Zákon ze dne 26. dubna 1996, kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění zákona č. 190/1994 Sb., zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, a zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb.
Sbírka: 150/1996 | Částka: 43/1996
31.5.1996
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
150
Zákon
ze dne 26. dubna 1996,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění zákona č. 190/1994 Sb., zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, a zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění zákona č. 190/1994 Sb. ČR, se mění a doplňuje takto:
1. V § 2 odst. 1 se za slova „nestanoví-li jinak” vkládají tato slova: „tento zákon nebo”.
2. V § 5 odst. 2 se za slova „o udělení víza” vkládají tato slova: „a k žádosti o prodloužení doby povoleného krátkodobého pobytu stanovené vízem”.
3. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní:
㤠7a
Dítě svěřené do náhradní rodinné péče nebo přijaté do ústavní péče rozhodnutím příslušného orgánu, pokud není státním občanem České republiky a nebylo mu uděleno povolení k trvalému pobytu na jejím území, je oprávněno trvale pobývat na území České republiky po dobu náhradní rodinné nebo ústavní péče, je-li alespoň jedna osoba, jíž je dítě svěřeno do náhradní rodinné péče, přihlášena k trvalému pobytu na území České republiky, nebo se na území České republiky nachází ústav, ve kterém je dítě umístěno. Toto oprávnění vzniká dnem právní moci rozhodnutí o svěření dítěte do náhradní rodinné péče nebo rozhodnutí o přijetí dítěte do ústavní péče, nejdříve však dnem 1. srpna 1996.”.
4. V § 9 odst. 2 se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „cizinec je starší 15 let a nebyl zbaven rozhodnutím soudu způsobilosti k právním úkonům.”.
5. V § 10 odst. 2 se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „pokud není dále stanoveno jinak.”.
6. V § 10 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Cizinci oprávněnému pobývat trvale na území České republiky, který nemá platný cestovní doklad jiného státu z důvodů nezávislých na jeho vůli, prodlouží Ministerstvo vnitra platnost průkazu povolení k pobytu na dobu pěti let. Povinnost cizince pobývat na území České republiky jen s platným cestovním dokladem v tomto případě neplatí.”.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
7. § 13 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3) Oprávnění cizince k trvalému pobytu podle § 7a zaniká též tehdy, jestliže pominuly podmínky stanovené v uvedeném ustanovení.”.
8. V § 22 písm. b) se slova „v žádostech podávaných” nahrazují slovy „v řízení”.
9. V § 22 písm. c) se na konci připojují tato slova: „anebo cestovního dokladu”.
10. V § 22 písm. d) se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e) na požádání Ministerstva vnitra neprodleně prokázat, že účel dlouhodobého pobytu a podmínky, za kterých byl tento pobyt povolen nebo bylo rozhodnuto o prodloužení doby stanovené povolením k dlouhodobému pobytu (§ 8 odst. 2), trvají, je-li důvodná obava, že zanikly.”.
11. Za § 30 se vkládá nový § 30a, který zní:
㤠30a
(1) Pozbude-li cizinec na území České republiky cestovní doklad a nemůže-li si nezávisle na své vůli opatřit cestovní doklad jiného státu, vydá mu Ministerstvo vnitra na žádost cestovní průkaz totožnosti opravňující cizince k vycestování z území České republiky.
(2) Cizinci, kterému byla prodloužena platnost průkazu povolení k pobytu podle § 10 odst. 3, může Ministerstvo vnitra vydat na žádost cestovní průkaz totožnosti, který cizince opravňuje k jednorázovému vycestování z území České republiky a k návratu do České republiky.
(3) Cestovní průkaz totožnosti lze vydat s platností nejdéle na 180 dnů.”.
12. Za § 32 se vkládá nový § 32a, který zní:
㤠32a
Ministerstvo vnitra je oprávněno:
a) v řízení podle tohoto zákona vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů České republiky,
b) snímat a evidovat daktyloskopické otisky cizince, kterému byl zakázán pobyt nebo který je vyhošťován.”.
Čl. II
Zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, se mění a doplňuje takto:
1. Paragraf 11 včetně poznámky č.1a) zní:
㤠11
Cestovní průkaz totožnosti vydává Ministerstvo vnitra osobám bez státní příslušnosti, nebo pokud tak stanoví zvláštní zákon.1a)
1a) § 30a zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění zákona č. 150/1996 Sb. ČR”.
Čl. III
Zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb. ČR, se mění a doplňuje takto:
1. § 19 odst. 2 včetně poznámky č. 4a) zní:
„(2) Uprchlík se považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem pro účely
a) zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení,
b) nabývání a pozbývání státního občanství České republiky podle zvláštního zákona.4a)
4a) Zákon ČNR č. 40/1993 Sb. ČR, o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.”.
2. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který zní:
㤠23a
Přechodné ustanovení k úpravám účinným od 31. května 1996
(1) Doba pěti let přiznaná podle dosavadních předpisů pro postavení uprchlíka uplyne dnem účinnosti tohoto zákona.
(2) Cizincům, kteří mají ke dni účinnosti tohoto zákona přiznáno postavení uprchlíka, toto postavení nezaniká uplynutím lhůty podle předchozího odstavce.”.
3. § 24 se vypouští.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1996, s výjimkou čl. III, který nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
Zákon
ze dne 26. dubna 1996,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění zákona č. 190/1994 Sb., zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, a zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění zákona č. 190/1994 Sb. ČR, se mění a doplňuje takto:
1. V § 2 odst. 1 se za slova „nestanoví-li jinak” vkládají tato slova: „tento zákon nebo”.
2. V § 5 odst. 2 se za slova „o udělení víza” vkládají tato slova: „a k žádosti o prodloužení doby povoleného krátkodobého pobytu stanovené vízem”.
3. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní:
㤠7a
Dítě svěřené do náhradní rodinné péče nebo přijaté do ústavní péče rozhodnutím příslušného orgánu, pokud není státním občanem České republiky a nebylo mu uděleno povolení k trvalému pobytu na jejím území, je oprávněno trvale pobývat na území České republiky po dobu náhradní rodinné nebo ústavní péče, je-li alespoň jedna osoba, jíž je dítě svěřeno do náhradní rodinné péče, přihlášena k trvalému pobytu na území České republiky, nebo se na území České republiky nachází ústav, ve kterém je dítě umístěno. Toto oprávnění vzniká dnem právní moci rozhodnutí o svěření dítěte do náhradní rodinné péče nebo rozhodnutí o přijetí dítěte do ústavní péče, nejdříve však dnem 1. srpna 1996.”.
4. V § 9 odst. 2 se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „cizinec je starší 15 let a nebyl zbaven rozhodnutím soudu způsobilosti k právním úkonům.”.
5. V § 10 odst. 2 se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „pokud není dále stanoveno jinak.”.
6. V § 10 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Cizinci oprávněnému pobývat trvale na území České republiky, který nemá platný cestovní doklad jiného státu z důvodů nezávislých na jeho vůli, prodlouží Ministerstvo vnitra platnost průkazu povolení k pobytu na dobu pěti let. Povinnost cizince pobývat na území České republiky jen s platným cestovním dokladem v tomto případě neplatí.”.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
7. § 13 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3) Oprávnění cizince k trvalému pobytu podle § 7a zaniká též tehdy, jestliže pominuly podmínky stanovené v uvedeném ustanovení.”.
8. V § 22 písm. b) se slova „v žádostech podávaných” nahrazují slovy „v řízení”.
9. V § 22 písm. c) se na konci připojují tato slova: „anebo cestovního dokladu”.
10. V § 22 písm. d) se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e) na požádání Ministerstva vnitra neprodleně prokázat, že účel dlouhodobého pobytu a podmínky, za kterých byl tento pobyt povolen nebo bylo rozhodnuto o prodloužení doby stanovené povolením k dlouhodobému pobytu (§ 8 odst. 2), trvají, je-li důvodná obava, že zanikly.”.
11. Za § 30 se vkládá nový § 30a, který zní:
㤠30a
(1) Pozbude-li cizinec na území České republiky cestovní doklad a nemůže-li si nezávisle na své vůli opatřit cestovní doklad jiného státu, vydá mu Ministerstvo vnitra na žádost cestovní průkaz totožnosti opravňující cizince k vycestování z území České republiky.
(2) Cizinci, kterému byla prodloužena platnost průkazu povolení k pobytu podle § 10 odst. 3, může Ministerstvo vnitra vydat na žádost cestovní průkaz totožnosti, který cizince opravňuje k jednorázovému vycestování z území České republiky a k návratu do České republiky.
(3) Cestovní průkaz totožnosti lze vydat s platností nejdéle na 180 dnů.”.
12. Za § 32 se vkládá nový § 32a, který zní:
㤠32a
Ministerstvo vnitra je oprávněno:
a) v řízení podle tohoto zákona vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů České republiky,
b) snímat a evidovat daktyloskopické otisky cizince, kterému byl zakázán pobyt nebo který je vyhošťován.”.
Čl. II
Zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, se mění a doplňuje takto:
1. Paragraf 11 včetně poznámky č.1a) zní:
㤠11
Cestovní průkaz totožnosti vydává Ministerstvo vnitra osobám bez státní příslušnosti, nebo pokud tak stanoví zvláštní zákon.1a)
1a) § 30a zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění zákona č. 150/1996 Sb. ČR”.
Čl. III
Zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb. ČR, se mění a doplňuje takto:
1. § 19 odst. 2 včetně poznámky č. 4a) zní:
„(2) Uprchlík se považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem pro účely
a) zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení,
b) nabývání a pozbývání státního občanství České republiky podle zvláštního zákona.4a)
4a) Zákon ČNR č. 40/1993 Sb. ČR, o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.”.
2. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který zní:
㤠23a
Přechodné ustanovení k úpravám účinným od 31. května 1996
(1) Doba pěti let přiznaná podle dosavadních předpisů pro postavení uprchlíka uplyne dnem účinnosti tohoto zákona.
(2) Cizincům, kteří mají ke dni účinnosti tohoto zákona přiznáno postavení uprchlíka, toto postavení nezaniká uplynutím lhůty podle předchozího odstavce.”.
3. § 24 se vypouští.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1996, s výjimkou čl. III, který nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
