epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    12. 7. 2016
    ID: 102007upozornění pro uživatele

    Snaha podnítit inovace skrze veřejné zakázky a úsilí o udržení konkurenceschopnosti Evropské Unie

    Nový zákon o veřejných zakázkách nově usiluje také o podnícení inovací skrze veřejné zakázky. Abychom pochopili, co se skrývá za tímto zákonem vyplývajícím z dva roky starých Směrnic Evropské unie (Směrnice 2014/24/EU a 2014/25/EU), je nutné se podívat také na širší vývoj tohoto ustanovení v rámci debat v Evropské unii a vyjádření Evropské komise. Tento článek se pak soustředí především na právní vymezení inovací ve veřejných zakázkách ve zmíněných Směrnicích EU a následně hodnotí jejich implementaci v českém zákoně.

     
     Advokátní kancelář ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS
     
    Na evropské úrovni můžeme již delší dobu pozorovat nespokojenost s úpadkem konkurenceschopnosti proti svým globálním obchodním partnerům: Japonsku a Americe. Přes převládající představu Ameriky jakožto silně liberální ekonomie, celá řada ekonomů a autorů již řadu let poukazuje na velice aktivní roli, kterou hraje stát v podpoře inovací za cílem posílení konkurence-schopnosti výrobků na globálních trzích. To nejlépe v poslední době dokumentuje britská ekonomka Mariana Mazzucato ve své knize „The Enterprenurial state“, kde rozbíjí zajetá klišé ohledně Silicon Valley nebo úspěchů Steva Jobse, když ukazuje, jak klíčovou roli v jejich úspěších hrály veřejné prostředky. Konkrétně inovativní roli amerického státu skrze veřejné zadávání pak mapuje americká profesorka Linda Weiss, podle které se podporování R&D, s důrazem na komerční užití věci do té míry jako je tomu u Ameriky či Japonska, ocitá na hraně porušení mezinárodních pravidel obchodní soutěže pod WTO a to klíčového principu „national treatment“, podle kterého nesmí žádná z ekonomik zvýhodňovat své vlastní producenty před těmi konkurenčními. (Článek 3 General Agreement on Trade and Tarriffs 1994)

    Pravidla mezinárodního obchodu (jak jsou řízena pod institucí WTO a smlouvou GATT 1994) je příhodné, byť i jen okrajově, zmínit v úvodu, abychom si byli vědomi jistých limitů, kterými se musí každá země, ve snaze podpořit svoji konkurenceschopnost a podnítit inovativnost podniků, řídit.

    Veřejné zakázky a inovace v EU:

    Prvním konkrétním výsledkem snahy posílit inovativnost evropských podniků skrze veřejné zakázky je dokument z roku 2007 nazvaný „Pre-commercial procurement: Driving Innovation to ensure sustainable high quality public services in Europe“.  Pre-commercial procurement (PCP) je Komisí definován poněkud nejasně. Možná že, jak se můžeme domnívat, také z důvodu snahy neporušit ona mezinárodní pravidla soutěže. Má se ale jednat o postup, ve kterém výhody z nákupu nenáleží jen nakupující straně (státu). Jakkoliv není nikdy přímo zmíněna další komerční využitelnost poptávané věci, z celkového textu to vyplývá zcela jasně. Komise v dokumentu zmiňuje například úspěchy Japonska při nákupu autobusů operujících na „fuel cell“, čímž jim pomohla stát se životaschopným alternativním řešením šetrným k životnímu prostředí.  Podle PCP by tedy hlavní úvahou nákupce měla být i další komerční využitelnost dané věci, což předpokládá, že to, co stát nakupuje, má potenciál i za rámec veřejné zakázky k dalšímu komerčnímu využití a neexistuje pro to na trhu již obdobná věc.

    Snaha o podchycení „inovativního nakupování“ evropských států pak byla také jedním z důvodů změny evropských směrnicích o veřejných zakázkách, kterou najdeme nyní ve směrnicích 2014/24/EU a 2014/25/EU. Zde je možné identifikovat celkem tři specifické nástroje snahy státu podpořit inovace.

    První, obecné (a proto značně nezávazné) ustanovení najdeme v článku 47 směrnice 2014/24/EU, který nám říká, že: „Orgány veřejné správy by měly co nejstrategičtěji využívat zadávání veřejných zakázek za účelem podpory inovací. Nákupy inovativních výrobků, stavebních prací a služeb hrají klíčovou úlohu při zlepšování účinnosti a kvality veřejných služeb a zároveň řeší hlavní společenské problémy. Takové nákupy přispívají k dosažení nejlepšího poměru získané hodnoty a výše vynaložených veřejných prostředků, jakož i širších hospodářských, environmentálních a společenských výhod ve smyslu vytváření nových nápadů a jejich přeměny na inovativní výrobky a služby, a tím i k podpoře udržitelného hospodářského růstu.“

    Další možností je úplně nový nástroj dlouhodobého inovačního partnerství (který jak bude popsáno níže, se jako jediný výrazně promítnul také do české implementace zákona). Toto ustanovení umožňuje vytvoření inovativního partnerství mezi státem a dodavatelem, ale to pouze: „Nelze-li potřebu vývoje inovativního výrobku nebo služby nebo inovativních stavebních prací a následné koupě výsledných dodávek, služeb nebo stavebních prací uspokojit pomocí řešení, která jsou na trhu již dostupná“. Zadavatel tedy k uplatnění tohoto předpisu musí vyžadovat dodání věci, pro kterou na současném trhu neexistuje alternativa, čímž se značně snižuje její využitelnost a může se tedy předpokládat, že ji budou využívat „ zejména výzkumné instituce poptávající specifická inovativní řešení“, jak píší Zatloukal a Macek ve svém textu.[1] Zde je ale také možné dodat, že omezení této provize pouze na „výzkumné instituce“, a s tím spojená značná marginalizace tohoto nástroje, je zcela zřejmě v rozporu s ambiciozními návrhy Komise a úpěnlivou snahou posílit konkurenceschopnost evropské ekonomiky jako takové.

    Článek 74 stanovuje možnost užití „technických specifikací“ za účelem inovace: „Provozní a výkonnostní požadavky jsou rovněž vhodným prostředkem podpory inovací v oblasti zadávání veřejných zakázek a měly by být využívány v nejširší možné míře.“

    Podle této možnosti, by měla poptávající strana zohlednit ve specifikaci poptávaného zboží, servisu nebo služeb také inovativnost řešení. Hlavní potíže s tímto ustanovením budou zmíněny v následujícím zvážení implementace výše zmíněných ustanovení směrnic do českého práva.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Inovace ve veřejných zakázkách v České Republice:

    Nejprve zmiňme, že evropské směrnice nejsou na rozdíl od nařízení EU přímo aplikovatelné a ponechávají členským státům volnost v dosažení stanovených cílů.  Nejedná se také o samotnou legislativní implementaci směrnic, která bude rozhodující pro jejich efektivitu, ale jak si všímá i anglická znalkyně na veřejné zakázky Abby Semple: „Významná část práce zbývá pro národní zákonodárce v implementaci směrnic a potom zádávajícím autoritám, jejich poradcům a soudům“. Hodně závisí tedy také na tom, jak se veřejní správci postaví této výzvě v každém daném státu.

    Zatímco původní směrnice zdůrazňují, že varianty by měly být umožněny co nejčastěji,[2] toto obecné ustanovení je pro jistotu v českém zákoně vynecháno. Dle paragrafu 102 je jasné, že povolit jednotlivé variace je ponecháno striktně v kompetencích státu a že jinak nebudou přípustné. Také v užití technického popisu poptávaných věcí najdeme největší kámen úrazu. Situaci komplikuje přímé navázání na „předmět“ poptávané věci. Dle par. 102 je přímo zodpovědností zadavatele, aby připustil případné varianty, a dle odst. 2 musí být dokázáno, že taková varianta: „souvisí bezprostředně s předmětem veřejné zakázky“. V komentáři k paragrafu 102 najdeme vysvětlení, že pokud stát chce připustit alternativní řešení, musí dopředu v zadávací dokumentaci také stanovit konkrétní kritéria, podle kterých budou nabídky vyhodnoceny, a stanovit, jak bude nabídky podle těchto kritérií hodnotit. Dále komentář ujasňuje, že: „Pokud zadavatel v zadávací dokumentaci k variantám nabídek neuvedl žádné skutečnosti, platí, že varianty nabídky jsou v tomto zadávacím řízení vyloučeny.“ Je možné předpokládat, že právě toto ustanovení značně omezuje reálné využití zakázek k poptávání variant. V soutěži totiž není možné zvýhodnit nabídku, která přijde s novým inovativním řešením, pokud jsme dopředu v podmínkách neurčili, že varianty jsou možné a nabídka odpovídá přímo poptávaným kritériím. Jedním z vysvětlení by mohla být pochopitelná snaha zákonodárce předejít zneužití „technických specifikací“ ke korupci, ale tím, že již dopředu vyžaduje popis konkrétní specifikace při poptávaní řešení, které na trhu ještě neexistuje, stanovuje požadavky na zadavatele nejspíš až nereálně vysoko. Aplikace takového ustanovení tak předpokládá prostředí s vysoce sofistikovanými a na inovace vyškolenými veřejnými úředníky.

    Možnost změnit priority hodnocení poptávané věci nejdeme v paragrafu 183, který toto umožňuje pouze v případě koncesního řízení. Také zde si ale můžeme všimnout nezávazného ustanovení, že poptávající „může“ změnit kritéria. Tedy i v případě, že mu bude představeno konkurenceschopné inovativní řešení, může ho odmítnout. Je to tak také ponecháno čistě na jeho „dobré vůli“ a ochotě prosazovat inovativní řešení.

    Závěrem lze říci, že česká implementace inovací do práva veřejných zakázek představuje velmi opatrný pokus, který kromě nové možnosti „inovativního partnerství“ situaci zásadně ku prospěchu inovativních firem nezmění. Přesto, jednoznačným pozitivem je například možnost ucházení se o „dlouhodobé inovační partnerství“ pro malé, začínající firmy a start-upy, a to díky tomu, že se dle par. 78 na ně v tomto řízení nevztahuje kritérium ekonomické kvalifikace.

     
    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    David Svoboda

    David Svoboda, LLB
    ,
    právní asistent
    student magisterského studia práva (LLM) na University of Sussex

    e-mail:     svobodadav@gmail.com


    Advokátní kancelář ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS


    Šafaříkova 201/17
    120 00  Praha 2

    Tel.:    +420 224 409 920
    e-mail:    recepce@akev.cz


    -----------------------
    [1] Dostupné na www, k dispozici >>> zde. 
    [2] Art 47/58


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    David Svoboda, LLB (ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS)
    12. 7. 2016

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Dobrá víra třetích osob
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Odmítnutí dovolání

    Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy)...

    Dobrá víra třetích osob

    Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce...

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.