20
ZÁKON
ze dne 25. března 1971,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 56/1969 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 56/1969 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 10 odst. 3 se připojuje tato další věta:
„Koná-li se společná schůze sněmoven, stanoví sněmovny pořad jednání a způsob projednávání jednotlivých bodů pořadu na návrh předsednictva Federálního shromáždění.“
2.
V § 11 odst. 2 větě první se mezi slova „na návrh“ a „svého“ vkládají slova „předsednictva Federálního shromáždění,“.
3.
§ 11 odst. 3 zní:
„(3)
Na schůzi sněmovny nebo na části schůze, která byla prohlášena za neveřejnou, mohou být přítomni president Československé socialistické republiky, poslanci druhé sněmovny a členové vlády Československé socialistické republiky. Takové schůze nebo její části se může zúčastnit i vedoucí Kanceláře Federálního shromáždění. Další pracovníci Kanceláře Federálního shromáždění a jiné osoby se mohou zúčastnit takové schůze nebo její části jen se souhlasem předsednictva sněmovny, a jde-li o společnou schůzi sněmoven, se souhlasem předsednictva Federálního shromáždění.“
4.
§ 15 zní:
„Členům předsednictva Federálního shromáždění se udělí slovo, kdykoliv o to požádají, a to i k prohlášením, která nesouvisí s pořadem schůze. Totéž platí i pro členy vlády Československé socialistické republiky.“
5.
K § 17 se připojuje další odstavec 5 tohoto znění:
„(5)
Obdobně lze postupovat, podá-li poslanec v rozpravě k projednávaným otázkám návrh, který se přímo nedotýká těchto otázek.“
6.
V § 21 odst. 3 se za slova „Na návrh“ vkládají slova „předsednictva Federálního shromáždění,“.
7.
§ 25 odst. 1 zní:
„(1)
Předsednictvo Federálního shromáždění, předsednictva obou sněmoven i jejich výbory spolupracují při přípravě usnesení Federálního shromáždění a usilují o sjednocování usnesení obou sněmoven. Za tím účelem se odpovídající výbory obou sněmoven informují o svých schůzích, o přijatých závěrech, vysílají na schůze odpovídajícího výboru své zástupce k vysvětlení přijatých stanovisek. K sjednocení rozdílných stanovisek konají odpovídající výbory zpravidla společné schůze.“
8.
V § 26 odst. 1 se mezi slova „usnést“ a „na novém“ vkládají slova „, a to i na návrh předsednictva Federálního shromáždění,“.
9.
§ 33 odst. 1 zní:
„(1)
Předsednictvo sněmovny informuje o podaných interpelacích předsednictvo Federálního shromáždění. Podané interpelace dá vytisknout a rozešle je předem, popřípadě rozdá je všem poslancům i interpelovanému.“
10.
§ 33 odst. 3 zní:
„(3)
Předsednictvo sněmovny informuje o odpovědích na interpelace, a to popřípadě se svým stanoviskem, předsednictvo Federálního shromáždění; písemné odpovědi zařadí na pořad nejbližší schůze sněmovny, která k nim zaujme stanovisko. Navrhne-li to některý poslanec, koná se o odpovědích na interpelace rozprava.“
11.
§ 38 odst. 4 zní:
„(4)
Od předložení zásad a politickoekonomického rozboru lze výjimečně upustit, vysloví-li s tím souhlas předseda Federálního shromáždění po projednání s předsedy sněmoven.“
12.
V § 39 se za slova „Předsednictvo sněmovny“ vkládají slova „nebo na základě jeho zmocnění předseda sněmovny“.
13.
§ 40 odst. 2 zní:
„(2)
Po projednání zásad sdělí výbor své stanovisko navrhovateli a předsednictvu sněmovny, které o něm informuje předsednictvo Federálního shromáždění, popřípadě s vlastním vyjádřením.“
14.
K § 41 se připojuje nový odstavec 4 tohoto znění:
„(4)
Osnovu zákona odůvodňuje ve sněmovně navrhovatel. Je-li navrhovatelem vláda Československé socialistické republiky, odůvodňuje ji ve sněmovně člen vlády, kterého tím vláda pověří.“
15.
V § 42 se za slova „Předsednictvo sněmovny“ vkládají slova „nebo na základě jeho zmocnění předseda sněmovny“.
16.
§ 50 zní:
„Po projednání osnovy zákona seznámí předseda výboru s usnesením výboru neprodleně předsednictvo sněmovny a ostatní předsedy výborů sněmovny, jimž byla osnova zákona přikázána k projednání. Předsednictvo sněmovny informuje o usnesení výboru předsednictvo Federálního shromáždění.“
17.
§ 53 zní:
„(1)
Ustanovení § 36 až 52 se vztahují přiměřeně i na projednávání návrhů zákonných opatření předsednictva Federálního shromáždění.
(2)
Ustanovení § 41 až 52 se vztahují přiměřeně i na projednávání mezinárodních smluv. O záměrech sledovaných připravovanými mezinárodními smlouvami informuje vláda Československé socialistické republiky Federální shromáždění.“
18.
V § 55 odst. 1 větě první se čárka za slovy „obou sněmoven“ nahrazuje spojkou „a“ a vypouštějí se slova „a o schůzi předsednictva sněmovny“.
19.
V § 55 odst. 3 se vypouští předposlední věta.
20.
V § 56 odst. 1 se za slova „o schůzích“ vkládají slova „předsednictev a“.
21.
§ 58 zní:
„(1)
Předsednictvo Federálního shromáždění vykonává v době, kdy Federální shromáždění nezasedá, působnost Federálního shromáždění podle čl. 58 ústavního zákona.
(2)
Předsednictvo Federálního shromáždění dále zejména
a)
svolává zasedání a prohlašuje je za skončené podle čl. 32 odst. 3 a čl. 33 odst. 2 ústavního zákona,
b)
usnáší se na svolání společné schůze obou sněmoven v případech podle čl. 34 ústavního zákona a navrhuje jejich denní pořad,
c)
rozhoduje podle čl. 52 ústavního zákona,
d)
koordinuje plán práce sněmoven a jejich orgánů,
e)
koordinuje práci výborů a projednává, je-li to potřebné, jejich stanoviska a zprávy; může navrhnout, aby se výbory věcí znovu zabývaly, nebo sdělit příslušnému orgánu stanovisko vlastní; o svém rozhodnutí informuje předsednictvo sněmovny,
f)
schvaluje plán zahraničních styků Federálního shromáždění a rozhoduje o přijímání a vysílání delegací Federálního shromáždění; přihlíží přitom k rovnoprávnému zastoupení sněmoven,
g)
schvaluje návrh rozpočtu Federálního shromáždění,
h)
určuje, v jakém rozsahu a v jakém pořadí místopředsedové zastupují předsedu Federálního shromáždění,
ch)
rozhoduje o plném, popřípadě o částečném nebo dočasném uvolnění ze zaměstnání poslanců, u nichž to vyžaduje výkon jejich funkce,
i)
jmenuje vedoucího Kanceláře Federálního shromáždění,
j)
vyhlašuje volby podle čl. 44 odst. 5 a čl. 59 ústavního zákona,
k)
zjišťuje, že souhlasná usnesení obou sněmoven (čl. 29 odst. 3 a čl. 44 odst. 1 ústavního zákona) se stala usnesením Federálního shromáždění nebo že uplynula tříměsíční lhůta podle čl. 44 odst. 1 ústavního zákona a že usnesení jedné sněmovny se stalo usnesením Federálního shromáždění,
l)
vyhlašuje zákony Federálního shromáždění (čl. 45 odst. 3 ústavního zákona).
(3)
Předsednictvo Federálního shromáždění předkládá opatření učiněná podle čl. 58 ústavního zákona sněmovnám ke schválení na nejbližším zasedání Federálního shromáždění. Podává jim též zprávy o své ostatní činnosti.“
22.
V § 59 odst. 2 se připojuje tato další věta:
„Předsednictvo Federálního shromáždění může do svých schůzí zvát předsedy výborů; na těchto schůzích mají předsedové výborů hlas poradní.“
23.
§ 61 se označuje jako odstavec 1, k němuž se připojují tato další písmena:
„e)
rozhoduje po projednání s předsedy sněmoven o tom, kdy lze výjimečně upustit od předložení zásad a politickoekonomického rozboru (§ 38 odst. 4),
f)
přikazuje výborům po projednání s předsedy sněmoven návrhy zákonných opatření a jiné návrhy,
g)
zajišťuje styk s vládou Československé socialistické republiky a s národními radami.“
24.
K § 61 se připojuje odstavec 2 tohoto znění:
„(2)
Předseda Federálního shromáždění podává předsednictvu Federálního shromáždění zprávu o opatřeních, která učinil.“
25.
§ 63 odst. 1 věta první zní:
„Sněmovna volí ze svého středu své předsednictvo, které se skládá z předsedy, místopředsedů, ověřovatele a dalších členů předsednictva sněmovny.“
26.
§ 64 zní:
„(1)
Předsednictvo sněmovny
a)
připravuje schůze sněmovny a usnáší se na jejich svolání, nejde-li o společné schůze obou sněmoven, a podává jí zprávy o své činnosti a o činnosti jejích orgánů,
b)
projednává otázky týkající se vnitřních organizačních poměrů sněmovny a podrobnějších pravidel jejího jednání,
c)
přikazuje výborům k projednání návrhy zákonů a mezinárodních smluv a jiné návrhy, pokud k tomu nezmocní předsedu sněmovny,
d)
projednává, je-li to potřebné, stanoviska a zprávy výborů a předkládá je předsednictvu Federálního shromáždění, popřípadě s vlastním vyjádřením,
e)
určuje, v jakém pořadí zastupují předsedu sněmovny ostatní členové předsednictva,
f)
rozhoduje v disciplinárním řízení proti poslancům sněmovny.
(2)
Předsednictvo sněmovny může do svých schůzí zvát předsedy výborů, projednávají-li se věci, které se činnosti výborů týkají, nebo požádá-li o to výbor. Na těchto schůzích mají předsedové výborů hlas poradní.“
27.
§ 65 zní:
„Předseda sněmovny
(1)
Předseda sněmovny:
a)
zastupuje sněmovnu navenek,
b)
řídí schůze sněmovny, nejde-li o společnou schůzi obou sněmoven,
c)
podepisuje usnesení sněmovny,
d)
přikazuje výborům k projednání návrhy zákonů a mezinárodních smluv a jiné návrhy, je-li k tomu předsednictvem sněmovny zmocněn.
(2)
Předseda sněmovny podává předsednictvu sněmovny zprávu o opatřeních, která učinil.
(3)
Předsedu sněmovny zastupují místopředsedové, a jsou-li zaneprázdněni, další členové předsednictva podle usnesení předsednictva sněmovny.“
28.
§ 68 odst. 2 zní:
„(2)
Výbory projednávají věci, které jim byly přikázány [§ 61 odst. 1 písm. f), § 64 odst. 1 písm. c) a § 65 odst. 1 písm. d)], a věci, které jsou obsaženy v jejich plánu práce; zejména projednávají návrhy zákonů, zákonných opatření a mezinárodních smluv a zjišťují, zda zákony, zákonná opatření a předpisy vydané k jejich provedení jsou uplatňovány v souladu s cíli sledovanými jejich vydáním nebo zda se nedostaly do rozporu s potřebami rozvoje společnosti; dále jednají o zásadních otázkách vnitřní a zahraniční politiky, o zprávách resortů o plnění jejich úkolů, o podnětech poslanců z volebních (pracovních) obvodů a o dalších věcech, na jejichž projednávání se usnesou na návrh některého svého člena.“
29.
§ 70 odst. 2 zní:
„(2)
Předseda je povinen svolat schůzi, stanoví-li to sněmovna, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů výboru nebo navrhne-li to předsednictvo sněmovny nebo předsednictvo Federálního shromáždění.“
30.
§ 71 odst. 3 zní:
„(3)
Na schůzi výboru nebo na části schůze, která byla prohlášena za neveřejnou, mohou být přítomni poslanci Federálního shromáždění, kteří nejsou členy výboru, a členové vlády Československé socialistické republiky. Takové schůze nebo její části se může dále zúčastnit i vedoucí Kanceláře Federálního shromáždění. Další pracovníci Kanceláře Federálního shromáždění a jiné osoby se mohou zúčastnit takové schůze nebo její části jen se souhlasem výboru.“
31.
§ 72 zní:
„(1)
Výbor sněmovny je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných.
(2)
Poslanci Federálního shromáždění, kteří nejsou členy výboru, mají ve schůzi výboru poradní hlas.
(3)
Jinak platí pro jednání výboru obdobně ustanovení § 12, 13, 14, 17 a 18.“
32.
§ 73 odst. 2 zní:
„(2)
Výbory sněmovny mají právo zvát do svých schůzí členy vlády i představitele jiných státních orgánů Československé socialistické republiky a vyžadovat od nich informace a zprávy.“
33.
§ 73 odst. 4 věta první zní:
„Členové vlády Československé socialistické republiky se mohou dát ve schůzích výborů sněmovny zastupovat jinými členy vlády a výjimečně svými náměstky, pokud výbor netrvá na osobní účasti příslušného člena vlády.“
34.
§ 76 odst. 1 zní:
„(1)
Výbory sněmovny mohou konat společné schůze a předkládat společné návrhy. V řízení společných schůzí výborů se jejich předsedové střídají.“
35.
§ 77 odst. 1 zní:
„(1)
Výbory Sněmovny lidu a výbory Sněmovny národů mohou konat na základě svých usnesení společné schůze a předkládat společné zprávy a návrhy. Pro řízení společných schůzí platí ustanovení § 76.“
36.
V § 80 se připojuje tento nový odstavec 3:
„(3)
Poslanci jsou povinni aktivně pracovat ve volebních (pracovních) obvodech, udržovat pravidelný styk s občany, objasňovat a prosazovat politiku Národní fronty a zkušenosti takto získané využívat ve své práci v orgánech Federálního shromáždění.“
37.
§ 81 odst. 1 písm. b) a písm. c) zní:
„b)
požadovat od předsednictva Federálního shromáždění i od předsednictva sněmovny informace potřebné pro svou činnost,
c)
účastnit se schůzí druhé sněmovny a schůzí výborů obou sněmoven,“.
Dosavadní písm. c), d) a e) se označují jako písm. d), e) a f).
38.
§ 82 odst. 3 zní:
„(3)
Poslanci náleží po dobu pracovního volna náhrada ušlého výdělku. Náhradu ušlého výdělku hradí prostřednictvím organizace, u níž je poslanec v pracovním poměru, stát z prostředků rozpočtu Federálního shromáždění. Poslancům, kteří nejsou v pracovním poměru, hradí náhradu ušlého výdělku Kancelář Federálního shromáždění přímo. Rozhodlo-li předsednictvo Federálního shromáždění o uvolnění poslance, může mu přiznat funkční odměnu odpovídající rozsahu uvolnění a závažnosti úkolů, pro něž byl uvolněn, která se mu vyplácí vedle ušlého výdělku.“
39.
§ 82 odst. 5 zní:
„(5)
Předsedovi a místopředsedům Federálního shromáždění, jakož i předsedovi a místopředsedům obou sněmoven přísluší místo náležitostí uvedených v odstavci 3 funkční plat, jehož výši určí předsednictvo Federálního shromáždění, které může též stanovit, kdy jim přísluší náhrady stěhovacích výdajů. Funkční plat přísluší předsedovi a místopředsedům Federálního shromáždění a předsedům a místopředsedům obou sněmoven ještě po dobu tří měsíců po skončení jejich funkce.“
40.
V § 86 odst. 3 se slova „generální tajemník Federálního shromáždění“ nahrazují slovy „vedoucí Kanceláře Federálního shromáždění“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Svoboda v. r.
Dr. Hanes v. r.
Dr. Štrougal v. r.
