ZÁKON ze dne 10. prosince 2004 o některých opatřeních ve vztahu k Irácké republice

4

ZÁKON
ze dne 10. prosince 2004
o některých opatřeních ve vztahu k Irácké republice


      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

      Nikdo nesmí dovézt, vyvézt, koupit, prodat, zastavit, uschovat ani jakkoli jinak nakládat s předměty iráckého kulturního dědictví a dalšími předměty archeologického, historického, kulturního, vědeckého a náboženského významu, které byly odcizeny nebo jinak neoprávněně získány z Iráckého národního muzea, Národní knihovny a dalších míst v Irácké republice od přijetí rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 661 ze dne 6. srpna 1990, jakož i s předměty uvedeného charakteru, u kterých existuje důvodné podezření, že se jedná o předměty získané neoprávněně.

§ 2

      (1)  Ropu, ropné výrobky a zemní plyn iráckého původu až do přechodu vlastnického práva na prvního kupujícího nelze zabrat, zajistit ani je podrobit exekuci.

      (2)  Při prodeji ropy, ropných výrobků a zemního plynu iráckého původu prvnímu kupujícímu se na výnosy nebo pohledávky z tohoto prodeje vztahují výsady a imunity v rozsahu přiznaném Organizaci spojených národů,¹) s výjimkou těch případů, kdy se jedná o soudní řízení, ve kterém je postih takových výnosů nebo pohledávek nezbytný v rámci odpovědnosti za škodu vyčíslenou v souvislosti s ekologickou havárií, včetně úniku ropy, ke které došlo po dni 22. května 2003.

§ 3

      (1)  Nikdo nesmí nakládat s majetkem Irácké republiky, její vlády, státních orgánů, korporací nebo agentur, pokud se ke dni 22. května 2003 nacházel na území České republiky.

      (2)  Nikdo nesmí nakládat s majetkem bývalého prezidenta Irácké republiky Saddáma Husajna nebo jiných vysokých činitelů bývalého iráckého režimu a jejich nejbližších příbuzných, včetně majetku subjektů, které jsou přímo nebo nepřímo ovládány uvedenými osobami nebo osobami jednajícími jejich jménem nebo z jejich příkazu, pokud se tento majetek nachází na území České republiky.

      (3)  Nikdo nesmí nakládat s majetkem, který byl vyvezen z Irácké republiky bývalým prezidentem Saddámem Husajnem nebo jinými vysokými činiteli bývalého iráckého režimu a jejich nejbližšími příbuznými, včetně majetku subjektů, které jsou přímo nebo nepřímo ovládány uvedenými osobami nebo osobami jednajícími jejich jménem nebo z jejich příkazu, pokud se tento majetek nachází na území České republiky.

      (4)  Seznam fyzických osob a dalších subjektů spojených s režimem bývalého prezidenta Irácké republiky Saddáma Husajna, na jejichž majetek se zákaz uvedený v odstavcích 2 a 3 vztahuje, vydaný příslušným orgánem Organizace spojených národů, se uveřejňuje na návrh Ministerstva zahraničních věcí v Obchodním věstníku, vedeném na portálu veřejné správy.

      (5)  Na majetek uvedený v odstavcích 1 až 3 se vztahují výsady a imunity v rozsahu přiznaném Organizaci spojených národů,¹) s výjimkou těch případů, kdy tento majetek podléhá dřívějšímu soudnímu rozhodnutí nebo již dříve zřízenému zástavnímu právu v důsledku soudního, správního nebo rozhodčího řízení.

§ 4

      (1)  Majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí veškerý hmotný majetek a všechna práva a jiné majetkové hodnoty, zejména

a)

cenné papíry,²) dividendy a jiné příjmy z aktiv nebo přírůstky hodnot těchto aktiv,

b)

vklady u bank a finančních institucí, zůstatky na účtech, úroky a hotovosti,

c)

nároky z přijatých akreditivů, cenných papírů, nároky ze smluv na prodej jakýchkoliv majetkových hodnot,

d)

dokumenty potvrzující držení částí fondů nebo finančních zdrojů a jim naroveň postavených finančních nástrojů,

e)

vklady do kapitálových společností vložené do společností za účelem nabytí nebo zvýšení účasti na společnosti, podíly na zisku a vypořádací podíly těchto společností a likvidační zůstatky nebo jejich části z likvidace společností,

f)

práva autorská, práva průmyslového vlastnictví a práva duševního vlastnictví,

g)

kulturní statky.

      (2)  Nakládáním s majetkem podle § 3 odst. 1 až 3 se rozumí jakékoliv úkony s majetkem vymezeným v odstavci 1 směřující ke změně jeho stávajícího rozsahu nebo hodnoty, ke změně vlastnických a jiných práv s majetkem souvisejících, ke změně jeho umístění, či jakýkoliv jiný úkon s majetkem, který by umožnil jeho užití, s  >;výjimkou případů, kdy je změna hodnoty majetku důsledkem jeho navýšení o úroky nebo příjmy včetně všech pohledávek splatných k určitému dni, anebo kdy jde o úkony související s ochranou tohoto majetku před znehodnocením nebo zničením.

§ 5

      (1)  Jestliže fyzická nebo právnická osoba zjistí, že se u ní nachází majetek uvedený v § 1 nebo v § 3 odst. 1 až 3, anebo jestliže má důvodné podezření, že se o takový majetek jedná, je povinna o tom bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 dnů od svého zjištění, učinit písemné oznámení Ministerstvu financí; v oznámení je povinna uvést všechny identifikační údaje, které o tomto majetku a jeho vlastníku či držiteli a o subjektu, kterým byl předmětný majetek vyvezen z Irácké republiky, má k dispozici. Obdobně postupují státní orgány, pokud při výkonu své působnosti přijdou s takovým majetkem do styku.

      (2)  Ministerstvo financí po projednání oznámení s Ministerstvem zahraničních věcí nejpozději do 14 dnů ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 písemně vyrozumí oznamovatele, zda se jedná o majetek podléhající režimu podle tohoto zákona. Pokud není ve stanovené lhůtě tato informace oznamovateli sdělena, má se za to, že se o majetek podléhající režimu podle tohoto zákona nejedná.

      (3)  Do doby, než bude sděleno, že se nejedná o majetek podléhající režimu podle tohoto zákona, nebo do marného uplynutí lhůty stanovené v odstav-ci 2, nesmí fyzická nebo právnická osoba s majetkem, jehož se oznámení podle odstavce 1 týkalo, nakládat.

      (4)  Pokud je fyzické nebo právnické osobě sděleno, že majetek, o němž učinila oznámení podle odstavce 1, je majetkem podléhajícím režimu podle tohoto zákona, je tato osoba povinna předat takový majetek Ministerstvu financí a postupovat při předávání tohoto majetku podle jeho pokynů.
§ 6

      (1)  Ministerstvo financí v součinnosti s Ministerstvem zahraničních věcí zajistí předání majetku uvedeného v § 1 příslušným institucím v Irácké republice a převod majetku podle § 3 odst. 1 až 3 na Rozvojový fond pro Irák, pokud tento majetek nepodléhá dřívějšímu soudnímu rozhodnutí nebo již dříve zřízenému zástavnímu právu v důsledku soudního, správního nebo rozhodčího řízení.

      (2)  Rozvojovým fondem pro Irák se rozumí fond, který byl zřízen na základě rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1483 (2003) při Centrální bance v Iráku.

      (3)  Na Rozvojový fond pro Irák se vztahují výsady a imunity v rozsahu přiznaném Organizaci spojených národů.¹)

§ 7

      (1)  Kdo splnil povinnosti uvedené v tomto zákoně, neodpovídá za škodu vzniklou v souvislosti s těmito úkony.

      (2)  Nárok na náhradu škody nepřísluší, pokud se jednalo o úkony spojené s majetkem, který je vymezen v tomto zákoně.

      (3)  Na náhradu škody se užije přiměřeně ustanovení zvláštního zákona.³) Nárok na náhradu škody je třeba uplatnit u Ministerstva financí.

      (4)  Splnění oznamovací povinnosti podle § 5 odst. 1 není porušením zákonné povinnosti mlčenlivosti uložené podle zvláštního zákona.

      (5)  Tímto zákonem není dotčeno právo fyzických a právnických osob uplatňovat své nároky na majetek uvedený v § 3 odst. 1 až 3, převedený podle § 6 odst. 1 na Rozvojový fond pro Irák, vůči Irácké republice.

§ 8

      (1)  Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz nakládání s majetkem, uvedený v § 1, § 3 odst. 1 až 3, § 5 odst. 3, nesplní oznamovací povinnost podle § 5 odst. 1 nebo nesplní povinnost předat majetek podle § 5 odst. 4.

      (2)  Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 500 000 Kč.

      (3)  Právnické osobě, která se dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz nakládání s majetkem, uvedený v § 1, § 3 odst. 1 až 3, § 5 odst. 3, nesplní oznamovací povinnost podle § 5 odst. 1 nebo nesplní povinnost předat majetek podle § 5 odst. 4, se uloží pokuta do výše 5 000 000 Kč. Pokutu lze uložit do 3 let ode dne, kdy bylo porušení povinností zjištěno, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy k porušení povinností došlo.

      (4)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

      (5)  Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti protiprávního jednání, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno.

      (6)  Přestupky a správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Ministerstvo financí.

      (7)  V řízení o uložení pokuty se postupuje podle zvláštního právního předpisu,⁴) není-li dále stanoveno jinak.

      (8)  Proti rozhodnutí podle odstavce 6 může účastník řízení podat rozklad. Rozklad je třeba doručit Ministerstvu financí do 30 dnů od doručení rozhodnutí o uložení pokuty.

      (9)  Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby⁵) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

      (10)  Pokuty vybírá a vymáhá Finanční úřad pro Prahu 1; výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu. Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.⁴)

§ 9

      (1)  Opatření uvedená v § 2 odst. 1 a 2 platí do 31. prosince 2007.

      (2)  Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.




Zaorálek v. r.


Klaus v. r.


v z. Jahn v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

Úmluva o výsadách a imunitách Organizace spojených národů schválená Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, vyhlášená pod č. 52/1956 Sb.

²)

§ 1 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

³)

Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

⁴)

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

⁵)

§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.