epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    6. 4. 2023
    ID: 116195upozornění pro uživatele

    Kdy lze zahájit nové zadávací řízení po zrušení zadávacího řízení, v němž není žádný účastník?

    Tématem tohoto článku je otázka, kdy lze nejdříve zahájit nové zadávací řízení s obdobným předmětem poté, co bylo původní zadávací řízení zrušeno již v úvodní fázi, tedy předtím, než dodavatelům vznikla účast v zadávacím řízení. Tedy například u otevřeného řízení dříve, než byly podány nabídky, popř. u užšího řízení nebo jednacího řízení s uveřejněním před podáním žádostí o účast.

     Podle § 51 odst. 4 zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) může zadavatel před ukončením zadávacího řízení zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění pouze tehdy, pokud to vyžadují provozní potřeby zadavatele a veřejná zakázka bude zadána pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. Z tohoto ustanovení a contrario vyplývá, že zadávací řízení obdobné zadávacímu řízení zrušenému, lze zahájit až po ukončení původního zadávacího řízení.

    Otázka, kdy dochází k ukončení zadávacího řízení je řešena zákonem výslovně v § 51 odst. 1 a 2 ZZVZ. Pokud zadávací řízení proběhne úspěšně, je ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody nebo zavedením dynamického nákupního systému. Kromě těchto případů je ale v § 51 odst. 1 ZZVZ rovněž stanoveno, že zadávací řízení je ukončeno také „v okamžiku uvedeném v odstavci 2 v případě zrušení zadávacího řízení“.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Textace ustanovení § 51 odst. 1 ZZVZ nasvědčuje tomu, že se má jednat o úplný výčet možností ukončení zadávacího řízení. ZZVZ však obsahuje ještě další možnost ukončení zadávacího řízení, která ve výčtu v § 51 odst. 1 obsažena není, a to ukončení zadávacího řízení ze zákona podle § 40 odst. 4 ZZVZ v případech, kdy zadavatel neodešle oznámení o výběru dodavatele v zadávací lhůtě. Logickým výkladem lze dospět k tomu, že zadávací řízení je v takovém případě ukončeno v okamžiku, kdy končí zadávací lhůta.[1]

    V případě zrušení zadávacího řízení je zadávací řízení podle § 51 odst. 2 ukončeno v okamžiku, kdy

    1. všem účastníkům zadávacího řízení uplyne lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem, pokud námitky nejsou podány,
    2. v případě podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem uplyne lhůta pro podání návrhu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) podle § 251 odst. 2 nebo 3 ZZVZ, pokud návrh není podán,
    3. v případě podání návrhu podle § 251 odst. 1 ZZVZ proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem nabude právní moci rozhodnutí ÚOHS o zastavení správního řízení či zamítnutí návrhu, nebo
    4. nabude právní moci rozhodnutí, kterým ÚOHS zruší zadávací řízení podle § 263 ZZVZ.
    Reklama
    Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    19.9.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Ustanovení § 51 odst. 2 ZZVZ tedy jasně rozlišuje mezi „zrušením“ a „ukončením“ zadávacího řízení s tím, že i proti zrušení zadávacího řízení dává možnost jeho účastníkům podat námitky, popř. návrh k ÚOHS, a teprve po jejich vyřešení považuje zadávací řízení za ukončené. To má v kombinaci se zákazem zahájit nové zadávací řízení (s výjimkou dočasného řešení provozních potřeb) před ukončením původního zadávacího řízení ochránit práva jeho účastníků, a naopak zabránit zadavateli ve zmaření případného přezkumu zrušení původního zadávacího řízení tím, že by veřejnou zakázku zadal v novém zadávacím řízení.

    V praxi může dojít ke zrušení zadávacího řízení i v době, kdy nemá žádné účastníky, a to v úvodní fázi zadávacího řízení, jak už bylo řečeno výše, ale i později, pokud jsou všichni jeho účastníci vyloučeni a zadavatel zadávací řízení ruší podle § 127 odst. 1 ZZVZ. Z textu § 51 odst. 2 ZZVZ přitom jednoznačně nevyplývá, kdy je v takových případech zadávací řízení ukončeno. Jelikož však podle § 51 odst. 1 ZZVZ je okamžik zrušení zadávacího řízení upraven „v případě zrušení zadávacího řízení v odstavci 2“, měli bychom výkladem § 51 odst. 2 ZZVZ dospět k řešení této otázky.

    Vzhledem účelu § 51 odst. 2 ZZVZ, kterým je umožnění podání námitek proti zrušení zadávacího řízení (resp. následně návrhu k ÚOHS), je nutné se zabývat otázkou aktivní legitimace k podání takových námitek. Podle § 241 odst. 3 ZZVZ může „námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení“. Mezi tyto úkony se řadí i zrušení zadávacího řízení. Pokud je tedy zadávací řízení zrušeno v situaci, kdy v něm není žádný účastník, není také nikdo aktivně legitimován podat proti takovému zrušení zadávacího řízení námitky. Zrušení zadávacího řízení totiž v tomto případě dodavatele neznevýhodňuje či naopak nezvýhodňuje, a to ani pokud k němu dojde v úvodní fázi, kdy ještě nikdo za zahájení zadávacího řízení nereagoval, ani pokud k němu dojde po vyloučení všech účastníků zadávacího řízení, kteří měli možnost namítat nezákonnost svého vyloučení.

    V praxi se ale může stát, že námitky proti zrušení zadávacího řízení, v němž není žádný účastník, budou přesto podány. Takové námitky by měly být odmítnuty podle § 245 odst. 3 písm. a) ZZVZ, neboť nebyly podány osobou oprávněnou ve smyslu § 241 ZZVZ. Vzniká ale otázka, zda se v takovém případě neuplatní § 51 odst. 2 písm. b) ZZVZ, podle kterého je zadávací řízení v případě podání námitek proti zrušení zadávacího řízení ukončeno až marným uplynutím lhůty pro podání návrhu k ÚOHS (pokud se nepostupuje podle následujících písmen § 51 odst. 2). Jsem toho názoru, že takový výklad je nesprávný, přestože je z jazykového hlediska možný. Jako argument můžeme použít následující situaci.

    Pokud bychom uvažovali o odlišném případu zadávacího řízení, které účastníky má (např. otevřené řízení, v němž již byly podány nabídky), zadavatel by zadávací řízení zrušil a ve lhůtě pro podání námitek by žádné námitky podány nebyly. Některý z účastníků zadávacího řízení by ale podal námitky proti zrušení zadávacího řízení opožděně. Zadavatel o takových námitkách musí rozhodnout, odmítne je jako opožděné podle § 245 odst. 3 písm. b) ZZVZ. Zadávací řízení však již bylo ukončeno podle § 51 odst. 2 písm. a) ZZVZ marným uplynutím lhůty pro podání nabídek. Opožděné námitky je sice zadavatel povinen vyřídit, ale neznamená to, že zadávací řízení znovu „obživne“[2]. Z toho vyplývá závěr, že písmeno b) v § 51 odst. 2 ZZVZ nemůže být aplikováno tehdy, pokud již dříve došlo k ukončení zadávacího řízení podle písmene a) § 51 odst. 2 ZZVZ. To odpovídá logické konstrukci § 51 odst. 2 ZZVZ, kdy se jednotlivá písmena uplatňují z časového hlediska postupně podle toho, jak účastník zadávacího řízení uplatňuje své námitky a jak dochází k jejich řešení.

    Pokud se vrátíme ke zrušení zadávacího řízení, v němž nejsou žádní účastníci, měl by podle mého názoru být § 51 odst. 2 písm. a) ZZVZ vyložen podle smyslu právní úpravy tak, že zadávací řízení je ukončeno jeho zrušením, neboť lhůta pro podání námitek nezačne nikomu ani běžet. Není totiž žádný důvod k tomu, aby zadavatel čekal s dalším postupem na podání námitek, neboť nikdo není oprávněn takové námitky podat.

    Jiným teoreticky možným výkladem by bylo, že v případě zrušení zadávacího řízení, v němž nejsou žádní účastníci, hypotéza § 51 odst. 2 písm. a) ZZVZ nenastane nikdy, a to s poukazem na to, že pokud lhůta pro podání námitek nezačala nikomu běžet, nemůžeme ani říct, kdy skončí. Takový výklad sice vychází z formální logiky, vede ale k absurdnímu závěru, že zadávací řízení není ukončeno nikdy (ledaže by došlo k podání námitek, které by sice byly vždy odmítnuty, ale vedly by k ukončení zadávacího řízen).

    Lze si představit i další alternativní názor, že zadávací řízení, v němž nejsou žádní účastníci, je ukončeno podle § 51 odst. 2 písm. a) ZZVZ po 15 dnech od uveřejnění oznámení zrušení zadávacího řízení, a to s poukazem na lhůtu pro podání námitek podle § 242 odst. 2 ZZVZ, tj. námitek proti úkonům, které je zadavatel povinen uveřejnit (povinnost uveřejnit oznámení o zrušení zadávacího řízení je zadavateli pro běžná zadávací řízení stanovena v § 128 odst. 2 ZZVZ). To je ale v rozporu textem § 51 odst. 2 písm. a) ZZVZ, kde je výslovně uvedeno, že lhůta musí uplynout „účastníkům zadávacího řízení“. Je zde také namístě zopakovat, že podle § 241 odst. 3 ZZVZ námitky proti zrušení zadávacího řízení mohou podle podat pouze účastníci zadávacího řízení. Neexistuje tedy žádná osoba, která by mohla námitky ve lhůtě podle § 242 odst. 2 ZZVZ podat, nedává tedy smysl na dodržení této lhůty stavět výklad ustanovení § 51 odst. 2 ZZVZ.

    Mohli bychom také uvažovat o výkladu, že § 51 odst. 2 ZZVZ se na situaci zrušení zadávacího řízení v době, kdy nemá žádné účastníky, vůbec nevztahuje, neboť s touto eventualitou jeho text nepočítá. I v takovém případě bychom měli na základě úvahy o smyslu zákazu zahájit nové zadávací řízení před ukončením původního zadávacího řízení podle § 51 odst. 4 ZZVZ dospět ke stejnému závěru jako u výkladu § 51 odst. 2 písm. a) ZZVZ, tj. že pokud není nikdo oprávněn podat námitky, je zadávací řízení ukončeno jeho zrušením.

    Na základě výše uvedených úvah mám za to, že pokud dojde ke zrušení zadávacího řízení, které nemá žádné účastníky, lze neprodleně zahájit nové zadávací řízení, neboť v takovém případě je zadávací řízení ukončeno současně s jeho zrušením. Jiné výklady neodpovídají smyslu právní úpravy a vedou ke zbytečnému prodlení se zadáváním veřejné zakázky.

    Mgr. Pavel Herman,
    advokátní koncipient

    MT Legal

    MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
     
    Praha | Brno | Ostrava
     
    Tel.: +420 222 866 555  
    Fax:  +420 222 866 546
    e-mail: info@mt-legal.com

    [1] Tato úprava bude patrně změněna připravovanou novelizací zákona o zadávání veřejných zakázek, která je v současné době projednávána v Parlamentu ČR (viz sněmovní tisk č. 249). Podle návrhu novelizace se v případě neodeslání oznámení o výběru v zadávací lhůtě zadávací řízení zruší až po uplynutí 3 měsíců od skončení zadávací lhůty, přičemž bude § 50 odst. 1 doplněno, že uplynutím této lhůty je ukončeno i zadávací řízení.

    [2] Srov. např. rozhodnutí ÚOHS >>> zde, v jehož odůvodnění se uvádí, že „zákon jednoznačně stanovuje moment, kterým je zadávací řízení ukončeno a neposkytuje za těchto skutkových okolností (kdy smlouva na veřejnou zakázku již byla uzavřena) mechanismy, kterak v zadávacím řízení pokračovat“.

     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Pavel Herman (MT Legal)
    6. 4. 2023

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – II. část
    • Rozpor evidence skutečných majitelů s právem EU a jeho dopad na veřejné zakázky
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, SRPEN 2025
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – I. část
    • Zadávání veřejných zakázek na Slovensku z pohledu dodavatele - vybrané odlišnosti od české právní úpravy
    • Byznys a paragrafy, díl 15.: Změny závazků ze smlouvy uzavřené ve veřejné zakázce
    • Certifikace dodavatele jako podmínka účasti v zadávacím řízení
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, ČERVENEC 2025
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, ČERVEN 2025
    • Omezení přezkumu postupu zadavatelů dle rozhodnutí NSS ve věci výstavby jaderných bloků v Dukovanech
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 19.09.2025Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    • 23.09.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    • 24.09.2025ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 24.09.2025Mediace a vyjednávání nejen v podnikání (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 25.09.2025Digitalizace HR dokumentů po novele (online - živé vysílání) - 25.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Má i dlouhodobě nepřítomný zaměstnanec nárok na zaměstnanecké benefity?
    • Právo advokáta na odpojení od datové schránky
    • Byznys a paragrafy, díl 18.: Jak na inflační doložku
    • Insolvenční řízení
    • Squeeze-out a sell-out a jejich souběh
    • Výklad právních norem
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • Návrh na zrušení výpovědi leasingové smlouvy ve světle nálezu Ústavního soudu
    • 10 otázek pro ... Jana Kramperu
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Nejvyšší soud k zásadě reformationis in peius v insolvenčním řízení
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 2. díl: Oprávněný zájem jako titul pro trénink AI
    • Má i dlouhodobě nepřítomný zaměstnanec nárok na zaměstnanecké benefity?
    • Právo advokáta na odpojení od datové schránky
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – II. část
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance

    Soudní rozhodnutí

    Insolvenční řízení

    Žalobou z lepšího práva se rozumí žaloba, kterou se třetí osoba domáhá po tom, komu byla z majetkové podstaty (výtěžku jejího zpeněžení, jímž mohou být i splátky při...

    Výklad právních norem

    Za situace, kdy jsou podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů („ZESM“) údaje o skutečných majitelích zapsané v evidenci skutečných majitelů...

    Vydání výtěžku zpeněžení

    Jestliže osoby nadané popěrným právem nepopřely pohledávku věřitele přihlášenou do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako pohledávku s právem na uspokojení ze...

    Soudní poplatky

    Žádosti poplatníka podle § 9 odst. 4 písm. c/ zákona o soudních poplatcích založené na tvrzení, že „nemohl poplatek dosud zaplatit“, avšak očekává, že mu jeho dlužník brzy...

    Insolvence

    Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.