Vyhláška Ministerstva financí k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb.
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
278
Vyhláška
Ministerstva financí
ze dne 12. listopadu 1998
k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb.
Ministerstvo financí stanoví podle § 3 odst. 1, § 4 odst. 5 a 7, § 6 odst. 2, 9 a 12 zákona č. 58/1995 Sb. ČR, o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb. ČR, o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb. ČR, (úplné znění vyhlášeno pod č. 151/1998 Sb. ČR), (dále jen „zákon”):
§ 1
Způsob prokázání podílu hodnoty vývozu
(K § 3 odst. 1 zákona)
(1) Podíl hodnoty vývozu vytvořené v České republice se prokazuje při předložení žádosti o pojištění vývozních úvěrových rizik,1) žádosti o zvýhodněné financování2) a žádosti o úhradu úrokových rozdílů3) Prohlášením vývozce o podílu hodnoty vývozu podle vzoru uvedeného v příloze č. 1 (dále jen „prohlášení”), které je nedílnou součástí této žádosti. V případě, že žadatelem o zvýhodněné financování je zahraniční osoba, předkládá prohlášení vývozce.
(2) U pojištění vývozních úvěrových rizik podle § 1 písm. a) bodů 3, 4, 5, 6 a 7 zákona se podíl hodnoty vývozu prokazuje prohlášením u toho vývozu, který s těmito druhy pojištění souvisí.
(3) U těch způsobů zvýhodněného financování, jejichž předmětem je činnost spojená s přípravou a uskutečněním vývozu, se podíl hodnoty vývozu prokazuje prohlášením vztahujícím se k hodnotě vývozu, který s těmito způsoby zvýhodněného financování souvisí.
§ 2
Způsob výpočtu pojistné kapacity exportní pojišťovny
(K § 4 odst. 5 zákona)
Výpočet pojistné kapacity se provádí na základě návrhu Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., (dále jen „exportní pojišťovna”) a vychází z úhrnné hodnoty vývozních úvěrových rizik krytých platnými pojistnými smlouvami, snížené o hodnoty předpokládaných splátek pojištěných úvěrů, dále z hodnoty vývozních úvěrových rizik obsažených ve smlouvách o příslibu pojištění a v rozpracovaných pojistných smlouvách, u nichž lze kvalifikovaně předpokládat uzavření pojistných smluv v roce, na který je státní rozpočet sestavován. Údaje jsou uváděny v členění dle očekávané míry rizika vzniku pojistné události u jednotlivých obchodních případů, u platných pojistných smluv též v členění podle jejich předpokládané splatnosti.
§ 3
Způsob tvorby fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik
(K § 4 odst. 7 zákona)
(1) Fondy pro pojišťování vývozních úvěrových rizik, které vytváří exportní pojišťovna, jsou tvořeny odděleně od ostatních fondů podle zdrojů, jimiž jsou
a) příděly ze zisku na základě rozhodnutí valné hromady nebo akcionáře vykonávajícího působnost valné hromady,
b) dotace ze státního rozpočtu určené na tvorbu těchto fondů.
(2) Požadavek na dotace ze státního rozpočtu podle odstavce 1 písm. b) uplatní exportní pojišťovna vůči Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo”) při sestavování státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. Tento požadavek zdůvodní rozborem stavu fondů a rezerv pro pojištění vývozních úvěrových rizik ve vazbě na vývoj pojistné angažovanosti.4)
(3) Při zpracování návrhu výše dotace ze zdrojů státního rozpočtu pro doplnění pojistných fondů se vychází ze stavu fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik vytvořených ze státního rozpočtu v předcházejících letech, z předpokládaných změn těchto fondů po přídělech z rozdělení zisku společnosti, z předpokládaného rozsahu pojistných plnění a z předpokládaných změn technických rezerv v roce, na který je státní rozpočet sestavován.
(4) Uvolňování schválených dotací ze státního rozpočtu v průběhu roku probíhá etapovitě dle rozhodnutí ministerstva na základě žádosti exportní pojišťovny, ve které exportní pojišťovna dokládá skutečný stav pojistné angažovanosti k datu žádosti a předpoklad na nadcházející období 90 dnů, při zohlednění tvorby rezerv a fondů z vlastních finančních zdrojů.
(5) V případě, že by v důsledku pojistného plnění došlo u exportní pojišťovny v průběhu roku k poklesu zůstatku fondů a rezerv5) pod hranici stanovenou v § 4, exportní pojišťovna požádá ministerstvo o doplnění fondů podle odstavce 2.
(6) Celková výše fondů a rezerv5) nesmí na dobu delší než 3 měsíce poklesnout pod částku 1, 5 mld. Kč.
(7) V případě očekávaného poklesu fondů a rezerv5) pod hranici stanovenou v odstavci 6 postupuje exportní pojišťovna takto:
a) při skončení kalendářního čtvrtletí oznámí ministerstvu přehled očekávaných případů pojistného plnění,
b) v den vyhotovení protokolu, který obsahuje výsledky šetření pojistné události, oznámí data a částky pojistného plnění,
c) předloží ministerstvu zdůvodněný požadavek na doplnění fondů způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. b).
(8) Po posouzení oprávněnosti požadavku je částka požadovaná podle odstavce 7 písm. c) uvolněna jako dotace ze státního rozpočtu s určením na tvorbu fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik.
§ 4
Poměr mezi výší rezerv a fondů a objemem pojistné angažovanosti
(K § 4 odst. 7 zákona)
Pro zajištění bezpečného provozu udržuje exportní pojišťovna podíl fondů a rezerv5) ve výši nejméně 12 % z pojistné angažovanosti.4)
§ 5
Podíl exportní pojišťovny na pojistném plnění s využitím rezerv a fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik
(K § 4 odst. 7 zákona)
Zdroje exportní pojišťovny se v případě pojistného plnění použijí v tomto pořadí:
a) technické rezervy na pojistná plnění exportní pojišťovny z vývozních úvěrových rizik do jejich vyčerpání,
b) fondy tvořené podle § 3 odst. 1 písm. a) do úplného vyčerpání včetně nerozděleného zisku z minulých let, a to výlučně na úhradu ztráty,
c) fondy tvořené podle § 3 odst. 1 písm. b), a to výlučně na úhradu ztráty.
§ 6
Způsoby provozování zvýhodněného financování
(K § 6 odst. 2 zákona)
(1) Zvýhodněné financování je provozováno Českou exportní bankou, a. s., (dále jen „exportní banka”) těmito způsoby:
a) poskytováním refinančních úvěrů na financování vývozu včetně financování investic v zahraničí a refinančních úvěrů na projektové financování,
b) poskytováním přímých úvěrů na financování vývozu včetně financování investic v zahraničí a přímých úvěrů na projektové financování,
c) poskytováním finančních služeb s vývozem souvisejících, které zahrnují
1. poskytování refinančních úvěrů a úvěrů bance výrobce na financování výroby pro vývoz,
2. poskytování přímých úvěrů vývozci a výrobci na financování výroby pro vývoz,
3. poskytování bankovních záruk,
4. platební styk a zúčtování související s poskytováním úvěrů a služeb uvedených v písmenech a) a b) a bodech 1 až 3,
5. zajišťovací operace související s poskytováním úvěrů a služeb uvedených v písmenech a) a b) v bodech 1 až 3.
(2) Financováním výroby pro vývoz se pro účely této vyhlášky rozumí financování výroby před uskutečněním vývozu ve vazbě na příslib poskytnutí nebo uzavření smlouvy o poskytnutí přímého nebo refinančního úvěru nebo ve vazbě na následný vývoz.
§ 7
Podrobnosti stanovení ztrát exportní banky, způsob předkládání žádosti o dotování ztrát a způsob jejich dotování
(K § 6 odst. 12 zákona)
(1) Žádost o dotování ztrát, které vyplývají exportní bance z provozování zvýhodněného financování, (dále jen „dotace ztrát”) ze státního rozpočtu se předkládá při sestavování státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. K žádosti se přikládá informace o výši závazků vyplývajících ze smluv o získávání finančních zdrojů uzavřených ke dni podání žádosti, o užití finančních zdrojů, splacení poskytnutých finančních zdrojů a o předpokládané potřebě získání finančních zdrojů ve vazbě na stav projednávání jednotlivých žádostí o zvýhodněné financování.
(2) Dotace ztrát se poskytují v průběhu roku ve splátkách, a to až do výše stanovené ve státním rozpočtu pro příslušný rok. Splátky dotací ztrát se poskytují podle vykázané skutečnosti za předchozí období ve čtvrtletních platbách do dvacátého dne měsíce následujícího po skončení čtvrtletí. Splátky dotací ztrát za čtvrté čtvrtletí se poskytují zálohově podle vykazované předběžné skutečnosti, nejpozději do 7. ledna následujícího roku.
(3) Ztráty, které jsou tvořeny rozdíly mezi zúčtovanými úrokovými náklady na získání finančních zdrojů pro zvýhodněné financování a zúčtovanými úrokovými výnosy spojenými s poskytováním zvýhodněného financování a s dočasným využitím těchto zdrojů, se stanoví jako ztráty vzniklé z rozdílů mezi zúčtovanými úrokovými náklady na získání finančních zdrojů pro zvýhodněné financování a zúčtovanými úrokovými výnosy spojenými s poskytováním zvýhodněného financování a dočasným využitím těchto zdrojů včetně ztrát plynoucích z využití dočasně volných zdrojů pro operace se zvýhodněným financováním související.
(4) Ztráty, které jsou tvořeny poplatky písemně sjednanými mezi věřitelem a exportní bankou spojenými se získáváním těchto finančních zdrojů, se stanoví jako ztráty vzniklé z rozdílů mezi výnosy z poplatků písemně sjednaných mezi dlužníkem a exportní bankou při poskytnutí zdrojů, s výjimkou výnosových poplatků určených na krytí nákladů, které nehradí vývozce nebo výrobce, a náklady z poplatků písemně sjednaných s věřitelem při získání zdrojů exportní bankou.
(5) Ztráty, které jsou tvořeny náklady na tvorbu rezerv a opravných položek na základě zvláštního zákona,6) se stanoví jako ztráty vzniklé:
a) z nákladů vynaložených na tvorbu rezerv z objemu pohledávek z úvěrů a závazků z bankovních záruk, které nejsou předmětem pojištění vývozních úvěrových rizik sjednaného exportní bankou s exportní pojišťovnou nebo na které se, v souladu se všeobecnými pojistnými podmínkami exportní pojišťovny, pojistné plnění nevztahuje nebo je kráceno,
b) z nákladů na tvorbu opravných položek ke klasifikovaným pohledávkám z úvěrů, z objemu pohledávek z úvěrů a z pohledávek z bankovních záruk, snížených o hodnotu pojistného plnění, které má být na základě pojištění vývozních úvěrových rizik poskytnuto exportní bance nebo v její prospěch, a snížených o hodnotu ostatních forem zabezpečení splácení poskytnutého zvýhodněného financování.
(6) Ztráty z rozdílů mezi výnosy a náklady z operací s finančními deriváty se stanoví jako ztráty z rozdílů mezi úrokovými výnosy a úrokovými náklady z operací s finančními deriváty, ztráty z rozdílů měnových kursů vznikající při přepočtu cizí měny na českou měnu ke dni uskutečnění a zúčtování operace s finančními deriváty a ztráty vzniklé z rozdílů mezi výnosy a náklady z poplatků písemně sjednaných při operacích s finančními deriváty.
(7) Ztráty z rozdílů měnových kursů se stanoví jako ztráty z celkových rozdílů měnových kursů vznikající při přepočtu cizí měny na českou měnu ke dni uskutečnění a zúčtování účetního případu při získávání a poskytování finančních zdrojů.
(8) Ztráty z ostatních nákladů, které byly exportní bankou prokazatelně vynaloženy při získávání zdrojů, se stanoví jako ztráty z ostatních nákladů, které nemají charakter všeobecných provozních nákladů a které byly exportní bankou prokazatelně a hospodárně vynaloženy při poskytování zvýhodněného financování a získání finančních zdrojů ke zvýhodněnému financování.
§ 8
Podmínky a stanovení výše úhrady úrokových rozdílů a postup exportní banky při poskytování úhrad úrokových rozdílů
(K § 6 odst. 9 zákona)
(1) Úrokové rozdíly se vypočítají jako procentní podíl z rozdílu mezi skutečným úrokovým nákladem z nesplaceného úvěru poskytnutého vývozci bankou vývozce v cizí měně na skutečně realizovaný vývoz a alikvotním výnosem úroku (propočteného sazbou uvedenou v platebních podmínkách ve smlouvě o vývozu) z téhož objemu vývozního dodavatelského úvěru za stejné období. Nejnižší úroková sazba pro propočet úrokového výnosu je stanovena exportní bankou ve výši minimální úrokové sazby běžné na mezinárodních trzích pro státem podporované vývozní úvěry, vyhlášené k datu uzavření smlouvy o úvěru mezi vývozcem a bankou vývozce v Sazebníku cen za poskytované služby ČEB, a. s., (dále jen „minimální úroková sazba”). Pokud je ve smlouvě o vývozu stanovena nižší úroková sazba než minimální úroková sazba, potom se pro propočet výnosového úroku použije minimální úroková sazba.
(2) Úhrada úrokových rozdílů může být poskytnuta pouze za podmínky, že úvěr byl poskytnut v měně, pro kterou je minimální úroková sazba vyhlašována, a že nedošlo ke změně smlouvy o úvěru v části splátek a úrokových sazeb.
(3) Podkladem pro poskytnutí a stanovení výše úhrady úrokových rozdílů je Výpočet úrokových rozdílů podle vzoru uvedeného v příloze č. 2.
(4) Výše úhrady úrokových rozdílů poskytovaných vývozci se stanoví s ohledem na výši zdrojů schválených na úhradu úrokových rozdílů v příslušném kalendářním roce ve státním rozpočtu a celkových požadavků vývozců na jejich poskytnutí.
(5) Žádost vývozce o úhradu úrokových rozdílů včetně jejich příloh předkládá vývozce ministerstvu prostřednictvím exportní banky za uplynulý kalendářní rok vždy do 30. června.
(6) Exportní banka provede kontrolu žádosti vývozce o úhradu úrokových rozdílů z hlediska splnění podmínek zákona a této vyhlášky a zašle žádost se svým vyjádřením ministerstvu nejpozději do 30. září příslušného roku.
§ 9
Zrušuje se vyhláška č. 217/1995 Sb. ČR, k provedení § 9 písm. a) a b) zákona č. 58/1995 Sb. ČR, o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb. ČR, o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
§ 10
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Svoboda v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 278/1998 Sb.
„SCAN formulář”
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 278/1998 Sb.
„SCAN formulář”
1) § 5 odst. 1 zákona č. 58/1995 Sb. ČR, o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb. ČR, o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 7 odst. 1 zákona č. 58/1995 Sb. ČR, ve znění zákona č. 60/1998 Sb. ČR
3) § 6 odst. 6 zákona č. 58/1995 Sb. ČR, ve znění zákona č. 60/1998 Sb. ČR
4) § 2 písm. u) zákona č. 58/1995 Sb. ČR, ve znění zákona č. 60/1998 Sb. ČR
5) § 4 odst. 3 zákona č. 58/1995 Sb. ČR
6) § 5 odst. 1 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška
Ministerstva financí
ze dne 12. listopadu 1998
k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb.
Ministerstvo financí stanoví podle § 3 odst. 1, § 4 odst. 5 a 7, § 6 odst. 2, 9 a 12 zákona č. 58/1995 Sb. ČR, o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb. ČR, o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb. ČR, (úplné znění vyhlášeno pod č. 151/1998 Sb. ČR), (dále jen „zákon”):
§ 1
Způsob prokázání podílu hodnoty vývozu
(K § 3 odst. 1 zákona)
(1) Podíl hodnoty vývozu vytvořené v České republice se prokazuje při předložení žádosti o pojištění vývozních úvěrových rizik,1) žádosti o zvýhodněné financování2) a žádosti o úhradu úrokových rozdílů3) Prohlášením vývozce o podílu hodnoty vývozu podle vzoru uvedeného v příloze č. 1 (dále jen „prohlášení”), které je nedílnou součástí této žádosti. V případě, že žadatelem o zvýhodněné financování je zahraniční osoba, předkládá prohlášení vývozce.
(2) U pojištění vývozních úvěrových rizik podle § 1 písm. a) bodů 3, 4, 5, 6 a 7 zákona se podíl hodnoty vývozu prokazuje prohlášením u toho vývozu, který s těmito druhy pojištění souvisí.
(3) U těch způsobů zvýhodněného financování, jejichž předmětem je činnost spojená s přípravou a uskutečněním vývozu, se podíl hodnoty vývozu prokazuje prohlášením vztahujícím se k hodnotě vývozu, který s těmito způsoby zvýhodněného financování souvisí.
§ 2
Způsob výpočtu pojistné kapacity exportní pojišťovny
(K § 4 odst. 5 zákona)
Výpočet pojistné kapacity se provádí na základě návrhu Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., (dále jen „exportní pojišťovna”) a vychází z úhrnné hodnoty vývozních úvěrových rizik krytých platnými pojistnými smlouvami, snížené o hodnoty předpokládaných splátek pojištěných úvěrů, dále z hodnoty vývozních úvěrových rizik obsažených ve smlouvách o příslibu pojištění a v rozpracovaných pojistných smlouvách, u nichž lze kvalifikovaně předpokládat uzavření pojistných smluv v roce, na který je státní rozpočet sestavován. Údaje jsou uváděny v členění dle očekávané míry rizika vzniku pojistné události u jednotlivých obchodních případů, u platných pojistných smluv též v členění podle jejich předpokládané splatnosti.
§ 3
Způsob tvorby fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik
(K § 4 odst. 7 zákona)
(1) Fondy pro pojišťování vývozních úvěrových rizik, které vytváří exportní pojišťovna, jsou tvořeny odděleně od ostatních fondů podle zdrojů, jimiž jsou
a) příděly ze zisku na základě rozhodnutí valné hromady nebo akcionáře vykonávajícího působnost valné hromady,
b) dotace ze státního rozpočtu určené na tvorbu těchto fondů.
(2) Požadavek na dotace ze státního rozpočtu podle odstavce 1 písm. b) uplatní exportní pojišťovna vůči Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo”) při sestavování státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. Tento požadavek zdůvodní rozborem stavu fondů a rezerv pro pojištění vývozních úvěrových rizik ve vazbě na vývoj pojistné angažovanosti.4)
(3) Při zpracování návrhu výše dotace ze zdrojů státního rozpočtu pro doplnění pojistných fondů se vychází ze stavu fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik vytvořených ze státního rozpočtu v předcházejících letech, z předpokládaných změn těchto fondů po přídělech z rozdělení zisku společnosti, z předpokládaného rozsahu pojistných plnění a z předpokládaných změn technických rezerv v roce, na který je státní rozpočet sestavován.
(4) Uvolňování schválených dotací ze státního rozpočtu v průběhu roku probíhá etapovitě dle rozhodnutí ministerstva na základě žádosti exportní pojišťovny, ve které exportní pojišťovna dokládá skutečný stav pojistné angažovanosti k datu žádosti a předpoklad na nadcházející období 90 dnů, při zohlednění tvorby rezerv a fondů z vlastních finančních zdrojů.
(5) V případě, že by v důsledku pojistného plnění došlo u exportní pojišťovny v průběhu roku k poklesu zůstatku fondů a rezerv5) pod hranici stanovenou v § 4, exportní pojišťovna požádá ministerstvo o doplnění fondů podle odstavce 2.
(6) Celková výše fondů a rezerv5) nesmí na dobu delší než 3 měsíce poklesnout pod částku 1, 5 mld. Kč.
(7) V případě očekávaného poklesu fondů a rezerv5) pod hranici stanovenou v odstavci 6 postupuje exportní pojišťovna takto:
a) při skončení kalendářního čtvrtletí oznámí ministerstvu přehled očekávaných případů pojistného plnění,
b) v den vyhotovení protokolu, který obsahuje výsledky šetření pojistné události, oznámí data a částky pojistného plnění,
c) předloží ministerstvu zdůvodněný požadavek na doplnění fondů způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. b).
(8) Po posouzení oprávněnosti požadavku je částka požadovaná podle odstavce 7 písm. c) uvolněna jako dotace ze státního rozpočtu s určením na tvorbu fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik.
§ 4
Poměr mezi výší rezerv a fondů a objemem pojistné angažovanosti
(K § 4 odst. 7 zákona)
Pro zajištění bezpečného provozu udržuje exportní pojišťovna podíl fondů a rezerv5) ve výši nejméně 12 % z pojistné angažovanosti.4)
§ 5
Podíl exportní pojišťovny na pojistném plnění s využitím rezerv a fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik
(K § 4 odst. 7 zákona)
Zdroje exportní pojišťovny se v případě pojistného plnění použijí v tomto pořadí:
a) technické rezervy na pojistná plnění exportní pojišťovny z vývozních úvěrových rizik do jejich vyčerpání,
b) fondy tvořené podle § 3 odst. 1 písm. a) do úplného vyčerpání včetně nerozděleného zisku z minulých let, a to výlučně na úhradu ztráty,
c) fondy tvořené podle § 3 odst. 1 písm. b), a to výlučně na úhradu ztráty.
§ 6
Způsoby provozování zvýhodněného financování
(K § 6 odst. 2 zákona)
(1) Zvýhodněné financování je provozováno Českou exportní bankou, a. s., (dále jen „exportní banka”) těmito způsoby:
a) poskytováním refinančních úvěrů na financování vývozu včetně financování investic v zahraničí a refinančních úvěrů na projektové financování,
b) poskytováním přímých úvěrů na financování vývozu včetně financování investic v zahraničí a přímých úvěrů na projektové financování,
c) poskytováním finančních služeb s vývozem souvisejících, které zahrnují
1. poskytování refinančních úvěrů a úvěrů bance výrobce na financování výroby pro vývoz,
2. poskytování přímých úvěrů vývozci a výrobci na financování výroby pro vývoz,
3. poskytování bankovních záruk,
4. platební styk a zúčtování související s poskytováním úvěrů a služeb uvedených v písmenech a) a b) a bodech 1 až 3,
5. zajišťovací operace související s poskytováním úvěrů a služeb uvedených v písmenech a) a b) v bodech 1 až 3.
(2) Financováním výroby pro vývoz se pro účely této vyhlášky rozumí financování výroby před uskutečněním vývozu ve vazbě na příslib poskytnutí nebo uzavření smlouvy o poskytnutí přímého nebo refinančního úvěru nebo ve vazbě na následný vývoz.
§ 7
Podrobnosti stanovení ztrát exportní banky, způsob předkládání žádosti o dotování ztrát a způsob jejich dotování
(K § 6 odst. 12 zákona)
(1) Žádost o dotování ztrát, které vyplývají exportní bance z provozování zvýhodněného financování, (dále jen „dotace ztrát”) ze státního rozpočtu se předkládá při sestavování státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. K žádosti se přikládá informace o výši závazků vyplývajících ze smluv o získávání finančních zdrojů uzavřených ke dni podání žádosti, o užití finančních zdrojů, splacení poskytnutých finančních zdrojů a o předpokládané potřebě získání finančních zdrojů ve vazbě na stav projednávání jednotlivých žádostí o zvýhodněné financování.
(2) Dotace ztrát se poskytují v průběhu roku ve splátkách, a to až do výše stanovené ve státním rozpočtu pro příslušný rok. Splátky dotací ztrát se poskytují podle vykázané skutečnosti za předchozí období ve čtvrtletních platbách do dvacátého dne měsíce následujícího po skončení čtvrtletí. Splátky dotací ztrát za čtvrté čtvrtletí se poskytují zálohově podle vykazované předběžné skutečnosti, nejpozději do 7. ledna následujícího roku.
(3) Ztráty, které jsou tvořeny rozdíly mezi zúčtovanými úrokovými náklady na získání finančních zdrojů pro zvýhodněné financování a zúčtovanými úrokovými výnosy spojenými s poskytováním zvýhodněného financování a s dočasným využitím těchto zdrojů, se stanoví jako ztráty vzniklé z rozdílů mezi zúčtovanými úrokovými náklady na získání finančních zdrojů pro zvýhodněné financování a zúčtovanými úrokovými výnosy spojenými s poskytováním zvýhodněného financování a dočasným využitím těchto zdrojů včetně ztrát plynoucích z využití dočasně volných zdrojů pro operace se zvýhodněným financováním související.
(4) Ztráty, které jsou tvořeny poplatky písemně sjednanými mezi věřitelem a exportní bankou spojenými se získáváním těchto finančních zdrojů, se stanoví jako ztráty vzniklé z rozdílů mezi výnosy z poplatků písemně sjednaných mezi dlužníkem a exportní bankou při poskytnutí zdrojů, s výjimkou výnosových poplatků určených na krytí nákladů, které nehradí vývozce nebo výrobce, a náklady z poplatků písemně sjednaných s věřitelem při získání zdrojů exportní bankou.
(5) Ztráty, které jsou tvořeny náklady na tvorbu rezerv a opravných položek na základě zvláštního zákona,6) se stanoví jako ztráty vzniklé:
a) z nákladů vynaložených na tvorbu rezerv z objemu pohledávek z úvěrů a závazků z bankovních záruk, které nejsou předmětem pojištění vývozních úvěrových rizik sjednaného exportní bankou s exportní pojišťovnou nebo na které se, v souladu se všeobecnými pojistnými podmínkami exportní pojišťovny, pojistné plnění nevztahuje nebo je kráceno,
b) z nákladů na tvorbu opravných položek ke klasifikovaným pohledávkám z úvěrů, z objemu pohledávek z úvěrů a z pohledávek z bankovních záruk, snížených o hodnotu pojistného plnění, které má být na základě pojištění vývozních úvěrových rizik poskytnuto exportní bance nebo v její prospěch, a snížených o hodnotu ostatních forem zabezpečení splácení poskytnutého zvýhodněného financování.
(6) Ztráty z rozdílů mezi výnosy a náklady z operací s finančními deriváty se stanoví jako ztráty z rozdílů mezi úrokovými výnosy a úrokovými náklady z operací s finančními deriváty, ztráty z rozdílů měnových kursů vznikající při přepočtu cizí měny na českou měnu ke dni uskutečnění a zúčtování operace s finančními deriváty a ztráty vzniklé z rozdílů mezi výnosy a náklady z poplatků písemně sjednaných při operacích s finančními deriváty.
(7) Ztráty z rozdílů měnových kursů se stanoví jako ztráty z celkových rozdílů měnových kursů vznikající při přepočtu cizí měny na českou měnu ke dni uskutečnění a zúčtování účetního případu při získávání a poskytování finančních zdrojů.
(8) Ztráty z ostatních nákladů, které byly exportní bankou prokazatelně vynaloženy při získávání zdrojů, se stanoví jako ztráty z ostatních nákladů, které nemají charakter všeobecných provozních nákladů a které byly exportní bankou prokazatelně a hospodárně vynaloženy při poskytování zvýhodněného financování a získání finančních zdrojů ke zvýhodněnému financování.
§ 8
Podmínky a stanovení výše úhrady úrokových rozdílů a postup exportní banky při poskytování úhrad úrokových rozdílů
(K § 6 odst. 9 zákona)
(1) Úrokové rozdíly se vypočítají jako procentní podíl z rozdílu mezi skutečným úrokovým nákladem z nesplaceného úvěru poskytnutého vývozci bankou vývozce v cizí měně na skutečně realizovaný vývoz a alikvotním výnosem úroku (propočteného sazbou uvedenou v platebních podmínkách ve smlouvě o vývozu) z téhož objemu vývozního dodavatelského úvěru za stejné období. Nejnižší úroková sazba pro propočet úrokového výnosu je stanovena exportní bankou ve výši minimální úrokové sazby běžné na mezinárodních trzích pro státem podporované vývozní úvěry, vyhlášené k datu uzavření smlouvy o úvěru mezi vývozcem a bankou vývozce v Sazebníku cen za poskytované služby ČEB, a. s., (dále jen „minimální úroková sazba”). Pokud je ve smlouvě o vývozu stanovena nižší úroková sazba než minimální úroková sazba, potom se pro propočet výnosového úroku použije minimální úroková sazba.
(2) Úhrada úrokových rozdílů může být poskytnuta pouze za podmínky, že úvěr byl poskytnut v měně, pro kterou je minimální úroková sazba vyhlašována, a že nedošlo ke změně smlouvy o úvěru v části splátek a úrokových sazeb.
(3) Podkladem pro poskytnutí a stanovení výše úhrady úrokových rozdílů je Výpočet úrokových rozdílů podle vzoru uvedeného v příloze č. 2.
(4) Výše úhrady úrokových rozdílů poskytovaných vývozci se stanoví s ohledem na výši zdrojů schválených na úhradu úrokových rozdílů v příslušném kalendářním roce ve státním rozpočtu a celkových požadavků vývozců na jejich poskytnutí.
(5) Žádost vývozce o úhradu úrokových rozdílů včetně jejich příloh předkládá vývozce ministerstvu prostřednictvím exportní banky za uplynulý kalendářní rok vždy do 30. června.
(6) Exportní banka provede kontrolu žádosti vývozce o úhradu úrokových rozdílů z hlediska splnění podmínek zákona a této vyhlášky a zašle žádost se svým vyjádřením ministerstvu nejpozději do 30. září příslušného roku.
§ 9
Zrušuje se vyhláška č. 217/1995 Sb. ČR, k provedení § 9 písm. a) a b) zákona č. 58/1995 Sb. ČR, o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb. ČR, o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
§ 10
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Svoboda v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 278/1998 Sb.
„SCAN formulář”
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 278/1998 Sb.
„SCAN formulář”
1) § 5 odst. 1 zákona č. 58/1995 Sb. ČR, o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb. ČR, o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 7 odst. 1 zákona č. 58/1995 Sb. ČR, ve znění zákona č. 60/1998 Sb. ČR
3) § 6 odst. 6 zákona č. 58/1995 Sb. ČR, ve znění zákona č. 60/1998 Sb. ČR
4) § 2 písm. u) zákona č. 58/1995 Sb. ČR, ve znění zákona č. 60/1998 Sb. ČR
5) § 4 odst. 3 zákona č. 58/1995 Sb. ČR
6) § 5 odst. 1 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
