223
VYHLÁŠKA
Ministerstva dopravy
ze dne 14. září 1995
o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě (dále jen „zákon“):
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
a)
technické požadavky na plovoucí tělesa a plavidla podléhající evidenci, s výjimkou
1.
malých plavidel, jejichž objem vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru je menší než 100 m3,
2.
plovoucích zařízení s délkou menší než 20 m, jejichž objem vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru je menší než 100 m3,
b)
technické požadavky na zařízení a vybavení plavidel,
c)
podrobnější členění druhů plavidel a jejich znaky,
d)
způsob vedení evidence plavidel v plavebním rejstříku,
e)
plavidla, jejichž technickou způsobilost ověřuje odborná komise,
f)
postup při provádění technické prohlídky, organizační zabezpečení technické prohlídky, složení odborné komise, slib člena odborné komise, způsob jednání odborné komise a její činnost při provádění technické prohlídky plavidla,
g)
postup při provádění pravidelné technické prohlídky, technické prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidla a technické prohlídky navazující na výkon státního dozoru a jejich rozsah,
h)
rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla,
i)
určená technická zařízení na plavidlech podléhající dozoru, rozsah odborné způsobilosti a ostatní podmínky k získání oprávnění osob způsobilých k provádění jejich technických prohlídek a zkoušek,
j)
vzory osvědčení plavidla, údaje do nich zapisované a dobu jejich platnosti,
k)
vzor prozatímního osvědčení plavidla,
l)
plavební zóny vodní cesty, pro něž se schvaluje technická způsobilost plavidla, a podmínky technické způsobilosti, které musí plavidlo pro provoz v jednotlivých plavebních zónách splňovat,
m)
počet a odborné složení členů posádky pro jednotlivé druhy plavidel,
n)
plavidla, u nichž musí být provedeno cejchování, a podmínky pro jeho provedení a pro jeho postup, a
o)
druhy plavidel, která musí být opatřena nákladovými značkami a ponorovými stupnicemi, náležitosti nákladových značek a ponorových stupnic pro jednotlivé druhy plavidel a způsob jejich umístění na plavidle a lodní listiny, kterými musí být plavidlo vybaveno, a údaje do nich zaznamenávané.
§ 1a
Plavební zóny vodních cest
(K § 10 odst. 7 zákona)
Vnitrozemské vodní cesty Evropské unie jsou zařazeny do plavebních zón 1 až 4. Zařazení vodních cest České republiky do jednotlivých plavebních zón je uvedeno v příloze č. 1 k této vyhlášce.
§ 2
Podrobnější členění druhů plavidel a jejich znaky
(K § 9 odst. 6 zákona)
(1)
Lodě se člení na
a)
osobní lodě,
b)
nákladní motorové lodě,
c)
tankové motorové lodě,
d)
remorkéry,
e)
vlečné čluny,
f)
tlačné čluny,
g)
převozní lodě,
h)
speciální lodě.
(2)
Základním znakem lodě je její určení pro
a)
dopravu osob, nákladů nebo nesených zařízení,
b)
dopravu jiných plavidel vlečením, tlačením nebo bočním vedením, nebo
c)
jiné účely spojené s opakovaným přemísťováním po vodní cestě.
(3)
Dílčími znaky některých druhů lodí jsou dále
a)
rozlišitelná příď a záď lodi a její vybavení kormidelním nebo jiným zařízením k jejímu ovládání při plavbě; tyto znaky nemusí splňovat tlačné čluny,
b)
u osobní lodě její určení pro dopravu více než 12 cestujících,
c)
u remorkéru jeho určení pouze k vlečení, tlačení nebo bočnímu vedení plavidel v sestavě plavidel,
d)
u převozní lodě její konstrukce a určení pro přepravu cestujících, zvířat nebo věcí na přívozu nahrazujícím přemostění přes vodní cestu,
e)
u speciální lodě její určení k jiným účelům než k dopravě osob či nákladů nebo k vlečení či tlačení v sestavě plavidel stanoveným v lodním osvědčení; speciální loď je např. požární loď, potápěčská loď, vyměřovací loď, rybářská loď, ledoborec, loď pro vojenské účely apod.
(4)
Základním znakem plovoucího zařízení je, že není vybaveno vlastním strojním pohonem ani zařízením pro své ovládání při plavbě a je zpravidla vyvázané nebo jinak upevněné na stálém stanovišti. Plovoucím zařízením je např. plovoucí přístavní můstek, plovoucí dok, plovoucí garáž, plovoucí plovárna, botel apod.
§ 3
Technické požadavky na plavidla a jejich zařízení a vybavení
(K § 9 odst. 6, § 10 odst. 7 a § 10b odst. 1 zákona)
(1)
Technické požadavky pro provoz plavidla podléhajícího této vyhlášce, které není převozní lodí, plovoucím zařízením nebo plovoucím tělesem, na vodních cestách Evropské unie v plavební zóně 3 a 4 a na vodních cestách České republiky v plavební zóně 2 a technické požadavky na jeho zařízení a vybavení jsou stanoveny v evropské normě stanovující technické požadavky pro vnitrozemská plavidla ES-TRIN (dále jen „norma ES-TRIN“). Technická norma uvedená v předchozí větě je veřejně dostupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Technické požadavky pro provoz převozní lodě, plovoucího zařízení nebo plovoucího tělesa na vodních cestách České republiky v plavební zóně 2, 3 anebo 4 a technické požadavky na jejich zařízení a vybavení jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(3)
Technické požadavky uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce se neuplatní na plavidla, která byla vyrobena nebo uvedena na trh v některém členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, ve Švýcarsku nebo v Turecku, za předpokladu, že tato plavidla
a)
odpovídají technickým předpisům, které jsou pro výrobu, uvedení na trh nebo používání těchto plavidel v některém z těchto států závazné, a
b)
zajišťují alespoň takovou míru ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí, jakou sleduje příloha č. 2 k této vyhlášce.
§ 3a
Využití rovnocenných technologií a odchylky od technických požadavků
(1)
Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se nemusí použít v rozsahu, v jakém Evropská komise v souladu s předpisem Evropské unie upravujícím technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby1) povolí prováděcím aktem odchylky od této normy nebo uzná rovnocennost použitých technických řešení.
(2)
Údaje o odchylkách a uznání rovnocennosti podle odstavce 1 se zapíší do osvědčení plavidla.
§ 3b
Snížené technické požadavky na některá plavidla
(1)
Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se pro provoz plavidla výlučně na vodní cestě České republiky v zóně 3 anebo v zóně 4 nemusí použít v rozsahu odchylek stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2)
Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se pro provoz plavidla výlučně na izolovaných vodních cestách České republiky v zóně 3 anebo v zóně 4 nepoužijí v rozsahu odchylek stanovených v příloze č. 4 k této vyhlášce, budou-li v žádosti uvedeny izolované vodní cesty České republiky, na nichž bude plavidlo provozováno.
(3)
Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se pro provoz plavidla výlučně na vodní cestě České republiky v zóně 3 anebo v zóně 4 v rozsahu odchylek stanovených v příloze č. 5 k této vyhlášce nemusí použít u plavidla postaveného před 1. lednem 1950,
a)
jehož nosnost nepřekračuje 350 tun nebo
b)
které není určeno pro přepravu nákladu a jeho největší přípustný výtlak je menší než 100 m3.
(4)
Technické požadavky stanovené normou ES-TRIN se pro provoz plavidla výlučně určeného pro omezené plavby místního významu na vodních cestách České republiky v zóně 3 anebo v zóně 4 nepoužijí v rozsahu odchylek stanovených v příloze č. 5 k této vyhlášce, bude-li v žádosti uveden úsek vodní cesty, kde bude plavidlo provozováno.
(5)
Plavidlu, u nějž bylo ověření splnění podmínek technické způsobilosti provedeno podle odstavců 2 a 4 se v osvědčení vyznačí konkrétní vodní cesta České republiky nebo její úsek. Odchylky od normy ES-TRIN podle odstavce 1 se vyznačí v osvědčení plavidla. Odchylky od normy ES-TRIN podle odstavce 2 se vyznačí v osvědčení plavidla v rozsahu stanoveném v příloze č. 4 k této vyhlášce. Odchylky od normy ES-TRIN podle odstavců 3 a 4 se vyznačí v osvědčení plavidla v rozsahu stanoveném v příloze č. 5 k této vyhlášce.
§ 3c
Dobrovolné podrobení se požadavkům normy ES-TRIN
Technické požadavky stanovené v příloze č. 2 se pro provoz převozní lodě, plovoucího zařízení nebo plovoucího tělesa nepoužijí, pokud plavidlo splňuje technické požadavky stanovené normou ES-TRIN a v žádosti je uveden požadavek na vydání osvědčení podle přílohy č. 9 k této vyhlášce. Ustanovení § 3 odst. 1 a § 3b se užijí obdobně.
§ 4
Plavidla podléhající ověřování technické způsobilosti odbornou komisí a pověřenou právnickou osobou
(K § 10 odst. 3 a 4 zákona)
(1)
Ověřování splnění podmínek technické způsobilosti plavidel odbornou komisí ustavenou plavebním úřadem podléhají plavidla podléhající této vyhlášce s výjimkou plovoucích těles.
(2)
Plavidly, u nichž může plavební úřad pověřit prováděním technické prohlídky právnickou osobu, jsou plavidla podléhající této vyhlášce s výjimkou plovoucích těles.
§ 4a
Odborná komise a její činnost
(K § 10 odst. 3 zákona)
(1)
Odborná komise musí být složena tak, aby sestávala alespoň z jednoho zaměstnance plavebního úřadu, jednoho odborníka na konstrukci plavidel a jejich strojních zařízení, jednoho odborníka v oblasti tradičních plavidel vymezených normou ES-TRIN a jednoho odborníka v oblasti plavby; plavební úřad přitom může ustavit členem odborné komise i další odborníky.
(2)
Ze členů odborné komise jmenuje plavební úřad předsedu odborné komise.
(3)
Odborník na konstrukci plavidel a jejich strojních zařízení musí mít minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání strojírenství a strojírenská výroba2b) a praxi alespoň 5 let v oblasti technické způsobilosti plavidel uvedených v § 4 odst. 1. Odborník v oblasti plavby musí být držitelem průkazu způsobilosti vůdce plavidla, které není malým plavidlem. Odborník v oblasti tradičních plavidel a provádění prohlídek tradičních plavidel musí mít minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání strojírenství a strojírenská výroba2b) a znalosti právních a technických předpisů v oblasti technické způsobilosti tradičních plavidel vymezených normou ES-TRIN.
(4)
Funkce člena odborné komise vzniká složením slibu před plavebním úřadem. Slib člena komise zní: „Slibuji, že budu při činnosti člena odborné komise dodržovat právní předpisy, že budu tuto činnost vykonávat nezávisle a nestranně podle svého nejlepšího vědomí.“ Slib je složen, jestliže po přečtení slibu prohlásí člen odborné komise „Tak slibuji.“ a podepíše se na záznamu o složení slibu. V písemném záznamu o složení slibu musí být uvedeno datum složení slibu. Odmítnutí složit slib nebo složení slibu s výhradou má za následek, že funkce člena odborné komise nevznikne.
§ 4b
(1)
Podkladem pro ověření splnění podmínek technické způsobilosti plavidla je vždy posudek zpracovaný členem odborné komise, který je odborník na konstrukci plavidel a jejich strojních zařízení. V případě, že ověření splnění podmínek technické způsobilosti plavidla vyžaduje též provedení plavební zkoušky, účastní se této zkoušky odborník v oblasti plavby. Podkladem pro ověření splnění podmínek technické způsobilosti tradičního plavidla vymezeného normou ES-TRIN je také posudek zpracovaný členem odborné komise, který je odborníkem v oblasti tradičních plavidel a provádění prohlídek tradičních plavidel.
(2)
V případě pověření právnické osoby prováděním technické prohlídky plavidel uvedených v § 4 odst. 2 provádí technickou prohlídku plavidel tato právnická osoba. V tomto případě se technické prohlídky plavidla účastní alespoň člen odborné komise, který je odborník na konstrukci plavidel a jejich strojních zařízení. Ustanovení věty druhé odstavce 1 platí obdobně. Doklad o provedené technické prohlídce plavidla a jejích výsledcích předkládá pověřená právnická osoba odborné komisi. Tento doklad je podkladem pro rozhodování odborné komise.
(3)
Do 5 pracovních dnů od provedení technické prohlídky plavidla odbornou komisí nebo od předložení dokladu o provedené technické prohlídce plavidla pověřenou právnickou osobou vydá odborná komise stanovisko, ve kterém uvede, zda plavidlo splňuje stanovené technické požadavky; ve zvlášť složitých případech vydá toto stanovisko do 10 pracovních dnů. Odborná komise rozhoduje většinou hlasů. Každý člen odborné komise je oprávněn vznášet písemné námitky týkající se provedení technické prohlídky plavidla a tyto námitky předkládat předsedovi odborné komise nejdéle do 2 pracovních dnů od provedení technické prohlídky plavidla nebo od předložení dokladů uvedených ve větě první; odborná komise projedná uplatněné námitky a přijme k nim stanovisko.
§ 4c
Postup při provádění technické prohlídky a její rozsah
(K § 10 odst. 11 zákona)
(1)
Plavidlo se k technické prohlídce přistaví bez cestujících a nákladu a vyčištěné. V rámci provádění technické prohlídky plavidla musí být umožněno prohlédnout části lodního trupu nebo zařízení, které nejsou přímo přístupné nebo viditelné.
(2)
Technická prohlídka plavidla zahrnuje prohlídku na souši. Od prohlídky na souši může být upuštěno, pokud této prohlídce již bylo plavidlo podrobeno.
(3)
Technická prohlídka plavidla vybaveného motorem pro pohon plavidla nebo sestav plavidel zahrnuje provedení zkušební plavby. Při technické prohlídce plavidla mohou být požadovány i další provozní zkoušky a jiné podpůrné doklady nebo součinnost dalších specializovaných odborníků.
(4)
Při provádění technické prohlídky plavidla k ověření splnění podmínek technické způsobilosti stanovených normou ES-TRIN se použijí rovněž postupy stanovené touto normou. Při provádění technické prohlídky plavidla k ověření splnění podmínek technické způsobilosti stanovených přílohou č. 2 k této vyhlášce se použijí ustanovení této vyhlášky.
(5)
Technická prohlídka se provádí v rozsahu, kterým je ověřeno splnění všech stanovených podmínek technické způsobilosti.
§ 4d
Uznání technických prohlídek provedených jiným státem
(K § 10a odst. 2 zákona)
Technická prohlídka provedená orgánem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, který je příslušný vydávat doklad osvědčující technickou způsobilost plavidla, u něhož se splnění podmínek technické způsobilosti neprokazuje osvědčením Unie, se neuzná, pokud od jejího provedení uplynulo více než 5 let.
§ 4e
Postup při provádění pravidelné technické prohlídky, technické prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidla a technické prohlídky navazující na výkon dozoru a jejich rozsah
(K § 10b odst. 6, § 10c odst. 4 a § 42 odst. 8 zákona)
(1)
Při provádění pravidelné technické prohlídky, prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidla a prohlídky navazující na výkon státního dozoru se použije § 4c odst. 1, odst. 2 věta druhá a odst. 4 obdobně.
(2)
Při provádění pravidelné technické prohlídky se provede prohlídka na souši, je-li nezbytné pro ověření splnění podmínek technické způsobilosti plavidla zkontrolovat stav podponorové části plavidla.
(3)
Při provádění technické prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidla se v případě úpravy nebo opravy pohonného nebo kormidelního zařízení provede zkušební plavba, je-li to nezbytné k ověření správné funkce pohonného nebo kormidelního zařízení.
(4)
Při provádění technické prohlídky navazující na výkon státního dozoru se provede prohlídka na souši anebo zkušební plavba, je-li to nezbytné pro ověření splnění podmínek technické způsobilosti plavidla.
(5)
Pravidelná technická prohlídka se provádí v rozsahu, kterým je ověřeno splnění všech podmínek technické způsobilosti.
(6)
Technická prohlídka navazující na úpravu nebo opravu plavidla se provádí v rozsahu ověření splnění podmínek technické způsobilosti týkajících se částí plavidla, které byly upraveny nebo opraveny, vlastností plavidla, které mohly být úpravou nebo opravou dotčeny, a zvláštních vlastností plavidla uvedeného v § 3 odst. 1, které jsou stanoveny v normě ES-TRIN. Pokud při provádění technické prohlídky vznikne pochybnost, zda plavidlo splňuje některé ostatní technické požadavky, ověří se i jejich splnění.
(7)
Technická prohlídka navazující na výkon státního dozoru se provádí v rozsahu, kterým je ověřeno splnění podmínek technické způsobilosti, pro jejichž neplnění byla plavba podle zákona zakázána. Pokud při provádění technické prohlídky vznikne pochybnost, zda plavidlo splňuje některé ostatní technické požadavky, ověří se i jejich splnění.
§ 5
Plavidla podléhající cejchování
(k § 17 odst. 1 zákona)
(1)
Cejchování podléhají lodě a plovoucí stroje, jejichž největší přípustný výtlak přesahuje 100 m3.
(2)
Podmínky pro provedení cejchování a pro jeho postup jsou obsaženy v Řádu pro cejchování lodí vnitrozemské plavby, který tvoří přílohu č. 6 k této vyhlášce.
§ 6
Vybavení plavidel lodními listinami
(K § 18 odst. 3 zákona)
(1)
Plavidla podléhající evidenci uvedená v § 1 písm. a) musí být vybavena lodními listinami, kterými jsou
a)
doklad či jiný dokument, na jehož základě lze podle zákona plavidlo na vodních cestách provozovat, jímž je
1.
osvědčení plavidla,
2.
prozatímní osvědčení plavidla,
3.
doklad obdobný osvědčení plavidla, který vydal jiný členský stát Evropské unie, jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarská konfederace,
4.
doklad podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu,
5.
povolení plavebního úřadu k umístění plavidla na vodní cestě, nebo
6.
povolení zvláštní přepravy, bylo-li vydáno z důvodu, že plavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti,
b)
lodní deník,
c)
seznam posádky, je-li s plavidlem provozována vodní doprava pro cizí potřeby, seznam cestujících pobývajících na plavidle po dobu delší než 24 hodin,
d)
cejchovní průkaz, podléhá-li pravidlo cejchování,
e)
kniha odběru zaolejovaných vod, je-li plavidlo plovoucím strojem nebo je-li vybaveno vlastním strojním pohonem nebo strojním pohonem pro zařízení na něm instalované,
f)
povolení zvláštní přepravy, je-li pro provoz plavidla na vodní cestě zákonem vyžadováno,
g)
revizní kniha parních kotlů a revizní kniha tlakových nádob, včetně platných osvědčení těchto určených technických zařízení, pokud jsou tato zařízení na plavidle instalována,
h)
povolení k provozu lodní stanice a deník lodní stanice určené pro radiotelefonní služby na vodních cestách nebo povolení k provozu radarového zařízení, je-li jimi plavidlo vybaveno,
i)
schvalovací osvědčení podle mezinárodní smlouvy upravující přepravu nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách, která je součástí právního řádu, přepravuje-li plavidlo nebezpečné věci podle této mezinárodní smlouvy a schvalovací osvědčení se pro takovou přepravu vydává,
j)
doklady o odborné montáži a revizi určených technických zařízení, osvědčení určených technických zařízení,
k)
listiny týkající se plavby vyžadované mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu.
(2)
Údaje zapisované do lodního deníku jsou obsaženy v příloze č. 7 k této vyhlášce.
(3)
V seznamu posádky nebo seznamu cestujících je uvedeno evidenční označení plavidla, datum založení seznamu, jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, datum a místo jejího nástupu na plavidlo a datum výstupu z něho, v případě člena posádky též místo a datum narození a jeho funkce na plavidle.
(4)
Do knihy odběru zaolejovaných vod potvrzují příslušná odběrní místa odběr těchto vod z plavidla. Údaje zapisované do knihy zaolejovaných vod jsou obsaženy v příloze č. 8 k této vyhlášce.
(5)
V revizní knize parních kotlů nebo tlakových nádob je uvedeno evidenční označení plavidla, datum založení revizní knihy, datum konání revize a její výsledek, datum příští revize, jméno a podpis osoby provádějící revizi.
§ 7
Doba platnosti osvědčení plavidla a vzory osvědčení plavidla
(K § 10 odst. 5, § 10b odst. 1 a § 11 odst. 2 zákona)
(1)
Doba platnosti osvědčení plavidla je
a)
5 let pro
1.
osobní lodě,
2.
plavidla uvedená v § 3 odst. 1, která mají vlastní strojní pohon a mohou dosáhnout rychlosti více než 40 km/h vzhledem k vodě,
3.
plovoucí zařízení, na nichž se předpokládá dlouhodobější přítomnost osob, jako je například botel, plovoucí restaurace, prodejna, galerie, plovárna,
b)
10 let pro ostatní plavidla podléhající této vyhlášce.
(2)
Platnost osvědčení plavidla se prodlouží o dobu uvedenou v odstavci 1.
(3)
Plavidlu se vystaví osvědčení Unie podle vzoru v příloze č. 9 k této vyhlášce, pakliže plavidlo, jeho zařízení a vybavení splňují technické požadavky stanovené pro příslušnou zónu v normě ES-TRIN nebo splňují-li technické požadavky podle § 3a.
(4)
Vzor osvědčení plavidla pro
a)
plavidla uvedená v § 3 odst. 1 je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce,
b)
převozní lodě a plovoucí zařízení je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.
(5)
Vzor prozatímního osvědčení plavidla pro plavidla podléhající této vyhlášce je uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce.
(6)
Vzor osvědčení plavidla pro plavidla, u nichž bylo ověření splnění podmínek technické způsobilosti pro provoz na vodních cestách České republiky provedeno podle technických požadavků uvedených v § 3b odst. 1 a mají platné osvědčení Unie, je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce.
§ 8
Plavidla podléhající pojištění
(k § 19 odst. 1 zákona)
(1)
Plavidlem, které lze provozovat na vodní cestě jen za podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla, je
a)
loď, nejedná-li se o vlečný nebo tlačný člun nepřepravující nebezpečné věci,
b)
plovoucí stroj.
(2)
Minimální limit plnění, na který musí být sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem plavidla, činí
a)
40 000 Kč na jednoho cestujícího z celkového počtu cestujících uvedeného v lodním osvědčení u osobních lodí a převozních lodí určených k přepravě více než 12 cestujících,
b)
2 000 Kč na jeden kilowatt (kW) z celkového výkonu motoru u remorkérů uvedeného v lodním osvědčení,
c)
1 000 Kč na jednu tunu maximálního výtlaku u nákladních motorových lodí, speciálních lodí a plovoucích strojů uvedeného v lodním osvědčení,
d)
1 500 Kč na jednu tunu nosnosti u tankových motorových lodí a lodí přepravujících nebezpečný náklad uvedené v lodním osvědčení.
Určená technická zařízení na plavidlech
§ 9
Stanovení určených technických zařízení
(k § 20 odst. 1 zákona)
Určená technická zařízení na plavidlech jsou:
a)
zařízení tlaková
1.
kotle parní, kotle kapalinové včetně jejich příslušenství, s konstrukčním přetlakem vyšším než 0,05 MPa (0,5 bar),
2.
tlakové nádoby s výjimkou tlakových nádob těžebních zařízení plovoucích strojů,
3.
tlakové nádoby na dopravu plynů a kapalin vestavěné v plavidlech,
b)
zařízení plynová
1.
zařízení pro rozvod a spotřebu plynů včetně připojovacích zařízení,
2.
speciální nádoby a zásobníky na přepravu zkapalněných topných plynů a nebezpečných látek,
c)
elektrická zařízení silnoproudá
1.
elektrická zařízení plavidel včetně přípojného kabelu ze břehu, jejichž napětí přesahuje 50 V a jimiž protéká stejnosměrný proud nad 25 mA nebo střídavý proud nad 10 mA, s výjimkou těžebních zařízení na plovoucích strojích,
2.
zařízení na ochranu před atmosférickým přepětím na plavidlech,
d)
zdvihací zařízení
1.
jeřáby a zdvihadla mající nejméně jeden motorický pohon, s výjimkou těžebních zařízení na plovoucích strojích,
2.
jeřáby a zdvihadla ruční.
§ 10
Rozsah odborné způsobilosti oprávněných osob
(k § 21 zákona)
(1)
Oprávněnou osobou pro technické prohlídky a zkoušky určených technických zařízení je inspektor určeného technického zařízení.
(2)
Požadavky pro získání odborné způsobilosti inspektora určeného technického zařízení jsou:
a)
znalost právních předpisů týkajících se vnitrozemské plavby a způsobilosti plavidel,
b)
znalost obecně závazných právních, hygienických a bezpečnostních předpisů, týkajících se určených technických zařízení, jakož i mezinárodních úmluv, kterými je Česká republika v této oblasti vázána,
c)
znalost způsobu provádění a dokladování prohlídek, revizí a zkoušek určených technických zařízení podle zvláštního předpisu3) a znalost konstrukce, obsluhy a údržby příslušných určených technických zařízení,
d)
znalost rozsahu, termínů a způsobu provádění údržby určených technických zařízení, včetně technologie svařování a defektoskopie (podle druhu zkoušky),
e)
znalost měření a měřicích přístrojů podle druhu zkoušky,
f)
znalosti v elektrotechnice podle zvláštního předpisu4) u zařízení tlakových, plynových, zdvihacích alespoň v rozsahu osoba poučená a u zařízení elektrických silnoproudých v rozsahu osoba znalá.
§ 11
Podmínky k získání odborné způsobilosti
(k § 21 zákona)
(1)
Odborné znalosti inspektora určeného technického zařízení se ověřují na základě splnění podmínek způsobilosti zkouškou před zkušební komisí.
(2)
Ke zkoušce inspektora určeného technického zařízení se může přihlásit uchazeč, který má vysokoškolské vzdělání získané absolvováním studijního programu v oblasti strojírenství nebo v oblasti elektrotechniky5), nebo vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání strojírenství a strojírenská výroba2b) nebo v oboru Zařízení silnoproudé elektrotechniky6) a který má odbornou praxi v příslušném oboru v délce nejméně pěti let.
(3)
Za odbornou praxi ve smyslu této vyhlášky se považuje činnost při projektování, konstruování, výrobě, montáži, opravách, údržbě a obsluze příslušného zařízení doložená písemným potvrzením zaměstnavatele nebo předchozích zaměstnavatelů uchazeče.
(4)
Spolehlivost se prokazuje výpisem z rejstříku trestů, ne starším tří měsíců. Spolehlivým není ten, kdo byl pro úmyslný trestný čin pravomocně odsouzen nebo komu byl uložen zákaz činnosti inspektora určeného technického zařízení.
(5)
Zkušební komisi a jejího předsedu jmenuje ředitel plavební správy písemnou formou z odborníků příslušného oboru, přičemž alespoň jeden člen komise musí mít odbornou způsobilost inspektora určeného technického zařízení. Zkušební komise je nejméně tříčlenná. Zkušební komise se usnáší většinou hlasů a při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
(6)
Zkouška se provádí na základě žádosti sepsané na předepsaném formuláři a skládá se z písemné a ústní části. Předmětem zkoušky je ověření odborných znalostí stanovených touto vyhláškou. O zkoušce se vyhotoví protokol podepsaný všemi členy zkušební komise. Žadateli, který při zkoušce prospěje, je vydáno osvědčení o odborné způsobilosti. Jestliže uchazeč při zkoušce neprospěje, může jí opakovat nejdříve po uplynutí tří měsíců.
§ 11a
Počet a odborné složení členů posádky pro jednotlivé druhy plavidel
(K § 24 odst. 4 zákona)
(1)
Posádku lodě a tlačné nebo bočně svázané sestavy tvoří minimálně 1 kapitán a 2 lodníci, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
Posádka se rozšíří o jednoho nebo více lodníků v případě, že strojní, kormidelní nebo jiné pro plavbu nezbytné zařízení vyžaduje samostatnou obsluhu.
(3)
Posádku lodě je možné snížit na 1 vůdce plavidla a 1 lodníka v případě, že loď
a)
nemá vlastní strojní pohon,
b)
má délku do 45 m, nebo
c)
má alespoň jedno vázací zařízení v dosahu místa obsluhy strojního a kormidelního zařízení.
(4)
Posádku převozní lodě tvoří 1 převozník. Posádka převozní lodě se rozšíří o jednoho nebo více lodníků s přihlédnutím k druhu, místu a způsobu jejího provozu.
(5)
Posádku plovoucího stroje tvoří 1 strojmistr. Pro přepravu plovoucího stroje po dopravně významných vodních cestách se stanoví posádka jako pro lodě.
(6)
Na lodi přepravující nebezpečné věci musí být nejméně jeden člen posádky osoba, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti podle mezinárodní smlouvy upravující přepravu nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách, která je součástí právního řádu10).
§ 11b
Způsob vedení evidence plavidel v plavebním rejstříku
(K § 14 odst. 7 zákona)
(1)
Evidence plavidel se v plavebním rejstříku vede v elektronickém seznamu technických údajů k plavidlu, údajů o jeho vlastníkovi a provozovateli, o zástavním právu k plavidlu, údajů o provedených technických prohlídkách a údajů o technických změnách na plavidle majících vliv na způsobilost plavidla k provozu a o změnách vlastníka nebo provozovatele plavidla. Součástí seznamu údajů jsou dále informace o vydání osvědčení plavidla a přidělení poznávacích znaků, jednotného evropského identifikačního čísla, identifikačního kódu automatického systému pro identifikaci rádiových stanic na vodních cestách a identifikačního čísla námořní pohyblivé služby, pokud byly přiděleny.
(2)
V plavebním rejstříku jsou vedeny a uchovávány veškeré údaje o plavidle, jeho vlastníkovi a provozovateli po celou dobu, kdy je plavidlo evidováno. Pokud je plavidlo na základě žádosti jeho vlastníka vymazáno z plavebního rejstříku, uchovávají se údaje o něm vedené elektronicky a v rejstříkovém spise podle jiného právního předpisu11).
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 12
(1)
Určené technické zařízení uvedené do provozu před účinností této vyhlášky, jehož provozní způsobilost byla prověřena podle dřívějších předpisů, se do vykonání prohlídky a zkoušky podle této vyhlášky považuje za provozně způsobilé.
(2)
Průkazy způsobilosti inspektorů určených technických zařízení vystavené podle dřívějších předpisů zůstávají v platnosti do doby, na kterou byly vydány.
§ 13
Zrušuje se čl. 1.10 Řádu plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky, který je přílohou k vyhlášce Federálního ministerstva dopravy č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 14
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
PhDr. Stráský v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 223/1995 Sb.
Plavební zóny vodních cest České republiky
ZÓNA 1
Vodní cesty České republiky tuto plavební zónu neobsahují.
ZÓNA 2
Přehradní nádrž Lipno.
ZÓNA 3
1.
Přehradní nádrže Brněnská (Kníničky), Jesenice, Nechranice, Orlík, Rozkoš, Slapy, Těrlicko, Žermanice a Nové Mlýny III.
2.
Těžební jezera štěrkopísku Ostrožská Nová Ves a Tovačov.
ZÓNA 4
Ostatní vodní cesty neuvedené v plavebních zónách 1, 2 a 3.
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 223/1995 Sb.
Podmínky technické způsobilosti plovoucích zařízení, převozních lodí a plovoucích těles
KAPITOLA 1
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
1.01.
Definice
Pro účely této přílohy se stanoví tento význam pojmů:
1)
převozní loď plující volně je převozní loď samostatně plující bez upoutání k vodícímu lanu nebo řetězu,
2)
převozní loď neplující volně je převozní loď plující upoutána k vodícímu lanu nebo řetězu,
3)
plovoucí zařízení služeb je plovoucí zařízení postavené a vybavené pro poskytování ubytovacích, restauračních, společenských, vzdělávacích, kulturních, rekreačních a podobných služeb, například botel, plovoucí restaurace, galerie, divadlo, kostel, sauna, učebna, dílna, plovárna,
4)
plovoucí zařízení pracovní je plovoucí zařízení postavené a vybavené pro činností neuvedené v odstavci 3, například přístavní můstek nebo molo, plovoucí dok, plovoucí garáž apod.,
Zvláštní prostory na plavidle
5)
hlavní strojovna je prostor, ve kterém jsou instalovány hlavní motory,
6)
strojovna je prostor, ve kterém jsou instalovány spalovací motory,
7)
motorový úsek je úsek plavidla, ve kterém se nachází hlavní nebo pomocný motor (motory),
8)
kotelna je prostor, ve kterém je instalováno palivové spalovací zařízení k výrobě páry nebo k ohřevu teplonosného média,
9)
uzavřený prostor je prostor na plavidle uzavřený pevným nebo pohyblivým zařízením nejen shora, ale také zcela nebo částečně po obvodu,
10)
kormidelna je prostor, ve kterém je umístěno veškeré ovládací zařízení a kontrolní přístroje potřebné k vedení plavidla,
11)
obytný prostor je prostor určený k používání osobami běžně pobývajícími na plavidle, včetně kuchyně, skladovacího prostoru pro zásoby, záchodů a umýváren, prádelen, předsíní a průchodů, kromě kormidelny,
12)
prostor pro cestující nebo návštěvníky je prostor na plavidle určený pro osoby, které nejsou členem posádky plavidla nebo lodního personálu,
13)
ovládací stanoviště je kormidelna nebo prostor, který obsahuje nouzový zdroj elektrické energie nebo jeho součásti, nebo prostor s místem trvale obsazeným lodním personálem nebo členy posádky, odkud lze dálkově ovládat zařízení plavidla,
14)
schodišťová šachta je šachta vnitřního schodiště,
15)
kuchyně je prostor se sporákem či podobným zařízením určený k přípravě jídel,
16)
skladovací prostor je prostor pro skladování hořlavých kapalin nebo prostor o ploše větší než 4 m2 ke skladování zásob,
17)
pracoviště je prostor, kde členové posádky nebo lodního personálu plní své úkoly,
18)
průchod je prostor určený pro běžný pohyb osob,
Lodní technické pojmy
19)
rovina největšího přípustného ponoru je rovina hlavní vodorysky odpovídající maximálnímu ponoru, při kterém je plavidlo oprávněno k plavbě,
20)
bezpečnostní vzdálenost je vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou procházející nejnižším bodem, nad nímž již není plavidlo považováno za vodotěsné,
21)
zbývající bezpečnostní vzdálenost je svislá vzdálenost, která je k dispozici v případě náklonu plavidla mezi hladinou vody a nejnižším bodem více ponořeného boku, nad kterým již není plavidlo považováno za vodotěsné,
22)
volný bok (f) je vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou procházející nejnižším bodem okrajnice, nebo není-li okrajnice, nejnižším bodem horního okraje boku plavidla,
23)
zbývající volný bok je svislá vzdálenost, která je k dispozici v případě náklonu plavidla mezi hladinou vody a horním povrchem paluby v nejnižším bodě více ponořeného boku plavidla, nebo není-li paluba, v nejnižším bodě horního okraje pevného boku plavidla,
24)
nepotopitelné je plavidlo, které má takovou zásobu plovatelnosti, aby se zcela naplněné vodou udrželo na hladině a poskytovalo vztlak nejméně 50 N na každou osobu nejvyššího přípustného obsazení, nejméně však 200 N,
25)
výtlak (D) je celková hmotnost plavidla, včetně zatížení,
26)
součinitel plnosti výtlaku (CB) je poměr mezi výtlakem vody a součinem délky LWL, šířky BWL a ponoru T,
27)
boční plocha nad hladinou (AV) je boční plocha plavidla nad vodoryskou v m2,
28)
přepážková paluba je paluba, k níž vedou předepsané vodotěsné přepážky a od níž se měří volný bok,
29)
přepážka je stěna dané výšky, obvykle svislá, která rozděluje plavidlo a která je vymezena dnem plavidla, obšívkou nebo jinými přepážkami,
30)
příčná přepážka je přepážka, která vede z jednoho boku plavidla k druhému,
31)
stěna je obvykle svislá dělicí plocha,
32)
dělicí stěna je stěna, která není vodotěsná,
33)
délka (L) je maximální délka trupu plavidla v m, bez kormidla a příďového čelenu,
34)
největší délka (LOA) je maximální délka plavidla v m, včetně všech pevných zařízení jako součásti kormidelního zařízení nebo pohonného zařízení, mechanická nebo podobná zařízení,
35)
délka na vodorysce (LWL) je délka trupu plavidla v m, měřená v rovině největšího přípustného ponoru,
36)
šířka (B) je maximální šířka trupu plavidla v m, měřená z vnější strany obšívky (bez kolesnic, oděrek apod.),
37)
největší šířka (BOA) je maximální šířka plavidla v m, včetně všech pevných zařízení jako jsou kolesnice, oděrky, mechanická zařízení apod.,
38)
šířka na hlavní vodorysce (BWL) je šířka trupu plavidla v m, měřená z vnější strany obšívky v rovině největšího přípustného ponoru,
39)
boční výška (H) je nejkratší svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu nebo kýlu a nejnižším bodem paluby na boku plavidla,
40)
ponor (T) je svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu bez ohledu na kýl nebo jiné pevně uchycené příslušenství a rovinou největšího přípustného ponoru,
41)
celkový ponor (TOA) je svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu včetně kýlu nebo jiného pevně uchyceného příslušenství a rovinou největšího přípustného ponoru,
42)
přední svislice je kolmice v předním průsečíku lodního trupu s rovinou největšího přípustného ponoru,
43)
světlá šířka boční paluby je vzdálenost mezi kolmicí procházející nejvíce vyčnívající části jícnového silu na boční palubě a kolmicí procházející vnitřní hranou ochranného zařízení proti skluzu (zábradlí, ochranný profil u paty zábradlí) na vnější straně boční paluby,
Kormidelní zařízení
44)
kormidelní zařízení je veškeré zařízení nezbytné k řízení plavidla, aby byla zajištěna manévrovatelnost podle kapitoly 5 této přílohy,
45)
kormidlo je kormidlo nebo kormidla, s kormidelním pněm, včetně kvadrantů a spojovacích prvků s kormidelním strojem,
46)
kormidelní stroj je součást kormidelního zařízení, která zajišťuje pohyb kormidla,
47)
pohonná jednotka je pohon kormidelního stroje, mezi zdrojem energie a kormidelním strojem,
48)
zdroj energie je napájení řídící pohonné jednotky a kormidelního stroje z energetické sítě plavidla, akumulátorů nebo spalovacího motoru,
49)
ovládací prvky řízení jsou konstrukční prvky a obvody k ovládání motorové pohonné jednotky kormidelního stroje,
50)
pohonná jednotka kormidelního stroje je ovládání kormidelního stroje, jeho pohonná jednotka a její zdroj energie,
51)
ruční pohon je systém, při němž je pohyb kormidla zajištěn ručním kolem pomocí mechanického převodu sil bez dodatečného zdroje energie,
52)
ručně ovládaný hydraulický pohon je ručně ovládaná činnost hydraulického silového převodu,
53)
regulátor rychlosti otáčení plavidla je zařízení, které automaticky zajišťuje a udržuje danou rychlost otáčení plavidla podle předem vybraných hodnot,
Vlastnosti konstrukčních prvků a materiálů
54)
vodotěsný je konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že nedochází k průniku vody,
55)
odolný vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům je konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že za běžných okolností dovoluje proniknout jen velmi malému množství vody,
56)
plynotěsný je konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že zabraňuje průniku plynu a výparů,
57)
nehořlavý je materiál třídy reakce na oheň A1 nebo A2,
58)
zpomalující hoření je materiál třídy reakce na oheň B, C, který se nevzněcuje snadno, pozvolna hoří a po odstranění přímého plamene samovolně uhasne,
59)
předpis pro provádění požárních zkoušek je mezinárodní předpis pro provádění požárních zkoušek podle rezoluce MSC.61(67) Výboru pro námořní bezpečnost Mezinárodní námořní organizace (IMO),
Jiné definice
60)
radarové zařízení je elektronické navigační zařízení ke zjišťování a zobrazování okolí a dopravního provozu,
61)
lodní personál jsou osoby zajišťující provoz plavidel, které nejsou členy posádky,
62)
signální světlo je světlo z návěstních svítilen sloužící k označení plavidel,
63)
hlavní motor je spalovací motor nebo elektromotor, který slouží k pohonu plavidla,
64)
pomocný motor je motor určený k jinému použití než za účelem pohonu plavidla,
65)
subjekt pověřený prohlídkami je odborná komise nebo pověřená právnická osoba.
KAPITOLA 2
POŽADAVKY NA KONSTRUKCI PLAVIDEL
2.01.
Základní požadavek
2.01.1.
Plavidla musejí být postavena v souladu s dobrou praxí stavby lodí.
2.02.
Pevnost a stabilita
2.02.1.
Lodní trup musí být dostatečně pevný, aby odolal všem namáháním, kterým je za podmínek běžného provozu vystaven:
a)
v případě novostaveb nebo rekonstrukcí plavidel, které mohou mít vliv na pevnost plavidla, se dostatečná pevnost prokazuje předložením konstrukčních výpočtů;
b)
u prohlídky plavidla v provozu je minimální požadovaná tloušťka obšívky dna, outorů a boků plavidel postavených z oceli dána nejvyšší hodnotou zjištěnou podle vzorců:
t1min=0,006×α×Tmm,
t2min=ƒ×0,55×LWLmm;
v těchto vzorcích:
f = 1 + 0,0013 × (a - 500),
a = podélná nebo příčná rozteč žeber v [mm], je-li rozteč žeber menší než 400 mm, použije se a = 400 mm;
minimální hodnoty stanovené podle tohoto písmene nemusí být u tloušťky obšívky dosaženo, pokud přípustná hodnota byla stanovena a osvědčena na základě výpočtů pro dostatečnou pevnost (podélnou, příčnou a místní) lodního trupu;
c)
v žádném místě vnější obšívky nesmí být tloušťka vypočtená podle písmene a) nebo b) menší než 3 mm;
d)
výměnu obšívky je nutno provést, pokud tloušťka obšívky dna, outorů nebo boků nedosahuje minimální hodnoty stanovené podle písmene a) nebo b) ve spojení s písmenem c).
Minimální hodnoty stanovené dle písm. a) až c) jsou mezními hodnotami při zohlednění běžného a rovnoměrného opotřebení a za předpokladu, že je použita lodní ocel a že vnitřní konstrukční prvky jako žebra, výztuže dna, hlavní podélné a příčné konstrukční prvky jsou v dobrém stavu a že lodní trup nevykazuje žádné překročení podélné pevnosti.
2.02.2.
Aniž je dotčeno ustanovení 2.02.1 místně jsou u malých ploch přípustné menší tloušťky, nejvýše však o 10 % vypočtených hodnot. Během pravidelných prohlídek plovoucího zařízení nemusí být požadováno splnění požadavků čl. 2.02.1 písm. b), pokud jde o minimální tloušťku obšívky trupu. Tato odchylka nesmí být větší než 10 % a minimální tloušťka obšívky trupu nesmí být menší než 3 mm. Tyto odchylky se uvedou v osvědčení plavidla.
2.02.3.
Použije-li se na konstrukci lodního trupu jiný materiál než ocel, pevnost lodního trupu (podélná, příčná a místní) odpovídá nejméně pevnosti, jíž by bylo dosaženo při použití ocele s minimální tloušťkou podle čl. 2.02.1.
2.02.4.
Stabilita plavidla musí odpovídat jeho předpokládanému použití.
2.03.
Lodní trup
2.03.1.
Přepážky protažené až k palubě nebo, není-li paluba k okrajnici, musí být umístěny v těchto bodech:
a)
kolizní přepážka v příslušné vzdálenosti od přídě, tak aby byla zajištěna plovatelnost zatíženého plavidla, se zbývající bezpečnostní vzdáleností 100 mm, pokud voda pronikne do vodotěsného oddělení před kolizní přepážkou. Požadavek první věty je splněn, byla-li kolizní přepážka instalována ve vzdálenosti mezi 0,04 L a 0,04 L + 2 m měřeno od přední svislice v rovině největšího přípustného ponoru. Je-li vzdálenost větší než 0,04 L + 2 m, je nutno splnění požadavku podle první věty prokázat pomocí výpočtu. Vzdálenost se může zkrátit na 0,03 L. V tomto případě je nutno prokázat splnění požadavku první věty pomocí výpočtu na základě předpokladu, že oddělení před kolizní přepážkou včetně přilehlých oddělení byla zcela zaplavena a
b)
záďová přepážka u plavidel s největší délkou nad 25 m v příslušné vzdálenosti od zádi.
Toto ustanovení se nepoužije pro plovoucí zařízení pracovní.
2.03.2.
Převozní loď nemusí být vybavena kolizními přepážkami podle čl. 2.03.1, pokud je plavidlo konstruováno jako nepotopitelné.
2.03.3.
Před kolizní přepážkou nesmí být žádné obytné prostory nebo zařízení potřebná pro bezpečnost nebo provoz plavidla. Tento požadavek se nevztahuje na kotevní zařízení.
2.03.4.
Přepážky, které se berou v úvahu při výpočtu stability v narušeném stavu podle čl. 15.01.7 až 15.01.12, musí být vodotěsné a musí být namontovány až k přepážkové palubě. Pokud není plavidlo vybaveno přepážkovou palubou, musí tyto přepážky sahat do výše 20 cm nad rovinou zbytkového výtlaku.
2.03.5.
Počet otvorů v přepážkách podle 2.03.4 musí být co nejmenší podle druhu konstrukce a běžného provozu plavidla. Otvory a průchody nesmí mít nepříznivý vliv na vodotěsnou funkci přepážek.
2.03.6.
Ručně ovládané dveře bez dálkového ovládání v přepážkách podle čl. 2.03.4 jsou povoleny pouze v prostorech, do nichž nemají cestující přístup. Musí splňovat tyto požadavky:
a)
musí být trvale uzavřené a je možné je otevřít pouze krátce za účelem průchodu;
b)
musí být vybaveny vhodnými zařízeními, která umožňují jejich rychlé a bezpečné zavření;
c)
na obou stranách musí být opatřeny nápisem: „Po průchodu dveře ihned uzavřít“.
2.03.7.
Dveře v přepážkách podle čl. 2.03.4, které jsou otevřeny dlouhodobě, musí splňovat tyto požadavky:
a)
Musí být možné je zavřít z obou stran přepážky a ze snadno dostupného místa nad přepážkovou palubou.
b)
Po uzavření pomocí dálkového ovládání musí být možné dveře opět na místě otevřít a bezpečně zavřít. Zavření dveří nesmí bránit koberce, ochranné profily u paty zábradlí nebo jiné překážky.
c)
Doba potřebná k dálkovému uzavření dveří musí činit nejméně 30 a nejvýše 60 sekund.
d)
Během zavírání dveří musí být vydáván automatický akustický výstražný signál.
e)
Pohon dveří a výstražný signál musí fungovat nezávisle na energetické síti plavidla. Na místě dálkového ovládání musí být zařízení, které signalizuje, zda jsou dveře otevřeny či zavřeny.
2.03.8.
Dveře v přepážkách podle čl. 2.03.4 a jejich ovládače musí být umístěny v bezpečném prostoru.
2.03.9.
Obytné prostory, strojovna, kotelna a jakékoli pracovní prostory, které jsou jejich součástí, musejí být odděleny od podpalubních nákladových prostorů vodotěsnými příčnými přepážkami protaženými až k palubě.
2.03.10.
Obytné prostory musí být plynotěsně odděleny od strojoven, kotelen a musí být přímo přístupné z paluby. Pokud takový přístup není, musí existovat nouzový východ vedoucí přímo na palubu.
2.03.11.
Vstupy a výstupy vody v lodním trupu a k nim připojená potrubí musí být provedeny tak, aby znemožňovaly jakékoliv neúmyslné vniknutí vody do plavidla.
2.03.12.
Plavidlo musí být provedeno tak, aby kotvy, zcela ani částečně, nevyčnívaly přes boční obšívku.
2.04.
Strojovny, kotelny a palivové nádrže
2.04.1.
Strojovny a kotelny musejí být uspořádány tak, aby bylo možné jejich zařízení snadno a bezpečně ovládat, obsluhovat a udržovat.
2.04.2.
Nádrže na kapalné palivo nebo mazací olej, které jsou při běžném provozu vystaveny statickému tlaku kapaliny a prostory pro cestující a obytné prostory nesmějí mít společné stěny. Ustanovení předchozí věty nemusí být splněno u plavidla, které nemá uzavřené prostory, nejedná-li se o nádrže na palivo s bodem vzplanutí 55 °C a méně.
2.04.3.
Izolační materiál ve strojovnách musí být chráněn před vniknutím paliva nebo palivových výparů. Všechny otvory ve stěnách, stropech a dveřích strojoven, kotelen a prostorů s palivovými nádržemi musí být možné zavřít zvenku. Uzavírací zařízení musí být vyrobeno z oceli nebo z rovnocenně nehořlavého materiálu.
2.04.4.
Strojovna, která je otevřená do volného prostoru nebo její prostor je omezen jen snímatelným nebo rozebíratelným krytem nemusí splňovat požadavky uvedené v čl. 2.04.8. nebo 6.07.1. pokud lze požár ve strojovně likvidovat přes označené a zevně otevíratelné hasební otvory přenosným hasicím přístrojem s potřebnou hasicí kapacitou.
2.04.5.
Strojovna nebo motorový úsek obsahující vestavěné spalovací motory a/nebo trvale instalované palivové nádrže musí být odděleny od obytných prostorů. Tento požadavek je naplněn, pokud konstrukce splňuje následující požadavky:
a)
rozhraní jsou nepřerušovaně utěsněna (např. svařením, pájením, lepením, laminováním nebo jinak);
b)
prostupy pro kabely, potrubí atd. jsou uzavřeny tvarovkami, těsněním a/nebo tmely;
c)
přístupové otvory, jako jsou dveře, poklopy, atd. jsou opatřeny závěry, takže se může zajistit minimalizování průniku plynu a par v uzavřené poloze.
Účinnost hraničních spojů nebo utěsnění se může doložit buď dokumentací, nebo vizuální prohlídkou.
2.04.6.
Strojovny a kotelny a další prostory, ve kterých se mohou uvolňovat zápalné nebo jedovaté plyny, musí být přiměřeně odvětrávány.
2.04.7.
Žebříky a schody umožňující přístup do strojoven a kotelen a k palivovým nádržím musí být trvale připevněny a vyrobeny z oceli nebo jiného nárazuvzdorného a nehořlavého materiálu.
2.04.8.
Strojovny a kotelny musí mít dva východy, z nichž jeden může být nouzový. Od druhého východu lze upustit, pokud
a)
celková podlahová plocha (průměrná délka x průměrná šířka v úrovni roviny podlahy) strojovny nebo kotelny nepřesahuje 35 m2,
b)
cesta od každého stanoviště, kde se provádí obsluha nebo údržba, k východu nebo k schodišti u východu, který vede ven, není delší než 5 m a
c)
na místě obsluhy, které je nejvíce vzdáleno od únikových dveří, je umístěn hasicí přístroj; totéž platí odchylně od čl. 10.03.1 písm. e), je-li instalovaný výkon strojů menší než 100 kW.
2.04.9.
Nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku ve strojovně se stálou obsluhou je 110 dB(A). Měřicí body musí být vybrány s ohledem na nezbytnou údržbu při běžném provozu zařízení, které je zde umístěno. Měření hluku se provádí dle normy ES-TRIN.
KAPITOLA 3
ZNAČKY MAXIMÁLNÍHO PONORU
3.01.
Značky maximálního ponoru.
3.01.1.
Rovina největšího přípustného ponoru musí být určena tak, aby byla dodržena ustanovení týkající se minimálního volného boku a minimální bezpečnostní vzdálenosti. Z bezpečnostních důvodů však mohou být pro bezpečnostní vzdálenost nebo volný bok stanoveny větší hodnoty.
3.01.2.
Rovina největšího přípustného ponoru musí být vyznačena jasně viditelnými nesmazatelnými značkami maximálního ponoru.
3.01.3.
Značky maximálního ponoru se musí skládat z obdélníku 300 mm dlouhého a 40 mm vysokého s vodorovnou základnou, která se kryje s rovinou největšího přípustného ponoru.
3.01.4.
Plavidlo musí mít nejméně tři páry značek maximálního ponoru, z nichž jeden pár je umístěn uprostřed plavidla a dva ostatní jsou umístěny přibližně v jedné šestině délky plavidla od přídě a od zádě. To se nevyžaduje:
a)
u plavidel, která jsou určena k přepravě nákladu a jsou kratší než 40 m stačí dva páry značek maximálního ponoru umístěné přibližně v jedné čtvrtině délky plavidla od přídě a od zádě a
b)
u plavidel, která nejsou určena k přepravě nákladu, kde stačí jeden pár značek maximálního ponoru umístěných přibližně uprostřed plavidla.
3.01.5.
Značky maximálního ponoru, které pozbudou platnosti na základě nové prohlídky, musí být odstraněny nebo označeny jako neplatné pod dohledem subjektu pověřeného prohlídkami. Značka maximálního ponoru, která se stane nečitelnou, musí být nahrazena pod dohledem subjektu pověřeného prohlídkami.
KAPITOLA 4
MANÉVROVATELNOST
4.01.
Obecná ustanovení
4.01.1.
Plavidla musí prokázat přiměřenou schopnost plavby a manévrovatelnost.
4.01.2.
Převozní loď neplující volně musí splňovat požadavky na manévrovatelnost stanovené plavebním úřadem s ohledem na plavební podmínky v místě jejího provozování, který při tom využije některé požadavky čl. 4.02 až 4.10.
4.01.3.
Převozní loď plující volně s vlastním pohonem musí splňovat požadavky čl. 4.02 až 4.10.
4.02.
Zkušební plavby
4.02.1.
Manévrovatelnost se kontroluje zkušebními plavbami.
4.02.2.
Soulad s požadavky čl. 4.06 až 4.10 lze prokázat i jiným způsobem, zejména pokud byly zkoušky provedeny na plavidle stejného typu.
4.02.3.
Zkušební plavby a jejich vyhodnocení se provádí v souladu s požadavky stanovenými v této příloze.
4.03.
Zkušební oblast
4.03.1.
Zkušební plavby podle čl. 4.02 se uskutečňují na úseku vodních cest, kde má být převozní loď provozována nebo s obdobnými plavebními podmínkami a který určil plavební úřad s ohledem na možnost řádného a bezpečného provedení zkoušek (dále jen „zkušební oblast“).
4.03.2.
Zkušební oblast musí umožnit zaznamenat hydrologické údaje, např. plavební hloubku, šířku úseku plavby a průměrnou rychlost proudu v plavební oblasti, při různých vodních stavech.
4.04.
Zatížení plavidla během zkušebních plaveb
4.04.1.
Během zkušebních plaveb musí být převozní loď zatížena nejméně do 70 % jejich nosnosti a zatížení musí být rozloženo rovnoměrně.
4.05.
Použití zařízení plavidla při zkušební plavbě
4.05.1.
Během zkušební plavby lze použít veškerá zařízení uvedená v osvědčení plavidla, která lze ovládat z kormidelny, kromě kotev.
4.05.2.
Příďové kotvy je však možno použít při zkoušce zahrnující otáčení v proudu podle čl. 4.10.
4.06.
Předepsaná (dopředná) rychlost plavby
4.06.1.
Převozní loď musí dosáhnout vzhledem k hladině vody rychlosti plavby umožňující bezpečné manévrování. Tento požadavek se nevztahuje na převozní lodě bez strojního pohonu.
4.07.
Schopnost zastavení
4.07.1.
Převozní loď musí být schopná zastavit při plavbě po proudu v dostatečně krátkém čase a současně musí být dostatečně ovladatelná.
4.08.
Schopnost plavby vzad
4.08.1.
Provádí-li se zastavovací manévr podle čl. 4.07 na klidné vodě, musí být doplněn zkušební plavbou směrem vzad.
4.09.
Schopnost vyhýbání
4.09.1.
Převozní loď musí být schopná provést v dostatečně krátkém čase vyhýbací manévr.
4.10.
Schopnost otáčení
4.10.1.
Převozní loď musí být schopná se včas otočit.
KAPITOLA 5
KORMIDELNÍ ZAŘÍZENÍ
5.01.
Obecné požadavky
5.01.1.
Je-li plavidlo vybaveno kormidelním zařízením, musí být spolehlivé a zajišťovat dobrou manévrovatelnost.
5.01.2.
Poháněná kormidelní zařízení musí být navržena tak, aby kormidlo nemohlo samovolně změnit polohu.
5.01.3.
Celé kormidelní zařízení musí být navrženo tak, aby vydrželo stálý náklon až do výchylky 15° a okolní teplotu od - 20 °C do + 50 °C.
5.01.4.
Části kormidelního zařízení musí být dostatečně pevné, aby vydržely namáhání, kterým jsou vystaveny za běžných provozních podmínek. Žádné vnější síly působící na kormidlo nesmějí zhoršit funkčnost kormidelního stroje a jeho pohonné jednotky.
5.01.5.
Vyžadují-li to síly nutné k ovládání kormidla, musí mít kormidelní stroj motorovou pohonnou jednotku.
5.01.6.
Kormidelní stroj s motorovou pohonnou jednotkou musí být opatřen ochranou proti přetížení, aby byl omezen krouticí moment a aby nedošlo k výpadku, či poruše kormidelního stroje.
5.01.7.
Otvory v trupu a hřídelová vedení pro kormidelní pně musí být zhotoveny tak, aby se zabránilo úniku mazacích olejů znečišťujících vodu a vnikání vody do plavidla.
5.02.
Pohonné jednotky kormidelního stroje
5.02.1.
Má-li kormidelní stroj motorovou pohonnou jednotku, musí být vybaven druhou nezávislou pohonnou jednotkou nebo ručním pohonem. V případě poruchy nebo selhání pohonné jednotky kormidelního zařízení musí být možné začít používat druhou nezávislou pohonnou jednotku nebo ruční pohon do pěti sekund.
5.02.2.
Nejsou-li druhá pohonná jednotka nebo ruční pohon uváděny do provozu automaticky, musí být možné tak učinit neprodleně jediným jednoduchým a rychlým úkonem kormidelníka.
5.02.3.
Druhá pohonná jednotka nebo ruční pohon musí rovněž zajistit srovnatelnou manévrovatelnost jako první pohonná jednotka.
5.02.4.
U ručně ovládaných kormidelních zařízení musí jedno otočení kolem odpovídat úhlu kormidla nejméně 3°.
5.02.5.
U strojních kormidelních zařízení musí být možné při maximálním ponoru kormidla dosáhnout průměrné úhlové rychlosti 4°/s v celém rozsahu otáčení kormidla.
5.02.6.
Požadavky 5.02.4 a 5.02.5 je třeba kontrolovat i s plavidlem plujícím plnou rychlostí při posunu kormidla v rozsahu od 35° na levoboku do 35° na pravoboku. Dále se musí ověřit, zda kormidlo drží polohu maximálního úhlu při maximální hnací síle.
5.03.
Hydraulická pohonná jednotka kormidelního stroje
5.03.1.
Hydraulická pohonná jednotka kormidelního stroje nesmí sloužit jako pohonné zařízení pro jiné silové jednotky nebo spotřebiče.
5.03.2.
Hydraulické nádrže musí být vybaveny výstražným systémem, který sleduje pokles hladiny oleje pod nejnižší přípustnou úroveň potřebnou pro bezpečný provoz.
5.03.3.
Rozměry, konstrukce a uspořádání potrubí musí v nejvyšší možné míře vyloučit mechanické poškození nebo poškození následkem požáru.
5.03.4.
Hydraulické hadice
a)
jsou přípustné pouze tehdy, jsou-li nezbytné k pohlcování vibrací nebo volnému pohybu konstrukčních prvků;
b)
musí být určeny nejméně pro maximální provozní tlak;
c)
musí být nahrazeny novými nejméně každých osm let.
5.03.5.
Hydraulické válce, hydraulická čerpadla, hydromotory a elektromotory musí být prohlédnuty nejméně každých osm let odborně způsobilou osobou a v případě potřeby opraveny.
5.04.
Zdroj energie
5.04.1.
Kormidelní zařízení se dvěma motorovými pohonnými jednotkami musí mít nejméně dva zdroje energie.
5.04.2.
Není-li druhý zdroj energie pro motorovou pohonnou jednotku během plavby trvale k dispozici, musí být po dobu potřebnou k jeho nastartování zajištěn vyrovnávací systém s dostatečnou kapacitou.
5.04.3.
Hlavní zdroj pro kormidelní zařízení nesmí sloužit jako zdroj elektrické energie pro jiné silové spotřebiče.
5.05.
Ruční pohon
5.05.1.
Kormidelní kolo ručního pohonu nesmí být poháněno motorovou pohonnou jednotkou.
5.05.2.
Bez ohledu na polohu kormidla musí být při automatickém zapnutí ručního pohonu znemožněn zpětný chod kormidelního kola.
5.06.
Zařízení kormidlovacích propelerů, vodometů a cykloidních (Voith-Schneider) propelerů a příďová dokormidlovací zařízení
5.06.1.
Je-li dálkové ovládání ke změně směru u zařízení kormidlovacích propelerů, vodometů, cykloidních (Voith-Schneider) propelerů nebo příďového dokormidlovacího zařízení elektrické, hydraulické nebo pneumatické, musí být plavidlo vybaveno dvěma navzájem nezávislými ovládacími systémy mezi kormidelnou a propelerem nebo příďovým dokormidlovacím zařízením, které přiměřeně splňují požadavky čl. 5.01 až 5.05. Tento odstavec se na dokormidlovací zařízení nevztahuje, není-li zapotřebí k dosažení požadované manévrovatelnosti.
5.06.2.
Je-li plavidlo vybaveno dvěma nebo více na sobě nezávislými kormidlovacími propelery, vodomety, cykloidními (Voith-Schneider) propelery nebo příďovými dokormidlovacími zařízeními, není druhý ovládací systém nutný, je-li při poruše jednoho zařízení u plavidla zachována dostatečná manévrovatelnost.
5.07.
Ukazatele a kontrolní zařízení
5.07.1.
Poloha kormidla musí být jasně patrná z ovládacího stanoviště. Je-li ukazatel polohy kormidla elektrický, musí mít vlastní napájení.
5.07.2.
Na ovládacím stanovišti musí být optický a akustický poplašný systém, který signalizuje
a)
pokles hladiny oleje v hydraulických nádržích pod nejnižší přípustnou úroveň v souladu s čl. 5.03.2 a pokles provozního tlaku v hydraulické soustavě,
b)
výpadek napájení ovládacího prvku řízení,
c)
výpadek napájení pohonných jednotek a
d)
poruchu předepsaných vyrovnávacích systémů.
5.08.
Pravidelné prohlídky
5.08.1.
Prohlídku správnosti instalace kormidelního zařízení se strojním pohonem provede subjekt pověřený prohlídkami. Za účelem ověření technické způsobilosti kormidelního zařízení může být vyžadováno předložení těchto dokladů:
a)
popis kormidelního zařízení,
b)
výkresy a informace o pohonných jednotkách kormidelního stroje a ovládacích prvcích řízení,
c)
informace o kormidelním stroji,
d)
schéma elektrického zapojení a
e)
návod k obsluze kormidelního zařízení.
5.08.2.
Funkce celého kormidelního zařízení se kontroluje při zkušební plavbě.
5.08.3.
Prohlídka musí zahrnovat alespoň:
a)
kontrolu souladu se schválenými výkresy a při pravidelné prohlídce, zda byly provedeny úpravy kormidelního zařízení;
b)
kontrolu funkčnosti kormidelního zařízení pro všechny provozní možnosti;
c)
vizuální kontrolu a zkoušku těsnosti hydraulických prvků, zejména ventilů, potrubí, hydraulických hadic, hydraulických válců, hydraulických čerpadel a hydraulických sacích košů;
d)
vizuální kontrolu elektrických prvků, zejména relé, elektromotorů a bezpečnostních zařízení a
e)
kontrolu optických a akustických kontrolních zařízení.
5.09.
Regulátory rychlosti otáčení plavidla
5.09.1.
Regulátory rychlosti otáčení plavidla a jejích součásti musí splňovat požadavky čl. 6.03.5.
5.09.2.
Správná funkce regulátoru rychlosti otáčení plavidla se musí zobrazovat na ovládacím stanovišti pomocí zelené kontrolky. Musí být kontrolován výpadek napájecího napětí nebo jeho nepřípustné kolísání a nepřípustné snížení rychlosti otáček gyroskopu.
5.09.3.
Je-li plavidlo vybaveno kromě regulátoru rychlosti otáčení plavidla i jiným kormidelním zařízením, musí být možné z ovládacího stanoviště jednoznačně rozlišit, které z těchto zařízení bylo zapnuto. Musí být možné přepnout neprodleně z jednoho zařízení na druhé. Regulátor rychlosti otáčení plavidla nesmí mít vliv na ostatní kormidelní zařízení.
5.09.4.
Elektrické napájení regulátoru rychlosti otáčení plavidla musí být nezávislé na jiných elektrických spotřebičích.
5.09.5.
Gyroskopy, detektory a ukazatele rychlosti otáčení použité v regulátorech rychlosti otáčení plavidla musí splňovat minimální požadavky a zkušební postupy pro ukazatele rychlosti otáčení.
KAPITOLA 6
KORMIDELNA
6.01.
Obecná ustanovení
6.01.1.
Kormidelna musí být zařízena tak, aby umožňovala soustavný výkon povinností kormidelníka během plavby.
6.01.2.
Z ovládacího stanoviště musí být výhled ve všech směrech. Oblast omezeného výhledu kormidelníka před přídí převozní lodě nesmí překročit dvě délky lodi vzhledem k hladině vody. K dalšímu zmenšení oblasti omezeného výhledu lze použít vhodné elektronické přístroje.
6.01.3.
Okna použitá v kormidelně musí být vyrobena z bezpečnostního skla a musí mít světelnou propustnost nejméně 75 %. Čelní okna na stanovišti vůdce plavidla musí být vybavena antireflexní skly nebo upevněna tak, aby účinně znemožňovala odrazy. Tento požadavek je považován za splněný, jsou-li okna vykloněna od svislé roviny směrem ven, a to ve vnějším úhlu nejméně 10° a nejvýše 25°.
6.01.4.
Za běžných provozních podmínek nesmí hladina akustického tlaku hluku způsobeného plavidlem měřená na ovládacím stanovišti v úrovni kormidelníkovy hlavy překročit 70 dB(A). Měření hluku se provádí dle normy ES-TRIN.
6.02.
Obecné požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení
6.02.1.
Ovládací prvky potřebné k ovládání převozní lodě se musí snadno přestavovat do provozní polohy. Provozní poloha musí být jednoznačně jasná.
6.02.2.
Kontrolní přístroje musí být snadno čitelné. Jejich osvětlení musí být plynule regulovatelné až do úplného vypnutí. Světelné zdroje nesmí být rušivé a nesmí zhoršovat čitelnost kontrolních přístrojů.
6.02.3.
Musí být jednoznačně zjistitelné, zda je zařízení v provozu. Je-li jeho fungování signalizováno pomocí kontrolky, musí být tato zelená.
6.02.4.
Jakákoli nesprávná funkce nebo porucha systémů, jejichž monitorování je předepsáno, musí být signalizována pomocí červených výstražných světel.
6.02.5.
Při rozsvícení červených výstražných světel musí současně zaznít zvukový výstražný signál. Zvukové výstražné signály mohou být dány jako jeden hromadný signál. Hladina akustického tlaku tohoto signálu musí překročit maximální hladinu akustického tlaku okolního hluku na ovládacím stanovišti nejméně o 3 dB(A). Měření akustického hluku se provádí dle normy ES-TRIN. Zvukový výstražný signál musí být možné vypnout. Vypnutím se nesmí zabránit tomu, aby výstražný signál byl opět spuštěn v případě jiné nesprávné funkce. Červená výstražná světla lze vypnout teprve po odstranění závady.
6.03.
Zvláštní požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení hlavních motorů a kormidelního zařízení převozní lodě s vlastním pohonem
6.03.1.
Z ovládacího stanoviště musí být možné ovládat a sledovat hlavní motory a kormidelní zařízení.
6.03.2.
Každý hlavní motor musí být ovládán jednou samostatnou pákou pohybující se po oblouku kruhu ve svislé rovině víceméně rovnoběžné s podélnou osou plavidla. Pohyb páky vpřed musí způsobit pohyb plavidla dopředu a pohyb páky k zádi musí způsobit pohyb plavidla nazpět. K použití spojky a změně směru dochází, pokud je páka přibližně v neutrální poloze. Páka musí do neutrální polohy zaklapnout.
6.03.3.
Musí se zobrazovat směr náporu přenášeného na plavidlo pohonem a počet otáček propulsoru nebo hlavních motorů.
6.03.4.
Na ovládacím stanovišti se musí nacházet signální a kontrolní zařízení podle čl. 5.07.2, čl. 7.03.3 a čl. 7.05.14.
6.03.5.
Pro plavidla s kormidelnou uspořádanou k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru se přiměřeně použijí požadavky ES-TRIN. Používají-li se regulátory rychlosti otáčení plavidla musí přiměřeně splňovat požadavky ES-TRIN.
6.03.6.
V případě kormidlovacích propelerů, vodometů, cykloidních (Voith-Schneider) propelerů a příďového dokormidlovacího zařízení jsou přípustné rovnocenné ovládací prvky a signální a kontrolní zařízení. Požadavky v čl. 6.03.1 až 6.03.4 platí přiměřeně s ohledem na zvláštní vlastnosti a zvolené uspořádání aktivních kormidlovacích a propulzních jednotek uvedených ve větě první. Podobně jako v případě čl. 6.03.2 musí být každá jednotka ovládaná pákou pohybující se po oblouku kruhu ve svislé rovině víceméně rovnoběžné se směrem síly pohonné jednotky. Z polohy páky musí být jednoznačně rozpoznatelný směr síly propulze působící na plavidlo. Jestliže kormidlovací propeler nebo cykloidní (Voth-Schneider) propeler není ovládán pákou, nemusí být požadováno splnění požadavků čl. 6.03.2. Obdobně to platí při ovládání plavidla elektronicky s použitím joysticku. Tyto odchylky musí být uvedeny v osvědčení plavidla.
6.04.
Signální světla, světelné a zvukové signály
6.04.1.
V kormidelně nebo na ovládacím stanovišti musí být umístěny kontrolky nebo rovnocenná zařízení ke kontrole signálních světel, není-li možné kontrolu provádět přímo.
6.04.2.
Na plavidle mohou být použity pouze návěstní svítilny splňující požadavky na signální světla podle jiného právního předpisu.
6.05.
Radarové vybavení, ukazatel rychlosti otáčení plavidla, zařízení pro sledování polohy a pohybu plavidel a zařízení pro zobrazování elektronických plavebních map
6.05.1.
U plavidel vybavených radarem musí tato zařízení splňovat technické požadavky stanovené v normě ES-TRIN.
6.05.2.
U plavidel vybavených zařízením ke sledování polohy a pohybu plavidel v rámci vnitrozemského systému automatické identifikace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické specifikace pro systémy sledování polohy a pohybu12) a zařízením k zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické specifikace pro systém zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu13) musí tato zařízení splňovat technické požadavky stanovené v normě ES-TRIN.
6.06.
Zařízení pro vnitřní komunikaci na plavidle
6.06.1.
Na převozní lodi s kormidelnou, která neumožňuje přímou komunikaci s cestujícími, musí být k dispozici zařízení pro vnitřní komunikaci na plavidle.
6.06.2.
Přiměřeně to platí pro plovoucí zařízení služeb, na kterém jsou uzavřené prostory. Z ovládacího stanoviště musí být možné navázat spojení s prostory pro posádku anebo lodní personál. Příjem musí být na všech místech těchto vnitřních komunikačních linek uskutečňován pomocí reproduktoru a vysílání pevným mikrofonem nebo rovnocenným technickým zařízením.
6.07.
Poplašný systém
6.07.1.
Na převozní lodi s uzavřeným prostorem nebo na plovoucím zařízení služeb s uzavřeným prostorem musí být poplašný systém, pomocí něhož lze spustit akustický výstražný signál v uzavřených obytných prostorách, strojovnách a prostorách pro cestující nebo zákazníky.
6.07.2.
Ovládající osoba musí mít v dosahu tlačítko „vypnuto/zapnuto“ pro ovládání poplašného signálu.
6.07.3.
Hladina akustického tlaku výstražného signálu v obytných prostorech nesmí být menší než 75 dB(A). Ve strojovnách a strojovnách čerpadel musí mít výstražný signál podobu blikajícího světla, které je viditelné ze všech stran a jednoznačně rozeznatelné na všech místech. Měření akustického tlaku výstražného signálu se provádí dle normy ES-TRIN.
6.08.
Vytápění a větrání
6.08.1.
Kormidelna, která je uzavřeným prostorem musí být vybavena účinnou a regulovatelnou vytápěcí a větrací soustavou.
KAPITOLA 7
KONSTRUKCE STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ
7.01.
Obecná ustanovení
7.01.1.
Strojní zařízení a jejich připojené soustavy a zařízení musí být navrženy, vyrobeny a instalovány v souladu s principy dobré praxe.
7.01.2.
Tlakové nádoby určené pro provoz plavidla musí být zkontrolovány subjektem pověřeným prohlídkami za účelem ověření, že jsou bezpečné pro provoz:
a)
před svým prvním uvedením do provozu,
b)
před opětovným uvedením do provozu po jakékoli úpravě nebo opravě a
c)
pravidelně nejméně každých pět let.
Kontrola musí zahrnovat vnitřní a vnější prohlídku. Nádoby se stlačeným vzduchem, jejichž vnitřní prostory nelze podrobit řádné kontrole, nebo během vnitřní prohlídky nelze jasně stanovit jejich stav, musí být podrobena dalšímu nedestruktivnímu zkoušení nebo hydraulické tlakové zkoušce. Doklad o provedení kontroly obsahuje datum, závěr kontroly a podpis subjektu pověřeného prohlídkami.
7.02.
Bezpečnost provozu
7.02.1.
Strojní zařízení musí být umístěna a upevněna tak, aby byla dostatečně přístupná pro obsluhu a údržbu a aby neohrožovala osoby, které tyto úkony provádějí. Strojní zařízení musí být zabezpečena proti náhodnému spuštění.
7.02.2.
Hlavní motory, pomocná zařízení, kotle a tlakové nádoby a jejich příslušenství musí být vybaveny bezpečnostními prvky.
7.02.3.
Motory pohánějící tlakové a sací ventilátory větrací soustavy musí být možné zastavit z vnějšího prostoru, než ve kterém jsou umístěny, a z prostoru mimo strojovny.
7.02.4.
Spojovací prvky potrubí (hadice) pro palivo, mazací olej a oleje (včetně hydraulických kapalin) používané v soustavách pro přenos síly a v ovládacích, pohonných a topných soustavách musí být vybaveny kryty nebo jinou vhodnou ochranou, aby se zamezilo rozstřiku nebo prosáknutí paliva nebo oleje na horké plochy, do vstupů sání vzduchu strojního zařízení nebo do jiných zdrojů vznícení. Počet spojovacích prvků v těchto potrubních soustavách musí být co nejmenší.
7.02.5.
Pružné spoje potrubí jsou povoleny, s výjimkou strojoven, v těchto soustavách:
a)
drenážní a balastní,
b)
palivové a olejové,
c)
požárních a mytí paluby,
d)
větracích, měřících a plnících,
e)
sanitárního odpadu (kanalizace) a
f)
pitné vody.
Ve strojovnách mohou tyto spoje být použity za podmínky, že jsou nehořlavé.
7.02.6.
Materiál pružných spojů musí být odolný proti působení dopravovaného média.
7.02.7.
U pružných spojení je dovoleno používat hotové spojky s koncovkami (příruby nebo šroubení). Tyto spoje musí být na dobře viditelných a přístupných místech.
7.03.
Pohonné zařízení
7.03.1.
Pro strojní pohon jsou povoleny pouze:
a)
vznětové motory,
b)
elektrické motory,
c)
zážehové přívěsné motory.
7.03.2.
Pohonné zařízení plavidla se strojním pohonem musí být možné rychle a spolehlivě uvést do chodu, zastavit a uvést do zpětného chodu.
7.03.3.
Pomocí vhodných zařízení, která v případě dosažení kritické hladiny spouštějí poplašný signál, je u převozní lodě poháněné spalovacím motorem nutno sledovat
a)
teplotu chladící vody hlavních motorů,
b)
tlak mazacího oleje u hlavních motorů a převodovek a
c)
tlak oleje a vzduchu u reverzačních jednotek hlavních motorů, reverzních převodovek nebo vrtulí.
7.03.4.
U plavidla s jedním hlavním motorem se tento motor nesmí automaticky vypínat s výjimkou ochrany proti zvýšení otáček.
7.03.5.
U plavidel s jedním hlavním motorem může být tento motor opatřen automatickým zařízením ke snížení počtu otáček motoru pouze tehdy, je-li automatické snížení počtu otáček motoru v kormidelně signalizováno vizuálně i zvukově a zařízení ke snížení počtu otáček motoru lze vypnout ze stanoviště kormidelníka.
7.03.6.
Hřídel musí být uložena tak, aby nemohlo dojít k úniku maziv znečišťujících vodu.
7.04.
Výfuková soustava spalovacího motoru
7.04.1.
Všechny výfukové plyny musí být z plavidla odváděny.
7.04.2.
Výfukové potrubí musí být sestaveno tak, aby do žádné části plavidla nepronikaly výfukové plyny z výfukových potrubí. Výfuková potrubí procházející obytnými prostory nebo kormidelnou musí mít v těchto prostorech plynotěsné ochranné opláštění. Mezera mezi výfukovým potrubím a plynotěsným ochranným opláštěním musí umožnit přívod vnějšího vzduchu.
7.04.3.
Výfuková potrubí musí být uspořádána a chráněna tak, aby nemohla způsobit požár.
7.04.4.
Ve strojovnách musí být výfukové potrubí vhodně tepelně izolováno, nebo chlazeno. V prostorech mimo strojovnu postačuje ochrana před dotykem.
7.05.
Palivové nádrže, potrubí a příslušenství
7.05.1.
Kapalné palivo musí být skladováno v ocelových nádržích, nebo v nádržích označených značkou shody CE se schváleným typem, které buď jsou nedílnou součástí lodního trupu, nebo jsou k lodnímu trupu pevně připevněny. Palivové nádrže nesmějí mít společné dělicí stěny s nádržemi na pitnou vodu.
7.05.2.
Nádrže, jejich potrubí a další příslušenství musí být uloženy a uspořádány tak, aby palivo ani palivové výpary nemohly náhodně uniknout do plavidla. Ventily nádrží určené k odběru vzorku paliva nebo odvádění vody musí být vybaveny automatickým zavíráním.
7.05.3.
Před kolizní přepážkou nesmějí být umístěny žádné palivové nádrže.
7.05.4.
Palivové nádrže a jejich armatury nesmějí být umístěny přímo nad pevně vestavěnými motory nebo jejich výfukovým potrubím.
7.05.5.
Plnicí otvory palivových nádrží musí být zřetelně označeny.
7.05.6.
Vyústění plnicích potrubí palivových nádrží, kromě nádrží plněných pro denní spotřebu, musí být na palubě. Nádrže musí být opatřeny odvětrávacím potrubím vyústěným do vnějšího ovzduší nad palubou, které je uspořádáno tak, aby do něj nemohla vniknout voda. Vnitřní průměr odvětrávacího potrubí musí být nejméně 18 mm. Jsou-li nádrže navzájem propojené, musí průřez spojovacího potrubí činit nejméně 1,25násobek průřezu plnicího potrubí.
7.05.7.
S výjimkou nádrží namontovaných přímo na motoru, musí být rozvodné potrubí kapalného paliva přímo na výstupu z nádrže vybaveno rychlouzavíracím ventilem, který lze obsluhovat z paluby, i když jsou dotyčné prostory uzavřeny. Je-li provozní zařízení kryté, víko nebo kryt nesmí být uzamykatelné. Provozní zařízení s rychlouzavíracím ventilem musí být označeno červeně. Je-li zařízení kryté, musí být kryt nebo víko označeny symbolem pro rychlouzavírací ventil podle obrázku 9 v dodatku I k této příloze.
7.05.8.
Ustanovení 7.05.7 se nevztahuje na přenosné palivové nádrže do objemu 25 l, umístěných v odvětrávaných prostorech s min. průřezem větracích otvorů 3000 mm2.
7.05.9.
Palivová potrubí, jejich spojovací prvky (hadice), těsnění a armatury musí být vyrobeny z materiálu, který vydrží mechanické, chemické a tepelné namáhání, které lze předpokládat. Palivová potrubí nesmí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná jejich kontrola po celé délce.
7.05.10.
Palivové nádrže převozní lodě plující volně musí být opatřeny vhodným zařízením pro měření množství paliva.
7.05.11.
Palivové nádrže musí být chráněny při jejich plnění před rozlitím paliva pomocí odpovídajících technických zařízení plavidla.
7.05.12.
Jsou-li palivové nádrže opatřeny automatickým plnícím zařízením, musí čidla zastavit plnění, je-li nádrž plná z 97 %.
7.05.13.
Palivové nádrže musí být vybaveny otvory s těsnými uzávěry, které umožňují čištění a kontrolu.
7.05.14.
Palivové nádrže přímo zásobující hlavní motory a motory potřebné pro bezpečný provoz převozní lodě plující volně musí být vybaveny zařízením, které dává v kormidelně vizuální a zvukový signál v případě, že hladina naplnění palivem již nezaručuje bezpečný provoz.
7.05.15.
Ustanovení 7.05.14 se nevztahuje na přenosné palivové nádrže.
7.06.
Skladování mazacího oleje a olejů používaných v soustavách pro přenos sil a v ovládacích, pohonných a topných soustavách, potrubí a příslušenství
7.06.1.
Oleje se skladují v ocelových nádržích, které buď jsou nedílnou součástí lodního trupu, nebo jsou k lodnímu trupu pevně připevněny. Vyžaduje-li to konstrukce plavidla, lze použít rovnocenný nehořlavý materiál.
7.06.2.
Nádrže na oleje, jejich potrubí a další příslušenství musí být uloženy a uspořádány tak, aby olej ani jeho výpary nemohly náhodně uniknout do plavidla.
7.06.3.
Před kolizní přepážkou nesmějí být umístěny žádné nádrže na olej.
7.06.4.
Nádrže na mazací olej a jejich armatury nesmějí být umístěny přímo nad motory nebo výfukovým potrubím.
7.06.5.
Plnicí otvory nádrží na olej musí být zřetelně označeny.
7.06.6.
Potrubí pro olej, jejich spojovací prvky (hadice), těsnění a armatury musí být vyrobeny z materiálu, který vydrží mechanické, chemické a teplené namáhání, které lze předpokládat. Potrubí nesmí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná jejich kontrola po celé délce.
7.06.7.
Nádrže na olej musí být opatřeny vhodným zařízením pro měření jejich obsahu. Měřicí zařízení musí být dobře čitelné až po nejvyšší hladinu plnění nádrže. Skleněné stavoznaky musí být účinně chráněny před nárazy, musí být na dolním konci opatřeny automatickým uzavíracím zařízením a na horním konci připojeny k nádržím nad nejvyšší hladinou jejich plnění. Materiál použitý k výrobě skleněných stavoznaků se při běžné okolní teplotě nesmí deformovat. Měřicí trubky nesmějí být vyústěny v obytných prostorech. Měřicí trubky vyústěné ve strojovně nebo kotelně musí být opatřeny vhodným samouzavíracím zařízením.
7.07.
Odvodnění a drenážní soustavy
7.07.1.
Každý vodotěsný úsek plavidla musí být možno odvodnit zvlášť. Tento požadavek se nevztahuje na vodotěsné úseky, které jsou během provozu obvykle hermeticky utěsněny.
7.07.2.
Převozní loď nebo plovoucí zařízení služeb musí mít dvě samostatná drenážní čerpadla, která nesmějí být instalována ve stejném prostoru. Nejméně jedno čerpadlo musí mít strojní pohon. U převozní lodě a plovoucího zařízení služeb s výtlakem nepřesahujícím 250 t však postačuje jedno čerpadlo s ručním nebo strojním pohonem. Všechna předepsaná čerpadla musí být možno použít ve všech vodotěsných úsecích.
7.07.3.
Minimální výkon
Q1=0,1×d12l/min;
d1 je vypočteno podle vzorce:
d1=1,5×LB+H+25mm.
Minimální výkon Q2 druhého drenážního čerpadla se vypočte podle tohoto vzorce:
Q2=0,1×d22l/min;
d2 je vypočteno podle vzorce:
d2=1,5×lB+H+25mm.
Hodnota d2 však nesmí být vyšší než hodnota d1.
K výpočtu Q2 se použije délka nejdelšího vodotěsného úseku.
V těchto vzorcích:
l je délka příslušného vodotěsného úseku v m;
d1 je vypočtený vnitřní průměr hlavního drenážního potrubí v mm;
d2 je vypočtený vnitřní průměr potrubních větví v mm.
7.07.4.
Jsou-li drenážní čerpadla připojena k drenážní soustavě, drenážní potrubí musí mít vnitřní průměr nejméně d1 v mm a potrubní větve musí mít vnitřní průměr nejméně d2 v mm. U plavidel délky do 25 m lze hodnoty d1 a d2 snížit na 35 mm.
7.07.5.
Jsou povolena jen samonasávací drenážní čerpadla.
7.07.6.
Pro každý odvodňovaný úsek plavidla s plochým dnem širší než 5 m musí být instalován alespoň jeden sací koš na levoboku i pravoboku plavidla.
7.07.7.
Zadní kolizní prostor musí být možné odvodnit pomocí snadno dostupné, automaticky uzavíratelné armatury.
7.07.8.
Potrubní větve jednotlivých úseků musí být spojené do hlavního drenážního potrubí pomocí uzavíratelných zpětných ventilů. Úseky nebo jiné prostory umožňující pojmout zátěž (balast) mohou být zapojeny do drenážní soustavy pouze přes jednoduché uzavírací zařízení. Tyto prostory se zaplní zátěžovou vodou pomocí zátěžového potrubí, které je trvale nainstalováno a je nezávislé na drenážním potrubí, nebo pomocí potrubních větví, které lze připojit na hlavní drenážní potrubí pomocí ohebného potrubí (hadic) nebo pružných přechodových kusů.
7.07.9.
Sběrné prostory dna (nádní) podpalubních prostor musí být vybaveny pro měření nebo kontrolu jejich zaplnění.
7.07.10.
Je-li na plavidle drenážní soustava s trvale instalovaným potrubím, musí být drenážní potrubí sběrných prostor určené ke sběru zaolejované vody vybaveno uzávěry, které subjekt pověřený prohlídkami opatřil plombou. Počet a umístění těchto uzávěrů se uvede v osvědčení plavidla.
7.07.11.
Uzamknutí uzávěrů se považuje za rovnocenné zaplombování, jestliže klíče k zámkům uzávěrů jsou odpovídajícím způsobem označeny a uchovávány na označeném a snadno dostupném místě ve strojovně.
7.08.
Uložení zaolejované vody
7.08.1.
Na plavidle s hlavním nebo pomocným motorem musí být možné skladovat zaolejovanou vodu, která se nashromáždila během provozu. Za tímto účelem se za místo uložení považuje sběrný prostor nade dnem strojovny (nádní).
7.09.
Hluk vydávaný plavidly
7.09.1.
Hluk vydávaný plavidlem během plavby, zejména hluk způsobený sáním a výfukem motoru, musí být odpovídajícím způsobem tlumen.
7.09.2.
Hluk vydávaný převozní lodí s vlastním strojním pohonem během plavby v místě vzdáleném 25 m od boku plavidla nesmí překročit 75 dB(A).
7.09.3.
Hluk vydávaný plovoucím zařízením nebo převozní lodí se strojním pohonem v klidu v místě vzdáleném 25 m od boku plavidla nesmí překročit 65 dB(A).
7.09.4.
Měření hluku se provádí dle normy ES-TRIN.
KAPITOLA 8
EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE SPALOVACÍCH MOTORŮ A EMISE HLUKU
8.01.
Spalovací motor použitý na plavidle musí splňovat požadavky normy ES-TRIN, nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech nebo vyhlášky o vedení rejstříku malých plavidel a technické způsobilosti malých plavidel, převozních lodí a plovoucích zařízení k provozu na vodních cestách.
8.02.
Splnění mezních hodnot emisí výfukových plynů u motorů se dokládá příslušným certifikátem nebo prohlášením o shodě.
8.03.
Spalovací motor je instalován na plavidle a udržován podle instrukce výrobce, aby bylo zajištěno plnění stanovených limitů výfukových emisí a emisí hluku.
KAPITOLA 9
ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ
9.01.
Obecná ustanovení
9.01.1.
Neexistují-li zvláštní požadavky na určitá zařízení a jejich části, považuje se stupeň bezpečnosti a provedení za uspokojivý, pokud jsou v souladu s platnou elektrotechnickou normou, na kterou je zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, nebo stanovené v harmonizované nebo určené normě2), na kterou je zveřejněn odkaz ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
9.01.2.
Provozovatel nebo vlastník plavidla musí uchovávat a aktualizovat tyto doklady:
a)
přehledná schémata celého elektrického zařízení,
b)
schémata zapojení pro hlavní, nouzový a distribuční rozvaděč s nejdůležitějšími technickými údaji, např. velikost proudu a jmenovitý proud jističů a ovladačů,
c)
údaje o výkonu elektrických strojů a zařízení a
d)
údaje o druhu kabelů a o průřezu vodičů.
9.01.3.
Elektrické zařízení musí zajistit bezchybnou funkčnost v trvalém náklonu až do 15° a okolní teplotu od 0 °C do +40 °C a teplotu na plavidle od -20 °C do +40 °C.
9.01.4.
Elektrická a elektronická zařízení a přístroje musí být plně přístupné a jejich údržba musí být snadná.
9.02.
Systémy napájení elektrickou energií
9.02.1.
Dostatečné dimenzování napájení je nutno prokázat výkonovou bilancí. V úvahu lze vzít přiměřený faktor současnosti.
9.03.
Ochrana před dotekem, vniknutím pevných těles a průsakem vody
9.03.1.
Druh minimální ochrany u pevně namontovaných částí zařízení musí odpovídat údajům uvedeným v tabulce.
MístoDruh minimální ochrany (podle publ. ČSN EN 60529)
GenerátoryMotoryTransformátoryPanely,
Rozvaděče,
Spínače		Montážní
příslušenství		Osvětlovací zařízení
Provozní prostory, strojovny, oddělení pro kormidelní strojIP 22IP 22IP 22 (2)IP 22 (1)
(2)		IP 44IP 22
Skříňky na akumulátory a barvyIP 44
u. (Ex) (3)
Otevřené paluby a ovládací stanovištěIP 55IP 55IP 55IP 55
KormidelnaIP 22IP 22IP 22IP 22IP 22
Kajuty a vnitřní prostory pro cestující a zákazníky kromě sociálních zařízení a umývárenIP 22IP 20IP 20
Sociální zařízení a umývárnyIP 44IP 44IP 44IP 55IP 44
(1) Pokud přístroje uvolňují velké teplo: IP 12
(2) Pokud přístroje nebo panely nemají tento druh ochrany, musí jejich umístění splňovat podmínky platné pro tento druh ochrany.
(3) Elektrické zařízení typu s osvědčenou bezpečností podle
a) evropských norem EN 50014:1997; 50015:1998; 50016:2002; 50017:1998; 50018:2000; 50019:2000 a 50020:2002 v platném znění
nebo
b) publikace souboru ČSN EN 60079 v platném znění a edici.
9.04.
Ochrana před výbuchem
9.04.1.
Pouze nevýbušné elektrické zařízení lze instalovat v prostorech, v nichž se mohou akumulovat potenciálně výbušné plyny nebo směsí plynů, např. oddělení určená pro akumulátory nebo skladování vysoce hořlavých výrobků. V těchto prostorech nelze instalovat spínače osvětlení nebo jiných elektrických přístrojů. Ochrana před výbuchem musí vzít v úvahu vlastnosti potenciálně výbušných plynů nebo směsí plynů, které mohou vzniknout (skupina výbušnosti, teplotní třída).
9.05.
Ochranné uzemnění
9.05.1.
Systémy s napětím vyšším než 50 V musí být uzemněny.
9.05.2.
Kovové části, u nichž může dojít k dotyku a které při běžném provozu nejsou pod napětím, např. rámy a kryty motorů, přístroje a osvětlovací zařízení, musí být uzemněny samostatně, pokud nejsou v elektrickém kontaktu s lodním trupem.
9.05.3.
Kryty přenosných elektrických spotřebičů a přenosných přístrojů musí být při běžném provozu uzemněny pomocí dodatečného uzemňovacího vodiče v přívodním kabelu. Toto ustanovení neplatí v případě použití ochranného izolačního transformátoru a pro přístroje opatřené ochrannou izolací (dvojitá izolace).
9.05.4.
Průřez uzemňovacích vodičů nesmí být menší, než jsou hodnoty uvedené v tabulce:
Průřez vnějších vodičů
[mm2]		Minimální průřez uzemňovacích vodičů
v izolovaných kabelech [mm2]uložených samostatně [mm2]
od 0,5 do 4stejný průřez jako u vnějšího vodiče4
více než 4 až 16stejný průřez jako u vnějšího vodičestejný průřez u vnějšího vodiče
více než 16 až 351616
více než 35 až 120poloviční průřez vnějšího vodičepoloviční průřez vnějšího vodiče
více než 1207070
9.06.
Nejvyšší přípustná napětí
9.06.1.
Na plavidle nesmí být instalována zařízení s napětím vyšším, než je uvedeno v tabulce:
Druh zařízeníNejvyšší přípustné napětí
Stejnosměrný
proud		Jednofázový
střídavý
proud		Třífázový
střídavý
proud
a) Pohonná a vytápěcí zařízení včetně vývodů pro obecné použití250 V250 V500 V
b) Světelná, komunikační, povelová a informační zařízení včetně vývodů pro obecné použití250 V250 V-
c) Vývody pro napájení přenosných přístrojů používaných na otevřených palubách nebo v omezených nebo vlhkých kovových uzavřených prostorech kromě bojlerů a nádrží:
1. všeobecně50 V (1)50 V (1)-
2. při použití ochranného izolačního transformátoru pro jediné zařízení-250 V (2)-
3. při použití zařízení s ochrannou (dvojitou) izolací250 V250 V-
4. při použití proudových chráničů-250 V500 V
d) Přenosné elektrické spotřebiče např. elektrická zařízení pro kontejnery, motory, ventilátory a mobilní čerpadla, která během provozu nejsou obvykle přenášena a jejichž vodící součásti, u nichž může dojít k dotyku, jsou uzemněny pomocí uzemňovacího vodiče v propojovacím kabelu, a které kromě tohoto uzemňovacího vodiče jsou připojeny k lodnímu trupu svou polohou nebo dodatečným vodičem250 V250 V500 V
e) Vývody pro napájení přenosných přístrojů používaných v bojlerech a v nádržích50 V50 V-
(1) V případě napětí ze sítí s vyšším napětím je nutno použít galvanické oddělení (bezpečnostní transformátor).
(2) Všechny póly sekundárního obvodu musí být izolovány od země.
9.06.2.
Odchylně od čl. 9.06.1 jsou přípustná vyšší napětí, jsou-li uplatněna nezbytná ochranná opatření:
a)
pro pohonná zařízení, jejichž výkonnost to vyžaduje, nebo
b)
pro speciální palubní zařízení, například rádiové zařízení a zapalování.
9.07.
Rozvodné systémy
9.07.1.
Pro stejnosměrný a jednofázový střídavý proud jsou přípustné tyto rozvodné systémy:
a)
dvouvodičové systémy, z nichž je jeden uzemněn (L1/N/PE) = (síť TN-S),
b)
jednovodičové systémy využívající principu zpětného vedení lodním trupem, pouze pro místní zařízení (např. startéry spalovacích motorů, katodová ochrana) = (síť PELV) a
c)
dvouvodičové systémy izolované od lodního trupu (L1/L2/PE) = (síť IT).
9.07.2.
Pro třífázový střídavý proud jsou přípustné tyto rozvodné systémy:
a)
čtyřvodičové systémy s uzemněním nulového bodu nevyužívající princip zpětného vedení lodním trupem (L1/L2/L3/N/PE) = (síť TN-S),
b)
třívodičové systémy izolované od lodního trupu (L1/L2/L3/PE) = (síť IT) a
c)
třívodičové systémy s uzemněním nulového bodu využívající princip zpětného vedení lodním trupem, nejsou však přípustné pro koncové obvody (L1/L2/L3/PEN).
9.07.3.
Mohou být použity jiné systémy zajišťující obdobné technické parametry a stejnou úroveň bezpečnosti.
9.08.
Břehové přípojky nebo jiné vnější sítě
9.08.1.
Napájecí vedení z břehových sítí nebo jiných vnějších sítí k zařízením energetické sítě plavidla musí mít pevné spojení na plavidle v podobě pevných vývodů nebo pevných zásuvek. Kabelové spojky nesmí být vystaveny zatížení v tahu.
9.08.2.
Pokud přívodní napětí převyšuje 50 V, musí být trup plavidla účinně uzemněn. Uzemňovací zásuvka musí být označena.
9.08.3.
Spínací zařízení pro přípojky musí být uspořádána tak, aby se zamezilo souběžnému provozu generátoru energetické sítě plavidla a pobřežní energetické sítě nebo jiné vnější energetické sítě. Krátkodobý souběžný provoz je povolen při přechodu z jednoho systému na druhý bez přerušení napětí.
9.08.4.
Přípojka musí být chráněna před zkratem a přetížením.
9.08.5.
Na hlavním rozvaděči musí být umístěno zařízení indikující, je-li přívod ze břehu pod napětím.
9.08.6.
Musí být nainstalováno kontrolní zařízení, aby bylo možno v případě stejnosměrného proudu srovnat polaritu a u třífázového střídavého proudu sled fází mezi přípojkou a energetickou sítí plavidla.
9.08.7.
Návěstní tabulka vedle přípojky musí udávat
a)
opatření potřebná pro připojení břehové přípojky a
b)
druh proudu a jmenovité napětí a u střídavého proudu kmitočet.
9.09.
Napájení jiného plavidla
9.09.1.
Je-li elektrická energie dodávána na jiné plavidlo, je nutno použít samostatné přípojky. Při použití zásuvek k dodávce elektrické energie na jiné plavidlo pro jmenovitý proud více než 16 A, je nutno použít přístroje (např. spínače nebo blokovací zařízení), aby bylo zajištěno, že k zapojení a odpojení může dojít pouze tehdy, není-li vedení pod napětím.
9.09.2.
Kabelové spojky nesmí být vystaveny zatížení v tahu.
9.09.3.
Ustanovení čl. 9.08.3 až 9.08.7 se použijí obdobně.
9.10.
Generátory a motory
9.10.1.
Generátory a motory a jejich svorkovnice musí být přístupné pro prohlídky, měření a opravy. Druh ochrany musí odpovídat jejich umístění (viz čl. 9.03).
9.10.2.
Generátory poháněné hlavním motorem, vrtulovým hřídelem nebo pomocným agregátem určeným k jiným účelům musí být navrženy na rozsah otáček běžného provozu.
9.11.
Akumulátory
9.11.1.
Akumulátory musí být přístupné a uspořádány tak, aby se neposouvaly s pohyby plavidla. Nesmí být umístěny tam, kde by byly vystaveny nadměrnému teplu, extrémnímu chladu, ostřiku, páře nebo výparům. Akumulátory nesmí být umístěny v kormidelně, obytných prostorech ani podpalubních nákladových prostorech. Tento požadavek se nevztahuje na akumulátory pro přenosné přístroje nebo na akumulátory vyžadující nabíjecí příkon menší než 0,2 kW.
9.11.2.
Akumulátory vyžadující nabíjecí příkon přesahující 2,0 kW (vypočítaný z nejvyššího nabíjecího proudu a jmenovitého napětí akumulátoru a s přihlédnutím k charakteristické nabíjecí křivce nabíjecího přístroje) musí být umístěny ve zvláštním uzavřeném prostoru. Jsou-li umístěny na palubě, postačuje jejich uzavření ve skříni. Akumulátory vyžadující nabíjecí příkon nepřesahující 2 kW mohou být umístěny ve skříňce nebo v bedně, nejen nacházejí-li se na palubě, ale i pod palubou. Mohou být také umístěny ve strojovně nebo na jiném dobře větraném místě, pokud jsou chráněny proti padajícím předmětům nebo kapající vodě.
9.11.3.
Vnitřky všech prostorů, skříní, beden, krytů a dalších vestavěných částí určených pro akumulátory musí být chráněny proti škodlivému působení elektrolytu.
9.11.4.
Musí být zajištěno účinné větrání, jsou-li akumulátory instalovány v uzavřených prostorech, skříňkách nebo bednách. Větrání s nuceným prouděním vzduchu musí být k dispozici u nikl-kadmiových akumulátorů vyžadujících nabíjecí příkon více než 2 kW a u olověných akumulátorů vyžadujících nabíjecí příkon více než 3 kW. Vzduch musí vstupovat spodem a být vytlačován horem, aby se zajistilo úplné odvětrání plynů. Větrací kanály nesmí obsahovat zařízení, bránící průtoku vzduchu, např. uzavírací ventily.
9.11.5.
Požadovaný průtok vzduchu (Q) se vypočítá podle tohoto vzorce:
Q=0,11×I×nm3/h,
kde:
I = 1/4 maximálního proudu přípustného pro nabíjecí přístroj (A);
n = počet článků.
U vyrovnávacích akumulátorů v energetické síti plavidla mohou být uznány jiné způsoby výpočtu při zohlednění charakteristické nabíjecí křivky nabíjecího přístroje, pokud se tyto výpočty zakládají na příslušných normách.
9.11.6.
Používá-li se přirozená ventilace, průřez kanálů musí být dostatečný pro průtok vzduchu požadovaný při rychlosti 0,5 m/s. Nesmí být menší než 80 cm2 pro olověné akumulátory a menší než 120 cm2 pro nikl-kadmiové akumulátory.
9.11.7.
Používá-li se větrání s nuceným prouděním vzduchu, musí být k dispozici ventilátor, nejlépe sací, jehož motor je mimo proud plynu nebo vzduchu. Ventilátory musí být navrženy tak, aby se zabránilo tvorbě jisker při dotyku lopatek a skříně ventilátoru a tvorbě elektrostatického náboje.
9.11.8.
Na dveřích nebo krytech oddělení, skříní nebo beden obsahujících akumulátory musí být umístěny symboly „Zákaz manipulace s otevřeným ohněm“ podle obrázku 2 v dodatku I o minimálním průměru 10 cm.
9.12.
Spínací zařízení
9.12.1.
Elektrické rozvaděče a pulty
a)
Přístroje, spínače, pojistky a panelové přístroje musí být přehledně uspořádány a snadno dostupné pro údržbu a opravy. Vývody pro napětí do 50 V a pro napětí vyšší než 50 V musí být navzájem odděleny a řádně označeny.
b)
Pro všechny spínače a přístroje musí být na rozvaděčích připevněny štítky s označením obvodu. Pojistky musí být označeny jmenovitou velikostí proudu a obvodem.
c)
Nacházejí-li se přístroje s provozním napětím vyšším než 50 V za dveřmi, musí být součásti těchto přístrojů, které jsou pod napětím, chráněny před náhodným dotykem při otevřených dveřích (krytí IP 20).
d)
Materiály rozvaděčů musí mít dostatečnou mechanickou pevnost, musí být trvanlivé, nesmějí přispívat k šíření požáru a rovněž nasávat vodu a vlhkost.
e)
Jsou-li v elektrických rozvaděčích pojistky s velkou vypínací schopností, musí být uzavřeného typu a být vyrobeny z keramického nebo rovnocenného materiálu. Pojistky musí být možné je vyměnit bez nebezpečí pro obsluhu. Při výměně musí být k dispozici pomůcky a osobní ochranné prostředky.
9.12.2.
Spínače, ochranná zařízení
a)
Obvody generátorů a elektrických spotřebičů musí být chráněny před zkratem a přetížením ve všech neuzemněných vodičích. Pro tento účel mohou být použita spínací zařízení spouštěná při zkratu či přetížení nebo pojistky. Obvody pro napájení elektrických motorů pohonných jednotek (kormidelní zařízení) a jejich řídící obvody musí být chráněny pouze před zkratem. Pokud v obvodech jsou potřebné tepelné jističe, musí být nastaveny nejméně na dvojnásobek jmenovité velikosti proudu.
b)
Výstupy z hlavního rozvaděče k elektrickým spotřebičům s velikostí proudu více než 16 A musí být opatřeny spínači zátěže nebo síťovými vypínači.
c)
Elektrické spotřebiče pro pohon plavidla, kormidelní zařízení, ukazatel polohy kormidla, navigační nebo bezpečnostní systémy a elektrické spotřebiče se jmenovitou velikostí proudu více než 16 A musí být napájeny samostatnými obvody.
d)
Obvody elektrických spotřebičů potřebných pro pohon plavidla a jeho manévrování musí být napájeny přímo z hlavního rozvaděče.
e)
Vypínací zařízení je nutno zvolit podle jmenovité velikosti proudu, termické nebo dynamické pevnosti a vypínací kapacity. Spínače musí vypnout současně všechny vodiče pod napětím. Musí být rozpoznatelná spínací poloha.
9.12.3.
Měřící a kontrolní zařízení
a)
Obvody generátorů, akumulátorů a rozvaděčů musí být opatřeny měřícím a kontrolním zařízením, vyžaduje-li to bezpečný provoz zařízení.
b)
Neuzemněné sítě s napětím vyšším než 50 V musí být opatřeny detektorem zemního spojení vydávajícím vizuální i zvukový výstražný signál. U sekundárních zařízení, např. řídících obvodů, lze od tohoto zařízení upustit.
9.12.4.
Umístění elektrických rozvaděčů
a)
Rozvaděče musí být umístěny v dostupných a dobře větraných prostorech a musí být chráněny před poškozením vodou nebo mechanickým poškozením.
b)
Potrubí a vzduchovody musí být uspořádány tak, aby v případě průsaku nemohly být rozvaděče poškozeny. Je-li jejich umístění v blízkosti elektrických rozvaděčů nevyhnutelné, nesmí mít potrubí v jejich blízkosti snímatelná připojovací hrdla.
c)
Skříňky a výklenky ve stěně, v nichž jsou umístěna nechráněná spínací zařízení, musí být z materiálu zpomalujícího hoření nebo být chráněny kovovým opláštěním či opláštěním z jiného materiálu zpomalujícího hoření.
d)
Pokud napětí převyšuje 50 V, musí být na stanovišti obsluhy před hlavním rozvaděčem umístěny izolační rošty nebo rohože.
9.13.
Nouzové jističe
9.13.1.
Nouzové jističe pro olejové hořáky, palivová čerpadla, separátory paliva a ventilátory strojoven musí být namontovány na jednom místě mimo prostory, v nichž se tato zařízení nacházejí.
9.14.
Montážní příslušenství
9.14.1.
Kabelové vstupy musí být dimenzovány na kabely, které se mají připojit, a odpovídat druhu použitých kabelů.
9.14.2.
Zásuvky pro distribuční obvody s různým napětím nebo kmitočtem nesmí být navzájem zaměnitelné.
9.14.3.
Spínače musí přepínat současně všechny neuzemněné vodiče v obvodu.
9.14.4.
Překračuje-li velikost proudu 16 A, musí být možné zásuvky zablokovat pomocí přepínače, aby zástrčku bylo možné zasunout a vytáhnout pouze tehdy, jsou-li napájecí kontakty bez napětí.
9.15.
Kabely
9.15.1.
Kabely musí zpomalovat hořeni, byt samozhášecí a odolné vůči vodě a oleji. V obytných prostorech může subjekt pověřený prohlídkami povolit použiti jiných typů kabelů, pokud jsou účinně chráněny, zpomalují hoření nebo jsou samozhášecí. Aby mohl být elektricky kabel považován za kabel zpomalující hoření, musí být dodrženy požadavky evropských norem řady EN 603321 a EN 603323 ve znění platném ke dni 6. července 2017 nebo rovnocenné předpisy ČR.
9.15.2.
Vodiče kabelů musí mít pro silové a světelné obvody musí mít minimální průřez jádra 1,5 mm2.
9.15.3.
Kovové opancéřování, odstínění nebo oplášťování kabelů nesmí být za běžných provozních podmínek použito jako vodiče nebo k uzemnění.
9.15.4.
Kovové odstínění a oplášťování kabelů v silových a světelných obvodech musí být nejméně na jednom konci uzemněno.
9.15.5.
Průřez vodičů musí zohlednit jejich maximální přípustnou koncovou teplotu (proudovou zatížitelnost) a přípustný pokles napětí. Pokles napětí mezi hlavním rozvaděčem a nejnevýhodnějším místem zařízení nesmí být u světelných obvodů více než 5 % a u silových nebo topných obvodů více než 7 % vztaženo na jmenovité napětí. Přitom je nutné vzít v úvahu sníženou prostupnost tepla u stíněných kabelů a kabelů v uzavřených dálkových vedeních.
9.15.6.
Kabely musí být chráněny před mechanickým poškozením.
9.15.7.
Způsob upevnění kabelů musí zajistit, aby případné zatížení tahem bylo v přípustném rozmezí.
9.15.8.
Procházejí-li kabely přepážkami, dělicími stěnami nebo palubami, nesmí být kabelovými průchodkami nepříznivě ovlivněna mechanická pevnost, vodotěsnost a požární odolnost těchto přepážek a palub.
9.15.9.
Koncovky a spoje všech vodičů musí být zhotoveny tak, aby byly zachovány původní elektrické, mechanické protipožární vlastnosti. Počet kabelových spojů musí být co nejnižší. Lze je používat pro účely opravy nebo výměny a výjimečně pro zjednodušení instalace.
9.15.10.
Kabely připojené ke spouštěcím kormidelnám musí být dostatečně flexibilní a mít izolaci s dostatečnou pružností do -20 °C a být odolné vůči páře a výparům, ultrafialovému záření a ozonu.
9.16.
Světelné spotřebiče
9.16.1.
K osvětlení na převozní lodi nebo na plovoucím zařízení služeb jsou povoleny pouze elektrické světelné spotřebiče a zařízení.
9.16.2.
Světelné spotřebiče musí být umístěny tak, aby jimi vydávané teplo nemohlo zapálit blízké hořlavé předměty nebo jednotky.
9.16.3.
Světelné spotřebiče na otevřených palubách musí být umístěny tak, aby nebránily rozpoznání signálních světel.
9.16.4.
Pro níže uvedené prostory a místa musí být zajištěno přiměřené osvětlení a nouzové osvětlení:
a)
místa, na nichž jsou uskladněny záchranné prostředky, a místa, kde jsou tyto prostředky obvykle připraveny k použití,
b)
únikové cesty, vstupy pro cestující, včetně přechodových lávek, vchodů a východů, spojovacích chodeb, výtahů a schodů v obytných prostorech, v oblasti kajut a obytných prostorů,
c)
označení únikových cest a nouzových východů,
d)
v ostatních prostorech určených pro osoby s omezenou pohyblivostí,
e)
provozní místnosti, strojovny, místnosti s kormidelním strojem a jejich východy,
f)
kormidelna,
g)
místnost s nouzovým zdrojem energie,
h)
místa, na nichž se nacházejí hasicí přístroje, a místa, z nichž se ovládají požární soustavy a
i)
prostory, v nichž se shromažďují cestující, lodní personál a posádka v případě nebezpečí.
9.16.5.
Na převozní lodi nebo na plovoucím zařízení služeb musí být nezávislý zdroj energie pro nouzové osvětlení na dobu opuštění plavidla (evakuace všech osob a zvířat), nejméně 30 minut.
9.16.6.
Jsou-li ve strojovně nebo v kotelně umístěny dva nebo více světelných spotřebičů, musí být napájeny nejméně dvěma různými obvody. Tento požadavek se vztahuje rovněž na prostory, v nichž se nacházejí chladící zařízení, hydraulická zařízení, elektrické motory a rovněž se vztahuje na průchody a společenské místnosti pro cestující nebo zákazníky.
9.17.
Signální světla
9.17.1.
Rozvaděče a pulty pro signální světla musí být umístěny v kormidelně nebo na ovládacím stanovišti. Musí být napájeny zvláštním napáječem z hlavního rozvaděče nebo dvěma nezávislými sekundárními rozvody.
9.17.2.
Jsou-li na plavidle požadována signální světla, musí mít náhradní zdroj energie.
9.17.3.
Porucha kontrolního přístroje podle čl. 6.04.1 nesmí nepříznivě ovlivnit funkci světla, které kontroluje.
9.17.4.
Několik světel, která tvoří funkční jednotku a jsou namontována společně na stejném místě, lze napájet, ovládat a kontrolovat společně. Kontrolní přístroj musí rozpoznat poruchu kteréhokoli z těchto světel. Ve dvojitém světle (dvě světla namontovaná nad sebou nebo ve stejném krytu) nesmí být možné používat současně oba světelné zdroje.
9.18.
Výstražné a bezpečnostní systémy pro mechanická zařízení
9.18.1.
Výstražné a bezpečnostní systémy ke kontrole a ochraně mechanických zařízení musí splňovat tyto požadavky:
a)
Výstražné systémy
Výstražné systémy musí být navrženy tak, aby porucha výstražného systému nemohla způsobit poruchu kontrolovaného přístroje nebo zařízení. Binární převodníky musí být navrženy na principu klidového proudu nebo kontrolovaného zatěžovacího proudu. Vizuální výstražné signály musí zůstat viditelné, dokud není závada odstraněna; výstražný signál, který byl vzat na vědomí, musí být rozlišitelný od signálu, který dosud na vědomí vzat nebyl. Každý vizuální výstražný signál musí být doprovázen zvukovým výstražným signálem. Zvukové výstražné signály musí být možné vypnout. Vypnutí zvukového Výstražného signálu nesmí zabránit tomu, aby v případě závady z jiných příčin byl výstražný signál znovu spuštěn. Výjimky lze povolit u výstražných systémů, které mají méně než pět měřících bodů.
b)
Bezpečnostní systémy
Bezpečnostní systémy musí být navrženy tak, aby před dosažením kritického stavu zastavily nebo zpomalily chod dotčeného zařízení nebo upozornily trvale obsazené stanoviště na nutnost zastavení nebo zpomalení chodu zařízení. Binární převodníky musí být navrženy na principu zatěžovacího proudu. Nejsou-li bezpečnostní systémy navrženy tak, aby kontrolovaly samy sebe, musí být možné kontrolovat jejich správnou funkci. Bezpečnostní systémy musí být nezávislé na ostatních systémech.
9.19.
Elektronické zařízení
9.19.1.
Obecná ustanovení
Zkušební podmínky v čl. 9.19.2 se vztahují pouze na elektronické přístroje, které jsou nezbytné pro kormidelní zařízení a pohon plavidla, včetně jejich přídavných zařízení.
9.19.2.
Zkušební podmínky
a)
Namáhání plynoucí z níže uvedených zkoušek nesmí vést k poškození elektronického přístroje nebo jeho nesprávné funkci. Zkoušky se s výjimkou zkoušky při nízké teplotě provádí na zapnutém přístroji. Tyto zkoušky zahrnují kontrolu správné funkce.
b)
Kolísání napětí a kmitočtu
Kolísání
trvalékrátkodobé
Obecněkmitočet± 5 %± 10 % 5 s
napětí± 10 %± 20 % 1,5s
Provoz akumulátorunapětí+ 30 %/-25 %
c)
Tepelná zkouška
Zkoušené zařízení se během půl hodiny zahřeje na teplotu 55 °C. Po dosažení této teploty se teplota udržuje na stejné výši po dobu 16 hodin. Poté se provede zkouška funkčnosti.
d)
Zkouška při nízké teplotě
Zkoušené zařízení se vypne, ochladí na -25 °C a udržuje se na této teplotě po dobu dvou hodin. Poté se teplota zvýší na 0 °C a provede se zkouška funkčnosti.
e)
Vibrační zkouška
Vibrační zkouška se provádí ve všech třech osách s rezonanční frekvencí přístrojů nebo jejich součástí vždy po dobu 90 minut. Není-li zjištěna žádná výrazná rezonance, provádí se vibrační zkouška při 30 Hz.
Vibrační zkouška se provádí pomocí sinusové oscilace v rámci těchto mezních hodnot:
Obecně:
f = 2,0 až 13,2 Hz; a = ± 1 mm
(amplituda a = 1/2 kmitočtového rozsahu)
f = 13,2 Hz až 100 Hz: zrychlení ± 0,7 g.
Zařízení, které má být zabudováno do vznětových motorů nebo kormidelního stroje, se zkouší takto:
f = 2,0 až 25 Hz; a = ± 1,6 mm
(amplituda a = 1/2 kmitočtového rozsahu)
f = 25 Hz až 100 Hz; zrychlení ± 4 g.
Čidla, která mají být zabudována do výfukového potrubí vznětových motorů, mohou být vystavena podstatně vyššímu namáhání. Toto je třeba při zkouškách vzít v úvahu.
f)
Zkouška elektromagnetické kompatibility se provádí podle publikací IEC 61000- 4-2:1995, 61000-4-3:2002, 61000-4-4:1995, stupeň zkoušky 3.
g)
Splnění lze prokázat dokladem výrobce.
9.20.
Elektromagnetická kompatibilita
9.20.1.
Elektrické a elektronické systémy musí být instalovány tak, aby jejich funkce nebyla zhoršena. Toho lze dosáhnout zejména
a)
odpojením přenosových cest mezi zdrojem rušení a dotčeným zařízením;
b)
snížením příčin rušení u zdroje;
c)
snížením citlivosti dotčených přístrojů na rušení.
KAPITOLA 10
VÝSTROJ
10.01.
Kotevní zařízení
10.01.1.
Převozní loď musí být vybavena kotvou, jejíž celková hmotnost P se vypočte pomocí vzorce:
P=k×B×Tkg,
kde:
k je koeficient, který bere v úvahu vztah mezi délkou L a šířkou B a druh plavidla:
k=c×L8×B,
kde:
c je výtlak plavidla
10.01.2.
Celková hmotnost P stanovená pro kotvy může být rozložena na jednu nebo dvě kotvy.
10.01.3.
Zadní kotvy nejsou požadovány.
10.01.4.
Kotvy z litiny nejsou povoleny.
10.01.5.
Na kotvách musí být trvanlivým způsobem vyznačena jejich hmotnost plastickým písmem.
10.01.6.
Kotvy o hmotnosti větší než 50 kg musí být vybaveny navijáky.
10.01.7.
Řetěz příďové kotvy musí mít délku nejméně 25 m.
10.01.8.
Minimální pevnost v tahu R kotevních řetězů se vypočte podle vzorce:
R = 0,35 × P' [kN],
kde:
P' je teoretická hmotnost každé kotvy vypočtená podle čl. 10.01.1.
Mají-li kotvy hmotnost větší, než je stanoveno v čl. 10.01.1, pevnost v tahu kotevního řetězu se určí jako funkce skutečné hmotnosti kotvy.
10.01.9.
Pokud se na plavidle nacházejí těžší kotvy se silnějšími kotevními řetězy, zapíší se do osvědčení plavidla pouze minimální hmotnosti a pevnosti v tahu stanovené podle čl. 10.01.1 a 10.01.8.
10.01.10.
Spojovací součásti (obrtlíky) mezi kotvou a řetězem musí vydržet zatížení tahem o 20 % vyšší než je pevnost v tahu příslušného řetězu.
10.01.11.
Místo kotevních řetězů lze použít lana. Lana musí mít stejnou pevnost v tahu jako řetězy, musí však být o 20 % delší.
10.02.
Jiné vybavení
10.02.1.
Na plavidle musí být nejméně toto vybavení:
a)
vybavení pro denní, noční a akustickou signalizaci plavidla,
b)
nezávislá záložní světla pro předepsaná kotevní světla a
c)
radiotelefonní zařízení, je-li vyžadováno podle právního předpisu upravujícího radiotelefonní provoz na vnitrozemských vodních cestách14).
Na převozní lodi plující volně nebo plovoucím zařízení služeb musí být tyto nádoby:
a)
označená sběrná nádoba na běžný odpad,
b)
a v případě, že je to relevantní, také samostatné označené nádoby s těsnícími uzávěry vyrobené z oceli nebo jiného odolného nehořlavého materiálu, o objemu nejméně 10 l, určené ke shromažďování
-
utěrek znečištěných olejem,
-
nebezpečných nebo škodlivých pevných odpadů,
-
nebezpečných nebo škodlivých kapalných odpadů,
-
splašků,
-
jiného zaolejovaného nebo mastného odpadu.
10.02.2.
Kromě toho k vybavení patří
a)
uvazovací ocelová lana: Plavidla musí být vybavena třemi uvazovacími lany.
Jejich minimální délka činí:
-
první lano: L + 20 m, nejvýše však 100 m,
-
druhé lano: 2/3 prvního lana,
-
třetí lano: 1/3 prvního lana.
Nejkratší lano se nevyžaduje u plavidel s délkou L kratší než 20 m. Ocelová lana musí mít pevnost v tahu Rs, která se vypočte podle vzorce:
pro L×B×T do 1 000 m3 : Rs=60+L×B×T10kN a
pro L×B×T více než 1 000 m3 : Rs=150+L×B×T100kN.
Pro předepsaná lana musí mít provozovatel k dispozici osvědčení podle evropské normy EN 10 204 v platném znění, č. 3.1.
Tato ocelová lana lze nahradit jinými lany stejné délky a pevnosti v tahu. Minimální pevnost v tahu lan musí být uvedena v osvědčení;
b)
lodní hák;
c)
na převozní lodi nebo plovoucím zařízení služeb lékárničku s vybavením odpovídajícím minimálně autolékárničce pro osobní automobily a instrukcemi k záchraně nebo oživování osob na plavidle. Lékárnička je uchovávána v obytném prostoru nebo v kormidelně a uložena tak, aby byla v případě potřeby snadno a bezpečně dostupná. Pokud jsou lodní lékárničky uschovány, musí být kryt označen příslušným symbolem;
d)
na převozní lodi nebo plovoucím zařízení služeb instrukce k záchraně nebo oživování osob na plavidle;
e)
na převozní lodi světlomet, který lze ovládat z kormidelny.
10.02.3.
U plavidel, jejichž boční výška je 1,50 m nad vodoryskou v nezatíženém stavu, musí být k dispozici naloďovací schůdky, lávka nebo žebřík.
10.02.4.
U plovoucích zařízení pracovních se čl. 10.02.2 písm. a) nepoužije, je-li pro stabilizaci polohy použito jiných rovnocenných technických prostředků.
10.03.
Přenosné hasicí přístroje
10.03.1.
Na každém plavidle, na kterém je nebezpečí vzniku požáru, musí být k dispozici přenosné hasicí přístroje odpovídající příslušnému druhu hořlavé látky, a to:
a)
v kormidelně nebo na ovládacím stanovišti,
b)
poblíž každého místa vstupu z paluby do obytných prostor,
c)
v místě vstupu do každého služebního prostoru nepřístupného z obytných prostor, ve kterém je umístěno zařízení k topení, vaření nebo chlazení na pevné nebo kapalné palivo nebo zkapalněný plyn,
d)
u vchodu do každé strojovny nebo kotelny a
e)
na vhodném místě v podpalubí ve strojovnách a kotelnách, umístěný tak, aby z jakéhokoli místa v daném prostoru nebyla vzdálenost k hasicímu přístroji větší než 10 metrů.
10.03.2.
Co se týče přenosných hasicích přístrojů uvedených v ustanovení bodu 10.03.1 této přílohy, lze používat práškové hasicí přístroje s hasicí schopností nejméně 21 A nebo jiné přenosné hasicí přístroje se stejnou nebo vyšší hasicí schopností. Musí být vhodné pro požáry třídy A, B a C. Na plavidlech bez zařízení na zkapalněný plyn jsou však přípustné sprejové pěnové hasicí přístroje, které využívají pěnu tvořící vodní film (AFFF-AR) a jsou mrazuvzdorné do minus (-) 20 °C, a to i v případě, že nejsou vhodné pro požáry třídy C. Tyto hasicí přístroje musí mít s hasicí schopností nejméně 13 A. Všechny hasicí přístroje musí být vhodné k hašení požárů v elektrických systémech až do 1000 V.
10.03.3.
Kromě toho lze používat práškové, vodní nebo pěnové hasicí přístroje, které jsou vhodné k likvidaci takového typu ohně, který se může nejpravděpodobněji vyskytnout v prostorech, pro které je hasicí přístroj určen.
10.03.4.
Přenosné hasicí přístroje s CO2 jako hasicí náplní lze používat k likvidaci požárů pouze v kuchyních a elektrických zařízeních. Obsah těchto hasicích přístrojů nesmí být vyšší než 1 kg na 15 m3 prostoru, v němž jsou přístroje k dispozici pro použití.
10.03.5.
Přenosné hasicí přístroje musí být kontrolovány ve stanovených termínech podle zvláštního právního předpisu stanovujícího podmínky požární bezpečnosti a výkon státního požárního dozoru15).
10.03.6.
Pokud jsou hasicí přístroje umístěny z dohledu, musí být předměty, které je kryjí, označeny symbolem pro hasicí přístroje s délkou strany nejméně 10 cm podle obrázku 3 v dodatku.
10.04.
Stabilní vodní hasicí soustavy
10.04.1.
Soustavy hydrantů musí být navrženy a dimenzovány tak, aby každé místo plavidla bylo v dosahu:
a)
nejméně dvou hydrantů nacházejících se na různých místech;
b)
u každého hydrantu lze počítat pouze s jedinou hadicí dlouhou nejvýše 20 m;
c)
tlak u hydrantů je nejméně 300 kPa a
d)
na všech palubách lze dosáhnout délky proudu vody nejméně 6 m.
Jsou-li hydranty umístěny ve skříních, musí být na vnější straně skříňky umístěn symbol „požární hadice“ podle obrázku 5 v dodatku I k této příloze s délkou strany nejméně 10 cm.
10.04.2.
Ventily hydrantů se závity nebo kohouty musí být možné nastavit tak, aby požární hadice mohla být sundána a odstraněna během provozu požárních čerpadel.
10.04.3.
Požární hadice ve vnitřních prostorech musí být navinuty na otočně připojený naviják.
10.04.4.
Materiály požárního zařízení musí být buď žáruvzdorné nebo vhodně chráněny před poruchou v případě vystavení vysokým teplotám.
10.04.5.
Potrubí a hydranty musí být uspořádány tak, aby se předešlo možnosti zamrznutí.
10.04.6.
Požární čerpadla musí:
a)
být instalována nebo umístěna v oddělených prostorech;
b)
být ovladatelná nezávisle na sobě;
c)
každé být schopné na všech palubách udržet potřebný tlak u hydrantů a dosáhnout požadované délky proudu vody;
d)
být instalována před záďovou přepážkou.
Požární čerpadla lze využívat i k obecným účelům.
10.05.
Stabilní hasicí zařízení k ochraně obytných prostorů, kormidelen a prostorů pro cestující
10.05.1.
Požární ochrana v obytných prostorech, kormidelnách a prostorech pro cestující musí být zajištěna pouze vhodnými sprinklerovými požárními soustavami s tlakovou vodou jako stabilními hasicími zařízeními.
10.05.2.
Zabudování nebo přestavbu těchto zařízení musí provádět pouze osoby mající oprávnění podle zvláštního právního předpisu16).
10.05.3.
Zařízení musí být vyrobena z oceli nebo rovnocenných ohnivzdorných materiálů.
10.05.4.
Zařízení musí být schopné rozstřikovat vodu o objemu nejméně 5 l/m2 za minutu nad plochou největšího prostoru, který má být chráněn.
10.05.5.
Ověření požadavků provádí odborně způsobilá osoba splňující harmonizované normy pro činnost zkušebních laboratoří (EN ISO/IEC 17025:2000).
10.05.6.
Zařízení musí zkontrolovat osoba způsobilá podle právního předpisu upravujícího požární ochranu17)
a)
před prvním uvedením do provozu,
b)
před opětovným uvedením do provozu po spuštění,
c)
před opětovným uvedením do provozu po jakékoli závažnější úpravě nebo opravě a
d)
pravidelně nejméně každé dva roky.
10.05.7.
Při kontrole podle odstavce čl. 10.05.6 je ověřováno, zda zařízení splňují požadavky čl. 10.05. Kontrola musí zahrnovat alespoň
a)
vnější prohlídku celého zařízení;
b)
kontrolu funkčnosti bezpečnostních systémů a trysek;
c)
kontrolu funkčnosti tlakových nádob a čerpacího systému.
10.05.8.
Doklad o provedení prohlídky obsahuje datum, závěr kontroly a podpis osoby, která prohlídku vykonala.
10.05.9.
Počet instalovaných zařízení se zapíše do osvědčení plavidla.
10.06.
Stabilní hasicí zařízení k ochraně motorových prostorů, strojoven a kotelen.
10.06.1.
Požární ochrana motorových prostorů, kotelen a strojoven převozních lodí u plovoucích zařízení služeb musí být zajištěna stabilními hasicími zařízeními, ve kterých se použijí tyto hasicí náplně:
a)
CO2 (oxid uhličitý);
b)
HFC 227ea (heptafluorpropan);
c)
IG-541 (52 % dusík, 40 % argon, 8 % oxid uhličitý);
d)
FK-5-1-12 (dodekafluoro-2-methylpentan-3-on).
10.06.2.
Stabilní hasicí zařízení musí splňovat požadavky normy ES-TRIN.
10.06.3.
Systém požárního poplachu
Prostor, který má být chráněn, musí být monitorován pomocí vhodného systému požárního poplachu. Hlášení požáru musí být patrné v kormidelně, v obytných prostorech a v prostoru, který má být chráněn.
10.06.4.
Potrubní soustava
a)
Hasivo je dopravováno do prostoru, který má být chráněn, a zde rozváděno pomocí pevné potrubní soustavy. Uvnitř prostoru, který má být chráněn, musí být potrubí a příslušné armatury vyrobeny z oceli. Z tohoto požadavku jsou vyňata potrubí spojující nádrže a dilatační spoje, pokud použité materiály mají v případě požáru rovnocenné vlastnosti. Potrubí musí být zevnitř i zvenku chráněno proti korozi.
b)
Výstupní trysky musí být dimenzovány a uspořádány tak, aby hasivo bylo rozstřikováno rovnoměrně. Hasivo musí být účinné i pod podlahovými deskami.
10.06.5.
Spouštěcí zařízení
a)
Hasicí zařízení s automatickým spouštěním nejsou přípustná.
b)
Musí být možné spustit hasicí zařízení z vhodného stanoviště mimo prostor, který má být chráněn.
c)
Spouštěcí zařízení musí být namontována tak, aby jejich ovládání bylo možné i v případě požáru a aby v případě poškození ohněm nebo výbuchem v prostoru, který má být chráněn, mohlo být stále dopravováno potřebné množství hasiva. Nemechanická spouštěcí zařízení musí být napájena ze dvou různých, navzájem nezávislých zdrojů energie. Tyto zdroje energie se musí nacházet mimo prostor, který má být chráněn. Řídící vedení v prostoru, který má být chráněn, musí být navržena tak, aby zůstala funkční i v případě požáru pod dobu nejméně 30 minut. V případě elektrického vedení je tento požadavek splněn, pokud toto vedení vyhovuje normě IEC 60331-21:1999. Jsou-li spouštěcí zařízení umístěná z dohledu, musí být předměty, které je kryjí, označeny symbolem „požární zařízení“ podle obrázku 6 v dodatku I k této příloze, který má délku strany nejméně 10 cm a tento text vyhotovený červeným písmem na bílém pozadí:
„Hasicí zařízení
Feuerlöscheinrichtung
Fire-fighting installation“.
d)
Má-li hasicí zařízení chránit několik místnosti, musí být spouštěcí zařízení pro každou místnost samostatné a zřetelně označeno.
e)
Vedle každého spouštěcího zařízení musí být viditelně umístěn nesmazatelný návod k obsluze v českém jazyce a v jednom z jazyků členských států Evropské unie. Návod k obsluze obsahuje zejména pokyny o
-
spuštění hasicího zařízení;
-
nutnosti zkontrolovat, že prostor, který má být chráněn, opustily všechny osoby;
-
opatřeních, která musí přijmout posádka v případě spuštění hasicího zařízení a v případě vstupu do chráněných prostor po spuštění nebo zaplnění, zejména s ohledem na možnou přítomnost nebezpečných látek;
-
opatřeních, která musí přijmout posádka v případě poruchy hasicího zařízení.
f)
Návod k obsluze musí obsahovat upozornění, že před spuštěním hasicího zařízení musí být zastaveny spalovací motory s nasáváním vzduchu z prostoru, který má být chráněn.
10.06.6.
Výstražný systém
a)
Stabilní hasicí zařízení musí být opatřeny akustickými a optickými výstražnými systémy.
b)
Výstražný systém se vypne automaticky, jakmile je požární soustava spuštěna. Výstražný signál musí znít po přiměřeně dlouhou dobu před uvolněním hasiva a nesmí být možné jej vypnout.
c)
Výstražné signály musí být zřetelně viditelné v prostorech, které mají být chráněny, a před přístupy k těmto prostorům a musí je být zřetelně slyšet i za provozních podmínek, při nichž dochází k největšímu hluku. Musí být jednoznačně rozeznatelné od jiných akustických a vizuálních signálů v prostoru, který má být chráněn.
d)
Akustické výstražné signály musí být zřetelně slyšitelné v okolních prostorech i tehdy, jsou-li uzavřeny spojovací dveře, a za provozních podmínek, při nichž dochází k největšímu hluku.
e)
Nemá-li výstražný systém vlastní kontrolu zkratu, přerušení vodiče a poklesu napětí, musí být možné zkontrolovat jeho správnou funkci.
f)
U každého vstupu do prostoru, do něhož může být přivedeno hasivo, musí být umístěn zřetelně viditelný štítek s tímto textem vyhotoveným červeným písmem na bílém pozadí:
„Pozor, hasicí zařízení!
Opusťte prostor, jakmile zazní varovný signál!
Vorsicht, Feuerlöscheinrichtung!
Bei Ertönen des Warnsignals (Beschreibung des Signals) den Raum sofort verlassen!
Warning, fire-fighting installation!
Leave the room as soon as the warning signal sounds (description of signal)“.
10.06.7.
Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení
a)
Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení musí být v souladu s požadavky jiného právního předpisu18).
b)
Tlakové nádoby musí být namontovány podle pokynů výrobce.
c)
Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení nesmějí být umístěna v obytných prostorech.
d)
Teplota ve skříních a montážních prostorech, kde jsou tlakové nádoby umístěny, nesmí překročit 50 °C.
e)
Skříně nebo montážní prostory na plavidle musí být pevně upevněny a mít větrací otvory, které jsou uspořádány tak, aby v případě netěsnosti tlakové nádoby nemohl do plavidla uniknout žádný plyn. Přímé přípojky k ostatním prostorům nejsou přípustné.
10.06.8.
Množství hasiva
Je-li množství hasiva určeno k ochraně více než jedné místnosti, nemusí být celkové množství dostupné hasicí látky větší než množství potřebné pro největší prostor, který má být chráněn.
10.06.9.
Instalace, prohlídka a dokumentace
a)
Soustavu může instalovat nebo přestavět pouze osoba, oprávněná podle jiného právního předpisu k výkonu těchto činností. Musí být splněny požadavky stanovené výrobcem hasiva a výrobcem hasicího zařízení (list s údaji o výrobku, bezpečnostní list).
b)
Soustavu musí zkontrolovat osoba způsobilá podle jiného právního předpisu;
-
před prvním uvedením do provozu;
-
před opětovným uvedením do provozu po spuštění;
-
před opětovným uvedením do provozu po jakékoliv závažnější úpravě nebo opravě;
-
pravidelně nejméně každé dva roky.
c)
Při prohlídce se kontroluje, zda soustava splňuje požadavky kapitoly 10.
d)
Prohlídka zahrnuje alespoň
-
vnější prohlídku celého zařízení;
-
zkoušku těsnosti potrubí;
-
zkoušku funkčnosti ovládacích a spouštěcích systémů;
-
kontrolu tlaku nádob a jejich obsahu;
-
kontrolu těsnosti a zařízení k uzavření prostoru, který má být chráněn;
-
kontrolu systému požárního poplachu;
-
kontrolu výstražného systému.
e)
Musí být vystaven doklad o provedené prohlídce, který obsahuje výsledek prohlídky, datum a podpis osoby, která prohlídku vykonala.
f)
Počet pevných požárních soustav se zapíše do osvědčení plavidla.
10.06.10.
Hasicí zařízení s CO2
Hasicí zařízení používající jako hasicí náplň CO2 musí kromě požadavků podle čl. 10.06.1. až 10.06.9 splňovat tato ustanovení:
a)
Nádoby s CO2 musí být uloženy mimo prostor, který má být chráněn, v prostoru nebo skříni hermeticky oddělené od ostatních prostor. Dveře do těchto prostor a skříní se musí otevírat směrem ven, musí být uzamykatelné a být opatřeny na vnější straně symbolem „Všeobecné nebezpečí“ podle obrázku 4 v dodatku I, který je nejméně 5 cm vysoký, společně s označením „CO2“ ve stejné barvě a se stejnou výškou.
b)
Prostory k uložení nádob s CO2, které se nacházejí pod palubou, musí být přístupné pouze zvenku. Tyto prostory musí být opatřeny vlastním dostatečným umělým větráním s odsávacími kanály; tento systém větrání musí být zcela nezávislý na jiných systémech větrání na plavidle.
c)
Nádoby s CO2 nesmí být naplněny na více než 0,75 kg/l. Měrný objem nestlačeného plynu CO2 je 0,56 m3/kg.
d)
Objem CO2 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 40 % jeho hrubého objemu. Musí být možné uvolnit tento objem do 120 sekund a zkontrolovat, zda k uvolnění došlo.
e)
Otevření ventilů nádob a obsluha napouštěcího ventilu musí být zajištěna samostatnými ovládacími úkony.
f)
Přiměřená doba uvedená v čl. 10.05.6 písm. b) činí nejméně 20 sekund. Musí existovat spolehlivé zařízení, které zajistí prodlevu před dopravou CO2.
10.06.11.
Hasicí zařízení s HFC-227ea
Hasicí zařízení používající jako hasicí náplň HFC 227ea musí kromě požadavků podle čl. 10.06.1. až 10.06.9. splňovat tato ustanovení:
a)
Má-li být chráněno několik prostor s různým hrubým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastním hasicím zařízením.
b)
Každá nádoba s HFC 227ea, která je instalována v prostoru, který má být chráněn, musí být opatřena ventilem k uvolnění přetlaku. Tento musí bez nebezpečí uvolnit obsah nádoby do prostoru, který má být chráněn, pokud je nádoba vystavena účinkům požáru a hasicí zařízení nebylo spuštěno.
c)
Každá nádoba musí být vybavena zařízením ke kontrole tlaku plynu.
d)
Nádoby se nesmí plnit na více než 1,15 kg/l. Měrný objem nestlačeného HFC 227ea je 0,1374 m3/kg.
e)
Objem HFC 227ea pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 8 % hrubého objemu tohoto prostoru. Tento objem musí být uvolněn do 10 sekund.
f)
Nádoby s HFC 227ea musí být opatřeny zařízením ke sledování tlaku, které v případě nepřípustného úbytku hnacího plynu spouští akustický a vizuální výstražný signál v kormidelně. Neexistuje-li kormidelna, výstražný signál musí být dán mimo prostor, který má být chráněn.
g)
Po napuštění nesmí koncentrace v prostoru, který má být chráněn, být větší než 10,5 %.
h)
Hasicí zařízení nesmí obsahovat součásti vyrobené z hliníku.
10.06.12.
Hasicí zařízení s IG-541
Hasicí zařízení používající jako hasicí náplň IG-541 musí kromě požadavků podle čl. 10.06.1. až 10.06.9 splňovat tato ustanovení:
a)
Má-li být chráněno několik prostor s různým hrubým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastním hasicím zařízením.
b)
Každá nádoba s IG-541, která je instalována v prostoru, který má být chráněn, musí být opatřena ventilem k uvolnění přetlaku. Tento musí bez nebezpečí uvolnit obsah nádoby do prostoru, který má být chráněn, pokud je nádoba vystavena účinkům požáru a hasicí zařízení nebylo spuštěno.
c)
Každá nádoba musí být opatřena zařízením ke kontrole obsahu.
d)
Plnicí tlak nádoby nesmí při +15 °C překročit 200 barů.
e)
Objem IG-541 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 44 % a nejvýše 50 % hrubého objemu tohoto prostoru. Tento objem musí být uvolněn do 120 sekund.
10.06.13.
FK-5-1-12-požární soustavy
Hasicí zařízení s FK-5-1-12 jako hasicí náplní musí kromě požadavků čl. 10.06.1. až 10.06.9 splňovat tato ustanovení:
a)
Má-li být chráněno několik prostor s různým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastním hasicím zařízením;
b)
Každý zásobník s FK-5-1-12, který je instalován v prostoru, jež má být chráněn, musí být opatřen přetlakovým ventilem k uvolnění přetlaku. Přetlakový ventil musí bez nebezpečí uvolnit obsah zásobníku do prostoru, který má být chráněn, pokud je zásobník vystaven účinkům požáru a hasicí zařízení nebylo spuštěn;
c)
Každý zásobník musí být vybaven zařízením ke kontrole tlaku plynu;
d)
Zásobníky nesmějí být naplněny na více než 1,00 kg/l. Měrný objem nestlačeného FK-5-1-12 je 0,0719 m3/kg;
e)
Objem nestlačeného FK-5-1-12 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 5,5% hrubého objemu prostoru. Zaplnění prostoru musí být uskutečněno do 10 s;
f)
Zásobníky FK-5-1-12 musí být opatřeny zařízením ke sledování tlaku, které v případě nepřípustného úbytku náplně spouští akustický a vizuální signál v kormidelně. Není-li na plavidle kormidelna, výstražný signál musí být spuštěn mimo prostor, který má být chráněn;
g)
Po zaplnění chráněného prostoru FK-5-1-12, nesmí být koncentrace FK-5-1-12 v tomto prostoru větší než 10 %.