Vyhláška č. 389/2023 Sb.

Vyhláška č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce.

Vyhláška č. 275/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce.

U osob, které se poranily o použitou injekční jehlu, a u osob po mimořádné expozici krvi jiné osoby při poranění a závažné kontaminaci kůže a sliznic (dále jen „poraněná osoba“), zajistí osoba poskytující péči vyšetření podle tabulky.

V případě zjištění subjektivních potíží anebo klinických příznaků směřujících k možnému onemocnění jater lze škálu markerů rozšířit o vyšetření aktivity aminotransferáz.

Ošetřující lékař indikuje

při kontaminaci neporaněné kůže a sliznic není potřebná specifická pasivní nebo aktivní profylaxe;

při penetrujícím poranění kůže a sliznic nebo při závažné kontaminaci kůže a sliznic se postupuje podle imunitního stavu poraněné osoby, a to

Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Vyšetřující laboratoř zašle každý izolovaný kmen Corynebacterium diphtheriae, Corynebacterium ulcerans nebo Corynebacterium pseudotuberculosis do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii.

Národní referenční laboratoř pro pertusi a difterii provede ověření a stanovení produkce difterického toxinu u každého zaslaného izolovaného kmene korynebakterií podle bodu 2.

Národní referenční laboratoř pro pertusi a difterii shromažďuje izoláty infekčních agens z klinických vzorků systémem sbírky kultur.

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Přenos infekce je možný i nepřímo prostřednictvím kontaminovaných předmětů a prádla.

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Jako pravděpodobný případ se klasifikuje také osoba splňující klinická kritéria záškrtu a mající kontakt s kontaminovaným předměty nebo prádlem od potvrzeného případu.

Dále je klasifikován „bezpříznakový nosič toxigenního kmene“, tedy osoba bez klinických příznaků, ale s laboratorně potvrzeným nálezem toxigenního kmene korynebaktéria.

Hlášení případu záškrtu a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je i informace o úmrtí na toto onemocnění, stejně jako případy bezpříznakového nosičství toxigenního kmene.

Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Případy onemocnění, u kterých byly prokázány netoxigenní kmeny Corynebacterium diphtheriae, Corynebacterium ulcerans nebo Corynebacterium pseudotuberculosis, se nehlásí.

Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí v souladu s mezinárodními smlouvami pověřené orgány a instituce ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění záškrtem, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce tak, že provede výtěr z místa klinických projevů, na kultivační vyšetření, a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5, a to včetně zasílání kmenů do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii.

Epidemiologické šetření v ohnisku nákazy včetně zjištění údajů o očkování zajistí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu a bezodkladně stanovit adekvátní protiepidemická opatření k zabránění dalšímu šíření nákazy.

hlášení onemocnění a bezpříznakových případů nosičství toxigenního kmene podle čl. 5;

zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho epidemiologicky významných kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře s požadavkem na vyšetření záškrtu na žádance; s ohledem na specifičnost vyšetření záškrtu je třeba vždy informovat o podezření na záškrt vyšetřující laboratoř;

izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³); záškrt podléhá povinné izolaci, pacient je izolován na infekčním oddělení do 2 negativních bakteriologických vyšetření;

aktivní vyhledávání kontaktů, u kterých se provádí odběr biologického materiálu; způsob odběru a okruh vyšetřovaných osob určí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

v případě pozitivity u zdravého jedince, tedy nosiče, lékař nařídí domácí izolaci a zajistí eliminaci původce infekce cíleným antibiotikem; 2 týdny po ukončení antibiotické terapie je u těchto osob proveden kontrolní výtěr;

lékařský dohled, který se provádí u osob, které byly v kontaktu s nemocným či nosičem toxigenního kmene po dobu 7 dní od posledního kontaktu s nemocným či nosičem toxigenního kmene; tyto osoby sledují svůj zdravotní stav a v případě výskytu příznaků onemocnění záškrtem kontaktují svého praktického lékaře; na začátku a konci lékařského dohledu se provede výtěr z nosu a krku pro potřeby mikrobiologického vyšetření;

kontrola očkovacího statusu nemocných a jejich kontaktů;

v ohnisku nákazy mimořádné očkování a preventivní podání léčiv u neimunních vnímavých dospělých osob, respektive u osob bez dokladu o očkování, které byly v epidemiologicky významném kontaktu s potvrzeným případem onemocnění podle doporučení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

omezení pobytu dětí v mateřské škole, škole, školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, zařízení sociálních služeb a obdobném zařízení, kde společně pobývá více dětí (dále jen „kolektivní zařízení“); dítě po prodělaném onemocnění lze přijmout do kolektivního zařízení, je-li podle výsledků klinického vyšetření zdravé a 2 poslední kultivační vyšetření z nosu a krku nebo jiného místa uvedeného v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) byla negativní, pokud jde o kmeny korynebakterií podle čl. 2, jinak jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

po dobu lékařského dohledu se do kolektivního zařízení přijímají jen nevnímavé děti k nákaze záškrtem, vnímavé děti až po 7 dnech od stanovení diagnózy za předpokladu, že v kolektivním zařízení žádné z dětí není nosičem toxigenního kmene výše uvedených agens;

nevnímavé děti k nákaze záškrtem z rodin, kde se vyskytlo onemocnění záškrtem, mohou do kolektivního zařízení docházet;

vnímavé děti k nákaze záškrtem z rodin, kde se vyskytlo onemocnění záškrtem, mohou do kolektivního zařízení docházet až po 7 dnech od posledního styku s nemocným.

blízké kontakty, které mohly být během předchozích 7 dnů exponovány, a pracovníci ve zdravotnictví a v sociálních službách, musí podstoupit vyšetření na možnou akviraci nákazy formou výtěru z nosu a krku a podstoupit profylaktickou léčbu antibiotiky, dokud následné bakteriologické vyšetření neprokáže, že nejsou nosiči; za blízké kontakty se považují všechny osoby ve společné domácnosti, lidé s anamnézou častého, úzkého kontaktu s pacientem nebo lidé, kteří byli přímo vystaveni sekretům ze suspektního místa infekce pacienta;

osobám po uzdravení a jejich blízkým kontaktům po uplynutí lékařského dohledu se doporučí přeočkování proti záškrtu, pokud od jejich primární imunizace uplynulo víc než 5 let, u neočkovaných osob by mělo být zahájeno očkování; k očkování se použije očkovací látka v závislosti na věku a indikaci případných dalších komponent ve vakcíně;

zvýšený zdravotnický dozor u dospělých osob, které mohly být během předchozích 7 dnů exponovány a které pracují s potravinami, zejména s mlékem, nebo jsou v úzkém kontaktu s neimunizovanými dětmi; tyto osoby musí být z této práce vyloučeny, dokud nebudou přeléčeny a dokud následné bakteriologické vyšetření neprokáže, že nejsou nosiči;

vyšetřování dalších osob, které nebyly v úzkém kontaktu s nemocným, se neindikuje, pokud se provedou výše uvedená opatření.

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Klinická kritéria pro onemocnění parapertusí jsou kašel trvající nejméně 2 týdny, nereagující na léčbu antitusiky, s nejméně jedním z následujících příznaků: záchvaty kašle nebo zvracení po záchvatu kašle a namáhavý vdech se zajíknutím.

Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

K průkazu potvrzeného případu onemocnění parapertusí se provádí laboratorní diagnostika_prostřednictvím nejméně jedné z následujících metod:

Za specifickou protilátkovou odpověď proti Bordetella pertussis je považován nález IgG protilátek proti pertusovému toxinu; koncentrace protilátek se vyjádří v mezinárodních jednotkách na mililitr (IU/ml).

K sérologickému vyšetření se odebírají 2 vzorky krve v třítýdenním intervalu; první vzorek se odebírá co nejdříve v akutním stadiu; předpokladem sérologické diagnózy je současné vyšetření prvního a druhého vzorku séra ve stejné vyšetřující laboratoři za použití stejné metodiky.

U dětí do 3 let věku se provede odběr na kultivační vyšetření a detekci nukleové kyseliny co nejdříve po vyslovení podezření na onemocnění.

Doporučená laboratorní diagnostika v závislosti na délce trvání příznaků u očkovaných dětí a dospělých je uvedena v tabulce:

Pravděpodobný případ onemocnění pertusí se definuje na základě laboratorní diagnostiky metodou detekce IgG nebo IgA protilátek proti pertusovému toxinu pouze v jednom vzorku séra metodou enzymové imunoanalýzy (dále jen „ELISA“). Koncentrace protilátek se vyjádří v mezinárodních jednotkách na mililitr (IU/ml). Interpretace výsledků se stanoví podle doporučení výrobce použité metody. Pokud není interpretace možná, je nutné vyšetření druhého vzorku za 3 až 6 týdnů. Séra se vyšetří ve stejné vyšetřující laboratoři.

Vyšetřující laboratoř zašle každý izolovaný kmen rodu Bordetella do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii.

Národní referenční laboratoř provede ověření a sérotypizaci u každého izolovaného kmene rodu Bordetella.

Národní referenční laboratoř shromažďuje izoláty infekčních agens z klinických vzorků systémem sbírky kultur.

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Jako případy parapertuse se klasifikují

Hlášení případu dávivého kašle a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění dávivým kašlem, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání každého izolovaného kmene Bordetella do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii.

Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

V rámci epidemiologického šetření orgán ochrany veřejného zdraví dále provádí zvýšenou epidemiologickou bdělost u dětí do 1 roku života.

hlášení onemocnění dávivým kašlem podle čl. 5;

zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³), popřípadě se nařizuje domácí izolace;

aktivní vyhledávání kontaktů, u kterých se provádí odběr biologického materiálu; způsob odběru a okruh vyšetřovaných osob určí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.

dítě po laboratorně prokázaném onemocnění způsobeném Bordetella pertussis nebo Bordetella parapertussis je možné přijmout do kolektivního zařízení až po ukončení cílené léčby antibiotiky;

do kolektivního zařízení, kde se vyskytlo onemocnění způsobené Bordetella pertussis, se nepřijímají neočkované či neúplně očkované děti ode dne vyřazení nemocného dítěte z kolektivu po dobu maximální inkubační doby, která činí 21 dní;

o zařazení dětí do kolektivního zařízení, kde se vyskytlo onemocnění způsobené Bordetella parapertussis, rozhoduje místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

nevnímavé děti k nákaze způsobené Bordetella pertussis, očkované řádně a v termínech, mohou do kolektivního zařízení docházet;

vnímavé děti k nákaze Bordetella pertusis z rodin, kde se vyskytlo onemocnění způsobené Bordetella pertusis, mohou do kolektivního zařízení docházet až po 21 dnech od posledního styku s nemocným.

Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Izolace spalničkového viru a detekce nukleové kyseliny viru spalniček ve vzorku odebraném v akutní fázi onemocnění se provádí u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány; klinickým materiálem je zejména výtěr z nosohltanu, popřípadě vyšetření moči. V indikovaných případech se provádí také detekce nukleové kyseliny viru spalniček v mozkomíšním moku. Odběr se provede do pátého, maximálně však do devátého dne po výsevu exantému.

Odběr k průkazu přítomnosti specifických protilátek proti spalničkovému viru charakteristických pro akutní infekční onemocnění v séru nebo ve slinách se provádí od čtvrtého do dvacátého osmého dne po výsevu exantému. Detekují se IgM protilátky proti viru spalniček u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány. Pro možnost průkazu nízkých hodnot falešných spalničkových IgM pozitivit u sporadických zarděnkových případů je nutné vyloučit možné pozitivity IgM protilátek proti viru zarděnek, parvoviru B19, viru Epstein-Barrové (EBV) a lidskému herpes viru 6 (HHV6).

K průkazu potvrzeného případu onemocnění spalničkami se provádí průkaz sérokonverze nebo výrazného, několikanásobného vzestupu hladin specifických spalničkových IgG protilátek; je nutné použít vyšetření dvojice sér, akutního a rekonvalescentního, u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány.

U reinfekcí se prokazuje vzrůst hladin preexistujících spalničkových IgG protilátek.

Vyšetřující laboratoř zašle izoláty viru spalniček izolované z klinického materiálu nebo klinický materiál, ve kterém byla detekována nukleová kyselina viru spalniček, do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19.

Vyšetřující laboratoř u laboratorně potvrzeného případu zajistí zaslání alikvotu séra ke konfirmačnímu vyšetření do Národní referenční laboratoře pro zarděnky, spalničky, parotitidu a parvovirus B19.

Případ onemocnění se uzavře jako potvrzený až po vyšetření Národní referenční laboratoří pro zarděnky, spalničky, parotitidu a parvovirus B19.

Národní referenční laboratoř pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19 provede další určování zaslaných virů spalniček pro účely molekulární epidemiologické bdělosti v rámci globálně probíhajícího programu eliminace spalniček.

Pro potřeby programu Světové zdravotnické organizace k eliminaci spalniček vyšetřující laboratoř jednou měsíčně hlásí do Národní referenční laboratoře celkový počet vyšetřených vzorků od suspektních případů onemocnění spalničkami pro potřeby monitoringu nákazy ve fázi eliminace.

Hlášení případu spalniček a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění spalničkami, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jejich transport do vyšetřující laboratoře.

Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

Je třeba identifikovat importovaná onemocnění a jejich epidemiologickou souvislost v souladu s programem Světové zdravotnické organizace pro eliminaci spalniček.

hlášení onemocnění spalničkami podle čl. 5;

zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy, respektive vnímavosti k nákaze, a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³), přičemž izolace pacienta trvá po dobu 4 dní po objevení se exantému;

aktivní vyhledávání zdroje nákazy a kontaktů, zaměřené na pobyt případu během doby jeho eventuální expozice, která činí 7 až 21 dní před začátkem exantému, a na kontakty, které měl v období nakažlivosti;

epidemiologické šetření v ohnisku nákazy, zpravidla do 48 hodin po nahlášení případu, včetně identifikace všech dosud vnímavých fyzických osob;

osoba poskytující péči zajistí urychlené očkování vnímavých fyzických osob k nákaze spalničkami, u kterých ještě neuplynuly 3 dny od posledního styku s nemocným, včetně dětí od 9 měsíců věku, kterým nebyly podány alespoň 2 dávky očkovací látky; expozice spalničkám není kontraindikací očkování;

karanténní opatření, která se provádí u osob vnímavých k nákaze spalničkami, které byly v přímém kontaktu a u kterých uplynuly více než 3 dny od posledního styku s nemocným po dobu maximální inkubační doby, která činí 21 dní.

tyto vnímavé děti se přijímají do kolektivního zařízení nejdříve po uplynutí 21 dní od daného kontaktu;

po dobu trvání karanténních opatření se do kolektivního zařízení přijímají jen nevnímavé děti k nákaze spalničkami;

nevnímavé děti k nákaze spalničkami z rodin, kde se vyskytlo onemocnění spalničkami, mohou do kolektivního zařízení docházet;

vnímavé děti k nákaze spalničkami z rodin, kde se vyskytlo onemocnění spalničkami, mohou do kolektivního zařízení docházet až po 21 dnech od posledního styku s nemocným.

Klinická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Klinická kritéria pro těžké akutní respirační onemocnění (SARI) jsou definována jako akutní respirační infekce (ARI) vyžadující hospitalizaci nebo úmrtí na nevysvětlené akutní onemocnění dýchacích cest.

Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci.¹)

Vyšetřovaným klinickým materiálem je výtěr z nosohltanu, z nosu, z krku, nosohltanový aspirát, endotracheální a bronchoalveolární stěr nebo výplach a další dostupné biologické materiály z dolních cest dýchacích, včetně posmrtně odebraných vzorků.

Výsledky detekce antigenu viru chřipky přímou imunofluorescencí či metodami ELISA se konfirmují pomocí metody PCR v reálném čase, zejména u klinicky či epidemiologicky závažných případů.

Virus chřipky lze prokázat prostřednictvím elektronové mikroskopie v klinickém materiálu, včetně posmrtně odebraných vzorků, kterými jsou průdušnice, bifurkace průdušek, myokard, okrajová zóna zánětlivého plicního ložiska nebo další vhodný materiál získaný při pitvě.

Druh odebraného biologického materiálu se indikuje podle klinického obrazu. U zánětů horních cest dýchacích se provádí zejména výtěr nebo odstátí tekutiny z nosohltanu, při postižení dolních cest dýchacích se provádí odběr materiálu z této oblasti.

Vyšetřující laboratoř zasílá neprodleně izolované viry do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění. U případu SARI, který vyžaduje léčbu v režimu intenzivní péče, zasílá vyšetřující laboratoř primární klinický vzorek, případně izolát nukleové kyseliny či jiný materiál, pokud již není primární vzorek dostupný, do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.

Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění provede typizaci, subtypizaci, případně sekvenační analýzu zaslaných izolátů.

Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění shromažďuje světové a národní izoláty chřipkových virů systémem sbírky kultur. Součástí této sbírky je i sbírka typových sér.

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

V případě chřipkové epidemie není nutný laboratorní průkaz pro potvrzení epidemiologické souvislosti.

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Jako případy SARI se klasifikují

Hlášení případu chřipky a další závažné akutní respirační infekce a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

V rámci národní epidemiologické bdělosti ARI, SARI a chřipce podobným onemocněním (ILI) zajistí podle pokynů Ministerstva zdravotnictví každý orgán ochrany veřejného zdraví jednou týdně odběr biologického materiálu u pacientů s akutní respirační infekcí v ordinaci praktického lékaře pro dospělé a v ordinaci pediatra a zajistí jeho transport do Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.

Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění v souladu s požadavky Světové zdravotnické organizace zasílá reprezentativní panel chřipkových virů izolovaných v dané sezóně do spolupracující laboratoře Světové zdravotnické organizace.

Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění poskytuje v pravidelném týdenním režimu informace o výsledcích virologické epidemiologické bdělosti do Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (dále jen „ECDC“) a do Světové zdravotnické organizace.

Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Osoba poskytující péči ve spolupráci s místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví zajišťuje a provádí včasný odběr biologického materiálu k ověření diagnózy a jeho transport do příslušné vyšetřující laboratoře.

Vyšetřující laboratoř provede základní vyšetření podle čl. 2 a 5.

Orgán ochrany veřejného zdraví provádí epidemiologické šetření u všech netypických výskytů chřipkových onemocnění, zejména s nezvyklým průběhem v časové a místní souvislosti. Dále provádí epidemiologické šetření u všech hlášených úmrtí na chřipku a v přímé souvislosti s chřipkou a zjišťuje, zda nemocná či zemřelá osoba byla očkována proti chřipce před aktuální chřipkovou sezónou.

hlášení onemocnění podle čl. 5;

zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

v případě objevení se nové varianty chřipkového viru se postupuje podle Pandemického plánu České republiky pro případ pandemie chřipky vyvolané novou variantou chřipkového viru.

Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Odběr na kultivační vyšetření se provede před nasazením antibiotické terapie.

Vyšetřující laboratoř zašle kmeny Neisseria meningitidis izolované z klinického materiálu do Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy.

Národní referenční laboratoř pro meningokokové nákazy provede potvrzení a další určení agens až do úrovně sérologické skupiny Neisseria meningitidis.

Národní referenční laboratoř pro meningokokové nákazy ve spolupráci s Národní referenční laboratoří pro antibiotika sleduje u vybraných izolátů Neisseria meningitidis stav antibiotické rezistence.

Národní referenční laboratoř pro meningokokové nákazy shromažďuje izoláty infekčních agens z klinických vzorků systémem sbírky kultur.

Hlášení případu invazivního meningokokového onemocnění a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je i informace o zjištěné séroskupině a použité laboratorní metodě, včetně hlášení o úmrtí na toto onemocnění.

Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Asymptomatické nosičství nebo běžná respirační onemocnění s průkazem Neisseria meningitidis se nehlásí.

Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na invazivní meningokokové onemocnění, provede odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí jeho transport do vyšetřující laboratoře.

Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání kmenů do Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy k dalšímu určování.

Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví.

hlášení onemocnění invazivním meningokokovým onemocněním podle čl. 5;

zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³);

aktivní vyhledávání kontaktů; okruh vyšetřovaných osob určí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, včetně osob určených k protektivní chemoterapii;

lékařský dohled; u osob v kontaktu s nemocným při sporadickém výskytu invazivního meningokokového onemocnění se zajišťuje po dobu jednoho týdne od posledního styku s nemocným;

cílená protektivní chemoterapie, tedy profylaktické podávání antibiotik u rizikových osob, zejména u osob v úzkém kontaktu s nemocným, dále u osob do 1 roku věku, dospívajících, osob starších 65 let, osob se známým imunodeficitem či jiným oslabením a osob s předchozím respiračním onemocněním; chemoterapii zahájí neprodleně osoba poskytující péči;

při výskytu invazivního meningokokového onemocnění způsobeného séroskupinou, proti níž je dostupná vakcína, je osobám v kontaktu doporučeno očkování touto vakcínou po uplynutí 1 týdne od posledního kontaktu s nemocným.

Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Kultivační průkaz Haemophilus influenzae se u osob s pneumonií provádí ze vzorku sputa nebo ze vzorku získaného z bronchoalveolární laváže, likvoru a hemokultivace.

Odběr na kultivační vyšetření se provede před nasazením antibiotické terapie.

Vyšetřující laboratoř zašle kmeny Haemophilus influenzae izolované z klinického materiálu do Národní referenční laboratoře pro hemofilové nákazy.

Národní referenční laboratoř pro hemofilové nákazy provede potvrzení a další určení agens až do úrovně species Haemophilus influenzae a typů.

Národní referenční laboratoř pro hemofilové nákazy ve spolupráci s Národní referenční laboratoří pro antibiotika sleduje u vybraných izolátů Haemophilus influenzae stav antibiotické rezistence.

Národní referenční laboratoř pro hemofilové nákazy shromažďuje izoláty infekčních agens z klinických vzorků systémem sbírky kultur.

Hlášení případu invazivního onemocnění Haemophilus influenzae a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je i informace o zjištěném sérotypu a použité laboratorní metodě, včetně hlášení o úmrtí na toto onemocnění.

Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na invazivní onemocnění způsobené Haemophilus influenzae, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí jeho transport do vyšetřující laboratoře.

Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání kmenů do Národní referenční laboratoře pro hemofilové nákazy.

Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.

hlášení onemocnění podle čl. 5;

zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

lékařský dohled u vnímavých dětí mladších 6 let, který se provádí po dobu 7 dní od posledního kontaktu s nemocným.

Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Vyšetřující laboratoř nebo pracoviště zasílá každý reaktivní vzorek do Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS ke konfirmaci. Každý reaktivní výsledek rychlotestu na HIV z kapilární krve nebo ze slin se ověřuje testem ze žilní krve v Národní referenční laboratoři²).

Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS provádí konfirmaci zaslaného vzorku podle jiného právního předpisu²).

Epidemiologická kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) definována.

Pro účely národní epidemiologické bdělosti se za naplnění epidemiologických kritérií považuje potvrzení epidemiologické souvislosti, při které je potvrzen přenos z člověka na člověka, zejména přenos krví, sexuálním stykem nebo přenos vertikální, a při kterém je alespoň jeden z případů laboratorně potvrzený.

Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS v případě potvrzení HIV pozitivity hlásí neprodleně výsledek testu:

pracovišti, které provádělo vyhledávací vyšetření,

ošetřujícímu lékaři, který vyšetření ordinoval,

lékaři místně příslušného HIV centra a

místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

Lékař HIV centra:

při prvním kontaktu s HIV pozitivní osobou odesílá vyplněný formulář „Hlášení nového případu HIV“ pozitivity do Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS,

oznamuje pozitivitu místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,

odesílá pří změně klinického stavu vyplněný formulář „Hlášení klinického případu AIDS“ do Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS a současně oznamuje změnu také ošetřujícímu lékaři a místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví a

odesílá v případě úmrtí vyplněný formulář „Hlášení o úmrtí na HIV/AIDS“ do Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS a současně oznamuje úmrtí také ošetřujícímu lékaři a místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

Pracoviště provádějící screeningové vyšetření HIV zasílají na příslušném formuláři publikovaném v Metodickém návodu k řešení problematiky infekce HIV/AIDS v České republice (dále jen „metodický návod“) do Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS měsíční hlášení o počtu provedených vyšetření včetně údajů o vyšetřované populaci a použitých testech.

Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS údaje ověřuje, a to včetně ověření úmrtí pacientů HIV pozitivních, analyzuje a předává měsíční hlášení o výskytu HIV/AIDS Ministerstvu zdravotnictví, Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a průběžně zveřejňuje na webových stránkách Státního zdravotního ústavu.

Poskytovatel zdravotních služeb, který poskytl preexpoziční profylaxi HIV infekce, hlásí elektronicky kumulativní data o jejím podání, a to vždy jednou ročně k 31. lednu následujícího roku, Národní referenční laboratoři pro HIV/AIDS v rozsahu:

pohlaví,

věku,

pohlaví,

věku,

muži mající sex s muži,

osoby, které nejsou státními občany České republiky, včetně občana Evropské unie,

intravenózní uživatelé drog,

sexuální komerční pracovníci nebo pracovnice,

osoby ve výkonu trestu odnětí svobody,

osoby s poruchou sexuální identifikace,

ostatní.

Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu onemocnění všem spádovým pracovištím transfuzní služby a plazmacentrům předem dohodnutým způsobem z důvodů trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek.

Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Pro hlášení nákaz vyvolaných lidským virem imunodeficience se použijí formuláře dostupné ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví v metodickém návodu.

Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na nákazu HIV/AIDS, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce podle jiného právního předpisu a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře. Odběr pro screeningové vyšetření na HIV se provede také na žádost klienta.

Vyšetřující laboratoř nebo pracoviště dále postupuje podle čl. 2 a 5.

Epidemiologické šetření zajistí osoba poskytující péči a orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

hlášení podle čl. 5;

izolace; není nutná; podmínky a rozsah případné izolace určuje osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví;

léčba pacientů HIV pozitivních podle jiného právního předpisu²);

kontrola úspěšnosti léčby, kterou se rozumí měření množství viru v periferní krvi a detekce rezistentních mutant HIV v Národní referenční laboratoři pro HIV/AIDS;

uplatňování specifických preventivních aktivit v dané populaci včetně možnosti preexpoziční profylaxe, a to zejména screeningové testování a léčba HIV pozitivních osob;

u dárců krve a jiného biologického materiálu se postupuje podle jiných právních předpisů⁷)^{, 8})^{, 9}).

Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Mykobakteriologické laboratoře u bakteriologicky ověřených případů provádějí vyšetřování citlivosti na antituberkulotika.

Mykobakteriologické laboratoře provádějí izolaci Mycobacterium tuberculosis a testy citlivosti i u kmenů izolovaných ze sekčního materiálu nebo u kmenů izolovaných ze vzorků klinického materiálu osob, které v průběhu provádění laboratorních testů zemřely.

Mykobakteriologické laboratoře zasílají izolované kmeny Mycobacterium tuberculosis ke konfirmaci testů citlivosti na antituberkulotika do Národní referenční laboratoře pro mykobakterie.

Národní referenční laboratoř provádí konfirmaci testů citlivosti na antituberkulotika u všech izolátů Mycobacterium tuberculosis zaslaných z mykobakteriologických laboratoří.

Podle prováděcího rozhodnutí Komise upravujícího přenosné nemoci¹) se výsledky testů antimikrobiální citlivosti vykazují v souladu s metodami a kritérii dohodnutými mezi ECDC a členskými státy podle evropské sítě referenčních laboratoří pro tuberkulózu a evropské sítě pro dozor nad tuberkulózou.

Podle prováděcího rozhodnutí Komise upravujícího přenosné nemoci¹) jsou kritéria pro hlášení každoročně zahrnuta ve zprávě ECDC a regionální kanceláře Světové zdravotnické organizace pro Evropu o dozoru nad tuberkulózou a o sledování tuberkulózy v Evropě.

Národní referenční laboratoř uchovává sbírku multirezistentních kmenů Mycobacterium tuberculosis zachycených na území České republiky.

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Dále jsou případy tuberkulózy klasifikovány podle infekčnosti:

Případ s infekční formou plicní nebo mimoplicní tuberkulózy je definován jako osoba s tuberkulózou, vylučující ve sputu nebo v jiném biologickém materiálu bacily komplexu Mycobacterium tuberculosis prokázané zejména kultivačně a mikroskopicky.

Případ s důvodným podezřením na onemocnění infekční formou tuberkulózy je definován jako:

Případ s neprokázanou infekčností je definován jako osoba s rentgenologickým, histologickým a jiným nálezem svědčícím pro aktivní plicní tuberkulózu s uzavřeným mykobakteriologickým vyšetřením s negativním výsledkem.

Případ s nepravděpodobnou infekčností je definován jako osoba s rentgenologickým, histologickým a jiným nálezem svědčícím pro aktivní pouze mimoplicní tuberkulózu, kromě situace uvedené v bodě 2.1. a 2.2. písm. c).

Dále jsou případy tuberkulózy klasifikovány podle lokalizace:

Plicní tuberkulóza odpovídající tuberkulóze plicního parenchymu nebo tracheobronchiálního stromu nebo hrtanu.

Mimoplicní tuberkulóza odpovídající tuberkulóze jakékoliv lokalizace jiné než uvedené v bodě 3.1, včetně tuberkulózy pohrudnice a nitrohrudních mízních uzlin bez postižení plicního parenchymu.

Diseminovaná tuberkulóza je klasifikována jako plicní tuberkulóza, je-li postižen plicní parenchym nebo tracheo-bronchiální strom nebo hrtan, v ostatních případech je klasifikována jako mimoplicní tuberkulóza.

Tuberkulóza dýchacího ústrojí odpovídající plicní tuberkulóze nebo tuberkulóze pleury nebo tuberkulóze nitrohrudních mízních uzlin.

Dále jsou případy tuberkulózy klasifikovány podle předchozí antituberkulotické léčby:

Osoba dosud neléčena, která nebyla nikdy v minulosti léčena pro aktivní tuberkulózu antituberkulotiky nebo která užívala léky proti tuberkulóze méně než 1 měsíc.

Osoba dříve léčena, u níž byla v minulosti diagnostikována aktivní tuberkulóza, a která užívala léky proti tuberkulóze, mimo preventivní léčbu, minimálně 1 měsíc.

Hlášení případu tuberkulózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je i informace o úmrtí na toto onemocnění.

Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Hlášení onemocnění tuberkulózou se podává na tiskopisech uvedených v metodickém pokynu Ministerstva zdravotnictví, případně elektronicky prostřednictvím autorizovaného přístupu do elektronické verze Registru tuberkulózy. Klasifikaci případů onemocnění tuberkulózou provádí lékař s odborností pneumoftizeologie.

Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující mykobakteriologická laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Záznamy o každém materiálu vyšetřeném mykobakteriologickými metodami s pozitivním výsledkem se shromažďují v Informačním systému bacilární tuberkulózy.

Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu onemocnění tuberkulózou všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek.

Národní referenční laboratoř pro mykobakterie hlásí jednou ročně výsledky molekulární diagnostiky mykobakterií do databáze ECDC.

Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění infekční formou tuberkulózy,

provede anamnestické, klinické a rentgenologické vyšetření a zajistí převoz do specializovaného zařízení poskytovatele lůžkové péče, kde bude pacient izolován,

zajistí epidemiologické šetření, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu, a

zajistí odběr biologického materiálu na mikroskopické a kultivační vyšetření, zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře a dále zajistí provedení tuberkulínového testu nebo testu průkazu interferonu gama, tedy IGRA testy.

Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně bezodkladného zasílání izolovaných kmenů Mycobacterium tuberculosis do Národní referenční laboratoře pro mykobakterie ke konfirmačnímu stanovení.

Osoba poskytující péči v případech infekční formy tuberkulózy, zejména mikroskopicky pozitivních, s rozsahem ohniska přesahujícím rodinné kontakty, úzce spolupracuje při epidemiologickém šetření s orgánem ochrany veřejného zdraví.

Osoba poskytující péči v lůžkovém zařízení, dispenzarizující lékař odpovědný za vyšetření kontaktů, orgán ochrany veřejného zdraví, případně jiný orgán podílející se na vyšetření kontaktů, shromažďují údaje potřebné pro vyšetření kontaktů včetně údajů o očkování.

hlášení onemocnění tuberkulózou podle čl. 5;

zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³);

lékařský dohled pro kontakty nemocného; podmínky a rozsah stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči, provádí se anamnestické, klinické, rentgenologické vyšetření kontaktů;

provedení dalších testů u kontaktů a podání chemoprofylaxe podle platných doporučení;

při epidemiologicky závažném výskytu se na šetření a stanovení opatření podílí orgán ochrany veřejného zdraví;

dočasné vyloučení osob z dárcovství krve a krevních složek, které se řídí podle jiných právních předpisů⁵)^{, 10})^{, 11}).

Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Pokud laboratoř sama neprovádí kultivační vyšetření, pošle biologický materiál od nemocného s pozitivním PCR testem nebo potvrzeným testem na močový antigen legionel k podrobnějšímu vyšetření do Národní referenční laboratoře pro legionely.

Laboratoř zašle každý izolovaný kmen Legionella species na identifikaci do Národní referenční laboratoře pro legionely.

Národní referenční laboratoř pro legionely provede identifikaci a typizaci zaslaných kmenů Legionella species.

Epidemiologická kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) definována.

Za naplnění epidemiologických kritérií se v rámci národní epidemiologické bdělosti považuje potvrzení epidemiologické souvislosti, kterou je expozice stejnému společnému rezervoáru.

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Dále jsou případy legionelózy klasifikovány jako

nozokomiální legionelózy, kterými se pacient nakazil ve zdravotnickém zařízení,

cestovní legionelózy, kterými se pacient nakazil při jednodenním nebo vícedenním pobytu v hotelu nebo jiném zařízení hromadného ubytování v České republice nebo v zahraničí, kde pobýval 2 až 10 dní před objevením se klinických příznaků onemocnění,

profesionální legionelózy, kterými se pacient nakazil při výkonu práce,

komunitní legionelózy, kdy došlo k nákaze z ostatních rezervoárů,

jiné.

Hlášení případu legionelózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Ministerstvo zdravotnictví zajistí v případě hromadného výskytu legionelóz či podezření na ně jejich hlášení do systému včasného varování Evropské unie, případně Světové zdravotnické organizaci.

Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, který zjistí nahromadění 2 a více cestovních legionelóz v průběhu 2 let, případně bude-li vyzván ECDC k epidemiologicko – environmentálnímu šetření, zpracuje do 1 týdne hlášení a následně za 6 týdnů od ohlášení nahromadění případů hlášení o výsledcích environmentálního šetření podle pokynů Národní referenční laboratoře pro legionely.

Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění legionelózou, zajistí odběry biologického materiálu, bronchoalveolární laváž, sputum nebo pleurální výpotek, moč, krev, případně další tělní tekutiny, v případě úmrtí část ze zasaženého ložiska plicní tkáně, k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jejich transport do vyšetřující laboratoře.

Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání kmenů do Národní referenční laboratoře pro legionely.

Epidemiologické šetření zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit rezervoár nákazy a cestu přenosu.

hlášení onemocnění legionelózou podle čl. 5;

zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

izolace; není nutná; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

orgán ochrany veřejného zdraví zajistí epidemiologické šetření v ohnisku nákazy, včetně prověření cestovní anamnézy, odběrů vzorků vod z technických zařízení a upozorní na nutnost technické revize vodovodního systému;

orgán ochrany veřejného zdraví zajistí odběry teplé a studené vody z vodovodního systému v objektu v souvislosti s výskytem legionelózy, rovněž tak stěry z vybraných míst, včetně vzorků z dalších možných technických zdrojů s cílem průkazu legionel v uvedených systémech;

orgán ochrany veřejného zdraví zajistí v případě nálezu stejné sérologické skupiny Legionella pneumophila v klinickém materiálu a v prostředí vyšetření na průkaz shodnosti kmenů pomocí typizace monoklonálními protilátkami a sekvenací vybraných genů v Národní referenční laboratoři pro legionely.

Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Vyšetřující laboratoř zasílá klinické materiály podezřelé z přítomnosti poliovirů do Národní referenční laboratoře pro enteroviry.

Vyšetřující laboratoř nebo osoba poskytující péči při výskytu akutní chabé parézy zasílá klinický materiál do Národní referenční laboratoře pro enteroviry v souladu s Národním plánem akcí v případě importu nebo cirkulace polioviru.

Národní referenční laboratoř pro enteroviry potvrdí přítomnost nebo nepřítomnost polioviru.

Národní referenční laboratoř pro enteroviry zašle do 7 dnů izolovaný kmen poliovirů na stanovení intratypové diferenciace do Regionální referenční laboratoře pro enteroviry pro Evropu podle pokynů Světové zdravotnické organizace.

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Dále je přenos infekce možný prostřednictvím

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Dále se účely národní epidemiologické bdělosti klasifikuje

akutní paralytická poliomyelitida spojená s divokým importovaným virem, kdy zdroj nákazy byl mimo Českou republiku; paralytické onemocnění se projeví do 30 dní po příjezdu ze zahraničí, zejména z oblastí s endemickým výskytem paralytické poliomyelitidy,

kontakt se zavlečeným případem, kdy zdrojem nákazy je nemocný se zavlečenou paralytickou poliomyelitidou; paralytické onemocnění se u kontaktu projeví do 30 dní po začátku paralytické poliomyelitidy u zavlečeného případu,

akutní paralytická poliomyelitida v souvislosti s očkováním živou vakcínou proti přenosné dětské obrně (VAPP), kdy paralytickou poliomyelitidou onemocní

akutní paralytická poliomyelitida, spojená s divokým neimportovaným, domácím virem a bez souvislosti s očkováním.

Hlášení případu přenosné dětské obrny a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je i informace o úmrtí na toto onemocnění.

Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Výsledky epidemiologického šetření ohlásí orgán ochrany veřejného zdraví nejdéle do 24 hodin hlavnímu hygienikovi České republiky.

Hlavní hygienik České republiky oznámí do 24 hodin případ pravděpodobného a potvrzeného onemocnění přenosnou dětskou obrnou a případného úmrtí na toto onemocnění Světové zdravotnické organizaci pro Evropu a ECDC.

Orgán ochrany veřejného zdraví zajistí hlášení podezření nebo potvrzení onemocnění přenosnou dětskou obrnou a taktéž nulové hlášení z vybraných oddělení nemocnic do Státního zdravotního ústavu.

Osoba poskytující péči hlásí a prošetřuje případy akutních chabých paréz u osob do 15 let věku.

Hlášení případů akutních chabých paréz u osob do 15 let věku včetně nulového hlášení jsou každý týden zasílány cestou orgánů ochrany veřejného zdraví všech krajů České republiky do Státního zdravotního ústavu.

U případu akutní chabé parézy provádí orgán ochrany veřejného zdraví šetření podle dotazníku Světové zdravotnické organizace, který je dostupný na webových stránkách Státního zdravotního ústavu. Vyplněný dotazník zasílá do Státního zdravotního ústavu.

Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu odesílá jednou týdně hlášení včetně nulového za Českou republiku z pověření Ministerstva zdravotnictví do Světové zdravotnické organizace pro Evropu.

Ve vybraných lokalitách České republiky odebírají jednou měsíčně pracovníci orgánu ochrany veřejného zdraví nebo zdravotních ústavů vzorky odpadních vod, které odesílají do Národní referenční laboratoře pro enteroviry.

Národní referenční laboratoř pro enteroviry vyšetřuje vzorky odpadních vod na výskyt enterovirů.

Národní referenční laboratoř pro enteroviry odesílá jednou týdně výsledky laboratorních vyšetření klinických materiálů se suspektní enterovirovou etiologií a jednou měsíčně výsledky odebraných materiálů z prostředí do Světové zdravotnické organizace pro Evropu.

Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na infekci nebo onemocnění přenosnou dětskou obrnou nebo u dětí do 15 let věku podezření na akutní chabou parézu, zajistí neprodleně u nemocného 2 odběry stolice v rozmezí 24 až 48 hodin, nejpozději do 14 dní od nástupu prvních příznaků onemocnění, a zajistí neprodleně, nejdéle však do 72 hodin po odběru, jejich transport do Národní referenční laboratoře pro enteroviry.

Vyšetřující laboratoř postupuje podle čl. 2 a 5.

Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

hlášení onemocnění podle čl. 5;

zajištění odběru biologického materiálu, kterým se rozumí stolice od nemocného, k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologické materiálu do Národní referenční laboratoře pro enteroviry;

izolace; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³);

orgán ochrany veřejného zdraví neprodleně, nejpozději do 24 hodin, zajistí epidemiologické šetření kontaktů, zajistí odběr vzorků stolice na virologické vyšetření stolice rodinným a dalším blízkým kontaktům a zajistí transport odebraného materiálu do Národní referenční laboratoře pro enteroviry;

orgán ochrany veřejného zdraví zajistí očkování proti přenosné dětské obrně u osob, které byly v úzkém kontaktu

orgán ochrany veřejného zdraví zajistí v průběhu 48 hodin aktivní vyhledávání paretických a neparetických případů přenosné dětské obrny do doby vyloučení dalšího šíření případů onemocnění na národní úrovni;

orgán ochrany veřejného zdraví zajistí přešetření proočkovanosti v rizikových skupinách a rozhodne o případném doočkování s použitím IPV;

lékařský dohled; u osob vnímavých k onemocnění poliomyelitidou se provádí po dobu 35 dní od posledního kontaktu s potvrzeným případem paralytické poliomyelitidy;

zvýšený zdravotnický dozor; u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné je nařízen po dobu 6 týdnů od posledního kontaktu s potvrzeným případem přenosné dětské obrny.

Laboratorní kritéria nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) definována.

Pro průkaz potvrzeného případu onemocnění tetanem se provádí laboratorní diagnostika klinického vzorku prostřednictvím

Vyšetřující laboratoř zašle každý izolovaný kmen Clostridium tetani do Národní referenční laboratoře pro tetanus.

Klasifikace případu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Dále je každý případ tetanu klasifikován jako

lokalizovaný tetanus, charakterizovaný zvýšeným svalovým tonem pouze určitých svalových skupin v oblasti vstupní brány infekce nebo jen izolovaným trismem;

generalizovaný tetanus lehký, charakterizovaný povšechnou svalovou hypertonií, ale nepřítomností generalizovaných křečí;

generalizovaný tetanus středně těžký, charakterizovaný přítomností generalizovaných kontrakcí ve frekvenci méně než jednou za hodinu bez poruchy polykání a cyanózy;

generalizovaný tetanus těžký, charakterizovaný přítomností generalizovaných kontrakcí ve frekvenci více než jednou za hodinu s poruchou polykání a cyanózou.

Klasifikaci podle bodů 2.1 až 2.4 lze provést nejdříve sedmý den po začátku příznaků.

Hlášení případu tetanu a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění tetanem, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání izolovaného kmene Clostridium tetani do Národní referenční laboratoře pro tetanus.

Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit cestu přenosu.

hlášení onemocnění podle čl. 5;

zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

izolace; není nutná; podmínky a rozsah případné izolace určuje osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví.

Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Izolace viru zarděnek z klinického vzorku se provádí u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány.

Odběr klinického materiálu pro izolaci viru zarděnek nebo na detekci nukleové kyseliny viru se provede do třetího, maximálně však do devátého dne po výsevu exantému.

Klinickým materiálem pro izolaci viru zarděnek nebo na detekci nukleové kyseliny viru je výtěr z nosohltanu, moč nebo mozkomíšní mok.

Stanovení IgG protilátek se provádí u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány.

Průkaz IgM protilátek proti viru zarděnek se provádí u osob, které nebyly v posledních 6 týdnech očkovány; odběr se provede od čtvrtého do dvacátého osmého dne po výsevu exantému.

Vyšetřující laboratoř

Vyšetřující laboratoř zasílá každý izolát viru zarděnek nebo klinický materiál, ve kterém byla detekována nukleová kyselina viru zarděnek, do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19.

Národní referenční laboratoř pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19 provádí další specifikaci viru zarděnek pro účely molekulární epidemiologické bdělosti v rámci globálně probíhajícího programu eradikace a eliminace zarděnek.

Pro potřeby programu monitoringu zarděnek ve fázi eliminace Světové zdravotnické organizace vyšetřující laboratoř měsíčně hlásí do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19

Klasifikace případu zarděnek a vrozeného zarděnkového syndromu je uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Dále je klasifikováno jako možný případ dítě mladší 1 roku, u něhož má diagnostikující lékař podezření na vrozený zarděnkový syndrom, pokud má matka dítěte v anamnéze suspektní zarděnky v průběhu těhotenství, a to i tehdy, pokud dítě nevykazuje žádné známky vrozeného zarděnkového syndromu.

Dítě s pozitivním laboratorním nálezem bez onemocnění zarděnkami u matky v průběhu těhotenství a bez klinických kritérií vrozeného zarděnkového syndromu uvedených v čl. 1 bude hlášeno jako případ onemocnění zarděnkami.

Hlášení případu zarděnek nebo vrozeného zarděnkového syndromu a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění zarděnkami nebo vrozený zarděnkový syndrom, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jejich transport do vyšetřující laboratoře.

Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

Je třeba identifikovat importovaná onemocnění a jejich epidemiologickou souvislost v souladu s programem Světové zdravotnické organizace pro eliminaci zarděnek.

hlášení onemocnění podle čl. 5;

zajištění odběrů biologického materiálu nemocného a jeho kontaktů nebo dítěte postiženého vrozeným zarděnkovým syndromem k ověření diagnózy, respektive vnímavosti k nákaze, a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře; rozsah a způsob odběru stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

osoba poskytující péči poučí ženy v plodném věku a těhotné ženy vnímavé k nákaze zarděnkami o riziku vrozeného zarděnkového syndromu v případě kontaktu s nemocným zarděnkami.

dítě po prodělaném onemocnění zarděnkami je možno přijmout do kolektivního zařízení;

lékařský dohled; u dětí, které byly v kontaktu s nemocným dítětem, se provádí po dobu 3 týdnů od vyřazení nemocného dítěte;

po dobu lékařského dohledu se do kolektivního zařízení přijímají všechny děti po souhlasu osoby poskytující péči s výjimkou dětí vnímavých, oslabených nebo s poruchou imunity;

nevnímavé děti z rodin, kde se vyskytlo onemocnění zarděnkami, mohou do kolektivního zařízení docházet.

Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Vyšetřovaným klinickým materiálem se rozumí zejména bukální stěr, výtěr z nosohltanu, sliny, eventuálně moč, v indikovaných případech mozkomíšní mok; odběr se provede do třetího dne, maximálně však do devátého dne od počátku klinické manifestace onemocnění.

Dále se provádí

Vyšetřující laboratoř zasílá každý izolát viru příušnic nebo klinický materiál, ve kterém byla detekována nukleová kyselina viru příušnic, do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19.

Národní referenční laboratoř pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19 provádí další dourčování viru příušnic.

Hlášení případu příušnic a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění příušnicemi, zajistí odběry biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5 včetně zasílání izolátů viru příušnic nebo klinického materiálu, ve kterém byla detekována nukleová kyselina viru příušnic, do Národní referenční laboratoře pro spalničky, příušnice, zarděnky a parvovirus B19.

Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

hlášení onemocnění podle čl. 5;

zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře; rozsah a způsob odběru stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

izolace; podmínky a rozsah izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči; izolace pacienta u nekomplikovaných případů se provádí doma po dobu 9 dní od začátku onemocnění, podle klinické závažnosti a epidemiologických rizik je stanovena hospitalizace pacienta.

děti očkované proti příušnicím mohou do kolektivního zařízení docházet;

děti neočkované proti příušnicím mohou do kolektivního zařízení docházet do osmého dne po prvním kontaktu s nemocným a za 25 dní po posledním kontaktu s nemocným, nejde-li o kontakt trvalý; při trvalém kontaktu se zastavuje docházka ihned a za poslední den kontaktu s nemocným se považuje devátý den po otoku příušních žláz;

dítě po prodělaném onemocnění příušnicemi je možno přijmout do kolektivního zařízení po souhlasu ošetřujícího lékaře;

lékařský dohled, který se provádí u osob neočkovaných proti příušnicím po dobu 21 dní; po dobu lékařského dohledu se do kolektivního zařízení přijímají všechny děti s výjimkou dětí s poruchou imunity;

první klinické vyšetření nemocného dítěte se provádí po jeho vyřazení z kolektivního zařízení, druhé po uplynutí 3 týdnů.

Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Je nutné vyloučit jiná flavivirová onemocnění, klíšťovou encefalitidu, žlutou zimnici, japonskou B encefalitidu, horečku dengue, onemocnění virem Zika nebo Usutu, a to s ohledem na aktuální epidemiologickou situaci a cestovatelskou anamnézu vyšetřované osoby.

Biologický materiál se zasílá do Národní referenční laboratoře pro arboviry, která provede konfirmační vyšetření.

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Dále se za naplnění epidemiologických kritérií považuje expozice viru západonilské horečky na pracovišti.

Hlášení případu západonilské horečky a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu nákazy virem západonilské horečky všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek a zároveň informuje Ministerstvo zdravotnictví.

Ministerstvo zdravotnictví zajistí na základě zpráv, které obdrží od místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a cestou příslušných systémů včasného varování a prostřednictvím dalších obdobných systémů, předávání informací o aktuální epidemiologické situaci ve výskytu humánních případů nákazy virem západonilské horečky v České republice a v zahraničí všem pracovištím transfuzní služby a orgánům ochrany veřejného zdraví.

Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění vyvolané virem západonilské horečky, zajistí odběr biologického materiálu, kterým je sérum, nesrážlivá plná krev, likvor, moč nebo pitevní materiál, k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do Národní referenční laboratoře pro arboviry.

Národní referenční laboratoř pro arboviry postupuje podle čl. 2 a 5.

Epidemiologické šetření při výskytu nebo na základě podezření u všech případů onemocnění vyvolaných virem západonilské horečky zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu a co nejpřesnější určení pravděpodobného místa nákazy.

S ohledem na globální změny geografické distribuce nákazy je třeba zjišťovat a hlásit údaje, které se vztahují k místu pobytu postižené osoby v inkubační době, včetně cestovatelské anamnézy, a dále údaje, které mohou mít vztah k případnému mezilidskému přenosu původce onemocnění, a to transplantaci, transfuzi nebo transplacentárnímu přenosu.

hlášení onemocnění podle čl. 5;

zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro arboviry;

izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

monitorování cirkulace viru západonilské horečky na území České republiky ve spolupráci orgánů ochrany veřejného zdraví, Státního zdravotního ústavu, orgánů Státní veterinární správy a dalších dotčených institucí zabývajících se danou problematikou;

monitorování a průběžná analýza epidemiologické situace;

opatření při zvýšeném riziku přenosu onemocnění zajistí orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s dalšími dotčenými organizacemi;

orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s dalšími dotčenými organizacemi a Státním zdravotním ústavem zajišťuje informovanost obyvatel o preventivních opatřeních.

Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

U izolátu sorbitol nefermentující Escherichia coli O157 musí být následně detekovány geny pro Shiga toxiny 1 nebo 2 nebo produkce Shiga toxinů.

Pro epidemiologické účely je nutná izolace, sérotypizace a další subtypizace kmene STEC/VTEC.

Odběr materiálu se provádí co nejdříve po započetí klinických příznaků a před nasazením antibiotické terapie. V případě prokázané infekce STEC/VTEC je antibiotická terapie kontraindikována, pokud není nutná pro jiné současně probíhající závažné bakteriální onemocnění.

Jako materiál k vyšetření se používá

Vzorky stolic od nemocných HUS se posílají k vyšetření do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely, případně do jiných vyšetřujících laboratoří disponujících specializovanými postupy průkazu Shiga toxin produkujících Escherichia coli ve vzorcích stolic u pozdních odběrů.

Vzorek stolice od nemocného HUS odebraný déle než 24 hodin před zpracováním se uchovává a transportuje při teplotě -20 stupňů Celsia, při kratší době než 24 hodin při teplotě +4 až +8 stupňů Celsia.

Každý izolovaný kmen STEC/VTEC, a to i suspektní, se zasílá do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely, která provádí jejich konfirmaci, vyšetření toxigenity a další typizaci a subtypizaci, včetně stolic od pacientů s HUS.

Pokud vyšetřující laboratoř neprovádí testování Shiga toxigenity a zachytí suspektní kmen Escherichia coli, odešle neprodleně tento kmen do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely.

V případě pacientů s HUS vyšetřující laboratoř, kterou se rozumí Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely nebo jiná specializovaná laboratoř, testuje na toxigenitu pomnožený a nakultivovaný vzorek jako celek.

Kmeny STEC/VTEC izolované u sporadických případů a kmeny v rámci hromadných výskytů onemocnění se zasílají do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely, která vede jejich evidenci v seznamu vysoce rizikových agens a toxinů a uchovává sbírku těchto patogenů i pro potřeby molekulárně-epidemiologických analýz v případě hromadných výskytů onemocnění.

Hlášení případu vyvolaného kmeny STEC/VTEC a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Národní referenční laboratoř pro Escherichia coli a shigely hlásí neprodleně potvrzený případ infekce STEC/VTEC zasílající laboratoři, osobě poskytující péči a příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Národní referenční laboratoř pro Escherichia coli a shigely hlásí charakteristiky kmenů a další údaje o případech ECDC.

Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění vyvolaná STEC/VTEC, zajistí odběry biologického materiálu, kterými jsou u HUS odběr stolice a u průjmového onemocnění výtěr z konečníku, a zajistí neprodleně jejich transport do vyšetřující laboratoře.

Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

Epidemiologické šetření neprodleně zajistí orgán ochrany veřejného zdraví s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

Při podezření na hromadný výskyt onemocnění zajistí orgán ochrany veřejného zdraví odeslání kmenů STEC/VTEC k typizaci do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely.

hlášení onemocnění podle čl. 5;

zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře; při kontaktu s hospodářskými a domácími zvířaty se při zajištění odběru spolupracuje se Státní veterinární správou;

izolace; podmínky a rozsah izolace nemocného stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči; u závažnějších průběhů onemocnění nutná hospitalizace;

aktivní vyhledávání kontaktů, screening nosičství STEC/VTEC, včetně bezpříznakového nosičství, podle tabulky „Zacházení s případy a kontakty při výskytu onemocnění Shiga toxin produkující Escherichia coli podle příslušnosti k rizikovým skupinám“ k této příloze;

lékařský dohled u kontaktů; provádí se po dobu 10 dní od posledního kontaktu s nemocným podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

zvýšený zdravotnický dozor u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné; po prodělaném, laboratorně potvrzeném onemocnění může tyto činnosti daná osoba vykonávat za předpokladu, že nemá klinické příznaky a má 2 negativní výsledky vyšetření stolice;

dodržování pravidel osobní hygieny u nemocných a kontaktů;

důsledné dodržování hygienických opatření v potravinářské výrobě ve spolupráci s orgány Státní veterinární správy, včetně dodržování technologie výroby a správné výrobní praxe;

spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Národní referenční laboratoř pro virové hepatitidy provádí speciální molekulárněbiologická vyšetření včetně stanovení genotypů, zejména pro účely epidemiologického šetření.

Národní referenční laboratoř pro virové hepatitidy vede databázi parciálních nukleotidových sekvencí HAV izolátů sekvenovaných na tomto pracovišti.

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Při posuzování epidemiologických kritérií u přenosu z člověka na člověka je rozhodující, aby byl alespoň jeden z případů laboratorně potvrzený.

Hlášení případu hepatitidy A a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění virovou hepatitidou A, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a neprodleně zajistí jeho transport do vyšetřující laboratoře.

Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

Epidemiologické šetření včetně zjištění údajů o očkování zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

hlášení onemocnění podle čl. 5;

zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

izolace; při zajištění izolace nemocného nebo z nemoci podezřelého se postupuje podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³);

lékařský dohled; u osob, které byly v kontaktu s nemocným, se lékařský dohled provádí v délce 50 dní od posledního kontaktu; první vyšetření osob podezřelých z nákazy v ohnisku virové hepatitidy A se provede do 72 hodin po izolaci nemocného nebo z nemoci podezřelého; u osob vnímavých k nákaze virovou hepatitidou A nebo u osob, u nichž není stav imunity znám, se vyšetření zopakuje minimálně za 30 a dále za 50 dní po posledním styku s nemocným; u post expozičně očkovaných kontaktů se lékařský dohled ukončuje za 28 dní po očkování;

příjem nových dětí do kolektivního zařízení v době provádění lékařského dohledu pro výskyt virové hepatitidy A posuzuje místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

zvýšený zdravotnický dozor pro osoby v kontaktu s virovou hepatitidou A vykonávající činnosti epidemiologicky závažné; osoby se vyloučí z těchto činností na dobu 50 dní od posledního kontaktu s nemocným;

omezení uvedená v bodech 3, 4, 5 a 6 se nevztahují na osoby, u nichž byla prokázána přítomnost celkových protilátek anti-HAV v ochranných titrech, kterou se rozumí minimálně 10 IU/L, a současně negativita specifických protilátek IgM proti viru virové hepatitidy A, a na osoby prokazatelně řádně očkované proti virové hepatitidě A;

příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nařídí rozsah a způsob imunoprofylaxe a v mimořádných situacích, po schválení hlavním hygienikem České republiky, zajišťuje mimořádné očkování v kolektivech¹¹);

mimořádné očkování proti virové hepatitidě A u osob v přímém kontaktu s případem onemocnění virovou hepatitidou A, které provede osoba poskytující péči na základě rozhodnutí vydaném místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví o lékařském dohledu nebo o zvýšeném zdravotním dozoru; očkování se provede v průběhu dvou týdnů po expozici; u očkovaných osob se protilátky navozené očkováním laboratorně neověřují;

u dárců krve a jiného biologického materiálu se postupuje podle jiných právních předpisů⁵)^{, 6})^{, 7}).

hlášení onemocnění podle čl. 5;

zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

epidemiologické šetření v ohnisku nákazy, pátrání po zdroji nákazy a dalších exponovaných osobách a určení cesty přenosu, které provádí orgán ochrany veřejného zdraví;

informování veřejnosti orgánem ochrany veřejného zdraví o základních hygienických pravidlech a o rizicích přenosu, zejména v lokalitách bezprostředně postižených povodněmi;

provádění ohniskové, průběžné a závěrečné dezinfekce v zamořených objektech, podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví;

důsledná ohnisková a průběžná deratizace především v lidských sídlištích, hospodářských budovách, odchovnách prasat, na skládkách odpadů, v potravinářských závodech, jatkách a v kanalizační síti;

používání ochranných pomůcek a dodržování bezpečnostních opatření při provádění úklidu v potencionálně rizikových objektech, zamořených myšovitými hlodavci.

Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Potvrzení viru neutralizačním testem se provádí z párového vzorku.

U onemocnění vyvolaných jinými viry z rodu Alphavirus se vždy ověřuje výsledek viru neutralizačním testem.

Nelze-li vyloučit možnost infekce jiným virem rodu Alfavirus, biologický materiál je vždy zaslán do Národní referenční laboratoře pro arboviry, která provede konfirmační vyšetření.

Hlášení případu horečky chikungunya a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na horečku chikungunya, zajistí odběr biologického materiálu, k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do Národní referenční laboratoře pro arboviry nebo do jiné akreditované laboratoře se zkušenostmi s diagnostikou horečky chikungunya.

Vyšetřující laboratoř postupuje podle čl. 2 a 5.

Epidemiologické šetření při výskytu nebo na základě podezření zajistí u všech případů horečky chikungunya orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

S ohledem na globální změny geografické distribuce vektoru nákazy je třeba zjišťovat a hlásit údaje, které se vztahují k relevantní cestovatelské anamnéze nemocné osoby.

hlášení případů podle čl. 5;

zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro arboviry nebo do jiné akreditované laboratoře se zkušenostmi s diagnostikou horečky chikungunya;

izolace; izolace nemocných není nutná;

orgán ochrany veřejného zdraví se podílí ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem na monitoringu výskytu komárů v přírodním prostředí s ohledem na globální změny geografické distribuce vektoru nákazy;

případnou likvidaci líhnišť komárů nařizuje orgán ochrany veřejného zdraví.

Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Biologický materiál se zasílá do Národní referenční laboratoře pro arboviry, která provede konfirmační vyšetření.

Hlášení případu horečky dengue a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na horečku dengue, provede odběr biologického materiálu, kterým je krevní sérum, mozkomíšní mok nebo vzorek tkáně, k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do Národní referenční laboratoře pro arboviry nebo do jiné akreditované laboratoře se zkušenostmi s diagnostikou horečky dengue.

Laboratoř postupuje podle čl. 2 a 5.

Epidemiologické šetření při výskytu nebo na základě podezření u všech případů onemocnění horečkou dengue zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

S ohledem na globální změny geografické distribuce vektoru nákazy je třeba zjišťovat a hlásit údaje, které se vztahují k relevantní cestovatelské anamnéze nemocné osoby.

hlášení onemocnění podle čl. 5;

zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro arboviry nebo do jiné akreditované laboratoře se zkušenostmi s diagnostikou horečky dengue;

izolace; při zajištění izolace nemocného s horečkou dengue nebo z nemoci podezřelého se postupuje podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³);

orgán ochrany veřejného zdraví se podílí ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem na monitoringu výskytu komárů v přírodním prostředí;

likvidaci líhnišť komárů nařizuje orgán ochrany veřejného zdraví.

Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Detekce antigenu malarických plazmodií slouží pouze jako screening.

Interpretace laboratorního nálezu za účelem potvrzení případu malárie musí zohlednit možnost velmi nízké parazitémie pod limitem mikroskopického testu s doporučením opakovat vyšetření po 24 hodinách, obvykle dvakrát.

Epidemiologická kritéria pro malárii nejsou v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹) definována.

Za naplnění epidemiologických kritérií se pro účely národní epidemiologické bdělosti považuje potvrzení nejméně jedné z následujících epidemiologických souvislostí, kterými jsou

Hlášení případu malárie a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Jednou ročně se hlásí souhrnná data o všech případech diagnostikované malárie do Národní referenční laboratoře pro diagnostiku tropických parazitárních infekcí.

Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu onemocnění vyvolaných malarickými plazmodii všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek.

Na základě údajů zadaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, hlásí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech případy malárie diagnostikované na našem území do mezinárodních registrů.

Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění vyvolaná malarickými plazmodii, provede odběr biologického materiálu, kterým je nesrážlivá krev z periferního řečiště pacienta odebraná do zkumavky s antikoagulačním roztokem nebo krevní roztěry v podobě tlusté kapky a tenkého nátěru, a dále zajistí transport odebraného materiálu do vyšetřující laboratoře k laboratornímu průkazu původce infekce.

Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit oblast, případně místo nákazy.

S ohledem na globální změny geografické distribuce vektoru nákazy je třeba zjišťovat a hlásit údaje, které se vztahují k relevantní cestovatelské anamnéze nemocné osoby, a dále údaje, které mohou mít vztah k případnému mezilidskému přenosu původce onemocnění, ke kterému může dojít krví, transplacentárně a případně kontaminovanými injekčními jehlami.

hlášení onemocnění podle čl. 5;

zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do vyšetřující laboratoře;

izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

u dárců krve a jiného biologického materiálu se postupuje podle jiných právních předpisů⁵)^{’ 6})^{’ 7}); zařízení transfuzní služby zajistí vyloučení z dárcovství plné krve a krevních složek u všech osob,

doba vyloučení osob z dárcovství plné krve a krevních složek se řídí podle jiných právních předpisů⁶);

doporučení antimalarické profylaxe u osob cestujících do endemických oblastí výskytu malárie.

Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Detekce specifických protilátek třídy IgM a IgG proti viru žluté zimnice se potvrzuje neutralizačním testem.

Při nejednoznačných výsledcích je potřeba vyšetřit párová séra.

Biologický materiál se zasílá do Národní referenční laboratoře pro arboviry, která provede konfirmační vyšetření.

Hlášení případu žluté zimnice a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o potvrzeném případu onemocnění žluté zimnice všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem z důvodů dočasného nebo trvalého vyloučení z dárcovství krve a jejích složek.

Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění žlutou zimnicí, zajistí odběr biologického materiálu, kterým je krevní sérum, mozkomíšní mok nebo vzorek tkáně, k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do Národní referenční laboratoře pro arboviry.

Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

Epidemiologické šetření při výskytu nebo na základě podezření u všech případů onemocnění žlutou zimnicí zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu, včetně zjištění údajů o očkování proti žluté zimnici.

S ohledem na možné změny geografického výskytu onemocnění žlutou zimnicí je třeba zjišťovat a hlásit údaje, které se vztahují k relevantní cestovatelské anamnéze nemocné osoby.

hlášení onemocnění podle čl. 5;

zajištění odběru biologického materiálu od nemocného k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do Národní referenční laboratoře pro arboviry;

izolace; při zajištění izolace nemocného se žlutou zimnicí nebo z nemoci podezřelého se postupuje podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³);

při cestování do zemí s výskytem žluté zimnice je povinné očkování proti žluté zimnici¹¹); údaj o provedeném očkování musí být zaznamenán v mezinárodním očkovacím průkazu a je vyžadován při vstupu do zemí s výskytem žluté zimnice, při pobytu i tranzitu; očkování musí být provedeno minimálně 10 dní před cestou, platí doživotně;

orgán ochrany veřejného zdraví se podílí ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem na monitoringu výskytu komárů v přírodním prostředí a na případné likvidaci líhnišť komárů.

Předpoklady a klinická kritéria pro novou formu CJN (vCJN) jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Dále se pro účely národní epidemiologické bdělosti definuje:

sporadická Creutzfeldtova-Jakobova nemoc (sCJN), která má následující klinická kritéria: rychle se vyvíjející demence, k níž se připojují nejméně 2 ze 4 z následujících klinických projevů: myoklonus, mozečkové a zrakově prostorové postižení, pyramidové a extrapyramidové projevy nebo akinetický mutismus;

iatrogenní Creutzfeldtova-Jakobova nemoc, náhodně přenesená, která může být způsobena transplantací tvrdé pleny nebo rohovky, užitím růstového hormonu a gonadotropinu získaného z lidských hypofýz, nebo použitím nedostatečně sterilizovaných lékařských přístrojů a nástrojů;

familiární, genetické formy prionových onemocnění (gCJN), které způsobuje mutace genu kódujícího prionový protein na dvacátém chromozomu.

Diagnostická kritéria pro potvrzený, pravděpodobný a možný případ jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Biopsie se provádí z orgánů retikuloendotelového systému, kromě krčních mandlí také ze sleziny slepého střeva; sCJN lze biopsií potvrdit pouze v mozkové tkáni.

Dále se provádí vyšetření mozkomíšního moku na přítomnost β-podjednotky proteinu 14-3-3.

Neuropatologické vyšetření umožňuje definitivní diagnózu průkazem přítomnosti patologicky změněného prionového proteinu ve tkáni metodami imunohistochemie a Western blot; v případě gCJN se sekvenuje gen pro prionový protein PRNP a hledá se patogenní mutace.

Vyšetření mozkomíšního moku a stěru z nosní sliznice se provádí metodou RT-QuIC nebo metodou namnožení molekul patologicky formovaného prionového proteinu.

Definitivní morfologická diagnóza se provádí u všech podezření na prionová onemocnění v Národní referenční laboratoři pro diagnostiku lidských transmisivních spongiformních encefalopatií.

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Dále se za epidemiologické kritéria považuje pobyt v zemi s výskytem bovinní spongiformní encefalopatie či jiný možný kontakt s bovinní spongiformní encefalopatií a průkaz možné expozice.

U gCJN se za epidemiologickou souvislost považuje rodinný výskyt rychle progredujících demencí, případně potvrzených onemocnění mezi příbuznými nemocného. Negativní rodinná anamnéza nevylučuje přítomnost patogenní mutace v genu pro prionový protein.

U onemocnění iatrogenní Creutzfeldtovou-Jakobovou nemocí se za epidemiologickou souvislost považuje neurochirurgický zákrok, transplantace tvrdé pleny, rohovky, užití růstového hormonu a gonadotropinu získaného z lidských hypofýz nebo krevní transfuze v anamnéze nemocného.

Hlášení o prionových onemocněních a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zajistí předání informací o podezření na případ prionového onemocnění všem spádovým pracovištím transfuzní služby předem dohodnutým způsobem k dalším opatřením.

Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na lidské prionové onemocnění, zajistí provedení nezbytných vyšetření k potvrzení klinické diagnózy.

V případě úmrtí s podezřením na prionové onemocnění je provedení pitvy povinné. Osoba poskytující péči zajistí v případě úmrtí pitvu pacienta v Národní referenční laboratoři lidských prionových chorob.

Při potvrzení prionového onemocnění na základě pitvy ohlásí osoba poskytující péči tuto skutečnost bezodkladně Koordinačnímu středisku transplantací⁶).

Epidemiologické šetření provádí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle listu epidemiologického šetření v součinnosti s Národní referenční laboratoří lidských prionových chorob. U nové formy Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci a v případě podezření na iatrogenní přenos je šetření zaměřeno na zdroj nákazy a cestu přenosu onemocnění.

hlášení onemocnění podle čl. 5;

zajištění vyšetření v Národní referenční laboratoři lidských prionových chorob;

izolace; není nutná; podmínky a rozsah případné izolace určuje osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví;

předcházení iatrogennímu přenosu důsledným dodržováním bezpečnostních předpisů souvisejících se zacházením s tkáněmi a lékařskými přístroji či nástroji, dodržováním preventivních opatření při chirurgických zákrocích, označením biologicky nebezpečných vzorků a správným opatřením při čištění a dekontaminaci nástrojů;

stanovení opatření pro poskytovatele zdravotních služeb, který vyslovil podezření na prionové onemocnění, zejména pro manipulaci s nástroji a elektrodami, a postup v případě poranění kontaminovanými předměty²) metodami dekontaminace platnými pro transmisivní spongiformní encefalopatie podle Metodického listu TSE/CJN;

zničení nástrojů, které byly v kontaktu s tkáněmi pacientů s prokázanou CreutzfeldtovouJakobovou nemocí; tyto nástroje se nesmí resterilizovat;

sterilizace nástrojů používaných zejména při neurochirurgických a očních operacích v režimu zohledňujícím možný přenos prionového onemocnění;

zajištění dohledatelnosti příjemců a dárců krve, krevních složek, tvrdé pleny a rohovky po dobu 30 let;

vyloučení z dárcovství krve a jiného biologického materiálu, z dárcovství orgánů a tkání zemřelých dárců; postupuje se podle jiných právních předpisů⁵)^{, 6})^{, 7}), u osob,

u zemřelého dárce rohovky, skléry nebo dura mater provedení vyšetření mozku na Creutzfeldtovu-Jakobovu nemoc; vyšetření se zajišťuje v Národní referenční laboratoři lidských prionových chorob⁷);

sdílení informací se Státní veterinární správou o infikovaných zvířatech; pouze u nové formy Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci.

Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Průkaz specifického antigenu Giardia intestinalis ve stolici, duodenální šťávě nebo v bioptických vzorcích z tenkého střeva metodou ELISA se potvrzuje mikroskopicky nebo pomocí PCR.

Při parazitologickém vyšetření stolice se provádí odběr alespoň tří vzorků obden odebraných.

Epidemiologická kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Přenos infekce je možný i ze zvířete na člověka.

Hlášení o případu giardiózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí vyšetřující laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí v souladu s mezinárodními smlouvami pověřené orgány a instituce ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění giardiózou, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

Epidemiologické šetření zajistí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

hlášení onemocnění a bezpříznakových případů podle čl. 5;

zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči.

Hlášení případu listeriózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění listeriózou, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

hlášení onemocnění podle čl. 5;

zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

aktivní vyhledávání osob, které konzumovaly vytypovanou rizikovou stravu podle rozhodnutí místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

zajištění laboratorního vyšetření vytypované rizikové stravy;

důsledné dodržování hygienických opatření v potravinářské výrobě ve spolupráci s orgány Státní veterinární správy, včetně dodržování technologie výroby a správné výrobní praxe;

spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci¹).

Všechny izolované kmeny shigel se zasílají do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely, která provádí jejich další typizaci, konfirmaci a molekulárněepidemiologické analýzy.

Národní referenční laboratoř pro Escherichia coli a shigely uchovává a eviduje sbírku kmenů Shigella sp.

Hlášení případu shigelózy a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Národní referenční laboratoř pro Escherichia coli a shigely hlásí neprodleně primárně případy shigel zasílající laboratoři, osobě poskytující péči a příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění shigelózou, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví, zejména s cílem určit zdroj nákazy a cestu přenosu.

Při podezření na hromadný výskyt onemocnění zajistí osoba poskytující péči ve spolupráci s orgánem ochrany veřejného zdraví odeslání kmenů Shigella sp. k typizaci do Národní referenční laboratoře pro Escherichia coli a shigely.

hlášení onemocnění podle čl. 5;

zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

izolace; okamžitá hospitalizace a izolace nemocného; při zajištění izolace se postupuje podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³);

aktivní vyhledávání kontaktů, včetně předškolních dětí a osob vykonávající činnosti epidemiologicky závažné, u kterých se provádí odběr biologického vzorku; způsob odběru a okruh vyšetřovaných osob určí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

zvýšený zdravotnický dozor; provádí se u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, u kterých došlo k onemocnění osoby žijící ve společné domácnosti, do doby tří po sobě následujících kultivačně negativních výsledků vyšetření stolice podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

provádění ohniskové, průběžné a závěrečné dezinfekce, dezinfekce rukou, sociálního zařízení, předmětů, ploch, nádobí a dalšího vybavení v kolektivních zařízeních a domácnostech podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví;

důsledné dodržování hygienických opatření v potravinářské výrobě, zejména při zpracování, skladování a přepravě rizikových surovin a potravin, dodržování technologie výroby a správné výrobní praxe;

spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

při zvýšeném výskytu onemocnění stanovuje orgán ochrany veřejného zdraví kolektivnímu zařízení protiepidemická opatření;

lékařský dohled po dobu 5 dní od výskytu posledního případu onemocnění v kolektivních zařízeních pro předškolní děti;

dítě po prodělaném laboratorně potvrzeném onemocnění shigelózou je možné přijmout do kolektivního zařízení až po 3 negativních kultivačních vyšetření stolice, na základě posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

děti z rodin, ze stacionářů nebo jiných kolektivů, kde se onemocnění shigelózou vyskytlo, mohou docházet do kolektivního zařízení po uplynutí 5 dní od posledního kontaktu s nemocným, respektive po jeho prvním negativním kultivačním vyšetření stolice, a po posouzení podmínek zařízení místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

Hlášení případu enteritidy způsobené Yersinia enterocolitica nebo Yersinia pseudotuberculosis a zjištění podle čl. 1 až 4 se provádí podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³). Součástí tohoto hlášení je informace o úmrtí na toto onemocnění.

Vyšetřující laboratoř podává bezodkladně hlášení o laboratorním nálezu zadávajícímu poskytovateli zdravotních služeb podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí laboratoř příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle právního předpisu upravujícího podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění³).

Na základě údajů zaslaných do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob²), které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy, provádí pověřené orgány a instituce v souladu s mezinárodními smlouvami ve stanovených intervalech hlášení infekčních nemocí mezinárodním organizacím.

Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění enteritidou způsobenou Yersinia enterocolitica nebo Yersinia pseudotuberculosis, zajistí odběr biologického materiálu k laboratornímu průkazu původce infekce a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře.

Vyšetřující laboratoř dále postupuje podle čl. 2 a 5.

Epidemiologické šetření zajistí orgán ochrany veřejného zdraví zejména s cílem zjistit zdroj nákazy a cestu přenosu.

hlášení onemocnění podle čl. 5;

zajištění odběru biologického materiálu od nemocného a jeho kontaktů k ověření diagnózy a zajištění odeslání biologického materiálu do příslušné vyšetřující laboratoře;

izolace; podmínky a rozsah případné izolace stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví ve spolupráci s osobou poskytující péči;

aktivní vyhledávání kontaktů a osob, které konzumovaly vytypovanou rizikovou stravu, zejména předškolních dětí a osob vykonávající činnosti epidemiologicky závažné, u kterých se provádí odběr biologického materiálu; způsob odběru a okruh vyšetřovaných osob určí místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví;

zvýšený zdravotnický dozor; provádí se u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, u kterých došlo k onemocnění osoby žijící ve společné domácnosti, do doby jednoho kultivačně negativního výsledku vyšetření stolice, podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

provádění ohniskové, průběžné a závěrečné dezinfekce, dezinfekce rukou, sociálního zařízení, předmětů, ploch, nádobí a dalšího vybavení v kolektivních zařízeních a domácnostech podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví;

důsledné dodržování hygienických opatření v potravinářské výrobě, zejména při zpracování, skladování a přepravě rizikových surovin a potravin, dodržování technologie výroby a správné výrobní praxe;

spolupráce s orgány Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce při dohledávání zdroje a vehikula nákazy podle posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

při zvýšeném výskytu onemocnění stanovuje orgán ochrany veřejného zdraví kolektivnímu zařízení protiepidemická opatření;

lékařský dohled po dobu 7 dní od výskytu posledního případu onemocnění v kolektivních zařízeních pro děti podle posouzení orgánu ochrany veřejného zdraví;

dítě po prodělaném laboratorně potvrzeném onemocnění yersiniózou je možné přijmout do kolektivního zařízení až po jednom negativním kultivačním vyšetření stolice, případně je-li dítě v dobrém klinickém stavu na základě posouzení místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví;

děti z rodin, ze stacionářů nebo jiných kolektivů, kde se onemocnění yersiniózou vyskytlo, mohou docházet do kolektivního zařízení, pokud jsou v dobrém klinickém stavu a po posouzení podmínek kolektivního zařízení místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.