NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 30. listopadu 2020 o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny

Sbírka: 565/2020 | Částka: 232/2020

23.12.2020

Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE

565

NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 30. listopadu 2020
o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví,
u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů
spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny

Vláda nařizuje podle § 11 odst. 5 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění zákona č. 1/2020 Sb.:

§ 1

Předmět úpravy

Toto nařízení stanoví

a): odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny (dále jen ˙způsobilé odvětví˙),
b): pravidla pro určování výše kompenzací podle § 11 zákona,
c): provozní údaje předkládané ministerstvu podle § 11 odst. 2 písm. b) zákona,
d): podrobnosti náležitostí žádosti o poskytnutí kompenzace (dále jen ˙žádost˙) a vzor jejího formuláře a
e): postup při zprostředkování vyplácení kompenzace operátorem trhu.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a): výrobním zařízením stacionární technická jednotka, v níž se vyrábí výrobky spadající do způsobilého odvětví,
b): cenou forwardu na povolenky prostý průměr denních závěrečných nabídkových cen jednoročního forwardu s dodáním povolenek v prosinci roku, za který se kompenzace poskytuje, sledovaných na burze European Energy Exchange v období od 1. ledna do 31. prosince roku, jenž předchází roku, za který se kompenzace poskytuje, a přepočtených na koruny české podle středního kurzu České národní banky v den kotace,
c): emisním faktorem CO₂ vážený průměr podílu CO₂ v elektrické energii vyrobené z fosilních paliv v tCO₂/MWh,
d): základní produkcí produkce výrobního zařízení v tunách za rok určená u výrobního zařízení,

      1.  které bylo v provozu každý rok v referenčním období let 2005 až 2011, jako průměrná produkce během tohoto referenčního období, přičemž 1 libovolný kalendářní rok může být z tohoto referenčního období vyňat,

      2.  které v průběhu referenčního období podle bodu 1 nebylo v provozu po dobu nejméně 1 kalendářního roku a je provozováno alespoň 4 celé po sobě jdoucí kalendářní roky, jako průměrná produkce za posled- ní 3 kalendářní roky provozu, nebo

      3.  na které se nepoužijí body 1 a 2, jako produkce vztahující se k roku, za který se má kompenzace poskytnout,

e): základní spotřebou elektřiny spotřeba elektřiny ve výrobním zařízení, včetně spotřeby elektřiny na výrobu externě zajištěných výrobků spadajících do způsobilých odvětví, v MWh za rok určená u výrobního zařízení,

      1.  které bylo v provozu každý rok během referenčního období let 2005 až 2011, jako průměrná spotřeba za toto referenční období, přičemž 1 libovolný kalendářní rok může být z tohoto referenčního období vyňat,

      2.  které v průběhu referenčního období podle bodu 1 nebylo v provozu po dobu nejméně 1 kalendářního roku a je provozováno alespoň 4 celé po sobě jdoucí kalendářní roky, jako průměrná spotřeba za poslední 3 kalendářní roky provozu, nebo

      3.  na které se nepoužijí body 1 a 2, jako spotřeba vztahující se k roku, za který se má kompenzace poskytnout,

f): podstatným zvýšením kapacity fyzická změna technické konfigurace a fungování výrobního zařízení, která umožní provozovat výrobní zařízení při kapacitě alespoň o 10 % vyšší ve srovnání s původní instalovanou kapacitou před touto změnou; za podstatné zvýšení kapacity se nepovažuje pouhé nahrazení stávající výrobní linky,
g): referenční úrovní energetické účinnosti výrobkově specifická spotřeba elektřiny v MWh na tunu produkce dosažená energeticky nejúčinnějšími metodami výroby posuzovaného výrobku; u výrobků ve způsobilých odvětvích, v nichž byla zjištěna zaměnitelnost paliva a elektřiny v rozhodnutí Komise 2011/278/EU¹), se referenční úroveň energetické účinnosti vymezuje v rámci stejného systému pouze s přihlédnutím k podílu elektřiny a
h): záložní referenční úrovní energetické účinnosti hodnota odpovídající 80 % ze základní spo- třeby elektřiny.

§ 3

Způsobilá odvětví

      Způsobilá odvětví jsou uvedena v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

§ 4

Pravidla pro určování výše kompenzace

      (1)  Kompenzace je tvořena součtem kompenzačních částek pro jednotlivá výrobní zařízení žadatele umístěná na území České republiky za kalendářní rok.

      (2)  Kompenzační částka pro výrobní zařízení, ve kterém se vyrábí výrobky, na které se použijí referenční úrovně energetické účinnosti uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení, se vypočítá podle vzorce:

Amaxt = A_it × C_t × P_t-1 × E × BO,

kde

Amaxt je kompenzační částka pro výrobní zařízení v korunách českých,
A_it   je intenzita podpory za rok, za který se kompenzace poskytuje, která činí 75 % způsobilých nákladů vynaložených v tomto roce, vyjádřená desetinným číslem 0,75,
C_t   je platný emisní faktor CO₂ (tCO₂/MWh); hodnota emisního faktoru CO₂ pro Českou republiku pro výrobu elektřiny je 1,06 tCO₂/ /MWh elektřiny,
P_t-1  je cena forwardu na povolenky na kalendářní rok, který předchází roku, za který se kompenzace poskytuje, v Kč/tCO₂,
E     je použitelná referenční úroveň energetické účinnosti uvedená v příloze č. 2 k tomuto nařízení a
BO  je základní produkce v tunách.

      (3)  Kompenzační částka pro výrobní zařízení, ve kterém se vyrábí výrobky, na které se nepoužijí referenční úrovně energetické účinnosti uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení, se vypočítá podle vzorce:

Amaxt = A_it × C_t × P_t-1 × EF × BEC,

kde

Amaxt je kompenzační částka pro výrobní zařízení v korunách českých,
A_it   je intenzita podpory za rok, za který se kompenzace poskytuje, která činí 75 % způsobilých nákladů vynaložených v tomto roce, vyjádřená desetinným číslem 0,75,
C_t    je platný emisní faktor CO₂ v tCO₂/MWh; hodnota emisního faktoru CO₂ pro Českou republiku pro výrobu elektřiny je 1,06 tCO₂/ /MWh elektřiny,
P_t-1  je cena forwardu na povolenky na kalendářní rok, který předchází roku, za který se kompenzace poskytuje, v Kč/tCO₂,
EF   je záložní referenční úroveň energetické účinnosti a
BECje základní úroveň spotřeby elektřiny v MWh.

      (4)  Pokud dojde k podstatnému zvýšení kapacity, základní produkce nebo základní spotřeba elektřiny se zvýší v poměru k podstatnému zvýšení kapacity.

      (5)  Pokud se ve výrobním zařízení vyrábí jak výrobky, pro které je použitelná referenční úroveň energetické účinnosti uvedená v příloze č. 2 k tomuto nařízení, tak výrobky, pro které je použitelná zálož-ní referenční úroveň energetické účinnosti, musí být spotřeba elektřiny pro každý výrobek stanovena podle příslušné tonáže produkce každého výrobku.

      (6)  Pokud se ve výrobním zařízení vyrábí jak výrobky, které spadají do způsobilých odvětví uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, tak výrobky, které do způsobilých odvětví nespadají, kompenzační částka se vypočítá pouze pro výrobky, které spadají do způsobilých odvětví.

      (7)  Pokud nejsou do ceny elektřiny dodané do výrobního zařízení promítnuty náklady na nákup povolenek, je kompenzační částka pro toto výrobní zařízení nulová.

      (8)  Pokud žadatel o kompenzaci naplňuje definici podniku v obtížích podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem²), kompenzace se mu neposkytne.

§ 5

      (1)  V případě, že souhrnná výše požadovaných kompenzací překročí výši prostředků ze státního rozpočtu pro poskytnutí kompenzací stanovenou nařízením vlády podle § 11 odst. 1 zákona, jsou kompenzace poměrně kráceny všem žadatelům.

      (2)  Pokud se ve výrobním zařízení sníží úroveň produkce v roce, za který se kompenzace poskytuje, ve srovnání se základní produkcí

a): alespoň o 50 % a méně než o 75 %, kompenzační částka pro toto výrobní zařízení se snižuje na polovinu,
b): alespoň o 75 % a méně než o 90 %, kompenzační částka pro toto výrobní zařízení se snižuje na čtvrtinu, nebo
c): o 90 % nebo více, kompenzační částka pro toto výrobní zařízení je nulová.

      (3)  Výši kompenzační částky pro výrobní zařízení vypočtenou žadatelem podle § 4 odst. 2 nebo 3 za rok, za který se kompenzace poskytuje, sníží žadatel o hodnotu kompenzační částky vypočtenou pro spotřebu elektřiny výrobního zařízení ve výši 1 GWh. Nedosahuje-li roční spotřeba elektřiny výrobního zařízení hodnoty vyšší než 1 GWh, kompenzační částka pro toto výrobní zařízení je nulová.

      (4)  Pokud byla žadateli vyplacena jiná veřejná podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie ve vztahu k týmž způsobilým nákladům, kompenzace se snižuje o částku odpovídající této vyplacené veřejné podpoře.

§ 6

Provozní údaje

      (1)  Provozní údaje předkládané podle § 11 odst. 2 písm. b) zákona osobou podnikající ve způsobilém odvětví jsou

a): název každého výrobního zařízení v jejím vlastnictví,
b): seznam způsobilých odvětví, v nichž podniká,
c): základní produkce pro každé výrobní zařízení ve způsobilých odvětvích,
d): roční produkce každého výrobního zařízení ve způsobilých odvětvích za každý z roků použitých na určení základní produkce,
e): roční produkce každého výrobního zařízení ve způsobilých odvětvích za rok, za který se kompenzace poskytuje,
f): roční produkce jiných výrobků vyrobených každým výrobním zařízením, na které se nepoužijí referenční úrovně energetické účinnosti uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení, za každý z roků použitých na určení základní produkce, pokud se má poskytnout kompenzace s použitím záložní referenční úrovně energetické účinnosti,
g): základní spotřeba elektřiny každého výrobního zařízení, pokud se má poskytnout kompenzace s použitím záložní referenční úrovně energetické účinnosti,
h): roční spotřeba elektřiny každého výrobního zařízení za každý rok použitý pro určení základní spotřeby elektřiny, pokud se má poskytnout kompenzace s použitím záložní referenční úrovně energetické účinnosti,
i): roční spotřeba elektřiny každého výrobního zařízení za rok, za který se kompenzace poskytuje, pokud se má poskytnout kompenzace s použitím záložní referenční úrovně energetické účinnosti,
j): podstatné zvýšení kapacity, pokud k němu do-šlo,
k): referenční úroveň energetické účinnosti u výrobků ve způsobilých odvětvích, v nichž byla zjištěna zaměnitelnost paliva a elektřiny v rozhodnutí Komise 2011/278/EU¹), a
l): výše kompenzace vypočtená podle § 4 a 5.

(2) Provozní údaje musí být ověřené akreditovanou osobou podle § 15 odst. 4 zákona.

§ 7

Žádost

(1) Žádost kromě náležitostí uvedených v § 11 odst. 3 zákona dále obsahuje

a): název každého výrobního zařízení vlastněného žadatelem a
b): seznam způsobilých odvětví, v nichž žadatel podniká.

(2) Žadatel k žádosti dále přiloží

a): provozní údaje uvedené v § 6 odst. 1 písm. c) až j) ověřené akreditovanou osobou,
b): smlouvu s dodavatelem elektřiny pro každé výrobní zařízení,
c): přehled ve formě čestného prohlášení a úplné informace o jiné požadované nebo poskytnuté veřejné podpoře související s náklady způsobilými ke kompenzaci podle zákona a
d): čestné prohlášení žadatele, že není podnikem v obtížích podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem²).

      (3)  Není-li ve smlouvě podle odstavce 2 písm. b) uvedeno, že cena dodávky elektřiny pro výrobní zařízení zahrnuje náklady na nákup povolenek, přiloží žadatel k žádosti kromě smlouvy také doklad vystavený dodavatelem elektřiny, který tuto skutečnost prokazuje. Žadatel, který je výrobcem elektřiny pro vlastní potřebu, přiloží k žádosti namísto smlouvy čestné prohlášení, že cena dodávky elektřiny zahrnuje náklady na nákup povolenek.

      (4)  Vzor formuláře žádosti je uveden v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

§ 8

Postup při zprostředkování vyplácení kompenzace

      (1)  Ministerstvo průmyslu a obchodu zašle operátorovi trhu nejpozději do 1. prosince kopie všech rozhodnutí vydaných podle § 11 odst. 3 zákona v témže kalendářním roce.

      (2)  Ministerstvo průmyslu a obchodu poukáže pro účel zprostředkování vyplácení kompenzací operátorovi trhu na jeho účet peněžní prostředky odpovídající celkovému objemu poskytnutých kompenzací tak, aby kompenzace mohly být vyplaceny jednotlivým příjemcům ve lhůtě stanovené v § 11 odst. 4 zákona.

§ 9

Účinnost

      Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.

Předseda vlády:

Ing. Babiš v. r.

Ministr životního prostředí:

Mgr. Brabec v. r.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 565/2020 Sb.

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 565/2020 Sb.

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 565/2020 Sb.

––––––––––––––––––––

¹): Rozhodnutí Komise 2011/278/EU ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.
²): Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, v platném znění.

pošli emailem

vytiskni zákon