Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 81/2002 Sb. m. s.

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 26. dubna 2002 bylo v Záhřebu podepsáno Správní ujednání k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o sociálním zabezpečení.*)

V tomto správním ujednání se pojmy definované v článku 1 Smlouvy používají ve stejném významu.

Styčnými místy podle článku 32 odst. 2 písm. c) Smlouvy jsou:

pro zdravotní pojištění

pro nemocenské pojištění (peněžité dávky) a důchodové pojištění

pro dávky státní sociální podpory (přídavek na dítě, porodné a pohřebné)

pro dávky v nezaměstnanosti

pro zdravotní pojištění a zdravotní péči

pro důchodové a invalidní pojištění (pojištění v případě pracovního úrazu a nemoci z povolání) a přídavky na děti

pro pojištění v případě nezaměstnanosti

Úkoly styčných míst jsou stanoveny Smlouvou a tímto správním ujednáním. Při provádění Smlouvy se styčná místa vzájemně stýkají a mohou se obracet i přímo na příslušné orgány, nositele a osoby, na které se tato smlouva vztahuje. Při provádění Smlouvy si styčná místa vzájemně pomáhají.

Styčná místa stanoví dohodou obsah i formu dvoujazyčných tiskopisů potřebných pro provádění Smlouvy a tohoto správního ujednání.

V případech uvedených v článcích 7 a 8 Smlouvy příslušný nositel smluvního státu, jehož právní předpisy budou použity, vystaví osvědčení o tom, že pro určité zaměstnance budou platit tyto právní předpisy.

Osvědčení uvedené v odstavci 1 tohoto článku vydávají:

Pro účely článku 10 Smlouvy je žadatel povinen předložit osvědčení příslušného nositele o dobách pojištění uznaných podle právních předpisů druhého smluvního státu. Takovéto osvědčení vydává:

Pokud žadatel osvědčení nepředloží, může si příslušný nositel prvního smluvního státu vyžádat toto osvědčení přímo od příslušného nositele druhého smluvního státu, uvedeného v odstavci 1 tohoto článku.

Za účelem použití článku 11 Smlouvy je žadatel povinen předložit nositeli v místě pobytu osvědčení příslušného nositele jako doklad o nároku. Jestliže žadatel osvědčení nepředloží, může příslušný nositel na žádost nositele v místě pobytu, který poskytuje věcné dávky, vydat toto osvědčení dodatečně. V případech uvedených v článku 11 odst. 1 Smlouvy je příslušný nositel povinen dodatečně osvědčení vydat.

Nositel v místě pobytu je povinen zajistit osobě, která je pojištěna podle právních předpisů druhého smluvního státu, věcné dávky tak, jako by se jednalo o vlastního pojištěnce.

Neodkladnou věcnou dávkou ve smyslu článku 11 odst. 1 Smlouvy se rozumí dávka, jejíž poskytnutí je nezbytné, aby bylo odvráceno ohrožení života nebo poškození zdraví osoby.

V případě nemocničního léčení je nositel v místě pobytu povinen, když to zjistí, ihned informovat příslušného nositele o datu přijetí osoby do nemocnice, předpokládané době léčení a dni propuštění z nemocnice.

Dávkami ve smyslu článku 11 odst. 3 Smlouvy jsou všechny pomocné léčebné prostředky, pomůcky a pod., jejichž pořizovací cena překračuje částku 150 EUR, vyjádřeno v národní měně. Jestliže bylo poskytnutí uvedených dávek nezbytné a neodkladné z hlediska zabránění ohrožení života nebo zdraví osoby, je nositel, který dávky poskytl, povinen o tom bez průtahů informovat příslušného nositele.

Příslušní nositelé se budou vzájemně bezodkladně informovat o každé žádosti o dávku, na kterou se vztahuje část III kapitola druhá v souvislosti s článkem 37 Smlouvy.

Příslušní nositelé si budou vzájemně sdělovat i další skutečnosti podstatné pro přiznání nároku a stanovení výše dávek, podle potřeby s připojením lékařských posudků.

Potvrzení údajů na dohodnutých dvoujazyčných tiskopisech může nahradit předkládání dokladů mezi příslušnými nositeli obou států.

Příslušní nositelé se budou vzájemně informovat o vydaných rozhodnutích.

Styčná místa obou smluvních států si do 31. března každého roku vymění statistické údaje o výplatách dávek podle Smlouvy do druhého smluvního státu. Statistické údaje budou obsahovat druhy dávek, počet příjemců dávek a úhrnnou výši vyplacených dávek k 31. prosinci předchozího kalendářního roku.

V případě uvedeném v článku 20 Smlouvy se použije článek 6 tohoto správního ujednání obdobně.

V případech uvedených v článku 28 Smlouvy je žadatel povinen předložit příslušnému nositeli jednoho smluvního státu osvědčení příslušného nositele druhého smluvního státu, z něhož jsou zřejmé doby pojištění dosažené podle právních předpisů druhého smluvního státu a doba, po kterou pobíral dávky v případě nezaměstnanosti od druhého smluvního státu. Jestliže žadatel takovéto osvědčení nepředloží, může styčné místo jednoho smluvního státu požádat styčné místo druhého smluvního státu o vydání a zaslání tohoto osvědčení.

Za účelem získání, zachování nebo obnovení nároku na rodinné přídavky podle článků 30 a 31 Smlouvy je žadatel povinen předložit příslušnému nositeli žádost s potřebnými doklady, které dohodnou styčná místa.

Příslušný nositel hradí čtvrtletně náklady věcných dávek nositeli v místě pobytu, pokud se styčná místa nedohodnou jinak.

Příslušný nositel je povinen uhradit náklady nositeli v místě pobytu do dvou měsíců od doručení žádosti.

Toto správní ujednání vstupuje v platnost dnem podpisu a používá se po stejnou dobu jako Smlouva.

Toto správní ujednání pozbude platnosti ve stejném okamžiku jako Smlouva.

Správní ujednání vstoupilo v platnost na základě svého článku 13 dnem podpisu.

České znění Správního ujednání se vyhlašuje současně.