Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2012 Sb. m. s.

Účelem této dohody je usnadnit provádění ustanovení Úmluvy ve vztahu k inspekcím prováděným v objektu podle čl. VI odst. 3 Úmluvy a v souladu se závazky kontrolovaného smluvního státu a Organizace podle Úmluvy.

Nic v této dohodě se nebude uplatňovat ani vykládat způsobem, který je v rozporu s ustanoveními Úmluvy. V případě rozporu mezi touto dohodou a Úmluvou má přednost Úmluva.

Smluvní strany se dohodly, že pro účely plánování budou uplatňovat obecné faktory, uvedené v příloze 1.

Četnost a intenzita inspekcí v objektu jsou stanoveny v oddílu B přílohy 1 a odrážejí hodnocení ohrožení provedené Organizací podle části VI odst. 30 Kontrolní přílohy Úmluvy.

Inspekční tým se skládá nejvýše ze šesti (6) osob.

Jednacím jazykem komunikace mezi inspekčním týmem a kontrolovaným smluvním státem je během inspekcí angličtina.

Otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se řídí Úmluvou, Politikou a předpisy OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, příslušnými vnitrostátními a místními předpisy v oblasti bezpečnosti a životního prostředí ve vztahu k objektu a vlastními předpisy objektu. Konkrétní opatření pro provádění příslušných ustanovení Úmluvy a Politiky OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve vztahu k inspekcím v objektu jsou uvedena v příloze 2.

Všechny příslušné předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci důležité pro provádění inspekce v objektu jsou uvedeny v příloze 2 a zpřístupní se v objektu pro použití inspekčnímu týmu.

V průběhu předinspekční informační porady informují zástupci objektu inspekční tým o všech otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které jsou z jejich pohledu při provádění inspekce v objektu důležité, včetně:

Inspekční tým se v průběhu inspekce zdrží všech činností, které by svou povahou mohly ohrozit bezpečnost týmu, objektu nebo jeho pracovníků nebo které by mohly poškodit životní prostředí. Pokud kontrolovaný smluvní stát odmítne některé kontrolní činnosti, vysvětlí okolnosti a bezpečnostní faktory, které ho k tomu vedou, a zajistí náhradní možnosti provedení kontrolních činností.

V případě mimořádných situací nebo nehod v objektu, v nichž se ocitnou členové inspekčního týmu, dodržuje inspekční tým postupy objektu pro mimořádné události. Kontrolovaný smluvní stát poskytne podle možností včasnou a účinnou lékařskou a jinou pomoc se zřetelem na pravidla lékařské etiky, pokud je lékařská pomoc vyžadována. Informace o lékařských službách a zařízeních, které mohou být pro tyto účely používány, jsou uvedeny v oddílu D přílohy 2. Pokud Organizace provádí jiná opatření lékařské podpory členů inspekčního týmu postižených při mimořádných událostech či při nehodách, poskytne při takových opatřeních kontrolovaný smluvní stát podle možností pomoc. Za následky těchto opatření bude odpovídat Organizace.

V souladu s Politikou OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci může kontrolovaný smluvní stát v dohodnutém rozsahu nutném k odstranění možných obav ohledně zdraví a bezpečnosti inspekčního týmu poskytnout dostupné údaje získané na základě detekce a monitorování.

Otázky týkající se důvěrnosti se řídí Úmluvou, včetně její Důvěrnostní přílohy, Politikou OPCW v oblasti důvěrnosti a právními předpisy kontrolovaného smluvního státu o ochraně utajovaných informací. Konkrétní opatření pro provádění ustanovení Úmluvy, Politiky OPCW v oblasti důvěrnosti a právních předpisů kontrolovaného smluvního státu ve vztahu k ochraně důvěrných informací v objektu jsou uvedena v příloze 3.

Utajované informace jsou inspekčnímu týmu předávány v souladu s ustanoveními tohoto článku a v souladu s právními předpisy kontrolovaného smluvního státu. Poskytnuté utajované informace lze používat jen pro účely kontrolních činností.

Podle ujednání mezi kontrolovaným smluvním státem a Organizací bude konkrétně pro inspekci objektu seznamu 1 používáno schválené vybavení uvedené v oddílu A přílohy 5, podle uvážení Organizace a v rámci běžného postupu. Vybavení bude používáno v souladu s Úmluvou, s příslušnými rozhodnutími přijatými Konferencí smluvních států a se všemi postupy vzájemně dohodnutými mezi kontrolovaným smluvním státem a Organizací uvedenými v příloze 5.

Ustanoveními výše uvedeného odstavce 1 není dotčena část II odst. 27 až 29 Kontrolní přílohy Úmluvy.

Položky vybavení dostupné na místě a nepatřící Organizaci, které kontrolovaný smluvní stát dobrovolně poskytl inspekčnímu týmu na jeho žádost k použití na místě při provádění inspekcí spolu se všemi postupy používání takového vybavení, pokud se požadují, veškerá požadovaná podpora, která může být poskytnuta, a podmínky poskytnutí takového vybavení jsou uvedeny v oddílu B přílohy 5. Inspekční tým se může před použitím tohoto vybavení přesvědčit, že provozní charakteristiky takového vybavení odpovídají provozním charakteristikám podobného vybavení schváleného Organizací, nebo - pokud jde o položky vybavení, které nejsou na seznamu vybavení schváleného Organizací - odpovídají zamýšlenému účelu použití takového vybavení.

Požadavky inspekčního týmu, aby kontrolovaný smluvní stát zajistil během inspekce vybavení uvedené výše v odstavci 3, uplatní oprávněný člen inspekčního týmu písemně s použitím formuláře, který je uveden v příloze 5. Stejný postup se použije i pro jiné požadavky inspekčního týmu v souladu s částí II odst. 30 Kontrolní přílohy Úmluvy.

Dohodnuté postupy dekontaminace veškerého vybavení jsou uvedeny v oddílu C přílohy 5.

Pro účel kontroly je v části D přílohy 5 uveden seznam případných schválených přístrojů pro monitorování na místě, jakož i dohodnuté podmínky, postupy použití, údržby, opravy, úpravy a náhrady a ustanovení o podpoře ze strany kontrolovaného smluvního státu, je-li požadována, místa instalace a bezpečnostní opatření na ochranu těchto přístrojů pro monitorování na místě proti neoprávněnému zásahu.

Zástupci objektu poskytnou inspekčnímu týmu předinspekční informační poradu podle části II, odst. 37 Kontrolní přílohy Úmluvy. Předinspekční informační porada zahrnuje:

Veškeré informace o objektu, které kontrolovaný smluvní stát dobrovolně poskytl inspekčnímu týmu v průběhu předinspekční informační porady s uvedením, které informace je možné předat mimo objekt, jsou uvedeny v oddílu B přílohy 6.

Stálá opatření

Inspekce se zahájí bezprostředně po skončení předinspekční informační porady, pokud není dohodnuto jinak. Po skončení předinspekční informační porady může kontrolovaný smluvní stát, na dobrovolném základě, umožnit inspekčnímu týmu na jeho žádost prohlídku objektu. Opatření pro provedení prohlídky objektu jsou uvedena v příloze 7.

Před zahájením kontrolních činností informuje vedoucí inspekčního týmu zástupce kontrolovaného smluvního státu o počátečních opatřeních, která je nutné přijmout k uskutečnění plánu inspekce. Inspekční tým bude tento plán podle okolností upravovat po celou dobu průběhu inspekce, přičemž konzultuje s kontrolovaným smluvním státem, pokud jde o jeho proveditelnost s ohledem na část II odst. 40 Kontrolní přílohy Úmluvy.

Činnosti inspekčního týmu se organizují tak, aby bylo zabezpečeno včasné a účinné plnění jeho funkcí s minimálními obtížemi pro kontrolovaný smluvní stát a s minimálním narušením činnosti kontrolovaného objektu. Inspekční tým se vyvaruje zbytečného narušování nebo zdržování činnosti objektu a zasahování do jeho bezpečnosti. Inspekční tým zejména neobsluhuje žádné zařízení. Jestliže inspekční tým považuje pro splnění svého mandátu za nezbytné, aby se v objektu provedly určité úkony, požádá o jejich provedení určeného zástupce objektu.

Inspekční tým jedná na žádost kontrolovaného smluvního státu s pracovníky objektu pouze za přítomnosti zástupce kontrolovaného smluvního státu nebo jeho prostřednictvím.

Kontrolovaný smluvní stát poskytne inspekčnímu týmu na požádání zajistitelné pracoviště, včetně odpovídajícího prostoru pro uložení vybavení. Inspekční tým má právo své pracoviště zapečetit.

Přístup do deklarovaného objektu

Přístup k dokumentaci a záznamům a jejich kontrola

Odběr vzorků a analýza

Tento článek se použije pro návštěvy provedené podle části III odst. 15 a 16 Kontrolní přílohy Úmluvy.

Velikost týmu se při takové návštěvě omezí na minimální počet pracovníků nezbytných k provádění konkrétních úkolů, kvůli nimž se návštěva uskutečňuje, a v žádném případě nepřekročí velikost inspekčního týmu uvedenou v čl. 1 odst. 5.

Doba trvání návštěvy podle tohoto článku se omezí na minimální dobu potřebnou pro provedení konkrétních úkolů, které se vztahují k monitorovacím systémům, kvůli nimž se návštěva uskutečňuje, a v žádném případě nepřekročí předpokládanou dobu inspekce podle oddílu B přílohy 1 této dohody.

Přístup k monitorovacím systémům během návštěvy se omezí na přístup nutný k provedení konkrétních úkolů, kvůli nimž se návštěva uskutečňuje, pokud není dohodnuto s kontrolovaným smluvním státem jinak.

Obecná opatření pro návštěvu a její notifikace jsou stejná jako pro provedení inspekce.

Podle části II odst. 60 Kontrolní přílohy Úmluvy se inspekční tým po dokončení inspekce setká se zástupci kontrolovaného smluvního státu a s pracovníky odpovědnými za inspekční místo k posouzení předběžných zjištění inspekčního týmu a k objasnění případných nejasností. Inspekční tým předloží zástupcům kontrolovaného smluvního státu svá předběžná zjištění písemně ve standardizovaném formátu spolu se seznamem případných vzorků a s kopiemi písemných informací a shromážděných údajů a dalších materiálů, které mají být z objektu vyvezeny. Tento dokument podepisuje vedoucí inspekčního týmu. Zástupce kontrolovaného smluvního státu dokument spolupodepisuje na důkaz toho, že se seznámil s jeho obsahem. Toto setkání musí být ukončeno nejpozději 24 hodin po dokončení inspekce.

Dokument o předběžných zjištěních také kromě jiného obsahuje seznam výsledků analýzy, pokud byla provedena na místě, záznamy o plombách, výsledky kontrol zásob, kopie fotografií, které si ponechává inspekční tým, a výsledky uvedených měření. Bude vypracován ve formátu pro předběžná zjištění. Jakékoliv podstatné změny tohoto formátu budou provedeny pouze po konzultaci s kontrolovaným smluvním státem.

Kontrolovaný smluvní stát může před ukončením porady po inspekci předložit inspekčnímu týmu připomínky a podat vysvětlení ke všem otázkám, které se vztahují k provedení inspekce. Inspekční tým předloží zástupci kontrolovaného smluvního státu svá předběžná zjištění písemně v dostatečném předstihu před ukončením porady po inspekci, aby umožnil kontrolovanému smluvnímu státu připravit si všechny připomínky a vysvětlení. Písemné připomínky a vysvětlení kontrolovaného smluvního státu jsou přiloženy k dokumentu o předběžných zjištěních.

Kontrolovaný smluvní stát inspekčnímu týmu poskytne nebo obstará po celou dobu trvání inspekce služby podrobně uvedené v příloze 10. Pokud nebude dohodnuto jinak, Organizace uhradí kontrolovanému smluvnímu státu náklady, které vzniknou při pobytu inspekčního týmu.

Požadavky inspekčního týmu na poskytnutí nebo obstarání služeb předloží oprávněný člen inspekčního týmu kontrolovanému smluvnímu státu písemně na formuláři uvedeném v příloze 10. Požadavky budou uplatňovány bezprostředně po zjištění potřeby služeb. Poskytnutí těchto požadovaných služeb písemně potvrdí oprávněný člen inspekčního týmu. Kopie všech těchto potvrzených požadavků si ponechají obě strany.

Inspekční tým má právo odmítnout služby navíc, které podle jeho názoru nejsou potřebné k provedení inspekce.

Změny článků této dohody mohou navrhnout obě strany a odsouhlasí se a vstoupí v platnost za stejných podmínek, jaké jsou stanoveny v článku 15.

Představitel Organizace a představitel kontrolovaného smluvního státu, z nichž každý je výslovně zmocněn k tomuto úkonu, se mohou kdykoli vzájemně dohodnout na úpravách příloh této dohody, kromě přílohy 1 a oddílu B přílohy 5. O všech těchto úpravách informuje generální ředitel Výkonnou radu. Každá strana této dohody může odvolat svůj souhlas s úpravou nejpozději do čtyř týdnů po jejím sjednání. Úprava nabude účinku dnem, kdy kontrolovaný smluvní stát písemně notifikuje Organizaci, že byly splněny jeho vnitřní požadavky pro vstup úpravy v platnost; za žádných okolností se tak nestane před uplynutím čtyř týdnů od dosažení dohody na této úpravě.

Kontrolovaný smluvní stát bude aktualizovat údaje obsažené v oddílu A přílohy 1 a oddílu B přílohy 5, jak to bude nezbytné pro účinné provádění inspekcí. Organizace bude aktualizovat údaje obsažené v oddílu B přílohy 1, jak to bude nezbytné pro účinné provádění inspekcí.

Platné předpisy Organizace v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s případnými schválenými odchylkami od přesného provádění:

Předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci platné v objektu:

Požadavky a předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dohodnuté mezi kontrolovaným smluvním státem a Organizací:

Příslušné konkrétní bezpečnostní normy pro mezní hodnoty vystavení chemickým látkám nebo jejich koncentrací na pracovišti, které by měly být dodržovány v průběhu inspekce:

Postupy detekce a monitorování v souladu s Politikou OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně údajů, které má inspekční tým shromáždit nebo které mu mají být poskytnuty:

Ochranné vybavení, které poskytne Organizace, a schválené postupy certifikace vybavení a jeho použití:

Ochranné vybavení, které poskytne kontrolovaný smluvní stát, a schválené postupy, odborná příprava pracovníků a požadované kvalifikační zkoušky pracovníků a certifikace; a schválené postupy používání vybavení:

Příslušné zdravotní požadavky kontrolovaného smluvního státu a zejména kontrolovaného objektu:

Postupy lékařského vyšetření členů inspekčního týmu:

Schválená lékařská pomoc, kterou poskytne kontrolovaný smluvní stát:

Postupy při nouzové evakuaci ze zdravotních důvodů:

Další schválená zdravotnická opatření, která přijme inspekční tým:

Postupy nouzových opatření při zasažení inspekčního týmu chemickými látkami:

Označení kategorie dokumentů kontrolovaného smluvního státu poskytovaných inspekčnímu týmu:

Konkrétní postupy pro přístup inspekčního týmu do utajovaných prostor nebo k důvěrným materiálům:

Postupy týkající se potvrzení přijetí jakýchkoli dokumentů poskytnutých inspekčnímu týmu kontrolovaným objektem:

Uložení důvěrných dokumentů v kontrolovaném objektu (včetně postupů týkajících se použití kontejneru s dvojím ovládáním na místě):

Postupy vyvezení jakýchkoli písemných informací, údajů a jiných materiálů shromážděných inspekčním týmem mimo objekt:

Postupy poskytování kopií písemných informací, údajů z počítačů inspektorů a jiného materiálu shromážděného inspekčním týmem zástupcům kontrolovaného smluvního státu:

Jiná opatření:

Jakákoliv položka přinesená do objektu, která během inspekce přišla do styku s toxickými látkami nebo u níž existuje důvodné podezření, že s nimi mohla přijít do styku, se v případě nutnosti dekontaminuje podle pokynů Organizace a předpisů objektu, které se vztahují na takové činnosti. Národní doprovodný tým kontrolovaného smluvního státu a inspekční tým spolupracují, aby takovou dekontaminaci dokončili včas.

Pokud to před vyvezením inspekčního vybavení z objektu považuje vedoucí inspekčního týmu za nutné, písemně potvrdí, že položky vybavení uvedené výše v odstavci 1 byly dekontaminovány a kontrolovaný smluvní stát toto prohlášení o dekontaminaci spolupodepíše. Pokud o to inspekční tým po dodržení schválených dekontaminačních postupů na základě potvrzené zbytkové kontaminace nebo na základě požadavků či předpisů o nebezpečných odpadech požádá, bude každá taková položka vybavení použitá při kontrolních činnostech ponechána na konci inspekce v objektu. Toto vybavení bude zlikvidováno na náklady Organizace předtím, než inspekční tým opustí místo inspekce.

V případech, kdy kontrolovaný smluvní stát požaduje, aby bylo vybavení ponecháno v objektu, uhradí Organizaci plné přímé reprodukční náklady nejpozději 30 dnů ode dne odjezdu inspekčního týmu z místa vstupu. Nebo jinak může, je-li to možné, dekontaminovat vybavení pro přepravu Organizaci nejpozději 60 dnů po odjezdu, nebo poslat náhradu nejpozději 30 dnů po odjezdu.

Výše uvedený odstavec se nepoužije, pokud důvodem kontaminace vybavení bylo jeho chybné použití ze strany inspekčního týmu a kontrolovaný smluvní stát má obavy o bezpečnost při přepravě kvůli zbytkové kontaminaci po dekontaminaci. Kontrolovaný smluvní stát se však pokusí toto vybavení dále dekontaminovat pro bezpečnou přepravu Organizaci.

Položkové náklady na dekontaminaci, které skutečně vznikly objektu, se předloží Organizaci k úhradě prostřednictvím národního orgánu kontrolovaného smluvního státu a budou proplaceny nejpozději 30 dnů ode dne, kdy Organizace obdrží požadavek na úhradu.

Organizační tabulky objektu.

Zeměpisný obrys objektu a vymezení hranic objektu, včetně podrobné mapy objektu.

Předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Požadavky na ochranu důvěrnosti.

Běžná činnost prováděná v objektu, včetně místa uskladnění chemických látek a prekurzorů seznamu 1 a registrační postupy.

Informace o postupech v případě mimořádných situací.

Všechny změny, k nimž došlo v objektu od poslední inspekce, a veškeré následné návrhy na změny v dohodě o objektu.

Administrativní a logistická opatření (doprava, strava, pracovní místnost atd.).

Prohlídka objektu.

Prezentace VOP-026 Šternberk, s. p., divize VTÚO Brno.

Technický přehled deklarovaného objektu.

Místnosti používané k výrobě, balení, analýze chemických látek seznamu 1, k uskladnění chemických látek zapsaných v seznamech, k odpadovému hospodářství umístěné v přízemí Laboratoře pro zvláštní účely.

Místnost používaná pro systém filtrace vzduchu umístěná v prvním patře Laboratoře pro zvláštní účely.

Plán místa.

Předpisy objektu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Soupis chemických látek seznamu 1, záznamy o výrobě, spotřebě a přepravě chemických látek seznamu 1.

Výrobní postupy chemických látek seznamu 1.

Soupis chemických prekurzorů seznamu 1.

Analytické záznamy.

Vzorky budou odebírat pracovníci objektu podle normalizovaných provozních postupů objektu za přítomnosti členů inspekčního týmu.

Odebere se jeden vzorek, jehož množství bude dostatečné k rozdělení na osm (8) alikvotních částí.

Se vzorkem budou zacházet a budou jej rozdělovat pracovníci objektu podle postupů Organizace a za přítomnosti člena nebo členů inspekčního týmu. Pokud to bude inspekční tým požadovat, bude se vzorkem zacházet a bude jej rozdělovat inspekční tým pomocí vybavení a postupů schválených Organizací podle příslušných ustanovení Úmluvy za přítomnosti zástupce kontrolovaného smluvního státu.

Každý vzorek bude na žádost inspekčního týmu nebo kontrolovaného smluvního státu rozdělen na osm (8) alikvotních částí.

Těchto osm (8) alikvotních částí vzorku se přidělí takto:

Kontrolovaný smluvní stát poskytne inspekčnímu týmu k použití zajistitelné zařízení pro uložení, aby se zabránilo poškození vzorků odebraných během inspekce.

Všechny nepoužité vzorky se vrátí objektu.

Jakákoliv část vzorku ponechaná na místě může být kdykoliv zničena na základě rozhodnutí Organizace, nejpozději však 60 dnů po jeho odebrání.

Mezinárodní a místní úřední komunikace včetně hovorů/faxů mezi místem inspekce

Vozidla: 1 osobní vozidlo a 1 dodávkové vozidlo od kontrolovaného smluvního státu a na místě.

Pracovní místnost včetně odpovídajícího prostoru pro uložení vybavení: kancelář, sklad analytického vybavení.

Ubytování: hotely ve Vyškově.

Stravování: ve formě cateringu na TP Vyškov, hotely ve Vyškově.

Lékařská péče: 1 lékař z personálu Nemocnice Brno, ošetřovna v objektu.

Tlumočnické služby:

Úvod

Zásady a cíle

Povinnosti

Kontakty OPCW

Otevřenost

Činnosti ústředí

Kontrolní činnosti

Inspekční týmy

Pozorovatel

Kontrolovaný smluvní stát

Obecné informace o:

Jiné materiály založené na:

PROHLÁŠENÍ O POLITICE V OBLASTI BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

ÚVOD

ODPOVĚDNOSTI

OPCW

Generální ředitel odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví při práci pracovníků OPCW. Generální ředitel zřídí v rámci Organizace Úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, v jehož čele budou stát a jehož pracovníky budou příslušně kvalifikovaní pracovníci, aby se zajistilo, že Politika a Předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci schválené Konferencí smluvních států se přísně dodržují. Generální ředitel vydá a udržuje Pokyny OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Požaduje se, aby všichni pracovníci OPCW dodržovali Politiku OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a s ní spojené Předpisy. Jsou také povinni přiměřeným způsobem dbát na ochranu svého zdraví a na bezpečnost při práci, jakož i na zdraví a bezpečnost jiných osob, které by mohly být poškozeny jejich jednáním.

Vedoucí Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci:

INSPEKČNÍ TÝMY OPCW

Vedoucí inspekčního týmu odpovídá za zdraví a bezpečnost pracovníků týmu, když se účastní inspekce. Vedoucímu týmu pomáhá a radí vhodně kvalifikovaní pracovníci v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jak je nezbytné k zajištění řádného provádění Politiky a Předpisů OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s ohledem na převládající podmínky s cílem snížit zdravotní a bezpečnostní rizika na nejmenší možnou míru. Všichni pracovníci inspekčního týmu musí být plně obeznámeni se všemi požadavky OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Inspekčním týmům budou podle potřeby poskytnuti bezpečnostní a lékařští pracovníci.

Aniž je dotčena potřeba dodržovat také Předpisy OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dodržují inspektoři a inspekční asistenti při provádění svých činností bezpečnostní předpisy zavedené na inspekčním místě včetně předpisů o ochraně kontrolovaného prostředí v rámci objektu a předpisů o osobní bezpečnosti.

Pokud někdy inspekční tým nemůže dodržet Předpisy OPCW, zastaví kontrolní činnosti, dokud není zproštěn povinnosti jejich dodržování v souladu s odstavcem 7 níže. V případě potíží se použijí ustanovení odstavce 3.3.3 níže.

Také pracovníci inspekčního týmu jsou odpovědní za svou vlastní bezpečnost a zdraví a vždy dodržují doporučení představitelů OPCW pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Na nebezpečných místech musí pracovníci inspekčního týmu neustále vnímat své osobní pracovní prostředí a musí být ostražití, pokud se týká činností jiných pracovníků v bezprostředním okolí. Požaduje se, aby všichni členové inspekčního týmu dodržovali Politiku a Předpisy OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a také národní politiky a předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci kontrolovaného smluvního státu, vlastní politiku a předpisy místa a případně také politiku a předpisy příslušného hostitelského státu.

KONTROLOVANÉ SMLUVNÍ STÁTY

Kontrolované smluvní státy (nebo případně hostitelské státy) udělí bezpečnosti a ochraně zdraví osob při práci a ochraně životního prostředí nejvyšší prioritu. Za tímto účelem budou před inspekcí poskytnuty Technickému sekretariátu, pokud je to prakticky možné, informace o národních normách v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, o místních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, o popisu relevantních známých nebezpečí a o dostupnosti podpory na místě. Pokud to není prakticky možné, jsou příslušné informace o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci zahrnuty do předinspekční informační porady inspekčního týmu.

Kontrolovaný smluvní stát odpovídá za zajištění toho, že zdravotní a bezpečnostní rizika budou snížena na nejmenší možnou míru, a usnadní provádění inspekce bezpečným způsobem. Když i přes vysokou úroveň bezpečnostních opatření ohrožení trvá, kontrolovaný smluvní stát informuje vedoucího inspekčního týmu o úrovni ohrožení.

Kontrolovaný smluvní stát má právo zajistit, aby všichni pracovníci inspekčního týmu dodržovali jeho národní politiku a předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a místní požadavky a předpisy nebo vlastní požadavky a předpisy místa, přičemž bude brána v úvahu potřeba chránit důvěrnost informací na národní úrovni či na úrovni inspekčního místa, a v tomto ohledu:

ORGANIZACE A SPRÁVA

Účinné provádění Politiky OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bude vyžadovat interní bezpečnostní a zdravotnickou způsobilost. To má podobu Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v rámci Organizace s právem, pokud je to nutné a vhodné, přímého přístupu ke generálnímu řediteli v záležitostech týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pracovníků OPCW.

Velikost a struktura Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci jsou dostatečné k tomu, aby zajistily, že může být plně prováděna Politika a Předpisy OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostorech OPCW i v terénu. Potřebné prostředky budou úměrné velikosti, umístění objektů a složení Technického sekretariátu, zvláště Inspektorátu.

V případě interního sporu v rámci OPCW ohledně problémů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které se nedají jinak vyřešit, předloží vedoucí Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci věc k rozhodnutí generálnímu řediteli, přičemž vezme na vědomí požadavek na zachování důvěrnosti.

OBECNÉ ZÁSADY

POSUZOVÁNÍ RIZIKA

Obecná hlediska posuzování rizika

Údaje o chemickém nebezpečí

Jiná než chemická nebezpečí

ŘÍZENÍ RIZIKA

Obecná hlediska řízení rizika

Detekce a monitorování

Ochrana

Kontrola kontaminace

Vybavení

POŽADAVKY V OBLASTI BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

Normy OPCW

Národní normy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Místní hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Balení a přeprava nebezpečných chemických látek

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V RÁMCI OPCW

Lékařské zabezpečení

Obecná bezpečnost v budově a v kancelářích OPCW

Bezpečnost v laboratořích

ZÁSADY BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI BĚHEM INSPEKCÍ

Členové inspekčního týmu

Hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pozorovatelů

ODBORNÁ PŘÍPRAVA

Odborná příprava je nejdůležitějším nástrojem OPCW k tomu, aby umožnila osobám přijímat zodpovědnost za vlastní zdraví a bezpečnost a optimálně používat vybavení a postupy poskytované OPCW.

Generální ředitel OPCW odpovídá za zajištění toho, aby se otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídajícím způsobem zahrnuly do programů odborné přípravy a aby se pravidelně a v dostatečné míře nabízely rekvalifikační a aktualizační kurzy. Normy odborné přípravy v předmětech vztahujících se k bezpečnosti musí sledovat Úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci OPCW všude tam, kde se může taková odborná příprava pořádat. Generální ředitel odpovídá za bezpečnost metod odborné přípravy, které používá OPCW, což musí schválit generální ředitel nebo jeho jmenovaný zástupce na doporučení vedoucího Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Odborná příprava ve všech postupech vztahujících se k bezpečnosti musí být prakticky zaměřena a s odpovídajícím teoretickým pozadím. U těch pracovníků, kteří potřebují osvědčení pro použití ochranného oděvu a vybavení, musí odborná příprava zahrnovat zkušební vystavení účinkům dráždivé látky (použitím o-chlorbenzylidenmalononitrilu [CS] nebo jiných vhodných cvičných látek). Důraz se musí klást na seznámení se s vybavením a získání důvěry v toto vybavení.

Pro odbornou přípravu a kvalifikaci pracovníků OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci poskytne OPCW moduly přípravy specialistů.

Po odborné přípravě vztahující se k bezpečnosti musí následovat posouzení a kvalifikování pracovníků.

Je důležité, aby pro klíčové činnosti vztahující se k bezpečností byly určeny, dosaženy a udržovány normy minimální odborné způsobilosti. Rozsah činností, u nichž se předpokládá, že si osoba udrží odbornou způsobilost, bude záviset na přidělených povinnostech a bude určen v příslušném popisu funkce. Vedoucí Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci bude odpovídat za zajištění toho, aby se normy odborné způsobilosti plnily a udržovaly.

ZPROŠTĚNÍ POVINNOSTI

Základní zásadou OPCW je přísné dodržování Politiky, Předpisů a Pokynů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zamezení všem zproštěním povinnosti.

V situacích, kde je nutné se odchýlit od přísného dodržování Předpisů OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s cílem zcela splnit cíl a účel Úmluvy, může vedoucí inspekčního týmu požadovat dočasné osvobození od Předpisů. Každé takové osvobození by se muselo plně zhodnotit a odůvodnit ve formální žádosti o zproštění povinnosti generálním ředitelem na doporučení vedoucího Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Zprostit povinnosti může pouze generální ředitel OPCW, který:

Generální ředitel může delegovat pravomoc zprostit povinnosti jmenovanému zástupci, pokud se domnívá, že je to nezbytné z provozních důvodů nebo pro splnění zvláštních ustanovení Úmluvy.

ZMĚNY

Navrhované změny Politiky OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci předkládá generální ředitel Konferenci smluvních států k formálnímu schválení.

Navrhované změny Předpisů OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se předkládají Výkonné radě k schválení, které potvrdí příští jednání Konference smluvních států.

Změny Pokynů OPCW v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souladu se schválenou Politikou a Předpisy schvaluje a provádí generální ředitel.

Změny po schválení provádí generální ředitel, jakmile to je prakticky možné, nebo v každém případě do 30 dnů.

Úvod

Posuzování rizika a řízení rizika

Úvod

Posuzování rizika

Řízení rizika

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v prostorách OPCW

Plán v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Opatření při mimořádných událostech

Prostory OPCW

Audity v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Zásady v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci během inspekcí

Základní zásady

Detekce a monitorování

Změna kontrolních činností z důvodů bezpečnosti nebo ochrany zdraví při práci

Lékařské požadavky

Způsobilost pro práci

Lékařské ošetření

Lékařské ošetření během služební cesty

Lékařské zprávy a hlášení o nehodě nebo zranění

Politika čistého ovzduší

Lékařské aspekty Služebního řádu

Odborná příprava v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Úvod

Odpovědnosti

Noví zaměstnanci

Obsah odborné přípravy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Zproštění povinnosti a výjimky

Žádosti o zproštění povinnosti

Zproštění povinnosti

Výjimky

Tento dokument stanoví základy politiky Organizace pro ochranu důvěrnosti po celou dobu činností vztahujících se k provádění Úmluvy, pro klasifikaci důvěrných informací a nakládání s nimi a také pro řešení případů porušení důvěrnosti.

Politika v oblasti důvěrných informací je pro práci Organizace zásadní kvůli rušivým kontrolním opatřením, která mají za cíl rozvíjení důvěry v dodržování Úmluvy při respektování oprávněných obav smluvních států z možného zpřístupnění citlivých informací. Věrohodná kontrola vyžaduje pochopení ze strany smluvních států a určitou úroveň rušení při kontrolních činnostech. Potřebě zpřístupnit příslušné informace k prokázání dodržování Úmluvy by měla odpovídat věrohodná ujištění smluvních států o tom, že se přijímají řádná opatření k tomu, aby se zabránilo zpřístupnění informací netýkajících se Úmluvy, a že jakmile budou důvěrné informace zpřístupněny, budou náležitě chráněny.

V důsledku toho Úmluva při definování práv a povinností smluvních států zahrnuje rovnováhu mezi takovým zpřístupněním informací, které je nutné ke zvýšení důvěry v dodržování Úmluvy, a zabráněním zpřístupnění informací, které se nevztahují k Úmluvě, aby chránila národní bezpečnost a vlastnická práva s ohledem na ústavně-právní povinnosti. Tyto dva cíle nejsou nutně v rozporu; naopak lze dosáhnout hodnověrného a účinného procesu kontroly, který aktivně a neodmyslitelně chrání důvěrnost. Znění Úmluvy poskytuje praktická ujištění, že všechny důvěrné informace se budou řádně chránit a že kontrolní postupy se budou snažit zabránit zpřístupnění informací nevztahujících se ke kontrole dodržování Úmluvy.

V čl. VIII odst. 5 Úmluvy je uveden základ povinností Organizace ve vztahu k důvěrnosti:

V čl. VII odst. 6 Úmluvy se zavádějí povinnosti každého smluvního státu:

Tyto základní požadavky jsou rozpracovány v mnoha dalších ustanoveních Úmluvy, zvláště v Důvěrnostní příloze a v ustanoveních podrobně popisujících kontrolní postupy (např. čl. VI odst. 10; část II odst. 56 a 62 Kontrolní přílohy Úmluvy a část X odst. 48 Kontrolní přílohy Úmluvy). Z tohoto základu vyplývá, že základní prvky OPOC jsou tyto:

Tato část stanoví pokyny pro rozvíjení praktického pochopení vymezení výrazů „informace“, „důvěrné informace“ a „důvěrnost“. Úmluva nestanoví žádné konečné vysvětlení toho, jak se mají tyto výrazy používat, a je jasné, že se mají stanovit v pracovním kontextu ve shodě s prováděním různých povinností Organizace a smluvních států podle této Úmluvy.

Organizace bude provádět své povinnosti, což bude ve velké míře záviset na informacích získaných jejími kontrolními činnostmi a poskytnutých smluvními státy. Takto se informace budou stávat majetkem Organizace nebo pracovníka Organizace v nepřetržitém vstupně-výstupním schématu získávání, zpracování a vytváření dalších potřebných informací.

S ohledem na celkovou roli důvěrnosti ve všech činnostech Organizace mohou být informace obecně posuzovány z pracovního hlediska zahrnujícího jejich charakteristiku, prostředky jejich získávání a uchovávání a nosičů pro jejich zpracování a přenos.

Výraz „informace“ se musí chápat ve velmi širokém smyslu. Informace se rozeznávají podle své schopnosti nebo možnosti přímo či nepřímo poskytnout údaje nebo jakékoliv znalosti bez ohledu na jejich hmatatelnou nebo nehmotnou povahu nebo podobu.

Dále se vztahuje na jakékoliv prostředky získávání, přenosu nebo uchování znalostí nebo údajů, které mohou být vnímány, získávány, odvozeny nebo uchovány kterýmkoliv jedincem nebo Organizací včetně jejích pracovníků nebo zařízení při provádění Úmluvy.

Výraz „údaje“ se v Úmluvě objevuje v několika kontextech. Obecně nesou „údaje“ význam informací v určité struktuře nebo formátu, jako jsou informace zakotvené v národní deklaraci. Při výkladu textu z hlediska důvěrnosti však neexistuje žádné podstatné rozlišení mezi „informacemi“ a „údaji“. Z tohoto důvodu se bude pro účely této politiky mít za to, že výraz „informace“ zahrnuje všechny odkazy na „údaje“. „Informace“ nebo „údaje“ mohou zahrnovat informace, které jsou nesprávné, nepravdivé nebo nepřesné.

Pro ilustraci rozsahu použití zahrnuje výraz „informace“ mimo jiné:

Tyto pracovní definice, které zahrnují pouze některé podoby informací, se použijí pro účely pokynů pro nakládání s informacemi a jejich ochranu podle této politiky. Rozumí se, že tyto definice jsou dostatečně pružné, aby zajistily, že pokyny týkající se nakládání s informacemi lze účinně a prakticky použít:

Základní zásada důvěrnosti stanovená odst. 2 písm. c) Důvěrnostní přílohy Úmluvy spočívá v tom, že žádné informace, které Organizace získá v souvislosti s prováděním Úmluvy, nejsou zveřejněny ani jinak uvolněny, není-li to výslovně uvedeno.

Zvláštní prováděcí pokyny v odst. 2 písm. a) Důvěrnostní přílohy Úmluvy stanoví, že informace jsou považovány za důvěrné, pokud:

Při určení důvěrnosti informací generální ředitel nebo jeho* zástupce zvažují a pečlivě porovnávají tyto faktory:

Výše uvedené faktory by mohl smluvní stát zvážit také při určení toho, zda informace, které poskytuje Organizaci, obsahují důvěrné informace. Označení informací jako důvěrné neporušuje závazek smluvního státu prokazovat dodržování Úmluvy a není smluvním státem použito k zakrytí jejího nedodržování. Smluvní stát dále nemůže zabránit šíření informací, které se předávají smluvním státům v souladu s Úmluvou běžně nebo na jejich žádost stanoveným způsobem.

Jakmile je určeno, že informace obsahují důvěrné informace, bude nutné stanovit úroveň jejich citlivosti a rozsah přístupu k nim. To bude normálně prováděno pomocí klasifikačního systému, který je uveden v části V této politiky.

Vztah informací k účelům Úmluvy může mít dopady na to, jak se budou opatření na zachování důvěrnosti používat pro takové informace. Při provádění Úmluvy je možné rozlišit tři významné rozdíly:

Kontrolní postupy a činnosti se musí řídit tímto rozlišením. Avšak posouzení vztahu informací k účelům Úmluvy by mohlo být stanoveno operativně, jelikož charakterizace informací tímto způsobem je do značné míry závislá na jednotlivých souvislostech a okolnostech. Povinnosti chránit důvěrnost budou stanoveny ve vztahu k informacím popsaným v rámci každého z těchto rozlišení.

Celkové povinnosti Organizace

OPCW obdrží od smluvních států mnoho důvěrných informací a v průběhu kontrolních činností může být vystavena dalším důvěrným informacím často citlivější povahy a může je získat. Vnitřní procesy OPCW budou vytvářet další důvěrné informace. Tato Organizace a její hlavní součásti se proto musí řídit určitými povinnostmi, aby dodržovaly důvěrnost, zejména:

Povinnosti generálního ředitele

Úkolem generálního ředitele je výslovně primární odpovědnost za ochranu důvěrných informací. Generální ředitel musí zavést režim nakládání s důvěrnými informacemi v rámci Sekretariátu v souladu s pokyny stanovenými v Úmluvě včetně její Důvěrnostní přílohy a v této politice.

Generální ředitel odpovídá za dohled nad dodržováním důvěrnostního režimu v rámci Sekretariátu a musí podávat ročně hlášení o provádění režimu.

Generální ředitel má ústřední úlohu při řešení porušení nebo údajných porušení důvěrnosti. Toto zahrnuje zavedení postupů, kterými je nutné se řídit, a vedení vyšetřování v souladu s Postupy v případě porušení³, a ukládání kárných a disciplinárních opatření v souladu se Služebním řádem. Postupy, kterými je nutné se řídit, by měly být založeny na veškerých rozhodnutích Konference o tomto předmětu.

Generální ředitel může vznést požadavky, aby smluvní státy sdělily „podrobnosti o nakládání s informacemi, které jim Organizace poskytla“ (Důvěrnostní příloha, část A odst. 4), a může se poradit se smluvními státy o podobě a načasování takových požadavků v souladu s veškerými pokyny stanovenými Konferencí. Generální ředitel by například mohl požadovat od všech smluvních států pravidelná hlášení o tom, jak zacházejí s důvěrnými informacemi OPCW.

Povinnosti Sekretariátu

Základní povinnosti Sekretariátu týkající se důvěrnosti jsou v podstatě odvozeny od povinností Organizace a generálního ředitele. Avšak při praktickém provádění Úmluvy mají rozhodující význam vymezení, provádění a sledování povinností pracovníků Sekretariátu zajistit důvěrnost. Zvláštní povinnosti platí pro pracovníky Sekretariátu kvůli jejich zapojení do kontrolních činností a jejich následnému přístupu k civilním i vojenským důvěrným informacím, které budou zahrnovat informace zpřístupněné smluvním státem při provádění závazků vyplývajících z Úmluvy, jakož i citlivé informace nevztahující se k cílům Úmluvy v případě, že takové citlivé informace jsou zpřístupněny.

Kromě již nastíněných širších povinností má Sekretariát tyto konkrétní povinnosti:

Povinnosti jednotlivých pracovníků jsou dále vymezeny dohodami o zachování mlčenlivosti, které musí každý zaměstnanec vykonávat.

Povinnosti inspekčního týmu

Konkrétní povinnosti členů inspekčního týmu pocházejí z tohoto:

Inspekční týmy proto:

Povinnosti smluvních států

Smluvní státy musí nakládat s informacemi, které obdrží od Organizace, v souladu s jejich stupněm citlivosti, jak je vyjádřen v jejich kategorii klasifikace. Způsob, jakým se tato povinnost plní, se bude přirozeně lišit mezi smluvními státy, avšak zpravidla by se těmto informacím mělo dostat stejné úrovně ochrany, jaká byla poskytnuta informacím se srovnatelnou národní klasifikací nebo srovnatelnou důvěrností podle národních právních systémů. Smluvní státy zavedou nebo upraví vhodná opatření pro nakládání s důvěrnými informacemi OPCW a pro jejich ochranu způsobem, který je v souladu se zásadami stanovenými v části VI této politiky.

Každý smluvní stát musí na požádání poskytnout podrobnosti o nakládání s informacemi, které mu Organizace poskytla. Cílem tohoto postupu je podpora obecného vzájemného ujištění smluvních států o tom, že je důvěrnost účinně zajištěna. Odpovědi smluvních států na takové požadavky by měly přinejmenším potvrdit, že normy pro nakládání s informacemi jsou v souladu s bodem 2.1.1 výše.

Při zajišťování důvěrnosti informací musí smluvní státy dodržovat základní povinnost prokázat dodržování Úmluvy v souladu s jejími kontrolními ustanoveními.

Každý smluvní stát musí pokud možno spolupracovat s generálním ředitelem a podporovat jej při vyšetřování porušení nebo údajných porušení důvěrnosti a při přijímání odpovídajících opatření v souladu s vypracovanými postupy v případě porušení, pokud by se vyšetřováním zjistilo, že k porušení došlo. Tato povinnost může zahrnovat poskytnutí podrobností o nakládání s informacemi, které smluvnímu státu poskytla Organizace, a v případě nutnosti účast smluvního státu jako jedné ze stran sporu před „Komisí pro řešení sporů týkajících se důvěrnosti“, pokud se porušení dostane před tento orgán.

Povinnosti pozorovatelů

Když v průběhu inspekce na výzvu souhlasí kontrolovaný smluvní stát s tím, že povolí přístup pozorovateli v souladu s částí X odst. 55 Kontrolní přílohy Úmluvy, může mít pozorovatel přístup k některým důvěrným informacím a bude mít podle toho zvláštní povinnosti ve vztahu k nakládání s nimi a k jejich ochraně. Tudíž nakládání s důvěrnými informacemi a jejich ochrana ze strany pozorovatele musí plně souhlasit se všemi příslušnými ustanoveními Úmluvy včetně Důvěrnostní přílohy a této politiky, zvláště s podrobnými ustanoveními o nakládání s důvěrnými informacemi v části VI této politiky. Protože čl. IX odst. 12 písm. a) Úmluvy uvádí, že pozorovatel je „zástupcem“ žádajícího smluvního státu, jsou takové informace také předmětem ustanovení čl. VII odst. 6, pokud jde jak o žádající smluvní stát, tak zejména o pozorovatele jako jeho zástupce, a proto se s nimi nakládá jako s důvěrnými a ve zvláštním režimu.

Z tohoto důvodu je žádající smluvní stát plně odpovědný a přijímá všechna potřebná opatření k zajištění toho, že pozorovatel dodržuje všechna příslušná ustanovení této politiky a že je jimi individuálně vázán, i k zajištění toho, že v případě, že pozorovatel poruší důvěrnost, jsou dostupné účinné právní nápravné prostředky a sankce srovnatelné s opatřeními přijímanými v případě, že důvěrnost poruší úřední osoba tohoto smluvního státu. Jakmile jsou důvěrné informace zpřístupněny pozorovateli nebo je pozorovatel získá, stane se také žádající smluvní stát, aniž by tím došlo ke snížení vlastní osobní odpovědnosti pozorovatele, odpovědným za nakládání s těmito informacemi a za jejich ochranu v souladu s Úmluvou a touto politikou. Pokud jde o pozorovatele, má se držet veškerých ustanovení této politiky vztahujících se k ochraně důvěrných informací a má být jimi vázán, a v tomto ohledu nečiní žádná nedovolená opatření.

Kategorie důvěrných informací

Všechny informace, které získala nebo vytvořila Organizace a její hlavní součásti a které byly určeny jako důvěrné, musí být klasifikovány na základě zavedených kategorií, které odpovídají úrovni citlivosti důvěrných informací. Klasifikační systém při svém použití nebude snižovat požadavek na účinnou kontrolu dodržování Úmluvy a měl by být schopen podle potřeby umožnit uvolnění obecných informací týkajících se provádění Úmluvy s dostatečně sníženou citlivostí za účelem podpory jejího přijetí a důvěryhodnosti.

Základní faktory, které se posuzují při určování úrovně citlivosti informace, jsou tyto:

Na základě těchto řídících faktorů a níže uvedených konkrétních kritérií klasifikace se důvěrné informace klasifikují do těchto kategorií v pořadí podle zvyšující se citlivosti:

Existuje rozdíl mezi kategorií klasifikace (která vychází z citlivosti informací) a rozsahem šíření informací (který vychází například z předmětu, ze zásady „potřeby znát“ a z konkrétního účelu, k němuž se mají informace použít). Úroveň klasifikace nebude bránit šíření informací, které výslovně vyžaduje Úmluva včetně odst. 2 písm. b) Důvěrnostní přílohy Úmluvy.

Informace nespadající do žádné z výše uvedených kategorií se považují za neklasifikované a mohou se odpovídajícím způsobem označit. Informace, které nejsou klasifikované, budou předmětem příslušné ochrany proti uvolnění ze strany Organizace a smluvních států, pokud nebudou zvláště prověřeny pro uvolnění v souladu se samostatně definovanými postupy uvolnění.

Úroveň ochrany poskytované důvěrným informacím odpovídá úrovni citlivosti, jak ji uvádí jejich kategorie klasifikace. Každý smluvní stát a Organizace chrání informace klasifikované OPCW pocházející z Organizace i ze smluvních států v souladu s jejich úrovní citlivosti, jak ji vyjadřuje jejich kategorie klasifikace.

Tato kategorie zahrnuje informace, jejichž nedovoleným zpřístupněním by byla dotčena účinnost nebo důvěryhodnost Úmluvy nebo by byly dotčeny zájmy smluvního státu nebo obchodního či státního subjektu nebo státního příslušníka smluvního státu.

Pokud není uvedeno jinak v důsledku vyšší nebo nižší citlivosti dotčených údajů, mohly by být klasifikovány jako OPCW RESTRICTED tyto formy informací, když je získá nebo jakýmikoliv prostředky vytvoří Organizace:

Další informace, které mají být klasifikovány jako OPCW RESTRICTED a s nimiž má být tak nakládáno, mohou zahrnovat: běžnou důvěrnou korespondenci mezi smluvními státy a Sekretariátem a interní pracovní dokumenty Organizace, které nejsou zvlášť citlivé. Mohou také zahrnovat informace týkající se interních procesů a rozhodování Sekretariátu a jiné řídící nebo administrativní informace, pokud by otevřené zpřístupnění těchto informací mohlo omezovat účinnost provádění Úmluvy Organizací.

Informace OPCW RESTRICTED, které se musí běžně poskytovat smluvním státům v souladu s odst. 2 písm. b) Důvěrnostní přílohy Úmluvy, se šíří v souladu s tím.

Tato kategorie zahrnuje informace, jejichž nedovolené zpřístupnění může značně poškodit účinnost a důvěryhodnost Úmluvy nebo zájmy smluvního státu nebo obchodního či státního subjektu nebo státního příslušníka smluvního státu.

Pokud není uvedeno jinak v souladu s vyšší nebo nižší citlivostí, mohly by být klasifikovány jako OPCW PROTECTED tyto formy informací, když je získá nebo jakýmikoliv prostředky vytvoří Organizace:

Informace OPCW PROTECTED, které se musí běžně poskytovat smluvním státům v souladu s odst. 2 písm. b) Důvěrnostní přílohy Úmluvy, se šíří v souladu s tím.

Tato kategorie zahrnuje citlivé důvěrné informace, jejichž nedovolené zpřístupnění by vážně poškodilo účinnost a důvěryhodnost Úmluvy nebo její cíle a účel nebo by z hlediska národní bezpečnosti nebo obchodního tajemství vážně poškodilo zájmy smluvního státu nebo obchodního či státního subjektu nebo státního příslušníka smluvního státu.

Pokud není uvedeno jinak v souladu s nižší citlivostí, mohly by být klasifikovány jako OPCW HIGHLY PROTECTED tyto formy informací, když je získá nebo jakýmikoliv prostředky vytvoří Organizace:

Ve většině scénářů inspekcí mohou být vysoce citlivé informace uvedené v bodu 1.15 písm. d) výše, které mohou nebo nemusí mít národní klasifikaci důvěrnosti, ponechány v kontrolovaném objektu a jsou pouze dostupné pro použití na místě během inspekce. Když se takové informace neodnášejí z místa a přístup k nim je omezený, nebude se tedy používat žádný proces klasifikace OPCW v rámci Sekretariátu. Přesto inspekční tým během kontrolních činností dá těmto informacím přinejmenším takovou úroveň ochrany, jaká se poskytuje informacím OPCW HIGHLY PROTECTED. Kategorie klasifikace takových informací by měla být co možná nejvíce upřesněna v dohodách o objektu.

Citlivé důvěrné informace nevztahující se ke kontrole dodržování Úmluvy, které nějaký člen inspekčního týmu náhodně odhalí nebo sebere, se v žádné podobě nezaznamenávají a nejsou dále šířeny. Když je k takovým citlivým informacím během kontrolních činností poskytnut přístup, musí každý člen inspekčního týmu dát těmto informacím přinejmenším takovou úroveň ochrany, jaká se poskytuje informacím OPCW HIGHLY PROTECTED, dokud nebo pokud neupřesní kontrolovaný smluvní stát nakládání s nimi nebo úroveň jejich citlivosti. V takovém případě může kontrolovaný smluvní stát označit počáteční klasifikaci (jak je uvedeno v bodu 2.5 této části) takových informací během inspekce nebo v dohodě o objektu. V případě, že se takové citlivé informace dostanou nedopatřením nebo na základě dohody s kontrolovaným smluvním státem do Sekretariátu, jsou klasifikovány jako OPCW HIGHLY PROTECTED a chráněny podle toho, pokud kontrolovaný smluvní stát neuvede jinak.

Informace OPCW HIGHLY PROTECTED, které se musí běžně poskytovat smluvním státům v souladu s odst. 2 písm. b) Důvěrnostní přílohy Úmluvy, se šíří v souladu s tím.

Pravomoc klasifikovat

Pro informace, které byly určeny jako klasifikované a které se předávají Sekretariátu nebo jsou jím vytvořeny, se povinně musí použít režim klasifikace v souladu s výše uvedenými kategoriemi a pokyny pod přímou pravomocí generálního ředitele. Tento režim bude zahrnovat interní postup pro udržení shody klasifikace dokumentů vytvořených v rámci Sekretariátu a pro konzultace o této klasifikaci a v případě nutnosti pro její schválení.

Klasifikaci těchto informací zavedou tyto orgány:

Jakýkoliv dokument vytvářený v rámci Organizace, který obsahuje důvěrné informace, by měl prozatímně klasifikovat jeho původce. Při určení kategorie klasifikace pro nový dokument vytvářený v rámci Organizace by měl jeho původce věnovat patřičnou pozornost úrovni citlivosti, která již byla zavedena pro dokumenty nebo informace uchovávané Organizací a která se vztahuje k tomuto novému dokumentu.

Smluvní státy by při označování kategorie klasifikace důvěrných informací měly vzít v úvahu jejich úroveň citlivosti a odpovídající kritéria stanovená pro každý druh kategorie a popsaná v pododstavcích 1.7, 1.11 a 1.14 výše. Výše uvedenými ilustrativními příklady forem informací, které mohou být klasifikovány do každé z kategorií, není dotčena primární pravomoc smluvního státu stanovit klasifikaci důvěrných informací, které poskytuje.

V průběhu inspekce nebo při přípravě dohody o objektu může kontrolovaný smluvní stát označit počáteční klasifikaci důvěrných informací, přičemž vezme v úvahu úroveň citlivosti a odpovídající kriteria klasifikace. Tato počáteční klasifikace bude okamžitě účinná při provádění inspekce a při předávání důvěrných informací Sekretariátu po dokončení inspekce. V případech, kdy kontrolovaný smluvní stát zpřístupní některému členu inspekčního týmu citlivé důvěrné informace, aniž stanoví jejich formální klasifikaci, nebo když se takové informace některému členu inspekčního týmu odhalí, ponese tento člen odpovědnost za nakládání s těmito informacemi jako s OPCW HIGHLY PROTECTED, pokud kontrolovaný smluvní stát neuvede jinak.

Doba trvání klasifikace

Klasifikace stanovená pro určitou informaci bude zpravidla platit, dokud nebude výslovně změněna nebo odstraněna v souladu s pokyny stanovenými pro změnu a zrušení klasifikace. Při poskytování důvěrných informací může smluvní stát uvést dobu trvání klasifikace, která má pro dané informace platit. Není-li uvedeno nic, předpokládá se, že je doba neomezená.

V zájmu udržení uskutečnitelné a účinné ochrany důvěrných informací, zlepšení účinné kontroly dodržování a chápání celého systému kontroly a zmenšení archivních fondů dříve citlivých materiálů, může být třeba, aby smluvní státy, generální ředitel a ostatní původci takových dokumentů v rámci Organizace mimo jiné stále přezkoumávali označení důvěrnosti a další používání kategorií klasifikace za účelem zrušení nebo snížení klasifikace nebo uvolnění.

Klasifikace informací a její trvání se může přezkoumávat zejména v kontextu s programem nakládání se záznamy Organizace. Při provádění takového programu může občas generální ředitel požadovat písemný souhlas smluvních států původu při zrušení klasifikace záznamů v souladu s dohodnutými postupy. U důvěrných informací vytvořených Sekretariátem přezkoumává občas generální ředitel přiřazené klasifikace fondů důvěrných informací. Pokud se informace vztahují k jakémukoliv smluvnímu státu, bude potřeba, aby tento smluvní stát dal před ukončením doby trvání klasifikace svůj písemný souhlas. V tomto ohledu bude zaveden postup vnitřního přezkumu.

Změna kategorie klasifikace

Pravomoc změnit klasifikaci důvěrné informace bude stejná jako pravomoc uvedená v bodu 2.2 písm. a) a v bodu 2.2 písm. b) této části pro určení původní klasifikace této informace. Zejména klasifikace informace dodané smluvním státem není změněna bez písemního souhlasu tohoto smluvního státu. Toto pravidlo bude také platit pro takové informace, které jsou obsaženy v dokumentech vytvořených v rámci Organizace.

Smluvní státy, které vytvořily nebo obdržely informaci klasifikovanou OPCW, a vedoucí zaměstnanci sekretariátu (vedoucí odborů a vyšší) používající takovou informaci mohou požádat o změnu kategorie klasifikace pro tuto informaci. Taková žádost by měla být založena na jasné pracovní potřebě a mělo by se s ní pracovat v souladu s následujícími ustanoveními.

Když smluvní stát, který vytvořil informaci klasifikovanou OPCW, žádá o změnu klasifikace, tento požadavek se splní. Generální ředitel se může před potvrzením změny poradit s tímto smluvním státem o následcích navrhované změny.

Když existuje v souladu s bodem 4.2 výše žádost o změnu kategorie klasifikace důvěrné informace, která byla vytvořena Sekretariátem, generální ředitel nebo jeho zástupce se při určování řídí kriterii stanovenými pro použití kategorií klasifikace vzhledem k uvedené pracovní potřebě.

O změnu klasifikace informací vytvořených Sekretariátem se může žádat, když se informace změní, doplní nebo přepracuje tak, aby se vytvořil podstatný rozdíl v citlivosti. Například návrh zprávy o dodržování Úmluvy může mít větší citlivost než konečné znění, nebo může být v přepracované verzi inspekční zprávy určené k širšímu rozeslání vypuštěn citlivý materiál. Při provádění změn klasifikace budou použity zásady stanovené výše, pokud Úmluva neuvádí jinak.

Ustanovení uvedená výše pro změnu klasifikace důvěrných informací platí také pro zrušení jejich klasifikace. Především klasifikace informace dodané smluvním státem není zrušena bez písemného souhlasu tohoto smluvního státu. Navíc se při rozhodování o zrušení klasifikace důvěrných informací postupuje podle těchto pokynů:

Zrušení klasifikace důvěrných informací samo o sobě neznamená, že jsou k dispozici pro veřejné uvolnění. Uvolnění jakýchkoliv informací včetně dříve důvěrných informací, jejichž klasifikace byla zrušena, mimo Organizaci bude vyžadovat samostatný proces konzultací a schválení v souladu s částí VII této politiky. Toto bude také platit pro informace poskytované smluvním státům Organizací podle klasifikace OPCW.

Úvod

Tato část stanoví zásady, jimiž se Organizace řídí při poskytování přístupu k informacím určeným jako důvěrné a při jejich pravidelném šíření a jimiž se řídí s tím spojené postupy nakládání s důvěrnými informacemi a jejich ochrany. To zahrnuje předávání důvěrných informací v rámci Organizace (včetně jejích hlavních součástí), a předávání důvěrných informací zmocněným zástupcům smluvních států. Pokyny pro veřejné či jiné uvolnění informací mimo Organizaci a smluvní státy jsou uvedeny v části VII.

Tyto zásady se mají použít při podrobném vypracovávání všech postupů týkajících se nakládání s důvěrnými informacemi včetně Inspekčního manuálu OPCW, Deklarační příručky a Manuálu postupu v oblasti důvěrnosti (MCP). Na základě těchto zásad se v administrativní směrnici vydávané generálním ředitelem stanoví další praktické postupy. Zásady obsažené v této části platí pro všechny činnosti Organizace v rámci Sekretariátu a jiných orgánů Organizace, jakož i při jejich jednání se smluvními státy. Vyžaduje se, aby smluvní státy, které obdrží od Organizace důvěrné informace, tyto důvěrné informace chránily v souladu s povinnostmi podle čl. VII odst. 6 Úmluvy a odstavce 4 Důvěrnostní přílohy Úmluvy. Smluvní státy by proto měly zavést nebo upravit vhodná opatření pro nakládání s důvěrnými informacemi OPCW a pro jejich ochranu způsobem, který je v souladu s těmito zásadami.

Důvěrnostní příloha Úmluvy stanoví dvě zásady, jimiž se řídí přístup k důvěrným informacím a jejich šíření v rámci Organizace:

Z těchto základních zásad vyplývá za prvé, že úrovní citlivosti důvěrných informací se budou řídit postupy, kterými se zpřístupňují příjemcům, a prostředky používané k jejich ochraně; a za druhé, že zmocnění příjemci důvěrných informací budou určeni v souladu se svou prokázanou nezbytnou potřebou je znát, která se vztahuje k účelům Úmluvy. Důležitým činitelem při řízení šíření důvěrných informací je rozsah přístupu poskytnutý smluvním státům: v tomto kontextu se prvořadá a bezpodmínečná potřeba je znát určuje podle požadovaných údajů, které mají být poskytnuty všem smluvním státům s cílem ujistit je o pokračujícím dodržování Úmluvy jinými smluvními státy (Důvěrnostní příloha, odst. 2 písm. b). Proto musí být poskytnut přístup k příslušným důvěrným informacím vymezeným tímto ustanovením s cílem posloužit nejdůležitějšímu cíli řádné transparentnosti a zvýšení vzájemné důvěry mezi smluvními státy.

Konkrétní rozsah přístupu spojený s určitou důvěrnou informací je spíše výslovně určen než mlčky předpokládán a jsou provedeny konkrétní praktické kroky s cílem chránit je proti neoprávněnému či nedovolenému přístupu. Přísnost určení rozsahu dovoleného přístupu a požadované úrovně a intenzity ochrany před nedovoleným přístupem se řídí podle klasifikace těchto důvěrných informací. Avšak sama úroveň klasifikace neurčuje rozsah přístupu ke klasifikovaným informacím, ale jednoduše způsob, kterým se s nimi má nakládat a chránit je před nedovoleným zpřístupněním.

Přístup, šíření a ochrana

Rozsah přístupu k důvěrným informacím je úplný soubor možných příjemců zmocněných získat nebo uchovávat tyto informace; šíření je proces aktivního předávání těchto informací jejich zmocněným příjemcům. Pojem „přístup“ k informacím tudíž znamená povolení jednotlivci získat nebo uchovat tyto informace. Šíření důvěrných informací je umožněno použitím ochranných opatření v souladu s úrovní citlivosti informací, takže se šíří v rozsahu nutném pro provádění Úmluvy bez zbytečného nebo nedovoleného zpřístupnění. Šíření důvěrných informací všem zmocněným příjemcům v rámci Organizace se tudíž musí bez ohledu na úroveň klasifikace uskutečňovat za přijetí odpovídajících ochranných opatření. V této souvislosti je potřebné si všimnout, že smluvní státy mají podle čl. VII odst. 6 Úmluvy povinnost s důvěrnými informacemi, které obdrží podle Úmluvy, nakládat ve zvláštním režimu.

Proto se mají vypracovat podrobné ochranné postupy a opatření s cílem dovolit přístup k důvěrným informacím jednotlivým pracovníkům Sekretariátu nebo smluvnímu státu v souladu s potřebou je ve svém zařazení znát nebo v souladu s určitým ustanovením Úmluvy, a přitom bránit všem ostatním v přístupu s přísností a úsilím, které odpovídají citlivosti informací stanovené jejich klasifikací. Poskytnutí důvěrných informací Konferenci a Výkonné radě vychází z obecných zásad šíření důvěrných informací.

Zásada potřeby znát je řídící zásadou při určování rozsahu přístupu a příjemců šíření informací. V rámci Organizace neexistuje žádné absolutní právo dostávat důvěrné informace: žádný jednotlivý pracovník Sekretariátu a žádný člen jakéhokoliv orgánu Organizace není oprávněn z moci samotného postavení nebo úrovně k tomu, aby měl přístup k jakýmkoliv jednotlivým důvěrným informacím OPCW.

Přístup k důvěrným informacím se normálně povoluje na základě individuálního posouzení i v souladu s určením potřeby je ve svém zařazení znát. Existuje však nepodmíněná nutnost přístupu smluvních států k některým informacím v souladu s odst. 2 písm. b) Důvěrnostní přílohy Úmluvy a toto i související ustanovení by se mělo považovat za ustanovení zakládající nezpochybnitelnou potřebu každého smluvního státu znát tyto informace, aby se mohl ujistit o pokračujícím dodržování Úmluvy jinými smluvními státy.

V rámci Sekretariátu jsou v rozumných mezích hlavním činitelem pro určení potřeby pracovníka znát důvěrné informace a následně rozsahu dovoleného přístupu k nim jeho konkrétní zařazení nebo úkoly jemu vymezené.

Generální ředitel má primární odpovědnost za zabezpečení ochrany důvěrných informací (Důvěrnostní příloha, odstavec 2). Z tohoto důvodu je generální ředitel, s výhradou ustanovení Úmluvy, konečným rozhodcem při určení potřeby znát ve vztahu k jakýmkoliv jednotlivým důvěrným informacím.

Generální ředitel pověří Úřad důvěrnosti a bezpečnosti (OCS) celkovým dohledem nad správou ustanovení o důvěrnosti. Generální ředitel se může rozhodnout, že přenese určité záležitosti vztahující se k důvěrnosti na ředitele OCS. Konečná odpovědnost v oblasti důvěrnosti zůstává na generálním řediteli.

Po určení rozsahu dovoleného přístupu k důvěrným informacím na základě zásady potřeby znát je přístup povolen prostřednictvím podrobných postupů nakládání stanovených pro Organizaci s cílem zajistit, aby způsob přístupu a úroveň poskytované ochrany odpovídaly použité klasifikaci. Každý přístup pracovníka Sekretariátu k fyzickému nosiči uchovávajícímu důvěrné informace je řízen na základě potřeby znát a eviduje se, a tato evidence se uchovává. V případě, že se takový přístup uskutečňuje prostřednictvím elektronického systému údajů, je stanoven postup pro připojení a odpojení zmocněných pracovníků s cílem zajistit, aby žádný jednotlivec nemohl získat přístup jménem jiného pracovníka. OCS bude dohlížet na běžné fungování těchto postupů nakládáním s informacemi.

Existují různé okolnosti, kdy bude Sekretariát potřebovat určit povolený rozsah přístupu a následně šířit důvěrné informace smluvním státům. Ve všech případech je řídící zásadou zásada stanovená v odst. 2 písm. b) Důvěrnostní přílohy Úmluvy, a jsou zavedeny postupy s cílem zajistit, že se plní požadavky tohoto ustanovení. Z tohoto důvodu se běžně poskytují smluvním státům údaje, které tyto smluvní státy požadují s cílem ujistit se o pokračujícím dodržování této Úmluvy jinými smluvními státy. Dodržují se zvláště postupy řízení a prověřování informací, aby se zajistilo, že se informace, které se musí poskytovat všem smluvním státům v souladu s odst. 2 písm. b) Důvěrnostní přílohy Úmluvy, se řádně poskytují bez další potřeby porady či schválení v rámci Sekretariátu.

V případě poskytnutí určitých důvěrných informací smluvnímu státu za určitým účelem, když se nejedná o podání zvláštního požadavku na šíření podle Úmluvy, ale účel se vztahuje ke konkrétnější potřebě znát (jako např. v průběhu vyjasňování podle čl. IX odst. 3 - 7 Úmluvy nebo při řešení sporů podle článku XIV Úmluvy), platí obecné pravidlo, že generální ředitel nebo jediný vyšší úředník, na něhož byla tato pravomoc zvláště přenesena v rámci primární odpovědnosti generálního ředitele, po konzultaci a po potvrzení potřeby znát dá zvláštní povolení k navrhovanému přístupu, se souhlasem každého smluvního státu, k němuž se informace vztahují nebo jenž tyto informace poskytl. Generální ředitel je vždy informován o jakémkoliv výkonu této pravomoci.

Způsob poskytování důvěrných informací smluvnímu státu Organizací vychází z potřeby nepřetržité ochrany na úrovni odpovídající citlivosti informací. Smluvní stát přijímající informace je na oplátku povinen poskytnout takovým důvěrným informacím zvláštní nakládání odpovídající úrovni jejich citlivosti a na požádání poskytne podrobnosti o nakládání s informacemi, které mu poskytla Organizace.

Může se stát, že bude potřebné šířit důvěrné informace OPCW určitým zmocněným subjektům či jednotlivcům, kteří stojí mimo rámec Sekretariátu, ale jsou nedílnou součástí provádění konkrétních funkcí Organizace stanovených v Úmluvě. Generální ředitel stanoví přísný režim, jímž se řídí tento přístup, a v souladu s odstavcem 2 Důvěrnostní přílohy Úmluvy si podrží primární odpovědnost za jakýkoliv přístup schválený podle tohoto režimu. Každý takový navrhovaný přístup musí být výslovně povolen generálním ředitelem nebo jediným vyšším úředníkem, na něhož byla tato pravomoc podle režimu a pod přímou odpovědností generálního ředitele přenesena, a to až poté, co byla pro navrhovaného příjemce jasně stanovena potřeba důvěrné informace v jeho zařazení znát. Generální ředitel je vždy informován o jakémkoli výkonu této pravomoci.

Každá osoba, jíž byl povolen přístup k důvěrným informacím OPCW v souladu s tímto ustanovením, odpovídá za zajištění toho, aby každá osoba mimo rámec Sekretariátu, které následně zpřístupní takové informace, měla potřebu je ve svém zařazení znát a také písemné povolení generálního ředitele nebo zástupce (jak je uvedeno v bodu 2.12 výše) povolující potřebný přístup.

Přístup k důvěrným informacím OPCW v rámci Sekretariátu je povolen pouze těm, pro něž je takový přístup nezbytný k plnění stanovených služebních povinností. Při určení potřeby znát v rámci Sekretariátu se věnuje pečlivá pozornost formálnímu popisu práce pracovníka a uvedenému rozsahu přístupu k důvěrným informacím. Při povolování přístupu k informacím OPCW PROTECTED a OPCW HIGHLY PROTECTED se požaduje výslovný odkaz na konkrétní služební funkce zaměstnance. Dovolený rozsah přístupu k důvěrným informacím klasifikovaným jako OPCW HIGHLY PROTECTED se vyjadřuje písemně na základě individuálního posouzení.

Vede se evidence těch zaměstnanců, jejichž služební povinnosti s sebou nesou pravidelný přístup k důvěrným informacím týkajícím se každého smluvního státu. Sekretariát informuje smluvní stát o návrzích poskytnout konkrétnímu zaměstnanci přístup k důvěrným informacím týkajícím se území tohoto smluvního státu nebo jakéhokoliv jiného místa pod jeho jurisdikcí či kontrolou. Dotčený smluvní stát je informován nejméně třicet dnů před potvrzením přístupu. Jakékoliv jmenování pracovníků nebo změny v personální struktuře nebo funkcích, které povedou k přístupu k důvěrným informacím týkajícím se smluvních států, se musí oznámit dotčeným smluvním státům nejméně třicet dnů předem.

Pouze někteří vedoucí pracovníci jsou zmocněni povolit přístup k důvěrným informacím jiným pracovníkům pod jejich dohledem. Generální ředitel vytvoří administrativní směrnici, která určí příslušná kritéria přísně podle zásady potřeby znát. Povolení přístupu je v každém z případů podmíněno určením toho, že obsah má přímý význam pro vymezené povinnosti navrhovaného příjemce informací, přičemž každý takový přístup vždy podléhá přezkumu generálního ředitele. V případě nejistoty ohledně statutu potřeby znát“ navrhovaného příjemce informací na základě jeho zařazení či úkolu je nutné se poradit s vedoucím pracovníkem, který odpovídá za dohled nad příjemcem informací.

Zásady nakládání s důvěrnými informacemi a jejich šíření

Šíření důvěrných informací je třeba odlišit od procesu uvolňování informací Organizací. Obecně se šíření důvěrných informací vztahuje k dovolenému zpřístupnění těchto informací v rámci Organizace včetně všech jejích orgánů a vládám smluvních států, včetně vládních organizací a zmocněných subjektů či jednotlivců v rámci smluvních států, jichž se týká fungování Úmluvy, když je toto zpřístupnění důležité pro konkrétní služební úkoly nebo je v souladu s ustanoveními Úmluvy o poskytování informací smluvním státům. Pokud jde o „uvolnění” informací Organizací⁵, je tento proces a přesný rozsah jeho použití definován v části VII této politiky.

Organizace nepřetržitě používá zvláštní postupy nakládání s důvěrnými informacemi a jejich ochrany od jejich prvního získání, sběru nebo vytvoření a při všech následných činnostech během jejich šíření. Organizace získává, sbírá a vytváří informace⁶, které mohou být důvěrné, několika způsoby:

Když Organizace přijímá informace z kteréhokoliv z těchto zdrojů, přebírá zvláštní povinnosti patřičně je chránit a nakládat s nimi. Původní příjemce nebo původce informací je především povinen zajistit, aby byl jasně určen důvěrný obsah a aby tam byla použita správná klasifikace, a to v případě potřeby po poradě s OCS. Důvěrné informace, které sestavují nebo slučují zaměstnanci sekretariátu a které čerpají z důvěrných informací pocházejících od smluvních států, mají zpravidla přinejmenším takovou klasifikaci, kterou označil smluvní stát, pokud nedošlo ke snížení úrovně citlivosti informací se souhlasem smluvního státu původu nebo pokud nebyla určena vyšší úroveň citlivosti. Jakoukoliv odchylku od tohoto pravidla povoluje generální ředitel nebo k tomu zmocněný pracovník. Generální ředitel k tomu zmocnil ředitele OCS.

Informace vytvořené v rámci Sekretariátu (jako jsou analytické a jiné zprávy, politické dokumenty, profily, dopisy, memoranda), které obsahují důvěrné informace, zpočátku klasifikuje a označuje jejich původce v souladu s jejich citlivostí na takové úrovni, která je přinejmenším tak vysoká jako nejcitlivější klasifikace zdrojového materiálu, z něhož byly odvozeny nebo který byl použit při sloučení. Pokud došlo následně ke zvýšení úrovně citlivosti nad úroveň původního zdrojového materiálu, použije se vyšší úroveň klasifikace.

Informace včetně informací označených jako důvěrné, které předává Organizaci smluvní stát, musí být poskytnuty oficiálním zástupcem tohoto smluvního státu. Sekretariát zavede postup evidence za účelem zaznamenání příjmu takového materiálu a jeho oficiálního zdroje a tímto postupem se bude řídit.

Klasifikaci informací, které Sekretariátu poskytuje smluvní stát, pravděpodobně ve většině případů již určil tento smluvní stát vzhledem ke své primární pravomoci klasifikace. Přitom by měl smluvní stát vzít v úvahu úroveň citlivosti a odpovídající kritéria stanovená pro každou kategorii klasifikace v části V této politiky. Pokud smluvní stát poskytuje Sekretariátu informace, které se jeví jako důvěrné, avšak bez označení úrovně citlivosti, použije se prozatímní kategorie klasifikace, jak je uvedeno v části V bodu 2.2 této politiky.

Celková povinnost chránit informace po prvním zpřístupnění Organizaci a patřičně s nimi nakládat je zvláště důležitá tehdy, když se informace sbírají během inspekcí na místě, jako je sběr poznatků specifických pro místo nebo odběr vzorků. Konkrétní zásady nakládání s důvěrnými informace a pro jejich ochranu během inspekcí jsou odpovídajícím způsobem stanoveny v odstavci 6 této části.

Jednotliví pracovníci za žádných okolností nehovoří o důvěrných záležitostech ani je nezpřístupňují, když nemají kontrolu nad bezpečností informací a jejich prostředí. Generální ředitel stanoví v administrativní směrnici konkrétní postupy za účelem zabránění nedovolenému přístupu a zpřístupnění v rozhovoru či prostřednictvím telekomunikačních médií, přičemž úroveň fyzických nebo jiných ochranných opatřeních odpovídá úrovni citlivosti informací vyjádřené jejich klasifikací. Skutečné použití schváleného užití telekomunikací pro přenos důvěrných informací je omezeno na případy jasné operativní nutnosti.

S výhradou povinnosti zabránit nedovolenému přístupu mohou pracovníci Sekretariátu zpřístupnit důvěrné informace nebo o nich hovořit se:

Generální ředitel vydá administrativní směrnice stanovící podrobné praktické postupy nakládání s následujícími kategoriemi fyzických nosičů za účelem zajištění ochrany důvěrných informací, které každý takový nosič nese, při všech operacích nakládání a uchovávání a OCS dohlíží na provádění těchto směrnic:

Pro důvěrné informace, které se vztahují konkrétně ke kontrolovaným nebo deklarovaným objektům, se používá kódový systém a s tím spojené jejich uchovávání s cílem zabránit přímé identifikaci jakéhokoliv objektu, k němuž se takové informace vztahují, v co možná největší míře umožňující přitom účinnou kontrolu.

Zvláštní postupy nakládání s důvěrnými informacemi

Za účelem řádného nakládání s důvěrnými informacemi OPCW se všechny dokumenty a nosiče pro uchovávání informací jasně označují v souladu s pokyny pro značení stanovenými v administrativní směrnici vydané generálním ředitelem a prováděné pod dohledem OCS. Základem značení budou tři kategorie klasifikace, z nichž jedna by měla být jasně použita na každý nosič nesoucí informace určené jako důvěrné:

Každý jednotlivý dokument musí být jasně označen podle nejvyšší úrovně citlivosti materiálu, který obsahuje. Pokud by to mohlo usnadnit následné uvolnění nebo šíření méně citlivých částí dokumentu, může být použita zásada značení po částech (odstavcích) tak, aby se oddíly v rámci dokumentu označily klasifikací podle jednotlivých úrovní citlivosti a celý dokument byl jasně označen nejvyšší úrovní citlivosti. Nebo mohou být všechny důvěrné informace obsaženy v důvěrné příloze k jinak neklasifikovanému dokumentu s tím, že celý dokument by byl jasně označen nejvyšším stupněm citlivosti.

Důvěrnostní příloha Úmluvy stanoví, že všechny údaje a dokumenty, které získá Sekretariát, jsou nejdříve posuzovány z hlediska důvěrného obsahu (odst. 2 písm. b)) a že pokud je důvěrný, jsou takové údaje a dokumenty klasifikovány (odst. 2 písm. d)); tento proces je v souladu s právem jakéhokoliv smluvního státu označit informace, které poskytuje, jako důvěrné. Útvar Sekretariátu, který přijímá daný dokument, bude pro tento úkol odpovídajícím útvarem a, když je to považováno za nutné, bude z tohoto důvodu s pomocí OCS zavádět postupy k zajištění toho, aby všechny informace s možným důvěrným obsahem, které byly získány mimo Sekretariát, byly vyhodnoceny a aby byla jasně označena jakákoliv nutná klasifikace. Určení klasifikace, která má být použita, a pravomoci klasifikovat musí být v souladu s klasifikačním systémem OPCW. V případech, kdy se informace jeví jako důvěrné, ale původně nebyly jasně označeny svým původcem, provede odpovídající označení útvar v případě nutnosti spolu se stanovením prozatímní kategorie klasifikace. Jakákoliv takto použitá prozatímní klasifikace by měla být okamžitě potvrzena, změněna nebo zrušena po poradě s původcem informací.

Požaduje se, aby všechny důvěrné informace vytvořené na Sekretariátu byly jasně označeny svým původcem v souladu s prozatímní kategorií klasifikace odpovídající jejich citlivosti. Úroveň této klasifikace musí být určena v souladu s klasifikačním systémem OPCW. Vedoucí odboru musí dohlížet na řádné značení interně vytvořených důvěrných materiálů v rámci celkové koordinace a pravomoci OCS.

Informace vytvořené inspektory na základě informací, které jim poskytl kontrolovaný smluvní stát, jako jsou inspekční zprávy nebo jejich části, jsou označeny klasifikací, která se shoduje s úrovní citlivosti, jakou uvedl smluvní stát. V případech, kdy je úroveň citlivosti takových informací nejasná, se s informacemi nakládá jako s OPCW HIGHLY PROTECTED, dokud se nevyjasní jejich úroveň citlivosti prostřednictvím konzultací s kontrolovaným smluvním státem.

Sekretariát v souladu s administrativní směrnicí vydanou generální ředitelem a prováděnou pod dohledem OCS stanoví postupy archivování a vedení záznamů k zajištění toho, aby se evidoval interní pohyb a archivování důvěrných informací. Tyto postupy zaznamenávají poskytnutí veškerých takových důvěrných informací jakékoliv osobě, agentuře nebo subjektu v rámci Sekretariátu i mimo něj včetně jejich poskytnutí zástupcům smluvních států.

Všechny důvěrné informace by měly být uchovávány a interně rozesílány způsobem, který eviduje každého pracovníka, který měl k nim přístup, a datum a čas přístupu. Sekretariát také stanoví dodatečné postupy vedení záznamů s cílem zajistit nepřetržité monitorování informací OPCW HIGHLY PROTECTED a určit, kdo měl nebo právě má takové informace v držení.

Kopírování informací znamená jejich množení způsobem, který vytváří další případný nebo možný přístup k informacím. Při kopírování důvěrných informací by měl být počet kopií co nejmenší a odpovídat schválenému rozsahu přístupu a následného šíření. Pracovník odpovědný za kopírování informací musí zajistit, že všechny kopie kopírovaného dokumentu mají jasně odpovídající značení.

Klasifikované informace se budou kopírovat pouze za spořádaných a kontrolovatelných podmínek. Informace OPCW HIGHLY PROTECTED se mohou kopírovat pouze po získání evidovaného souhlasu zmocněného vedoucího pracovníka, a to jiného, než je pracovník, který bude informace kopírovat, nebo na základě zvláštního trvalého příkazu. Takový souhlas může stanovit, že se kopírování musí provádět pod dohledem jiného pracovníka. Počet kopií se musí zaznamenat a každá kopie se musí očíslovat. Kopie by se měly rozdávat schváleným příjemcům s tím, že se toto předání eviduje. Jakékoliv přebytečné kopie nebo kopie, které se již nepoužívají, se vrátí pracovníkovi archivu, který je archivuje nebo zničí s tím, že tento úkon eviduje.

Informace poskytované smluvním státům v souladu s odst. 2 písm. b) Důvěrnostní přílohy Úmluvy, které jsou však důvěrné, se běžně kopírují a šíří v souladu s požadavky smluvních států a v souladu s administrativní směrnicí vydanou generálním ředitelem. V případě informací OPCW PROTECTED a OPCW HIGHLY PROTECTED by se měl uchovávat záznam o počtu vytvořených kopií a o příjemci (příjemcích) každé kopie.

Administrativní směrnice vydaná generálním ředitelem stanoví pro Sekretariát postupy nakládání s cílem zajistit bezpečnou likvidaci a zničení materiálů obsahujících důvěrné informace. Tyto postupy zahrnují:

Přenos důvěrných informací v listinné a v elektronické podobě do Sekretariátu a z něho probíhá v souladu s úrovní citlivosti informací a řídí se přísnými postupy stanovenými v administrativní směrnici vydané generálním ředitelem. Tyto postupy zahrnují:

Tato pravidla musí u každé šířené důvěrné informace zajistit, aby:

Administrativní směrnice vydaná generálním ředitelem bude popisovat normy stanovené pro bezpečný komunikační systém vytvořený pro Systém řízení informací (IMS), a tento komunikační systém bude použit v inspekčním manuálu.

Pracovníci a jiné osoby zmocněné v souladu s body 2.12 a 2.13 výše, kteří používají důvěrné informace nebo odpovídají za jejich úschovu, musí přijmout veškerá bezpečnostní opatření k tomu, aby zabránili úmyslnému nebo náhodnému přístupu osob, které nejsou zmocněny, k těmto informacím. Toto zahrnuje přinejmenším dodržování všech postupů a splnění všech norem zavedených v rámci Organizace pro nakládání s důvěrnými informacemi a pro jejich ochranu a zajištění nepřetržité ochrany během jejich šíření.

Důvěrné informace se nesmějí používat nebo umísťovat tak, aby byly vystaveny nebo zpřístupněny jednotlivcům, kteří nejsou zmocněni mít k takovým informacím přístup. Generální ředitel jmenoval OCS k zavedení postupů s cílem zajistit, aby pracovníci Sekretariátu řádně nakládali s důvěrnými informacemi. Generální ředitel zajistí, aby se tyto postupy prováděly v plném rozsahu, aby se zjistila a ohlásila všechna jejich porušení a aby se ukládaly odpovídající disciplinární sankce v souladu s částí IX této politiky.

Generální ředitel stanoví v administrativní směrnici opatření pro fyzickou bezpečnost kanceláří, laboratoří, prostor pro uložení informací, počítačových nosičů a audiovizuálních materiálů klasifikovaných jako důvěrné, jakož i normy pro fyzická zařízení pro uložení v rámci Sekretariátu, včetně zámků a bezpečnosti zajištěných prostor, archivních skříní a zapečetěných schránek. Tato opatření zahrnují postupy pro omezení přístupu do budov OPCW a jiných míst a pro evidenci přítomnosti návštěvníků a pracovníků v pracovní době i po ní. Postupy zahrnují zvláštní opatření pro vstup do zvláště citlivých prostor v rámci budovy (budov) OPCW a jiných míst, jako jsou prostory pro uložení důvěrných informací, kancelářské prostory, kde se pracuje se zpracováním a validací deklarací a inspekčními zprávami, operační středisko a laboratoř OPCW.

Důvěrné informace jsou bezpečně uloženy v prostorách Organizace. Některé údaje nebo dokumenty mohou být uloženy rovněž u národního orgánu smluvního státu. Citlivé informace, zejména fotografie, plány a další dokumenty, které jsou potřebné pouze pro inspekci konkrétního objektu, mohou být uzamčeny v tomto objektu (Důvěrnostní příloha Úmluvy, odst. 2 písm. e)).

Uložení důvěrných informací OPCW u národního orgánu smluvního státu nebo v kontrolovaném objektu by se mělo pokud možno shodovat s minimálními standardy, které používá Sekretariát.

V administrativní směrnici vydané generálním ředitelem jsou stanoveny postupy nakládání s důvěrnými informacemi při jejich přemístění z prostor OPCW, mezi kontrolovanými místy a Organizací a mezi Organizací a zástupci smluvních států. Jakékoliv takové přemístění se uskuteční pouze pro účely vztahující se k provádění Úmluvy a pouze v co nejmenším rozsahu nutném pro provádění povolených služebních funkcí.

V administrativní směrnici vydané generálním ředitelem jsou stanoveny postupy zahrnující případ ztráty nebo podezření na ztrátu důvěrných informací OPCW, včetně ztráty u inspektora, u pracovníka Sekretariátu nebo u zástupce smluvního státu, jakož i ztrátu při přepravě. Takové postupy zahrnují požadavky na ohlašování, vyšetřování a konzultace s dotčenými smluvními státy. Protože ztráta nebo podezření na ztrátu ukazují na možné porušení důvěrnosti, musí se uplatňovat postupy zabývající se porušením nebo údajným porušením důvěrnosti.

Postupy nakládání pro jednotlivé informační nosiče

Postupy nakládání s důvěrnými informacemi stanovené v odstavci 4 výše platí pro všechny důvěrné informace bez ohledu na nosič, na němž se uchovávají; následující dodatečné postupy se týkají informací přenášených na konkrétních druzích nosičů.

Administrativní směrnice stanoví postupy pro nakládání s audiovizuálním materiálem obsahujícím důvěrné informace, přičemž stanoví úrovně ochrany v souladu s kategoriemi klasifikace a řídí se přesně postupy stanovenými pro nakládání s dokumenty obsahujícími důvěrné informace.

Musí se kontrolovat přístup ke všem místům OPCW a klíčovým složkám IMS, jako jsou servery a velkokapacitní paměti. Veškerý hardware v důvěrné části IMS a zvláště pracovní stanice, servery a uživatelská koncová zařízení se chrání nejen proti krádeži nebo trestnému poškození, ale také proti nedovolenému fyzickému přístupu a pokusům o manipulaci. Kromě toho jsou pod dohledem a evidují se údržbářské a opravárenské činnosti na hardwaru důvěrné části IMS. Přístup k takovému hardwaru, jako jsou servery, tiskárny, zálohovací zařízení a jiná výstupní zařízení, je omezen na pracovníky s odpovídajícím prověřením.

Postupy pro ochranu údajů uložených v důvěrné části IMS a jakýchkoli jiných systémů elektronického zpracování údajů nebo pamětí obsahují tyto prvky:

Postupy počítačového zabezpečení údajů, dokumentů a informací poskytnou podrobné pokyny pro ochranu důvěrnosti při tvorbě, nakládání, značení, zálohování a likvidaci všech forem počítačových souborů, počítačových dokumentů a jiných dokumentů vztahujících se k úkolům, jako je správa systému a řízení a provoz počítačové bezpečnosti.

S počítačovým materiálem (včetně přenosných paměťových nosičů jako diskety) a s důvěrnými informacemi uloženými v Systému řízení informací OPCW se musí nakládat a musí se chránit v souladu s postupy nakládání a uložení podporovanými podrobnými technickými návody stanovenými generálním ředitelem v administrativní směrnici.

Část II odst. 55 Kontrolní přílohy Úmluvy upravuje odesílání vzorků odebraných během inspekcí pro analýzu mimo objekt do určených laboratoří. Proces odebírání vzorků se svou podstatou vztahuje ke kontrole dodržování Úmluvy, avšak takové vzorky mohou také náhodou nést a potenciálně poskytovat jiné informace, které se samotné přímo nevztahují ke kontrole. Z tohoto důvodu zahrnuje inspekční manuál postupy zajištění ochrany důvěrnosti vzorků přepravovaných k analýze mimo objekt do určených laboratoří.

Vypracování a provádění režimu zavedeného podle části II odst. 56 Kontrolní přílohy Úmluvy pro odběr vzorků, zacházení s nimi, jejich přepravu a analýzu je založen na požadavcích ochrany důvěrnosti během přepravy do určených laboratoří a uložení v nich. Tento režim se zaměří na konkrétní problém, že by se v procesu analýzy vztahující se k dodržování mohly získat další důvěrné informace nevztahující se k dodržování. Na další problémy spojené s důvěrností se zaměřují postupy evidence vzorků stanovené podle části II odst. 57 Kontrolní přílohy Úmluvy a s tím spojené postupy informování kontrolovaného smluvního státu o tom, že určené laboratoře po dokončení analýzy vzorky zničily nebo je vrátily Sekretariátu pro odpovídající konečné nakládání. Vyžaduje se, aby určené laboratoře uzavřely zvláštní dohody o zachování mlčenlivosti potvrzující povinnosti stanovené podle režimu, kterým se řídí proces odběru a analýzy vzorků.

Nakládání s důvěrnými informacemi a jejich ochrana během kontrolních činností na místě

Důvěrnostní příloha Úmluvy a dřívější části této politiky stanoví základní zásady nakládání s důvěrnými informacemi a jejich ochrany během inspekcí. Týkají se informací získaných nebo sebraných během kontroly dodržování i jiných informací nevztahujících se k cílům Úmluvy, které mohou být zpřístupněny v průběhu kontrolních činností. Inspekční manuál OPCW má stanovit podrobné postupy založené na těchto zásadách včetně potřebných postupů používání a ochrany údajů, dokumentů a souborů a rozsahu přístupu k nim při provádění inspekcí, které budou v souladu s požadavky Důvěrnostní přílohy Úmluvy a s funkčními požadavky na inspektory v terénu. Ty musí vzít v úvahu funkční požadavky na ochranu údajů uložených v přenosných zařízeních a obecné postupy stanovené pro přepravu a uložení důvěrných informací.

Klíčovým praktickým prvkem pro ochranu důvěrných informací během inspekcí jsou inspekční postupy, použití vybavení a proces porady v rámci inspekčního týmu a se zástupci kontrolovaného smluvního státu. Inspekční postupy stanoví jasnou hierarchickou linii komunikace v rámci inspekčního týmu s cílem umožnit porady o problémech, které vzniknou v souvislosti s důvěrností, a o tom, k čemu mají být použity důvěrné informace. V souladu s touto strukturou probíhají během jednání o dohodě o objektu, během předinspekční informační porady a během provádění počáteční inspekce a následných inspekcí porady mezi zástupci kontrolovaného smluvního státu, kontrolovaného objektu a inspekčního týmu s cílem jasně stanovit úroveň přístupu, který má být povolen každému členu inspekčního týmu, a to, jak se má nakládat se zpřístupněnými nebo sebranými důvěrnými informacemi. V případě inspekce na výzvu je pozorovatel povinen plně dodržovat důvěrnost všech informací, ke kterým byl poskytnut přístup v souladu s ustanoveními Úmluvy o inspekci na výzvu, a podle toho s takovými informacemi nakládá.

Postup klasifikace stanovený v části V bodu 2.5 této politiky se použije pro informace sebrané v průběhu inspekce. Takové informace jsou v souladu s tímto postupem ihned hodnoceny z hlediska důvěrnosti a poté jim je udělena počáteční klasifikace a poskytnuta řádná ochrana v souladu s jejich citlivostí s odvoláním na dohodu o objektu a ve shodě se zástupci kontrolovaného smluvního státu. Pokud před inspekcí neexistuje příslušná dohoda, měl by inspekční tým vyzvat kontrolovaný smluvní stát, aby pokud možno vždy navrhl kategorii klasifikace veškerých důvěrných informací zpřístupněných v průběhu inspekce. V případě, že se citlivé důvěrné informace zpřístupní členu inspekčního týmu nebo je člen inspekčního týmu odhalí bez jakéhokoliv uvedení jejich kategorie klasifikace, vyžaduje klasifikační systém, aby se s nimi nakládalo a aby byly chráněny jako OPCW HIGHLY PROTECTED, pokud kontrolovaný smluvní stát nestanoví jinak. Obecně platí, že v případě pochybností nebo nejistoty by nakládání s důvěrnými informace a jejich ochrana měly být na nejpřísnější možné úrovni a porady o dalším zpřístupnění a šíření dokonce i v rámci inspekčního týmu musí pro určení rozsahu přístupu plně dbát zásady potřeby znát. Pokud sebrané informace obsahují důvěrné informace nevztahující se k Úmluvě, budou vyžadovat zvláštní nakládání, jak je uvedeno v příslušném bodu níže.

Tato politika stanoví jasné zásady, kterými se řídí ochrana důvěrných informací, které nejsou významné pro dodržování Úmluvy, a stanoví v tomto směru konkrétní povinnosti.⁷ Z tohoto důvodu se musí kontrolní činnosti navrhovat, plánovat a provádět tak, aby se zabránilo zbytečnému zpřístupnění důvěrných informací a aby se usilovalo o zabránění zpřístupnění takových informací, které se nevztahují k dodržování Úmluvy ve smyslu jakéhokoliv inspekčního mandátu, v souladu s účinným a včasným plněním kontrolních povinností. Tyto zásady také vyžadují, aby se nevyhledávaly, nezaznamenávaly ani neuchovávaly důvěrné informace nevztahující se k dodržování Úmluvy: během jakékoliv inspekce je základní povinností každého člena inspekčního týmu a zvláště jeho vedoucího zajistit, aby k tomu nedošlo. Připouští se však, že během kontrolních činností může dojít k tomu, že se jiné důvěrné informace, které se samy o sobě nevztahují k účelu inspekce, seberou nebo zaznamenají v různých podobách (jak je stanoveno v definici „informací“ v části III této politiky)⁸ prostřednictvím položek, jako je schválené inspekční vybavení, oděvy inspektorů a osobní věci. V případě, že jsou takové informace během inspekčních činností zpřístupněny, nejsou dále v žádné podobě šířeny, dokonce ani v rámci inspekčního týmu, a jsou vráceny kontrolovanému smluvnímu státu nebo zničeny pod jeho dohledem.

Důvěrnostní příloha Úmluvy stanovuje, že smluvní státy během kontrolních činností „mohou přijímat taková opatření, která považují za nezbytná k ochraně důvěrnosti, za předpokladu, že plní své závazky prokazovat dodržování této Úmluvy v souladu s příslušnými články a Kontrolní přílohou Úmluvy “⁹. Inspekční týmy jsou mimo jiné povinny „vzít v úvahu návrhy, které v kterékoliv fázi inspekce smluvní stát podrobený inspekci případně učiní k zajištění ochrany citlivých zařízení nebo informací, které nemají vztah k chemickým zbraním“.¹⁰ „Inspekční týmy přísně dodržují ustanovení příslušných článků a příloh, jimiž se řídí provádění inspekcí. Plně dodržují postupy určené k ochraně citlivých zařízení a k zamezení prozrazení důvěrných údajů.“¹¹

S výhradou úplného procesu porad s kontrolovaným smluvním státem během inspekce i po ní (jak je stanoven pro inspekce na výzvu v části X odst. 61 Kontrolní přílohy Úmluvy), odpovídá Organizace za potvrzení kontrolovanému smluvnímu státu, že informace shromážděné v souladu s ustanoveními Úmluvy v průběhu kontrolních činností se vztahují k dodržování Úmluvy ve smyslu inspekčního mandátu. Inspekční tým musí chránit veškeré informace shromážděné během inspekce v souladu s úrovní klasifikace, kterou pro ně předepisuje kontrolovaný smluvní stát. Kontrolovaný smluvní stát nesmí v rámci stávajících povinností ve vztahu k prokázání dodržování Úmluvy namítat proti začlenění informací do předběžných zjištění inspekce, když po úplných poradách trvá inspekční tým na tom, že se vztahují k dodržování Úmluvy ve smyslu inspekčního mandátu.

U veškerých informací shromážděných během inspekce ale nezahrnutých do materiálu uvedeného v seznamu a okopírovaného poskytnutého kontrolovanému smluvnímu státu se má za to, že se nevztahují k inspekčnímu mandátu, a musí se s nimi nakládat tak, jak je uvedeno v bodu 6.4 výše. Uznává se zásada, že členové inspekčního týmu dodržují omezení přístupu a šíření, jako jsou omezení dohodnutá jako součást řízeného přístupu v případě inspekce na výzvu, a že žádné informace, které smluvní stát považuje za důvěrné, ale jejichž kopii nedostal, neopustí inspekční místo bez jeho souhlasu. Aniž je dotčena povinnost smluvního státu prokázat dodržování, zahrnují postupy provádění výše uvedených zásad mimo jiné:

Žádný postup, který je používán v souladu s těmito zásadami, nebrání ani nezdržuje kontrolní činnosti prováděné podle inspekčního mandátu a v souladu s ustanoveními Úmluvy.

Obecně

Tato část této politiky stanoví zásady, kterými se řídí postupy, jež má Organizace používat při uvolňování jakýchkoli informací, které v souvislosti s prováděním Úmluvy má. „Uvolnění“ informací Organizací se vztahuje ke schválenému zpřístupnění informací mimo rámec samotné Organizace (včetně všech jejích hlavních součástí) a mimo rámec vlád smluvních států (konkrétně mimo vládní organizace a zmocněné subjekty nebo osoby, kterých se v rámci smluvních států týká fungování Úmluvy). Obdobně se těmito zásadami řídí uvolňování informací OPCW jakékoli jiné mezinárodní organizaci, vládě nesmluvního státu, soukromým nebo státním organizacím nevztahujících se k provádění Úmluvy nebo jakémukoliv jednotlivci, který není zaměstnancem Organizace ani pro ni nepracuje na základě smlouvy, ani není žádným smluvním státem zmocněn ve vztahu k provádění Úmluvy.

Při provádění Úmluvy nastanou případy, kdy Organizace bude potřebovat uvolnit informace, aby splnila své povinnosti. Uvolnění může být zcela veřejné nebo může mít omezený rozsah podle konkrétních okolností. Nutnost uvolnit informace může nastat jak pro neklasifikované tak pro klasifikované informace. Žádné informace, které Organizace získala nebo vytvořila v souvislosti s prováděním Úmluvy, nejsou zveřejněny ani jinak uvolněny, pokud se tak děje v souladu s těmito pokyny.

Veřejné uvolnění informací

Generální ředitel může veřejně uvolnit informace, které nejsou označeny jako důvěrné (včetně dříve důvěrných informací, jejichž klasifikace byla zrušena v souladu s částí V body 4.6 a 4.7 této politiky) a které patří do jedné z těchto kategorií:

Generální ředitel zváží jednotlivé žádosti o veřejné uvolnění informací a rozhodne o nich za předpokladu, že splňují podmínky předcházejícího odstavce. Požadavky jdoucí nad rámec těchto parametrů se předkládají k rozhodnutí Výkonné radě nebo Konferenci.

Všechny kontakty mezi pracovníky Sekretariátu a médii podléhají této politice, zvláště část VII této politiky (včetně těchto postupů stanovených pro veřejné uvolnění informací) a Politice OPCW v oblasti vztahů s médii a s veřejností. Generální ředitel vydá administrativní směrnici, kterou se řídí mediální politika, v souladu s těmito pokyny politiky veřejného uvolňování informací.

Omezené nebo neveřejné uvolnění informací

Mohou nastat případy, kdy je nutné¹² uvolnit informace mimo Organizaci způsobem, který neodpovídá úplnému veřejnému uvolnění. To může zahrnovat uvolnění informací mezinárodní organizaci nebo vládní organizaci pouze pro oficiální účel a za určitých podmínek. Takové neveřejné uvolnění se může použít pro důvěrné informace označené klasifikací OPCW nebo pro informace, jejichž klasifikace byla zrušena, jakož i pro neklasifikované informace. Důvěrné informace označené klasifikací OPCW se uvolní pouze tehdy, když generální ředitel potvrdí, že se v organizaci přijímající informace může dodržovat odpovídající ochrana a kontrola. Generální ředitel uzavře s potenciálními organizacemi přijímajícími informace dohodu nebo ujednání o zacházení s klasifikovanými informacemi a o jejich ochraně.

Omezené nebo neveřejné uvolnění informací by mohlo nastat:

Omezené nebo neveřejné uvolnění informací, které nejsou označeny klasifikací OPCW, může povolit generální ředitel za předpokladu, že tyto informace spadají do kategorií stanovených v bodu 2.1 této části. Požadavky na uvolnění informací neoznačených klasifikací OPCW ale jdoucí nad rámec těchto parametrů se předkládají k rozhodnutí Výkonné radě nebo Konferenci.

Když se pro důvěrné informace navrhuje omezené nebo neveřejné uvolnění, jsou rozsah a podmínky takového uvolnění přísně v souladu s potřebami provádění Úmluvy. Stále musí platit zásada potřeby znát, kterou se řídí šíření informací.

Pokud se důvěrné informace týkají určitého smluvního státu a tento smluvní stát výslovně požaduje jejich uvolnění nebo s ním souhlasí, potom může uvolnění proběhnout bez další konzultace. Ve všech ostatních případech se pro uvolnění důvěrných informací mimo Organizaci vyžaduje rozhodnutí Konference nebo Výkonné rady. I když žádost o rozhodnutí o takovém uvolnění je možné podat kterémukoliv z orgánů, bude takový požadavek běžně součástí obecného politického rozhodnutí Konference nebo Výkonné rady o předložení související záležitosti externímu subjektu v souladu s Úmluvou, a tak by rozhodnutí o uvolnění bylo přijato stejným orgánem, který posuzuje obecnou politickou otázku.

Rozhodnutí schválit takové uvolnění by mělo být založeno na:

Když vznikne zjevná nutnost uvolnit důvěrné informace, připraví generální ředitel návrh na uvolnění informací pro konzultace a přezkum dotčenými stranami. Požaduje se, aby se formulace navrhovaného uvolnění plně zabývala faktory pro určení důvěrnosti a klasifikace. Pokud je to možné, jsou informace navrhované k uvolnění zpracovány do méně citlivé podoby, aby se zabránilo zpřístupnění důvěrných informací nevztahujících se k účelu uvolnění. V tomto případě by se měl použít proces zrušení nebo změny klasifikace. Pokud byly důvěrné informace získány od smluvního státu nebo se jej týkají, požaduje se, aby generální ředitel nebo jeho zástupce zmocněný pro tuto funkci získal písemný souhlas tohoto smluvního státu s navrhovaným uvolněním. Odepření takového souhlasu nevyužije smluvní stát k tomu, aby se vyhnul plnění svých povinnosti podle Úmluvy.

Při přípravě návrhu uvolnění může generální ředitel navrhnout, aby byly s uvolněním spojeny zvláštní podmínky nebo omezení rozsahu, s cílem zajistit, aby se uvolnění soustředilo na svůj konkrétní účel spojený s prováděním Úmluvy. Některá omezení rozsahu nebo podmínky, které je možné použít, jsou:

Po konzultaci s dotčenými stranami bude návrh na uvolnění předložen k rozhodnutí Výkonné radě nebo Konferenci.

Generální ředitel stanoví režim ochrany důvěrných informací a nakládání s nimi v rámci Organizace v souladu se zásadami stanovenými v Důvěrnostní příloze Úmluvy a v této politice a dohlíží na provádění a kontrolu tohoto režimu. Za tímto účelem vydá generální ředitel administrativní směrnice vyžadované touto politikou a dohlíží na jejich provádění.

Generální ředitel má primární odpovědnost za prosazování tohoto režimu a pověří odpovídající útvary Sekretariátu určitými úkoly pro provádění režimu v souladu s touto politikou. Ve výjimečných případech může generální ředitel přenést určitou pravomoc v oblasti provádění režimu důvěrnosti na omezený počet vedoucích pracovníků Sekretariátu s výhradou určitých omezení stanovených v této politice¹³. Generální ředitel také osobně dohlíží na jednání těchto útvarů a nadále je osobně odpovědný za opatření prováděná jeho zástupci při výkonu jeho pravomoci.

Režim důvěrnosti platí pro činnost všech částí Sekretariátu. OCS pomáhá přijímajícím útvarům Sekretariátu při přezkumu údajů a dokumentů, které získal Sekretariát, s cílem zjistit, zda obsahují důvěrné informace. Přitom používá pokyny stanovené v odst. 2 písm. a) Důvěrnostní přílohy Úmluvy a v části III bodu 11 této politiky. Kontrolu fungování režimu důvěrnosti provádí Úřad vnitřního dozoru při výkonu své funkce kontroly v oblasti důvěrnosti a tato kontrola je funkčně oddělena od útvarů, které mají za úkol provádění tohoto režimu.

Sekretariát pod dohledem generálního ředitele zajistí, aby byli jeho pracovníci řádně informováni o svých povinnostech chránit důvěrné informace a dodržovat režim důvěrnosti i o zásadách této politiky a postupech, které vyžaduje jejich provádění, zásadách a postupech týkajících se bezpečnosti a o možných sankcích, které by si přivodili v případě nedovoleného zpřístupnění důvěrných informací a aby se jim tato povinnost připomínala. Také je potřebné vzít v úvahu požadavky na odbornou přípravu po každé změně organizační struktury Sekretariátu, která má vliv na nakládání pracovníků s důvěrnými materiály. V takových případech se tyto požadavky na další odbornou přípravu plní pokud možno do tří měsíců, každopádně však co nejdříve po zavedení dotyčné strukturální změny.

Vyšetřování porušení a údajných porušení důvěrnosti a porušení povinností v oblasti důvěrnosti

Definice

Krok 1: Vyšetřování vedené generálním ředitelem

Jak požaduje Důvěrnostní příloha Úmluvy, zahájí generální ředitel neprodleně vyšetřování:

Generální ředitel zahájí vyšetřování, zvláště když se dozví o důvodné možnosti nebo jasném riziku nedovoleného zpřístupnění důvěrných informací, k čemuž došlo, mimo jiné, způsobem:

Generální ředitel je povinen vyšetřit jakékoliv obvinění vznesené smluvním státem, že došlo k porušení důvěrnosti. Takové obvinění by mělo být podáno generálnímu řediteli písemně a mělo by v co možná největším rozsahu poskytnout podpůrné informace. Obvinění by mělo pokud možno uvést povahu dotčených informací, dobu a místo údajného porušení a skutečnou nebo možnou budoucí škodu, o níž se předpokládá, že se dotkne příslušných zájmů.

Když generální ředitel rozhodl přikročit k vyšetřování, mělo by se toto rozhodnutí oznámit okamžitě všem smluvním státům a všem pracovníkům Sekretariátu, kterých se údajné porušení nebo podezření z porušení týká.

Cílem vyšetřování je zjistit, zda došlo k porušení důvěrnosti nebo k porušení postupů nakládání s důvěrnými informacemi, jejich ochrany, šíření či uvolňování, a závažnost jakéhokoliv porušení včetně stupně a povahy jakékoliv způsobené škody. Vyšetřování by mělo také zvážit způsoby zlepšení režimu důvěrnosti tak, aby se zabránilo jakémukoliv opakovanému porušení důvěrnosti nebo porušení postupů.

Generální ředitel přímo odpovídá za vyšetřování a osobně je řídí, ale může jmenovat vedoucího pracovníka, aby vyšetřování prováděl. Vyšetřování by se mělo zahájit předběžným přezkumem okolností obvinění nebo známek porušení a posouzením jakéhokoliv důkazu nebo podpůrných informací. Generální ředitel může v této fázi zjistit, že žádný zřejmý případ neexistuje; pokud tomu tak je, může se na vlastní uvážení buď poradit se smluvním státem, který podal obvinění, nebo může uzavřít vyšetřování a ohlásit nález, že žádný zřejmý případ nebyl prokázán. Po prokázání zřejmého případu porušení, které se dotklo zájmů nějakého smluvního státu, oznámí generální ředitel Výkonné radě, že vyšetřování porušení pokračuje a může se souhlasem dotyčného smluvního státu předložit konkrétní informace o vyšetřování, jsou-li požadovány.

Postup vyšetřování po prokázání zřejmého případu může zahrnovat tyto činnosti:

Vedení vyšetřování zůstane důvěrné a bude podléhat přísnému použití zásady potřeby znát. Zvláštní péče by se měla věnovat možným škodlivým účinkům, které zpřístupnění informací o takovém vyšetřování může mít pro pracovníky Sekretariátu i pro zájmy smluvních států. Vyšetřování by se mělo provádět objektivně a řádně a nemělo by dojít k použití nátlaku za účelem získání informací od jakéhokoliv dotčeného jedince. Měla by se věnovat veškerá snaha tomu, aby se co nejrychleji a v souladu s řádným postupem vyšetřování uzavřelo a přijalo se příslušné opatření jako reakce na jeho výsledky.

Všechny dotčené smluvní státy a všichni dotčení pracovníci Sekretariátu v co možná největším rozsahu spolupracují a podporují vyšetřování. U smluvních států to může znamenat poskytnutí podrobností o vedeném interním vyšetřování, poskytnutí důkazů, oznámení o státním soudním řízení ve vztahu k téže věci a oznámení o stupni a povaze škody způsobené porušením. Vyžaduje se, aby pracovníci Sekretariátu poskytli faktické informace vztahující se k cílům vyšetřování a jejich pracovním povinnostem.

Krok 2: Prozatímní opatření

Pokud je prokázán zřejmý případ, který se patrně dotýká osoby, která je v současné době pracovníkem Sekretariátu:

Zaměstnanec podezřelý z účasti v porušení by měl být informován doporučeným dopisem o rozhodnutí přijmout takové prozatímní opatření s uvedením opodstatnění takového opatření a s upozorněním na všechny dostupné právní prostředky.

Pokud předběžná fáze vyšetřování odhalí zřejmé náznaky, že smluvní stát může být odpovědný za porušení nebo že se ho porušení může jinak týkat, generální ředitel zváží a může navrhnout Výkonné radě k rozhodnutí okamžité opatření s cílem chránit veškeré oprávněné zájmy, které by mohly být dotčeny porušením důvěrnosti, včetně zájmů jakéhokoliv jiného smluvního státu nebo Organizace. Generální ředitel může požádat takový smluvní stát, aby mu poskytl podrobnosti o nakládání s informacemi, které mu Organizace poskytla.

Pokud předběžná fáze vyšetřování odhalí zřejmé náznaky, že fyzická nebo právnická osoba v jurisdikci smluvního státu může být odpovědná za porušení nebo že se jí porušení může jinak týkat, může se generální ředitel poradit s tímto smluvním státem a může jej požádat o podporu, v případě nutnosti po vyslovení souhlasu Výkonné rady, možných opatření na ochranu veškerých oprávněných zájmů, které by mohly být dotčeny porušením důvěrnosti.

Krok 3: Zpráva o vyšetřování

Generální ředitel vypracuje zprávu o vyšetřování, která uvede, zda došlo k porušení důvěrnosti nebo porušení postupů nakládání s důvěrnými informacemi, jejich ochrany, šíření nebo uvolňování. Zpráva bude vyhotovena ve dvou podobách, v úplné podobě, která uvede určené skutečnosti podrobně, a v pozměněné podobě, z níž byl odstraněn konkrétní důvěrný materiál, aby se zajistilo, že důvěrné informace spojené s porušením se nebudou dále zpřístupňovat nad rámec povoleného rozsahu přístupu k nim a že se dodrží ty části soukromí jednotlivých pracovníků, kterých se případ netýká.

S úplnou zprávou se nakládá jako s důvěrnou a má být klasifikována a má se s ní nakládat podle její citlivosti. Měla by být zpřístupněna pouze těm, kterých se vyšetřování přímo týká, včetně všech jednotlivých pracovníků Sekretariátu, kterých se porušení nebo údajné porušení týká, a jakéhokoliv smluvního státu, který vznesl obvinění z porušení. Ve své poměněné podobě může být zpráva k dispozici jakémukoliv smluvnímu státu na jeho žádost a bude shrnuta ve výroční zprávě o důvěrnosti podávané generálním ředitelem Konferenci, jak se požaduje podle odstavce 3 Důvěrnostní přílohy Úmluvy. Zpráva by měla v obou podobách pokud možno obsahovat konkrétní návrhy na zlepšení režimu důvěrnosti. Pokud generální ředitel požádal Výkonnou radu o schválení prozatímního opatření v souladu s body 4.1, 4.3 nebo 4.4 této části, měl by podat přímo Výkonné radě zprávu o zavedení předběžného opatření.

Když zpráva zjistí, že došlo k porušení důvěrnosti, měla by obsahovat zhodnocení stupně závažnosti porušení s ohledem na tyto faktory:

Pokud smluvní stát požadující vyšetřování není spokojen se zprávou, kterou generální ředitel vydal po vyšetřování, a po vyčerpání všech přiměřených pokusů o vyřešení problému pomocí konzultací, má tento smluvní stát právo požadovat, aby byla k posouzení případu svolána Důvěrnostní komise.

Pokud nebylo vyšetřování dokončeno do tří měsíců od počátečního rozhodnutí jednat, měl by generální ředitel vypracovat prozatímní zprávu o postupu vyšetřování pro ty, kteří obdrží konečnou zprávu. Tato zpráva by měla uvádět kroky učiněné k danému dni, a všechny překážky nebo důvody opožděného dokončení vyšetřování. Pokud se po konzultacích následně ukáže, že tyto překážky nebo zpoždění není možné urychleně překonat, může generální ředitel uzavřít vyšetřování a požádat ve své zprávě v souladu s odstavcem 23 Důvěrnostní přílohy Úmluvy o svolání Důvěrnostní komise, aby případ posoudila.

Pokud se po ukončení vyšetřování rozhodne, že nedošlo k porušení důvěrnosti ani k porušení povinnosti chránit informace, měla by zpráva generálního ředitele obsahovat prohlášení očišťující obviněného pracovníka Sekretariátu nebo smluvní stát.

Krok 4: Reakce na zprávu o vyšetřování

Krok 4a: Disciplinární sankce proti stávajícím pracovníkům Sekretariátu

Pokud se po ukončení vyšetřování rozhodne, že se porušení důvěrnosti nebo porušení povinnosti chránit informace dopustil pracovník Sekretariátu, uplatní generální ředitel náležitá disciplinární opatření v souladu se Služebním řádem OPCW.

Při určení, které opatření by se mělo použít vůči pracovníkovi, by se měla zvážit závažnost porušení a stupeň individuální odpovědnosti.

Rozhodnutí generálního ředitele o disciplinárním opatření podléhá přezkoumání nebo odvolání v souladu s postupy stanovenými podle Služebního řádu OPCW.

Krok 4b: Sankce proti bývalým pracovníkům Sekretariátu

Krok 4c: Opatření ve vztahu ke zbavení imunity

Nezávisle na těchto disciplinárních opatření může generální ředitel rozhodnout o zbavení imunity vůči trestnímu stíhání. To platí pro stávající pracovníky Sekretariátu i pro bývalé pracovníky, kteří si mohou ponechat imunitu ve vztahu k opatřením přijatým během jejich služby v Sekretariátu. Zbavení imunity má být zvažováno pouze v případě vážného porušení důvěrnosti, kdy byla prokázána individuální odpovědnost a v jejím důsledku vznikla škoda, a mělo by vyplynout ve spojení s důvěrnými konzultacemi ohledně možností použití příslušné státní jurisdikce. Měla by se také přezkoumat konkrétní dohoda o zachování mlčenlivosti podepsaná pracovníkem, pokud jde o její možné použití při soudním řízení.

Jakékoliv rozhodnutí o zbavení imunity podléhá přezkoumání nebo odvolání se v souladu s postupy stanovenými podle Služebního řádu OPCW.

Smluvní státy přijmou v co možná největším rozsahu odpovídající právní opatření jako reakci na zbavení imunity. Přijímané opatření bude v souladu s částí IX.3 této politiky níže včetně možných soudních žalob, která je možné podat proti stávajícím i bývalým pracovníkům, kteří byli zbaveni imunity. Pokud stávající nebo bývalý pracovník odpovědný za porušení má bydliště či se jinak nachází v jurisdikci nesmluvního státu Úmluvy, může si generální ředitel vyžádat zmocnění Výkonné rady nebo Konference, aby mohl provést konzultace s cílem vyzvat takový stát k zahájení nebo usnadnění odpovídajícího opatření na podporu soudního řízení vyplývajícího z porušení.

Krok 4d: Jiná řízení v rámci státní jurisdikce

Pokud vyšetřování vedené generálním ředitelem ukáže, že fyzická nebo právnická osoba (včetně obchodního subjektu) v jurisdikci smluvního státu byla odpovědná za porušení důvěrnosti, z porušení důvěrnosti získala zvláštní výhodu či se jí jinak týkalo porušení důvěrnosti, může se požadovat, aby tento smluvní stát přijal odpovídající právní opatření v souladu s částí IX.3 této politiky níže.

Pokud právnická nebo fyzická osoba, která byla shledána odpovědnou za porušení důvěrnosti, má bydliště či se jinak nachází v jurisdikci nesmluvního státu Úmluvy, může si generální ředitel vyžádat zmocnění Výkonné rady nebo Konference, aby mohl provést konzultace s cílem vyzvat takový stát k zahájení nebo usnadnění odpovídajícího opatření na podporu soudního řízení vyplývajícího z porušení.

Krok 4e: Opatření přijatá, když se ukáže odpovědnost smluvního státu

Pokud vyšetřování vedené generálním ředitelem ukáže, že za porušení důvěrnosti je odpovědný smluvní stát včetně úřední osoby smluvního státu:

Možná odpovědnost smluvního státu má být posouzena ve světle jeho povinností podle Úmluvy, zvláště podle čl. VII odst. 6 a odstavce 4 Důvěrnostní přílohy Úmluvy.

Pokud se vyšetřováním zjistí, že se smluvní stát jeví odpovědným za porušení důvěrnosti, může být v případě sporu v souladu s odstavcem 23 Důvěrnostní přílohy Úmluvy a s podrobnými postupy stanovenými pro Důvěrnostní komisi svolána Důvěrnostní komise, aby případ posoudila.

Pokud vyšetřování odhalí porušení důvěrnosti týkající se pouze zájmů a činností smluvních států, informuje generální ředitel o takovém závěru dotčené smluvní státy.

Krok 4f: Opatření k přepracování nebo zdokonalení režimu důvěrnosti

Zpráva o vyšetřování by měla obsahovat konkrétní návrhy na přepracování nebo zdokonalení ochrany důvěrných informací v rámci Organizace, s cílem zvláště zabránit opakování jakéhokoliv porušení důvěrnosti nebo porušení povinnosti chránit informace zjištěného vyšetřováním tak na základě jiných postřehů ohledně obecné ochrany důvěrnosti, které mohou vyplynout z vyšetřování.

Generální ředitel by měl doporučit Konferenci, aby na svém dalším zasedání přijala jakékoliv návrhy na přepracování nebo zdokonalení této politiky či jiných základních dokumentů politiky, které vyplynou z vyšetřování.

Pokud vyšetřování ukáže potřebu zlepšit postupy nakládání s důvěrnými dokumenty a jejich ochrany nebo jakékoliv další změny pracovních postupů Sekretariátu, vydá generální ředitel neprodleně odpovídající administrativní směrnici k provádění těchto změn.

Pravidla, jimiž se řídí složení Důvěrnostní komise

Důvěrnostní komise jako celek bude složena z osob jmenovaných za svou osobu ze seznamu kandidátů předložených smluvními státy Úmluvy. Každý smluvní stát může navrhnout jednoho svého občana, který je volný a kvalifikovaný k tomu, aby pracoval v Důvěrnostní komisi. Tento seznam kandidátů se předloží Konferenci a je z něho jmenováno 20 osob, aby pracovali v Důvěrnostní komisi v počátečním dvouletém funkčním období.

Těchto 20 jmenovaných osob se má určit v procesu konzultací s regionálními skupinami pod vedením předsedy Konference: tyto konzultace berou v úvahu zásadu rotace a potřebu komplexního pokrytí příslušných oblastí odbornosti a mají vyústit ve jmenování čtyř kandidátů z každého z pěti regionů definovaných v čl. VIII odst. 23 Úmluvy navržených smluvními státy patřícími do jednotlivých regionů. Řádné jmenování těchto kandidátů do Důvěrnostní komise potom uskuteční Konference jako rozhodnutí o podstatné otázce v souladu s čl. VIII odst. 18 Úmluvy.

Kandidáty by měly smluvní státy navrhovat na základě individuálních schopností, charakteru a zkušeností v jedné nebo více oblastech týkajících se práce Důvěrnostní komise, jako je řešení sporů různých druhů; ustanovení Úmluvy o důvěrnosti a kontrole; chemický průmysl; vojenská bezpečnost; bezpečnost údajů; mezinárodní právo a státní právní systémy.

Důvěrnostní komise se jako celek sejde na úvodním zasedání v průběhu první Konference, na níž si konsensem zvolí ze svých členů předsedu na počáteční jednoleté funkční období. Potom bude Důvěrnostní komise pořádat pravidelné výroční schůze ve spojení s pravidelným ročním zasedáním Konference, během nichž si bude Důvěrnostní komise volit svého předsedu („předseda”) na následující rok v souladu s pracovními postupy schválenými Konferencí.

Spory, jimiž se Důvěrnostní komise může zabývat

Pravidla, jimiž se řídí pracovní postupy Důvěrnostní komise

V případě vyzvání Důvěrnostní komise k projednání sporu za okolností uvedených v bodu 2 výše, bude věc okamžitě předána předsedovi, který o případu okamžitě informuje všechny členy Důvěrnostní komise. Předseda se potom poradí se všemi členy Důvěrností komise o zvolení času a postupu za účelem vyřešení sporu, včetně svolání schůzí dle potřeby, v souladu s procedurálními pokyny v pracovních postupech, které zohlední takové faktory, jako jsou známky závažnosti nebo naléhavosti u jedné ze stran sporu, složitost otázek týkajících se podstaty sporu, míra údajné ztráty nebo škody a potřeba snížit rozsah dalšího přístupu k důvěrným informacím na nejmenší možnou míru. Na závěr těchto předběžných kroků získá předseda souhlas Důvěrnostní komise s navrhovaným rozvrhem a postupem řešení sporu.

Důvěrnostní komise se nejdříve zaměří na vyjasnění základu sporu a na vyřešení sporu způsobem, který je přijatelný pro strany sporu a je v souladu s právy a povinnostmi smluvních států a Organizace podle Úmluvy. Při vyvíjení maximálního úsilí vyzvat strany sporu ke vzájemně vyhovujícímu závěru by měla Důvěrnostní komise přijmout prostředek řešení sporu vhodný pro daný případ, který vezme v úvahu jakoukoliv běžnou prioritu stran sporu: například přijatý počáteční prostředek by přednostně zahrnoval zprostředkování prakticky napomáhající dosažení dohody o urovnání prostřednictvím vyjednávání.

Za tímto účelem může Důvěrnostní komise vytvořit poradní výbor pro neformální zprostředkující porady; obyčejně by se měl poradní výbor skládat z pěti členů Důvěrnostní komise, jednoho z každého regionu, pokud se strany sporu nedohodly žádat o podobnou, pozměněnou strukturu, o níž si myslí, že by lépe sloužila k dosažení zprostředkovaného řešení. Každý takový výbor musí podávat Důvěrnostní komisi hlášení o pokroku a výsledku jakýchkoliv konzultací, a možné zprostředkované řešení odvozené z tohoto postupu musí být dáno Důvěrnostní komise k potvrzení.

Pokud Důvěrnostní komise jakýmkoliv přiměřeným prostředkem dosáhne zprostředkovaného vyřešení sporu přijatelného pro strany sporu, Důvěrnostní komise tento výsledek schválí a faktické prohlášení o výsledku je poskytnuto stranám sporu, aby byl jejich souhlas zaznamenán.

Pokud nemůže být dosaženo žádného takového výsledku, vypracuje Důvěrnostní komise zprávu nastiňující základní skutečnosti sporu, objektivně komentující spor a doporučující další opatření, které by se mohlo přijmout k jeho vyřešení samotnými stranami sporu, Důvěrnostní komisí, Konferencí nebo jiným orgánem Organizace v souladu se zvláštním mandátem Konference. Tuto zprávu postoupí Důvěrnostní komise stranám sporu. Zpráva ani doporučení Důvěrnostní komise nejsou pro strany sporu závazné, ale mohou poskytnout základ nebo odůvodnění pro další opatření ze strany stran sporu nebo příslušných orgánů Organizace: Důvěrnostní komise může zejména předložit věc Konferenci nebo jinému orgánu Organizace v souladu se zvláštním mandátem Konference, a pokud se strany sporu shodnou, že je to nutné kvůli naléhavosti případu.

Pokud dva smluvní státy ve sporu souhlasí s podmínkou předložit spor Důvěrnostní komisi, může Důvěrnostní komise s výslovným souhlasem stran sporu rozhodnout o smírčím vyřešení sporu, které je závazné pro obě strany sporu.

Při vypracovávání zpráv a doporučení Důvěrnostní komise bere v úvahu zásadu potřeby znát, kterou se řídí přístup k důvěrným informacím a konkrétní postupy přijaté Důvěrnostní komisí s cílem zajistit, aby při výkonu jejích funkcí důvěrnost zůstala chráněna. Členové Důvěrnostní komise jsou sami vázáni všemi povinnostmi podle Úmluvy a této politiky ve vztahu k nakládání s důvěrnými informacemi a k jejich ochraně.

Důvěrnostní komise zůstane odpovědnou Konferenci a podává zprávu o své činnosti v předcházejícím roce na každém řádném zasedání Konference. Tato zpráva obsahuje počet dosažených zprostředkovaných a rozhodnutých řešení, kategorie posuzovaných sporů, dosažené výsledky a podrobnosti o výsledcích v souladu s nepřetržitou ochranou důvěrnosti. Důvěrnostní komise také podává zprávy o svých obecných činnostech i o účinnosti a výkonnosti a může podávat návrhy nebo doporučení pro své zlepšení.

Důvěrnostní komise a její jednotliví členové jednají bez zásahů nebo řízení ze strany Sekretariátu nebo jiných orgánů Organizace, avšak musí dodržovat mandát Konference. Předseda však může při výkonu své funkce požadovat a přijímat porady a logistickou podporu od Sekretariátu. Členové Důvěrnostní komise se střetem zájmů ve vztahu k určitému sporu se zdrží vyřizování takového sporu; je odpovědností jednotlivých členů Důvěrnostní komise, aby ohlásili jakýkoliv střet zájmů, jakmile je oznámen jakýkoliv spor. Členové Důvěrnostní komise nevykonávají žádnou jinou funkci v rámci Organizace nebo jejich orgánů ani neudržují žádný právní nebo finanční vztah nebo zájem spojený s Organizací.

Důvěrnostní komise se sejde na začátku a bude se scházet společně s řádnými zasedáními Konference v souladu s bodem 1.4 této části a také se schází podle potřeby k posouzení sporů, které jí jsou předloženy.

Na své počáteční schůzi a následných ročních schůzích Důvěrnostní komise:

Konference schválí podrobné pracovní postupy Důvěrnostní komise, které mimo jiné stanoví:

Předseda usiluje o konsensus Důvěrnostní komise jako celku ohledně jakéhokoliv rozhodnutí nebo doporučení, ale v případě, že není možné dosáhnout konsensu o určitém rozhodnutí, může Důvěrnostní komise rozhodnout věc dvoutřetinovou většinou všech svých členů.

Úvod: příslušné povinnosti podle Úmluvy

Ustanovení Úmluvy, která se konkrétně vztahují k účasti smluvních států při ochraně důvěrnosti, zahrnují povinnosti jednotlivých smluvních států:

Navíc by uplatnění ustanovení o zbavení imunity stanovené v odstavci 20 Důvěrnostní přílohy Úmluvy znamenalo, že by v případě, že se pracovník Sekretariátu dopustil vážného porušení důvěrnosti, musela platit příslušná státní jurisdikce.

Protože tato politika se zabývá prací samotné Organizace a jejím vztahem ke smluvním státům, nestanoví ani nepředepisuje tato část zvláštní interní opatření smluvního státu, která mohou být přijata při uskutečňování cílů Úmluvy v oblasti důvěrnosti, nebo pro provádění určitých povinností smluvních států v této souvislosti, jako je použití státní jurisdikce nebo ustanovení o odškodnění v případě porušení důvěrnosti. Je-li to v určitých případech nutné či žádoucí, mohla by se taková zvláštní interní opatření smluvního státu nebo jeho zvláštní povinnosti uvést a dále rozvinout ve dvoustranných dohodách nebo jiných prováděcích ujednáních mezi Organizací a smluvními státy.

Možné scénáře

Vyšetřování porušení důvěrnosti

Zbavení imunity v případě závažného porušení důvěrnosti

Úmluva (Důvěrnostní příloha Úmluvy, odstavce 20 a 21) předpokládá, že v případě, že je zbaven imunity vůči jurisdikci pracovník Technického sekretariátu, který se dopustil závažného porušení důvěrnosti, by měla jurisdikce platit. Pokud generální ředitel rozhodne v takovém případě o zbavení imunity, mělo by být zahájeno soudní řízení pod příslušnou jurisdikcí smluvního státu proti takovému pracovníkovi na základě žádosti generálního ředitele nebo smluvního státu dotčeného závažným porušením důvěrnosti. Smluvní státy by měly přijmout odpovídající administrativní a právní opatření s cílem zajistit, aby se tento mechanismus dal účinně zavést.

Smluvní státy budou mít i nadále primární odpovědnost za rozhodnutí o použitelnosti státní jurisdikce na základě individuálního posouzení. Konference může také posoudit návrhy na opatření, která by zajistila důslednou a komplexní reakci na každé závažné porušení povinností v oblasti důvěrnosti ze strany pracovníků Sekretariátu.

Porušení dávané za vinu smluvnímu státu

Jiné uplatnění státní jurisdikce

Vyžaduje se, aby generální ředitel podával Konferenci roční zprávu o provádění režimu, jímž se řídí nakládání s důvěrnými informacemi v Sekretariátu (odstavec 3 Důvěrnostní přílohy Úmluvy). Ve zprávě by měly být obsaženy níže uvedené body, avšak takovým způsobem, aby se vyloučilo jakékoliv snížení důvěrnosti jakýchkoliv důvěrných informací, které byly Sekretariátu zpřístupněny, s nimiž nakládal nebo které se v něm uchovávaly, a měly by se řídit zásadami této politiky.

Generální ředitel se ve své zprávě zaměří na praktické podrobnosti o tom, jak pracovníci Sekretariátu nakládali v předcházejícím roce s důvěrnými informacemi (odstavec 3 Důvěrnostní přílohy), včetně:

požadavků na prostředky pro provádění důvěrnostního režimu, včetně odhadu objemu důvěrných informací, s nimiž nakládal Sekretariát;

důležitých opatření přijatých k provádění důvěrnostního režimu, včetně významných změn postupů nebo personálu, odborné přípravy pracovníků a programů zajišťujících jejich informovanost s cílem zajistit dodržování tohoto režimu ze strany pracovníků Sekretariátu;

porušení nebo údajných porušení důvěrnosti a opatření přijatých k jejich vyšetření a zjednání nápravy; a

problémů nebo politických otázek, které vyvstaly ve vztahu k důvěrnostnímu režimu.

Aniž by se tímto omezoval rozsah zprávy, měla by zvláště obsahovat tyto podrobné prvky:

odhadovaný počet položek důvěrných informací, které Sekretariát obdržel, vyhotovil, uložil a šířil;

počet položek důvěrných informací, jejich příjemce a popis jejich uvolňování¹⁶ za předcházející rok a přístup, který byl povolen zmocněným příjemcům spojeným s Organizací¹⁷;

počet povolení poskytnutých pro přístup k důvěrným informacím v souladu s odstavcem 11 Důvěrnostní přílohy Úmluvy a změny pracovních pozic vyšších úředníků, jichž se dotýká provádění důvěrnostního režimu;

požadavky na zdroje a provoz a problémy obecné politiky, které vznikly z důvěrnostních postupů v průběhu kontrolních činností a v IMS;

jakékoliv změny učiněné v administrativních směrnicích stanovených s cílem provádět tuto politiku, včetně změn administrativních směrnic, které bylo nutné učinit po schválení změn této politiky Konferencí;

jakoukoliv ohlášenou ztrátu důvěrných informací;

jakákoliv porušení nebo údajná porušení důvěrnosti s účastí pracovníků Sekretariátu, vyšetřování porušení vedené generálním ředitelem a následná přijatá opatření;

jakékoliv změny IMS, které mají podstatné důsledky pro bezpečnost důvěrných informací obsažených v systému;

provádění odborné přípravy pracovníků a programů zajišťujících jejich informovanost o povinnostech chránit důvěrné informace a dodržovat důvěrnostní režim a poskytování pokynů, rad a pravidelných připomínek všem pracovníkům Sekretariátu o zásadách této politiky a postupech potřebných k jejímu provádění, jakož i o zásadách a postupech týkajících se bezpečnosti a o možných sankcích, kterými by byli potrestáni pracovníci v případě neoprávněného zpřístupnění důvěrných informací; a

počet položek důvěrných informací, k nimž byl umožněn přístup zmocněným příjemcům spojeným s Organizací v souladu se zásadami stanovenými v části VI bodu 2.12 této politiky.

Jakýkoliv smluvní stát nebo generální ředitel mohou navrhnout změnu této politiky. Generální ředitel zašle prostřednictvím Výkonné rady veškeré navrhované změny Konferenci smluvních států k posouzení a ke schválení v souladu s jejím jednacím řádem.

Generální ředitel vydá neprodleně veškeré změny administrativních směrnic, které jsou nezbytné po schválení změn této politiky Konferencí, a ohlásí veškeré takové změny Výkonné radě a Konferenci v roční zprávě o důvěrnostním režimu. Generální ředitel zajistí, aby všichni pracovníci, které zaměstnává Organizace, byli okamžitě informováni o takových změnách, a aby jim byla poskytnuta příslušná odborná příprava, nejlépe do tří měsíců, avšak v každém případě co nejrychleji po jejich zavedení.