epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    18. 8. 2020
    ID: 111550upozornění pro uživatele

    Problematika protichůdných zájmů dodavatelů dle § 79 odst. 1 ZZVZ

    Zákon 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) v § 79 odst. 1 (druhá věta) stanoví, že „zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky“.

    Zadavatel se tedy v průběhu zadávacího řízení může zabývat zájmy účastníků zadávacího řízení (zpravidla bude posuzováno u vybraného dodavatele), které by mohly ovlivnit plnění zadávané veřejné zakázky[1].

    Jestliže by zadavatel dospěl k závěru, že je naplněn důvod neprokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 1 ZZVZ a chtěl by vyloučit účastníka zadávacího řízení, musel by prokázat, že:

    • účastník zadávacího řízení má protichůdné zájmy;
    • tyto protichůdné zájmy mohou ovlivnit plnění veřejné zakázky;
    • jedná se negativní ovlivnění.
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Výše uvedené podmínky musí být naplněny kumulativně a zadavatel je povinen v rozhodnutí o vyloučení řádně odůvodnit, proč považuje tyto podmínky za prokázané.

    Zadavatel by měl jednoznačně identifikovat dotčené zájmy účastníka zadávacího řízení včetně odůvodnění jejich protichůdnosti. Zadavatel by dále měl podrobně popsat, jak protichůdné zájmy mohou ovlivnit plnění veřejné zakázky. Současně zadavatel musí odůvodnit, proč se v daném případě jedná o negativní ovlivnění plnění veřejné zakázky.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Jako protichůdné zájmy účastníka zadávacího řízení, které mohou negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky, je možné označit např. situaci, kdy by se stejný subjekt (vybraný dodavatel) podílel v době zadávání veřejné zakázky na realizaci plnění (např. zajištění bezpečnosti IT systému) a současně na základě uzavření smlouvy na veřejnou zakázku by se měl podílet na kontrole realizovaného plnění (např. kontrola, zda je zajištění bezpečnosti IT systému v souladu se zákonem č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů).

    Vždy bude záležet na individuálním posouzení způsobu plnění předmětu veřejné zakázky konkrétním účastníkem zadávacího řízení a jeho aktuálním vztahu k zadavateli[2].

    I přes to, že ZZVZ s aplikací § 79 odst. 1 ZZVZ nespojuje opatření k nápravě, lze zadavatelům doporučit, aby v zájmu zachování zásady přiměřenosti posuzovali, zda zadavatel či účastník zadávacího řízení může přijmout taková opatření, která by negativnímu ovlivnění plnění veřejné zakázky zabránila. V této souvislosti může zadavatel v souladu s § 46 ZZVZ požádat účastníka zadávacího řízení o jeho vyjádření k identifikovaným protichůdným zájmům (např. objasnění účastníka zadávacího řízení, zda je schopen přijmout pro zadavatele akceptovatelné opatření, které by zamezilo negativnímu ovlivnění plnění zadávané veřejné zakázky protichůdnými zájmy účastníka zadávacího řízení).

    ZZVZ nepožaduje, aby došlo k negativnímu ovlivnění plnění veřejné zakázky. Postačí pouhá možnost, potencialita, že k takovému ovlivnění dojít může. Zadavatel tedy nemusí prokázat, že účastník zadávacího řízení bude skutečně negativně ovlivňovat plnění veřejné zakázky. Zadavatel je oprávněn v souladu s § 79 odst. 1 ZZVZ zamezit i možnosti ovlivnění, tedy nepřipustit protichůdné zájmy vybraného dodavatele ve vztahu k plnění veřejné zakázky tím, že s ním nebude uzavřena smlouva na veřejnou zakázku (bude vyloučen).

    Zadavatel není povinen v zadávací dokumentaci vymezit, zda a jak bude posuzovat protichůdné zájmy účastníků zadávacího řízení. Zadavatel je schopen zejména až na základě obdržených nabídek v souladu se ZZVZ posoudit, zda ve vztahu ke konkrétnímu účastníkovi zadávacího řízení existují protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění předmětu veřejné zakázky.

    Dodavatel, který se chce účastnit zadávacího řízení, by měl být kvalifikovaným odborníkem ve vztahu k plnění veřejné zakázky, a jako takový by měl nejlépe vědět, jakou činnost vykonává, a zda je tato slučitelná nejen s předmětem veřejné zakázky, ale i s relevantními právními předpisy[3].

    Bude tedy vždy primárně na dodavateli, aby uvážil, zda má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky, či zda zadavatel může vzhledem k jeho aktivitám takové zájmy identifikovat.

    Existují oblasti plnění veřejných zakázek, u kterých musí dodavatelé předpokládat, že vzhledem k charakteru takových zakázek a jejich významu pro zadavatele bude zadavatel velmi detailně posuzovat případnou existenci protichůdných zájmů dle § 79 odst. 1 ZZVZ. Takovou oblastí je např. zajištění kybernetické bezpečnosti. I v metodickém materiálu – Zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT a kybernetická bezpečnost (verze 1.2 platná ke dni 29. 1. 2019 a dostupná >>> zde.) zpracovaném Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže je jako pokyn zadavateli uvedeno: „Zvláštním oprávněním, které zadavatel v rámci posouzení kvalifikace má, je možnost považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud zadavatel prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky. Opět je zde potřeba zdůraznit, že zadavatel musí takovou skutečnost prokázat, což může být v praxi značně obtížné. Nicméně z hlediska kybernetické bezpečnosti je potřebné tyto možnosti v případě existence vážných a podložených důvodů využívat“.

    Jestliže je v zadávacím řízení podávána společná nabídka (nabídka více osob – dodavatelů), pak existence protichůdných zájmů jednoho z dodavatelů podávajících společnou nabídku, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky a na základě kterých může zadavatel považovat technickou kvalifikaci účastníka zadávacího řízení za neprokázanou dle § 79 odst. 1 ZZVZ, zakládá oprávnění zadavatele k vyloučení účastníka zadávacího řízení, neboť při společné účasti dodavatelů v zadávacím řízení musí splnit požadavky a podmínky zadavatele a ZZVZ každý z dodavatelů podávajících společnou nabídku, není-li výslovně uvedeno jinak. ZZVZ neumožňuje vyloučit pouze jednoho z dodavatelů, kteří podali nabídku společně, byť se důvody vyloučení primárně vztahují právě k jednomu dodavateli.[4]

    Ač by se na první pohled mohlo jevit, že protichůdné zájmy dle § 79 odst. 1 ZZVZ představují určitou kategorii střetu zájmů ve smyslu § 44 ZZVZ, tak tomu tak není. Protichůdné zájmy z pohledu ZZVZ představují specifický institut, který nemá přímou vazbu na ustanovení o střetu zájmů dle § 44 ZZVZ a možnost vyloučení účastníka zadávacího řízení pro střet zájmů dle § 48 odst. 5 písm. b) ZZVZ. Protichůdné zájmy i střet zájmů lze vnímat jako snahu zákonodárce řešit negativní dopady problematiky konfliktu zájmů při zadávání veřejných zakázek, nicméně oba instituty jsou založeny na odlišných principech. Základním rozdílem je skutečnost, že střet zájmů obsahuje v § 44 určitou legální definici[5], zatímco vymezení protichůdných zájmů v ZZVZ absentuje a je tak ponechán větší prostor pro uvážení zadavatele a dodavatele.

    Vzhledem k tomu, že protichůdné zájmy účastníka zadávacího řízené prokázané zadavatelem dle § 79 odst. 1 ZZVZ mohou vést k jeho vyloučení, měli by dodavatelé tuto problematiku důkladně zvážit již při přípravě své účasti v zadávacím řízení.

    Zadavatelé by v zadávacím řízení měli zvažovat, zda vybraný dodavatel, se kterým chtějí uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky, nemá protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky. Zadavatelé by ale měli mít vždy na paměti, že musí prokázat, že účastník zadávacího řízení má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky, a postup dle § 79 odst. 1 ZZVZ včetně vyloučení účastníka zadávacího řízení řádně odůvodnit.

    Mgr. Lenka Lelitovská,
    advokátní koncipient

     

    MT Legal


    MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
     
    Jugoslávská 620/29
    120 00 Praha 2
     
    Tel.: +420 222 866 555  
    Fax:  +420 222 866 546
    e-mail: info@mt-legal.com
     

    [1] V komentáři HERMAN, P., FIDLER, V. a kol. Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek. 2. Vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2016, str. 226 je jako příklad protichůdných zájmů, které mohou negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky, uveden technický dozor (tento příklad plyne z důvodové zprávy k ZZVZ) následovně: „… nebo situaci, kdy nabídku na veřejnou zakázku na stavební práce podal dodavatel, který má pro zadavatele vykonávat funkci technického dozoru. V takovém případě by zadavatel mohl technickou kvalifikaci považovat za neprokázanou, i když by dodavatel předložil doklady požadované v zadávací dokumentaci“. Obdobný příklad je uveden také k § 79 odst. 1 ZZVZ v komentáři DVOŘÁK, D., MACHUREK, T., NOVOTNÝ, P., ŠEBESTA, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. Vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017.

    [2] Srovnatelně např. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-03969/2020/542/JBr ze dne 5. 2. 2020 „Z dikce předmětného ustanovení vyplývá, že zmíněné „protichůdné zájmy“ by musely mít potenciál negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky. Pojme-li tak zadavatel podezření, že by mohla být negativně ovlivněna kvalita a řádnost plnění veřejné zakázky, je využití ustanovení § 79 odst. 1 věty druhé zákona zcela jistě odůvodnitelné. Opět ovšem platí, že se jedná o volbu zadavatele, zda situaci vyhodnotí za tak závažnou, že bude považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou. Pokud se však zadavatel rozhodne postup vyplývající z § 79 odst. 1 věty druhé zákona aplikovat, musí pochopitelně takový svůj závěr v souladu se zásadou transparentnosti vyplývající z ustanovení § 6 odst. 1 zákona řádně odůvodnit, zejména podpořit svou argumentaci i relevantními důkazy. (…) Úřad na tomto místě uzavírá, že zadavatel nemá povinnost využít postupu dle ustanovení § 79 odst. 1 věty druhé zákona a je pouze na jeho zvážení, zda případnou existenci protichůdných zájmů posoudí za tak závažnou, že se rozhodne technickou kvalifikaci daného dodavatele považovat z tohoto důvodu za neprokázanou.“

    [3] Jak je uvedeno v rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0332/2017/VZ-29452/2017/531/ESt ze dne 11. 10. 2017 „proces zadávání veřejných zakázek, založený na výběru smluvního partnera, je vysoce odborným procesem, jenž vyžaduje náležitou znalost zákona a dalších souvisejících právních předpisů nejen ze strany zadavatelů či jejich zástupců, kteří plnění předmětu veřejné zakázky poptávají, nýbrž i ze strany dodavatelů či jejich zástupců, kteří mají zájem předmět veřejné zakázky plnit. Obecně lze mít za to, že do zadávacích řízení na veřejné zakázky jsou zapojeny subjekty nadané jistou mírou inteligence. Lze tudíž předpokládat, že dodavatelé, kteří se o získání veřejné zakázky ucházejí, jsou osoby alespoň průměrné inteligence, a to zajisté alespoň v rozsahu, jak je myšleno v § 4 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se tak o osoby, které jsou nejenom kvalifikované pro danou oblast veřejné zakázky, ale jsou rovněž schopny porozumět běžnému psanému textu a jsou způsobilé zvážit dopady běžného právního jednání na jejich postavení“.

    [4] Dle § 5 ZZVZ se dodavatelem rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně.

    [5] Ačkoliv § 48 odst. 5 písm. b) ZZVZ neodkazuje v souvislosti s pojmem „střet zájmů“ na § 44 ZZVZ, lze se domnívat, že v tomto případě jsou myšleny jen případy střetu zájmů dle tohoto ustanovení, a nikoliv nějaké širší či méně určité vymezení střetu zájmů. To potvrzuje i předobraz daného ustanovení v evropské směrnici 2014/24/EU, jejíž čl. 57 odst. 4 písm. e) odkazuje na čl. 24, který upravuje střet zájmů ve smyslu § 44 ZZVZ.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Lenka Lelitovská (MT Legal)
    18. 8. 2020

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • FSR EU o zahraničních subvencích a více než rok jeho aplikace v oblasti veřejných zakázek
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, KVĚTEN 2025
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, DUBEN 2025
    • Aktivní legitimace k podání námitek proti zadávacím podmínkám v jednacím řízení s uveřejněním
    • Mimořádně nízká nabídková cena ve veřejných zakázkách: Aktuální soudní rozhodnutí a jeho dopady
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, BŘEZEN 2025
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, ÚNOR 2025
    • Byznys a paragrafy, díl 4.: Náhrada škody a újmy ve veřejných zakázkách
    • Předkládání návrhu smlouvy v nabídce v zadávacím řízení

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • 10 otázek pro ... Martina Bendíka
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Korunové dluhopisy
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Korunové dluhopisy

    Restriktivnímu či extenzivnímu výkladu ustanovení daňových zákonů při využití obecně uznávaných interpretačních metod ústavní pořádek nebrání. Neurčitost zákona a možnost...

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.