Zákon ze dne 11. ledna 2001, kterým se mění zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
ZÁKON
ze dne 11. ledna 2001,
kterým se mění zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o Policii České republiky
Čl. I
Zákon č. 283/1991Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 186/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 138/1999 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 325/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 329/1999 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 361/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odstavec 2 zní:
"(2) Policie plní úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti a další úkoly v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy. Při plnění svých úkolů postupuje policie také podle Parlamentem schválených, ratifikovaných a vyhlášených mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, (dále jen "mezinárodní smlouva").".
2. V § 1 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
3. V § 1 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) Policie působí na území České republiky, nestanoví-li zákon nebo mezinárodní smlouva jinak.".
4. V § 34b se doplňuje odstavec 8, který zní:
"(8) Policista může plnit služební úkoly jako agent i na území jiného státu. O jeho vyslání do zahraničí po předchozím souhlasu příslušných orgánů státu, na jehož území má agent působit, a na základě povolení soudce krajského soudu rozhoduje policejní prezident; v ostatním platí ustanovení odstavců 1 až 7.".
5. Za hlavu třetí A se vkládá nová hlava čtvrtá a nová hlava pátá, které znějí:
"HLAVA ČTVRTÁ
ZPRACOVÁVÁNÍ INFORMACÍ POLICIÍ
§ 42d
Policie zpracovává v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy17b) informace včetně osobních údajů, shromážděné při plnění úkolů policie, a to v rozsahu nezbytně nutném pro plnění těchto úkolů.
§ 42e
(1) Policista, který při plnění úkolů policie nemůže získat osobní údaje, umožňující budoucí identifikaci, jiným způsobem, je oprávněn u osob obviněných ze spáchání trestného činu, nebo u osob nalezených, po nichž bylo vyhlášeno pátrání a které nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu,
a)
snímat daktyloskopické otisky,
b)
zjišťovat tělesné znaky,
c)
provádět měření těla,
d)
pořizovat obrazové, zvukové a obdobné záznamy, nebo
e)
odebírat biologické vzorky umožňující získání informací o genetickém vybavení.
(2) Zjišťování vnějších tělesných znaků a měření těla podle odstavce 1 provádí policista stejného pohlaví nebo na jeho žádost odborně způsobilý zdravotnický pracovník, odběr krve provádí na žádost policisty pouze odborně způsobilý zdravotnický pracovník. Odběr biologických vzorků se provádí způsobem, který nesmí ohrozit zdraví osoby.
§ 42f
(1) Policie je oprávněna, je-li to potřebné pro plnění úkolů policie, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě též zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu služebního úkonu nebo služebního zákroku.
(2) Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, je policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit.
HLAVA PÁTÁ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZPRACOVÁVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ POLICIÍ
§ 42g
Zpracovávání osobních údajů při plnění úkolů policie
v souvislosti s trestním řízením
(1) Při předcházení a odhalování trestné činnosti, zjišťování pachatelů trestných činů a konání vyšetřování o trestných činech (dále jen "plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením") je policie při zpracovávání osobních údajů povinna
a)
stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány,
b)
shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu a v rozsahu nezbytném pro naplnění stanoveného účelu,
c)
uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování,
d)
zpracovávat osobní údaje podle tohoto ustanovení odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů policie,
e)
neprodleně ohlásit Úřadu pro ochranu osobních údajů17c) zřízení každé evidence obsahující osobní údaje; součástí tohoto ohlášení je název útvaru odpovědného za zpracovávání osobních údajů, účel evidence, kategorie subjektů údajů a osobních údajů, které se těchto subjektů týkají, a popis opatření k zajištění požadované ochrany osobních údajů.
(2) Policie je při zpracování osobních údajů podle odstavce 1 oprávněna v rozsahu potřebném k plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením
a)
sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům,
b)
zpracovávat nepravdivé, nepřesné a neověřené osobní údaje; tyto osobní údaje tak musí být označeny.
(3) Policie je při zpracování osobních údajů podle odstavce 1 oprávněna zpracovávat citlivé údaje,17d) je-li to s ohledem na povahu trestného činu nezbytné pro plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením.
(4) Policie zpracovává osobní údaje podle odstavce 1 i bez souhlasu osob; přitom je povinna dbát práva na ochranu jejich soukromého a osobního života. Policie je povinna, jakmile tím již není ohroženo plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením, osobě sdělit, že zpracovává její osobní údaje, nebo provést likvidaci jejích osobních údajů.
(5) Policie neprovede likvidaci osobních údajů v případě, že jde o osobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu a nejsou zpracovávány automatizovaně.
(6) Podle ustanovení této hlavy zpracovává policie osobní údaje též při předcházení a odhalování činů, jejichž znaky jsou uvedeny v trestním zákoně17e) a jejichž pachatelé nejsou trestně odpovědní pro nedostatek věku nebo pro nepříčetnost, a při zjišťování těchto pachatelů.
§ 42h
Zpracovávání osobních údajů při pátrání po osobách
(1) Při pátrání po osobách, po nichž bylo vyhlášeno pátrání, je policie oprávněna
a)
v potřebném rozsahu sdružovat osobní údaje získané k rozdílným účelům, a
b)
zpracovávat citlivé údaje těchto osob, je-li to nezbytné k jejich nalezení.
(2) Policie provede likvidaci osobních údajů pohřešované nebo hledané osoby bez zbytečného odkladu po jejím nalezení. Likvidace osobních údajů nemusí být provedena,
a)
byla-li osoba pohřešována nebo hledána opakovaně,
b)
lze-li důvodně předpokládat, že bude opět pohřešována nebo hledána,
c)
jsou-li její osobní údaje zpracovávány při plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením.
§ 42i
Prověřování potřebnosti dalšího zpracovávání osobních údajů
(1) Policie nejméně jednou za 3 roky prověřuje, jsou-li zpracovávané osobní údaje nadále potřebné pro plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením nebo při pátrání po osobách. Zjistí-li policie při prověřování nebo v průběhu zpracovávání osobních údajů, že již nejsou potřebné pro plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením nebo při pátrání po osobách, provede bez zbytečného odkladu likvidaci těchto osobních údajů.
(2) Pro potřeby prověřování podle odstavce 1 jsou orgány činné v trestním řízení, Ministerstvo spravedlnosti, Ústavní soud a Kancelář prezidenta republiky povinny policii v mezích své působnosti průběžně informovat o pravomocných rozhodnutích orgánů činných v trestním řízení, promlčení trestního stíhání, výkonu trestu nebo o rozhodnutích prezidenta republiky týkajících se trestního řízení, trestů nebo udělené amnestie.
§ 42j
Informování o osobních údajích a oprava nepravdivých
nebo nepřesných osobních údajů
(1) Policie na písemnou žádost sdělí žadateli bezplatně osobní údaje vztahující se k osobě žadatele, a to do 30 dnů od jejího doručení.
(2) Policie na písemnou žádost provede bezplatně likvidaci nebo opravu nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů vztahujících se k osobě žadatele, a to neprodleně po jejím doručení.
(3) O žádostech podle odstavců 1 a 2 rozhoduje Policejní prezidium České republiky; novou žádost lze podat nejdříve po uplynutí jednoho roku od podání žádosti předchozí.
(4) Policie žádostem podle odstavců 1 a 2 nevyhoví, pokud by tím došlo k
a)
ohrožení plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením, nebo
b)
ohrožení oprávněných zájmů třetí osoby;
nevyhovuje-li se žadateli, musí být rozhodnutí o žádosti písemně odůvodněno.
(5) Nezpracovává-li policie žádné osobní údaje vztahující se k žadateli nebo pokud by sdělením odůvodněného rozhodnutí došlo k ohrožení plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením, žadatel se písemně vyrozumí o tom, že policie nezpracovává žádné osobní údaje vztahující se k žadateli.
(6) Na postup při vyřizování žádosti se nevztahuje správní řád.
§ 42k
Předávání osobních údajů
(1) Policie předá osobní údaje jiným orgánům nebo osobám,
a)
stanoví-li tak zvláštní zákon,
b)
je-li to ve prospěch osoby, k níž se osobní údaje vztahují, a tato osoba dala k předání souhlas nebo lze její souhlas na základě okolností důvodně předpokládat, nebo
c)
je-li předání osobních údajů nezbytné k odstranění bezprostředního závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku.
(2) Policie předá podle odstavce 1 osobní údaje na základě písemné žádosti, která musí obsahovat účel, pro který mají být osobní údaje předány. V případě podle odstavce 1 písm. c) lze předat osobní údaje i bez žádosti.
(3) K předávaným osobním údajům musí být připojeny informace o pravomocných rozhodnutích orgánů činných v trestním řízení, pokud k těmto údajům mají vztah.
(4) Nepravdivé nebo nepřesné osobní údaje nelze předávat; neověřené osobní údaje musí být při předávání označeny a musí být uvedena míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k předání nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů, je policie povinna bez zbytečného odkladu informovat všechny příjemce údajů, kterým byly takové osobní údaje předány.
(5) Příjemce údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly předány, pouze za podmínky, že by mu i pro tento účel mohly být osobní údaje předány, a pouze s předchozím souhlasem policie.
(6) Do zahraničí lze předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a) až c) mezinárodní policejní organizaci nebo zahraničnímu bezpečnostnímu sboru, a to i bez žádosti.
§ 42l
Zveřejňování osobních údajů
Policie je oprávněna zveřejňovat osobní údaje v rozsahu nezbytném k plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením nebo při pátrání po osobách.
§ 42m
Zpracování osobních údajů útvarem inspekce
(1) Na zpracovávání osobních údajů útvarem inspekce při plnění úkolu podle § 2 odst. 4 se použijí ustanovení této hlavy obdobně.
(2) O žádostech podle § 42j odst. 1 a 2 rozhoduje ministerstvo.
_____________________________
17b)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
17c)
§ 2 zákona č. 101/2000 Sb.
17d)
§ 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb.
17e)
§ 3 trestního zákona.".
Dosavadní hlava čtvrtá se označuje jako hlava šestá.
6. V § 45a se slova "§ 2 odst. 1 písm. l)" nahrazují slovy "§ 42d".
7. Za § 47 se vkládá nový § 47a, který včetně poznámek pod čarou č. 18a) až 18j) zní:
"§ 47a
(1) Policie je v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu policie oprávněna žádat z evidence provozované na základě zvláštního právního předpisu poskytnutí informací od příslušného správce evidence nebo zpracovatele, a to na náklady správce evidence nebo zpracovatele. Správce evidence nebo zpracovatel je povinen žádosti bez zbytečného odkladu vyhovět, nestanoví-li zvláštní právní předpis pro výdej informací policii jiný režim.18a)
(2) Policie je při plnění svých úkolů oprávněna v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu policie žádat z databáze účastníků veřejné telefonní služby,18b) evidence občanských průkazů,18c) evidence cestovních dokladů,18d) evidence obyvatel18e) a registru řidičů18f) poskytnutí informací od příslušného správce evidence nebo zpracovatele způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup; v případě evidence občanských průkazů a evidence cestovních dokladů lze informace poskytnout způsobem umožňujícím pouze nepřetržitý přístup.
(3) Policie je při sledování osob a věcí oprávněna žádat v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu policie od právnických a fyzických osob, které zajišťují telekomunikační činnost,18g) předávání dat souvisejících s poskytováním telekomunikační služby18h) způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Právnické a fyzické osoby, které zajišťují telekomunikační činnost, jsou povinny žádosti policie bez zbytečného odkladu vyhovět ve vyžádané formě a v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem.18i)
(4) Policie je oprávněna žádat poskytnutí informací podle odstavců 1 až 3 pouze v míře nezbytně nutné a za účelem provedení služebního úkolu, a to způsobem, který musí umožňovat uchovávání identifikačních údajů o útvaru policie nebo o policistovi, který o výdej informací žádal, a o účelu, k němuž byl výdej informací žádán, nejméně po dobu 5 let. O skutečnostech podle věty prvé je správce evidence nebo zpracovatel povinen zachovávat mlčenlivost.
(5) Za účelem zajištění ochrany osoby, o níž lze důvodně předpokládat, že je ohrožen její život nebo zdraví, je policie oprávněna požadovat po provozovatelích a správcích evidencí vedených na základě zvláštních právních předpisů, aby policii oznamovali každý výdej osobních údajů.
(6) Policie předává nebo zveřejňuje informace, které nejsou osobními údaji, je-li to potřebné pro plnění úkolů policie. Pro předávání těchto informací do zahraničí se užije ustanovení § 42k obdobně. Policie může předat utajované skutečnosti do zahraničí i bez souhlasu Národního bezpečnostního úřadu.
(7) Policie je povinna zajistit ochranu informací před jejich neoprávněným zveřejněním nebo předáním. Tím nejsou dotčeny povinnosti policie podle zvláštních zákonů.18j) Policista je oprávněn informace získané podle odstavců 1 až 3 využívat pouze pro plnění úkolů policie.
______________________________
18a)
Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
18b)
§ 35 odst. 1 písm. a) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.
18c)
Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.
18d)
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech).
18e)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).
18f)
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů.
18g)
§ 84 odst. 1 zákona č. 151/2000 Sb.
18h)
§ 84 odst. 3 písm. c) zákona č. 151/2000 Sb.
18i)
§ 86 odst. 1 zákona č. 151/2000 Sb.
18j)
Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.".
8. Za hlavu šestou se vkládá nová hlava sedmá, která zní:
"HLAVA SEDMÁ
VZTAHY POLICIE K ZAHRANIČÍ
§ 48a
Policie je při plnění svých úkolů oprávněna spolupracovat s mezinárodní organizací Interpol, s jinými mezinárodními organizacemi a zahraničními bezpečnostními sbory.
§ 48b
(1) Příslušník zahraničního bezpečnostního sboru může za podmínek, v rozsahu a způsobem, stanovených mezinárodní smlouvou, vykonávat na území České republiky oprávnění a povinnosti policisty.
(2) Není-li uzavřena mezinárodní smlouva a je to třeba k plnění úkolů policie, lze se souhlasem policejního prezidenta a se souhlasem příslušného orgánu cizího státu využít v rozsahu stanoveném tímto zákonem k plnění úkolů policie příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru
a)
jako agenta,
b)
k provedení předstíraného převodu věci,
c)
ke sledování osob a věcí,
d)
k použití operativní techniky a nástrahové a zabezpečovací techniky, nebo
e)
k provedení služebního zákroku proti teroristům.
(3) Při provádění úkonů podle odstavce 2 řídí činnost příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru služební funkcionář stanovený policejním prezidentem.18k)
(4) Při náhradě škody vzniklé v souvislosti s prováděním úkonů podle odstavce 2 se postupuje podle § 49 a podle zvláštního zákona.18l)
§ 48c
(1) Policista je oprávněn působit na území jiného státu
a)
za podmínek, v rozsahu a způsobem, stanovených mezinárodní smlouvou,
b)
na základě rozhodnutí vlády o účasti na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, nebo s níž má uzavřeny příslušné dohody, nebo
c)
je-li vyslán k plnění úkolů policie na základě rozhodnutí ministra se souhlasem příslušného orgánu cizího státu nebo na žádost příslušného orgánu cizího státu.
(2) Při vyslání policisty do zahraničí podle odstavce 1 se postupuje podle zvláštního zákona.18k)
_____________________________
18k)
§ 2 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb.
18l)
§ 75 až 102 zákona č. 186/1992 Sb.".
Dosavadní hlavy pátá a šestá se označují jako hlavy osmá a devátá.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o ochraně utajovaných skutečností
Čl. II
Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 363/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 17 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 8a) až 8c) zní:
"(3) Bez splnění podmínek podle odstavce 1 se může s utajovanými skutečnostmi seznamovat osoba jednající ve prospěch policie,8a) zpravodajských služeb8b) nebo celních úřadů,8c) a to pouze v rozsahu nezbytně nutném pro její využití, nebo osoba, které je poskytována zvláštní ochrana v souvislosti s trestním řízením, a to pouze v rozsahu nezbytně nutném. Poučení této osoby provede ten, kdo ji bude seznamovat s utajovanými skutečnostmi, a pořídí o tom písemný záznam. Podpisem záznamu se osoba stává osobou určenou v rozsahu potřeby seznámení se s utajovanými skutečnostmi.
______________________________
8a)
§ 34 zákona č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8b)
Zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8c)
§ 37b zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb.".
2. V § 47 odst. 1 se za slova "§ 17 odst. 1" vkládají slova "a 3".
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích
Čl. III
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, se mění takto:
V § 6 odst. 1 písm. c) zní:
"c)
přepravovat při jízdě po dálnici nebo po silnici pro motorová vozidla osoby mladší 18 let a menší než 150 cm na sedadle jiném než uvedeném v písmenu b), které je vybaveno bezpečnostním pásem, pouze za použití zádržného systému; toto neplatí pro osoby, u kterých jejich zdravotní stav nebo tělesná dispozice použití zádržného systému neumožňuje,".
ČÁST ČTVRTÁ
Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona
Čl. IV
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, jak vyplývá ze zákonů a nálezů Ústavního soudu jej měnících.
ČÁST PÁTÁ
Účinnost
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
v z. Buzková v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
ze dne 11. ledna 2001,
kterým se mění zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o Policii České republiky
Čl. I
Zákon č. 283/1991Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 186/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 138/1999 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 325/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 329/1999 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 361/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odstavec 2 zní:
"(2) Policie plní úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti a další úkoly v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy. Při plnění svých úkolů postupuje policie také podle Parlamentem schválených, ratifikovaných a vyhlášených mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, (dále jen "mezinárodní smlouva").".
2. V § 1 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
3. V § 1 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) Policie působí na území České republiky, nestanoví-li zákon nebo mezinárodní smlouva jinak.".
4. V § 34b se doplňuje odstavec 8, který zní:
"(8) Policista může plnit služební úkoly jako agent i na území jiného státu. O jeho vyslání do zahraničí po předchozím souhlasu příslušných orgánů státu, na jehož území má agent působit, a na základě povolení soudce krajského soudu rozhoduje policejní prezident; v ostatním platí ustanovení odstavců 1 až 7.".
5. Za hlavu třetí A se vkládá nová hlava čtvrtá a nová hlava pátá, které znějí:
"HLAVA ČTVRTÁ
ZPRACOVÁVÁNÍ INFORMACÍ POLICIÍ
§ 42d
Policie zpracovává v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy17b) informace včetně osobních údajů, shromážděné při plnění úkolů policie, a to v rozsahu nezbytně nutném pro plnění těchto úkolů.
§ 42e
(1) Policista, který při plnění úkolů policie nemůže získat osobní údaje, umožňující budoucí identifikaci, jiným způsobem, je oprávněn u osob obviněných ze spáchání trestného činu, nebo u osob nalezených, po nichž bylo vyhlášeno pátrání a které nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu,
a)
snímat daktyloskopické otisky,
b)
zjišťovat tělesné znaky,
c)
provádět měření těla,
d)
pořizovat obrazové, zvukové a obdobné záznamy, nebo
e)
odebírat biologické vzorky umožňující získání informací o genetickém vybavení.
(2) Zjišťování vnějších tělesných znaků a měření těla podle odstavce 1 provádí policista stejného pohlaví nebo na jeho žádost odborně způsobilý zdravotnický pracovník, odběr krve provádí na žádost policisty pouze odborně způsobilý zdravotnický pracovník. Odběr biologických vzorků se provádí způsobem, který nesmí ohrozit zdraví osoby.
§ 42f
(1) Policie je oprávněna, je-li to potřebné pro plnění úkolů policie, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě též zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu služebního úkonu nebo služebního zákroku.
(2) Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, je policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit.
HLAVA PÁTÁ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZPRACOVÁVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ POLICIÍ
§ 42g
Zpracovávání osobních údajů při plnění úkolů policie
v souvislosti s trestním řízením
(1) Při předcházení a odhalování trestné činnosti, zjišťování pachatelů trestných činů a konání vyšetřování o trestných činech (dále jen "plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením") je policie při zpracovávání osobních údajů povinna
a)
stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány,
b)
shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu a v rozsahu nezbytném pro naplnění stanoveného účelu,
c)
uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování,
d)
zpracovávat osobní údaje podle tohoto ustanovení odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů policie,
e)
neprodleně ohlásit Úřadu pro ochranu osobních údajů17c) zřízení každé evidence obsahující osobní údaje; součástí tohoto ohlášení je název útvaru odpovědného za zpracovávání osobních údajů, účel evidence, kategorie subjektů údajů a osobních údajů, které se těchto subjektů týkají, a popis opatření k zajištění požadované ochrany osobních údajů.
(2) Policie je při zpracování osobních údajů podle odstavce 1 oprávněna v rozsahu potřebném k plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením
a)
sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům,
b)
zpracovávat nepravdivé, nepřesné a neověřené osobní údaje; tyto osobní údaje tak musí být označeny.
(3) Policie je při zpracování osobních údajů podle odstavce 1 oprávněna zpracovávat citlivé údaje,17d) je-li to s ohledem na povahu trestného činu nezbytné pro plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením.
(4) Policie zpracovává osobní údaje podle odstavce 1 i bez souhlasu osob; přitom je povinna dbát práva na ochranu jejich soukromého a osobního života. Policie je povinna, jakmile tím již není ohroženo plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením, osobě sdělit, že zpracovává její osobní údaje, nebo provést likvidaci jejích osobních údajů.
(5) Policie neprovede likvidaci osobních údajů v případě, že jde o osobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu a nejsou zpracovávány automatizovaně.
(6) Podle ustanovení této hlavy zpracovává policie osobní údaje též při předcházení a odhalování činů, jejichž znaky jsou uvedeny v trestním zákoně17e) a jejichž pachatelé nejsou trestně odpovědní pro nedostatek věku nebo pro nepříčetnost, a při zjišťování těchto pachatelů.
§ 42h
Zpracovávání osobních údajů při pátrání po osobách
(1) Při pátrání po osobách, po nichž bylo vyhlášeno pátrání, je policie oprávněna
a)
v potřebném rozsahu sdružovat osobní údaje získané k rozdílným účelům, a
b)
zpracovávat citlivé údaje těchto osob, je-li to nezbytné k jejich nalezení.
(2) Policie provede likvidaci osobních údajů pohřešované nebo hledané osoby bez zbytečného odkladu po jejím nalezení. Likvidace osobních údajů nemusí být provedena,
a)
byla-li osoba pohřešována nebo hledána opakovaně,
b)
lze-li důvodně předpokládat, že bude opět pohřešována nebo hledána,
c)
jsou-li její osobní údaje zpracovávány při plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením.
§ 42i
Prověřování potřebnosti dalšího zpracovávání osobních údajů
(1) Policie nejméně jednou za 3 roky prověřuje, jsou-li zpracovávané osobní údaje nadále potřebné pro plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením nebo při pátrání po osobách. Zjistí-li policie při prověřování nebo v průběhu zpracovávání osobních údajů, že již nejsou potřebné pro plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením nebo při pátrání po osobách, provede bez zbytečného odkladu likvidaci těchto osobních údajů.
(2) Pro potřeby prověřování podle odstavce 1 jsou orgány činné v trestním řízení, Ministerstvo spravedlnosti, Ústavní soud a Kancelář prezidenta republiky povinny policii v mezích své působnosti průběžně informovat o pravomocných rozhodnutích orgánů činných v trestním řízení, promlčení trestního stíhání, výkonu trestu nebo o rozhodnutích prezidenta republiky týkajících se trestního řízení, trestů nebo udělené amnestie.
§ 42j
Informování o osobních údajích a oprava nepravdivých
nebo nepřesných osobních údajů
(1) Policie na písemnou žádost sdělí žadateli bezplatně osobní údaje vztahující se k osobě žadatele, a to do 30 dnů od jejího doručení.
(2) Policie na písemnou žádost provede bezplatně likvidaci nebo opravu nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů vztahujících se k osobě žadatele, a to neprodleně po jejím doručení.
(3) O žádostech podle odstavců 1 a 2 rozhoduje Policejní prezidium České republiky; novou žádost lze podat nejdříve po uplynutí jednoho roku od podání žádosti předchozí.
(4) Policie žádostem podle odstavců 1 a 2 nevyhoví, pokud by tím došlo k
a)
ohrožení plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením, nebo
b)
ohrožení oprávněných zájmů třetí osoby;
nevyhovuje-li se žadateli, musí být rozhodnutí o žádosti písemně odůvodněno.
(5) Nezpracovává-li policie žádné osobní údaje vztahující se k žadateli nebo pokud by sdělením odůvodněného rozhodnutí došlo k ohrožení plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením, žadatel se písemně vyrozumí o tom, že policie nezpracovává žádné osobní údaje vztahující se k žadateli.
(6) Na postup při vyřizování žádosti se nevztahuje správní řád.
§ 42k
Předávání osobních údajů
(1) Policie předá osobní údaje jiným orgánům nebo osobám,
a)
stanoví-li tak zvláštní zákon,
b)
je-li to ve prospěch osoby, k níž se osobní údaje vztahují, a tato osoba dala k předání souhlas nebo lze její souhlas na základě okolností důvodně předpokládat, nebo
c)
je-li předání osobních údajů nezbytné k odstranění bezprostředního závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku.
(2) Policie předá podle odstavce 1 osobní údaje na základě písemné žádosti, která musí obsahovat účel, pro který mají být osobní údaje předány. V případě podle odstavce 1 písm. c) lze předat osobní údaje i bez žádosti.
(3) K předávaným osobním údajům musí být připojeny informace o pravomocných rozhodnutích orgánů činných v trestním řízení, pokud k těmto údajům mají vztah.
(4) Nepravdivé nebo nepřesné osobní údaje nelze předávat; neověřené osobní údaje musí být při předávání označeny a musí být uvedena míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k předání nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů, je policie povinna bez zbytečného odkladu informovat všechny příjemce údajů, kterým byly takové osobní údaje předány.
(5) Příjemce údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly předány, pouze za podmínky, že by mu i pro tento účel mohly být osobní údaje předány, a pouze s předchozím souhlasem policie.
(6) Do zahraničí lze předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a) až c) mezinárodní policejní organizaci nebo zahraničnímu bezpečnostnímu sboru, a to i bez žádosti.
§ 42l
Zveřejňování osobních údajů
Policie je oprávněna zveřejňovat osobní údaje v rozsahu nezbytném k plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením nebo při pátrání po osobách.
§ 42m
Zpracování osobních údajů útvarem inspekce
(1) Na zpracovávání osobních údajů útvarem inspekce při plnění úkolu podle § 2 odst. 4 se použijí ustanovení této hlavy obdobně.
(2) O žádostech podle § 42j odst. 1 a 2 rozhoduje ministerstvo.
_____________________________
17b)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
17c)
§ 2 zákona č. 101/2000 Sb.
17d)
§ 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb.
17e)
§ 3 trestního zákona.".
Dosavadní hlava čtvrtá se označuje jako hlava šestá.
6. V § 45a se slova "§ 2 odst. 1 písm. l)" nahrazují slovy "§ 42d".
7. Za § 47 se vkládá nový § 47a, který včetně poznámek pod čarou č. 18a) až 18j) zní:
"§ 47a
(1) Policie je v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu policie oprávněna žádat z evidence provozované na základě zvláštního právního předpisu poskytnutí informací od příslušného správce evidence nebo zpracovatele, a to na náklady správce evidence nebo zpracovatele. Správce evidence nebo zpracovatel je povinen žádosti bez zbytečného odkladu vyhovět, nestanoví-li zvláštní právní předpis pro výdej informací policii jiný režim.18a)
(2) Policie je při plnění svých úkolů oprávněna v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu policie žádat z databáze účastníků veřejné telefonní služby,18b) evidence občanských průkazů,18c) evidence cestovních dokladů,18d) evidence obyvatel18e) a registru řidičů18f) poskytnutí informací od příslušného správce evidence nebo zpracovatele způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup; v případě evidence občanských průkazů a evidence cestovních dokladů lze informace poskytnout způsobem umožňujícím pouze nepřetržitý přístup.
(3) Policie je při sledování osob a věcí oprávněna žádat v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu policie od právnických a fyzických osob, které zajišťují telekomunikační činnost,18g) předávání dat souvisejících s poskytováním telekomunikační služby18h) způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Právnické a fyzické osoby, které zajišťují telekomunikační činnost, jsou povinny žádosti policie bez zbytečného odkladu vyhovět ve vyžádané formě a v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem.18i)
(4) Policie je oprávněna žádat poskytnutí informací podle odstavců 1 až 3 pouze v míře nezbytně nutné a za účelem provedení služebního úkolu, a to způsobem, který musí umožňovat uchovávání identifikačních údajů o útvaru policie nebo o policistovi, který o výdej informací žádal, a o účelu, k němuž byl výdej informací žádán, nejméně po dobu 5 let. O skutečnostech podle věty prvé je správce evidence nebo zpracovatel povinen zachovávat mlčenlivost.
(5) Za účelem zajištění ochrany osoby, o níž lze důvodně předpokládat, že je ohrožen její život nebo zdraví, je policie oprávněna požadovat po provozovatelích a správcích evidencí vedených na základě zvláštních právních předpisů, aby policii oznamovali každý výdej osobních údajů.
(6) Policie předává nebo zveřejňuje informace, které nejsou osobními údaji, je-li to potřebné pro plnění úkolů policie. Pro předávání těchto informací do zahraničí se užije ustanovení § 42k obdobně. Policie může předat utajované skutečnosti do zahraničí i bez souhlasu Národního bezpečnostního úřadu.
(7) Policie je povinna zajistit ochranu informací před jejich neoprávněným zveřejněním nebo předáním. Tím nejsou dotčeny povinnosti policie podle zvláštních zákonů.18j) Policista je oprávněn informace získané podle odstavců 1 až 3 využívat pouze pro plnění úkolů policie.
______________________________
18a)
Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
18b)
§ 35 odst. 1 písm. a) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.
18c)
Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.
18d)
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech).
18e)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).
18f)
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů.
18g)
§ 84 odst. 1 zákona č. 151/2000 Sb.
18h)
§ 84 odst. 3 písm. c) zákona č. 151/2000 Sb.
18i)
§ 86 odst. 1 zákona č. 151/2000 Sb.
18j)
Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.".
8. Za hlavu šestou se vkládá nová hlava sedmá, která zní:
"HLAVA SEDMÁ
VZTAHY POLICIE K ZAHRANIČÍ
§ 48a
Policie je při plnění svých úkolů oprávněna spolupracovat s mezinárodní organizací Interpol, s jinými mezinárodními organizacemi a zahraničními bezpečnostními sbory.
§ 48b
(1) Příslušník zahraničního bezpečnostního sboru může za podmínek, v rozsahu a způsobem, stanovených mezinárodní smlouvou, vykonávat na území České republiky oprávnění a povinnosti policisty.
(2) Není-li uzavřena mezinárodní smlouva a je to třeba k plnění úkolů policie, lze se souhlasem policejního prezidenta a se souhlasem příslušného orgánu cizího státu využít v rozsahu stanoveném tímto zákonem k plnění úkolů policie příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru
a)
jako agenta,
b)
k provedení předstíraného převodu věci,
c)
ke sledování osob a věcí,
d)
k použití operativní techniky a nástrahové a zabezpečovací techniky, nebo
e)
k provedení služebního zákroku proti teroristům.
(3) Při provádění úkonů podle odstavce 2 řídí činnost příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru služební funkcionář stanovený policejním prezidentem.18k)
(4) Při náhradě škody vzniklé v souvislosti s prováděním úkonů podle odstavce 2 se postupuje podle § 49 a podle zvláštního zákona.18l)
§ 48c
(1) Policista je oprávněn působit na území jiného státu
a)
za podmínek, v rozsahu a způsobem, stanovených mezinárodní smlouvou,
b)
na základě rozhodnutí vlády o účasti na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, nebo s níž má uzavřeny příslušné dohody, nebo
c)
je-li vyslán k plnění úkolů policie na základě rozhodnutí ministra se souhlasem příslušného orgánu cizího státu nebo na žádost příslušného orgánu cizího státu.
(2) Při vyslání policisty do zahraničí podle odstavce 1 se postupuje podle zvláštního zákona.18k)
_____________________________
18k)
§ 2 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb.
18l)
§ 75 až 102 zákona č. 186/1992 Sb.".
Dosavadní hlavy pátá a šestá se označují jako hlavy osmá a devátá.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o ochraně utajovaných skutečností
Čl. II
Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 363/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 17 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 8a) až 8c) zní:
"(3) Bez splnění podmínek podle odstavce 1 se může s utajovanými skutečnostmi seznamovat osoba jednající ve prospěch policie,8a) zpravodajských služeb8b) nebo celních úřadů,8c) a to pouze v rozsahu nezbytně nutném pro její využití, nebo osoba, které je poskytována zvláštní ochrana v souvislosti s trestním řízením, a to pouze v rozsahu nezbytně nutném. Poučení této osoby provede ten, kdo ji bude seznamovat s utajovanými skutečnostmi, a pořídí o tom písemný záznam. Podpisem záznamu se osoba stává osobou určenou v rozsahu potřeby seznámení se s utajovanými skutečnostmi.
______________________________
8a)
§ 34 zákona č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8b)
Zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8c)
§ 37b zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb.".
2. V § 47 odst. 1 se za slova "§ 17 odst. 1" vkládají slova "a 3".
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích
Čl. III
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, se mění takto:
V § 6 odst. 1 písm. c) zní:
"c)
přepravovat při jízdě po dálnici nebo po silnici pro motorová vozidla osoby mladší 18 let a menší než 150 cm na sedadle jiném než uvedeném v písmenu b), které je vybaveno bezpečnostním pásem, pouze za použití zádržného systému; toto neplatí pro osoby, u kterých jejich zdravotní stav nebo tělesná dispozice použití zádržného systému neumožňuje,".
ČÁST ČTVRTÁ
Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona
Čl. IV
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, jak vyplývá ze zákonů a nálezů Ústavního soudu jej měnících.
ČÁST PÁTÁ
Účinnost
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
v z. Buzková v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
