Zákon ze dne 5. března 1998 o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku

59

ZÁKON
ze dne 5. března 1998
      o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku






      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

Odpovědnost výrobce za vadu výrobku

      Dojde-li v důsledku vady výrobku ke škodě na zdraví, k usmrcení nebo ke škodě na jiné věci, než je vadný výrobek, určené a užívané převážně k jiným než podnikatelským účelům, odpovídá výrobce poškozenému za vzniklou škodu, jestliže poškozený prokáže vadu výrobku, vzniklou škodu a příčinnou souvislost mezi vadou výrobku a škodou. Výrobce se může odpovědnosti zprostit pouze na základě skutečností stanovených v § 5.

§ 2

Výrobce

      (1)  Za výrobce se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo výrobek vyrobí nebo na výrobku uvede své jméno, ochrannou známku nebo jiný rozlišovací znak.

      (2)  Dále se za výrobce pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo výrobek doveze za účelem prodeje, nájmu nebo jiné formy užití v rámci své obchodní činnosti; tím není dotčena odpovědnost výrobce podle odstavce 1.

      (3)  Pokud výrobce podle odstavce 1 není znám, považuje se za výrobce podle tohoto zákona každý, kdo výrobek dodá a ve lhůtě jednoho měsíce od uplatnění nároku na náhradu škody nesdělí poškozenému totožnost výrobce. Totéž platí v případě dovozu, pokud není znám výrobce podle odstavce 2, i když je jméno výrobce podle odstavce 1 známo.

§ 3

Výrobek

      (1)  Pro účely tohoto zákona je výrobkem jakákoliv movitá věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na trh. Výrobkem jsou rovněž součásti i příslušenství věci movité i nemovité; za výrobek se považuje i elektřina. Za výrobek se nepovažují zemědělské a lesní přírodní produkty a zvěř, pokud neprošly prvotním zpracováním.

      (2)  Za prvotní zpracování se považuje taková úprava, která změní charakter výrobku nebo k němu dodá další látky. Za zpracování se považuje i balení a každá jiná úprava, která má průmyslovou povahu a která ztěžuje kontrolu výrobku uživatelem.

§ 4

Vada výrobku

      (1)  Výrobek je podle tohoto zákona vadný, jestliže z hlediska bezpečnosti jeho užití nezaručuje vlastnosti, které lze od něj oprávněně očekávat, zejména s ohledem na

a)

informace o výrobku, které byly výrobcem poskytnuty, nebo

b)

předpokládaný účel, ke kterému má výrobek sloužit, nebo

c)

dobu, kdy byl výrobek uveden na trh.¹)

      (2)  Výrobek nelze považovat za vadný pouze z toho důvodu, že později byl uveden na trh dokonalejší výrobek.

§ 5

Zproštění odpovědnosti

      (1)  Výrobce se zprostí odpovědnosti, prokáže-li, že

a)

výrobek neuvedl na trh nebo

b)

vada výrobku, která způsobila škodu, neexistovala v době, kdy výrobce uvedl výrobek na trh, nebo nastala později nebo

c)

výrobek nevyrobil pro prodej nebo jinou formu použití pro podnikatelské účely ani že výrobek nebyl vyroben nebo jím šířen v rámci jeho podnikatelské činnosti nebo

d)

vada výrobku je důsledkem plnění právních předpisů nebo

e)

stav vědeckých a technických znalostí v době, kdy uvedl výrobek na trh, neumožnil zjistit jeho vadu.

      (2) Výrobce součásti výrobku se odpovědnosti zprostí, jestliže prokáže, že vada byla způsobena konstrukcí výrobku, do něhož byla součást výrobku zapracována, nebo byla způsobena návodem k
výrobku.
§ 6

Výše náhrady škody

      V případě škody na věci odpovídá výrobce za vzniklou škodu, pokud přesáhne 5000 Kč.

§ 7

Spolupůsobení třetí osoby

      (1)  Pokud škoda vznikne v důsledku vady výrobku a současně jednáním nebo opomenutím třetí osoby, odpovídá výrobce za škodu v plném rozsahu.

      (2)  Výrobce však může vůči této třetí osobě uplatňovat postih jako důsledek jejího jednání nebo opomenutí, které přispělo ke vzniku škody.

§ 8

Zákaz vyloučení nebo omezení
povinnosti náhrady předem

      Povinnost výrobce nahradit škodu způsobenou vadou jeho výrobku podle tohoto zákona nelze předem vyloučit ani omezit jednostranným prohlášením nebo dohodou. Ujednání, která by takové vyloučení nebo omezení umožňovala, jsou neplatná od samého počátku.

§ 9

Promlčení

      (1)  Právo na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl nebo se lze domnívat, že se mohl dozvědět o škodě, vadě výrobku a o totožnosti výrobce.

      (2)  Nejpozději se právo na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za deset let ode dne, kdy výrobce uvedl na trh výrobek, který způsobil škodu, avšak v případě, že výrobce stanovil nebo závazně doporučil záruční dobu delší, potom za tuto dobu.

§ 10

Použití občanského zákoníku

      Pokud tento zákon nestanoví jinak, použije se ustanovení občanského zákoníku.

§ 11

Případy vyloučení použití zákona

      Tento zákon se nevztahuje na případy náhrady škod způsobených jadernými událostmi, které jsou upraveny zvláštním zákonem,²) a na uplatnění odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku uvedeného na trh před nabytím účinnosti zákona.

§ 12

Účinnost

      Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení.

––––––––––––––––––––

¹)

§ 2 písm. b) zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.

²)

Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání atomové energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.