Zákon č. 618/1992 Sb.

Území České a Slovenské Federativní Republiky je jednotným celním územím.

Celní pohraniční pásmo je část celního území, jehož hranice je vymezena vzdušnou čárou ve vzdálenosti do 25 km od státních hranic do vnitrozemí a kruhové území okolo celních letišť o poloměru do 25 km.

Celní území, které není celním pohraničním pásmem, je celním vnitrozemím.

Federální ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou průběh hranice celního pohraničního pásma ve vnitrozemí.

Pro účely tohoto zákona se rozumí

Každý může od celních orgánů požadovat informaci o celních předpisech uplatňovaných v konkrétním případě. Nevztahuje-li se žádost na skutečně zamýšlený dovoz nebo vývoz zboží, které má obchodní charakter, nemusí celní orgány informaci podat.

Informace o sazebním zařazení zboží podaná písemně je závazná po dobu šesti let (dále jen „závazná informace“). Kdo obdrží závaznou informaci, má právo požadovat, aby při celním řízení bylo zboží zařazeno podle podpoložky celního sazbníku ve shodě s touto informací. Byla-li závazná informace podána na základě nepřesných nebo neúplných údajů žadatele, celní orgány ji zruší.

Závazná informace přestává platit, jestliže se dostala do rozporu s celním předpisem, který nabyl účinnosti po podání této informace; celní orgány musí o této skutečnosti žadatele vyrozumět.

Žádost o závaznou informaci se podává písemně; k ní se připojují potřebné vzorky, nebo, není-li to vzhledem k povaze zboží možné, vyobrazení a technický popis zboží. Každá žádost se může týkat jen jednoho druhu zboží. V žádosti je třeba uvést všechny údaje, jež mohou mít vliv na sazební zařazení zboží, zejména údaje o složení, způsobu výroby, způsobu a účelu upotřebení a o původu zboží. Vyžádá-li si příslušný celní orgán k správnému posouzení věci znalecký posudek nebo provedení analýzy zboží, hradí náklady za vyhotovení znaleckého posudku nebo provedení analýzy žadatel.

Zboží podléhá celnímu dohledu od vstupu do tuzemska až do okamžiku zjištění jeho celního statutu a v případě zahraničního zboží, bez dotčení ustanovení § 87, do okamžiku změny jeho celního statutu nebo umístění tohoto zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu anebo jeho zpětného vývozu nebo jeho zničení pod přímým dohledem celních orgánů.

Kdo má, nebo je pravděpodobné, že má zboží, které podléhá celnímu dohledu, může být podroben celní kontrole.

Při celním dohledu se zjišťuje druh, množství a jiné skutečnosti o zboží, potřebné k posouzení, zda se dovoz, vývoz nebo tranzit zboží uskutečňuje v souladu s celními předpisy.

Při celním dohledu musí být šetřeny ústavní a jiné zákonné předpisy o ochraně osobní svobody a listovního tajemství.

V rámci celního dohledu může být prováděna osobní prohlídka v případech důvodného podezření, že osoba při přestupu státních hranic ukrývá u sebe zboží, které podléhá clu.

Osobní prohlídka může být provedena teprve tehdy, jestliže výzva celníků, aby podezřelá osoba vydala ukrývané zboží, je bezvýsledná. Osobní prohlídka může být na žádost kontrolované osoby provedena pouze za přítomnosti nezúčastněné osoby. O prohlídce musí být proveden záznam. Způsob provádění osobní prohlídky - přítomnost nezúčastněných osob při ní a náležitosti záznamu upraví ministerstvo vyhláškou.

Celní kontrolu listovních zásilek lze provést pouze tehdy, je-li důvodné podezření, že listovní zásilky obsahují nejen písemná sdělení, ale i zboží podléhající clu. Skutečnost, že byla provedena celní kontrola, je povinen celní orgán na obalu listovní zásilky potvrdit úředně stanoveným způsobem.

Celní orgány mohou při provádění celního dohledu rovněž pořizovat kopie příslušných dokladů, požadovat potřebná vysvětlení, jakož i pořizovat dokumentaci. V případě porušení celních předpisů mohou tyto doklady zadržet.

Celní kontrole nepodléhá

Každý, kdo má u sebe zboží podléhající celnímu dohledu, je povinen umožnit celním orgánům provádění celního dohledu v dopravních prostředcích, provozních skladech a na jiných místech, v nichž se toto zboží nachází, a předložit jim veškeré doklady vztahující se k tomuto zboží.

Osoby, u nichž se provádí celní dohled, jsou povinny strpět úkony nezbytné k provedení tohoto dohledu a jsou povinny poskytovat celním orgánům při jeho provádění nezbytnou součinnost.

Soudy, jiné státní orgány a notáři v případech, kdy předmět řízení před nimi podléhá podle tohoto nebo zvláštního zákona clu, daním a poplatkům vybíraným při dovozu, vývozu nebo tranzitu, jsou povinny poskytnout celním orgánům údaje potřebné pro vyměření a vymáhání tohoto cla, daní a poplatků.

Státní kontrolní orgány jsou povinny sdělovat celním orgánům výsledky kontrol, pokud mají vztah k celnímu dluhu nebo daňovým povinnostem.

Banky jsou povinny i bez souhlasu deklaranta sdělit na výzvu celním orgánům čísla bankovních účtů, jejich vlastníky, stavy účtů a jejich pohyb a údaje o úvěrech a vkladech.

Orgány spojů jsou povinny sdělovat celním orgánům na jejich výzvu totožnost uživatelů telefonních, dálnopisných a telefaxových stanic, kteří nejsou uvedeni ve veřejně dostupných seznamech.

Vydavatelé tisku jsou povinni sdělit celním orgánům na jejich výzvu jméno objednavatele inzerátu uveřejněného pod značkou.

Veřejní přepravci jsou na výzvu celních orgánů povinni sdělit jim zejména odesilatele a adresáty a skutečné příjemce jimi přepravovaných nákladů, jakož i údaje o době přepravy, množství přepravovaného zboží, charakter zásilky a případné další údaje, pokud jim budou známy.

Ten, kdo se přímo nebo nepřímo účastní dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží, je povinen poskytnout celním orgánům na jejich výzvu a ve lhůtě jimi stanovené veškeré doklady a údaje, bez ohledu na prostředek, na kterém jsou vedeny, informace a jakoukoliv pomoc, které jsou potřebné k provádění celního dohledu. Celní orgány bez souhlasu této osoby nesmějí doklady předávat a údaje a informace sdělovat jiným osobám, s výjimkou případů, kdy tak mohou učinit podle zvláštních předpisů.

Poskytnutí dokladů, údajů a informací může odepřít ten, kdo by tím porušil zákonem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.

Nestanoví-li zvláštní předpis jinak, je ten, kdo má doklady a údaje týkající se dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží, povinen uschovat tyto doklady a údaje minimálně po dobu deseti let, a to bez ohledu na prostředek, na kterém jsou vedeny.

Lhůta uvedená v odstavci 1 počíná běžet

Jestliže se při následné kontrole provedené se zaměřením na správné stanovení celního dluhu zjistí, že je nutno původní rozhodnutí změnit, lhůta podle odstavce 1 ode dne, v němž bylo toto zjištění učiněno, do dne vydání nového rozhodnutí neběží.

Je-li lhůta pro provádění celních předpisů stanovena těmito předpisy, nelze tuto lhůtu prodloužit; lhůta však neskončí dříve, než budou příslušná ustanovení celních předpisů provedena.

Mělo-li by uplynutí stanovené lhůty za následek zánik práva nebo uložení sankce a žadatel prokáže, že nemohl tuto lhůtu dodržet v důsledku nehody nebo vyšší moci, může celní úřad lhůtu uvedenou v odstavci 1 prodloužit.

Dovozním clem se rozumí clo vybírané při dovozu zboží.

Vývozním clem se rozumí clo vybírané při vývozu zboží.

Antidumpingovým clem se rozumí clo vybírané z dováženého zboží, které je předmětem dumpingu.

Vyrovnávacím clem se rozumí zvláštní clo vybírané za účelem vyrovnání prémie anebo subvence, která byla přímo nebo nepřímo poskytnuta na zhotovení, výrobu nebo vývoz zboží.

Odvetným clem se rozumějí přirážky k celním sazbám, popřípadě zavedení zvláštního cla ze zboží, které podle celního sazebníku clu nepodléhá, stanovené po přechodnou dobu z důvodů hospodářské odvety na zboží dováženého ze státu, který diskriminuje Českou a Slovenskou Federativní Republiku v hospodářských vztazích.

Antidumpingové clo, vyrovnávací clo a odvetné clo stanoví vláda.

Dovoznímu clu podléhá všechno dovážené zboží s výjimkou zboží, které je v celním sazebníku výslovně označeno za zboží bez cla.

Vývoznímu clu podléhá vyvážené zboží, jen pokud celní sazebník výslovně takové clo stanoví.

Clu nepodléhá zboží, které je v mezinárodních smlouvách, jimiž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů (dále jen „mezinárodní smlouva“), výslovně označeno za zboží bez cla.

Vznikl-li celní dluh, vyměřuje se clo podle sazeb stanovených celním sazebníkem (dále jen „celní sazba“) ze základu stanoveného tímto zákonem.

Celní sazby a měrné jednotky celního sazebníku stanoví a celní sazebník vydává vláda České a Slovenské Federativní Republiky.

Ze zboží, které nemá obchodní charakter, může být clo vyměřeno podle jednotné celní sazby. Ministerstvo stanoví vyhláškou, ve kterých případech se použije jednotná celní sazba pro vyměření cla a její výši.

Ministerstvo po dohodě s federálním ministerstvem zahraničních věcí může vyhláškou stanovit, že se smluvní sazby použijí i u zboží pocházejícího ze státu, s nímž nebyla uzavřena smlouva o vzájemném poskytování celních výhod.

Celní sazebník obsahuje

Jsou-li splněny podmínky pro použití sazebních opatření, která jsou uvedena v odstavci 1 písm. d) až g), postupuje příslušný celní úřad, a to i bez návrhu deklaranta, nejdříve podle těchto sazebních opatření místo sazebního opatření uvedeného v odstavci 1 písm. c); ustanovení celních předpisů upravující používání jednotné celní sazby tím nejsou dotčena.

Je-li použití sazebních opatření uvedených v odstavci 1 písm. d) až g) omezeno pouze na určitý objem dováženého zboží, použijí se tato opatření pouze na tento objem.

Sazební zařazení zboží je určeno

Ustanovení § 16 až 19 vymezují stanovení nepreferenčního původu zboží pro účely použití

Za zboží pocházející z určitého státu se považuje zboží, které bylo zcela získáno nebo vyrobeno v tomto státu.

Zboží, na jehož výrobě se podílejí dva nebo více států, pochází z toho státu, kde došlo k poslednímu podstatnějšímu, ekonomicky zdůvodněnému přepracování, které bylo provedeno v podnicích pro to zřízených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby.

Ministerstvo stanoví vyhláškou pravidla pro stanovení nepreferenčního původu některých druhů zboží, na jehož výrobě se podílejí dva nebo více států, a co se považuje za podstatnější, ekonomicky zdůvodněné přepracování zboží.

Pro účely § 16 odst. 1 se zbožím získaným nebo vyrobeným v určitém státu rozumí

Pro účely odstavce 1 se státem nebo územím rozumí také teritoriální vody tohoto státu nebo území.

Zjistí-li se, nebo na základě zjištěných skutečností je pravděpodobné, že jediným cílem přepracování zboží je snaha obejít ustanovení právních předpisů upravující obchod se zbožím s některými státy, nebude takto vyrobenému zboží přiznáno, že pochází z tohoto státu.

Ministerstvo může vyhláškou stanovit náležitosti osvědčení o původu zboží a případy, kdy musí být předloženo osvědčení o původu zboží nebo písemné prohlášení vývozce na obchodním dokladu, kterým vývozce potvrzuje, že předmětné zboží pochází ze státu, ve kterém bylo prohlášení učiněno a že vyhovuje ustanovením § 17.

V jiných případech, než na které se vztahuje ustanovení odstavce 1, se původ zboží stanoví na základě údaje dovozce v celním prohlášení.

V případě vážných pochybností mohou celní orgány, a to i tehdy, kdy je předloženo osvědčení o původu zboží nebo písemné prohlášení vývozce, požadovat dodatečný důkaz prokazující, že původ zboží je stanoven v souladu s celními předpisy.

Stanovení původu zboží, na které se vztahují mezinárodní smlouvy uvedené v § 13 odst. 1 písm. e), se řídí těmito smlouvami a stanovení původu zboží, na které se vztahují výhody z preferenčního sazebního opatření podle § 13 odst. 1 písm. f), se řídí podmínkami stanovenými vyhláškou ministerstva.

Ministerstvo stanoví vyhláškou pravidla, jimiž se řídí stanovení původu zboží, aby mohla být použita opatření uvedená v § 13 odst. 1 písm. e) nebo f), způsob prokazování původu zboží a náležitosti osvědčení o původu zboží.

Pro účely celního hodnocení se rozumí

Pro účely celního hodnocení

Pro účely celního hodnocení se má za to, že osoby jsou ve spojení, jestliže

Ministerstvo stanoví vyhláškou, které osoby jsou považovány za členy stejné rodiny.

Osoby, které jsou vzájemně sdruženy v obchodě tím, že jedna z nich je výhradním obchodním zástupcem, výhradním distributorem nebo výhradním koncesionářem druhé osoby, ať jakkoli nazvaným, jsou považovány za osoby, které jsou ve spojení, vztahuje-li se na ně některé z kritérií uvedených v odstavci 3.

Základem pro vyměření cla je celní hodnota.

Celní hodnotou dováženého zboží je převodní hodnota, to je cena skutečně placená nebo která má být zaplacena za zboží prodané pro vývoz do tuzemska, upravená podle § 31 a 32, jestliže

Cenou skutečně placenou, nebo která má být zaplacena za zboží, se rozumí celková platba uskutečněná, nebo která má být uskutečněna mezi prodávajícím a kupujícím ve prospěch prodávajícího za dovážené zboží a zahrnuje veškeré platby uskutečněné, nebo jež se mají uskutečnit jako podmínka prodeje dováženého zboží kupujícím prodávajícímu anebo kupujícím třetí osobě k uspokojení závazku prodávajícího. Platba nemusí mít formu převodu měny. Může být uskutečněna akreditivem nebo cennými papíry a může být provedena přímo nebo nepřímo.

Činnosti, včetně činností spojených s odbytem zboží, s výjimkou takových, na něž se vztahuje § 31, které podnikne kupující na svůj vlastní účet, nejsou pokládány za nepřímou platbu prodávajícímu; k tomu patří všechny činnosti spojené s reklamou, dalším prodejem a zárukami zboží. Tyto výlohy se nepřipočítávají k ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena za zboží.

Nemůže-li být celní hodnota dováženého zboží určena podle § 22, je celní hodnotou převodní hodnota stejného zboží prodávaného pro vývoz do tuzemska a vyváženého ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží prodaného za stejných podmínek obchodu a v podstatě ve stejném množství jako zboží, které je hodnoceno.

Nezjistí-li se prodej uvedený v odstavci 1, použije se převodní hodnota zboží prodaného za odlišných podmínek obchodu a nebo v odlišném množství, upravená s ohledem na rozdíly vyplývající z podmínek obchodu nebo z množství, pokud se takovéto úpravy mohou provést na základě předložených průkazů, které jasně potvrzují, že jsou rozumné a správné, ať již vedou ke zvýšení nebo snížení převodní hodnoty.

Jsou-li v převodní hodnotě podle odstavce 1 zahrnuty náklady a výlohy uvedené v § 31 odst. 1 písm. e) a f), upraví se tato hodnota tak, aby bylo přihlédnuto k význačným rozdílům těchto nákladů a výloh, vyplývajících ze vzdálenosti a způsobů dopravy mezi dováženým zbožím a stejným zbožím.

Zjistí-li se při postupu podle odstavce 1 více než jedna převodní hodnota zboží, použije se k určení celní hodnoty dováženého zboží nejnižší zjištěná hodnota.

Nemůže-li být celní hodnota dováženého zboží určena podle § 22 a 24, je celní hodnotou převodní hodnota podobného zboží prodávaného pro vývoz do tuzemska a vyváženého ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží prodaného za stejných podmínek obchodu a v podstatě ve stejném množství jako zboží, které má být ohodnoceno.

Nezjistí-li se prodej uvedený v odstavci 1, použije se převodní hodnota zboží prodaného za odlišných podmínek obchodu a nebo v odlišném množství, upravená s ohledem na rozdíly vyplývající z podmínek obchodu a nebo z množství, pokud se takovéto úpravy mohou provést na základě předložených průkazů, které jasně potvrzují, že jsou rozumné a správné, ať již vedou ke zvýšení nebo snížení hodnoty.

Jsou-li v převodní hodnotě podle odstavce 1 zahrnuty náklady a výlohy uvedené v § 31 odst. 1 písm. e) a f), upraví se tato hodnota tak, aby bylo přihlédnuto k význačným rozdílům těchto nákladů a výloh, vyplývajících ze vzdálenosti a způsobů dopravy mezi dováženým zbožím a podobným zbožím.

Zjistí-li se při postupu podle odstavce 1 více než jedna převodní hodnota zboží, použije se k určení celní hodnoty dováženého zboží nejnižší zjištěná hodnota.

Nemůže-li být celní hodnota dováženého zboží určena podle § 22, 24 a 25, je celní hodnotou hodnota založená na jednotkové ceně, za kterou se dovážené zboží nebo stejné nebo podobné zboží takto prodává v největším úhrnném množství v době dovozu ohodnocovaného zboží nebo ve skoro stejnou dobu osobám, která nejsou ve spojení s osobami, od nichž takové zboží kupují, s výhradou srážek, týkajících se

Neprodává-li se dovážené zboží ani stejné nebo podobné dovezené zboží v době dovozu zboží, které má být ohodnoceno, ani ve skoro stejné době, je celní hodnota založena na jednotkové ceně, za kterou se dovážené zboží nebo stejné nebo podobné zboží prodává v tuzemsku ve stavu, v jakém bylo dovezeno, nejpozději však před uplynutím 90 dnů po tomto dovozu, při zachování ustanovení odstavce 1.

Není-li dovážené zboží ani stejné nebo podobné dovážené zboží prodáváno v tuzemsku ve stavu, v jakém bylo dovezeno, je celní hodnota založena, na žádost dovozce, na jednotkové ceně, za kterou se dovážené zboží prodává po dalším zpracování v největším úhrnném množství v tuzemsku osobám, které nejsou ve spojení s osobami, od nichž takové zboží kupují, s přihlédnutím k hodnotě přidané v důsledku tohoto zpracování a po srážkách uvedených v odstavci 1.

Nemůže-li být celní hodnota dováženého zboží určena podle § 22, 24, 25 a 26, je celní hodnotou hodnota vypočtená ze součtu

Při určování celní hodnoty podle odstavce 1 nikdo nemůže žádat zahraniční osobu, aby za účelem určování vypočtené hodnoty předložila k přezkoumání jakýkoliv účet nebo jiný záznam nebo k nim umožnila přístup. Informace, kterou poskytl výrobce zboží za účelem určení celní hodnoty podle odstavce 1, však může být s jeho souhlasem ověřována v jiném státě celními orgány, jestliže vláda tohoto státu je o této skutečnosti dostatečně předem vyrozuměna a nemá proti tomu námitek.

Na žádost dovozce může být pořadí použití § 26 a 27 obráceno.

Nemůže-li být celní hodnota dováženého zboží určena podle ustanovení § 22, § 24 až 27 určí se použitím vhodných prostředků slučitelných s mezinárodními smlouvami,²) a na základě údajů, které jsou v tuzemsku k dispozici.

Celní hodnota podle odstavce 1 se nezakládá na

Dovozce má právo, aby mu příslušný celní orgán na písemnou žádost sdělil, jakým způsobem a jakou metodou byla celní hodnota dovezeného zboží určena.

Jestliže je zboží navržené k propuštění do volného oběhu částí větší zásilky jedné obchodní operace, ve které bylo zakoupeno, cenou skutečně placenou, nebo která má být zaplacena za zboží ve smyslu § 68 této části celkové ceny, je cena, která odpovídá poměru navrženého množství zboží k celému zakoupenému množství zboží.

Poměrné rozdělení ceny skutečně placené, nebo která má být zaplacena za zboží, se uplatní rovněž v případě částečné ztráty nebo poškození ohodnocovaného zboží během přepravy před jeho propuštěním do volného oběhu.

Při určení celní hodnoty podle § 22 se připočtou k ceně skutečně placené nebo ceně, která má být za dovezené zboží zaplacena,

Za předpokladu, že jsou odlišeny od ceny skutečně placené nebo ceny, která by měla být za dovezené zboží zaplacena, nezapočítávají se do celní hodnoty

Ministerstvo po dohodě s federálním ministerstvem dopravy stanoví vyhláškou způsob určování nákladů uvedených v odstavci 1 písm. a).

Celní hodnota nosičů informací, obsahující data nebo instrukce pro zařízení na zpracování dat (dále jen „programové vybavení“), nezahrnuje cenu nebo hodnotu programového vybavení za předpokladu, že tato cena nebo hodnota programového vybavení je odlišena od ceny nebo hodnoty média informatiky.

Pro účely odstavce 1 se za nosiče informací nepovažují integrované obvody, polovodiče a podobná zařízení, ani výrobky obsahující takové obvody nebo zařízení. Za programové vybavení se nepovažují záznamy zvuku, záznamy kinematografické, ani videozáznamy.

Je-li cena nebo hodnota, která slouží jako základ pro určení celní hodnoty, vyjádřena v zahraniční měně, přepočte se tato měna na československé koruny podle prodejního kursu devizového trhu Státní banky československé platného v okamžiku přijetí celního prohlášení příslušným celním orgánem.

Při zjednodušeném postupu (§ 80 a 81) se k přepočtu zahraniční měny na československé koruny použije prodejního kursu devizového trhu Státní banky československé platného v okamžiku přijetí prvního zjednodušeného celního prohlášení.

V průběhu jednoho kalendářního měsíce se používá k přepočtu zahraniční měny na československé koruny prodejní kurs devizového trhu Státní banky československé stanovený druhou středu v měsíci, který předchází měsíci, v němž bylo celní prohlášení přijato.

Ustanovení § 21 až 33 se nevztahují na postup podle zvláštních předpisů týkajících se určení celní hodnoty zboží propuštěného do volného oběhu z celně schváleného určení zboží, které mu bylo předtím přiděleno.

Ministerstvo může vyhláškou stanovit, odchylně od ustanovení § 22 až 28, zjednodušený postup určení celní hodnoty zboží podléhajícího rychlé zkáze obvykle dováženého na sklad.

Jednotlivé údaje, podle nichž je celní hodnota určována, musí být celním orgánům prokázány a uvedeny v deklaraci údajů o celní hodnotě. Deklaraci údajů o celní hodnotě lze účinně podat jen na tiskopise vydaném nebo schváleném ministerstvem. Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob prokazování ceny zboží a případy, kdy není třeba předkládat deklaraci údajů o celní hodnotě.

Osoby, které dopravují zboží přes státní hranice, jsou povinny příslušnému celnímu orgánu zboží přihlásit a předložit spolu s doklady, které se k němu vztahují.

Doprava zboží přes státní hranice může být prováděna jen po celních cestách a celními přechody.

Celními cestami jsou stanovené úseky železničních, silničních a vodních cest, vedoucí od celního přechodu k pohraničnímu celnímu úřadu, a při letecké dopravě, letové cesty mezi státními hranicemi a celním letištěm.

Doprava zboží po celní cestě musí být provedena bez průtahů, beze změny nákladu a bez odbočení z celní cesty.

Celní přechod je místo určené pro přestup osob a dopravu zboží přes státní hranice.

Ministerstvo může po projednání s federálním ministerstvem vnitra povolit v jednotlivých případech dopravu zboží přes státní hranice mimo celní přechod a stanovit, ve kterých případech vydávají takové povolení celní orgány.

Dopravu zboží k celnímu přechodu nebo od celního přechodu po jiných než celních cestách může povolit nejbližší pohraniční celnice.

Zboží dopravené do tuzemska musí být předloženo osobou, která ho do tuzemska dopravila, bez zbytečného odkladu, s neporušenou celní závěrou v souladu s pokyny celních orgánů

Celní závěrou se rozumí zajištění zboží v dopravních prostředcích, kontejnerech, obalech a v místnostech plombou, pečetí, známkou nebo jinými prostředky tak, aby z nich nebylo možno zboží vyjmout nebo do nich vložit, aniž zůstanou viditelné stopy lomu zajištěného prostoru nebo poškození celní závěry.

Každý, kdo přebírá odpovědnost za přepravu zboží po té, kdy bylo dopraveno do tuzemska, je odpovědný za dodržení povinností uvedených v § 37.

Stanoví-li tak mezinárodní smlouva, podléhá zboží celnímu dohledu, i když se ještě nachází v zahraničí a bude propuštěno stejně jako zboží již dopravené do tuzemska.

Ustanovení § 37 se nevztahují na zboží na palubě letadla přelétajícího vzdušný prostor České a Slovenské Federativní Republiky, jestliže místem určení není letiště umístěné v tuzemsku.

Nemůže-li být povinnost uvedená v § 37 splněna z důvodu nehody nebo vyšší moci, musí osoba, která je touto povinností vázána, nebo kterákoliv jiná osoba jednající jejím jménem, bez zbytečného odkladu informovat o této skutečnosti celní orgány. Nedošlo-li v důsledku nehody nebo vyšší moci k úplnému zničení nebo ztrátě zboží, musí být celní orgány bez zbytečného odkladu informovány o místě, na kterém se zboží nachází.

Jestliže bylo letadlo přelétající území České a Slovenské Federativní Republiky nuceno v důsledku nehody nebo vyšší moci dočasně přistát v tuzemsku a povinnost uvedená v § 37 nemůže být splněna, je osoba, která letadlo do tuzemska dopravila, nebo kterákoliv jiná osoba jednající jejím jménem, povinna bez zbytečného odkladu o této skutečnosti informovat celní orgány.

Ten, kdo zboží do tuzemska dopravil, anebo ten, kdo převzal odpovědnost za přepravu zboží až v tuzemsku a dodal je na místa uvedená v § 37, je povinen předložit zboží k provedení celního řízení.

Celní orgány jsou oprávněny stanovit, ve kterých případech se za předložení zboží k provedení celního řízení považuje rovněž informování celních orgánů o tom, že zboží bylo dopraveno do tuzemska, kdo a jakým způsobem musí tuto informaci podat.

Dopravci stanoví v dohodě s příslušným celním orgánem potřebnou čekací dobu dopravních prostředků pravidelné osobní a nákladní dopravy u pohraničního celního orgánu k provádění celního dohledu.

Celní orgány neodpovídají za škodu, ke které došlo zdržením dopravního prostředku v důsledku provádění celního dohledu.

Vyhláška ministerstva stanoví podrobnosti upravující postup osob při celním dohledu zboží dopravovaného poštou, dále podrobnosti o vybavení zařízení určených k dopravě nebo k dočasnému uskladnění zboží podléhajícího celnímu dohledu, jakož i o místnostech a prostorech potřebných k provádění celního dohledu.

Ministerstvo může vyhláškou, odchylně od ustanovení § 39, stanovit zvláštní úpravu vztahující se na zboží

Na žádost osoby, která požádala o přidělení celně schváleného určení zboží, může celní úřad udělit souhlas k tomu, aby zboží předložené k celnímu řízení bylo prohlíženo nebo z něho byly odebrány vzorky zboží, které jsou nutné k zajištění jeho totožnosti, určení sazebního zařazení a ke zjištění jeho vlastnosti. Ke stejným účelům mohou odebírat vzorky i celní orgány, a to i bez souhlasu osoby, která požádala o přidělení celně schváleného určení zboží.

Současně s předložením zboží k celnímu řízení je příslušná osoba povinna podat souhrnné celní prohlášení obsahující údaje nutné k jeho identifikaci, zejména značky, čísla, počet, povaha a hrubá hmotnost jednotlivých nákladových kusů, označení zboží, identifikační znaky dopravního prostředku, kterým bylo zboží dopraveno, místo naložení zboží do dopravního prostředku a místo a datum vstupu zboží do tuzemska. Souhrnné celní prohlášení musí být podepsáno osobou, která je podává. Celní orgány mohou lhůtu k podání souhrnného celního prohlášení prodloužit; tato lhůta však skončí nejpozději první pracovní den následující po dni, kdy bylo zboží předloženo k celnímu řízení.

Souhrnné celní prohlášení podává

Nebude-li tím ztíženo provádění celního dohledu, mohou celní orgány upustit od podání souhrnného celního prohlášení za podmínky, že ještě před uplynutím lhůty uvedené v § 43 bylo podáno celní prohlášení na propuštění zboží do příslušného režimu nebo byla podána žádost o jeho zpětný vývoz nebo jeho zničení nebo jeho přenechání ve prospěch státu nebo umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu. Ustanovení upravující dovoz zboží v cestovním styku, listovních nebo balíkových poštovních zásilkách tím nejsou dotčena.

Zboží lze vykládat a překládat z dopravních prostředků, kterými se dopravuje, pouze se souhlasem celních orgánů a na místech k tomu určených celními předpisy nebo schválených celními orgány. Souhlas se nevyžaduje v případech bezprostředně hrozícího nebezpečí, které vyžaduje okamžité vyložení veškerého zboží nebo jeho části; celní orgány musí být o této skutečnosti bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informovány.

Za účelem kontroly zboží a dopravních prostředků, kterými se zboží dopravuje, jsou celní orgány oprávněny kdykoliv požadovat, aby bylo zboží vyloženo.

Zbožím nesmí být bez souhlasu celních orgánů manipulováno.

Celní orgány přidělí zahraničnímu zboží předloženému k celnímu řízení takové celně schválené určení, které je uvedeno v povolení celních orgánů.

Na zboží, na které bylo podáno souhrnné celní prohlášení, musí být ve lhůtě stanovené celními orgány, nepřesahující 20 dnů ode dne, kdy bylo podáno souhrnné celní prohlášení, podáno celní prohlášení na propuštění do příslušného režimu, nebo podána žádost o jeho zpětný vývoz nebo jeho zničení nebo žádost o jeho přenechání ve prospěch státu anebo umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu. Celní orgány mohou z důvodů hodných zřetele tuto lhůtu prodloužit na dobu nezbytně nutnou.

Od okamžiku předložení zboží k celnímu řízení, do doby, než mu bude přiděleno příslušné celně schválené určení, má zboží postavení dočasně uskladněného zboží (dále jen „dočasně uskladněné zboží“). Dočasně uskladněné zboží může být skladováno pouze v místnostech a v uzavřených nebo neuzavřených prostorech schválených celními orgány a za podmínek stanovených těmito orgány; tyto místnosti a prostory se nazývají dočasný sklad. Celní orgány jsou oprávněny požadovat od držitele zboží zajištění jakéhokoliv celního dluhu, který by mohl vzniknout.

Dočasně uskladněné zboží může být podrobeno pouze úkonům potřebným k tomu, aby zboží bylo uchováno v nezměněném stavu, aniž by se měnil jeho vzhled nebo technická charakteristika, např. čištění, klepání, oprašování, třídění, oprava nebo výměna vadných obalů, nebo úkony usnadňující jeho vyskladnění a další dopravu, např. dělení, vážení, označování a opatřování nálepkami, slučování různých zásilek za účelem jejich další dopravy. Ustanovení § 42 a 79 tím nejsou dotčena.

Nebylo-li ve lhůtě uvedené v § 48 podáno celní prohlášení na propuštění zboží do příslušného režimu nebo podána žádost na jeho umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, učiní celní orgány bez prodlení všechna opatření, která považují za potřebná, včetně prodeje zboží, aby zabránily nedovolené manipulaci se zbožím.

Do okamžiku, než bude podáno celní prohlášení, mohou celní orgány na náklady a nebezpečí držitele zboží přemístit toto zboží na místo, které je pod jejich přímým dohledem.

Za dočasné uskladnění zboží ve skladech celních orgánů platí osoba, která zboží k celnímu řízení předložila, skladné podle sazeb stanovených sazebníkem skladného.

Ministerstvo stanoví vyhláškou sazebník skladného u zboží dočasně uskladněného ve skladech celních orgánů.

Ustanovení § 37 odst. 1 písm. b) a § 38 až 51 se nevztahují na zboží propuštěné do režimu tranzitu, které již bylo dodáno do tuzemska.

Od okamžiku, kdy bylo zahraniční zboží, propuštěné do režimu tranzitu, dodáno v souladu s celními předpisy upravujícími tranzit na místo svého určení v tuzemsku a předloženo k celnímu řízení, vztahují se na něj ustanovení § 43 až 51.

Celní orgány mohou na náklady a nebezpečí vlastníka znehodnotit nebo zničit zboží, které je pod celním dohledem a které by mohlo vzhledem k okolnostem ohrozit život nebo zdraví osob nebo znehodnotit nebo zničit jiné zboží. Celní orgány o znehodnocení nebo zničení zboží vyrozumí jeho vlastníka.

Není-li stanoveno jinak, může být zboží kdykoliv, bez ohledu na jeho povahu, množství, zemi původu nebo místo určení, za stanovených podmínek přiděleno jakékoliv celně schválené určení.

Ustanovení odstavce 1 nevylučuje možnost uplatnění zákazů a omezení z důvodů veterinárních, rostlinolékařských, z důvodů ochrany veřejné mravnosti nebo veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, ochrany zdraví, ochrany životního prostředí, ochrany kulturních památek, ochrany předmětů muzejní a galerijní hodnoty, předmětů kulturní hodnoty a zákazů a omezení týkajících se ochrany duševního vlastnictví.

Účelem celního řízení, které se provádí v rámci celního dohledu, je rozhodnout, zda se zboží propustí do navrženého režimu.

Celní řízení se zahajuje podáním celního prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do příslušného režimu.

Československé zboží, které bylo navrženo k propuštění do režimu vývozu, pasivního zušlechťovacího styku, tranzitu nebo uskladnění v celním skladu, je pod celním dohledem od okamžiku přijetí celního prohlášení až do okamžiku, dokud nevystoupí z tuzemska nebo není zničeno anebo dokud není platnost celního prohlášení zrušena; ustanovení § 4 a 184 tím nejsou dotčena.

Celní řízení se provádí v prostorách celních orgánů anebo v celním prostoru.

Celními prostory jsou označená místa železničních nádraží, přístavů, letišť a jiné prostory určené celními orgány po dohodě s vlastníky nebo oprávněnými uživateli těchto prostor.

Na žádost a náklady deklaranta může být celní řízení prováděno i mimo celní prostor.

Ministerstvo stanoví vyhláškou podmínky, za kterých se celní řízení provádí mimo celní prostor, a výši nákladů za provedení tohoto řízení.

V úsecích stanovených ministerstvem po dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy může být celní řízení prováděno též za jízdy vlaku nebo plavby lodi.

Celní řízení se provádí za účasti deklaranta.

Nestanoví-li tento zákon nebo prováděcí předpis jinak, provádí celní řízení příslušný celní orgán, kterému bylo zboží dodáno.

Ministerstvo stanoví vyhláškou s ohledem na povahu zboží a druh režimu, do kterého má být zboží propuštěno, místní příslušnost celních orgánů k provedení celního řízení.

Základními náležitostmi rozhodnutí v celním řízení jsou

Rozhodnutí v celním řízení, kterým se zboží propouští do navrženého režimu, neobsahuje odůvodnění a poučení o opravném prostředku.

Není-li stanoveno jinak, nemusí být rozhodnutí v celním řízení vyhotoveno a oznámeno písemně.

Je-li výrokem rozhodnutí v celním řízení potvrzeno celní prohlášení podané písemně, stávají se obsah tohoto prohlášení a skutečnosti, podle nichž se zboží propustí, součástí rozhodnutí.

Na rozhodnutí v celním řízení vyhlášeném ústně se nevztahují ustanovení odstavce 1 a ustanovení zvláštních předpisů³) upravující oznámení rozhodnutí a opravné prostředky.

Proti rozhodnutí v celním řízení může deklarant podat odvolání ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, který následuje po jeho doručení; ustanovení odstavce 5 tím nejsou dotčena.

Rozhodnutí v celním řízení, kterým se nepropouští zboží do navrženého oběhu, a rozhodnutí o řádných a mimořádných opravných prostředcích musí být vyhotovena a oznámena písemně, výrok musí být vždy řádně odůvodněn. Odůvodnění není potřeba, bylo-li v rozhodnutí plně vyhověno navrhovateli.

Rozhodnutí, proti kterému nelze uplatnit řádný opravný prostředek, je v právní moci.

Rozhodnutí je vykonatelné, jestliže proti němu nelze podat řádný opravný prostředek a nebo jestliže jeho podání nemá odkladný účinek a uplynula-li zároveň lhůta plnění.

Celní prohlášení se podává

Písemné celní prohlášení musí být vždy podepsáno oprávněnou osobou.

Celní prohlášení musí být doloženo všemi doklady potřebnými podle celních předpisů, upravujících režim, do kterého bylo zboží navrženo.

Podání celního prohlášení je považováno za projev vůle deklaranta navrhnout předmětné zboží k propuštění do příslušného režimu. Podáním celního prohlášení potvrzuje deklarant správnost údajů v něm obsažených a pravost dokladů, kterými je doloženo.

Ministerstvo stanoví vyhláškou formu, obsah a náležitosti celního prohlášení a co je považováno za úkon, jímž držitel zboží vyjadřuje svou vůli, aby zboží bylo propuštěno do příslušného režimu. Písemné celní prohlášení při dovozu, vývozu nebo tranzitu lze účinně podat jen na tiskopise vydaném nebo schváleném ministerstvem.

Je-li celní prohlášení podáno ve stanovené formě, případně na předepsaném tiskopise, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti, je doloženo všemi potřebnými doklady a je-li celnímu úřadu možno předložit i zboží, na které se celní prohlášení vztahuje, příslušný celní orgán celní prohlášení okamžitě přijme.

Celní prohlášení může být přijato až po předložení zboží. Celní orgány mohou povolit, aby celní prohlášení bylo podáno ještě před tím, než mohl deklarant předložit zboží celním orgánům. V tomto případě celní orgány stanoví lhůtu pro předložení zboží. Nebude-li zboží ve stanovené lhůtě předloženo, je podané celní prohlášení neplatné.

Celní prohlášení může učinit každý, kdo může v souladu s celními předpisy příslušnému celnímu orgánu předložit zboží, na něž se celní prohlášení vztahuje, nebo zajistí jeho předložení, se všemi doklady stanovenými celními předpisy, které upravují režim, do kterého je zboží navrženo.

Každý si může pro celní řízení stanovit zástupce. Zastoupení může být

Zástupce musí prohlásit, že jedná ve prospěch zastoupené osoby, a specifikovat, zda se jedná o zastoupení přímé nebo nepřímé. Osoba, která neprohlásí, že jedná jménem nebo ve prospěch jiné osoby anebo prohlásí, že jedná jménem nebo ve prospěch jiné osoby bez zmocnění, se považuje za osobu jednající vlastním jménem a ve svůj vlastní prospěch.

Vyplývají-li z přijetí celního prohlášení pro určitou osobu zvláštní povinnosti, může být celní prohlášení učiněno pouze jménem a ve prospěch této osoby.

Deklarantem může být pouze československá osoba.

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na případy, kdy je podáno celní prohlášení

Celní orgány mohou na žádost povolit, aby deklarant opravil údaje uvedené v přijatém celním prohlášení; v důsledku opravy se však opravené celní prohlášení nesmí vztahovat na jiné zboží než zboží původně uvedené v celním prohlášení. Žádost o provedení opravy celního prohlášení musí být podána před propuštěním zboží do navrženého režimu. Celní orgány mohou požadovat, aby oprava byla provedena podáním nového celního prohlášení; v tomto případě se za datum přijetí celního prohlášení považuje přijetí původního chybného nebo neúplného celního prohlášení.

Oprava celního prohlášení však není dovolena, jestliže o její provedení deklarant požádá poté, co celní orgány

Na žádost deklaranta celní orgány zruší platnost již přijatého celního prohlášení, prokáže-li deklarant, že zboží bylo do příslušného režimu navrženo omylem nebo že vzhledem k okolnostem již nemůže být zboží do navrženého režimu propuštěno.

Informovaly-li celní orgány deklaranta o svém úmyslu provést kontrolu zboží, nebude žádost o zrušení platnosti celního prohlášení přijata, dokud tato kontrola nebude provedena.

Po propuštění zboží do navrženého režimu již nemůže být platnost celního prohlášení zrušena.

Celní orgány však platnost celního prohlášení zruší, jestliže bylo zboží omylem navrženo do režimu zahrnujícího platbu dovozního cla namísto do jiného režimu, bude-li žádost o zrušení platnosti celního prohlášení podána do tří měsíců ode dne přijetí celního prohlášení a za předpokladu, že

Okamžikem přijetí celního prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do režimu, do kterého bylo původně zamýšleno, je okamžik přijetí původního, zrušeného celního prohlášení.

Celní orgány mohou výjimečně z důvodů hodných zřetele povolit prodloužení lhůty uvedené v odstavci 2.

Bylo-li zboží navrženo do režimu vývozu do pasivního zušlechťovacího styku, zruší celní orgány platnost celního prohlášení, jestliže deklarant

Jestliže musí zboží propuštěné do režimu vývozu vystoupit do zahraničí ve lhůtě stanovené celními orgány, zruší celní orgány platnost celního prohlášení, nevystoupilo-li zboží v této lhůtě.

Bylo-li československé zboží uskladněno v celním skladu v souladu s § 101 odst. 1 písm. b), může deklarant žádat o zrušení platnosti celního prohlášení, na jehož základě bylo zboží uskladněno, a celní orgány je zruší, jestliže byla provedena opatření stanovená zvláštními předpisy, které upravují postup při nedodržení příslušného režimu.

Není-li stanoveno jinak, použijí se při propouštění zboží do navrženého režimu předpisy platné v okamžiku, kdy příslušný celní orgán přijal celní prohlášení.

Celní orgány jsou oprávněny ověřovat správnost přijatých celních prohlášení. Za tímto účelem mohou

Deklarant je oprávněn být přítomen při kontrole zboží a odebírání vzorků. Na žádost celních orgánů musí být deklarant nebo jeho zástupce přítomen při kontrole zboží nebo odebírání vzorků a poskytnout jim potřebnou součinnost k usnadnění kontroly zboží nebo odebrání vzorků.

Deklarant zajistí na své náklady a nebezpečí dopravu zboží na místo, kde má být zboží kontrolováno nebo kde mají být odebrány vzorky.

Celní orgány nejsou povinny platit deklarantovi žádnou náhradu vyplývající z kontroly zboží nebo z odebrání vzorků, s výjimkou nákladů na analýzu vzorků nebo jejich kontrolu.

Kontrolují-li celní orgány pouze část zboží, na které se vztahuje celní prohlášení, vztahuje se výsledek této částečné kontroly na veškeré zboží, na které je celní prohlášení podáno. Domnívá-li se však deklarant, že se výsledek částečné kontroly nevztahuje na ostatní, nekontrolované zboží, může požadovat provedení dodatečné kontroly ve větším rozsahu.

Obsahuje-li celní prohlášení více podpoložek zboží, pokládá se pro účely odstavce 1 každá podpoložka za samostatné celní prohlášení.

Výsledek ověření celního prohlášení se použije při uplatňování celních předpisů upravujících režim, do kterého má být zboží propuštěno. Není-li celní prohlášení celními orgány ověřováno, budou tyto předpisy uplatňovány na základě údajů uvedených v celním prohlášení.

Je-li k zajištění dodržování podmínek stanovených pro režim, do něhož bylo zboží navrženo, nutné jeho ztotožnění, učiní celní orgány příslušná opatření k jeho ztotožnění. Znaky totožnosti připevněné na zboží nebo dopravní prostředek mohou odstranit nebo zničit pouze celní orgány nebo mohou být odstraněny nebo zničeny s jejich souhlasem.

Je-li k zabránění škody, která by mohla vzniknout u zboží a dopravních prostředků v důsledku nehody nebo vyšší moci, třeba znaky totožnosti zničit nebo odstranit, může tak být učiněno i bez předchozího souhlasu celních orgánů.

Jsou-li splněny podmínky stanovené pro navržený režim a na zboží se nevztahují žádné zákazy a omezení, propustí celní orgány zboží do navrženého režimu ihned po ověření údajů uvedených v celním prohlášení, nebo bylo-li celní prohlášení přijato bez ověřování údajů, ihned po přijetí celního prohlášení. Ustanovení § 77 tím nejsou dotčena.

Obdobně celní orgány postupují v případech, kdy v přiměřené lhůtě nemohou ověřit údaje v celním prohlášení a zboží již není k ověření údajů uvedených v celním prohlášení třeba.

Veškeré zboží, na které se vztahuje celní prohlášení, se propouští současně. Je-li v celním prohlášení uvedeno více podpoložek zboží, pokládá se pro účely tohoto odstavce každá podpoložka za samostatné celní prohlášení.

Vznikne-li přijetím celního prohlášení celní dluh, nesmí být zboží propuštěno do navrženého režimu, s výjimkou režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, dokud nebude celní dluh zaplacen nebo zajištěn; ustanovení odstavce 2 tím nejsou dotčena.

Požadují-li celní orgány podle celních předpisů upravujících režim, do kterého bylo zboží navrženo, zajištění celního dluhu, nesmí být zboží do tohoto režimu propuštěno, nebude-li celní dluh zajištěn.

Celní orgány učiní potřebná opatření, včetně prodeje zboží, aby zabránily nedovolenému nakládání se zbožím, jestliže

Celní orgány mohou na žádost deklaranta povolit nakládat se zbožím ještě před jeho propuštěním. Celní orgány vždy žádosti vyhoví, je-li důvodem pro nepropuštění zboží pouze nutnost určit původ zboží, místo odeslání, sazební zařazení nebo celní hodnotu zboží. Celní dluh, který vznikl nebo by mohl vzniknout, musí být zajištěn.

Bude-li zajištěno správné provádění příslušných režimů, mohou celní orgány ke zjednodušení formalit a postupu povolit, aby

Celní prohlášení uvedené v odstavci 1 písm. a) a obchodní nebo administrativní doklad (zjednodušené celní prohlášení) musejí obsahovat údaje nutné ke ztotožnění zboží.

Deklarant je povinen následně, ve lhůtě stanovené celním úřadem, doplnit chybějící údaje nebo doklady v dodatečném celním prohlášení.

Ministerstvo stanoví vyhláškou formu a obsah dodatečného celního prohlášení a podmínky, za nichž mohou celní orgány povolit zjednodušený postup. Dodatečné celní prohlášení lze účinně podat jen na tiskopise vydaném nebo schváleném ministerstvem.

Dodatečné celní prohlášení a zjednodušené celní prohlášení uvedená v § 80 se považují za jednotný nedělitelný doklad, který platí od okamžiku přijetí prvního zjednodušeného celního prohlášení.

Je-li celní prohlášení podáváno prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů, ústně nebo jiným dovoleným způsobem, vyjma písemné formy, použijí se ustanovení § 61 odst. 3, § 62 až 81 přiměřeně.

Následná kontrola po propuštění zboží, prováděná za účelem přesvědčení se o pravdivosti údajů uvedených v celním prohlášení, ve lhůtě stanovené pro úschovu dokladů (§ 8), se provádí podrobnou kontrolou obchodních dokladů a jiných údajů vztahujících se k dovozním nebo vývozním operacím nebo následným obchodním operacím se zbožím, na které se vztahuje toto celní prohlášení. Kontrola může být provedena v místnostech deklaranta nebo jiné osoby, která se přímo nebo nepřímo zúčastňuje na uvedených operacích, anebo jiné osoby, která má u sebe zmíněné doklady a údaje pro obchodní účely.

Osoba, u které je následná kontrola po propuštění zboží prováděna, je rovněž povinna na výzvu celních orgánů předložit buď doklad osvědčující, že zboží bylo řádně dovezeno, nebo doklad o koupi, dodací list od výrobce nebo jakýkoliv důkazní prostředek, z něhož je zřejmé, že zboží pochází od osob oprávněných v tuzemsku podnikat.

Nasvědčuje-li následná kontrola dokladů, údajů nebo celního prohlášení tomu, že zboží bylo propuštěno do navrženého režimu na základě nesprávných nebo neúplných údajů, učiní celní orgány opatření nezbytná k nápravě.

Celní orgány mohou rovněž pořizovat kopie příslušných dokladů, požadovat potřebná vysvětlení, jakož i pořizovat dokumentaci. V případě porušení celních předpisů mohou tyto doklady zadržet.

Po propuštění do volného oběhu je zahraniční zboží považováno za československé zboží. Propuštění zahrnuje jak uplatnění příslušných obchodně-politických opatření a dalších formalit stanovených na dovoz zboží, tak vybrání dlužného cla.

Dojde-li v době od přijetí celního prohlášení do propuštění zboží do volného oběhu ke snížení celních sazeb, může deklarant požádat o přiznání výhodnější sazby.

Nebylo-li možno zboží propustit do volného oběhu z důvodů, které lze přičítat pouze deklarantovi, ustanovení odstavce 1 se nepoužije.

Tvoří-li zásilku zboží, které je zařazeno do různých podpoložek celního sazebníku, a vyhotovení celního prohlášení by bylo spojeno s prací a náklady neúměrnými dovoznímu clu, může celní úřad na žádost deklaranta vyměřit a vybrat dovozní clo za celou zásilku podle sazebního zařazení s nejvyšší celní sazbou dovozního cla.

Zboží propuštěné do volného oběhu s částečným nebo úplným osvobozením od dovozního cla v důsledku jeho konečného použití je pod celním dohledem. Budou-li stanovené podmínky podmiňující toto osvobození splněny nebo bude-li zboží vyvezeno nebo zničeno anebo bude-li zaplacena částka cla, která má být zaplacena v důsledku nesplnění některé z podmínek stanovených pro osvobození od dovozního cla, celní dohled skončí. Ustanovení § 91 a 93 se použijí přiměřeně.

Zboží propuštěné do volného oběhu se nepovažuje za československé zboží, jestliže

Režimy s podmíněným osvobozením od cla se rozumějí

Režimy s ekonomickým účinkem se rozumějí

Dováženým zbožím se rozumí zboží propuštěné do režimu s podmíněným osvobozením od cla a zboží, které v rámci aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení splnilo podmínky stanovené k propuštění do volného oběhu a podmínky uvedené v § 131.

Zbožím v nezměném stavu se rozumí dovážené zboží, které nebylo přepracováno v režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo režimu přepracování pod celním dohledem.

Do režimu s ekonomickým účinkem, s výjimkou uskladňování v celním skladu, lze zboží propustit jen na základě povolení celních orgánů. Povolení však je třeba, neprovádějí-li operace v režimu uskladňování v celním skladu celní orgány.

Povolení uvedené v odstavci 1 může být uděleno pouze

Podmínky, za nichž se použije příslušný režim s ekonomickým účinkem anebo za nichž je provozován celní sklad, stanoví celní orgány v povolení.

Osoba, které bylo povolení uděleno, je povinna uvědomit příslušný celní orgán o všech skutečnostech, které vznikly po jeho udělení, a které by mohly mít vliv na jeho obsah nebo platnost.

Celní orgány mohou podmínit propuštění zboží do režimu s podmíněným osvobozením zajištěním celního dluhu, který by mohl u tohoto zboží vzniknout. Zvláštní ustanovení upravující jednotlivé režimy tím nejsou dotčena.

Režim s podmíněným osvobozením od cla je ukončen v okamžiku, kdy je zboží přiděleno jiné celně schválené určení.

Celní orgány jsou oprávněny učinit všechna opatření potřebná k tomu, aby postavení zboží bylo uvedeno do souladu s podmínkami stanovenými pro příslušný režim.

Práva a povinnosti osoby, které bylo zboží propuštěno do režimu s ekonomickým účinkem, mohou být, za podmínek stanovených celními orgány, postupně převedeny na jiné osoby, které splňují stanovené podmínky.

Tranzitem se rozumí režim, kterému podléhá zboží dopravované pod celním dohledem od jednoho příslušného celního orgánu k celnímu orgánu druhému.

Tranzitní operací se rozumí doprava zboží v tranzitu od celního orgánu odeslání k celnímu orgánu určení.

Celním orgánem nakládky se rozumí kterýkoliv celní orgán, pod jehož dohledem jsou činěna určitá předběžná opatření za účelem usnadnění začátku tranzitní operace u celního orgánu odeslání.

Celním orgánem odeslání se rozumí kterýkoliv celní úřad, u něhož začíná tranzitní operace.

Celním orgánem určení se rozumí kterýkoliv celní orgán, u kterého tranzitní operace končí.

Vstupním celním orgánem se rozumí pohraniční celní orgán, u kterého zboží vstupuje do tuzemska.

Výstupním celním orgánem se rozumí pohraniční celní orgán, u kterého zboží vystupuje do zahraničí.

Přímým tranzitem se rozumí tranzit od vstupního celního orgánu k výstupnímu celnímu orgánu.

Tranzitem do vnitrozemí se rozumí tranzit od vstupního celního orgánu k vnitrozemskému celnímu orgánu.

Tranzitem z vnitrozemí se rozumí tranzit od vnitrozemského celního orgánu k výstupnímu celnímu orgánu.

Vnitrozemským tranzitem se rozumí tranzit od jednoho vnitrozemského celního orgánu k jinému vnitrozemskému celnímu orgánu.

Každý, kdo je oprávněn se zbožím nakládat, je oprávněn podat návrh na propuštění zboží do režimu tranzitu. Celní orgány mohou požadovat, aby deklarant prokázal, že je oprávněn se zbožím nakládat.

Deklarant je celním orgánům odpovědný za splnění povinností vyplývajících z režimu tranzitu; zejména je povinen zajistit, aby zboží bylo za podmínek stanovených celním orgánem odeslání předloženo celnímu orgánu určení v nezměněném stavu, s neporušenou celní závěrou a s připojenými doklady.

Nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo tento zákon jinak, podává se u celního orgánu odeslání návrh na propuštění zboží v tranzitu písemně, ve trojím vyhotovení.

Návrh obsahuje zejména

Návrh na propuštění zboží v tranzitu může být nahrazen obchodním nebo přepravním dokladem, který obsahuje údaje uvedené v odstavci 2.

Celní orgán odeslání rozhodne, zda a za jakých podmínek propustí zboží a jak má být zajištěna jeho totožnost. Nepředloží-li deklarant návrh na způsob zajištění celního dluhu, stanoví jej celní orgán.

Totožnost zboží se zajišťuje podle povahy zboží přiložením celní závěry, otiskem úředního razítka, pečetí, přesným popisem, vyobrazením, odebráním vzorků, sepsáním továrních značek a výrobních čísel nebo jiným vhodným způsobem.

Celní závěra může být kusová nebo prostorová; kusová celní závěra se přikládá na zboží nebo obal, prostorová závěra např. na zařízení uzavírající prostor dopravního prostředku nebo kontejneru. Prostory dopravních prostředků nebo kontejnerů se zajišťují závěsnou závěrou. Obaly, v nichž se zboží nachází, se mohou zajistit pečetí nebo celními známkami. Přiložená celní závěra se může odstranit jen se souhlasem celních orgánů.

Přiložení celních závěr na dopravní prostředky, kontejnery a na obaly nebo zboží se vyznačí v celních a jiných dokladech.

Od přiložení prostorové celní závěry může být upuštěno, je-li prostor dopravního prostředku nebo kontejneru dostatečně zajištěn závěrou dopravce nebo přepravce.

Nelze-li celní závěru bezpečně přiložit, musí být zajištěna totožnost zboží a její znaky náležitě popsány v celních dokladech nebo v přepravních a průvodních listinách.

Zahraniční celní závěry, značky, čísla nebo jiné znaky totožnosti uvedené na zboží a v přepravních nebo průvodních listinách, potvrzených celními orgány jiných států, je možno uznat za podmínky, že pro zajištění totožnosti poskytují spolehlivou záruku.

Dopravce může bez souhlasu celních orgánů, je-li to za dopravy z mimořádných důvodů třeba, přebalit některé nákladové kusy. Přebalení poznamená v přepravní listině.

Celní orgány provedou celní řízení přednostně, a to i mimo pracovní dobu, u snadno zkazitelného zboží, živých zvířat, zboží určeného k odstranění následků havárií, přírodních katastrof a podobných událostí a u jiných druhů spěšného zboží.

Při dopravě zboží ze zahraničí nebo do zahraničí je možno používat jen dopravní prostředky, v nichž nejsou zřízeny tajné nebo nesnadno objevitelné prostory.

Uzavíratelné prostory dopravních prostředků určených pro dopravu zboží pod celní závěrou musí být opatřeny zařízením umožňujícím snadné a účinné přiložení celních závěr.

Dopravní prostředky musí být zařízeny tak, aby po přiložení celních závěr nebylo možno z nich zboží vyjmout ani jiné zboží do nich vložit bez zanechání patrných stop.

Před propuštěním zboží do tranzitního režimu musí deklarant zajistit celní dluh, který by mohl u tohoto zboží vzniknout.

Zajištění celního dluhu se nepožaduje při

Režim uskladňování v celních skladech umožňuje skladovat v celních skladech

Celním skladem je jakékoliv zajištěné prostranství, objekt nebo prostor, v němž se zboží uskladňuje za podmínek stanovených celními orgány. V odůvodněných případech mohou celní orgány povolit, aby režim uskladňování v celním skladu byl použit, aniž by zboží bylo skladováno v celním skladu.

Celní sklady mohou být zřizovány jako veřejné nebo jako soukromé.

Veřejný celní sklad může použít k uskladnění zboží každá osoba, soukromý celní sklad je vyhrazen k uskladňování zboží skladovatele.

Celní sklad je možno provozovat jen na základě povolení, které, na žádost osoby, která ho chce provozovat, uděluje celní orgán, v jehož územním obvodě se má celní sklad nacházet.

Oprávnění provozovat celní sklad může být uděleno pouze československé osobě.

Návrh na zřízení celního skladu obsahuje údaje nezbytné pro rozhodnutí, zejména údaje o

Návrh na zřízení soukromého celního skladu obsahuje kromě údajů uvedených v odstavci 1 rovněž údaje o vlastníkovi zboží.

Změní-li se v průběhu povolovacího řízení nebo po vydání povolení ke zřízení celního skladu skutečnosti uvedené v návrhu na zřízení celního skladu, je navrhovatel povinen tyto změny oznámit příslušnému celnímu orgánu do 15 dnů ode dne, kdy se o těchto změnách dověděl.

Skladovatelem je osoba, která je oprávněna provozovat celní sklad. Skladovatel odpovídá za to, že

Celní orgány mohou v povolení k provozování veřejného skladu stanovit, že za plnění povinností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) odpovídá výlučně ukladatel zboží.

Ukladatel zboží je vždy odpovědný za plnění povinností vzniklých při uskladnění zboží v režimu uskladňování v celním skladu.

Celní orgány mohou požadovat k zajištění plnění povinností uvedených v § 105, aby skladovatel zajistil celní dluh, který by mohl vzniknout. Ustanovení § 92 tím nejsou dotčena.

Práva a povinnosti skladovatele mohou být se souhlasem příslušného celního orgánu převedena na jinou osobu.

Doba, po kterou je možno skladovat zboží v celním skladu, není omezena. Ve výjimečných případech mohou celní orgány stanovit lhůtu, ve které je ukladatel povinen podat návrh na propuštění zboží do jiného režimu nebo návrh na umístění zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.

Ministerstvo může vyhláškou stanovit lhůtu pro skladování zboží uvedeného v § 101 odst. 1 písm. b) v celním skladu.

V celním skladu je možno provádět pouze operace nutné k zajištění uchování zboží a obvyklé manipulace, prováděné za účelem zlepšení jeho balení nebo prodejní jakosti nebo jeho úpravy pro dopravu, např. dělení nebo sdružování nákladových kusů, výběr a třídění zboží, dolévání, přebalování, čištění, nové označování, doplňování, prohlížení, denaturování, odebírání vzorků. Formy manipulace musí být předem povoleny celním úřadem, který též stanoví podmínky, za kterých lze tyto manipulace provádět. Ustanovení § 110 tím nejsou dotčena.

Československé zboží propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu, na něž se vztahuje § 101 odst. 1 písm. b) a na které se vztahuje právní předpis, jímž se provádějí opatření tržní regulace v zemědělství, může být podrobeno pouze takovým formám manipulace, které jsou pro takové zboží výslovně stanoveny.

Z ekonomických důvodů mohou celní orgány povolit, aby za podmínek jimi stanovených bylo zboží propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu dočasně vyjmuto z celního skladu.

Celní orgány mohou povolit, aby zboží propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu bylo převedeno z jednoho celního skladu do druhého.

Je-li to ekonomicky odůvodněné a neztěžuje-li se tím celní dohled, mohou celní orgány povolit, aby

V případech uvedených v odstavci 1 nemusí být zboží propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu.

Celní orgány mohou požadovat, aby skladovatel vedl zboží uvedené v odstavci 1 v evidenci, ve které je vedeno zboží uskladněné v režimu uskladňování v celním skladu.

Jestliže u dováženého zboží vznikl celní dluh a základem celní hodnoty tohoto zboží je cena skutečně placená nebo která má být za zboží zaplacena zahrnující náklady za skladování a uchovávání zboží během jeho uložení v celním skladu, nebudou tyto náklady zahrnuty do celní hodnoty, jestliže jsou odlišeny od ceny skutečně placené nebo která má být za zboží zaplacena.

Byly-li u uskladněného zboží provedeny operace a manipulace uvedené v § 108 odst. 3 a 4, na žádost deklaranta se posuzuje povaha, celní hodnota a množství zboží, které jsou rozhodné pro vyměření dovozního cla, jako by tyto operace a manipulace nebyly provedeny.

Československé zboží, na které se vztahuje ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) a které je uskladněno v celním skladu, musí být vyvezeno nebo mu musí být přiděleno jiné celně schválené určení stanovené celními předpisy.

Nebezpečné zboží, zboží, které může znehodnotit jiné uskladněné zboží anebo vyžaduje zvláštní zařízení, může být uskladněno pouze v celních skladech zvlášť pro ně vybavených.

Je-li ke zřízení celního skladu uvedeného v odstavci 1 třeba povolení podle zvláštních předpisů, musí být předloženo společně s návrhem na zřízení celního skladu.

Nestanoví-li celní orgány jinak, musí být zboží, které má být uskladněno v celním skladu, předloženo s doklady celním orgánům k provedení celního řízení.

Celní orgány mohou za účelem provádění celního dohledu zejména

Dojde-li v celním skladu k převodu nebo přechodu vlastnictví, musí být tato skutečnost sdělena a doložena celním orgánům bez zbytečného odkladu.

Dojde-li k poškození nebo zničení uskladněného zboží následkem nehody nebo vyšší moci, propustí celní orgány toto zboží do volného oběhu, jako kdyby již bylo poškozené nebo zničené v celním skladu uskladněno. Poškození nebo zničení následkem nehody nebo vyšší moci musí být celním orgánům náležitě prokázáno.

Odpady a zbytky, které po zničení nebo znehodnocení zůstanou, podléhají v případě propuštění do volného oběhu clu, které by celní orgány vyměřily a vybraly, kdyby byly takové odpady nebo zbytky v tomto stavu uskladněny.

Bylo-li zboží uskladněné v celním skladu zničeno nebo znehodnoceno se souhlasem celních orgánů, vyhotoví skladovatel o zničení nebo znehodnocení zboží zápis; jedno vyhotovení předá celním orgánům.

Ve veřejném celním skladu může být uskladňováno veškeré zboží, včetně zboží, na které se vztahují zákazy a omezení, nejde-li o zákazy a omezení z důvodů veterinárních, rostlinolékařských, z důvodů ochrany veřejné mravnosti nebo veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, ochrany zdraví, ochrany životního prostředí, ochrany kulturních památek, ochrany předmětů muzejní a galerijní hodnoty, předmětů kulturní hodnoty a zákazy a omezení týkající se ochrany duševního vlastnictví.

Skladovatel veřejného celního skladu je povinen vyhotovit seznam zboží, které nemůže být ve veřejném celním skladu uskladněno. Seznam vhodnou formou zveřejňuje; jedno vyhotovení seznamu předá skladovatel celním orgánům.

V soukromém celním skladu může být uskladňováno pouze zboží skladovatele. Zákazy a omezení uvedené v § 117 platí obdobně.

Bez dotčení ustanovení § 121 umožňuje režim aktivního zušlechťovacího styku, aby jednou nebo několika zpracovatelskými operacemi prošlo

Zpracovatelskými operacemi se rozumí

Ministerstvo stanoví vyhláškou, co se rozumí pomocným zbožím podle odstavce 1 písm. d).

Zušlechtěnými výrobky se rozumí všechny výrobky, které jsou výsledkem zpracovatelských operací.

Náhradním zbožím se rozumí československé zboží, které bylo použito v průběhu zpracovatelských operací místo dováženého zboží.

Jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 2 a s přihlédnutím k ustanovení odstavce 4 celní orgány povolí, aby

Náhradní zboží musí být československé zboží a musí mít stejnou obchodní kvalitu, stejnou technickou charakteristiku a stejnou osmimístnou podpoložku celního sazebníku jako dovážené zboží. V odůvodněných případech mohou celní orgány povolit, aby náhradní zboží dosáhlo vyššího stupně zpracování než dovážené zboží.

Jestliže je postupováno podle odstavce 1, je dovážené zboží posuzováno jako náhradní zboží a náhradní zboží jako dovážené zboží.

Ministerstvo může vyhláškou stanovit případy, kdy je aktivní zušlechťovací styk zakázán nebo omezen.

Jestliže je postupováno podle odstavce 1 písm. b) a zušlechtěné výrobky by podléhaly vývoznímu clu, kdyby nebyly vyváženy v režimu aktivního zušlechťovacího styku, musí osoba, které bylo povolení uděleno, zajistit celní dluh, který vznikne, nebude-li dovážené zboží dovezeno ve stanovené lhůtě.

Celní orgány udělí povolení na žádost osoby, která provádí zpracovatelské operace nebo která zajišťuje jejich provádění.

Povolení může být uděleno československým osobám a v případě dovozu, který nemá obchodní charakter, i zahraničním osobám pouze tehdy

Celní orgány stanoví lhůtu, ve které musí být zušlechtěné výrobky vyvezeny zpět nebo jim musí být přiděleno jiné celně schválené určení. Při stanovení této lhůty se přihlíží k době potřebné pro provedení zpracovatelských operací a k době potřebné pro rozhodnutí o zušlechtěných výrobcích.

Lhůta počíná běžet dnem, kdy bylo zahraniční zboží propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku. Na žádost osoby, které bylo povolení uděleno, mohou celní orgány v odůvodněných případech tuto lhůtu prodloužit.

Povolí-li celní orgány, aby bylo postupováno podle § 121 odst. 1 písm. b), stanoví současně lhůtu, během které musí být zahraniční zboží navrženo do režimu aktivního zušlechťovacího styku. Tato lhůta počíná běžet dnem přijetí vývozního celního prohlášení vztahujícího se na zušlechtěné výrobky získané z odpovídajícího náhradního zboží.

Osoba, které bylo povolení uděleno, je povinna do 30 dnů po skončení lhůty zpětného vývozu zušlechtěných výrobků předložit celním orgánům vyúčtování aktivního zušlechťovacího styku.

Celní orgány stanoví procento výtěžnosti z operace anebo, tam kde je to nezbytné, způsob jak procento výtěžnosti stanovit. Procentem výtěžnosti se rozumí množství nebo procentuální množství zušlechtěných výrobků získaných z přepracování daného množství dováženého zboží. Procento výtěžnosti se stanoví na základě skutečností, za kterých budou zpracovatelské operace prováděny.

Na základě předem zjištěných skutečností může být stanoveno standardní procento výtěžnosti tehdy, jsou-li zpracovatelské operace obvykle prováděny za přesně stanovených technických podmínek, které se vztahují na zboží jednotné charakteristiky a které vyplývají z výroby zušlechtěných výrobků stejné kvality.

Zboží v nezměneném stavu a zušlechtěné výrobky musí být vyvezeny zpět. Celní orgány mohou v odůvodněných případech povolit, aby byly propuštěny do volného oběhu, přepracovány pod celním dohledem, zničeny nebo aby je deklarant přenechal ve prospěch státu.

Ustanovení odstavce 1 se použije rovněž tehdy, bude-li zušlechtěným výrobkům přiděleno celně schválené určení uvedené v odstavci 1 poté, co byly propuštěny do režimu uskladňování v celním skladu, dočasného použití, tranzitu nebo byly umístěny do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.

Vznikl-li u zušlechtěných výrobků celní dluh, stanoví se výška takového dluhu na základě podpoložek celního sazebníku dováženého zboží obsaženého ve zmíněných zušlechtěných výrobcích, jak bylo ohodnoceno v době, k níž se vztahuje § 207.

Ustanovení § 127 se nepoužije a zušlechtěné výrobky

Veškeré zušlechtěné výrobky, jejich část nebo zboží v nezměněném stavu mohou být na základě povolení celních orgánů a v souladu s podmínkami režimu pasivního zušlechťovacího styku dočasně vyváženy z tuzemska za účelem dalšího zpracování.

Vznikl-li při zpětném dovozu výrobků celní dluh, vyměří se dovozní clo

Systém navracení může být použit u veškerého zboží, s výjimkou takového, které v okamžiku přijetí celního prohlášení do volného oběhu

Kromě omezení uvedených v odstavci 1 se systém navracení použije pouze tehdy, není-li v době přijetí celního prohlášení na propuštění do volného oběhu stanovena žádná vývozní náhrada za vývoz zušlechtěných výrobků.

Povolení použít systém navracení lze udělit pouze tehdy, jestliže v době přijetí celního prohlášení na propuštění zušlechtěných výrobků k vývozu

V celním prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do volného oběhu, musí být uvedeno, že bude použit systém navracení a odkaz na udělené povolení. Celní orgány mohou požadovat, aby toto povolení bylo přiloženo k celnímu prohlášení.

Na systém navracení se nevztahují ustanovení § 121 odst. 1 písm. b), § 121 odst. 3 a 5, § 124 odst. 4, § 126 a 127.

Dočasný vývoz zušlechtěných výrobků prováděný podle § 129 odst. 1 není považován za vývoz ve smyslu § 134, s výjimkou případu, kdy tyto výrobky nejsou dovezeny zpět do tuzemska ve stanovené lhůtě.

Osoba, které bylo povolení uděleno, může žádat vrácení nebo prominutí dovozního cla, prokáže-li, že zušlechtěné výrobky získané z dováženého zboží propuštěného do volného oběhu v systému navracení byly

Pro účely přidělení celně schváleného určení uvedeného v odstavci 1 jsou zušlechtěné výrobky považovány za zahraniční zboží.

Žádost o vrácení cla je třeba podat nejpozději do tří let ode dne, kdy celní dluh vznikl.

Zušlechtěné výrobky propuštěné do režimu uvedeného v odstavci 1 nebo umístěné do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu mohou být propuštěny do volného oběhu pouze na základě povolení celního úřadu. Částka vráceného nebo prominutého dovozního cla je v těchto případech pokládána za výši celního dluhu; ustanovení § 128 písm. a) tím nejsou dotčena.

Režim přepracování pod celním dohledem umožňuje přepracování zahraničního zboží v tuzemsku při takových zpracovatelských operacích, které změní jeho sazební zařazení nebo stav, aniž by podléhalo dovoznímu clu nebo obchodně-politickým opatřením, a výrobky vzniklé v důsledku těchto operací propustí celní úřad do volného oběhu s použitím pro ně platných celních sazeb. Tyto výrobky se označují jako zpracované výrobky.

Ministerstvo stanoví vyhláškou případy, kdy není možno propustit zboží do režimu přepracování pod celním dohledem.

Povolení k přepracování pod celním dohledem udělí celní orgány na žádost osoby, která provádí přepracování nebo zajistí, aby přepracování bylo provedeno jejím jménem.

Povolení je možno udělit pouze československým osobám a pouze tehdy,

Celní orgány mohou držiteli povolení povolit, aby přepracováním zboží ve svém zájmu pověřil třetí osobu.

Ustanovení § 124 a 125 se pro režim přepracování pod celním dohledem použijí přiměřeně.

Vznikl-li celní dluh u výrobků, které jsou ve srovnání s těmi, na něž se vztahuje povolení, ve stádiu částečného zpracování, vypočítá se celní dluh podle celních sazeb příslušných pro zboží v nezměněném stavu v okamžiku, na nějž se vztahuje § 207.

Splňuje-li dovážené zboží v okamžiku propuštění do volného oběhu podmínky pro přiznání preferenčních opatření a tato preferenční opatření jsou použitelná na stejné zboží, jako jsou zpracované výrobky propuštěné do volného oběhu, vyměří se dovozní clo, jemuž zpracované výrobky podléhají podle těchto opatření.

Režim dočasného použití umožňuje, aby zahraniční zboží, které má být vyvezeno zpět v nezměněném stavu, bylo v tuzemsku používáno s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla, aniž by se na tento dovoz vztahovala obchodně-politická opatření.

Povolení k dočasnému použití udělují celní orgány na žádost osoby, která bude zboží používat sama nebo na jejíž odpovědnost bude zboží používáno.

Celní orgány odmítnou žádost o povolení režimu dočasného použití, jestliže není možno předmětné zboží ztotožnit.

Celní orgány však mohou povolit použití režimu dočasného použití, aniž by bylo možno předmětné zboží ztotožnit, jestliže s ohledem na povahu zboží a jeho použití nemožnost ztotožnění neumožní zneužití tohoto režimu.

Celní orgány stanoví lhůtu, během níž musí být dovezené zboží vyvezeno zpět nebo mu bude přiděleno jiné celně schválené určení. Tato lhůta musí být dostatečná, aby mohlo být dosaženo cíle, zamýšleného použití.

Zboží může být propuštěno do režimu dočasného použití maximálně na dobu dvacetičtyř měsíců; zvláštní lhůty stanovené podle § 147 tím nejsou dotčeny.

Celní orgány mohou z důvodů hodných zřetele na žádost osoby, které bylo povolení uděleno, prodloužit lhůty stanovené podle odstavců 1 a 2 tak, aby umožnily zamýšlené použití zboží.

Případy a zvláštní podmínky, za nichž může být propuštěno zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla, stanoví ministerstvo vyhláškou.

Použití režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla může celní úřad povolit pouze u zboží, které zůstává vlastnictvím zahraniční osoby a které není uvedeno ve vyhlášce vydané podle § 147, nebo je v této vyhlášce uvedeno, avšak nesplňuje všechny podmínky stanovené k propuštění do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla.

Ministerstvo může vyhláškou stanovit seznam zboží, které nelze propustit do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla.

Částka dovozního cla u zboží propuštěného do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla za každý, byť jen započatý měsíc, během kterého bylo zboží propuštěno do tohoto režimu, činí 3 % z úhrnné částky cla, které by mělo být vybráno za uvedené zboží, kdyby v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití bylo propuštěno do volného oběhu.

Částka vybraného dovozního cla nesmí být vyšší než ta, která by byla vybrána, kdyby předmětné zboží v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití bylo propuštěno do volného oběhu.

Možnost převodu práv a povinností, která vzniknou při režimu dočasného použití podle § 94 neznamená, že pro každé v úvahu připadající období použití platí stejný postup při osvobození od dovozního cla.

Umožňuje-li převod práv a povinností podle odstavce 1 z jedné osoby na druhou částečné osvobození od dovozního cla během téhož měsíce, je první osoba povinna zaplatit dlužnou částku dovozního cla za celý příslušný měsíc.

Vznikl-li celní dluh u zboží propuštěného do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla z jiných důvodů, než je propuštění zboží do tohoto režimu, stanoví se výše tohoto dluhu rozdílem mezi částkou cla vypočítaného podle § 207 a cla zaplaceného podle § 149.

Celní orgány vyberou dovozní clo vypočítané podle § 149 až po ukončení režimu dočasného použití.

Je-li lhůta pro režim dočasného použití podle § 148 stanovena na dobu třicetičtyř měsíců nebo delší, vybere celní úřad dovozní clo po uplynutí třicetičtyř měsíců.

Režim pasivního zušlechťovacího styku umožňuje, aby československé zboží bylo dočasně vyvezeno do zahraničí za účelem podrobení zpracovatelským operacím a aby zušlechtěné výrobky byly propuštěny do volného oběhu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla. Ustanovení § 129 a § 162 až 168 tím nejsou dotčena.

Pro účely režimu pasivního zušlechťovacího styku se rozumí

Československé zboží nelze propustit do režimu pasivního zušlechťovacího styku,

Ministerstvo může vyhláškou stanovit případy, kdy se ustanovení odstavce 1 nepoužije.

Zboží propuštěné do režimu pasivního zušlechťovacího styku se považuje za dočasně vyvezené zboží.

Povolení k propuštění zboží do režimu pasivního zušlechťovacího styku udělují celní orgány na žádost osoby, která zařizuje provedení zpracovatelských operací.

Jiné osobě, než je uvedena v odstavci 1, je možno udělit povolení k propuštění zboží do režimu pasivního zušlechťovacího styku tehdy, jestliže zpracovatelské operace sestávají ze spojení československého zboží se zahraničním zbožím a dovezeným jako zušlechtěné výrobky, za předpokladu, že použití tohoto režimu napomáhá rozšířit vývoz tohoto zboží, aniž by se to nepříznivě dotklo základních zájmů československých výrobců stejného nebo podobného zboží, jako jsou zušlechtěné výrobky.

Povolení lze udělit pouze československým osobám a pouze tehdy,

Ministerstvo může vyhláškou stanovit případy, kdy se neuplatní ustanovení odstavce 1 písm. a).

Celní orgány stanoví lhůtu, ve které musí být zušlechtěné výrobky dovezeny zpět do tuzemska. Tato lhůta může být z důvodů hodných zřetele na žádost osoby, které bylo povolení uděleno, prodloužena.

Ustanovení § 125 se pro stanovení procenta výtěžnosti při pasivním zušlechťovacím styku použijí přiměřeně.

Úplné nebo částečné osvobození od dovozního cla uvedené v § 159 odst. 1 se přizná pouze tehdy, jsou-li zušlechtěné výrobky navrženy k propuštění do volného oběhu jménem nebo ve prospěch

Výše osvobození od dovozního cla se stanoví rozdílem mezi částkou dovozního cla vyměřeného z dovážených zušlechtěných výrobků propuštěných do volného oběhu a částkou dovozního cla, které by bylo ke stejnému okamžiku vyměřeno z dočasně vyváženého zboží v případě, že by bylo dovezeno ze státu, ve kterém byla provedena poslední zpracovatelská operace.

Částka, která má být odečtena podle odstavce 1, se stanoví podle množství a sazebního zařazení předmětného zboží v den přijetí celního prohlášení na jeho propuštění do režimu pasivního zušlechťovacího styku. Hodnotou dočasně vyváženého zboží je hodnota, která byla vzata v úvahu při určení celní hodnoty podle § 31 odst. 1 písm. b) bod 1 nebo, jestliže nemůže být hodnota tímto způsobem určena, hodnota stanovená rozdílem mezi celní hodnotou zušlechtěných výrobků a zpracovatelskými náklady. Bylo-li před propuštěním do režimu pasivního zušlechťovacího styku dočasně vyvážené zboží osvobozeno od dovozního cla při jeho propuštění do volného oběhu vzhledem k jeho konečnému použití a podmínky pro osvobození od dovozního cla trvají, bude částkou cla, která se má odečíst, částka skutečně vybraného dovozního cla při propuštění tohoto zboží do volného oběhu.

Mohou-li být na zušlechtěné výrobky uplatněna preferenční opatření uvedená v § 13 odst. 1 písm. e) a f) a tato opatření lze uplatnit na zboží stejného sazebního zařazení jako má dočasně vyvážené zboží, použije se při vyměření dovozního cla, které má být odečteno podle odstavce 1, sazba, která by byla použita, kdyby dočasně vyvážené zboží splňovalo podmínky, za nichž se tato preferenční opatření použijí.

Stanoví-li mezinárodní smlouva jinak, ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí.

Je-li účelem zpracovatelské operace oprava dočasně vyváženého zboží, bude toto zboží při propuštění do volného oběhu úplně osvobozeno od dovozního cla, prokáže-li deklarant, že zboží bylo opraveno bezúplatně v důsledku smluvních nebo zákonných vypořádání práv z odpovědnosti za vady.

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na případy, kdy vada zboží byla zjištěna při jeho prvním propuštění do volného oběhu.

Je-li účelem zpracovatelské operace oprava dočasně vyváženého zboží a tato oprava je provedena za úplatu, bude toto zboží při propuštění do volného oběhu částečně osvobozeno od dovozního cla. Výše osvobození od dovozního cla vychází z celní hodnoty a sazby uvedené v odstavcích 2 a 3.

Náklady na opravu budou základem pro určení celní hodnoty zušlechtěných výrobků tehdy, jsou-li jedinou úhradou držitele povolení a nejsou ovlivněny spojením mezi osobou, které bylo povolení uděleno, a osobou, která opravu provedla.

Dovozní clo se vyměřuje podle sazeb, které se uplatňují na zušlechtěné zboží v okamžiku přijetí celního prohlášení na jeho propuštění do volného oběhu.

Systém prosté výměny umožňuje, aby dovezený náhradní výrobek (dále jen „náhrada“) nahradil zušlechtěný výrobek.

Celní orgány povolí použití systému prosté výměny tehdy, zahrnuje-li zpracovatelská operace pouze opravu československého zboží jiného, než na které se vztahuje právní předpis, jímž se provádějí opatření tržní regulace v zemědělství.

Celní orgány povolí, za podmínek jimi stanovených, dovoz náhrad ještě před dočasným vývozem zboží (předchozí dovoz).

V případě předchozího dovozu náhrady je osoba, které bylo povolení uděleno, povinna zajistit celní dluh, který by mohl vzniknout.

Náhrada musí mít stejnou obchodní kvalitu a stejnou technickou charakteristiku, jakou by mělo dočasně vyvážené zboží, kdyby bylo zušlechtěno.

Bylo-li dočasně vyvážené zboží před vývozem používáno, musí být náhrada také používána a nesmí být novým výrobkem. Byla-li náhrada dodána bezúplatně v důsledku smluvních nebo zákonných práv z odpovědnosti za vady, mohou celní orgány povolit výjimku.

Prostá výměna může být povolena pouze tehdy, je-li možné ověřit, že jsou splněny podmínky stanovené v § 163.

Ustanovení vztahující se na zušlechtěné výrobky se vztahují také na náhrady; ustanovení § 168 tím nejsou dotčena.

Při předchozím dovozu musí být dočasně vyvážené zboží vyvezeno ve lhůtě dvou měsíců ode dne přijetí celního prohlášení k propuštění náhrady do volného oběhu.

Z důvodů hodných zřetele mohou celní orgány na žádost osoby, které bylo povolení uděleno, lhůtu uvedenou v odstavci 1 přiměřeně prodloužit.

Je-li při předchozím dovozu postupováno podle § 159, stanoví se částka, která se má odečíst, podle sazeb vztahujících se na dočasně vyvážené zboží ke dni přijetí celního prohlášení na jeho propuštění.

Ustanovení § 155 odst. 2 a § 156 odst. 1 písm. a) se na prostou výměnu nevztahují.

Postupy stanovené pro režim pasivního zušlechťovacího styku se použijí také pro účely provádění nesazebních obchodně-politických opatření.

Režim vývozu umožňuje, aby československé zboží opustilo tuzemsko. Vývoz zahrnuje vybrání vývozních cel, uplatnění obchodně-politických opatření a další vývozní formality.

Stejně jako zboží vyvážené v režimu vývozu bude propuštěno zboží, které má být dodáno osobám jiných států, které požívají výhod podle mezinárodních smluv.⁴)

Československé zboží, které má být vyvezeno do zahraničí musí být propuštěno v režimu vývozu. Ustanovení celních předpisů uplatňovaná na zboží vyvážené cestujícími, zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo režimu tranzitu tím nejsou dotčena.

Celní prohlášení na propuštění zboží k vývozu se podává u celního orgánu, v jehož územním obvodu má vývozce sídlo nebo bydliště, anebo u celního orgánu, v jehož územním obvodu je zboží k vývozu baleno nebo nakládáno.

Ministerstvo může vyhláškou stanovit případy a podmínky, kdy lze celní prohlášení na propuštění zboží k vývozu podat u jiného celního orgánu.

Celní orgány propustí zboží k vývozu s podmínkou, že zboží vystoupí do zahraničí ve lhůtě jimi stanovené, ve stejném stavu a za stejných podmínek, jaké platily v okamžiku přijetí celního prohlášení k vývozu.

Svobodná celní pásma a svobodné celní sklady tvoří prostory a stavby na části celního území, oddělené od ostatního celního území, v nichž se zboží tam umístěné považuje z hlediska cel vybíraných v souvislosti s dovozem a vývozem zboží, jako by se nenacházelo na celním území, a kde

Svobodná celní pásma a svobodné celní sklady zřizuje vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařízením.

Svobodná celní pásma a svobodné celní sklady musejí být odděleny od ostatního celního území plotem vysokým nejméně tři metry nebo odděleny způsobem, schváleným celními orgány tak, aby bylo možno kontrolovat vstupy do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu a výstupy z nich a musí být určena místa jejich vstupu a výstupu.

Jakákoliv stavba ve svobodném celním pásmu se může uskutečnit jen po předchozím souhlasu celních orgánů.

Obvod a vstupní a výstupní místa svobodného celního pásma a svobodného celního skladu jsou pod dohledem celních orgánů.

Osoby a dopravní prostředky vstupující do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu nebo vystupující z nich mohou být podrobeny celní kontrole.

Přístup do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu může být odepřen osobám, které neskýtají záruku dodržování pravidel stanovených pro svobodná celní pásma a svobodné celní sklady, protože byly opakovaně potrestány za porušení celních předpisů.

Celní orgány jsou oprávněny kontrolovat zboží, které vstupuje do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, opouští je nebo v nich zůstává. K umožnění této kontroly budou celním orgánům předávány kopie dopravních dokladů doprovázejících vstupující nebo vystupující zboží, nebo budou tyto doklady za tímto účelem uschovány pro potřeby celních orgánů osobou jimi určenou.

Ve svobodném celním pásmu nebo ve svobodném celním skladu může být umístěno československé zboží i zahraniční zboží bez ohledu na jeho množství, původ a místo jeho dovozu nebo místo určení, včetně zboží, na které se vztahují zákazy a omezení, nejde-li o zákazy a omezení z důvodů veterinárních, rostlinolékařských, z důvodů ochrany veřejné mravnosti nebo veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, ochrany zdraví, ochrany životního prostředí, ochrany kulturních památek, ochrany předmětů muzejní a galerijní hodnoty, předmětů kulturní hodnoty a zákazů a omezení týkající se ochrany duševního vlastnictví.

Nebezpečné zboží, zboží, které může znehodnotit jiné zboží anebo vyžaduje zvláštní zařízení, může být umístěno pouze v prostorech k tomu speciálně vybavených.

Zboží vstupující do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu nemusí být předloženo celnímu úřadu a nemusí být podáno celní prohlášení. Ustanovení § 175 odst. 4 tím nejsou dotčena.

Zboží však musí být předloženo celním orgánům a bude podrobeno předepsaným celním formalitám tehdy, jestliže

Na žádost oprávněné osoby celní úřad potvrdí, že zboží umístěné ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu je buď československé zboží nebo zahraniční zboží.

Doba umístění zboží ve svobodném celním pásmu není omezena.

Ministerstvo může vyhláškou tuto dobu omezit u československého zboží, na které se vztahuje právní předpis, jímž se provádějí opatření tržní regulace v zemědělství.

Jakákoliv průmyslová, obchodní nebo servisní činnost ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu je povolena za podmínek stanovených tímto zákonem. Provádění těchto činností je třeba celním orgánům předem oznámit.

S ohledem na povahu zboží nebo potřebu celního dohledu mohou celní orgány určitou činnost uvedenou v odstavci 1 ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu zakázat nebo omezit.

Celní orgány mohou osobám, které opakovaně porušily ustanovení tohoto zákona, zakázat, aby pokračovaly v podnikatelské činnosti ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu.

Zahraniční zboží umístěné do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, po dobu tohoto umístění

Je-li zboží propuštěno do režimu uvedeného v odstavci 1 písm. c), d) nebo e), mohou být použity způsoby kontroly platné pro tyto režimy.

Československé zboží, na něž se vztahují ustanovení § 173 odst. 1 písm. b) a na které se vztahuje právní předpis, jímž se provádějí opatření tržní regulace v zemědělství, může být podrobeno pouze takovým formám manipulace, které jsou pro takové zboží stanoveny tímto předpisem. Tyto manipulace mohou být prováděny bez povolení.

K jiným účelům, než uvedeným v § 180 a 181 nesmí být zahraniční zboží a československé zboží, na které se vztahují ustanovení § 173 odst. 1 písm. b), ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu spotřebováno nebo použito.

Osoba, provádějící ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu činnosti uvedené v § 179 odst. 1, je povinna vést evidenci o zboží, které vstupuje do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, opouští je nebo v nich zůstává, způsobem stanoveným celními orgány, jejímž základem je účetní evidence stanovená zvláštními předpisy tak, aby byla možná identifikace zboží a byl získán přehled o jeho pohybu. Zboží musí být zaneseno do této evidence od okamžiku dodání do prostorů této osoby. Evidence musí být dána celním orgánům k disposici, aby byla umožněna kontrola, kterou považují za potřebnou.

V případě přemístění zboží uvnitř svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, musí být doklady vztahující se k tomuto přemístění, uschovány pro potřebu celních orgánů. Krátkodobé skladování zboží prováděné v souvislosti s přemístěním se považuje za nedílnou součást přemístění.

Nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, může být zboží opouštějící svobodné celní pásmo nebo svobodný celní sklad