263
ZÁKON
ze dne 14. července 2016
atomový zákon
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Díl 1
Předmět úpravy
§ 1
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Euratom“)1) a Evropské unie2), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Euratomu3) a Evropské unie4) a upravuje
a)
podmínky mírového využívání jaderné energie,
b)
podmínky vykonávání činností v rámci expozičních situací,
c)
nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem,
d)
schvalování typu některých výrobků v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření a podmínky přepravy radioaktivní nebo štěpné látky, radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva,
e)
monitorování radiační situace,
f)
zvládání radiační mimořádné události,
g)
podmínky zabezpečení jaderného zařízení, jaderného materiálu a zdroje ionizujícího záření (dále jen „zabezpečení“),
h)
požadavky k zajištění nešíření jaderných zbraní a
i)
výkon státní správy v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření.
(2)
Tento zákon se nevztahuje na expoziční situace v důsledku ozáření z
a)
minerální vody, která pochází z přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody, o nichž bylo vydáno osvědčení o zdroji podle jiného právního předpisu, a je spotřebovávána k pití, vaření, přípravě potravin nebo k použití v domácnosti,
b)
vody určené k lidské spotřebě ze zdroje pro individuální zásobování s denní kapacitou v průměru nižší než 10 m3 nebo zásobující méně než 50 osob, pokud není tato voda dodávána v rámci podnikatelské činnosti nebo služby pro veřejnost,
c)
přírodního pozadí,
d)
kosmického záření způsobeného jednotlivcům z obyvatelstva nebo pracovníkům, kromě posádek letadel při letu v nadmořské výšce nad 8 km nebo posádek kosmických lodí při letu nebo v kosmickém prostoru.
Díl 2
Vymezení některých pojmů
§ 2
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
výchozím materiálem
1.
uran, zahrnující směs izotopů, vyskytující se v přírodě,
2.
uran ochuzený o izotop 235U,
3.
thorium,
4.
položka uvedená v bodech 1 až 3 ve formě kovu, slitiny, chemické sloučeniny nebo koncentrátu, nebo
5.
materiál obsahující prvek uvedený v bodech 1 až 3,
b)
zvláštním štěpným materiálem
1.
izotop 239Pu,
2.
izotop 233U,
3.
uran obohacený izotopy 235U nebo 233U, nebo
4.
materiál obsahující radionuklid uvedený v bodech 1 až 3, není-li výchozím materiálem,
c)
jaderným materiálem výchozí materiál, zvláštní štěpný materiál a jiný štěpný materiál, který je významný z hlediska zajištění nešíření jaderných zbraní,
d)
vybranou položkou v jaderné oblasti materiál, zařízení a technologie, včetně softwaru, navrhované a vyráběné k využití v jaderné oblasti,
e)
položkou dvojího použití v jaderné oblasti materiál, zařízení a technologie, včetně softwaru, které nejsou navrhovány a vyráběny k využití v jaderné oblasti, ale jsou v této oblasti použitelné,
f)
jadernou položkou jaderný materiál, vybraná položka v jaderné oblasti, položka dvojího použití v jaderné oblasti nebo jiná položka v jaderné oblasti, která je významná z hlediska zajištění nešíření jaderných zbraní,
g)
transferem přemístění radioaktivního odpadu, vyhořelého jaderného paliva nebo jaderné položky k jiné osobě mezi Českou republikou a jiným členským státem Euratomu nebo naopak.
(2)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
ionizujícím zářením přenos energie v podobě částic nebo elektromagnetických vln vlnové délky nižší nebo rovnající se 100 nm s frekvencí vyšší nebo rovnající se 3 x 1015 Hz, který je schopen vytvářet ionty,
b)
radioaktivní látkou jakákoliv látka, která obsahuje radionuklid nebo je jím kontaminovaná v míře, která z hlediska možného ozáření vyžaduje regulaci podle tohoto zákona,
c)
zdrojem ionizujícího záření
1.
radioaktivní látka a předmět nebo zařízení ji obsahující nebo uvolňující, nebo
2.
generátor záření, kterým je zařízení způsobilé generovat ionizující záření,
d)
radionuklidovým zdrojem zdroj ionizujícího záření obsahující radioaktivní látku, u nějž součet podílů aktivit radionuklidů a zprošťovacích úrovní aktivit pro tyto radionuklidy je větší než 1 a současně součet podílů hmotnostních aktivit radionuklidů a zprošťovacích úrovní hmotnostních aktivit pro tyto radionuklidy je větší než 1,
e)
expoziční situací všechny v úvahu připadající okolnosti vedoucí k vystavení fyzické osoby nebo životního prostředí ionizujícímu záření; expoziční situací je
1.
plánovaná expoziční situace, která je spojena se záměrným využíváním zdroje ionizujícího záření,
2.
nehodová expoziční situace, která může nastat při plánované expoziční situaci nebo být vyvolána svévolným činem a vyžaduje přijetí okamžitých opatření k odvrácení nebo omezení důsledků, nebo
3.
existující expoziční situace, která již existuje v době, kdy se rozhoduje o její regulaci, včetně dlouhodobě trvajícího následku nehodové expoziční situace nebo ukončené činnosti v rámci plánované expoziční situace,
f)
radiační činností
1.
činnost s umělým zdrojem ionizujícího záření v rámci plánované expoziční situace včetně poskytování služeb v kontrolovaném pásmu pracoviště IV. kategorie, nebo
2.
činnost, při které je přírodní radionuklid v rámci plánovaných expozičních situací využíván pro své radioaktivní, štěpné nebo množivé charakteristiky včetně činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu,
g)
radiační ochranou systém technických a organizačních opatření k omezení ozáření fyzické osoby a k ochraně životního prostředí před účinky ionizujícího záření,
h)
spotřebním výrobkem s přidaným radionuklidem výrobek, který lze prodat nebo dát k dispozici veřejnosti bez zvláštní regulace nebo kontroly po prodeji, a který
1.
obsahuje radionuklid záměrně do něj přidaný,
2.
obsahuje radionuklid záměrně v něm vytvořený aktivací, nebo
3.
generuje ionizující záření.
(3)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
ozářením vystavení fyzické osoby ionizujícímu záření s výjimkou ozáření z přírodního pozadí,
b)
profesním ozářením ozáření v souvislosti s výkonem práce při činnosti v rámci plánované expoziční situace,
c)
lékařským ozářením ozáření v rámci
1.
vyšetření nebo léčby pacienta,
2.
pracovnělékařských služeb a preventivní zdravotní péče,
3.
dobrovolné účasti zdravých fyzických osob nebo pacientů na biomedicínském výzkumu, nebo
4.
poskytování pomoci fyzické osobě podstupující lékařské ozáření podle § 64 odst. 1,
d)
havarijním ozářením ozáření jiné než zasahující osoby v důsledku nehodové expoziční situace a ozáření zasahující osoby při nehodové expoziční situaci,
e)
ozářením obyvatel všechna ozáření s výjimkou profesního ozáření, lékařského ozáření a havarijního ozáření při nehodové expoziční situaci nebo v jejím důsledku,
f)
ozářením z přírodního pozadí vystavení fyzické osoby ionizujícímu záření
1.
způsobené radionuklidem obsaženým přirozeně v lidském těle,
2.
způsobené kosmickým zářením, které je běžné na zemském povrchu,
3.
způsobené radionuklidem přítomným v lidskou činností neporušené zemské kůře, nebo
4.
z přírodního zdroje záření, které není modifikováno lidskou činností,
g)
potenciálním ozářením ozáření, o němž se nepředpokládá, že nastane, ale které může nastat jako důsledek události pravděpodobnostní povahy,
h)
nelékařským ozářením záměrné ozáření fyzické osoby pro účely zobrazování, jehož hlavním cílem není přínos pro zdraví ozářené fyzické osoby; nelékařským ozářením je
1.
nelékařské ozáření radiologickým zařízením, zejména pro účely přistěhování, pojištění, hodnocení fyzického vývoje dětí a mladistvých ke sportovní a taneční kariéře, vyšetření k určení věku, pro účely zaměstnání, kromě pracovnělékařských služeb, nebo identifikace věcí skrytých v lidském těle, nebo
2.
nelékařské ozáření jiným zdrojem ionizujícího záření, zejména pro zjišťování věcí skrytých na lidském těle nebo na něm upevněných, pro odhalování skrytých osob jako součást detekční kontroly nákladu nebo pro jiné bezpečnostní účely,
i)
jednotlivcem z obyvatelstva fyzická osoba vystavená ozáření obyvatel,
j)
reprezentativní osobou jednotlivec z obyvatelstva zastupující modelovou skupinu fyzických osob, které jsou z daného zdroje a danou cestou nejvíce ozařovány,
k)
kosmickou lodí pilotovaný dopravní prostředek navržený k provozu v nadmořské výšce nad 100 km.
§ 3
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
radiačním pracovníkem každá fyzická osoba vystavená profesnímu ozáření,
b)
zasahující osobou fyzická osoba, které jsou stanoveny úkoly v rámci nehodové expoziční situace a která by mohla být vystavena ozáření při provádění opatření v rámci odezvy na radiační mimořádnou událost,
c)
optimalizací radiační ochrany iterativní proces k dosažení a udržení takové úrovně radiační ochrany, aby ozáření fyzické osoby a životního prostředí bylo tak nízké, jakého lze rozumně dosáhnout při uvážení všech hospodářských a společenských hledisek,
d)
činností související se získáváním radioaktivního nerostu
1.
průzkum ložiska radioaktivního nerostu v etapě podrobného a těžebního průzkumu,
2.
dobývání radioaktivních nerostů,
3.
přeprava radioaktivních nerostů,
4.
úprava a zušlechťování radioaktivních nerostů,
5.
nakládání s uranovým koncentrátem,
6.
shromažďování těžebních odpadů na odvalech a odkalištích, které vznikly při hornické činnosti během získávání radioaktivního nerostu,
7.
provoz dekontaminačních stanic provozovaných důlních děl,
8.
čištění průmyslových odpadních vod z pracovišť, která jsou součástí technologie úpravy radioaktivních nerostů,
9.
těžba radioaktivního nerostu chemickým loužením,
10.
zpracování loužicích roztoků sloužících k dobývání radioaktivního nerostu,
11.
čištění důlních vod z uzavřených ložisek radioaktivního nerostu,
12.
sanace a rekultivace následků činností souvisejících se získáváním radioaktivního nerostu,
e)
činností zvláště důležitou z hlediska radiační ochrany činnost zajišťující plnění požadavků na radiační ochranu stanovených tímto zákonem, používání technických a organizačních opatření a postupů bezpečného provozu zdrojů ionizujícího záření a pracovišť s nimi nebo spočívající v provádění hodnocení vlastností zdrojů ionizujícího záření anebo řízení služeb významných z hlediska radiační ochrany,
f)
prováděním osobní dozimetrie stanovování osobních dávek
1.
z hodnot zaznamenaných a odečtených ze zařízení určeného k osobnímu monitorování, včetně jeho kalibrace,
2.
z výsledků měření radioaktivity v lidském těle nebo v biologických vzorcích z něho pocházejících, nebo
3.
výpočtem z výsledků monitorování pracoviště, jde-li o radiačního pracovníka kategorie A.
(2)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
radioaktivním odpadem věc, která je radioaktivní látkou nebo předmětem nebo zařízením ji obsahujícím nebo jí kontaminovaným, pro kterou se nepředpokládá další využití a která nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro uvolňování radioaktivní látky z pracoviště,
b)
nakládáním s radioaktivním odpadem všechny činnosti, které souvisí se shromažďováním, tříděním, zpracováním, úpravou, skladováním a ukládáním radioaktivního odpadu, s výjimkou přepravy mimo prostor zařízení, ve kterém jsou tyto činnosti vykonávány,
c)
úložištěm radioaktivního odpadu prostor, objekt nebo zařízení sloužící k ukládání radioaktivního odpadu,
d)
vyhořelým jaderným palivem ozářené jaderné palivo, které bylo trvale vyjmuto z aktivní zóny jaderného reaktoru,
e)
jaderným zařízením
1.
stavba nebo provozní celek, jehož součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci nebo jinou řetězovou jadernou reakci,
2.
sklad vyhořelého jaderného paliva,
3.
sklad čerstvého jaderného paliva, pokud není součástí jiného jaderného zařízení,
4.
obohacovací závod, závod na výrobu jaderného paliva nebo závod na přepracování vyhořelého jaderného paliva,
5.
sklad radioaktivního odpadu, s výjimkou zařízení pro skladování radioaktivních odpadů, které je součástí jiného jaderného zařízení nebo jiného pracoviště, kde se vykonává radiační činnost,
6.
úložiště radioaktivního odpadu, s výjimkou úložiště obsahujícího výlučně přírodní radionuklidy,
f)
úplným vyřazením uvedení jaderného zařízení, pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie do stavu umožňujícího jeho využití k jinému účelu nebo využití území, v němž se nacházelo, bez omezení,
g)
vyřazováním z provozu administrativní a technické činnosti, jejichž cílem je úplné vyřazení nebo vyřazení jaderného zařízení, pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie s omezením k použití k dalším činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie nebo činnostem v rámci expozičních situací,
h)
uzavřením úložiště radioaktivního odpadu dokončení všech činností souvisejících s nakládáním s radioaktivním odpadem a jeho uvedení do stavu, který bude dlouhodobě bezpečný.
§ 4
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
radiační mimořádnou událostí událost, která vede nebo může vést k překročení limitů ozáření a která vyžaduje opatření, jež by zabránila jejich překročení nebo zhoršování situace z pohledu zajištění radiační ochrany,
b)
radiační mimořádnou událostí prvního stupně radiační mimořádná událost zvládnutelná silami a prostředky obsluhy nebo pracovníků vykonávajících práci v aktuální směně osoby, při jejíž činnosti radiační mimořádná událost vznikla,
c)
radiační nehodou radiační mimořádná událost nezvládnutelná silami a prostředky obsluhy nebo pracovníků vykonávajících práci v aktuální směně osoby, při jejíž činnosti radiační mimořádná událost vznikla, nebo vzniklá v důsledku nálezu, zneužití nebo ztráty radionuklidového zdroje, která nevyžaduje zavedení neodkladných ochranných opatření pro obyvatelstvo,
d)
radiační havárií radiační mimořádná událost nezvládnutelná silami a prostředky obsluhy nebo pracovníků vykonávajících práci v aktuální směně osoby, při jejíž činnosti radiační mimořádná událost vznikla, nebo vzniklá v důsledku nálezu, zneužití nebo ztráty radionuklidového zdroje, která vyžaduje zavedení neodkladných ochranných opatření pro obyvatelstvo,
e)
zvládáním radiační mimořádné události systém postupů a opatření k zajištění
1.
analýzy a hodnocení radiační mimořádné události, kterou je analýza v úvahu připadajících radiačních mimořádných událostí a hodnocení jejich dopadů,
2.
připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost,
3.
odezvy na radiační mimořádnou událost a
4.
nápravy stavu po radiační havárii,
f)
vnitřním prostorem prostor, v němž je umístěn nebo skladován jaderný materiál I. kategorie,
g)
životně důležitým prostorem prostor, v němž jsou umístěny systémy a zařízení důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,
h)
chráněným prostorem prostor, v němž se nalézá jaderný materiál II. kategorie, vnitřní prostor nebo životně důležitý prostor,
i)
střeženým prostorem prostor, v němž se nalézá jaderný materiál III. kategorie, nebo chráněný prostor,
j)
areálem jaderného zařízení střežený prostor jaderného zařízení a prostor k němu přiléhající, který je využíván k zajištění výkonu činností souvisejících s využíváním jaderné energie,
k)
zónou havarijního plánování oblast v okolí areálu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, ve které se na základě analýzy a hodnocení radiační mimořádné události uplatňují požadavky na přípravu zavedení neodkladných ochranných opatření podle § 104 odst. 1 písm. a), dalších opatření ochrany obyvatelstva v důsledku předpokládaného překročení referenčních úrovní a jiných opatření ochrany obyvatelstva,
l)
národním radiačním havarijním plánem plán zpracovávaný pro území České republiky vně areálu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie pro přípravu na řízení a provádění odezvy na radiační nehodu nebo radiační havárii s dopadem mimo zónu havarijního plánování.
(2)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
jadernou bezpečností stav a schopnost jaderného zařízení a fyzických osob obsluhujících jaderné zařízení zabránit nekontrolovatelnému rozvoji štěpné řetězové reakce nebo úniku radioaktivních látek anebo ionizujícího záření do životního prostředí a omezit následky nehod,
b)
činností související s využíváním jaderné energie
1.
projektování, umísťování, výstavba, uvádění do provozu, provoz, provádění změny nebo vyřazování z provozu jaderného zařízení,
2.
navrhování, výroba, montáž, údržba, opravy a ověřování systémů jaderného zařízení nebo jejich součástí včetně materiálu k jejich výrobě,
3.
navrhování, výroba, údržba, opravy a ověřování obalového souboru pro přepravy, skladování nebo ukládání štěpných látek nebo radioaktivních látek,
4.
nakládání s jadernou položkou a provádění výzkumu a vývoje souvisejícího s jadernou položkou,
5.
přeprava radioaktivní nebo štěpné látky,
6.
uzavření úložiště radioaktivního odpadu,
c)
činností zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti činnost s přímým vlivem na jadernou bezpečnost vykonávaná v rámci řízení celého jaderného zařízení a jeho jednotlivých částí a při manipulaci s jaderným palivem.
(3)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
bezpečnostní funkcí činnost systému, konstrukce, komponenty nebo jiné součásti jaderného zařízení, která je významná pro zajišťování jaderné bezpečnosti jaderného zařízení,
b)
zařízením s vlivem na jadernou bezpečnost
1.
vybrané zařízení, nebo
2.
zařízení s vlivem na jadernou bezpečnost, které není vybraným zařízením,
c)
vybraným zařízením systém, konstrukce, komponenta nebo jiná součást jaderného zařízení, které mají vliv na jadernou bezpečnost a plní bezpečnostní funkci,
d)
zařízením s vlivem na jadernou bezpečnost, které není vybraným zařízením, systém, konstrukce, komponenta nebo jiná součást jaderného zařízení, která má vliv na jadernou bezpečnost, neplní přímo bezpečnostní funkci, ale svým selháním může způsobit ztrátu plnění bezpečnostní funkce vybraného zařízení, nebo zařízení, které slouží ke zvládání rozšířených projektových podmínek,
e)
normálním provozem stav jaderného zařízení, při kterém jsou dodrženy limity a podmínky,
f)
abnormálním provozem stav jaderného zařízení odchylující se od normálního provozu, který není plánovaný, ale jehož výskyt lze při provozu jaderného zařízení očekávat a který nevede k poškození palivového systému nebo k porušení palivových elementů a k porušení integrity primárního okruhu; po ukončení abnormálního provozu a odstranění jeho příčin a následků je jaderné zařízení schopno normálního provozu,
g)
provozním stavem stav jaderného zařízení, který je normálním provozem nebo abnormálním provozem,
h)
havarijními podmínkami stav jaderného zařízení, který není provozním stavem,
i)
základní projektovou nehodou havarijní podmínky, při kterých správná funkce bezpečnostních systémů zajistí, že nedojde k překročení odpovídajících referenčních úrovní nebo limitů ozáření,
j)
rozšířenými projektovými podmínkami havarijní podmínky vyvolané scénáři závažnějšími než základní projektová nehoda, které jsou zohledněny při projektování jaderného zařízení,
k)
limity a podmínkami soubor požadavků, při jejichž plnění je výkon činnosti považován za bezpečný,
l)
technickou bezpečností stav trvalé shody vybraného zařízení s technickými požadavky na něj kladenými, při němž není ohroženo lidské zdraví a majetek,
m)
životním cyklem jaderného zařízení období vykonávání činností souvisejících s využíváním jaderné energie, od umístění jaderného zařízení za účelem jeho provozu až po vyřazení jaderného zařízení z provozu nebo uzavření úložiště radioaktivního odpadu, jde-li o úložiště radioaktivního odpadu,
n)
projektem jaderného zařízení dokumentovaný návrh jaderného zařízení a postupy a návody pro činnosti související s využíváním jaderné energie během životního cyklu tohoto jaderného zařízení.
(4)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
fyzickou ochranou systém technických a organizačních opatření zabraňující neoprávněným činnostem s jaderným zařízením nebo jaderným materiálem,
b)
projektovou základní hrozbou soubor vlastností a schopností fyzické osoby, která se nachází uvnitř nebo vně jaderného zařízení nebo u jaderného materiálu, které jsou předmětem fyzické ochrany, a která je způsobilá s tímto předmětem úmyslně protiprávně naložit,
c)
fyzikálním spouštěním etapa uvádění jaderného zařízení do provozu tvořená zavezením jaderného paliva do jaderného reaktoru a následným provedením testů fyzikálního spouštění jaderného zařízení, která začíná první manipulací s jaderným palivem s cílem jej zavézt do jaderného reaktoru,
d)
energetickým spouštěním jaderného zařízení etapa životního cyklu jaderného zařízení s jaderným reaktorem, jejímž účelem je ověřit projektové charakteristiky jaderného zařízení na různých výkonových hladinách předpokládaných projektem jaderného zařízení,
e)
zvláštní odbornou způsobilostí schopnost prakticky využít informace a dovednosti získané v rámci požadovaného vzdělání, odborné praxe a odborné přípravy, které jsou předpokladem udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti nebo radiační ochrany.
Díl 3
Základní pravidla mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření
§ 5
Zásady mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření
(1)
Každý, kdo využívá jadernou energii nebo vykonává činnosti v rámci expozičních situací, je povinen
a)
předcházet radiační mimořádné události, a nastane-li, zajistit dodržení postupů pro zvládání radiační mimořádné události a omezit její následky,
b)
zajistit bezpečné vykonávání těchto činností a ochranu fyzické osoby a životního prostředí před účinky ionizujícího záření a
c)
postupovat tak, aby riziko ohrožení fyzické osoby a životního prostředí bylo tak nízké, jakého lze rozumně dosáhnout při zohlednění současné úrovně vědy a techniky a všech hospodářských a společenských hledisek.
(2)
Každý, kdo využívá jadernou energii, nakládá s jadernou položkou nebo vykonává činnosti v rámci expozičních situací, je povinen
a)
přednostně zajišťovat jadernou bezpečnost, bezpečnost jaderných položek a radiační ochranu, a to při respektování stávající úrovně vědy a techniky a správné praxe,
b)
provést vyhodnocení záměru vykonávat činnost a jejích očekávaných výsledků z hlediska přínosu pro společnost a jednotlivce (dále jen „odůvodnění“),
c)
v rámci odůvodnění vzít v úvahu také postupy nevyužívající jadernou energii a ionizující záření, kterými lze dosáhnout srovnatelného výsledku,
d)
vykonávat pouze činnost, jejíž přínos pro společnost a jednotlivce převažuje nad rizikem, které při této činnosti nebo v jejím důsledku vzniká; taková činnost se považuje za odůvodněnou a
e)
znovu provést odůvodnění svého jednání, pokud jsou k dispozici nové a důležité poznatky o účinnosti nebo možných důsledcích vykonávané činnosti nebo nové a důležité údaje o jiných technických postupech nebo technologiích.
(3)
Splnění povinnosti podle odstavce 2 písm. d) lze dosáhnout
a)
v plánované expoziční situaci opatřením s přímým vztahem ke zdroji ionizujícího záření, které zajišťuje přínos pro společnost a ozařovaného jednotlivce převyšující způsobenou nebo možnou újmu a zohledňuje všechna hlediska a stadia činnosti se zdrojem ionizujícího záření, nebo
b)
v existující expoziční situaci a nehodové expoziční situaci opatřením měnícím způsob ozáření, které zajišťuje přínos pro společnost a jednotlivce převyšující způsobenou nebo možnou újmu.
(4)
Povinnost zajistit jadernou bezpečnost, radiační ochranu, zabezpečení a bezpečnost jaderného materiálu nebo jiné položky v jaderné oblasti, která je významná z hlediska zajištění nešíření jaderných zbraní, nelze přenést na jinou osobu.
(5)
Každý, kdo využívá jadernou energii nebo vykonává činnosti v rámci expozičních situací, je povinen
a)
při získání nových významných informací o rizicích a následcích těchto činností zhodnotit úroveň jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a přijmout opatření ke splnění požadavků tohoto zákona a
b)
soustavně a komplexně hodnotit naplňování zásad mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření z hlediska stávající úrovně vědy a techniky a zajišťovat uplatnění výsledků hodnocení v praxi.
(6)
Každý, kdo využívá jadernou energii, vykonává činnosti s jaderným materiálem nebo vykonává činnosti v rámci expozičních situací, je povinen provést zabezpečení.
(7)
Každý, kdo využívá jadernou energii, je povinen při zajišťování jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení provádět sběr, třídění, analýzu, dokumentování a využívání zkušeností a bezpečnostně významných informací systémem zpětné vazby a zohlednit význam vzájemného působení pracovníků, zařízení a organizačního uspořádání.
(8)
Každý, kdo využívá jadernou energii nebo vykonává činnosti v rámci expozičních situací, je povinen při zajišťování jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení využívat přístup odstupňovaný podle velikosti možného ozáření a jeho možných důsledků (dále jen „odstupňovaný přístup“). Odstupňovaný přístup musí odpovídat
a)
typu jaderného zařízení nebo kategorii pracoviště se zdroji ionizujícího záření,
b)
typu a množství jaderného materiálu nebo radioaktivního odpadu a
c)
riziku spojenému s vykonávanými činnostmi a jejich povaze.
(9)
Opatření sloužící k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, zabezpečení a nešíření jaderných zbraní musí být navržena a provedena tak, aby se v rozumně dosažitelné míře nevhodně neovlivňovala.
§ 6
Obecné povinnosti k zajištění mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření
(1)
Jaderná energie a jaderná položka mohou být využívány v souladu s mezinárodními závazky České republiky5) pouze pro mírové účely.
(2)
Každý, kdo nalezne jaderný materiál nebo jiný zdroj ionizujícího záření nebo kdo má podezření, že nalezený předmět je zdrojem ionizujícího záření, je povinen neprodleně oznámit nález Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“) nebo Policii České republiky, která tuto skutečnost neprodleně sdělí Úřadu.
(3)
Každý, kdo zjistí ztrátu, odcizení nebo závažné poškození jaderného materiálu nebo jiného zdroje ionizujícího záření anebo jeho obalu, nebo odcizení vybrané položky v jaderné oblasti anebo položky dvojího použití v jaderné oblasti, je povinen neprodleně oznámit tuto skutečnost Úřadu nebo Policii České republiky, která ji neprodleně sdělí Úřadu.
(4)
Každý, kdo zjistí na území České republiky vznik nehodové expoziční situace, je povinen neprodleně oznámit tuto skutečnost Úřadu nebo Policii České republiky, která ji neprodleně sdělí Úřadu.
(5)
Každý, kdo vyrábí obalové soubory pro ozářené jaderné palivo, provádí výstavbu horkých komor, provádí výzkumné a vývojové činnosti vztahující se k jadernému palivovému cyklu nebo vykonává jiné činnosti stanovené přímo použitelným předpisem Euratomu upravujícím uplatňování dozoru nad bezpečností v rámci Euratomu6), je povinen oznámit zahájení a rozsah těchto činností Úřadu.
(6)
Každý, kdo na území České republiky těží nebo zpracovává uranové nebo thoriové rudy, je povinen uchovávat informace o této činnosti a předávat je Úřadu.
(7)
Každý, kdo zjistí skutečnost, která by mohla vést nebo vede k ozáření fyzické osoby způsobujícímu ohrožení jejího zdraví nebo života, je povinen ji oznámit neprodleně Úřadu.
(8)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
rozsah, způsob a lhůty pro oznamování zahájení a rozsahu činností podle odstavce 5 Úřadu,
b)
rozsah, způsob a dobu uchovávání informací o těžbě a zpracování uranové nebo thoriové rudy na území České republiky a jejich předávání Úřadu.
Zakázané činnosti
§ 7
(1)
Výroba jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení, jejich získávání jakýmkoliv jiným způsobem a poskytování nebo vyhledávání jakékoliv pomoci při vývoji a výrobě jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení je zakázána. Získání kontroly nad jadernými zbraněmi nebo jinými jadernými výbušnými zařízeními jakýmkoli způsobem je zakázáno.
(2)
Provádění zkušebního výbuchu jaderné zbraně nebo jiného jaderného výbuchu a podpora provádění zkušebního výbuchu jaderné zbraně nebo jiného jaderného výbuchu nebo účast na něm jsou zakázány.
(3)
Dovoz radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva na území České republiky nebo jeho transfer z členského státu Euratomu je zakázán, nejedná-li se o
a)
zpětný dovoz radioaktivního odpadu vzniklého při zpracování materiálu vyvezeného z České republiky nebo jeho zpětný transfer z členského státu Euratomu povolený podle tohoto zákona, nebo
b)
dovoz nebo transfer z členského státu Euratomu podle odstavce 4.
(4)
Dovoz radioaktivního odpadu nebo jeho transfer z členského státu Euratomu pro účely jeho zpracování nebo opětovného využití na území České republiky je povolen, pouze pokud je zajištěn neprodlený vývoz nebo transfer zpracovaného radioaktivního odpadu a radioaktivního odpadu, který vznikl při zpracování dovezeného nebo transferovaného radioaktivního odpadu, do země původu.
(5)
Je zakázáno přepravovat radioaktivní odpad do
a)
místa určení nacházejícího se jižně od 60. stupně jižní šířky,
b)
státu, který je signatářem Dohody o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé a který není členským státem Euratomu, pokud nejde o vývoz použitého zdroje ionizujícího záření vyrobeného v tomto státě nebo radioaktivní odpad vzniklý z materiálu vyvezeného z tohoto státu za účelem jeho zpracování anebo přepracování v České republice, nebo
c)
státu, který nemá podle stanoviska příslušného orgánu státu původu radioaktivního odpadu právním předpisem upraveno bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem nebo nemá zajištěno bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem.
(6)
Dovoz, vývoz nebo transfer jaderné položky, který je v rozporu s mezinárodními závazky České republiky, je zakázán.
(7)
Přeprava radioaktivní nebo štěpné látky jako poštovní zásilky provozovatelem poštovní služby je zakázána.
§ 8
(1)
Činnost, která by po uzavření úložiště radioaktivních odpadů mohla vést k narušení izolačních bariér úložných prostor úložiště radioaktivního odpadu a ke kontaminaci fyzické osoby anebo složky životního prostředí radioaktivní látkou nebo jejich vystavení ionizujícímu záření, je zakázána.
(2)
Přidávání radioaktivních látek do potravin, krmiv, hraček, osobních předmětů používaných k ozdobným účelům a kosmetických přípravků, jakož i dovoz či vývoz takto upravených výrobků, jsou zakázány.
(3)
Prodej nebo zpřístupnění spotřebního výrobku s přidaným radionuklidem veřejnosti, pokud nesplňuje podmínky pro zproštění povinnosti ohlášení, registrace nebo povolení podle § 67, jsou zakázány.
(4)
Činnost způsobující aktivaci materiálu vedoucí ke zvýšení aktivity materiálu, které nelze z hlediska radiační ochrany zanedbat při dodávání výrobku z tohoto materiálu na trh nebo při jeho výrobě, a dovoz nebo vývoz tohoto materiálu nebo výrobku z něj, se považují za neodůvodněné. V případě hraček a osobních předmětů používaných k ozdobným účelům jsou činnosti podle věty první zakázány.
(5)
Je zakázáno ředit radioaktivní látku uvolňovanou z pracoviště za účelem dosažení koncentrace radionuklidu, která je předpokladem uvolňování radioaktivní látky z pracoviště bez povolení Úřadu. Za ředění podle věty první se nepovažuje mísení, k němuž dochází v běžném provozu pracoviště.
(6)
Distribuce nebo instalace autonomního ionizačního hlásiče požáru je zakázána.
(7)
Záměrné ozáření fyzické osoby nesmí být provedeno, pokud jeho přínos pro společnost a jednotlivce není významně vyšší než riziko z něj plynoucí.
HLAVA II
SPOLEČNÉ PŘEDPOKLADY VÝKONU ČINNOSTÍ V OBLASTI MÍROVÉHO VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE A IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ
Díl 1
Regulace využívání jaderné energie a ionizujícího záření
§ 9
Povolení
(1)
Povolení Úřadu je nutné k vykonávání těchto činností souvisejících s využíváním jaderné energie:
a)
umístění jaderného zařízení,
b)
výstavba jaderného zařízení,
c)
uvádění do provozu jaderného zařízení,
d)
provoz jaderného zařízení,
e)
jednotlivé etapy vyřazování z provozu jaderného zařízení a
f)
provedení změny ovlivňující jadernou bezpečnost, technickou bezpečnost a zabezpečení jaderného zařízení.
(2)
Povolení Úřadu je nutné k vykonávání těchto činností v rámci expozičních situací:
a)
výstavba pracoviště IV. kategorie kromě pracoviště s jaderným zařízením,
b)
provoz pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie,
c)
provedení rekonstrukce nebo jiných změn ovlivňujících radiační ochranu, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné události pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie; prováděcí právní předpis stanoví výčet změn ovlivňujících radiační ochranu, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné události pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie,
d)
jednotlivé etapy vyřazování z provozu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie,
e)
uvolňování radioaktivní látky z pracoviště, nestanoví-li tento zákon jinak,
f)
nakládání se zdrojem ionizujícího záření, a to
1.
výroba zdroje ionizujícího záření kromě výroby generátoru záření, který je nevýznamným zdrojem ionizujícího záření,
2.
dovoz zdroje ionizujícího záření kromě dovozu zdroje ionizujícího záření pro vlastní potřebu nebo dovozu generátoru záření,
3.
vývoz zdroje ionizujícího záření kromě vývozu zdroje ionizujícího záření pro vlastní potřebu, vývozu nevýznamného a drobného zdroje a vývozu generátoru záření,
4.
distribuce zdroje ionizujícího záření kromě distribuce generátoru záření,
5.
instalace nebo uvádění do provozu zdroje ionizujícího záření kromě instalace nebo uvádění do provozu zdroje ionizujícího záření, které provádí osoba oprávněná používat zdroj ionizujícího záření a které není spojeno s vyšším rizikem ozáření než běžné používání,
6.
provozování uznaného skladu za účelem skladování radionuklidového zdroje,
7.
používání zdroje ionizujícího záření kromě používání spotřebního výrobku s přidaným radionuklidem, jehož výroba, dovoz nebo vývoz byly povoleny, zdroje ionizujícího záření, který je nedílnou součástí technologických celků nebo provozních médií na pracovišti, k jehož provozu je uživatel oprávněn na základě povolení podle písmene b), zdroje ionizujícího záření používaného pouze v rozsahu, k němuž je uživatel oprávněn na základě jiných povolení, a používání zdroje ionizujícího záření, které je registrováno Úřadem nebo bylo Úřadu ohlášeno,
8.
hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření zkouškami zdroje ionizujícího záření ke schválení typu výrobku, posuzováním shody vlastností zdroje ionizujícího záření podle jiného právního předpisu7), přejímací zkouškou zdroje ionizujícího záření a zkouškou dlouhodobé stability zdroje ionizujícího záření,
9.
opravy a servis zdroje ionizujícího záření kromě oprav a servisu generátoru záření, které nemohou být spojeny s ozářením fyzické osoby, a oprav a servisu prováděných držitelem povolení k používání tohoto zdroje, není-li oprava spojena s vyšším potenciálním ozářením než běžný provoz,
10.
nakládání s produkty hornické činnosti vzniklými při činnostech souvisejících se získáváním radioaktivního nerostu a uloženými na odvalech a odkalištích a
11.
vyhledávání a identifikace nalezeného zdroje ionizujícího záření při podezření, že je opuštěným zdrojem, a jeho následné zajištění,
g)
přidávání radioaktivní látky do spotřebního výrobku při jeho výrobě nebo přípravě nebo k dovozu a vývozu takového spotřebního výrobku,
h)
vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany, a to
1.
provádění osobní dozimetrie radiačních pracovníků kategorie A včetně jejího provádění pro vlastní potřebu,
2.
měření a stanovování osobních dávek pracovníků na pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření a na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu pro účely podle § 93 a 96 včetně jejich provádění pro vlastní potřebu,
3.
monitorování pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie, výpustí z tohoto pracoviště, jeho okolí, okolí úložiště radioaktivního odpadu po uzavření úložiště radioaktivního odpadu, odvalu, odkaliště nebo jiného zbytku po činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu nebo po jiné hornické činnosti doprovázené výskytem radioaktivního nerostu a monitorování pro účely umisťování nebo výstavby jaderného zařízení,
4.
zajištění soustavného dohledu nad radiační ochranou (dále jen „soustavný dohled“) dohlížející osobou,
5.
měření a hodnocení ozáření z přírodního zdroje záření ve stavbě pro účely prevence pronikání radonu do stavby podle § 98 nebo ochrany před přírodním ozářením ve stavbě podle § 99 a stanovení radonového indexu pozemku podle § 98 včetně jejich provádění pro vlastní potřebu,
6.
měření a hodnocení obsahu radionuklidů ve vodě podle § 100 odst. 2 písm. a) a ve stavebních výrobcích a surovinách s očekávaným zvýšeným obsahem přírodních radionuklidů, které jsou určeny k zabudování do staveb s obytnými nebo pobytovými místnostmi (dále jen „stavební materiál“), podle § 101 odst. 2 písm. a), včetně jejich provádění pro vlastní potřebu, a
7.
měření a hodnocení obsahu radionuklidů v radioaktivní látce uvolňované z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření podle § 95 odst. 1 písm. b) včetně jejich provádění pro vlastní potřebu,
i)
poskytování služeb v kontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie kromě případů, kdy je činnost vykonávána ojediněle nebo hrozí nebezpečí z prodlení a kdy provozovatel kontrolovaného pásma zajistí všechny požadavky radiační ochrany pracovníků, kteří tuto činnost vykonávají,
j)
dodávání stavebního materiálu na trh, překročí-li efektivní dávka reprezentativní osoby z užívání stavebního materiálu 1 mSv za rok ze zevního ozáření; prováděcí právní předpis stanoví výčet stavebních materiálů, a
k)
mísení radioaktivních látek uvolňovaných z pracoviště podle § 93 odst. 1 písm. b) za účelem jejich opakovaného použití nebo recyklace.
(3)
Povolení Úřadu je nutné k těmto činnostem v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem:
a)
nakládání s radioaktivním odpadem, s výjimkou shromažďování, třídění a skladování radioaktivního odpadu přímo u původce radioaktivního odpadu, který je oprávněn s ním nakládat jako s otevřeným radionuklidovým zdrojem,
b)
uzavření úložiště radioaktivního odpadu,
c)
zpětný dovoz radioaktivního odpadu vzniklého při zpracování materiálu vyvezeného z České republiky nebo jeho zpětný transfer z členského státu Euratomu a
d)
dovoz radioaktivního odpadu do České republiky nebo jeho transfer z členského státu Euratomu pro účely jeho zpracování nebo opětovného využití.
(4)
Povolení Úřadu je nutné k přepravě radioaktivní nebo štěpné látky, a to k
a)
přepravě štěpné látky; prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro určení štěpných látek, jejichž přeprava podléhá povolení, jejich klasifikaci a požadavky, které musí splňovat, a vymezí technické požadavky pro určení obalového souboru k přepravě štěpných látek a požadavky na něj kladené,
b)
přepravě radioaktivní látky; prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro určení radioaktivních látek, jejichž přeprava podléhá povolení, jejich klasifikaci a požadavky, které musí splňovat, a vymezí technické požadavky pro určení obalového souboru k přepravě radioaktivních látek a požadavky na něj kladené,
c)
přepravě radioaktivní nebo štěpné látky za zvláštních podmínek, nelze-li s ohledem na hospodářské a společenské podmínky splnit všechny požadavky stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem8) a tyto požadavky jsou nahrazeny zvláštními požadavky, které zajišťují, že úroveň jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a zvládání radiační mimořádné události při přepravě je stejná nebo vyšší, a
d)
přeshraniční přepravě radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva, přesahuje-li jejich aktivita a hmotnostní aktivita radionuklidů v nich obsažených zprošťovací úrovně stanovené prováděcím právním předpisem a je-li státem původu, státem určení nebo prvním státem průvozu Euratomu Česká republika, s výjimkou přepravy radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva z členského státu Euratomu do České republiky nebo jeho průvozu přes Českou republiku, není-li Česká republika prvním státem Euratomu, na jehož území radioaktivní odpad nebo vyhořelé jaderné palivo vstupují.
(5)
Povolení Úřadu je nutné k těmto činnostem v oblasti nešíření jaderných zbraní:
a)
nakládání s jaderným materiálem a
b)
dovoz nebo vývoz jaderné položky nebo průvoz jaderného materiálu a vybrané položky v jaderné oblasti.
(6)
Povolení Úřadu je nutné k
a)
odborné přípravě a další odborné přípravě pracovníků vykonávajících činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany (dále jen „vybraný pracovník“) a
b)
přípravě fyzické osoby zajišťující radiační ochranu osoby, jejíž registrace byla provedena podle tohoto zákona (dále jen „registrant“).
(7)
Povolení Úřadu je nutné k úplnému vyřazení.
(8)
Činnost, k níž je nutné povolení Úřadu s výjimkou činnosti podle odstavce 2 písm. h) a i) a odstavce 6, není službou podle zákona o volném pohybu služeb. Povolení Úřadu je třeba též k činnosti vykonávané osobou, která má sídlo nebo bydliště na území jiného členského státu Evropské unie a je držitelem oprávnění k výkonu této činnosti v tomto státě.
§ 10
Registrace
Úřad provádí registraci, která je vyžadována k
a)
dovozu generátoru záření kromě dovozu pro vlastní potřebu,
b)
vývozu generátoru záření kromě vývozu pro vlastní potřebu a vývozu generátoru záření, který je nevýznamným nebo drobným zdrojem ionizujícího záření,
c)
distribuci generátoru záření a
d)
používání
1.
zubního rentgenového zařízení pro lékařské ozáření,
2.
rentgenového kostního denzitometru pro lékařské nebo nelékařské ozáření a
3.
skiagrafického nebo intraorálního rentgenového zařízení ve veterinární medicíně.
§ 11
Ohlášení
Úřadu musí být předem ohlášeno
a)
používání schváleného typu drobného zdroje ionizujícího záření s výjimkou používání zdroje ionizujícího záření k lékařskému nebo nelékařskému ozáření, nebo
b)
provádění transferu jaderného materiálu nebo vybrané položky z jaderné oblasti.
§ 12
Obecná výjimka z povolení, registrace a ohlášení
Neodkladný zásah směřující ke zmírnění nebo odvrácení radiační mimořádné události nebo k odstranění jejích následků lze provést bez povolení, registrace nebo ohlášení.
§ 13
Předpoklady povolení a registrace
(1)
Činnost podléhající povolení nebo registraci lze vykonávat za předpokladu, že
a)
fyzická osoba je plně svéprávná, bezúhonná a odborně způsobilá,
b)
fyzické osoby, které jsou členy statutárního orgánu právnické osoby, jsou plně svéprávné, bezúhonné a alespoň jedna z nich je odborně způsobilá,
c)
právnická osoba a právnická osoba, která je členem statutárního orgánu právnické osoby, je bezúhonná a
d)
fyzická osoba, která je zástupcem právnické osoby, která je členem statutárního orgánu právnické osoby, je plně svéprávná a bezúhonná.
(2)
Splnění předpokladu odborné způsobilosti není vyžadováno pro činnost podle § 9 odst. 6.
§ 14
Bezúhonnost
(1)
Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena
a)
pro trestný čin, pokud souvisí s povolovanou anebo registrovanou činností, nebo
b)
k trestu odnětí svobody v délce trvání delší 3 let, žádá-li o povolení.
(2)
Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje též osoba, na kterou se hledí, jako by nebyla odsouzena.
(3)
Bezúhonnost fyzických osob se prokazuje
a)
výpisem z rejstříku trestů nebo výpisem z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace o pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, jehož osoba je nebo byla státním příslušníkem nebo v němž má nebo měla adresu bydliště,
b)
výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, jehož je osoba státním příslušníkem, nebo čestným prohlášením o bezúhonnosti, nebo
c)
výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem posledního pobytu, trvajícího déle než 3 měsíce ve 2 po sobě následujících letech, nebo čestným prohlášením o bezúhonnosti.
(4)
Bezúhonnost právnických osob se prokazuje
a)
výpisem z rejstříku trestů,
b)
výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, na jehož území má právnická osoba sídlo, nebo čestným prohlášením o bezúhonnosti, nebo
c)
výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, na jehož území právnická osoba v posledních 2 po sobě následujících letech podnikala, nebo čestným prohlášením o bezúhonnosti.
(5)
Doklad o bezúhonnosti podle odstavce 3 písm. b) a c) a odstavce 4 písm. b) a c) nesmí být starší 3 měsíců.
(6)
Úřad si vyžádá výpis z rejstříku trestů za účelem zjištění bezúhonnosti podle jiného právního předpisu9).
§ 15
Odborná způsobilost
(1)
Odborná způsobilost se prokazuje
a)
pro radiační činnosti, vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany a nakládání s jaderným materiálem dokladem o ukončeném středním vzdělání s maturitní zkouškou nebo dokladem o ukončeném středním vzdělání s výučním listem a praxí v oboru v délce nejméně 3 roky,
b)
pro činnosti související s využíváním jaderné energie neuvedené v písmenu a) a činnosti v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání získaném ve studijních programech v oblasti technických věd, technologií nebo aplikace přírodních věd a praxí v oboru v délce nejméně 3 roky.
(2)
Při uznávání odborné kvalifikace získané v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci pro výkon činností uvedených v odstavci 1 postupuje Úřad podle zákona o uznávání odborné kvalifikace, pokud uznání odborné kvalifikace nebylo již provedeno jiným správním orgánem podle jiného právního předpisu10). Rozhodnutí Úřadu o uznání odborné kvalifikace je dokladem prokazujícím odbornou způsobilost podle tohoto zákona.
(3)
Doklady o vzdělání vydané v zahraničí musí být opatřeny nostrifikační doložkou podle jiného právního předpisu, v případě dokladů o vysokoškolském vzdělání osvědčením o uznání rovnocennosti vzdělání podle jiného právního předpisu.
(4)
Povinnost předkládat doklady opatřené nostrifikační doložkou nebo osvědčením o uznání rovnocennosti vzdělání podle odstavce 3 se nevztahuje na doklady o vzdělání vydané v členském státě Evropské unie, v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci nebo předkládané fyzickou osobou z tohoto státu.
§ 16
Žádost o povolení
(1)
Žádost o povolení musí obsahovat
a)
předmět povolované činnosti,
b)
rozsah výkonu povolované činnosti,
c)
místo výkonu povolované činnosti, liší-li se od místa pobytu nebo sídla žadatele,
d)
dobu výkonu povolované činnosti, má-li být jiná než neurčitá nebo nejvýše možná podle § 21 odst. 2 písm. a) až f),
e)
předpokládaný způsob ukončení povolované činnosti,
f)
datum narození, rodné příjmení, liší-li se od současného, a místo a okres narození fyzické osoby, která je
1.
žadatelem,
2.
členem statutárního orgánu žadatele, který je právnickou osobou, nebo
3.
zástupcem právnické osoby, která je členem statutárního orgánu žadatele, který je právnickou osobou, a
g)
evidenční číslo držitele povolení přidělované Úřadem (dále jen „evidenční číslo“), pokud již bylo přiděleno.
(2)
Žádost o povolení musí být doložena, kromě dalších dokladů o splnění podmínek stanovených zákonem,
a)
dokladem prokazujícím odbornou způsobilost pro povolovanou činnost, jde-li o fyzickou osobu, nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost pro povolovanou činnost alespoň jednoho ze členů statutárního orgánu, je-li žadatelem právnická osoba,
b)
je-li ustavována dohlížející osoba, jejím písemným souhlasem,
c)
je-li vyžadováno pojištění odpovědnosti za jadernou škodu, dokladem prokazujícím sjednání pojištění odpovědnosti za jadernou škodu nebo dokladem o jiném finančním zajištění,
d)
požadovanou dokumentací pro povolovanou činnost a
e)
v případě, že při povolované činnosti má vznikat radioaktivní odpad, dokladem o zajištění bezpečného nakládání s radioaktivním odpadem včetně financování tohoto nakládání.
(3)
Změnu skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) je držitel povolení povinen Úřadu neprodleně oznámit.
§ 17
Žádost o registraci
(1)
Žádost o registraci musí být podána na registračním formuláři.
(2)
Žádost o registraci musí být doložena, kromě dalších dokladů o splnění podmínek stanovených zákonem,
a)
dokladem prokazujícím odbornou způsobilost fyzické osoby pro registrovanou činnost nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost pro registrovanou činnost alespoň jednoho ze členů statutárního orgánu, je-li žadatelem právnická osoba,
b)
dokladem o ustanovení fyzické osoby zajišťující radiační ochranu registranta (dále jen „osoba zajišťující radiační ochranu registranta“) a jejím písemným souhlasem s ustanovením a
c)
dokumentací pro registrovanou činnost.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
vzory registračních formulářů,
b)
výčet dokumentace pro registrovanou činnost a požadavky na její obsah.
§ 18
Ohlášení činností
(1)
Ohlášení používání schváleného typu drobného zdroje ionizujícího záření musí obsahovat
a)
určení používaných zdrojů ionizujícího záření, účel použití a jejich počet,
b)
adresu pracoviště, kde se nachází používaný zdroj ionizujícího záření, a
c)
předpokládaný způsob bezpečného ukončení používání zdroje ionizujícího záření.
(2)
Ohlášení transferu jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti musí obsahovat
a)
v případě jaderného materiálu jeho množství a kategorii,
b)
množství, název a specifikaci vybrané položky v jaderné oblasti podle prováděcího právního předpisu,
c)
předpokládaný způsob a termín uskutečnění transferu jaderné položky,
d)
jméno, popřípadě jména, a příjmení, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, jde-li o právnickou osobu,
e)
adresu dodavatele a osoby, která bude s jaderným materiálem nebo vybranou položkou v jaderné oblasti nakládat (dále jen „koncový uživatel“), a
f)
prohlášení o konečném použití jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti.
(3)
Ohlášení transferu jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti musí být provedeno nejméně 30 dnů před předpokládaným zahájením činnosti.
(4)
Ohlášení transferu jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti určené k zajištění provozu jaderného zařízení, jejíž nedodání by mohlo vést k ohrožení jaderné bezpečnosti nebo snížení úrovně radiační ochrany anebo zvládání radiační mimořádné události jaderného zařízení, musí být v případě nebezpečí z prodlení provedeno nejméně 5 pracovních dnů před předpokládaným zahájením činnosti s jaderným materiálem nebo vybranou položkou v jaderné oblasti.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti prohlášení o konečném použití jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti.
§ 19
Postup při vydávání povolení
(1)
Povolení se vydává na základě žádosti. Žadatel je jediným účastníkem řízení, pokud v souvislosti s činností související s využíváním jaderné energie nebo s činností v rámci expoziční situace jiný právní předpis vyžaduje vedení řízení, v němž veřejnost nebo dotčené osoby mohou uplatňovat zájem na ochraně životního prostředí a ve kterém jsou dotčeny zájmy podle tohoto zákona, nebo nemůže-li mít činnost vliv na životní prostředí způsobený využíváním jaderné energie nebo ionizujícího záření.
(2)
Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení o vydání povolení činí
a)
12 měsíců pro povolení k umístění jaderného zařízení,
b)
18 měsíců pro povolení k výstavbě jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, kromě pracoviště s jaderným zařízením,
c)
12 měsíců pro povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení s jaderným reaktorem,
d)
6 měsíců pro povolení
1.
uvádění do provozu jaderného zařízení bez jaderného reaktoru,
2.
provozu jaderného zařízení,
3.
provozu pracoviště IV. kategorie, kromě pracoviště s jaderným zařízením,
4.
k jednotlivým etapám vyřazování z provozu jaderného zařízení,
5.
k uzavření úložiště radioaktivního odpadu,
e)
90 dnů pro ostatní povolení.
(3)
Povolení k činnostem podle § 9 odst. 2 písm. h) a i) a odst. 6 vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.
(4)
Odvolání proti rozhodnutí o vydání povolení nemá odkladný účinek.
§ 20
Postup při registraci
(1)
Pokud žádost o registraci obsahuje náležitosti podle § 17 a jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro výkon registrované činnosti, Úřad provede registraci do 30 pracovních dnů ode dne doručení žádosti a potvrdí provedení registrace na registračním formuláři.
(2)
Nemá-li žádost o registraci náležitosti podle § 17, vyzve Úřad žadatele ve lhůtě podle odstavce 1 k odstranění nedostatků a stanoví mu přiměřenou lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. Jsou-li k tomu závažné důvody, může Úřad na žádost žadatele prodloužit lhůtu k odstranění nedostatků žádosti, a to i opakovaně. Po dobu lhůty uvedené ve výzvě neběží lhůta pro provedení registrace a její potvrzení.
(3)
Odstraní-li žadatel nedostatky ve stanovené lhůtě nebo ve lhůtě prodloužené, považuje se žádost o registraci od počátku za bezvadnou. Neodstraní-li žadatel nedostatky ve stanovené nebo prodloužené lhůtě, Úřad žádost o registraci zamítne. Rozhodnutí o zamítnutí žádosti je prvním úkonem v řízení. Pokud žadatel před vydáním rozhodnutí nedostatky odstraní a Úřad zjistí, že jsou splněny podmínky pro provedení registrace, provede registraci a potvrdí provedení registrace na registračním formuláři.
(4)
Nesplňuje-li žadatel podmínky stanovené tímto zákonem pro výkon registrované činnosti, Úřad žádost o registraci zamítne. Rozhodnutí o zamítnutí žádosti je prvním úkonem v řízení.
§ 21
Náležitosti a doba platnosti povolení
(1)
Úřad v rozhodnutí o vydání povolení uvede
a)
evidenční číslo,
b)
předmět a rozsah povolované činnosti,
c)
podmínky vykonávání a ukončení povolované činnosti,
d)
dobu, na kterou se povolení vydává, jde-li o povolení na dobu určitou, a
e)
v případě povolení k přepravě radioaktivní nebo štěpné látky zvláštní podmínky týkající se způsobu provádění přepravy, identifikační údaje rozhodnutí a odkazy na mezinárodně stanovené požadavky k přepravě.
(2)
Povolení je vydáváno na dobu neurčitou s výjimkou
a)
povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení bez jaderného reaktoru, které je vydáváno na dobu nejvýše 5 let,
b)
povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozu jaderného zařízení, které je vydáváno na dobu nejvýše 10 let,
c)
povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie, které je vydáváno na dobu nejvýše 10 let,
d)
povolení k uzavření úložiště radioaktivního odpadu, které je vydáváno na dobu nejvýše 20 let,
e)
povolení k přepravě radioaktivní nebo štěpné látky, které je vydáváno na dobu nejvýše 5 let,
f)
povolení k přeshraniční přepravě radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva, které je vydáváno na dobu nejvýše 3 let.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví zvláštní podmínky týkající se způsobu provádění přepravy, identifikační údaje rozhodnutí a odkazy na mezinárodně stanovené požadavky k přepravě vyžadované v rozhodnutí o vydání povolení k přepravě radioaktivní nebo štěpné látky.
§ 22
Nové rozhodnutí o vydání povolení, zrušení a zánik povolení
(1)
Úřad provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí o vydání povolení
a)
na základě žádosti držitele povolení, dochází-li ke změně v povolené činnosti, která z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, nešíření jaderných zbraní, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události nebo zabezpečení není zanedbatelná,
b)
došlo-li k podstatné změně skutečností, na základě kterých bylo původní povolení vydáno, nebo
c)
došlo-li ke změně při výkonu původně povolené činnosti, která je podstatná z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, nešíření jaderných zbraní, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události nebo zabezpečení.
(2)
Novým rozhodnutím vydaným podle odstavce 1 se původní rozhodnutí ruší. Ustanovení § 19 odst. 2 se použije obdobně.
(3)
V řízeních podle odstavce 1 písm. b) a c) je účastník řízení povinen předložit Úřadu na vyžádání doklady potřebné pro vydání nového rozhodnutí, které dokládají změnu skutečností oproti stavu, za nějž bylo vydáno původní rozhodnutí, a splnění podmínek stanovených zákonem.
(4)
Povolení zaniká
a)
dnem zániku právnické osoby nebo u fyzické osoby smrtí,
b)
v případě povolení podle § 21 odst. 2 uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, nebo
c)
dnem nabytí právních účinků rozhodnutí Úřadu o zrušení povolení.
(5)
Pokud držitel povolení nehodlá dále vykonávat povolenou činnost, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Úřadu a současně požádá o zrušení povolení.
(6)
Úřad zruší povolení, jestliže
a)
držitel povolení závažným způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo neodstranil závažné nedostatky v činnosti zjištěné Úřadem,
b)
při přeměně právnické osoby, která je držitelem povolení, dojde ke změně v povolené činnosti, která není zanedbatelná z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, nešíření jaderných zbraní, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události nebo zabezpečení,
c)
držitel povolení přestal splňovat podmínky rozhodné pro vydání povolení, nebo
d)
držitel povolení o jeho zrušení písemně požádal a prokázal, že zajistil jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, bezpečné nakládání s jaderným materiálem a zvládání radiační mimořádné události.
(7)
Držitel povolení je před zánikem povolení povinen v souladu s tímto zákonem ukončit povolenou činnost nebo se souhlasem Úřadu zajistit osobu, která hodlá pokračovat v povolené činnosti.
(8)
Právní nástupce držitele povolení, jehož povolení zaniklo podle odstavce 4 písm. a), a právnická osoba, jejíž povolení bylo zrušeno v důsledku přeměny podle odstavce 6 písm. b), jsou povinni neprodleně po zániku povolení zajistit bezpečné ukončení povolené činnosti a do doby bezpečného ukončení povolené činnosti jsou povinni zajistit plnění povinností stanovených tímto zákonem. V povolené činnosti jsou tyto osoby oprávněny pokračovat i bez povolení, pokud zajistí plnění povinností stanovených tímto zákonem a podají žádost o povolení k činnosti do 30 dnů od zániku povolení.
§ 23
Zrušení a zánik registrace
(1)
Registrace zaniká
a)
smrtí fyzické osoby, která je registrantem,
b)
dnem zániku registranta, je-li právnickou osobou, nebo
c)
dnem nabytí právních účinků rozhodnutí Úřadu o zrušení registrace.
(2)
Pokud registrant nehodlá dále vykonávat registrovanou činnost, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Úřadu a současně požádá o zrušení registrace.
(3)
Úřad zruší registraci, jestliže registrant
a)
přestal splňovat předpoklady rozhodné pro provedení registrace nebo závažným způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem,
b)
ve stanovené lhůtě neprovedl opatření k nápravě uložená Úřadem, nebo
c)
požádal o zrušení registrace.
(4)
Registrant je před zánikem registrace povinen v souladu s tímto zákonem ukončit registrovanou činnost nebo se souhlasem Úřadu zajistit osobu, která hodlá pokračovat v registrované činnosti.
(5)
Právní nástupce registranta, jehož registrace zanikla smrtí, nebo jeho zánikem, šlo-li o právnickou osobu, je oprávněn pokračovat v registrované činnosti po dobu 30 dnů od zániku registrace, pokud zajistí plnění podmínek pro výkon registrované činnosti stanovených tímto zákonem.
§ 24
Dokumentace pro povolovanou činnost a její změny
(1)
Držitel povolení je povinen postupovat v souladu s dokumentací pro povolovanou činnost.
(2)
Výčet dokumentace pro povolovanou činnost je uveden v příloze č. 1 tohoto zákona.
(3)
Úřad rozhodnutím schvaluje dokumentaci pro povolovanou činnost, pokud je to tímto zákonem stanoveno. Žadatel je jediným účastníkem řízení, pokud v souvislosti s povolovanou činností související s využíváním jaderné energie nebo činností v rámci expoziční situace jiný právní předpis vyžaduje vedení řízení, v němž veřejnost nebo dotčené osoby mohou uplatňovat zájem na ochraně životního prostředí a ve kterém jsou dotčeny zájmy podle tohoto zákona, nebo nemůže-li mít činnost vliv na životní prostředí způsobený využíváním jaderné energie nebo ionizujícího záření. Schválení dokumentace pro povolovanou činnost a vydání povolení provede Úřad ve společném řízení, pokud spolu řízení časově souvisejí. Odvolání proti rozhodnutí o schválení dokumentace pro povolovanou činnost nemá odkladný účinek.
(4)
Držitel povolení je povinen dokumentaci pro povolovanou činnost uchovávat po dobu výkonu povolované činnosti, nestanoví-li tento zákon jinak, a udržovat ji v souladu s požadavky tohoto zákona, zásadami správné praxe a skutečným stavem povolené činnosti.
(5)
Změny dokumentace pro povolovanou činnost, která není schvalována, je držitel povolení povinen oznámit Úřadu 30 dnů nebo, hrozí-li nebezpečí z prodlení, 72 hodin před tím, než hodlá postupovat v souladu s nimi, nestanoví-li Úřad, s ohledem na význam této dokumentace pro zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události nebo nešíření jaderných zbraní, v podmínkách povolení jinak. Nejsou-li změny dokumentace pro povolovanou činnost, která není schvalována, v souladu s požadavky odstavce 4, Úřad vyzve držitele povolení k odstranění nedostatků a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. Držitel povolení není oprávněn postupovat podle změněné dokumentace pro povolovanou činnost, pokud není v souladu s požadavky odstavce 4.
(6)
Úřad na základě žádosti rozhodne o schválení změny schvalované dokumentace pro povolovanou činnost. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 90 dnů. Odvolání proti rozhodnutí o schválení změny schvalované dokumentace pro povolovanou činnost nemá odkladný účinek.
(7)
Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost.
§ 25
Společné povinnosti držitele povolení a registranta
(1)
Držitel povolení a registrant jsou povinni
a)
oznamovat Úřadu neprodleně každou změnu nebo událost důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a nakládání s jaderným materiálem a změnu všech skutečností rozhodných pro vydání povolení nebo provedení registrace, s výjimkou údajů, které jsou zjistitelné z veřejného registru,
b)
vyšetřit neprodleně každé porušení tohoto zákona a přijmout opatření k nápravě a zabránění opakování takové situace,
c)
hodnotit jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení v rozsahu platných požadavků,
d)
zajistit výkon činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany vybranými pracovníky, kteří plní povinnosti držitele oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany stanovené tímto zákonem,
e)
dodržovat technické a organizační podmínky bezpečného provozu jaderného zařízení a pracoviště se zdrojem ionizujícího záření a bezpečného vykonávání jiné povolené nebo registrované činnosti a technické a organizační podmínky bezpečného nakládání se zdrojem ionizujícího záření a postupovat v souladu s vnitřními předpisy,
f)
sledovat, měřit, hodnotit, ověřovat a zaznamenávat veličiny a skutečnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a informace o nich uchovávat a předávat Úřadu, účastnit se porovnávacích měření pořádaných Úřadem a přijmout opatření k nápravě, není-li účast v porovnávacím měření úspěšná,
g)
zajistit vhodné přístrojové vybavení k měření veličin podle písmene f),
h)
vést a uchovávat evidenci zdrojů ionizujícího záření a jaderných položek a evidované údaje předávat Úřadu,
i)
předávat Evropské komisi údaje požadované tímto zákonem nebo předpisy Euratomu nebo Evropské unie, včetně identifikačních údajů fyzických osob, a tyto údaje poskytovat Úřadu,
j)
poskytovat součinnost inspektorům Mezinárodní agentury pro atomovou energii a Evropské komise a zástupcům Evropské komise při výkonu mezinárodní kontroly podle § 205 a
k)
ověřovat pravidelně u fyzické osoby vykonávající citlivou činnost podle tohoto zákona, zda je oprávněna k výkonu této činnosti.
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
výčet veličin a skutečností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
b)
rozsah, způsob a dobu sledování, měření, hodnocení, ověřování a zaznamenávání veličin a skutečností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a dobu uchovávání informací o nich,
c)
rozsah, způsob a lhůty pro předávání informací Úřadu o veličinách a skutečnostech důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
d)
rozsah, způsob a dobu uchovávání evidovaných údajů o zdrojích ionizujícího záření a jaderných položkách a lhůty pro jejich předávání Úřadu,
e)
okruh údajů podle odstavce 1 písm. i) a způsob jejich předávání.
Vedení seznamů a rejstříků
§ 26
(1)
Úřad vede seznamy
a)
jaderných zařízení a zdrojů ionizujícího záření,
b)
jaderných materiálů,
c)
údajů o ozáření radiačních pracovníků a zasahujících osob,
d)
údajů o lékařském ozáření,
e)
osobních radiačních průkazů,
f)
schválených typů obalových souborů pro přepravu a skladování štěpných nebo radioaktivních látek, zdrojů ionizujícího záření a dalších výrobků,
g)
vyvezených, dovezených a transferovaných vybraných položek v jaderné oblasti,
h)
dat z monitorování radiační situace na území České republiky,
i)
údajů charakterizujících ozáření z přírodního zdroje záření.
(2)
Správa úložišť radioaktivních odpadů (dále jen „Správa“) vede seznam radioaktivních odpadů.
(3)
Účelem seznamů podle odstavců 1 a 2 je shromažďování a správa informací k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, nešíření jaderných zbraní a zabezpečení při mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření.
(4)
Seznamy podle odstavce 1 písm. a), f) a h) jsou veřejné. Seznamy podle odstavce 1 písm. b) až e), g) a i) a odstavce 2 jsou neveřejné.
(5)
Úřad vydá na požádání úplný nebo částečný výpis ze seznamu podle odstavce 1 písm. b) až e), g) a i) osobě, která prokáže právní zájem. Správa vydá na požádání úplný nebo částečný výpis ze seznamu podle odstavce 2 osobě, která prokáže právní zájem. Vydání výpisu může být nahrazeno poskytnutím informací z informačního systému způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6)
V seznamech podle odstavce 1, s výjimkou seznamů podle písmen d) a h), a podle odstavce 2 jsou zpracovávány tyto osobní údaje:
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
datum narození,
d)
adresa místa pobytu.
(7)
V seznamech podle odstavců 1 a 2 jsou zpracovávány tyto údaje o právnických osobách:
a)
název,
b)
identifikační číslo osoby,
c)
adresa sídla.
(8)
Údaje uvedené v seznamech podle odstavců 1 a 2 jsou zpracovávány po dobu vykonávání činnosti, které se týkají, a dále 25 let po jejím ukončení, s výjimkou údajů uvedených v seznamech podle odstavce 1 písm. c) a e), které jsou zpracovávány po dobu, nežli fyzická osoba, které se údaje týkají, dosáhne věku 75 let, nejméně však po dobu 30 let po ukončení pracovní činnosti, během níž byla tato fyzická osoba vystavena profesnímu ozáření.
§ 27
(1)
Úřad vede rejstříky
a)
držitelů povolení,
b)
registrantů,
c)
ohlašovatelů,
d)
držitelů oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany,
e)
osob neuvedených v písmenech a) až d), jimž jsou stanoveny povinnosti k zajištění radiační ochrany,
f)
kontrolovaných osob.
(2)
Správa vede rejstřík původců radioaktivních odpadů.
(3)
Účelem rejstříků podle odstavců 1 a 2 je shromažďování a správa informací k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení při mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření.
(4)
Rejstříky podle odstavců 1 a 2 jsou veřejné.
(5)
V rejstřících podle odstavců 1 a 2 jsou zpracovávány tyto osobní údaje:
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
datum narození,
d)
adresa místa pobytu.
(6)
V rejstřících podle odstavců 1 a 2 jsou zpracovávány tyto údaje o právnických osobách:
a)
název,
b)
identifikační číslo osoby,
c)
adresa sídla.
(7)
Údaje uvedené v rejstřících podle odstavců 1 a 2 jsou zpracovávány po dobu vykonávání činnosti, které se týkají, a dále 25 let po jejím ukončení.
§ 28
(1)
Úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o
a)
zahájeném řízení o vydání povolení k činnosti související s využíváním jaderné energie a vydaných povoleních,
b)
udělených oprávněních k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany,
c)
provedených registracích,
d)
ohlašovatelích,
e)
datech z monitorování radiační situace na území České republiky,
f)
provedeném periodickém hodnocení bezpečnosti.
(2)
Informace podle odstavce 1 jsou zveřejňovány bez uvedení data narození a údaje o místu pobytu.
(3)
Informace vztahující se k jadernému zařízení nebo zdroji ionizujícího záření včetně jaderného materiálu jsou zveřejňovány souhrnně bez uvedení osobních údajů, obdobných údajů právnických osob a údajů o umístění zdroje ionizujícího záření.
(4)
Každý, kdo se seznámil s informacemi týkajícími se zabezpečení a specifikace zdroje ionizujícího záření nebo jaderné položky, jejichž zveřejnění by mohlo vést k jejich zneužití a ohrožení veřejného pořádku, veřejného zdraví nebo bezpečnosti zdroje ionizujícího záření nebo jaderné položky, je povinen zachovávat mlčenlivost a neposkytovat je veřejnosti podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím11). Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního nebo jiného obdobného poměru.
(5)
Informace podle § 77 odst. 1, § 93 odst. 2 písm. b), § 95 odst. 1 písm. c), § 96 odst. 2 písm. a), § 100 odst. 2 písm. b) a § 101 odst. 2 písm. b) předává povinná osoba Úřadu elektronicky prostřednictvím informačního systému veřejné správy umožňujícího prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace, autorizaci digitálního úkonu uživatelem služby a zpětné prokázání projevu vůle uživatele služby učinit digitální úkon. Obdobně předává Úřadu informace podle § 25 odst. 1 písm. f) držitel povolení podle § 9 odst. 2 písm. f) bodu 8 a § 9 odst. 2 písm. h) bodů 1, 2 a 5. Prováděcí právní předpis stanoví rozsah informací podle § 25 odst. 1 písm. f), které jsou předávány Úřadu, a četnost jejich předávání.
Díl 2
Systém řízení
§ 29
(1)
K zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení musí být zaveden a udržován systém řízení
a)
držitelem povolení podle
1.
§ 9 odst. 1,
2.
§ 9 odst. 2 písm. a) až d),
3.
§ 9 odst. 2 písm. f) bodu 7, provozuje-li pracoviště III. kategorie,
4.
§ 9 odst. 3 a 4,
5.
§ 9 odst. 6 písm. a), provádí-li odbornou přípravu a další odbornou přípravu vybraných pracovníků vykonávajících činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,
b)
osobou projektující jaderné zařízení,
c)
osobou, která navrhuje nebo vyrábí vybrané zařízení nebo provádí jeho změnu,
d)
osobou, která připravuje, řídí a provádí výstavbu staveb a technologických celků, jež jsou součástí jaderného zařízení,
e)
osobou provádějící hodnocení bezpečnosti podle § 48 a
f)
osobou provádějící posouzení území k umístění jaderného zařízení podle § 47.
(2)
Odstupňovaný přístup při zavádění a udržování systému řízení musí odpovídat
a)
složitosti procesů a činností, které ovlivňují jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení (dále jen „procesy a činnosti“), jejich vstupů a výstupů a jejich významu z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
b)
možným následkům neshody vykonávaných procesů a činností s dokumentovanými požadavky (dále jen „neshoda“) a jejímu vlivu na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a kvalitu výstupu z procesů a činností a
c)
potřebnosti a přiměřenosti zdrojů pro procesy a činnosti, jejich vstupů a výstupů.
(3)
Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna
a)
určit procesy a činnosti včetně procesů, u nichž nelze v plném rozsahu ověřit soulad jejich výstupu s požadavky na něj (dále jen „zvláštní procesy“),
b)
plánovaně řídit a provádět procesy a činnosti tak, aby účinně přispívaly k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
c)
dokumentovat systém řízení včetně procesů a činností a postupovat podle dokumentace systému řízení,
d)
určit organizační strukturu a vzájemné vztahy mezi organizačními jednotkami, pracovníky a jinými osobami,
e)
stanovit vnitřní orgány nebo pracovníky, kteří mají obecnou povinnost zajistit zavedení a udržování systému řízení,
f)
stanovit práva a povinnosti pracovníků a způsob komunikace mezi nimi tak, aby účinně přispívaly k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
g)
plánovat zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a toto plánování dokumentovat,
h)
provádět změny systému řízení způsobem zajišťujícím integritu všech oblastí systému řízení,
i)
posuzovat účinnost systému řízení včetně procesů a činností a jejich změn a
j)
integrovat všechny požadavky, které mohou sloužit k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení nebo na ni mohou mít negativní vliv, tak, aby byly naplňovány ve vzájemném souladu.
(4)
Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna zajistit řízení neshody, kterým je soubor opatření k
a)
předcházení neshodě,
b)
odhalování neshody,
c)
neprodlené nápravě neshody a
d)
předcházení opakování neshody.
(5)
Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna zajistit a využívat personální, technické, materiálové a finanční zdroje, včetně vhodného pracovního prostředí, které jsou nezbytné k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
(6)
Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna hledat možnosti jeho zlepšování a na základě takto nalezených možností systém řízení změnit opatřením, jehož průběh musí naplánovat, sledovat a dokumentovat a po provedení opatření ověřit jeho účinnost.
(7)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
požadavky na zavedení, udržování a zlepšování systému řízení,
b)
obsah dokumentace systému řízení a způsob jejího vedení,
c)
pravidla provádění a řízení procesů a činností včetně zvláštních procesů,
d)
způsob plánování v systému řízení a rozsah a způsob provedení dokumentace tohoto plánování,
e)
postup provádění změn systému řízení,
f)
pravidla posuzování účinnosti systému řízení včetně procesů a činností a jejich změn,
g)
postupy řízení neshody.
§ 30
(1)
Osoba podle § 29 odst. 1 je v rámci systému řízení povinna stanovit požadavky na výběr a kvalifikaci dodavatele výrobku nebo služby a řídit a sledovat dodávky výrobků nebo služeb.
(2)
Dodavatelem výrobku nebo služby osobě podle § 29 odst. 1 může být jen osoba, která má zaveden a udržován systém řízení v souladu s požadavky tohoto zákona nebo jiným způsobem, který zajišťuje kvalitu procesů a činností a jejich výstupů v míře srovnatelné s požadavky tohoto zákona.
(3)
Procesy a činnosti dodavatele výrobku nebo služby musí mít úroveň kvality obdobnou procesům a činnostem osoby podle § 29 odst. 1. Výstup z procesu a činnosti dodavatele výrobku nebo služby může být osobou podle § 29 odst. 1 použit jen v případě, pokud je ve shodě s požadavky kladenými na něj technickou specifikací.
(4)
Osoba podle § 29 odst. 1 je v rámci systému řízení povinna pravidelně hodnotit systém řízení dodavatele, včetně procesů a činností a jejich výstupů, a jeho účinnost z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
(5)
Osoba podle § 29 odst. 1 je v rámci systému řízení povinna s dodavatelem výrobku nebo služby sjednat
a)
rozsah a způsob komunikace s dodavatelem výrobku nebo služby,
b)
opatření pro dohled nad dodavatelem výrobku nebo služby,
c)
požadavky na systém řízení dodavatele, včetně požadavků na procesy a činnosti, a jeho účinnost z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
d)
požadavky na kvalifikaci pracovníků provádějících procesy a činnosti v systému řízení dodavatele,
e)
požadavky na pravidelné hodnocení systému řízení dodavatele, včetně procesů a činností a jejich výstupů, a jeho účinnosti z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
f)
způsob nakládání s výsledky hodnocení procesů a činností a jejich výstupů v systému řízení dodavatele a
g)
rozsah a způsob posouzení, zda dodávané výrobky nebo služby splňují ujednané požadavky.
(6)
Procesy a činnosti musí provádět pracovníci s kvalifikací odpovídající druhu a významu jimi prováděného procesu a činnosti tak, aby byla zajištěna jaderná bezpečnost, radiační ochrana, technická bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
(7)
Osoba podle § 29 odst. 1 je povinna zavést systém řízení tak, aby jeho prostřednictvím byly trvale rozvíjeny a pravidelně hodnoceny vlastnosti a postoje osob vykonávajících činnosti související s využíváním jaderné energie a činnosti v rámci expozičních situací a vlastnosti a postoje jejich pracovníků zajišťující jaderné bezpečnosti, radiační ochraně, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné události pozornost odpovídající jejich významu (dále jen „kultura bezpečnosti“).
(8)
Požadavky podle odstavců 1 až 5 se nevztahují na držitele povolení, který provozuje pracoviště nejvýše III. kategorie, provádí vyřazování z provozu takového pracoviště nebo provádí rekonstrukce nebo jiné změny ovlivňující jeho radiační ochranu.
(9)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
způsob zajištění kvalifikace pracovníků provádějících procesy a činnosti,
b)
rozsah a způsob zajištění trvalého rozvíjení a pravidelného hodnocení kultury bezpečnosti.
Činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany a zvláštní odborná způsobilost
§ 31
(1)
Činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany může vybraný pracovník vykonávat jen na základě oprávnění uděleného Úřadem.
(2)
Úřad rozhodne o udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti nebo radiační ochrany na základě žádosti vybraného pracovníka, pokud
a)
má požadované vzdělání, odbornou praxi a absolvoval odbornou přípravu,
b)
je osobnostně způsobilý v rozsahu odpovídajícím vykonávané činnosti a zdravotně způsobilý podle zákona o specifických zdravotních službách, jde-li o činnost zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti, a
c)
úspěšně složil zkoušku ověřující zvláštní odbornou způsobilost.
(3)
Za osobnostně způsobilého se pro účely odstavce 2 písm. b) považuje vybraný pracovník, u něhož byly zjištěny výkonové a osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti.
(4)
Úřad uzná odbornou kvalifikaci získanou v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci jako zvláštní odbornou způsobilost pro výkon činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany. Při uznávání odborné kvalifikace postupuje Úřad podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.
(5)
Odbornou přípravu podle odstavce 2 písm. a) lze pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany nahradit absolvováním studijního programu k získání způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání radiologického fyzika.
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
výčet činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany,
b)
druh a stupeň požadovaného vzdělání pro jednotlivé činnosti,
c)
typ a délku odborné praxe pro jednotlivé činnosti,
d)
náplň a způsob provádění odborné přípravy pro jednotlivé činnosti,
e)
výkonové a osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, a způsob ověřování osobnostní způsobilosti.
§ 32
(1)
Žádost o udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany musí být doložena
a)
dokladem o dosaženém požadovaném vzdělání, absolvování odborné praxe a absolvování odborné přípravy a
b)
v případě činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti dokladem osobnostní a zdravotní způsobilosti v rozsahu odpovídajícím vykonávané činnosti.
(2)
Doklady o vzdělání vydané v zahraničí, s výjimkou dokladů o vzdělání vydaných v členském státu Evropské unie nebo předkládaných žadatelem z tohoto státu, musí být opatřeny nostrifikační doložkou podle jiného právního předpisu, v případě dokladů o vysokoškolském vzdělání osvědčením o uznání podle jiného právního předpisu.
(3)
Zkoušku ověřující zvláštní odbornou způsobilost je žadatel povinen složit do 12 měsíců od podání žádosti před zkušební komisí jmenovanou Úřadem. Zkušební komise má nejméně 3 členy a jejím předsedou je státní zaměstnanec zařazený k výkonu služby v Úřadu.
(4)
Zkoušku ověřující zvláštní odbornou způsobilost nebo její část je žadatel oprávněn v rámci období podle odstavce 3 opakovat nejvýše dvakrát.
(5)
Žadateli, který na základě zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost získal oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, vydá Úřad doklad zvláštní odborné způsobilosti.
(6)
Doklad zvláštní odborné způsobilosti obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu,
b)
určení rozsahu činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti nebo radiační ochrany, k jejímuž vykonávání je držitel oprávnění oprávněn.
(7)
Oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska radiační ochrany se uděluje na dobu neurčitou.
(8)
Oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti se uděluje na dobu nejvýše 8 let, a to v závislosti na počtu předchozích oprávnění k vykonávání téže činnosti, která byla témuž žadateli udělena, a na výsledku zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost.
(9)
Rozhodnutí Úřadu o uznání odborné kvalifikace získané v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci nahrazuje úspěšné složení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost před zkušební komisí jmenovanou Úřadem.
(10)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
rozsah, obsah a způsob provedení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro jednotlivé činnosti a způsob jejího hodnocení,
b)
podmínky opakování zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost,
c)
délku trvání oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti.
§ 33
(1)
Držitel oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany je povinen se účastnit další odborné přípravy.
(2)
Vznikne-li důvodné podezření, že úroveň zvláštní odborné způsobilosti držitele oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany není zachována, je Úřad oprávněn nařídit a provést jeho přezkoušení. Úřad postupuje při přezkoušení obdobně jako při udělování oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany.
(3)
Držitel oprávnění k vykonávání činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti je povinen se podrobit pravidelnému ověřování své osobnostní a zdravotní způsobilosti.
(4)
Oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany zaniká
a)
smrtí držitele oprávnění,
b)
omezením svéprávnosti držitele oprávnění,
c)
uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, jde-li o činnost zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti, nebo
d)
nabytím právních účinků rozhodnutí o zrušení oprávnění podle odstavce 5 nebo 6.
(5)
Úřad zruší oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, pokud držitel oprávnění
a)
závažným způsobem nebo opakovaně poruší tento zákon,
b)
poruší zásady mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření,
c)
neuspěje při přezkoušení,
d)
pozbude osobnostní nebo zdravotní způsobilost v rozsahu odpovídajícím vykonávané činnosti, jde-li o činnost zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti,
e)
dlouhodobě nevykonává činnost, k níž bylo oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany uděleno, nebo
f)
požádá o jeho zrušení.
(6)
Úřad zruší oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, pokud došlo k podstatné změně podmínek, za kterých bylo oprávnění k vykonávání těchto činností uděleno.
(7)
Odvolání proti rozhodnutí o zrušení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany nemá odkladný účinek.
(8)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
náplň další odborné přípravy a způsob a četnost jejího provádění,
b)
interval pravidelného ověřování osobnostní způsobilosti držitele oprávnění k vykonávání činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,
c)
doby nevykonávání činností, které jsou předpokladem pro zrušení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany.
Díl 3
Poplatky na odbornou činnost Úřadu
§ 34
Vymezení poplatků
Poplatky na odbornou činnost Úřadu jsou
a)
poplatek za žádost o vydání povolení (dále jen „poplatek za žádost“),
b)
udržovací poplatek,
c)
poplatek za požádání o předběžnou informaci.
§ 35
Subjekty poplatků
(1)
Poplatníkem poplatku za žádost je žadatel o vydání povolení.
(2)
Poplatníkem udržovacího poplatku je držitel povolení.
(3)
Poplatníkem poplatku za požádání o předběžnou informaci je osoba, která požádala o předběžnou informaci.
§ 36
Předmět poplatků
(1)
Předmětem poplatku za žádost je činnost Úřadu související s vydáním
a)
povolení k umístění jaderného zařízení,
b)
povolení k výstavbě
1.
jaderného zařízení, nebo
2.
pracoviště IV. kategorie kromě pracoviště s jaderným zařízením,
c)
prvního povolení k provozu
1.
jaderného zařízení,
2.
pracoviště III. kategorie pro činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu, nebo
3.
pracoviště IV. kategorie kromě pracoviště s jaderným zařízením,
d)
povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozu
1.
jaderného zařízení,
2.
pracoviště III. kategorie pro činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu, nebo
3.
pracoviště IV. kategorie kromě pracoviště s jaderným zařízením.
(2)
Předmětem udržovacího poplatku je činnost Úřadu související s výkonem kontroly nad činností držitelů povolení k
a)
provozu
1.
jaderného zařízení,
2.
pracoviště III. kategorie pro činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu, nebo
3.
pracoviště IV. kategorie kromě pracoviště s jaderným zařízením,
b)
jednotlivým etapám vyřazování z provozu
1.
jaderného zařízení,
2.
pracoviště III. kategorie pro činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu, nebo
3.
pracoviště IV. kategorie kromě pracoviště s jaderným zařízením.
(3)
Předmětem poplatku za požádání o předběžnou informaci je činnost Úřadu související s poskytnutím předběžné informace.
§ 37
Poplatková povinnost k udržovacímu poplatku
(1)
Poplatková povinnost k udržovacímu poplatku vzniká prvním dnem kalendářního měsíce, ve kterém nabylo rozhodnutí o vydání povolení právní moci.
(2)
Poplatková povinnost k udržovacímu poplatku zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém povolení zaniklo.
§ 38
Osvobození od poplatků
(1)
Od poplatků na odbornou činnost Úřadu se osvobozují
a)
zdravotnická zařízení, která činnosti podle tohoto zákona vykonávají za úhradu z veřejného zdravotního pojištění,
b)
veřejné vysoké školy a
c)
osoby, které činnosti podle tohoto zákona vykonávají pouze za úhradu z veřejných prostředků na výzkum a vývoj, včetně prostředků z fondů Evropské unie nebo Euratomu.
(2)
Skutečnosti rozhodné pro osvobození od poplatků na odbornou činnost Úřadu dokládá poplatník při podání žádosti o vydání povolení nebo na výzvu Úřadu.
(3)
Dojde-li ke změně skutečností rozhodných pro osvobození od poplatků na odbornou činnost Úřadu, oznámí poplatník tuto skutečnost Úřadu do 15 dnů ode dne, kdy k této změně došlo.
§ 39
Sazba poplatků
(1)
Sazba poplatku za žádost činí v případě žádosti o povolení podle
a)
§ 36 odst. 1 písm. a) nejvýše 30 000 000 Kč,
b)
§ 36 odst. 1 písm. b) nejvýše 150 000 000 Kč,
c)
§ 36 odst. 1 písm. c) nejvýše 60 000 000 Kč,
d)
§ 36 odst. 1 písm. d) nejvýše 60 000 000 Kč.
(2)
Je-li jednou žádostí požadováno vydání více povolení, činí sazba poplatku za žádost součet sazeb příslušných pro jednotlivé žádosti o tato povolení.
(3)
Sazba udržovacího poplatku činí za každý kalendářní měsíc, ve kterém trvala poplatková povinnost, nejvýše 4 000 000 Kč.
(4)
Sazba poplatku za požádání o předběžnou informaci činí nejvýše 1 500 000 Kč.
(5)
Vláda stanoví nařízením sazby poplatků na odbornou činnost Úřadu pro jednotlivé činnosti Úřadu podle § 36.
§ 40
Splatnost poplatků
(1)
Poplatek za žádost je splatný do 30 dnů ode dne podání žádosti o povolení.
(2)
Udržovací poplatek je splatný do 30 dnů ode dne skončení poplatkového období, kterým je kalendářní rok.
(3)
Poplatek za požádání o předběžnou informaci je splatný do 30 dnů ode dne požádání o předběžnou informaci.
§ 41
Správce poplatků
Správu poplatků na odbornou činnost Úřadu vykonává Úřad.
§ 42
Rozpočtové určení poplatků
Poplatky na odbornou činnost Úřadu jsou příjmem státního rozpočtu, kapitoly Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
ČÁST DRUHÁ
MÍROVÉ VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE A IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ
HLAVA I
VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE
Díl 1
Obecná pravidla bezpečného využívání jaderné energie
§ 43
Vymezení některých pojmů v oblasti využívání jaderné energie
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
provozní událostí událost na jaderném zařízení se skutečnými nebo možnými důsledky pro jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, která nastala během životního cyklu jaderného zařízení,
b)
ochranou do hloubky způsob ochrany založený na několika nezávislých úrovních stupňovitě bránících vzniku možnosti ozáření pracovníků a obyvatelstva, šíření ionizujícího záření a úniku radioaktivních látek do životního prostředí,
c)
výzkumným jaderným zařízením jaderné zařízení s jaderným reaktorem, který je využíván jako zdroj ionizujícího záření pro účely výzkumu, vzdělávání, výroby radionuklidů, neutronové radiografie, testování materiálů nebo poskytování zdravotních služeb, přičemž jeho hlavním účelem není výroba elektrické energie nebo výroba tepla; výzkumným jaderným zařízením, které k zachování bezpečnostních funkcí
1.
vyžaduje nucené chlazení, je výzkumný reaktor,
2.
nevyžaduje nucené chlazení a jehož efektivní koeficient násobení je větší než 0,98, je experimentální reaktor,
3.
nevyžaduje nucené chlazení a pro které je dosažení kritického stavu nebo nadkritického stavu prakticky vyloučenou skutečností a jehož efektivní koeficient násobení je v rozmezí 0,6 až 0,98, je podkritický reaktor,
d)
projektovými východisky soubor údajů charakterizujících funkce, které jsou zajišťovány systémy, konstrukcemi a komponentami jaderného zařízení při vnitřních a vnějších ohroženích a událostech, a hodnoty nebo rozsahy hodnot řídících parametrů jaderného zařízení, které jsou užívány při projektování jaderného zařízení,
e)
kritériem přijatelnosti bezpečnostní, technická nebo administrativní podmínka nebo mez veličin určující jejich přijatelnost z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události nebo zabezpečení,
f)
jinou změnou při využívání jaderné energie
1.
změna zařízení s vlivem na jadernou bezpečnost, která ovlivňuje jadernou bezpečnost nebo technickou bezpečnost a při které nedochází ke změně způsobu nebo rozsahu plnění bezpečnostní funkce zařízení s vlivem na jadernou bezpečnost nebo k výměně bezpečnostně významné součásti vybraného zařízení,
2.
organizační změna,
3.
jiná změna v zabezpečení,
g)
změnou při využívání jaderné energie
1.
změna ovlivňující jadernou bezpečnost, technickou bezpečnost a zabezpečení jaderného zařízení, zejména změna vybraného zařízení včetně změny části vybraného zařízení nebo média v systémech vybraného zařízení, při které dochází ke změně způsobu nebo rozsahu plnění bezpečnostní funkce vybraného zařízení nebo k výměně bezpečnostně významné součásti vybraného zařízení zařazeného do bezpečnostní třídy 1 nebo 2,
2.
jiná změna při využívání jaderné energie,
3.
změna s možným vlivem na jadernou bezpečnost, technickou bezpečnost a zabezpečení jaderného zařízení, která není změnou ovlivňující jadernou bezpečnost, technickou bezpečnost a zabezpečení jaderného zařízení ani jinou změnou při využívání jaderné energie,
h)
postupným vyřazováním vyřazování z provozu, při němž jsou vyřazovací činnosti rozděleny do několika postupných, věcně a časově ohraničených etap, mezi nimiž může být časová prodleva.
§ 44
Kategorizace v oblasti využívání jaderné energie
(1)
Při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energie musí být v souladu s principem odstupňovaného přístupu určeny bezpečnostní funkce a rozděleny do 3 kategorií.
(2)
Při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energie musí být vybrané zařízení pro účely zajištění odstupňovaného přístupu při zajišťování jeho kvality zařazeno do bezpečnostní třídy 1 až 3 podle bezpečnostních funkcí, k jejichž plnění přispívá.
(3)
Pro účely využití systému zpětné vazby při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energie se provozní událost podle jejího vlivu na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení zařazuje do kategorie významná nebo méně významná.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
výčet bezpečnostních funkcí, které musí jaderné zařízení plnit, a jejich rozdělení do kategorií podle významu pro jadernou bezpečnost,
b)
bezpečnostní třídy a kritéria pro zařazení vybraných zařízení do těchto tříd,
c)
kritéria pro zařazení provozní události do kategorie.
§ 45
Principy bezpečného využívání jaderné energie
(1)
Jaderná bezpečnost, radiační ochrana, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení jaderného zařízení musí být během životního cyklu jaderného zařízení zajištěny ochranou do hloubky.
(2)
Jaderné zařízení s jaderným reaktorem musí od zahájení výstavby až do vyřazení z provozu
a)
umožňovat v případě potřeby okamžitě a bezpečně odstavit jaderný reaktor a udržovat jej v podkritickém stavu,
b)
zabránit nekontrolovanému rozvoji štěpné řetězové reakce,
c)
fyzikálně znemožnit vznik kritického a nadkritického stavu mimo vnitřní prostor jaderného reaktoru,
d)
zajišťovat odvod tepla vytvářeného jaderným palivem a technologickými systémy a
e)
zajistit stínění a zabránit úniku radioaktivní látky a šíření ionizujícího záření do životního prostředí.
(3)
Jaderné zařízení bez jaderného reaktoru musí od zahájení výstavby až do vyřazení z provozu nebo do doby stanovené v dokumentaci pro povolovanou činnost v případě úložiště radioaktivního odpadu
a)
fyzikálně znemožnit vznik kritického a nadkritického stavu,
b)
zajišťovat odvod vytvářeného tepla a
c)
zajistit stínění a zabránit úniku radioaktivní látky a šíření ionizujícího záření do životního prostředí.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob zajištění ochrany do hloubky.
§ 46
Požadavky na projekt jaderného zařízení a projektování jaderného zařízení
(1)
Jaderné zařízení musí být projektováno tak, aby po celou dobu jeho životního cyklu byla zajištěna jaderná bezpečnost, radiační ochrana, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a nešíření jaderných zbraní.
(2)
Projekt jaderného zařízení musí
a)
zajistit plnění bezpečnostních cílů,
b)
zajistit plnění principů bezpečného využívání jaderné energie,
c)
zajistit plnění bezpečnostních funkcí v souladu s jejich kategorizací,
d)
zajistit plnění požadavků na uplatnění ochrany do hloubky,
e)
zajistit odolnost a ochranu jaderného zařízení proti nebezpečí plynoucímu z vlastností území k umístění jaderného zařízení a z vnějších vlivů,
f)
stanovit požadavky na rozsah a způsob vyhodnocování odolnosti a ochrany podle písmene e),
g)
zajistit prevenci, odolnost a ochranu jaderného zařízení před vnitřními vlivy,
h)
stanovit požadavky na rozsah a způsob vyhodnocování prevence, odolnosti a ochrany podle písmene g),
i)
stanovit požadavky na vybraná zařízení z hlediska bezpečnostních funkcí, k jejichž plnění přispívají, a na zařízení s vlivem na jadernou bezpečnost, která nejsou vybraným zařízením,
j)
zařadit vybraná zařízení do bezpečnostních tříd,
k)
zajistit plnění požadavků na technické prostředky k zajištění radiační ochrany,
l)
zajistit plnění požadavků na zvládání radiační mimořádné události a
m)
zajistit plnění požadavků na zabezpečení.
(3)
Při projektování jaderného zařízení musí být stanovena projektová východiska a použity ověřené metody, postupy a technologie.
(4)
Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na technické postupy a organizační opatření pro výstavbu jaderného zařízení, uvádění do provozu jaderného zařízení, provoz jaderného zařízení, vyřazování z provozu jaderného zařízení a pro uzavření úložiště radioaktivního odpadu, jde-li o úložiště radioaktivního odpadu.
(5)
Projektování jaderného zařízení musí zahrnovat hodnocení souladu projektu s požadavky podle odstavců 1 až 4.
(6)
Změna jaderného zařízení, včetně změny stavebních a technologických částí, parametrů médií a technických postupů, musí být před svým provedením projektována v souladu s odstavci 1 až 4 a dokumentována v projektové dokumentaci této změny. Změna jaderného zařízení musí být po svém provedení zapracována do dokumentace skutečného stavu jaderného zařízení.
(7)
Dokumentace skutečného stavu jaderného zařízení musí být po celou dobu životního cyklu jaderného zařízení udržována v souladu se skutečným stavem jaderného zařízení. Provádění hodnocení souladu projektu s požadavky podle odstavců 1 až 4 musí být dokumentováno.
(8)
Prováděcí právní předpis stanoví obsah požadavků na projekt jaderného zařízení podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a), b), e), g), i), k), l) a m) a odstavce 3.
§ 47
Umístění jaderného zařízení
(1)
Území k umístění jaderného zařízení musí být posouzeno z hlediska
a)
jeho vlastností způsobilých ovlivnit jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení během životního cyklu jaderného zařízení a
b)
dopadu jaderného zařízení na jednotlivce, obyvatelstvo, společnost a životní prostředí.
(2)
Umístění jaderného zařízení je zakázáno v území, jehož vlastnosti podle odstavce 1 písm. a) snižují požadovanou úroveň jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení během životního cyklu jaderného zařízení natolik, že z hlediska stávající úrovně vědy a techniky není možná náprava formou technického nebo administrativního opatření.
(3)
Před umístěním jaderného zařízení musí být proveden základní průzkum území k umístění jaderného zařízení z hlediska monitorování radiační situace měřením a vyhodnocením výchozího obsahu radionuklidů ve složkách životního prostředí a potravního řetězce. Výsledky základního průzkumu musí být uchovány pro potřeby úplného vyřazení.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
výčet vlastností území k umístění jaderného zařízení posuzovaných podle odstavce 1,
b)
charakteristiky vlastností území podle odstavce 1 písm. a), při jejichž dosažení je umístění jaderného zařízení zakázáno,
c)
požadavky na rozsah a způsob posuzování území k umístění jaderného zařízení.
§ 48
Hodnocení bezpečnosti
(1)
Během životního cyklu jaderného zařízení musí být pravidelně, systematicky, komplexně a ověřitelným způsobem prováděno hodnocení úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení (dále jen „hodnocení bezpečnosti“) a jeho dokumentování.
(2)
Hodnocení bezpečnosti musí zahrnovat tyto typy hodnocení:
a)
deterministické hodnocení bezpečnosti,
b)
pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti v případě jaderného zařízení, které není experimentálním reaktorem, podkritickým reaktorem, skladem radioaktivního odpadu, skladem vyhořelého jaderného paliva nebo úložištěm radioaktivního odpadu,
c)
periodické hodnocení bezpečnosti,
d)
průběžné hodnocení bezpečnosti a
e)
zvláštní hodnocení bezpečnosti.
(3)
Zvláštní hodnocení bezpečnosti musí být provedeno
a)
před provedením změny ovlivňující jadernou bezpečnost, technickou bezpečnost a zabezpečení jaderného zařízení nebo jiné změny při využívání jaderné energie,
b)
v případě radiační mimořádné události na jaderném zařízení nebo na jiném jaderném zařízení podobného typu,
c)
stanoví-li tak Úřad rozhodnutím v souladu s požadavky mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo předpisu Euratomu, nebo
d)
při podezření na snížení úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
(4)
Hodnocení bezpečnosti musí být využíváno k hodnocení významných informací o riziku využívání jaderné energie a k přijetí takových opatření, aby se předešlo snížení úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
(5)
Hodnocením bezpečnosti musí být ověřeno, zda jsou zavedena opatření pro předcházení vzniku havarijních podmínek a ke zmírňování jejich následků včetně ochrany do hloubky.
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
pravidla provádění hodnocení bezpečnosti a jednotlivých typů hodnocení a lhůty, v nichž jsou prováděny,
b)
způsob dokumentování hodnocení bezpečnosti a jednotlivých typů hodnocení a obsah dokumentace hodnocení bezpečnosti a jednotlivých typů hodnocení,
c)
způsob využití hodnocení bezpečnosti.
Díl 2
Povinnosti držitele povolení k činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie
§ 49
Obecné povinnosti držitele povolení k činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie
(1)
Držitel povolení k činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie je povinen
a)
zajistit a udržovat finanční a lidské zdroje potřebné k plnění povinností souvisejících s jadernou bezpečností, radiační ochranou, technickou bezpečností, monitorováním radiační situace, zvládáním radiační mimořádné události a zabezpečením,
b)
zajistit, aby jaderné zařízení od zahájení výstavby až do vyřazení z provozu
1.
plnilo bezpečnostní cíle, bezpečnostní funkce a principy bezpečného využívání jaderné energie,
2.
odpovídalo vlastnostem území, v němž je umístěno, uvedeným v § 47 odst. 1 a
3.
splňovalo požadavky na projekt jaderného zařízení,
c)
v případě porušení limitů a podmínek od zahájení výstavby až do vyřazování z provozu zajistit uvedení jaderného zařízení do stavu, při němž je zajištěna jaderná bezpečnost,
d)
provádět hodnocení bezpečnosti,
e)
na základě hodnocení bezpečnosti v rozumně proveditelné míře trvale zvyšovat úroveň jaderné bezpečnosti,
f)
zajistit, aby bylo ověřeno hodnocení bezpečnosti osobami, které se na hodnocení bezpečnosti přímo nepodílely, týká-li se hodnocení bezpečnosti skutečností významných pro zajišťování jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení jaderného zařízení,
g)
zpracovat vnitřní předpisy a průběžně je aktualizovat podle skutečného stavu jaderného zařízení tak, aby byly v souladu s projektem jaderného zařízení a zahrnovaly všechny projektem jaderného zařízení uvažované stavy jaderného zařízení,
h)
před zahájením následující etapy životního cyklu jaderného zařízení zajistit, ověřit a dokumentovat připravenost jaderného zařízení a pracovníků na tuto etapu,
i)
dokumentovat úkony v rámci systému zpětné vazby a tuto dokumentaci uchovávat během životního cyklu jaderného zařízení,
j)
provádět šetření provozní události, oznamovat provozní událost Úřadu a přijímat opatření k předcházení provozní události a k nápravě stavu po ní,
k)
zajistit prevenci vzniku požárů a výbuchů, jejich detekci, likvidaci a vyloučení a omezení jejich vlivu na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
l)
průběžně hodnotit skutečnosti, které byly rozhodné pro posouzení přijatelnosti území k umístění jaderného zařízení a jejich vliv na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
m)
provádět odhad vývoje stavu skutečností, které byly rozhodné pro posouzení přijatelnosti území k umístění jaderného zařízení s ohledem na předpokládanou délku životního cyklu jaderného zařízení,
n)
stanovit kvalifikační požadavky pro činnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a zajistit systém vzdělávání, odborné přípravy a výcviku pracovníků, včetně evidence získané kvalifikace, a jejího ověřování s ohledem na význam jimi vykonávaných činností,
o)
dokumentovat a oznamovat Úřadu provedení jiné změny při využívání jaderné energie a změny s možným vlivem na jadernou bezpečnost, technickou bezpečnost a zabezpečení jaderného zařízení,
p)
vyhodnotit změnu při využívání jaderné energie, která nastala během životního cyklu jaderného zařízení, s výjimkou umísťování, z hlediska vlivu na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a fyzickou ochranu,
q)
zajistit pro jaderné zařízení, které není výzkumným jaderným zařízením nebo úložištěm radioaktivního odpadu, od zahájení jeho výstavby jednotku hasičského záchranného sboru podniku podle zákona o požární ochraně,
r)
zajistit, udržovat a procvičovat opatření a postupy zvládání radiační mimořádné události stanovené vnitřním havarijním plánem a vnitřními předpisy,
s)
soustavně sledovat stav jaderného zařízení a systémů, konstrukcí a komponent od zahájení výstavby jaderného zařízení až do jeho vyřazení z provozu z hlediska provádění procesu
1.
řízeného stárnutí podle programu řízeného stárnutí,
2.
zastarávání podle programu zastarávání,
t)
zabránit štěpné řetězové reakci a úniku do životního prostředí při manipulaci s jaderným materiálem a radioaktivním odpadem a tuto manipulaci dokumentovat,
u)
zavést procesy a činnosti k zabránění rozvoji havarijních podmínek na jaderném zařízení a ke zmírnění jejich následků, dokumentovat je a průběžně aktualizovat,
v)
zavést procesy a činnosti k řízení konfigurace jaderného zařízení pro zajištění souladu a předcházení vzniku neshod mezi projektovými východisky, projektem jaderného zařízení a aktuálním stavem jaderného zařízení a
w)
informovat způsobem umožňujícím dálkový přístup o skutečnostech významných pro jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, které nastaly při výkonu povolené činnosti.
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
lhůty pro oznamování provozní události Úřadu,
b)
postup šetření provozní události,
c)
okruh informací využívaných systémem zpětné vazby,
d)
výčet jiných změn při využívání jaderné energie a změn s možným vlivem na jadernou bezpečnost, technickou bezpečnost a zabezpečení jaderného zařízení,
e)
rozsah a způsob dokumentování jiných změn při využívání jaderné energie a jejich oznamování Úřadu,
f)
postupy provádění procesu řízeného stárnutí a zastarávání,
g)
pravidla pro zabránění štěpné řetězové reakci a úniku do životního prostředí při manipulaci s jaderným materiálem a radioaktivním odpadem a způsob dokumentování této manipulace,
h)
postupy zavedení procesů a činností podle odstavce 1 písm. u) a jejich dokumentování a průběžné aktualizace.
§ 50
Povinnosti držitele povolení k výstavbě jaderného zařízení
(1)
Držitel povolení k výstavbě jaderného zařízení je povinen
a)
zajistit, aby nedošlo ke snížení již dosažené úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení jiného jaderného zařízení nacházejícího se na území, v němž je umístěno jaderné zařízení ve výstavbě, a
b)
provádět zkoušení jaderného zařízení a jeho částí v průběhu výstavby jaderného zařízení v souladu s programy zkoušek a testů.
(2)
Držitel povolení k výstavbě jaderného zařízení s jaderným reaktorem je povinen v rámci zajišťování připravenosti jaderného zařízení a pracovníků na první fyzikální spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem
a)
provést neaktivní vyzkoušení jaderného zařízení bez jaderného paliva podle programu neaktivního vyzkoušení,
b)
zajistit a dokumentovat splnění kritérií úspěšnosti programu neaktivního vyzkoušení a
c)
ověřit a dokumentovat úplnost a připravenost všech systémů potřebných pro první fyzikální spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem.
(3)
Držitel povolení k výstavbě jaderného zařízení bez jaderného reaktoru je povinen v rámci zajišťování připravenosti jaderného zařízení a pracovníků na aktivní vyzkoušení jaderného zařízení
a)
provést neaktivní vyzkoušení jaderného zařízení podle programu neaktivního vyzkoušení a
b)
zajistit a dokumentovat splnění kritérií úspěšnosti programu neaktivního vyzkoušení.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění neaktivního vyzkoušení jaderného zařízení.
§ 51
Povinnosti držitele povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení při prvním fyzikálním spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem
(1)
Držitel povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení s jaderným reaktorem je při prvním fyzikálním spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem povinen
a)
po zavezení jaderného paliva do jaderného reaktoru
1.
provést kontrolu zavezení jaderného paliva do jaderného reaktoru,
2.
ověřit neutronově-fyzikální vlastnosti aktivní zóny jaderného reaktoru a související bezpečnostní funkce,
3.
v případě experimentálního reaktoru a podkritického reaktoru ověřit a dokumentovat projektové charakteristiky, spolehlivost a stabilitu jaderného zařízení a jeho soulad s projektem jaderného zařízení a ověřit a dokumentovat schopnost stabilního a bezpečného provozu jaderného zařízení,
b)
v rámci zajišťování připravenosti jaderného zařízení a pracovníků na následující etapu životního cyklu jaderného zařízení
1.
zajistit, ověřit a dokumentovat úspěšné provedení zkoušek prvního fyzikálního spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem,
2.
zajistit a dokumentovat splnění kritérií úspěšnosti prvního fyzikálního spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem,
3.
ověřit a dokumentovat existenci a správnost dokumentace pro povolovanou činnost a vnitřních předpisů, včetně havarijních provozních předpisů a vnitřních předpisů zpracovaných podle vnitřního havarijního plánu, a
4.
ověřit zajištění radiační ochrany obyvatelstva v zóně havarijního plánování podle § 156 odst. 2 písm. c) až g).
(2)
Držitel povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení s jaderným reaktorem je při prvním fyzikálním spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem povinen vytvářet rovnoměrně finanční rezervu na jeho vyřazování z provozu podle zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, pokud odhad celkových nákladů na vyřazování z provozu ověřený Správou přesáhne 600 000 Kč, tak, aby peněžní prostředky vedené na vázaném účtu byly k dispozici pro potřeby přípravy a realizace vyřazování z provozu v potřebném čase a výši v souladu s Úřadem schváleným plánem vyřazování z provozu.
(3)
Držitel povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení s jaderným reaktorem je při prvním fyzikálním spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem povinen ukládat peněžní prostředky ve výši rezervy podle odstavce 2 na vázaný účet u banky se sídlem v České republice nebo pobočky zahraniční banky na území České republiky, která má sídlo na území jiného členského státu Evropské unie; úroky z vázaného účtu se připisují na tento účet. Výnosy prostředků vázaného účtu jsou příjmem tohoto vázaného účtu. Rezerva je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmu.
(4)
Povinnost tvorby rezervy na vyřazování z provozu se nevztahuje na organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, veřejné vysoké školy a organizační složky a příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky a na státní podnik, u kterého zakladatel vyhlásil útlum.
(5)
Peněžní prostředky vedené na vázaném účtu podle odstavce 3 lze použít pouze na přípravu a realizaci vyřazování z provozu po schválení Správou.
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
způsob provedení prvního fyzikálního spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem,
b)
rozsah a způsob dokumentování skutečností podle odstavce 1 písm. b) bodů 1 až 3,
c)
způsob stanovení rezervy na vyřazování z provozu.
§ 52
Povinnosti držitele povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení při prvním energetickém spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem
(1)
Držitel povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení s jaderným reaktorem je při prvním energetickém spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem povinen
a)
ověřit a dokumentovat na různých výkonových hladinách projektové charakteristiky, spolehlivost a stabilitu jaderného zařízení a jeho soulad s projektem jaderného zařízení,
b)
ověřit a dokumentovat schopnost stabilního a bezpečného provozu jaderného zařízení,
c)
v rámci zajišťování připravenosti jaderného zařízení a pracovníků k provozu
1.
zajistit, ověřit a dokumentovat úspěšné provedení zkoušek prvního energetického spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem,
2.
zajistit a dokumentovat splnění kritérií úspěšnosti prvního energetického spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem,
3.
ověřit a dokumentovat existenci a správnost dokumentace pro povolovanou činnost a vnitřních předpisů, včetně havarijních provozních předpisů a vnitřních předpisů zpracovaných podle vnitřního havarijního plánu, a
4.
ověřit zajištění radiační ochrany obyvatelstva v zóně havarijního plánování podle § 156 odst. 2 písm. c) až g) a
d)
vytvářet rezervu na vyřazování z provozu jaderného zařízení podle § 51 odst. 2 až 4 a odstavce 6 písm. c) a peněžní prostředky rezervy použít pouze na přípravu a realizaci vyřazování z provozu a po schválení Správou.
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
způsob provedení prvního energetického spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem,
b)
rozsah a způsob dokumentování skutečností podle odstavce 1 písm. a) a b) a písm. c) bodů 1 až 3.
§ 53
Povinnosti držitele povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení bez jaderného reaktoru
(1)
Držitel povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení bez jaderného reaktoru je povinen
a)
před zahájením aktivního vyzkoušení
1.
provést a dokumentovat kontrolu připravenosti jaderného zařízení k této etapě,
2.
ověřit existenci a správnost programu a dílčích programů aktivního vyzkoušení, limitů a podmínek, vnitřních předpisů včetně havarijních provozních předpisů a vnitřních předpisů zpracovaných podle vnitřního havarijního plánu a programu systému řízení a
3.
zajistit a ověřit celkovou připravenost jaderného zařízení a jeho pracovníků k aktivnímu vyzkoušení,
b)
provést aktivní vyzkoušení,
c)
ověřit a prokázat na reálných stavech budoucího provozu projektové charakteristiky, spolehlivost a stabilitu jaderného zařízení a jeho soulad s projektem jaderného zařízení a
d)
vytvářet rezervu na vyřazování z provozu podle § 51 odst. 2 až 4 a odst. 6 písm. c) a peněžní prostředky rezervy použít pouze na přípravu a realizaci vyřazování z provozu a po schválení Správou.
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
pravidla zajištění jaderné bezpečnosti při uvádění do provozu jaderného zařízení bez jaderného reaktoru,
b)
rozsah a způsob dokumentování kontroly připravenosti jaderného zařízení k zahájení aktivního vyzkoušení.
§ 54
Povinnosti držitele povolení k provozu jaderného zařízení
(1)
Držitel povolení k provozu jaderného zařízení je povinen
a)
průběžně zajišťovat, ověřovat a dokumentovat schopnost stabilního a bezpečného provozu jaderného zařízení,
b)
informovat Úřad o plánovaném ukončení provozu jaderného zařízení nejméně 2 roky před plánovaným ukončením provozu,
c)
vytvářet rezervu na vyřazování z provozu podle § 51 odst. 2 až 4 a odst. 6 písm. c) a peněžní prostředky rezervy použít pouze na přípravu a realizaci vyřazování z provozu a po schválení Správou,
d)
před přechodem jaderného zařízení do první etapy vyřazování z provozu vyvézt veškeré vyhořelé jaderné palivo, pokud je v jaderném zařízení umístěno, do jiného jaderného zařízení určeného k nakládání s jaderným palivem,
e)
v případě výzkumného jaderného zařízení provést dlouhodobé odstavení jaderného reaktoru, jsou-li dány důvody pro jeho dočasné nevyužívání, a
f)
zajistit vyřazování z provozu u jaderného zařízení nebo uzavření úložiště radioaktivního odpadu neprodleně po ukončení jeho provozu.
(2)
Držitel povolení k provozu jaderného zařízení je před uvedením jaderného reaktoru do kritického stavu a v případě podkritického reaktoru před zahájením jeho využívání povinen
a)
zajistit, aby systémy, konstrukce a komponenty nutné pro provoz jaderného zařízení byly v provozuschopném stavu pro zajištění spolehlivého a bezpečného provozu v souladu s projektem jaderného zařízení,
b)
v případě odstavení z jiných příčin, nežli je výměna paliva v jaderném reaktoru,
1.
analyzovat a odstranit příčiny, které vedly k odstavení, a
2.
přijmout nápravná opatření zamezující opakování provozní události a
c)
zajistit a ověřit připravenost jaderného zařízení a pracovníků k opětovnému uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu a k dalšímu provozu.
(3)
Držitel povolení k provozu jaderného zařízení je po výměně paliva v jaderném reaktoru povinen
a)
splnit kritéria úspěšnosti prací a zkoušek vztahujících se k výměně paliva,
b)
provést kontrolu zavezení jaderného paliva do jaderného reaktoru,
c)
provést fyzikální spouštění podle vnitřních předpisů a doložit Úřadu splnění kritérií fyzikálního spouštění,
d)
při fyzikálním spouštění ověřit neutronově-fyzikální vlastnosti aktivní zóny jaderného reaktoru a související bezpečnostní funkce,
e)
s výjimkou experimentálního reaktoru a podkritického reaktoru zajistit a ověřit připravenost jaderného zařízení k energetickému spouštění jaderného zařízení,
f)
prokázat Úřadu připravenost jaderného zařízení a pracovníků k opětovnému uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu po výměně jaderného paliva těmito dokumenty:
1.
informace o neutronově-fyzikálních vlastnostech aktivní zóny jaderného reaktoru,
2.
kartogram zavezení,
3.
prohlášení o aktualizaci vnitřních předpisů provedené na základě úprav při předchozím provozu jaderného zařízení,
4.
doklady a protokoly o vyzkoušení připravenosti zařízení s vlivem na jadernou bezpečnost,
5.
doklady a protokoly z provozních kontrol,
6.
doklady o splnění kritérií přijatelnosti,
7.
souhrnný doklad o výsledcích kontroly připravenosti jaderného zařízení a jeho pracovníků k dalšímu provozu,
8.
harmonogram dalšího provozu jaderného zařízení, včetně programu uvádění jaderného zařízení do opětovného provozu a programů fyzikálního a energetického spouštění jaderného zařízení a
g)
s výjimkou experimentálního reaktoru a podkritického reaktoru provést energetické spouštění jaderného zařízení.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
pravidla pro průběžné zajišťování, ověřování a dokumentování schopnosti stabilního a bezpečného provozu jaderného zařízení,
b)
důvody dočasného nevyužívání jaderného reaktoru vedoucí k jeho dlouhodobému odstavení v případě výzkumného jaderného zařízení,
c)
způsob provedení dlouhodobého odstavení jaderného reaktoru v případě výzkumného jaderného zařízení,
d)
lhůty pro předložení dokumentace k opětovnému uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu po výměně jaderného paliva Úřadu a požadavky na její obsah.
§ 55
Povinnosti držitele povolení k vyřazování z provozu jaderného zařízení
(1)
Držitel povolení k vyřazování z provozu jaderného zařízení je povinen
a)
mít zaveden systém
1.
nakládání s radioaktivními odpady,
2.
monitorování, který zohledňuje změny jaderného zařízení v jednotlivých etapách vyřazování z provozu,
3.
kontrol, testování a údržby systémů, konstrukcí a komponent vyřazovaného jaderného zařízení, s důrazem na jejich dostupnost, funkčnost a spolehlivost v procesu vyřazování z provozu, a to i v období mezi jednotlivými etapami vyřazování z provozu, a
4.
sběru, vyhodnocení a uchovávání všech údajů nutných pro potřeby vyřazování z provozu včetně údajů o množství látek uvolněných do životního prostředí a radioaktivního odpadu skladovaného na území, v němž je jaderné zařízení umístěno,
b)
jednou ročně vypracovat a zaslat Úřadu hodnocení jednotlivých etap vyřazování z provozu včetně plnění časového harmonogramu,