veřejné zakázky

veřejné zakázky

Partnerem sekce Veřejné zakázky je advokátní kancelář MT Legal. Kancelář MT Legal je držitelem ocenění "Právnická firma roku 2018, 2015 a 2014" pro oblast Veřejných zakázek a "Právnická firma roku 2012" v kategorii Regionální kancelář.

Pozorný občan nebude ve veřejných zakázkách od 1. října 2016 žádán?

Čitatelé článku jistě již zaslechli v různých rozhlasových stanicích[1] živé hlášení ostatních posluchačů upozorňující na provádění policejní kontroly či měření rychlosti. Uvedené informace jsou totiž většinou posluchačů žádány.[2] Autor článku se tak táže, proč s nabytím účinnosti[3] zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen…

Snaha podnítit inovace skrze veřejné zakázky a úsilí o udržení konkurenceschopnosti Evropské Unie

Nový zákon o veřejných zakázkách nově usiluje také o podnícení inovací skrze veřejné zakázky. Abychom pochopili, co se skrývá za tímto zákonem vyplývajícím z dva roky starých Směrnic Evropské unie (Směrnice 2014/24/EU a 2014/25/EU), je nutné se podívat také na širší vývoj tohoto ustanovení v rámci debat v Evropské unii a vyjádření Evropské komise.

Neodpovídající informace v nabídkách - bude lhaní beztrestné?

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. („ZZVZ“), který bude účinný od 1. 10. 2016 a transponuje nové evropské zadávací směrnice, je bezesporu obrovským současným tématem v oblasti práva veřejných zakázek.

Právo veřejných zakázek – k jednomu zajímavému problému z praxe

Subodvětví práva veřejných zakázek má za úkol (již ze své prapodstaty) zejména regulovat problematiku veřejných zakázek. Za jeho kruciální úlohu můžeme pokládat úpravu efektivity, transparentnosti a kontroly nakládání s veřejnými prostředky.

Zaknihované akcie - nová podmínka pro účast ve veřejných zakázkách

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek ukládá akciovým společnostem, které se chtějí ucházet o veřejné zakázky, povinnost mít zaknihované akcie. Jaké dopady bude mít nová právní úprava na zadávání veřejných zakázek, dotčené akciové společnosti a jejich akcionáře? A jakým způsobem lze přeměnu listinných akcií na zaknihované akcie…

Konec nejasností ohledně přezkumu VZMR?

Od počátku účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále též „ZVZ” nebo „zákon”), je stále velmi spornou otázka, zda je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS”) příslušný k přezkumu veřejných zakázek malého rozsahu (dále jen „VZMR”), či nikoliv. Zatímco Krajský soud v Brně (dále jen „KS”) a Nejvyšší správní soud České…

Do veřejných zakázek jen se zaknihovanými akciemi?

Prostřednictvím článku se zamýšlím nad teoretickou aplikací i praktickými dopady ustanovení § 48 odst. 7 zákona č. 134/2016, dle nějž je zadavatel oprávněn vyloučit ze zadávacího řízení uchazeče, který nemá výlučně zaknihované akcie.

K smysluplnosti některých obsahových náležitostí koncesního projektu

Koncesní projekt představuje výchozí dokument pro zpracování koncesní dokumentace v řízeních, jejichž cílem je uzavření významné koncesní smlouvy[1]. Koncesním projektem je dle § 21 odst. 2 zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „KZ“), míněno „základní vymezení…

Bid-rigging z pohledu evropského, českého a slovenského práva

979,221 miliónů korun – pokutu v této výši uložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) v roce 2007 za bid-rigging[1]. O co jde? Článek se věnuje problematice bid-riggingu v kontextu evropského, českého a slovenského práva.

K obraně proti výsledku obchodní veřejné soutěže určovací žalobou

Každého účastníka obchodní veřejné soutěže či jakéhokoli výběrového řízení jistě zajímá, zda a jak se může bránit proti výběru jiného účastníka, který dle jeho názoru uspět neměl. Jednou z možností je domáhat se určení neplatnosti smlouvy, jež byla na základě soutěže uzavřena, která však stejně jako každá určovací žaloba vyvolává otázku aktivní…

Způsoby skončení zadávacího řízení

S ohledem na připravovanou změnu v oblasti veřejných zakázek, kterou přinese zákon o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) poskytují autoři čtenářům stručný přehled možností skončení zadávacího řízení (dále jen „ZŘ“) včetně rozboru důvodů, které k nim mohou vést, a povinností, jež s nimi…

Může být poslední den lhůty pro podání nabídek zadavatelem zkrácen?

Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), veškeré lhůty určeny veřejným zadavatelem musejí být stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky. Jak ve stávajícím znění ZVZ, tak i v novém návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) je…

Nové povinnosti při výběru zhotovitele a další významné změny při přípravě a realizaci staveb z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Dne 1. 5. 2016 vstoupí v účinnost ustanovení zákona č. 88/2016 Sb. (dále jen „Novela“), kterými se mění zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „Zákon“), jakož i další související právní předpisy.

Svobodná volba advokáta podle nového zákona o zadávání veřejných zakázek, ano, či ne?

Vypadá to, že dříve či později bude definitivně schválen nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Návrh byl sice dne 6. dubna 2016 Senátem Parlamentu České republiky vrácen zpět Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, ten však spočívá toliko v prodloužení legisvakančního období ze současných tří měsíců na navrhovaných měsíců šest. Lze tak…

Nezákonné zrušení zadávacího řízení už nebude dle ZZVZ správním deliktem

Vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek, který byl dne 9. 3. 2016 schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky a v současné době je předložen ke schválení Senátu jako senátní tisk č. 220/0 (dále jen „ZZVZ“), stejně jako dosud platný a účinný zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen…

Zadávací lhůta a její možná východiska dle připravované nové právní úpravy zadávání veřejných zakázek

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), vymezuje v ustanovení § 43 institut tzv. zadávací lhůty. V aktuálním znění ZVZ se jedná se o obligatorní lhůtu, která stanovuje časové rozmezí, po které jsou uchazeči vázáni svými nabídkami. Po jejím marném uplynutí je zadavatel vystaven riziku, že jím…

Nestrannost zadavatele podle zákona o zadávání veřejných zakázek

Jednou ze základních povinností zadavatele při zadávání veřejných zakázek je zajištění toho, že výběr dodavatele bude proveden nestrannými osobami. V současné době účinný zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), pro zajištění této povinnosti využívá institutu nepodjatosti členů hodnotící komise…

Zadávání víceprací z pohledu stávající právní úpravy a připravovaného zákona o zadávání veřejných zakázek

V současnosti prochází legislativním procesem zcela nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který by měl nahradit stávající právní úpravu obsaženou především v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Nová právní úprava představuje vnitrostátní reakci na evropské směrnice[1] přinášející do…

Krátké zamyšlení nad důvody vedoucími k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení dle nového zákona

Není pochyb o tom, že současný zákon o veřejných zakázkách, tedy zákon č. 137/2006 Sb. (dále jen „ZVZ“), je již překonán časem, ale i potřebami veřejných zadavatelů. Jeho současná podoba zadávání veřejných zakázek spíše znesnadňuje, neboť celý proces svazuje mnohdy až nepochopitelným formalismem, v řízení vznikají zbytečné průtahy, úprava je…

Hodnocení délky praxe v rámci kvalitativních kritérií u veřejné zakázky na právní služby

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) se v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R197/2014/VZ-00566/2016/323/KKř ze dne 7. 1. 2016 zabýval mj. otázkou hodnocení zkušeností dodavatele, tj. aplikací § 78 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), ve znění novely č. 40/2015 Sb.