Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 12. dubna 2001, kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům

152

VYHLÁŠKA
Ministerstva průmyslu a obchodu
ze dne 12. dubna 2001,
kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla
pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení
budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům






      Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, (dále jen ,,zákon") k provedení § 6 odst. 6, 7 a 8 zákona:

§ 1

Předmět úpravy

      Tato vyhláška upravuje

a)

pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody,

b)

měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody,

c)

požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům.

§ 2

Rozsah úpravy

      (1)  Tato vyhláška se vztahuje na ústřední vytápění a centrální přípravu teplé užitkové vody

a)

v bytech a nebytových prostorách bytových budov nájemních, družstevních i bytových budov s byty ve vlastnictví osob,

b)

v provozních prostorách budov nebytových.

      (2)  Vyhláška se nevztahuje na budovy, ve kterých jsou všechny byty a nebytové prostory v užívání jediné právnické nebo fyzické osoby, která je vlastníkem budovy, a na budovy, ve kterých je vytápění řešeno podle zvláštního předpisu.

§ 3

Pravidla pro vytápění

      (1)  Otopné období začíná 1. září a končí 31. květ-na následujícího roku.

      (2)  Dodávka tepelné energie se zahájí v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 °C pro následující den.

      (3)  Průměrnou denní teplotou venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu sálání okolních ploch v 7.00, 14.00 a ve 21.00 hod., přičemž teplota měřená ve 21.00 hod. se počítá dvakrát.

      (4)  Vytápění bytů a nebytových prostor v bytových a nebytových budovách se omezí nebo přeruší v otopném období tehdy, jestliže průměrná denní tep-lota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě vystoupí nad +13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat pokles této teploty pro následující den. Při následném poklesu průměrné denní teploty venkovního vzduchu pod +13 °C se vytápění obnoví.

      (5)  V případě souhlasu nejméně dvou třetin nájemníků (spotřebitelů) se vytápění uskutečňuje mimo otopné období, vyžaduje-li to průběh venkovních tep-lot a připouští-li to technické a zásobovací podmínky.

      (6)  V průběhu otopného období jsou byty v době od 6.00 do 22.00 hod. a ostatní prostory v době jejich provozu vytápěny tak, aby dosažené průměrné teploty vnitřního vzduchu zajišťovaly výpočtové teploty vnitřního vzduchu stanovené projektem.

      (7)  Výpočtová teplota vnitřního vzduchu stanovená projektem je tzv. výsledná teplota, která zohledňuje vedle teploty vnitřního vzduchu i vliv sálání okolních stěn. Měří se kulovým teploměrem.

      (8)  Průměrná teplota vnitřního vzduchu ve vytápěných místnostech se měří teploměrem odstíněným vůči sálání okolních ploch a vlivu oslunění a činí jednu čtvrtinu součtu teplot vnitřního vzduchu naměřených uprostřed půdorysu místnosti ve výši 1 m nad nášlapnou vrstvou podlahy v 8.00, 12.00, 16.00 a 21.00 hod.

      (9)  V době od 22.00 do 6.00 hod. se vytápění obytných místností a v neprovozní době ostatních vytápěných prostor podle potřeby omezí nebo krátkodobě přeruší do té míry, aby byly dodrženy požadavky jejich teplotního útlumu zajišťujícího tepelnou stabilitu místností.

      (10)  V průběhu vytápění je podle odstavce 6 v obytných místnostech a v ostatních prostorách s obdobným využíváním vybavených otopným tělesem odpovídající průměrná teplota vnitřního vzduchu naměřená teploměrem odstíněným vůči sálání okolních ploch a vlivu oslunění oproti číselné hodnotě výpočtové teploty vnitřního vzduchu stanovené projektem

--  vyšší o 1 °C v místnosti s jednou venkovní stěnou,
--  vyšší o 1,5 °C v místnosti s dvěma venkovními stěnami,
--  vyšší o 2 °C v místnosti s třemi nebo více venkovními stěnami,
--  navíc vyšší o 1 °C v místnosti s nadměrným zasklením.

      (11)  Vytápění na vyšší průměrné teploty vnitřního vzduchu ve vytápěných místnostech je možné v případě bytů za předpokladu požadavku více než dvou třetin nájemníků a za podmínky, že v bytech ani nebytových prostorách nebudou překročeny limity vnitřních teplot.

      (12)  Nepřekročitelné limity průměrných teplot vnitřního vzduchu pro byty a nebytové prostory v bytových a nebytových budovách jsou dány zvýšením průměrných vnitřních teplot stanovených podle zásad uvedených v odstavcích 6, 10 a 11 o hodnotu 2 °C, případně teplotami určenými v nebytových prostorách technologickými předpisy nebo stanovenými odbornou expertízou.

      (13)  Společné vytápěné prostory v obytných domech a nebytové prostory v bytových i nebytových budovách jsou v průběhu otopného období v době jejich provozu vytápěny tak, aby v nich byla zabezpečena výpočtová teplota vnitřního vzduchu stanovená projektem.

      (14)  Vytápění nebytových prostor v bytových i nebytových budovách se ve dnech, kdy nejsou provozovány, omezí nebo přeruší tak, aby byly dodrženy požadavky jejich teplotního útlumu zajišťujícího jejich tepelnou stabilitu.

      (15)  Projektové výpočtové teploty vnitřního vzduchu vybraných bytových a nebytových prostor jsou stanoveny zvláštním právním předpisem.

      (16)  Plánované opravy, údržbové a revizní práce, které mohou způsobit omezení či přerušení dodávky tepla k vytápění, se provádějí mimo otopné období.

§ 4

Pravidla pro dodávku teplé užitkové vody

      (1)  Teplá užitková voda je dodávána celoročně tak, aby měla na výtoku u spotřebitele teplotu 45 až 60 °C, s výjimkou možnosti krátkodobého poklesu v době odběrných špiček spotřeby v zúčtovací jednotce.

      (2)  Dodávka podle odstavce 1 je uskutečňována denně nejméně v době od 6.00 do 22.00 hod.

      (3)  Do nebytových budov se dodávka ve dnech, kdy tyto budovy nejsou provozovány, přeruší, pokud je to technicky možné.

      (4)  Nepřekročitelné limity spotřeby tepelné energie na dodávky teplé užitkové vody odpovídají měrným spotřebám na její přípravu a dodávku zvýšeným oproti hodnotám uvedeným v § 5 odst. 1 písm. b) o 50 %.

      (5)  Letní odstávka v dodávce teplé užitkové vody z důvodu plánované údržby v rozsahu do 14 dnů se dohodne mezi dodavatelem a odběratelem, který ji oznámí nejméně 10 dnů před jejím započetím všem spotřebitelům.

§ 5

Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a na dodávku teplé užitkové vody uplatňované při užívání nových nebo při změně dokončených staveb

      (1)  Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a dodávku teplé užitkové vody vztažené na 1m² započítatelné podlahové plochy bytů, nebytových prostor a společných prostor bytových budov postavených, nebo u nichž byla stavební úprava dokončena po termínu účinnosti této vyhlášky, případně na 1 m³ připravené teplé užitkové vody, jsou:

a)

na vytápění pro průměrnou výšku stropu místností 2,7 m

      1.  při vytápění ze zdroje tepla s násypnými kotli na tuhá paliva
0,7 GJ/m² za otop. období nebo
0,206 MJ/m².D^o,
      2.  při vytápění z ostatních zdrojů tepla
0,55 GJ/m² za otop. období nebo
0,162 MJ/m².D^O,
      3.  pro jinou průměrnou výšku stropu místností se hodnota ukazatele přepočte poměrem skutečné výšky stropu k hodnotě 2,7 m,

b)

na dodávku teplé užitkové vody při měření nebo stanovení spotřeby tepla na přípravu teplé užitkové vody

      1.  v zásobované budově
0,2 GJ/m².rok nebo
0,3 GJ/m³,
      2.  v zařízení její přípravy mimo zásobovanou budovu
0,25 GJ/m².rok nebo
0,35 GJ/m³.

      (2)  Počet denostupňů D^o je určen vztahem

D^o = n . (tis -- tes),

kde je

n
počet dnů vytápění v otopném období,
tis
průměrná vnitřní výpočtová teplota ve vytápěných prostorách objektu ve °C stanovená váženým průměrem podle m³ obestavěného vytápěného prostoru (obvykle lze použít +20 °C),
tes
průměrná teplota venkovního vzduchu ve dnech vytápění v otopném období ve °C (obvykle se používá průměrná teplota stanovená z denních měření hydrometeorologických nebo jiných stanic v dané lokalitě).

      (3)  Přípustné hodnoty měrných ukazatelů spotřeby tepelné energie na vytápění všech bytových budov experimentální výstavby a nebytových budov určuje v jednotlivých případech jejich energetický průkaz budovy, který vlastník nově postavené budovy nebo budovy, u které byla provedena stavební úprava po termínu účinnosti vyhlášky, uvádí v dokumentaci přikládané k žádosti o vydání stavebního povolení. Podrobnosti energetického průkazu budovy stanoví zvláštní právní předpis.


§ 6

Regulace ústředního vytápění a dodávky teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce

      (1)  Regulace vytápění bytových a nebytových objektů se provádí

a)

regulací parametrů teplonosné látky, zejména podle průběhu klimatických podmínek nebo ven-kovní teploty ve vztahu k vnitřní teplotě ve vytápěném prostoru nebo podle zátěže, pokud není zajišťována již jejím výrobcem či distributorem, s výjimkou vytápění ze zdrojů s násypnými kotli na tuhá paliva,

b)

samostatnou automatickou regulací části vnitřního zařízení -- zónová regulace, pokud to vyžaduje situování budovy vzhledem ke světovým stranám, odlišná tepelná akumulace nebo různý způsob využívání jejích jednotlivých částí, zejména byty a nebytové prostory,

c)

individuálním automatickým regulačním zařízením u jednotlivých spotřebičů určených pro vytápění reagujícím na změny vnitřních teplotních podmínek a výskyt tepelných zisků s výjimkou případů, kde je to z technických nebo bezpečnostních důvodů neuskutečnitelné, zejména sálavé vytápění, teplovzdušné vytápění, vytápění ze zdrojů tepla s násypnými kotli na tuhá paliva,

d)

regulací tlakové diference v odběrném tepelném zařízení, pokud to vnitřní rozvod tepla vybavený individuální regulací podle písmene c) vyžaduje.

      (2)  Regulace parametrů teplé užitkové vody se provádí, pokud není zajišťována již jejím výrobcem či distributorem,

a)

regulací teploty teplé užitkové vody v rozmezí stanoveném v pravidlech pro dodávku teplé užitkové vody,

b)

zajištěním požadovaného přetlaku nezbytného ke spolehlivé dodávce v budově.

§ 7

Měření množství tepla a teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce

      (1)  Stanovení množství tepelné energie v případě její výroby uvnitř zúčtovací jednotky se provádí měřením v kotelně nebo zjišťováním množství spotřebovaného paliva a výpočtem z množství paliva a jeho průměrné výhřevnosti.

      (2)  Měření množství teplé užitkové vody připravované v zúčtovací jednotce se provádí měřením množství vody na vstupu do ohřívače. Spotřeba teplé užitkové vody u konečných spotřebitelů může být vyhodnocována na základě instalace a odečítání spotřebitelských vodoměrů.

      (3)  Stanovení množství tepelné energie pro ohřev teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce se v bytové a nebytové budově provádí

a)

v případě, že je teplá užitková voda připravována v předávací stanici umístěné v budově, měřením množství tepelné energie na vstupu do ohřívače teplé užitkové vody, případně jeho stanovením ze spotřeby mimo otopné období,

b)

v případě ohřevu teplé užitkové vody ve zdroji tepla (kotelně) umístěném v budově může být měření tepelné energie nahrazeno stanovením množství paliva na její ohřev (např. podle spotřeby mimo otopné období), případně použitím vzájemného podílu spotřeby tepla na ohřev teplé užitkové vody (obvykle 30 až 40 %) a na vytápění (obvykle 60 až 70 %).

      (4)  Měřicí a indikační technika uplatněná u spotřebitelů v zúčtovací jednotce se instaluje u všech spotřebitelů a je shodného principu a provedení.

§ 8

Účinnost

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.




Ministr:


doc. Ing. Grégr v. r.