49
SDĚLENÍ
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 18. března 2004 byl v Ženevě přijat Protokol o výsadách a imunitách Evropské organizace pro jaderný výzkum.
Jménem České republiky byl Protokol podepsán v Ženevě dne 17. prosince 2004.
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního ředitele Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu, depozitáře Protokolu, dne 16. srpna 2006.
PŘEKLAD
Protokol o výsadách a imunitách Evropské organizace pro jaderný výzkum
Preambule
Státy, které jsou stranami tohoto protokolu,
se zřetelem na Úmluvu o zřízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) a k finančnímu protokolu k ní připojenému, jež byly podepsány dne 1. července 1953, vstoupily v platnost dne 29. září 1954 a byly novelizovány dne 17. ledna 1971;
se zřetelem na to, že Organizace má sídlo v Ženevě ve Švýcarsku a že její statut ve Švýcarsku je definován Dohodou mezi švýcarskou Federální radou a Organizací ze dne 11. června 1955;
se zřetelem na to, že Organizace je zřízena též ve Francii, kde je její statut definován Dohodou mezi vládou Francouzské republiky a Organizací ze dne 13. září 1965, jak byla revidována dne 16. června 1972;
též se zřetelem na Úmluvu mezi Federální radou Švýcarské konfederace a vládou Francouzské republiky ze dne 13. září 1965, jež se týká rozšíření prostor Organizace tak, aby zahrnovaly francouzské území;
se zřetelem na to, že činnosti Organizace se stále více rozšiřují na území všech států, které uzavřely Úmluvu, z čehož plyne významný nárůst mobility osob a zboží určených a využívaných pro její výzkumné programy;
s přáním zajistit účinné provádění funkcí Organizace, které jí byly přiděleny Úmluvou, zejména článkem II, který definuje účely Organizace, a aby Organizaci bylo zajištěno rovné zacházení na území všech států, které uzavřely Úmluvu;
se dohodly takto:
Článek 1
Definice
Pro účel tohoto protokolu:
a)
termín „Úmluva“ odkazuje na Úmluvu o zřízení Evropské organizace pro jaderný výzkum a na finanční protokol, který je k ní připojen, jež byly podepsány dne 1. července 1953, vstoupily v platnost dne 29. září 1954 a byly novelizovány dne 17. ledna 1971;
b)
termín „Organizace“ odkazuje na Evropskou organizaci pro jaderný výzkum;
d)
termín „úředníci“ odkazuje na „pracovníky“, jak jsou definováni v Pracovních řádech a nařízeních (Staff Rules and Regulations) Organizace;
e)
termín „Dohoda o spolupráci“ odkazuje na bilaterální dohodu uzavřenou mezi Organizací a nečlenským státem nebo vědeckým ústavem zřízeným v takovém státě, která definuje podmínky, jimiž se řídí jejich účast na činnostech Organizace;
f)
termín „Dohoda o přidružení“ odkazuje na bilaterální dohodu uzavřenou mezi Organizací a státem, který není způsobilý stát se členským státem, jíž se zřizuje úzké institucionální partnerství mezi dotyčným státem a Organizací, aby se dotyčný stát mohl hlouběji účastnit činností Organizace.
Článek 2
Mezinárodně právní subjektivita
1.
Organizace má mezinárodně právní subjektivitu a právní způsobilost na dotyčných územích států, které jsou stranami tohoto protokolu.
2.
Organizace je zejména způsobilá uzavírat smlouvy, nabývat movitý a nemovitý majetek a nakládat s ním a účastnit se soudních jednání.
Článek 3
Nedotknutelnost pozemků, budov a prostor
1.
Pozemky, budovy a prostory Organizace jsou nedotknutelné.
2.
Bez výslovného souhlasu generálního ředitele nebo jeho řádně pověřeného zástupce na ně nesmí vstoupit žádný pracovník veřejné správy.
3.
V případě požáru nebo jiné pohromy, která vyžaduje okamžitou záchrannou akci, kde by žádost o takový výslovný souhlas nebyla proveditelná, lze povolení generálního ředitele považovat za poskytnuté.
4.
Organizace nedovolí, aby jeho budovy nebo prostory sloužily jako útočiště pro osobu, která je hledaná pro spáchání trestného činu nebo přestupku či pro pokus o ně, nebo která je právě spáchala, nebo na kterou byl vydán zatykač či příkaz k vyhoštění, nebo která byla odsouzena za trestný čin či přestupek příslušnými orgány.
Článek 4
Nedotknutelnost archivů a dokumentů
Archivy Organizace a veškeré dokumenty v jakékoli formě, které má Organizace v držení nebo mu patří, ať jsou umístěny kdekoli a má je v držení kdokoli, jsou nedotknutelné.
Článek 5
Imunita proti soudnímu stihání a proti exekuci
1.
Při provádění svých oficiálních činností požívá Organizace imunity proti soudnímu stíhání kromě:
a)
a do té míry, jak se takové imunity v konkrétním případě vzdá Rada Organizace;
b)
nároku třetí strany na náhradu škody, která vznikla nehodou způsobenou motorovým vozidlem, jež patří Organizaci nebo bylo provozováno v jeho prospěch, nebo ohledně dopravního přestupku , na kterém se takové vozidlo podílí;
d)
protinároku, který se přímo týká nároku vzneseného Organizací a byl předložen v procesním rámci takového nároku CERN.
2.
Majetek a aktiva Organizace, ať se nalézají kdekoli, požívají imunity proti každé formě zabavení, konfiskace, vyvlastnění, obstavení a jakékoli jiné formě zabrání nebo vměšování, ať už exekutivní, administrativní, soudní nebo legislativní akcí kromě:
a)
a do té míry, do které se takové imunity v konkrétním případě vzdá Rada Organizace;
b)
a do té míry, do které to může být dočasně nutné ve spojitosti s předcházením nehodám nebo s vyšetřováním nehod, na kterých se podílí motorová vozidla, jenž patří Organizaci nebo byla provozována v jeho prospěch;
c)
v případě obstavení platu, které bylo uplatněno z důvodu dluhu úředníka Organizace s podmínkou, že takové obstavení plyne z konečného a vykonatelného rozhodnutí v souladu s předpisy a nařízeními platnými na území vykonání.
Článek 6
Daňová a celní ujednání
1.
V rámci svých oficiálních činností je Organizace, její majetek a příjmy osvobozena od přímých daní.
2.
Když Organizace při vykonávání svých oficiálních činností nakupuje nebo využívá zboží nebo služby značné hodnoty, v jejichž ceně jsou zahrnuty daně, cla nebo jiné poplatky, provede stát, který je stranou tohoto protokolu a který uvalil uvedené daně, cla nebo jiné poplatky, vhodná opatření, aby vrátil nebo refundoval částku takových daní, cel nebo jiných poplatků, pokud je identifikovatelná.
3.
Dovoz a vývoz zboží a materiálů Organizace nebo ve prospěch Organizace při výkonu jejích oficiálních činností je osvobozena ode všech dovozních a vývozních daní, cel a jiných poplatků.
4.
Nebude poskytováno žádné osvobození nebo refundace pro cla, daně nebo jiné poplatky jakéhokoli druhu, které představují pouze platbu za poskytnuté služby.
Článek 7
Volné nakládání s finančními prostředky
Organizace může svobodně obdržet, držet a převádět jakýkoli druh finančních prostředků, měny a hotovosti, může s nimi volně nakládat pro své oficiální činnosti a mít účty v libovolné měně v míře potřebné pro plnění svých povinností.
Článek 8
Oficiální sdělení
Oběh publikací a jiných informačních materiálů přijatých nebo odeslaných Organizaci v libovolné formě při výkonu jejích oficiálních činností nebude žádným způsobem omezen.
Článek 9
Výsady a imunity zástupců států
1.
Zástupci států, které jsou stranami tohoto protokolu, budou při výkonu svých funkcí a v průběhu cest na místa zasedání Organizace a zpět požívat tyto výsady a imunity:
a)
imunita proti uvěznění, vazbě a zabavení svého osobního vlastnictví;
b)
imunita proti soudnímu stíhání, a to i po ukončení jejich mise, ohledně činů, včetně napsaných nebo vyslovených slov, které vykonali při provádění svých funkcí; tato imunita se však neuplatní v případě dopravního přestupku spáchaného zástupcem státu, který je stranou protokolu, ani v případě škody způsobené motorovým vozidlem, které mu/jí patří nebo které řídil/řídila;
c)
nedotknutelnost veškerých úředních dokumentů držených v libovolné formě;
d)
právo používat kódy a přijímat dokumenty a korespondenci kurýrem nebo zapečetěná zavazadla;
e)
osvobození ode všech opatření omezujících vstup a od formalit registrace cizinců pro ně a jejich manžele/manželky;
f)
stejné výsady ohledně měny a devizových předpisů, jako jsou poskytovány zástupcům cizích vlád na krátkodobé oficiální mise;
g)
stejné celní výsady ohledně jejich osobních zavazadel, jako se poskytují diplomatickým zástupcům.
2.
Žádný stát, který je stranou tohoto protokolu, nebude povinen udělit výsady a imunity stanovené v tomto článku svým vlastním občanům nebo osobám, které jsou v okamžiku ujmutí se svých povinností v dotyčném státě trvale usídleni v daném státě.
Článek 10
Výsady a imunity úředníků Organizace
1.
Úředníci Organizace požívají imunity i po ukončení svých funkcí, a to proti soudnímu stíhání ohledně činů, včetně napsaných nebo vyslovených slov, které vykonali při provádění svých funkcí a v rámci svých povinností. Tato imunita se však neuplatní v případě dopravního přestupku spáchaného úředníkem Organizace, ani v případě škody způsobené motorovým vozidlem, které mu/jí patří nebo které řídil/řídila.
2.
Úředníci Organizace budou požívat tyto výsady:
a)
právo dovézt bezcelně svůj nábytek a osobní vlastnictví v době ujmutí se své funkce u Organizace v dotyčném státě a právo bezcelně vyvézt svůj nábytek a osobní vlastnictví při ukončení své funkce v dotyčném státu, v obou případech s výhradou podmínek uložených právními a správními předpisy státu, kde je toto právo vykonáváno;
b)
i)
s výhradou podmínek a podle postupů stanovených Radou Organizace, podléhají úředníci a generální ředitel Organizace zdanění platů a požitků zaplacených Organizaci ve prospěch Organizace. Takové platy a požitky jsou osvobozeny od státních daní z příjmu,
ii)
státy, které jsou stranami tohoto protokolu, nebudou povinny osvobodit od daní ze zisku důchody nebo anuity placené Organizací jeho bývalým úředníkům a generálním ředitelům za jejich služby Organizaci;
c)
stejná osvobození ode všech omezení imigrace a od formalit registrace cizinců pro ně a členy jejich rodiny, kteří jsou součástí jejich domácnosti, jaká se obvykle poskytují úředníkům mezinárodních organizací;
d)
nedotknutelnost veškerých úředních dokumentů držených v libovolné formě;
e)
stejné výsady repatriace v době mezinárodní krize pro ně a členy jejich rodiny, kteří jsou součástí jejich domácnosti, jaké se poskytují členům diplomatických misí;
f)
ohledně převodů finančních prostředků, výměny měny a celních výsad výsady všeobecně poskytované úředníkům mezinárodních organizací.
3.
Žádný stát, který je stranou tohoto protokolu, není povinen udělit výsady a imunity uvedené v odst. 2 písm. a), c), e) a f) tohoto článku svým vlastním občanům nebo osobám, které jsou v okamžiku ujmutí se svých povinností v dotyčném státě trvale usídleni v daném státě.
Článek 11
Sociální zabezpečení
Organizace a úředníci zaměstnaní Organizací jsou osvobozeni ode všech povinných příspěvků na státní sociální zabezpečení pod podmínkou, že Organizace poskytuje takovým osobám rovnocenný rozsah sociální ochrany.
Článek 12
Výsady a imunity generálního ředitele
1.
Navíc k výsadám a imunitám stanoveným v čl. 10 a 11 tohoto protokolu požívá generální ředitel po celou dobu trvání své funkce výsady a imunity schválené Vídeňskou úmluvou o diplomatických vztazích ze dne 18. dubna 1961 pro diplomatické zástupce srovnatelné kategorie.
2.
Žádný stát, který je stranou tohoto protokolu, nebude povinen udělit výsady a imunity stanovené v tomto článku svým vlastním občanům nebo osobám, které jsou v okamžiku ujmutí se svých povinností v dotyčném státě trvale usídlení v daném státě.
Článek 13
Účel a omezení imunit
2.
Takových imunit se může zříci:
a)
v případě generálního ředitele Rada Organizace;
b)
v případě úředníků generální ředitel nebo osoba jednající namísto něj, jak je stanoveno v čl. VI, odst. 1 písm. b) Úmluvy;
c)
v případě zástupců státu dotyčný stát, který je stranou protokolu;
a existuje povinnost tak učinit v jakémkoli konkrétním případě, kdy by tyto imunity bránily v průchodu práva a lze se jich vzdát, aniž je dotčen účel, pro který byly uděleny.
Článek 14
Spolupráce se státy, které jsou stranami tohoto protokolu
Organizace spolupracuje s příslušnými orgány států, které jsou stranami tohoto protokolu, aby usnadnila správný výkon spravedlnosti, dodržování právních a správních předpisů o policii , veřejném zdraví, ochraně zdraví a bezpečnosti při práci a o životním prostředí a aby zabránila jakémukoli zneužívání imunit a výsad stanovených v tomto protokolu.
Článek 15
Bezpečnost a veřejný pořádek
1.
Žádným ustanovením tohoto protokolu není dotčeno právo státu, který je stranou tohoto protokolu, přijmout preventivní opatření v zájmu své bezpečnosti.
2.
Pokud stát, který je stranou tohoto protokolu, považuje za nutné přijmout opatření pro svou bezpečnost nebo pro udržení veřejného pořádku, kontaktuje Organizaci - kromě případů, kdy je to neproveditelné - tak brzy, jak okolnosti dovolí, aby ve vzájemné dohodě určily opatření nezbytná na ochranu zájmů Organizace.
3.
Organizace spolupracuje s vládou takového státu, který je stranou tohoto protokolu, aby se zabránilo jakékoli újmě na bezpečnosti nebo veřejném pořádku takového státu, která by plynula z činnosti Organizace.
Článek 16
Spory soukromé povahy
1.
Organizace stanoví vhodné způsoby řešení:
a)
sporů vzniklých ze smluv, jejichž stranou Organizace je;
Organizace zahrne do všech písemných smluv, které uzavře, kromě smluv uvedených v odst. 1 písm. d) tohoto článku, doložku o rozhodčím řízení, podle které jakékoli spory, které vzniknou výkladem nebo vykonáváním dotyčné smlouvy, budou na žádost kterékoli ze stran předloženy k rozhodčímu řízení nebo - pokud se na tom strany dohodnou - k jinému vhodnému způsobu řešení.
b)
sporů vzniklých z důvodu Škod způsobených Organizací nebo týkajících se jakéhokoli jiného nesmluvního závazku Organizace;
c)
sporů týkajících se úředníka Organizace, který požívá imunitu proti soudnímu stíhání, pokud nedošlo k vzdání se takové imunity v souladu s ustanoveními článku 5 tohoto protokolu;
d)
sporů vzniklých mezi Organizací a jeho úředníky;
Organizace předloží veškeré spory, které vzniknou uplatňováním a výkladem smluv uzavřených s úředníky Organizace na základě Pracovních řádů a nařízení (Staff Rules and Regulations) Organizace, pravomoci Správního soudu mezinárodní organizace práce (ILOAT - International Labour Organisation Administrative Tribunal) nebo jakémukoli jinému vhodnému mezinárodnímu správnímu soudu, jehož pravomoci je Organizace podřízena, po rozhodnutí Rady.
2.
U sporů, pro které není v odst. 1 tohoto článku určen žádný konkrétní způsob řešení, se Organizace může uchýlit k jakémukoli způsobu řešení, který považuje za vhodný, zejména k rozhodčímu řízení nebo k předání vnitrostátnímu soudu.
3.
Jakýkoli způsob řešení sporů zvolený podle tohoto článku bude založen na zásadách řádného zákonného postupu, s cílem včasného, spravedlivého, nestranného a závazného řešení sporu.
Článek 17
Spory mezi státy, které jsou stranami tohoto protokolu
1.
Jakákoli různost názorů ohledně provádění nebo výkladu tohoto protokolu, která se nevyřeší smírně mezi stranami, může být v souladu s čl. 19 tohoto protokolu předložena kteroukoli ze stran mezinárodnímu rozhodčímu soudu.
2.
Pokud má stát, který je stranou tohoto protokolu, v úmyslu předložit spor k rozhodčímu řízení, oznámí to generálnímu řediteli, který okamžitě informuje o takovém oznámení všechny státy, které jsou stranami tohoto protokolu.
Článek 18
Spory mezi státy, které jsou stranami tohoto protokolu a Organizací
1.
Jakákoli různost názorů mezi jedním nebo několika státy, které jsou stranami tohoto protokolu, a Organizací ohledně provádění nebo výkladu tohoto protokolu, která se nevyřeší smírně mezi stranami (přičemž jeden nebo několik států, které jsou stranami tohoto protokolu, představuje jednu stranu sporu a Organizace představuje druhou strana), může být v souladu s čl. 19 tohoto protokolu předložena kteroukoli ze stran mezinárodnímu rozhodčímu soudu.
2.
Generální ředitel okamžitě informuje ostatní státy, které jsou stranami tohoto protokolu, o oznámení, které dostal od strany žádající o rozhodčí řízení.
Článek 19
Mezinárodní rozhodčí soud
2.
Každá ze stran sporu jmenuje jednoho člena Soudu. Takto jmenovaní členové společně vyberou třetího člena, který bude předsedou Soudu. V případě neshody mezi členy Soudu ohledně výběru předsedy jmenuje předsedu na žádost členů Soudu president Mezinárodního soudního dvora.
3.
Pokud jedna ze stran sporu nejmenuje člena Soudu a neučiní kroky k tomu, aby jej jmenovala, do dvou měsíců po žádosti druhé strany, může druhá strana požádat presidenta Mezinárodního soudního dvora, aby člena jmenoval.
4.
Soud si určí své vlastní postupy.
5.
Proti nálezu Soudu, který bude konečný a pro strany závazný, nebude existovat právo na odvolání. V případě sporu ohledně smyslu nebo rozsahu nálezu bude povinností Soudu, aby na žádost kterékoli ze stran poskytl výklad nálezu.
Článek 20
Provádění protokolu
Organizace může, pokud tak rozhodne Rada Organizace, za účelem provádění ustanovení tohoto protokolu uzavřít dodatečné dohody s jedním nebo několika státy, které jsou stranami tohoto protokolu.
Článek 21
Postup provádění změn
1.
Změny tohoto protokolu může navrhnout kterýkoli stát, který je stranou této Úmluvy, a generální ředitel Organizace je sdělí ostatním státům, které jsou stranami tohoto protokolu.
2.
Generální ředitel svolá zasedání států, které jsou stranami tohoto protokolu. Pokud zasedání přijme navrhovaný text změny dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících států, které jsou stranami tohoto protokolu, zašle generální ředitel tento text státům, které jsou stranami tohoto protokolu, k přijetí v souladu s jejich příslušnými ústavními požadavky.
3.
Jakákoli taková změna vstoupí v platnost třicátý den poté, co všechny státy, které jsou stranami tohoto protokolu, oznámily generálnímu řediteli svojí ratifikaci, přijetí nebo schválení dotyčné změny.
Článek 22
Individuální dohody
1.
Ustanovení tohoto protokolu neomezují ani jimi nejsou dotčena ustanovení jiných mezinárodních dohod uzavřených mezi Organizací a státy, které jsou stranami tohoto protokolu, z důvodu umístění správního ústředí, místních kanceláří, laboratoří nebo jiných zařízení na území dotyčných států. V případě rozporu mezi ustanoveními tohoto protokolu a ustanoveními takové mezinárodní dohody jsou určující ustanovení dotyčné mezinárodní dohody.
2.
Nic v tomto protokolu nezabraňuje státům, které jsou stranami tohoto protokolu, aby uzavíraly jiné mezinárodní dohody s Organizací, které potvrzují, doplňují, rozšiřují nebo zesilují ustanovení tohoto protokolu.
Článek 23
Podpis, ratifikace a přistoupení
1.
Tento protokol mohou podepsat od 19. prosince 2003 do 19. prosince 2004 státy, které uzavřely Úmluvu, a státy, které uzavřely s Organizací Dohodu o spolupráci nebo Dohodu o přidružení.
2.
Tento protokol podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatářských států. Dokumenty o ratifikaci, přijetí nebo schválení budou uloženy u generálního ředitele Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO - United Nations Educational Scientific and Cultural Organisation; dále jen „UNESCO“).
3.
Tento protokol zůstane otevřen pro přistoupení států, které uzavřely Úmluvu, a států, které uzavřely s Organizací Dohodu o spolupráci nebo Dohodu o přidružení. Dokumenty o přistoupení budou uloženy u generálního ředitele UNESCO.
Článek 24
Vstup v platnost
1.
Tento protokol vstupuje v platnost třicet dní po datu, ke kterému je státem, který je stranou této Úmluvy, uložen dvanáctý dokument o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.
2.
Pro každý stát, který ratifikuje, přijímá, či schvaluje tento protokol nebo k němu přistupuje po jeho vstupu v platnost, vstupuje tento protokol v platnost třicátým dnem po uložení jeho dokumentu o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení u generálního ředitele UNESCO.
Článek 25
Oznámení
Generální ředitel UNESCO oznámí všem signatářským a přistupujícím státům tohoto protokolu a generálnímu řediteli Organizace uložení každého dokumentu o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, vstup tohoto protokolu v platnost, a také jakékoli oznámení o jeho vypovězení.
Článek 26
Registrace
Generální ředitel UNESCO zaregistruje tento protokol při jeho vstupu v platnost u Sekretariátu Organizace spojených národů v souladu s čl. 102 Charty OSN.
Článek 27
Vypovězení
Kterýkoli stát, který je stranou tohoto protokolu, může kdykoli tento protokol vypovědět písemným oznámením zaslaným generálnímu řediteli UNESCO. Vypovězení nabude účinnosti k datu jeden rok po datu přijetí takového oznámení, pokud není v oznámení určeno pozdější datum.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 24 odst. 1 dne 22. února 2007 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
NADŮKAZ ČEHOŽ níže podepsaní zástupci, kteří k tomu byli řádně zmocněni svými příslušnými vládami, podepsali tento Protokol.
Dáno v Ženevě dne 18. března 2004, v anglickém a francouzském jazyce, přičemž obě znění jsou stejně platná a uložena v archívech UNESCO, jejíž generální ředitel zašle ověřenou kopii všem signatářským a přistupujícím státům.
