88.
Vládní nařízení
ze dne 8. března 1949
o sběru a odbytu sběrných surovin.
Vláda republiky Československé nařizuje se souhlasem presidenta republiky podle § 42, odst. 1 zákona ze dne 27. října 1948, č. 241 Sb., o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky (zákona o pětiletém plánu):
§ 1.
(1)
Sběrnými surovinami podle tohoto nařízení jsou:
a)
odpadová ocel a zlomková litina (železný odpad),
b)
odpad a zůstatky obecných kovů,
c)
starý a odpadový papír,
d)
hadry, odstřižky a textilní odpad,
e)
kožišinový odpad,
f)
upotřebené čisticí hadry, čisticí vlna a bavlna,
g)
skleněné střepy,
h)
odpady tvrdé a měkké gumy všeho druhu,
i)
upotřebený celluloid, igelit nebo upotřebené podobné hmoty,
j)
sádrové střepy,
k)
korkový odpad,
l)
odpad z usní,
m)
kosti a rohovina,
n)
kožky,
o)
surové kůže,
p)
peří,
r)
žíně, štětiny a srst,
s)
zvířecí žlázy a orgány.
(2)
Ministerstvo vnitřního obchodu může v dohodě s ministerstvem, do jehož působnosti spadá výrobní odvětví, jemuž přísluší zužitkování surovin, prohlásiti za sběrné suroviny podle tohoto nařízení další hmoty, u nichž lze sběrem zabezpečiti jejich zužitkování, nebo některé hmoty z jeho dosahu vyjmouti, jakož i blíže určiti jednotlivé druhy surovin uvedené v odstavci 1.
§ 2.
(1)
Sběrné suroviny nesmějí býti ničeny, pokud to není nezbytně nutné z důvodů zdravotních nebo z důvodů jiného veřejného zájmu.
(2)
Sběrné suroviny musí býti nabízeny a odevzdávány podnikům uvedeným v § 3, pokud je vlastník (držitel) nezpracovává sám podle příslušných předpisů.
§ 3.
(1)
Sběr sběrných surovin obstarávají národní podniky pověřené ministerstvem vnitřního obchodu vyhláškou v Úředním listě (dále jen „pověřené národní podniky“).
(2)
Způsobem uvedeným v odstavci 1 stanoví ministerstvo vnitřního obchodu národním podnikům sběrné obvody.
§ 4.
(1)
Místní národní výbory pečují o pravidelný sběr sběrných surovin, které určí ministerstvo vnitřního obchodu v dohodě s ministerstvem průmyslu vyhláškou v Úředním listě.
(2)
V obcích s počtem obyvatel do 50.000 se místní národní výbory postarají o odebírání sběrných surovin od osob, které je bezplatně nabídnou, a o jejich vhodné uskladnění a roztřídění podle druhů. K provedení sběru přizvou organisace mládeže nebo jiné organisace a osoby.
(3)
Místní národní výbory prodají sběrné suroviny získané sběrem podle odstavce 2 příslušnému pověřenému národnímu podniku a výtěžek odvedou do obecní pokladny. Náklady spojené se sběrem se hradí z obecních prostředků. Přesahují-li výtěžky sběru tyto náklady, může místní národní výbor do výše zjištěného přebytku poskytovati odměny z obecních prostředků organisacím a osobám, které se zasloužily o úspěch sběru, a přispěti na zřízení nebo provozování kulturních a tělovýchovných zařízení.
(4)
V obcích s počtem obyvatel nad 50.000 může místní národní výbor naříditi vlastníkům a jiným uživatelům domů, aby zřídili stálé domovní sběrny sběrných surovin. Sběrné suroviny z těchto domovních sběren odebírají přímo pověřené národní podniky.
§ 5.
Plníce úkol stanovený v § 3 jsou pověřené národní podniky povinny v obvodu jim určeném zejména:
a)
pečovati o zajištění úspěchu sběru sběrných surovin a vésti v patrnosti jeho výsledky,
b)
vykupovati sběrné suroviny vlastními závody a zařízeními, tříditi a upravovati je a zabezpečiti proti zkáze a znehodnocení,
c)
dozírati v mezích oprávnění daného ministerstvem, do jehož oboru působnosti spadá podnik, ústav nebo zařízení, kde sběrné suroviny jsou, aby sběrné suroviny byly nabízeny pravidelně ke sběru,
d)
dodávati vytříděné a po případě též upravené suroviny podle pokynů distribuční komise (§ 6),
e)
podávati hlášení ministerstvům vnitřního obchodu a průmyslu.
§ 6.
(1)
O rozdělování sběrných surovin získaných pověřenými národními podniky rozhoduje distribuční komise, kterou zřídí ministerstvo vnitřního obchodu v dohodě s ministerstvem průmyslu při některém z pověřených národních podniků. Distribuční komise má pět členů včetně předsedy a místopředsedy. Předsedu a místopředsedu jmenuje ministr vnitřního obchodu v dohodě s ministrem průmyslu z vedoucích zaměstnanců pověřených národních podniků. Dalšími členy jsou zástupci ministerstev vnitřního obchodu a průmyslu a pověřenectva průmyslu a obchodu. Každý člen má svého náhradníka ustanoveného stejným způsobem jako člen.
(2)
Distribuční komise přizve podle potřeby k svému jednání zástupce zúčastněných hospodářských odvětví a úřadů.
(3)
Distribuční komise podléhá ministru průmyslu a řídí se jeho pokyny a směrnicemi. V naléhavých případech může ministerstvo průmyslu rozhodovati přímo o rozdělování sběrných surovin.
(4)
Pověřené národní podniky jsou povinny sdělovati distribuční komisi potřebné údaje a vykonávati pro ni administrativní práce.
§ 7.
Krajské a okresní národní výbory dozírají na obstarávání sběru surovin ve svém obvodu, vedou v patrnosti jeho výsledky a jsou povinny spolupůsobiti při plnění úkolů podle tohoto nařízení.
§ 8.
(1)
Podrobné předpisy o provádění sběru vydá ministerstvo vnitřního obchodu v dohodě s ministerstvem, do jehož působnosti spadá výrobní odvětví, v němž se zužitkují sběrné suroviny, a v dohodě s ministerstvem zdravotnictví vyhláškou v Úředním listě.
(2)
Podrobné předpisy o třídění, úpravě a nakládání s jednotlivými druhy sběrných surovin vydá ministerstvo, do jehož působnosti spadá výrobní odvětví, v němž se zužitkují suroviny, a v dohodě s ministerstvem zdravotnictví vyhláškou v Úředním listě.
§ 9.
(1)
Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost vládního nařízení ze dne 23. listopadu 1939, č. 312 Sb., o povinném sběru kostí a rohoviny, o obchodu s nimi a o jejich zpracování, vládního nařízení ze dne 21. prosince 1939, č. 29 Sb. z roku 1940, o hospodaření odpadky, a nařízení s mocí zákona ze dne 24. dubna 1940, č. 111 Sl. z., o povinném sbírání odpadků.
(2)
Opatření učiněná podle předpisů, jejichž platnost, po případě použivatelnost, podle odstavce 1 se zrušuje, zůstávají nedotčena pokud nebudou nahražena novými opatřeními učiněnými podle tohoto nařízení.
§ 10.
(1)
Jednání a opomenutí příčící se ustanovením tohoto nařízení nebo předpisů vydaných podle něho se trestají, pokud nejde o čin trestný soudně, jako správní přestupek pokutou do 50.000 Kčs, nebo vězením (uzamčením) do 6 měsíců, nebo oběma těmito tresty. Pro případ nedobytnosti pokuty se vyměří náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění do 6 měsíců. Uloží-li se oba druhy trestů zároveň, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem vězení (uzamčení) přesahovati 6 měsíců.
(2)
Byl-li přestupek spáchán při provozování živnosti a byl-li pachatel již předtím pravoplatně potrestán pro přestupek podle odstavce 1, může být vyslovena také ztráta živnostenského oprávnění, a to buď na čas nebo navždy.
(3)
Orgány veřejné správy nelze stíhati pro přestupek podle odstavce 1.
§ 11.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou je ministři vnitřního obchodu, průmyslu a zdravotnictví a ostatní zúčastnění členové vlády.
Gottwald v. r.
Zápotocký v. r.
Krajčír v. r.
Kliment v. r.
Plojhar v. r.
