Vyhláška Ministerstva zemědělství ze dne 23. března 2001, kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků a principy metod laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsob uchovávání vzorků

124

VYHLÁŠKA
Ministerstva zemědělství
ze dne 23. března 2001,
kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků a principy metod laboratorního zkoušení krmiv,
doplňkových látek a premixů a způsob uchovávání vzorků







      Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 17 odst. 8 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., (dále jen ,,zákon") k provedení § 4 odst. 12:

Odběr vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů

§ 1

      (1)  Při odběru vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů prováděném v rámci odborného dozoru a zkoušení¹) se používají postupy uvedené v této vyhlášce.

      (2)  Odběr vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů zahrnuje odběr dílčích vzorků pro účely sestavení souhrnného a konečného vzorku, odběr dílčích vzorků pro účely stanovení pracovní přesnosti míchacího zařízení a pro účely posouzení homogenity doplňkových látek a aminokyselin v premixech a krmivech s použitím premixů (dále jen ,,homogenita") a způsob označování a uchovávání konečných, případně dílčích vzorků včetně vyhotovení protokolu o jejich odběru. Toto ustanovení se nevztahuje na odběr vzorků pro stanovení reziduí pesticidů a přítomnosti mikroorganismů, který se provádí podle zvláštního právního předpisu.²)

§ 2

      (1)  Při odběru dílčího vzorku, za který se považuje hmotnostní část jedné partie získaná jedním náběrem, se používají pomůcky a zařízení uvedené v příloze č. 1 této vyhlášky.

      (2)  Minimální počet dílčích vzorků podle druhu krmiva, doplňkové látky a premixu a v návaznosti na hmotnost nebo počet obalů vzorkované partie je uveden v příloze č. 2 sloupci 2 této vyhlášky.

      (3)  U krmiv, doplňkových látek a premixů balených do obalů o hmotnosti nižší než 1 kg nebo o objemu nižším než 1 litr se považuje za dílčí vzorek vždy obsah jednoho balení, například obsah jedné krabice, sáčku nebo bloku krmiva.

      (4)  Postup odběru dílčích vzorků podle odstavců 2 a 3 se nevztahuje na odběr dílčích vzorků pro posouzení homogenity³) doplňkové látky v partii premixu nebo krmiva vyrobeného s použitím premixu nebo pro posouzení pracovní přesnosti míchacích zařízení.

      (5)  Při odběru vzorků pro posouzení homogenity doplňkové látky v partii premixu nebo krmiva s použitím premixu se odebírají dílčí vzorky nejméně z pěti obalů.

      (6)  Za vzorkovanou partii se považuje množství krmiva, doplňkové látky nebo premixu, které vykazuje jednotnost svým vnějším uspořádáním, označením a místním uložením. Pokud při odběru dílčích vzorků neumožňuje velikost, uložení a přístupnost partie krmiva, doplňkové látky nebo premixu odběr vzorků ze všech míst partie, vzorkuje se a označí za vzorkovanou partii ta její část nebo hmotnost, z níž byly dílčí vzorky odebrány.

      (7)  Při odběru dílčích vzorků pro posouzení pracovní přesnosti míchacího zařízení se odebírá 10 dílčích vzorků z posuzovaného obsahu míchacího zařízení způsobem uvedeným v příloze č. 16.

§ 3

      (1)  Při odběru dílčích vzorků tvoří celková hmotnost všech odebraných dílčích vzorků jedné partie krmiva, doplňkové látky nebo premixu souhrnný vzorek; jeho minimální hmotnost je stanovena v příloze č. 3 sloupci 2 této vyhlášky.

      (2)  Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na dílčí vzorky odebrané pro posouzení homogenity doplňkové látky v partii premixu nebo krmiva s použitím premixu nebo pro posouzení pracovní přesnosti míchacích zařízení a pro stanovení přítomnosti nebo obsahu nežádoucích látek a zakázaných látek a produktů v krmivech.

      (3)  Při odběru vzorků pro posouzení homogenity doplňkové látky v partii premixu nebo krmiva s použitím premixu tvoří dílčí vzorky z jednoho obalu vždy jeden souhrnný vzorek.

      (4)  Při odběru vzorků pro posouzení pracovní přesnosti míchacích zařízení tvoří dílčí vzorek odebraný z míchacího zařízení vždy jeden souhrnný vzorek, který je považován současně i za vzorek konečný.

      (5)  Při odběru vzorků pro stanovení přítomnosti nebo obsahu nežádoucích látek a zakázaných látek a produktů v krmivech je stanoven minimální počet souhrnných vzorků, který je uveden v příloze č. 4 sloupci 2 této vyhlášky; minimální hmotnost těchto vzorků nesmí být menší než čtyři kilogramy nebo u kapalných forem nesmí být objem menší než čtyři litry.

§ 4

      (1)  Ze souhrnného vzorku se přímo nebo po redukci vyhotoví nejméně tři konečné vzorky, které tvoří množství souhrnného vzorku určené pro zkoušení; minimální hmotnost konečného vzorku je uvedena v příloze č. 5 sloupci 2 této vyhlášky.

      (2)  Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na souhrnné vzorky při odběru vzorků pro posouzení homogenity doplňkové látky v partii premixu nebo krmiva s použitím premixu a pro posouzení pracovní přesnosti míchacího zařízení, u nichž souhrnný vzorek tvoří současně konečný vzorek.

      (3)  Postup odběru vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky.

      (4)  Vzorky určené k laboratornímu zkoušení se neprodleně doručí spolu s protokolem o odběru vzorku do příslušné laboratoře.⁴)

§ 5

      (1)  Při odběru vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů se konečné vzorky uchovávají v čistých, suchých, vlhkost nepropouštějících, vzduchotěsně uzavíratelných obalech. Obaly s konečnými vzorky se uzavřou a uzávěr obalu se opatří plombou nebo pečetí tak, aby bylo vyloučeno otevření obalu bez poškození pečetě nebo plomby. Pečeť nebo plomba se zajistí tak, aby nebyla po otevření obalu použitelná.

      (2)  Konečné vzorky se při odběru označují nejméně těmito údaji:

a)

názvem vzorkovaného krmiva, doplňkové látky nebo premixu,

b)

obchodním jménem a sídlem právnické osoby, která zajistila odběr konečného vzorku při odběru vzorků na vyžádání,

c)

jménem a příjmením (dále jen ,,jméno") fyzické osoby, která prováděla odběr.

      (3)  Označení vzorku se zajistí tak, aby bylo pevně spojeno se vzorkem, jeho pečetí nebo plombou.

      (4)  Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nevztahuje na dílčí vzorky odebrané pro posouzení homogenity a pracovní přesnosti míchacích zařízení.

      (5)  Při odběru dílčích vzorků pro posouzení homogenity nebo pracovní přesnosti míchacích zařízení se dílčí vzorky, které jsou i konečnými vzorky, uchovávají v čistých, suchých, vlhkost nepropouštějících, vzduchotěsně uzavíratelných obalech. Obaly se vzorky se uzavřou a označí vždy těmito údaji:

a)

názvem vzorkovaného krmiva, doplňkové látky, premixu nebo u vzorků pro posouzení pracovní přesnosti ověřovaným typem míchacího zařízení,

b)

obchodním jménem a sídlem právnické osoby nebo jménem fyzické osoby, která je výrobcem krmiva, doplňkové látky a premixu, u vzorků pro posouzení pracovní přesnosti obchodním jménem a sídlem právnické osoby nebo jménem fyzické osoby, která je majitelem míchacího zařízení,

c)

jménem fyzické osoby, která prováděla odběr vzorku.

      (6)  Při odběru vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů určených pro zkoušení fotolabilních látek se musí konečné vzorky uchovávat v obalech, které zabrání přístupu světla.

§ 6

      (1)  O každém odběru konečného vzorku krmiva, doplňkové látky a premixu se vyhotoví protokol, který umožní přesnou identifikaci každé vzorkované partie tak, aby nemohlo dojít k záměně vzorků. Protokol o odběru vzorku se připojí ke každému konečnému vzorku. Pro účely posouzení homogenity nebo pracovní přesnosti míchacích zařízení se o odběru všech vzorků pořizuje pouze jeden protokol.

      (2)  Protokol obsahuje vždy tyto údaje:

a)

jméno a bydliště fyzické osoby nebo obchodní jméno a sídlo právnické osoby, která dodala, dovezla nebo vyrobila vzorkované krmivo, doplňkovou látku nebo premix,

b)

jméno a bydliště fyzické osoby nebo obchodní jméno a sídlo právnické osoby, pokud jí bylo vzorkované krmivo, doplňková látka nebo premix dodán,

c)

název vzorkovaného krmiva, doplňkové látky nebo premixu a hmotnost nebo objem vzorkované partie,

d)

datum odběru vzorku,

e)

sídlo orgánu odborného dozoru,¹) který zajistil odběr vzorku,

f)

jméno fyzické osoby, která prováděla odběr,

g)

místo uložení partie,

h)

plán vzorkování s uvedením míst odběru dílčích vzorků, pokud byl zpracován,

i)

důvod vzorkování.

Laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů

§ 7

      (1)  K laboratornímu zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů, které zahrnuje jejich chemické, fyzikální, smyslové a speciální zkoušení, se v rámci provádění odborného dozoru a zkoušení¹) používají národní metodické postupy (dále jen ,,národní metody") a v případech, kdy nelze použít národní metodu nebo vyžaduje-li to mezinárodní obchodní styk, se používají mezinárodní metodické postupy (dále jen ,,mezinárodní metody").

      (2)  Seznam a principy metod používaných k laboratornímu zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů jsou uvedeny v přílohách č. 7 až 14 této vyhlášky s označením A pro národní metody a B pro mezinárodní metody.

      (3)  Pokud není metoda pro zkoušení daného znaku uvedena v přílohách č. 7 až 14 této vyhlášky a kontrola tohoto znaku je nezbytná, lze použít jinou vhodnou metodu, která odpovídá dosažené úrovni vědeckého a technického poznání. Obecné podmínky pro použití zkušební metody jsou uvedeny v přílo-ze č. 15 této vyhlášky.

§ 8

      (1)  Pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů, s výjimkou fyzikálního, smyslového a speciálního zkoušení, se konečný vzorek upravuje na zkušební vzorek. Zkušební vzorek je reprezentativní část konečného vzorku upravená způsobem uvedeným v příloze č. 7 této vyhlášky.

      (2)  V případě, že nelze provést úpravu vzorku bez ovlivnění obsahu jeho vlhkosti, předsuší se vzorek podle postupu stanoveného v příloze č. 7 této vyhlášky.

      (3)  Vzorek se upravuje tak, aby nedošlo k jeho znečištění nebo ke změně jeho složení. Při zkoušení látek v koncentracích nižších než 10^-3 g/kg je nutno vyloučit znečištění vzorků látkami pocházejícími z použitých pomůcek, přístrojů nebo z okolního prostředí. Mletí, promíchávání a prosévání se provádí co nejrychleji, aby byl vzorek co nejméně vystaven vlivu vzduchu a světla. Na úpravu vzorku nelze použít mlýnky ani jiné přístroje, které by mohly způsobit zahřátí vzorku nad 40 °C. Vzorek zvláště citlivý na zahřátí se rozdrtí ručně.

§ 9

      (1)  Zkušební vzorky krmiv, doplňkových látek a premixů se po skončení zkoušek uchovávají způsoby uvedenými v příloze č. 8 této vyhlášky.

      (2)  Vzorky krmiv, doplňkových látek a premixů podléhající zkáze se nejdéle do 24 hodin upraví tak, aby mohly být použity ke zkoušení v původním stavu anebo se předsuší; vydělená část vlhkého vzorku se uloží v neprodyšném obalu v chladicím boxu při teplotě 0 až +5 °C minimálně po dobu, než bude ukončeno zkoušení vzorku.

Chemické zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů

§ 10

      (1)  K chemickému zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů se používají výhradně chemikálie analyticky čisté nebo chemicky čisté, není-li v přílohách č. 7 až 14 této vyhlášky stanoveno jinak. Při stanovení stopových prvků se čistota zkušebních chemikálií ověřuje samostatným pokusem (slepý pokus).

      (2)  Pro přípravu roztoků, pro ředění, oplachování nebo promývání se používá destilovaná nebo demineralizovaná voda anebo rozpouštědlo nebo ředidlo uvedené v přílohách č. 7 až 14 této vyhlášky.

      (3)  Koncentrace roztoků se vyjadřuje buď v hmotnostních nebo objemových procentech, nebo se vyjadřuje jako koncentrace látková (mol/l) nebo hmotnostní (mg/l, mg/ml).

§ 11

      (1)  Výsledkem chemické zkoušky krmiva, doplňkové látky nebo premixu je průměrná hodnota získaná nejméně ze dvou analýz provedených na dvou navážkách vzorku, pokud se výsledek analýz neodchyluje o větší hodnotu, než je hodnota meze opakovatelnosti /r/ (dále jen ,,opakovatelnost"), uvedená v přílohách č. 9 a 10 této vyhlášky.

      (2)  Opakovatelnost je hodnota, o které lze předpokládat, že s pravděpodobností 95 % bude nižší nebo rovna absolutní hodnotě rozdílu mezi dvěma výsledky zkoušek získaných za podmínek opakovatelnosti. Podmínky opakovatelnosti jsou podmínky, kdy se nezávis-lé výsledky zkoušek získají stejnou metodou, na identickém materiálu, v téže laboratoři, týmž pracovníkem, za použití téhož vybavení, během krátkého časového rozmezí.

      (3)  Není-li hodnota opakovatelnosti uvedena, vypočítá se postupem uvedeným v bodě 8 přílohy č. 15 této vyhlášky.

      (4)  Výsledek chemické zkoušky se vyjadřuje v jednotkách uvedených v přílohách č. 9 až 14 této vyhlášky. Při stanovení původní vlhkosti krmiva, doplňkové látky nebo premixu se výsledky přepočítávají na původní sušinu.

      (5)  Není-li u metody uvedeno jinak, vyjadřují se výsledky po zaokrouhlení takto:

pro vyjádření obsahu v jednotkách mg/kg:

pro obsah do 9,99 mg/kg
s přesností na0,01mg/kg
pro obsah od 10,0 do 99,9 mg/kg
s přesností na 0,1 mg/kg
pro obsah od 100 do 999 mg/kg
s přesností na 1 mg/kg   
pro obsah od 1000 do 9999 mg/kg
s přesností na 10 mg/kg  
pro obsah od 10000 do 99999 mg/kg
s přesností na 100 mg/kg
pro obsah nad 100 000 mg/kg
spřesnostína1000mg/kg

pro vyjádření obsahu v jednotkách g/kg:

pro obsah do 9,99 g/kg
s přesností na 0,01 g/kg  
pro obsah od 10,0 do 99,9 g/kg
s přesností na 0,1 g/kg    
pro obsah nad 100 g/kg
s přesností na 1 g/kg.     

      (6)  Mez reprodukovatelnosti /R/ (dále jen ,,reprodukovatelnost") je hodnota, o níž lze předpokládat, že s pravděpodobností 95 % bude nižší nebo rovna absolutní hodnotě rozdílu mezi dvěma výsledky zkoušek získaných za podmínek reprodukovatelnosti. Podmínky reprodukovatelnosti jsou podmínky, kdy se nezávislé výsledky zkoušek získají stejnou metodou, na identickém materiálu v různých laboratořích, růz-nými pracovníky, používajících různá vybavení. Reprodukovatelnost nezahrnuje chybu odběru vzorku.

      (7)  Hodnoty reprodukovatelnosti pro jednotlivé metody zkoušení jsou uvedeny v přílohách č. 9, 10 a 17 této vyhlášky. Není-li hodnota reprodukovatelnosti stanovena, vypočítá se postupem uvedeným v bodě 8 přílohy č. 15 této vyhlášky.

§ 12

      Zkoušení homogenity³) doplňkových látek a aminokyselin v partii premixu nebo krmiv s použitím premixů se provádí pomocí doplňkové látky nebo přidané aminokyseliny. Při posuzování pracovní přesnosti míchacího³) zařízení se používá doplňková látka, která při laboratorním zkoušení vykazuje nejnižší hodnotu opakovatelnosti a reprodukovatelnosti pro ověřovaný obsah.

§ 13

      Zrušují se:

  1.  Vyhláška č. 222/1996 Sb., kterou se stanoví metody odběru vzorků, metody laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsobu uchovávání vzorků podléhajících zkáze.

  2.  Vyhláška č. 16/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 222/1996 Sb., kterou se stanoví metody odběru vzorků, metody laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsobu uchovávání vzorků podléhajících zkáze.

§ 14

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2001.




Ministr:


Ing. Fencl v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb.

²)

Vyhláška č. 294/1997 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení, ve znění vyhlášky č. 91/1999 Sb.

³)

§ 7 zákona č. 91/1996 Sb., ve znění zákona č. 244/2000 Sb.

⁴)

§ 17 zákona č. 91/1996 Sb., ve znění zákona č. 244/2000 Sb.