Vyhláška Energetického regulačního úřadu ze dne 30. července 2001, kterou se stanoví podmínky připojení a dodávek elektřiny pro chráněné zákazníky

297

VYHLÁŠKA
Energetického regulačního úřadu
ze dne 30. července 2001,
kterou se stanoví podmínky připojení a dodávek elektřiny pro chráněné zákazníky






      Energetický regulační úřad stanoví podle § 98 odst. 8 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, (dále jen ,,zákon") k provedení § 17 odst. 7 písm. d) a se zřetelem na § 51 odst. 2 zákona:

§ 1

Předmět úpravy

      Tato vyhláška stanoví podmínky pro postup chráněného zákazníka¹) a provozovatele distribuční soustavy při připojování a dodávce elektřiny v elektrizační soustavě České republiky a při uzavírání příslušných smluv nebo při odmítnutí žádosti o připojení nebo dodávky elektřiny ze strany provozovatele distribuční soustavy. Dále upravuje způsob stanovení účasti chráněného zákazníka na oprávněných nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu, způsob výpočtu náhrady škody vzniklé provozovateli distribuční soustavy neoprávněným odběrem elektřiny chráněným zákazníkem a postup při změně parametrů elektřiny.

§ 2

Základní ustanovení

      (1) Pro účely této vyhlášky se rozumí:

a)

odběratelem chráněný zákazník,

b)

odběrným místem místo předání a převzetí elektřiny mezi příslušným provozovatelem distribuční soustavy (dále jen ,,dodavatel") a odběratelem,

c)

rezervovaným příkonem hodnota elektrického příkonu sjednaná s dodavatelem pro dané odběrné místo ve výši hodnoty technického maxima nebo ve výši jmenovité hodnoty hlavního jističe před měřicím zařízením, na základě které se určuje podíl odběratele na oprávněných nákladech dodavatele spojených s připojením a rezervovaným příkonem v distribuční soustavě,

d)

technickým maximem u odběratelů kategorií A a B hodnota průměrného čtvrthodinového elektrického příkonu, kterou při odběru elektřiny nelze překročit,

e)

místem připojení odběrného elektrického zařízení odběratele místo připojení k distribuční soustavě stanovené dodavatelem ve stanovisku k žádosti o připojení,

f)

odběrným elektrickým zařízením odběratele (dále jen ,,odběrné zařízení") je veškeré elektrické zařízení odběratele sloužící pro konečnou spotřebu elektřiny připojené k distribuční soustavě buď přímo, přímým vedením, elektrickou přípojkou nebo prostřednictvím společné domovní instalace,

g)

účelným technologickým rozvojem distribuční soustavy zvýšení distribuční kapacity zařízení v místě, kde stávající distribuční kapacita nemůže uspokojit požadavky nových žadatelů o připojení a kde s ohledem na technickoekonomické parametry zařízení je účelné instalovat takové zařízení, které odpovídá cílovému zatížení v dané lokalitě v souladu s územním rozvojovým plánem obce.

      (2)  Odběratelé se dělí do kategorií podle úrovně napětí distribuční soustavy, na které je jejich odběrné zařízení k distribuční soustavě připojeno:

a)

odběratel kategorie A pro odběr z distribuční soustavy s napětím mezi fázemi vyšším než 52 kV,

b)

odběratel kategorie B pro odběr z distribuční soustavy s napětím mezi fázemi od 1 kV do 52 kV včetně,

c)

odběratel kategorie C pro odběr z distribuční soustavy s napětím mezi fázemi do 1 kV včetně, pokud odběr neslouží k účelu uvedenému u odběratelů kategorie D,

d)

odběratel kategorie D pro odběr z distribuční soustavy s napětím mezi fázemi do 1 kV včetně, který slouží pouze k uspokojování jeho osobních potřeb a osobních potřeb příslušníků jeho domácnosti.

      (3)  Odběrným místem u odběratelů katego- rií A a B je elektrické odběrné zařízení odběratele v samostatném, prostorově uzavřeném a elektricky trvale propojeném celku nacházející se na souvislém pozemku.

      (4)  Odběrným místem u odběratelů kategorií C a D je odběrné zařízení jednoho odběratele, jehož odběr je měřen jedním měřicím zařízením.
§ 3

Žádost o připojení

      (1)  Žádost o připojení podávají dodavateli odběratelé kategorií A a B na tiskopisu uvedeném v přílo- ze č. 1 a odběratelé kategorií C a D na tiskopisu uvedeném v příloze č. 2. Žadatelé kategorií A, B a C k žádosti přikládají úředně ověřený výpis z obchodního rejstříku nebo úředně ověřenou kopii listiny o zřízení právnické osoby, ne starší tří měsíců.

      (2)  Žádost o připojení se podává před připojením nového nebo před zvýšením rezervovaného příkonu stávajícího odběrného zařízení za každé odběrné místo.

      (3)  Na žádost dodavatele mohou být žadatelé o připojení vyzváni k doplnění jimi poskytnutých údajů o další informace týkající se připojení spotřebičů s rázovou, kolísavou či nelineárně proměnnou charakteristikou odběru elektřiny na čase, motorů s těžkým rozběhem, kolísavým odběrem elektřiny nebo s častým zapínáním, rentgenových přístrojů a tomografů, svařovacích přístrojů, případně dodavatelem ovládaných tepelných spotřebičů.

§ 4

Stanovisko k žádosti o připojení

      (1)  Po posouzení žádosti o připojení je nejpozději 30 dnů po jejím obdržení dodavatelem vydáno písemné stanovisko, které musí obsahovat stanovení místa a způsobu připojení odběrného zařízení, termín připojení, stanovení měřicího místa a typu měřicího zařízení dodavatele. Písemné stanovisko dále musí obsahovat předběžný výpočet podílu žadatele o připojení na oprávněných nákladech dodavatele spojených s připojením jeho odběrného zařízení k distribuční soustavě, výši podílu žadatele za zajištění požadovaného příkonu ve výši podle § 6 odst. 9, dobu platnosti stanoviska a další podmínky připojení. Písemné stanovisko se vydává na dobu určitou, která činí nejméně 60 dnů ode dne doručení.

      (2)  Způsob připojení se stanoví s ohledem na velikost požadovaného příkonu, spolehlivost dodávky elektřiny a charakter zpětného působení odběrného zařízení na distribuční soustavu.

      (3)  Při stanovení místa a způsobu připojení u odběratelů připojených k sítím nízkého napětí se projednává připojení jednotlivých spotřebičů se jmenovitým příkonem 10 kW a vyšším a elektrotepelných spotřebičů, pokud jejich souhrnný jmenovitý příkon včetně spotřebičů již připojených překročí 5 kW.

      (4)  Způsob připojení odběrného zařízení sloužícího pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody, jehož provoz je řízen systémem hromadného dálkového ovládání nebo spínacími hodinami dodavatele, je nutné vždy před jeho instalací projednat s dodavatelem.

      (5)  Pokud z důvodů uvedených v zákoně nelze odběrné zařízení žadatele o připojení připojit k distribuční soustavě, vydává dodavatel žadateli o připojení písemné stanovisko o zamítnutí žádosti s uvedením důvodů zamítnutí.

§ 5

Připojení odběratele k distribuční soustavě

      Smlouva o připojení odběratele k distribuční soustavě, která se uzavírá na každé odběrné místo zvlášť, musí obsahovat:

a)

identifikační údaje smluvních stran s adresami pro doručování,

b)

předmět smlouvy a podmínky připojení,

c)

termín připojení,

d)

dobu platnosti smlouvy,

e)

výši a způsob úhrady podílu odběratele na oprávněných nákladech dodavatele spojených s připojením k distribuční soustavě.

§ 6

Podíl odběratele na oprávněných nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu

      (1) Oprávněné náklady dodavatele jsou nezbytně nutné náklady související s výstavbou a úpravami distribuční soustavy, které byly vyvolány požadavkem žadatele o připojení nebo o zajištění požadovaného příkonu v souvislosti s konkrétním místem a způsobem připojení.

      (2)  Výstavba a úpravy distribuční soustavy se určují od místa připojení odběratele až do místa distribuční soustavy, kde je požadovaný příkon k dispozici, nejvýše však do vhodného místa v distribuční soustavě s nejblíže vyšší napěťovou hladinou.

      (3)  Podílem odběratele na oprávněných nákladech dodavatele spojených s připojením odběrného zařízení odběratele je část nákladů související s konkrétním místem připojení a stanovuje se pro každé místo připojení zvlášť.

      (4)  Výše podílu žadatele o připojení na oprávněných nákladech dodavatele spojených s připojením odběrného zařízení žadatele se stanoví podle poměru požadovaného příkonu a disponibilního rezervovaného příkonu v místě připojení nebo přírůstku disponibilního rezervovaného příkonu nově vybudovaného distribučního zařízení; nesmí však překročit 60% nákladů na jeho zajištění.

      (5)  V případě požadavku odběratele na zvýšení stupně spolehlivosti dodávky elektřiny nad standard stanovený zvláštním právním předpisem nebo specifický způsob stavebního či technického provedení připojení na zařízení distribuční soustavy uhradí žadatel o připojení náklady spojené s realizací tohoto specifického požadavku v plné výši.

      (6)  Úhrada podílu žadatele o připojení na oprávněných nákladech dodavatele spojených s připojením k distribuční soustavě nebude uplatňována u jednotlivých žadatelů o připojení v případech, kdy podíl na nákladech byl již stanoven jiné fyzické nebo právnické osobě.

      (7)  V případech, kdy dodavatel uskuteční účelný technologický rozvoj distribuční soustavy v souladu s územním rozvojovým plánem obce, se žadatel o připojení podílí na oprávněných nákladech dodavatele v souladu s odstavcem 4 i v době, kdy je tato část distribuční soustavy již provozována. Pro tuto lokalitu se zavádí zvláštní režim sledování, stanovuje jednotkový podíl oprávněných nákladů spojených s připojením a dodavatel může tento podíl uplatňovat maximálně po dobu 10 let od kolaudace dotčené stavby distribuční soustavy. Zvláštním režimem se rozumí evidování technického rozsahu daného zařízení, nákladů vynaložených na jeho pořízení, stanovení jednotkového podílu na poskytnuté připojení a sledování uhrazených podílů.

      (8)  V případech, kdy dodavatel provede výstavbu nové části distribuční soustavy na souvislém pozemku na základě požadavku fyzické nebo právnické osoby, lze stanovit celou úhradu oprávněných nákladů spojených s připojením této osobě při splnění následujících podmínek:

a)

výstavba nové části distribuční soustavy pro tuto lokalitu musí být v souladu s územním rozvojovým plánem obce,

b)

oprávněné náklady budou stanoveny výhradně pro tuto lokalitu a pro její připojení ke stávající distribuční soustavě,

c)

podíl na oprávněných nákladech spojených s připojením nebude uplatňován u jednotlivých žadatelů o připojení, kteří se nacházejí, případně budou nacházet v této lokalitě a jejichž připojení nebude vyžadovat další výstavbu nebo úpravy distribuční soustavy.

      (9)  Úhrada placená žadatelem za zajištění rezervovaného příkonu nebo zvýšení hodnoty rezervovaného příkonu je stanovena:

a)

pro odběratele kategorie A částkou 20000 Kč za odběrné místo,

b)

pro odběratele kategorie B částkou 10000 Kč za odběrné místo,

c)

pro odběratele kategorie C nebo D částkou 1 000 Kč za odběrné místo.

      (10)  Rezervovaný příkon se vztahuje k odběrnému místu, pro které byl smluvně zajištěn. V případě, že dojde k smluvnímu snížení technického maxima nebo hodnoty jističe před elektroměrem na hodnotu nižší, než odpovídá rezervovanému příkonu po dobu delší než 24 měsíců, snižuje se hodnota rezervovaného příkonu na tuto hodnotu.

      (11)  V případě ukončení odběru a smluvního vztahu na dodávku elektřiny trvá rezervace příkonu pro odběrné místo ještě 12 měsíců.

§ 7

Dodávka elektřiny

      (1)  Dodávka elektřiny je pro každé odběrné místo uskutečňována na základě smlouvy o dodávce elektřiny mezi dodavatelem a odběratelem.

      (2)  Dodávka elektřiny je splněna přechodem elektřiny z distribuční soustavy dodavatele do odběrného zařízení odběratele.

      (3)  Kvalita dodávané elektřiny nemusí být dodržena v případech, kdy

a)

je u odběratelů kategorií A, B, C odebírána s účiníkem nižším než 0,95, pokud není dohodnuto jinak,

b)

je překračována hodnota rezervovaného příkonu,

c)

je při odběru překračována hranice přípustného negativního zpětného působení odběrného zařízení na distribuční soustavu stanovená technickou normou,

d)

se jedná o stavy nouze a jejich předcházení.

      (4)  Nejpozději 30 dnů před požadovaným termínem možného zahájení dodávky elektřiny žadatel předkládá dodavateli následující podklady:

a)

žádost o uzavření smlouvy o dodávce elektřiny od příslušného provozovatele distribuční soustavy,

b)

zprávu o revizi odběrného zařízení,

c)

technickou dokumentaci o odběrném zařízení odpovídající skutečnému provedení,

d)

souhlas vlastníka dotčené nemovitosti,

e)

doklad o úhradě podílu odběratele na oprávněných nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu.

      (5)  Záloha za předpokládanou spotřebu se stanoví v návaznosti na skutečnou spotřebu elektřiny v předcházejícím fakturačním období a s přihlédnutím k cenovému vývoji. U nových odběratelů se výše zálohy za předpokládanou spotřebu stanoví do doby prvního vyúčtování dohodou s ohledem na druh a velikost předpokládaného využití odběrného zařízení a platnou cenu elektřiny.

      (6) Žadatelé o uzavření smlouvy o dodávce elektřiny kategorií A a B podávají dodavateli žádost o uzavření smlouvy o dodávce elektřiny na tiskopisu, jehož náležitosti jsou uvedeny v příloze č. 3. Žadatelé o uzavření smlouvy o dodávce elektřiny kategorií C a D podávají dodavateli žádost o dodávku elektřiny na tiskopisu, jehož náležitosti jsou uvedeny v příloze č. 4. Žadatelé kategorií A, B a C k žádosti přikládají úředně ověřený výpis z obchodního rejstříku nebo úředně ověřenou kopii listiny o zřízení právnické osoby, ne starší tří měsíců.

      (7)  Dodavatel neodpovídá za škody na odběrném zařízení, které není před vlivy distribuční soustavy chráněno v souladu s technickými normami a pokyny výrobců spotřebičů.

      (8)  Vznikne-li na měřicím zařízení závada takového charakteru, že nelze stanovit množství odebrané elektřiny, určí se toto množství podle výše spotřeby ve srovnatelném období a srovnatelném charakteru odběru, v němž byla spotřeba řádně měřena. Nelze-li spotřebu takto stanovit, určí se množství odebrané elektřiny výpočtem nebo dodatečně podle výše spotřeby v následujícím období.

      (9)  Neumožní-li odběratel přístup k měřicímu zařízení za účelem pravidelného odečtu ani po písemném vyrozumění, vyúčtuje se spotřeba elektřiny podle spotřeby minulého srovnatelného období nebo podle hodnot sjednaných na příslušné období. Pokud odběratel neumožní přístup při následujícím odečtu, může mu být po předchozím písemném upozornění dodávka elektřiny přerušena.

      (10)  Pokud vlivem závady v odběrném zařízení dojde k omezení nebo přerušení dodávky, bude dodávka obnovena po odstranění příčin omezení nebo přerušení dodávky na základě požadavku odběratele a na jeho náklady v termínu stanoveném právním předpisem.

§ 8

Náhrada škody při neoprávněném odběru elektřiny

      (1)  Při neoprávněném odběru elektřiny se skutečně vzniklá škoda vyčísluje na základě změřených nebo jinak prokazatelně zjištěných údajů o neoprávněném odběru dodavatelem. V případech, kdy nelze zjistit celkovou spotřebu elektřiny podle odstavce 5 a celkovou náhradu škody podle odstavce 6, postupuje se při určení náhrady škody podle tabulky uvedené v příloze č. 5.

      (2) Pokud nelze vyčíslit skutečnou škodu vzniklou neoprávněným odběrem elektřiny z distribuční soustavy, je možné stanovit výši náhrady škody písemnou dohodou mezi dodavatelem a odběratelem. Nedojde-li ke shodě, stanoví se způsobem uvedeným v odstavcích 3 až 9.

      (3)  Denní množství neoprávněně odebrané elektřiny (dále jen ,,denní spotřeba") se u odběratelů kategorií A a B vypočte následujícím způsobem:

a)

jmenovité výkony všech transformátorů určených k přímému odběru elektřiny se vynásobí dobou využití 12 hodin, pokud nebyla zjištěna doba využití delší,

b)

pro výpočet se použije hodnota účiníku rovna jedné,

c)

za maximální hodnotu čtvrthodinového elektrického příkonu se považuje technické maximum, pokud nebylo sjednáno, považuje se za technické maximum součet jmenovitých výkonů všech transformátorů,

d)

za sjednaný výkon se považuje hodnota 0 kW.

      (4)  Denní spotřeba neoprávněně odebrané elektřiny (dále jen ,,denní spotřeba") se u odběratelů kategorií C a D vypočte následujícím způsobem:

a)

k výpočtu se použije jmenovitá hodnota jističe před elektroměrem (měřicím zařízením) a časové využití 12 hodin, pokud nebyla zjištěna doba využití delší,

b)

v případě neosazení jističe před elektroměrem se uvažuje se spotřebou stanovenou jmenovitým proudem jiného prvku omezujícího velikost odebíraného příkonu, při časovém využití 12 hodin, pokud nebyla zjištěna doba využití delší,

c)

v případě neosazení jističe před elektroměrem a jiného omezujícího prvku se uvažuje se spotřebou stanovenou součtem jmenovitých příkonů všech zjištěných spotřebičů vynásobených délkou využití 12 hodin, pokud nebyla zjištěna doba využití delší,

d)

pokud nelze zjistit jmenovitý příkon, vychází se z jmenovité zatížitelnosti přípojných vodičů, případně prvků, kterými je příslušné odběrné místo připojeno k distribuční soustavě.

      (5)  Celková spotřeba elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se vypočte vynásobením denní spotřeby určené podle odstavců 3 a 4 počtem dnů, po které neoprávněný odběr trval. Není-li možné zjistit dobu trvání neoprávněného odběru, má se za to, že trval od následujícího dne po provedení posledního pravidelného odečtu měřicího zařízení dodavatelem.

      (6)  Celková náhrada škody vzniklé dodavateli se vypočte vynásobením celkové spotřeby elektřiny určené podle odstavce 5 sazbou uvedenou ve smlouvě o dodávce elektřiny. V případech neoprávněného odběru elektřiny bez uzavřené smlouvy se náhrada škody vypočte vynásobením celkové spotřeby příslušnou cenou elektřiny stanovenou cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu platným v den zjištění neoprávněného odběru. Při složeném tarifu se účtuje podle poměru z předchozích období. V případě, že toto pravidlo nelze použít, je za cenu elektřiny dosazen vyšší tarif.

      (7)  Výše náhrady škody se zvýší o náklady spojené se zjišťováním neoprávněného odběru a s přerušením a obnovením dodávky. Tyto náklady se dokládají kalkulací.

      (8)  Způsob výpočtu škody vzniklé dodavateli podle odstavců 3, 4, 5 se použije přiměřeně i pro případy, kdy byl odběr elektřiny uskutečněn vinou odběratele v sazbě, pro jejíž přiznání nesplňuje odběratel podmínky, a spotřebu nelze objektivně zjistit.

      (9) Za poškození zajištění jednotlivých částí měřicího zařízení nebo poškození zajištění neměřených částí distribučního nebo odběrného zařízení proti neoprávněné manipulaci způsobené odběratelem se stanoví výše náhrady podle tabulky uvedené v příloze č. 6.

§ 9

Společná a závěrečná ustanovení

      (1)  U odběrů, u kterých nebyla stanovena hodnota rezervovaného příkonu, se za hodnotu rezervovaného příkonu považuje:

a)

u odběratelů kategorií A a B hodnota technického maxima,

b)

u odběratelů kategorií C a D hodnota jističe před měřicím zařízením.

      (2) Tiskopisy žádostí, jejichž náležitosti jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 4, je možné obdržet u dodavatelů a jsou zveřejněny na jejich internetových stránkách.

§ 10

Zrušovací ustanovení

      Zrušuje se vyhláška č. 169/1995 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o podmínkách dodávek elektřiny a o způsobu výpočtu škody vzniklé neoprávněným odběrem elektřiny, ve znění vyhlášky č. 196/1996 Sb. a vyhlášky č. 191/1998 Sb.

§ 11

Účinnost

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.










Předseda:


Ing. Brychta, CSc. v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

§ 29 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).