epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    15. 2. 2023
    ID: 115870upozornění pro uživatele

    Lze se účinně bránit snahám vybraného dodavatele o vyloučení ze zadávacího řízení, a to bez ztráty jistoty?

    Jednou ze základních snah zadavatele v zadávacím řízení je, mimo výběru co nejkvalitnější nabídky za co nejnižší cenu, provést celé zadávací řízení co nejrychleji. Zákon 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ či „zákon“) oproti svému předchůdci řadu procesů skutečně zjednodušil a zrychlil (zejména možnost pracovat pouze s nabídkou vybraného dodavatele – jak bude uvedeno dále), přesto však zůstává řada institutů, které zpravidla urychlit nelze a které mají v zákoně pevně dané lhůty – např. lhůty pro podání žádosti o vysvětlení, lhůta pro podání nabídek, lhůta pro podání námitek apod.

    Na straně druhé zadavateli zůstává řada možností, jak se pokusit zadávací řízení provést co nejefektivněji a nejrychleji. Základní poučkou, která pro zadavatele primárně platí, je, aby konstruoval své požadavky v zadávacích podmínkách co nejsrozumitelněji a nejpřehledněji, zejména bez zbytečně přehnaných nároků na prokázání splnění kvalifikace nebo technických dokladů či certifikátů. Významně se tím snižuje riziko žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace nebo námitek proti zadávacím podmínkám. Je navíc poměrně častou zkušeností, že zadavatelé při tvorbě zadávacích podmínek stanoví požadavky, které pod tlakem žádostí dodavatelů či přímo jejich námitek ze zadávací dokumentace vypouští, což přirozeně má za následek prodloužení lhůty pro podání nabídek o celou novou délku.

    Co však prodlužuje zadávací řízení prakticky nejvíce, je situace, kdy si vybraný dodavatel před podpisem smlouvy její uzavření „rozmyslí“. Zadavatel, případně jím jmenovaná hodnoticí komise je v takovém případě opět na začátku celého procesu posouzení, a to i přes to, že již proběhla jednání hodnotící komise, rozhodnutí o výběru a například již uplynula i lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru. Možností, jak „přinutit“ dodavatele k tomu, aby podávali nabídku jen v případě skutečného zájmu, je institut jistoty upravený v ustanovení § 41 ZZVZ. Podle předmětného ustanovení platí, že: „stanovil-li zadavatel zadávací lhůtu, může v zadávací dokumentaci požadovat, aby účastník zadávacího řízení poskytl ve lhůtě pro podání nabídek jistotu. Výši jistoty stanoví zadavatel v zadávací dokumentaci v absolutní částce ve výši do 2 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky nebo do 5 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky, jestliže v zadávacím řízení bude použita elektronická aukce“.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Jestliže je požadavek na jistotu v zadávací dokumentaci stanoven a tato je požadovaným způsobem složena, zadavateli na ni vzniká nárok za splnění podmínek ustanovení § 41 odst. 8 ZZVZ. Tedy v případě, pokud v zadávací lhůtě zanikla účast vybraného dodavatele v zadávacím řízení po jeho vyloučení podle § 122 odst. 7 ZZVZ nebo § 124 odst. 2 ZZVZ. Právo na jistotu tak zadavateli nevzniká při každém (jakémkoli) vyloučení účastníka, ale pouze v případě, kdy účastník jako vybraný dodavatel nedoloží požadované doklady podle ustanovení § 122 odst. 3 ZZVZ, neprokáže-li při testování požadované parametry plnění, případně jako vybraný dodavatel neuzavře smlouvu se zadavatelem. Dále pak musí dojít k zániku účasti po takovém vyloučení. Není proto možné uplatit nárok na jistotu již po samotném aktu vyloučení, pokud ještě běží lhůta pro podání námitek. Z výše uvedeného je jednoznačné, že ZZVZ konstruuje hrozbu ztráty jistoty toliko pro účastníka jako vybraného dodavatele. Právě v tom se však skrývá základní úskalí celého ustanovení.

    Účastníci se v případě, kdy předloží nabídku, která by měla být vyhodnocena jako nejvýhodnější, ale nechtějí uzavřít smlouvu, někdy mohou snažit docílit svého vyloučení tak, aby se nestali tzv. vybraným dodavatelem. Jinak řečeno chtějí dosáhnout svého vyloučení ze zadávacího řízení z jiných zákonných důvodů, se kterými ZZVZ nespojuje ztrátu složené jistoty. Řada dodavatelů totiž i přes to, že zadavatel v zadávacím řízení stanovil požadavek na složení jistoty, uvažuje tak, že podává nabídku s tím, že v případě předložení nejvýhodnější nabídky teprve zváží, zda k uzavření smlouvy přistoupí, či nikoliv. A to možná i s vědomím toho, že vybraným dodavatelem se mohou stát již záhy po otevření nabídek, například v důsledku předřazeného hodnocení nabídek, neboť vybraným se dodavatel stává již v situaci, kdy je jeho nabídka vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější ve smyslu § 122 odst. 1 ZZVZ (tedy již například po seřazení nabídek dle výše nabídkové ceny, nikoliv až rozhodnutím statutárního orgánu zadavatele, jak bývá někdy mylně dovozováno). V některých případech dodavatelé proto podávají samotnou nabídku tak, aby možnosti případného uplatnění složené jistoty zadavatelem co možná nejvíce ztížili. Lze se proti takovým postupům, často na hraně ZZVZ pokud možno efektivně bránit?

    Reklama
    Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    9.9.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    V praxi identifikovaným základním postupem výše uvedených dodavatelů je záměrné předložení nekompletní nabídky, kdy jeden ze zadavatelem požadovaných dokladů v nabídce chybí, či není doložen zcela v souladu s požadavky ZZVZ. Například doklady týkající se prokázání splnění kvalifikace. Dodavatelé se tímto postupem snaží domoci situace, kdy zadavatel učiní výzvu k objasnění podle ustanovení § 46 odst. 1 ZZVZ s tím, že účastník následně zváží, zda daný doklad doplní, či nikoliv. Pokud ho nedoplní, zadavatel jej sice vyloučí, ale pouze důvodem, se kterým ZZVZ nespojuje ztrátu jistoty. Účastnící se tak pokouší vytvořit stav, kdy si sami, až po podání nabídky a s případnou znalostí ostatních nabídkových cen mohou vyhodnotit, zda chtějí být vybraným dodavatelem, či nikoliv. Takový postup však jednoznačně odporuje jak konstrukci ustanovení § 41 ZZVZ, tak prakticky celému smyslu zadávacího řízení. Dle ZZVZ a jeho výkladu ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zadavatel takovou výzvu (žádost o vysvětlení či doplnění nabídky) provést v zásadě nemusí[1], nicméně některé výkladové tendence, zejména poskytovatelů dotace, však dovozují, že zadavatel je prakticky povinen vždy takovou výzvu učinit.

    Obranou proti těmto krokům dodavatelů, resp. účastníků může být provedení předřazeného hodnocení a posouzení nabídky již jako nabídky vybraného dodavatele, tedy spojení fází posouzení splnění podmínek účasti a dokladů vybraného dodavatele v jednom kroku. Případná výzva by proto byla učiněna jak podle § 46, tak i podle § 122 ZZVZ. V případě, kdy by nebyly doloženy všechny požadované doklady, či by účastník / vybraný dodavatel na výzvu nereagoval, byl by vyloučen z obou těchto důvodů. Kumulace vylučovacích důvodů přitom nemá vliv na možnost, resp. případnou nemožnost uplatnění práva z poskytnuté jistoty.[2] Podle ZZVZ by tak zadavatel měl nárok na plnění z jistoty. Pro vznik takového nároku totiž není rozhodné, zda byly důvodem vyloučení i další důvody pode ZZVZ, se kterými není takový nárok spojen. Podstatné pouze je, zda došlo k vyloučení podle § 122 odst. 7 ZZVZ, nemuselo se však jednat o důvod výlučný. Stejně tak, pokud by byl účastník například vyloučen pro neobjasnění mimořádně nízké nabídkové ceny podle § 113 ZZVZ a zároveň nedoložení dokladů vybraného dodavatele. I v takovém případě by zadavateli vznikl nárok na inkaso složené jistoty.

    Jiná situace by nastala, kdyby účastník selektivně na část výzvy reagoval a na část nikoliv. Tedy zejména pokud by doložil všechny doklady vybraného dodavatele, ale např. na souběžnou výzvu k objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny by nereagoval. V takovém případě by pak muselo dojít k vyloučení účastníka bez ztráty jistoty (pokud by se zadavatel nerozhodl výzvu k vysvětlení zopakovat).

    Dalším v praxi obvyklým postupem vybraného dodavatele směřujícím ke svému vyloučení bez případné ztráty jistoty je oznámení o ztrátě kvalifikace učiněné podle ustanovení § 88 ZZVZ. Vybraný dodavatel ve své nabídce prokáže splnění kvalifikace ve stanoveném rozsahu, nicméně před samotným uzavřením smlouvy, často až po uplynutí lhůty pro podání námitek, zadavateli sdělí, že došlo ke změně kvalifikace, a to její ztrátou. Domníváme se, že správným postupem v dané situaci by mělo být ověření ze strany zadavatele, zda tato situace skutečně nastala, tedy, že ze strany vybraného dodavatele nejde jen o formální krok. Nejedná se podle našeho názoru a „nárokové“ a automatické vyloučení, jak se někteří účastníci zpravidla domnívají, ale zadavatel je naopak oprávněn relevantnost takových důvodů přezkoumat a ad hoc posoudit, zda nedochází k zakázanému zneužití práva (tedy právnímu jednání, které by nemělo požívat právních ochrany).[3]

    Rovněž důvody vedoucí ke ztrátě kvalifikace by měly být spíše objektivního charakteru, vzniklé nezávisle na vůli vybraného dodavatele. Jinak řečeno, pokud například vybraný dodavatel oznámí ztrátu kvalifikace tím, že již nemá k dispozici osobu stavbyvedoucího, mělo by jít o objektivní nemožnost plnění například, že již není v pracovněprávním vztahu u vybraného dodavatele, případně jde o dlouhodobou nemožnost plnění ze zdravotních důvodů. Dle našeho názoru by mezi takové případy nepatřila skutečnost, že vybraný dodavatel tuto osobu přidělil na jinou práci (zakázku). Domníváme se, že jestliže je vybraný dodavatel vázán svou nabídkou, platí tato vázanost na nabídku jako celek, a to včetně zajištění osob v ní uvedených.

    Možnosti obrany zadavatele v takovém případě jsou mnohdy omezené a vztahují se toliko na možné uznání či neuznání případné ztráty kvalifikace. Pokud se tedy zadavatel domnívá, že nejsou naplněny důvody pro vyloučení podle § 88 odst. 2 ZZVZ, může vybraného dodavatele i přesto vyzvat k doplnění dokladů podle § 122 ZZVZ, případně k uzavření smlouvy (v závislosti na fázi, kdy takové oznámení obdrží) a vyloučit jej následně pouze z důvodů, se kterými ZZVZ spojuje ztrátu jistoty. Samozřejmě pokud se jedná o ztrátu kvalifikace, kterou prokazoval vybraný dodavatel pomocí poddodavatele a tento od uzavřené smlouvy s vybraným dodavatelem odstoupí, není zpravidla jiná možnost, než přistoupit k vyloučení podle § 88 odst. 2 ZZVZ. Nicméně v situaci, kdy zadavatel má povědomí, že daná kvalifikace (například referenční zakázky) byla poddodavatelem prokazována pouze formálně a vybraný dodavatel je plně kvalifikovaný sám o sobě, může si zadavatel chybějící doklady podle § 39 odst. 5 ZZVZ „doplnit“. Jde zejména o opakující se zakázky, kdy zadavatel má k dispozici „chybějící doklady“ z předchozího zadávacího řízení, kde s totožným vybraným dodavatelem došlo k uzavření smlouvy. I v tomto případě se však zadavatel musí řádně připravit na potenciální spor, neboť obdobné případy nejsou doposud projudikovány (alespoň ne ve formě ustálené rozhodovací praxe).

    Existují samozřejmě i další varianty postupů dodavatelů než výše uvedené, například nedokládání bankovní záruky na celou dobu zadávací lhůty, prodlužování procesu posouzení a hodnocení nad rámec stanovené zadávací lhůty apod., když nápaditost některých dodavatelů (a jejich právních zástupců) je značně bohatá. I přes výše uvedené se však domníváme, že ZZVZ poskytuje adekvátní prostředky zadavateli, jak se domoci případné jistoty, pokud vylučovaný vybraný dodavatele neposkytne očekávanou součinnost. Je však nutné počítat s tím, že tyto postupy celé zadávací řízení prodlužují a účastníci proto mohou počítat i s tím, že zadavatelé zvolí „jednodušší řešení“ ve formě prostého vyloučení a vrácení jistoty. Toto se sice může zdát v konkrétním zadávacím řízení skutečně snadnější, ale zadavatelé tímto riskují, pak budou tito dodavatelé dané opakovat při své další účasti v jiném zadávacím řízení totožného zadavatele. Zadavatelé by proto měli zvážit, zda není z „preventivních důvodů“ účinnější skutečně dovést celý postup až do ztráty jistoty, aby v následných zadávacích řízeních byli dodavatelé srozuměni s tím, že o své jistoty skutečně mohou přijít.

    Mgr. Jan Galář,
    právník

    MT Legal

    MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
     
    Praha | Brno | Ostrava
     
    Tel.: +420 222 866 555  
    Fax:  +420 222 866 546
    e-mail: info@mt-legal.com
     
     

    [1] K danému například rozhodnutí ÚOHS-R0005/2022/VZ-03703/2022/163 ze dne 24.3.2022, které uvádí, že ačkoliv je ustanovení § 46 odst. 1 ZZVZ fakultativní, za určitých zde uvedených specifických okolností má zadavatel „povinnost“ výzvu k objasnění učinit.

    [2] Uvedené je potvrzeno soudní judikaturou (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. 8 Co 203/2022-177 ze dne 4. 11. 2022).

    [3] V rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2005, č. j. 1 Afs 107/2004 bylo dovozeno, že „Právo je jedním ze společenských normativních systémů; je tedy nerozlučně spjato s existencí společnosti, kterou svým regulativním působením významně ovlivňuje. (…) V tomto svém regulativním působení musí právo předkládat svým adresátům racionální vzorce chování, tedy takové vzorce, které slouží k rozumnému uspořádání společenských vztahů. To je příkaz nejen pro zákonodárce, ale i pro adresáty právních norem a orgány, které tyto právní normy autoritativně interpretují a aplikují; smyslu práva jako takového odpovídá pouze takový výklad textu právního předpisu, který takové uspořádání vztahů ve společnosti respektuje. Výklad, který by při existenci několika různých interpretačních alternativ – racionalitu uspořádání společnosti pomíjel, nelze považovat za správný a závěr, k němuž dospívá, potom důsledně vzato nelze považovat ani za existující právo, a to z toho důvodu, že se příčí základnímu smyslu práva. Ostatně odedávna platí, že znát zákony neznamená znát jenom jejich text, ale především pochopit jejich smysl a působení; obdobné platí o právu samém. Při existenci několika interpretačních alternativ tedy takové chování, které není v souladu s požadavkem rozumného uspořádání společenských vztahů, je chováním protiprávním; takové chování může mít zároveň povahu zneužití subjektivního práva.“


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jan Galář (MT Legal)
    15. 2. 2023

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, SRPEN 2025
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – I. část
    • Zadávání veřejných zakázek na Slovensku z pohledu dodavatele - vybrané odlišnosti od české právní úpravy
    • Byznys a paragrafy, díl 15.: Změny závazků ze smlouvy uzavřené ve veřejné zakázce
    • Certifikace dodavatele jako podmínka účasti v zadávacím řízení
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, ČERVENEC 2025
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, ČERVEN 2025
    • Omezení přezkumu postupu zadavatelů dle rozhodnutí NSS ve věci výstavby jaderných bloků v Dukovanech
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • FSR EU o zahraničních subvencích a více než rok jeho aplikace v oblasti veřejných zakázek
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 09.09.2025Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    • 09.09.2025Techniky přesvědčivé argumentace – nejen u soudu (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    • 10.09.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 10.9.2025
    • 10.09.2025Shareholders' agreement aneb Co by si měli společníci mezi sebou upravit (online - živé vysílání) - 10.9.2025
    • 11.09.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 11.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Sankce Evropské unie proti Rusku a jejich dopad na obchodní smlouvy
    • Odměna advokáta
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Vyhoření. Z jiné perspektivy
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Smlouva uzavřená mezi studentem a soukromou vysokou školou jako smlouva spotřebitelská – nález Ústavního soudu ze dne 5. února 2025, sp. zn. IV. ÚS 2093/24
    • Oceňování automobilů jako součást ocenění společnosti
    • Nárok na pobídkovou složku mzdy podmíněný dodržováním pracovních povinností a její krácení za jejich nedodržování
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Novela trestního zákoníku
    • Jak číst znalecký posudek: Právní orientace pro advokáty
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Nejvyšší soud o pohyblivé mzdě a pracovní kázni: Krácení nároku, nebo legitimní podmínka?
    • Neplatnost vydědění a její důsledky
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění

    Soudní rozhodnutí

    Odměna obhájce

    Ustanovení § 151 odst. 2 trestního řádu nezakládá bez dalšího nárok obhájce na odměnu a náhradu hotových výdajů za jakýkoli úkon právní služby poskytnutý obviněnému v...

    Podmíněné propuštění (exkluzivně pro předplatitele)

    Pokud se obecné soudy při posuzování podmínek pro podmíněné propuštění omezí na pouhé matematické sečtení kázeňských odměn a počtu trestních odsouzení a z možnosti...

    Poučovací povinnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Pokud by odvolací soud založil svůj procesní postup pouze na nesprávném právním posouzení závěrů plynoucích z právně závazného názoru v rozhodnutí dovolacího soudu bez toho, aby...

    Právo na informace (exkluzivně pro předplatitele)

    Právo stěžovatele na informace podle čl. 17 odst. 1 a 5 Listiny je porušeno, jestliže povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím neposkytl...

    Smluvní pokuta (exkluzivně pro předplatitele)

    Procesní úkon (námitku), jímž se dovolává nepřiměřenosti nároku na smluvní pokutu, může dlužník vznést v řízení kdykoliv, a to až do okamžiku rozhodnutí odvolacího soudu. Je...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.