70
SDĚLENÍ
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 4. června 2004 byla v Cavtatu přijata Změna Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států1).
Se Změnou vyslovil souhlas Parlament České republiky.
Listina o přijetí Změny Českou republikou, podepsaná prezidentem republiky dne 12. března 2007, byla uložena u generálního tajemníka OSN, depozitáře Úmluvy, dne 18. dubna 2007.
PŘEKLAD
Příloha VII
ROZHODNUTÍ III/7;
DRUHÁ ZMĚNA ESPOO ÚMLUVY
Zasedání,
odvolávajíc se na rozhodnutí II/10 o přezkumu Úmluvy a odstavec 19 prohlášení ministrů ze Sofie,
hodlajíc změnit Úmluvu za účelem dalšího posílení jejího uplatňování a zlepšení synergie s dalšími mnohostrannými environmentálními dohodami,
oceňujíc práci, kterou vykonal pracovní tým zřízený na Druhém zasedání stran, v podobě malé skupiny pro změny a pracovní skupiny pro samotné posuzování vlivů na životní prostředí,
berouc na vědomí Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně, přijatou v Aarhusu v Dánsku dne 25. června 1998, a s odvoláním na Protokol o strategickém posuzování životního prostředí přijatý v Kyjevě na Ukrajině dne 21. května 2003,
berouc také na vědomí příslušné právní nástroje Evropského společenství, například směrnici 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o hodnocení vlivu různých veřejných a soukromých projektů na životní prostředí, ve znění směrnic 97/11/ES a 2003/35/ES,
vědomo si toho, že rozšíření přílohy I posílí význam posuzování vlivů na životní prostředí v regionu,
uznávajíc výhody mezinárodní spolupráce realizované co nejdříve v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí,
podporujíc práci Implementačního výboru jako užitečného nástroje pro další provádění a uplatňování ustanovení Úmluvy,
3. přijímá následující změny Úmluvy:
V článku 2 se po odstavci 10 doplňuje nový odstavec, který zní:
„11.
Pokud strana původu hodlá provést proceduru pro účely určení obsahu dokumentace posuzování vlivů na životní prostředí, měla by dotčená strana dostat příležitost podílet se ve vhodné míře na této proceduře“.
V článku 8 se po slovu „úmluvy“ doplňuje text, který zní:
„a podle všech jejích protokolů, jejichž smluvní stranou jsou.“
V článku 11 se odst. 2) písm. c) nahrazuje novým pododstavcem, který zní:
„(c)
budou ve vhodných případech usilovat o služby a spolupráci kompetentních orgánů, které mají odborné znalosti související s dosažením cílů této úmluvy“;
Na konci článku 11 se doplňují dva nové pododstavce, které zní:
„(g)
ve vhodných případech vypracují protokoly k této úmluvě;
(h)
zřídí pomocné orgány, které jsou považovány za nezbytné pro provádění této úmluvy“.
V čl. 14 odst. 4 se druhá věta nahrazuje novou větou, která zní:
„Tyto změny a doplňky vstoupí v platnost pro smluvní strany, které je ratifikovaly, schválily nebo přijaly, devadesátý den poté, co depozitář obdrží listiny o ratifikaci, schválení nebo přijetí alespoň od tří čtvrtin počtu stran v době jejich přijetí“.
Za článek 14 se vkládá nový článek, který zní:
„Článek 14a
Přezkum dodržování úmluvy
1.
Strany přezkoumají dodržování ustanovení této úmluvy na základě procedury dodržování úmluvy jako nekontradiktorní a nápomocné procedury přijaté na schůzi stran. Přezkum vychází mimo jiné i z pravidelných zpráv vypracovaných stranami. Schůze stran rozhodne o tom, jak často musí strany zprávy pravidelně podávat a jaké informace mají zprávy obsahovat.
2.
Proceduru dodržování lze použít pro všechny protokoly přijaté podle této úmluvy“.
Příloha I úmluvy se nahrazuje přílohou tohoto rozhodnutí;
V příloze VI se po odstavci 2 vkládá nový odstavec, který zní:
“3. Odstavec 1 a 2 lze použít přiměřeně na všechny protokoly této úmluvy“.
Příloha
SEZNAM ČINNOSTÍ
1.
Ropné rafinerie (s výjimkou závodů vyrábějících pouze maziva z ropy) a zařízení na zplyňování a zkapalňování uhlí nebo živičné břidlice o kapacitě minimálně 500 metrických tun denně.
2.
a) Tepelné elektrárny a jiná spalovací zařízení s tepelným výkonem minimálně 300 megawattů a
b)
jaderné elektrárny a jiné jaderné reaktory včetně demontáže nebo konečného uzavření těchto elektráren nebo reaktorů1 (s výjimkou výzkumných zařízení pro výrobu a přeměnu štěpných a obohacených látek, jejichž maximální výkon nepřesahuje 1 kW nepřetržitého tepelného zatížení).
3.
a) Zařízení k přepracování vyhořelého jaderného paliva;
b)
zařízení určená:
–
- k výrobě nebo obohacování jaderných paliv;
–
ke zpracování vyhořelého jaderného paliva nebo vysoce radioaktivního odpadu;
–
- ke konečnému zneškodnění vyhořelého jaderného paliva;
–
- výhradně ke konečnému zneškodnění radioaktivního odpadu; nebo
–
výhradně ke skladování (plánovanému na více než 10 let) vyhořelého jaderného paliva nebo radioaktivního odpadu na místě odlišném od místa výroby.
4.
Velká zařízení pro primární tavbu litiny a oceli a výrobu neželezných kovů.
5.
Zařízení k získávání azbestu a zpracování a přepracování azbestu a výrobků obsahujících azbest: pro azbestocementové produkty s roční výrobou přesahující 20 000 metrických tun konečného produktu; pro třecí materiály s roční výrobou přesahující 50 metrických tun konečného produktu; pro jiná využití azbestu při spotřebě více než 200 metrických tun ročně.
6.
Integrovaná chemická zařízení.
b)
výstavba nové čtyřproudé nebo víceproudé silnice nebo rekonstrukce a/nebo rozšíření již existující dvouproudé nebo méněproudé silnice na čtyřproudou nebo víceproudou, jestliže tato nová silnice nebo část rekonstruované a/nebo rozšířené silnice má minimální souvislou délku 10 kilometrů.
8.
Potrubí o velkém průměru pro rozvod ropy, plynu a chemických látek.
9.
Obchodní přístavy a vnitrozemské vodní cesty a přístavy pro vnitrozemskou vodní dopravu umožňující plavbu lodí s výtlakem nad 1 350 metrických tun.
10.
a) Zařízení ke zneškodňování odpadu spalováním, chemickým zpracováním nebo skladováním toxických a nebezpečných odpadů;
b)
zařízení ke zneškodňování odpadu, který není klasifikován jako nebezpečný, spalováním nebo chemickým zpracováním o kapacitě přesahující 100 metrických tun denně.
11.
Velké přehrady a nádrže.
12.
Zařízení k odběru nebo umělému doplňování podzemních vod, jestliže roční objem odebrané nebo uměle doplňované vody dosahuje minimálně 10 milionů metrů krychlových.
13.
Výroba celulózy, papíru a lepenky v množství minimálně 200 metrických tun denně při sušení na vzduchu.
14.
Velké lomy, těžba, in situ dobývání a zpracování kovových rud nebo uhlí.
15.
Těžba uhlovodíků na volném moři. Těžba ropy a zemního plynu ke komerčním účelům, pokud denní vytěžené množství přesahuje 500 metrických tun ropy a 500 000 metrů krychlových plynu.
16.
Velká zařízení ke skladování ropy, petrochemických a chemických produktů.
17.
Odlesňování velkých ploch.
18.
a)
Díla sloužící k přečerpávání vodních zdrojů mezi povodími řek, pokud cílem tohoto přečerpání je zabránit případnému nedostatku vody a pokud objem přečerpané vody přesahuje 100 milionů metrů krychlových za rok; a
b)
ve všech ostatních případech díla sloužící k přečerpávání vodních zdrojů mezi povodími řek, pokud víceletý průměrný průtok v povodí, odkud se voda čerpá, přesahuje 2000 milionů metrů krychlových za rok a objem přečerpané vody přesahuje 5 % tohoto průtoku.
V obou případech je vyloučeno přečerpávání pitné vody vedené potrubím.
19.
Čistírny odpadních vod o kapacitě převyšující 150 000 ekvivalentních obyvatel.
20.
Zařízení k intenzivnímu chovu drůbeže nebo prasat s více než:
-
85 000 místy pro brojlery;
-
60 000 místy pro slepice;
-
3 000 místy pro jatečná prasata (nad 30 kg); nebo
-
900 místy pro prasnice.
21.
Budování nadzemního vedení elektrické energie o napětí 220 kV a vyšším a o délce nad 15 kilometrů.
22.
Velká zařízení k využívání větru pro výrobu elektrické energie (větrné parky).
1.
Pro účely této úmluvy přestávají být jaderné elektrárny a jiné jaderné reaktory jadernými zařízeními, jestliže veškerá jaderná paliva a všechny ostatní kontaminované složky byly trvale odstraněny z místa zařízení.
2.
Pro účely této úmluvy se:
„dálnicí“ rozumí pozemní komunikace speciálně projektovaná a vybudovaná pro provoz motorových vozidel, z níž není přímý přístup na sousedící pozemky a která:
a)
má, s výjimkou jednotlivých míst nebo na dočasnou dobu, samostatné pruhy pro oba směry jízdy, které jsou od sebe odděleny buď dělícím pruhem, jenž není určen k provozu, nebo výjimečně jinak;
b)
se úrovňově nekříží s žádnou silnicí, železnicí nebo tramvajovou tratí ani stezkou pro pěší; a
c) je zvlášť značená jako dálnice.
c) je zvlášť značená jako dálnice.
„rychlostní silnicí“ rozumí silnice vyhrazená pro provoz motorových vozidel, přístupná pouze z mimoúrovňových křižovatek nebo křižovatek se světelnou signalizací, na které je zejména zakázáno zastavit a parkovat v jízdním pruhu (jízdních pruzích).
3.
Pro účely této úmluvy se „letištěm“ rozumí letiště, které odpovídá definici v Chicagské úmluvě z roku 1944 zřizující Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (příloha 14).
Tímto potvrzuji, že předcházející text je pravou kopií změny přijaté dne 4. června 2004 na Třetím zasedání stran Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, které se konalo v Cavtatu, v Chorvatsku od 1. do 4. června 2004.
Za generálního tajemníka
Právní poradce
(Generální podtajemník pro právní záležitosti)
Nicolas Michel
Organizace spojených národů, New York
10. listopadu 2004
Změna vstoupila v platnost na základě článku 14 odst. 4 Úmluvy dne 23. října 2017 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění Změny a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
1)
Úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, přijatá v Espoo dne 25. února 1991, byla vyhlášena pod č. 91/2001 Sb. m. s.
Změna Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, přijatá v Sofii dne 27. února 2001, byla vyhlášena pod č. 27/2015 Sb. m. s.
Změna Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, přijatá v Sofii dne 27. února 2001, byla vyhlášena pod č. 27/2015 Sb. m. s.
