chápána jako maximální strop, který nesmí být při plnění veřejné zakázky překročen. To vede tyto zadavatele k tomu, že do…

Formalistický přístup opět překvapuje aneb nenechme se zmást selským rozumem. I takto by mohl znít název článku zabývajícího se časovým aspektem možnosti uznávání referencí účastníků zadávacího řízení v rámci požadované technické kvalifikace podle zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů…

Předkládání dokladů vybraným dodavatelem postupem podle ustanovení § 122 odst. 3 zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je jedním ze zásadních posunů oproti předchozím právním úpravám zadávání veřejných zakázek. Jedná se sice o změnu, která může na první pohled působit jako zjednodušení…

Novela zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, která je momentálně v meziresortním připomínkovém řízení (text v současnosti dostupný např. na stránkách Hospodářské komory ČR), výslovně vyjímá pořízení cenných papírů, obchodního závodu nebo podílu v obchodní korporaci z definice veřejné zakázky na dodávky. V případě, že novela bude…

Institut mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen “MNNC“) představuje právní nástroj ochrany zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s účastníkem zadávacího řízení, který by z důvodu nereálně stanovené nabídkové ceny nebyl schopen plnění veřejné zakázky za takovou cenu vůbec poskytnout, případně by jej nebyl schopen poskytnout za…

V souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2 (dále jen „pandemie COVID-19“), vyhlášením nouzového stavu v režimu zákona 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a souvisejících krizových opatření vlády i ministerstva zdravotnictví, lze…

Dne 17. prosince 2018 vydal NÚKIB varování ve smyslu § 12 odst. 1 zákona 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZKB“)[1] s konstatováním, že použití technických nebo programových prostředků společností HUAWEI Technologies Co., Ltd., Šen-čen, Čínská lidová republika a ZTE…

Právní rámec pro zadávání veřejných zakázek v mimořádné situaci

V souladu s § 1764 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), ve znění pozdějších předpisů, platí, že „změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti do té míry, že se plnění podle smlouvy stane pro některou ze stran obtížnější, nemění to nic na její povinnosti splnit dluh. To neplatí v případech stanovených v § 1765 a…

Vláda České republiky vyhlásila na území České republiky nouzový stav, z důvodu ohrožení zdraví výskytem koronaviru.[1] Zadavatelé musí zajistit razantní opatření a tím i nezbytné zakázky, jako jsou dodávky na dezinfekční prostředky, zdravotnický materiál, bezdotykové vybavení či související služby, a to rychle. Kromě toho vzniká potřeba i dalších…

Dnešní mimořádná situace vyvolává mnoho otázek ohledně aplikace práva veřejných zakázek, proto přinášíme mimořádný příspěvek od Mgr. Jiřího Harnacha z ROWAN LEGAL, advokátní kancelář, kde se dozvíte odpovědi na otázky související právě s tímto tématem.

Pojem „společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek“ není v právní úpravě nikde přímo definován. Přesto se jedná o institut, který nabývá v rámci zadávání veřejných zakázek na stále větším významu. Daný institut lze vymezit jako souhrn činností a postupů zadavatele veřejné zakázky, kterým zadavatel promyšleným postupem zvyšuje užitek z…

Evropský soudní dvůr („ESD“) vydal na konci roku 2018 rozhodnutí ve věci Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato - Antitrust et Coopservice (C-216/07, „Rozhodnutí“), ze kterého vyplývá, že rámcová smlouva má obsahovat informaci o maximálním množství služeb, které může veřejný zadavatel následně v rámci plnění…