ZÁKON ze dne 3. května 2005 o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti

206

ZÁKON
ze dne 3. května 2005
o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání
a služeb informační společnosti






      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

Předmět úpravy

      Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství¹) ochranu některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti.

§ 2

      Pro účely tohoto zákona se rozumí:

a)

chráněnou službou kterákoliv z následujících služeb poskytovaná za úplatu a na základě podmíněného přístupu:

--  rozhlasové a televizní vysílání²),

--  služba informační společnosti³)

nebo poskytování podmíněného přístupu k výše uvedeným službám, pokud je poskytován jako samostatná služba,

b)

podmíněným přístupem jakékoliv technické opatření nebo ujednání, případně technické opatření a ujednání, zajišťující přístup k chráněné službě ve srozumitelné formě, podmíněný předplatným nebo jinou formou předchozího individuálního oprávnění,

c)

zařízením podmíněného přístupu jakékoliv zařízení nebo program navržené nebo převzaté za účelem umožnění přístupu k chráněné službě ve srozumitelné formě,

d)

přiřazenou službou instalace, údržba nebo výměna zařízení podmíněného přístupu, jakož i poskytování obchodních sdělení³) ve vztahu k přiřazeným službám nebo k chráněným službám,

e)

nedovoleným zařízením jakékoliv zařízení nebo program navržené nebo převzaté za účelem umožnění přístupu k chráněné službě ve srozumitelné formě bez souhlasu poskytovatele chráněné služby.

§ 3

      (1)  Je zakázáno

a)

pro obchodní účely vyrábět, dovážet, šířit, prodávat, pronajímat nebo přechovávat nedovolená zařízení,

b)

pro obchodní účely provádět instalaci, údržbu nebo náhradu nedovolených zařízení,

c)

přímo nebo nepřímo propagovat jakýmkoliv způsobem nedovolená zařízení.

      (2)  Aniž by byla dotčena ustanovení § 3 odst. 1, nelze omezovat

a)

poskytování chráněných služeb nebo přiřazených služeb, jejichž zemí původu není Česká republika,

b)

volný pohyb zařízení podmíněného přístupu.

Správní delikty

§ 4

      (1)  Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a)

pro obchodní účely vyrábí, dováží, šíří, prodává, pronajímá nebo přechovává nedovolená zařízení,

b)

pro obchodní účely provádí instalaci, údržbu nebo náhradu nedovolených zařízení,

c)

přímo nebo nepřímo propaguje jakýmkoliv způsobem nedovolená zařízení.

      (2)  Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) lze uložit pokutu do 500 000 Kč.

§ 5

      (1)  Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že:

a)

pro obchodní účely vyrábí, dováží, šíří, prodává, pronajímá nebo přechovává nedovolená zařízení,

b)

pro obchodní účely provádí instalaci, údržbu nebo náhradu nedovolených zařízení,

c)

přímo nebo nepřímo propaguje jakýmkoliv způsobem nedovolená zařízení.

      (2)  Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 2 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) a c) se uloží pokuta do 500 000 Kč.

      (3)  Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit právnické osobě současně propadnutí věci, pokud jí tato věc náleží a pokud byla ke spáchání správního deliktu určena nebo užita. Vlastníkem propadlé věci se stává stát.

§ 6

      (1)  V řízení o přestupcích se postupuje podle zvláštního právního předpisu⁴).

      (2)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila.

      (3)  Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

      (4)  Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní úřad o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

      (5)  Na odpovědnost za správní delikty, ke kterým došlo při podnikání fyzické osoby⁵) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

      (6)  Správní delikty a přestupky podle tohoto zákona projednává Český telekomunikační úřad.

      (7)  Správní úřady oznamují bez zbytečného odkladu Českému telekomunikačnímu úřadu správní delikty uvedené v § 4 a 5, o nichž se dozví. V oznámení uvedou zejména důkazní prostředky, které jsou jim známy a které prokazují, že jde o správní delikt a že byl spáchán určitou osobou.

      (8)  Pokuty vybírá a vymáhá Český telekomunikační úřad.

      (9)  Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu⁶).

      (10)  Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 7

Účinnost

      Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2005.




Zaorálek v. r.


Klaus v. r.


Paroubek v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. listopadu 1998 č. 98/84/ES o právní ochraně služeb s  podmíněným přístupem a služeb tvořených podmíněným přístupem.

²)

Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

³)

Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně dalších zákonů (zákon o  některých službách informační společnosti).

⁴)

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

⁵)

§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

⁶)

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.