VYHLÁŠKA ze dne 28. července 2017 o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkcí lesa

239

VYHLÁŠKA
ze dne 28. července 2017
o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkcí lesa






      Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 194 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 350/2012 Sb.:

§ 1

Předmět úpravy

      (1) Tato vyhláška stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa, kterými jsou stavby lesních cest, stavby na ostatních trasách pro lesní dopravu¹), stavby hrazení bystřin a strží a stavby pro úpravu vodního režimu lesních půd.

      (2)  Stanovené technické požadavky platí bez ohledu na to, zda se stavba pro plnění funkcí lesa nachází v lese²).

§ 2

Vymezení pojmů

      (1)  Pro účely této vyhlášky se u staveb lesních cest a u staveb na ostatních trasách pro lesní dopravu rozumí

a)

lesní cestou účelová komunikace pro dopravní zpřístupnění lesů a jejich propojení se silnicemi, místními nebo účelovými komunikacemi, která slouží k odvozu dříví, těžebních zbytků nebo dřevěné štěpky a k dopravě osob, materiálů nebo strojů pro hospodaření v lese,

b)

prostorovým uspořádáním lesní cesty soubor návrhových prvků lesní cesty, zejména šířka koruny lesní cesty, poloměry směrových oblouků a podélný a příčný sklon lesní cesty,

c)

technickou vybaveností lesní cesty vozovka lesní cesty, odvodnění lesní cesty, objekty na lesní cestě, výhybny a obratiště, lesní sklady, připojení lesní cesty na silnice, místní nebo účelové komunikace, připojení ostatních tras pro lesní dopravu nebo sousedních pozemků na lesní cestu, dopravní značky, záchytná nebo vodicí bezpečnostní zařízení,

d)

lesní cestou pro celoroční provoz lesní cesta umožňující svým prostorovým uspořádáním a technickou vybaveností celoroční provoz,

e)

lesní cestou pro sezónní provoz lesní cesta umožňující svým prostorovým uspořádáním a technickou vybaveností sezónní provoz v obdobích s nižším úhrnem srážek nebo v obdobích zámrazu,

f)

ostatními trasami pro lesní dopravu trasy, které nejsou pozemními komunikacemi, zejména lesní svážnice a technologické linky,

g)

vozovkou lesní cesty zpevnění lesní cesty, které svou šířkou a únosností umožňuje provoz jízdní soupravy pro odvoz dříví; lesní cesta s vozovkou je zpevněná lesní cesta; lesní cesta bez vozovky je nezpevněná lesní cesta,

h)

vozovkou se stmeleným krytem vozovka s krytem betonovým, asfaltovým, dlážděným, z kameniva stmeleného pojivem nebo vozovka z panelů,

i)

odvodněním lesní cesty soubor výrobků, konstrukcí nebo terénních úprav pro bezeškodné převádění a odvádění povrchových vod z tělesa lesní cesty a z okolních pozemků a pro jejich zabezpečení proti škodlivému působení podzemních vod,

j)

výhybnou rozšíření jednopruhové lesní cesty o šířku jízdního pruhu umožňující bezpečné vyhýbání protijedoucích vozidel nebo objíždění stojících vozidel,

k)

svodnicí vody otevřený svodný žlábek v koruně lesní cesty,

l)

propustkem stavební objekt s kolmou světlostí otvoru do 2 m včetně, sloužící k převedení průtoku povrchových vod napříč tělesem lesní cesty,

m)

hospodářským propustkem stavební objekt s kolmou světlostí otvoru do 2 m včetně, sloužící k převedení průtoku povrchových vod pod připojením ostatních tras pro lesní dopravu nebo sousedních pozemků na lesní cestu,

n)

lesním skladem stavebně upravená plocha u lesní cesty, sloužící pro úpravu, skladování nebo nakládání dříví, těžebních zbytků nebo dřevěné štěpky a pro skladování materiálů či techniky pro hospodaření v lese,

o)

obratištěm stavba nebo terénní úprava pro otáčení vozidel.

      (2) Pro účely této vyhlášky se u staveb hrazení bystřin a strží rozumí

a)

hrazením bystřin a strží stavby pro prevenci nebo omezení povodňových škod nebo zrychlené eroze v povodí bystřin, v bystřinách a ve stržích,

b)

bystřinou vodní tok s malým povodím, s náhlými a výraznými změnami průtoku a se strmými průtokovými vlnami, které uvolňují a přemisťují splaveniny z koryta vodního toku,

c)

strží přírodní terénní útvar, rýha nebo výmol, vytvořený nadměrnou soustředěnou erozní činností soustředěného povrchového odtoku vody.

      (3) Pro účely této vyhlášky se u staveb pro úpravu vodního režimu lesních půd rozumí

a)

stavbou pro úpravu vodního režimu lesních půd vodní dílo podle jiného právního předpisu³), určené pro odvodnění zamokřených lesních půd, regulaci hladiny spodní vody, přívod závlahové vody v době sucha nebo odvedení vody ze zatopených ploch po povodních,

b)

zamokřením lesních půd nadměrná vlhkost lesní půdy neodpovídající přirozeným stanovištním poměrům a zároveň poškozující lesní porosty nebo znesnadňující obnovu nebo založení lesních porostů, způsobená vodou přitékající povrchovým nebo podzemním přítokem nebo vodou zadržovanou na lesním pozemku.

§ 3

Požadavky na stavby lesních cest a stavby na ostatních trasách pro lesní dopravu

      (1)  Trasa lesní cesty se navrhuje tak, aby zejména

a)

dopravně zpřístupňovala co největší plochu lesa,

b)

vyhovovala požadavkům řádného hospodaření v lese a ochraně lesa,

c)

co nejméně narušovala prostorové uspořádání a stabilitu lesních porostů a

d)

vzájemným souladem směrových a výškových poměrů zajistila stejnoměrnou, plynulou a bezpečnou jízdu danou návrhovou rychlostí.

      (2)  Lesní cesta pro celoroční provoz je vždy opatřena vozovkou, účinným a technicky účelným odvodněním lesní cesty a je vybavena výhybnami. Překonání malých vodních toků na lesní cestě pro celoroční provoz není zajišťováno brody.

      (3)  Lesní cesta pro sezónní provoz je v případě nedostatečně únosného a odvodněného podloží opatřena vozovkou, je vždy opatřena účinným a technicky účelným odvodněním lesní cesty a je vybavena výhybnami.

      (4) Největší hodnota podélného sklonu lesní cesty v případě stavby nové lesní cesty s návrhovou rychlostí 30 km/h je 12 %, pro návrhovou rychlost 20 km/h pak 14 %.

      (5) Příčný sklon vozovky a pláně lesní cesty je střechovitý nebo jednostranný. Nejmenší hodnota příčného sklonu vozovky a pláně lesní cesty je v případě stavby nové lesní cesty nebo změně stavby stávající lesní cesty 3,0 % na zpevněných lesních cestách s vozovkou se stmeleným krytem a 3,5 % na ostatních lesních cestách.

      (6) Svodnicemi vody se šikmo ke své ose opatřují lesní cesty s podélným sklonem větším než 6 %, pokud nejsou opatřeny vozovkou se stmeleným krytem.

      (7) Nejmenší kolmá světlost propustku v tělese lesní cesty je 510 mm. Nejmenší kolmá světlost hospodářského propustku o délce do 8 m je 400 mm, jinak 510 mm. Nejmenší podélný sklon dna propustku i hospodářského propustku je 0,5 %.

      (8) Připojení lesní cesty na silnici nebo místní komunikaci se provádí sjezdem širokým v místě připojení nejméně 6 m, dlouhým nejméně 25 m a opatřeným vozovkou. Připojení lesní cesty na účelovou komunikaci se provádí sjezdem širokým v místě připojení nejméně 6 m, dlouhým nejméně 25 m a opatřeným obdobným zpevněním, jakým je opatřena navazující účelová komunikace. Připojení ostatních tras pro lesní dopravu nebo sousedních pozemků na lesní cestu se provádí samostatným sjezdem širokým v místě napojení nejméně 6 m, dlouhým nejméně 6 m a zpevněným alespoň vrstvou drceného kameniva.

      (9) Výhybny se navrhují a zřizují v počtu 1 až 2 výhybny na 1 km lesní cesty v místech s dobrým rozhledem na další průběh lesní cesty.

      (10) Výhybna se provádí v délce nejméně 25 m a má stejnou konstrukci jako lesní cesta. Jako výhybna se využívají i křižovatky lesních cest, samostatné sjezdy na ostatní trasy pro lesní dopravu nebo na sousední pozemky, lesní sklady nebo jiná rozšířená místa v trase lesní cesty, pokud odpovídají technickým požadavkům na výhybnu.

      (11) Na koncích neprůjezdných lesních cest delších než 100 m se navrhují a zřizují obratiště, pokud v těchto místech nelze pro otočení jízdní soupravy pro odvoz dříví využít samostatné sjezdy na ostatní trasy pro lesní dopravu nebo sousední pozemky, lesní sklady nebo jiná rozšířená místa. Obratiště se provádí jako okružní nebo úvraťové.

      (12) Záchytná bezpečnostní zařízení se pro lesní cesty nepožadují s výjimkou mostu, opěrné zdi a propustku se svislou čelní stěnou, pokud je výška koruny přilehlé lesní cesty nad terénem, dnem vodního toku nebo nad povrchem přemosťované pozemní komunikace nebo překážky větší než 2 m.

      (13) Pro propustky a hospodářské propustky na ostatních trasách pro lesní dopravu se ustanovení odstavce 7 použije obdobně.

      (14)  Při zpracování projektové dokumentace pro stavby lesních cest a pro stavby na ostatních trasách pro lesní dopravu se postupuje v souladu s normovými hodnotami obsaženými v příslušné české technické normě⁴), jejichž dodržení se považuje za splnění požadavků příslušného ustanovení této vyhlášky.

§ 4

Požadavky na stavby hrazení bystřin a strží

      (1) Základní prvky původní trasy bystřiny nebo strže se podle možností zachovávají. Stavba nesmí bránit využívání sousedních pozemků a umožňuje udržovací práce na zahrazených úsecích i péči o nezahrazené úseky.

      (2) Pokud voda značně nebo trvale vymílá nebo prohlubuje koryto bystřiny nebo strž, zvyšuje se jejich odolnost

a)

snížením podélného sklonu dna a jeho stabilizací pomocí příčných stavebních konstrukcí, zejména pasů, prahů, stupňů, skluzů nebo přehrážek,

b)

opevněním, zejména dna nebo pat svahů, nebo

c)

úpravou rozměrů koryta bystřiny nebo strže snižující jeho namáhání.

      (3) Návrhový průtok odpovídá svou periodicitou návrhové míře ochrany, která závisí na hodnotě území chráněného před povodní. Vždy se posuzuje, kam a proč dosahovala historicky nejvyšší doložená povodňová hladina.

      (4) Uzavřený průtočný profil se navrhuje a provádí jen v odůvodněných případech. Tlakový průtok uzavřeným průtočným profilem je nepřípustný, nad hladinou návrhového průtoku Q₁₀₀ se požaduje volný prostor vysoký alespoň 500 mm. Vtok do uzavřeného průtočného profilu se navrhuje a provádí s vhodným ochranným opatřením proti zanesení uzavřeného průtočného profilu splaveninami a splávím. Uzavřený průtočný profil se navrhuje a provádí tak, aby jej bylo možné čistit.

      (5) Trubní a kabelová vedení se v místě křížení s neupravenými koryty bystřin ukládají do chráničky a umisťují alespoň 1 400 mm pod povrch dna koryta bystřiny. Pokud je v místě křížení s neupraveným korytem bystřiny hloubena pro trubní nebo kabelové vedení rýha, vyplní se zásypem a po jeho zhutnění se na dně i ve svazích koryta bystřiny opatří opevněním.

      (6) Stožáry elektrických silových nadzemních vedení a sdělovacích nadzemních vedení se umisťují ve vzdálenosti alespoň 6 m od břehové čáry bystřiny.

      (7) Při zpracování projektové dokumentace pro stavby hrazení bystřin a strží se postupuje v souladu s normovými hodnotami obsaženými v příslušné české technické normě⁵), jejichž dodržení se považuje za splnění požadavků příslušného ustanovení této vyhlášky.

§ 5

Požadavky na stavby pro úpravu vodního režimu lesních půd

      (1) Pro každou stavbu pro úpravu vodního režimu lesních půd se vyhodnotí

a)

místní terénní podmínky, zejména sklonitost území,

b)

pedologický charakter lesní půdy,

c)

příčiny nepříznivého vodního režimu lesní půdy,

d)

stav plnění funkcí lesa, zejména poškození lesních porostů,

e)

míra omezení hospodaření v lese, zejména obnovy, ochrany a výchovy lesních porostů, a

f)

ekonomická efektivnost takové výstavby i následné údržby.

      (2) Trasy odvodňovacích a závlahových příkopů se vedou podle místních terénních podmínek, zejména sklonitosti území, a s ohledem na rozdělení lesních porostů, zejména jejich stabilitu vůči bořivým větrům.

      (3) Odvodňovací a závlahové příkopy se navrhují a provádějí s hloubkou nejméně 600 mm a rozchodem nejméně 30 m, pokud není výpočtem stanoveno jinak. Přitom se přihlíží ke stanovištním požadavkům lesních dřevin a ke druhové i věkové skladbě lesních porostů.

      (4) Odvodňovací příkopy se navrhují i provádějí s takovým podélným sklonem, aby nebylo dosaženo vymílací rychlosti vody.

      (5) Závlahové příkopy se navrhují a provádějí podle polohy a vydatnosti zdroje závlahové vody.

      (6) Trubní a kabelová vedení se v místě křížení s odvodňovacími a závlahovými příkopy ukládají do chráničky a umisťují se alespoň 700 mm pod povrchem dna příkopu v případě trubních vedení a sdělovacích kabelů nebo alespoň 1 000 mm pod povrchem dna příkopu v případě silových elektrických kabelů. Pokud je v místě křížení s odvodňovacím nebo závlahovým příkopem hloubena pro trubní nebo kabelové vedení rýha, vyplní se zásypem a po jeho zhutnění se na dně i ve svazích příkopu opatří opevněním.

§ 6

      Ministerstvo zemědělství umožní bezplatně nahlížet do textu českých technických norem uvedených v této vyhlášce.

§ 7

Výjimky z technických požadavků pro stavby pro plnění funkcí lesa

      Za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona lze v odůvodněných případech povolit výjimku z ustanovení § 3 odst. 4, 9 a 11, z § 4 odst. 5 a 6 a z § 5 odst. 6.

§ 8

Přechodné ustanovení

      Podle této vyhlášky se postupuje u staveb, pro které byla dokumentace nebo projektová dokumentace zpracována a předložena stavebnímu úřadu nejdříve v den nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 9

Zrušovací ustanovení

      Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa, se zrušuje.

§ 10

Účinnost

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.




Ministr:


Ing. Jurečka v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

§ 34 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

²)

§ 2 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb.

³)

Vyhláška č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně.

⁴)

ČSN 73 6108:2016 Lesní cestní síť.

⁵)

ČSN 75 2106-1:2016 Hrazení bystřin a strží -- Část 1: Obecně.