epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    29. 8. 2019
    ID: 109831upozornění pro uživatele

    Zjednodušené podlimitní řízení zjednodušeně

    Zjednodušené podlimitní řízení, nejčastěji známo pod zkratkou ZPŘ, kterou autor využije pro stručnost i v tomto článku, je fenoménem zakázek s nižší hodnotou, spadajících do podlimitního režimu podle zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Takové zakázky nepodléhají díky své hodnotě unijní regulaci, a proto je ZPŘ jako druh zadávacího řízení popsán výlučně vnitrostátní úpravou, která tak mohla mnoho prvků zadávacího řízení zjednodušit.

    ZPŘ je jedním z druhů zadávacího řízení podle § 3 ZZVZ blíže popsaným v § 53 ZZVZ. Autor pro jistotu zdůrazňuje, že toto ustanovení je nutné vnímat vždy i v kontextu s ostatními ustanoveními ZZVZ, která již svůj zdroj v právu EU mají. Těmi jsou zejména jeho část první a druhá a některá ustanovení části čtvrté, na které § 53 ZZVZ výslovně odkazuje.

    Pokud jde o podmínky použití, jedinou podmínkou je podlimitní předpokládaná hodnota veřejné zakázky, a v případě stavebních prací hranice do 50 000 000 Kč.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Hlavní motivací zákonodárce zde bylo usnadnit zadavatelům zadávací postup u méně „významných“ zakázek, zejména uvolněním procesních pravidel a nižší administrativní náročností, a tím i částečně zvýšit zájem menších dodavatelů.

    MT Legal

    Zjednodušení pro dodavatele

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Velkou motivací pro použití ZPŘ zadavateli je rychlejší možnost zadání veřejné zakázky díky kratší minimální lhůtě pro podání nabídek (jedenáct pracovních dní). Pro dodavatele sice není tato skutečnost již tolik příznivá, nicméně je vyvážena snížením nároků na prokazování kvalifikace dodavatelem v okamžiku podání nabídky. Podle § 53 odst. 4 ZZVZ mohou totiž dodavatelé v nabídkách předložení dokladů (v kopiích) nahradit pouhým čestným prohlášením. Na rozdíl od nadlimitního režimu si zadavatel nemůže vyhradit, že nebude akceptovat k prokázání kvalifikace předložení čestného prohlášení.[1]

    Navíc, stejně jako například pro otevřené řízení, zůstává i pro ZPŘ zachována možnost předložení jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky podle § 87 ZZVZ. V takovém případě by se však dodavatelé měli ujistit, že si zadavatel nezvolil jiné kritérium kvalifikace, než které předpokládá ZZVZ (nadlimitní režim vycházející z unijní regulace). Pokud bude požadována například i bezdlužnost přímo vůči zadavateli, bude vhodné do nabídky připojit navíc i čestné prohlášení alespoň k tomuto požadavku.

    Z praxe vyplývá, že většina zadavatelů požaduje v ZPŘ kromě různě specifikovaných zkušeností v rámci technické kvalifikace vždy alespoň prokázání základní a profesní způsobilosti ve smyslu §§ 74 a 77 odst. 1 ZZVZ (byť povinné není). Proto lze dodavatelům doporučit, aby si kromě průběžné aktualizace katalogu zrealizovaných zakázek a odbornosti svých pracovníků připravili tzv. do šuplíku též vzor čestného prohlášení o splnění podmínek kvalifikace.

    Protože se však jedná o zjednodušení, a nikoliv bagatelizaci prokázání kvalifikace v zadávacích řízeních zadávaných dle ZZVZ, dodavatel musí přesto počítat s povinností doložení konkrétních dokladů požadovaných zadavatelem v případě, že jej o to v souladu s § 46 odst. 1 ZZVZ zadavatel (či jeho komise) požádá jako účastníka zadávacího řízení nebo jej k tomu podle § 122 odst. 3 ZZVZ vyzve již jako vybraného dodavatele. I pro takový případ mají dodavatelé možnost zjednodušení své administrativní zátěže, pokud doloží zápis v seznamu kvalifikovaných dodavatelů dle § 226 ZZVZ, a to ideálně již přímo ve své nabídce, případně pokud na zápis v seznamu kvalifikovaných dodavatelů, jako na informační systém veřejné správy dle § 45 odst. 4 ZZVZ, odkáží.

    Zjednodušení pro zadavatele

    První výhodou je jistě možnost zahájení zadávacího řízení uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele, bez nutnosti odesílat oznámení do Věstníku veřejných zakázek. Týmž dnem navíc dochází i k uveřejnění zadávacích podmínek, se kterými se dodavatelé mohou ihned seznámit (a pracovník zadavatele nemusí vyčkávat až na den uveřejnění oznámení o zahájení) Navíc má zadavatel možnost oslovit i konkrétní dodavatele (alespoň pět) – což zvyšuje jeho šanci na podání více nabídek. Pro menší dodavatele často nemá smysl sledovat pohyb poptávky ve Věstníku veřejných zakázek (zpravidla větší zakázky) a zároveň nevyužívají možností sledování profilů zadavatelů, což však nemusí naznačovat cokoliv negativního o jejich dodavatelských schopnostech (a výhodné ceně za dobrou kvalitu).

    I zadavatelé mají pak možnost zjednodušit si fázi posouzení nabídek tím, že se do výběru dodavatele spokojí s čestnými prohlášeními bez využití postupu podle § 46 odst. 1 ZZVZ (případně poskytnou vlastní vzory, viz dále) a zaměří se pouze na posouzení ostatních podmínek účasti v zadávacím řízení. Těmi jsou v praxi ZPŘ obvykle jen obchodní a technické podmínky ve smyslu § 37 odst. 1 písm. b) a c) ZZVZ, obzvláště pokud zadavatel nemá k dispozici vhodnou smlouvu a/nebo mu záleží pouze na několika smluvních ustanoveních (např. povinná publicita, či základní platební podmínky u dotačních projektů).

    Pokud si však zadavatel chce (má možnost) stanovit obchodní podmínky formou podrobného (neměnného) návrhu smlouvy specifikujícího předmět požadovaného plnění s využitím odkazu na podrobnou specifikaci v příloze takové smlouvy (jež má doplnit dodavatel) a s vynecháním místa pro doplnění nabídkové ceny, nemá smysl dodavatele nutit, aby návrh smlouvy jako celek do své nabídky vůbec přikládali. Urychlí to přípravu nabídky a zadavatel se pak při jejím posouzení může omezit v podstatě jen na zkontrolování toho, zda technický popis nabízeného předmětu plnění odpovídá technickým podmínkám stanoveným v zadávací dokumentaci.

    Nabízí se však úvaha, že se o tak velkou výhodu nejedná, když díky možnosti dané § 39 odst. 4 ZZVZ postačí posouzení splnění podmínek účasti pouze u vybraného dodavatel. I při zadávání ZPŘ se však mohou objevit situace, kdy toto předřazené hodnocení nesplní svůj účel, například když jsou podány jen dvě nabídky a ani u jedné z nich není zřejmé, zda vůbec splňuje obchodní či technické podmínky účasti, a zda tedy nedojde k vyloučení daného účastníka ze zadávacího řízení.

    Pro zjednodušení postupu při posouzení kvalifikace lze pak opět, tentokrát zadavateli, doporučit zpracování vzoru čestného prohlášení, respektive jeho zahrnutí do příloh zadávací dokumentace. Tento vzor často pomáhá méně (administrativně) zkušeným dodavatelům podat nabídku a zúčastnit se hodnocení dříve, než si budou muset zajišťovat větší množství dokladů od státních orgánů či jiných osob. Je sice pravda, že tímto zjednodušením může být zakryta skutečnost, že dodavatel nesplňuje kvalifikaci (což si často nemusí ani uvědomovat). Nicméně to je záležitostí konkrétního dodavatele a dá se říci, že většina dodavatelů přinejmenším základní způsobilost podle § 74 ZZVZ a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 ZZVZ (zápis v obchodním rejstříku, pokud jsou právnickými osobami) splňuje a takovéto zjednodušení uvítá.

    Nakonec nelze ani opomenout skutečnost, že v ZPŘ nemusí zadavatel požadovat splnění kritérií kvalifikace vůbec. Samotný § 53 ZZVZ (zejména v odstavci 4) totiž nestanovuje v tomto ohledu zadavateli žádnou povinnost (jako například § 73 ZZVZ pro nadlimitní režim), nýbrž možnost zvolit si (odkázat) na dílčí ustanovení nadlimitního režimu. V případě takového vypůjčení si ustanovení o kvalifikaci ZZVZ pouze reguluje určité aspekty (např. stáří dokladů podle § 74 a § 77 odst. 1 ZZVZ, byť zde se v neprospěch dodavatelů počítá 3 měsíce zpětně od podání nabídek a nikoliv již od zahájení zadávacího řízení) či stanovuje analogické využití pravidel (např. společné prokazování kvalifikace) tak, aby v konkrétních případech ZPŘ nevzniklo výkladové vakuum při posouzení kvalifikace, které představuje svébytnou oblast činností při zadávání veřejných zakázek.

    Zadavatel může stanovit i jen některé kvalifikační požadavky, případně si zvolit jiná (vlastní) kritéria kvalifikace. Může tak například požadovat pouze předložení seznamu dodavatelem realizovaných zakázek, aniž by požadoval předložení výpisu z Obchodního rejstříku či doložení daňové a poplatkové bezdlužnosti, nebo může požadovat výpis z Rejstříku trestů pouze pro jednatele či předsedu představenstva. Zadavatelé se také mohou zamyslet nad tím, nakolik je pro ně důležitá beztrestnost všech jednatelů, a jestli chtějí přebírat úlohu hlídačů plnění poplatkové povinnosti „do poslední koruny“. Nic totiž nebrání zadavateli stanovit modifikovaný požadavek bezdlužnosti, kdy by například nesměla být překročena určitá výše splatných nedoplatků (například procenty vůči příjmům, či fixní částkou). V případě stanovení kritérií kvalifikace nad rámec ZZVZ je pak samozřejmě nutné věnovat zvýšenou pozornost dodržení zásady přiměřenosti podle § 6 odst. 1 ZZVZ.

    Dalším zjednodušením při posouzení nabídek, tentokrát ve vztahu k nabídkové ceně, je možnost zadavatele, tedy nikoliv povinnost, posoudit mimořádně nízkou nabídkovou cenu (dále jen „MNNC“). Jak již bylo výše uvedeno, v případě ZPŘ se dá očekávat i hojná účast menších dodavatelů, kteří mnohdy nabídnou podstatně nižší nabídkové ceny, například za účelem pokrytí aktuálního nedostatku jiných zakázek či ve snaze získat referenci a dobrou dodavatelskou pověst u zadavatele či v daném regionu. Pokud zadavatel nemá pochybnost o schopnosti takového dodavatele zrealizovat veřejnou zakázku i za cenu, která fakticky odpovídá MNNC, nemusí se touto otázkou (podrobněji) vůbec zabývat. Zadavatel je totiž povinen „posoudit“ MNNC pouze pokud si vyhradí (výslovně v zadávacích podmínkách) postup podle § 113 ZZVZ v souladu s možností danou ustanovením § 53 odst. 4 ZZVZ, neboť na § 113 není ve výčtu povinných ustanovení pro nadlimitní režim podle § 53 odst. 6 ZZVZ odkázáno.

    To však neznamená, že by zadavatel nemohl posoudit MNNC, pokud si postup podle § 113 ZZVZ nevyhradí. Pokud zadavatel přece jen pojme podezření na MNNC v nabídce účastníka zadávacího řízení, může využít obecný postup a požádat o objasnění podle § 46 odst. 1 ZZVZ. V rámci žádosti a následného posouzení jeho objasnění nemusí zadavatel dodržet podrobnější pravidla pro nadlimitní režim stanovená § 113 ZZVZ (zejména v jeho odst. 4 a 6), a nebude tedy nucen zkoumat odpověď účastníka zadávacího řízení z toho hlediska, zda je nutno jej vyloučit. Pokud se zadavatel rozhodne účastníka vyloučit, učiní tak na základě § 48 odst. 4 ZZVZ. Ani toto zjednodušení v podobě absence povinnosti jinak platné pro nadlimitní režim však nezbavuje zadavatele obecné povinnosti dostatečně odůvodnit své rozhodnutí, plynoucí ze zásady transparentnosti podle § 6 odst. 1 ZZVZ. Odůvodnění by mělo zejména reflektovat skutečnosti, jichž se týkala žádost o objasnění MNNC, a to, jak na ně bylo reagováno v odpovědi účastníka. Nemělo by tedy dojít například k vyloučení účastníka proto, že z jím zaslaného objasnění nevyplývaly skutečnosti podle § 113 odst. 6 písm. a) a b) ZZVZ, když zadavatel jejich potvrzení nepožadoval podle § 113 odst. 4 ZZVZ.

    Pro náležitosti oznámení o výběru se pak použije pouze § 50 ZZVZ, a není tedy nutné přikládat zprávu o hodnocení nabídek nebo dokonce záznam o posouzení splnění podmínek účasti ve smyslu § 123 ZZVZ, který není zmíněn ve výčtu „povinně“ použitelných ustanovení z nadlimitního režimu dle § 53 odst. 6 ZZVZ.[2] I při tomto zjednodušeném postupu podle § 50 ZZVZ je však nutné zahrnout do odůvodnění oznámení o výběru alespoň základní skutečnosti, ze kterých vyplyne, že nabídka vybraného dodavatele je nejvhodnější, například ve vztahu k ceně, či dalším kritériím hodnocení, a to podle konkrétních zadávacích podmínek.

    Na profilu zadavatele se uveřejňuje oznámení o případném zrušení zadávacího řízení (na rozdíl od fakultativního uveřejnění oznámení o vyloučení účastníka či výběru dodavatele při výhradě zadavatele, byť toto v době povinné elektronizace již není zásadním přínosem), a to povinně a nejpozději do 5 pracovních dnů od přijetí rozhodnutí o jeho zrušení. Toto zjednodušení plyne z ustanovení § 53 odst. 8 ZZVZ, které představuje speciální úpravu vůči ustanovení § 128 odst. 1 a 2 ZZVZ. V ZPŘ totiž není stanovena dvojí povinnost (i) do 3 pracovních dnů uvědomit o zrušení zadávacího řízení jeho účastníky a (ii) do 30 (kalendářních) dnů odeslat příslušné oznámení do Věstníku veřejných zakázek. Dle výčtu daného ustanovením § 53 odst. 7 ZZVZ sice má být použito nadlimitní úpravy § 127 ZZVZ v otázce důvodů, pro které může být ZPŘ zrušeno, avšak tímto paragrafem končí výčet ustanovení, na něž text § 53 ZZVZ odkazuje jako na povinně použitelné v ZPŘ. Ustanovení § 128 ZZVZ již v tomto výčtu zahrnuto není a vzhledem ke kogentní povaze ustanovení § 53 odst. 8 ZZVZ je autor toho názoru, že postupem podle § 128 ZZVZ nemůže být nahrazeno splnění jím dané povinnosti.

    Závěr

    Výše popsaná zjednodušení zadávacího postupu v ZPŘ oproti otevřenému řízení dle nadlimitního režimu svědčí o vhodnosti využití tohoto druhu zadávacího řízení pro podlimitní zakázky. Ostatně také v praxi je ZPŘ hojně využíváno, i když je stále co zlepšovat a de lege ferenda by bylo vhodné například sjednotit počítání stáří dokladů podle § 74 a 77 odst. 1 ZZVZ s nadlimitním režimem. Avšak každé zjednodušení má své meze a dodavatelé i zadavatelé by si měli být vědomi určitých omezení či spíše pravidel, za kterých je možno zjednodušující instituty ZPŘ využívat tak, aby nedošlo k porušení obecných pravidel zadávání veřejných zakázek platných i pro podlimitní režim, a zejména základních zásad podle § 6 ZZVZ.

    Mgr. Milan Ondryáš,
    právník
     
    MT Legal s.r.o., advokátní kancelář 
     
    Jugoslávská 620/29
    120 00 Praha 2
     
    Tel.: +420 222 866 555  
    Fax:  +420 222 866 546
    e-mail: info@mt-legal.com
     
    Jakubská 121/1
    602 00 Brno 2
     
    Tel.: +420 542 210 351  
    Fax:  +420 542 212 518
    e-mail: info@mt-legal.com
     
    Bukovanského 1345/30
    710 00  Ostrava – Slezská Ostrava
     
    Tel.: +420 596 629 503
    Fax:  +420 596 629 508
    e-mail: info@mt-legal.com
     

    [1] Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha : Nakladatelství C. H. Beck, 2017, 334 s.

    [2] Tento určitou dobu sporný závěr byl nakonec potvrzen i rozhodnutím předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-R0152/2018/VZ-33420/2018/322/LKa ze dne 15. 11. 2018.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Milan Ondryáš (MT Legal)
    29. 8. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • FSR EU o zahraničních subvencích a více než rok jeho aplikace v oblasti veřejných zakázek
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, KVĚTEN 2025
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, DUBEN 2025
    • Aktivní legitimace k podání námitek proti zadávacím podmínkám v jednacím řízení s uveřejněním
    • Mimořádně nízká nabídková cena ve veřejných zakázkách: Aktuální soudní rozhodnutí a jeho dopady
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, BŘEZEN 2025
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, ÚNOR 2025
    • Byznys a paragrafy, díl 4.: Náhrada škody a újmy ve veřejných zakázkách
    • Předkládání návrhu smlouvy v nabídce v zadávacím řízení
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, LEDEN 2025

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Obchodní vedení společnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.