epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    15. 11. 2022
    ID: 115509upozornění pro uživatele

    Práva a povinnosti zadavatele při objasňování nabídky účastníkem zadávacího řízení

    Cílem tohoto článku je představit práva a povinnosti zadavatele při objasňování nabídky účastníkem v zadávacím řízení realizovaném v režimu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Zatímco v minulých letech byla vydána řada správních a soudních rozhodnutí, která určovala hranice toho, co je možné v rámci objasnění doplnit či změnit a co již je materiální změna nabídky, v poslední době byla vydána některá rozhodnutí, která určují, jaká práva a povinnosti zadavatel má, pokud se rozhodne institut objasnění dle § 46 ZZVZ využít. Některá tato rozhodnutí bych v tomto článku ráda představila.

    Na úvod je třeba říci, že z formulace § 46 odst. 1 věty první ZZVZ jednoznačně plyne, že objasňování a doplňování (pro zjednodušení v tomto článku používám pojem „objasňování“ i pro případné doplňování) je právem, nikoliv povinností zadavatele. Nutno však obratem dodat, že v rámci rozhodovací praxe byly vymezeny situace, kdy má zadavatel povinnost přistoupit realizaci žádosti o objasnění nabídky, a to

    1. pokud jde o nejasnost[1] na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a snadno vysvětlitelnou,
    2. pokud zadavatel bez objasnění nemá jistotu, zda zadávací podmínky jsou či nejsou splněny,
    3. s ohledem na zásadu rovného zacházení.

    Situace ad (i) vychází z dnes už všeobecně známého rozsudku Krajského soudu v Brně č. j.: 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2011. Proto jej nebudu podrobně rozebírat, pouze shrnu, že soud zde dospěl k závěru, že „jde-li o nejasnost, která ve svém důsledku způsobuje, že ani zadavatel si není jistý, v jaké fázi zadávacího řízení se má tato nejasnost projevit, a jde-li zároveň o nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem, že uchazeč se v části své nabídky dopustil chyby, tedy o nejasnost již na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň zřejmě lehce vysvětlitelnou“, pak má zadavatel povinnost přistoupit k objasnění nabídky. V návaznosti na tento rozsudek se v praxi občas setkávám se situací, kdy dodavatel vyloučený pro rozpor jeho nabídky se zadávacími podmínkami namítá, že šlo o administrativní nedopatření, tedy nejasnost na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a snadno vysvětlitelnou.[2] Je tomu tak mnohdy i v situacích, kdy například nedodrží horní hranici nabídkové ceny, nabídne zboží nevyhovujících vlastností či uvede rozporné hodnoty relevantní pro hodnocení. Zmínit lze i případ, kdy si účastník spletl zadávací řízení a podal v elektronickém nástroji nabídku zpracovanou pro jiné zadávací řízení, přesto se domáhal povinnosti zadavatele vyzvat jej k objasnění nabídky[3]. Naštěstí však v rozhodnutích Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) zpravidla „nenajde zastání“. Má-li tedy zadavatel jistotu o tom, že nabídka nesplňuje zadávací podmínky, nemá povinnost aktivovat institut objasnění.

    Zmiňuji-li pojem aktivace institutu objasnění, je na místě zmínit, že Úřad konstatoval, že pokud zadavatel „aktivoval" § 46 ZZVZ, musí akceptovat doplnění údajů či dokladů a tyto posoudit, i když k jejich doplnění účastníka nevyzval.[4] Velmi zjednodušeně řečeno, zadavatel v takové chvíli nemá možnost se nezabývat údaji a doklady, „na které se neptal“.

    Zadavatelé jsou si mnohdy s ohledem na rozsudek z roku 2011 nejistí, zda v situacích, kdy je nabídka zjevně v rozporu se zadávacími podmínkami, mají přistoupit k objasnění či nikoliv. Případně, pokud k němu přistoupí a účastník nabídku „opraví“, jak mají dále postupovat. Lze konstatovat, že pokud si je zadavatel jistý, že dodavatel nesplnil zadávací podmínku a případné objasnění by nutně muselo vést k materiální změně nabídky (např. místo zboží X má na základě objasnění zadavatel dostat zboží Y, tedy jiné) či k doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení[5], neměl by vůbec přistupovat k žádosti o objasnění. Je-li situace nejasná (například zadavatel si není zcela jist, zda nabídka splňuje zadávací podmínky, např. z popisu zboží není zcela zřejmé, o jaké zboží se jedná a zda splňuje technické podmínky), přičemž objasnění účastníka má povahu změny nabídky (v uváděném příkladu se zbožím uvede, že se spletl a uvedl jiné zboží, než měl v úmyslu a nabízí zboží jiné splňující zadávací podmínky), taková změna je v § 46 odst. 2 ZZVZ zakázána. Zadavatel tedy nabídku bude posuzovat tak, jako by změna v rámci objasnění nebyla provedena a účastníka vyloučí ze zadávacího řízení pro nesplnění zadávacích podmínek.

    Reklama
    Whistleblowing v souvislostech – vše, co potřebujete vědět o nových pravidlech pro ochranu oznamovatelů (online - živé vysílání) - 20.4.2023
    Whistleblowing v souvislostech – vše, co potřebujete vědět o nových pravidlech pro ochranu oznamovatelů (online - živé vysílání) - 20.4.2023
    20.4.2023 09:303 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Pokud zadavatel v případě ad (ii) nemá 100% jistotu, zda zadávací podmínky jsou či nejsou splněny, nezbude mu nic jiného, než přistoupit k žádosti o objasnění. Velmi častou situací, se kterou se v praxi setkávám, je zpochybnění významné služby, dodávky, stavební práce nebo třeba zkušenosti člena realizačního týmu (dále jen „reference“) jiným účastníkem zadávacího řízení. V takových případech bude zadavatel povinen přistoupit k objasnění či vlastnímu ověření údajů z nabídky.

    Tím se dostáváme k situaci ad (iii). Zdůrazňování zásady rovného zacházení vedlo například k situacím, kdy zadavatel zasílal opakované žádosti o objasnění i těm dodavatelům, kteří na předchozí žádosti vůbec nereagovali, protože pokud se některého z účastníků dotazoval například třikrát, měl obavu, zda se nemusí ptát třikrát všech účastníků. Tyto obavy byly rozptýleny v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j.: 31 Af 83/2020-80 ze dne 23. 11. 2021 a v rozhodnutí Úřadu sp. zn.: ÚOHS-R0190,0195/2021/VZ ze dne 24. 1. 2022. Jejich rozborem se podrobně zabývala M. Machálková v článku Aplikace zásady rovného zacházení při postupu zadavatele dle § 46 ZZVZ pohledem rozhodovací praxe[6]. Zde lze tedy zopakovat jen závěry těchto rozhodnutí. Není porušením zásady rovného zacházení, pokud zadavatel při objasnění postupuje rozdílně s ohledem na rozdílné postavení účastníků. Tedy v případě, kdy nabídka některého z nich je jednoznačně v rozporu se zadávacími podmínkami, jej o objasnění nepožádá, zatímco účastníka, jehož nabídka obsahovala objasnitelné nejasnosti, o objasnění požádá. Stejně tak není zadavatel povinen přistupovat k zásadě rovného zacházení ryze „matematicky“, tedy každého účastníka vyzývat k objasnění stejným počtem žádostí, ale pokud účastník na první žádost nereagoval, může jej vyloučit ze zadávacího řízení, zatímco u jiného účastníka opakovaně požádá o objasnění.

    Na tomto místě je vhodné zmínit, že u veřejných zakázek spolufinancovaných z evropských fondů někdy bývá stanoveno doporučení, či dokonce povinnost zadavatele v případě nejvýhodnější nabídky využít objasnění vždy, pokud je to možné.

    Za velmi důležité rozhodnutí ve vztahu k objasňování nabídek považuji rozhodnutí Úřadu sp. zn.: ÚOHS-S0118/2022/VZ ze dne 13. 5. 2022, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn.: ÚOHS-R0068/2022/VZ ze dne 18. 7. 2022.

    V řešeném případě zadavatel požádal navrhovatele o objasnění nabídky ve vztahu ke kvalifikaci členů realizačního týmu. K tomuto objasnění mu stanovil lhůtu 5 kalendářních dnů (3 pracovních dnů), přičemž tato lhůta skončila 2. 2. 2022. Navrhovatel dne 2. 2. doručil zadavateli neúplné objasnění, přičemž se stručně ohradil proti stanovené lhůtě k objasnění. Navrhovatel však nepodal námitky proti této lhůtě, nepožádal zadavatele o její prodloužení, ani jakkoliv nedal najevo, že objasnění bude z jeho strany ještě doplněno. Dne 9. 2. (tj. 7 dní po uplynutí zadavatelem stanovené lhůty) doručil navrhovatel další doklady ke kvalifikaci členů realizačního týmu, kdy s tímto podáním nežádal o prominutí zmeškání původní lhůty. Zadavatel ovšem mezitím provedl posouzení nabídky navrhovatele včetně údajů a dokladů dle objasnění ze dne 2. 2. a dne 7. 2. rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, neboť měl za nesplněné (neprokázané) zkušenosti dvou členů realizačního týmu. Toto rozhodnutí však v době, kdy obdržel druhé objasnění navrhovatele, navrhovateli ještě nestihl oznámit. Zadavatel tedy stál před rozhodnutím, zda již „hotové“ rozhodnutí o vyloučení navrhovatele navrhovateli oznámit, nebo svůj postup revidovat, jeho opožděné podání zohlednit a posoudit dodatečně doložené údaje ohledně zkušeností členů realizačního týmu. Zadavatel se rozhodl pro první řešení, tedy údaje a doklady doručené dne 9. 2. již neposuzoval a vyloučení navrhovateli oznámil. Navrhovatel se bránil námitkami a následně návrhem na přezkoumání úkonů zadavatele podaným k Úřadu. Namítal, že lhůta k objasnění byla nepřiměřená, že zadavatel musel zohlednit jím dodatečně doložené doklady. K referenci člena týmu, kterou si zadavatel ověřil u objednatele, který ji rozporoval, tvrdil, že zadavatel měl povinnost dát mu prostor k vyjádření. Úřad přitom přijal dle mého názoru velmi racionální závěry. V prvé řadě konstatoval, že lhůta 3 pracovních dnů pro objasnění v konkrétním případě byla dostatečná. Tento závěr pochopitelně nelze zobecňovat, vždy bude záviset na konkrétních okolnostech případu, nicméně může být určitým vodítkem. Úřad zdůraznil, že taková lhůta je dostatečná zejména v případě dodatečného dokládání dokladů či údajů, které měly být součástí nabídky. Úřad také dospěl k závěru, že zadavatel není povinen akceptovat a zohledňovat objasnění učiněné po lhůtě k němu stanovené. Tím spíše pak k tomu není povinen, pokud ji dodavatel nenapadl námitkami, nežádal o její prodloužení, nežádal o prominutí jejího zmeškání, ani nedeklaroval, že své objasnění ještě doplní. Skutečnost, že navrhovatel doplnil objasnění nabídky ještě před tím, než mu bylo oznámeno (doručeno) rozhodnutí o vyloučení, je zcela irelevantní, pakliže toto objasnění bylo doručeno po stanovené lhůtě. Úřad též přijal závěr, že má-li zadavatel postaveno na jisto, že jsou dány důvody k vyloučení, nemusí dát účastníkovi možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí o jeho vyloučení. V tomto případě tedy zadavatel, který ověřil u objednatele reference, že člen realizačního týmu nepůsobil na určité stavbě v určité pozici, nemusel tuto otázku nechat objasňovat účastníka. Zadavatel nemá v zadávacím řízení postavení správního orgánu ve správním řízení a netýká se jej proto povinnost dát účastníkům řízení možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Úřad návrh navrhovatele zamítl a zdůraznil, že „účastník zadávacího řízení nemůže kvalifikaci prokazovat (tj. předkládat zadavateli doklady ke kvalifikaci) „do nekonečna“, neboť připuštění takového přístupu by mohlo vést k neopodstatněnému a nežádoucímu prodloužení doby trvání zadávacího řízení“.

    Závěrem bych ráda poukázala i na rozhodnutí Úřadu sp. zn.: ÚOHS-S0270/2021/VZ ze dne 21. 10. 2021, z něhož plyne, že zadavatel není v objasňování zcela neomezen a nemůže požadovat objasnění nebo doplnění něčeho, co nemělo být součástí nabídky. Předmětem veřejné zakázky bylo dodání určitých ICT technologií, přičemž zadavatel nepožadoval v nabídkách uvést žádnou konkrétní specifikaci nabízeného plnění (nepožadoval uvedením názvu výrobku, identifikace výrobce, specifikace výrobku atp.). Při posouzení nabídek si zadavatel uvědomil, že není schopen ověřit splnění technických podmínek dodavatelem, neboť neví, jaké konkrétní plnění mu zamýšlí poskytnout. Požádal jej tedy o objasnění a doložení produktových listů, což účastník odmítl mimo jiné s tím, že předložení produktových listů bylo až součástí realizace předmětu veřejné zakázky po uzavření smlouvy. Zadavatel dodavatele vyloučil ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. b) ZZVZ. Úřad však toto rozhodnutí o vyloučení zrušil a konstatoval, že požadavek zadavatele byl nad rámec toho, co zadavatel požadoval doložit v nabídce, tedy nemohl jej vznést ani v rámci žádosti o objasnění. To neznamená, že by zadavatel nemohl požadovat jiný doklad, než měl být součástí nabídky (tj. například jiný důkaz o referenci než seznam významných služeb). Nicméně žádost o objasnění se musí vztahovat jen k těm dokladům a údajům, které součástí nabídky být měly.

    Dle mého názoru lze tedy uzavřít, že nedávná rozhodovací praxe ve vztahu k objasňování nabídek není vůči zadavatelům přehnaně formalistická a stanovila k dříve vymezené povinnosti k objasnění rozumné meze.

    Mgr. Zuzana Profousová,
    právník

    MT Legal

    MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
     
    Jugoslávská 620/29
    120 00 Praha 2
     
    Tel.: +420 222 866 555  
    Fax:  +420 222 866 546
    e-mail: info@mt-legal.com
     

    [1] V daném ohledu je třeba rozlišovat, zda se jedná toliko o nejasnost či přímo o chybu či vadu nabídky; v případě posléze zmíněného lze povinnost k aplikaci § 46 ZZVZ vnímat jako slabší či v některých případech taková povinnost nemusí být dána.

    [2] Nutno podotknout, že rozsudek Krajského soudu v Brně je vhodné vždy přečíst před příslušným rozhodnutím zadavatele celý a nezakládat své úvahy jen na (byť zásadních) jeho klíčových právních větách, jelikož podstatný je vždy i celý kontext rozsudku.

    [3] Rozhodnutí Úřadu sp. zn.: ÚOHS-S0159/2021/VZ ze dne 15. 6. 2021, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn.: ÚOHS-R0102/2021/VZ ze dne 6. 8. 2021

    [4] Rozhodnutí Úřadu sp. zn.: ÚOHS-S0099/2021/VZ ze dne 30. 4. 2021, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn.: ÚOHS-R0088/2021/VZ ze dne 26. 7. 2021

    [5] I v tomto ohledu se však rozhodovací praxe poměrně rychle vyvíjí, nicméně uvedené přesahuje rámec tohoto článku.

    [6] MACHÁLKOVÁ, Michaela. Aplikace zásady rovného zacházení při postupu zadavatele dle § 46 ZZVZ pohledem rozhodovací praxe. In: epravo.cz [online]. 15. 6. 2022 [cit. 7. 10. 2022]. Dostupné >>> zde.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Zuzana Profousová (MT Legal)
    15. 11. 2022
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Pořizování nově upisovaných akcií jako veřejná zakázka? Už snad ne
    • Má dodavatel nárok na náhradu škody při neoprávněném vyloučení ze zadávacího řízení?
    • Opět k problematice uveřejňování skutečně uhrazené ceny u „smluv na veřejné zakázky“ uveřejňované v registru smluv aneb „raději zveřejňujte vše, vždy a navždy“
    • Lze se účinně bránit snahám vybraného dodavatele o vyloučení ze zadávacího řízení, a to bez ztráty jistoty?
    • K některým otázkám vztahujícím se k trestu zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži
    • K výkladu stáří referenčních zakázek dle nového výkladového stanoviska
    • Problematika zákonné úpravy evidence skutečných majitelů ve vybraných souvislostech zadávání veřejných zakázek
    • Existují změny závazků ze smluv na veřejné zakázky, které leží mimo § 222 ZZVZ a co to může v praxi (například při převodu nebo pachtu závodu) znamenat?
    • Prodloužení termínu plnění u smluv na veřejné zakázky
    • Recentní rozhodovací praxe ÚOHS ve věci zásad environmentálně a sociálně odpovědného zadávání
    • K některým aspektům ověřování referencí účastníků zadávacího řízení

    Související produkty

    Online kurzy

    • Aktuality z práva veřejných zakázek (březen 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (únor 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (leden 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (prosinec 2022)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (listopad 2022 - část 2)
    Lektoři kurzů
    JUDr. Jiří Votrubec
    JUDr. Jiří Votrubec
    Kurzy lektora
    Mgr. Jiří Harnach
    Mgr. Jiří Harnach
    Kurzy lektora
    Mgr. Jan Měkota
    Mgr. Jan Měkota
    Kurzy lektora
    Mgr. Jan Hlavsa
    Mgr. Jan Hlavsa
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Kožár
    Mgr. Michal Kožár
    Kurzy lektora
    Mgr. David Říčný
    Mgr. David Říčný
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o.
    • Je publikovaná judikatura k elektronickým podpisům skutečně relevantní?
    • Vlastník pozemku a změna územního plánu
    • Aktivní legitimace SVJ k uplatnění nároků – podstatná změna pro praxi?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Nová pravidla pro posuzování přiměřenosti smluvní pokuty soudem podle § 2051 NOZ
    • Nepřípustné nepřímé zastoupení v civilním řízení aneb na co dojela kauza Dieselgate
    • Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti nemocensky nepojištěné OSVČ
    • Je publikovaná judikatura k elektronickým podpisům skutečně relevantní?
    • Vlastník pozemku a změna územního plánu
    • Ochrana osobnosti zaměstnance
    • Právo “dohodářů” na dovolenou ve světle vládního návrhu novely zákoníku práce
    • Excesivní vyplnění blankosměnky (vyplnění blankosměnky v rozporu s vyplňovacím oprávněním)
    • Aktivní legitimace SVJ k uplatnění nároků – podstatná změna pro praxi?
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 6.
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance z pohledu zaměstnavatele
    • Novela zákoníku práce a (zdánlivá) předvídatelnost vztahů z dohod (DPP a DPČ)
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Je publikovaná judikatura k elektronickým podpisům skutečně relevantní?
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Doručování v pracovním právu e-mailem?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nahlížení do spisové dokumentace (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o odmítnutí nahlížení do spisové dokumentace orgánu sociálně-právní ochrany dětí dle § 55 odst. 6 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí,...

    Pobyt cizinců

    Tvrzení cizince prokazujícího během řízení o správním vyhoštění, že může být osobou dle § 42e odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky,...

    Právo na informace (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro posouzení, zda žadatel o informaci o platech (§ 3 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv....

    Rada České televize (exkluzivně pro předplatitele)

    Rada České televize není oprávněna odvolat členy dozorčí komise za přiměřeného použití § 6 odst. 2 ve spojení s § 8a odst. 3 větou třetí zákona č. 483/1991 Sb., o České...

    Územní plánování (exkluzivně pro předplatitele)

    Regulativ v podobě maximálního počtu bytových jednotek v rodinném domě překračuje svojí podrobností rámec pro obsah územního plánu stanovený v § 43 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.