Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 12. dubna 2001, kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

150

VYHLÁŠKA
Ministerstva průmyslu a obchodu
ze dne 12. dubna 2001,
kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie






      Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, (dále jen ,,zákon") k provedení § 6 odst. 1 zákona:

§ 1

Předmět úpravy

      (1)  Vyhláška stanoví minimální účinnost užití energie při

a)

výrobě tepelné energie v kotlích,

b)

dodávce tepelné energie na výstupu z kotelny,

c)

výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí,

d)

kombinované výrobě elektřiny a tepla v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem,

e)

kombinované výrobě elektřiny a tepla v souboru s plynovou a parní turbínou a spalinovým kotlem (dále jen ,,paroplynový cyklus"),

f)

kombinované výrobě elektřiny a tepla v kogenerační jednotce s pístovým motorem,

g)

kombinované výrobě elektřiny a tepla v palivovém článku.

      (2)  Vyhláška dále určuje způsob stanovení skutečně dosažené účinnosti užití energie v zařízeních pro výrobu elektřiny a tepelné energie.

§ 2

Rozsah úpravy

      (1)  Vyhláška se vztahuje na nově zřizovaná zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie a na zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie, u nichž se provádí změna dokončených staveb (dále jen ,,rekonstrukce zařízení"), s výjimkou zařízení pro výrobu tepelné energie s celkovým tepelným výkonem do 200 kW, kogeneračních jednotek s pístovými motory do celkového elektrického výkonu výrobny 90 kW a kotlů využívajících teplo odpadních spalin z technologických procesů, a to i v případě, že jsou vybaveny přitápěním.

      (2)  Vyhláška se vztahuje na nově zřizovaná zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie a na rekonstrukce zařízení, k nimž bylo vydáno stavební povolení¹) po dni nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 3

Minimální účinnost užití energie při výrobě tepelné energie v kotlích


      (1)  Účinností užití energie při výrobě tepelné energie v kotlích je účinnost výroby tepelné energie v kotli hv podle přílohy č. 1 a účinnost dodávky tepelné energie z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie hd podle přílohy č. 4.

      (2)  Minimální účinnost výroby tepelné energie při provozu kotlů v závislosti na druhu spalovaného paliva a jmenovitém výkonu kotle je uvedena v příloze č. 2, při provozu spalinových kotlů za plynovou turbínou v příloze č. 3. Minimální účinnost dodávky tepelné energie z kotelny je uvedena v příloze č. 5.

      (3)  Minimální účinnost výroby tepelné energie a minimální účinnost dodávky tepelné energie se vztahuje jak na samostatný zdroj tepelné energie, tak na kotelnu, která je součástí výrobny elektřiny.

      (4)  Jestliže je v kotelně více kotlů, vztahuje se minimální účinnost výroby tepelné energie hv na každý kotel, s výjimkou kotle, který byl v daném roce z vážných provozních důvodů využíván jen v krátkých intervalech, popř. s podstatně sníženým výkonem. Tím není dotčeno dodržení minimální účinnosti dodávky tepelné energie hd uvedené v příloze č. 5.

      (5)  Není-li v kotelně instalováno měření výroby tepelné energie a spotřeby paliva na všech kotlích, zjiš-ťuje se splnění minimální účinnosti výroby u kotlů, které jsou měřením vybaveny. U ostatních kotlů se splnění minimální účinnosti výroby zjišťuje za část roku, kdy to provozní podmínky umožňují, zejména za dobu, kdy byl kotel v provozu samostatně. Vždy se zjišťuje dodržení minimální účinnosti dodávky z kotelny hd uvedené v příloze č. 5.

      (6)  Při rekonstrukci zařízení pro výrobu tepelné energie v kotli nemusí být splněna minimální účinnost výroby tepelné energie podle přílohy č. 2 nebo 3 nebo účinnost dodávky tepelné energie podle přílohy č. 5, prokáže-li energetický audit, že její splnění není technicky možné nebo je ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie. Takto stanovená hodnota účinnosti se stává závaznou pro dodržování při provozu zařízení.

§ 4

Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí

      (1)  Účinností užití energie při výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí je účinnost výroby elektřiny hl podle přílohy č. 6.

      (2)  Minimální účinnost výroby elektřiny při provozu turbosoustrojí je uvedena v příloze č. 7.

      (3)  Minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 se nevztahuje na parní turbosoustrojí s kondenzačním provozem, které odebírá páru z rozvodu o nižším tlaku a slouží zpravidla k regulaci kolísavého odběru páry průmyslového závodu.

      (4)  Je-li ve výrobně elektřiny více turbosoustrojí, vztahuje se minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 na průměrnou hodnotu celé výrobny.

      (5)  Při rekonstrukci zařízení pro výrobu elektřiny v parním kondenzačním turbosoustrojí nemusí být splněna minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7, prokáže-li energetický audit, že pro jeho splnění nelze zajistit dostatečný odběr tepelné energie nebo zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technicky nevhodné nebo ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie. Takto stanovená hodnota účinnosti se stává závaznou pro dodržování při provozu zařízení.

§ 5

Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem

      (1)  Účinností užití energie při výrobě tepelné energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem je účinnost výroby energie het podle přílo- hy č. 8.

      (2)  Minimální účinnost výroby energie při provozu soustrojí vztažená na výsledné produkty, tj. elektrickou a tepelnou energii, je uvedena v příloze č. 9.

      (3)  Špičkovým provozem soustrojí v příloze č. 9 je provoz nejvýše 500 hodin ročně.

      (4)  Je-li ve výrobně elektřiny více soustrojí s plynovou turbínou, vztahuje se požadavek dodržení minimální účinnosti podle přílohy č. 9 na průměrnou hodnotu celé výrobny.

§ 6

Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie v paroplynovém cyklu

      (1)  Účinností užití energie při výrobě tepelné energie v paroplynovém cyklu je účinnost výroby energie het podle přílohy č. 10.

      (2)  Minimální účinnost výroby energie při provozu paroplynového cyklu vztažená na výsledné produkty, tj. elektřinu a tepelnou energii, je uvedena v příloze č. 9.

      (3)  Je-li ve výrobně elektřiny více soustrojí s plynovou, popř. s parní turbínou, vztahuje se požadavek dodržení minimální účinnosti podle přílohy č. 9 na průměrnou hodnotu celé výrobny.

§ 7

Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem

      (1)  Účinností užití energie při výrobě tepelné energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem je účinnost výroby elektřiny hkj podle přílohy č. 11 a účinnost výroby energie ve výrobně het podle přílo-hy č. 12.

      (2)  Minimální účinnost výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem vztažená na výsledné produkty, tj. elektřinu a tepelnou energii, je uvedena v příloze č. 13.

      (3)  Špičkovým provozem soustrojí se v přílo- ze č. 13 rozumí provoz nejvýše 500 hodin ročně.

      (4)  Je-li ve výrobně více kogeneračních jednotek a výroba elektrické a tepelné energie je měřena souhrnně za celou výrobnu, vztahuje se požadavek dodržení hodnoty minimální účinnosti podle přílohy č. 13 na celou výrobnu.

      (5)  Minimální účinnost výroby energie při kombinaci kogeneračních jednotek a kotlů ve výrobně je uvedena v příloze č. 13.

§ 8

Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie v palivovém článku

      (1)  Účinností užití energie při výrobě tepelné energie v palivovém článku je účinnost výroby elektřiny a tepelné energie hpc podle přílohy č. 14 a účinnost výroby energie ve výrobně het podle přílohy č. 15.

      (2)  Minimální účinnost výroby energie v palivovém článku bude stanovena po získání potřebných provozních zkušeností a po ověření prakticky dosažitelných hodnot.

      (3)  Je-li ve výrobně více palivových článků a výroba elektřiny a tepelné energie je měřena souhrnně za celou výrobnu, vztahuje se požadavek dodržení minimální účinnosti na celou výrobnu.

§ 9

Stanovení minimální účinnosti užití energie

      (1)  Ve zdrojích tepelné energie s celkovým tepelným výkonem nad 200 kW a ve výrobnách elektřiny s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nad 90 kW se vede provozní evidence o instalovaném zařízení a využívá se k vyhodnocování účinnosti užití energie a k porovnání provozních hodnot s minimální účinností podle příloh č. 2, 3, 7, 9 a 13.

      (2)  Na vyžádání se předkládá provozní evidence a výpočet účinnosti užití energie Státní energetické inspekci podle zvláštního právního předpisu.²)

      (3)  Účinnost dodávky tepelné energie ze zdroje hd a účinnost výroby tepelné energie hv u každého kotle vybaveného měřením výroby tepla a spotřeby paliva se ve zdroji tepelné energie s celkovým výkonem nad 200 kW vyhodnocuje a eviduje 1x měsíčně. Pro ostatní kotle platí ustanovení § 3 odst. 6.

      (4)  Účinnost výroby elektřiny hel se vyhodnocuje pro každé parní turbosoustrojí, pro každé soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem a pro celou výrobnu elektřiny 1x měsíčně.

      (5)  Účinnost užití energie het se ve výrobně elektřiny s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nad 90 kW u každé kogenerační jednotky nebo palivového článku, pokud jsou vybaveny samostatným měřením výroby elektřiny a spotřeby paliva, a pro celou výrobnu elektřiny vyhodnocuje 1x měsíčně.

      (6)  Hodnocení minimální účinnosti užití energie podle příloh č. 2, 3, 7, 9 a 13 se provádí vždy jednou ročně a je rozhodující splnění průměrné roční hodnoty dosahované za provozních podmínek zdroje tepelné energie a výrobny elektřiny.

§ 10

Účinnost

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou § 9 odst. 6, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.




Ministr:


doc. Ing. Grégr v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

²)

§ 93 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).