ZÁKON ze dne 12. dubna 2006, kterým se mění zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 265/2001 Sb.

204

ZÁKON
ze dne 12. dubna 2006,
kterým se mění zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 265/2001 Sb.






      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

      Zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 265/2001 Sb., se mění takto:

      1.  V § 1 se dosavadní text označuje jako odsta- vec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

      ,,(2)  Ve věcech upravených tímto zákonem jedná jménem státu Ministerstvo spravedlnosti.".

      2.  V § 2 odstavec 2 zní:

      ,,(2)  Za oběť se považuje i osoba pozůstalá po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela, byla- -li rodičem, manželem nebo dítětem zemřelého a současně v době jeho smrti s ním žila v domácnosti, nebo osoba, které zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu.".

      3.  V § 2 odstavec 4 zní:

      ,,(4)  Za trestný čin se pro účely poskytnutí pomoci podle tohoto zákona považuje jednání, které má znaky trestného činu podle zvláštní části trestního zákona, nebo jeho pokusu.".

      4.  § 3 se zrušuje.

      5.  V § 5 odst. 2 se slova ,,mu není možné sdělit obvinění" nahrazují slovy ,,ho není možné obvinit".

      6.  Poznámka pod čarou č. 2 zní:

––––––––––––––––––––

,,²)

Vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění vyhlášky č. 50/2003 Sb.".

      7.  V § 7 odstavec 1 zní:

      ,,(1)  Pomoc se poskytne na žádost oběti

a)

uvedené v § 2 odst. 1 v paušální částce 25 000 Kč, nebo ve výši, která představuje obětí prokázanou ztrátu na výdělku a prokázané náklady spojené s léčením³), snížené o součet všech částek, které oběť z titulu náhrady škody již obdržela; po- moc nesmí přesáhnout ve svém součtu částku 150 000 Kč, nebo

b)

uvedené v § 2 odst. 2 v paušální částce 150 000 Kč; pomoc nesmí ve svém součtu přesáhnout částku 450 000 Kč, a je-li počet obětí více než tři osoby, poskytovaná částka se u každé oběti přiměřeně krátí.".

      8.  V § 7 odstavec 3 zní:

      ,,(3)  Při určení výše peněžité pomoci podle prokazované ztráty na výdělku poskytované podle odstavce 1 písm. a) se přihlédne i k výdělku, který oběti ujde v budoucnosti. Prokáže-li oběť poté, co jí byla poskytnuta pomoc podle odstavce 1 písm. a), že jí vzniklá škoda je vyšší, než jaká byla podkladem pro poskytnutí pomoci, lze jí poskytnout na její žádost, podanou ve lhůtě stanovené v § 9 odst. 2, pomoc opětovně; přitom se přihlédne k částkám již vyplaceným.".

      9.  V § 7 se odstavec 4 zrušuje.

      10.  V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

      ,,(3)  Ministerstvo spravedlnosti žadateli písemně potvrdí přijetí žádosti. Pokud žádost neobsahuje náležitosti uvedené v § 10, vyzve žadatele k jejímu doplnění.".

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

      11.  V § 10 se za odstavec 1 vkládá nový odsta- vec 2, který zní:

      ,,(2)  Žadatel o poskytnutí pomoci podle § 7 odst. 1 písm. b) je povinen v žádosti dále uvést, zda je jedinou osobou splňující podmínky uvedené v § 2 odst. 2, popřípadě kolik osob tyto podmínky splňuje, pokud jsou mu tyto skutečnosti známy.".

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

      12.  § 11 zní:

,,§ 11

      (1)  Každý je povinen sdělit Ministerstvu spravedlnosti skutečnosti, které mají význam pro ověřování splnění podmínek pro poskytnutí pomoci.

      (2)  Při ověřování splnění podmínek pro poskytování pomoci jsou zaměstnanci Ministerstva spravedlnosti oprávněni nahlížet do trestních spisů; orgány činné v trestním řízení jsou povinny jim nahlédnutí do trestních spisů umožnit.".

      13.  V § 13 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

      ,,(2)  Na postup Ministerstva spravedlnosti podle tohoto zákona se správní řád nevztahuje.".

      14.  Za § 14 se vkládají nové § 14a až 14f, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 5 až 9 znějí:

,,§ 14a

Poskytování pomoci občanům České republiky jako obětem trestné činnosti

      (1)  Ministerstvo spravedlnosti rozhoduje o poskytnutí pomoci občanům České republiky způsobem a za podmínek uvedených v tomto zákoně.

      (2)  Za občana České republiky se pro účely tohoto zákona považuje

a)

státní občan České republiky⁵), pokud má na území České republiky místo trvalého pobytu nebo pokud se na území České republiky obvykle zdržuje,

b)

cizinec, pokud na území České republiky v souladu se zvláštními právními předpisy⁶) pobývá nepřetržitě po dobu delší než 90 dnů, nebo

c)

cizinec, který požádal o udělení azylu nebo kterému byl udělen azyl na území České republiky⁷).

§ 14b

Poskytování pomoci obětem trestné činnosti v přeshraničních případech s členskými státy Evropské unie

      Přeshraničním případem s členskými státy Evropské unie⁸) se pro účely tohoto zákona rozumí případ, kdy o poskytnutí pomoci oběti trestného činu rozhoduje příslušný orgán členského státu Evropské unie, na jehož území byl trestný čin spáchán, v případech, kdy obětí byla osoba, která má místo trvalého pobytu nebo se obvykle zdržuje na území jiného členského státu Evropské unie⁹) (dále jen ,,přeshraniční případ").

§ 14c

Zajištění pomoci v přeshraničních případech, kdy obětí byla osoba s trvalým pobytem na území České republiky

      (1)  Ministerstvo spravedlnosti je povinno v přeshraničních případech osobám uvedeným v § 14a odst. 1, pokud se staly obětí trestného činu, který byl spáchán na území jiného členského státu Evropské unie, poskytnout potřebnou součinnost k tomu, aby žádost o poskytnutí pomoci v přeshraničních případech splňovala všechny náležitosti stanovené právem příslušného členského státu Evropské unie, jehož orgán bude o poskytnutí pomoci rozhodovat; za tím účelem zejména

a)

poskytuje základní informace o možnostech obdržet peněžitou pomoc a formuláře žádostí o poskytnutí pomoci v přeshraničních případech,

b)

na žádost oběti poskytuje informace o tom, jak žádost o poskytnutí pomoci v přeshraničních případech vyplnit a kterými dokumenty ji doložit,

c)

přijímá žádosti o poskytnutí pomoci v přeshraničních případech,

d)

pořizuje na náklad státu překlad žádosti o poskytnutí pomoci v přeshraničních případech a jejích příloh do cizího jazyka,

e)

na žádost oběti poskytuje součinnost v případě, že příslušný orgán členského státu Evropské unie požádá o dodatečné informace,

f)

na žádost oběti zasílá bezodkladně příslušnému orgánu členského státu Evropské unie dodatečné informace vyžádané podle písmena e), případně i seznam veškerých postupovaných dokumentů,

g)

postupuje vyplněnou žádost o poskytnutí pomoci v přeshraničních případech a její přílohy příslušnému orgánu členského státu Evropské unie.

      (2)  Ministerstvo spravedlnosti na žádost příslušného orgánu členského státu Evropské unie

a)

zajistí výslech osoby, která podala žádost o poskytnutí pomoci v přeshraničních případech, nebo jiné v žádosti uvedené osoby jako svědka nebo znalce, tímto orgánem prostřednictvím videotelefonu nebo telefonu,

b)

vyslechne osoby uvedené v písmenu a); o výslechu pořídí zápis, který nemusí být překládán, a který zašle příslušnému orgánu členského státu Evropské unie.

      (3)  Osoby uvedené v odstavci 2 písm. a) lze vyslechnout jen s jejich souhlasem.

§ 14d

Zajištění pomoci v přeshraničních případech, kdy obětí byla osoba s trvalým pobytem na území jiného členského státu Evropské unie

      (1)  Ministerstvo spravedlnosti rozhoduje o poskytnutí pomoci v přeshraničních případech osobám, které mají místo trvalého pobytu nebo se obvykle zdržují na území jiného členského státu Evropské unie, pokud se na území České republiky staly obětí trestného činu. V těchto případech Ministerstvo spravedlnosti

a)

přijímá žádosti obětí trestného činu a jejich přílohy postoupené příslušným orgánem členského státu Evropské unie, na jehož území má oběť trestného činu místo trvalého pobytu nebo se na něm obvykle zdržuje,

b)

v případě potřeby požádá příslušný orgán členského státu Evropské unie, na jehož území má oběť trestného činu místo trvalého pobytu nebo se na něm obvykle zdržuje, o dodatečné informace,

c)

přijímá dodatečné informace a případně i seznam veškerých postupovaných dokumentů na základě žádosti uvedené v
písmenu b).

      (2)  Ministerstvo spravedlnosti bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti o poskytnutí pomoci v přeshraničních případech zašle osobě uvedené v odstavci 1, která podala žádost, a příslušnému orgánu členského státu Evropské unie, na jehož území má místo trvalého pobytu nebo na jehož území se obvykle zdržuje,

a)

oznámení o obdržení žádosti,

b)

informaci o úřední osobě, která se věcí zabývá, a o úředním místě, u kterého je žádost vyřizována,

c)

přibližnou lhůtu, v níž bude o žádosti rozhodnuto.

      (3)  Ministerstvo spravedlnosti zašle rozhodnutí o žádosti o poskytnutí pomoci v přeshraničních případech osobě uvedené v odstavci 1 a příslušnému orgánu členského státu Evropské unie.

      (4)  Na stanovení výše pomoci osobám uvedeným v odstavci 1 se obdobně užijí ustanovení tohoto zákona, upravující podmínky pro stanovení výše pomoci a způsob jejího stanovení.

      (5)  Pomoc nelze poskytnout, pokud byla žádost o její poskytnutí podána v jiném státě. Ministerstvo spravedlnosti vyzve osobu uvedenou v odstavci 1, aby čestným prohlášením potvrdila, že takový nebo obdobný nárok neuplatnila v jiném státě. Pokud osoba uvedená v odstavci 1 čestné prohlášení nepředloží, pomoc se neposkytne.

      (6)  Lhůta uvedená v § 9 odst. 2 je zachována i v případě, kdy byla žádost o poskytnutí pomoci oběti podána u příslušného orgánu členského státu Evropské unie, na jehož území má oběť místo trvalého pobytu nebo se na něm obvykle zdržuje.

§ 14e

Poskytování pomoci cizím státním příslušníkům jako obětem trestné činnosti spáchané na území České republiky podle mezinárodní smlouvy

      Cizí státní příslušník, který není podle tohoto zákona považován za občana České republiky nebo není osobou uvedenou v § 14d odst. 1, může požadovat pomoc jako oběť trestného činu spáchaného na území České republiky pouze za podmínek a v rozsahu stanoveném vyhlášenou mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.

§ 14f

Zmocňovací ustanovení

      Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou:

a)

vzor formuláře pro poskytnutí pomoci v přeshraničních případech,

b)

vzor formuláře pro předávání žádostí o poskytnutí pomoci v přeshraničních případech,

c)

vzor formuláře pro předávání rozhodnutí,

d)

určení jiných než úředních jazyků, v nichž se postupují žádosti o poskytnutí pomoci a jejich přílohy podle § 14c odst. 1 písm. g), dodatečné informace a seznam veškerých postupovaných dokumentů podle § 14c odst. 1 písm. f), žádosti o dodatečné informace podle § 14d odst. 1 písm. b) a informace podle § 14d odst. 2,

e)

určení úředních jazyků ostatních členských států, v nichž bude Ministerstvo spravedlnosti přijímat žádosti o poskytnutí pomoci a jejich přílohy dle § 14d odst. 1 písm. a) a dodatečné informace, případně seznam veškerých postupovaných dokumentů podle § 14d odst. 1 písm. c).

––––––––––––––––––––

⁵)

Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

⁶)

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

⁷)

Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/ /1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

⁸)

Směrnice Rady 2004/80/ES ze dne 29. dubna 2004 o odškodňování obětí trestných činů.

⁹)

Čl. 59 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v  občanských a obchodních věcech.".

Čl. II

      Ustanovení § 14b až 14d zákona č. 209/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí při poskytnutí pomoci obětem trestných činů, které byly spáchány po 30. červnu 2005.

Čl. III

Účinnost

      Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2006.




Zaorálek v. r.


Klaus v. r.


Paroubek v. r.