19
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že ve dnech 16.–20. listopadu 2009 v Sofii na 47. zasedání komise odborníků pro přepravu nebezpečných věcí a ve dnech 19.–20. května 2010 v Bernu na 48. zasedání komise odborníků pro přepravu nebezpečných věcí byly přijaty změny Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID), který je Přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)1).
sbms2011c011z0019_001.tifRID
Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)
Přípojek C –
Řád pro mezinárodní železniční přepravu
nebezpečných věcí (RID)
Platný od 1. ledna 2011
Tento text nahrazuje požadavky z 1. ledna 2009.
Poznámka Sekretariátu OTIF:
Níže jsou uvedeny smluvní státy RID (stav k 30. červnu 2010):
Albánie, Alžírsko, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irák, Irán, Irsko, Itálie, Libanon, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, bývalá jugoslávská republika Makedonie, Maroko, Monako, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovenská republika, Slovinsko, Spojené království, Srbsko, Sýrie, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Tunisko, Turecko, Ukrajina.
Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)
Přípojek C
Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID)
Článek 1
Rozsah platnosti
§ 1
Tento Řád platí pro
a)
mezinárodní přepravu nebezpečných věcí po železničních tratích na území smluvních států RID,
b)
přepravy doplňující přepravu po železničních tratích, na které se použijí Jednotné právní předpisy CIM, s výhradou mezinárodních předpisů platných pro přepravy jiným dopravním prostředkem, včetně činností uvedených v Příloze k tomuto Řádu.
§ 2
Nebezpečné věci, jejichž přeprava je podle Přílohy vyloučena, nesmí být přepravovány v mezinárodní přepravě.
Článek 1a
Definice
Pro účely tohoto Řádu a jeho přílohy je „smluvním státem RID“ členský stát organizace, která neučinila prohlášení v souvislosti s tímto Řádem podle článku 42 § 1, první věta Úmluvy.
Článek 2
Uvolňování přeprav
Tento Řád se nepoužije zčásti nebo vůbec na přepravy nebezpečných věcí, jejichž uvolnění předvídá Příloha. Uvolnění je přípustné pouze tehdy, když množství nebo druh uvolněných přeprav nebo zabalení zajistí bezpečnost přepravy.
Článek 3
Omezení
Každý smluvní stát RID má právo upravovat nebo zakázat mezinárodní přepravu nebezpečných věcí na svém území z jiných důvodů než je bezpečnost během přepravy.
Článek 4
Ostatní předpisy
Přepravy, pro které platí tento Řád, podléhají v ostatních náležitostech všeobecným vnitrostátním nebo mezinárodním předpisům o přepravě zboží po železničních tratích.
Článek 5
Povolený typ vlaku. Přeprava ručních a cestovních zavazadel v nebo na motorových vozidlech
§ 1
Nebezpečné věci smí být přepravovány pouze v nákladních vlacích, s výjimkou
a)
nebezpečných věcí, které podle Přílohy s ohledem na své maximální množství a za zvláštních podmínek jsou připuštěny k přepravě v jiných než nákladních vlacích;
b)
nebezpečných věcí, které jsou přepravovány jako ruční zavazadlo nebo cestovní zavazadlo, v motorových vozidlech nebo na nich podle článku 12 Jednotných právních předpisů CIV se zřetelem ke zvláštním podmínkám Přílohy.
§ 2
Cestující nesmí převážet nebezpečné věci jako ruční zavazadlo a podávat je k přepravě jako cestovní zavazadlo nebo v motorových vozidlech, neodpovídá-li toto zboží zvláštním podmínkám Přílohy.
Článek 6
Příloha
Příloha je součástí tohoto Řádu.
***
Text Přílohy bude vypracován komisí expertů pro přepravu nebezpečných věcí v době vstupu platnosti Protokolu z 3. června 1999, kterým se mění Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) z 9. května 1980 podle posledně uvedeného v Článku 19 § 4.
Poznámka Sekretariátu OTIF:
V následujícím textu „RID“ ve výše uvedeném textu odkazuje na Přílohu Přípojku C COTIF podle článku 6. V některých výjimečných případech, kde ve výše uvedeném textu Přípojku C bude odkazováno specificky na „Přípojek C COTIF“ (např. 1.1.2, 1.5.1.3, kapitola 7.7).
Obsah
ČÁST 1Všeobecná ustanovení
1.1Rozsah a použití
1.1.1Struktura
1.1.2Rozsah platnosti
1.1.3Vynětí z platnosti
1.1.3.1Vynětí z platnosti vztahující se k druhu přepravy
1.1.3.2Vynětí z platnosti pro přepravu plynů
1.1.3.3Vynětí z platnosti pro přepravu kapalných pohonných látek
1.1.3.4Vynětí z platnosti podle zvláštních ustanovení a pro nebezpečné věci balené v omezených nebo vyňatých množstvích
1.1.3.5Vynětí z platnosti pro prázdné nevyčištěné obaly
1.1.3.6Nejvyšší celkové množství na vůz nebo velký kontejner
1.1.3.7Vynětí z platnosti pro přepravu lithiových baterií
1.1.3.8Aplikace vynětí z platnosti při přepravě nebezpečných věcí jako ruční zavazadlo, cestovní zavazadlo nebo v nebo na vozidlech
1.1.4Použitelnost jiných předpisů
1.1.4.1Všeobecné
1.1.4.2Přepravy v přepravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou dopravu
1.1.4.3Používání přemístitelných cisteren typu IMO schválených pro námořní dopravu
1.1.4.4Systém kombinované přepravy silničních vozidel
1.1.4.5Přepravy, které se neuskutečňují po železnici
1.2Definice a měrné jednotky
1.2.1Vymezení pojmů
1.2.2Měrové jednotky
1.3Školení osob podílejících se na přepravě nebezpečných věcí
1.3.1Rozsah a uplatnění
1.3.2Forma školení
1.3.2.1Úvod
1.3.2.2Specifické školení
1.3.2.3Bezpečnostní školení
1.3.3Dokumentace
1.4Povinnosti účastníků přepravy z hlediska bezpečnosti
1.4.1Všeobecná bezpečnostní opatření
1.4.2Povinnosti hlavních účastníků
1.4.2.1Odesilatel
1.4.2.2Dopravce
1.4.2.3Příjemce
1.4.3Povinnosti ostatních účastníků
1.4.3.1Nakládce
1.4.3.2Balič
1.4.3.3Plnič
1.4.3.4Provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny
1.4.3.5Provozovatel cisternového vozu
1.4.3.6Provozovatel železniční infrastruktury
1.4.3.7Vykládce
1.5Odchylky
1.5.1Dočasné odchylky
1.5.2Vojenské zásilky
1.6Přechodná ustanovení
1.6.1Všeobecná ustanovení
1.6.2Tlakové nádoby a nádoby pro třídu 2
1.6.3Cisternové a bateriové vozy
1.6.4Cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny a MEGC
1.6.5(Vyhrazeno)
1.6.6Třída 7
1.6.6.1Kusy nevyžadující schválení konstrukce příslušným orgánem podle vydání z let 1985 a 1985 (se změnami 1990) předpisů IAEA Safety Series No. 6
1.6.6.2Kusy schválené podle vydání z let 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990)IAEA Safety Series No. 6
1.6.6.3Radioaktivní látky zvláštní formy schválené podle vydání z let 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6
1.7Všeobecná opatření pro třídu 7
1.7.1Rozsah a použití
1.7.2Program ochrany proti záření
1.7.3Zajištění kvality
1.7.4Zvláštní ujednání
1.7.5Radioaktivní látky s dalšími nebezpečnými vlastnostmi
1.7.6Nedodržení limitů
1.8Kontroly a jiná podpůrná opatření pro zajištění plnění bezpečnostních požadavků
1.8.1Kontroly nebezpečných věcí
1.8.2Vzájemná úřední podpora
1.8.3Bezpečnostní poradce
1.8.4Seznam příslušných orgánů a jimi pověřených organizací
1.8.5Hlášení o nehodách a mimořádných událostech při přepravě nebezpečných věcí
1.8.5.4Vzor zprávy o nehodě nebo mimořádné události při přepravě nebezpečných věcí
1.8.6Administrativní dozor nad prováděním posuzování shody, periodických prohlídek, meziperiodických prohlídek a mimořádných kontrol popsaných v 1.8.7
1.8.7Postupy pro posuzování shody a periodickou prohlídku
1.8.8Postupy pro posuzování shody plynových kartuší
1.9Dopravní omezení stanovená příslušnými orgány
1.10Bezpečnostní předpisy
1.10.1Všeobecná ustanovení
1.10.2Školení o obecné bezpečnosti
1.10.3Ustanovení pro vysoce rizikové nebezpečné věci
1.10.3.2Bezpečnostní plány
1.11Interní nouzové plány pro seřaďovací nádraží
ČÁST 2Klasifikace
2.1Všeobecná ustanovení
2.1.1Úvod
2.1.2Zásady klasifikace
2.1.3Klasifikace jmenovitě neuvedených látek, včetně roztoků a směsí (jako přípravky a odpady)
2.1.4Klasifikace zkušebních vzorků
2.2Zvláštní ustanovení pro jednotlivé třídy
2.2.1Třída 1 Výbušné látky a předměty
2.2.1.1Kritéria
2.2.1.2Látky a předměty nepřipuštěné k přepravě
2.2.1.3Seznam hromadných položek
2.2.2Třída 2 Plyny
2.2.2.1Kritéria
2.2.2.2Plyny nepřipuštěné k přepravě
2.2.2.3Seznam hromadných položek
2.2.3Třída 3 Hořlavé kapaliny
2.2.3.1Kritéria
2.2.3.2Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.3.3Seznam hromadných položek
2.2.41Třída 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky
2.2.41.1Kritéria
2.2.41.2Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.41.3Seznam hromadných položek
2.2.41.4Seznam již zařazených samovolně se rozkládajících látek v obalech
2.2.42Třída 4.2 Samozápalné látky
2.2.42.1Kritéria
2.2.42.2Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.42.3Seznam hromadných položek
2.2.43Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
2.2.43.1Kritéria
2.2.43.2Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.43.3Seznam hromadných položek
2.2.51Třída 5.1 Látky podporující hoření
2.2.51.1Kritéria
2.2.51.2Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.51.3Seznam hromadných položek
2.2.52Třída 5.2 Organické peroxidy
2.2.52.1Kritéria
2.2.52.2Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.52.3Seznam hromadných položek
2.2.52.4Seznam již zařazených organických peroxidů v obalech
2.2.61Třída 6.1 Toxické látky
2.2.61.1Kritéria
2.2.61.2Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.61.3Seznam hromadných položek
2.2.62Třída 6.2 Infekční látky
2.2.62.1Kritéria
2.2.62.2Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.62.3Seznam hromadných položek
2.2.7Třída 7 Radioaktivní látky
2.2.7.1Definice
2.2.7.2Klasifikace
2.2.7.2.1Všeobecné předpisy
2.2.7.2.2Určení úrovně aktivity
2.2.7.2.3Stanovení dalších materiálových charakteristik
2.2.7.2.4Klasifikace kusů nebo nebalené látky
2.2.7.2.5Zvláštní ujednání
2.2.8Třída 8 Žíravé látky
2.2.8.1Kritéria
2.2.8.2Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.8.3Seznam hromadných položek
2.2.9Třída 9 Jiné nebezpečné látky a předměty
2.2.9.1Kritéria
2.2.9.2Látky a předměty nepřipuštěné k přepravě
2.2.9.3Seznam hromadných položek
2.3Zkušební postupy
2.3.0Všeobecně
2.3.1Zkouška na výpotek pro trhaviny typu A
2.3.2Zkoušky týkající se nitrovaných směsí celulózy třídy 4.1
2.3.3Zkoušky hořlavých kapalných látek tříd 3,6.1 a 8
2.3.3.1Stanovení bodu vzplanutí
2.3.3.2Stanovení teploty počátku varu
2.3.3.3Zkouška pro stanovení obsahu peroxidu
2.3.4Zkouška ke stanovení tekutosti
2.3.5.Klasifikace organokovových látek do tříd 4.2 a 4.3
ČÁST 3Seznamy nebezpečných věcí, zvláštní ustanovení a vynětí z platnosti pro omezená a vyjmutá množství
3.1Všeobecně
3.1.1Úvod
3.1.2Oficiální pojmenování pro přepravu
3.1.3Roztoky nebo směsi
3.2Seznam nebezpečných věcí
3.2.1Tabulka A: Seznam nebezpečných věcí - vysvětlivky
Tabulka A:Seznam nebezpečných věcí
Tabulka B:Abecední seznam nebezpečných věcí s NHM kódy
3.3Zvláštní ustanovení pro určité látky nebo předměty
3.4Nebezpečné věci balené v omezených množstvích
3.4.1Všeobecná ustanovení
3.5Nebezpečné věci balené ve vyňatých množstvích
3.5.1Vyňatá množství
3.5.2Obaly
3.5.3Zkoušky pro kusy
3.5.4Značení kusů
3.5.5Maximální počet kusů ve voze nebo kontejneru
3.5.6Dokumentace
ČÁST 4Ustanovení o používání obalů a cisteren
4.1Použití obalů, včetně IBC a velkých obalů
4.1.1Všeobecná ustanovení pro balení nebezpečných věcí do obalů, včetně IBC a velkých obalů
4.1.2Dodatečná všeobecná ustanovení pro používání IBC
4.1.3Všeobecná ustanovení týkající se pokynů pro balení
4.1.4Seznam pokynů pro balení
4.1.4.1Pokyny pro balení týkající se použití obalů (s výjimkou IBC a velkých obalů)
4.1.4.2Pokyny pro balení týkající se použití IBC
4.1.4.3Pokyny pro balení týkající se použití velkých obalů
4.1.5Zvláštní ustanovení pro balení věcí třídy 1
4.1.6Zvláštní ustanovení pro balení věcí třídy 2 a věcí jiných tříd přiřazených k pokynu pro balení P200
4.1.7Zvláštní ustanovení pro balení organických peroxidů třídy 5.2 a samovolně se rozkládajících látek třídy 4.1
4.1.7.1Použití obalů (kromě IBC)
4.1.7.2Použití IBC
4.1.8Zvláštní ustanovení pro balení infekčních látek (třída 6.2)
4.1.9Zvláštní ustanovení pro balení pro látky třídy 7
4.1.9.1Všeobecně
4.1.9.2Požadavky a kontrolní opatření pro přepravu radioaktivních látek s malou specifickou aktivitou (LSA – látky) a povrchově kontaminované předměty (SCO – předměty)
4.1.9.3Kusy obsahující štěpné látky
4.1.10Zvláštní ustanovení pro společné balení
4.2Používání přemístitelných cisteren a UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
4.2.1Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu látek třídy 1 a tříd 3 až 9
4.2.2Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu nezchlazených zkapalněných plynů
4.2.2.7Plnění
4.2.3Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů
4.2.4Všeobecná ustanovení pro používání UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
4.2.5Pokyny a zvláštní ustanovení pro přemístitelné cisterny
4.2.5.1Všeobecně
4.2.5.2Pokyny pro přemístitelné cisterny
4.2.5.3Zvláštní ustanovení pro přemístitelné cisterny
4.3Používání nesnímatelných cisteren (cisternových vozů), snímatelných cisteren, cisternových kontejnerů a cisternových výměnných nástaveb, jejichž nádrže jsou vyrobeny z kovových materiálů, jakož i bateriových vozů a vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
4.3.1Rozsah použití
4.3.2Ustanovení vztahující se na všechny třídy
4.3.2.1Použití
4.3.2.2Stupeň plnění
4.3.2.3Provoz
4.3.2.4Prázdné nevyčištěné cisterny, bateriové vozy a MEGC
4.3.3Zvláštní ustanovení pro třídu 2
4.3.3.1Kódování a hierarchie cisteren
4.3.3.2Podmínky plnění a zkušební tlaky
4.3.3.3Provoz
4.3.3.4Ustanovení na kontrolu plnění cisternových vozů pro kapalné plyny
4.3.4Zvláštní ustanovení pro třídy 3 až 9
4.3.4.1Kódování, racionální přiřazování a hierarchie cisteren
4.3.4.2Všeobecná ustanovení
4.3.5Zvláštní ustanovení
4.4Používání nesnímatelných cisteren (cisternových vozů), snímatelných cisteren, cisternových kontejnerů a cisternových výměnných nástaveb z vyztužených plastů (FRP)
4.4.1Všeobecná ustanovení
4.4.2Provoz
4.5Používání cisteren pro podtlakové vyčerpávání odpadů
4.5.1Používání
4.5.2Provoz
ČÁST 5Postupy při odeslání
5.1Všeobecná ustanovení
5.1.1Všeobecná ustanovení
5.1.2Použití přepravních obalových souborů
5.1.3Prázdné nevyčištěné obaly (včetně IBC a velkých obalů), cisterny, vozy a kontejnery pro přepravu volně ložených látek
5.1.4Společné balení
5.1.5Všeobecná ustanovení pro třídu 7
5.1.5.1Povolení pro odeslání a oznamování
5.1.5.2Osvědčení vydávaná příslušným orgánem
5.1.5.3Určení přepravního indexu (TI) a indexu kritické bezpečnosti (CSI)
5.1.5.4Zvláštní požadavky pro vyjmuté kusy
5.1.5.5Přehled požadavků na schválení a oznámení před odesláním
5.2Nápisy a bezpečnostní značky
5.2.1Značení kusů
5.2.2Označování kusů
5.2.2.1Ustanovení o označování bezpečnostními značkami
5.2.2.2Ustanovení o bezpečnostních značkách
5.3Označování a opatřování velkými bezpečnostními značkami
5.3.1Označování velkými bezpečnostními značkami
5.3.1.1Všeobecná ustanovení
5.3.1.2Umístění velkých bezpečnostních značek na kontejnery, MEGC, cisternové kontejnery a přemístitelné cisterny
5.3.1.3Umístění velkých bezpečnostních značek na vozy přepravující kontejnery, MEGC, cisternové kontejnery a přemístitelné cisterny
5.3.1.4Umístění velkých bezpečnostních značek na vozy pro přepravu volně ložených látek, na cisternové vozy, bateriové vozy a vozy se snímatelnými cisternami
5.3.1.5Umístění velkých bezpečnostních značek na vozy přepravující pouze kusy
5.3.1.6Umístění velkých bezpečnostních značek na prázdné cisternové vozy, bateriové vozy, MEGC, cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny a prázdné vozy a kontejnery pro přepravu volně ložených látek
5.3.1.7Popis velkých bezpečnostních značek
5.3.2Oranžové označení
5.3.2.1Všeobecná ustanovení pro oranžovou tabulku
5.3.2.2Popis oranžové tabulky
5.3.2.3Význam identifikačních čísel nebezpečnosti
5.3.3Označení pro zahřáté látky
5.3.4Bezpečnostní značky pro posun podle vzorů č. 13 a 15
5.3.4.1Všeobecná ustanovení
5.3.4.2Popis bezpečnostních značek pro posun podle vzoru č. 13 a č. 15
5.3.5Oranžový pruh
5.3.6Značka pro látky ohrožující životní prostředí
5.4Dokumentace
5.4.0Všeobecná ustanovení
5.4.1Přepravní doklad pro přepravu nebezpečných věcí a předepsané údaje
5.4.1.1Všeobecné údaje předepsané pro přepravní doklad
5.4.1.2Dodatečné nebo zvláštní údaje pro určité třídy
5.4.1.3(Vyhrazeno)
5.4.1.4Formát a jazyk
5.4.1.5Věci nepovažované za nebezpečené
5.4.2Osvědčení o naložení vozu nebo kontejneru
5.4.3Písemné pokyny
5.4.4Úschova informací o přepravě nebezpečných věcí
5.4.5Příklad formuláře pro multimodální přepravu nebezpečných věcí
5.5Zvláštní ustanovení
5.5.1(Vyhrazeno)
5.5.2Zvláštní ustanovení pro zaplynované přepravní jednotky (CTU) (UN 3359)
ČÁST 6Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů, velkých nádob pro volně ložené látky (IBC), velkých obalů a cisteren
6.1Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů
6.1.1Všeobecná ustanovení
6.1.2Kódování konstrukčních typů obalů
6.1.3Značení
6.1.4Požadavky na obaly
6.1.4.0Všeobecné požadavky
6.1.4.1Ocelové sudy
6.1.4.2Hliníkové sudy
6.1.4.3Sudy z kovu jiného než hliník nebo ocel
6.1.4.4Ocelové nebo hliníkové kanystry
6.1.4.5Překližkové sudy
6.1.4.7Lepenkové sudy
6.1.4.8Plastové sudy a kanystry
6.1.4.9Bedny z přírodního dřeva
6.1.4.10Překližkové bedny
6.1.4.11Bedny z rekonstituovaného dřeva
6.1.4.12Lepenkové bedny
6.1.4.13Plastové bedny
6.1.4.14Ocelové nebo hliníkové bedny
6.1.4.15Textilní pytle
6.1.4.16Tkané plastové pytle
6.1.4.17Pytle z plastové fólie
6.1.4.18Papírové pytle
6.1.4.19Kompozitní obaly (plast)
6.1.4.20Kompozitní obaly (sklo, porcelán nebo kamenina)
6.1.4.21Skupinové obaly (obaly pro skupinové balení)
6.1.4.22Obaly z jemného plechu
6.1.5Požadavky na zkoušky obalů
6.1.5.1Provedení a opakování zkoušek
6.1.5.2Příprava obalů a jednotek balení pro zkoušky
6.1.5.3Zkouška volným pádem
6.1.5.4Zkouška těsnosti
6.1.5.5Zkouška vnitřním (hydraulickým) tlakem
6.1.5.6Zkouška stohováním
6.1.5.7Dodatková zkouška propustnosti pro plastové sudy a kanystry podle pododdílu 6.1.4.8 a pro kompozitní obaly (plast) podle 6.1.4.19 určené pro přepravu kapalin s bodem vzplanutí nejvýše 60 °C, s výjimkou obalů 6HA1
6.1.5.8Zkušební protokol
6.1.6Standardní kapaliny pro důkaz chemické snášenlivosti obalů a IBC z polyetylénu podle 6.1.5.2.6, popřípadě 6.5.6.3.5
6.2Požadavky na konstrukci a zkoušení tlakových nádob, aerosolových rozprašovačů, malých nádobek obsahujících plyn (plynové kartuše) a palivové článkové kartuše obsahující zkapalněný hořlavý plyn
6.2.1Všeobecné požadavky
6.2.1.1Výroba a konstrukce
6.2.1.2Materiály
6.2.1.3Provozní výstroj
6.2.1.4Schvalováni tlakových nádob
6.2.1.5První prohlídka a zkouška
6.2.1.6Periodická prohlídka a zkouška
6.2.1.7Požadavky na výrobce
6.2.1.8Požadavky na inspekční organizace
6.2.2Požadavky na UN tlakové nádoby
6.2.2.1Konstrukce, výroba a první prohlídka a zkouška
6.2.2.2Materiály
6.2.2.3Provozní výstroj
6.2.2.4Periodická prohlídka a zkouška
6.2.2.5Systém posuzování shody a schvalování pro výrobu tlakových nádob
6.2.2.6Systém schvalování pro periodickou prohlídku a zkoušku tlakových nádob
6.2.2.7Značení UN tlakových nádob pro vícenásobné použití
6.2.2.8Značení UN tlakových lahví pro jedno použití
6.2.2.9UN značení zásobníkových systémů hydridu kovu
6.2.2.10Ekvivalentní postupy pro stanovení shody a periodické prohlídky a zkoušky
6.2.3Všeobecné požadavky na tlakové nádoby bez UN
6.2.3.1Výroba a konstrukce
6.2.3.3Provozní výstroj
6.2.3.4První prohlídka a zkouška
6.2.3.5Periodická prohlídka a zkouška
6.2.3.6Schvalování tlakových nádob
6.2.3.7Požadavky na výrobce
6.2.3.8Požadavky na inspekční organizace
6.2.3.9Značení tlakových nádob pro vícenásobné použití
6.2.3.10Značení tlakových nádob pro jedno použití
6.2.4Požadavky na tlakové láhve neoznačené UN, vyrobené, konstruované a zkoušené podle doporučených norem
6.2.4.1Typ, konstrukce a první inspekce a zkouška
6.2.4.2Periodická inspekce a zkouška
6.2.5Požadavky pro tlakové nádoby bez označení UN zkonstruované a odzkoušené podle doporučených norem
6.2.5.1Materiály
6.2.5.2Provozní výstroj
6.2.5.3Kovové lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky láhví
6.2.5.4Dodatečná ustanovení vztahující se na tlakové nádoby z hliníkových slitin pro plyny stlačené, zkapalněné plyny, rozpuštěné plyny a pro plyny, které nejsou pod tlakem a jsou předmětem zvláštních požadavků (vzorky plynů) stejně jako předměty obsahující plyn pod tlakem jiné než aerosolové rozprašovače a malé nádoby obsahující plyn (plynové kartuše)
6.2.5.5Tlakové nádoby v kompozitních materiálech
6.2.5.6Uzavřené kryogenní nádoby
6.2.6Všeobecné požadavky na aerosolové rozprašovače, malé nádobky, obsahující plyn (plynové kartuše) a palivové články obsahující zkapalněný hořlavý plyn
6.2.6.1Výroba a konstrukce
6.2.6.2Hydraulická tlaková zkouška
6.2.6.3Zkouška těsnosti
6.2.6.4Odkazy na normy
6.3Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů pro infekční látky kategorie A třídy 6.2
6.3.1Všeobecná ustanovení
6.3.2Požadavky na balení
6.3.3Kód pro stanovení typu obalů
6.3.4Značení
6.3.5Požadavky na zkoušení obalů
6.4Požadavky na konstrukci, zkoušení a schvalování kusů a látek třídy 7
6.4.1(Vyhrazeno)
6.4.2Všeobecné požadavky
6.4.3(Vyhrazeno)
6.4.4Požadavky na kusy vyňaté z platnosti
6.4.5Požadavky na průmyslové kusy
6.4.6Požadavky na kusy obsahující hexafluorid uranu
6.4.7Požadavky na kusy typu A
6.4.8Požadavky na kusy typu B(U)
6.4.9Požadavky na kusy typu B(M)
6.4.10Požadavky na kusy typu C
6.4.11Požadavky na kusy obsahující štěpné látky
6.4.12Zkušební postupy a důkaz shodnosti
6.4.13Zkoušení celistvosti kontejnmentového systému a stínění a zhodnocení podkritičnosti
6.4.14Terč pro zkoušky pádem
6.4.15Zkoušky pro prokázání schopnosti odolat normálním podmínkám přepravy
6.4.16Dodatečné zkoušky kusů typu A konstruované pro kapaliny a plyny
6.4.17Zkoušky pro prokázání schopnosti odolat nehodovým podmínkám při přepravě
6.4.18Rozšířená zkouška ponořením do vody pro kusy typu B(U) a typu B(M) obsahující výše než 105 A2
6.4.19Zkouška úniku vody pro kus obsahující štěpnou látku
6.4.20Zkoušky pro kusy typu C
6.4.21Prohlídky obalů konstruovaných pro obsah 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu
6.4.22Typové schválení kusu a materiálů
6.4.23Žádosti a povolování přepravy radioaktivní látky
6.5Požadavky na konstrukci a zkoušení velkých nádob pro volně ložené látky (IBC)
6.5.1Obecné požadavky
6.5.1.1Rozsah
6.5.1.2(Vyhrazeno)
6.5.1.3(Vyhrazeno)
6.5.1.4Kódovací systém pro značení IBC
6.5.2Značení UN kódem
6.5.2.1Základní značení
6.5.2.2Doplňkové značení
6.5.2.3Shodnost s konstrukčním typem
6.5.2.4Značení rekonstruovaných kompozitních IBC (31HZ1)
6.5.3Požadavky na konstrukci
6.5.3.1Obecné požadavky
6.5.4Prohlídky, zkoušky a certifikace
6.5.5Zvláštní požadavky na IBC
6.5.5.1Zvláštní požadavky na kovové IBC
6.5.5.2Zvláštní ustanovení pro flexibilní IBC
6.5.5.3Zvláštní ustanovení pro IBC z tuhého plastu
6.5.5.4Zvláštní ustanovení pro kompozitní IBC s vnitřní plastovou nádobou
6.5.5.5Zvláštní ustanovení pro lepenkové IBC
6.5.5.6Zvláštní ustanovení pro dřevěné IBC
6.5.6Požadavky na zkoušky IBC
6.5.6.1Provedení a četnost zkoušek
6.5.6.2Zkoušky konstrukčního typu
6.5.6.3Příprava IBC ke zkouškám
6.5.6.4Zkouška zdvihem zdola
6.5.6.5Zkouška zdvihem shora
6.5.6.6Zkouška stohováním
6.5.6.7Zkouška těsnosti
6.5.6.8Zkouška vnitřním hydraulickým tlakem
6.5.6.9Zkouška volným pádem
6.5.6.10Zkouška roztržením
6.5.6.11Zkouška překlopením (pádem z překlopení)
6.5.6.12Zkouška vztyčováním
6.5.6.13Zkouška vibrací
6.5.6.14Protokol o zkoušce
6.6Požadavky na konstrukci a zkoušení velkých obalů
6.6.1Všeobecně
6.6.2Kód pro označení typu velkých obalů
6.6.3Značení velkých obalů UN kódem
6.6.3.1Základní značení
6.6.3.2Příklady značení
6.6.4Zvláštní požadavky na velké obaly
6.6.4.1Zvláštní požadavky na velké kovové obaly
6.6.4.2Zvláštní požadavky na velké obaly z flexibilních materiálů
6.6.4.3Zvláštní požadavky na tuhé plastové velké obaly
6.6.4.4Zvláštní požadavky na lepenkové velké obaly
6.6.4.5Zvláštní požadavky na dřevěné velké obaly
6.6.5Zkušební požadavky na velké obaly
6.6.5.1Provádění a četnost zkoušek
6.6.5.2Příprava pro zkoušky
6.6.5.3Zkušební požadavky
6.6.5.4Atestace a zkušební protokol
6.7Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky přemístitelných cisteren a UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
6.7.1Platnost a všeobecné požadavky
6.7.2Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky přemístitelných cisteren určených pro přepravu látek třídy 1 a tříd 3 až 9
6.7.2.1Definice
6.7.2.2Všeobecné konstrukční a výrobní požadavky
6.7.2.3Konstrukční kritéria
6.7.2.4Minimální tloušťka stěny
6.7.2.5Provozní výstroj
6.7.2.6Spodní otvory
6.7.2.7Bezpečnostní zařízení
6.7.2.8Zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.2.9Nastavení zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.2.10Tavné prvky
6.7.2.11Průtržné kotouče
6.7.2.12Kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.2.13Značení zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.2.14Spoje k zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.2.15Umístění zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.2.16Stavoznaky (měřicí zařízení)
6.7.2.17Podpěry, rámy, zvedací a spouštěcí vybavení přemístitelných cisteren
6.7.2.18Schválení typu
6.7.2.19Prohlídky a zkoušky
6.7.2.20Značení
6.7.3Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky přemístitelných cisteren určených pro přepravu nezchlazených zkapalněných plynů
6.7.3.1Definice
6.7.3.2Všeobecné konstrukční a výrobní požadavky
6.7.3.3Konstrukční kritéria
6.7.3.4Minimální tloušťka stěny
6.7.3.5Provozní výstroj
6.7.3.6Spodní otvory
6.7.3.7Zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.3.8Kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.3.9Značení zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.3.10Spoje k zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.3.11Umístění zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.3.12Stavoznaky (měřicí zařízení)
6.7.3.13Podpěry, rámy, zvedací a spouštěcí vybavení přemístitelných cisteren
6.7.3.14Schválení konstrukce
6.7.3.15Prohlídky a zkoušky
6.7.3.16Značení
6.7.4Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky přemístitelných cisteren určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů
6.7.4.1Definice
6.7.4.2Všeobecné konstrukční a výrobní požadavky
6.7.4.3Konstrukční kritéria
6.7.4.4Minimální tloušťka stěny nádrže
6.7.4.5Provozní výstroj
6.7.4.6Zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.4.7Kapacita a nastavení zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.4.8Značení zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.4.9Spoje k zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.4.10Umístění zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.4.11Stavoznaky (měrná zařízení)
6.7.4.12Podpěry, rámy, zvedací a spouštěcí vybavení přemístitelných cisteren
6.7.4.13Schválení konstrukce
6.7.4.14Prohlídky a zkoušky
6.7.4.15Značení
6.7.5Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC) určených pro přepravu nezchlazených plynů
6.7.5.1Definice
6.7.5.2Všeobecné konstrukční a výrobní požadavky
6.7.5.3Provozní výstroj
6.7.5.4Zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.5.5Kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.5.6Značení zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.5.7Spoje k zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.5.8Umístění zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.5.9Stavoznaky (měřicí zařízení)
6.7.5.10Podpěry, rámy, zvedací a spouštěcí vybavení MEGC
6.7.5.11Schválení konstrukce
6.7.5.12Prohlídky a zkoušky
6.7.5.13Značení
6.8Požadavky na konstrukci, výrobu, výstroj, schvalování typu, prohlídky, zkoušky a značení nesnímatelných cisteren (cisternových vozů), snímatelných cisteren, cisternových kontejnerů a cisternových výměnných nástaveb s nádržemi vyrobenými z kovových materiálů a bateriových vozů a vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
6.8.1Rozsah použití
6.8.2Požadavky vztahující se na všechny třídy
6.8.2.1Konstrukce
6.8.2.2Výstroj
6.8.2.3Schvalování typu
6.8.2.4Prohlídky a zkoušky
6.8.2.5Značení
6.8.2.6Požadavky na cisterny, které jsou konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle uvedených norem
6.8.2.7Požadavky na cisterny, které nejsou konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle uvedených norem
6.8.3Zvláštní požadavky vztahující se na třídu 2
6.8.3.1Konstrukce nádrží
6.8.3.2Výstroj
6.8.3.3Schvalování typu
6.8.3.4Prohlídky a zkoušky
6.8.3.5Značení
6.8.3.6Požadavky na bateriové vozy a MEGC, které jsou konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle uvedených norem
6.8.3.7Požadavky na bateriové vozy a MEGC, které nejsou konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle uvedených norem.
6.8.4Zvláštní ustanovení
6.8.5Požadavky na materiály a konstrukci svařovaných nesnímatelných cisteren, svařovaných snímatelných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů,pro které je požadován zkušební tlak nejméně 1 MPa (10 barů) a svařovaných nesnímatelných cisteren, svařovaných snímatelných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů třídy 2
6.8.5.1Materiály a nádrže
6.8.5.2Zkušební požadavky
6.8.5.3Zkoušky vrubové houževnatosti
6.8.5.4Odvolávka na normy
6.9Požadavky na konstrukci, výrobu, výstroj, schvalování typu, prohlídky a zkoušky a značení cisternových kontejnerů a výměnných cisternových nástaveb z vyztužených plastů (FRP)
6.9.1Všeobecná ustanovení
6.9.2Konstrukce
6.9.3Části výstroje
6.9.4Zkoušení a schválení typu
6.9.5Prohlídka a zkouška
6.9.6Značení
6.10Požadavky na konstrukci, výstroj, schvalování typu, prohlídky, zkoušky a značení cisteren pro podtlakové vyčerpávání odpadů
6.10.1Všeobecně
6.10.2Konstrukce
6.10.3Části výstroje
6.10.4Prohlídky a zkoušky
6.11Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky kontejnerů pro volně ložené látky
6.11.1Definice
6.11.2Platnost a všeobecné požadavky
6.11.3Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky kontejnerů odpovídajících KBK používaných jako kontejnery pro volně ložené látky
6.11.4Požadavky na konstrukci, výrobu a schválení kontejnerů pro volně ložené látky jiných než kontejnerů odpovídajících KBK
ČÁST 7Ustanovení o podmínkách přepravy, nakládky, vykládky a manipulace
7.1Všeobecná ustanovení
7.2Ustanovení o přepravě v kusech
7.3Ustanovení o přepravě volně ložených látek
7.3.1Všeobecná ustanovení
7.3.2Dodatečná ustanovení pro přepravu volně ložených věcí, použijí-li se ustanovení pododdílu 7.3.1.1 (a)
7.3.3Zvláštní ustanovení pro přepravu ve volně loženém stavu, použijí-li se ustanovení pododdílu 7.3.1.1 (b)
7.4Ustanovení o přepravě v cisternách
7.5Ustanovení o nakládce, vykládce a manipulaci
7.5.1Všeobecné požadavky
7.5.2Společná nakládka
7.5.3Ochranná vzdálenost
7.5.4Preventivní opatření se zřetelem na potraviny, poživatiny a krmiva
7.5.5(Vyhrazeno)
7.5.6(Vyhrazeno)
7.5.7Manipulace a ukládání
7.5.8Čistění po vykládce
7.5.9(Vyhrazeno)
7.5.10(Vyhrazeno)
7.5.11Dodatečná ustanovení vztahující se na určité třídy nebo věci
7.6Ustanovení pro přepravu jako spěšnina
7.7Přeprava nebezpečných věcí jako ruční zavazadlo, cestovní zavazadlo nebo v nebo na vozidlech (automobil na vlaku osobní přepravy)
Nezávazná část předpisu RID
(Předpisy o zkouškách nádob z plastu)
ČÁST 1
Všeobecná ustanovení
Kapitola 1.1
Rozsah a použití
1.1.1
Struktura
RID je dělen do sedmi částí; každá část se dělí do kapitol a každá kapitola do oddílů a pododdílů.
Uvnitř každé části jsou čísla částí součástí kapitol, oddílů, pododdílů a dalších dílčích odstavců, např. oddíl 1 v kapitole 2 části 4 má číslo „4.2.1“.
1.1.2
Rozsah platnosti
1.1.2.1
Pro účely článku 1 přípojku C, RID stanoví:
(a)
nebezpečné věci, které jsou z mezinárodní přepravy vyloučeny;
(b)
nebezpečné věci, jejichž mezinárodní přeprava je připuštěna a požadavky (včetně vynětí z platnosti), které musí být při této přepravě splněny, zejména:
-
klasifikaci věcí, včetně klasifikačních kritérií a příslušných zkušebních metod;
-
používání obalů (včetně společného balení);
-
používání cisteren (včetně jejich plnění);
-
postupy před odesíláním (včetně nápisů a bezpečnostních značek na kusech, označování dopravních a přepravních prostředků, jakož i doklady a požadované informace;
-
ustanovení o konstrukci, zkoušení a schvalování obalů a cisteren;
-
používání dopravních prostředků (včetně nakládky, společné nakládky a vykládky).
Pro přepravu ve smyslu RID platí vedle přípojku C příslušná ustanovení ostatních přípojku Úmluvy COTIF, zejména ustanovení přípojku B pro přepravu prováděnou na základě přepravní smlouvy.
1.1.2.2
Pro mezinárodní přepravu nebezpečných věcí ve vlacích, jiných než jsou nákladní vlaky podle článku 5 § 1 a) Přípojku C, platí ustanovení kapitoly 7.6.
1.1.2.3
Pro mezinárodní přepravu nebezpečných věcí jako ruční zavazadlo, cestovní zavazadlo nebo v nebo na vozidlech podle článku 5 § 1 b) Přípojku C, platí pouze ustanovení 1.1.3.8, ve spojení s kapitolou 7.7.
1.1.3
Vynětí z platnosti
1.1.3.1
Vynětí z platnosti vztahující se k druhu přepravy
Ustanovení RID se nevztahují na:
(a)
přepravu nebezpečných věcí soukromými osobami, pokud jsou dotyčné věci baleny pro maloobchodní prodej a jsou určeny pro jejich osobní nebo domácí použití nebo pro jejich aktivity ve volném čase nebo pro sportovní činnost, pokud byla učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních přepravních podmínek. Pokud jsou tyto věci hořlavými kapalinami přepravovanými v opakovaně plnitelných nádobách naplněných soukromými osobami nebo pro tyto osoby, nesmí celkové množství překročit 60 litrů na nádobu. Nebezpečné věci v IBC, velkých obalech nebo cisternách se nepovažují za věci balené pro maloobchodní prodej;
(b)
přepravu strojů nebo zařízení nevyjmenovaných v RID, které mohou obsahovat nebezpečné věci ve své konstrukci nebo provozní výbavě, pokud byla učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za obvyklých přepravních podmínek;
(c)
přepravu prováděnou podniky jako vedlejší činnost k jejich hlavní činnosti, jako je zásobování stavenišť pozemních nebo inženýrských staveb nebo zpětné jízdy z nich, nebo přepravy související s měřičskými, opravářskými a údržbářskými pracemi, v množstvích nejvýše 450 litrů v jednom obalu a nepřekračujících nejvyšší celková množství uvedená v pododdíle 1.1.3.6. Musí být učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za obvyklých přepravních podmínek. Tato vynětí se nevztahují na třídu 7;
Přepravy prováděné takovými podniky pro jejich zásobování nebo vnější nebo vnitřní distribuci však nespadají do rozsahu tohoto vynětí;
(d)
přepravu prováděnou příslušnými orgány v rámci nouzových opatření, nebo pod jejich dozorem, pokud je taková přeprava nutná ve vztahu k nouzovým opatřením, zejména přepravu, prováděnou za účelem sběru nebezpečných věcí, které se účastnily mimořádné události nebo nehody, a jejich přemístění na nejbližší vhodné bezpečné místo;
(e)
nouzové přepravy určené pro záchranu lidských životů nebo ochranu životního prostředí, za podmínky, že byla učiněna všechna opatření zajišťující plnou bezpečnost takové přepravy;
(f)
přepravu nevyčištěných prázdných stabilních skladovacích nádob nebo prázdných stabilních skladovacích nádrží, které obsahovaly plyny třídy 2, skupin A, O nebo F, látky třídy 3 nebo třídy 9 spadající pod obalovou skupinu II nebo III, nebo pesticidy třídy 6.1 spadající pod obalovou skupinu II nebo III, za dodržení následujících podmínek:
všechny otvory, s výjimkou zařízení pro vyrovnávání tlaku (pokud jsou), jsou hermeticky uzavřeny;
byla učiněna opatření k zamezení jakéhokoli úniku obsahu za normálních podmínek přepravy; a
náklad je upevněn na saních (lyžinách) nebo v latěních nebo v jiných manipulačních prostředcích nebo na voze nebo v kontejneru takovým způsobem, aby se nemohl uvolnit ani posunout za normálních podmínek přepravy.
Toto vynětí se nevztahuje na stabilní skladovací nádoby, které obsahovaly znecitlivěné výbušné látky nebo látky, jejichž přeprava je podle RID zakázána.
Poznámka: K radioaktivním látkám viz odstavec 1.7.1.4.
1.1.3.2
Vynětí z platnosti pro přepravu plynů
Ustanovení RID se nevztahují na přepravu:
(a)
plynů obsažených v nádržích dopravních prostředků, které slouží pro jejich pohon nebo provoz jejich zvláštních zařízení (např. chladící zařízení);
(b)
plynů obsažených v palivových nádržích přepravovaných vozidel. Palivový kohout mezi plynovou nádrží a motorem musí být uzavřen a elektrické spojení přerušeno;
(c)
plynů skupin A a O (podle 2.2.2.1), jestliže tlak plynu v nádobě nebo cisterně při teplotě 20 °C nepřevyšuje 200 kPa (2 bary) a jestliže plyn není zkapalněným nebo hluboce zchlazeným zkapalněným plynem. To platí pro všechny druhy nádob nebo cisteren, např. rovněž pro různé části strojů a přístrojů;
(d)
plynů obsažených v zařízeních používaných pro provoz vozidla (např. v hasicích přístrojích), včetně náhradních dílů (např. nahuštěných pneumatik); toto vynětí z platnosti se vztahuje rovněž na nahuštěné pneumatiky přepravované jako náklad;
(e)
plynů obsažených ve zvláštním zařízení vozů a nezbytných pro provoz těchto zvláštních zařízení během přepravy (chladicí systémy, nádrže na ryby, ohřívače atd.), jakož i náhradních nádob pro taková zařízení nebo vyprázdněných nevyčištěných výměnných nádob, přepravovaných v témže voze;
(f)
plynů obsažených v potravinách (kromě UN 1950), včetně sycených nápojů;
(g)
plynů obsažených v míčích určených pro použití ve sportech; a
(h)
plynů obsažených v osvětlovacích žárovkách, pokud jsou zabaleny tak, že účinky rozletu při jakémkoli prasknutí žárovky budou omezeny na vnitřek kusu.
1.1.3.3
Vynětí z platnosti pro přepravu kapalných pohonných látek
Ustanovení RID se nevztahují na přepravu pohonných látek obsažených v palivových nádržích dopravních prostředků, určené pro jejich pohon nebo pro provoz jakýchkoliv jejich zařízení (např. chladících zařízení). Palivové kohouty mezi motorem a palivovou nádrží motocyklů a jízdních kol s přídavným motorem, jejichž nádrž obsahuje pohonné hmoty, musí být při přepravě uzavřeny; tyto motocykly a jízdní kola s pomocným motorem musí kromě toho být naloženy nastojato a zajištěny proti spadnutí.
1.1.3.4
Vynětí z platnosti podle zvláštních ustanovení a pro nebezpečné věci balené v omezených nebo vyňatých množstvích
Poznámka: K radioaktivním látkám viz odstavec 1.7.1.4.
1.1.3.4.1
Některá zvláštní ustanovení kapitoly 3.3 vyjímají částečně nebo úplně přepravu určitých nebezpečných věcí z platnosti ustanovení RID. Toto vynětí z platnosti platí pouze tehdy, pokud jsou ve sloupci (6) tabulky A kapitoly 3.2 uvedena zvláštní ustanovení u příslušné položky nebezpečných věcí.
1.1.3.4.2
Některé nebezpečné věci mohou podléhat vynětí z platnosti, pokud jsou splněny podmínky uvedené v kapitole 3.4.
1.1.3.4.3
Některé nebezpečné věci mohou podléhat vynětím z platnosti, pokud jsou splněny podmínky kapitoly 3.5.
1.1.3.5
Vynětí z platnosti pro prázdné nevyčištěné obaly
Prázdné nevyčištěné obaly (včetně IBC a velkých obalů), které obsahovaly látky tříd 2, 3, 4.1, 5.1, 6.1, 8 a 9, nepodléhají ustanovením RID, jestliže byla provedena přiměřená opatření vylučující jakékoli nebezpečí. Nebezpečí jsou vyloučena, jestliže byla provedena opatření vylučující všechna nebezpečí tříd 1 až 9.
1.1.3.6
Nejvyšší celkové množství na vůz nebo velký kontejner
1.1.3.6.1
(Vyhrazeno)
1.1.3.6.2
(Vyhrazeno)
1.1.3.6.3
Pokud nebezpečné věci přepravované podle pododdílu 1.1.3.1 (c) v jednom voze nebo velkém kontejneru patří do stejné přepravní kategorie, je největší celkové množství uvedeno ve třetím sloupci následující tabulky.
Přepravní kategorieLátky nebo předměty
Obalová skupina nebo klasifikační kód/ skupina nebo UN číslo
Nejvyšší celkové množství na vůz nebo velký kontejner
0Třída 1:1.1 L, 1.2 L, 1.3 L a UN-číslo 01900
Třída 3:3343
Třída 4.2:Látky, které jsou zařazeny do obalové skupiny I
Třída 4.3:1183, 1242, 1295, 1340, 1390, 1403, 1928, 2813, 2965, 2968, 2988, 3129, 3130, 3131, 3134, 3148, 3396, 3398 a 3399
Třída 5.1:2426
Třída 6.1:1051, 1600, 1613, 1614, 2312, 3250 a 3294
Třída 6.2:2814 a 2900
Třída 7:2912 až 2919, 2977, 2978, 3321 až 3333
Třída 8:2215 (MALEINANHYDRID, ROZTAVENÝ)
Třída 9:2315, 3151, 3152 a 3432 a přístroje obsahující takové látky nebo směsi a nevyčištěné prázdné obaly, které obsahovaly látky zařazené do této přepravní kategorie, s výjimkou obalů, jež jsou přiřazeny UN číslu 2908.
1Látky a předměty, patřící k obalové skupině I a nezařazené do přepravní kategorie 0, a látky a předměty následujících tříd:20
Třída 1:1.1 B až 1.1 J*) 1.2 B až 1.2 J, 1.3 C, 1.3 G, 1.3 H, 1.3 J a 1.5 D*)
Třída 2:Skupiny T, TC*), TO, TF, TOC*) a TFC, aerosoly: skupiny C, CO, FC, T, TF, TC, TO, TFC a TOC
Třída 4.1:3221 až 3224
Třída 5.23101 až 3104
2Látky a předměty, patřící k obalové skupině II a nezařazené do přepravní kategorie 0, 1 nebo 4, a látky a předměty následujících tříd:333
Třída 1:1.4 B až 1.4 G a 1.6 N
Třída 2:Skupina F
aerosoly: skupina F
Třída 4.1:3225 až 3230
Třída 5.2:3105 až 3110
Třída 6.1:Látky a předměty, patřící k obalové skupině III
Třída 9:3245
3Látky a předměty, patřící k obalové skupině III a nezařazené do přepravních kategorií 0, 2 nebo 4, a látky a předměty následujících tříd:1000
Třída 2:Skupina A a O
aerosoly: skupiny A a O
Třída 3:UN 3473
Třída 4.3:UN 3476
Třída 8:2794, 2795, 2800 a 3028 a 3477
Třída 9:2990 a 3072
4Třída 1:1.4 SBez omezení
Třída 4.1:1331, 1345, 1944, 1945, 2254 a 2623
Třída 4.2:1361 a 1362 obalové skupiny III
Třída 7:2908 až 2911
Třída 9:3268
a prázdné nevyčištěné obaly, které obsahovaly nebezpečné látky s výjimkou takových látek, které spadají do přepravní kategorie 0.
Ve výše uvedené tabulce se „nejvyšším celkovým množstvím na vůz nebo velký kontejner“ rozumí:
pro předměty celková (brutto) hmotnost v kilogramech (pro předměty třídy 1, čistá (netto) hmotnost výbušné látky v kilogramech; pro nebezpečné věci ve strojích a zařízeních vyjmenovaných v RID, celkové množství nebezpečných věcí v nich obsažených v kilogramech nebo litrech, jak je to vhodné);
pro tuhé látky, zkapalněné plyny, hluboce zchlazené zkapalněné plyny a rozpuštěné plyny čistá hmotnost (netto) v kg;
pro kapaliny a stlačené plyny, jmenovitý vnitřní objem nádoby (viz definici v oddílu 1.2.1) v litrech.
1.1.3.6.4
Pokud jsou v jednom voze nebo velkém kontejneru přepravovány nebezpečné věci různých přepravních kategorií, pak součet
množství látek a předmětů přepravní kategorie 1, vynásobený „50“;
množství látek a předmětů přepravní kategorie 1, uvedených v poznámce pod čarou *) k tabulce, vynásobený „20“;
množství látek a předmětů přepravní kategorie 2, vynásobený „3“; a
množství látek a předmětů přepravní kategorie 3
nesmí překročit číslo „1000“.
1.1.3.6.5
Pro účely tohoto pododdílu se nebezpečné věci, které jsou vyňaty podle pododdílů 1.1.3.2 až 1.1.3.5, neberou v úvahu.
1.1.3.7
Vynětí z platnosti pro přepravu lithiových baterií
Ustanovení uvedená v RID se nevztahují na:
(a)
Lithiové baterie instalované v dopravních prostředcích provádějících přepravu a určené pro jejich pohon nebo pro provoz kteréhokoli z jejich zařízení;
(b)
Lithiové baterie obsažené v zařízení pro provoz tohoto zařízení, používané nebo určené k použití během přepravy (např. laptop).
1.1.3.8
Aplikace vynětí z platnosti při přepravě nebezpečných věcí jako ruční zavazadlo, cestovní zavazadlo nebo v nebo na vozidlech
Pro přepravu nebezpečných věcí jako ruční zavazadlo, cestovní zavazadlo nebo v nebo na vozidlech platí vynětí z platnosti podle 1.1.3.1 (a) až (e), 1.1.3.2 (b), (d) až (h), 1.1.3.3, 1.1.3.4.1, 1.1.3.5 a 1.1.3.7 (b), jak je uvedeno v kapitole 7.7.
1.1.4
Použitelnost jiných předpisů
1.1.4.1
Všeobecné
1.1.4.1.1
Mezinárodní přeprava na území smluvního státu RID může být podrobena předpisům nebo zákazům použitým podle článku 3 přípojku C z důvodů jiných, než je bezpečnost během přepravy. Takové předpisy nebo zákazy musí být uveřejněny vhodnou formou.
1.1.4.1.2
(Vyhrazeno)
1.1.4.1.3
(Vyhrazeno)
1.1.4.2
Přepravy v přepravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou dopravu
1.1.4.2.1
Kusy, kontejnery, přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery, jakož i vozy, které obsahují vozovou zásilku kusů se stejnými věcmi, které neodpovídají plně ustanovením RID pro balení, společné balení, označení a polepování kusů (nápisy a bezpečností značky na kusech) nebo označení velkými bezpečnostními značkami a oranžovým označením, ale odpovídají ustanovením IMDG Code (pro námořní dopravu) nebo Technickým pokynům ICAO (pro leteckou dopravu) musí být připuštěny k přepravě v přepravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou dopravu, pokud splňují následující podmínky:
(a)
pokud kusy nejsou opatřeny nápisy a bezpečnostními značkami podle RID, musí být označeny nápisy a bezpečnostními značkami podle IMDG Code pro námořní přepravu nebo
Technických pokynů ICAO pro leteckou přepravu;
(b)
pro společné balení v jednom kusu platí předpisy IMDG Code nebo Technické pokyny ICAO;
(c)
Jestliže kontejnery, přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery nebo vozy, které obsahují kusy pouze s jednou věcí, nejsou pro přepravu v přepravním řetězci zahrnujícím námořní dopravu označeny velkými bezpečnostními značkami a oranžovým označením podle kapitoly 5.3 RID, musí být opatřeny velkými bezpečnostními značkami a označením podle kapitoly 5.3 IMDG Code. Toto ustanovení se vztahuje i na prázdné nevyčištěné přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery a též na jejich následnou přepravu do čisticí stanice.
Tato odchylka se nevztahuje na věci, které jsou zařazeny jako nebezpečné věci tříd 1 až 9 RID a nejsou považovány za nebezpečné podle příslušných ustanovení IMDG Code nebo Technických pokynů ICAO.
Poznámka: Pro přepravy podle odstavce 1.1.4.2.1 viz odstavec 5.4.1.1.7, pro přepravy v kontejnerech viz oddíl 5.4.2.
1.1.4.2.2
(Vyhrazeno)
1.1.4.2.3
(Vyhrazeno)
1.1.4.3
Používání přemístitelných cisteren typu IMO schválených pro námořní dopravu
Přemístitelné cisterny typu IMO (typy 1, 2, 5 a 7), které neodpovídají předpisům kapitol 6.7 nebo 6.8, ale které byly vyrobeny a schváleny před 1. lednem 2003 podle ustanovení IMDG Code (včetně přechodných ustanovení) (Změna 29-98), smějí být používány až do 31. prosince 2009, za podmínky, že odpovídají příslušným ustanovením IMDG Code (Změna 29-98) o prohlídkách a zkouškách a že jsou zcela splněny pokyny uvedené ve sloupcích (12) a (14) kapitoly 3.2 IMDG Code (Změna 33-06). Mohou být nadále používány i po 31. prosinci 2009, pokud odpovídají příslušným ustanovením IMDG Code o prohlídkách a zkouškách, ale za podmínky, že jsou dodrženy pokyny uvedené ve sloupcích (10) a (11) kapitoly 3.2 a v kapitole 4.2 RID1.
1.1.4.4
Systém kombinované přepravy silničních vozidel
1.1.4.4.1
Nebezpečné věci smějí být přepravovány také v systému kombinované přepravy silničních vozidel za následujících podmínek:
Dopravní jednotky a přípojná vozidla a jejich obsah podané k přepravě musí odpovídat ustanovením ADR2.
Nejsou však povoleny:
-
výbušné látky třídy 1, skupiny snášenlivosti A (UN čísla 0074, 0113, 0114, 0129, 0130, 0135, 0224 a 0473);
-
samovolně se rozkládající látky třídy 4.1, které vyžadují řízení teploty (UN čísla 3231 až 3240);
-
organické peroxidy třídy 5.2, které vyžadují řízení teploty (UN čísla 3111 až 3120);
-
oxid sírový třídy 8 se stupněm čistoty nejméně 99,95 %, bez inhibitoru, přepravovaný v cisternách (UN číslo 1829).
1.1.4.4.2
Velké bezpečnostní značky (Placards), označení nebo oranžové tabulky na vozech přepravujících dopravní jednotky nebo přípojná vozidla
Na nosné vozy není třeba umisťovat velké bezpečnostní značky, označení ani oranžové tabulky v těchto případech:
(a)
pokud jsou dopravní jednotky nebo přípojná vozidla opatřeny velkými bezpečnostními značkami, označeními nebo oranžovými tabulkami podle kapitol 5.3 nebo 3.4 ADR;
(b)
pokud nejsou velké bezpečnostní značky, označení nebo oranžové tabulky pro dopravní jednotky nebo přípojná vozidla vyžadovány (např. podle 1.1.3.6 nebo podle Poznámky k 5.3.2.1.5 ADR).
1.1.4.4.3
Přeprava přípojných vozidel přepravujících kusy
Jestliže je přípojné vozidlo odpojeno od své tažné jednotky, musí být oranžové tabulky umístěny také na přední a zadní straně přípojného vozidla nebo odpovídající velké bezpečnostní značky musí být umístěny také na obou bočních stranách přípojného vozidla.
1.1.4.4.4
Opakování velkých bezpečnostních značek (Placards), označení nebo oranžových tabulek na vozech přepravujících dopravní jednotky nebo přípojná vozidla
Jestliže velké bezpečnostní značky, označení nebo oranžové tabulky umístěné podle 1.1.4.4.2 nejsou zvnějšku nosného vozidla viditelné, musí být umístěny na obou bočních stranách nosného vozidla.
1.1.4.4.5
Údaje v přepravním dokladu
Pro přepravu v systému kombinované přepravy silničních vozidel podle tohoto pododdílu musí být v přepravním dokladu uveden tento zápis:
„PŘEPRAVA PODLE 1.1.4.4.“.
Pro přepravu cisteren nebo nebezpečných věcí ve volně loženém stavu, pro niž ADR předepisuje oranžovou tabulku s identifikačním číslem nebezpečnosti, musí být identifikační číslo nebezpečnosti uvedeno v přepravním dokladu před UN číslem.
1.1.4.4.6
Všechna ostatní ustanovení RID zůstávají nedotčena.“
1.1.4.5
Přepravy, které se neuskutečňují po železnici
1.1.4.5.1
Jestliže je vůz, jímž se provádí přeprava, na kterou se vztahují předpisy RID, přepravován v části dopravní cesty jiným druhem dopravy než železniční dopravou, platí pro tuto část cesty výhradně vnitrostátní nebo mezinárodní předpisy, jimiž se řídí v této části dopravní cesty přeprava nebezpečných věcí tím druhem dopravy, jehož bylo použito k přepravě železničního vozu.
1.1.4.5.2
Dotčené smluvní státy RID mohou pro část trasy, na které se vůz přepravuje jinak než po kolejích, ustanovení RID případně doplnit ujednáními, pokud tato ujednání mezi smluvními státy RID nejsou v rozporu s mezinárodními předpisy pro přepravu nebezpečných věcí, s přepravou vozů a použitým druhem dopravy na dotčené části trasy.
Tyto dohody musí smluvního státu RID, jenž byl iniciátorem uzavření ujednání, sdělit Ústřednímu úřadu OTIF, který o něm uvědomí ostatní smluvního státu RID 3.
Kapitola 1.2
Definice a měrné jednotky
1.2.1
Vymezení pojmů
Poznámka 1: Tento oddíl obsahuje všechny všeobecné a zvláštní definice.
Poznámka 2: Pokud je v této kapitole použit pojem, který je samostatně definován, pak je zvýrazněn kurzivou.
Pro účely RID se pod následujícími pojmy rozumějí:
A
„ADN“ Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách;
„ADR“ Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věc/včetně zvláštních dohod, které byly podepsány všemi zainteresovanými státy této Dohody;
„Aerosol“ nebo „Aerosolový rozprašovač“ nádoba pro jedno použití splňující ustanovení oddílu 6.2.6, vyrobená z kovu, skla nebo plastu a obsahující plyn, stlačený, zkapalněný nebo pod tlakem rozpuštěný, s kapalinou nebo bez kapaliny, pastu nebo prášek, a vybavená rozprašovacím zařízením umožňujícím rozprášení obsahu ve formě tuhých nebo kapalných částic ve směsi s plynem ve formě pěny, pasty nebo prášku nebo v kapalném nebo plynném stavu;
„ASTM“ Americká společnost pro zkoušení a materiály (ASTM International, 100 Barr Harbor Drive, PO Box C700, West Conshohocken, PA, 19428-2959, USA);
B
„Balič“ podnik, který balí nebezpečné věci do obalů, včetně velkých obalů a IBC a, pokud je to nutné, připravuje kusy k přepravě;
„Bateriový vůz“ vůz se souborem článků vzájemně propojených sběrným potrubím, stabilně namontovaných na rámu a stabilně upevněných na voze. Následující články jsou považovány za články bateriového vozu: láhve, trubkové nádoby, svazky lahví, tlakové sudy, jakož i cisterny určené pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1 s vnitřním objemem větším než 450 litrů;
„Bedna“ pravoúhlý nebo mnohoúhelníkový plnostěnný obal z kovu, dřeva, překližky, rekonstituovaného dřeva, lepenky, plastu nebo jiného vhodného materiálu. Malé otvory pro usnadnění manipulace nebo otevírání nebo pro splnění klasifikačních požadavků jsou dovoleny, pokud nejsou v rozporu s požadavkem neporušenosti obalu během přepravy;
„Bezpečnostní ventil“ viz „Pojistný ventil“;
„Bod vzplanutí“ nejnižší teplota kapaliny, při které její páry tvoří se vzduchem hořlavou směs;
C
„CG“ Sdružení pro stlačené plyny (CGA, 4221 Walney Road, 5th Floor, Chantilly VA 20151-2923, USA);
„CIM“ Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (Přípojek B Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)), se změnami;
„Cisterna“ nádrž včetně své provozní a konstrukční výstroje. Pokud je používán tento pojem samostatně, označuje cisternový kontejner, přemístitelnou cisternu, cisternový vůz nebo snímatelnou cisternu, jak jsou definovány v této části, včetně cisteren tvořících články bateriových vozů nebo MEGC;
Poznámka: K přemístitelným cisternám viz pododdíl 6.7.4.1.
„Cisterna hermeticky uzavřená“ cisterna, určená pro přepravu kapalin, s výpočtovým tlakem nejméně 4 bary, nebo cisterna určená pro přepravu tuhých látek (práškových nebo zrnitých) bez ohledu na její výpočtový tlak, jejíž otvory jsou hermeticky uzavřeny a která:
-
není vybavena pojistnými ventily, průtržnými kotouči, jinými podobnými bezpečnostními zařízeními ani podtlakovými ventily či nucené ovládanými odvzdušňovacími ventily, nebo
-
není vybavena pojistnými ventily, průtržnými kotouči, jinými podobnými bezpečnostními zařízeními, ale je vybavena podtlakovými ventily nebo nucené ovládanými odvzdušňovacími ventily, které odpovídají požadavkům v 6.8.2.2.3; nebo
-
je vybavena pojistnými ventily s předřazeným průtržným kotoučem podle odstavce 6.8.2.2.10, ale není vybavena podtlakovými ventily nebo nucené ovládanými odvzdušňovacími ventily, nebo
-
je vybavena pojistnými ventily s předřazeným průtržným kotoučem podle odstavce 6.8.2.2.10 a podtlakovými ventily nebo nucené ovládanými odvzdušňovacími ventily, které odpovídají požadavkům v 6.8.2.2.3;
„Cisterna nesnímatelná“ cisterna s vnitřním objemem větším než 1000 litrů, která je konstrukčně trvale připevněna k vozu (který se tím stává cisternovým vozem) nebo tvoří nedílnou část rámu takového vozu;
„Cisterna pro podtlakové vyčerpávání odpadů“ cisternový kontejner nebo cisternová výměnná nástavba používané zejména pro přepravu nebezpečných odpadů, se zvláštními konstrukčními vlastnostmi nebo zařízením usnadňujícím nakládku (plnění) a vykládku (vyprazdňování) odpadů, jak je uvedeno v kapitole 6.10. Cisterna, která plně odpovídá požadavkům kapitol 6.7 nebo 6.8 se nepovažuje za cisternu pro podtlakové vyčerpávání odpadů;
„Cisterna přemístitelná“ multimodální cisterna mající, je-li použita pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1, vnitřní objem větší než 450 litrů v souladu s definicemi v kapitole 6.7 nebo v IMDG Code a uvedená pokynem pro přemístitelné cisterny (T-kódem) ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2;
„Cisterna snímatelná“ zvláštním zařízením vozu přizpůsobená cisterna, která může být odebrána až po uvolnění upevňovacích prostředků;
„Cisternová výměnná nástavba“ se považuje za cisternový kontejner;
„Cisternový vůz“ vůz určený pro přepravu kapalin, plynů nebo práškových nebo zrnitých látek, který sestává z nástavby, kterou tvoří jedna nebo více cisteren a jejich výstroj a z podvozku, který je opatřen vlastními částmi výstroje (pojezd, pérování, tažné a narážecí ústrojí, brzdy a nápisy);
Poznámka: Za cisternové vozy se považují také vozy se snímatelnými cisternami.
„Cisternový kontejner“ přepravní prostředek odpovídající definici kontejneru a zahrnující nádrž a její výstroj včetně zařízení umožňujícího přemístění cisternového kontejneru bez významné změny rovnovážné polohy, používaný pro přepravu plynů, kapalin, práškových nebo zrnitých látek a, jsou-li použity pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1, mající vnitřní objem větší než 0,45 m3 (450 litrů);
Poznámka: IBC, které odpovídají požadavkům kapitoly 6.5, se nepovažují za cisternové kontejnery.
„Cívka“ (třída 1) zařízení vyrobené z plastu, dřeva, lepenky, kovu nebo jiného vhodného materiálu, tvořené centrálním vřetenem s nebo bez postranních stěn na každém konci vřetena. Předměty a látky mohou být navinuty na vřeteno a mohou být zadržovány postranními stěnami;
„CSC“ (International Convention for Safe Containers, Ženeva 1972) viz „KBK“;
D
„Dávková intenzita“ pro přepravu látek třídy 7 je odpovídající velikost dávky vyjádřená v milisievertech za hodinu;
„Doklad přepravní“ viz „Přepravní doklad“;
„Dokumentace cisterny“ (pasport) je složka obsahující všechny důležité technické informace týkající se cisterny, bateriového vozu nebo MEGC, jako jsou osvědčení zmíněná v pododdílech 6.8.2.3, 6.8.2.4 a 6.8.3.4;
„Dopravce“ podnik, který provádí přepravu podle nebo bez přepravní smlouvy;
„Dopravní prostředek“ pro přepravu po silnici nebo po železnici je vozidlo nebo vůz;
„Dřevěný sud“ obal vyrobený z přírodního dřeva, kruhového průřezu, mající vypouklé stěny, tvořený dužinami a víky a opatřený obručemi;
E
„EN“ (norma) evropská norma uveřejněná Evropským výborem pro normalizaci (CEN) (CEN, Avenue Marnix 17, B-1000 Brusel);
G
„GHS“ (Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals) Globální harmonizovaný systém klasifikace a označování chemických látek, třetí revidované vydání uveřejněné Spojenými národy jako dokument ST/SG/AC.10/30/Rev.3;
H
„Hmotnost, celková nejvyšší dovolená“ viz „Nejvyšší celková dovolená hmotnost“;
„Hmotnost, čistá nejvyšší“ viz „Nejvyšší čistá (netto) hmotnost“;
„Hmotnost kusu“ pokud není stanoveno jinak, je to celková (brutto) hmotnost kusu;
„Hmotnost nákladu, nejvyšší dovolená“ viz „Nejvyšší dovolená hmotnost nákladu“;
„Hořlavá složka“ (pro aerosoly) hořlavé kapaliny, hořlavé tuhé látky nebo hořlavé plyny a směsi plynů, jak jsou definovány v poznámkách 1 až 3 pododdílu 31.1.3 části III Příručky zkoušek a kritérií. Tento pojem nezahrnuje pyroforní látky, látky schopné samoohřevu ani látky reagující s vodou. Chemické spalné teplo se určí jednou z následujících metod: ASTM D 240, ISO/FDIS 13943:1999 (E/F) 86.1 až 86.3 nebo NFPA 30B.
„Hromadná položka“ položka pro přesně definovanou skupinu látek nebo předmětů (viz pododdíl 2.1.1.2, B, C a D);
I
„IAEA“ (International Atomic Energy Agency) Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA), (IAEA, P.O. Box 100 – A-1400 Vídeň);
„IBC“(intermediate bulk Container) tuhý nebo flexibilní přepravní obalový prostředek, který není uveden v kapitole 6.1 a který:
(a)
má vnitřní objem:
(i)
nejvýše 3 m3 pro tuhé a kapalné látky obalových skupin II a III;
(ii)
nejvýše 1,5 m3 pro tuhé látky obalové skupiny I, jestliže jsou baleny ve flexibilních IBC, v IBC z tuhého plastu, v kompozitních, lepenkových nebo dřevěných IBC;
(iii)
nejvýše 3 m3 pro tuhé látky obalové skupiny I, jestliže jsou baleny v kovových IBC;
(iv)
nejvýše 3 m3 pro radioaktivní látky třídy 7;
(b)
je zkonstruován pro mechanickou manipulaci;
(c)
odolává namáháním při manipulaci a přepravě ověřovacími zkouškami uvedenými v kapitole 6.5;
Poznámka 1: Cisternové kontejnery splňující požadavky kapitoly 6.7 nebo 6.8 se nepovažují za IBC.
Poznámka 2: IBC splňující požadavky kapitoly 6.5 se nepovažují za kontejnery pro účely RID.
„IBC dřevěná“ tuhé nebo skládací dřevěné těleso společně s vnitřní vložkou (avšak nikoli s vnitřním obalem) a příslušnou provozní a konstrukční výstrojí;
„IBC flexibilní“ těleso nádoby tvořené fólií, tkaninou nebo jiným flexibilním materiálem nebo kombinací těchto materiálů, a v nezbytném případě vnitřním povlakem nebo vložkou, spolu s příslušnou provozní výstrojí a manipulačním zařízením;
„IBC flexibilní - běžná údržba“ běžné provádění pracovních úkonů na plastových nebo textilních IBC, jako jsou:
a)
čištění; nebo
b)
náhrada neintegrálních součástí, jako jsou neintegrální vložky a uzávěrové pásky, součástmi podle původních specifikací výrobce,
za podmínky, že tyto úkony nepříznivě neovlivní zádržnou funkci flexibilní IBC ani nezmění konstrukční typ;
„IBC chráněná“ (pro kovové IBC) IBC vybavená dodatečnou ochranou proti nárazu mající formu např. vícevrstvé (sendvičové) konstrukce nebo konstrukce s dvojitou stěnou nebo rámu s kovovým mřížovým opláštěním;
„IBC kompozitní s vnitřní nádobou z plastu“ IBC sestávající z konstrukční výstroje tvořené vnějším pláštěm obklopujícím vnitřní plastovou nádobu s jakoukoli provozní výstrojí nebo další konstrukční výstrojí. Je provedena tak, že vnitřní nádoba a vnější plášť tvoří po sestavení nedělitelnou jednotku, která se jako taková plní, skladuje, přepravuje nebo vyprazdňuje;
Poznámka: „Plast“, pokud je použit ve spojení s vnitřními nádobami pro kompozitní IBC, zahrnuje jiné polymerní materiály, takové jako je guma atd.
„IBC kovová“ kovové těleso společně s příslušnou provozní a konstrukční výstrojí;
„IBC lepenková“ lepenkový plášť s nebo bez oddělených horních a dolních vík, popřípadě s vnitřní vložkou (avšak bez vnitřního obalu), a s příslušnou provozní a konstrukční výstrojí;
„IBC opravená“ kovová IBC, IBC z tuhého plastu nebo kompozitní IBC, která je v důsledku nárazu nebo jakékoli jiné příčiny (např. koroze, zkřehnutí nebo jiného projevu snížené pevnosti ve srovnání s konstrukčním typem) obnovena tak, aby odpovídala konstrukčnímu typu a byla schopna odolat zkouškám konstrukčního typu. Pro účely RID se náhrada tuhé vnitřní nádoby kompozitní IBC nádobou odpovídající původnímu konstrukčnímu typu téhož výrobce považuje za opravu. Avšak běžné opravy a údržba tuhých IBC se nepovažují za opravu. Tělesa IBC z tuhého plastu ani vnitřní nádoby kompozitních IBC nejsou opravitelné. Flexibilní IBC nejsou opravitelné, ledaže by to schválil příslušný orgán;
„IBC z tuhého plastu“ tuhé těleso z plastu, které může mít příslušnou konstrukční a provozní výstroj;
„IBC tuhé - běžná údržba“ běžné provádění pracovních úkonů na kovových IBC, IBC z tuhého plastu a na kompozitních IBC, jako jsou:
a)
čištění;
b)
demontáž a nová montáž nebo výměna uzávěrů tělesa (včetně jejich těsnění) nebo provozní výstroje podle původních specifikací výrobce, za podmínky, že se ověří těsnost IBC; nebo
c)
obnova konstrukční výstroje, která nemá přímou zádržnou funkci vzhledem k nebezpečným věcem a vyprazdňovacímu tlaku, tak, aby odpovídala konstrukčnímu typu (např. zesílení noh nebo úchytů pro zvedání), za podmínky, že nebude ovlivněna zádržná funkce IBC;
„IBC rekonstruovaná“ kovová IBC, IBC z tuhého plastu nebo kompozitní IBC, která
(a)
je vyrobena jako typ UN z typu jiného než typ UN;
(b)
je přestavěna z jednoho konstrukčního typu UN na jiný konstrukční typ UN.
Na rekonstruované IBC se vztahují stejné předpisy RID jako na nové IBC téhož typu (viz definici konstrukčního typu v odstavci 6.5.6.1.1);
„ICAO“ Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO, 999 University Street, Montreal, Quebec H3C 5H7, Canada);
„ICAO Technické pokyny“ (Technical Instructions for the Safe Transport of Dangerous Goods by Air), které doplňují přílohu 18 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Chicago 1944), uveřejněné Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) v Montrealu;
„IMDG Code“ (International Maritime Dangerous Goods Code) předpisy pro mezinárodní námořní přepravu nebezpečných věcí naplňující kapitolu VII, část A Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti života na moři – International Convention for the Safety of Life at Sea (SOLAS),vydané Mezinárodní námořní organizací (IMO), Londýn;
„IMO“ Mezinárodní námořní organizace (IMO, 4 Albert Embankment, London SE1 7SR, United Kingdom);
„Index kritické bezpečnosti (CSI)“ přidělený kusu, přepravnímu obalovému souboru nebo kontejneru se štěpnými látkami pro přepravu látek třídy 7 je číslo, pomocí kterého se omezuje nahromadění kusů, přepravních obalových souborů nebo kontejnerů obsahujících štěpné látky;
„Infrastruktura“ viz „Železniční infrastruktura“;
„Inspekční organizace“ nezávislá inspekční a zkušební organizace schválená příslušným orgánem;
„ISO“ (norma) mezinárodní norma uveřejněná Mezinárodní organizací pro standardizaci (ISO) (ISO - 1, rue de Varembé, CH-1204 Ženeva 20);
J
„J.N. položka (jinde nejmenovaná položka)“ hromadná položka, k níž mohou být látky, směsi, roztoky nebo předměty přiřazeny, jestliže:
(a)
nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2; a
(b)
vykazují chemické, fyzikální nebo nebezpečné vlastnosti odpovídající třídě, klasifikačnímu kódu, obalové skupině a pojmenování a popisu položky j.n.;
„Jmenovitý (nominální) vnitřní objem nádoby“ jmenovitý objem nebezpečné látky obsažené v nádobě vyjádřený v litrech. Pro lahve na stlačený plyn musí být jmenovitý vnitřní objem stanoven jako objem vody v lahvi (hydraulický vnitřní objem lahve);
K
„Kanystr“ obal z kovu nebo plastu, pravoúhelníkového nebo mnohoúhelníkového průřezu s jedním nebo více otvory;
„Kapalina“ látka mající při 50 °C tenzi par nejvýše 300 kPa (3 bary), která není kompletně v plynném stavu při 20 °C a 101,3 kPa a která
(a)
má bod tání nebo bod počátku tání nejvýše 20 °C při tlaku 101,3 kPa; nebo
(b)
je kapalná podle zkušební metody ASTM D 4359-90; nebo
(c)
není kašovitá podle kritérií vztahujících se na zkoušku pro stanovení tekutosti (penetrometrická zkouška) popsanou v oddíle 2.3.4;
Poznámka: „Přepravou v kapalném stavu“ ve smyslu požadavků na cisterny se rozumí:
-
přeprava kapalin podle výše uvedené definice, nebo
-
přeprava tuhých látek podaných k přepravě v roztaveném stavu.
„KBK“ Mezinárodní úmluva o bezpečných kontejnerech (International Convention for Safe Containers) (Ženeva, 1972) se změnami, uveřejněná Mezinárodní námořní organizací (International Maritime Organization - IMO), Londýn;
„Konstrukční výstroj“ znamená:
(a)
pro cisterny cisternového vozu vnější nebo vnitřní výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky nádrže;
(b)
pro cisterny cisternového kontejneru vnější nebo vnitřní výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky nádrže;
Poznámka: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
(c)
pro články bateriového vozu nebo MEGC vnější nebo vnitřní výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky nádrže nebo nádoby;
(d)
pro IBC, kromě flexibilních IBC, výztužné, upevňovací, manipulační, ochranné a stabilizační prvky tělesa (včetně základní palety pro kompozitní IBC s vnitřní nádobou z plastu);
„Kontejnmentový systém“ pro přepravu látek třídy 7 je soubor částí obalu specifikovaný konstruktérem, který má zabránit unikání radioaktivních látek během přepravy;
„Kontejner“ přepravní prostředek (výměnná skříň nebo jiná podobná konstrukce):
-
určený ke stálému používání a dostatečně dimenzovaný pro opakované použití;
-
speciálně zkonstruovaný pro usnadnění přepravy věcí jedním nebo více druhy dopravy beze změny nákladu;
-
opatřený zařízením pro usnadnění manipulace, zvláště při jeho překládce z jednoho dopravního prostředku na jiný;
-
zkonstruovaný tak, aby mohl být lehce naplněn a vyprázdněn;
-
mající vnitřní objem nejméně 1 m3, s výjimkou kontejnerů pro přepravu radioaktivních látek.
Výměnná nástavba je kontejner, který má podle Evropské normy EN 283 (vydání 1991) následující charakteristiky:
-
z hlediska mechanického namáhání je zkonstruován pouze pro pozemní přepravu na železničním voze nebo silničním vozidle nebo na lodi v systému roll-on roll-of;
-
nemůže být stohován;
-
může být přemístěna ze silničního vozidla na podpěry a naložena zpět pomocí zařízení vozidla
Poznámka: Pojem „kontejner“ nezahrnuje obvyklé obaly, IBC, cisternové kontejnery ani vozy. Kontejner však smí být použit jako obal pro přepravu radioaktivních látek.
„Kontejner cisternový“ viz „Cisternový kontejner“;
„Kontejner malý“ kontejner, který má buď kterýkoli celkový vnější rozměr (délku, šířku nebo výšku) menší než 1,5 m, nebo vnitřní objem nejvýše 3 m3;
„Kontejner MEGC“ viz „Vícečlánkový kontejner na plyn“; „Kontejner nádržkový“ viz „Cisternový kontejner“;
„Kontejner nekrytý“ kontejner bez střechy, nebo plošinový kontejner;
„Kontejner pro přepravu volně ložených látek v systému off shore“ kontejner pro přepravu volně ložených látek, speciálně zkonstruovaný pro opakované použití k přepravě z příbřežních zařízení, do těchto zařízení a mezi nimi navzájem. Kontejner pro přepravu volně ložených látek je zkonstruován a vyroben podle předpisů pro schvalování kontejnerů manipulovaných na širých mořích vypracované Mezinárodní námořní organizací (IMO) v dokumentu MSC/Circ.860;
„Kontejner pro volně ložené látky“ přepravní prostředek (včetně všech vložek nebo vyložení) určený pro přepravu tuhých látek, které jsou v přímém styku s tímto přepravním prostředkem. Tento pojem nezahrnuje obaly, IBC, velké obaly ani cisterny;
Kontejnery pro volně ložené látky jsou:
-
trvalé povahy a dostatečně pevné, aby byly vhodné pro opakované použití;
-
speciálně zkonstruované pro usnadnění přepravy věcí jedním nebo více druhy dopravy bez překládky nákladu;
-
opatřené prostředky dovolujícími jejich snadnou manipulaci;
-
o vnitřním objemu nejméně 1,0 m3.
Příklady kontejnerů pro volně ložené látky jsou kontejnery pro přepravu volně ložených látek v systému off-shore, skipové nádoby, zásobníky na volně ložené látky, výměnné nástavby, násypné kontejnery, valivé kontejnery, ložné komory vozů;
„Kontejner s plachtou“ nekrytý kontejner opatřený plachtou pro ochranu nákladu;
„Kontejner uzavřený“ plně uzavřený kontejner s pevnou střechou, pevnými bočními stěnami, pevnými koncovými stěnami a podlahou. Tento pojem zahrnuje kontejner s otevíratelnou střechou, pokud je během přepravy uzavřena;
„Kontejner velký“
(a)
kontejner, který nesplňuje definici malého kontejneru;
(b)
ve smyslu dohody KBK (CSC) kontejner s takovými rozměry, že ložná plocha mezi čtyřmi vnějšími dolními rohy je buď
(i)
nejméně 14 m2 (150 čtverečných stop); nebo
(ii)
nejméně 7 m2 (75 čtverečných stop), pokud je vybaven horními rohovými prvky;
„Koš“ viz „Latění“;
„Kritická teplota“
a)
teplota, při které se při výpadku systému řízení teploty musí použít nouzová opatření
Poznámka: Tato definice se nevztahuje na plyny třídy 2
b)
podle ustanovení pro plyny se jedná o teplotu, nad níž se nemůže látka vyskytovat v kapalném stavu;
„Krytý vůz“ vůz s pevnými nebo pohyblivými stěnami a střechou;
„Kus“ konečný produkt balení sestávající z obalu nebo velkého obalu nebo IBC a z jejich obsahu, připravený k přepravě. Pojem zahrnuje nádoby na plyny, jak jsou definovány v tomto oddílu, jakož i předměty, které vzhledem k jejich rozměrům, hmotnosti nebo tvaru mohou být přepravovány bez obalu nebo v lůžkách, latěních nebo manipulačních přípravcích. S výjimkou přepravy radioaktivních látek se tento pojem nevztahuje na věci, které se přepravují volně ložené, ani na látky přepravované v cisternách;
Poznámka: K radioaktivním látkám viz pododdíl 2.2.7.2, 4.1.9.1.1 a kapitola 6.4.
L
„Láhev“ přemístitelná tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 150 litrů;
„Látka, kapalná“ viz „Kapalina“;
„Látka, tuhá“ viz „Tuhá látka“;
„Latění“ vnější obal s neplnými stěnami;
M
„Malá nádobka obsahující plyn“ (plynová kartuše)“ nádoba pro jedno použití, odpovídající příslušným požadavkům v 6.2.6, obsahující plyn nebo směs plynů pod tlakem. Může být vybavena ventilem;
„Manipulační prvky“ (pro flexibilní IBC) nosné pásy, popruhy, oka, poutka nebo rámy, které jsou připevněny k tělesu nádoby IBC nebo vytvořeny z materiálu tělesa nádoby;
„Materiál živočišného původu“ jsou těla mrtvých zvířat (kadávery), části zvířecích těl nebo krmivá pro zvířata;
„MEGC“ viz „Vícečlánkový kontejner na plyn“;
„Měkká ocel“ ocel s nejnižší pevností v tahu mezi 360 N/mm2 a 440 N/mm2;
Poznámka: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„Meziobal“ obal umístěný mezi vnitřními obaly nebo předměty a vnějším obalem;
„Motor s palivovými články“ prostředek používaný k pohonu zařízení, který sestává z palivového článku a jeho zásoby paliva, ať už je tato zásoba paliva s palivovým článkem integrována, nebo je od něj oddělena, a zahrnuje veškeré příslušenství nutné k plnění své funkce;
N
„Nádoba“ prostředek pro naplnění a udržení látek nebo předmětů, včetně všech uzávěrů. Tato definice se nevztahuje na nádrže cisteren;
„Nádoba“ (třída 1) zahrnuje bedny, lahve, plechovky, sudy, konve nebo pouzdra, včetně jakýchkoli uzávěrů, používané jako vnitřní obal nebo meziobal;
„Nádoba kryogenní“ přemístitelná tepelně izolovaná tlaková nádoba pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 1000 litrů; (viz též „Nádoba kryogenní, otevřená“).
„Nádoba kryogenní, otevřená“ přepravitelná tepelně izolovaná nádoba na hluboce zchlazené zkapalněné plyny udržovaná při atmosférickém tlaku průběžným odvětráváním hluboce zchlazeného zkapalněného plynu;
„Nádoba tlaková“ společný název, který zahrnuje láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy, uzavřené kryogenní nádoby, zásobníkové systémy s hydridem kovu a svazky lahví;
„Nádoba trubková“ (třída 2) přepravitelná bezešvá tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem větším než 150 litrů, nejvýše však 3.000 litrů;
„Nádoba tuhá vnitřní“ (pro kompozitní IBC) nádoba, která zachovává svůj původní tvar, když je prázdná, bez svých uzávěrů a bez podpory vnějšího pouzdra. Jakákoli vnitřní nádoba, která není „tuhá“, je považována za „flexibilní“;
„Nádoba vnitřní“ nádoba vyžadující vnější obal, aby mohla plnit svoji obalovou funkci;
„Nádobka na plyn pod tlakem“ viz „aerosolový rozprašovač“;
„Nádrž“ plášť obsahující látku (včetně otvorů a jejich uzávěrů);
Poznámka 1: Tato definice se nevztahuje na nádoby.
Poznámka 2: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„Nádržkový kontejner“ viz „Cisternový kontejner“;
„Nakládce“ jakýkoli podnik, který:
(a)
nakládá balené nebezpečné věci, malé kontejnery nebo přemístitelné cisterny do vozu nebo na vůz, nebo do kontejneru; nebo
(b)
nakládá kontejner, kontejner pro volně ložené látky, MEGC, cisternový kontejner nebo přemístitelnou cisternu na vůz;
„Nákladní dopravní (přepravní) jednotka“ vůz, kontejner, cisternový kontejner, přemístitelná cisterna nebo MEGC;
POZNÁMKA: Tato definice se vztahuje pouze na aplikaci zvláštního ustanovení 302 kapitoly 3.3 a kapitoly 5.5.
„Název, technický“ viz „Technický název“;
„Nebezpečné reakce“ jsou
-
hoření nebo vývin značného tepla;
-
vývin hořlavých, dusivých, hoření podporujících nebo toxických plynů;
-
tvoření žíravých látek;
-
tvoření nestabilních látek; nebo
-
nebezpečné zvýšení tlaku (pouze pro cisterny);
„Nebezpečné věci“ látky a předměty, jejichž přeprava je podle RID vyloučena, nebo připuštěna pouze za podmínek v něm stanovených;
„Nejvyšší čistá (netto) hmotnost“ nejvyšší čistá hmotnost obsahu v samostatném obalu nebo nejvyšší součtová hmotnost vnitřních obalů a jejich obsahu vyjádřená v kilogramech;
„Nejvyšší dovolená celková hmotnost“
(a)
(pro všechny kategorie IBC, kromě flexibilních IBC) hmotnost IBC a její provozní a konstrukční výstroje a nejvyšší čistá (netto) hmotnost;
(b)
(pro cisterny) vlastní hmotnost cisterny a nejvyšší dovolená užitečná hmotnost;
Poznámka: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„Nejvyšší dovolená hmotnost nákladu“ (pro flexibilní IBC) nejvyšší čistá (netto) hmotnost, pro kterou je IBC určena a kterou je dovoleno přepravovat;
„Nejvyšší normální provozní tlak“ pro přepravu látek třídy 7 je nejvyšší přetlak při průměrné výšce nad hladinou moře, který může vzniknout v kontejnmentovém systému v průběhu jednoho roku za teplotních podmínek a slunečního záření odpovídajících okolním podmínkám, bez odvětrávání, vnějšího chlazení pomocným systémem nebo provozních kontrol během přepravy;
„Nejvyšší provozní tlak (přetlak)“ nejvyšší z následujících tří hodnot:
(a)
nejvyšší účinný tlak dovolený v cisterně během jejího plnění (nejvyšší dovolený plnicí tlak);
(b)
nejvyšší účinný tlak dovolený v cisterně během jejího vyprazdňování (nejvyšší dovolený vyprazdňovací tlak);a
(c)
účinný přetlak, kterému je cisterna vystavena svým obsahem (včetně cizích plynů, které může obsahovat) při nejvyšší provozní teplotě.
Pokud zvláštní požadavky předepsané v kapitole 4.3 nestanoví jinak, číselná hodnota tohoto provozního tlaku nesmí být nižší než tenze par (absolutní tlak) plnicí látky při 50 °C.
Pro cisterny vybavené pojistnými ventily (s nebo bez průtržného kotouče) se však nejvyšší provozní tlak musí rovnat předepsanému otevíracímu tlaku takových pojistných ventilů. Tento požadavek se nevztahuje na cisterny pro přepravu stlačených, zkapalněných nebo rozpuštěných plynů třídy 2;
Poznámka 1: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
Poznámka 2: K uzavřeným kryogenním nádobám viz poznámku k odstavci 6.2.1.3.6.5.
„Nejvyšší vnitřní objem“ nejvyšší vnitřní objem nádob nebo obalů včetně IBC a velkých obalů, vyjádřený v krychlových metrech nebo litrech;
„Nucené ovládaný odvzdušňovací ventil“ ventil na cisterně se spodním vyprazdňováním, který je spojen s ventilem dna, a který je otevírán pouze při naplňování nebo vyprazdňování, k odvětrávání cisterny;
O
„Obal“ jedna nebo více nádob a všechny jiné součásti nebo materiály nezbytné k tomu, aby nádoby mohly plnit svou obalovou funkci a jiné bezpečnostní funkce.
„Obal kompozitní (sklo, porcelán nebo kamenina)“ obal sestávající z vnitřní nádoby ze skla, porcelánu nebo kameniny a z vnějšího obalu (z kovu, dřeva, lepenky, plastu, pěnového plastu atd.). Po sestavení tvoří tento obal nedělitelnou jednotku, která se jako taková plní, skladuje, přepravuje a vyprazdňuje;
Poznámka: „Vnitřní část kompozitního obalu“ je běžně nazývána „vnitřní nádobou“. Například „vnitřní část“ 6HA1 (kompozitní obal, plast) je takovou „vnitřní nádobou“, neboť není konstruována, aby plnila obalovou funkci bez svého „vnějšího obalu“, a není proto vnitřním obalem.
„Obal kompozitní (plast)“ sestává z vnitřní nádoby z plastu a vnějšího obalu (z kovu, lepenky, překližky atd.). Po sestavení tvoří tento obal nedělitelnou jednotku, která se jako taková plní, skladuje, přepravuje a vyprazdňuje;
Poznámka: Viz poznámka u „kompozitní obal (sklo, porcelán nebo kamenina)“.
„Obal obnovený (rekondiciovaný obal)“ znamená zejména
(a)
kovové sudy, které jsou:
(i)
vyčištěny až na původní materiál jejich konstrukce, zbaveny všech svých předchozích obsahů, vnější a vnitřní koroze a je z nich odstraněn vnější nátěr a bezpečnostní značky;
(ii)
obnoveny do původního tvaru a obrysů, s přehyby, pokud jsou, vyrovnanými a utěsněnými a s vyměněnými všemi porušenými těsněními, která nejsou nedílnou součásti obalu; a
(iii)
zkontrolovány po vyčištění, avšak před opětovným nátěrem, s vyřazením obalů, které jsou viditelně poškozeny, mají značně zmenšenou tloušťku materiálu, jeví únavu materiálu, mají poškozené závity nebo uzávěry nebo jiné závažné závady.
(b)
plastové sudy nebo kanystry, které:
(i)
jsou vyčištěny až na původní materiál jejich konstrukce, zbaveny všech svých předchozích obsahů a je z nich odstraněn vnější nátěr a bezpečnostní značky;
(ii)
mají vyměněna všechna porušená těsnění, která nejsou nedílnou součásti obalu; a
(iii)
jsou zkontrolovány po vyčištění s vyřazením obalů s viditelným poškozením, jako trhlinami, průhyby nebo prasklinami, nebo poškozenými závity nebo uzávěry nebo jinými závažnými závadami;
„Obal opakovaně použitelný“ obal, který byl prohlédnut a shledán bez závad, které by mohly ovlivnit jeho schopnost podrobit se funkčním zkouškám. Tento pojem zahrnuje zejména ty obaly, které se znovu naplňují stejným nebo podobným snášenlivým obsahem a jsou přepravovány v distribučním řetězci řízeném odesilatelem produktu;
„Obal prachotěsný“ nepropustný obal pro udržení suchého obsahu včetně jemné tuhé látky (prášku) vznikající během přepravy;
„Obal rekonstruovaný“ znamená zejména
(a)
kovové sudy, které jsou:
(i)
vyrobeny jako konstrukční typ UN odpovídající požadavkům kapitoly 6.1 z konstrukčního typu jiného než typ UN;
(ii)
rekonstruovány z jednoho konstrukčního typu UN odpovídajícího požadavkům kapitoly 6.1 na jiný konstrukční typ UN; nebo
(iii)
podrobeny výměně komponentů, které jsou jejich nedílnou konstrukční součástí (takových, jako jsou neodnímatelná víka);
(b)
plastové sudy, které jsou:
(i)
rekonstruovány z jednoho konstrukčního typu UN na jiný konstrukční typ UN (např. 1H1 na 1H2); nebo
(ii)
podrobeny výměně komponentů, které jsou jejich nedílnou konstrukční součástí.
Na rekonstruované sudy se vztahují požadavky kapitoly 6.1, které se vztahují na nové sudy téhož typu.
„Obal skupinový“ kombinace obalů vytvořená pro účely přepravy, sestávající z jednoho nebo více vnitřních obalů, které jsou vloženy do jednoho vnějšího obalu podle pododdílu 4.1.1.5;
Poznámka: „Vnitřky skupinových obalů“ jsou vždy nazývány „vnitřní obaly“ a nikoli „vnitřní nádoby“. Skleněná láhev je příkladem takového „vnitřního obalu“.
„Obal velký“ obal tvořený vnějším obalem, který obsahuje předměty nebo vnitřní obaly a který
(a)
je zkonstruován pro mechanickou manipulaci;
(b)
převyšuje 400 kg čisté (netto) hmotnosti nebo 450 litrů vnitřního objemu, ale má objem nejvýše 3 m3;
„Obal velký, opakovaně použitelný“ velký obal k opakovanému naplnění, který byl prohlédnut a shledán bez závad, které by mohly ovlivnit jeho schopnost vyhovět provozním zkouškám; tento pojem zahrnuje zejména ty velké obaly, které se znovu naplňují stejným nebo podobným snášenlivým obsahem a jsou přepravovány v distribučním řetězci řízeném odesilatelem produktu;
„Obal velký, rekonstruovaný“ kovový velký obal nebo velký obal z tuhého plastu, který:
(a)
je vyroben jako typ UN z typu jiného než typu UN; nebo
(b)
je rekonstruován z jednoho konstrukčního typu UN na jiný konstrukční typ UN.
Na rekonstruované velké obaly se vztahují tytéž požadavky RID, které se vztahují na nové velké obaly téhož typu (viz též definici konstrukčního typu v 6.6.5.1.2);
„Obal vnější“ vnější ochrana kompozitního nebo skupinového obalu včetně absorpčních a fixačních materiálů a všech ostatních součástí, které jsou nutné, aby obklopily a chránily vnitřní nádoby nebo vnitřní obaly;
„Obal vnitřní“ obal, pro jehož přepravu se vyžaduje vnější obal;
„Obal z jemného plechu“ obal s kruhovým, elipsovitým, pravoúhlým nebo mnohoúhelníkovým průřezem (také kónický), jakož i obal s hrdlem kuželového tvaru nebo obal kelímkovitého tvaru z jemného plechu o tloušťce stěny menší než 0,5 mm (např. pocínovaného), s plochým nebo vypouklým dnem, s jedním nebo více otvory, který nespadá pod definici sudu nebo kanystru;
„Obal záchranný“ zvláštní obal, do kterého se ukládají poškozené, deformované nebo netěsnící kusy obsahující nebezpečné věci, nebo nebezpečné věci, které se rozsypaly nebo unikly, za účelem jejich přepravy k obnově nebo likvidaci;
„Obalová skupina“ skupina, ke které mohou být pro účely balení přiřazeny určité látky podle jejich stupně nebezpečnosti. Obalové skupiny mají následující významy, které jsou podrobně vysvětleny v části 2:
Obalová skupina I: látky velmi nebezpečné;
Obalová skupina II: látky středně nebezpečné;
Obalová skupina III: látky málo nebezpečné.
Poznámka: Určité předměty obsahující nebezpečné věci jsou rovněž přiřazeny k obalové skupině.
„Obaly na aerosoly pod tlakem“ viz „aerosol nebo aerosolový rozprašovač“;
„Objem, nejvyšší vnitřní“ viz „Nejvyšší vnitřní objem“;
„Ocel měkká“ viz „Měkká ocel“;
„Ocel referenční“ viz „Referenční ocel“;
„Odesilatel“ podnik, který odesílá nebezpečné věci buď pro sebe, nebo pro třetí stranu. Pokud je přeprava prováděna na základě přepravní smlouvy, odesilatelem je odesilatel uvedený v této smlouvě;
„Odpady“ látky, roztoky, směsi nebo předměty, které nemohou být používány jako takové, které se však přepravují pro další zpracování, uložení na skládce nebo likvidaci spálením nebo jinými disponibilními metodami;
„Otevřený vůz“ vůz, jehož ložná plocha je tvořená jen plošinou nebo je opatřena pouze čely a bočnicemi;
„OTIF“ Mezistátní organizace pro mezinárodní železniční dopravu (OTIF, Gryphenhuebeliweg 30, CH-3000 Bern, Suisse);
P
„Palivový článek“ elektrochemický prostředek, který přeměňuje chemickou energii paliva na elektrickou energii, teplo a produkty reakce;
„Plast recyklovaný“ viz „Recyklovaný plast“;
„Plastová tkanina“ (pro flexibilní IBC) materiál vyrobený z pásků nebo vláken vhodného plastu;
„Plnicí tlak“ nejvyšší tlak skutečně vyvinutý v cisterně při jejím plnění pod tlakem;
„Plnič“ podnik, který nakládá (plní) nebezpečné věci do cisterny (cisternového vozu, vozu se snímatelnou cisternou, přemístitelné cisterny nebo cisternového kontejneru) nebo do vozu, velkého kontejneru nebo malého kontejneru pro volně ložené látky, nebo do bateriového vozu nebo MEGC;
„Plyn“ látka, která:
(a)
při 50 °C má tenzi par větší než 300 kPa (3 bary); nebo
(b)
je kompletně v plynném stavu při 20°C při normálním tlaku 101,3 kPa;
„Plynová kartuše“ viz „Malá nádobka obsahující plyn“;
„Podložka fixační“ (třída 1) plát kovu, plastu, lepenky nebo jiného vhodného materiálu, který je uložen ve vnitřním obalu, meziobalu nebo vnějším obalu a dosahuje těsného uložení v takovém obalu. Povrch takové fixační podložky může být vytvarován tak, že obaly nebo předměty mohou být vloženy dovnitř, zajištěny a odděleny od sebe navzájem;
„Podnik“ fyzická nebo právnické osoba, ať již zisková nebo nezisková, sdružení nebo skupina osob bez právní subjektivity, ať již ziskové nebo neziskové, nebo instituce s vlastní právní subjektivitou nebo závislá na správním orgánu, který má právní subjektivitu;
„Podtlakový ventil“ pružinové zařízení, které je uváděno automaticky v činnost tlakem a jehož účelem je ochrana cisterny proti nežádoucímu vnitřnímu podtlaku;
„Pojistný ventil“ pružinové zařízení, které je uváděno automaticky v činnost tlakem a jehož účelem je ochrana cisterny proti nežádoucímu vnitřnímu přetlaku;
„Položka hromadná“ viz „Hromadná položka“;
„Položka J.N.“ viz „J.N. položka“;
„Posuzování (hodnocení) shody“ je proces ověřování shody výrobku podle ustanovení oddílů 1.8.6 a 1.8.7 vztahujících se na schvalování konstrukčního typu, dohled nad výrobou a na první prohlídku a zkoušku;
„Provozní tlak“ stabilizovaný tlak stlačeného plynu při vztažné teplotě 15 °C v naplněné tlakové nádobě;
Poznámka: K cisternám viz „Nejvyšší provozní tlak“.
„Provozní výstroj“
(a)
cisteren znamená plnicí a vyprazdňovací, větrací, bezpečnostní, ohřívací a tepelně izolační zařízení a měřicí přístroje;
Poznámka: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
(b)
článků bateriového vozu nebo MEGC znamená plnicí a vyprazdňovací zařízení, včetně propojovacího potrubí, bezpečnostní zařízení a měřicí přístroje;
(c)
IBC znamená plnicí a vyprazdňovací zařízení a jakékoli tlak vyrovnávající nebo větrací, bezpečnostní, ohřívací a tepelně izolační zařízení a měřicí přístroje;
„Provozovatel cisternového kontejneru, přemístitelné cisterny nebo cisternového vozu“ podnik, na jehož jméno je registrován cisternový kontejner, přemístitelná cisterna nebo cisternový vůz nebo podnik, provozující je pod svým jménem nebo jiným způsobem, který je k provozu povolen;
„Provozovatel železniční infrastruktury“ podnik, kterému je svěřena zejména výstavba, modernizace a údržba železniční infrastruktury, řízení jejího provozu a zabezpečení;
„Prvky manipulační“ viz „Manipulační prvky“;
„Přepravní doklad“ Nákladní list dle přepravní smlouvy (viz CIM), vozový list podle Všeobecné smlouvy o používání vozů (VSP)4 nebo jakýkoli jiný přepravní doklad, který odpovídá podmínkám oddílu 5.4.1.“
„Přeprava“ přemístění nebezpečných věcí, včetně zastávek nezbytných vzhledem k dopravním podmínkám a včetně všech dob, po které jsou nebezpečné věci uloženy ve vozech, cisternách nebo v kontejnerech a které jsou nezbytné vzhledem k provozním podmínkám před, během a po přemístění.
Tato definice zahrnuje též krátké dočasné skladování nebezpečných věcí za účelem změny druhu dopravního prostředku (překládku). Tato definice se vztahuje na překládku, pokud jsou přepravní doklady, v nichž je uvedeno místo odeslání a místo určení, předloženy na požádání a pokud kusy a cisterny nejsou otevírány během krátkodobého skladování, kromě kontroly provedené příslušnými orgány;
Poznámka: K radioaktivním látkám viz pododdíl 2.2.7.2
„Přeprava ve volně loženém stavu“ přeprava tuhých látek nebo předmětů bez obalů ve vozech nebo kontejnerech. Tento pojem se nevztahuje na věci, které se přepravují jako kusy, ani na látky přepravované v cisternách;
„Přepravní index (TI)“ přidělený kusu, přepravnímu obalovému souboru nebo kontejneru, nebo nezabalené látce LSA-I nebo nezabalenému předmětu SCO-I pro přepravu látek třídy 7 je číslo, kterého se používá ke kontrole expozice záření;
„Přepravní obalový soubor“ vnější obalový prostředek používaný (jedním odesilatelem v případě třídy 7) obsahující jeden nebo více kusů pevně spojených do jedné manipulační jednotky pro usnadnění manipulace a uložení při přepravě
Příklady přepravních obalových souborů:
(a)
úložná plošina, jako je paleta, na které jsou uloženy nebo navrstveny jeden nebo více kusů a zajištěny plastovou stahovací páskou, smršťovací nebo průtažnou fólií nebo jinými vhodnými prostředky; nebo
(b)
vnější ochranný obal jako bedna nebo latění;
„Přes nebo do“ pro přepravu látek třídy 7 znamená přes stát nebo do státu, v němž nebo do něhož je zásilka přepravována, ale výslovně vylučuje státy, „nad“ nimiž je zásilka přepravována letecky, pokud nejsou v těchto státech podle letového řádu žádné zastávky;
„Příjemce“ příjemce uvedený v přepravní smlouvě. Jestliže příjemce určí třetí osobu v souladu s ustanoveními platnými pro přepravní smlouvu, je tato osoba považována za příjemce ve smyslu RID. Pokud je přeprava prováděna bez přepravní smlouvy, podnik, který přebírá nebezpečné věci po příjezdu, se považuje za příjemce;
„Příručka zkoušek a kritérií“ páté revidované vydání „United Nations Recommendations on the Transport of Dangerous Goods, Manual of Tests and Criteria“, publikované Organizací spojených národů (ST/SG/AC.10/11/Rev.4 ve znění dokumentů ST/SG/AC.10/11/Rev.5);
„Příslušný orgán“ úřad nebo jiné instituce určené v každém státě a pro každý jednotlivý případ v souladu s jeho vnitrostátním právním řádem;
„Pytel“ poddajný obal z papíru, plastové fólie, textilu, tkaniny nebo jiných vhodných materiálů;
R
„Radioaktivní obsah“ pro přepravu látek třídy 7 jsou radioaktivní látky spolu se všemi kontaminovanými nebo aktivovanými tuhými látkami, kapalinami a plyny uvnitř obalu;
„Reakce nebezpečné“ viz „Nebezpečné reakce“;
„Recyklovaný plast“ materiál získaný z použitých průmyslových obalů, který byl vyčištěn a připraven pro výrobu nových obalů;
„Referenční ocel“ ocel s mezí pevnosti 370 N/mm2 a prodloužením při přetržení o 27 %;
„Rozprašovač aerosolový“ viz „Aerosolový rozprašovač“;
Ř
„Řízená teplota“ nejvyšší teplota, při které může být bezpečně přepravován organický peroxid nebo samovolně se rozkládající látka;
S
„SADT“ viz „Teplota samourychlujícího se rozkladu“;
„Schválení“
„Vícestranné schválení“ pro přepravu látek třídy 7 je schválení, které bylo uděleno příslušným orgánem buď země původu vzoru, nebo země odeslání, podle toho, co je relevantní, a také příslušným orgánem každého státu, přes který nebo do kterého má být příslušná zásilka přepravena.
„Jednostranné schválení“ pro přepravu látek třídy 7 je schválení vzoru, které uděluje jen příslušný orgán země původu vzoru;
Není-li země původu smluvním státem RID, musí být toto schválení uznáno příslušným orgánem prvního smluvního státu RID, který přijde se zásilkou do styku (viz 6.4.22.6).
„Skupina, obalová“ viz „Obalová skupina“;
„Složka, hořlavá“ viz „Hořlavá složka“;
„Stabilizovaný tlak“ tlak obsahu tlakové nádoby v tepelné a difúzní rovnováze;
„Stupeň plnění“ poměr hmotnosti plynu k hmotnosti vody při 15 °C, která by zcela naplnila tlakovou nádobu připravenou pro použití;
„Sud“ válcovitý obal z kovu, lepenky, plastu, překližky nebo jiných vhodných materiálů s plochými nebo oblými víky a dny (základnami). Pod tento pojem patří též obaly jiných tvarů, např. oblé obaly s hrdlem kuželovitého tvaru nebo obaly kelímkovitého tvaru. Pod tento pojem nepatří dřevěné sudy a kanystry;
„Sud, dřevěný“ viz „Dřevěný sud“;
„Sud, tlakový“ viz „Tlakový sud“;
„Svazek lahví“ soubor lahví, které jsou navzájem pevně spojeny a propojeny sběrným potrubím a jsou přepravovány jako jeden celek. Celkový hydraulický vnitřní objem nesmí přesáhnout 3.000 litrů, u svazků lahví určených pro přepravu toxických plynů třídy 2 (skupin začínajících písmenem T podle odstavce 2.2.2.1.3) je tento hydraulický vnitřní objem omezen na 1.000 litrů;
„Systém kombinované přepravy silničních vozidel“ přeprava dopravních jednotek nebo přípojných vozidel ve smyslu ADR v kombinované dopravě silnice/železnice. Tato definice zahrnuje také systém ROLA (naložení dopravních jednotek ve smyslu ADR (doprovázených nebo nedoprovázených) na vozy zkonstruované pro tento druh přepravy);
T
„Technický název“ uznávaný chemický, popřípadě biologický název nebo jiný název běžně používaný ve vědeckých a technických příručkách, časopisech a textech (viz odstavec 3.1.2.8.1.1);
„Těleso nádoby“ (pro všechny druhy IBC kromě kompozitních IBC) vlastní nádoba, včetně otvorů a jejich uzávěrů, avšak bez provozní výstroje;
Poznámka: K přemístitelným cisternám viz pododdíl 6.7.4.1.
„Teplota, kritická“ viz „Kritická teplota“; „Teplota řízená“ viz „Řízená teplota“;
„Teplota samourychlujícího se rozkladu“ (SADT) nejnižší teplota, při níž může nastat samourychlující se rozklad látky v obalu použitém při přepravě. Ustanovení pro určení SADT a účinků zahřátí pod uzavřením jsou uvedeny v části II Příručky zkoušek a kritérií (Manual of Tests and Criteria);
„Tlak, nejvyšší provozní“ viz „Nejvyšší provozní tlak“;
„Tlak, plnicí“ viz „Plnicí tlak“;
„Tlak, provozní“ viz „Provozní tlak“;
„Tlak stabilizovaný“ viz „Stabilizovaný tlak“;
„Tlak vyprazdňovací“ viz „Vyprazdňovací tlak“;
„Tlak výpočtový“ viz „Výpočtový tlak“;
„Tlak, zkušební“ viz „Zkušební tlak“;
„Tlaková nádoba“ viz „Nádoba tlaková“;
„Tlakový sud“ svařovaná přemístitelná tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem větším než 150 litrů, nejvýše však 1000 litrů (např. válcová nádoba vybavená obručemi pro válení a nádoba na lyžinách nebo v rámu);
„Trubková nádoba“ viz „Nádoba trubková“;
„Tuhá látka“
(a)
látka s bodem tání nebo bodem počátku tání vyšším než 20 °C při tlaku 101,3 kPa; nebo
(b)
látka, která není kapalná podle zkušební metody ASTM D 4359-90 nebo která je pastovitá podle kritérií vztahujících se na zkoušku tekutosti (penetrometrická zkouška) popsanou v oddílu 2.3.4;
U
„Ucelená zásilka“ každý náklad, který pochází od jednoho odesilatele, kterému je vyhrazeno výlučné použití velkého kontejneru, přičemž všechny ložné operace jsou prováděny podle pokynů odesilatele nebo příjemce.
Poznámka: Odpovídající pojem pro třídu 7 je „výlučné použití“.
„UIC“ Mezinárodní železniční unie (UIC, 16 rue Jean Rey, F-75015 Paris, France);
„UN číslo“ čtyřmístné identifikační číslo látky nebo předmětu převzaté ze Vzorových předpisů OSN;
„UNECE“ Evropská hospodářská komise OSN (UNECE, Palais des Nations, 8-14 avenue de la Paix, CH-1211 Geneva 10, Suisse);
„Uzávěr“ zařízení uzavírající otvor v nádobě;
„Uzavírající systém“ pro přepravu látek třídy 7 je konstruktérem specifikovaný a příslušným orgánem uznaný soubor štěpných látek a částí obalů, který je určen pro udržení kritické bezpečnosti;
V
„Velká nádoba pro volně ložené látky“ viz „IBC“;
„Ventil, bezpečnostní“ viz „Pojistný ventil“;
„Ventil, nuceně ovládaný odvzdušňovací“ viz „Nuceně ovládaný odvzdušňovací ventil“;
„Ventil, podtlakový“ viz „Podtlakový ventil“;
„Ventil, pojistný“ viz „Pojistný ventil“;
„Věci, nebezpečné“ viz „Nebezpečné věci“;
„Vícečlánkový kontejner na plyn“ (MEGC) přepravní prostředek obsahující články, které jsou navzájem propojeny spojovacím potrubím a namontovány na rámu. Následující články se považují za články vícečlánkového kontejneru na plyn; láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví, jakož i cisterny pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1 s vnitřním objemem větším než 450 litrů;
Poznámka: K UN MEGC viz kapitolu 6.7.
„Vložka“ hadice nebo pytel vložený do obalu, včetně velkých obalů nebo IBC, které však netvoří jeho nedílnou součást, včetně uzávěrů jeho otvorů;
„Vnitřní objem nádrže nebo komory nádrže“ cisterny je celkový vnitřní objem nádrže nebo komory nádrže vyjádřený v litrech nebo kubických metrech. Není-li možno nádrž nebo komoru nádrže z důvodů jejího tvaru nebo konstrukce zcela naplnit, musí se pro určení stupně plnění a pro označení cisterny použít tento snížený vnitřní objem“;
„Vůz“ drážní vozidlo bez vlastního pohonu, které je určeno k přepravě věcí a pohybuje se na vlastních kolech na železniční dráze;
„Vůz, bateriový“ viz „Bateriový vůz“;
„Vůz, cisternový“ viz „Cisternový vůz“;
„Vůz, otevřený“ viz „Otevřený vůz“;
„Vůz s plachtou“ nekrytý vůz opatřený plachtou pro ochranu nákladu;
„Vůz krytý“ viz „Krytý vůz“;
„Vozová zásilka“ každá zásilka od jednoho odesilatele, pro kterou je výlučně vyhrazeno použití vozu nebo velkého kontejneru, přičemž všechny úkony spojené s nakládkou a vykládkou se vykonávají podle příkazů odesilatele nebo příjemce;
Poznámka: Odpovídající pojem pro třídu 7 je „výlučné použití“, viz pododdíl 2.2.7.2.
„Vykládce“ každý podnik, který:
(a)
snímá kontejner, kontejner pro volně ložené látky, MEGC, cisternový kontejner nebo přemístitelnou cisternu z vozu; nebo
(b)
vykládá balené nebezpečné věci, malé kontejnery nebo přemístitelné cisterny z vozu nebo kontejneru; nebo
(c)
vyprazdňuje nebezpečné věci z cisterny (cisternového vozu, snímatelné cisterny, přemístitelné cisterny nebo cisternového kontejneru) nebo z bateriového vozu nebo MEGC nebo z vozu, velkého kontejneru nebo malého kontejneru pro přepravu ve volně loženém stavu nebo z kontejneru pro volně ložené látky.
„Výlučné použití“ pro přepravu látek třídy 7 je výhradní použití vozu nebo velkého kontejneru jediným odesílatelem, přičemž všechny postupy nakládky a vykládky před přepravou, během přepravy a po přepravě jsou prováděny podle pokynů odesilatele nebo příjemce;
[Vyplývající změny viz v definici „Ucelená zásilka“ a „vozová zásilka“.]
„Výměnná nástavba“ viz „Kontejner“;
„Výpočtový tlak“ teoretický tlak rovný nejméně zkušebnímu tlaku, který může více nebo méně překročit provozní tlak podle stupně nebezpečnosti představovaného přepravovanou látkou. Slouží výhradně pro určení tloušťky stěn nádrže, nezávisle na jakémkoli vnitřním nebo vnějším výztužném zařízení;
Poznámka: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„Vyprazdňovací tlak“ nejvyšší tlak skutečně vyvinutý v cisterně při jejím vyprazdňování pod tlakem;
„Výstroj, konstrukční“ viz „Konstrukční výstroj“;
„Výstroj provozní“ viz „Provozní výstroj“;
„Vzor“ pro přepravu látek třídy 7 je popis radioaktivní látky zvláštní formy, nízkodisperzní radioaktivní látky, kusu nebo obalu, který umožňuje jejich úplnou identifikaci. Popis může obsahovat specifikace, konstrukční výkresy, zprávy, ze kterých je zřejmý soulad s právními předpisy, a jinou relevantní dokumentaci;
„Vzorové předpisy OSN“ vzorové předpisy v příloze k šestnáctému revidovanému vydání Doporučení pro přepravu nebezpečných věcí OSN, vydaného Organizací spojených národů (ST/SG/AC.10/1/Rev.16);
Z
„Zajištění kvality“ systematický program inspekcí a kontrol uplatňovaný jakoukoli organizací nebo institucí, jehož cílem je poskytnout přiměřenou záruku, že bezpečnostní požadavky RID jsou v praxi plněny;
„Zajištění shody“ (radioaktivní látky) systematický program opatření uplatňovaných příslušným orgánem, jehož cílem je zajistit plnění požadavků RID v praxi;
„Zásilka“ jakýkoli kus nebo více kusů, nebo náklad nebezpečných věcí předaný odesilatelem k přepravě;
„Zásilka vozová“ viz „Vozová zásilka“;
„Zásobníkový systém s hydridem kovu“ samostatný kompletní systém pro akumulaci vodíku, včetně nádoby, hydridu kovu, zařízení pro vyrovnávání tlaku, uzavíracího ventilu, provozní výstroje a vnitřních komponentů, používaný pouze pro přepravu vodíku;
„Zkouška těsnosti“ zkouška pro ověření těsnosti cisterny, obalu nebo IBC, jakož i výstroje a uzávěrů;
Poznámka: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„Zkušební tlak“ tlak, který se musí použít během první a periodické tlakové zkoušky;
Poznámka: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
Ž
„Žadatel“ je v případě posuzování (hodnocení) shody výrobce nebo jeho oprávněný zástupce ve smluvním státě RID. V případě periodických zkoušek, meziperiodických zkoušek a mimořádných prohlídek a zkoušek se žadatelem rozumí zhotovitel, provozovatel nebo jejich oprávněný zástupce v smluvním státě RID;
POZNÁMKA: Výjimečně smí o posouzení (hodnocení) shody požádat třetí strana (např. provozovatel podle definice v oddílu 1.2.1).
„Železniční infrastruktura“ dopravní cesta, včetně pevných dopravních zařízení nutných pro pohyb železničních vozidel a bezpečnost provozu.
1.2.2
Měrové jednotky
1.2.2.1
V RID se používá těchto měrových jednotek:3
VeličinaJednotka SI 3Přípustná doplňková (vedlejší) jednotkaVztah mezi jednotkami
Délkam (metr)
Plošný obsahm2 (čtverečný metr)
Objemm3 (krychlový metr)l (litr)41 l = 10-3 m3
Čass (sekunda)min (minuta)1 min = 60 s
h (hodina)1 h = 3600 s
d (den)1 d = 86 400 s
Hmotnostkg (kilogram)g (gram)1 g = 10-3 kg
t (tuna)1 t = 103 kg
Hustotakg/m3kg/l1 kg/l = 103 kg/m3
TeplotaK (kelvin)°C (stupeň Celsia)0 °C = 273,15 K
Teplotní rozdílK (kelvin)°C (stupeň Celsia)1 °C = 1 K
SílaN (newton)1 N = 1 kg.m/s2
TlakPa (pascal)bar (bar)1 Pa = 1 N/m2
1 bar = 105 Pa
Mechanické napětíN/m2N/mm21 N/mm2= 1 MPa
PráceJ (joule)kwh (kilowatthodina)1 kwh = 3,6 MJ
EnergieJ (joule)1 J = 1N.m = 1 W.s
TeploJ (joule)eV (elektronvolt)1 eV=0,1602.10-18 J
VýkonW (watt)1 W = 1 J/s = 1 N.m/s
Viskozita kinematickám2/smm2/s1 mm2/s = 10-6 m2/s
Viskozita dynamickáPa.smPa.s1 mPa.s = 10-3 Pa.s
AktivitaBq (bequerel)
Ekvivalent dávkové intenzitySv (sievert)
3
Pro přepočet dosud používaných jednotek na jednotky SI platí následující zaokrouhlené hodnoty:
SílaNapětí
1 kgf=9,807 N1 kg/mm2= 9,807 N/mm2
1 N= 0,102 kgf1 N/mm2= 0,102 kg/mm2
Tlak
1 Pa= 1 N/m2= 10-5 bar= 1,02 x 10-5 kg/cm2= 0,75 x 10-2 torr
1 bar= 105 Pa= 1,02 kg/cm2= 750 torr
1 kg/cm2= 9,807 x 104 Pa= 0,9807 bar= 736 torr
1 torr=1,33 x 102 Pa= 1,33 x 10-3 bar= 1,36 x 10-3 kg/cm2
Práce, energie, teplo
1 J= 1 N.m= 0,278 x 10-6 kWh= 0,102 kgm= 0,239 x 10-3 kcal
1 kWh= 3,6 x 106 J= 367 x 103 kgm= 860 kcal
1 kgm= 9,807 J= 2,72 x 10-6 kWh= 2,34 x 10-3 kcal
1 kcal= 4,19 x 103 J= 1,16 x 10-3 kWh= 427 kgm
VýkonKinematická viskozita
1 W= 0,102 kgm/s=0,86 kcal/h1 m2/s= 104 St (stoků)
1 kgm/s= 9,807 W=8,43 kcal/h1 St= 10-4 m2/s
1 kcal/h= 1,16 W=0,119 kgm/s
Dynamická viskozita
1 Pa.s= 1 N.s/m2=10 P (poise) = 0,102 kg.s/m2
1 P= 0,1 Pa.s= 0,1 N.s/m2= 1,02 x 10-2 kg.s/m2
1 kg.s/m2= 9,807 Pa.s= 9,807 N.s/m2= 98,07 P
Desetinné násobky a díly jednotky mohou být tvořeny těmito předponami nebo značkami umístěnými před názvem nebo před značkou jednotky:
ČinitelPředponaZnačka
1 000 000 000 000 000 000= 1018trilionexaE
1 000 000 000 000 000= 1015biliardapetaP
1 000 000 000 000= 1012bilionteraT
1 000 000 000= 109miliardagigaG
1 000 000= 106milionmegaM
1 000= 103tisíckiloK
100= 102stohektoH
10= 101desetdekada
0.1= 10-1desetinadecid
0.01= 10-2setinacentic
0.001= 10-3tisícinamilim
0.000 001= 10-6milióntinamikroμ
0.000 000 001= 10-9miliardtinananon
0.000 000 000 001= 10-12biliontinapikoP
0.000 000 000 000 001= 10-15biliardtina.femtof
0.000 000 000 000 000 001= 10-18trilióntinaattoa
1.2.2.2
Není-li výslovně stanoveno jinak, značí znaménko „%“ v RID:
(a)
u směsí tuhých nebo kapalných látek, jakož i u roztoků a u tuhých látek zvlhčených kapalinou, část hmotnosti z celkové hmotnosti směsi, roztoku nebo zvlhčené látky vyjádřená v procentech;
(b)
u směsí stlačených plynů, jsou-li plněny tlakově, část objemu z celkového objemu plynné směsi vyjádřená v procentech, nebo, jsou-li plněny podle hmotnosti, část hmotnosti z celkové hmotnosti plynné směsi vyjádřená v procentech;
(c)
u směsí zkapalněných plynů a rozpuštěných plynů část hmotnosti z celkové hmotnosti směsi vyjádřená v procentech.
1.2.2.3
Tlaky všeho druhu, týkající se nádob (např. zkušební tlak, vnitřní tlak, tlak, při němž se otevírá pojistný ventil) jsou vždy udány jako přetlak (tlak převyšující atmosférický tlak); naproti tomu tenze par je vždy vyjádřena jako absolutní tlak.
1.2.2.4
Pokud RID stanoví stupeň plnění nádob, vztahuje se tento stupeň vždy na základní teplotu látek 15 °C, není-li udána jiná teplota.
Kapitola 1.3
Školení osob podílejících se na přepravě nebezpečných věcí
1.3.1
Rozsah a uplatnění
Osoby, které jsou zaměstnanci účastníků přepravy podílejících se na přepravě nebezpečných věcí uvedených v kapitole 1.4, jejichž pracovní povinnosti se týkají přepravy nebezpečných věcí, musí být vyškoleny o předpisech pro dopravu takových věcí podle své odpovědnosti a pracovní náplně. Zaměstnanci musí být vyškoleni podle 1.3.2 před převzetím odpovědností a smějí vykonávat činnosti, pro které jim dosud nebylo vyžadované školení poskytnuto, pouze pod přímým dohledem vyškolené osoby.
Poznámka 1: O školení bezpečnostního poradce viz oddíl 1.8.3.
2
: (Vyhrazeno)
3
: O školení ke třídě 7, viz též pododdíl 1.7.2.5.
4
: Školení musí být provedeno před převzetím úkolů týkajících se přepravy nebezpečných věcí.“
1.3.2
Forma školení
Školení musí mít formu odpovídající odpovědnosti a pracovní činnosti dotyčné osoby.
1.3.2.1
Úvod
Zaměstnanci musí být seznámeni se všeobecnými ustanoveními o přepravě nebezpečných věcí.
1.3.2.2
Specifické školení
Zaměstnanci musí být vyškoleni přiměřeně ke svým pracovním úkolům a odpovědnostem o předpisech, které upravují přepravu nebezpečných věcí.
Pokud přeprava nebezpečných věcí je prováděna kombinovanou přepravou, zaměstnanci musí být seznámeni s předpisy ostatních druhů doprav zúčastněných na přepravě.
Zaměstnanci dopravce a provozovatele železniční infrastruktury musí být proškoleni i o zvláštnostech železničního provozu. Toto školení se provede formou obecného školení a formou specifického školení.
(a)
Obecné školení pro všechny zaměstnance:
Všichni zaměstnanci musí být proškoleni o významu bezpečnostních značek a oranžového označení. Kromě toho musí zaměstnanci znát postup pro ohlašování mimořádných událostí.
(b)
Specifické školení zaměstnance podniků, kteří se bezprostředně podílejí na přepravě nebezpečných věcí.
Kromě základního školení popsaného pod písmenem a) je zaměstnance nutno proškolit v závislosti na oblasti jejich činnosti.
Témata specifického školení, která jsou v odstavci 1.3.2.2.2 rozdělena do tří kategorií, jsou zaměstnancům zprostředkována podle jejich zařazení uvedeného v odstavci 1.3.2.2.1.
1.3.2.2.1
Pro zařazení zaměstnanců do příslušných kategorií platí následující tabulka:
KategoriePopis kategorieZaměstnanci
1Provozní zaměstnanci, kteří se bezprostředně podílejí na přepravě nebezpečných věcístrojvedoucí hnacích vozidel, posunovači nebo zaměstnanci vykonávající obdobnou funkci
2zaměstnanci příslušní k provádění technické kontroly vozů použitých k přepravě nebezpečných věcívozmistři nebo zaměstnanci vykonávající obdobnou funkci
3zaměstnanci a management provozovatele železniční infrastruktury pro řízení seřaďovacích prací a železničního provozuvýpravčí, výhybkáři, dispečeři nebo pracovníci vykonávající obdobnou funkci
1.3.2.2.2
Specifické školení musí zahrnout alespoň tato témata:
(a)
Strojvedoucí nebo zaměstnanci vykonávající odpovídající funkci kategorie 1:
přístup k potřebným informacím o řazení vlaku, přítomnosti nebezpečných věcí a místu, kde se tyto věci ve vlaku nacházejí;
druhy mimořádných událostí;
jednání v kritických situacích při mimořádných událostech, přijímání opatření k ochraně vlastního vlaku a provozu na sousedních kolejích.
Posunovači nebo zaměstnanci vykonávající odpovídající funkci kategorie 1:
význam bezpečnostních značek pro posun podle vzoru 13 a 15 RID (viz pododdíl 5.3.4.2);
ochranné vzdálenosti u látek nebo předmětů třídy 1 podle oddílu 7.5.3 RID;
druhy mimořádných událostí.
(b)
Vozmistři nebo zaměstnanci vykonávající příslušnou funkci kategorie 2:
provádění kontroly podle Přípojku 9 Všeobecné smlouvy o používání nákladních vozů (VSP)8 - Podmínky pro přechodové technické kontroly nákladních vozů;
uplatňování vyhlášky UIC 471-3 (pouze pro zaměstnance, kteří provádějí kontroly popsané v odstavci 1.4.2.2.1 RID);
rozpoznávání mimořádných událostí.
(c)
Výpravčí, signalisté a dispečeři nebo pracovníci vykonávající odpovídající funkci kategorie 3:
zvládání kritických situací při mimořádných událostech;
interní nouzové plány pro seřaďovací nádraží podle kapitoly 1.11.
1.3.2.3
Bezpečnostní školení
Zaměstnanci musí být proškoleni o rizikách a nebezpečích, které představují nebezpečné věci přiměřeně stupni rizika zranění nebo ozáření při nehodě při přepravě těchto věcí, včetně jejich nakládky a vykládky. Zaměstnanci musí být proškoleni o rizikách a nebezpečích představovaných nebezpečnými věcmi.
Školení musí být provedeno tak, aby se zaměstnanci seznámili s bezpečnou manipulací a nouzovými postupy.
1.3.2.4
Školení musí být periodicky doplňováno obnovovacím školením s ohledem na změny předpisů.
1.3.3
Dokumentace
Záznamy o školeních absolvovaných podle této kapitoly musí být uchovávány zaměstnavatelem a musí být na požádání zpřístupněny zaměstnanci nebo příslušnému orgánu. Záznamy musí být zaměstnavatelem uchovávány po dobu stanovenou příslušným orgánem. Záznamy o školeních musí být ověřeny na počátku nového zaměstnání.
Kapitola 1.4
Povinnosti účastníků přepravy z hlediska bezpečnosti
1.4.1
Všeobecná bezpečnostní opatření
1.4.1.1
Účastníci přepravy nebezpečných věcí musí učinit přiměřená opatření podle povahy a rozsahu předvídatelných nebezpečí tak, aby se zabránilo vzniku škod nebo zranění a, popřípadě, aby se minimalizovaly jejich následky. Musí však ve všech případech splnit požadavky RID vztahující se na jejich činnost.
1.4.1.2
Pokud se vyskytuje bezprostřední riziko, že může být přímo ohrožena bezpečnost veřejnosti, účastníci přepravy musí neprodleně uvědomit zásahové jednotky a musí jim sdělit všechny informace potřebné pro jejich činnost.
1.4.1.3
RID může stanovit určité povinnosti různých účastníků.
Jestliže smluvní stát RID usoudí, že to nezpůsobí zhoršení bezpečnosti, může ve své vnitrostátní legislativě přesunout povinnosti týkající se jednoho uvedeného účastníka na jednoho nebo několik jiných účastníků, pokud jsou splněny povinnosti uvedené v oddílech 1.4.2 a 1.4.3. Tyto odchylky musí být sděleny smluvním státem RID Ústřednímu úřadu, který je dá na vědomí smluvním státům RID.
Ustanovení oddílů 1.2.1, 1.4.2 a 1.4.3 týkající se definic účastníků a jejich příslušných povinností se nedotýkají ustanovení vnitrostátních předpisů týkajících se právních důsledků (trestnost, odpovědnost atd.) vznikajících ze skutečnosti, že dotyčný účastník je např. právnická osoba, samostatně výdělečná osoba, zaměstnavatel nebo zaměstnanec.
1.4.2
Povinnosti hlavních účastníků
POZNÁMKA 1: Někteří účastníci, kterým jsou v této kapitole ukládány bezpečnostní povinnosti, mohou být jedním a tímtéž podnikem. Činnosti a odpovídající bezpečnostní povinnosti účastníka mohou být převzaty také více podniky.
POZNÁMKA 2: K radioaktivním látkám viz též oddíl 1.7.6
1.4.2.1
Odesilatel
1.4.2.1.1
Odesilatel nebezpečných věcí je povinen předat k přepravě jen zásilky, které odpovídají požadavkům RID. V rámci oddílu 1.4.1 musí zejména:
(a)
přesvědčit se, že nebezpečné věci jsou zařazeny a připuštěny k přepravě podle RID;
(b)
předat dopravci informace a údaje a popřípadě požadované přepravní doklady a průvodní doklady (povolení, schválení, oznámení, osvědčení atd.), zejména s ohledem na ustanovení kapitoly 5.4 a tabulky A v části 3.2;
(c)
použít pouze obaly, velké obaly, IBC a cisterny (cisternový vůz, snímatelné cisterny, bateriový vůz, MEGC, přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery) schválené a vhodné pro přepravu dotyčných látek a označené podle RID;
(d)
splnit požadavky týkající se způsobu odeslání a omezení přepravy;
(e)
zajistit aby i vyprázdněné nevyčištěné a neodplyněné cisterny (cisternové vozy, snímatelné cisterny, bateriová vozidla, MEGC, přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery) nebo vyprázdněné nevyčištěné vozy a vyprázdněné nevyčištěné velké nebo malé kontejnery pro volně ložené látky byly příslušně označeny a opatřeny bezpečnostními značkami a aby vyprázdněné nevyčištěné cisterny byly uzavřeny a poskytovaly stejné záruky těsnosti, jako kdyby byly plné.
1.4.2.1.2
Jestliže odesilatel používá služeb jiných účastníků (balič, nakládce, plnič atd.), musí učinit přiměřená opatření, aby bylo zajištěno, že zásilka splňuje předpisy RID. Může se však v případech uvedených v odstavci 1.4.2.1.1 (a), (b), (c) a (e) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky.
1.4.2.1.3
Pokud odesilatel jedná z pověření třetí osoby, pak tato musí odesilatele písemně upozornit, že se jedná o nebezpečné věci a poskytnout mu všechny informace a doklady potřebné ke splnění jeho povinností.
1.4.2.2
Dopravce
1.4.2.2.1
Dopravce, který přebírá nebezpečné věci ve výchozím místě, má v souvislosti s oddílem 1.4.1 provádět reprezentativní namátkové kontroly zejména:
(a)
ověřit si, že nebezpečné věci, které se mají přepravovat, je dovoleno přepravovat podle RID;
(b)
přesvědčit se, že všechny informace předepsané v RID, ve vztahu k nebezpečným věcem, které se mají přepravovat, byly před přepravou odesilatelem poskytnuty, že je k přepravnímu dokladu přiložena předepsaná dokumentace, nebo pokud je namísto papírové dokumentace používán systém elektronického zpracování dat (EDP) nebo systém elektronické výměny dat (EDI), že jsou během přepravy k dispozici údaje způsobem, který je alespoň rovnocenný papírové dokumentaci;
(c)
vizuálně se přesvědčit, že vozy a náklad jsou bez viditelných závad, netěsností nebo trhlin, že nechybí výbava atd.;
(d)
přesvědčit se, že neprošlo datum příští zkoušky cisternových vozů, bateriových vozů, snímatelných cisteren, přemístitelných cisteren, cisternových kontejnerů a MEGC;
POZNÁMKA: Cisterny, bateriové vozy a MEGC však smějí být přepravovány po uplynutí tohoto data za podmínek uvedených v 4.1.6.10 (v případě bateriových vozů a MEGC obsahujících jako články tlakové nádoby), 4.2.4.4, 4.3.2.4.4, 6.7.2.19.6, 6.7.3.15.6 nebo 6.7.4.14.6.
(e)
přesvědčit se, že vozy nejsou přetížené;
(f)
přesvědčit se, že jsou vozy vybaveny předepsanými bezpečnostními značkami a označením;
(g)
přesvědčit se, že výbava předepsaná v písemných pokynech je na stanovišti strojvedoucího.
Pokud je to vhodné, toto všechno musí být provedeno na základě přepravního dokladu a průvodních dokladů vizuální prohlídkou vozů nebo kontejnerů a popřípadě nákladu.
Podmínky tohoto oddílu se považují za splněné při použití bodu 59 vyhlášky UIC 471-3 O (Kontroly zásilek nebezpečných věcí).
1.4.2.2.2
Dopravce se však může v případech uvedených v odstavci 1.4.2.2.1 (a), (b), (e), a (f) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky.
1.4.2.2.3
Pokud dopravce zjistí podle odstavce 1.4.2.2.1 porušení předpisů RID, nesmí přepravit zásilku, pokud nedošlo k odstranění nedostatků.
1.4.2.2.4
Pokud je během cesty zjištěna závada, která by mohla ohrozit bezpečnost přepravy, pak se musí zásilka pokud možno co nejrychleji zadržet s ohledem na požadavky bezpečnosti provozu, bezpečného odstavení zásilky a bezpečnosti veřejnosti. V přepravě se může pokračovat až tehdy, až zásilka splňuje platné předpisy. Příslušný orgán může pro zbytek cesty vydat povolení pro pokračování přepravy.
Pokud nemůže být dosaženo splnění předpisů a není vydáno povolení pro zbytek cesty, příslušný orgán musí dopravci poskytnout nezbytnou administrativní podporu. Totéž se vztahuje i na případ, kdy dopravce informuje tento příslušný orgán, že nebezpečná povaha přepravovaných věcí mu nebyla odesilatelem oznámena, a že by si přál v souladu s právním předpisem vztahujícím se zejména na přepravní smlouvu tyto věci vyložit, zničit nebo je učinit neškodnými.
1.4.2.2.5
Dopravce musí zabezpečit, že provozovatel jím používané železniční infrastruktury se může kdykoliv během přepravy dostat rychle a bez omezení k údajům, které mu umožní splnit požadavky, které jsou na něj kladeny v pododdíle 1.4.3.6 b).
POZNÁMKA: Druh a způsob poskytování údajů se stanoví v pravidlech pro používání železniční infrastruktury.
1.4.2.2.6
Dopravce musí řidiče vybavit písemnými pokyny předepsanými v oddílu 5.4.3.
1.4.2.3
Příjemce
1.4.2.3.1
Příjemce má povinnost nezdržovat bez pádných důvodů převzetí věcí a ověřit po vykládce, že předpisy RID, které se ho týkají, jsou dodrženy.
1.4.2.3.2
Vůz nebo kontejner smí být vrácen nebo znovu použit, jen pokud byly splněny předpisy RID týkající se vykládky.
1.4.2.3.3
Jestliže příjemce používá služeb jiných účastníků (provádějících vykládku, čištění, dekontaminaci atd.), musí provést patřičná opatření k tomu, aby byly dodrženy požadavky uvedené v 1.4.2.3.1 a 1.4.2.3.2 RID.
1.4.3
Povinnosti ostatních účastníků
Seznam některých ostatních účastníků a jejich příslušných povinností je uveden dále. Povinnosti těchto ostatních účastníků vyplývají z oddílu 1.4.1 uvedeného výše, pokud vědí nebo by měli vědět, že jejich činnost tvoří část přepravního procesu podléhajícího RID.
1.4.3.1
Nakládce
1.4.3.1.1
V souvislosti s oddílem 1.4.1 nakládce má zejména následující povinnosti:
(a)
smí předat nebezpečné věci dopravci pouze tehdy, je-li jejich přeprava podle RID dovolena;
(b)
musí, pokud předává k přepravě balené nebezpečné věci nebo nevyčištěné vyprázdněné obaly, zkontrolovat, zda obal není poškozen. Nesmí předat k přepravě kus, jehož obal je poškozen, zejména není-li těsný, a jsou úniky nebo možnost úniku nebezpečných látek, dokud závada není odstraněna; tato povinnost se vztahuje též na vyprázdněné nevyčištěné obaly;
(c)
musí, pokud nakládá nebezpečné věci do vozu nebo velkého nebo malého kontejneru, splnit zvláštní předpisy pro nakládku a manipulaci.
(d)
musí po nakládce nebezpečných věcí, pokud je předává bezprostředně k přepravě, splnit požadavky o polepování vozů a velkých kontejnerů velkými bezpečnostními značkami a oranžovými označeními,
(e)
musí při nakládce kusů dodržet zákazy společné nakládky rovněž s přihlédnutím k nebezpečným věcem, které jsou již ve voze nebo velkém kontejneru, jakož i předpisy týkající se oddělení potravin, poživatin a krmiv.
1.4.3.1.2
Nakládce se však může v případech uvedených v odstavci 1.4.3.1.1 a), d) a e) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky.
1.4.3.2
Balič
V souvislosti s oddílem 1.4.1 balič musí splnit zejména:
(a)
předpisy týkající se podmínek balení nebo podmínek společného balení; a
(b)
pokud připravuje kusy pro přepravu, předpisy týkající se nápisů a bezpečnostních značek na kusech.
1.4.3.3
Plnič
V souvislosti s oddílem 1.4.1 plnič musí splnit zejména následující povinnosti:
(a)
musí ověřit před plněním cisteren, že tyto cisterny a jejich výstroj jsou v dobrém technickém stavu;
(b)
musí se přesvědčit, že neprošlo datum příští zkoušky cisternových vozů, bateriových vozů, snímatelných cisteren, přemístitelných cisteren, cisternových kontejnerů a MEGC;
(c)
smí plnit cisterny pouze nebezpečnými věcmi, které je dovoleno v těchto cisternách přepravovat;
(d)
musí při plnění cisterny dodržet ustanovení týkající se nebezpečných věcí v sousedních komorách;
(e)
musí během plnění cisterny dodržet nejvyšší dovolený stupeň plnění nebo nejvyšší dovolenou hmotnost obsahu na litr jejího vnitřního objemu pro plněnou látku;
(f)
musí po naplnění cisterny zkontrolovat těsnost uzavíracích zařízení;
(g)
musí zajistit, aby žádné nebezpečné zbytky naplněné látky neulpívaly na vnějším povrchu jím naplněných cisteren;
(h)
musí při přípravě nebezpečných věcí k přepravě zajistit, že jsou předepsané oranžové označení a velké bezpečnostní značky nebo bezpečnostní značky umístěny v souladu s předpisy na cisterny, na vozy a na velké a malé kontejnery pro volně ložené látky;
(i)
musí před a po naplnění cisternových vozů zkapalněným plynem, provést všechny příslušné předepsané kontroly;
(j)
musí se při plnění vozů nebo kontejnerů volně loženými nebezpečnými věcmi ujistit, že jsou dodržena příslušná ustanovení kapitoly 7.3.
1.4.3.4
Provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny
V souvislosti s oddílem 1.4.1 provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny musí zejména:
(a)
zajistit dodržení předpisů pro konstrukci, výstroj, zkoušky a značení;
(b)
zajistit, aby údržba nádrží a jejich výstroje byla prováděna způsobem, který zaručí, že cisternový kontejner nebo přemístitelná cisterna bude za normálních provozních podmínek odpovídat předpisům RID až do své příští prohlídky;
(c)
zajistit provedení mimořádné prohlídky a zkoušky, jestliže může být bezpečnost nádrže nebo její výstroje snížena opravou, změnou nebo nehodou.
1.4.3.5
Provozovatel cisternového vozu
V rámci oddílu 1.4.1 musí provozovatel cisternového vozu zejména:
(a)
zajistit dodržení předpisů pro konstrukci, výstroj, zkoušky a značení;
(b)
zajistit, aby údržba cisteren a jejich výstroje byla prováděna způsobem, který zaručí, že cisternový vůz bude za normálních provozních podmínek odpovídat předpisům RID až do příští zkoušky;
(c)
zajistit provedení mimořádné prohlídky a zkoušky, jestliže může být bezpečnost nádrže nebo její výstroje snížena opravou, změnou nebo nehodou.
1.4.3.6
Provozovatel železniční infrastruktury
V rámci oddílu 1.4.1 má provozovatel železniční infrastruktury zejména následující povinnosti. Provozovatel železniční infrastruktury:
a)
se musí postarat o to, aby byly vypracovány interní nouzové plány pro seřaďovací nádraží podle kapitoly 1.11;
b)
musí zajistit, že se kdykoliv během přepravy dostane rychle a bez omezení nejméně k následujícím informacím:
-
sestava vlaku s uvedením čísla každého vozu a typu vozu, pokud tento není již obsažen v čísle vozu,
-
UN čísla nebezpečných věcí přepravovaných v nebo na každém voze nebo, jestliže se přepravují jen nebezpečné věci balené v omezených množstvích podle kapitoly 3.4, informace ukazující na jejich přítomnost, pokud je vyžadováno označení vozu nebo velkého kontejneru podle kapitoly 3.4,
-
pozice každého vozu ve vlaku (řazení vozů).
Tyto údaje se smí poskytnout pouze těm místům, které je potřebují za účelem bezpečnosti, prevence a pro potřebu zásahových složek.
POZNÁMKA: Druh a způsob poskytování údajů se stanoví v pravidlech pro používání železniční infrastruktury.
1.4.3.7
Vykládce
POZNÁMKA: Vykládka v tomto pododdílu zahrnuje snímání, vykládku a vyprazdňování, jak je uvedeno v definici o vykládci v 1.2.1.
1.4.3.7.1
V souvislosti s oddílem 1.4.1 vykládce musí zejména:
(a)
přesvědčit se, že jsou vykládány správné věci srovnáním příslušných informací v přepravním dokladu s informacemi na kusu, kontejneru, cisterně, MEGC nebo voze;
(b)
před vykládkou a během ní překontrolovat, zda obaly, cisterna, vůz nebo kontejner nejsou poškozeny do té míry, že by to ohrozilo vykládku. V tomto případě zajistit, aby se vykládka neprováděla, dokud nebudou učiněna patřičná opatření;
(c)
dodržet všechny příslušné předpisy týkající se vykládky;
(d)
ihned po vykládce cisterny, vozu nebo kontejneru:
(i)
odstranit všechny nebezpečné zbytky, které ulpěly na vnější straně cisterny, vozu nebo kontejneru během vykládkového procesu; a
(ii)
zajistit uzavření ventilů a otvorů pro prohlídky;
(e)
zajistit, aby bylo provedeno předepsané vyčištění a dekontaminace vozů nebo kontejnerů; a
(f)
zajistit, aby vozy a kontejnery po jejich úplném vyložení, vyčištění, odplynění a dekontaminaci už nebyly označeny velkými bezpečnostními značkami a oranžovými tabulkami.
1.4.3.7.2
Jestliže vykládce používá služeb jiných účastníků (provádějících čištění, dekontaminaci atd.), musí provést patřičná opatření k tomu, aby byly dodrženy předpisy RID.“
Kapitola 1.5
Odchylky
1.5.1
Dočasné odchylky
1.5.1.1
Příslušné orgány smluvních států RID se mohou dohodnout přímo mezi sebou, že určité přepravy po jejich území se budou dočasně provádět odchylně od předpisu RID, za podmínky, že tím není snížena bezpečnost. Orgán, který byl iniciátorem této dočasné odchylky, musí takové odchylky oznámit Ústřednímu úřadu, který je dá na vědomí smluvním státům RID7.
POZNÁMKA: Zvláštní ujednání podle oddílu 1.7.4 se nepovažuje za dočasnou odchylku ve smyslu tohoto oddílu.
1.5.1.2
Doba platnosti dočasné odchylky nesmí být delší než pět let od data jejího vstupu v platnost. Dočasná odchylka automaticky pozbývá platnosti datem vstupu v platnost příslušné změny RID.
1.5.1.3
Časově omezené odchylky jsou úmluvami podle článku 4 § 2 Jednotných právních předpisů CIM. Přepravy na základě dočasných odchylek jsou přepravami ve smyslu přípojku C Úmluvy COTIF.
POZNÁMKA: Článek 4 § 2 jednotných právních předpisů CIM zní následovně:
„§ 2 Pro přepravy mezi dvěma členskými státy tranzitem přes území státu, který není členským státem, mohou zúčastněné členské státy uzavírat dohody, které se od těchto Jednotných právních států odchylují.“.
1.5.2
Vojenské zásilky
Pro vojenské zásilky, tzn. zásilky s látkami nebo předměty třídy 1, které patří ozbrojeným silám nebo za které jsou ozbrojené síly odpovědné, platí odlišné požadavky [viz pododdíl 5.2.1.5, odstavce 5.2.2.1.8, 5.3.1.1.2 a 5.4.1.2.1 (f) jakož i oddíl 7.2.4 zvláštního ustanovení W 2],
Kapitola 1.6
Přechodná ustanovení
1.6.1
Všeobecná ustanovení
1.6.1.1
Pokud není stanoveno jinak, látky a předměty RID mohou být přepravovány do 30. června 2011 podle předpisů RID11 platných do 31. prosince 2010.
POZNÁMKA: Pro údaje v přepravním dokladu viz odstavec 5.4.1.1.12.
1.6.1.2
(Zrušeno)
1.6.1.3
Látky a předměty třídy 1, patřící ozbrojeným silám některého smluvního státu, které byly zabaleny před 1. lednem 1990 podle předpisu RID12 platných v této době, mohou být přepravovány po 31. prosinci 1989, pokud jsou obaly nepoškozeny a jsou uvedeny v přepravním dokladu jako vojenské věci zabalené před 1. lednem 1990. Ostatní ustanovení platná od 1. ledna 1990 pro tuto třídu musí být dodržena.
1.6.1.4
Látky a předměty třídy 1, které byly zabaleny mezi 1. lednem 1990 a 31. prosincem 1996 podle předpis RID13 platných v této době, mohou být přepravovány po 31. prosinci 1996, pokud jsou obaly nepoškozeny a jsou uvedeny v přepravním dokladu jako věci třídy 1 zabalené mezi 1. lednem 1990 a 31. prosincem 1996.
1.6.1.5
Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) vyrobené podle požadavků bodů 405 (5) a 555 (3) před 1. lednem 1999, které však neodpovídají požadavkům bodů 405 (5) a 555 (3) platným od 1. ledna 1999, smí být dále používány.
1.6.1.6
Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů bodu 1612 (1) platných do 30. června 2001, které však nesplňují předpisy týkající se výšky písmen, číslic a symbolů odstavce 6.5.2.1.1 platné od 1. července 2001, smějí být nadále používány.
1.6.1.7
Typové schválení pro sudy, kanystry a kompozitní obaly vyrobené z polyetylénu o vysoké nebo střední molekulární hmotnosti vydaná před 1. červencem 2005 podle ustanovení odstavce 6.1.5.2.6 platných do 31. prosince 2004, které však nesplňují ustanovení pododdílu 4.1.1.19, budou dále platná až do 31. prosince 2009. Každý takový obal vyrobený a označený na základě těchto typových schválení může být používán až do konce své dovolené doby používání stanovené v pododdílu 4.1.1.15.
1.6.1.8
Stávající oranžové označení, které splňuje požadavky pododdílu 5.3.2.2 platná do 31. prosince 2004, smí být dále používáno, pokud jsou splněny požadavky uvedené v 5.3.2.2.1 a 5.3.2.2.2, že tabulka, čísla a písmena musí zůstat upevněny bez ohledu na orientaci vozu.
1.6.1.9
(Vyhrazeno)
1.6.1.10
Lithiové články a baterie vyrobené před 1. červencem 2003, které byly vyzkoušeny podle předpisů platných do 31. prosince 2002, avšak nebyly vyzkoušeny podle předpisů platných od 1. ledna 2003, jakož i zařízení obsahující takové lithiové články, mohou být dále přepravovány až do 30. června 2013, pokud jsou splněna všechna ostatní platná ustanovení.
1.6.1.11
Schválení typu pro sudy, kanystry a kompozitní obaly vyrobené z polyetylénu o vysoké nebo střední molekulární hmotnosti a pro IBC z polyetylénu o vysoké molekulární hmotnosti, vydaná před 1. červencem 2007 podle požadavků v oddílu 6.1.6 (a) platných do 31. prosince 2006, které však neodpovídají požadavkům v oddílu 6.1.6 (a) platným od 1. ledna 2007, jsou nadále platná.
1.6.1.12
(Vyhrazeno)
1.6.1.13
(Zrušeno)
1.6.1.14
IBC vyrobené před 1. lednem 2011 a odpovídající konstrukčnímu typu, který neprošel vibrační zkouškou podle 6.5.6.13, nebo který nemusel splňovat kritéria odstavce 6.5.6.9.5 (d) v době, kdy byl podroben zkoušce volným pádem, smějí být dále používány.
1.6.1.15
Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) vyrobené, rekonstruované nebo opravené před 1. lednem 2011 nemusí být označeny nejvyšším dovoleným stohovacím zatížením podle odstavce 6.5.2.2.2. Takové IBC, které nejsou označeny podle 6.5.2.2.2, smějí být dále používány po 31. prosinci 2010, avšak musí být označeny podle 6.5.2.2.2, jsou-li rekonstruovány nebo opraveny po tomto datu.
1.6.1.16
Zvířecí materiál napadený původci nemocí zařazenými do kategorie B, jinými než jsou ti, kteří by byli přiřazeni ke kategorii A, pokud by byli v kulturách (viz odstavec 2.2.62.1.12.2), smí být přepravován podle předpisů stanovených příslušným orgánem až do 31. prosince 2014.12
1.6.1.17
(Zrušeno)
1.6.1.18
(Zrušeno)
1.6.1.19
Ustanovení v 2.2.9.1.10.3 a 2.2.9.1.10.4 týkající se klasifikace látek ohrožujících životní prostředí platná do 31. prosince 2010 smějí být používána až do 31. prosince 2013.
1.6.1.20
Bez ohledu na předpisy kapitoly 3.4 platné od 1. ledna 2011, nebezpečné věci balené v omezených množstvích, jiné než ty, jimž je ve sloupci (7a) tabulky A kapitoly 3.2 přiřazena číslice „0“, smějí být dále přepravovány až do 30. června 2015 podle předpisů kapitoly 3.4 platných do 31. prosince 2010. Avšak v takovém případě smějí být ustanovení v 3.4.12 až 3.4.15 platná od 1. ledna 2011 používána od 1. ledna 2011.
1.6.1.21
(Vyhrazeno)
1.6.1.22
Vnitřní nádoby kompozitních IBC vyrobené před 1. červencem 2011 a značené podle předpisů v 6.5.2.2.4 platných do 31. prosince 2010 se smějí dále používat.
1.6.2
Tlakové nádoby a nádoby pro třídu 2
1.6.2.1
Nádoby vyrobené před 1. lednem 1997, které neodpovídají předpisu RID platnému od 1. ledna 1997, ale jejichž přeprava byla dovolena podle předpisu RID platného do 31. prosince 1996, mohou být používány i po tomto datu, jestliže splňují předpisy pro periodické zkoušky podle pokynů pro balení P 200 a P 203.
1.6.2.2
Lahve podle definice uvedené v oddílu 1.2.1, které byly podrobeny první prohlídce nebo periodické prohlídce před 1.lednem 1997, smějí být přepravovány prázdné a nevyčištěné bez označení bezpečnostními značkami až do data jejich příštího opětovného naplnění nebo příští periodické prohlídky.
1.6.2.3
Nádoby určené pro přepravu látek třídy 2 vyrobené před 1. lednem 2003, smějí být nadále opatřeny, po 1. lednu 2003, označením podle předpisů platných do 31. prosince 2002.
1.6.2.4
Tlakové nádoby zkonstruované a vyrobené podle technických předpisů, které podle oddílu 6.2.5 již nejsou uznávány, mohou být dále používány.
1.6.2.5
Tlakové nádoby a jejich uzávěry zkonstruované a vyrobené podle norem platných v době jejich výroby, (viz 6.2.4) podle ustanovení RID, která platila v té době, mohou být dále používány, pokud to není omezeno zvláštním přechodným ustanovením.
1.6.2.6
Tlakové nádoby pro jiné látky, než jsou látky třídy 2, vyrobené před 1. červencem 2009 podle ustanovení uvedených v 4.1.4.4 platných do 31. prosince 2008, které však neodpovídají ustanovením uvedeným v 4.1.3.6 platným od 1. ledna 2009, smějí být dále používány, pokud jsou dodržena ustanovení uvedená v 4.1.4.4 platná do 31. prosince 2008.
1.6.2.7
Smluvní státy RID smějí dále používat ustanovení podle 6.2.1.4.1 až 6.2.1.4.4 platná do 31. prosince 2008 namísto ustanovení 1.8.6 a 1.8.7 a 6.2.2.10, 6.2.3.6 až 6.2.3.8 až do 30. června 2011.
1.6.2.8
Typová schválení pro tlakové nádoby vydaná před 1. červencem 2011 musí být přezkoumána a uvedena do souladu s ustanoveními uvedenými v 1.8.7.2.4 před 1. lednem 2013.
1.6.2.9
Ustanovení pokynu pro balení P 200 (10), zvláštního ustanovení pro balení v 4.1.4.1 platná do 31. prosince 2010 smějí být smluvními státy RID používána pro láhve vyrobené před 1. lednem 2015.
1.6.2.10
Opakovaně plnitelné svařované ocelové láhve pro přepravu plynů UN čísel 1011,1075, 1965, 1969 nebo 1978, kterým byl podle pokynu pro balení P 200 (10), zvláštního ustanovení pro balení (v) v 4.1.4.1 platného do 31. prosince 2010 příslušným orgánem země (zemí) přepravy povolen interval mezi periodickými prohlídkami 15 let, smějí být dále podrobovány periodickým prohlídkám podle těchto ustanovení.
1.6.2.11
Smluvní státy RID nemusí používat předpisy uvedené v 1.8.6, 1.8.7 nebo 1.8.8 pro posuzování shody plynových kartuší před 1. lednem 2013. V tomto případě smějí být plynové kartuše vyrobené a připravené k přepravě před 1. lednem 2013 dále přepravovány po tomto datu, pokud jsou dodržena všechna ostatní příslušná ustanovení RID.
1.6.3
Cisternové a bateriové vozy
1.6.3.1
Cisternové vozy vyrobené před vstupem v platnost předpisů platných od 1. října 1978, smějí být dále používány, jestliže výstroj nádrží odpovídá požadavkům kapitoly 6.8. Tloušťka stěny nádrží, kromě nádrží určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů třídy 2, musí odpovídat výpočtovému tlaku nejméně 0,4 MPa (přetlak 4 bary) v případě měkké oceli, nebo nejméně 200 kPa (přetlak 2 bary) v případě hliníku nebo hliníkových slitin.
1.6.3.2
Periodické zkoušky cisternových vozů ponechaných v provozu podle těchto přechodných ustanovení musí být prováděny podle požadavků uvedených v pododdílech 6.8.2.4 a 6.8.3.4 a podle zvláštních požadavků pro jednotlivé třídy. Pokud dřívější ustanovení nepředepisovala vyšší zkušební tlak, pak je pro nádrže z hliníku a hliníkových slitin postačující zkušební tlak 200 kPa (přetlak 2 bary).
1.6.3.3
Cisternové vozy, které splňují přechodná ustanovení uvedená v pododdílech 1.6.3.1 a 1.6.3.2, mohou být používány až do 30. září 1998 pro přepravu nebezpečných věcí, pro které byly schváleny. Toto přechodné období se nevztahuje na cisternové vozy určené pro přepravu látek třídy 2 ani na cisternové vozy, jejichž tloušťka stěny a části výstroje splňují požadavky kapitoly 6.8.
1.6.3.4
Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 1988 podle požadavků platných do 31. prosince 1987, které však požadavkům platným od 1. ledna 1988 nevyhovují, smějí být nadále používány. Toto platí také pro cisternové vozy, které nejsou označeny podle oddílu 1.6.1 přípojku XI údajem o materiálu cisterny, což je předepsáno od 1. ledna 1988.
1.6.3.5
Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 1993 podle předpisů platných do 31. prosince 1992, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1993, smějí být dále používány.
1.6.3.6
Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 1995 podle předpisů platných do 31. prosince 1994, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1995, smějí být dále používány.
1.6.3.7
Cisternové vozy určené pro přepravu hořlavých kapalin s bodem vzplanutí více než 55 °C a nejvýše 60 °C vyrobené před 1. lednem 1997 podle ustanovení oddílů 1.2.7, 1.3.8 a 3.3.3 přípojku XI platných do 31. prosince 1996, které však nesplňují požadavky těchto oddílů platných od 1. ledna 1997, smějí být dále používány.
1.6.3.8
Cisternové vozy, bateriové vozy a vozy se snímatelnými cisternami určené pro přepravu látek třídy 2 vyrobené před 1. lednem 1997, mohou mít značení podle předpisů platných do 31. prosince 1996 až do příští periodické zkoušky.
Jestliže byla v důsledku změn v RID některá oficiální pojmenování plynů pozměněna, není nutno měnit pojmenování na štítku nebo na vlastní nádrži (viz odstavec 6.8.3.5.2 nebo 6.8.3.5.3), pokud se pojmenování plynů na cisternových vozech, bateriových vozech a vozech se snímatelnými cisternami nebo na štítcích /viz odstavec 6.8.3.5.6 (b) nebo (c)/ upraví při nejbližší periodické zkoušce.
1.6.3.9
(Vyhrazeno)
1.6.3.10
(Vyhrazeno)
1.6.3.11
Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 1997 podle předpisů platných do 31. prosince 1996, které však nesplňují požadavky přípojku XI oddílů 3.3.3 a 3.3.4 platné od 1. ledna 1997, smějí být dále používány.
Cisternové vozy určené pro přepravu látky UN čísla 2401 PIPERIDIN, vyrobené před 1. lednem 1999 podle ustanovení přípojku XI oddílu 3.2.3 platného do 31. prosince 1998, které však neodpovídají předpisům platným od 1. ledna 1999, smějí být dále používány až do 31. prosince 2009.
1.6.3.12
(Zrušeno)
1.6.3.13
(Zrušeno)
1.6.3.14
Cisternové vozy, které byly konstruovány a vyrobeny podle předpisů Přípojku XI platných před 1. lednem 1999, tj. které byly vyrobeny a konstruovány podle pododdílu 5.3.6.3 předpisů platných do 31. prosince 1998, které však neodpovídají pododdílu 5.3.6.3 předpisů platných od 1. ledna 1999 mohou být používány i nadále.
1.6.3.15
Cisternové vozy vyrobené před 1. červencem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 2007, které jsou uvedeny v odstavci 6.8.2.2.3, smějí být dále používány až do příští periodické prohlídky.
1.6.3.16
Pro cisternové vozy a bateriové vozy vyrobené před 1. červencem 2007, které nesplňují ustanovení oddílu 4.3.2, jakož i pododdílů 6.8.2.4 a 6.8.3.4 pokud se týká dokumentace cisterny (pasportu), musí být uchovávání dokladů pro dokumentaci cisterny (pasport) zahájeno nejpozději při příští periodické prohlídce.
1.6.3.17
Cisternové vozy určené pro přepravu látek třídy 3, obalové skupiny I s tenzí par při 50 °C nejvýše 175 kPa (1,75 baru) (absolutní), vyrobené před 1. červencem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, kterým byl přiřazen kód cisterny L1,5BN podle předpisů platných do 31. prosince 2006, smějí být dále používány pro přepravu výše uvedených látek až do 31. prosince 2022.
1.6.3.18
Cisternové a bateriové vozy vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů platných do 30. června 2001, které však nesplňují předpisy platné od 1. července 2001, smějí být dále používány.
Avšak musí být označeny příslušným kódem cisteren, a pokud je to náležité, příslušnými alfanumerickými kódy zvláštních ustanovení TC a TE podle 6.8.4.
1.6.3.19
(Vyhrazeno)
1.6.3.20
Cisternové vozy vyrobené před 1. červencem 2003 podle předpisů platných do 31. prosince 2002, které však nesplňují požadavky odstavce 6.8.2.1.7 účinná od 1. ledna 2003 a zvláštní ustanovení TE 15 v 6.8.4.(b) účinná od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006, smějí být dále používány.
1.6.3.21
(Zrušeno)
1.6.3.22
Cisternové vozy s nádržemi z hliníkových slitin vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů platných do 31. prosince 2002, které neodpovídají předpisům platným od 1. ledna 2003, smějí být dále používány.
1.6.3.23
(Zrušeno)
1.6.3.24
Cisternové vozy pro přepravu žíravých plynů UN 1052, UN 1790 a UN 2073 vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů platných do 31. prosince 2002, které neodpovídají požadavkům odstavce 6.8.5.1.1 b) platného od 1. ledna 2003, smějí být dále používány.
1.6.3.25
Písmeno „L“ vyžadované podle 6.8.2.5.2 se nemusí uvádět až do první prohlídky a zkoušky po 1. lednu 2009.
Druh zkoušky („P“ nebo „L“) vyžadovaný podle odstavce 6.8.2.5.1 je třeba doplnit na štítek cisterny teprve při první předepsané zkoušce po 1. lednu 2007. Pokud není písmeno „L“ uvedeno na cisternovém voze po datu příští prohlídky podle 6.8.2.5.2 , nesmí být datum stanovené pro provedení příští prohlídky překročeno.
1.6.3.26
Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 2007 týkající se vyznačení vnějšího výpočtového tlaku podle odstavce 6.8.2.5.1, mohou být dále používány.
1.6.3.27
(a) Cisternové vozy a bateriové vozy pro přepravu:
-
plynů třídy 2 s klasifikačními kódy, které obsahují písmeno (písmena) T, TF, TC, TO, TFC nebo TOC, stejně jako
-
látek tříd 3 až 8 přepravovaných v kapalném stavu a látek, jimž jsou v kapitole 3.2, tabulce A, sloupci (12) přiřazeny kódy cisteren L15CH, L15DH nebo L21DH
které byly vyrobeny před 1. lednem 2005, avšak neodpovídají požadavkům zvláštního ustanovení TE 22 oddílu 6.8.4 platného od 1. ledna 2005, mohou být dále používány. Musí však být nejpozději do 31. prosince 2010 dodatečně opatřeny výstrojí podle zvláštního ustanovení TE 22, aby jejich schopnost absorpce energie činila alespoň 500 kJ na každém konci vozu.
Avšak pro cisternové vozy a bateriové vozy, které se mají podrobit periodické prohlídce a zkoušce podle odstavce 6.8.2.4.2 nebo 6.8.2.4.6 mezi 1. lednem 2011 a 31. prosincem 2012, smí být toto dodatečné opatření výstrojí provedeno nejpozději do 31. prosince 2012.
(b)
Cisternové vozy a bateriové vozy pro přepravu:
-
plynů třídy 2 s klasifikačními kódy, které obsahují písmeno F, stejně jako
-
látek tříd 3 až 8 přepravovaných v kapalném stavu a látek, jimž jsou v kapitole 3.2, tabulce A, sloupci (12) přiřazeny kódy cisteren L10BH, L10CH nebo L10DH
které byly vyrobeny před 1. lednem 2007, avšak neodpovídají požadavkům zvláštního ustanovení TE 22 oddílu 6.8.4 platného od 1. ledna 2007, mohou být dále používány.
1.6.3.28
Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 2005 podle předpisů platných do 31. prosince 2004, které však neodpovídají požadavkům odstavce 6.8.2.2.1, druhého pododstavce, je nutno nejpozději při příští přestavbě nově vystrojit, pokud je to prakticky možné a prováděné práce vyžadují demontáž dílů nástavby.
1.6.3.29
Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 2005, které však neodpovídají požadavkům ustanovení odstavce 6.8.2.2.4 platným od 1. ledna 2005, smějí být dále používány.
1.6.3.30
(Vyhrazeno)
1.6.3.31
Cisternové vozy a cisterny tvořící prvky bateriových vozů zkonstruované a vyrobené podle technických předpisů, které byly uznávány v době jejich výroby podle ustanovení 6.8.2.7, která platila v té době, smějí být dále používány.
1.6.3.32
Cisternové vozy určené pro přepravu:
-
plynů třídy 2 s klasifikačním kódem, který obsahuje písmeno T, (TF, TC, TO, TFC nebo TOC) a
-
kapalných látek tříd 3 až 8, které mají v kapitole 3.2 tabulce A sloupci 12 přidělen kód cisterny L15CH, L15DH nebo L21DH,
vyrobené před 1. lednem 2007, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 2007 týkající se požadavků oddílu 6.8.4 (b) zvláštní ustanovení TE 25, mohou být dále používány.
Cisternové vozy pro přepravu plynů UN 1017 CHLÓR, UN 1749 FLUORID CHLORITÝ (CHLORTRIFLUORID), UN 2189 'DICHLORSILAN, UN 2901 CHLORID BROMU (BROMCHLORID) a UN 3057 TRIFLUORACETYLCHLORID, u nichž tloušťka den neodpovídá zvláštnímu ustanovení TE 25 (b), musí být přesto dodatečně vybaveny zařízeními podle zvláštního ustanovení TE 25(a), (c) nebo (d) nejpozději do 31. prosince 2014.
1.6.3.33
Cisternové vozy a bateriové vozy pro plyny třídy 2 vyrobené před 1. lednem 1986 podle předpisů platných do 31. prosince 1985, a které neodpovídají ustanovením uvedeným v 6.8.3.1.6 týkajících se nárazníků, smějí být dále používány.
1.6.3.34
(Vyhrazeno)
1.6.3.35
Smluvní státy RID nemusí aplikovat požadavky podle 1.8.6, 1.8.7. a zvláštních ustanovení TA 4 a TT 9 oddílu 6.8.4 před 1. červencem 2011.
1.6.3.36
Cisternové vozy vyrobené před 1. lednem 2011 podle předpisů platných do 31. prosince 2010, které však neodpovídají požadavkům v 6.8.2.1.29 platným od 1. ledna 2011, smějí být dále používány.
1.6.3.37
Typová schválení pro cisternové vozy a bateriové vozy vydaná před 1. červencem 2011 musí být přezkoumána a uvedena do souladu s ustanoveními uvedenými v 1.8.7.2.4 nebo 6.8.2.3.3 před 1. lednem 2013.
1.6.3.38
Cisternové vozy a bateriové vozy zkonstruované a vyrobené podle norem platných v době jejich výroby (viz 6.8.2.6 a 6.8.3.6) podle ustanovení RID, která platila v té době, smějí být dále používány, pokud to není omezeno zvláštním přechodným ustanovením.
1.6.3.39
Cisternové vozy vyrobené před 1. červencem 2011 podle požadavků uvedených v 6.8.2.2.3, platných do 31. prosince 2010, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.2.3, třetí odstavec, týkajícím se umístění pojistky proti prošlehnutí plamene nebo lapače jisker, smějí být dále používány.
1.6.3.40
Pro látky toxické při vdechování UN čísel 1092, 1238, 1239, 1244, 1251, 1510, 1580, 1810, 1834, 1838, 2474, 2486, 2668, 3381, 3383, 3385, 3387 a 3389 smí být kód cisteren udaný ve sloupci (12) tabulky A kapitoly 3.2, platný do 31. prosince 2010, dále používán až do 31. prosince 2016 pro cisternové vozy vyrobené před 1. červencem 2011.
1.6.4
Cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny a MEGC
1.6.4.1
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1988 podle předpisů platných do 31. prosince 1987, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1988, mohou být dále používány.
1.6.4.2
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1993 podle předpisů platných do 31. prosince 1992, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1993, mohou být dále používány.
1.6.4.3
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1995 podle předpisů platných do 31. prosince 1994, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1995, mohou být dále používány.
1.6.4.4
Cisternové kontejnery pro přepravu hořlavých kapalných látek s bodem vzplanutí vyšším než 55 °C a méně než 60 °C vyrobené před 1. lednem 1997 podle požadavků oddílů 1.2.7, 1.3.8 a 3.3.3 přípojku X platných do 31. prosince 1996, které však neodpovídají požadavkům těchto oddílů platných od 1. ledna 1997, mohou být dále používány.
1.6.4.5
Jestliže byla v důsledku změn RID některá oficiální pojmenování pro přepravu plynů pozměněna, není nutno měnit pojmenování na štítku nebo na vlastní nádrži (viz odstavec 6.8.3.5.2 nebo odstavec 6.8.3.5.3) pokud se pojmenování plynů na cisternových kontejnerech a MEGC nebo na štítcích /viz odstavec 6.8.3.5.6 (b) nebo (c)/ upraví při nejbližší periodické zkoušce.
1.6.4.6
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 2007, které se týkají vyznačení vnějšího výpočtového tlaku podle odstavce 6.8.2.5.1, mohou být dále používány.
1.6.4.7
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1997 podle předpisů platných do 31. prosince 1996, které však nesplňují požadavky přípojku X oddílů 3.3.3 a 3.3.4 platné od 1. ledna 1997, smějí být dále používány.
1.6.4.8
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1999 podle požadavků přípojku X pododdílu 5.3.6.3, platné do 31. prosince 1998, které však neodpovídají požadavkům přípojku X pododdílu 5.3.6.3 platným od 1.ledna 1999, smějí být dále používány.
1.6.4.9
Cisternové kontejnery a MEGC zkonstruované a vyrobené podle technických norem, které byly uznávány v době jejich výroby podle ustanovení uvedených v 6.8.2.7, která platila v té době, smějí být dále používány.
1.6.4.10
(Vyhrazeno)
1.6.4.11
(Vyhrazeno)
1.6.4.12
Cisternové kontejnery a MEGC vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů platných do 30. června 2001, které však nesplňují předpisy platné od 1. července 2001, smějí být dále používány.
Avšak musí být označeny příslušným kódem cisteren, a pokud je to náležité, příslušnými alfanumerickými kódy zvláštních ustanovení TC a TE podle 6.8.4.
1.6.4.13
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2003 podle předpisů platných do 31. prosince 2002, které však nesplňují požadavky odstavce 6.8.2.1.7 účinná od 1. ledna 2003 a zvláštní ustanovení TE 15 v 6.8.4.(b) účinná od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006, smějí být dále používány.
1.6.4.14
Cisternové kontejnery pro přepravu žíravých plynů UN 1052, UN 1790 a UN 2073 vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů platných do 31. prosince 2002, které však nesplňují požadavky odstavce 6.8.5.1.1 b) platné od 1. ledna 2003, smějí být dále používány.
1.6.4.15
Druh zkoušky („P“ nebo „L“) vyžadovaný podle odstavce 6.8.2.5.1 je třeba doplnit na tabuli cisterny teprve při první předepsané zkoušce po 1. lednu 2007.
1.6.4.16
(Zrušeno)
1.6.4.17
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 2007, které jsou uvedeny v odstavci 6.8.2.2.3, smějí být dále používány až do příští periodické prohlídky.
1.6.4.18
Pro cisternové kontejnery a MEGC vyrobené před 1. červencem 2007, které nesplňují ustanovení oddílu 4.3.2, jakož i pododdílů 6.8.2.3 a 6.8.2.4 a 6.8.3.4 co se týče dokumentace cisterny (pasportu), musí být uchovávání dokladů pro dokumentaci cisterny (pasport) zahájeno nejpozději při příští periodické prohlídce.
1.6.4.19
Cisternové kontejnery určené pro přepravu látek třídy 3, obalové skupiny I s tenzí par při 50 °C nejvýše 175 kPa (1,75 baru) (absolutní), vyrobené před 1. červencem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, kterým byl přiřazen kód cisterny L1,5BN podle předpisů platných do 31. prosince 2006, smějí být dále používány pro přepravu výše uvedených látek až do 31. prosince 2016.
1.6.4.20
Cisternové kontejnery pro podtlakové vyčerpávání odpadů vyrobené před 1. červencem 2005 podle požadavků platných do 31. prosince 2004, které však neodpovídají požadavkům pododdílu 6.10.3.9 platným od 1. ledna 2005, smějí být dále používány.
1.6.4.21
až 1.6.4.29 (Vyhrazeno)
1.6.4.30
Přemístitelné cisterny a UN MEGC, které nesplňují konstrukční požadavky platné od 1. ledna 2007, ale které byly vyrobeny podle osvědčení o schválení typu, které bylo vydáno před 1. lednem 2008, smějí být dále používány.
1.6.4.31
Pro látky, u nichž je ve sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2 uvedeno zvláštní ustanovení TP 35, smí být až do 31. prosince 2014 dále používán pokyn pro přemístitelné cisterny T 14 předepsaný v RID, platném do 31. prosince 2008.
1.6.4.32
Pokud byla nádrž cisternového kontejneru již před 1. lednem 2009 rozdělena přepážkami nebo peřejníky na oddíly o vnitřním objemu nejvýše 7.500 litrů, nemusí být vnitřní objem nádrže doplněn symbolem „S“ v údajích vyžadovaných odstavcem 6.8.2.5.1 až do provedení příští periodické prohlídky podle odstavce 6.8.2.4.2.
1.6.4.33
Bez ohledu na ustanovení odstavce 4.3.2.2.4, cisternové kontejnery určené pro přepravu zkapalněných plynů nebo hluboce zchlazených zkapalněných plynů, které splňují platné konstrukční požadavky RID, ale byly před 1. červencem 2009 rozděleny přepážkami nebo peřejníky na oddíly o vnitřním objemu větším než 7.500 litrů, smějí být dále plněny do více než 20 % a méně než 80 % svého vnitřního objemu.“
1.6.4.34
Smluvní státy RID nemusí používat ustanovení oddílů 1.8.6, 1.8.7 a zvláštních ustanovení TA 4 a TT 9 oddílu 6.8.4 před 1. červencem 2011.
1.6.4.35
Typová schválení pro cisternové kontejnery a MEGC vydaná před 1. červencem 2011 musí být přezkoumána a uvedena do souladu s ustanoveními uvedenými v 1.8.7.2.4 nebo 6.8.2.3.3 před 1. lednem 2013.
1.6.4.36
Pro látky, u nichž je ve sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2 uvedeno TP 37, smí být pokyn pro přemístitelné cisterny předepsaný v RID platném do 31. prosince 2010 dále používán až do 31. prosince 2016.
1.6.4.37
Přemístitelné cisterny a MEGC vyrobené před 1. lednem 2012, které vyhovují požadavkům na značení v 6.7.2.20.1, 6.7.3.16.1, 6.7.4.15.1 nebo 6.7.5.13.1 platným do 31. prosince 2010, jak je to náležité, smějí být dále používány, jestliže splňují všechny ostatní příslušné požadavky RID platné od 1. ledna 2011, včetně, pokud je to aplikovatelné, požadavku uvedeného v 6.7.2.20.1 (g) na značení symbolem „S“ na štítku, pokud je nádrž nebo komora rozdělena peřejníky na oddíly o vnitřním objemu nejvýše 7.500 litrů. Pokud byla nádrž nebo komora rozdělena peřejníky na oddíly o vnitřním objemu nejvýše 7.500 litrů již před 1. lednem 2012, nemusí být vnitřní objem nádrže nebo popřípadě komory doplněn symbolem „S“ až do provedení příští periodické prohlídky nebo zkoušky podle 6.7.2.19.5.
1.6.4.38
Přemístitelné cisterny vyrobené před 1. lednem 2014 nemusí být označeny pokynem pro přemístitelné cisterny, jak je vyžadováno v 6.7.2.20.2, 6.7.3.16.2 a 6.7.4.15.2, až do příští periodické prohlídky a zkoušky.
1.6.4.39
Cisternové kontejnery a MEGC zkonstruované a vyrobené podle norem platných v době jejich výroby (viz 6.8.2.6 a 6.8.3.6) podle ustanovení RID, která platila v té době, smějí být dále používány, pokud to není omezeno zvláštním přechodným ustanovením.
1.6.4.40
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2011 podle požadavků uvedených v 6.8.2.2.3, platných do 31. prosince 2010, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.2.3, třetí odstavec, týkajícím se umístění pojistky proti prošlehnutí plamene nebo lapače jisker, smějí být dále používány.
1.6.4.41
Pro látky toxické při vdechování UN čísel 1092, 1238, 1239, 1244, 1251, 1510, 1580, 1810, 1834, 1838, 2474, 2486, 2668, 3381, 3383, 3385, 3387 a 3389 smí být kód cisteren udaný ve sloupci (12) tabulky A kapitoly 3.2, platný do 31. prosince 2010, dále používán až do 31. prosince 2016 pro cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2011.
1.6.5
(Vyhrazeno)
1.6.6.1
Kusy nevyžadující schválení konstrukce příslušným orgánem podle vydání z let 1985 a 1985 (se změnami 1990) předpisů IAEA Safety Series No. 6
Vyjmuté kusy, průmyslové kusy typu IP-1, typu IP-2 a typu IP-3 a kusy typu A, které nevyžadují schválení konstrukce příslušným orgánem a které splňují předpisy vydání z roků 1985 nebo 1985 (se změnami 1990) Pravidel pro bezpečnou přepravu radioaktivních látek Mezinárodní agentury pro atomovou energii (série č. 6) [IAEA Regulations for the Transport of Radioactive Materiál (IAEA Safety Series No. 6)] mohou být nadále používány za podmínky, že jsou podrobeny povinnému programu zajištění kvality podle předpisů oddílu 1.7.3 a mezním hodnotám aktivity a omezením týkajícím se látek uvedeným v pododdílu 2.2.7.2.2, 2.2.7.2.4.1, 2.2.7.2.4.4, 2.2.7.2.4.5, 2.2.7.2.4.6, zvláštním ustanovení 336 kapitoly 3.3 a 4.1.9.3.
Jakýkoli změněný obal, ledaže se touto změnou zvýší bezpečnost, nebo vyrobený po 31. prosinci 2003 musí splňovat požadavky RID. Kusy připravené k přepravě nejpozději do 31. prosince 2003 podle vydání z roku 1985 nebo 1985 (se změnami 1990) IAEA Regulations for the Transport of Radioactive Materiál (IAEA Safety Series No. 6) mohou být dále přepravovány. Kusy připravené pro přepravu po tomto datu musí splňovat požadavky RID.
1.6.6.2
Kusy schválené podle vydání z let 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6
1.6.6.2.1
Obaly vyrobené podle konstrukčního vzoru kusu schváleného příslušným orgánem podle ustanovení vydání 1973 nebo 1973 (se změnami) IAEA Safety Series No. 6 mohou být dále používány za předpokladu vícestranného schválení konstrukčního vzoru kusu, povinného programu zajištění kvality podle příslušných předpisů oddílu 1.7.3, mezních hodnot aktivity a omezení týkajících se látek uvedených v pododdílu 2.2.7.2.2, 2.2.7.2.4.1, 2.2.7.2.4.4, 2.2.7.2.4.5, 2.2.7.2.4.6, zvláštním ustanovení 337 kapitoly 3.3 a 4.1.9.3. Není dovoleno zahájit novou výrobu obalů tohoto druhu. Změny v konstrukci obalu nebo v povaze nebo množství schváleného radioaktivního obsahu, které by podle stanoviska příslušného orgánu významně ovlivnily bezpečnost, musí vyhovět předpisům RID. Každému obalu musí být podle ustanovení v odstavci 5.2.1.7.5 přiděleno sériové číslo, které musí být vyznačeno na jeho vnější straně.
1.6.6.2.2
Obaly vyrobené podle konstrukčního vzoru kusu schváleného příslušným orgánem podle ustanovení vydání 1985 nebo 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6 mohou být dále používány za předpokladu vícestranného schválení konstrukčního vzoru kusu povinného programu zajištění kvality podle příslušných předpisů oddílu 1.7.3 a mezních hodnot aktivity a omezení týkajících se látek uvedených v pododdílu 2.2.7.2.2, 2.2.7.2.4.1, 2.2.7.2.4.4, 2.2.7.2.4.5, 2.2.7.2.4.6, zvláštním ustanovení 337 kapitoly 3.3 a 4.1.9.3. Změny v konstrukci obalu nebo v povaze nebo množství schváleného radioaktivního obsahu, které by podle stanoviska příslušného orgánu významně ovlivnily bezpečnost, musí vyhovět předpisům RID. Všechny obaly, jejichž výroba bude zahájena po 31. prosinci 2006, musí splňovat předpisy RID.
1.6.6.3
Radioaktivní látky zvláštní formy schválené podle vydání z let 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6
Radioaktivní látky zvláštní formy vyrobené podle konstrukčního vzoru, který byl jednostranně schválen příslušným orgánem podle vydání 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6, mohou být dále používány, pokud jsou v souladu s povinným programem zajištění kvality podle příslušných předpisů uvedených v oddílu 1.7.3. Všechny radioaktivní látky zvláštní formy vyrobené po 31. prosinci 2003 musí splňovat předpisy RID.
Kapitola 1.7
Všeobecná opatření pro třídu 7
1.7.1
Rozsah a použití
POZNÁMKA 1: V případě nehod nebo událostí v průběhu přepravy radioaktivních látek, musí být plněna nouzová opatření k ochraně osob, majetku a životního prostředí tak jak je stanoveno relevantními národními a/nebo mezinárodními organizacemi. Příslušné směrnice jsou obsaženy v dokumentu „Plánování a příprava havarijní odezvy při nehodách zahrnující radioaktivní látky“, bezpečnostní norma Safety Standard Series N. TS-G-1.2 (ST-3), vydaná IAEA, Vídeň (2002).
2
: Bezpečnostní postupy musí zahrnovat možnost přítomnosti jiných nebezpečných látek, které mohou ovlivnit reakci mezi obsahem zásilky a životním prostředím v případě nehody.
1.7.1.1
RID stanoví normy bezpečnosti, které obsahují přijatelnou úroveň kontroly záření, kritického stavu a tepelného ohrožení osob, majetku a životního prostředí, spojených s přepravou radioaktivních látek. RID je založen na IAEA předpisech pro přepravu radioaktivních látek, soubor bezpečnostních norem vydání 2009, Safety Standards Series No. TS-R-1, IAEA, Vídeň (2009). Vysvětlující materiál je možno nalézt v „Advisory Materiál for the IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive Materiál (2005 Edition)“, Safety Standard Series No. TS-G-1.1 (Rev.1), IAEA, Vídeň (2008).
1.7.1.2
Cílem RID je stanovit požadavky, které musí být splněny, aby se zajistila bezpečnost a ochrana osob, majetku a životního prostředí před účinky záření při přepravě radioaktivních látek. Této ochrany se dosahuje těmito požadavky:
(a)
uzavřením radioaktivního obsahu;
(b)
kontrolou vnějších dávkových intenzit;
(c)
zabráněním kritického stavu; a
(d)
zamezením škodám způsobených teplem.
Tyto požadavky se uspokojují za prvé uplatňováním odstupňovaného přístupu k limitům obsahu pro kusy a vozy a uplatněním norem týkajících se konstrukce kusu v závislosti na riziku, které představuje radioaktivní obsah. Za druhé se uspokojují uplatňováním předpisů pro konstrukci a používání kusů a pro údržbu obalů s přihlédnutím k povaze radioaktivního obsahu. Dále jsou uspokojovány vyžadováním administrativních kontrol a popřípadě schválením příslušnými orgány.
1.7.1.3
RID se vztahuje na železniční přepravu radioaktivních látek včetně přepravy, která souvisí s používáním radioaktivních látek. Přeprava zahrnuje všechny činnosti a podmínky spojené a vyvolané přemisťováním radioaktivních látek; ty pak zahrnují konstrukci, výrobu, údržbu a opravy obalů a přípravu, odeslání, nakládku, přepravu včetně tranzitního skladování, vykládku a příjem v konečném místě určení nákladů radioaktivních látek a kusů. K plnění požadavků RID se aplikuje odstupňované přístupy, které jsou charakterizovány třemi všeobecnými stupni přísnosti:
(a)
běžné podmínky přepravy (bez nehod);
(b)
normální podmínky přepravy (drobné nehody);
(c)
nehodové podmínky přepravy.
1.7.1.4
Opatření RID se neuplatní u následujících přeprav:
a)
Radioaktivní látky, které jsou integrální součástí dopravních prostředků;
b)
Radioaktivní látky, které jsou přepravovány uvnitř podniku, kde podléhají příslušným bezpečnostním předpisům platným v tomto podniku a kde přeprava neprobíhá po veřejných komunikacích nebo po dráze;
c)
Radioaktivní látky, které jsou implantovány nebo vloženy do organizmu osob nebo živých zvířat pro diagnostické nebo terapeutické účely;
d)
Radioaktivní látky ve výrobcích určených ke spotřebě, které obdržely příslušné schválení příslušného orgánu, pokud následuje jejich prodej koncovému uživateli;
e)
Přírodní látky a rudy obsahující radionuklidy, které se v přírodě vyskytují a které nejsou určeny ke zpracování pro použití těchto radionuklidů za předpokladu, že koncentrace aktivity těchto látek nepřevyšuje 10-ti násobek hodnot uvedených v 2.2.7.2.2.1 (b) nebo vypočtené v souladu s 2.2.7.2.2.2 až 2.2.7.2.2.6;
f)
Neradioaktivní tuhé předměty s radioaktivními látkami přítomnými na jakémkoli povrchu v množstvích nepřevyšujícím mezní hodnotu stanovenou v definici „kontaminace“ v 2.2.7.1.2.
1.7.1.5
Zvláštní ustanovení pro přepravu vyjmutých kusů
1.7.1.5.1
Vyjmuté kusy, které smějí obsahovat radioaktivní látky v omezených množstvích, přístroje, výrobky a prázdné obaly, jak jsou specifikovány v 2.2.7.2.4.1, podléhají pouze následujícím ustanovením částí 5 až 7:
a)
příslušná ustanovení uvedená v 5.1.2, 5.1.3.2, 5.1.4, 5.1.5.4, 5.2.1.9 a 7.5.11 CW33 (5.2);
b)
požadavky na vyjmuté kusy specifikované v 6.4.4; a
c)
pokud vyjmutý kus obsahuje štěpný materiál, bude použita jedna z výjimek uvedených v 2.2.7.2.3.5 a budou uplatněny požadavky 6.4.7.2.
1.7.1.5.2
Vyjmuté kusy podléhají relevantním ustanovením všech ostatních částí RID.
1.7.2
Program ochrany proti záření
1.7.2.1
Přeprava radioaktivních látek musí probíhat podle programu ochrany proti záření, který obsahuje systematický soubor ustanovení zaměřených na provádění přiměřených ochranných opatření proti záření.
1.7.2.2
Osobní dávky musí být nižší, než jsou příslušné dávkové limity. Ochrana a bezpečnost musí být optimalizovány tak, aby velikost individuálních dávek, počet osob vystavených záření a pravděpodobnost zdraví škodlivého záření byly udrženy tak nízké, jak je to jen rozumně dosažitelné s přihlédnutím k ekonomickým a sociálním faktorům kromě toho, že individuálně obdržené dávky budou omezeny dávkovými limity. Musí být zvolen strukturalizovaný systematický postup na vztahy mezi přepravou a ostatními činnostmi.
1.7.2.3
Povaha a rozsah měření použité v programu se musí vztahovat k závažnosti a pravděpodobnosti radiačního ozáření. Program musí zahrnovat požadavky uvedené v 1.7.2.2., 1.7.2.4, 1.7.2.5 a 7.5.11 CW 33 (1.1). Programové dokumenty musí být k dispozici na vyžádání, pro inspekci příslušného orgánu.
1.7.2.4
Pro profesní vystavení záření vznikající při dopravních činnostech, kde se odhaduje, že účinná dávka:
(a)
bude pravděpodobně mezi 1 mSv a 6 mSv za 1 rok, musí být prováděn program vyhodnocování dávek monitorováním pracovního místa nebo individuálním monitorováním;
(b)
pravděpodobně překročí 6 mSv za 1 rok, musí být prováděno individuální monitorování.
Pokud je prováděno monitorování pracovního místa nebo individuální monitorování, příslušné záznamy musí být uchovány.
POZNÁMKA: Pro profesní expozici vyplývající z přepravních aktivit, kde se předpokládá, že efektivní dávka pravděpodobně nepřekročí 1 mSv za rok, není požadováno vypracovávání zvláštních pracovních postupů, podrobného monitorování, programů vyhodnocování dávek nebo uchovávání individuálních záznamů.
1.7.2.5
Pracovníci (viz 7.5.11, CW 33 Poznámka 3) musí být náležitě vyškoleni v radiační ochraně včetně monitorovacích opatření za účelem omezení jejich pracovního ozáření a ozáření jiných osob, které by mohly být dotčeny jejich činností.
1.7.3
Zajištění kvality
Programy zajištění kvality založené na mezinárodních, vnitrostátních nebo jiných normách, které jsou přijatelné pro příslušný orgán, musí být zavedeny a aplikovány, aby se zajistilo dodržení příslušných ustanovení RID týkajících se konstrukce, výroby, zkoušení, dokumentace, použití, údržby a kontroly všech zvláštních forem radioaktivní látek, nízkodisperzních radioaktivních látek a všech kusů při přepravě, tranzitním skladování a překládce. Potvrzení, že specifikace konstrukce byly v plném rozsahu dodrženy, musí být k dispozici příslušnému orgánu. Výrobce, odesilatel nebo uživatel musí být připraven dát příslušnému orgánu k dispozici prostředky pro provedení kontroly v průběhu výroby a používání a prokázat jakémukoli zúčastněnému příslušnému orgánu že:
(a)
používané výrobní postupy a použité materiály odpovídají schváleným specifikacím konstrukce; a
(b)
všechny obaly jsou pravidelně kontrolovány, a, pokud je to nezbytné, opravovány a udržovány v dobrém stavu tak, aby i nadále při jejich opakovaném použití odpovídaly příslušným předpisům a specifikacím.
Jestliže se požaduje schválení příslušného orgánu, musí toto schválení přihlížet k přiměřenosti programu zajištění kvality a musí být na něm závislé.
1.7.4
Zvláštní ujednání
1.7.4.1
Zvláštním ujednáním se rozumí taková ustanovení schválená příslušným orgánem, která nesplňují všechny požadavky RID aplikovatelné pro radioaktivní látky.
Poznámka: Zvláštní ujednání se nepovažuje za dočasnou odchylku podle oddílu 1.5.1.
1.7.4.2
Zásilky, pro které je prakticky neproveditelné vyhovět ustanovením vztahujícím se na třídu 7, nesmějí být přepravovány jinak, než podle zvláštního ujednání. Pokud je příslušný orgán přesvědčen, že soulad s ustanoveními RID pro třídu 7 je prakticky neproveditelný a že splnění nezbytných bezpečnostních norem předepsaných RID bylo prokázáno alternativními prostředky, příslušný orgán může schválit zvláštní ujednání o přepravách pro jednotlivou zásilku nebo plánovanou sérii více zásilek. Celková úroveň bezpečnosti přepravy musí být nejméně rovnocenná úrovni, které by bylo dosaženo při dodržení všech příslušných předpisů. Pro mezinárodní zásilky tohoto typu se požaduje vícestranné schválení.
1.7.5
Radioaktivní látky s dalšími nebezpečnými vlastnostmi
Kromě radioaktivních a štěpných vlastností musí být brány v úvahu v dokladech, při balení, označování bezpečnostními značkami a nápisy, tranzitním skladování, oddělování a přepravě všechna další vedlejší nebezpečí obsahu kusu, jako je výbušnost, hořlavost, samozápalnost, chemická toxicita a žíravost, aby odpovídaly všem příslušným ustanovením pro nebezpečné věci podle RID.
1.7.6
Nedodržení limitů
1.7.6.1
V případě nedodržení jakéhokoli limitu v RID platného pro dávkovou intenzitu nebo kontaminaci
(a)
odesilatel musí být informován o nedodržení
(i.)
dopravcem, pokud se nedodržení zjistí během přepravy; nebo
(ii.)
příjemcem, pokud se nedodržení zjistí při příjmu;
(b)
dopravce, odesilatel popřípadě příjemce musí:
(i.)
učinit okamžitá opatření ke zmírnění následků nedodržení;
(ii.)
vyšetřit nedodržení a jeho příčiny, okolnosti a následky;
(iii.)
učinit vhodná opatření k odstranění příčin a okolností, které vedly k nedodržení a zamezit opakování podobných okolností, které vedly k nedodržení; a
(iv.)
sdělit příslušným orgánům příčiny nedodržení a nápravná nebo preventivní opatření, která byla nebo mají být učiněna; a
(c)
informování odesilatele, popřípadě příslušných orgánů musí být provedeno bezodkladně, a musí být okamžité, jestliže se vyvinula nebo vyvíjí situace kritického ozáření.
Kapitola 1.8
Kontroly a jiná podpůrná opatření pro zajištění plnění bezpečnostních požadavků
1.8.1
Kontroly nebezpečných věcí
1.8.1.1
Příslušné orgány smluvních států RID mohou kdykoli na svém území provádět namátkové kontroly pro ověření, zda jsou dodržovány předpisy pro přepravu nebezpečných věcí včetně požadavků pododdílu 1.10.1.5.
Tyto kontroly však musí být prováděny bez ohrožení osob, majetku nebo životního prostředí a bez nepřiměřeného narušení železničního provozu.
1.8.1.2
Účastníci přepravy nebezpečných věcí (kapitole 1.4) musí bezodkladně v rámci svých příslušných povinností poskytnout příslušným orgánům a jejich pověřeným zástupcům informace, nezbytné pro provedení kontrol.
1.8.1.3
Příslušné orgány mohou též v objektech podniků zúčastněných na přepravě nebezpečných věcí (kapitole 1.4), za účelem kontroly provádět inspekci, prozkoumat nezbytné doklady a odebrat vzorky nebezpečných věcí nebo obalů pro zkoušky, pokud tím není ohrožena bezpečnost. Účastníci přepravy nebezpečných věcí (kapitole 1.4) musí též zpřístupnit vozy nebo jejich části a zařízení a vybavení pro účely kontrol, pokud je to možné a zdůvodněné. Mohou též, pokud se jim to jeví nezbytným, určit osobu z podniku pro doprovod zástupce příslušného orgánu.
1.8.1.4
Pokud příslušné orgány zjistí, že předpisy RID nejsou dodrženy, mohou zakázat odeslání zásilky nebo přerušit přepravu, dokud zjištěné nedostatky nejsou odstraněny, nebo mohou předepsat jiná vhodná opatření. Přerušení přepravy může být provedeno na místě nebo na jiném místě určeném příslušným orgánem z bezpečnostních důvodů. Tato opatření nesmějí způsobit nepřiměřené narušení železničního provozu.
1.8.2
Vzájemná úřední podpora
1.8.2.1
Smluvní státy RID se mohou dohodnout o vzájemné úřední podpoře při uplatňování RID.
1.8.2.2
Pokud smluvní stát RID zjistí, že bezpečnost přepravy nebezpečných věcí po jeho území je ohrožena následkem velmi vážných nebo opakovaných porušení předpisů, ze strany podniku, který má své sídlo na území jiného smluvního státu RID, musí takové přestupky oznámit příslušným orgánům tohoto smluvního státu RID. Příslušné orgány smluvního státu RID, na jejichž území byly zjištěny velmi vážné nebo opakované přestupky, mohou požádat příslušné orgány smluvního státu RID, na jehož území má podnik své sídlo, aby přijaly vhodná opatření proti viníkům. Předávání údajů osobního charakteru není dovoleno, ledaže je to nezbytné pro postih velmi vážných nebo opakovaných přestupků.
1.8.2.3
Takto informované orgány musí sdělit příslušným orgánům smluvního státu RID, na jehož území byly předpisy porušeny, jaká opatření, pokud to bylo nezbytné, byla učiněna vůči tomuto podniku.
1.8.3
Bezpečnostní poradce
1.8.3.1
Každý podnik, jehož činnosti zahrnují železniční přepravu nebezpečných věcí nebo s touto přepravou související operace balení, nakládky, plnění nebo vykládky nebezpečných věcí, musí jmenovat jednoho nebo více bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí, odpovědných za pomoc při zabránění rizikům při těchto činnostech s ohledem na osoby, majetek a životní prostředí.
1.8.3.2
Příslušné orgány smluvních států RID mohou stanovit, že se tyto předpisy nevztahují na podniky:
(a)
jejichž činnosti se vztahují na přepravy nebezpečných věcí přepravními prostředky, které patří ozbrojeným silám nebo podléhají jejich odpovědnosti nebo
(b)
jejichž činnosti se týkají množství, která jsou v každé dopravní jednotce menší než limity uvedené v pododdíle 1.1.3.6, odstavci 1.7.1.4, jakož i v kapitolách 3.3, 3.4 a 3.5, nebo
(c)
jejichž hlavní nebo vedlejší činnosti nejsou přeprava nebo související nakládka nebo vykládka nebezpečných věcí, ale které se příležitostně zabývají vnitrostátní přepravou nebo související nakládkou nebo vykládkou nebezpečných věcí představujících malé nebezpečí nebo riziko znečistění.
1.8.3.3
Hlavním úkolem bezpečnostního poradce, při zachování odpovědnosti vedoucího podniku, je snažit se všemi vhodnými prostředky a opatřeními v mezích příslušných činností výše uvedeného podniku usnadnit provádění těchto činností v souladu s platnými předpisy a co nejbezpečnějším způsobem.
S přihlédnutím k činnostem podniku má bezpečnostní poradce zejména tyto povinnosti:
dohlížet na dodržování předpisů pro přepravu nebezpečných věcí,
radit svému podniku při operacích souvisejících s přepravou nebezpečných věcí,
připravit výroční zprávu pro vedení svého podniku nebo pro místní orgán veřejné správy, o činnostech podniku týkajících se přepravy nebezpečných věcí. Takové výroční zprávy musí být uchovávány po dobu pěti let a musí být k dispozici státním orgánům na jejich žádost.
Bezpečnostní poradce má rovněž povinnost sledovat zejména tyto činnosti a postupy vztahující se k dotčeným činnostem podniku:
postupy pro dodržování předpisů upravujících zařazování nebezpečných věcí určených k přepravě;
postup podniku při pořizování dopravních prostředků s ohledem na respektování všech zvláštních požadavků souvisejících s přepravou nebezpečných věcí;
postupy kontrol zařízení užívaného při přepravě, nakládce nebo vykládce nebezpečných věcí;
vlastní školení zaměstnanců podniku a vedení záznamů o tomto školení;
uplatňování vhodných nouzových postupů v případě jakékoli nehody nebo mimořádné události, která může nepříznivě ovlivnit bezpečnost přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí;
analýzy a, pokud je to potřebné, vypracovávání zpráv týkajících se vážných nehod, mimořádných událostí nebo závažných porušení předpisů zjištěných během přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí;
uplatňování vhodných opatření k zamezení opakování nehod, mimořádných událostí nebo závažných porušení předpisů;
dodržování právních předpisů a zvláštních požadavků spojených s přepravou nebezpečných věcí, týkajících se volby a využití subdodavatelů nebo jiných třetích osob;
ověřování, že zaměstnanci účastnící se přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí mají k dispozici podrobné pracovní postupy a pokyny;
zavádění opatření ke zvýšení informovanosti o nebezpečích spojených s přepravou, nakládkou a vykládkou nebezpečných věcí;
uplatňování kontrolních postupů s cílem zajistit, aby v dopravních prostředcích byly k dispozici doklady a bezpečnostní výbava, které musí doprovázet přepravu a aby tyto doklady a výbava byly v souladu s předpisy;
uplatňování kontrolních postupů s cílem zajistit dodržování předpisů pro nakládku a vykládku;
existenci bezpečnostního plánu uvedeného v pododdílu 1.10.3.2.
1.8.3.4
Bezpečnostním poradcem může být též vedoucí podniku, osoba s jinými povinnostmi v podniku nebo osoba, která výše uvedeným podnikem není přímo zaměstnána, pokud je tato osoba odborně způsobilá pro vykonávání povinností bezpečnostního poradce.
1.8.3.5
Každý dotčený podnik musí na požádání informovat o totožnosti svého bezpečnostního poradce příslušný orgán nebo organizaci pověřenou pro tento účel každou smluvní stranou.
1.8.3.6
Kdykoli během přepravy, nakládky nebo vykládky prováděné dotčeným podnikem postihne nehoda osobu, majetek nebo životní prostředí, zajistí bezpečnostní poradce po shromáždění všech potřebných informací vypracování zprávy o nehodě pro vedení podniku nebo popřípadě pro místní orgán veřejné správy. Tato zpráva nesmí nahrazovat žádnou zprávu vypracovanou vedením podniku, která by mohla být požadována jinými mezinárodními nebo vnitrostátními předpisy.
1.8.3.7
Bezpečnostní poradce musí být držitelem osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí po železnici. Toto osvědčení musí být vydáno příslušným orgánem nebo organizací pověřenou pro tento účel každou smluvní stranou.
1.8.3.8
K získání osvědčení se musí uchazeč podrobit školení a úspěšně složit zkoušku schválenou příslušným orgánem smluvního státu RID.
1.8.3.9
Hlavním účelem školení je poskytnout uchazečům dostatečné znalosti o nebezpečích při přepravě nebezpečných věcí a dostatečné znalosti právních a správních předpisů, platných pro konkrétní druhy dopravy, jakož i dostatečné znalosti povinností uvedených v pododdílu 1.8.3.3.
1.8.3.10
Zkouška musí být organizována příslušným orgánem nebo jím pověřenou zkušební organizací. Zkušební organizace nesmí být školícím zařízením.
Pověření zkušební organizace musí být provedeno písemnou formou. Toto schválení může být časově omezeno a musí být založeno na následujících kriteriích:
způsobilost zkušební organizace;
specifikace forem zkoušek navržené zkušební organizací;
opatření určená pro zajištění nestrannosti zkoušek;
nezávislost zkušební organizace na všech fyzických nebo právnických osobách zaměstnávajících bezpečnostní poradce.
1.8.3.11
Hlavním účelem zkoušky je zjistit, zda uchazeči mají potřebnou úroveň znalostí potřebných pro výkon funkce bezpečnostního poradce, jak je uvedeno v pododdílu 1.8.3.3, pro získání osvědčení předepsaného v pododdílu 1.8.3.7, a musí zahrnovat nejméně následující témata:
(a)
znalost druhů následků, které mohou být způsobeny při nehodě s nebezpečnými věcmi a znalost hlavních příčin nehody,
(b)
ustanovení vnitrostátních předpisů, mezinárodních úmluv a dohod, zejména pokud jde o:
klasifikaci nebezpečných věcí (postup pro klasifikaci roztoků a směsí, struktura seznamu látek, třídy nebezpečných věcí a zásady jejich klasifikace, povaha přepravovaných nebezpečných věcí, fyzikální, chemické a toxikologické vlastnosti nebezpečných věcí);
všeobecná ustanovení o obalech, cisternách a cisternových kontejnerech (druhy, kódování, značení, konstrukce, první a periodické prohlídky a zkoušky);
nápisy a bezpečnostní značky, oranžové označení (nápisy a bezpečnostní značky na kusech, umísťování a odstraňování velkých bezpečnostních značek (placards) a oranžového označení);
údaje v přepravním dokladu (požadované informace);
způsob odesílání a omezení při odesílání (vozová zásilka, přeprava ve volně loženém stavu, přeprava v IBC, přeprava v kontejnerech, přeprava v nesnímatelných nebo snímatelných cisternách);
přepravu osob (cestujících);
zákazy a bezpečnostní opatření týkající se společné nakládky;
vzájemné oddělování věcí;
limity přepravovaných množství a množství vyňatá z platnosti předpisů;
manipulaci a uložení (nakládka a vykládka, stupně plnění, uložení ve voze a vzájemné oddělování);
čištění nebo odplyňování před nakládkou a po vykládce;
odborné školení doprovodu vlaku;
příslušné doklady (přepravní doklady, kopie všech odchylek, jiné doklady);
únik znečišťujících látek během provozu a při nehodách;
předpisy týkající se dopravních prostředků.
1.8.3.12
Zkoušky
1.8.3.12.1
Zkouška sestává z písemného testu, který může být doplněn ústní zkouškou.
1.8.3.12.2
Při písemných testech není dovoleno použití žádných jiných dokumentů kromě mezinárodních nebo vnitrostátních předpisů.
1.8.3.12.3
Elektronická media smějí být použita jen tehdy, pokud byla poskytnuta zkušební organizací. Kandidát nesmí mít žádnou možnost pořizovat jiná data do poskytnutého elektronického media; kandidát smí odpovídat pouze na položené otázky.
1.8.3.12.4
Písemný test musí mít dvě části:
(a)
Uchazeč obdrží dotazník. Ten musí obsahovat nejméně dvacet otevřených otázek zahrnujících nejméně témata uvedená v seznamu v pododdílu 1.8.3.11. Mohou však být použity také otázky s uvedením několika možných odpovědí, z nichž pouze jedna je správná. V tomto případě se takové dvě otázky počítají za jednu otevřenou otázku. Zvláštní pozornost musí být věnována těmto tématům:
všeobecná preventivní a bezpečnostní opatření;
klasifikace nebezpečných věcí;
všeobecná ustanovení o balení, včetně cisteren, cisternových kontejnerů, cisternových vozů atd.;
označování a bezpečnostní značky;
údaje v přepravním dokladu;
manipulace a zabezpečení nákladu;
odborné školení osádky a doprovodu;
přepravní doklady;
předpisy týkající se dopravních prostředků.
(b)
Každý uchazeč musí vypracovat případovou studii podle povinností bezpečnostního poradce uvedených v pododdílu 1.8.3.3, aby prokázal, že má nezbytnou kvalifikaci pro plnění funkce bezpečnostního poradce.
1.8.3.13
Smluvní státy RID mohou rozhodnout, že uchazeči, kteří hodlají pracovat pro podniky specializované na přepravu určitých druhů nebezpečných věcí mohou být zkoušeni pouze z témat, která jsou spojena s jejich činností. Tyto druhy věcí jsou:
třídy 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1, 6.2, 8 a 9;
UN čísla 1202, 1203 a 1223, 3475 a letecké palivo klasifikováno pod UN čísly 1268 nebo 1863.
Osvědčení předepsané v pododdíle 1.8.3.7 musí zřetelně uvádět, že je platné pouze pro druhy nebezpečných věcí uvedených v tomto pododdíle a pro které byl bezpečnostní poradce zkoušen podle podmínek uvedených v pododdíle 1.8.3.12.
Osvědčení o školení bezpečnostního poradce vydané před 1. lednem 2009 pro UN 1202, 1203, a 1223 je také platné pro UN 3475 a letecká paliva klasifikovaná pod UN čísly 1268 nebo 1863.
1.8.3.14
Příslušný orgán nebo zkušební organizace musí uchovávat seznam zkušebních otázek, které byly použity při zkoušce.
1.8.3.15
Osvědčení předepsané v pododdíle 1.8.3.7 musí mít formu podle vzoru uvedeného v pododdílu 1.8.3.18 a musí být uznáváno všemi smluvními státy RID.
1.8.3.16
Platnost a prodloužení platnosti osvědčení
1.8.3.16.1
Osvědčení je platné po dobu pěti let.
Doba platnosti osvědčení se prodlouží o pět let od data uplynutí jeho platnosti, pokud jeho držitel během posledního roku před uplynutím doby jeho platnosti složil zkoušku. Zkouška musí být schválena příslušným orgánem.
1.8.3.16.2
Účelem zkoušky je ověřit, zda má držitel potřebné znalosti k vykonávání povinností uvedených v pododdílu 1.8.3.3. Vyžadované znalosti jsou uvedeny v pododdílu 1.8.3.11 b) a musí zahrnovat změny předpisů, k nimž došlo od získání posledního osvědčení. Zkouška musí být organizována a dozorována na stejném základě, jak je uvedeno v pododdílech 1.8.3.10 a 1.8.3.12 až 1.8.3.14. Držitel osvědčení však nemusí vypracovat případovou studii podle ustanovení pododdílu 1.8.3.12.4 b).
1.8.3.17
(Odstraněno)
1.8.3.18
Vzor osvědčení
sbms2011c011z0019_1.tif
1.8.4
Seznam příslušných orgánů a jimi pověřených organizací
Smluvní státy RID státy oznámí Ústřednímu úřadu adresy příslušných orgánů a jimi pověřených organizací, které jsou kompetentní podle vnitrostátních předpisů pro uplatňování RID, přičemž uvedou pro každý případ příslušné ustanovení RID, jakož i adresy, na které je třeba zasílat příslušné žádosti.
Ústřední úřad pořídí na základě obdržených informací seznam a udržuje jej v aktuálním stavu. Oznamuje tento seznam a jeho změny dává na vědomí smluvním státům RID.
1.8.5
Hlášení o nehodách a mimořádných událostech při přepravě nebezpečných věcí
1.8.5.1
Dojde-li během nakládky, plnění, přepravy nebo vykládky nebezpečných věcí na území smluvního státu RID k závažné nehodě nebo mimořádné události, je nakládce, plnič, dopravce, příjemce nebo popřípadě provozovatel železniční infrastruktury povinen zajistit, aby byla pro příslušný orgán dotyčného smluvního státu RID vypracována a předložena zpráva podle vzoru předepsaného v pododdíle 1.8.5.4.
1.8.5.2
Tento smluvní stát RID musí, je-li to žádoucí, zaslat zprávu na Ústřední úřad za účelem informování ostatních smluvních států RID.
1.8.5.3
Události, které podléhají povinnosti vypracování zprávy podle pododdílu 1.8.5.1, je událost, při níž došlo k úniku nebezpečných věcí nebo hrozilo bezprostřední riziko úniku látky, došlo-li ke zranění osob, k hmotným škodám nebo ke škodám na životním prostředí, nebo pokud byly zapojeny orgány (úřady) a je-li splněno alespoň jedno z následujících kritérií:
Zranění osob znamená událost, při níž došlo k usmrcení nebo zranění v přímém vztahu k přepravovaným nebezpečným věcem, přičemž zranění
(a)
vyžaduje intenzivní lékařskou péči,
(b)
vyžaduje nejméně jednodenní pobyt v nemocnici, nebo
(c)
má za následek pracovní neschopnost v trvání nejméně tří po sobě jdoucích dnů.
Únik látky znamená uniknutí nebezpečných věcí
(a)
přepravní kategorie 0 nebo 1 v množství větším než 50 kg nebo 50 litrů,
(b)
přepravní kategorie 2 v množství větším než 333 kg nebo 333 litrů, nebo
(c)
přepravní kategorie 3 nebo 4 v množství větším než 1000 kg nebo 1000 litrů.
Kriterium úniku látky platí také v případě bezprostředního rizika úniku látky ve výše uvedených množstvích. Zpravidla se toto riziko musí předpokládat, jestliže z důvodu poškození své konstrukce již dopravní nebo přepravní prostředky nejsou způsobilé pro další přepravu nebo jestliže z nějakého jiného důvodu již nemůže být zajištěna dostatečná úroveň bezpečnosti (např. z důvodů deformace cisterny nebo kontejneru, převrácení cisterny nebo požár v bezprostřední blízkosti).
Dojde-li k nehodě nebo mimořádné události při přepravě nebezpečných věcí třídy 6.2, předkládá se zpráva o nehodě vždy, bez ohledu na množství uniklé látky.
Dojde-li k nehodě nebo mimořádné události při přepravě látek třídy 7, jsou kriteria pro unik látky následující:
(a)
jakýkoli únik radioaktivních látek z kusů;
(b)
expozice vedoucí k překročení mezních hodnot stanovených v předpisech pro ochranu pracovníků a veřejnosti proti ionizujícímu záření (Schedule II of IAEA Safety Series No. 115 „International Basic Safety Standards for Protection Against lonizing Radiation and for Safety Radiation Sources“); nebo
(c)
je-li důvod předpokládat, že došlo k významnému zhoršení bezpečnostní funkce kusu (kontejnment, stínění, tepelná ochrana nebo kritičnost), které může učinit kus nezpůsobilým pro pokračování přepravy bez dodatečných bezpečnostních opatření.
Poznámka: Viz ustanovení pro nedoručitelné zásilky oddílu 7.5.11, dodatečné ustanovení CW 33 (6).
Hmotné škody nebo škody na životním prostředí nastanou při uvolnění nebezpečných věcí, bez ohledu na jejich množství, kdy odhadovaná částka škody překročí 50 000 euro. Škoda na přímo zúčastněných dopravních prostředcích obsahujících nebezpečné věci ani na dopravní infrastruktuře se pro tento účel nebere v úvahu.
Účast orgánů (úřadů) znamená přímé zapojení úřadů nebo nouzových zásahových jednotek během události s nebezpečnými věcmi a evakuaci osob nebo uzavření veřejných dopravních komunikací (silnic/železničních tratí) na nejméně tři hodiny z důvodu nebezpečí vytvářeného nebezpečnými věcmi.
Pokud je to potřebné, může si příslušný orgán vyžádat další relevantní informace.
1.8.5.4
Vzor zprávy o nehodě nebo mimořádné události při přepravě nebezpečných věcí
Zpráva o nehodě nebo mimořádné události při přepravě nebezpečných věcí podle oddílu 1.8.5 RID/ADR
sbms2011c011z0019_2.tif
sbms2011c011z0019_3.tif
sbms2011c011z0019_4.tif
1.8.6
Administrativní dozor nad prováděním posuzování shody, periodických prohlídek, meziperiodických prohlídek a mimořádných kontrol popsaných v 1.8.7
1.8.6.1
Schvalování inspekčních organizací
Příslušný orgán může schválit inspekční organizace pro posuzování shody, periodické prohlídky, meziperiodické prohlídky, mimořádné kontroly a dohled nad vlastní inspekční službou, jak je uvedeno v oddílu 1.8.7.
1.8.6.2
Funkční povinnosti příslušného orgánu, jeho zástupce nebo inspekční organizace
1.8.6.2.1
Příslušný orgán, jeho zástupce nebo inspekční organizace musí provádět posuzování shody, periodické prohlídky, meziperiodické prohlídky a mimořádné kontroly přiměřeným způsobem, bez zbytečných nákladů. Příslušný orgán, jeho zástupce nebo inspekční organizace musí vykonávat své činnosti s přihlédnutím k velikosti, odvětví a struktuře dotčených podniků, k relativní složitosti technologie a sériovému charakteru výroby.
1.8.6.2.2
Avšak příslušný orgán, jeho zástupce nebo inspekční organizace musí respektovat stupeň přísnosti a úroveň ochrany vyžadované k tomu, aby přepravitelná tlaková zařízení vyhovovala příslušným ustanovením částí 4 a 6.
1.8.6.2.3
Pokud příslušný orgán, jeho zástupce nebo inspekční organizace zjistí, že požadavky stanovené v částech 4 nebo 6 nebyly výrobcem dodrženy, požádá výrobce, aby učinil náležitá nápravná opatření, a nevydá žádné osvědčení o schválení konstrukčního typu ani osvědčení o shodě.
1.8.6.3
Informační povinnost
Smluvní státy RID musí zveřejnit své vnitrostátní postupy pro posuzování, pověřování a monitorování inspekčních organizací a všechny změny těchto informací.
1.8.6.4
Převádění inspekčních činností
POZNÁMKA: Vlastních inspekčních služeb podle 1.8.7.6 se pododdíl 1.8.6.4 netýká.
1.8.6.4.1
Pokud inspekční organizace využívá služeb jakékoli jiné organizační jednotky (např. subdodavatel, pobočka) k vykonávání specifických činností spojených s posuzováním shody, periodickými prohlídkami, meziperiodickými prohlídkami nebo mimořádnými kontrolami, musí být tato organizační jednotka zahrnuta do akreditace inspekční organizace, nebo musí být akreditována odděleně. Inspekční organizace se musí ujistit, že tato organizační jednotka splňuje požadavky stanovené pro činnosti, které jsou jí předány, se stejnou úrovní kompetentnosti a bezpečnosti, jaká je stanovena pro inspekční organizace (viz 1.8.6.8) a inspekční organizace to musí monitorovat. Inspekční organizace musí informovat příslušný orgán o výše uvedených opatřeních.
1.8.6.4.2
Inspekční organizace přebírá plnou odpovědnost za činnosti vykonávané takovými organizačními jednotkami, bez ohledu na místo, kde tyto činnosti vykonávají.
1.8.6.4.3
Inspekční organizace nesmí převést celou činnost posuzování shody, periodických prohlídek, meziperiodických prohlídek nebo mimořádných kontrol. V každém případě posuzování a vydávání osvědčení musí být prováděno vlastní inspekční organizací.
1.8.6.4.4
Činnosti nesmějí být převáděny bez souhlasu žadatele.
1.8.6.4.5
Inspekční organizace musí uchovávat k dispozici příslušného orgánu příslušné doklady týkající se posuzování kvalifikací a prací provedených výše zmíněnými organizačními jednotkami.
1.8.6.5
Informační povinnosti inspekčních organizací
Každá inspekční organizace musí informovat příslušný orgán, který ji schválil, o následujících skutečnostech. Jsou to:
(a)
s výjimkou aplikace ustanovení uvedených v 1.8.7.2.4, každé zamítnutí, omezení, pozastavení platnosti nebo odebrání osvědčení o schválení konstrukčního typu;
(b)
každá okolnost nebo okolnosti ovlivňující rozsah a podmínky pro schválení, jak bylo uděleno příslušným orgánem;
(c)
každá žádost o informace o vykonávaných činnostech při posuzování shody, kterou obdržela od příslušných orgánů monitorujících dodržování ustanovení uvedených v 1.8.1 nebo 1.8.6.6;
(d)
na vyžádání, činnosti vykonávané při posuzování shody v rámci rozsahu jejich schválení a jiné vykonávané činnosti, včetně převádění činností.
1.8.6.6
Příslušný orgán musí zajistit monitorování inspekčních organizací a musí zrušit nebo omezit platnost uděleného schválení, pokud zjistí, že schválená organizace již neplní podmínky schválení a požadavky pododdílu 1.8.6.8 nebo nedodržuje postupy uvedené v ustanoveních RID.
1.8.6.7
Je-li platnost schválení inspekční organizace zrušena nebo omezena, nebo pokud inspekční organizace zastavila svou činnost, musí příslušný orgán učinit příslušné kroky k tomu, aby se zajistilo, že její dokumentace bude buď zpracována jinou inspekční organizací, nebo bude k dispozici.
1.8.6.8
Inspekční organizace musí:
(a)
mít k dispozici personál s organizační strukturou, který je schopný, vyškolený, kompetentní a způsobilý vykonávat uspokojivě své technické funkce;
(b)
mít přístup ke vhodným a přiměřeným technickým prostředkům a vybavení;
(c)
pracovat nestranně a bez jakéhokoli vlivu, který by mohl takové činnosti bránit;
(d)
zajistit důvěrnost obchodních a vlastnických aktivit výrobce a jiných organizací;
(e)
udržovat jasný odstup mezi vlastními činnostmi inspekční organizace a ostatními činnostmi, které k nim nemají vztah;
(f)
mít dokumentovaný systém kvality;
(g)
zajistit, aby byly prováděny zkoušky a prohlídky specifikované v příslušné normě a v RID; a
(h)
udržovat účinný a přiměřený dokumentační a záznamový systém podle 1.8.7 a 1.8.8.
Inspekční organizace musí být kromě toho akreditována podle normy EN ISO/IEC 17020:2004, jak je specifikováno v 6.2.2.10 a 6.2.3.6 a TA 4 a TT 9 oddílu 6.8.4.
Inspekční organizace, která zahajuje novou činnost, smí být schválena prozatímně. Před prozatímním schválením musí příslušný orgán zajistit, aby inspekční organizace splňovala požadavky normy EN ISO/IEC 17020:2004. Inspekční organizace musí být akreditována v prvém roce své činnosti, aby byla schopna pokračovat v této nové činnosti.
1.8.7
Postupy pro posuzování shody a periodickou prohlídku
POZNÁMKA: V tomto oddílu „příslušná organizace“ znamená organizaci určenou v 6.2.2.10 k certifikaci UN tlakových nádob, v pododdílu 6.2.3.6 ke schvalování jiných tlakových nádob, než jsou UN tlakové nádoby, a ve zvláštních ustanoveních TA 4 a TT 9 oddílu 6.8.4.
1.8.7.1
Všeobecná ustanovení
1.8.7.1.1
Postupy v oddílu 1.8.7 se musí použít podle 6.2.3.6 při schvalování jiných tlakových nádob, než jsou UN tlakové nádoby, a podle zvláštních ustanoveních TA 4 a TT 9 v 6.8.4 při schvalování cisteren, bateriových vozů a MEGC.
Postupy v oddílu 1.8.7 se mohou použít podle tabulky v 6.2.2.10 při certifikaci UN tlakových nádob.
1.8.7.1.2
Každá žádost o:
(a)
schválení konstrukčního typu podle 1.8.7.2; nebo
(b)
dohled nad výrobou podle 1.8.7.3 a první prohlídku a zkoušku podle 1.8.7.4; nebo
(c)
periodickou prohlídku, meziperiodickou prohlídku a mimořádnou prohlídku a zkoušku podle 1.8.7.5
musí být podána žadatelem u jediného příslušného orgánu, jeho zástupce nebo schválené inspekční organizace podle jeho vlastní volby.
1.8.7.1.3
Žádost musí obsahovat:
(a)
Jméno a adresu žadatele;
(b)
V případě posuzování shody, není-li žadatel výrobcem, jméno a adresu výrobce;
(c)
Písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného příslušného orgánu, jeho zástupce nebo inspekční organizace;
(d)
Příslušnou technickou dokumentaci uvedenou v 1.8.7.7;
(e)
Prohlášení dovolující příslušnému orgánu, jeho zástupci nebo inspekční organizaci z inspekčních důvodů vstup do objektů výroby, inspekce, zkoušení a skladování a poskytující jim všechny potřebné informace.
1.8.7.1.4
Pokud může žadatel splnit požadavky příslušného orgánu nebo jej zastupující inspekční organizace splnění podmínek 1.8.7.6, smí si žadatel zřídit vlastní inspekční službu, která smí provádět část nebo všechny prohlídky a zkoušky, je-li to uvedeno v 6.2.2.10 nebo 6.2.3.6.
1.8.7.1.5
Osvědčení o schválení konstrukčního typu a osvědčení o shodě – včetně technické dokumentace - musí být uchovávána výrobcem, nebo žadatelem o typové schválení, pokud tento není výrobcem, a inspekční organizací, která osvědčení vydala, po dobu nejméně 20 let od posledního data výroby výrobků téhož typu.
1.8.7.1.6
Pokud výrobce nebo vlastník zamýšlí zastavit činnost, musí zaslat dokumentaci příslušnému orgánu. Příslušný orgán poté uchová dokumentaci po zbytek doby stanovené v 1.8.7.1.5.
1.8.7.2
Schválení konstrukčního typu
Typová schválení povolují výrobu tlakových nádob, cisteren, bateriových vozů nebo MEGC po dobu platnosti tohoto schválení.
1.8.7.2.1
Žadatel musí:
(a)
V případě tlakových nádob dát k dispozici příslušné organizaci reprezentativní vzorky zamýšlené výroby. Příslušná organizace si může vyžádat další vzorky, vyžaduje-li si to zkušební program;
(b)
V případě cisteren, bateriových vozů nebo MEGC umožnit přístup k prototypu pro zkoušení konstrukčního typu.
1.8.7.2.2
Příslušná organizace musí:
(a)
Prozkoumat technickou dokumentaci uvedenou v 1.8.7.7.1 a ověřit, zda konstrukce odpovídá příslušným ustanoveními RID a že prototyp nebo prototypová série byl(y) vyrobeny ve shodě s technickou dokumentací a je (jsou) typovou konstrukcí;
(b)
Provést prohlídky a dohlížet na zkoušky předepsané RID, aby se zjistilo, zda byly použity a dodrženy předpisy a zda postupy použité výrobcem odpovídají předpisům;
(c)
Zkontrolovat certifikát(y) vystavený(é) výrobcem (výrobci) materiálů vzhledem k platným ustanovením RID;
(d)
Pokud je to aplikovatelné, schválit postupy pro trvalá spojení konstrukčních částí nebo zkontrolovat, zda byly předem schváleny, a ověřit si, že personál provádějící trvalé spojení konstrukčních částí a nedestruktivní zkoušky je kvalifikovaný nebo schválený;
(e)
Dohodnout se žadatelem místo a zkušební laboratoře, kde se mají provést prohlídky a potřebné zkoušky.
Příslušná organizace vydá žadateli protokol o posouzení konstrukčního typu.
1.8.7.2.3
Pokud konstrukční typ vyhovuje všem platným ustanovením, vydá příslušný orgán, jeho zástupce nebo inspekční organizace žadateli osvědčení o schválení konstrukčního typu.
Toto osvědčení musí obsahovat:
(a)
název a adresu vydávající instituce;
(b)
název a adresu výrobce a žadatele, pokud žadatel není výrobcem;
(c)
odvolávku na vydání RID a normy použité pro posouzení konstrukčního typu;
(d)
jakékoli požadavky vyplývající z posouzení;
(e)
údaje nezbytné pro identifikaci konstrukčního typu a modifikace, jak je definováno příslušnou normou;
(f)
odvolávku na protokol(y) o posouzení konstrukčního typu; a
(g)
maximální dobu platnosti typového schválení.
K osvědčení musí být přiložen seznam příslušných částí technické dokumentace (viz 1.8.7.7.1).
1.8.7.2.4
Typové schválení je platné na dobu nejvýše 10 let. Jestliže se v průběhu této doby změní příslušné technické požadavky RID (včetně referenčních norem), takže schválený typ jim už nevyhovuje, příslušná organizace, která typové schválení vydala, toto schválení zruší a informuje o tom držitele typového schválení.
POZNÁMKA: K nejzazším termínům pro zrušení platnosti existujících typových schválení viz sloupec (5) tabulek v 6.2.4 a 6.8.2.6 nebo 6.8.3.6, jak je to náležité.
Jestliže platnost typového schválení vypršela nebo bylo zrušeno, není již výroba tlakových nádob, cisteren, bateriových vozidel a MEGC podle tohoto typového schválení dovolena.
V takovém případě příslušná ustanovení týkající se používání, periodických prohlídek a meziperiodických prohlídek tlakových nádob, cisteren, bateriových vozů nebo MEGC obsažená v typovém schválení, jehož platnost vypršela nebo bylo zrušeno, budou nadále platit pro tyto tlakové nádoby, cisterny, bateriové vozy nebo MEGC vyrobené před vypršením platnosti nebo zrušením platnosti typového schválení, jestliže smějí být dále používány.
Tyto smějí být dále používány, dokud zůstávají ve shodě s požadavky RID. Jestliže již nejsou ve shodě s požadavky RID, smějí být dále používány pouze tehdy, je-li takové používání povoleno příslušnými přechodnými ustanoveními v kapitole 1.6.
Typová schválení smějí být obnovena po úplné revizi a posouzení shody s ustanoveními RID platnými k datu obnovy. Obnova není dovolena poté, co bylo zrušeno typové schválení. Modifikace existujícího typového schválení, které se objevily během doby jeho platnosti (např. pro tlakové nádoby menší změny, jako je doplnění dalších velikostí a objemů, které neovlivňují shodu s předpisy, nebo pro cisterny viz 6.8.2.3.2) neprodlužují ani nemění původní platnost osvědčení.
POZNÁMKA: Revize a posouzení shody s ustanoveními RID mohou být provedeny jinou organizací, než je organizace, která vydala původní typové schválení.
Vydávající organizace musí uchovávat všechny dokumenty pro typové schválení (viz 1.8.7.7.1) po celou dobu platnosti včetně jeho obnov, pokud byly povoleny.
1.8.7.3
Dohled nad výrobou
1.8.7.3.1
Výrobní proces musí být podroben ze strany příslušné organizace dohledu, aby se zajistilo, že je výrobek vyráběn ve shodě s ustanoveními schválení konstrukčního typu.
1.8.7.3.2
Žadatel musí učinit všechna potřebná opatření, aby zajistil, že výrobní proces vyhovuje platným ustanovením RID a osvědčení o schválení konstrukčního typu a jeho přílohám.
1.8.7.3.3
Příslušná organizace musí:
(a)
Ověřit shodu s technickou dokumentací uvedenou v 1.8.7.7.2;
(b)
Ověřit si, že výrobní proces produkuje výrobky, které odpovídají předpisům a dokumentací, která se jich týká;
(c)
Ověřit zpětnou zjistitelnost materiálů a zkontrolovat certifikát(y) materiálů vzhledem ke specifikacím;
(d)
Pokud je to aplikovatelné, ověřit si, že personál provádějící trvalé spojení konstrukčních částí a nedestruktivní zkoušky je kvalifikovaný nebo schválený;
(e)
Dohodnout se žadatelem na místě, kde se mají provést prohlídky a potřebné zkoušky; a
(f)
Zaznamenat výsledky svého dohledu.
1.8.7.4
První prohlídka a zkouška
1.8.7.4.1
Žadatel musí:
(a)
Umístit označení uvedená v RID; a
(b)
Dodat příslušné organizaci technickou dokumentaci uvedenou v 1.8.7.7.
1.8.7.4.2
Příslušná organizace musí:
(a)
Provést potřebné prohlídky a zkoušky za účelem ověření, že výrobek je vyráběn v souladu se schválením konstrukčního typu a příslušnými předpisy;
(b)
Zkontrolovat certifikáty dodané výrobci provozní výstroje vůči provozní výstroji;
(c)
Vydat žadateli protokol o první prohlídce a zkoušce týkající se provedených detailních zkoušek a ověření a ověřenou technickou dokumentaci;
(d)
Vystavit písemné osvědčení o shodě výroby a umístit svou registrační značku, pokud výroba vyhovuje předpisům; a
(e)
Zkontrolovat, zda typové schválení zůstává platné poté, co se změnila ustanovení RID (včetně referenčních norem) platná pro toto typové schválení.
Osvědčení pod písmenem (d) a protokol pod písmenem (c) mohou být společné pro více jednotek téhož konstrukčního typu (skupinové osvědčení nebo skupinový protokol).
1.8.7.4.3
Osvědčení musí obsahovat alespoň:
(a)
Název a adresu příslušné organizace;
(b)
Název a adresu výrobce a název a adresu žadatele, pokud není výrobcem;
(c)
Odvolávku na vydání RID a normy použité pro první prohlídky a zkoušky;
(d)
Výsledky prohlídek a zkoušek;
(e)
Údaje pro identifikaci zkontrolovaného (zkontrolovaných) výrobku(ů), alespoň sériové číslo, nebo pro láhve, které nejsou opakovaně plnitelné, číslo výrobní série; a
(f)
Číslo schválení konstrukčního typu.
1.8.7.5
Periodická prohlídka, meziperiodická prohlídka a mimořádné prohlídky a zkoušky
1.8.7.5.1
Příslušná organizace musí:
(a)
Provést identifikaci a ověřit shodu s dokumentací;
(b)
Provést prohlídky a dohlížet na zkoušky, aby zkontrolovala, zda jsou dodrženy předpisy;
(c)
Vydat protokoly o výsledcích prohlídek a zkoušek, které mohou být společné pro více jednotek; a
(d)
Zajistit, aby byly umístěny vyžadované značky.
1.8.7.5.2
Protokoly o periodických prohlídkách a zkouškách tlakových nádob musí být žadatelem uchovávány alespoň do příští periodické prohlídky.
POZNÁMKA: K cisternám viz ustanovení o dokumentaci cisterny v 4.3.2.1.7.
1.8.7.6
Dohled nad vlastní inspekční službou žadatele
1.8.7.6.1
Žadatel musí:
(a)
Realizovat vlastní inspekční službu se systémem kvality pro prohlídky a zkoušky dokumentovanou podle 1.8.7.7.5 a podléhající dohledu;
(b)
Plnit povinnosti vyplývající ze systému kvality, jak byl schválen, a zajistit, aby zůstal uspokojivý a účinný;
(c)
Přidělit k provádění vlastní inspekční služby vyškolený a kompetentní personál; a
(d)
Umístit registrační značku inspekční organizace, kde je to náležité.
1.8.7.6.2
Inspekční organizace musí provést první audit. Je-li uspokojivý, vydá inspekční organizace pověření na období nejdéle tří let. Musí být splněna tato ustanovení:
(a)
Tento audit musí potvrdit, že prohlídky a zkoušky provedené na výrobku jsou v souladu s předpisy RID;
(b)
Inspekční organizace může pověřit vlastní inspekční službu žadatele, aby umístila registrační značku inspekční organizace na každý schválený výrobek;
(c)
Pověření může být prodlouženo po uspokojivém auditu v posledním roce před skončením jeho platnosti. Nová doba platnosti započne od data skončení platnosti pověření; a
(d)
Auditoři inspekční organizace musí být schopni provést posouzení shody výrobku spadajícího pod systém kvality.
1.8.7.6.3
Inspekční organizace musí provést během trvání platnosti pověření periodické audity, aby se ubezpečila, že žadatel udržuje a používá systém kvality. Musí být splněna tato ustanovení:
(a)
V období 12 měsíců musí být provedeny nejméně dva audity;
(b)
Inspekční organizace může vyžadovat dodatečné kontroly, školení, technické změny, modifikace systému kvality, může omezit nebo zakázat prohlídky a zkoušky, které má provádět žadatel;
(c)
Inspekční organizace musí posoudit jakékoli změny v systému kvality a rozhodnout, zda pozměněný systém kvality ještě vyhovuje požadavkům prvního auditu, nebo zda se vyžaduje jeho zcela nové posouzení;
(d)
Auditoři inspekční organizace musí být schopni provést posouzení shody výrobku spadajícího pod systém kvality; a
(e)
Inspekční organizace musí žadateli poskytnout kontrolní nebo auditorskou zprávu, a pokud byla provedena zkouška, zkušební protokol.
1.8.7.6.4
V případech nesouladu s platnými předpisy musí inspekční organizace zabezpečit, že budou učiněna nápravná opatření. Nejsou-li nápravná opatření učiněna v náležité lhůtě, inspekční organizace dočasně pozastaví platnost oprávnění nebo odejme oprávnění vlastní inspekční službě provádět její činnosti. Oznámení o dočasném pozastavení platnosti nebo odejmutí oprávnění musí být zasláno příslušnému orgánu. Žadatel musí obdržet zprávu obsahující podrobné důvody pro rozhodnutí učiněná inspekční organizací.
1.8.7.7
Dokumentace
Technická dokumentace musí umožnit posouzení, zda jsou dodrženy příslušné předpisy.
1.8.7.7.1
Dokumenty pro schválení konstrukčního typu
Žadatel musí poskytnout, příslušné podklady:
(a)
Seznam norem použitých pro konstrukci a výrobu;
(b)
Popis konstrukčního typu včetně všech modifikací;
(c)
Pokyny podle příslušného sloupce tabulky A kapitoly 3.2, nebo seznam nebezpečných věcí, které se mají přepravovat, pro dotyčné výrobky;
(d)
Výkres nebo výkresy celkové sestavy;
(e)
Detailní výkresy, včetně rozměrů použitých pro výpočty, výrobku, provozní výstroje, konstrukční výstroje, značení a/nebo označení bezpečnostními značkami nezbytné pro ověření shody;
(f)
Poznámky k výpočtům, výsledky a závěry;
(g)
Seznam provozní výstroje s příslušnými technickými údaji a informacemi k pojistným zařízením včetně výpočtu odlehčovací kapacity, pokud je to relevantní;
(h)
Seznam materiálu vyžadovaného v normě pro výrobu, použitého pro každou část, podskupinu, vnitřní povlak, provozní a konstrukční výstroj a odpovídající specifikace materiálů nebo odpovídající prohlášení o souladu s RID;
(i)
Schválenou kvalifikaci procesu trvalých spojení;
(j)
Popis procesu(ů) tepelného zpracování; a
(k)
Postupy, popisy a záznamy o všech příslušných zkouškách uvedených v normách nebo RID pro schválení konstrukčního typu a pro výrobu.
1.8.7.7.2
Dokumenty pro dohled nad výrobou
Žadatel musí poskytnout, příslušné podklady:
(a)
Dokumenty uvedené v odstavci 1.8.7.7.1;
(b)
kopii osvědčení o schválení konstrukčního typu;
(c)
Výrobní postupy včetně zkušebních postupů;
(d)
Výrobní záznamy;
(e)
Schválené kvalifikace pracovníků provádějících trvalá spojení;
(f)
Schválené kvalifikace pracovníků provádějících nedestruktivní zkoušky;
(g)
Protokoly o destruktivních a nedestruktivních zkouškách;
(h)
Záznamy o tepelném zpracování; a
(i)
Kalibrační záznamy.
1.8.7.7.3
Dokumenty pro první prohlídku a zkoušky
Žadatel musí poskytnout, příslušné podklady:
(a)
Dokumenty uvedené v odstavcích 1.8.7.7.1 a 1.8.7.7.2;
(b)
Certifikáty materiálu výrobku a všech podskupin;
(c)
Prohlášení o shodě a certifikáty materiálu provozní výstroje; a
(d)
Prohlášení o shodě včetně popisu výrobku a všech modifikací odvozených ze schválení konstrukčního typu.
1.8.7.7.4
Dokumenty pro periodické prohlídky, meziperiodické prohlídky a mimořádné prohlídky a zkoušky
Žadatel musí poskytnout, příslušné podklady:
(a)
Pro tlakové nádoby dokumenty obsahující zvláštní požadavky, pokud to normy pro výrobu a pro periodické prohlídky a zkoušky vyžadují;
(b)
Pro cisterny:
(i)
dokumentaci cisterny (pasport); a
(ii)
jeden nebo více dokumentů uvedených v 1.8.7.7.1 až 1.8.7.7.3.
1.8.7.7.5
Dokumenty pro hodnocení vlastní inspekční služby
Žadatel o vlastní inspekční službu musí dát k dispozici dokumentaci k systému kvality, jak je to náležité:
(a)
Organizační strukturu a odpovědnosti;
(b)
Příslušné pokyny pro prohlídku a zkoušku, kontrolu kvality, zajištění kvality a operační postupy a systematické činnosti, které budou prováděny;
(c)
Záznamy o kvalitě, jako jsou inspekční zprávy, testovací údaje, kalibrační údaje a certifikáty;
(d)
Výsledky auditů k zajištění účinného fungování systému kvality vyplývající z auditů podle 1.8.7.6;
(e)
Postup popisující, jak jsou plněny požadavky zákazníka a předpisů;
(f)
Postup pro kontrolu dokumentů a jejich revizi;
(g)
Postupy pro nevyhovující výrobky; a
(h)
Školicí programy a kvalifikační postupy pro příslušný personál.
1.8.7.8
Výrobky vyrobené, schválené, prohlížené a zkoušené podle norem
Požadavky 1.8.7.7 se považují za splněné, použijí-li se příslušné dále uvedené normy:
Příslušný pododdíl a odstavecČíslo normyNázev dokumentu
1.8.7.7.1 až .1.8.7.7.4EN 12972:2007Cisterny pro přepravu nebezpečných věcí – Zkoušení, prohlídky a značení kovových cisteren
1.8.8
Postupy pro posuzování shody plynových kartuší
Při posuzování shody plynových kartuší se použije jeden z následujících postupů:
(a)
postup v oddílu 1.8.7 pro tlakové nádoby neodpovídající UN, s výjimkou pododdílu 1.8.7.5; nebo
1.8.8.1
Všeobecná ustanovení
1.8.8.1.1
Dohled nad výrobou musí být prováděn organizací Xa a zkoušky vyžadované v 6.2.6 musí být prováděny buď organizací Xa, nebo organizací IS schválenou touto organizací Xa; k definici organizací Xa a IS viz definice v 6.2.3.6.1. Posuzování shody musí být prováděno příslušným orgánem, jeho zástupcem nebo jeho schválenou inspekční organizací smluvního státu RID.
1.8.8.1.2
Při použití ustanovení v 1.8.8 musí žadatel prokázat, zajistit a deklarovat na svou výlučnou odpovědnost shodu plynových kartuší s ustanoveními uvedenými v 6.2.6 a se všemi dalšími platnými ustanoveními RID.
1.8.8.1.3
Žadatel musí:
(a)
provést posouzení konstrukčního typu každého typu plynových kartuší (včetně použitých materiálů a modifikací tohoto typu, např. objemy, tlaky, výrobní výkresy a uzavírací a výpustná zařízení) podle 1.8.8.2;
(b)
používat schválený systém kvality pro konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušení podle 1.8.8.3;
(c)
používat schválený zkušební režim podle 1.8.8.4 pro zkoušky vyžadované v 6.2.6;
(d)
požádat o schválení svého systému kvality pro dohled nad výrobou a pro zkoušení jednu organizaci Xa podle své volby smluvní strany; jestliže žadatel nemá své sídlo ve smluvní straně, musí požádat jednu organizaci Xa ze smluvní strany před první přepravou do smluvní strany;
(e)
je-li plynová kartuše v konečné fázi kompletována z dílů vyrobených žadatelem jedním nebo více jinými podniky, vypracovat písemné pokyny, jak kompletovat a plnit plynové kartuše, aby splnily ustanovení jeho osvědčení o posouzení konstrukčního typu.
1.8.8.1.4
Pokud žadatel a podniky kompletující nebo plnící plynové kartuše podle pokynů žadatele mohou prokázat ke spokojenosti organizace Xa shodu s ustanoveními pododdílu 1.8.7.6, kromě 1.8.7.6.1 (d) a 1.8.7.6.2 (b), smějí si zřídit vlastní inspekční službu, která smí vykonávat část nebo všechny prohlídky a zkoušky uvedené v 6.2.6.
1.8.8.2
Posuzování konstrukčního typu
1.8.8.2.1
Žadatel musí vypracovat technickou dokumentaci pro každý typ plynových kartuší včetně použité technické normy (norem). Jestliže se rozhodne použít normu, na kterou není odkaz v 6.2.6, musí doplnit použitou normu do dokumentace.
1.8.8.2.2
Žadatel musí uchovávat technickou dokumentaci spolu se vzorky tohoto typu k dispozici organizaci Xa během výroby a poté po dobu nejméně pěti let od posledního data výroby plynových kartuší podle osvědčení o posouzení konstrukčního typu.
1.8.8.2.3
Žadatel vydá po pečlivém posouzení osvědčení pro konstrukční typ, které platí na maximální dobu deseti let; toto osvědčení musí doplnit do dokumentace. Toto osvědčení ho opravňuje vyrábět plynové kartuše tohoto typu po tuto dobu.
1.8.8.2.4
Jestliže se v průběhu této doby změní příslušné technické požadavky RID (včetně referenčních norem), takže konstrukční typ jim už nevyhovuje, musí žadatel zrušit své osvědčení o posouzení konstrukčního typu a informovat o tom organizaci Xa.
1.8.8.2.5
Žadatel smí po pečlivém a úplném přezkoumání vydat znovu osvědčení s platností na další období maximálně deseti let.
1.8.8.3
Dohled nad výrobou
1.8.8.3.1
Postup při posuzování konstrukčního typu, jakož i výrobní proces musí být podrobeny kontrole ze strany organizace Xa, aby se zajistilo, že konstrukční typ certifikovaný žadatelem a výrobek, jak je vyráběný, jsou ve shodě s ustanoveními osvědčení pro konstrukční typ a s platnými ustanoveními RID. Při použití odstavce 1.8.8.1.3 (e) musí být do tohoto postupu zahrnuty rovněž podniky pověřené kompletací a plněním.
1.8.8.3.2
Žadatel musí učinit všechna potřebná opatření, aby zajistil, že výrobní proces splňuje platná ustanovení RID a jeho osvědčení pro konstrukční typ a jeho příloh. Při použití odstavce 1.8.8.1.3 (e) musí být do tohoto postupu zahrnuty rovněž podniky pověřené kompletací a plněním.
1.8.8.3.3
Organizace Xa musí:
(a)
ověřit shodu posouzení konstrukčního typu žadatele a shodu typu plynových kartuší s technickou dokumentací uvedenou v 1.8.8.2;
(b)
ověřit, zda výrobní proces vyrábí výrobky ve shodě s předpisy a dokumentací, které se na něj vztahují; je-li plynová kartuše v konečné fázi kompletována z dílů vyrobených žadatelem jedním nebo více jinými podniky, musí organizace Xa rovněž ověřit, zda jsou plynové kartuše v plné shodě s platnými předpisy po finální kompletaci a naplnění a že jsou pokyny žadatele správně používány;
(c)
ověřit, zda je personál provádějící trvalá spojení dílů a zkoušky kvalifikovaný nebo schválený;
(d)
zaznamenat výsledky svých kontrol.
1.8.8.3.4
Jestliže nálezy organizace Xa ukáží neshodu osvědčení pro konstrukční typ žadatele nebo výrobního procesu, musí tato organizace vyžadovat náležitá opravná opatření nebo zrušení platnosti osvědčení vydaného žadatelem.
1.8.8.4
Zkouška těsnosti
1.8.8.4.1
Žadatel a podniky v konečné fázi kompletující a plnící plynové kartuše podle pokynů žadatele musí:
(a)
provést zkoušky vyžadované v 6.2.6;
(b)
zaznamenat výsledky zkoušek;
(c)
vydat osvědčení o shodě pouze pro plynové kartuše, které plně vyhovují ustanovením svého posouzení konstrukčního typu a platným ustanovením RID a které s úspěchem prošly zkouškami vyžadovanými v 6.2.6;
(d)
uchovávat dokumentaci uvedenou v 1.8.8.7 během výroby a poté po dobu nejméně pěti let od posledního data výroby plynových kartuší náležejících k jednomu typovému schválení pro inspekci prováděnou organizací Xa v namátkově zvolených intervalech;
(e)
připevnit odolnou a čitelnou značku identifikující typ plynové kartuše, žadatele a datum výroby nebo číslo výrobní série; tam, kde vzhledem k omezené disponibilní ploše nemůže být tato značka umístěna na těleso plynové kartuše, musí připevnit odolnou visačku s těmito informacemi k plynové kartuši nebo ji vložit s plynovou kartuší do vnitřního obalu.
1.8.8.4.2
Organizace Xa musí:
(a)
provádět potřebné prohlídky a zkoušky v namátkově zvolených intervalech, ale alespoň krátce po zahájení výroby určitého typu plynových kartuší a poté alespoň jednou za tři roky za účelem ověření, že postup pro posouzení konstrukčního typu žadatele, jakož i výroba a zkoušení výrobku jsou prováděny v souladu s osvědčením pro konstrukční typ a s příslušnými předpisy;
(b)
zkontrolovat osvědčení dodaná žadatelem;
(c)
provádět zkoušky vyžadované v 6.2.6 nebo schválit program zkoušek a vlastní inspekční službu k provádění zkoušek.
1.8.8.4.3
Osvědčení musí obsahovat alespoň:
(a)
název a adresu žadatele a, není-li finální kompletace prováděna žadatelem, nýbrž podnikem nebo podniky podle písemných pokynů žadatele, název (názvy) a adresu (adresy) těchto podniků;
(b)
odvolávku na vydání RID a normu (normy) použité pro výrobu a zkoušky;
(c)
výsledky prohlídek a zkoušek;
(d)
údaje pro značení, jak jsou vyžadovány v 1.8.8.4.1 (e).
1.8.8.5
(Vyhrazeno)
1.8.8.6
Dohled nad vlastní inspekční službou
Pokud si žadatel nebo podnik kompletující nebo plnící plynové kartuše zřídil vlastní inspekční službu, použijí se ustanovení uvedená v 1.8.7.6, kromě 1.8.7.6.1 (d) a 1.8.7.6.2 (b). Podnik kompletující nebo plnící plynové kartuše musí splňovat ustanovení platná pro žadatele.
1.8.8.7
Dokumentace
Použijí se ustanovení uvedená v 1.8.7.7.1, 1.8.7.7.2, 1.8.7.7.3 a 1.8.7.7.5.
Kapitola 1.9
Dopravní omezení stanovená příslušnými orgány
1.9.1
Smluvní stát RID může pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí na svém území stanovit určité doplňkové požadavky, které nejsou obsaženy v RID, za podmínky, že tyto doplňkové požadavky
-
jsou v souladu s požadavky oddílu 1.9.2,
-
nejsou v rozporu s požadavky oddílu 1.1.2, písm. b),
-
tvoří součást vnitrostátního práva smluvního státu RID a platí také pro vnitrostátní železniční přepravu nebezpečných věcí na území smluvního státu RID,
-
na celém území daného smluvního státu RID nevedou k zákazu železniční přepravy nebezpečných věcí, která je upravena těmito předpisy.
1.9.2
Dodatečná ustanovení, která mohou být uplatňována podle oddílu 1.9.1, jsou tato:
(a)
dodatečné bezpečnostní požadavky nebo omezení přepravy v zájmu bezpečnosti přepravy
při níž dochází k průjezdu určitou infrastrukturou, jako jsou mosty nebo tunely14,
při níž jsou používána zařízení kombinované přepravy, např. terminály, a nebo
která začíná nebo končí v přístavech, na seřaďovacích nádražích nebo v jiných přepravních terminálech.
(b)
podmínky, za nichž je zakázána přeprava určitých nebezpečných věcí trasami se zvláštními a místně podmíněnými riziky, jako jsou trasy procházející obydlenými místy, ekologicky citlivými oblastmi, hospodářskými středisky nebo průmyslovými oblastmi s nebezpečnými provozy, nebo se řídí zvláštními podmínkami, kterými jsou např. provozní opatření (snížená rychlost, stanovení určité průjezdní doby, zákaz potkávání atd.). Příslušné orgány musí, je-li to možné, určit náhradní trasy, které lze použít namísto uzavřených tras, popřípadě namísto tras, pro které platí zvláštní podmínky;
(c)
zvláštní předpisy, v nichž jsou uvedeny vyloučené nebo určité závazné trasy, nebo závazné předpisy, vyžadující dočasné zastavení při extrémních povětrnostních podmínkách, zemětřeseních, nehodách, demonstracích, veřejných nepokojích nebo ozbrojených povstáních.
1.9.3
Užití doplňujících požadavků podle oddílu 1.9.2 a) a b) přepokládá, že příslušný orgán prokáže nutnost takových opatření15.
1.9.4
Příslušný orgán smluvního státu RID, který na svém území aplikuje doplňující požadavky podle oddílu 1.9.2 a) a b), zpravidla užití uvedených ustanovení předem sdělí Ústředním úřadu, který na ně upozorní ostatní smluvní státy RID.
1.9.5
Nehledě na ustanovení oddílů 1.9.1 a 1.9.2 mohou smluvní státy RID vydat zvláštní bezpečnostní předpisy pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí, jestliže daná oblast není upravena RID; to platí zvláště pro:
vlakový provoz;
provozní pravidla pro činnosti podmíněné dopravními potřebami, jako je manipulace nebo odstavování;
zaznamenávání údajů o přepravovaných nebezpečných věcech.
za předpokladu, že tyto předpisy tvoří součást vnitrostátního práva smluvního státu RID a platí rovněž pro vnitrostátní železniční přepravu nebezpečných věcí na území tohoto smluvního státu RID.
Tyto zvláštní předpisy se nesmí dotýkat oblastí upravených RID, zejména oblastí uvedených v oddílech 1.1.2 a) a 1.1.2 b).
Kapitola 1.10
Bezpečnostní předpisy
POZNÁMKA: Pro účely této kapitoly se slovem „bezpečnost“ rozumí opatření nebo preventivní kroky ke snížení nebezpečí odcizení nebo zneužití nebezpečných věcí, v jehož důsledku by mohlo dojít k ohrožení osob, majetku nebo životního prostředí.
1.10.1
Všeobecná ustanovení
1.10.1.1
Všechny osoby podílející se na přepravě nebezpečných věcí musí dodržovat bezpečnostní předpisy pro přepravu nebezpečných věcí uvedené v této kapitole v přiměřené míře ke svým odpovědnostem.
1.10.1.2
Nebezpečné věci smějí být předány k přepravě pouze dopravcům, jejichž totožnost byla vhodným způsobem ověřena.
1.10.1.3
Prostory terminálů pro dočasné skladování, plochy pro dočasné skladování, odstavné plochy pro vozy, kotviště a seřaďovací nádraží používané pro dočasné skladování během přepravy nebezpečných věcí musí být vhodně zabezpečeny, dobře osvětleny a, kde je to možné a vhodné, nepřístupné veřejnosti.
1.10.1.4
Každý člen personálu vlaku přepravujícího nebezpečné věci musí mít během přepravy u sebe průkaz totožnosti opatřený fotografií.
1.10.1.5
Bezpečnostní kontroly podle oddílu 1.8.1 se musí zaměřit také na vhodná opatření k zajištění bezpečnosti.
1.10.2
Školení o obecné bezpečnosti
1.10.2.1
Úvodní a obnovovací školení uvedené v kapitole 1.3 musí zahrnovat prvky poučení o bezpečnosti. Obnovovací školení nemusí být nutně vázáno jen na změny předpisů.
1.10.2.2
Školení musí být zaměřeno na povahu bezpečnostních rizik, jejich rozpoznání a postupy k jejich snížení, jakož i na opatření, která je nutno provést při narušení bezpečnosti. Musí zahrnovat seznámení s příslušnými bezpečnostními plány, v přiměřené míře k odpovědnostem a povinnostem jednotlivých pracovníků a jejich účasti při aplikaci bezpečnostních plánů.
1.10.2.3
Takové školení musí být poskytnuto při přijímaní osob na pracovní místa spojená s přepravou ne-bezpečných věcí, nebo musí být ověřeno, že takové školení již absolvovaly. Následně musí být periodicky doplňováno obnovovacím školením.
1.10.2.4
Záznamy o všech absolvovaných bezpečnostních školeních musí být uchovávány zaměstnavatelem a musí být na požádání zpřístupněny zaměstnanci nebo příslušnému orgánu. Záznamy musí být uchovávány zaměstnavatelem po dobu stanovenou příslušným orgánem.
1.10.3
Ustanovení pro vysoce rizikové nebezpečné věci
1.10.3.1
Vysoce rizikovými nebezpečnými věcmi se rozumějí ty, které jsou potenciálně zneužitelné při teroristických akcích a které mohou vyvolat v jejich důsledku vážné následky, jako jsou hromadné ztráty na lidských životech nebo hromadná zkáza. Seznam vysoce rizikových nebezpečných věcí je uveden v tabulce 1.10.5.
1.10.3.2
Bezpečnostní plány
1.10.3.2.1
Dopravci, odesilatelé a ostatní účastníci přepravy uvedení v oddílech 1.4.2 a 1.4.3, podílející se na přepravě vysoce rizikových nebezpečných věcí (viz tabulku 1.10.5), musí přijmout, aplikovat a dodržet bezpečnostní plán, který musí obsahovat alespoň součásti uvedené v odstavci 1.10.3.2.2.
1.10.3.2.2
Bezpečnostní plán musí obsahovat alespoň následující součásti:
(a)
specifické stanovení odpovědností za bezpečnost způsobilým a kvalifikovaným osobám, s odpovídající pravomocí k uplatnění svých odpovědností;
(b)
seznamy dotčených nebezpečných věcí nebo skupin nebezpečných věcí;
(c)
přehled běžných činností a rozbor bezpečnostních rizik, které z nich vyplývají, včetně všech zastávek nutných při přepravě, přítomnosti nebezpečných věcí ve voze, cisterně nebo kontejneru před zahájením dopravy, během ní a po jejím ukončení a dočasného skladování nebezpečných věcí za účelem jejich intermodální překládky nebo překládky na jiný dopravní prostředek;
(d)
jasná specifikace opatření, která je třeba učinit ke snížení bezpečnostních rizik, přiměřených k odpovědnostem a povinnostem účastníka, včetně:
školení;
bezpečnostní politiky (např. reakce na podmínky velkého ohrožení, prověření nově přijímaných zaměstnanců nebo zaměstnanců přidělovaných na některá místa atd.);
provozní praxe (např. volba nebo používání známých tras, přístup k nebezpečným věcem při jejich dočasném skladování (jak je definováno pod písmenem (c)), blízkost ohrozitelné infrastruktury atd.);
-
zařízení a zdrojů, které je nutno použít ke snížení bezpečnostních rizik;
(e)
účinné a moderní postupy pro ohlašování ohrožení, narušení bezpečnosti nebo případů s takovými situacemi souvisejících, a pro jednání v takových situacích;
(f)
postupy pro posuzování a testování bezpečnostních plánů a postupy pro periodickou revizi a aktualizaci těchto plánů;
(g)
opatření pro zajištění fyzické bezpečnosti dopravních informací obsažených v bezpečnostním plánu a
(h)
opatření pro zajištění toho, aby šíření informací týkajících se přepravy, obsažených v bezpečnostním plánu, bylo omezeno na ty osoby, které je potřebují mít. Tato opatření nesmějí být přitom překážkou sdělování informací vyžadovaných v jiných ustanoveních RID.
POZNÁMKA: Dopravci, odesilatelé a příjemci by měli spolupracovat mezi sebou a s příslušnými orgány při výměně informací týkajících se případných ohrožení, aplikaci vhodných bezpečnostních opatření a reakci na bezpečnostní incidenty.
1.10.3.3
Na vlacích a vozech, kterými jsou přepravovány vysoce rizikové nebezpečné věci (viz tabulku 1.10.5), musí být nainstalovány prostředky, zařízení nebo musí být přijata opatření k ochraně proti odcizení vlaku, vozu a jeho nákladu a musí být učiněna opatření, aby se zajistila jejich funkčnost a účinnost v každém okamžiku. Použití těchto ochranných opatření nesmí ohrozit zásah záchranných jednotek.
POZNÁMKA: Pokud je to vhodné a pokud jsou potřebná zařízení již nainstalována, měly by být použity telemetrické systémy nebo jiné metody nebo přístroje pro sledování pohybu vysoce rizikových nebezpečných věcí (viz tabulku 1.10.5).
1.10.4
Ustanovení oddílů 1.10.1, 1.10.2 a 1.10.3 se nepoužijí, jestliže množství přepravovaná vkusech v jednom voze nebo velkém kontejneru nepřekročí množství uvedená v odstavci 1.1.3.6.3, vyjma výbušných látek a předmětů třídy 1 podtřídy 1.4, UN čísel 0104, 0237, 0255, 0267, 0289, 0361, 0365, 0366, 0440, 0441, 0455, 0456 a 0500. Kromě toho se ustanovení oddílů 1.10.1, 1.10.2 a 1.10.3 nepoužijí, jestliže množství přepravovaná v cisterně nebo ve volně loženém stavu ve voze nebo kontejneru nepřekročí množství uvedená v odstavci 1.1.3.6.3.
1.10.5
Nebezpečné věci uvedené v následující tabulce jsou vysoce rizikovými nebezpečnými věcmi, jestliže jsou přepravovány v množstvích větších, než jsou množství uvedená v tabulce.
Tabulka 1.10.5: Seznam vysoce rizikových nebezpečných věcí
TřídaPodtřídaLátka nebo předmětMnožství
Cisterna (kg/l)1Volně
ložená
látka
(kg/l)2
Kus
(kg)
11.1Výbušné látky a předmětya)a)0
1.2Výbušné látky a předmětya)a)0
1.3Výbušné látky a předměty skupiny snášenlivosti Ca)a)0
1.4Výbušné látky a předměty UN čísel 0104,0237, 0255, 0267, 0289, 0361, 0365, 0366,0440, 0441, 0455, 0456 a 0500(a)(a)0
1.5Výbušné látky a předměty0a)0
2Hořlavé plyny (klasifikační kódy, zahrnující jen písmeno F)3000a)b)
Toxické plyny (klasifikační kódy zahrnující písmena T, TF, TC, TO, TFC nebo TOC), s výjimkou aerosolů0a)0
3Hořlavé kapaliny obalových skupin I a II3000a)b)
Znecitlivělé výbušné kapaliny0a)0
4.1Znecitlivělé výbušné látkya)a)0
4.2Látky obalové skupiny I3000a)b)
4.3Látky obalové skupiny I3000a)b)
5.1Kapaliny podporující hoření obalové skupiny I3000a)b)
Chloristany, dusičnan amonný, hnojiva obsahující dusičnan amonný a emulze nebo suspenze nebo gely obsahující dusičnan amonný30003000b)
6.1Toxické látky obalové skupiny I0a)0
6.2Infekční látky kategorie A (UN 2814 a 2900, kromě materiálu živočišného původu)a)00
7Radioaktivní látky3000 A1 (zvláštní forma) nebo
3000 A2 jak je to vhodné, v
kusech typu B(U), typu B(M) nebo
typu C(M)
8Žíravé látky obalové skupiny I3000a)b)
a)
nevztahuje se
b)
ustanovení oddílu 1.10.3. neplatí, bez ohledu na množství.
1.10.6
Pro radioaktivní látky se ustanovení této kapitoly považují za splněná, pokud se použije ustanovení Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů17 a oběžníku IAEA „Fyzická ochrana jaderných materiálů a jaderných zařízení18.
Kapitola 1.11
Interní nouzové plány pro seřaďovací nádraží
Pro přepravu nebezpečných věcí v seřaďovacích nádražích je třeba vyhotovit interní nouzové plány.
Nouzové plány mají přispět k tomu, že při nehodách nebo mimořádných událostech v seřaďovacích nádražích všichni účastníci, kteří se budou podílet na odstraňování následků nehod, budou pracovat koordinovaně, aby následky nehody nebo mimořádné události měly minimální dopad na lidské životy a životní prostředí.
Podmínky této kapitoly jsou splněny při uplatňování Vyhlášky UIC 201 19.(Přeprava nebezpečných věcí - návod pro nouzové plánování v seřaďovacích nádražích).
ČÁST 2
Klasifikace
Kapitola 2.1
Všeobecná ustanovení
2.1.1
Úvod
2.1.1.1
V RID jsou následující třídy nebezpečných věcí:
Třída 1 Výbušné látky a předměty
Třída 2 Plyny
Třída 3 Hořlavé kapaliny
Třída 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky
Třída 4.2 Samozápalné látky
Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
Třída 5.1 Látky podporující hoření
Třída 5.2 Organické peroxidy
Třída 6.1 Toxické látky
Třída 6.2 Infekční látky
Třída 7 Radioaktivní látky
Třída 8 Žíravé látky
Třída 9 Jiné nebezpečné látky a předměty
2.1.1.2
Ke každé položce v různých třídách je přiřazeno UN číslo.
Používají se následující druhy položek:
A.
Samostatné položky pro přesně definované látky nebo předměty, včetně položek pokrývajících více isomerů, např.:
UN 1090ACETON
UN 1104AMYLACETÁTY
UN 1194ETHYLNITRIT, ROZTOK
B.
Druhové položky pro přesně definované skupiny látek nebo předmětů, které nejsou J.N. položkami, např.:
UN 1133LEPIDLA
UN 1266VÝROBKY KOSMETICKÉ
UN 2757PESTICID – KARBAMÁT, TUHÝ, TOXICKÝ
UN 3101PEROXID ORGANICKÝ TYP B, KAPALNÝ
C.
Specifické J.N. položky zahrnující skupiny látek nebo předmětů určité chemické nebo technické povahy, jinde nejmenované, např.:
UN 1477DUSIČNANY, ANORGANICKÉ, J.N.
UN 1987ALKOHOLY, J.N.
D.
Všeobecné J.N. položky zahrnující skupiny látek nebo předmětů, mající jednu nebo více všeobecných nebezpečných vlastností, jinde nejmenované, např.:
UN 1325LÁTKA HOŘLAVÁ, TUHÁ, ORGANICKÁ, J.N.
UN 1993LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N.
Položky definované pod písmeny B, C a D se označují jako hromadné položky.
2.1.1.3
Pro účely balení jsou látky, kromě látek tříd 1, 2, 5.2, 6.2 a 7 a kromě samovolně se rozkládajících látek třídy 4.1, přiřazeny k obalovým skupinám v závislosti na svém stupni nebezpečí:
Obalová skupina I: látky velmi nebezpečné
Obalová skupina II:látky středně nebezpečné
Obalová skupina III: látky málo nebezpečné
Obalová skupina, k nimž je látka přiřazena, je uvedena v tabulce A kapitoly 3.2.
2.1.2
Zásady klasifikace
2.1.2.1
Nebezpečné věci, které spadají pod název třídy, jsou definovány na základě svých vlastností podle pododdílu 2.2.x.1 odpovídající třídy. Zařazení nebezpečných věcí do určité třídy a přiřazení k obalové skupině se provádí podle kritérií uvedených ve stejném pododdílu 2.2.x.1. Přiřazení jednoho nebo více vedlejších nebezpečí nebezpečné látce nebo předmětu se provádí podle kritérií třídy nebo tříd odpovídajících těmto nebezpečím, uvedených v příslušném pododdíle 2.2.x.1.
2.1.2.2
Všechny položky nebezpečných věcí jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2 v číselném pořadí UN čísel. Tato tabulka obsahuje odpovídající informace o uvedených věcech, jako pojmenování, třídu, obalovou skupinu, bezpečnostní značky, které musí být použity při přepravě, jakož i ustanovení o balení a přepravě.
POZNÁMKA: Abecední seznam položek je uveden v tabulce B kapitoly 3.2.
2.1.2.3
Látka smí obsahovat technické nečistoty (například takové, které pocházejí z výrobního procesu) nebo přísady pro stabilizaci nebo jiné účely, které neovlivňují její klasifikaci. Avšak látka jmenovitě uvedená, tj. uvedená jako samostatná položka v tabulce A kapitoly 3.2, která obsahuje technické nečistoty nebo přísady pro stabilizaci nebo jiné účely ovlivňující její klasifikaci, musí být považována za roztok nebo směs (viz 2.1.3.3).
2.1.2.4
K přepravě nejsou připuštěny nebezpečné věci uvedené nebo definované v pododdíle 2.2.x.2 každé třídy.
2.1.2.5
Jmenovitě neuvedené nebezpečné věci, tj. věci, které nejsou uvedeny jako samostatné položky v tabulce A kapitoly 3.2 a které nejsou uvedeny ani definovány v jednom z výše uvedených pododdílů 2.2.x.2, musí být zařazeny do příslušné třídy v souladu s postupem podle oddílu 2.1.3. Dále musí být stanoveno vedlejší nebezpečí (pokud je) a obalová skupina (pokud je). Po stanovení třídy, případně vedlejšího nebezpečí a obalové skupiny, musí být určeno odpovídající UN číslo. Rozhodovací stromy uvedené v pododdílu 2.2.x.3 (seznam hromadných položek) na konci každé třídy uvádějí určující parametry pro výběr příslušné hromadné položky (UN čísla). Ve všech případech musí být vybrána nejspecifičtější hromadná položka zahrnující vlastnosti látky nebo předmětu v pořadí vyjádřeném v pododdílu 2.1.1.2 písmeny B, C a D. Pouze vtom případě, že látka nebo předmět nemohou být zařazeny pod položku typu B nebo C podle pododdílu 2.1.1.2, je možné zařazení pod položku typu D.
2.1.2.6
Na základě zkušebních postupů kapitoly 2.3 a kritérií stanovených v pododdílech 2.2.x.1 jednotlivých tříd, může být stanoveno, jak je to uvedeno ve zmíněných pododdílech, že látka, roztok nebo směs určité třídy, které jsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, nesplňují kritéria této třídy. V tomto případě nenáleží dotyčná látka, roztok nebo směs do této třídy.
2.1.2.7
Pro účely klasifikace jsou látky s bodem tání nebo počátkem tání 20 °C nebo nižším při tlaku 101,3 kPa považovány za kapaliny. Viskózní látku, pro kterou nelze stanovit přesný bod tání, je třeba podrobit zkoušce podle ASTM D 4359-90 nebo zkoušce stanovení tekutosti (zkouška penetrometrem) předepsané v oddíle 2.3.4.
2.1.3
Klasifikace jmenovitě neuvedených látek, včetně roztoků a směsí (jako přípravky a odpady)
2.1.3.1
Látky, včetně roztoků a směsí, jmenovitě neuvedené, musí být zařazeny podle svého stupně nebezpečnosti na základě kritérií uvedených v pododdílu 2.2.x.1 jednotlivých tříd. Nebezpečí vyplývající z látky musí být určeno na základě jejích fyzikálních, chemických a fyziologických vlastností. Tyto vlastnosti je nutné rovněž zohlednit, pokud praktické zkušenosti vedou k přísnějšímu zařazení.
2.1.3.2
Látka jmenovitě neuvedená v tabulce A kapitoly 3.2, která vykazuje jediné nebezpečí, musí být zařazena do příslušné třídy pod hromadnou položku podle pododdílu 2.2.x.3 této třídy.
2.1.3.3
Roztok nebo směs složená z jedné převažující látky, jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, a z jedné nebo více látek nepodléhající(ch) RID, nebo stopových množství jedné nebo více látek jmenovitě uvedených v tabulce A kapitoly 3.2, musí být přiřazeny k UN číslu a oficiálnímu pojmenování pro přepravu převažující látky, jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, ledaže:
(a)
roztok nebo směs je jmenovitě uveden(a) v tabulce A kapitoly 3.2;
(b)
pojmenování a popis látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2 výslovně vyjadřují, že se vztahují jen na čistou látku;
(c)
třída, klasifikační kód, obalová skupina nebo fyzikální stav tohoto roztoku nebo směsi jsou odlišné od třídy, klasifikačního kódu, obalové skupiny nebo fyzikálního stavu látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2; nebo
(d)
charakteristiky nebezpečnosti a vlastnosti roztoku nebo směsi vyžadují opatření v případě nehody nebo nouzové situace, která jsou odlišná od opatření vyžadovaných pro látku jmenovitě uvedenou v tabulce A kapitoly 3.2.
V těchto jiných případech, kromě případu pod písmenem (a), musí být roztok nebo směs zařazena jako jmenovitě neuvedená látka do odpovídající třídy a přiřazena pod hromadnou položku uvedenou v pododdílu 2.2.x.3 této třídy, se zohledněním případných vedlejších nebezpečí představovaných tímto roztokem nebo směsí, ledaže by roztok nebo směs neodpovídaly kriteriím žádné třídy a proto nepodléhaly předpisům RID.
2.1.3.4
Roztoky a směsi obsahující látku spadající pod jednu z položek uvedených v odstavci 2.1.3.4.1 nebo 2.1.3.4.2 musí být zařazeny podle ustanovení těchto odstavců.
2.1.3.4.1
Roztoky a směsi, obsahující jednu z následujících jmenovitě uvedených látek, musí být vždy přiřazeny pod stejnou položkou, jako v nich obsažená látka, za podmínky, že tyto roztoky a směsi nemají nebezpečné vlastnosti uvedené v odstavci 2.1.3.5.3:
UN 1921PROPYLENIMIN, STABILIZOVANÝ
UN 3064NITROGLYCERIN, ROZTOK V ALKOHOLU s více než 1%, ale nejvýše 5 % nitroglycerinu
UN 1051KYANOVODÍK, STABILIZOVANÝ, s méně než 3 % vody
UN 1185ETYLENIMIN, STABILIZOVANÝ
UN 1259TETRAKARBONYL NIKLU
UN 1613KYSELINA KYANOVODÍKOVÁ, VODNÝ ROZTOK (KYANOVODÍK, VODNÝ ROZTOK), obsahující nejvýše 20 % kyanovodíku
UN 1614KYANOVODÍK, STABILIZOVANÝ, obsahující méně než 3 % vody a nasáklý v porézní inertní hmotě
UN 1994PENTAKARBONYL ŽELEZA
UN 2480METHYLISOKYANÁT
UN 2481ETHYLISOKYANÁT
UN 3294KYANOVODÍK, ROZTOK V ALKOHOLU, obsahující nejvýše 45 % kyanovodíku
UN 1052FLUOROVODÍK, BEZVODÝ
UN 1744BROM nebo BROM, ROZTOK
UN 1790KYSELINA FLUOROVODÍKOVÁ, roztok, s více než 85 % fluorovodíku
UN 2576BROMID FOSFORYLU, ROZTAVENÝ
2.1.3.4.2
Roztoky a směsi obsahující látky spadající pod jednu z následujících položek třídy 9:
UN 2315BIFENYLY POLYCHLOROVANÉ, KAPALNÉ (PCB);
UN 3151BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, KAPALNÉ; nebo
UN 3151TERFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, KAPALNÉ;
UN 3152BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, TUHÉ; nebo
UN 3152TERFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, TUHÉ;
UN 3432BIFENYLY POLYCHLOROVANÉ, TUHÉ (PCB)
musí být vždy přiřazeny pod tutéž položku třídy 9, pokud
neobsahují žádnou další nebezpečnou složku, jinou než složky obalové skupiny III tříd 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 6.1 nebo 8; a
nemají nebezpečné vlastnosti uvedené v odstavci 2.1.3.5.3.
2.1.3.5
Látky jmenovitě neuvedené v tabulce A kapitoly 3.2, mající více nebezpečných vlastností, jakož i roztoky a směsi obsahující více nebezpečných látek, musí být přiřazeny pod hromadnou položku (viz pododdíl 2.1.2.5) a obalovou skupinou příslušné třídy v závislosti na svých nebezpečných vlastnostech. Takovéto zařazení podle nebezpečných vlastností musí být provedeno následovně:
2.1.3.5.1
Fyzikální, chemické a fyziologické charakteristiky musí být určeny měřením nebo výpočtem a zařazení látek, roztoků nebo směsi musí být provedeno podle kritérií uvedených v pododdíle 2.2.x.1 jednotlivých tříd.
2.1.3.5.2
Je-li toto určení možné jen s neúměrně vysokými náklady (např. u určitých odpadů), musí být látka, roztok nebo směs zařazena do třídy komponentu, který představuje převažující nebezpečí.
2.1.3.5.3
Pokud nebezpečné vlastnosti látky, roztoku nebo směsi spadají do více než jedné třídy nebo skupiny látek uvedených níže, potom látka, roztok nebo směs musí být zařazeny do třídy nebo skupiny látek odpovídající převažujícímu nebezpečí na základě následujícího pořadí:
(a)
látky třídy 7 (kromě radioaktivních látek ve vyjmutých kusech, pro něž platí zvláštní ustanovení 290 kapitoly 3.3, u kterých převažují jiné nebezpečné vlastnosti);
(b)
látky třídy 1;
(c)
látky třídy 2;
(d)
znecitlivěné kapalné výbušné látky třídy 3;
(e)
samovolně se rozkládající látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky třídy 4.1;
(f)
pyroforní látky třídy 4.2;
(g)
látky třídy 5.2;
(h)
látky třídy 6.1 nebo 3, které na základě své toxicity při vdechnutí musí být přiřazeny k obalové skupině I [látky splňující klasifikační kritéria třídy 8 a mající toxicitu při vdechnutí prachů a mlhy (LC50) v rozsahu obalové skupiny I, ale toxicita při požití nebo při dotyku s pokožkou jen v rozsahu obalové skupiny III nebo nižší, musí být zařazeny do třídy 8];
(i)
infekční látky třídy 6.2.
2.1.3.5.4
Pokud nebezpečné vlastnosti látky spadají do více tříd nebo skupin látek, které nejsou uvedeny v odstavci 2.1.3.5.3, musí být látky zařazeny stejným postupem, avšak odpovídající třída se vybere podle tabulky převažujících nebezpečí v pododdíle 2.1.3.10.
2.1.3.5.5
Je-li látka, která se má přepravovat, odpad se složením, které není přesně známo, smí být její přiřazení k UN číslu a obalové skupině podle 2.1.3.5.2 založeno na znalosti odesilatele odpadu, včetně všech dostupných technických a bezpečnostních údajů, jak jsou vyžadovány platnou legislativou pro bezpečnost a životní prostředí1.
V případě pochybnosti musí být zvolena nejvyšší úroveň nebezpečí.
Jestliže je však možno na základě znalosti složení odpadu a fyzikálních a chemických vlastností jeho identifikovaných složek dokázat, že vlastnosti odpadu neodpovídají vlastnostem obalové skupiny I, smí být odpad zařazen pod nejvhodnější j.n. položku obalové skupiny II.
Tento postup nesmí být použit pro odpady obsahující látky zmíněné v 2.1.3.5.3, látky třídy 4.3, látky případu zmíněného v 2.1.3.7 ani pro látky, které nejsou připuštěny k přepravě podle 2.2.x.2.
2.1.3.6
Je vždy nutno použít nejspecifičtější hromadné položky (viz pododdíl 2.1.2.5), tj. všeobecné J.N. položky se používá jen tehdy, pokud nelze použít druhové položky nebo specifické J.N. položky.
2.1.3.7
Roztoky a směsi látek podporujících hoření nebo látek, jejichž vedlejším nebezpečím je podpora hoření, mohou mít výbušné vlastnosti. V tomto případě nejsou připuštěny k přepravě, ledaže by splňovaly předpisy pro třídu 1.
2.1.3.8
Látky tříd 1 až 9, jiné než jsou látky přiřazené k UN číslům 3077 nebo 3082, splňující kritéria 2.2.9.1.10 se navíc ke svým nebezpečím tříd 1 až 9 považují za látky ohrožující životní prostředí. Jiné látky splňující kritéria 2.2.9.1.10 se přiřadí k UN číslům 3077 nebo 3082, jak je to náležité.
2.1.3.9
Odpady, které nesplňují kritéria pro zařazení do tříd 1 až 9, avšak spadají pod Basilejskou úmluvu o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, se smějí přepravovat pod UN čísly 3077 nebo 3082.
2.1.3.10
Tabulka převažujících nebezpečí
Třída a obalová skupina4.1 II4.1 III4.2 II4.2 III4.3 I4.3 II4.3 III5.1 I5.1 II5.1 III6.1 I DERMAL6.1 I ORAL6.1 II6.1 III8 I8 II8 III9
3 ISOL
4.1
LIQ
3, I
SOL
4.1
LIQ
3, I
SOL
4.2
LIQ
3, I
SOL
4.2
LIQ
3, I
4.3, I4.3, I4.3, ISOL
5.1, I
LIQ
3, I
SOL
5.1, I
LIQ
3, I
SOL
5.1, I
LIQ
3, I
3, I3, I3, I3, I3, I3, I3, I3, I
3 IISOL
4.1
LIQ
3, II
SOL
4.1
LIQ
3, II
SOL
4.2
LIQ
3, II
SOL
4.2
LIQ
3, II
4.3, I4.3, II4.3, IISOL
5.1, I
LIQ
3, I
SOL
5.1, II
LIQ
3, II
SOL
5.1, II
LIQ
3, II
3, I3, I3, II3, II8, I3, II3, II3, II
3 IIISOL
4.1
LIQ
3, II
SOL
4.1
LIQ
3, III
SOL
4.2
LIQ
3, II
SOL
4.2
LIQ
3, III
4.3, I4.3, II4.3, IIISOL
5.1, I
LIQ
3, I
SOL
5.1, II
LIQ
3, II
SOL
5.1, III
LIQ
3, III
6.1, I6.1,16.1, II3, III *)8, I8, II3, III3, III
4.1 II4.2, II4.2, II4.3, I4.3, II4.3, II5.1, I4.1, II4.1, II6.1, I6.1, ISOL
4.1, II
LIQ
6.1, II
SOL
4.1, II
LIQ
6.1, II
8, ISOL
4.1, II
LIQ
8, II
SOL
4.1, II
LIQ
8, II
4.1, II
4.1 III4.2, II4.2, III4.3, I4.3, II4.3, III5.1, I4.1, II4.1, III6.1, I6.1, I6.1, IISOL
4.1, III
LIQ
6.1, III
8, I8, IISOL
4.1, III
LIQ
8, III
4.1, III
4.2 II4.3, I4.3, II4.3, II5.1, I4.2, II4.2, II6.1, I6.1, I4.2, II4.2, II8, I4.2, II4.2, II4.2, II
4.2 III4.3, I4.3, II4.3, III5.1, I5.1, II4.2, III6.1, I6.1, I6.1, II4.2, III8, I8, II4.2, III4.2, III
4.3 I5.1, I4.3, I4.3, I6.1, I4.3, I4.3, I4.3, I4.3, I4.3, I4.3, I4.3, I
4.3 II5.1, I4.3, II4.3, II6.1, I4.3, I4.3, II4.3, II8, I4.3, II4.3, II4.3, II
4.3 III5.1, I5.1, II4.3, III6.1, I6.1, I6.1, II4.3, III8, I8, II4.3, III4.3, III
5.1 I5.1, I5.1, I5.1, I5.1, I5.1, I5.1, I5.1, I5.1, I
5.1 II6.1, I5.1, I5.1, II5.1, II8, I5.1, II5.1, II5.1, II
5.1 III6.1, I6.1, I6.1, II5.1, III8, I8, II5.1, III5.1, III
6.1 I DERMALSOL
6.1, I
LIQ
8, I
6.1, I6.1, I6.1, I
6.1 I ORALSOL
6.1, I
LIQ
8, I
6.1, I6.1, I6.1, I
6.1 II INHALSOL
6.1, I
LIQ
8, I
6.1, II6.1, II6.1, II
6.1 II DERMALSOL
6.1, I
LIQ
8, I
SOL
6.1, II
LIQ
8, II
6.1, II6.1, II
6.1 II ORALSOL = tuhé látky a směsi
LIQ = kapalné látky, směsi a roztoky
DERMAL - toxicita při absorpci pokožkou
ORAL = toxicita při požití
INHAL = toxicita při vdechnutí
*) Třída 6.1 pro pesticidy.
8, ISOL
6.1, II
LIQ
8, II
6.1, II6.1, II
6.1 III8, I8, II8, III6.1, III
8 I8, I
8 II8, II
8 III8, III
POZNÁMKA 1: Příklady pro použití tabulky
Zařazení jediné látky
Popis zařazované látky:
Amin, jmenovitě neuvedený, vyhovující kritériím pro třídu 3, obalovou skupinu II, jakož i kritériím pro třídu 8, obalovou skupinu I.
Postup:
Průsečík řádky 3 II se sloupcem 8 I dává 8 I.
Tento amin je tímto zařazen do třídy 8, a sice pod:
UN 2734 AMINY, KAPALNÉ, ŽÍRAVÉ, HOŘLAVÉ, J.N. nebo POLYAMINY, KAPALNÉ, ŽÍRAVÉ, HOŘLAVÉ, J.N., obalová skupina I.
Zařazení směsi
Popis zařazované směsi:
Směs skládající se z hořlavé kapaliny třídy 3, obalové skupiny III, toxické látky třídy 6.1, obalové skupiny II, a žíravé látky třídy 8, obalové skupiny I.
Postup:
Průsečík řádky 3 III se sloupcem 6.1 II dává 6.1 II.
Průsečík řádky 6.1 II se sloupcem 8 I dává 8 I LIQ.
Tato blíže nedefinovaná směs je tímto zařazena do třídy 8, a sice pod:
UN 2922 LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, TOXICKÁ, J.N., obalová skupina I.
Poznámka 2: Příklady zařazení roztoků a směsí do třídy a obalové skupiny:
Roztok fenolu třídy 6.1, obalové skupiny II, v benzenu třídy 3, obalové skupiny II, musí být zařazen do třídy 3, obalové skupiny II. Tento roztok musí být na základě toxicity fenolu zařazen pod UN 1992 LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, TOXICKÁ, J.N. třídy 3, obalové skupiny II.
Tuhá směs arzeničnanu sodného třídy 6.1, obalové skupiny II, a hydroxidu sodného třídy 8, obalové skupiny II, musí být zařazena pod UN 3290 LÁTKA TOXICKÁ, TUHÁ, ŽÍRAVÁ, ANORGANICKÁ, J.N. do třídy 6.1, obalové skupiny II.
Roztok surového nebo rafinovaného naftalenu třídy 4.1, obalové skupiny III, v benzínu třídy 3, obalové skupiny II, musí být zařazen pod UN 3295 UHLOVODÍKY, KAPALNÉ, J.N. do třídy 3, obalové skupiny II.
Směs uhlovodíků třídy 3, obalové skupiny III, a polychlorovaných bifenylů (PCB) třídy 9, obalové skupiny II, musí být zařazena pod UN 2315 BIFENYLY POLYCHLOROVANÉ, KAPALNÉ nebo UN 3432 BIFENYLY POLYCHLOROVANÉ, TUHÉ do třídy 9, obalové skupiny II.
Směs propyleniminu třídy 3 a polychlorovaných bifenylů (PCB) třídy 9, obalové skupiny II, musí být zařazena pod UN 1921 PROPYLENIMIN, STABILIZOVANÝ do třídy 3.
2.1.4
Klasifikace zkušebních vzorků
2.1.4.1
Jestliže třída látky není přesně známa a látka je přepravována k dalšímu zkoušení, musí být zařazena na základě znalostí odesilatele do předběžné třídy, pod předběžné oficiální pojmenování pro přepravu a pod předběžné UN číslo, a sice za použití:
(a)
klasifikačních kritérií kapitoly 2.2; a
(b)
ustanovení této kapitoly.
Musí se použít nejpřísnější obalové skupiny odpovídající zvolenému oficiálnímu pojmenování pro přepravu.
Při použití těchto předpisů musí být oficiální pojmenování pro přepravu doplněno slovem „VZOREK“ (např. „HOŘLAVÁ KAPALINA, J.N., VZOREK“). V některých případech, kdy pro vzorek, který vyhovuje určitým klasifikačním kriteriím, existuje specifické oficiální pojmenování pro přepravu (např. UN 3167 VZOREK PLYNU, NESTLAČENÝ, HOŘLAVÝ, J.N.), musí být použito toto oficiální pojmenování pro přepravu. Pokud je pro přepravu vzorku použita J.N. položka, nemusí být oficiální pojmenování pro přepravu doplněno technickým názvem, jak je vyžadováno zvláštním ustanovením 274 kapitoly 3.3.
2.1.4.2
Vzorek látky musí být přepravován v souladu s ustanoveními vztahujícími se na předběžné oficiální pojmenování pro přepravu za podmínky, že:
(a)
látka se nepovažuje za látku nepřipuštěnou k přepravě podle pododdílů 2.2.x.2 kapitoly 2.2, anebo podle kapitoly 3.2;
(b)
látka se nepovažuje za látku, která splňuje kritéria třídy 1, nebo se nepovažuje za látku infekční ani radioaktivní;
(c)
látka vyhovuje ustanovením odstavců 2.2.41.1.15 nebo 2.2.52.1.9, jde-li o samovolně se rozkládající látku nebo organický peroxid;
(d)
vzorek je přepravován ve skupinovém obalu s čistou (netto) hmotností jednoho kusu nejvýše 2,5 kg; a
(e)
vzorek není balen společně s jinými věcmi do jednoho kusu.
Kapitola 2.2
Zvláštní ustanovení pro jednotlivé třídy
2.2.1
Třída 1 Výbušné látky a předměty
2.2.1.1
Kritéria
2.2.1.1.1
Pod název třídy 1 spadají:
(a)
výbušné látky: tuhé nebo kapalné látky (nebo směsi látek), které mohou chemickou reakcí vyvinout plyny takové teploty, takového tlaku a takové rychlosti, že mohou způsobit škody v okolním prostředí.
Pyrotechnické látky: látky nebo směsi látek určené k vyvolání tepelných, světelných, zvukových, plynových nebo dýmových efektů nebo jejich kombinaci pomocí nedetonačních, samovolně probíhajících exotermických chemických reakcí.
POZNÁMKA 1: Látky, které samy nejsou výbušnými látkami, ale mohou vytvořit směs plynu, páry nebo prachu schopnou výbuchu nejsou látkami třídy 1.
POZNÁMKA 2: Z třídy 1 jsou vyjmuty také vodou nebo alkoholem navlhčené výbušniny, jejichž obsah vody nebo alkoholu překračuje udané mezní hodnoty, a výbušniny obsahující plastifikační prostředky - tyto výbušniny jsou zařazeny do třídy 3 nebo 4.1; vyjmuty jsou rovněž výbušniny, které jsou na základě svých převažujících nebezpečných vlastností zařazeny do třídy 5.2.
(b)
výbušné předměty: předměty, které obsahují jednu nebo více výbušných nebo pyrotechnických látek.
POZNÁMKA: Zařízení, která obsahují výbušné nebo pyrotechnické látky v tak malém množství nebo takového druhu, že se jejich neúmyslný nebo náhodný zážeh nebo náhodná iniciace během přepravy neprojeví vně zařízení rozletem, ohněm, mlhou, dýmem, teplem nebo silným zvukem, nepodléhají předpisům třídy 1.
(c)
látky a předměty výše nejmenované, které byly vyrobeny k vyvolání praktického účinku pomocí výbuchu nebo pyrotechnického efektu.
Pro účely třídy 1 platí následující definice:
Flegmatizovaná znamená, že k výbušné látce byla přidána látka (nebo „flegmatizátor“) ke zvýšení její bezpečnosti při manipulaci a přepravě. Flegmatizátor činí výbušnou látku necitlivou nebo méně citlivou k těmto účinkům: teplo, otřes, náraz, úder nebo tření. Typické flegmatizační prostředky zahrnují mimo jiné: vosk, papír, vodu, polymery (jako jsou chlorfluoropolymery), alkohol a oleje (jako jsou vazelína a parafín).
2.2.1.1.2
Každá látka nebo předmět, které mají nebo by mohly mít výbušné vlastnosti, musí být posouzeny pro zařazení do třídy 1 na základě zkoušek, zkušebních postupů a kritérií stanovených v Příručce zkoušek a kriterií, část I. Látka nebo předmět zařazené do třídy 1 smějí být připuštěny k přepravě pouze tehdy, jsou-li přiřazeny k jednomu z pojmenování nebo k jedné z položek J.N. uvedených v tabulce A kapitoly 3.2 a splňují kritéria Příručky zkoušek a kritérií.
2.2.1.1.3
Látky a předměty třídy 1 musí být přiřazeny k UN číslu a pojmenování nebo k J.N. položce tabulky A kapitoly 3.2. Interpretace pojmenování látek a předmětů tabulky A kapitoly 3.2 musí být založena na glosáři uvedeném v odstavci 2.2.1.1.8.
Vzorky nových nebo již existujících výbušných látek nebo předmětů, s výjimkou třaskavin, které jsou přepravovány pro účely zkoušení, zařazování, výzkumu a vývoje, kontroly kvality nebo jako obchodní vzorek mohou být přiřazeny k položce UN 0190 VZORKY, VÝBUŠNÉ.
Přiřazení výbušných látek a předmětů, jmenovitě neuvedených v kapitole 3.2, tabulce A, k položce J.N. třídy 1 nebo k položce UN 0190 VZORKY, VÝBUŠNÉ, jakož i přiřazení určitých látek, u kterých je podle zvláštních ustanovení uvedených v kapitole 3.2, tabulce A, sloupci (6), přeprava závislá na vydání zvláštního povolení příslušného orgánu, musí být provedeno příslušným orgánem země původu. Tento příslušný orgán musí také písemně schválit přepravní podmínky těchto látek a předmětů. Není-li země původu smluvním státem RID, musí být zařazení a přepravní podmínky uznány příslušným orgánem prvního smluvního státu RID, který přijde do styku se zásilkou.
2.2.1.1.4
Látky a předměty třídy 1 musí být přiřazeny k některé podtřídě podle odstavce 2.2.1.1.5 a některé skupině snášenlivosti podle odstavce 2.2.1.1.6. Podtřída musí být stanovena na základě výsledků zkoušek popsaných v oddílech 2.3.0 a 2.3.1 s použitím definic podle odstavce 2.2.1.1.5. Skupina snášenlivosti musí být stanovena podle definic v odstavci 2.2.1.1.6. Číslo podtřídy spolu s písmenem skupiny snášenlivosti tvoří klasifikační kód.
2.2.1.1.5
Definice podtříd
Podtřída 1.1 Látky a předměty nebezpečné hromadným výbuchem (hromadný výbuch je takový výbuch, který postihne téměř celý náklad zdánlivě okamžitě).
Podtřída 1.2 Látky a předměty nebezpečné rozletem střepin, kusů, trhavin, které však nejsou nebezpečné hromadným výbuchem.
Podtřída 1.3 Látky a předměty nebezpečné prudkým ohněm, s malým nebezpečím od tlakové vlny nebo rozletu střepin, kusů, trhavin nebo oběma těmito účinky, které ale nejsou nebezpečné hromadným výbuchem:
(a)
které při hoření vydávají značné tepelné záření nebo,
(b)
které hoří postupně a vytvoří malou tlakovou vlnu nebo minimální rozlet střepin kusů, trhavin nebo oba tyto účinky.
Podtřída 1.4 Látky a předměty, které v případě jejich zážehu nebo iniciace během přepravy vykazují pouze malé nebezpečí výbuchu. Účinky jsou převážně omezeny na kus bez rozletu úlomků větších rozměrů nebo do větší vzdálenosti. Vnější oheň nesmí vyvolat zdánlivě okamžitý výbuch téměř celého obsahu kusu.
Podtřída 1.5 Velmi necitlivé látky schopné hromadného výbuchu, které jsou tak necitlivé, že pravděpodobnost jejich iniciace nebo přechodu z hoření v detonaci je při běžných podmínkách přepravy velmi nízká. Jako minimální požadavek pro tyto látky je stanoveno, že nesmějí detonovat při zkoušce ve vnějším ohni.
Podtřída 1.6 Velmi málo citlivé předměty, které nejsou nebezpečné hromadným výbuchem. Předměty obsahují jen velmi málo citlivé detonující látky a pravděpodobnost jejich náhodného roznětu nebo přenosu výbuchu je velmi nízká.
POZNÁMKA: Předměty podtřídy 1.6 vykazují nebezpečí, které je omezeno na výbuch pouze jednoho předmětu.
2.2.1.1.6
Definice skupin snášenlivosti látek a předmětů
A Třaskavina
B Předmět obsahující třaskavinu, který má méně než dvě účinná pojistná zařízení. Zahrnuty jsou i některé předměty, jako rozbušky a iniciační zařízení pro trhací práce a zápalky pro náboje, i když neobsahují třaskaviny.
C Střelivina nebo jiná deflagrující výbušnina nebo předmět obsahující takovou výbušninu.
D Trhavina, černý prach nebo předmět obsahující trhavinu, vždy bez roznětných prostředků a bez hnací náplně nebo předmět obsahující třaskavinu, který má nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
E Předmět, obsahující trhavinu, bez roznětných prostředků a s hnací náplní (jinou než takovou, která obsahuje hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel nebo hypergoly).
F Předmět obsahující trhavinu s vlastním roznětným prostředkem, s hnací náplní (jinou než takovou, která sestává z hořlavé kapaliny nebo hořlavého gelu nebo hypergolů) nebo bez hnací náplně.
G Pyrotechnická látka nebo předmět obsahující pyrotechnickou látku nebo předmět obsahující jak výbušnou látku, tak i osvětlovací, zápalnou, slzotvornou nebo dýmotvornou látku (kromě předmětů aktivovaných vodou nebo předmětů, které obsahují bílý fosfor, fosfidy, pyroforní látku, hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel nebo hypergoly).
H Předmět, který obsahuje výbušnou látku a bílý fosfor.
J Předmět, který obsahuje výbušnou látku a hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel.
K Předmět, který obsahuje výbušnou látku a toxickou látku.
L Výbušná látka nebo předmět obsahující výbušnou látkou, které představují zvláštní nebezpečí (např. pro svoji aktivaci vodou nebo pro přítomnost hypergolů, fosfidů nebo pyroforní látky) a vyžadující oddělení jednotlivých druhů.
N Předměty, které obsahují jen velmi málo citlivé látky schopné detonace.
S Látka nebo předmět, který je zabalen nebo zkonstruován tak, aby všechny nebezpečné účinky vyvolané náhodným uvedením do činnosti zůstaly omezeny na vnitřek obalu, pokud nebyl obal poškozen požárem. V takovém případě musí zůstat účinky tlaku vzduchu a rozletu omezeny tak, aby opatření ke zdolání požáru nebo jiná nouzová opatření v bezprostřední blízkosti kusu nebyla podstatně omezena ani jim nebylo zabráněno.
POZNÁMKA 1: Každá látka nebo předmět ve specifikovaném obalu smějí být přiřazeny jen k jedné skupině snášenlivosti. Protože kritérium skupiny snášenlivosti S je empirické povahy, je přiřazení k této skupině nutně vázáno na zkoušky k přidělení klasifikačního kódu.
POZNÁMKA 2: Předměty skupin snášenlivosti D nebo E smějí být opatřeny vlastními roznětnými prostředky nebo s nimi být baleny společně za předpokladu, že tyto prostředky mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení určená k zamezení výbuchu v případě náhodného uvedení roznětného prostředku do činnosti. Takové předměty a kusy se přiřadí ke skupině snášenlivosti D nebo E.
POZNÁMKA 3: Předměty skupin snášenlivosti D nebo E smějí být baleny společně se svými vlastními roznětnými prostředky, které neobsahují dvě účinná pojistná zařízení (t.j. s rozněcovači, které jsou přiřazeny ke skupině snášenlivosti B) za předpokladu, že je dodrženo zvláštní ustanovení MP21 oddílu 4.1.10. Takové kusy se přiřadí skupinám snášenlivosti D nebo E.
POZNÁMKA 4: Předměty smějí být opatřeny svými vlastními roznětnými prostředky nebo s nimi být baleny společně za předpokladu, že se roznětné prostředky nemohou za normálních přepravních podmínek uvést v činnost.
POZNÁMKA 5: Předměty skupin snášenlivosti C, D a E smějí být baleny společně. Takové kusy musí být přiřazeny ke skupině snášenlivosti E.
2.2.1.1.7
Přiřazení výrobků zábavné pyrotechniky k podtřídám
2.2.1.1.7.1
Výrobky zábavné pyrotechniky musí být obvykle přiřazeny k podtřídám 1.1, 1.2, 1.3 a 1.4 na základě dat získaných ze zkoušek série 6 Příručky zkoušek a kritérií. Jelikož je však počet druhů takových předmětů velmi rozsáhlý a kapacita zkušebních zařízení může být omezená, přiřazení k podtřídám může být také provedeno v souladu s postupem uvedeným v 2.2.1.1.7.2.
2.2.1.1.7.2
Přiřazení výrobků zábavné pyrotechniky k UN číslům 0333, 0334, 0335 a 0336 může být rovněž provedeno na základě analogie, bez zkoušek série 6, v souladu se stanovenou klasifikací výrobků zábavné pyrotechniky dle tabulky v 2.2.1.1.7.5. Takové přiřazení může být provedeno pouze se souhlasem příslušného orgánu. Výrobky neuvedené v této tabulce musí být klasifikovány na základě dat získaných ze zkoušek série 6.
POZNÁMKA 1: Zařazení nových druhů výrobků zábavné pyrotechniky do sloupce 1 tabulky v 2.2.1.1.7.5 může být provedeno pouze na základě výsledků všech předepsaných zkoušek postoupených Podvýboru expertů pro přepravu nebezpečných věcí OSN k posouzení.
POZNÁMKA 2: Výsledky zkoušek získané příslušnými orgány, které potvrzují nebo vyvracejí přiřazení výrobků zábavné pyrotechniky uvedených ve sloupci 4 tabulky v 2.2.1.1.7.5 k podtřídám ve sloupci 5, by měly být postoupeny Podvýboru expertů pro přepravu nebezpečných věcí OSN pro informaci.
2.2.1.1.7.3
Jestliže jsou výrobky zábavné pyrotechniky více než jedné podtřídy zabaleny ve stejném kusu, musí být klasifikovány jako nejnebezpečnější podtřída, pokud z dat získaných ze zkoušek série 6 nevyplyne jiná klasifikace.
2.2.1.1.7.4
Klasifikace uvedená v tabulce 2.2.1.1.7.5 platí pouze pro předměty zabalené v lepenkových bednách (4G).
2.2.1.1.7.5
Tabulka stanovených klasifikací výrobků zábavné pyrotechniky2
POZNÁMKA 1: Odkazy na procenta v tabulce znamenají, není-li stanoveno jinak, hmotnost všech pyrotechnických látek (například raketových motorů, výmetné náložky, trhavé náložky a efektové náložky).
POZNÁMKA 2: „Výbušková slož“ se v této tabulce vztahuje na pyrotechnické látky v práškové formě nebo jako pyrotechnické díly předmětů zábavné pyrotechniky, které se používají k vytváření zvukového efektu nebo se používají jako trhací nebo startovací náložka, vyjma toho, když se Zkouškou HSL výbuškové slože v přípojku 7 Příručky zkoušek a kritérií prokáže, že doba nárůstu tlaku je delší než 8 ms pro 0,5 g pyrotechnické látky.
POZNÁMKA 3: Uvedené rozměry v mm se vztahují:
-
pro kulové nebo válcové kombinované efektové pumy k průměru tělesa pumy,
-
pro válcové efektové pumy k délce pumy,
-
pro efektové pumy v moždíři, římské svíce, vystřelovací trubice nebo miny k vnitřnímu průměru trubice obsahující předmět zábavné pyrotechniky,
-
pro sáčkovou nebo válcovou minu, k vnitřnímu průměru moždíře určeného pro minu.
TypZahrnuje/nazývá se:DefiniceSpecifikaceKlasifikace
Puma, kulová nebo válcováKulová efektová puma:
výšková efektová puma,
barevná efektová puma,
kombinovaná více-efektová puma,
námořní puma,
padáková efektová puma,
dýmová efektová puma,
hvězdicová efektová puma,
dělostřelecká pozdravná,
zvukové efektové pumy:
třesková efektová puma,
hromová rána,
pumová sestava
Zařízení s hnací náplní nebo bez ní, se zpožďovací zápalnicí a trhavou náložkou, pyrotechnickými díly nebo volně loženou pyrotechnickou látkou, určené
k odpalování z moždíře
Všechny třeskové pumy1.1G
Barevná puma: ≥ 180 mm1.1G
Barevná puma: < 180 mm
s > 25% výbuškové slože, jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem
1.1G
Barevná puma: < 180 mm s ≤ 25% výbuškové látky, jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem1.3G
Barevná puma: ≤ 50 mm, nebo
≤ 60 g pyrotechnické látky, s ≤ 2% výbuškové látky, jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem
1.4G
Kombinovaná efektová pumaZařízení s dvěma nebo více kulovýma efektovými pumami ve společném obalu, s oddělenými vnějšími zpožďovacími zápalnicemi, vystřelované společnou hnací náplníNejnebezpečnější kulová efektová puma určuje klasifikaci.
Přebitý moždíř, puma v moždířiZařízení sestávající z kulové nebo válcové efektové pumy umístněné v moždíři, který je určen k jejímu vystřeleníVšechny třeskové pumy1.1G
Barevné pumy: ≥ 180 mm1.1G
Barevná puma: s > 25% výbuškové látky jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem1.1G
Barevné pumy > 50 mm a < 180 mm1.2G
Barevné pumy ≤ 50 mm, nebo s≤ 60 g pyrotechnické látky, s ≤ 25% zábleskové slože jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem1.3G
Puma kulová nebo válcováPumy v pumě (kulová)
(Odkazy na procenta pro pumy v pumě se vztahují na hrubou hmotnost pyrotechnického předmětu)
Zařízení, bez hnací náplně se zpožďovací zápalnicí a s trhavou náložkou, obsahující třeskové pumy a inertní materiály, které je určeno k vystřelování z moždíře> 120 mm1.1G
Zařízení, bez hnací náplně se zpožďovací zápalnicí a s trhavou náložkou, obsahující třeskové pumy s ≤ 25g výbuškové slože v jedné pumě, s ≤ 33% výbuškové slože a s ≥ 60% inertního materiálu, které je určeno k vystřelování z moždířů≤120 mm1.3G
Zařízení, bez hnací náplně se zpožďovací zápalnicí a trhavou náložkou, obsahující barevné pumy a/nebo pyrotechnické díly, které je určeno k vystřelování z moždířů> 300 mm1.1G
Zařízení, bez hnací náplně se zpožďovací zápalnicí a trhavou náložkou, obsahující barevné pumy ≤ 70mm a/nebo pyrotechnické díly s ≤ 25% výbuškové slože a ≤ 60% pyrotechnických látek, které je určeno k vystřelování z moždířů> 200 mm a ≤ 300 mm1.3G
Zařízení, s hnací náplní, se zpožďovací zápalnicí a trhavou náložkou, obsahující barevné pumy ≤ 70mm a/nebo pyrotechnické díly s ≤ 25% výbuškové slože a ≤ 60% pyrotechnické látky, které je určeno k vystřelování z moždířů≤ 200 mm1.3G
Baterie/
kombinace
Přehradová palba, dělostřelecká palba, prostorové efekty, květinové efekty, pumové koule, výbuchy, palebné baterie, palebné baterie se zábleskem, vzdušná pumová sestavaSestava obsahující několik dílů buď stejného typu nebo různých typů, které odpovídají jednomu z typů předmětu zábavné pyrotechniky uvedeného v této tabulce. Má jedno nebo dvě místa zážehuNejnebezpečnější typ předmětu zábavné pyrotechniky určuje klasifikaci
Římská svíceEfektová svíce, svíce, bombičkyTrubice obsahující sestavu pyrotechnických dílů, sestávající z podobných pyrotechnických látek, hnací a přenosové zápalnice≥ 50 mm vnitřního průměru, obsahující výbuškovou slož,nebo <50 mm s > 25% výbuškové slože1.1G
≥ 50 mm vnitřního průměru, neobsahující výbuškovou slož1.2G
< 50 mm vnitřního průměru a s ≤ 25% výbuškové slože1.3G
≤ 30 mm vnitřního průměru každého pyrotechnického elementu ≤ 25 g a s ≤ 5% výbuškové slože1.4G
Jednoranná svíceJednoranná svíceTrubice obsahující pyrotechnické díly sestávající z pyrotechnické látky, hnací náplně a přenosové zápalnice nebo bez ní≤ 30 mm vnitřního průměru a pyrotechnický element > 25 g, nebo s > 5% a s ≤ 25% výbuškové slože1.3G
≤ 30 mm vnitřního průměru, pyrotechnický element ≤ 25 g a s ≤ 5% výbuškové slože1.4G
RaketaLavinové rakety, signální rakety, pískavé, lahvové rakety, nebeské rakety, rakety typu střel, stolní raketyTrubice obsahující pyrotechnickou látku a/nebo pyrotechnické díly, opatřená latí nebo jiným prostředkem stabilizace letu, která je určena k vystřelování do vzduchuPouze s efektem výbuškové slože1.1G
Výbuškové slož s > 25% pyrotechnické látky1.1G
s > 20 g pyrotechnické látky s ≤ 25% výbuškové slože1.3G
s ≤ 20 g pyrotechnické látky, černého prachu, trhavé směsí a s ≤ 0,13 g výbuškové slože na ránu a ≤ 1 g celkově1.4G
MinaPovrchová mina, sáčková mina, válcová minaTrubice obsahující hnací náplň a pyrotechnické díly, která je určena k položení nebo upevnění na zem. Základním efektem je vymetení všech pyrotechnických dílů do vzduchu v jediném ohnivém prostorovém vizuálním a/nebo zvukovém efektu nebo:
Tkaninový nebo papírový sáček nebo válec obsahující hnací náplň a pyrotechnické díly, určený k umístění do moždíře s funkcí miny
s > 25% výbuškové slože, jako volný prášek a/nebo s třeskovými efekty1.1G
≥ 180 mm a s ≤ 25% výbuškové slože jako volný prášek a/nebo s třeskovými efekty1.1G
< 180 mm a s ≤ 25% výbuškové slože jako volný prášek a/nebo s třeskovými efekty1.3G
s ≤ 150 g pyrotechnické látky, obsahující ≤ 5% výbuškové slože jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem. Každý pyrotechnický element ≤ 25 g, každý třeskový efekt < 2 g; každý hvizd, jestliže existuje ≤ 3 g1.4G
FontánySopky, ohňopády, bengálské ohně, osvětlovací pochodně, fontány, létající jiskryNekovové pouzdro obsahující lisovanou nebo zhutněnou pyrotechnickou látku vytvářející jiskry a plamen≥ 1 kg pyrotechnické látky1.3G
< 1 kg pyrotechnické látky1.4G
PrskavkyRuční prskavky, prskavky neurčené k držení v ruce, drátové prskavkyTuhý drát částečně potažený (z jednoho konce) pomalu hořící pyrotechnickou látkou s nebo bez zapalovací špičkyPrskavky s chloristany: > 5 g na kus nebo > 10 kusů v balíčku1.3G
Prskavky s chloristany: ≤ 5 g na kus a ≤ 10 kusů v balíčku;1.4G
Prskavky s dusičňany: ≤ 30 g na kus
Bengálská tyčinkaTlumená tyčinkaNekovové tyčinky částečně potažené (z jednoho konce) pomalu hořící pyrotechnickou látkou, určené k držení v rucePrskavky s chloristany: > 5 g na kus nebo > 10 kusů v balíčku1.3 G
Prskavky s chloristany: ≤ 5 g na kus a ≤ 10 kusů v balíčku;1.4G
Prskavky s dusičnany: ≤ 30 g na kus
Drobné předměty zábavné pyrotechniky s nízkou nebezpečnostíStolní bomby, bouchací kuličky, kapsle, dýmovnice, mlhovnice, hadi, červi, serpentiny, práskací provázky, oslavné rányZařízení určené k vytváření velmi omezených vizuálních a/nebo zvukových efektů, které obsahuje malé množství pyrotechnické látky a/nebo výbušné složeBouchací kuličky a kapsle mohou obsahovat nejvýše 1.6 mg třaskavého stříbra;1.4G
kapsle a oslavné rány mohou obsahovat nejvýše 16 mg směsi chlorečnanu draselného a červeného fosforu;
jiné předměty mohou obsahovat nejvýše 5 g pyrotechnické látky, ale žádnou výbuškovou slož
KotoučeVzdušný kotouč, helikoptéra, pozemní kotoučNekovová trubička nebo trubičky obsahující pyrotechnickou látku, která vytváří plyn nebo jiskry s nebo bez slože produkující zvuk, s nebo bez křidélekPyrotechnická látka v kusu > 20 g, obsahující ≤ 3% výbuškové slože vytvářející třesk, nebo hvízdavé slože ≤ 5 g1.3G
Pyrotechnická látka v kusu ≤ 20 g, obsahující ≤ 3% zábleskové slože vytvářející třesk, nebo hvízdavé slože ≤ 5 g1.4G
Světelná kolaSaxonZařízení opatřené pohonnými jednotkami obsahujícími pyrotechnickou látku a vybavené přídavnými prostředky, které umožňují převést přímočarý pohyb v rotaci≥ 1 kg pyrotechnické látky celkem, bez třaskavého efektu, každý hvizd (jestliže existuje) ≤ 25 g a ≤ 50 g hvízdavé slože v kole1.3G
< 1 kg pyrotechnické látky celkem, bez třeskového efektu, každý hvizd(jestliže existuje) ≤ 5 g a ≤ 10 g hvízdavé slože v kole1.4G
Vzdušné koloLétající Saxon, UFO, vznášející se korunaTrubice obsahující hnací náplně a pyrotechnické látky vytvářející jiskry, plamen a/nebo zvuk. Trubice jsou upevněny k nosnému kolu˃ 200 g pyrotechnické látky nebo ˃ 60 g pyrotechnické látky
v jednom elementu s ≤ 3% výbuškové slože s třeskovými efekty, každý hvizd (jestliže existuje) ≤ 25 g a ≤ 50 g hvízdavé slože v jednom kole
1.3G
≤ 200 g pyrotechnické látky celkem a ≤ 60 g pyrotechnické látky v jedné pohonné jednotce s ≤ 3% výbuškové slože s třeskovými efekty, každý hvizd (jestliže existuje) ≤ 5 g a ≤ 10 g hvízdavé slože v jednom kole1.4G
Výběrový balíčekUkázková sestava, zahradní sestava, pokojová sestavaBalíček s více než jedním typem, který odpovídá jednomu z typu výrobku zábavné pyrotechniky uvedeného v této tabulceNejnebezpečnější výrobek zábavné pyrotechniky určuje klasifikaci
Práskající sestavaOslavná petarda, oslavná ruličkaSestava trubic (papírových nebo lepenkových) spojená pyrotechnickou zápalnicí. Každá trubice je určena k tvorbě zvukového efektuKaždá trubice ≤ 140 mg výbuškové slože nebo ≤ 1 g černého prachu1.4G
PetardaPozdravná petarda, záblesková petarda, žertovná petardaNekovová trubice obsahující třeskovou slož určená k tvorbě zvukového efektu> 2 g výbuškové slože v elementu1.1G
≤ 2 g výbuškové slože v elementu a ≤ 10 g ve vnitřním obalu1.3G
≤ 1 g výbuškové slože v elementu a ≤ 10 g ve vnitřním obalu nebo ≤ 10 g černého prachu v elementu1.4G
2.2.1.1.8
Glosář pojmenování
POZNÁMKA 1: Smyslem popisů v glosáři není náhrada zkušebních postupů, ani stanovení klasifikace látky nebo předmětu třídy 1. Rozhodnutí o zařazení do správné podtřídy a o tom, zda mohou být přiřazeny ke skupině snášenlivosti S, musí být založeno na zkouškách výrobku podle Příručky zkoušek a kritérií, část I, nebo na analogii s podobnými, již odzkoušenými výrobky, zařazenými podle postupů Příručky zkoušek a kritérií.
POZNÁMKA 2: Za pojmenováními jsou uvedena příslušná UN čísla (kapitola 3.2, tabulce A, sloupec (1). Pokud jde o klasifikační kód viz odstavec 2.2.1.1.4
BLESKOVICE, ohebná: UN čísla 0065, 0289
Předmět sestávající z duše z detonující výbušniny opředené textilním vláknem, buď s povlakem nebo bez povlaku z plastu nebo jiného materiálu. Povlak není potřebný, pokud je opředení z textilních vláken prachotěsné.
BLESKOVICE, s kovovým pláštěm: UN čísla 0102, 0290
Předmět sestávající z duše z detonující výbušniny v trubici z měkkého kovu s ochranným povlakem nebo bez ochranného povlaku
BLESKOVICE, S MALÝM ÚČINKEM, s kovovým pláštěm: UN číslo 0104
Předmět sestávající z duše z detonující výbušniny v plášti z měkkého kovu s ochranným povlakem nebo bez ochranného povlaku. Množství výbušné látky je tak malé, že se vně bleskovice projevuje jen nepatrný účinek výbuchu.
BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA, s trhací náplní: UN čísla 0286, 0287
Předměty sestávající z detonující výbušniny. Buď neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny pro připevnění k raketě. Pod toto pojmenování spadají také bojové hlavice pro řízené střely.
BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA, s trhací náplní: UN číslo 0369
Předměty sestávající z detonující výbušniny. Obsahují roznětné prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny pro připevnění k raketě. Pod toto pojmenování spadají také bojové hlavice pro řízené střely.
BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA, s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní: UN číslo 0370
Předměty sestávající z nevýbušné užitečné zátěže a z malé nálože detonující nebo deflagrující výbušniny. Buď neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny po připevnění k raketovému motoru k rozhozu nevýbušného materiálu. Pod toto pojmenování spadají také bojové hlavice pro řízené střely.
BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA, s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní: UN číslo 0371
Předměty sestávající z nevýbušné užitečné zátěže a malé nálože detonující nebo deflagrující výbušniny. Obsahují roznětné prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny po připevnění k raketovému motoru k rozhozu nevýbušného materiálu. Pod toto pojmenování spadají také bojové hlavice pro řízené střely.
BOJOVÉ HLAVICE, TORPÉDO s trhací náplní: UN číslo 0221
Předměty sestávají z detonující výbušniny. Buď neobsahují roznětné prostředky, nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny pro připevnění k torpédu.
GRANÁTY, CVIČNÉ, ruční nebo puškové: UN čísla 0110, 0318, 0372, 0452
Předměty bez hlavní trhací nálože, které jsou určeny k ručnímu vrhání nebo k vystřelování z pušek. Obsahují roznětný prostředek a mohou obsahovat značkovací náplň.
GRANÁTY, ruční nebo puškové, s trhací náplní: UN čísla 0284, 0285
Předměty, které jsou určeny k ručnímu vrhání nebo k vystřelování z pušek. Neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
GRANÁTY, ruční nebo puškové, s trhací náplní: UN čísla 0292, 0293
Předměty, které jsou určeny k ručnímu vrhání nebo k vystřelování z pušek. Obsahují roznětné prostředky, které mají méně než dvě účinná pojistná zařízení.
HEXOLIT (HEXOTOL), suchý nebo vlhčený méně než 15 % (hmot.) vody: UN číslo 0118
Látka sestávající z těsné směsi 1,3,5-trinitro-1,3,5-triazacyklohexanu (RDX) a trinitrotoluenu (TNT). Pod toto pojmenování spadá také „Composition B“.
HEXOTONAL: UN číslo 0393
Látka sestávající z těsné směsi z 1,3,5-trinitro-1,3,5-triazacyklohexanu (RDX), trinitrotoluenu (TNT) a hliníku.
HLOUBKOVÉ SONDY, VÝBUŠNÉ: UN čísla 0204, 0296
Předměty sestávající z nálože trhaviny s roznětnými prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou shazovány z lodí a jsou uváděny v činnost při dosažení určené hloubky nebo po dopadu na dno.
HLOUBKOVÉ SONDY, VÝBUŠNÉ: UN čísla 0374, 0375
Předměty sestávající z nálože trhaviny bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou shazovány z lodí a jsou uváděny v činnost při dosažení určené hloubky nebo po dopadu na dno.
KUMULATIVNÍ NÁLOŽE, PERFORAČNÍ, pro ropné vrty, bez rozbušky: UN čísla 0124, 0494
Předměty sestávající z ocelových trubek nebo kovových pouzder, do kterých jsou vloženy kumulativní nálože, které jsou propojeny bleskovicí. Neobsahují roznětné prostředky.
LÁTKY VÝBUŠNÉ, VELMI NECITLIVÉ (EVI), J.N.: UN číslo 0482
Látky nebezpečné hromadným výbuchem, které jsou tak necitlivé, že při normálních přepravních podmínkách je jen velmi malá pravděpodobnost jejich roznětu nebo přechodu z hoření v detonaci. Tyto látky musí obstát ve zkouškách série 5 dle Příručky zkoušek a kriterií.
MINY, s trhací náplní: UN čísla 0136, 0294
Předměty sestávající obvykle z obalu z kovu nebo kompozitních materiálů, které jsou naplněny detonující výbušninou, s roznětnými prostředky, které nemají nejméně dvě pojistná zařízení. Jsou určeny k uvedení v činnost při styku s plavidly, vozidly nebo osobami. Pod toto pojmenování spadají také „Bangalore torpedoes“.
MINY, s trhací náplní: UN čísla 0137, 0138
Předměty sestávající obvykle z kovových nebo kompozitních obalů, které jsou naplněny detonující výbušninou bez nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Jsou určeny k uvedení v činnost při styku s plavidly, vozidly nebo osobami. Pod toto pojmenování spadají také „Bangalore torpedoes“.
MUNICE, CVIČNÁ: UN čísla 0362, 0488
Munice, bez hlavní trhací nálože, která obsahuje trhavou nebo výmetnou náložku. Obvykle obsahuje také rozněcovadlo a hnací náplň.
POZNÁMKA: GRANÁTY, CVIČNÉ nejsou zahrnuty pod toto pojmenování. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.
MUNICE, DÝMOVÁ, S BÍLÝM FOSFOREM, s nebo bez trhavé náložky, výmetné nebo hnací náplně: UN čísla 0245, 0246
Munice, která obsahuje bílý fosfor jako dýmotvornou látku. Kromě toho obsahuje jeden nebo více těchto komponentů: hnací náplň se zápalkou a zažehovačem; rozněcovadlo s trhavou nebo výmetnou náplní. Toto pojmenování zahrnuje též dýmové granáty.
MUNICE, DÝMOVÁ, s nebo bez trhavé náložky, výmetné nebo hnací náplně: UN čísla 0015, 0016, 0303
Munice, která obsahuje dýmotvornou látku; jako směs kyseliny chlorsulfonové, chlorid titaničitý, nebo dýmotvornou pyrotechnickou slož založenou na hexachlorethanu nebo červeném fosforu. Pokud není dýmotvorná látka sama výbušninou, obsahuje munice také jednu nebo více následujících složek: hnací náplň se zapalovačem a zažehovačem, rozněcovadlo s trhavou nebo výmetnou náplní. Toto pojmenování zahrnuje též dýmové granáty.
POZNÁMKA: SIGNÁLNÍ PROSTŘEDKY, DÝMOVÉ nejsou zahrnuty pod toto pojmenování. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.
MUNICE, OSVĚTLOVACÍ, s nebo bez trhavé náložky, výmetné nebo hnací náplně: UN čísla 0171, 0254, 0297
Munice určená k vytvoření jednotlivého zdroje intenzivního světla k osvětlení prostoru. Toto pojmenování zahrnuje osvětlovací nálože, granáty, střely a bomby osvětlovací a identifikující cíle.
POZNÁMKA: Následující předměty nespadají pod toto pojmenování: NÁBOJE, SIGNÁLNÍ; PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, TÍSŇOVÉ; PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ RUČNÍ; SVĚTLICE, LETECKÉ; SVĚTLICE, POZEMNÍ. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.
MUNICE, SLZOTVORNÁ, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní: UN čísla 0018, 0019, 0301
Munice obsahující slzotvornou látku. Kromě toho obsahuje jeden nebo více těchto komponentů: pyrotechnickou látku, hnací náplň se zápalkou a zažehovačem, rozněcovadlo s trhavou nebo výmetnou náplní.
MUNICE, ZÁPALNÁ, S BÍLÝM FOSFOREM, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní: UN čísla 0243, 0244
Munice, která obsahuje jako zápalnou látku bílý fosfor. Kromě toho obsahuje jednu nebo více těchto složek: hnací náplň se zápalkou a zažehovačem, rozněcovadlo s trhavou nebo výmetnou náplní.
MUNICE, ZÁPALNÁ, s kapalinou nebo gelem, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní: UN číslo 0247
Munice, která obsahuje kapalnou nebo gelovitou zápalnou látku. Pokud není zápalná látka sama výbušninou, obsahuje munice kromě toho ještě jednu nebo více těchto složek: hnací náplň se zápalkou a zažehovačem, rozněcovadlo s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní.
MUNICE, ZÁPALNÁ, s nebo bez trhavé náložky, výmetné nebo hnací náplně: UN čísla 0009, 0010, 0300
Munice, která obsahuje zápalnou slož. Pokud není zápalná slož sama výbušninou, obsahuje munice kromě toho jednu nebo více těchto složek: pohonnou náplň se zápalkou a zažehovačem, rozněcovadlo s trhavou nebo výmetnou náložkou.
MUNICE, ZKUŠEBNÍ: UN číslo 0363
Munice, která obsahuje pyrotechnické látky. Slouží ke zkoušce funkce nebo odolnosti nové munice, zbraňových dílů nebo zařízení.
NÁBOJE, MALORÁŽOVÉ: UN čísla 0012, 0339, 0417
Munice, která sestává z nábojnice se středovým nebo okrajovým zápalem, obsahující hnací náplň a pevnou střelu. Náboje jsou určené k vystřelování ze zbraní o ráži nejvýše 19,1 mm. Pod toto pojmenování jsou zahrnuty také brokové náboje všech ráží.
POZNÁMKA: NÁBOJE MALORÁŽOVÉ, CVIČNÉ nespadají pod toto pojmenování. Tyto jsou uvedeny zvlášť.Také některé vojenské malorážové náboje nespadají pod toto pojmenování. Tyto jsou uvedeny pod pojmenováním NÁBOJE PRO ZBRANĚ, S INERTNÍ STŘELOU.
NÁBOJE MALORÁŽOVÉ, CVIČNÉ: UN čísla 0014, 0327, 0338
Munice, která sestává z uzavřené nábojnice se středovým nebo okrajovým zápalem a náplně z bezdýmného nebo z černého prachu. Náboje neobsahují střely. Jsou určené k vystřelování ze zbraní o ráži nejvýše 19,1 mm a slouží k vyvolání silného zvukového efektu. Používají se pro cvičné účely, k pozdravné střelbě, jako hnací náplně, pro startovací pistole atd.
NÁBOJE PRO ZBRANĚ, CVIČNÉ: UN čísla 0014, 0326, 0327, 0338, 0413
Munice, která sestává z uzavřené nábojnice se středovým nebo okrajovým zápalem a z náplně bezdýmného nebo černého prachu. Náboje neobsahují střely. Předměty slouží k vyvolání silného zvukového efektu. Používají se pro cvičné účely, k pozdravné střelbě, jako hnací náplně, pro startovací pistole atd. Pod toto pojmenování spadá také munice, cvičná.
NÁBOJE PRO ZBRANĚ, S INERTNÍ STŘELOU: UN čísla 0012, 0328,0339, 0417
Munice, která sestává ze střely bez trhavinové nálože a z nábojky, s nebo bez zápalného šroubu. Předměty mohou obsahovat stopovku za předpokladu, že převažující nebezpečí představuje hnací náplň.
NÁBOJE PRO ZBRANĚ s trhací náplní: UN čísla 0005, 0007, 0348
Munice, která sestává ze střely s trhací náplní s roznětnými prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení a hnací náplně, s nebo bez zápalného šroubu. Pojmenování zahrnuje jednotné náboje, částečně dělené náboje a dělené náboje, jestliže jsou jednotlivé díly baleny společně.
NÁBOJE PRO ZBRANĚ s trhací náplní: UN čísla 0006, 0321,0412
Munice, která sestává ze střely s trhací náplní bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení, a hnací náplně, s nebo bez zápalného šroubu. Pojmenování zahrnuje jednotné náboje, částečně dělené náboje a dělené náboje, jestliže jsou jednotlivé díly baleny společně.
NÁBOJE, SIGNÁLNÍ: UN čísla 0054, 0312, 0405
Předměty, které jsou určeny pro vytváření barevných světelných nebo jiných signálů. Jsou vystřelovány ze signálních pistolí apod.
NÁBOJE, ZÁBLESKOVÉ: UN čísla 0049, 0050
Předměty sestávají z pouzdra, zápalky a zábleskové slože. Všechny součásti jsou sestaveny do jednoho celku připraveného ke střelbě.
NÁBOJKY, PRO ROPNÉ VRTY: UN čísla 0277, 0278
Předměty, sestávají z tenkého pouzdra z lepenky, kovu nebo jiného materiálu, které obsahují pouze bezdýmný prach a slouží k vystřelování tvrzených střel k prorážení pažení ropných vrtů.
POZNÁMKA: Následující předměty nespadají pod toto pojmenování: NÁLOŽE KUMULATIVNÍ Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.
NÁBOJNICE, PRÁZDNÉ, SE ZÁPALKOU: UN čísla 0055, 0379
Předměty, sestávající z nábojnice z kovu, plastu nebo jiného nehořlavého materiálu, jejichž jedinou výbušnou součástí je zápalka nebo zápalkový šroub.
NÁBOJNICE, SPALITELNÉ, PRÁZDNÉ, BEZ ZÁPALKY: UN čísla 0446, 0444
Předměty sestávající z nábojnice, která je z části nebo celá zhotovena z nitrocelulózy.
NÁLOŽE, DESTRUKČNÍ: UN číslo 0048
Předměty, sestávající z pouzdra z lepenky, plastu, kovu nebo jiného materiálu, které obsahuje náplň z detonující výbušniny. Neobsahují roznětné prostředky, nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
POZNÁMKA: Následující předměty nespadají pod tento pojem: PUMY, MINY, STŘELY, atd. Tyto jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.
NÁLOŽE, KUMULATIVNÍ, bez rozbušky: UN čísla 0059, 0439, 0440, 0441
Předměty sestávající z pouzdra obsahujícího nálož detonující výbušniny s dutinou, která je vyložena tuhým materiálem. Předměty jsou určeny k vyvolání mohutného usměrněného průrazného efektu.
NÁLOŽE, KUMULATIVNÍ, OHEBNÉ, LINEÁRNÍ: UN čísla 0237, 0288
Předměty sestávající z duše z detonující výbušniny tvarované do „V“ oplášťované pružnou hmotou.
NÁLOŽE POČINOVÉ, bez rozbušky: UN čísla 0042, 0283
Předměty sestávají z nálože výbušniny schopné detonace, bez roznětného prostředku. Jsou určeny k zesílení počinového účinku rozbušky nebo bleskovice.
NÁLOŽE POČINOVÉ, S ROZBUŠKOU: UN čísla 0225, 0268
Předměty sestávají z nálože výbušniny schopné detonace a roznětného prostředku. Jsou určeny k zesílení počinového účinku rozbušky nebo bleskovice.
NÁLOŽE, HLUBINNÉ:UN číslo 0056
Předměty sestávající z nálože výbušniny schopné detonace, umístěné v sudu nebo ve střele, bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě pojistná zařízení. Předměty jsou určeny k detonaci pod vodou.
NÁLOŽE TRHACÍ S PLASTICKÝM POJIVEM: UN čísla 0457, 0458, 0459, 0460
Předměty, sestávající z nálože specifického tvaru bez pouzdra, vyrobené z trhaviny s plastickým pojivém. Neobsahují roznětné prostředky. Používají se jako součást munice jako jsou bojové hlavice.
NÁLOŽE, VÝBUŠNÉ, PRŮMYSLOVÉ, bez rozbušky: UN čísla 0442, 0443, 0444, 0445
Předměty sestávající z nálože výbušniny schopné detonace, bez roznětného prostředku. Používají se ke svařování, plátování a tvarování výbuchem nebo pro jiné metalurgické procesy.
NÁBOJKY PRO TECHNICKÉ ÚČELY: UN čísla 0275, 0276, 0323, 0381
Předměty jsou určeny k vyvolání mechanických účinků. Sestávají z pouzdra s náloží z deflagrující výbušniny a roznětného prostředku. Plynné produkty deflagrace slouží k nafukování, k podélnému nebo rotačnímu pohybu nebo k aktivaci funkce přepážek, ventilů nebo spínačů nebo k vystřelování upevňovacích prvků nebo hasicích prostředků.
NÁLOŽKY PŘÍDAVNÉ, VÝBUŠNÉ: UN číslo 0060
Předměty sestávající z malé odnímatelné počinové náložky umístěné v dutině střely mezi zapalovačem a trhací náplní.
NAPÍNAČE BEZPEČNOSTNÍCH PÁSŮ, nebo PLYNOVÉ GENERÁTORY AIRBAGŮ, nebo MODULY AIRBAGŮ: UN číslo 0503
Předměty, obsahující pyrotechnické látky, které jsou použity v záchranných prostředcích; v automobilových nafukovacích vacích nebo bezpečnostních pásech
NÁPLNĚ HNACÍ: UN čísla 0271,0272, 0415, 0491
Předměty sestávající z hnací náplně, v jakékoliv fyzikální formě, s pláštěm nebo bez pláště. Slouží jako součást raketových motorů nebo ke snížení odporu vzduchu u střel.
NÁPLNĚ HNACÍ, PRO DĚLA: UN čísla 0242, 0279, 0414
Hnací náplně, v jakékoli fyzikální formě, pro dělenou dělostřeleckou munici.
NÝTY, VÝBUŠNÉ: UN číslo 0174
Předměty sestávající z malé náplně výbušniny uvnitř kovového nýtu.
OKTOLIT (OKTOL) suchý, nebo vlhčený méně než 15 % (hmot.) vody: UN číslo: 0266
Látka sestávající z těsné směsi 1,3,5,7-tetranitro-1,3,5,7-tetrazacyklooktanu (HMX) a trinitrotoluenu (TNT).
OKTONAL: UN číslo 0496
Látka sestávající z těsné směsi 1,3,5,7-tetranitro-1,3,5,7-tetrazacyklooktanu, trinitrotoluenu(TNT) a hliníku.
PENTOLIT, suchý nebo vlhčený méně než 15 % (hmot), vody: UN číslo 0151
Látka sestává z těsné směsi pentaeritritoltetranitratu (PETN) a trinitrotoluenu (TNT).
PLYNOVÉ GENERÁTORY AIRBAGŮ, nebo MODULY AIRBAGŮ, nebo NAPÍNAČE BEZPEČNOSTNÍCH PÁSŮ: UN - číslo 0503
Předměty, obsahující pyrotechnické látky, které se používají v automobilech jako součásti záchranných prostředků, jako jsou airbagy nebo bezpečnostní pásy.
POHONNÁ HMOTA, KAPALNÁ: UN čísla 0495, 0497
Látka, sestávající z deflagrující kapalné výbušniny, která se používá k reaktivnímu pohonu.
POHONNÁ HMOTA, TUHÁ: UN čísla 0498, 0499, 0501
Látka, sestávající z deflagrující pevné výbušniny, která se používá k reaktivnímu pohonu.
PRACH BEZDÝMNÝ: UN čísla 0160, 0161,0509
Látka, s obsahem nitrocelulózy jako hlavní složkou, která se používá jako pohonná hmota. Tento pojem zahrnuje jednosložkové bezdýmné prachy (samotná nitrocelulóza (NC)), dvousložkové bezdýmné prachy (jako NC s nitroglycerinem (NG)) a trojsložkové bezdýmné prachy (jako NC/NG/nitroguanidin).
POZNÁMKA: Bezdýmný prach litý, lisovaný nebo balený v pytlících je uveden pod pojmem NÁPLNĚ HNACÍ PRO DĚLA nebo SLOŽE HNACÍ.
PRACH ČERNÝ, LISOVANÝ nebo PRACH ČERNÝ, V PELETÁCH: UN číslo 0028
Látka sestávající z tvarovaného černého prachu.
PRACH ČERNÝ, zrnitý nebo moučkový: UN číslo 0027
Látka sestávající z těsné směsi dřevěného uhlí nebo jiného zdroje uhlíku a dusičnanu draselného nebo dusičnanu sodného se sírou nebo bez ní.
PRACHOVINA SUROVÁ, VLHČENÁ, nejméně 17 % (hmot.) alkoholu: UN číslo 0433
PRACHOVINA SUROVÁ, VLHČENÁ, nejméně 25 % (hmot.) vody: UN číslo 0159
Látka sestávající z nitrocelulózy a nejvýše 60 % nitroglycerínu nebo jiné kapalné organické nitrolátky nebo jejich směsi.
PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, DÝMOVÉ: UN čísla 0196, 0197, 0313, 0487, 0507
Předměty, které obsahují pyrotechnické látky a vyvíjejí dým. Mohou také obsahovat zařízení k vysílání akustických signálů.
PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ RUČNÍ: UN čísla 0191,037
Přenosné prostředky, které obsahují pyrotechnické látky, a které vydávají visuální signály nebo výstražná znamení. Pod toto pojmenování spadají také malé světlice, jako dálniční světlice, železniční světlice nebo malé světlice pro lodě v tísni.
PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, TÍSŇOVÉ, lodní: UN čísla 0194, 0195, 0505, 0506
Předměty, které obsahují pyrotechnické látky a jsou určeny k vytváření signálů ve formě zvukového efektu, plamene nebo dýmu nebo kombinace těchto efektů.
PŘEDMĚTY, PYROFORICKÉ: UN číslo 0380
Předměty obsahující pyroforní látku, která je ve styku se vzduchem schopná samovznícení a výbušnou látku nebo složku. Toto pojmenování nezahrnuje předměty obsahující bílý fosfor.
PŘEDMĚTY PYROTECHNICKÉ, pro technické účely: UN čísla 0428, 0429, 0430, 0431,0432
Předměty, které obsahují pyrotechnické látky. Jsou používány pro technické účely, jako je vývin tepla, vývin plynu nebo pro divadelní efekty a pod.
POZNÁMKA: Následují předměty nespadají pod toto pojmenování: všechny druhy munice; zařízení uvolňovací, výbušná; výrobky zábavné pyrotechniky; třaskavky, železniční; světlice, pozemní; světlice, letecké; náboje, signální; řezačky, kabelů, výbušné; prostředky, signální, ruční; prostředky, signální, dýmové; prostředky signální, tísňové; nýty, výbušné. Tyto předměty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť
PUMY, S HOŘLAVOU KAPALINOU, s trhací náplní: UN čísla 0399, 0400
Předměty, které jsou shazovány z letadel. Sestávají z nádržky obsahující hořlavou kapalinu a trhací nálože.
PUMY, s trhací náplní: UN čísla 0033, 0291
Výbušné předměty, které jsou shazovány z letadel. Obsahují roznětné prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
PUMY, s trhací náplní: UN čísla 0034, 0035
Výbušné předměty, které jsou shazovány z letadel, Buď neobsahují roznětné prostředky, nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
PUMY, ZÁBLESKOVÉ: UN číslo 0037
Výbušné předměty, které jsou shazovány z letadel pro dosažení krátkodobě působícího intensivního osvětlení pro fotografické účely. Obsahují nálož detonující výbušniny s roznětnými prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
PUMY, ZÁBLESKOVÉ: UN číslo 0038
Výbušné předměty, které jsou shazovány z letadel pro dosažení krátkodobě působícího intensivního osvětlení pro fotografické účely. Obsahují nálož detonující výbušniny bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
PUMY, ZÁBLESKOVÉ: UN číslo 0039, 0299
Výbušné předměty, které jsou shazovány z letadel pro dosažení krátkodobě působícího intensivního osvětlení pro fotografické účely. Obsahují zábleskovou slož.
PŘEDMĚTY, VÝBUŠNÉ, VELMI NECITLIVÉ (EEI): UN číslo 0486
Předměty, které obsahují jen zvlášť necitlivé detonující látky (EIDS), které při normálních přepravních podmínkách vykazují jen nepatrnou pravděpodobnost náhodného roznětu nebo přenosu detonace a obstály ve zkušební sérii 7 dle Příručky zkoušek a kritérií.
RAKETOVÉ MOTORY: UN čísla 0186, 0280, 0281
Předměty sestávající z výbušniny, obvykle tuhé pohonné hmoty, která je umístněna ve válci opatřeném jednou nebo více tryskami. Jsou určeny k pohonu raket nebo řízených střel.
RAKETOVÉ MOTORY S HYPERGOLY, s nebo bez výmetné náplně: UN čísla 0250, 0322
Předměty sestávající z válce s jednou nebo více tryskami, který obsahuje hypergolickou pohonnou látku. Jsou určeny k pohonu raket nebo řízených střel.
RAKETOVÉ MOTORY S KAPALNÝM PALIVEM: UN čísla 0395, 0396
Předměty sestávající z válce s jednou nebo více tryskami, který obsahuje kapalné palivo. Jsou určeny k pohonu raket nebo řízených střel.
RAKETY s inertní hlavicí UN čísla: 0183, 0502
Předměty sestávající z raketového motoru a nevýbušné hlavice. Toto pojmenování zahrnuje také řízené střely.
RAKETY, S KAPALNÝM PALIVEM s trhací náplní: UN čísla 0397, 0398
Předměty, sestávající z kapalného paliva a válce opatřeného jednou nebo více tryskami,ke kterým je připevněna bojová hlavice. Toto pojmenování zahrnuje také řízené střely.
RAKETY, s trhací náplní: UN čísla 0180, 0295
Předměty sestávající z raketového motoru a bojové hlavice s roznětnými prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.Toto pojmenování zahrnuje také řízené střely.
RAKETY, s trhací náplní: UN čísla 0181,0182
Předměty sestávající z raketového motoru a bojové hlavice bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Toto pojmenování zahrnuje také řízené střely.
RAKETY, s výmetnou náplní: UN čísla 0436, 0437, 0438
Předměty sestávající z raketového motoru a náložky sloužící k výmětu užitečného nákladu z hlavice rakety. Toto pojmenování zahrnuje také řízené střely.
RAKETY, TAHAČE LAN: UN čísla 0238, 0240, 0453
Předměty sestávající z raketového motoru, které jsou určeny k roztahování lan.
ROZBUŠKOVÉ SESTAVY, NEELEKTRICKÉ, pro trhací práce: UN čísla 0360, 0361,0500
Neelektrické rozbušky opatřené prostředky, kterými jsou uváděny v činnost jako jsou zápalnice, bleskovice, mikrobleskovice a detonační trubice. Mohou být mžikové nebo časované. Pod toto pojmenování spadají detonační zařízení s bleskovicí.
ROZBUŠKY, ELEKTRICKÉ pro trhací práce: UN čísla 0030, 0255, 0456
Předměty, které jsou určeny zejména k počinu průmyslových trhavin. Rozbušky mohou být mžikové i časované. Elektrické rozbušky se uvádějí v činnost elektrickým proudem.
ROZBUŠKY, NEELEKTRICKÉ pro trhací práce: UN čísla 0029,00267, 0455
Předměty, které jsou určeny zejména k počinu průmyslových trhavin. Rozbušky mohou být mžikové i časované. Neelektrické rozbušky se uvádějí v činnost zápalnicí, bleskovicí, mikrobleskovicí, detonační trubicí nebo jinými roznětnými prostředky. Pod toto pojmenování spadají detonační zařízení bez bleskovice.
ROZBUŠKY, PRO MUNICI: UN 0073,00364, 0365, 0366.
Předměty sestávající z malého kovového nebo plastového pouzdra, které obsahuje výbušniny jako azid olovnatý, PETN nebo směs výbušnin. Jsou určeny k počinu detonačních zařízení.
ROZRUŠOVACÍ ZAŘÍZENÍ, VÝBUŠNÁ, pro ropné vrty, bez rozbušky: UN číslo 0099
Předměty sestávající z trhavinové nálože v pouzdře, bez roznětného prostředku. Používají se k rozrušení horniny v okolí vrtného otvoru, pro usnadnění výtoku ropy z horniny.
ŘEZAČKY KABELŮ, VÝBUŠNÉ: UN číslo 0070
Předměty sestávající ze zařízení s nožovým ostřím, které je vymršťováno malou náloží deflagrační výbušniny na kovadlinu.
SLOŽ PYROTECHNICKÁ, ZÁBLESKOVÁ: UN čísla 0094, 0305
Pyrotechnická slož, která po zážehu produkuje intenzivní světlo.
SOUČÁSTI ROZNÉTNÝCH ŘETÉZCŮ, J.N.: UN čísla 0382, 0383, 0384, 0461
Předměty, obsahující výbušninu, určené k přenosu detonace nebo deflagrace v zapalovačích munice.
STOPINA: UN číslo 0101
Předmět sestávající z bavlněných vláken obalených jemně zrněným černým prachem. Hoří vnějším plamenem a používá se k zážehu pyrotechnických předmětů atd. Může být uzavřená v papírové trubici pro získání okamžitého efektu.
STOPOVKY PRO MUNICI: UN čísla 0212, 0306
Uzavřené předměty, které obsahují pyrotechnické látky. Slouží k zviditelnění dráhy letu střely.
STŘELY, inertní se stopovkou: UN čísla 0345, 0424, 0425
Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní, pušek nebo jiných malorážových střelných zbraní.
STŘELY, s trhací náplní: UN čísla 0167, 0324
Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní. Obsahují roznětné prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
STŘELY, s trhací náplní: UN čísla 0168, 0169, 0344
Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní. Neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
STŘELY, s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní: UN čísla 0346, 0347
Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní. Střely neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Používají se k rozhozu značkovacího barviva nebo jiných nevýbušných látek
STŘELY, s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní: UN čísla 0426, 0427
Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní. Střely obsahují roznětné prostředky, které nemají nejméně dvě účinná pojistná zařízení. Používají se k rozhozu značkovacího barviva nebo jiných nevýbušných látek.
STŘELY, s trhavou náložkou nebo výmetnou náplní: UN čísla 0434, 0435
Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní, pušek nebo jiných malorážových střelných zbraní. Používají se k rozhozu značkovacího barviva nebo jiných nevýbušných látek.
SVĚTLICE, LETECKÉ: UN čísla 0093, 0403, 0404, 0420, 0421
Předměty, obsahující pyrotechnické látky, které jsou určeny ke shazování z letadel. Používají se k osvětlovacím, identifikačním, signálním nebo varovným účelům.
SVĚTLICE, POZEMNÍ: UN čísla 0092, 0418, 0419
Předměty, obsahující pyrotechnické látky, které jsou určeny k používání na zemi. Používají se k osvětlovacím, identifikačním, signálním nebo varovným účelům.
TORPÉDA, S KAPALNÝM PALIVEM, s nebo bez trhací nálože: UN číslo 0449
Předměty sestávající z kapalného výbušného pohonného systému k pohonu torpéda ve vodě, s nebo bez bojové hlavice; nebo předměty sestávající z kapalného nevýbušného pohonného systému k pohonu torpéda ve vodě a z bojové hlavice.
TORPÉDA,S KAPALNÝM PALIVEM s inertní hlavicí: UN číslo 0450
Předměty sestávající z kapalného výbušného pohonného systému k pohonu torpéda ve vodě a z inertní hlavice.
TORPÉDA, s trhací náplní: UN číslo 0329
Předměty sestávající z výbušného pohonného systému k pohonu torpéda ve vodě a z bojové hlavice. Bojová hlavice neobsahuje roznětné prostředky nebo obsahuje roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
TORPÉDA, s trhací náplní: UN číslo 0330
Předměty sestávající z výbušného nebo nevýbušného pohonného systému, k pohonu torpéda ve vodě a z bojové hlavice. Bojová hlavice obsahuje roznětné prostředky, které mají méně než dvě účinná pojistná zařízení.
TORPÉDA, s trhací náplní: UN číslo 0451
Předměty sestávající z nevýbušného pohonného systému, k pohonu torpéda ve vodě a z bojové hlavice. Bojová hlavice neobsahuje roznětné prostředky nebo obsahuje roznětné prostředky, které mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
TRHAVÉ NÁLOŽKY, výbušné:UN číslo 0043
Předměty, sestávající z malé náložky výbušniny. Slouží k roztržení pláště střel nebo jiné munice, aby se mohla rozptýlit jejich náplň.
TRHAVINA, TYP A: UN číslo 0081
Látky sestávající z kapalných nitroesterů, takových jako nitroglycerin nebo směsi takových látek. Obsahují kromě toho jednu nebo více těchto složek: nitrocelulózu, dusičnan amonný nebo jiné anorganické dusičnany, aromatické nitrosloučeniny nebo hořlavé látky, jako dřevěnou moučku nebo hliníkový prášek. Kromě toho mohou obsahovat inertní součásti, jako je křemelina a přísady, jako barviva a stabilizátory. Trhaviny mají konzistenci práškovou, želatinovou, plastickou nebo poloplastickou. Pod toto pojmenování spadají také dynamity, trhací želatiny, želatinové dynamity.
TRHAVINA, TYP B: UN čísla 0082, 0331
Látky sestávající ze
(a)
směsi dusičnanu amonného nebo jiných anorganických dusičnanů s výbušninami takovými jako trinitrotoluen (TNT), mohou také obsahovat jiné látky, jako dřevěnou moučku a hliníkový prášek; nebo
(b)
směsi z dusičnanu amonného nebo jiných anorganických dusičnanů s jinými hořlavými, nevýbušnými látkami. V obou případech mohou trhaviny obsahovat inertní součásti, jako křemelinu a přísady, jako barviva a stabilizátory. Tyto trhaviny nesmějí obsahovat nitroglycerin nebo podobné kapalné nitroestery nebo chlorečnany.
TRHAVINA, TYP C: UN číslo 0083
Látky sestávající ze směsi chlorečnanu draselného nebo chlorečnanu sodného nebo chloristanu draselného nebo chloristanu sodného nebo chloristanu amonného a organických nitrosloučenin nebo hořlavých látek, jako dřevěná moučka, hliníkový prášek nebo uhlovodíky. Látky mohou kromě toho obsahovat inertní součásti jako křemelinu a přísady jako barviva a stabilizátory. Tyto trhaviny nesmějí obsahovat nitroglycerin nebo podobné kapalné nitroestery.
TRHAVINA, TYP D: UN číslo 0084
Látky sestávající ze směsi organických nitrosloučenin a hořlavých látek, jako uhlovodíků a hliníkového prášku. Látky mohou obsahovat inertní součásti jako křemelinu a přísady jako barviva a stabilizátory. Tyto trhaviny nesmějí obsahovat nitroglycerin nebo podobné kapalné nitroestery, chlorečnany a dusičnan amonný. Pod toto pojmenování spadají plastické trhaviny.
TRHAVINA, TYP E: UN čísla 0241,0332
Látky sestávající z vody, jako hlavní součásti a vysokého podílu dusičnanu amonného nebo jiných oxidačních prostředků, které mohou být v roztoku. Ostatními součástmi mohou být nitrosloučeniny jako trinitrotoluen, uhlovodíky nebo hliníkový prášek. Mohou obsahovat inertní součásti, jako křemelinu a přísady, jako barviva a stabilizátory. Pod toto pojmenování spadají emulzní trhaviny, trhaviny typu „slurry“ a „vodní gely“.
TRITONAL: UN číslo 0390
Látka sestává ze směsi trinitrotoluenu (TNT) a hliníku.
TŘASKAVKY, ŽELEZNIČNÍ: UN čísla 0192, 0193, 0492, 0493
Předměty, obsahující pyrotechnickou látku, které při nárazu vybuchují se silným zvukovým efektem. Předměty jsou určeny k umístnění na železničních kolejích.
VÝROBKY ZÁBAVNÉ PYROTECHNIKY: UN čísla 0333, 0334, 0335, 0336, 0337
Pyrotechnické předměty určené pro zábavné účely.
VZORKY, VÝBUŠNÉ, kromě třaskavin: UN číslo 0190
Nové nebo již existující výbušné látky nebo předměty, které dosud nejsou přiřazeny k žádnému pojmenování v kapitole 3.2, Tabulce A, které jsou přepravovány v malém množství v souladu s pokyny příslušného orgánu mimo jiné k pokusným, klasifikačním, výzkumným a vývojovým účelům, za účelem kontroly jakosti nebo jako obchodní vzorek.
POZNÁMKA: Výbušné látky nebo předměty, které již jsou jmenovitě uvedené v kapitole 3.2, tabulce A, pod tento pojem nespadají.
ZÁPALKOVÉ ŠROUBY: UN čísla 0319, 0320, 0376
Předměty sestávající ze zápalky pro zážeh a přídavné náplně deflagrující výbušniny, jako je černý prach. Používají se k zážehu hnací náplně v nábojnicích pro děla atd.
ZÁPALKY, KALÍŠKOVĚ: UN čísla 0044, 0377, 0378
Předměty sestávající se z kovových nebo plastových kalíšků, které obsahují malé množství třaskavé slože, která se snadno zažehuje úderem. Slouží jako zážehový prostředek v malorážových nábojích a v nárazových zápalkách hnacích náplní.
ZÁPALNICE: UN číslo 0066
Předmět, který se buď sestává z textilních vláken obalených černým prachem nebo jinou rychle hořící pyrotechnickou složí a z pružného ochranného povlaku nebo z duše z černého prachu opředené pružnými textilními vlákny. Předmět hoří podélně otevřeným plamenem a slouží k přenosu zážehu z jednoho zařízení k náloži nebo k zažehovači.
ZÁPALNICE, BEZPEČNOSTNÍ: UN číslo 0105
Předmět, sestávající z duše z jemnozrnného černého prachu, která je omotaná ohebným textilním vláknem. Je opatřený jedním nebo více ochrannými obaly a po zažehnutí hoří stanovenou rychlostí bez jakéhokoliv vnějšího výbušného účinku.
ZÁPALNICE, trubičková, s kovovým pláštěm: UN číslo 0103
Předmět sestávající z kovové trubičky s duší z deflagrující výbušniny.
ZAPALOVAČE, DETONAČNÍ: UN čísla 0106, 0107, 0257, 0367
Předměty, s výbušnými díly, určené k vyvolání detonace v munici. Obsahují mechanické, elektrické, chemické nebo hydrostatické zařízení k vyvolání detonace. Obvykle obsahují pojistná zařízení.
ZAPALOVAČE, DETONAČNÍ s pojistným zařízením: UN čísla 0408, 0409, 0410
Předměty, s výbušnými díly, určené k vyvolání detonace v munici. Obsahují mechanické, elektrické, chemické nebo hydrostatické zařízení k vyvolání detonace. Detonační zapalovače musí obsahovat nejméně dvě účinná pojistná zařízení.
ZAPALOVAČE, ZÁŽEHOVÉ: UN čísla 0316, 0317, 0368
Předměty, s třaskavými složemi, určené k vyvolání deflagrace v munici. Obsahují mechanické, elektrické, chemické nebo hydrostatické zařízení k vyvolání deflagrace. Obvykle obsahují pojistná zařízení.
ZAŘÍZENÍ, AKTIVOVATELNÁ VODOU, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní: UN čísla 0248, 0249
Předměty, jejichž funkce je závislá na fyzikálně-chemické reakci jejich složek s vodou.
ZAŘÍZENÍ UVOLŇOVACÍ, VÝBUŠNÁ: UN číslo 0173
Předměty sestávající z malé výbušné náložky s roznětným prostředkem a tyče nebo spojovacího dílu. Přeražením tyče nebo spojovacího dílu se zařízení uvede rychle v činnost.
ZAŽEHOVAČE: UN čísla 0121,0314, 0315, 0454
Předměty, které obsahují jednu nebo více výbušných látek, které jsou určeny k vyvolaní deflagrace ve výbušných zařízeních. Do činnosti mohou být uváděny chemicky, elektricky nebo mechanicky.
POZNÁMKA: Následující předměty nespadají pod tento pojem:ZÁPALNICE, ZÁPALNICE trubičková; ZÁPALNICE BEZPEČNOSTNÍ; ZÁPALKY KALÍŠKOVÉ; STOPINA; ZÁPALKOVÉ ŠROUBY; ZAŽEHOVAČE ZÁPALNIC. Tyto jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.
ZAŽEHOVAČE ZÁPALNIC: UN číslo 0131
Předměty různé konstrukce, které se uvádějí v činnost třením, úderem nebo elektricky a které slouží k zažehnutí zápalnice.
2.2.1.2
Látky a předměty nepřipuštěné k přepravě
2.2.1.2.1
Výbušné látky, které vykazují podle kritérií Příručky zkoušek a kritérií nepřípustně vysokou citlivost, nebo u kterých může nastat samovolná reakce, jakož i výbušné látky a předměty, které nemohou být přiřazeny k pojmenování nebo J.N položce uvedených v tabulce A, kapitoly 3.2, nejsou připuštěny k přepravě.
2.2.1.2.2
Látky skupiny snášenlivosti A (1.1 A UN - čísel 0074, 0113, 0114, 0129, 0130, 0135, 0224, 0473) nejsou připuštěny k železniční přepravě.
Předměty skupiny snášenlivosti K (1.2 K UN číslo 0020 a 1.3 K UN číslo 0021) nejsou připuštěny k přepravě.
2.2.1.3
Seznam hromadných položek
Klasifikační kód (viz odstavec 2.2.1.1.4)UN čísloPojmenování látek nebo předmětů
1.1 A0473LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N. (nepřipuštěné k železniční přepravě, viz odstavec 2.2.1.2.2)
1.1 B0461SOUČÁSTI, ROZNĚTNÉ SYSTÉMY, J.N.
1.1. C0474LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0497POHONNÁ HMOTA, KAPALNÁ
0498POHONNÁ HMOTA TUHÁ
0462PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N..
1.1 D0475LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0463PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.1 E0464PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.1 F0465PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.1 G0476LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.1 L0357LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0354PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.2 B0382SOUČÁSTI ROZNĚTNÝCH ŘETĚZCŮ, J.N.
1.2 C0466PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.2 D0467PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.2 E0468PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.2 F0469PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.2 L0358VÝBUŠNÉ LÁTKY, J.N.
0248ZAŘÍZENÍ, AKTIVOVATELNÁ VODOU, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní
0355PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.3 C0132DEFLAGRUJÍCÍ KOVOVÉ SOLI AROMATICKÝCH NITROSLOUČENIN, J.N.
0477LÁTKY VÝBUŠNÉ J.N.
0495POHONNÁ HMOTA, KAPALNÁ
0499POHONNÁ HMOTA TUHÁ
0470PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.3 G0478LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.3 L0359LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0249ZAŘÍZENÍ, AKTIVOVATELNÁ VODOU, s trhavou náložkou, výmetnou nebo hnací náplní
0356PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.4 B0350PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
0383SOUČÁSTI ROZNĚTNÝCH ŘETĚZCŮ, J.N.
1.4 C0479LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0501POHONNÁ HMOTA TUHÁ
0351PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
1.4 D0480LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0352PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
1.4 E0471PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
1.4 F0472PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
1.4 G0485LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0353PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
1.4 S0481LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0349PŘEDMĚTY VÝBUŠNÉ, J.N
0384SOUČÁSTI, ROZNĚTNÉ SYSTÉMY, J.N.
1.5 D0482VÝBUŠNÉ LÁTKY, VELMI NECITLIVÉ (EVI), J.N.
1.6 N0486PŘEDMĚTY, VÝBUŠNÉ, VELMI NECITLIVÉ (EEI)
0190VZORKY, VÝBUŠNÉ, jiné než třaskaviny
POZNÁMKA: Podtřída a skupina snášenlivosti musí být určeny příslušným orgánem v souladu s ustanoveními v odstavci 2.2.1.1.4
2.2.2
Třída 2 Plyny
2.2.2.1
Kritéria
2.2.2.1.1
Název třídy 2 zahrnuje čisté plyny, směsi plynů, směsi jednoho nebo více plynů s jednou nebo více jinými látkami, jakož i předměty, které takové látky obsahují.
Plyny jsou látky, které:
(a)
při 50 °C mají tenzi par vyšší než 300 kPa (3 bary), nebo
(b)
při 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa jsou zcela plynné.
POZNÁMKA 1: UN 1052 FLUOROVODÍK je však látkou třídy 8.
POZNÁMKA 2: Čistý plyn smí obsahovat jiné složky, které pocházejí z výrobního procesu nebo které jsou přidávány, aby zachovaly stabilitu výrobku za předpokladu, že koncentrace těchto složek nemění zatřídění nebo přepravní podmínky, jako stupeň plnění, plnicí tlak nebo zkušební tlak.
POZNÁMKA 3: J.N. položky v pododdíle 2.2.2.3 mohou zahrnovat čisté plyny, jakož i směsi plynů.
2.2.2.1.2
Látky a předměty třídy 2 jsou rozděleny následovně:
1.
Stlačený plyn: plyn, který, je-li naplněn pod tlakem pro přepravu, je zcela plynný při teplotě – 50 °C; tato kategorie zahrnuje všechny plyny s kritickou teplotou – 50 °C nebo nižší;
2.
Zkapalněný plyn: plyn, který, je-li naplněn pod tlakem pro přepravu, je částečně kapalný při teplotách nad – 50 °C. Rozlišuje se:
Vysokotlaký zkapalněný plyn: plyn s kritickou teplotou nad – 50 °C a nejvýše + 65 °C; a
Nízkotlaký zkapalněný plyn: plyn s kritickou teplotou nad + 65 °C;
3.
Hluboce zchlazený zkapalněný plyn: plyn, který, je-li naplněn pro přepravu, je částečně zkapalněn v důsledku své nízké teploty;
4.
Rozpuštěný plyn: plyn, který, je-li naplněn pod tlakem pro přepravu, je rozpuštěn v kapalném rozpouštědle;
5.
Aerosoly a malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše);
6.
Jiné předměty obsahující plyn pod tlakem;
7.
Plyny, které nejsou pod tlakem, podléhající zvláštním předpisům (vzorky plynů).
2.2.2.1.3
Látky a předměty (kromě aerosolů) třídy 2 jsou podle svých nebezpečných vlastností přiřazeny k jedné z následujících skupin:
Adusivé
Opodporující hoření
Fhořlavé
Ttoxické
TFtoxické, hořlavé
TCtoxické, žíravé
TOtoxické, podporující hoření
TFCtoxické, hořlavé, žíravé
TOCtoxické, podporující hoření, žíravé.
Jestliže podle těchto kritérií mají plyny nebo směsi plynů nebezpečné vlastnosti, které lze přiřadit více než jedné skupině, mají skupiny označené písmenem T přednost před všemi ostatními skupinami. Skupiny označené písmenem F mají přednost před skupinami označenými písmeny A nebo O.
POZNÁMKA 1: Ve Vzorových předpisech OSN, v IMDG Code a v Technických instrukcích ICAO jsou plyny zařazovány na základě svého hlavního nebezpečí do jedné z následující tří podtříd:
Podtřída 2.1: Hořlavé plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmenem F)
Podtřída 2.2: Nehořlavé, netoxické plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmeny A nebo O)
Podtřída 2.3: Toxické plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmeny T, tzn. T, TF, TC, TO, TFC a TOC)
POZNÁMKA 2: Malé nádobky obsahující plyn (UN číslo 2037) musí být přiřazeny dle nebezpečí plynoucího z jejich obsahu ke skupinám A až TOC. K aerosolům (UN číslo 1950) viz odstavec 2.2.2.1.6.
POZNÁMKA 3: Žíravé plyny se považují za toxické, a proto se zařazují do skupiny TC, TFC nebo TOC.
2.2.2.1.4
Pokud v kapitole 3.2, tabulce A jmenovitě uvedená směs třídy 2 odpovídá různým kritériím uvedeným v odstavcích 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.5, je třeba tuto směs zařadit dle těchto kritérií a přiřadit ji k vhodné J.N. položce.
2.2.2.1.5
Látky a předměty (kromě aerosolů) třídy 2 jmenovitě neuvedené v kapitole 3.2, tabulce A je třeba přiřadit podle odstavců 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.3 k hromadné položce uvedené v pododdíle 2.2.2.3. Platí následující kritéria:
Dusivé plyny
Plyny nepodporující hoření, nehořlavé a netoxické, které zřeďují nebo vypuzují kyslík, který je za normálních podmínek přítomen v ovzduší.
Hořlavé plyny
Plyny, které při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa:
(a)
jsou zápalné ve směsi s nejvýše 13 % obj. plynu se vzduchem, nebo
(b)
mají rozsah hořlavosti se vzduchem nejméně 12 procentních bodů bez ohledu na spodní mez hořlavosti.
Hořlavost musí být stanovena za pomoci zkoušek nebo výpočtů dle metod schválených ISO (viz normu ISO 10156:1996).
Pokud jsou pro použití těchto metod k dispozici pouze nedostatečné údaje, mohou být použity rovnocenné metody zkoušek, pokud jsou uznány příslušným orgánem země původu.
Není-li země původu smluvním státem RID, musí být tyto metody uznány příslušným orgánem prvního smluvního státu RID, který přijde do styku se zásilkou.
Plyny podporující hoření
Plyny, které mohou obecně přívodem kyslíku způsobit nebo podpořit hoření jiných látek účinněji než vzduch. Jsou to čisté plyny nebo směsi plynů s oxidační mohutností větší než 23,5 %, určenou metodou uvedenou v ISO 10156:1996 nebo ISO 10156-2:2005.
Toxické plyny
POZNÁMKA: Plyny, které kvůli své žíravosti částečně nebo úplně odpovídají kritériím pro toxicitu, musí být zařazeny jako toxické. K možnému vedlejšímu nebezpečí žíravosti, viz také kritéria pod nadpisem „Žíravé plyny“.
Plyny:
(a)
o nichž je známo, že mají takový toxický nebo žíravý účinek na člověka, že představují nebezpečí pro jeho zdraví; nebo
(b)
o kterých se předpokládá, že mají toxický nebo žíravý účinek na člověka, protože při zkouškách podle pododdílu 2.2.61.1 vykazují hodnotu LC50 pro akutní toxicitu nejvýše 5000 ml/m3 (ppm).
Pro zařazení směsí plynů (včetně par z látek jiných tříd) může být použit následující vzorec:
LC50toxická (směs)=i=1nfiTi
kde:
fi = molární zlomek i-té části směsi.
Ti = index toxicity i - té části směsi.
Hodnota Ti odpovídá hodnotě LC50 dle P200 pododdílu 4.1.4.1. Pokud hodnota LC50 není v P200 pododdílu 4.1.4.1 uvedena, je třeba použít hodnotu LC50, která je uvedena ve vědecké literatuře.
Pokud hodnota LC50 není známa, vypočítá se index toxicity na základě nejnižší hodnoty LC50 látek s podobnými fyziologickými a chemickými účinky, nebo, je-li to jediná možnost, na základě pokusů.
Žíravé plyny
Plyny nebo směsi plynů, které kvůli svým žíravým účinkům zcela odpovídají kritériím pro toxicitu, je třeba zařadit jako toxické s vedlejším nebezpečím žíravosti.
Směs plynů, která je z důvodu svých kombinovaných účinků žíravosti a toxicity považována za toxickou, představuje vedlejší nebezpečí žíravosti, jestliže je z lidské zkušenosti známo, že je směs škodlivá pro kůži, oči nebo sliznice, nebo je-li hodnota LC50 žíravých částí směsi při výpočtu podle následujícího vzorce nejvýše 5000 ml/m3 (ppm):
LC50žíravá (směs)=1i=1nfCiTCi
kde:
fCi = molární zlomek i- té žíravé části směsi.
TCi = index toxicity i- té žíravé části směsi.
Hodnota TCi odpovídá hodnotě LC50 dle P200 pododdílu 4.1.4.1. Pokud hodnota LC50 není v P200 pododdílu 4.1.4.1 uvedena, je třeba použít hodnotu LC50, která je uvedena ve vědecké literatuře.
Pokud hodnota LC50 není známa, vypočítá se index toxicity na základě nejnižší hodnoty LC50 látek s podobnými fyziologickými a chemickými účinky, nebo, je-li to jediná možnost, na základě pokusů.
2.2.2.1.6
Aerosoly
Aerosoly (UN číslo 1950) se přiřazují k jedné z následujících skupin podle svých nebezpečných vlastností takto:
Adusivé
Opodporující hoření
Fhořlavé
Ttoxické
Cžíravé
COžíravé, podporující hoření
FChořlavé, žíravé
TFtoxické, hořlavé
TCtoxické, žíravé
TOtoxické, podporující hoření
TFCtoxické, hořlavé, žíravé
TOCtoxické, podporující hoření, žíravé.
Zařazení závisí na povaze obsahu aerosolového rozprašovače.
POZNÁMKA: Plyny, které vyhovují definici toxických plynů podle odstavce 2.2.2.1.5 nebo pyroforních plynů podle pokynu pro balení P 200 v pododdíle 4.1.4.1, nesmějí být použity jako hnací náplň v aerosolovém rozprašovači. Aerosoly s obsahem splňujícím kritéria pro obalovou skupinu I z hlediska toxicity nebo žíravosti nejsou připuštěny k přepravě.
Platí tato kritéria:
(a)
Přiřazení ke skupině A se provede, pokud obsah nesplňuje kritéria pro žádnou jinou skupinu podle pododstavců b) až f) dále;
(b)
Přiřazení ke skupině O se provede, pokud aerosol obsahuje plyn podporující hoření podle odstavce 2.2.2.1.5;
(c)
Přiřazení ke skupině F se provede, jestliže obsah zahrnuje nejméně 85 % hm. hořlavých složek a chemické spalné teplo je nejméně 30 kJ/g. Přiřazení se neprovede, jestliže obsah zahrnuje nejvýše 1 % hm. hořlavých složek a spalné teplo je menší než 20 kJ/g. Jinak musí být aerosol odzkoušen na hořlavost zkouškami popsanými v Příručce zkoušek a kritérií, části III, oddílu 31. Lehce hořlavé a hořlavé aerosoly musí být přiřazeny ke skupině F.
POZNÁMKA: Hořlavé složky jsou hořlavé kapaliny, hořlavé tuhé látky nebo hořlavé plyny a směsi plynů, jak jsou definovány v poznámkách 1 až 3 pododdílu 31.1.3 části III Příručky zkoušek a kritérií. Tento pojem nezahrnuje pyroforní látky, látky schopné samoohřevu ani látky reagující s vodou. Chemické spalné teplo se určí jedním z následujících postupů: ASTM D 240, ISO/FDIS 13943:1999 (E/F) 86.1 až 86.3 nebo NFPA 30B.
Přiřazení ke skupině T se provede, pokud je obsah, s výjimkou hnací náplně aerosolového rozprašovače, zařazen do třídy 6.1, obalových skupin II nebo III;
(d)
Přiřazení ke skupině C se provede, pokud obsah, s výjimkou hnací náplně aerosolového rozprašovače, splňuje kritéria pro třídu 8, obalové skupiny II nebo III;
(e)
Pokud jsou splněna kritéria pro více než jednu skupinu mezi skupinami O, F, T a C, provede se přiřazení k příslušné skupině CO, FC, TF, TC, TO, TFC nebo TOC.
2.2.2.2
Plyny nepřipuštěné k přepravě
2.2.2.2.1
Chemicky nestálé látky třídy 2 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění všech možností nebezpečné reakce za normálních podmínek přepravy, jako např. rozkladu, přeměně nebo polymerizaci. Za tímto účelem je zvláště třeba dbát na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly látky, které by tyto reakce mohly podporovat.
2.2.2.2.2
Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě:
UN 2186 CHLOROVODÍK, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ;
UN 2421 OXID DUSITÝ;
UN 2455 METHYLNITRIT;
hluboce zchlazené zkapalněné plyny, kterým nelze přiřadit klasifikační kódy 3A, 3O nebo 3 F;
rozpuštěné plyny, které nemohou být přiřazeny pod UN čísla 1001, 2073 nebo 3318;
aerosoly, u nichž jsou jako hnací náplně použity plyny, které jsou toxické podle odstavce 2.2.2.1.5 nebo pyroforní podle pokynu pro balení P200 v pododdíle 4.1.4.1;
aerosoly s obsahem splňujícím kritéria pro obalovou skupinu I z hlediska toxicity nebo žíravosti (viz oddíly 2.2.61 a 2.2.8);
malé nádobky obsahující plyny, které jsou velmi toxické (LC50 nižší než 200 ppm) nebo pyroforní podle pokynu pro balení P200 v pododdíle 4.1.4.1.
2.2.2.3
Seznam hromadných položek
Stlačené plyny
Klasifikační kódUN čísloPojmenování látek nebo předmětů
1 A1956PLYN STLAČENÝ, J.N.
1 O3156PLYN STLAČENÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.
1 F1964UHLOVODÍKY, PLYNNÉ, SMĚS, STLAČENÁ, J.N.
1954PLYN, STLAČENÝ HOŘLAVÝ, J.N.
1 T1955PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, J.N.
1 TF1953PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
1 TC3304PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
1 TO3303PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.
1 TFC3305PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
1 TOC3306PLYN, STLAČENÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, ŽÍRAVÝ, J.N.
Zkapalněné plyny
Klasifikační kódUN čísloPojmenování látek nebo předmětů
2 A1058PLYNY ZKAPALNĚNÉ, nehořlavé, překryté dusíkem, oxidem uhličitým nebo vzduchem
1078PLYN JAKO CHLADÍCÍ PROSTŘEDEK, J.N., jako směsi plynů s pojmenováním R..., které mají jako:
směs F1 při 70 °C tenzi par nepřesahující 1,3 MPa (13 barů) a při 50 °C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě Dichlorfluormethanu (1,30 kg/l); směs F2 při 70 °C tenzi par nepřesahující 1,9 MPa (19 barů) a při 50 °C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě Dichlorfluormethanu (1,21 kg/l); směs F3 při 70 °C tenzi par nepřesahující 3 MPa (30 barů) a při 50 °C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě Chlordifluormethanu (1,09 kg/l);
POZNÁMKA: Trichlorfluormethan (chladicí prostředek R11), 1,1,2-Trichlor-1,2,2-trifluorethan (chladicí prostředek R 113), 1,1,1-Trichlor-2,2,2-trifluorethan (chladící prostředek R 113a), 1-Chlor-1,2,2-trifluorethan (chladicí prostředek R133) a 1-Chlor-1,1,2-trifluorethan (chladicí prostředek R133b)nejsou látkami třídy 2, mohou však být částmi směsí F1 až F3
1968INSEKTICID, PLYNNÝ, J.N.
3163PLYN ZKAPALNĚNÝ, J.N.
Zkapalněné plyny
Klasifikační kódUN čísloPojmenování látek nebo předmětů
2 O3157PLYN ZKAPALNĚNÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.
2 F1010BUTADIENY, STABILIZOVANÉ nebo BUTADIENY, SMĚS S UHLOVODÍKEM, které mají při 70 °C tenzi par nepřesahující 1,1 MPa (11 barů) a jejichž hustota při 50 °C není nižší než 0,525 kg/l
POZNÁMKA: Butadieny, stabilizované jsou klasifikovány rovněž pod UN číslo 1010, viz kapitola 3.2, tabulka A
1060METHYLACETYLEN A PROPADIEN, SMĚS, STABILIZOVANÁ, jako směsi methylacetylenu a propadienu s uhlovodíky, kterými jsou:
SMĚS P1 obsahující nejvýše 63% obj. methylacetylenu a propadienu a nejvýše 24% obj. propanu a propenu, přičemž procentuální podíl nasycených uhlovodíků C4 musí být nejméně 14% obj.;
SMĚS P2 obsahující nejvýše 48% obj. methylacetylenu a propadienu a nejvýše 50% obj. propanu a propenu, přičemž procentuální podíl nasycených uhlovodíků C4 musí být nejméně 5% obj.;
jakož i směsi propadienu s 1% až 4% methylacetylenu
1965UHLOVODÍKY PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N., které jsou jako směsi:
směs A při 70 °C tenzi par nejvýše 1,1 MPa (11 barů) a při 50 °C hustotu nejméně 0,525 kg/l
směs A 01 při 70 °C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16 barů) a při 50 °C hustotu nejméně 0,516 kg/l
směs A 02 při 70 °C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16 barů) a při 50 °C hustotu nejméně 0,505 kg/l
směs A 0 při 70 °C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16 barů) a při 50 °C hustotu nejméně 0,495 kg/l
směs A 1 při 70 °C tenzi par nejvýše 2,1 MPa (21 barů) a při 50 °C hustotu nejméně 0,485 kg/l
směs B 1 při 70 °C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26 barů) a při 50 °C hustotu nejméně 0,474 kg/l
směs B 2 při 70 °C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26 barů) a při 50 °C hustotu nejméně 0,463 kg/l
směs B při 70 °C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26 barů) a při 50 °C hustotu nejméně 0,450 kg/l
směs C při 70 °C tenzi par nejvýše 3,1 MPa (31 barů) a při 50 °C hustotu nejméně 0,440 kg/l
POZNÁMKA 1: Pro výše uvedené směsi jsou také přípustná jako označení látek následující obchodní pojmenování: pro směsi A, A01, A02, a A0 - Butan, pro směs C Propan
POZNÁMKA 2: Jestliže předchází nebo následuje námořní nebo letecká přeprava, smí být pro UN 1965 UHLOVODÍKY PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N. použit záznam UN 1075 PLYNY ROPNÉ, ZKAPALNĚNÉ
3354INSEKTICID, PLYNNÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
3161PLYN ZKAPALNĚNÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
2 T1967INSEKTICID, PLYNNÝ, TOXICKÝ, J.N.
3162PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, J.N.
2 TF3355INSEKTICID, PLYNNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
3160PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
2 TC3308PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
2 TO3307PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.
2 TFC3309PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
2 TOC3310PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, ŽÍRAVÝ, J.N.
Hluboce zchlazené zkapalněné plyny
Klasifikační kódUN čísloPojmenování látek nebo předmětů
3 A3158PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, J.N.
3 O3311PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.
3 F3312PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
Rozpuštěné plyny
Klasifikační kódUN číslaPojmenování látek nebo předmětů
4K přepravě jsou připuštěny jen látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2.
Aerosoly a malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše)
Klasifikační kódUN čísloPojmenování látek nebo předmětů
51950AEROSOLY
2037NÁDOBKY, MALÉ, OBSAHUJÍCÍ PLYN (KARTUŠE), bez odběrního ventilu, které nelze opětovně plnit
Jiné předměty, které obsahují plyn pod tlakem
Klasifikační kódUN čísloPojmenování látek nebo předmětů
6 A2857STROJE CHLADÍCÍ, obsahující nehořlavé, netoxické plyny nebo roztoky amoniaku (UN 2672)
3164PŘEDMĚTY POD PNEUMATICKÝM TLAKEM (s nehořlavým plynem) nebo
3164PŘEDMĚTY POD HYDRAULICKÝM TLAKEM (s nehořlavým plynem)
6 F3150PŘÍSTROJE MALÉ, POHÁNĚNÉ
PLYNNÝM UHLOVODÍKEM, s odběrním ventilem, nebo
3150NÁDOBKY S PLYNNÝM UHLOVODÍKEM, OPAKOVANĚ PLNITELNÉ, PRO MALÉ PŘÍSTROJE, s odběrním ventilem
3478ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ, obsahující zkapalněný hořlavý plyn nebo
3478ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH, obsahující zkapalněný hořlavý plyn nebo
3478ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI, obsahující zkapalněný hořlavý plyn
3479ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ, obsahující vodík v kovovém hydridu nebo
3479ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH, obsahující vodík v kovovém hydridu nebo
3479ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI, obsahující vodík v kovovém hydridu
Vzorky plynů
Klasifikační kódUN čísloPojmenování látek nebo předmětů
7 F3167VZOREK PLYNU, NESTLAČENÝ, HOŘLAVÝ, J.N., který není hluboce zchlazený
7 T3169VZOREK PLYNU, NESTLAČENÝ, TOXICKÝ, J.N., který není hluboce zchlazený
7 TF3168VZOREK PLYNU, NESTLAČENÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.., který není hluboce zchlazený
2.2.3
Třída 3 Hořlavé kapaliny
2.2.3.1
Kritéria
2.2.3.1.1
Název třídy 3 zahrnuje látky, jakož i předměty, které obsahují látky této třídy, které:
jsou kapalné podle odstavce (a) definice pojmu „kapalina“ v oddíle 1.2.1;
mají při 50 °C tenzi par nejvýše 300 kPa (3 bary) a při 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa nejsou zcela plynné; a
mají bod vzplanutí nejvýše 60 °C (viz pododdíl 2.3.3.1 k odpovídající zkoušce).
Název třídy 3 zahrnuje také kapaliny a tuhé látky v roztaveném stavu s bodem vzplanutí nad 60 °C, které jsou podány k přepravě nebo přepravovány zahřáté na teplotu rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší. Tyto látky jsou přiřazeny k UN číslu 3256.
Název třídy 3 zahrnuje také znecitlivěné kapalné výbušné látky. Znecitlivěné kapalné výbušné látky jsou látky, které jsou ve vodě nebo v jiných kapalinách rozpuštěny nebo rozptýleny tak, aby vytvořily homogenní kapalnou směs, která už nemá výbušné vlastnosti. V tabulce A kapitoly 3.2 jsou tyto položky pod UN čísly 1204, 2059, 3064, 3343, 3357 a 3379.
POZNÁMKA 1: Netoxické a nežíravé látky s bodem vzplanutí vyšším než 35 °C, které za podmínek zkoušky hořením stanovených v Příručce zkoušek a kritérií, část III, pododdílu 32.2.5, samostatné nehoří, nejsou látkami třídy 3; jsou-li však tyto látky podány k přepravě nebo přepravovány zahřáté na teplotu rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší, jsou látkami třídy 3.
POZNÁMKA 2: Odchylkou od odstavce 2.2.3.1.1 se považují paliva pro vznětové motory, plynový olej nebo topný olej (lehký) s bodem vzplanutí nad 60 °C až do nejvýše 100 °C za látky třídy 3, UN čísla 1202.
POZNÁMKA 3: Kapaliny, které jsou při vdechnutí velmi toxické, s bodem vzplanutí pod 23 °C a toxické látky s bodem vzplanutí 23 °C nebo vyšším jsou látkami třídy 6.1 (viz pododdíl 2.2.61.1).
POZNÁMKA 4: Hořlavé kapalné látky a přípravky, používané jako pesticidy, které jsou velmi toxické, toxické nebo slabě toxické a mají bod vzplanutí 23 °C nebo vyšší, jsou látkami třídy 6.1 (viz pododdíl 2.2.61.1).
2.2.3.1.2
Látky a předměty třídy 3 jsou rozděleny následovně:
FHořlavé kapaliny bez vedlejšího nebezpečí;
F1Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nejvýše 60 °C;
F2Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nad 60 °C, přepravované nebo podávané
k přepravě při teplotě rovnající se jejich bodu vzplanutí nebo vyšší (zahřáté látky);
FTHořlavé kapaliny, toxické;
FT1Hořlavé kapaliny, toxické;
FT2Pesticidy;
FCHořlavé kapaliny, žíravé;
FTCHořlavé kapaliny, toxické, žíravé.
DZnecitlivěné kapalné výbušné látky.
2.2.3.1.3
Látky a předměty zařazené do třídy 3 jsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2. Látky, které nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2 musí být přiřazeny k příslušné položce v pododdíle 2.2.3.3 a k odpovídající obalové skupině podle ustanovení tohoto oddílu. Hořlavé kapaliny musí být přiřazeny k jedné z následujících obalových skupin podle stupně nebezpečí, který představují pro přepravu:
Obalová skupinaBod vzplanutí (uzavřený kelímek)Teplota začátku varu
I--≤ 35 °C
IIa< 23 °C> 35 °C
IIIa≥ 23 °C a ≤ 60 °C> 35 °C
Pro kapalinu s vedlejším nebezpečím (vedlejšími nebezpečími) se musí zohlednit obalová skupina určená podle výše uvedené tabulky a obalová skupina vyplývající ze závažnosti vedlejšího (vedlejších) nebezpečí; klasifikace a obalová skupina se potom určí podle tabulky převažujících nebezpečí v pododdíle 2.1.3.10.
2.2.3.1.4
Kapalné nebo viskózní směsi a přípravky, včetně těch, které obsahují nejvýše 20 % nitrocelulózy s obsahem dusíku v sušině nejvýše 12,6 %, smějí být přiřazeny k obalové skupině III, jestliže jsou splněny následující požadavky:
(a)
výška vrstvy rozpouštědla, která se oddělí při dělicí zkoušce rozpouštědla, musí činit méně než 3 % celkové výšky zkušebního vzorku (viz Příručku zkoušek a kritérií, část III, pododdíl 32.5.1); a
(b)
viskozita2 a bod vzplanutí musí odpovídat následující tabulce:
Extrapolovaná
kinematická viskozita v (při
střihové rychlosti blízké 0)
mm2/s při 23°C
Doba výtoku t podle ISO 2431:1993Bod vzplanutí
v °C
v spři průměru výtokové trysky
v mm
20 < v ≤ 8020 < t ≤ 604nad 17
80 < v ≤ 13560 < t ≤ 1004nad 10
135 < v ≤ 22020 < t ≤ 326nad 5
220 < v ≤ 30032 < t ≤ 446nad - 1
300 < v ≤ 70044 < t ≤ 1006nad - 5
700 < v100 < t6- 5 a níže
POZNÁMKA: Směsi s více než 20 %, ale nejvýše 55 % nitrocelulózy, s obsahem dusíku nejvýše 12,6 % v suché hmotě jsou látkami, které jsou přiřazeny k UN číslu 2059.
Směsi s bodem vzplanutí pod 23 °C
s více než 55 % nitrocelulózy s jakýmkoli obsahem dusíku, nebo
s nejvýše 55 % nitrocelulózy s obsahem dusíku větším než 12,6 % v suché hmotě
jsou látkami třídy 1 (UN číslo 0340 nebo 0342) nebo třídy 4.1 (UN číslo 2555, 2556 nebo 2557).
2.2.3.1.5
Netoxické nežíravé a životní prostředí neohrožující roztoky a homogenní směsi s bodem vzplanutí 23 °C nebo vyšším (viskózní látky, jako barvy a laky, vyjma látek obsahujících více než 20 % nitrocelulózy) v nádobách o vnitřním objemu menším než 450 litrů nepodléhají předpisům RID, jestliže při dělicí zkoušce rozpouštědla (viz Příručku zkoušek a kritérií, část III, pododdíl 32.5.1) výška oddělené vrstvy rozpouštědla činí méně než 3 % celkové výšky a jestliže látky při 23 °C ve výtokovém kelímku podle normy ISO 2431:1993 s tryskou průměru 6 mm vykazují dobu výtoku:
(a)
nejméně 60 sekund, nebo
(b)
nejméně 40 sekund a neobsahují více než 60 % látek třídy 3.
2.2.3.1.6
Spadají-li látky třídy 3 vlivem příměsí do jiných kategorií nebezpečnosti než těch, do kterých patří látky jmenovitě uvedené v tabulce A kapitoly 3.2, přiřadí se tyto směsi nebo roztoky k položkám, ke kterým na základě svého skutečného nebezpečí patří.
POZNÁMKA: K zařazování roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.
2.2.3.1.7
Na základě zkušebních postupů podle pododdílu 2.3.3.1 a oddílu 2.3.4 a kritérií uvedených v odstavci 2.2.3.1.1 se může také zjistit, zda je jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs, popřípadě roztok nebo směs, který(á) obsahuje jmenovitě uvedenou látku, takové povahy, že tento roztok nebo tato směs nepodléhá ustanovením pro tuto třídu (viz také oddíl 2.1.3).
2.2.3.2
Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.3.2.1
Látky třídy 3, které snadno peroxidují (jako ethery nebo určité heterocyklické kyslíkaté látky), smějí být přepravovány jen tehdy, jestliže jejich obsah peroxidu nepřekročí 0,3 % přepočítáno na peroxid vodíku (H2O2). Obsah peroxidu se stanoví podle pododdílu 2.3.3.3.
2.2.3.2.2
Chemicky nestálé látky třídy 3 je dovoleno přepravovat jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění nebezpečnému rozkladu nebo polymeraci během přepravy. Za tímto účelem je zejména nutno zajistit, aby nádoby a cisterny neobsahovaly látky, které by takové reakce mohly podporovat.
2.2.3.2.3
Znecitlivěné kapalné výbušné látky, které nejsou uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2, nejsou připuštěny k přepravě jako látky třídy 3.
2.2.3.3
Seznam hromadných položek
Vedlejší nebezpečíKlasifikační kódUN čísloPojmenování látek nebo předmětů
Hořlavé kapaliny1133LEPIDLA s hořlavou kapalnou látku
1136OLEJE DEHTOVÉ, HOŘLAVÉ
1139ROZTOK OCHRANNÉHO NÁTĚRU (včetně roztoků používaných k průmyslovým nebo jiným účelům povrchových úprav nebo nátěrů, jako mezinátěry karosérií vozidel, vnitřní nátěry sudů)
1169EXTRAKTY AROMATICKÉ, KAPALNÉ
1197EXTRAKTY OCHUCOVACÍ, KAPALNÉ
1210BARVA TISKAŘSKÁ hořlavá, nebo
1210LÁTKY POMOCNÉ K VÝROBĚ TISKAŘSKÝCH BAREV, (včetně ředidel a rozpouštědel tiskařských barev), hořlavé
1263BARVA (včetně barev, lakových barev, emailových laků, mořidel, šelakových roztoků, fermeží, leštících prostředků, kapalných plnidel a základních barev)
1263LÁTKA POMOCNÁ K VÝROBĚ BAREV (včetně ředidel a rozpouštědel)
1266VÝROBKY KOSMETICKÉ s hořlavými rozpouštědly
1293TINKTURY, LÉKAŘSKÉ
F11306PROSTŘEDKY OCHRANNÉ NA DŘEVO, KAPALNÉ
1866PRYSKYŘICE, ROZTOK, hořlavý
1999DEHTY KAPALNÉ, včetně silničních olejů a ředěných asfaltů
3065NÁPOJE ALKOHOLICKÉ
3269PRYSKYŘICE POLYESTEROVÉ, VÍCESLOŽKOVÉ
1224KETONY KAPALNÉ,J.N.
Bez vedlejšího nebezpečí1268DESTILÁTY ROPNÉ, J.N. nebo PRODUKTY ROPNÉ, J.N.
F1987ALKOHOLY, J.N.
1989ALDEHYDY, J.N.
2319UHLOVODÍKY, TERPENICKÉ, J.N.
3271ÉTHERY, J.N.
3272ESTERY, J.N.
3295UHLOVODÍKY, KAPALNÉ, J.N.
3336THIOLY, KAPALNÝ, J.N. nebo
3336THIOLY (merkaptany), KAPALNÉ, HOŘLAVÉ, J.N.
1993LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N.
F2 3256LÁTKA ZAHŘÁTÁ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, J.N., s bodem vzplanutí nad 60°C a teplotou vyšší nebo rovnu bodu vzplanutí
Látky zahřáté
1228THIOLY (merkaptany), KAPALNÉ, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, nebo
1228SMĚSI THIOLŮ (směsi merkaptanů), KAPALNÉ, HOŘLA TOXICKÉ, J.N.
1986ALKOHOLY, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, J.N.
1988ALDEHYDY, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, J.N.
FT12478ISOKYANÁTY, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, J.N. nebo
2478ISOKYANÁT, ROZTOK, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ, J.N.
3248LÉČIVA KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, TOXICKÁ, J.N.
3273NITRILY, HOŘLAVÉ, TOXICKÉ, J.N.
1992LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, TOXICKÁ, J.N.
Toxické FT2758PESTICID - KARBAMÁT, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
2760PESTICID NA BÁZI ARZÉNU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
2762PESTICID - ORGANICKÁ SLOUČENINA CHLORU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
2764PESTICID NA BÁZI TRIAZINU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
2772PESTICID NA BÁZI THIOKARBAMÁTU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
2776PESTICID NA BÁZI MĚDI, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
2778PESTICID NA BÁZI RTUTI, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
2780PESTICID - SUBSTITUOVANÝ NITROFENOL, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
2782PESTICID NA BÁZI BIPYRIDYLU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ,
FT22784PESTICID NA BÁZI ORGANICKÝCH SLOUČENIN FOSFORU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
Pesticid (s bodem vzplanutí pod 23°C)2787PESTICID - ORGANICKÁ SLOUČENINA CÍNU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
3024PESTICID-DERIVÁT KUMARINU, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
3346PESTICID-DERIVÁT KYSELINY FENOXYOCTOVÉ, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
3350PESTICID - PYRETHROID, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ
3021PESTICID KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, TOXICKÝ, J.N.
POZNÁMKA:Klasifikace pesticidu pod položkou se provádí na základě aktivních součástí stavu agregátů pesticidů a podle všech možných případných nebezpečí.
ŽíravéFC3469BARVA, HOŘLAVÁ, ŽÍRAVÁ (včetně barev, lakových barev, emailových laků, mořidel, šelakových roztoků, fermeží, leštících prostředků, kapalných plnidel a kapalných základových barev) nebo
3469PŘÍSLUŠENSTVÍ BAREV, HOŘLAVÉ, ŽÍRAVÉ (včetně ředidla a rozpouštědla)
2733AMINY, HOŘLAVÉ, ŽÍRAVÉ, J.N. nebo
2733POLYAMINY, HOŘLAVÉ, ŽÍRAVÉ, J.N.
2985CHLORSILANY, HOŘLAVÉ, ŽÍRAVÉ, J.N.
3274ALKOHOLÁTY, ROZTOKY v alkoholu, J.N.
2924LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, ŽÍRAVÁ, J.N.
Toxické, žíravéFTC3286LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, TOXICKÁ, ŽÍRAVÁ, J.N.
Znecitlivěné, výbušné kapalinyD3343NITROGLYCERIN, SMĚS, ZNECITLIVĚNÁ, KAPALNÁ, HOŘLAVÁ, J.N., s nejvýše 30 %hm.nitroglycerinu
3357NITROGLYCERIN, SMĚS, ZNECITLIVĚNÁ, KAPALNÁ, J.N., s nejvýše 30 %hm.nitroglycerinu
3379LÁTKA ZNECITLIVĚNÁ, VÝBUŠNÁ, KAPALNÁ, J.N.
2.2.41
Třída 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky
2.2.41.1
Kritéria
2.2.41.1.1
Název třídy 4.1 zahrnuje hořlavé látky a předměty a znecitlivěné výbušné látky, které jsou tuhými látkami podle písmene a) definice „tuhý“ uvedené v oddíle 1.2.1, jakož i samovolně se rozkládající tuhé nebo kapalné látky.
Třídě 4.1 jsou přiřazeny:
lehce hořlavé tuhé látky a předměty (viz odstavce 2.2.41.1.3 až 2.2.41.1.8);
samovolně se rozkládající tuhé nebo kapalné látky (viz odstavce 2.2.41.1.9 až 2.2.41.1.17);
znecitlivěné tuhé výbušné látky (viz odstavec 2.2.41.1.18);
„PP“ pro obaly, jiné než IBC a velké obaly, nebo „RR“, pokud se jedná o zvláštní ustanovení specifické pro RID a ADR,
„B“ pro IBC, nebo „BB“, pokud se jedná o zvláštní ustanovení RID a ADR,
„L“ pro velké obaly.
Pokud není stanoveno jinak, každý obal musí splňovat odpovídající požadavky části 6. Obecně neříkají pokyny pro balení nic o slučitelnosti (snášenlivosti), proto uživatel nesmí bez přezkoušení snášenlivosti látky s daným obalovým materiálem vybrat obal (např. skleněné nádoby jsou nevhodné pro většinu fluoridů). Pokud jsou skleněné nádoby dovoleny pokyny pro balení, jsou dovoleny také porcelán, užitková keramika a kameninové obaly.
4.1.3.2
Sloupec (8), tabulky A, kapitoly 3.2 uvádí pro každý předmět nebo látku jeden nebo více pokynů pro balení, které musí být použity. Sloupec (9a) označuje zvláštní ustanovení pro balení a sloupec (9b) obsahuje zvláštní ustanovení pro společná balení (viz oddíl 4.1.10) vhodná pro specifické látky nebo věci.
4.1.3.3
V každém pokynu pro balení je uvedena informace, pokud je to vhodné, o dovolených samostatných i skupinových obalech. Pro každý vnitřní nebo vnější obal skupinového obalu, jsou uváděny dovolené vnější a vnitřní obaly, a pokud je to vhodné, jsou rovněž uvedena dovolená maximální množství pro každý vnitřní a vnější obal. V oddílu 1.2.1 jsou definovány nejvyšší čistá (netto) hmotnost a nejvyšší vnitřní objem.
4.1.3.4
Následující obaly nesmějí být použity pokud je přepravována látka, která je náchylná ke zkapalnění během přepravy:
Obaly
Sudy: 1D a 1G
Bedny:4A, 4B, 4C1, 4C2, 4D, 4F, 4G, 4H1 a 4H2
Pytle:5L1, 5L2, 5L3, 5H1, 5H2, 5H3, 5H4, 5M1 a 5M2
Kompozitní obaly: 6HC, 6HD2, 6HG1, 6HG2, 6HD1, 6PC, 6PD1, 6PD2, 6PG1, 6PG2 a 6PH1
Velké obaly z flexibilního plastu:51H (vnější obal)
IBC
Pro látky obalové skupiny I: Všechny typy IBC
Pro látky obalové skupiny II a III:
IBC: dřevěné11C, 11D a 11F
IBC:lepenkové11G
IBC:flexibilní13H1, 13H2, 13H3, 13H4, 13H5, 13L1, 13L2, 13L3, 13L4, 13M1 a 13M2
Kompozitní IBC: 11HZ2 a 21HZ2
Pro účely tohoto oddílu, musí být látky a směsi látek mající bod tavení menší nebo roven 45°C považovány za tuhé látky náchylné ke zkapalnění během přepravy.
4.1.3.5
Pokud pokyny pro balení v této kapitole opravňují k užití konkrétních typů vnějších obalů v skupinovém obalu (např. 4G, 1A2), smí být rovněž použity obaly označené stejným identifikačním kódem následujícím po písmenech „V“, „U“ nebo „W“ označené ve shodě s požadavky v části 6 (např. 4GV, 4GU nebo 4GW; 1a2V, 1A2U; 1A2W), pokud odpovídají stejným podmínkám a omezením, které platí pro použití tohoto typu vnějšího obalu, vyhovujícímu platným pokynům pro balení. Například, obal skupinového obalu označený kódem obalu „4GV“ může být použit kdykoli jako obal skupinového obalu označený „4G“, pokud jsou splněny požadavky odpovídajících pokynů pro balení ve vztahu k druhům vnitřních obalů a jejich množstevním omezením.
4.1.3.6
Tlakové nádoby pro kapaliny a tuhé látky
4.1.3.6.1
Pokud není v RID uvedeno jinak, jsou tlakové nádoby splňující:
(a)
příslušné požadavky kapitoly 6.2; nebo
(b)
národní nebo mezinárodní normy pro konstrukci, výrobu, zkoušky a prohlídky používané zemí, v níž se tlakové nádoby vyrábějí, za podmínky, že jsou splněna ustanovení pododdílu 4.1.3.6 a že u kovových lahví, trubkových nádob, tlakových sudů a svazku lahví je konstrukce taková, že je minimální poměr mezi tlakem při roztržení a zkušebním tlakem:
(i)
1,50 pro opakovaně plnitelné tlakové nádoby;
(ii)
2,00 pro tlakové nádoby, které nejsou opakovaně plnitelné,
dovoleny pro přepravu jakékoli kapalné nebo tuhé látky, kromě výbušnin, tepelně nestálých látek, organických peroxidů, samovolně se rozkládajících látek, látek, které mohou způsobit chemickou reakcí významný nárůst tlaku uvnitř obalu, a radioaktivních látek (jiných, než jsou dovoleny v oddíle 4.1.9).
Tento pododdíl se nevztahuje na látky uvedené v pododdíle 4.1.4.1, pokynu pro balení P200 tabulce 3.
4.1.3.6.2
Každý konstrukční typ tlakové nádoby musí být schválen příslušným orgánem země výroby, nebo jak je uvedeno v kapitole 6.2.
4.1.3.6.3
Není-li stanoveno jinak, musí se používat tlakové nádoby s nejnižším zkušebním tlakem 0,6 MPa.
4.1.3.6.4
Není-li uvedeno něco jiného, mohou být tlakové nádoby opatřeny nouzovým zařízením pro vyrovnávání tlaku zkonstruovaným pro zamezení roztržení nádoby v případě přeplnění nebo požáru.
Ventily tlakových nádob musí být zkonstruovány a vyrobeny takovým způsobem, aby byly schopny samy odolat poškození bez úniku obsahu, nebo musí být chráněny před poškozením, které by mohlo způsobit nežádoucí únik obsahu tlakové nádoby, jednou z metod popsaných v pododdíle 4.1.6.8 (a) až (e).
4.1.3.6.5
Tlaková nádoba nesmí být naplněna více než do 95 % svého vnitřního objemu. V nádobě musí být ponechán dostatečný volný prostor (dutina), aby bylo zaručeno, že tlaková nádoba nebude plná kapaliny při teplotě 55°C.
4.1.3.6.6
Není-li uvedeno něco jiného, musí být tlakové nádoby podrobeny periodické prohlídce a zkoušce každých 5 let. Periodická prohlídka musí zahrnovat vnější prohlídku, vnitřní prohlídku nebo alternativní metodu se souhlasem příslušného orgánu, tlakovou zkoušku nebo rovnocennou nedestruktivní zkoušku se souhlasem příslušného orgánu, včetně kontroly veškerého příslušenství (např. těsnost ventilů, nouzové zařízení pro vyrovnávání tlaku nebo tavné prvky). Tlakové nádoby nesmějí být naplněny poté, kdy prošla lhůta pro provedení periodické prohlídky a zkoušky, ale smějí být přepraveny po vypršení této lhůty. Opravy tlakových nádob musí splňovat požadavky uvedené v pododdíle 4.1.6.11.
4.1.3.6.7
Před naplněním musí balič provést kontrolu tlakové nádoby a přesvědčit se, že je tlaková nádoba dovolena pro látku, která se má přepravovat, a že jsou splněny požadavky RID. Uzavírací ventily se musí po naplnění uzavřít a musí zůstat během přepravy uzavřeny. Odesilatel musí ověřit těsnost uzávěrů a výstroje.
4.1.3.6.8
Opakovaně plnitelné tlakové nádoby nesmějí být plněny látkou odlišnou od látky, kterou obsahovaly předtím, ledaže byly provedeny operace potřebné pro změnu použití nádoby.
4.1.3.6.9
Značení tlakových nádob pro kapaliny a tuhé látky podle pododdílu 4.1.3.6 (neodpovídajících požadavkům kapitoly 6.2) musí být v souladu s požadavky příslušného orgánu země výroby.
4.1.3.7
Obaly nebo IBC, které nejsou výslovně dovoleny příslušnými pokyny pro balení, nesmějí být použity k přepravě látek nebo předmětů, ledaže jsou uzavřeny zvláštní dvoustranné dohody mezi smluvními státy RID v souladu s oddílem 1.5.1.
4.1.3.8
Nezabalené předměty s výjimkou předmětů třídy 1
4.1.3.8.1
Pokud velké a robustní předměty nemohou být baleny podle ustanovení kapitoly 6.1 nebo 6.6 a pokud musí být přepravovány prázdné, nevyčištěné a nezabalené, může příslušný orgán země původu2) povolit takovou přepravu. Přitom musí příslušný orgán zohlednit, že:
(a)
velké a robustní předměty musí být dostatečně odolné, aby vydržely nárazy a zatížení, které mohou vzniknout za obvyklých přepravních podmínek, včetně překládky mezi dopravními prostředky a mezi dopravními prostředky a sklady a při každém odběru z palety k následující ruční nebo strojové manipulaci;
(b)
všechny uzávěry a otvory musí být uzavřeny tak těsně, aby se za obvyklých přepravních podmínek zabránilo úniku obsahu v důsledku vibrací, změn teploty, vlhkosti a tlaku (vyvolaných např. změnou nadmořské výšky). Na vnější straně velkých a robustných předmětu nesmějí ulpívat žádné nebezpečné zbytky;
(c)
části velkých a robustných předmětů, které bezprostředně přichází do styku s nebezpečnými věcmi:
i.
nesmějí být těmito nebezpečnými věcmi napadeny nebo značně oslabeny a
ii.
nesmějí vyvolat nebezpečné účinky, např. katalytickou reakci nebo reakci s nebezpečnými věcmi;
(d)
velké a robustné předměty, které obsahují kapalné látky, musí být správně naloženy a zajištěny, aby se zabránilo úniku obsahu nebo trvalému poškození předmětu během přepravy;
(e)
budou na saních, v bednách, v latění, v jiných manipulačních zařízeních nebo na voze nebo v kontejneru upevněny tak, aby se za obvyklých přepravních podmínek nemohly uvolnit.
4.1.3.8.2
Nezabalené předměty, které jsou schváleny příslušným orgánem podle ustanovení odstavce 4.1.3.8.1, podléhají předpisům pro odesílání části 5. Odesilatel takových předmětů musí dále zajistit, aby byla k přepravnímu dokladu přiložena kopie takového povolení.
POZNÁMKA: Velký a robustní předmět může obsahovat flexibilní palivové nádržové systémy, vojenskou výbavu, stroje nebo zařízení, které obsahují nebezpečné věci nad omezená množství podle oddílu 3.4.6.
4.1.4
Seznam pokynů pro balení
POZNÁMKA: Ačkoli je v následujících pokynech pro balení použito stejné číslování jako v IMDG Code a ve Vzorových předpisech OSN, je nutno dbát na některé odchylnosti.
4.1.4.1
Pokyny pro balení týkající se použití obalů (s výjimkou IBC a velkých obalů)
P 001POKYN PRO BALENÍ (KAPALINY)P 001
Jsou dovoleny následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
Skupinové obalyNejvyšší vnitřní objem/čistá (netto)
hmotnost (viz pododdíl 4.1.3.3)
Vnitřní obalyVnější obalyObalová
skupina I
Obalová
skupina II
Obalová
skupina III
ze skla10 lSudy
z plastu30 lz oceli (1A1, 1A2)250 kg400 kg400 kg
z kovu40 lz hliníku (1B2)250 kg400 kg400 kg
z kovu, jiného než ocel nebo hliník (1N2)250 kg400 kg400 kg
z plastu (1H2)250 kg400 kg400 kg
z překližky (1D)150 kg400 kg400 kg
z lepenky (1G)75 kg400 kg400 kg
Bedny
z oceli (4A)250 kg400 kg400 kg
z hliníku (4B)250 kg400 kg400 kg
z jiného kovu(4N)150 kg400 kg400 kg
z přírodního dřeva (4C1, 4C2)150 kg400 kg400 kg
z překližky (4D)150 kg400 kg400 kg
z rekonstituovaného dřeva (4F)75 kg400 kg400 kg
z lepenky (4G)75 kg400 kg400 kg
z pěnového plastu (4H1)60 kg60 kg60 kg
z tuhého plastu (4H2)150 kg400 kg400 kg
Kanystry
z oceli (3A2)120 kg120 kg120 kg
z hliníku (3B2)120 kg120 kg120 kg
z plastu(3H2)120 kg120 kg120 kg
Samostatné obaly
Sudy
z oceli, s neodnímatelným víkem (1A1)250 litrů450 litrů450 litrů
z oceli, s odnímatelným víkem (1A2)250 litrů*)450 litrů450 litrů
z hliníku, s neodnímatelným víkem (1B1)250 litrů450 litrů450 litrů
z hliníku, s odnímatelným víkem (1B2)250 litrů*)450 litrů450 litrů
z kovu, jiného než ocel nebo hliník, s neodnímatelným víkem (1N1)250 litrů450 litrů450 litrů
z kovu, jiného než ocel nebo hliník, s odnímatelným víkem(1N2)250 litrů*)450 litrů450 litrů
z plastu, s neodnímatelným víkem (1H1)250 litrů450 litrů450 litrů
z plastu, s odnímatelným víkem (1H2)250 litrů*)450 litrů450 litrů
Kanystry
z oceli, s neodnímatelným víkem (3A1)60 litrů60 litrů60 litrů
z oceli, s odnímatelným víkem (3A2)60 litrů*)60 litrů60 litrů
z hliníku, s neodnímatelným víkem (3B1)60 litrů60 litrů60 litrů
z hliníku, s odnímatelným víkem (3B2)60 litrů*)60 litrů60 litrů
z plastu, s neodnímatelným víkem (3H1)60 litrů60 litrů60 litrů
z plastu, s odnímatelným víkem (3H2)60 litrů *)60 litrů60 litrů
Kompozitní obaly
plastová nádoba s vnějším sudem z oceli nebo hliníku (6HA1, 6HB1)250 litrů250 litrů250 litrů
plastová nádoba s vnějším sudem z lepenky, plastu nebo překližky (6HG1, 6HH1, 6HD1)120 litrů250 litrů250 litrů
plastová nádoba s vnějším košem nebo bednou z oceli nebo hliníku nebo s vnější bednou z přírodního dřeva, překližky, lepenky nebo tuhého plastu (6HA2, 6HB2, 6HC, 6HD2, 6HG2 nebo 6HH2)60 litrů60 litrů60 litrů
skleněná nádoba s vnějším sudem z oceli, hliníku, lepenky, překližky, tuhého plastu nebo pěnového plastu (6PA1, 6PB1, 6PG1, 6PD1, 6PH1 nebo 6PH2) nebo s vnějším košem nebo bednou z oceli nebo hliníku nebo s vnější bednou z přírodního dřeva nebo lepenky nebo s vnějším proutěným košem (6PA2, 6PB2, 6PC, 6PG2 nebo 6PD2)60 litrů60 litrů60 litrů
*) Jsou dovoleny pouze látky s viskozitou vyšší než 2 680 mm2/s.
Tlakové nádoby, pokud jsou dodržena všeobecná ustanovení v pododdíle 4.1.3.6., mohou být používány
Dodatečný požadavek.
Pro látky třídy 3, obalovou skupinu III, které vylučují malá množství oxidu uhličitého nebo dusíku, musí mít obaly odvětrávací zařízení.
Zvláštní ustanovení pro balení:
PP 1Pro UN čísla 1133, 1210, 1263 a 1866 a pro lepidla, tiskařské barvy, pomocné látky k výrobě tiskařských barev, barvy, pomocné látky k výrobě barev a roztoky pryskyřic, které jsou přiřazeny k UN 3082, nemusí kovové nebo plastové obaly pro látky obalových skupin II a III v množstvích nejvýše 5 litrů na obal vyhovět zkouškám kapitoly 6.1, pokud jsou přepravovány:
(a)na paletách, v paletových bednách nebo jiných manipulačních jednotkách, např. samostatné obaly uložené nebo stohované na paletě a zajištěné přepásáním, průtažnou nebo smršťovací fólií nebo jiným vhodným způsobem, nebo
(b)jako vnitřní obaly skupinových obalů, jejichž čistá (netto) hmotnost nepřesahuje 40 kg.
PP 2Pro UN číslo 3065 mohou být použity dřevěné sudy o nejvyšším vnitřním objemu 250 litrů, které nesplňují ustanovení kapitoly 6.1
PP 4Pro UN číslo 1774 musí obaly splňovat parametry obalové skupiny II.
PP 5Pro UN číslo 1204 musí být obaly konstruovány tak, aby se zamezilo výbuchu z důvodu nárůstu vnitřního tlaku. Pro tyto látky nesmějí být použity lahve, trubkové nádoby a tlakové sudy.
PP 6(Zrušeno)
PP 10Pro UN číslo 1791, obalovou skupinu II, musí mít obal odvětrávací zařízení.
PP 31Pro UN číslo 1131 musí být obaly hermeticky uzavřeny.
PP 33Pro UN číslo 1308, obalové skupiny I a II, jsou dovoleny jen skupinové obaly o nejvyšší celkové (brutto) hmotnosti 75 kg.
PP 81Pro UN číslo 1790 s více než 60 %, nejvýše však 85 % fluorovodíku a UN číslo 2031 s více než 55 % kyseliny dusičné je dovolená doba používání plastových sudů a kanystrů jako samostatných obalů dva roky od data jejich výroby.
Zvláštní ustanovení pro balení, specifické pro RID a ADR:
RR 2Pro UN číslo 1261 nejsou dovoleny obaly s odnímatelným víkem
P 002POKYN PRO BALENÍ (TUHÉLÁTKY)P 002
Jsou dovoleny následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3
Skupinové obalyNejvyšší čistá (netto) hmotnost (viz 4.1.3.3)
Vnitřní obalyVnější obalyObalová skupina IObalová skupina IIObalová skupina III
Sudy
ze skla10 kgz oceli (1A2)400 kg400 kg400 kg
z plastua50 kgz hliníku (1B2)400 kg400 kg400 kg
z kovu50 kgz kovu, jiného než ocel nebo hliník (1N2)400 kg400 kg400 kg
z papíru a b c50 kgz plastu (1H2)400 kg400 kg400 kg
z lepenky a, b, c50 kgz překližky (1D)400 kg400 kg400 kg
z lepenky (1G)400 kg400 kg400 kg
a Tyto vnitřní obaly musí být prachotěsné.Bedny
z oceli (4A)400 kg400 kg400 kg
b Tyto vnitřní obaly nesmějí být použity pro látky, které mohou zkapalnět během přepravy (viz pododdíl 4.1.3.4).z hliníku (4B)400 kg400 kg400 kg
z přírodního dřeva (4C1)250 kg400 kg400 kg
z přírodního dřeva, prachotěsné (4C2)250 kg400 kg400 kg
c Tyto vnitřní obaly nesmějí být použity pro látky obalové skupiny I.z překližky (4D)250 kg400 kg400 kg
z rekonstituovaného dřeva (4F)125 kg400 kg400 kg
z lepenky (4G)125 kg400 kg400 kg
z pěnového plastu (4H1)60 kg60 kg60 kg
z tuhého plastu (4H2)250 kg400 kg400 kg
Kanystry
z oceli (3A2)120 kg120 kg120 kg
z hliníku (3B2)120 kg120 kg120 kg
z plastu (3H2)120 kg120 kg120 kg
Samostatné obaly
Sudy
z oceli (1A1 nebo 1A2d)400 kg400 kg400 kg
z hliníku (1B1 nebo 1B2d)400 kg400 kg400 kg
z kovu, jiného než ocel nebo hliník (1N1 nebo 1N2d)400 kg400 kg400 kg
z plastu (1H1 nebo 1H2d)400 kg400 kg400 kg
z lepenky (1G)e400 kg400 kg400 kg
z překližky (1D)e400 kg400 kg400 kg
Kanystry
z oceli (3A1 nebo 3A2d)120 kg120 kg120 kg
z hliníku (3B1 nebo 3B2d)120 kg120 kg120 kg
z plastu (3H1 nebo 3H2d)120 kg120 kg120 kg
Bedny
z oceli (4A)enení dovoleno400 kg400 kg
z hliníku (4B)enení dovoleno400 kg400 kg
z přírodního dřeva (4C1)enení dovoleno400 kg400 kg
z překližky (4D)enení dovoleno400 kg400 kg
z rekonstituovaného dřeva (4F)enení dovoleno400 kg400 kg
z přírodního dřeva, prachotěsné (4C2)enení dovoleno400 kg400 kg
z lepenky (4G)enení dovoleno400 kg400 kg
z tuhého plastu (4H2)enení dovoleno400 kg400 kg
Pytle
pytle (5H3, 5H4, 5L3, 5M2)enení dovoleno50 kg50 kg
d Tyto obaly nesmějí být použity pro látky obalové skupiny I, které mohou zkapalnět během přepravy (viz pododdíl 4.1.3.4).
e Tyto obaly nesmějí být použity pro látky, které mohou zkapalnět během přepravy (viz pododdíl 4.1.3.4).
Samostatné obaly (pokračování):Nejvyšší čistá (netto) hmotnost (viz 4.1.3.3)
Kompozitní obalyObalová skupina IObalová skupina IIObalová skupina III
plastová nádoba s vnějším sudem z oceli, hliníku, překližky, lepenky nebo plastu (6HA1, 6HB1, 6HG1e, 6HD1e nebo 6HH1)400 kg400 kg400 kg
plastová nádoba s vnějším košem nebo bednou z oceli nebo hliníku nebo s vnější bednou z přírodního dřeva, překližky, lepenky nebo tuhého plastu (6HA2, 6HB2, 6HC, 6HD2e, 6HG2e nebo 6HH2)75 kg75 kg75 kg
skleněná nádoba s vnějším sudem z oceli, hliníku, překližky nebo lepenky (6PA1, 6PB1, 6PD1e nebo 6PG1 e) nebo s vnějším košem nebo bednou z oceli nebo hliníku nebo s vnější bednou z přírodního dřeva nebo lepenky nebo s vnějším proutěným košem (6PA2, 6PB2, 6PC, 6PD2e nebo 6PG2e) nebo s vnějším obalem z tuhého plastu nebo pěnového plastu (6PH2 nebo 6PH1e)75 kg75 kg75 kg
e) Tyto obaly nesmějí být použity pro látky, které mohou zkapalnět během přepravy (viz pododdíl 4.1.3.4)
Tlakové nádoby, pokud jsou dodržena všeobecná ustanovení v pododdíle 4.1.3.6., mohou být používány
Zvláštní ustanovení pro balení
PP 6(Zrušeno)
PP 7Pro UN číslo 2000 smí být celuloid přepravován též bez obalu na paletách, obalený plastovou folií a upevněný vhodnými prostředky, jako jsou ocelové pásy, jako vozová zásilka v uzavřených vozech nebo kontejnerech. Celková (brutto) hmotnost palety nesmí překročit 1000 kg.
PP 8Pro UN číslo 2002 musí být obaly konstruovány tak, aby se zamezilo výbuchu vlivem nárůstu vnitřního tlaku. Pro tyto látky nesmějí být použity lahve, trubkové nádoby a tlakové sudy.
PP 9Pro UN čísla 3175, 3243 a 3244 musí obaly odpovídat konstrukčnímu typu, který vyhověl při zkoušce těsnosti pro obalovou skupinu II. Pro UN 3175 se nevyžaduje zkouška těsnosti, pokud jsou kapaliny úplně nasáklé v tuhé látce a jsou v těsně uzavřených pytlích.
PP 11Pro UN číslo 1309, obalovou skupinu III, a UN číslo 1362 jsou dovoleny pytle 5H1, 5L1 a 5M1, pokud jsou zabaleny v plastových pytlích a jsou uloženy na paletách pod smršťovací nebo průtažnou fólií.
PP 12Pro UN čísla 1361, 2213 a UN číslo 3077 jsou dovoleny pytle 5H1, 5L1 a 5M1, pokud jsou přepravovány v uzavřených vozech nebo kontejnerech.
PP 13Pro předměty spadající pod UN číslo 2870 jsou dovoleny pouze skupinové obaly vyhovující parametrům obalové skupiny I.
PP 14Pro UN čísla 2211,2698 a 3314 nemusí obaly nutně vyhovět zkouškám obalů dle kapitoly 6.1.
PP 15Pro UN čísla 1324 a 2623 musí obaly vyhovovat parametrům obalové skupiny III.
PP 20Pro UN číslo 2217 může být použita každá prachotěsná a proti roztržení odolná nádoba.
PP 30Pro UN číslo 2471 nejsou dovoleny vnitřní obaly z papíru nebo lepenky.
PP 34Pro UN číslo 2969 (celá zrna) jsou dovoleny pytle 5H1, 5L1 a 5M1.
PP 37Pro UN čísla 2590 a 2212 jsou dovoleny pytle 5M1. Všechny pytle jakéhokoli druhu musí být přepravovány v uzavřených vozech nebo kontejnerech nebo být uloženy v uzavřených tuhých přepravních obalových souborech.
PP 38Pro UN číslo 1309, obalovou skupinu II, jsou pytle dovoleny pouze v uzavřených vozech nebo kontejnerech.
PP 84Pro UN číslo 1057 se musí použít tuhé vnější obaly splňující parametry obalové skupiny II. Obaly musí být zkonstruovány, vyrobeny a upraveny tak, aby se zabránilo pohybu, neúmyslnému zážehu prostředků nebo náhodnému uvolnění hořlavého plynu nebo kapaliny.
POZNÁMKA: K odpadovým zapalovačům shromažďovaným jednotlivě viz kapitolu 3.3, zvláštní ustanovení 654.
Zvláštní ustanovení pro balení, specifické pro RID a ADR
RR 5Bez ohledu na zvláštní ustanovení pro balení PP84 musí být dodržena jen všeobecná ustanovení uvedená v pododdílech 4.1.1.1, 4.1.1.2 a 4.1.1.5 až 4.1.1.7, jestliže je celková (brutto) hmotnost kusu nejvýše 10 kg.
POZNÁMKA: K odpadovým zapalovačům shromažďovaným jednotlivě viz kapitolu 3.3, zvláštní ustanovení 654.
P 003POKYN PRO BALENÍP 003
Nebezpečné věci musí být uloženy do vhodných vnějších obalů. Obaly musí vyhovovat ustanovením uvedeným v pododdílech 4.1.1.1, 4.1.1.2, 4.1.1.4, 4.1.1.8 a v oddílu 4.1.3 a zkonstruovány tak, aby splnily konstrukční požadavky oddílu 6.1.4. Musí být použity vnější obaly vyrobené z vhodného materiálu a přiměřené pevnosti a konstrukce vzhledem k jejich vnitřnímu objemu a zamýšlenému použití. Pokud se tento pokyn pro balení použije pro přepravu předmětů nebo vnitřních obalů skupinových obalů, musí být obal zkonstruován a vyroben tak, aby se předešlo nezamýšlenému vypadnutí předmětů během normálních podmínek přepravy.
Zvláštní ustanovení pro balení
PP 16Pro UN číslo 2800 musí být akumulátory chráněny před zkraty a musí být bezpečně zabaleny v pevných vnějších obalech.
POZNÁMKA 1: Akumulátory chráněné proti vytečení, které jsou nedílnou součástí mechanického nebo elektronického zařízení, nebo jsou nezbytné pro jeho provoz, musí být bezpečně upevněny v držáku akumulátoru na těchto zařízeních a chráněny proti poškození a zkratům.
POZNÁMKA 2: K použitým akumulátorům (UN číslo 2800) viz P801a.
PP17Pro UN čísla 1950 a 2037 nesmí čistá (netto) hmotnost kusů překročit 55 kg pro lepenkové obaly nebo 125 kg pro ostatní obaly.
PP 19Pro látky UN čísel 1364 a 1365 je dovolena přeprava v žocích.
PP 20Látky UN čísel 1363, 1386, 1408 a 2793 mohou být přepravovány v každé prachotěsné a proti roztrženi odolné nádobě.
PP 32Látky UN čísel 2857 a 3358 mohou být přepravovány bez obalu v latěních nebo ve vhodných přepravních obalových souborech.
PP 87Pro UN 1950 odpadové aerosoly přepravované podle zvláštního ustanovení 327 musí mít obaly pro středky k zadržení volné kapaliny, která by mohla uniknout během přepravy, např.absorpční materiál. Obal musí být přiměřeně odvětráván, aby se zamezilo vytvoření hořlavé atmosféry a nárůstu tlaku.
PP 88(Zrušeno)
Zvláštní ustanovení pro balení specifické pro RID a ADR:.
RR 6Pro UN čísla 1950 a 2037 mohou být v případě přepravy vozové zásilky kovové předměty baleny také následujícím způsobem:
Předměty musí být seskupeny do jednotek na podložkách a drženy na místě vhodným plastovým krytem; tyto jednotky musí být nastohovány a vhodně zajištěny na paletách.
P 004POKYN PRO BALENÍP 004
Tento pokyn platí pro UN čísla 3473, 3476, 3477, 3478 a 3479.
Jsou dovoleny následující obaly, pokud jsou dodržena všeobecná ustanovení pododdílů 4.1.1.1, 4.1.1.2, 4.1.1.3, 4.1.1.6 a oddílu 4.1.3:
(1)Pro zásobníky do palivových článků obaly vyhovující parametrům obalové skupiny II; a
(2)Pro zásobníky do palivových článků obsažené v zařízeních nebo balené se zařízeními pevné vnější obaly. Velká robustní zařízení (viz pododdíl 4.1.3.8) obsahující zásobníky do palivových článků smějí být přepravována bez obalu. Jsou-li zásobníky do palivových článků baleny se zařízeními, musí být zabaleny do vnitřních obalů, nebo uloženy ve vnějším obalu s fixačním materiálem nebo dělicí stěnou (stěnami) tak, aby zásobníky do palivových článků byly chráněny proti poškození, které může být způsobeno pohybem nebo uložením obsahu ve vnějším obalu. Zásobníky do palivových článků, které jsou zabudovány v zařízeních, musí být chráněny proti zkratu a celý systém musí být chráněn proti nechtěnému uvedení do činnosti.
P 010POKYN PRO BALENÍP 010
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení dle 4.1.1 a 4.1.3:
Skupinové obaly
Vnitřní obalyVnější obalyNejvyšší čistá (netto)
hmotnost
(viz
4.1.3.3)
Sudy
Sklo1 litrz oceli (1A2)400 kg
Ocel40 litrůz plastu (1H2)400 kg
z překližky (1D)400 kg
z lepenky (1G)400 kg
Bedny
z oceli (4A)400 kg
z přírodního dřeva (4C1, 4C2)400 kg
z překližky (4D)400 kg
z rekonstituovaného dřeva (4F)400 kg
z lepenky (4G)400 kg
z pěnového plastu (4H1)60 kg
z tuhého plastu (4H2)400 kg
Samostatné obaly:Nejvyšší vnitřní objem
(viz
4.1.3.3)
Sudy
z oceli, s neodnímatelným víkem (1A1)450 litrů
Kanystry
z oceli, s neodnímatelným víkem (3A1)60 litrů
Kompozitní obaly
Plastová nádoba v ocelových sudech (6HA1)250 litrů
P 099POKYN PRO BALENÍP 099
Mohou být použity jen obaly schválené pro tyto věci příslušným orgánem. Kopie schválení příslušného orgánu musí doprovázet každou zásilku, nebo přepravní doklad musí obsahovat zápis, že byl obal schválen příslušným orgánem.
P 101POKYN PRO BALENÍP 101
Mohou být použity jen obaly schválené příslušným orgánem v zemi původu. Pokud země původu není smluvním státem RID, musí být obal schválen příslušným orgánem prvního státu, který je smluvním státem RID, do něhož zásilka dorazila.
K zápisu v přepravním dokladu viz odstavec 5.4.1.2.1 (e).
P 111POKYN PRO BALENÍP 111
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
Vnitřní obalyMeziobalyVnější obaly
Pytlenejsou nutnéBedny
z vodotěsného papíruz oceli (4A)
z plastuz hliníku (4B)
z pogumované textilní tkaninyz jiného kovu (4N)
Balicí materiályz přírodního dřeva, jednoduché
z plastu(4C1)
z pogumované textilní tkaninyz přírodního dřeva, prachotěsné (4C2)
z překližky (4D)
z rekonstituovaného dřeva (4F)
z lepenky (4G)
z pěnového plastu (4H1)
z tuhého plastu (4H2)
Sudy
z oceli, s odnímatelným víkem (1A2)
z hliníku, s odnímatelným víkem (1B2)
z jiného kovu (1N1, 1N2)
z překližky (1D)
z lepenky (1G)
z plastu, s odnímatelným víkem (1H2)
Zvláštní ustanovení pro balení
PP 43Pro UN číslo 0159 se nevyžadují vnitřní obaly, pokud se jako vnějších obalů použije kovových (1A2 nebo 1B2) nebo plastových (1H2) sudů.
P 112aPOKYN PRO BALENÍ
(vlhčené tuhé látky 1.1D)
P 112a
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
Vnitřní obalyMeziobalyVnější obaly
PytlePytleBedny
z vícevrstvého vodovzdornéhoz plastuz oceli (4A)
papíruz textilní tkaniny, s povlakem nebo vložkou z plastuz hliníku (4B)
z plastuz přírodního dřeva, jednoduché (4C1)
z textilní tkaninyNádobyz přírodního dřeva prachotěsné
z pogumované textilní tkaninyz kovu(4C2)
z plastové tkaninyz plastuz překližky (4D)
Nádobyz rekonstituovaného dřeva (4F)
z kovuz lepenky (4G)
z plastuz pěnového plastu (4H1)
z tuhého plastu (4H2)
Sudy
z oceli, s odnímatelným víkem (1A2)
z hliníku, s odnímatelným víkem (1B2)
z jiného kovu (1N1, 1N2)
z překližky (1D)
z lepenky (1G)
z plastu, s odnímatelným víkem (1H2)
Dodatečný požadavek
Meziobaly nejsou vyžadovány, pokud jsou jako vnější obal použity těsné sudy s odnímatelným víkem.
Zvláštní ustanovení pro balení
PP 26Pro UN čísla 0004, 0076, 0078, 0154, 0219 a 0394 musí být obaly bez olova.
PP 45Pro UN čísla 0072 a 0226 se nevyžadují meziobaly.
P 112bPOKYN PRO BALENÍ
(suché tuhé látky, jiné než práškovité 1.1D)
P 112b
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
Vnitřní obaly a provedeníMeziobaly a provedeníVnější obaly a provedení
PytlePytle (jen pro UN číslo 0150)Pytle
z kraftového papíruz plastuz plastové tkaniny, prachotěsné
z vícevrstvého z textilní tkaniny, s povlakem nebo (5H2)
vodovzdorného papíruvložkou z plastuz plastové tkaniny, vodovzdorné
z plastu(5H3)
z textilní tkaninyz plastové folie (5H4)
z pogumované textilní tkaninyz textilní tkaniny,
z plastové tkaninyprachotěsné (5L2)
vodovzdorné (5L3)
z vícevrstvého papíru,
vodovzodrné (5M2)
Bedny
z oceli (4A)
z hliníku (4B)
z přírodního dřeva, jednoduché (4C1)
z přírodního dřeva, prachotěsné (4C2)
z překližky (4D)
z rekonstituovaného dřeva (4F)
z lepenky (4G)
z pěnového plastu (4H1)
z tuhého plastu (4H2)
Sudy
z oceli, s odnímatelným víkem (1A2)
z hliníku, s odnímatelným víkem (1B2)
z překližky (1D)
z lepenky (1G)
z plastu, s odnímatelným víkem (1H2)
Zvláštní ustanovení pro balení
PP 26Pro UN čísla 0004, 0076, 0078, 0154, 0216, 0219 a 0386 musí být obaly bez olova.
PP 46Pro UN číslo 0209 se pro vločkovitý nebo hrudkovitý TNT v suchém stavu doporučují prachotěsné pytle (5H2) a nejvyšší čistá (netto) hmotnost 30 kg.
PP 47Pro UN číslo 0222 nejsou vyžadovány vnitřní obaly. Dokud je vnějším obalem pytel.
P 112cPOKYN PRO BALENÍ
(suché tuhé látky práškovité 1.1D)
P 112c
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
Vnitřní obaly a provedeníMeziobaly a provedeníVnější obaly a provedení
PytlePytleBedny
z vícevrstvého z vícevrstvého vodovzdorného z oceli (4A)
vodovzdorného papírupapíru,z hliníku (4B)
z plastus vnitřním povlakem z plastuz přírodního dřeva, jednoduché (4C1)
z plastové tkaninyNádobyz přírodního dřeva, prachotěsné
Nádobyz kovu (4C2)
z lepenkyz plastuz překližky (4D)
z kovuz rekonstituovaného dřeva (4F)
z plastuz lepenky (4G)
ze dřevaz tuhého plastu (4H2)
Sudy
z oceli, s odnímatelným víkem (1A2)
z hliníku, s odnímatelným víkem (1B2)
z jiného kovu (1N1, 1N2)
z překližky (1D)
z lepenky (1G)
z plastu, s odnímatelným víkem (1H2)
Dodatečné požadavky
1.Vnitřní obaly nejsou vyžadovány, pokud jsou jako vnější obaly použity sudy.
2.Obaly musí být prachotěsné.
Zvláštní ustanovení pro balení
PP 26Pro UN čísla 0004, 0076, 0078, 0154, 0216, 0219 a 0386 musí být obaly bez olova.
PP 46Pro UN číslo 0209 se pro vločkovitý nebo hrudkovitý TNT v suchém stavu doporučují prachotěsné pytle (5H2) a nejvyšší čistá (netto) hmotnost 30 kg.
PP 48Pro UN číslo 0504 se nesmějí použít kovové obaly.
P 113POKYN PRO BALENÍP 113
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
Vnitřní obaly a provedeníMeziobaly a provedeníVnější obaly a provedení
Pytlenejsou nutnéBedny
z papíruz oceli (4A)
z plastuz hliníku (4B)
z pogumované textilní tkaninyz přírodního dřeva, jednoduché
Nádoby (4C1)
z lepenkyz přírodního dřeva, prachotěsné
z kovu(4C2)
z plastuz překližky (4D)
ze dřevaz rekonstituovaného dřeva (4F)
z lepenky (4G)
z tuhého plastu (4H2)
Sudy
z oceli, s odnímatelným víkem (1A2)
z hliníku, s odnímatelným víkem (1B2)
z překližky (1D)
z lepenky (1G)
z plastu, s odnímatelným víkem (1H2)
Dodatečný požadavek
Tyto obaly musí být prachotěsné.
Zvláštní ustanovení pro balení
PP 49Pro UN čísla 0094 a 0305 nesmí vnitřní obal obsahovat více než 50 g látky.
PP 50Pro UN číslo 0027 nejsou nutné vnitřní obaly, pokud jsou jako vnější obaly použity sudy.
PP 51Pro UN číslo 0028 mohou být použity jako vnitřní obaly archy kraftového nebo voskovaného papíru.
P 114aPOKYN PRO BALENÍ
(vlhčené tuhé látky)
P 114a
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
Vnitřní obaly a provedeníMeziobaly a provedeníVnější obaly a provedení
PytlePytleBedny
z plastuz plastuz oceli (4A)
z textilní tkaninyz textilní tkaniny, sz přírodního dřeva, jednoduché
z plastové tkaninypovlakem nebo vložkou z plastu(4C1)
z přírodního dřeva, prachotěsné
NádobyNádoby(4C2)
z kovuz kovuz překližky (4D)
z plastuz plastuz rekonstituovaného dřeva (4F)
z lepenky (4G)
z tuhého plastu (4H2)
Sudy
z oceli, s odnímatelným víkem (1A2)
z hliníku, s odnímatelným víkem (1B2)
z překližky (1D)
z lepenky (1G)
z plastu, s odnímatelným víkem (1H2)
Dodatečný požadavek
Meziobaly se nevyžadují, pokud jsou jako vnější obaly použity těsné sudy s odnímatelným víkem.
Zvláštní ustanovení pro balení
PP 26Pro UN čísla 0077, 0132, 0234, 0235 a 0236 musí být obaly bez olova.
PP 43Pro UN číslo 0342 se nevyžadují vnitřní obaly, pokud jsou jako vnější obaly použity kovové (1A2 nebo 1B2) nebo plastové (1H2) sudy.
P 114bPOKYN PRO BALENÍ
(suché tuhé látky)
P 114b
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
Vnitřní obaly a provedeníMeziobaly a provedeníVnější obaly a provedení
Pytlenejsou nutnéBedny
z kraftového papíruz přírodního dřeva, jednoduché (4C1)
z plastuz přírodního dřeva, prachotěsné (4C2)
z prachotěsné textilní tkaninyz překližky (4D)
z prachotěsné plastové tkaninyz rekonstituovaného dřeva (4F)
z lepenky (4G)
Nádoby
z lepenkySudy
z kovuz oceli, s odnímatelným víkem (1A2)
z papíruz hliníku, s odnímatelným víkem (1B2)
z plastuz překližky (1D)
z prachotěsné plastové tkaninyz lepenky (1G)
z plastu, s odnímatelným víkem (1H2)
Zvláštní ustanovení pro balení
PP 26Pro UN čísla 0077, 0132, 0234, 0235 a 0236 musí být obaly bez olova.
PP 48Pro UN číslo 0508 a 0509 se nesmějí používat kovové obaly.
PP 50Pro UN čísla 0160, 0161 a 0508 nejsou nutné vnitřní obaly, pokud jsou jako vnější obaly použity sudy.
PP 52Pro UN čísla 0160 a 0161, pokud je použito kovových sudů (1A2 nebo 1B2) jako vnějších obalů, musí být kovové obaly konstruovány tak, aby se předešlo riziku výbuchu z důvodu nárůstu vnitřního tlaku z vnitřních nebo vnějších příčin.
P 115POKYN PRO BALENÍP 115
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
Vnitřní obaly a provedeníMeziobaly a provedeníVnější obaly a provedení
NádobyPytleBedny
z plastuz plastu v kovových nádobáchz přírodního dřeva, jednoduché (4C1)
Sudyz přírodního dřeva, prachotěsné (4C2)
z kovuz překližky (4D)
z rekonstituovaného dřeva (4F)
Sudy
z oceli, s odnímatelným víkem (1A2)
z hliníku, s odnímatelným víkem (1B2)
z jiného kovu (1N1, 1N2)
z překližky (1D)
z lepenky (1G)
z plastu, s odnímatelným víkem (1H2)
Zvláštní ustanovení pro balení
PP 45Pro UN číslo 0144 se nevyžadují meziobaly.
PP 53Pro UN čísla 0075, 0143, 0495 a 0497, jsou-li jako vnější obaly použity bedny, musí být vnitřní obaly uzavřeny zakrytými šroubovými uzávěry a nesmějí mít vnitřní objem větší než 5 litrů každý. Vnitřní obaly musí být obklopeny nehořlavými absorpčními fixačními materiály. Množství absorpčních fixačních materiálů musí být dostatečné k absorbování veškerého kapalného obsahu. Kovové nádoby musí být navzájem proloženy fixačním materiálem. Čistá (netto) hmotnost pohonné látky je omezena do 30kg na jeden kus, pokud jsou vnějšími obaly bedny.
PP 54Pro UN čísla 0075, 0143, 0495 a 0497, jsou-li jako vnější obaly použity sudy a jako meziobaly sudy, musí být tyto obklopeny nehořlavým fixačním materiálem v dostatečném množství k absorbování veškerého kapalného obsahu. Kompozitní obal, sestávající z plastové nádoby v kovovém sudu, může být použit namísto vnitřního obalu a meziobalu. Čistý objem pohonné látky na jeden kus nesmí překročit 120 litrů.
PP 55Pro UN číslo. 0144 musí být vložen absorpční fixační materiál.
PP 56Pro UN číslo 0144 mohou být jako vnitřní obaly použity kovové nádoby.
PP 57Pro UN čísla 0075, 0143, 0495 a 0497 musí být jako meziobaly použity pytle, pokud jsou jako vnější obaly použity bedny.
PP 58Pro UN čísla 0075, 0143, 0495 a 0497 musí být jako meziobaly použity sudy, pokud jsou jako vnější obaly použity také sudy..
PP 59Pro UN číslo 0144 mohou být použity jako vnější obaly lepenkové bedny (4G)
PP 60Pro UN číslo 0144 nesmějí být použity hliníkové sudy s odnímatelným víkem (1B2).
P 116POKYN PRO BALENÍP 116
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
Vnitřní obaly a provedeníMeziobaly a provedeníVnější obaly a provedení
Pytlenení nutnýPytle
z vodovzdorného az plastové tkaniny (5H1)
olejovzdorného papíruz vícevrstvého vodovzdorného
z plastupapíru (5M2)
z textilní tkaniny, s povlakemz plastové folie (5H4)
nebo vložkou z plastuz prachotěsné textilní tkaniny (5L2)
z prachotěsné plastové tkaninyz vodovzdorné textilní tkaniny (5L3)
NádobyBedny
z vodovzdorné lepenkyz oceli (4A)
z kovuz hliníku (4B)
z plastuz přírodního dřeva, jednoduché
ze dřeva, prachotěsné (4C1)
Balicí materiályz přírodního dřeva, prachotěsné (4C2)
z vodovzdorného papíruz překližky (4D)
z voskovaného papíruz rekonstituovaného dřeva (4F)
z plastuz lepenky (4G)
z tuhého plastu (4H2)
Sudy
z oceli, s odnímatelným víkem (1A2)
z hliníku, s odnímatelným víkem
(1B2)
z překližky (1D)
z lepenky (1G)
z plastu (1H1, 1H2)
Kanystry
z oceli (3A1,3A2)
z plastu, s odnímatelným víkem (1H2)
Zvláštní ustanovení pro balení
PP 61Pro UN čísla 0082, 0241,0331 a 0332 se nevyžadují vnitřní obaly, pokud jsou jako vnější obaly použity těsné sudy s odnímatelným víkem.
PP 62Pro UN čísla 0082, 0241,0331 a 0332 se nevyžadují vnitřní obaly, pokud je výbušná látka obsažena v materiálu nepropustném pro kapaliny.
PP 63Pro UN číslo 0081 se nevyžadují vnitřní obaly, pokud je látka obsažena v tuhém plastu, nepropustném pro estery kyseliny dusičné.
PP 64Pro UN číslo 0331 se nevyžadují vnitřní obaly, pokud jsou jako vnější obaly použity pytle (5H2, 5H3 nebo 5H4).
PP 65Pro UN čísla 0082, 0241,0331 a 0332 mohou být použity jako vnější obaly pytle (5H2 nebo 5H3).
PP 66Pro UN číslo 0081 nesmějí být jako vnější obaly použity pytle.
P 130POKYN PRO BALENÍP 130
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
Vnitřní obaly a provedeníMeziobaly a provedeníVnější obaly a provedení
nejsou nutnénejsou nutnéBedny
z oceli (4A)
z hliníku (4B)
z jiného kovu (4N)
z přírodního dřeva, jednoduché (4C1)
z přírodního dřeva, prachotěsné (4C2)
z překližky (4D)
z rekonstituovaného dřeva (4F)
z lepenky (4G)
z pěnového plastu (4H1)
z tuhého plastu(4H2)
Sudy
z oceli, s odnímatelným víkem (1A2)
z hliníku, s odnímatelným víkem (1B2)
z jiného kovu (1N1, 1N2)
z překližky (1D)
z lepenky (1G)
z plastu, s odnímatelným víkem (1H2)
Zvláštní ustanovení pro balení
PP 67Následující ustanovení platí pro UN čísla 0006, 0009, 0010, 0015, 0016, 0018, 0019, 0034, 0035, 0038, 0039, 0048, 0056, 0137, 0138, 0168, 0169, 0171, 0181, 0182, 0183, 0186, 0221, 0243, 0244, 0245, 0246, 0254, 0280, 0281, 0286, 0287, 0297, 0299, 0300, 0301, 0303, 0321, 0328, 0329, 0344, 0345, 0346, 0347, 0362, 0363, 0370, 0412, 0424, 0425, 0434, 0435, 0436, 0437, 0438, 0451,0488 a 0502:
Rozměrné a robustní výbušné předměty, obvykle určené pro vojenské použití, bez svých rozněcovacích prostředků, nebo jejichž rozněcovací prostředky jsou opatřeny alespoň dvěma účinnými pojistnými zařízeními, mohou být přepravovány bez obalu. Pokud takové předměty mají hnací náplně, nebo jsou samohnací, jejich zapalovací systémy musí být chráněny proti namáháním za normálních podmínek přepravy. Negativní výsledek zkoušek série 4 provedených na nezabaleném předmětu ukazuje, že předmět může být uvažován pro přepravu bez obalu. Takové nezabalené předměty mohou být uchyceny v lůžkách nebo uloženy v latěních nebo jiných vhodných manipulačních prostředcích.
P 131POKYN PRO BALENÍP 131
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
Vnitřní obaly a provedeníMeziobaly a provedeníVnější obaly a provedení
Pytlenejsou nutnéBedny
z papíruz oceli (4A)
z plastuz hliníku (4B)
Nádobyz přírodního dřeva, jednoduché (4C1)
z lepenkyz přírodního dřeva, prachotěsné (4C2)
z kovuz překližky (4D)
z plastuz rekonstituovaného dřeva (4F)
ze dřevaz lepenky (4G)
CívkySudy
z oceli, s odnímatelným víkem (1A2)
z hliníku, s odnímatelným víkem (1B2)
z jiného kovu (1N1, 1N2)
z překližky (1D)
z lepenky (1G)
z plastu, s odnímatelným víkem (1H2)
Zvláštní ustanovení pro balení
PP 68Pro UN čísla 0029, 0267 a 0455 nesmějí být pytle a cívky použity jako vnitřní obaly.
P 132aPOKYN PRO BALENIP 132a
(Předměty sestávající z uzavřených kovových, plastových nebo lepenkových pouzder, která obsahují výbušnou trhavinu, nebo sestávají z plastem spojených výbušných trhavin)
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
Vnitřní obaly a provedeníMeziobaly a provedeníVnější obaly a provedení
nejsou nutnénejsou nutnéBedny
z oceli (4A)
z hliníku (4B)
z přírodního dřeva, jednoduché (4C1)
z přírodního dřeva, prachotěsné (4C2)
z překližky (4D)
z rekonstituovaného dřeva (4F)
z lepenky (4G)
z tuhého plastu (4H2)
P 132bPOKYN PRO BALENÍ
(Předměty bez uzavřených pouzder)
P 132b
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
Vnitřní obaly a provedeníMeziobaly a provedeníVnější obaly a provedení
Nádobynejsou nutnéBedny
z lepenkyz oceli (4A)
z kovuz hliníku (4B)
z plastuz přírodního dřeva, jednoduché (4C1)
z přírodního dřeva, prachotěsné (4C2)
Balicí materiályz překližky (4D)
z papíruz rekonstituovaného dřeva (4F)
z plastuz lepenky (4G)
z tuhého plastu (4H2)
P 133POKYN PRO BALENÍP 133
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
Vnitřní obaly a provedeníMeziobaly a provedeníVnější obaly a provedení
NádobyNádobyBedny
z lepenkyz lepenkyz oceli (4A)
z kovuz kovuz hliníku (4B)
z plastuz plastuz přírodního dřeva, jednoduché (4C1)
ze dřevaze dřevaz přírodního dřeva, prachotěsné (4C2)
Fixační podložky vybavenéz překližky (4D)
dělícími přepážkamiz rekonstituovaného dřeva (4F)
z lepenkyz lepenky (4G)
z plastuz tuhého plastu (4H2)
ze dřeva
Dodatečný požadavek
Nádoby se nevyžadují jako meziobaly, pokud jsou vnitřními obaly fixační podložky.
Zvláštní ustanovení pro balení
PP 69Pro UN čísla 0043, 0212, 0225, 0268 a 0306 nesmějí být jako vnitřní obaly použity fixační podložky.
P 134POKYN PRO BALENÍP 134
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
Vnitřní obaly a provedeníMeziobaly a provedeníVnější obaly a provedení
Pytlenejsou nutnéBedny
vodovzdornéz oceli (4A)
z hliníku (4B)
Nádobyz přírodního dřeva, jednoduché (4C1)
z lepenkyz přírodního dřeva, prachotěsné (4C2)
z kovuz překližky (4D)
z plastuz rekonstituovaného dřeva (4F)
ze dřevaz lepenky (4G)
z pěnového plastu (4H1)
Balicí materiályz tuhého plastu (4H2)
z vlnité lepenky
Tuby
z lepenkySudy
z oceli (1A1, 1A2)
z hliníku (1B1, 1B2)
z jiného kovu (1N1, 1N2)
z překližky (1D)
z lepenky (1G)
z plastu (1H1, 1H2)
P 135POKYN PRO BALENÍP 135
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
Vnitřní obaly a provedeníMeziobaly a provedeníVnější obaly a provedení
Pytlenejsou nutnéBedny
z papíruz oceli (4A)
z plastuz hliníku (4B)
Nádobyz jiného kovu (4N)
z lepenkyz přírodního dřeva, jednoduché (4C1)
z kovuz přírodního dřeva, prachotěsné (4C2)
z plastuz překližky (4D)
ze dřevaz rekonstituovaného dřeva (4F)
z lepenky (4G)
Balicí materiályz pěnového plastu (4H1)
z papíruz tuhého plastu (4H2)
z plastu
Sudy
z oceli, s odnímatelným víkem (1A2)
z hliníku, s odnímatelným víkem (1B2)
z překližky (1D)
z lepenky (1G)
z plastu, s odnímatelným víkem (1H2)
P 136POKYN PRO BALENÍP 136
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
Vnitřní obaly a provedeníMeziobaly a provedeníVnější obaly a provedení
Pytlenejsou nutnéBedny
z plastuz oceli (4A)
z textilní tkaninyz hliníku (4B)
Bednyz přírodního dřeva, jednoduché (4C1)
z lepenkyz přírodního dřeva, prachotěsné (4C2)
z plastuz překližky (4D)
ze dřevaz rekonstituovaného dřeva (4F)
z lepenky (4G)
Dělicí přepážky ve vnějšíchz tuhého plastu (4H2)
obalech
Sudy
z oceli, s odnímatelným víkem (1A2)
z hliníku, s odnímatelným víkem (1B2)
z překližky (1D)
z lepenky (1G)
z plastu, s odnímatelným víkem (1H2)
P 137POKYN PRO BALENÍP 137
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
Vnitřní obaly a provedeníMeziobaly a provedeníVnější obaly a provedení
Pytlenejsou nutnéBedny
z plastuz oceli (4A)
z hliníku (4B)
Bednyz přírodního dřeva, jednoduché (4C1)
z lepenkyz přírodního dřeva, prachotěsné (4C2)
z překližky (4D)
Pouzdraz rekonstituovaného dřeva (4F)
z lepenkyz lepenky (4G)
z kovu
z plastu
Sudy
Dělicí přepážky ve vnějšíchz oceli, s odnímatelným víkem (1A2)
obalechz hliníku, s odnímatelným víkem (1B2)
z překližky (1D)
z lepenky (1G)
z plastu, s odnímatelným víkem (1H2)
Zvláštní ustanovení pro balení
PP 70Pro UN čísla 0059, 0439, 0440 a 0441, pokud jsou kumulativní nálože baleny jednotlivě, musí kónické dutiny směřovat dolů a obal musí být označen „TOUTO STRANOU NAHORU“. Pokud jsou kumulativní nálože baleny po párech, musí kónické dutiny směřovat proti sobě, aby se minimalizoval tryskový efekt v případě náhodného roznětu.
P 138POKYN PRO BALENÍP 138
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
Vnitřní obaly a provedeníMeziobaly a provedeníVnější obaly a provedení
Pytlenejsou nutnéBedny
z plastuz oceli (4A)
z hliníku (4B)
z přírodního dřeva, jednoduché (4C1)
z přírodního dřeva, prachotěsné (4C2)
z překližky (4D)
z rekonstituovaného dřeva (4F)
z lepenky (4G)
z tuhého plastu (4H2)
Sudy
z oceli, s odnímatelným víkem (1A2)
z hliníku s odnímatelným víkem (1B2)
z překližky (1D)
z lepenky (1G)
z plastu, s odnímatelným víkem (1H2)
Dodatečný požadavek
Pokud jsou konce předmětů těsně uzavřeny, nejsou vnitřní obaly nezbytné.
P 139POKYN PRO BALENÍP 139
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
Vnitřní obaly a provedeníMeziobaly a provedeníVnější obal a provedení
Pytlenejsou nutnéBedny
z plastuz oceli (4A)
z hliníku (4B)
Nádobyz přírodního dřeva, jednoduché (4C1)
z lepenkyz přírodního dřeva, prachotěsné (4C2)
z kovuz překližky (4D)
z plastuz rekonstituovaného dřeva (4F)
ze dřevaz lepenky (4G)
z tuhého plastu (4H2)
Cívky
Sudy
Balicí materiályz oceli, s odnímatelným víkem (1A2)
z papíruz hliníku, s odnímatelným víkem (1B2)
z plastuz překližky (1D)
z lepenky (1G)
z plastu, s odnímatelným víkem (1H2)
Zvláštní ustanovení pro balení
PP 71Pro UN čísla 0065, 0102, 0104, 0289 a 0290 musí být konce bleskovice utěsněny, např. pevně uchycenou zátkou tak, aby se výbušnina nemohla vysypat. Konce ohebné bleskovice musí být bezpečně upevněny.
PP 72Pro UN čísla 0065 a 0289 se nevyžadují vnitřní obaly, pokud jsou předměty ve svitcích.
P 140POKYN PRO BALENÍP 140
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
Vnitřní obaly a provedeníMeziobaly a provedeníVnější obaly a provedení
Pytlenejsou nutnéBedny
z plastuz oceli (4A)
z hliníku (4B)
Cívkyz přírodního dřeva, jednoduché (4C1)
z přírodního dřeva, prachotěsné (4C2)
Balicí materiályz překližky (4D)
z kraftového papíruz rekonstituovaného dřeva (4F)
z plastuz lepenky (4G)
z tuhého plastu (4H2)
Sudy
z oceli, s odnímatelným víkem (1A2)
z hliníku, s odnímatelným víkem (1B2)
z překližky (1D)
z lepenky (1G)
z plastu, s odnímatelným víkem (1H2)
Zvláštní ustanovení pro balení
PP 73Pro UN číslo 0105 se nevyžaduje žádný vnitřní obal, pokud jsou konce předmětů utěsněny.
PP 74Pro UN číslo 0101 musí být obal prachotěsný, ledaže je rozbuška v papírovém pouzdru a oba konce pouzdra jsou zakryty odnímatelnými čepičkami.
PP 75Pro UN číslo 0101 se nesmějí použít ocelové nebo hliníkové bedny nebo sudy.
P 141POKYN PRO BALENÍP 141
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
Vnitřní obaly a provedeníMeziobaly a provedeníVnější obaly a provedení
Nádobynejsou nutnéBedny
z lepenkyz oceli (4A)
z kovuz hliníku (4B)
z plastuz přírodního dřeva, jednoduché (4C1)
ze dřevaz přírodního dřeva, prachotěsné (4C2)
z překližky (4D)
Fixační podložky vybavenéz rekonstituovaného dřeva (4F)
dělicími přepážkamiz lepenky (4G)
z plastuz tuhého plastu (4H2)
ze dřeva
Dělicí přepážky ve vnějšíchSudy
z oceli, s odnímatelným víkem (1A2)
z hliníku, s odnímatelným víkem (1B2)
z překližky (1D)
z lepenky (1G)
z plastu, s odnímatelným víkem (1H2)
P 142POKYN PRO BALENÍP 142
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
Vnitřní obaly a provedeníMeziobaly a provedeníVnější obaly a provedení
Pytlenejsou nutnéBedny
z papíruz oceli (4A)
z plastuz hliníku (4B)
Nádobyz přírodního dřeva, jednoduché (4C1)
z lepenkyz přírodního dřeva, prachotěsné (4C2)
z kovuz překližky (4D)
z plastuz rekonstituovaného dřeva (4F)
ze dřevaz lepenky (4G)
z tuhého plastu (4H2)
Balicí materiály
z papíru
Fixační podložky vybavenéSudy
dělicími přepážkamiz oceli, s odnímatelným víkem (1A2)
z plastuz hliníku, s odnímatelným víkem (1B2)
z překližky (1D)
z lepenky (1G)
z plastu, s odnímatelným víkem (1H2)
P 143POKYN PRO BALENÍP 143
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílu 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení v oddílu 4.1.5:
Vnitřní obaly a provedeníMeziobaly a provedeníVnější obaly a provedení
Pytlenejsou nutnéBedny
z kraftového papíruz oceli (4A)
z plastuz hliníku (4B)
z textilní tkaninyz přírodního dřeva, jednoduché (4C1)
z pogumované textilní z přírodního dřeva, prachotěsné
tkaniny(4C2)
z překližky (4D)
Nádobyz rekonstituovaného dřeva (4F)
z lepenkyz lepenky (4G)
z kovuz tuhého plastu (4H2)
z plastu
Fixační podložky vybavenéSudy
dělicími přepážkamiz oceli, s odnímatelným víkem (1A2)
z plastuz hliníku, s odnímatelným víkem (1B2)
ze dřevaz jiného kovu (1N1, 1N2)
z překližky (1D)
z lepenky (1G)
z plastu, s odnímatelným víkem (1H2)
Dodatečný požadavek
Namísto zde uvedených vnitřních a vnějších obalů mohou být použity kompozitní obaly (6HH2) (plastová nádoba s vnější bednou z tuhého plastu).
Zvláštní ustanovení pro balení
PP 76Pro UN čísla 0271, 0272, 0415 a 0491, pokud je použito kovových obalů, musí být tyto kovové obaly konstruovány tak, aby se zamezilo riziku výbuchu z důvodu nárůstu vnitřního tlaku z vnitřních nebo vnějších příčin.
P 144POKYN PRO BALENÍP 144
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
Vnitřní obaly a provedeníMeziobaly a provedeníVnější obaly a provedení
Nádobynejsou nutnéBedny
z lepenkyz oceli (4A)
z kovuz hliníku (4B)
z plastuz přírodního dřeva, jednoduché (4C1)
s kovovou vložkou
Dělicí přepážky ve vnějšíchz překližky (4D) s kovovou vložkou
obalechz rekonstituovaného dřeva (4F) s kovovou vložkou
z pěnového plastu (4H1)
z tuhého plastu (4H2)
Sudy
z oceli, s odnímatelným víkem (1A2)
z hliníku, s odnímatelným víkem (1B2)
z plastu, s odnímatelným víkem (1H2)
Zvláštní ustanovení pro balení
PP 77Pro UN čísla 0248 a 0249 musí být obaly chráněny proti vniknutí vody. Pokud jsou zařízení aktivovatelná vodou přepravována bez obalu, musí být opatřena nejméně dvěma nezávislými ochrannými prostředky proti vniknutí vody.
P 200POKYNY PRO BALENÍP 200
Druhy obalů: Lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví
Lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví jsou dovoleny za podmínky, že jsou splněna zvláštní ustanovení pro balení oddílu 4.1.6 a ustanovení uvedená dále v odstavcích (1) až (9).
Všeobecně
(1)Tlakové nádoby musí být uzavřeny a být těsné tak, aby se zamezilo úniku plynů.
(2)Tlakové nádoby obsahující toxické látky s LC50 nejvýše 200 ml/m3 (ppm), jak je uvedeno v tabulce, nesmějí být vybaveny žádným zařízením na vyrovnávání tlaku. Zařízeními pro vyrovnávání tlaku musí být vybaveny UN tlakové nádoby používané pro přepravu UN 1013 oxidu uhličitého a UN 1070 oxidu dusného (rajského plynu).
(3)Následující tři tabulky zahrnují stlačené plyny (tabulka 1), zkapalněné a rozpuštěné plyny (tabulka 2) a látky nespadající do třídy 2 (tabulka 3). Obsahují:
(a)UN číslo, pojmenování a popis a klasifikační kód látky;
(b)LC50 pro toxické látky;
(c)druhy tlakových nádob dovolených pro látku, označené písmenem „X“;
(d)maximální lhůta pro periodickou prohlídku tlakových nádob;
POZNÁMKA:Pro tlakové nádoby, u nichž jsou použity kompozitní materiály, musí být periodicita periodických prohlídek stanovena příslušným orgánem, který nádoby schválil.
(e)nejnižší zkušební tlak tlakových nádob;
(f)nejvyšší provozní tlak tlakových nádob pro stlačené plyny nebo nejvyšší stupeň (stupně) plnění pro zkapalněné a rozpuštěné plyny;
(g)zvláštní ustanovení pro balení, která jsou specifická pro určitou látku.
Zkušební tlak, stupně plnění a požadavky na plnění
(4)Požadovaný nejnižší zkušební tlak je 1 MPa (10 barů).
(5)Tlakové nádoby nesmějí být v žádném případě plněny nad mezní hodnotu dovolenou v následujících ustanoveních:
(a)Pro stlačené plyny nesmí být provozní tlak vyšší než dvě třetiny zkušebního tlaku tlakových nádob. Omezení horní mezní hodnoty provozního tlaku jsou udána zvláštním ustanovením pro balení „o“. Vnitřní tlak při 65 °C nesmí v žádném případě překročit zkušební tlak.
(b)Pro vysokotlaké zkapalněné plyny musí být stupeň plnění takový, aby ustálený tlak při 65 °C nepřekročil zkušební tlak tlakových nádob.
Použití jiných zkušebních tlaků a stupňů plnění než těch, které jsou uvedeny v tabulce je dovoleno, s výjimkou případů, kdy platí zvláštní ustanovení pro balení „o“, za podmínky, že
(i)je splněno kritérium zvláštního ustanovení pro balení „r“, pokud platí; nebo
(ii)je splněno výše uvedené kritérium ve všech ostatních případech.
Pro vysokotlaké zkapalněné plyny a směsi plynů, pro něž nejsou k dispozici příslušné údaje, se nejvyšší stupeň plnění (FR) určí takto:
FR = 8,5 x 10-4 x dg x Ph
kde FR = nejvyšší stupeň plnění
dg = hustota plynu (při 15°C, 1 bar) (v kg/m3)
Ph = nejnižší zkušební tlak (v barech).
Pokud není známa hustota plynu, určí se nejvyšší stupeň plnění následovně:
FR=Ph×MM×10-3R×338
kde
FR = nejvyšší stupeň plnění (v kg . l-1)
Ph = nejnižší zkušební tlak (v barech)
MM = molekulární hmotnost (v g.mol-1)
R = 8,31451 x 10-2 bar·l·mol-1·K-1 (plynová konstanta).
Pro směsi plynů se průměrná molekulární hmotnost určuje v závislosti na objemových koncentracích jednotlivých komponentů.
(c)Pro nízkotlaké zkapalněné plyny se nejvyšší hmotnost obsahu na litr hydraulického vnitřního objemu musí rovnat 0,95 násobku hustoty kapalné fáze při 50°C; vedle toho, kapalná fáze nesmí naplnit tlakovou nádobu při teplotě do 60°C. Zkušební tlak tlakové nádoby musí být nejméně roven tenzi par (absolutní) kapaliny při 65°C, minus 100 kPa (1 bar).
Pro nízkotlaké zkapalněné plyny a směsi plynů, pro něž nejsou k dispozici příslušné údaje, se nejvyšší stupeň plnění určí následovně:
FR=0,0032×BP0,24×d1
kde
FR = nejvyšší stupeň plnění (v kg/l)
BP = bod varu (ve stupních K)
d1 = hustota kapaliny při bodu varu (v kg/l).
(d)Pro UN 1001 acetylen, rozpuštěný a UN 3374 acetylen, bez rozpouštědla, viz (10), zvláštní ustanovení pro balení „p“.
(6)Jiný zkušební tlak a stupeň plnění smějí být použity, pokud jsou splněny všeobecné požadavky uvedené v odstavcích (4) a (5) výše.
(7)Plnění tlakových nádob smí být prováděno pouze speciálně vybavenými středisky s kvalifikovaným personálem používajícím vhodné postupy.
Tyto postupy by měly zahrnovat ověření:
-zda nádoby a jejich výstroj odpovídají předpisům;
-zda jsou kompatibilní s látkou, která se má přepravovat;
-zda nejsou poškozeny tak, že by mohly ohrozit bezpečnost;
-zda je dodržen stupeň plnění, popřípadě plnicí tlak;
-zda značení a identifikace nádob odpovídá předpisům.
Periodické prohlídky
(8)Opakovaně plnitelné tlakové nádoby musí být podrobeny periodickým prohlídkám podle ustanovení pododdílu 6.2.1.6 a popřípadě 6.2.3.5.
(9)Pokud nejsou v následujících tabulkách uvedena zvláštní ustanovení vztahující se k určitým látkám, musí být periodické prohlídky prováděny:
(a)každých 5 let v případě tlakových nádob určených pro přepravu plynů klasifikačních kódů 1T, 1TF, 1TO, 1TC, 1TFC, 1TOC, 2T, 2TO, 2TF, 2TC, 2TFC, 2TOC, 4A, 4F a 4TC;
(b)každých 5 let v případě tlakových nádob určených pro přepravu látek jiných tříd;
(c)každých 10 let v případě tlakových nádob určených pro přepravu plynů klasifikačních kódů 1A, 1O, 1F, 2A, 2O a 2F.
Odchylně od tohoto odstavce, musí být periodické prohlídky tlakových nádob vyrobených z kompozitních materiálů (kompozitní tlakové nádoby) prováděny ve lhůtách určených příslušným orgánem smluvního státu RID, který schválil technická pravidla pro konstrukci a výrobu.
Zvláštní ustanovení pro balení:
(10)Vysvětlivky pro sloupec „Zvláštní ustanovení pro balení“
Snášenlivost materiálů
a:tlakové nádoby ze slitin hliníku nejsou dovoleny.
b:ventily z mědi se nesmějí používat.
c:kovové díly, které přicházejí do styku s obsahem nesmějí obsahovat více než 65 % mědi.
d:jsou-li používány ocelové tlakové nádoby, jsou dovoleny pouze ty, které jsou odolné proti vodíkové křehkosti.
Předpisy pro toxické látky s LC50 nejvýše 200 ml/m3 (ppm)
k:Otvory ventilů musí být opatřeny plynotěsnými zátkami nebo kloboučky zadržujícími tlak se závity hodícími se k závitům otvorů ventilů. Tyto zátky nebo kloboučky musí být vyrobeny z materiálu, na který nemůže obsah tlakové nádoby negativně působit.
Každá láhev ve svazku lahví musí být opatřena vlastním ventilem, který musí být během přepravy uzavřen. Po naplnění musí být sběrné potrubí vyprázdněno, pročištěno a uzavřeno zátkou.
Svazky obsahující UN 1045 fluor, stlačený, mohou být vybaveny uzavíracím ventilem pro skupinu lahví nepřekračující 150 litrů celkového hydraulického vnitřního objemu, namísto uzavíracího ventilu na každé láhvi.
Láhve a jednotlivé láhve ve svazku musí mít zkušební tlak nejméně 200 barů a minimální tloušťku stěny 3.5 mm pro slitinu hliníku nebo 2 mm pro ocel. Jednotlivé láhve nesplňující tento požadavek musí být přepravovány v tuhém vnějším obalu schopném účinně chránit láhve a jejich příslušenství a vyhovujícím parametrům obalové skupiny I. Tlakové sudy musí mít minimální tloušťku stěny stanovenou příslušným orgánem.
Tlakové nádoby nesmějí být opatřeny zařízením pro vyrovnávání tlaku.
Lahve a jednotlivé lahve ve svazku mají nejvyšší hydraulický vnitřní objem omezen na 85 litrů.
Každý ventil musí být schopen odolat zkušebnímu tlaku tlakové nádoby a musí být spojen přímo s tlakovou nádobou buď kuželovým závitem, nebo jinými prostředky, které splňují požadavky normy ISO 10692-2“2001.
Každý ventil musí být buď bez těsnění s neperforovanou membránou nebo musí být typu, který zamezí úniku těsněním nebo kolem těsnění.
Přeprava v pouzdrech není dovolena.
Každá tlaková nádoba musí být po naplnění přezkoušena na těsnost.
Specifická ustanovení pro plyny
l:UN 1040 ethylenoxid smí být balen též do hermeticky uzavřených vnitřních obalů ze skla nebo z kovu uložených s vhodným fixačním materiálem do lepenkových, dřevěných nebo kovových beden, které splňují parametry obalové skupiny I. Nejvyšší dovolené množství ve vnitřním obalu ze skla je 30 g a nejvyšší dovolené množství ve vnitřním obalu z kovu je 200 g. Po naplnění musí být každý vnitřní obal přezkoušen na těsnost tím, že se vloží do horké vodní lázně při teplotě a na dobu, které jsou dostatečné k tomu, aby se zajistilo dosažení vnitřního tlaku rovnajícího se tenzi par ethylenoxidu při 55°C. Nejvyšší čistá (netto) hmotnost ve vnějším obalu nesmí překročit 2,5 kg.
m:Tlakové nádoby se plní do provozního tlaku nepřevyšujícího 5 barů.
n:Láhve a jednotlivé láhve ve svazku lahví nesmějí obsahovat více než 5 kg plynu. Jsou-li svazky lahví obsahující UN 1045 fluor, stlačený rozděleny do skupin lahví podle zvláštního ustanovení pro balení „k“, smí každá skupina obsahovat nejvýše 5 kg plynu.
o:Provozní tlak ani stupeň plnění uvedené v tabulkách nesmějí být v žádném případě překročeny.
p:Pro UN 1001 acetylen, rozpuštěný a UN 3374 acetylen, bez rozpouštědla: lahve musí být naplněny homogenním monolitickým porézním materiálem; provozní tlak a množství acetylenu nesmějí překročit hodnoty předepsané ve schválení nebo popřípadě v normách ISO 3807-1 :2000 nebo ISO 3807-2 :2000.
Pro UN 1001 acetylen, rozpuštěný: lahve musí obsahovat množství acetonu nebo vhodného rozpouštědla, jak je stanoveno ve schválení (viz ISO 3807-1 :2000 nebo ISO 3807-2:2000); lahve opatřené zařízeními pro vyrovnávání tlaku nebo spojené navzájem sběrným potrubím musí být přepravovány ve svislé poloze.
Alternativně pro UN 1001 acetylen, rozpuštěný: lahve, které nejsou tlakovými nádobami certifikovanými podle UN, smějí být naplněny nemonolitickým porézním materiálem; provozní tlak, množství acetylenu a množství rozpouštědla nesmějí překročit hodnoty předepsané ve schválení. Maximální lhůta pro periodickou prohlídku lahví nesmí překročit pět let.
Zkušební tlak 52 barů se použije pouze u lahví odpovídajících normě ISO 3807-2 :2000.
q:Otvory ventilů tlakových nádob pro pyroforní plyny nebo pro hořlavé směsi plynů obsahující více než 1 % pyroforních sloučenin musí být opatřeny plynotěsnými zátkami nebo kloboučky, které musí být vyrobeny z materiálu, na který nemůže obsah tlakové nádoby negativně působit. Jsou-li tyto tlakové nádoby spojeny sběrným potrubím do svazku, musí být každá z těchto tlakových nádob opatřena vlastním ventilem, který musí být během přepravy uzavřen, a otvor ventilu sběrné trubky musí být opatřen plynotěsnou zátkou nebo kloboučkem zadržujícími tlak. Plynotěsné zátky nebo kloboučky musí mít závity, které se hodí k závitům otvorů ventilů. Přeprava v pouzdrech není dovolena.
r:Stupeň plnění tohoto plynu musí být omezen tak, aby v případě, že dojde k úplnému rozkladu, tlak nepřekročil dvě třetiny zkušebního tlaku tlakové nádoby.
ra:Tento plyn smí být balen též do pouzder za následujících podmínek:
(a)Hmotnost plynu nesmí překročit 150 g na pouzdro;
(b)Pouzdra musí být bez kazů, které by mohly zhoršit pevnost;
(c)Těsnost uzávěru musí být zajištěna dodatečným prostředkem (kloboučkem, korunkou, zaplombováním, ovázáním atd.);
(d)Pouzdra musí být vložena do vnějšího obalu dostatečné pevnosti. Kus nesmí vážit více než 75 kg.
s:Tlakové nádoby z hliníkových slitin musí být:
-vybaveny jen ventily z mosazi nebo z nerezové oceli; a
-vyčištěny od uhlovodíkové kontaminace a nekontaminovány olejem. Tlakové nádoby certifikované podle UN musí být vyčištěny podle normy ISO 11621:1997.
ta:Vyhrazeno
Periodická prohlídka
u:Interval mezi periodickými zkouškami může být prodloužen na 10 let u tlakových nádob z hliníkových slitin. Tato odchylka se může použít pro UN tlakové nádoby jen tehdy, pokud byla slitina tlakové nádoby podrobena zkoušce napěťové koroze, jak je uvedeno v normě ISO 7866:1999.
v:(1)Interval mezi prohlídkami ocelových lahví, kromě opakovaně plnitelných svařovaných ocelových lahví na plyny UN čísel 1011, 1075, 1965, 1969 nebo 1978, smí být prodloužen na 15 let:
(a)se souhlasem příslušného orgánu (orgánů) státu (států), kde se provádí periodická prohlídka a přeprava; a
(b)podle požadavků technického předpisu nebo normy uznávaných příslušným orgánem.
(2)Pro opakovaně plnitelné svařované ocelové láhve na plyny UN čísel 1011, 1075, 1965, 1969 nebo 1978 smí být interval mezi prohlídkami prodloužen na 15 let, jestliže jsou použita ustanovení odstavce (12) tohoto pokynu pro balení.
Předpisy pro J.N. položky a pro směsi
z:Výrobní materiály tlakových nádob a jejich výstroje se musí snášet s jejich obsahem a nesmějí s ním reagovat za vytváření škodlivých nebo nebezpečných sloučenin.
Zkušební tlak a stupeň plnění musí být vypočteny podle příslušných ustanovení odstavce (5).
Toxické látky s LC50 nejvýše 200 ml/m3 nesmějí být přepravovány v trubkových nádobách, tlakových sudech nebo MEGC a musí splňovat požadavky zvláštního ustanovení pro balení „k“. Avšak směs oxidu dusnatého a oxidu dusičitého (UN 1975) smí být přepravována v tlakových sudech.
U tlakových nádob obsahujících pyroforní plyny nebo hořlavé směsi plynů s více než 1 % pyroforních sloučenin musí být splněny požadavky zvláštního ustanovení pro balení „q“.
Musí se učinit potřebné kroky k zamezení nebezpečným reakcím (tj. polymeraci nebo rozkladu) během přepravy. Pokud je to nutné, vyžaduje se stabilizace nebo přidání inhibitoru.
Směsi obsahující UN 1911 diboran se plní do takového tlaku, aby v případě úplného rozkladu diboranu nebyly překročeny dvě třetiny zkušebního tlaku tlakové nádoby.
Směsi obsahující UN 2192 germanovodík (german), jiné než směsi do 35 % germanu ve vodíku nebo dusíku nebo do 28 % germanu v héliu nebo argonu, musí být plněny do takového tlaku, aby v případě, že dojde k úplnému rozkladu germanu, nebyly překročeny dvě třetiny zkušebního tlaku tlakové nádoby.
Předpisy pro látky nespadající do třídy 2
ab:Tlakové nádoby musí splňovat tyto podmínky:
(i)Tlaková zkouška musí zahrnovat prohlídku vnitřku tlakových nádob a kontrolu výstroje;
(ii)Navíc musí být každé dva roky zkontrolována vhodnými prostředky (např. ultrazvukem) odolnost proti korozi a ověřen stav výstroje;
(iii)Tloušťka stěn nesmí být menší než 3 mm.
ac:Prohlídka a zkouška musí být provedena pod dohledem znalce schváleného příslušným orgánem.
ad:Tlakové nádoby musí splňovat tyto podmínky:
(i)Tlakové nádoby musí být zkonstruovány pro výpočtový tlak nejméně 2,1 MPa (21 barů) (přetlak);
(ii)Kromě označení pro opakovaně plnitelné nádoby musí být na tlakových nádobách uvedeny jasně čitelnými a trvanlivými písmeny a číslicemi následující údaje:
-UN číslo a oficiální pojmenování látky podle oddílu 3.1.2;
-nejvyšší dovolená hmotnost při plnění a vlastní hmotnost tlakové nádoby, včetně výstroje, která je na nádobě během plnění, nebo celková (brutto) hmotnost.
E. Odvolávky na normy
(11)Příslušné požadavky tohoto pokynu pro balení jsou splněny při použití následujících norem:
Příslušný požadavekČísloNázev normy
(7)EN 13365 :2002 + A. 1:2005Přepravitelné plynové lahve – Svazky lahví pro stálé a zkapalněné plyny (kromě acetylenu) – Prohlídky v době plnění
(7)EN 19219 :2000Přepravitelné plynové lahve – Lahve na plyny (kromě acetylenu a LPG). Prohlídky v době plnění
(7)EN 1920 :2000Přepravitelné plynové lahve – Lahve na stlačené plyny (kromě acetylenu). Prohlídky v době plnění
(7)EN 12754 :2001Přepravitelné plynové lahve – Lahve na rozpuštěný acetylen. Prohlídky v době plněn
(7)EN 1439 :2008 (kromě 3.5 a přílohy G)Zařízení pro LPG a příslušenství – Postupy pro kontrolu lahví na LPG před, během a po naplnění
(7)EN 14794 :2005Zařízení pro LPG a jejich příslušenství – Přepravitelné opakovaně plnitelné hliníkové láhve na zkapalněný ropný plyn (LPG) – Postup pro kontrolu před, během a po naplnění
(10)pEN 1801 :1998Přepravitelné plynové lahve-Plnící podmínky pro jednotlivé acetylenové lahve (včetně seznamu přípustných porézních materiálů)
(10)pEN 12755 :2000Přepravitelné plynové lahve -Plnicí podmínky pro svazky acetylenových lahví
(12)Interval 15 let pro periodickou prohlídku opakovaně plnitelných svařovaných ocelových lahví smí být povolen podle zvláštního ustanovení pro balení v (2) odstavce (10), jsou-li použita následující ustanovení.
1.Všeobecná ustanovení
1.1K aplikaci tohoto oddílu nesmí příslušný orgán přenést své úkoly a povinnosti na organizace Xb (inspekční organizace typu B) ani na organizace IS (vlastní inspekční služby).
1.2Vlastník lahví musí požádat příslušný orgán o povolení intervalu 15 let a musí prokázat, že jsou splněny požadavky pododstavců 2, 3 a 4.
1.3Láhve vyrobené od 1. ledna 1999 musely být vyrobeny ve shodě s následujícími normami:
-EN 1442; nebo
-EN 13322-1; nebo
-Příloha I, části 1 až 3 směrnice Rady 84/527/EHSa jak jsou platné podle tabulky v 6.2.4 RID.
Jiné láhve vyrobené před 1. lednem 2009 v souladu s RID podle technického předpisu přijatého národním příslušným orgánem smějí být schváleny pro interval 15 let, pokud představují úroveň bezpečnosti rovnocennou s úrovní bezpečnosti lahví odpovídajících ustanovením RID platným v době podání žádosti.
1.4Vlastník musí poskytnout příslušnému orgánu dokumentaci prokazující, že láhve vyhovují ustanovením pododstavce 1.3. Příslušný orgán musí ověřit, že jsou tyto podmínky splněny.
1.5Příslušný orgán musí překontrolovat, zda byla ustanovení pododstavců 2 a 3 splněna a správně použita. Jsou-li všechna ustanovení splněna, povolí interval 15 let pro láhve. V tomto povolení musí být jasně identifikován typ láhve (jak je uveden v typovém schválení) nebo skupina lahví (viz POZNÁMKU), na něž se povolení vztahuje. Povolení musí být vydáno vlastníkovi; příslušný orgán si ponechá kopii. Vlastník musí uchovávat dokumenty, dokud platí pro láhve povolení intervalu 15 let.
POZNÁMKA:Skupina lahví je definována daty výroby identických lahví po dobu, během níž se platná ustanovení RID a technického předpisu přijatého příslušným orgánem ve svém technickém obsahu nezměnila. Příklad: Láhve identické konstrukce a objemu, které byly vyráběny podle ustanovení RID platných mezi 1. lednem 1985 a 31. prosincem 1988 v kombinaci s technickým předpisem přijatým příslušným orgánem platným po totéž období, tvoří jednu skupinu ve smyslu ustanovení tohoto odstavce.
1.6Příslušný orgán musí kontrolovat vlastníka lahví z hlediska dodržování ustanovení RID a uděleného povolení podle potřeby, avšak alespoň každé tři roky, nebo když dojde ke změnám v postupech.
2.Provozní ustanovení
2.1Láhve, jimž bylo uděleno povolení intervalu 15 let pro periodickou prohlídku, musí být plněny jen v plnicích střediscích používajících dokumentovaný systém kvality, aby bylo zajištěno, že všechna ustanovení odstavce (7) tohoto pokynu pro balení a požadavky a odpovědnosti uvedené v normě EN 1439:2008 jsou splněny a správně použity.
2.2Příslušný orgán musí ověřit, zda jsou tyto požadavky splněny, a kontrolovat to podle potřeby, avšak alespoň každé tři roky, nebo když dojde ke změnám v postupech.
2.3Vlastník musí poskytnout příslušnému orgánu dokumentaci prokazující, že plnicí středisko vyhovuje ustanovením pododstavce 2.1.
2.4Je-li plnicí středisko usídleno v jiném smluvním státě RID, musí vlastník dodatečnou dokumentací prokázat, že je toto plnicí středisko patřičně kontrolováno příslušným orgánem tohoto smluvního státu RID.
2.5K zabránění vnitřní korozi musí být láhve plněny pouze plyny vysoké kvality s velmi nízkou potenciální kontaminací. Toto se považuje za splněné, jestliže plyny odpovídají úrovni korozivní kontaminace uvedené v normě EN 1440:2008, příloha E.1, písmeno b.
3.Ustanovení pro kvalifikaci a periodickou prohlídku
3.1Láhve typu nebo skupiny, které jsou již v používání, pro něž byl povolen interval 15 let a u nichž se interval 15 let aplikuje, musí být podrobovány periodické prohlídce podle 6.2.3.5.
POZNÁMKA:K definici skupiny lahví viz POZNÁMKU k pododstavci 1.5.
3.2Jestliže láhev s intervalem 15 let nevyhoví při hydraulické tlakové zkoušce během periodické prohlídky, např. dojde k roztržení nebo úniku, musí vlastník provést analýzu a vypracovat zprávu o příčině nevyhovění a zda jsou dotčeny jiné láhve (např. téhož typu nebo skupiny). V tomto posledním případě musí vlastník informovat příslušný orgán. Příslušný orgán musí poté rozhodnout o náležitých opatřeních a informovat příslušné orgány všech ostatních smluvních států RID.
3.3Jestliže byla zjištěna vnitřní koroze, jak je definována v použité normě (viz pododstavec 1.3), musí být láhev stažena z užívání a nesmí jí být poskytnuta žádná další lhůta pro plnění a přepravu.
3.4Láhve, jimž byl povolen interval 15 let, musí být vybaveny jen ventily zkonstruovanými a vyrobenými pro minimální období 15 let používání podle EN 13152:2001 + A1:2003 nebo EN 13153:2001 + A1:2003. Po periodické prohlídce musí být láhev opatřena novým ventilem, s výjimkou toho, že ručně ovládané ventily, které byly renovovány nebo prohlédnuty podle EN 14912:2005, smějí být znovu namontovány, pokud jsou vhodné k používání pro další období 15 let. Renovace nebo prohlídka musí být provedeny jen výrobcem ventilů, nebo podle jeho technických pokynů podnikem kvalifikovaným pro takovou práci a pracujícím pod dokumentovaným systémem kvality.
4.Značení
Láhve, jimž byl povolen interval 15 let pro periodickou prohlídku podle tohoto odstavce, musí být dodatkově opatřeny jasným a čitelným označením „P15Y“. Toto označení musí být odstraněno, jestliže láhev již nemá povolen interval 15 let.
POZNÁMKA:Toto značení se nevztahuje na láhve podléhající přechodnému ustanovení v 1.6.2.9, 1.6.2.10 nebo ustanovením zvláštního ustanovení pro balení v (1) odstavce (10) tohoto pokynu pro balení.
P 200POKYN PRO BALENÍ
(pokračování)
P 200
Tabulka 1: STLAČENÉ PLYNY
UN čísloNázev a popisKlasifikační kódLC50 ml/m3LahveTrubkové nádobyTlakové sudySvazky lahvíZkušební lhůta, roky aZkušební tlak, bary bNejvyšší provozní tlak, bary bZvláštní ustanovení pro balení
1002VZDUCH, STLAČENÝ1AXXXX10
1006ARGON, STLAČENÝ1AXXXX10
1016OXID UHELNATÝ, STLAČENÝ1TF3760XXXX5u
1023SVÍTIPLYN, STLAČENÝ1TFXXXX5
1045FLUOR, STLAČENÝ1TOC185XX520030a, k, n, o
1046HELIUM, STLAČENÉ1AXXXX10
1049VODÍK, STLAČENÝ1FXXXX10d
1056KRYPTON, STLAČENÝ1AXXXX10
1065NEON, STLAČENÝ1AXXXX10
1066DUSÍK, STLAČENÝ1AXXXX10
1071PLYN ROPNÝ, STLAČENÝ1TFXXXX5
1072KYSLÍK, STLAČENÝ1OXXXX10s
1612HEXAETHYLTETRAFOSFÁT A STLAČENÝ PLYN, SMĚS1TXXXX5z
1660OXID DUSNATÝ, STLAČENÝ1TOC115XX522533k, o
1953PLYN STLAČENÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.1TF≤ 5000XXXX5z
1954PLYN STLAČENÝ, HOŘLAVÝ, J.N.1FXXXX10z
1955PLYN STLAČENÝ, TOXICKÝ, J.N.1T≤ 5000XXXX5z
1956PLYN STLAČENÝ, J.N.1AXXXX10z
1957DEUTERIUM, STLAČENÉ1FXXXX10d
1964UHLOVODÍKY, PLYNNÉ, SMĚS, STLAČENÁ, J.N.1FXXXX10z
1971METHAN, STLAČENÝ nebo PLYN ZEMNÍ, STLAČENÝ, s vysokým obsahem methanu1FXXXX10
2034VODÍK A METHAN, SMĚS, STLAČENÁ1FXXXX10d
2190FLUORID KYSLÍKU, STLAČENÝ1TOC2.6XX520030a, k, n, o
3156PLYN STLAČENÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.1OXXXX10z
3303PLYN STLAČENÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.1TO≤ 5000XXXX5z
3304PLYN STLAČENÝ, TOXICKÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.1TC≤ 5000XXXX5z
3305PLYN STLAČENÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.1TFC≤ 5000XXXX5z
3306PLYN STLAČENÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, ŽÍRAVÝ, J.N.1TOC≤ 5000XXXX5z
a
Netýká se tlakových nádob z kompozitních materiálů.
b
Tam, kde není v tabulce uvedena žádná hodnota, nesmí pracovní tlak překročit dvě třetiny hodnosty zkušebního tlaku
P 200POKYN PRO BALENÍ (pokračování)P 200
Tabulka 2: ZKAPALNĚNÉ PLYNY A ROZPUŠTĚNÉ PLYNY
UN čísloNázev a popisKlasifikační kódLC50 ml/m3LahveTrubkové nádobyTlakové sudySvazky lahvíZkušební lhůta, roky aZkušební tlak, bary bStupeň plněníZvláštní ustanovení pro balení
1001ACETYLEN, ROZPUŠTĚNÝ4FXX1060c, p
1005AMONIAK (ČPAVEK), BEZVODÝ2TC4000XXXX5290.54b, ra
1008FLUORID BORITÝ2TC387XXXX5225
300
0.715
0.86
1009BROMTRIFLUORMETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 13B1)2AXXXX1042
120
250
1.13
1.44
1.60
ra
ra
ra
1010BUTADIENY, STABILIZOVANÉ (1,2-butadien) nebo2FXXXX10100.59ra
1010BUTADIENY, STABILIZOVANÉ (1,3-butadien) nebo2FXXXX10100.55ra
1010BUTADIENY, SMĚS S UHLOVODÍKEM, STABILIZOVANÉ2FXXXX10100.50ra, v, z
1011BUTAN2FXXXX10100.52ra, v
1012BUTENY, SMĚS nebo2FXXXX10100.50ra, z
10121-BUTEN nebo2FXXXX10100.53
10122-BUTEN cis nebo2FXXXX10100.55
10122 BUTEN trans2FXXXX10100.54
1013OXID UHLIČITÝ2AXXXX10190
250
0.68
0.76
ra
ra
1017CHLÓR2TOC293XXXX5221.25a, ra
1018CHLORDIFLUORMETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 22)2AXXXX10271.03ra
1020CHLORPENTAFLUORETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 115)2AXXXX10251.05ra
10211-CHLOR-1,2,2,2- TETRAFLUORETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 124)2AXXXX10111.20ra
1022CHLORTRIFLUORMETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 13)2AXXXX10100
120
190
250
0.83
0.90
1.04
1.11
ra
ra
ra
ra
1026DIKYAN2TF350XXXX51000.70ra, u
1027CYKLOPROPAN2FXXXX10180.55ra
1028DICHLORDIFLUORMETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 12)2AXXXX10161.151.
1029DICHLORFLUORMETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 21)2AXXXX10101.23ra
10301,1-DIFLUORETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 152a)2FXXXX10160.79r
1032DIMETHYLAMIN, BEZVODÝ2FXXXX10100.59b, ra
1033DIMETHYLETHER2FXXXX10180.58ra
1035ETHAN2FXXXX1095
120
300
0.25
0.30
0.40
ra
ra
ra
1036ETHYLAMIN2FXXXX10100.61b, ra
1037CHLORETHAN (ETHYLCHLORID)2FXXXX10100.80a, ra
1039ETHYLMETHYLETHER2FXXXX10100.64ra
1040ETHYLENOXID, nebo ETHYLENOXID S DUSÍKEM, až do nejvýše přípustného celkového tlaku 1 MPa (10 barů) při 50 °C2TF2900XXXX5150.78l, ra
1041ETHYLENOXID A OXID UHLIČITÝ, SMĚS, s více než 9 %, ale nejvýše 87 % ethylenoxidu2FXXXX101900.66ra
1043HNOJIVO V ROZTOKU s volným čpavkem2AXXX5b, z
1048BROMOVODÍK, BEZVODÝ2TC2860XXXX5601.51a, d, r
1050CHLOROVODÍK, BEZVODÝ2TC2810XXXX5100
120
150
200
0.30
0.56
0.67
0.74
a, d, ra
a, d, ra
a, d, ra
a, d, ra
1053SIROVODÍK2TF712XXXX5480.67d, ra, u
1055ISOBUTEN2FXXXX10100.52ra
1058PLYNY ZKAPALNĚNÉ, nehořlavé, překryté dusíkem, oxidem uhličitým nebo vzduchem2AXXXX10Zkušební tlak = 1.5 x pracovního tlakura
1060METHYLACETYLEN A PROPADIEN, SMĚS, STABILIZOVANÁ2FXXXX102.c, ra, z
Propadien s 1% až 4% methylacetylenu2FXXXX10220.52c, ra
Směs P12FXXXX10300.49c, r
Směs P22FXXXX10240.47c, r
1061METHYLAMIN, BEZVODÝ2FXXXX10130.58b, r
1062BROMMETHAN (METHYLBROMID),s nejvýše 2 % chlorpikrinu2T850XXXX5101.51a
1063CHLORMETHAN (METHYLCHLORID) (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 40)2FXXXX10170.81a, ra
1064METHANTHIOL (METHYLMERKAPTAN)2TF1350XXXX5100.78d, ra,
1067OXID DUSIČITÝ2TOC115XXX5101.30k
1069CHLORID NITROSYLU (NITROSYLCHLORID)2TC35XX5131.10k, ra
1070OXID DUSNÝ (RAJSKÝ PLYN)20XXXX10180
225
250
0.68
0.74
0.75
1075PLYNY ROPNÉ, ZKAPALNĚNÉ2FXXXX10v, z
1076FOSGEN2TC5XXX5201.23k, ra
1077PROPEN2FXXXX10270.43ra
1078PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK, J.N.2AXXXX10ra, z
Směs F12AXXXX10121.23
Směs F22AXXXX10181.15
Směs F32AXXXX10291.03
1079OXID SIŘIČITÝ2TC2520XXXX5121.23ra
1080FLUORID SÍROVÝ2AXXXX1070
140
160
1.06
1.34
1.38
ra
ra
ra
1081TETRAFLUORETHYLEN, STABILIZOVANÝ2FXXXX10200m, o, ra
1082CHLORTRIFLUORETHYLEN, STABILIZOVANÝ2TF2000XXXX5191.13ra, u
1083TRIMETHYLAMIN, BEZVODÝ2FXXXX10100.56b, ra
1085VINYLBROMID, STABILIZOVANÝ2FXXXX10101.37a, ra
1086VINYLCHLORID, STABILIZOVANÝ2FXXXX10120.81a, ra
1087VINYLMETHYLETHER, STABILIZOVANÝ2FXXXX10100.67ra
1581CHLORPIKRIN A METHYLBROMID, SMĚS, s více než 2 % chlorpikrinu2T850XXXX5101.51a
1582CHLORPIKRIN A METHYLCHLORID, SMĚS2TdXXXX5170.81a
1589CHLORKYAN, STABILIZOVANÝ2TC80XX5201.03k
1741CHLORID BORITÝ2TC2541XXXX5101.19ra
1749FLUORID CHLORITÝ (CHLORTRIFLUORID)2TOC299XXXX5301.40a
1858HEXAFLUORPROPYLEN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 1216)2AXXXX10221.11ra
1859FLUORID KŘEMIČITÝ2TC450XXXX5200
300
0.74
1.10
1860VINYLFLUORID, STABILIZOVANÝ2FXXXX102500.64a, ra
1911DIBORAN2TF80XX52500.07d, k, o
1912CHLORMETHAN (METHYLCHLORID) A DICHLORMETHAN, SMĚS2FXXXX10170.81a, ra
1952ETHYLENOXID A OXID UHLIČITÝ, SMĚS, obsahující nejvýše 9 % ethylenoxidu2AXXXX10190
250
0.66
0.75
ra
ra
19581,2-DICHLOR-1,1,2,2-TETRAFLUORETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 114)2AXXXX10101.30ra
19591,1-DIFLUORETHYLEN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 1132a)2FXXXX102500.77r
1962ETHYLEN2FXXXX10225
300
0.34
0.38
1965UHLOVODÍKY, PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N.2FXXXX10bra, ta, v, z
Směs A2F10100.50
Směs A012F10150.49
Směs A022F10150.48
Směs A02F10150.47
Směs A12F10200.46
Směs B12F10250.45
Směs B22F10250.44
Směs B2F10250.43
Směs C2F10300.42
1967INSEKTICID, PLYNNÝ, TOXICKÝ, J.N.2TXXXX5z
1968INSEKTICID, PLYNNÝ, J.N.2AXXXX10ra, z
1969ISOBUTAN2FXXXX10100.49ra, v
1973CHLORDIFLUORMETHAN A CHLORPENTAFLUORETHAN, SMĚS s konstantním bodem varu s cca 49 % chlortrifluormethanu (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 502)2AXXXX10311.01ra
1974BROMCHLORDIFLUOR METHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 12B1)2AXXXX10101.61ra
1975OXID DUSNATÝ A OXID DUSIČITÝ, SMĚS2TOC115XXX5k, z
1976OKTAFLUORCYKLOBUTAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK RC 318)2.AXXXX10111.32ra
1978PROPAN2FXXXX10230.43ra, v
1982TETRAFLUORMETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 14)2AXXXX10200
300
0.71
0.90
19831-CHLOR-2,2,2- TRIFLUORETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 133a)2AXXXX10101.18ra
1984TRIFLUORMETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 23)2AXXXX10190
250
0.88
0.96
ra
ra
20351,1,1-TRIFLUORETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 143a)2FXXXX10350.73ra
2036XENON2AXXXX101301.28
20442,2-DIMETHYLPROPAN2FXXXX10100.53ra
2073AMONIAK (ČPAVEK), ROZTOK, vodný, s hustotou menší než 0,880 kg/l při 15°C,4A
s více než 35 %, ale nejvýše 40 % amoniaku (čpavku)4AXXXX5100.80b
s více než 40 %, ale nejvýše 50 % amoniaku (čpavku)4AXXXX5120.77b
2188ARSENOVODÍK (ARSIN)2TF20XX5421.10d, k
2189DICHLOROSILAN2TFC314XXXX52001.08
2191FLUORID SULFURYLU (SULFURYLFLUORID)2T3020XXXX5501.10u
2192GERMANOVODÍK (GERMAN) c2TF620XXXX52500.064d, r, ra,q
2193HEXAFLUORETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 116)2AXXXX102001.13
2194FLUORID SELENOVÝ2TC50XX5361.46k, ra
2195FLUORID TELUROVÝ2TC25XX5201.00k, ra
2196FLUORID WOLFRAMOVÝ2TC160XX5103.08a, k, ra
2197JODOVODÍK, BEZVODÝ2TC2860XXXX5232.25a, d, r
2198FLUORID FOSFOREČNÝ2TC190XX5200
300
0.90
1.25
k
k
2199FOSFOROVODÍK (FOSFIN) c2TF20XX5225
250
0.30
0.45
d, k, ra,q
d, k, ra,q
2200PROPADIEN, STABILIZOVANÝ2FXXXX10220.50ra
2202SELENOVODÍK, BEZVODÝ2TF2XX5311.60k
2203SILAN c2FXXXX10225
250
0.32
0.36
q
q
2204SULFID KARBONYLU (KARBONYLSULFID)2TF1700XXXX5300.87ra, u
2417FLUORID KARBONYLU (KARBONYLFLUORID)2TC360XXXX5200
300
0.47
0.70
2418FLUORID SIŘIČITÝ2TC40XX5300.91k, ra
2419BROMTRIFLUORETHYLEN2FXXXX10101.19ra
2420HEXAFLUORACETON2TC470XXXX5221.08ra
2421OXID DUSITÝ2TOCPŘEPRAVA ZAKÁZÁNA
2422OKTAFLUOR-2-BUTEN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 1318)2AXXXX10121.34ra
2424OKTAFLUORPROPAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 218)2AXXXX10251.04ra
2451FLUORID DUSITÝ20XXXX102000.50
2452ETHYLACETYLEN, STABILIZOVANÝ2FXXXX10100.57c, ra
2453FLUORETHAN (ETHYLFLUORID) (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 161)2FXXXX10300.57ra
2454FLUORMETHAN (METHYLFLUORID) (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 41)2FXXXX103000.63ra
2455METHYL NITRIT2APŘEPRAVA ZAKÁZÁNA
25171-CHLOR-1,1-DIFLUORETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 142b)2FXXXX10100.99r
2534METHYLCHLOROSILAN2TFC600XXXX5ra, z
2548FLUORID CHLOREČNÝ (CHLORPENTAFLUORID)2TOC122XX5131.49a, k
2599CHLORTRIFLUORMETHAN A TRIFLUORMETHAN, AZEOTROPNÍ SMĚS s cca 60 % chlortrifluormethanu (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 503)2AXXXX1031
42
100
0.12
0.17
0.64
ra
ra
ra
2601CYKLOBUTAN2FXXXX10100.63ra
2602DICHLORDIFLUORMETHAN A 1,1-DIFLUORETHAN, AZEOTROPNÍ SMĚS s cca 74 % dichlordifluormethanu (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 500)2AXXXX10221.01ra
2676ANTIMONOVODÍK (STIBIN)2TF20XX52000.49k, r, ra
2901CHLORID BROMU (BROMCHLORID)2TOC290XXXX5101.50a
3057TRIFLUOROACETYL CHLORID2TC10XXX5171.17k, ra
3070ETHYLENOXID A DICHLORDIFLUOR METHAN, SMĚS, s nejvýše 12,5 % ethylenoxidu2AXXXX10181.09r
3083PERCHLORYL FLUORID2TO770XXXX5331.21u
3153PERFLUORMETHYLVINYL ETHER2FXXXX10200.75ra
3154PERFLUORETHYLVINYL ETHER2FXXXX10100.98ra
3157PLYN ZKAPALNĚNÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.20XXXX10z
31591,1,1,2-TETRAFLUORETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 134a)2AXXXX10181.05ra
3160PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.2TF≤ 5000XXXX5ra, z
3161PLYN ZKAPALNĚNÝ, HOŘLAVÝ, J.N.2FXXXX10ra, z
3162PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, J.N.2T≤ 5000XXXX5z
3163PLYN ZKAPALNĚNÝ, J.N.2AXXXX10ra, z
3220PENTAFLUORETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 125)2AXXXX1049
35
0.95
087
ra
ra
3252DIFLUORMETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 32)2FXXXX10480.78ra
3296HEPTAFLUORPROPAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 227)2AXXXX10131.21ra
3297ETHYLENOXID A CHLORTETRAFLUORETHAN, SMĚS, s nejvýše 8,8 % ethylenoxidu2AXXXX10101.16ra
3298ETHYLENOXID A PENTAFLUORETHAN, SMĚS, s nejvýše 7,9 % ethylenoxidu2AXXXX10261.02ra
3299ETHYLENOXID A TETRAFLUORETHAN, SMĚS, s nejvýše 5,6 % ethylenoxidu2AXXXX10171.03ra
3300ETHYLENOXID A OXID UHLIČITÝ, SMĚS, s více než 87 % ethylenoxidu2TFVíce než 2900XXXX5280.73ra
3307PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, J.N.2TO≤ 5000XXXX5z
3308PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.2TC≤ 5000XXXX5ra, z
3309PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.2TFC≤ 5000XXXX5ra, z
3310PLYN ZKAPALNĚNÝ, TOXICKÝ, PODPORUJÍCÍ HOŘENÍ, ŽÍRAVÝ, J.N.2TOC≤ 5000XXXX5z
3318AMONIAK (ČPAVEK), ROZTOK ve vodě, s hustotou menší než 0,880 kg/l při 15°C, s více než 50 % amoniaku (čpavku)4TCXXXX5b
3337PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 404A (pentafluorethan, 1,1,1-trifluorethan a 1,1,1,2-tetrafluorethan, zeotropní směs s cca 44 % pentafluorethanu a 52 % 1,1,1-trifluorethanu)2AXXXX10360.82ra
3338PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 407A (difluormethan, pentafluorethan a 1,1,1,2-tetrafluorethan, zeotropní směs s cca 20 % difluormethanu a 40 % pentafluorethanu)2AXXXX10320.94ra
3339PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 407B (difluormethan, pentafluorethan a 1,1,1,2-tetrafluorethan, zeotropní směs s cca 10 % difluormethanu a 70 % pentafluorethanu)2AXXXX10330.93ra
3340PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 407C (difluormethan, pentafluorethan a 1,1,1,2-tetrafluorethan, zeotropní směs s cca 23 % difluormethanu a 25 % pentafluorethanu)2AXXXX10300.95ra
3354INSEKTICID, PLYNNÝ, HOŘLAVÝ, J.N.2FXXXX10ra, z
3355INSEKTICID, PLYNNÝ, TOXICKÝ, HOŘLAVÝ, J.N.2TFXXXX5ra, z
3374ACETYLEN, BEZ ROZPOUŠTĚDLA2FXX560c, p
a
Netýká se tlakových nádob z kompozitních materiálů.
b Pro směsi plynů UN čísla 1965 je maximální dovolená hmotnost náplně na litr vnitřního objemu následující:
sbms2011c011z0019_18.tif
c
Je považován za pyroforní.
d
Je považován za toxický. Hodnotu LC50 je třeba ještě určit.
P 200POKYNY PRO BALENÍ (pokračování)P 200
Tabulka 3: LÁTKY JINÝCH TŘÍD, NEŽ TŘÍDY 2
UN čísloNázev a popisTřídaKlasifikační kódLC50
ml/m3
LahveTrubkové nádobyTlakové sudySvazky lahvíZkušební lhůta, roky aZkušební tlak, bary bStupeň plněníZvláštní ustanovení pro balení
1051KYANOVODÍK, STABILIZOVANÝ, s méně než 3 % vody6.1TF140XX51000.55k
1052FLUOROVODÍK, BEZVODÝ8CT1966XXX5100.84ab, ac
1745FLUORID BROMIČNÝ5.1OTC25XXX510bk, ab, ad
1746FLUORID BROMITÝ5.1OTC50XXX510bk, ab, ad
1790KYSELINA FLUOROVODÍKOVÁ, roztok, obsahující více než 85 % fluorovodíku8CT1966XXX5100.84ab, ac
2495FLUORID JODIČNÝ5.1OTC120XXX510bk, ab, ad
a)
Netýká se tlakových nádob z kompozitních materiálů.
b)
Nejnižší dovolené plnění je 8 obj. %.
P 201POKYN PRO BALENÍP 201
Tento pokyn pro balení platí pro UN čísla 3167, 3168 a 3169.
Dovoleny jsou následující obaly:
(1)Lahve, trubkové nádoby a tlakové sudy vyhovující konstrukčním, zkušebním a plnícím požadavkům schváleným příslušným orgánem;
(2)Kromě toho jsou dovoleny následující obaly, za podmínky, že jsou splněna všeobecná ustanovení oddílů 4.1.1 a 4.1.3.
Pro netoxické plyny skupinové obaly s hermeticky uzavřenými vnitřními obaly ze skla nebo kovu s nejvyšším vnitřním objemem 5 litrů na kus, splňující parametry obalové skupiny III,
Pro toxické plyny skupinové obaly s hermeticky uzavřenými vnitřními obaly ze skla nebo kovu s nejvyšším vnitřním objemem jeden litr na kus, splňující parametry obalové skupiny III.
P 202POKYN PRO BALENÍP 202
(Zrušeno)
P 203POKYN PRO BALENÍP 203
Tento pokyn platí pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny třídy 2.
Požadavky na uzavřené kryogenní nádoby:
(1)Musí být splněna zvláštní ustanovení pro balení oddílu 4.1.6.
(2)Požadavky kapitoly 6.2 musí být splněny.
(3)Uzavřené kryogenní nádoby musí být izolovány tak, aby se nemohly ojínit.
(4)Zkušební tlak
Hluboce zchlazené kapaliny musí být plněny do uzavřených kryogenních nádob s následujícími nejnižšími zkušebními tlaky:
(a)pro uzavřené kryogenní nádoby s vakuovou izolací nesmí být zkušební tlak nižší než 1,3 násobek součtu nejvyššího vnitřního tlaku naplněné nádoby, včetně tlaku během plnění a vyprazdňování, plus 100 kPa (1 bar);
(b)pro jiné uzavřené kryogenní nádoby nesmí být zkušební tlak nižší než 1,3 násobek nejvyššího vnitřního tlaku naplněné nádoby, s přihlédnutím k tlaku vyvinutému během plnění a vyprazdňování.
(5)Stupeň plnění
Pro nehořlavé, netoxické hluboce zchlazené zkapalněné plyny (klasifikačních kódů 3A a 3O) nesmí objem kapalné fáze při plnicí teplotě a při tlaku 100 kPa (1 bar) překročit 98 % hydraulického vnitřního objemu tlakové nádoby.
Pro hořlavé hluboce zchlazené zkapalněné plyny (klasifikačního kódu 3F) musí stupeň plnění zůstat pod hodnotou, při níž, je-li obsah zahřát na teplotu, při které je tenze par rovna otevíracímu tlaku pojistného ventilu, by objem kapalné fáze dosáhl 98 % hydraulického vnitřního objemu při této teplotě.
(6)Zařízení pro vyrovnávání tlaku
Uzavřené kryogenní nádoby musí být vybaveny alespoň jedním zařízením pro vyrovnávání tlaku.
(7)Snášenlivost
Materiály použité k zajištění těsnosti spojů nebo pro údržbu uzávěrů musí být snášenlivé s obsahem. U nádob určených pro přepravu plynů podporujícím hoření (klasifikační kód 30) nesmějí tyto materiály reagovat s těmito plyny nebezpečným způsobem.
Požadavky na otevřené kryogenní nádoby:
V otevřených kryogenních nádobách smějí být přepravovány jen následující hluboce zchlazené zkapalněné plyny, které nepodporují hoření, klasifikačního kódu 3A: UN 1913, 1951, 1963, 1970, 1977, 2591, 3136 a 3158.
Otevřené kryogenní nádoby musí být vyrobeny za splnění následujících požadavků:
(1)Nádoby musí být zkonstruovány, vyrobeny, odzkoušeny a vybaveny takovým způsobem, aby odolaly všem podmínkám, včetně únavy, jimž budou vystaveny během normálního používání a během normálních podmínek přepravy.
(2)Vnitřní objem nesmí být větší než 450 litrů.
(3)Nádoba musí být konstruována s dvojitou stěnou, přičemž prostor mezi vnitřní a vnější stěnou je zbaven vzduchu (vakuová izolace). Izolace musí zabránit tvoření jinovatky na vnějšku nádoby.
(4)Konstrukční materiály musí mít vhodné mechanické vlastnosti při provozní teplotě.
(5)Materiály, které jsou v přímém styku s nebezpečnými věcmi, nesmějí být napadány nebo zeslabovány nebezpečnými věcmi, které se mají přepravovat, a nesmějí způsobit nebezpečný účinek, např. katalyticky urychlovat reakci nebo reagovat s nebezpečnými věcmi.
(6)Nádoby ze skla s konstrukcí dvojité stěny musí mít vnější obal s vhodnými fixačními nebo absorpčními materiály, které odolávají tlakům a nárazům, které mohou vyskytnout za normálních podmínek přepravy.
(7)Nádoby musí být zkonstruovány tak, aby během přepravy zůstaly ve stojaté poloze, např. mít podstavu, jejíž menší horizontální rozměr je větší než výška těžiště při naplnění nádoby do jejího vnitřního objemu nebo být upevněny ve výkyvných uloženích.
(8)Otvory nádob musí být opatřeny prostředky dovolujícími únik plynů, zabraňujícími vystříknutí kapaliny a zkonstruovanými tak, aby během přepravy zůstaly na svém místě.
(9)Otevřené kryogenní nádoby musí být opatřeny následujícími údaji trvale vyznačenými např. vyražením, vyrytím nebo vyleptáním:
- název a adresa výrobce;
- typové číslo nebo název;
- sériové číslo výrobní šarže;
- UN číslo a oficiální pojmenování pro přepravu plynů, pro něž je nádoba určena;
- vnitřní objem nádoby v litrech.
P 204POKYN PRO BALENÍP 204
(Zrušeno)
P 205POKYN PRO BALENÍP 205
Tento pokyn platí pro UN číslo 3468.
(1)Pro zásobníkové systémy s hydridem kovu musí být dodržena zvláštní ustanovení pro balení v 4.1.6.
(2)Tento pokyn pro balení se vztahuje pouze na tlakové nádoby, jejichž hydraulický vnitřní objem nepřekračuje 150 litrů a které mají maximální vyvinutý tlak nepřekračující 25 MPa.
(3)Zásobníkové systémy s hydridem kovu splňující příslušné požadavky na výrobu a zkoušení tlakových nádob obsahujících plyn kapitoly 6.2 jsou dovoleny jen pro přepravu vodíku.
(4)Pokud jsou používány ocelové tlakové nádoby nebo kompozitní tlakové nádoby s ocelovými vložkami, musí se používat jen ty, které jsou označeny značkou „H“ podle 6.2.2.9.2 (j).
(5)Zásobníkové systémy s hydridem kovu musí splňovat provozní podmínky, konstrukční kritéria, jmenovitý vnitřní objem, typové zkoušky, zkoušky výrobních šarží, výrobní kusové zkoušky, zkušební tlak, jmenovitý plnicí tlak a ustanovení pro zařízení pro vyrovnávání tlaku pro přemístitelné zásobníkové systémy s hydridem kovu uvedené v normě ISO 16111:2008 (Přemístitelná zásobníková zařízení na plyn – Vodík pohlcený v reverzibilním hydridu kovu) a jejich shoda a schválení musí být posouzeny podle 6.2.2.5.
(6)Zásobníkové systémy s hydridem kovu musí být plněny vodíkem při tlaku nepřekračujícím jmenovitý plnicí tlak udaný na permanentním značení systému, jak je uvedeno v normě ISO 16111:2008.
(7)Požadavky na periodické zkoušky pro zásobníkové systémy s hydridem kovu musí být v souladu s normou ISO 16111:2008 a musí být prováděny podle 6.2.2.6 a interval mezi periodickými zkouškami nesmí překročit pět let.
P 206POKYN PRO BALENÍP 206
Tento pokyn pro balení platí pro UN 3150 přístroje, malé, s plynným uhlovodíkem, s odběrním ventilem nebo nádobky opakovaně plnitelné pro malé přístroje s plynným uhlovodíkem, s odběrným ventilem.
(1)Zvláštní ustanovení pro balení oddílu 4.1.6, pokud jsou použitelná, musí být dodržena.
(2)Tyto předměty musí splňovat předpisy státu, v němž byly naplněny.
(3)Přístroje a nádobky musí být zabaleny ve vnějších obalech splňujících požadavky oddílu 6.1.4 a vyzkoušených a schválených podle kapitoly 6.1 pro obalovou skupinu II.
P 300POKYN PRO BALENÍP 300
Tento pokyn se použije pro UN číslo 3064.
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
Skupinové obaly sestávající s vnitřních kovových nádob (plechovek) s vnitřním objemem každé z nich nejvýše 1 litr a z vnějších dřevěných beden (4C1, 4C2, 4D nebo 4F) obsahujících nejvýše 5 litrů roztoku.
Dodatečné požadavky:
(1)Kovové obaly (plechovky) musí být úplně obklopeny absorpčním fixačním materiálem.
(2)Dřevěné bedny musí být celé opatřeny vložkou z vhodného materiálu nepropouštějícího vodu a nitroglycerin.
P 301POKYN PRO BALENÍP 301
Tento pokyn se použije pro UN číslo 3165.
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
(1)Hliníková tlaková nádoba vyrobená z trubky a mající přivařená dna.
Základní jímavost paliva uvnitř této nádoby je zajištěna jinou svařovanou hliníkovou nádobou s nejvyšším vnitřním objemem 46 litrů.
Vnější nádoba musí mít nejnižší výpočtový tlak 1275 kPa (přetlak) a nejnižší tlak při roztržení 2755 kPa (přetlak).
Každá nádoba musí být zkontrolována na těsnost během výroby a před odesláním; musí být shledána těsnou (bez úniku).
Celá vnitřní nádoba musí být bezpečně zabalena s nehořlavým fixačním materiálem, jako je vermikulit, do pevného a hermeticky uzavřeného kovového vnějšího obalu, který bude přiměřeně chránit celou výstroj. Nejvyšší množství paliva na nádobu a kus je 42 litrů.
Nejvyšší množství paliva na nádobu a kus je 42 litrů.
(2)Hliníková tlaková nádoba
Základní jímavost paliva uvnitř této nádoby je zajištěna parotěsnou svařovanou komorou s elastickým měchýřem majícím maximální vnitřní objem 46 litrů.
Tlaková nádoba musí mít nejnižší výpočtový tlak 2860 kPa (přetlak) a nejnižší tlak při roztržení 5170 kPa (přetlak).
Každá nádoba musí být zkontrolována na těsnost během výroby a před odesláním a musí být bezpečně zabalena s nehořlavým fixačním materiálem, jako je vermikulit, do pevného a hermeticky uzavřeného kovového vnějšího obalu, který bude přiměřeně chránit celou výstroj.
Nejvyšší množství paliva na nádobu a kus je 42 litrů.
P 302POKYN PRO BALENÍP 302
Tento pokyn platí pro UN číslo 3269.
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
Skupinové obaly, které splňují parametry obalových skupin II nebo III podle kritérií třídy 3 pro základní výrobek.
Základní výrobek a aktivátor (organický peroxid) musí být zabaleny každý zvlášť ve vnitřních obalech.
Komponenty mohou být uloženy v tomtéž vnějším obalu za podmínky, že v případě úniku spolu nebudou vzájemně nebezpečné reagovat.
Vnitřní obal nesmí obsahovat více než 125 ml aktivátoru, pokud je tento aktivátor kapalný, a více než 500 gramů, pokud je tuhý.
P 400POKYN PRO BALENÍP 400
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
(1)Tlakové nádoby mohou být používány, pokud jsou dodržena všeobecná ustanovení v pododdíle 4.1.3.6. Musí být vyrobeny z oceli a musí být podrobeny první zkoušce a potom periodickým zkouškám každých 10 roků tlakem nejméně 1 MPa (10 barů, přetlak). Během přepravy musí být kapalina pod vrstvou inertního plynu s přetlakem nejméně 20 kPa (0.2 baru).
(2)Bedny (4A, 4B, 4C1, 4C2, 4D, 4F nebo 4G), sudy (1A2, 1B2, 1N2, 1D nebo 1G) nebo kanystry (3A2 nebo 3B2) obsahující hermeticky uzavřené kovové nádoby (plechovky) s vnitřními obaly ze skla nebo kovu, s vnitřním ojemem nepřesahujícím jednotlivě 1 litr, mající šroubové uzávěry opatřené těsněním. Vnitřní obaly musí být obloženy ze všech stran suchým absorpčním nehořlavým fixačním materiálem v dostatečném množství, aby pohltil celý obsah. Vnitřní obaly nesmějí být plněny více než do 90 % svého vnitřního objemu. Vnější obaly musí mít nejvyšší čistou (netto) hmotnost 125 kg.
(3)Ocelové, hliníkové nebo kovové sudy (1A2, 1B2 nebo 1N2), kanystry (3A2 nebo 3B2) nebo bedny (4A nebo 4B) s nejvyšší čistou (netto) hmotností 150 kg každý(á), s hermeticky uzavřenými vnitřními kovovými nádobami (plechovkami), z nichž každá může mít vnitřní objem nejvýše 4 litry, se šroubovými uzávěry opatřenými těsněním. Vnitřní obaly musí být obloženy ze všech stran suchým absorpčním nehořlavým fixačním materiálem v dostatečném množství, aby pohltil celý obsah. Každá vrstva vnitřních obalů musí být oddělena dělicí přepážkou, navíc k fixačnímu materiálu. Vnitřní obaly nesmějí být plněny více než do 90 % svého vnitřního objemu.
Zvláštní ustanovení pro balení:
PP 86PPro UN čísla 3392 a 3394 musí být vzduch z parního prostoru odstraněn dusíkem nebo jinými prostředky.
P 401POKYN PRO BALENÍP 401
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
(1)Tlakové nádoby mohou být používány, pokud jsou dodržena všeobecná ustanovení v pododdíle 4.1.3.6. Musí být vyrobeny z oceli a musí být podrobeny první zkoušce a potom periodickým zkouškám každých 10 roků tlakem nejméně 0,6 MPa (6 barů, přetlak). Během přepravy musí být kapalina pod vrstvou inertního plynu s přetlakem nejméně 20 kPa (0.2 baru).
Vnitřní obalVnější obal
(2)Skupinové obaly s vnitřními obaly ze skla, kovu nebo plastu, opatřenými šroubovými uzávěry a obloženými inertním absorpčním fixačním materiálem v množství dostatečném k pohlcení celého obsahu.1litr30 kg nejvyšší čistá (netto) hmotnost
Zvláštní ustanovení pro balení specifické pro RID a ADR:
RR 7Pro UN čísla 1183, 1242, 1295 a 2988 však musí být tlakové nádoby podrobeny zkouškám každých pět let.
P 402POKYN PRO BALENÍP 402
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
(1)Tlakové nádoby mohou být používány, pokud jsou dodržena všeobecná ustanovení v pododdíle 4.1.3.6. Musí být vyrobeny z oceli a musí být podrobeny první zkoušce a potom periodickým zkouškám každých 10 roků tlakem nejméně 0,6 MPa (6 barů, přetlak). Během přepravy musí být kapalina pod vrstvou inertního plynu s přetlakem nejméně 20 kPa (0.2 baru)
Nejvyšší čistá (netto) hmotnost
Vnitřní obalVnější obal
(2)Skupinové obaly s vnitřními obaly ze skla, kovu nebo plastu, opatřenými šroubovými uzávěry a obloženými inertním absorpčním fixačním materiálem v množství dostatečném k pohlcení celého obsahu.10 kg (sklo)125 kg
15 kg (kov nebo plast)125 kg
(3)Ocelové sudy (1A1) s nejvyšším vnitřním objemem 250 litrů.
(4)Kompozitní obaly sestávající z plastové nádoby s vnějším sudem z oceli nebo hliníku (6HA1 nebo 6HB1) s nejvyšším vnitřním objemem 250 litrů.
Zvláštní ustanovení pro balení specifické pro RID a ADR:.
RR4Pro UN číslo 3130 musí být otvory nádob hermeticky uzavřeny pomocí dvou zařízení umístěných za sebou, z nichž alespoň jedno musí být šroubovací nebo zajištěné ekvivalentním způsobem.
RR7Pro UN číslo 3129 však musí být tlakové nádoby podrobeny zkouškám každých pět let.
RR8Pro UN čísla 1389, 1391, 1411, 1421, 1928, 3129, 3130, 3148 a 3482 však musí být tlakové nádoby podrobeny první zkoušce a periodickým zkouškám při zkušebním tlaku nejméně 1 MPa (10 barů).
P 403POKYN PRO BALENÍP 403
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
Skupinové obaly:
Vnitřní obalyVnější obalyNejvyšší čistá (netto) hmotnost
ze skla 2 kgSudy
z plastu 15 kgz oceli (1A2)400 kg
z kovu 20 kgz hliníku (1B2)400 kg
Vnitřní obaly musí být hermeticky uzavřeny (např. přelepením páskou nebo šroubovými uzávěry)z kovu, jiného než oceli nebo hliníku (1N2)400 kg
z plastu (1H2)400 kg
z překližky (1D)400 kg
z lepenky (1G)400 kg
Bedny
z oceli (4A)400 kg
z hliníku(4B)400 kg
z přírodního dřeva (4C1)250 kg
z přírodního dřeva, prachotěsné (4C2)250 kg
z překližky (4D)250 kg
z rekonstituovaného dřeva (4F)125 kg
z lepenky (4G)125 kg
z pěnového plastu (4H1)60 kg
z tuhého plastu (4H2)250 kg
Kanystry
z oceli (3A2)120 kg
z hliníku (3B2)120 kg
z plastu (3H2)120 kg
Samostatné obaly:Nejvyšší čistá (netto) hmotnost
Sudy
ocel (1A1, 1A2)250 kg
hliník (1B1, 1B2)250 kg
kov, jiný než ocel nebo hliník (1N1, 1N2)250 kg
plast (1H1, 1H2)250 kg
Kanystry
ocel (3A1, 3A2)120 kg
hliník (3B1, 3B2)120 kg
plast (3H1, 3H2)120 kg
Kompozitní obaly
plastová nádoba s vnějším ocelovým nebo hliníkovým sudem (6HA1 nebo 6HB1)250 kg
plastová nádoba s vnějším lepenkovým, plastovým nebo překližkovým sudem (6HG1, 6HH1 nebo 6HD1)75 kg
plastová nádoba s vnějším ocelovým nebo hliníkovým košem nebo bednou nebo s vnější bednou z přírodního dřeva, překližky, lepenky nebo tuhého plastu (6HA2, 6HB2, 6HC, 6HD2, 6HG2 nebo 6HH2)75 kg
Tlakové nádoby, pokud jsou dodržena všeobecná ustanovení v pododdíle 4.1.3.6. mohou být používány
Dodatečný požadavek:
Obaly musí být hermeticky uzavřené.
Zvláštní ustanovení pro balení
PP 83Pro UN číslo 2813 smějí být baleny pro přepravu vodotěsné pytle obsahující nejvýše 20 g látky pro účely vytváření tepla. Každý vodotěsný pytel musí být zataven v plastovém pytli a vložen do meziobalu. Žádný vnější obal nesmí obsahovat více než 400 g látky. V obalu nesmí být obsažena voda ani žádná kapalina, která může reagovat s látkou reagující s vodou.
P 404POKYN PRO BALENÍP 404
Tento pokyn platí pro pyroforní tuhé látky UN čísel: 1383, 1854, 1855, 2008, 2441,2545, 2546, 2846, 2881,3200, 3391a 3393.
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecné ustanovení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
(1)Skupinové obaly
Vnější obaly:(1A2, 1B2, 1N2, 1H2, 1D, 4A, 4B, 4C1, 4C2, 4D, 4F nebo 4H2)
Vnitřní obaly:Kovové obaly o nejvyšší čisté (netto) hmotnosti 15 kg každý. Vnitřní obaly musí být hermeticky uzavřeny a opatřeny šroubovými uzávěry;
(2)Kovové obaly:(1A1, 1A2, 1B1, 1N1, 1N2, 3A1, 3A2, 3B1 a 3B2)
Nejvyšší celková (brutto) hmotnost: 150kg;
(3)Kompozitní obaly:Plastová nádoba s vnějším ocelovým nebo hliníkovým sudem (6HA1 nebo 6HB1)
Nejvyšší celková (brutto) hmotnost: 150kg.
Tlakové nádoby, pokud jsou dodržena všeobecná ustanovení v pododdíle 4.1.3.6. mohou být používány
Zvláštní ustanovení pro balení
PP 86Pro UN čísla 3391 a 3393 musí být vzduch z parního prostoru odstraněn dusíkem nebo jinými prostředky.
P 405POKYN PRO BALENÍP 405
Tento pokyn platí pro UN číslo 1381.
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
(1)Pro UN 1381 fosfor, pod vodou:
(a)Skupinové obaly
Vnější obaly:(4A, 4B, 4C1, 4C2, 4D nebo 4F)
Nejvyšší čistá (netto) hmotnost:75 kg
Vnitřní obaly:
(i)hermeticky uzavřené plechovky o nejvyšší čisté (netto) hmotnosti 15 kg; nebo
(ii)skleněné vnitřní obaly, obložené ze všech stran suchým absorpčním nehořlavým fixačním materiálem v dostatečném množství k pohlcení celého obsahu o nejvyšší čisté (netto) hmotnosti 2 kg, nebo
(b)Sudy (1A1, 1A2, 1B1, 1B2, 1N1 nebo 1N2); nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 400 kg
Kanystry (3A1 nebo 3B1); nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 120 kg.
Tyto obaly musí být způsobilé vyhovět zkoušce těsnosti definované v pododdílu 6.1.5.4 pro obalovou skupinu II.
(2)Pro UN 1381 fosfor, suchý:
(a)v roztavené formě: sudy (1A2, 1B2 nebo 1N2) o nejvyšší čisté (netto) hmotnosti jednoho sudu 400 kg; nebo
(b)v projektilech nebo v předmětech s tvrdým pláštěm, pokud se přepravují bez komponentů třídy 1: obaly stanovené příslušným orgánem.
P 406POKYN PRO BALENÍP 406
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
(1)Skupinové obaly
vnější obaly:(4C1, 4C2, 4D, 4F, 4G, 4H1, 4H2, 1G, 1D, 1H1,1H2, 3H1 nebo 3H2)
vnitřní obaly:vodovzdorné obaly;
(2)Plastové, překližkové nebo lepenkové sudy (1H2, 1D nebo 1G) nebo bedny (4A, 4B, 4C1, 4C2, 4D, 4F, 4G a 4H2)
s vnitřním vodovzdorným pytlem, vnitřní vložkou z plastové fólie nebo vodovzdorným povlakem;
(3)Kovové sudy (1A1, 1A2, 1B1, 1B2, 1N1 nebo 1N2), plastové sudy (1H1 nebo 1H2), kovové kanystry (3A1, 3A2, 3B1 nebo 3B2), plastové kanystry (3H1 nebo 3H2), plastové nádoby s vnějšími ocelovými nebo hliníkovými sudy (6HA1 nebo 6HB1), plastové nádoby s vnějšími lepenkovými, plastovými nebo překližkovými sudy (6HG1, 6HH1 nebo 6HD1), plastové nádoby s vnějšími ocelovými nebo hliníkovými koši nebo bednami nebo s vnějšími bednami z přírodního dřeva, překližky, lepenky nebo tuhého plastu (6HA2, 6HB2, 6HC, 6HD2, 6HG2 nebo 6HH2).
Dodatečné požadavky:
1.Obaly musí být konstruovány a vyrobeny tak, aby se zabránilo úniku vody, alkoholu nebo flegmatizačního prostředku.
2.Obaly musí být tak vyrobeny a uzavřeny aby se zamezilo výbušnému přetlaku nebo tlaku vyššímu než 300 kPa (3 bary).
Zvláštní ustanovení pro balení:
PP 24Pro UN čísla 2852, 3364, 3365, 3366, 3367, 3368 a 3369 nesmí přepravované množství překročit 500 g na kus.
PP 25Pro UN číslo 1347 nesmí přepravované množství překročit 15 kg na kus.
PP 26Pro UN čísla 1310, 1320, 1321, 1322, 1344, 1347, 1348, 1349, 1517, 2907, 3317 a 3376 musí být obaly prosté olova.
PP 78Pro UN číslo 3370 nesmí přepravované množství překročit 11,5 kg na kus.
PP 80Pro UN číslo 2907 musí obaly splňovat parametry obalové skupiny II. Obaly splňující zkušební kritéria obalové skupiny I se nesmějí použít.
PP 48Pro UN číslo 3474 nesmějí být používány kovové obaly.“
P 407POKYN PRO BALENÍP 407
Tento pokyn platí pro UN čísla 1331, 1944, 1945 a 2254.
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
Skupinové obaly tvořené vnitřními obaly bezpečně uzavřenými tak, aby se zamezilo náhodnému vznícení za normálních podmínek přepravy. Nejvyšší celková (brutto) hmotnost kusu nesmí překročit 45 kg, s výjimkou lepenkových beden, u nichž nesmí překročit 30 kg.
Dodatečný požadavek:
Zápalky musí být pevně zabaleny.
Zvláštní ustanovení pro balení:
PP 27UN 1331 zápalky, zápalné „kdekoli“ nesmějí být zabaleny do téhož vnějšího obalu s jinými nebezpečnými věcmi, s výjimkou bezpečnostních zápalek nebo voskových zápalek, které musí být zabaleny v jiných vnitřních obalech. Vnitřní obaly nesmějí obsahovat více než 700 zápalek, zápalných „kdekoli“.
P 408POKYN PRO BALENÍP 408
Tento pokyn se použije pro UN číslo 3292.
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
(1)Elektrické články:
Musí být vloženy do vnějších obalů s dostatečným fixačním materiálem, aby se zabránilo dotyku mezi články a mezi články a vnitřním povrchem vnějšího obalu, jakož i každému nebezpečnému pohybu článků uvnitř vnějšího obalu během přepravy. Obaly musí vyhovovat parametrům obalové skupiny II.
(2)Baterie:
Mohou být přepravovány bez obalu nebo v ochranných obalech (např. plně uzavřených ochranných obalech nebo v dřevěných latěních). Svorky nesmějí být zatíženy hmotností jiných baterií nebo materiálů zabalených s bateriemi.
Dodatečný požadavek:
Baterie musí být chráněny proti zkratům a izolovány takovým způsobem, aby se zabránilo jakémukoli zkratu.
P 409POKYN PRO BALENÍP 409
Tento pokyn platí pro UN čísla 2956, 3242 a 3251.
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
(1)Lepenkové sudy (1G), které mohou být opatřeny vnitřní vložkou nebo povlakem; nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 50 kg;
(2)Skupinové obaly: Lepenková bedna (4G) s jednotlivým vnitřním plastovým pytlem; nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 50 kg;
(3)Skupinové obaly: Lepenková bedna (4G) nebo lepenkový sud (1G) s vnitřními plastovými obaly, z nichž každý obsahuje nejvýše 5 kg; nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 25 kg.
P 410POKYN PRO BALENÍP 410
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
Skupinové obaly:
Vnitřní obalyVnější obalyNejvyšší čistá (netto) hmotnost
Obalová skupina IIObalová skupina III
Sklo10 kgSudy
Plasta30 kgz oceli (1A2)400 kg400 kg
Kov 40 kgz hliníku (1B2)400 kg400 kg
Papír a, b10 kgz kovu, jiného než ocel nebo hliník (1N2)400 kg400 kg
Lepenka a, b10 kgz plastu (1H2)400 kg400 kg
aTyto obaly musí být prachotěsné.z překližky (1D)400 kg400 kg
bTyto vnitřní obaly se nesmějí použít, pokud přepravované látky mohou během přepravy zkapalnět.z lepenky (1G)400 kg400 kg
Bedny
z oceli (4A)400 kg400 kg
z hliníku (4B)400 kg400 kg
z přírodního dřeva (4C1)400 kg400 kg
z přírodního dřeva, prachotěsné (4C2)400 kg400 kg
z překližky (4D)400 kg400 kg
z rekonstituovaného dřeva (4F)400 kg400 kg
z lepenky (4G)a400 kg400 kg
z pěnové hmoty (4H1)60 kg60 kg
z tuhého plastu (4H2)400 kg400 kg
Kanystry
z oceli (3A2)120 kg120 kg
z hliníku (3B2)120 kg120 kg
z plastu (3H2)120 kg120 kg
Samostatné obaly:
Sudy
z oceli (1A1 nebo 1A2)400 kg400 kg
z hliníku (1B1 nebo 1B2)400 kg400 kg
z kovu, jiného než ocel nebo hliník (1N1 nebo 1N2)400 kg400 kg
z plastu (1H1 nebo 1H2)400 kg400 kg
Kanystry
z oceli (3A1 nebo 3A2)120 kg120 kg
z hliníku (3B1 nebo 3B2)120 kg120 kg
z plastu (3H1 nebo 3H2)120 kg120 kg
Bedny
z oceli (4A) c400 kg400 kg
z hliníku (4B) c400 kg400 kg
z přírodního dřeva (4C1) c400 kg400 kg
z překližky (4D) c400 kg400 kg
z rekonstituovaného dřeva (4F) c400 kg400 kg
z přírodního dřeva, prachotěsné (4C2) c400 kg400 kg
z lepenky (4G) c400 kg400 kg
z tuhého plastu (4H2) c400 kg400 kg
Pytle
Pytle (5H3, 5H4, 5L3, 5M2) c, d50 kg50 kg
Kompozitní obaly
Plastová nádoba s vnějším ocelovým, hliníkovým překližkovým, lepenkovým nebo plastovým sudem (6HA1, 6HB1, 6HG1, 6HD1 nebo 6HH1)400 kg400 kg
Plastová nádoba s vnějším ocelovým nebo hliníkovým košem nebo bednou nebo s vnější bednou z přírodního dřeva, překližky, lepenky nebo tuhého plastu (6HA2, 6HB2, 6HC, 6HD2, 6HG2 nebo 6HH2)75 kg75 kg
Skleněná nádoba s vnějším ocelovým, hliníkovým, překližkovým nebo lepenkovým sudem (6PA1, 6PB1, 6PD1 nebo 6PG1) nebo s vnějším ocelovým nebo hliníkovým košem nebo bednou nebo s vnější bednou z přírodního dřeva nebo lepenky nebo s vnějším proutěným košem (6PA2, 6PB2, 6PC, 6PD2, nebo 6PG2) nebo s vnějším obalem z tuhého plastu nebo pěnového plastu (6PH1 nebo 6PH2)75 kg75 kg
cTyto obaly nesmějí být použity, pokud přepravovaná látka může během přepravy zkapalnět.
dTyto obaly mohou být použity pro látky obalové skupiny II, pouze pokud jsou přepravovány v uzavřených vozech nebo kontejnerech.
Tlakové nádoby, pokud jsou dodržena všeobecná ustanovení v pododdíle 4.1.3.6. mohou být používány
Zvláštní ustanovení pro balení:
PP 39Pro UN číslo 1378 se u kovových obalů vyžaduje odvětrávací zařízení.
PP 40Pro UN čísla 1326, 1352, 1358, 1395, 1396, 1436, 1437, 1871,2805 a 3182, obalové skupiny II nejsou dovoleny pytle.
PP 83Pro UN číslo 2813 smějí být baleny pro přepravu vodotěsné pytle obsahující nejvýše 20 g látky pro účely vytváření tepla. Každý vodotěsný pytel musí být zataven v plastovém pytli a vložen do meziobalu. Žádný vnější obal nesmí obsahovat více než 400 g látky. V obalu nesmí být obsažena voda ani žádná kapalina, která může reagovat s látkou reagující s vodou.
P 411POKYN PRO BALENÍP 411
Tento pokyn platí pro UN číslo 3270.
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
(1)Lepenkové bedny s nejvyšší celkovou (brutto) hmotností 30 kg;
(2)Jiné obaly, za podmínky, že není možný výbuch z důvodů nárůstu vnitřního tlaku. Nejvyšší čistá (netto) hmotnost nesmí překročit 30 kg.
P 500POKYN PRO BALENÍP 500
Tento pokyn platí pro UN číslo 3356.
Musí být splněna všeobecná ustanovení oddílů 4.1.1 a 4.1.3.
Obaly musí vyhovovat parametrům obalové skupiny II.
Generátor(y) musí být přepravován(y) v kusu, který musí v případě, že je uvnitř kusu jeden generátor spuštěný, splňovat následující požadavky:
(a)Tento generátor nesmí spustit jiné generátory v kusu;
(b)Materiál obalu se nesmí vznítit; a
(c)Teplota vnějšího povrchu kompletního kusu nesmí překročit 100°C.
P 501POKYN PRO BALENÍP 501
Tento pokyn se použije pro UN číslo 2015.
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
Skupinové obaly:Vnitřní obalVnější obal
Nejvyšší vnitřní objemNejvyšší čistá (netto) hmotnost
(1)Bedny (4A, 4B, 4C1, 4C2, 4D, 4H2)
nebo sudy (1A2, 1B2, 1N2, 1H2, 1D)
nebo kanystry (3A2, 3B2, 3H2)
se skleněnými, plastovými nebo kovovými vnitřními obaly
5 litrů125 kg
(2)Lepenkové bedny (4G)
nebo lepenkové sudy (1G),
s plastovými nebo kovovými vnitřními obaly, každý v plastovém pytli
2 litry50 kg
Samostatné obaly:Nejvyšší vnitřní objem
Sudy250 litrů
z oceli (1A1)
z hliníku (1B1)
z kovu, jiného než ocel nebo hliník (1N1)
z plastu (1H1)
Kanystry60 litrů
z oceli (3A1)
z hliníku (3B1)
z plastu (3H1)
Kompozitní obaly
Plastová nádoba s vnějším ocelovým nebo hliníkovým sudem250 litrů
(6HA1, 6HB1)
plastová nádoba s vnějším lepenkovým, plastovým nebo překližkovým sudem250 litrů
(6HG1, 6HH1, 6HD1)
plastová nádoba s vnějším ocelovým nebo hliníkovým košem nebo bednou60 litrů
nebo s vnější bednou z přírodního dřeva, překližky, lepenky nebo
tuhého plastu (6HA2, 6HB2, 6HC, 6HD2, 6HG2 nebo 6HH2)
skleněná nádoba s vnějším sudem z oceli, hliníku, lepenky, překližky,60 litrů
tuhého plastu nebo pěnového plastu (6PA1, 6PB1, 6PG1, 6PD1, 6PH1
nebo 6PH2) nebo s vnějším ocelovým nebo hliníkovým košem nebo bednou
nebo s vnější bednou z přírodního dřeva nebo lepenky nebo
s vnějším proutěným košem (6PA2, 6PB2, 6PC, 6PG2 nebo 6PD2)
Dodatečné požadavky:
1.Obaly nesmějí být plněny více než do 90 % svého vnitřního objemu.
2.Obaly musí být opatřeny odvětrávacím zařízením.
P 502POKYN PRO BALENÍP 502
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
Skupinové obaly
Vnitřní obalyVnější obalyNejvyšší čistá (netto) hmotnost
Sklo5 litrůSudy
Kov5 litrůz oceli (1A2)125 kg
Plast5 litrůz hliníku 1B2)125 kg
z kovu, jiného než ocel nebo hliník (1N2)125 kg
z plastu (1H2)125 kg
z překližky (1D)125 kg
z lepenky (1G)125 kg
Bedny
z oceli (4A)125 kg
z hliníku (4B)125 kg
z přírodního dřeva (4C1)125 kg
z přírodního dřeva, prachotěsné (4C2)125 kg
z překližky (4D)125 kg
z rekonstituovaného dřeva (4F)125 kg
z lepenky (4G)125 kg
z pěnového plastu (4H1)60 kg
z tuhého plastu (4H2)125 kg
Samostatné obaly:Nejvyšší vnitřní objem
Sudy250 litrů
z oceli (1A1)
z hliníku (1B1)
z plastu (1H1)
Kanystry60 litrů
z oceli (3A1)
z hliníku (3B1)
z plastu (3H1)
Kompozitní obaly
plastová nádoba s vnějším ocelovým nebo hliníkovým sudem (6HA1, 6HB1)250 litrů
plastová nádoba s vnějším lepenkovým, plastovým nebo překližkovým sudem250 litrů
(6HG1, 6HH1, 6HD1)
plastová nádoba s vnějším ocelovým nebo hliníkovým košem nebo bednou60 litrů
nebo s vnější bednou z přírodního dřeva, překližky, lepenky nebo
tuhého plastu (6HA2, 6HB2, 6HC, 6HD2, 6HG2 nebo 6HH2)
skleněná nádoba s vnějším sudem z oceli, hliníku, lepenky, překližky,60 litrů
pěnového plastu nebo tuhého plastu (6PA1, 6PB1, 6PG1, 6PD1, 6PH1 nebo 6PH2)
nebo s vnějším ocelovým nebo hliníkovým košem nebo bednou nebo s vnější
bednou z přírodního dřeva nebo lepenky nebo s vnějším proutěným košem
(6PA2, 6PB2, 6PC, 6PG2 nebo 6PD2).
Zvláštní ustanovení pro balení:
PP 28Pro UN číslo 1873 jsou dovoleny vnitřní obaly ze skla pouze v případě použití skupinových obalů a vnitřní nádoby ze skla pouze v případě použití kompozitních obalů.
P 503POKYN PRO BALENÍP 503
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
Skupinové obaly:
Vnitřní obalyNejvyšší čistá (netto) hmotnost
ze skla5 kgSudy
z kovu5 kgz oceli (1A2)125kg
z plastu5 kgz hliníku (1B2)125kg
z kovu, jiného než ocel nebo hliník (1N2)125kg
z překližky (1D)125kg
z lepenky (1G)125kg
z plastu (1H1, 1H2)125kg
Bedny
z oceli (4A)125 kg
z hliníku (4B)125 kg
z přírodní dřeva (4C1)125 kg
z přírodního dřeva, prachotěsné(4C2)125 kg
z překližky (4D)125 kg
z rekonstituovaného dřeva (4F)125 kg
z lepenky (4G)40 kg
z pěnového plastu (4H1)60 kg
z tuhého plastu (4H2)125 kg
Samostatné obaly:
Kovové sudy (1A1, 1A2, 1B1, 1B2, 1N1 nebo 1N2) o nejvyšší čisté (netto) hmotnosti 250 kg.
Lepenkové (1G) nebo překližkové sudy (1D), s vnitřní vložkou, o nejvyšší čisté (netto) hmotnosti 200 kg.
P 504POKYN PRO BALENÍP 504
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
Skupinové obaly:Nejvyšší čistá (netto) hmotnost
(1)Skleněné nádoby s nejvyšším vnitřním objemem 5 litrů ve vnějším obalu (1A2, 1B2, 1N2, 1H2, 1D, 1G, 4A, 4B, 4C1, 4C2, 4D, 4F, 4G a 4H2)75 kg
(2)Plastové nádoby s nejvyšším vnitřním objemem 30 litrů ve vnějším obalu (1A2, 1B2, 1N2, 1H2, 1D, 1G, 4A, 4B, 4C1,4C2, 4D, 4F, 4G a 4H2)75 kg
(3)Kovové nádoby s nejvyšším vnitřním objemem 40 litrů ve vnějším obalu (1G, 4F nebo 4G)125 kg
(4)Kovové nádoby s nejvyšším vnitřním objemem 40 litrů ve vnějším obalu (1A2, 1B2, 1N2, 1H2, 1D, 4A, 4B, 4C1, 4C2, 4D, 4H2)225 kg
Samostatné obaly:Nejvyšší vnitřní objem
Sudy
z oceli, neodnímatelné víko (1A1)250 l
z oceli, odnímatelné víko (1A2)250 l
z hliníku, neodnímatelné víko (1B1)250 l
z hliníku, odnímatelné víko (1B2)250 l
z kovu, jiného než ocel nebo hliník, neodnímatelné víko (1N1)250 l
z kovu, jiného než ocel nebo hliník, odnímatelné víko (1N2)250 l
z plastu, neodnímatelné víko (1H1)250 l
z plastu, odnímatelné víko (1H2)250 l
Kanystry
z oceli, neodnímatelné víko (3A1)60 l
z oceli, odnímatelné víko (3A2)60 l
z hliníku, neodnímatelné víko (3B1)60 l
z hliníku, odnímatelné víko (3B2)60 l
z plastu, neodnímatelné víko (3H1)60 l
z plastu, odnímatelné víko (3H2)60 l
Kompozitní obaly
plastová nádoba s vnějším ocelovým nebo hliníkovým sudem (6HA1 nebo 6HB1)250 l
plastová nádoba s vnějším lepenkovým, plastovým nebo překližkovým sudem 120 l
(6HG1, 6HH1 nebo 6HD1)
plastová nádoba s vnějším ocelovým nebo hliníkovým košem nebo bednou nebo s vnější60 l
bednou z přírodního dřeva, překližky, lepenky nebo tuhého plastu (6HA2, 6HB2, 6HC,
6HD2, 6HG2 nebo 6HH2)
skleněná nádoba s vnějším sudem z oceli, hliníku, lepenky, překližky, tuhého plastu nebo60 l
pěnového plastu (6PA1, 6PB1, 6PG1, 6PD1, 6PH1 nebo 6PH2) nebo s vnějším
ocelovým nebo hliníkovým košem nebo bednou nebo s vnější bednou z přírodního
dřeva nebo lepenky nebo s vnějším proutěným košem (6PA2, 6PB2, 6PC, 6PG2
nebo 6PD2)
Zvláštní ustanovení pro balení:
PP 10Pro UN čísla 2014, 2984 a 3149 musí být obaly opatřeny odvětrávacím zařízením.
P 520POKYN PRO BALENÍP 520
Tento pokyn se použije pro organické peroxidy třídy 5.2 a samovolně se rozkládající látky třídy 4.1
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení pododdílu 4.1.7.1.
Způsoby balení jsou označeny OP1 až OP8. Způsoby balení příslušející jednotlivým organickým peroxidům a samovolně se rozkládajícím látkám jsou uvedeny v pododdílech 2.2.41.4 a 2.2.52.4. Množství specifikovaná pro každý způsob balení jsou nejvyšší dovolená množství na kus. Dovoleny jsou následující obaly:
(1)Skupinové obaly, jejichž vnějším obalem je bedna (4A, 4B, 4C1, 4C2, 4D, 4F, 4G, 4H1 a 4H2), sud (1A2, 1B2, 1G, 1H2 a 1D) nebo kanystr (3A2, 3B2 a 3H2);
(2)Samostatné obaly sestávající ze sudu (1A1, 1A2, 1B1, 1B2, 1G, 1H1, 1H2 a 1D) nebo kanystru (3A1, 3A2, 3B1, 3B2, 3H1 a 3H2);
(3)Kompozitní obaly s vnitřními nádobami z plastu (6HA1, 6HA2, 6HB1, 6HB2, 6HC, 6HD1, 6HD2, 6HG1, 6HG2, 6HH1 a 6HH2).
Nejvyšší množství na obal/kus a pro způsoby balení OP1 až OP8
Nejvyšší
množství
Způsob
balení
OP1OP2 aOP3OP4 aOP5OP6OP7OP8
Nejvyšší hmotnost (v kg) pro tuhé látky a pro skupinové obaly (kapalné a tuhé látky)0,50,5/1055/25255050400b
Nejvyšší obsah v litrech pro kapaliny.c0,5-5-306060225d
aPokud jsou udány dvě hodnoty, první platí pro nejvyšší čistou (netto) hmotnost na vnitřní obal a druhá pro nejvyšší čistou (netto) hmotnost celého kusu.
b60 kg pro kanystry/200 kg pro bedny a, pro tuhé látky, 400 kg ve skupinových obalech s bednami jako vnějšími obaly (4C1, 4C2, 4D, 4F, 4G, 4H1 a 4H2) a s vnitřními obaly z plastu nebo lepenky s nejvyšší čistou (netto) hmotností 25 kg.
cViskózní látky musí být považovány za tuhé látky, pokud nesplňují kriteria uvedená v definici pojmu „kapalina“ v oddíle 1.2.1.
d60 litrů pro kanystry.
Dodatečné požadavky:
1Kovové obaly, včetně vnitřních obalů skupinových obalů a vnějších obalů skupinových nebo kompozitních obalů, mohou být použity jen pro způsoby balení OP7 a OP8.
2.Ve skupinových obalech mohou být skleněné nádoby použity pouze jako vnitřní obaly, přičemž nejvyšší množství na nádobu je 0,5 kg pro tuhé látky a 0,5 litru pro kapalné látky.
3.Ve skupinových obalech nesmějí být fixační materiály, které jsou snadno hořlavé.
4.Obal organického peroxidu nebo samovolně se rozkládající látky, který musí být opatřen bezpečnostní značku pro vedlejší nebezpečí „VÝBUŠNÝ(Á)“ (vzor č.1 viz odstavec 5.2.2.2.2), musí splňoval také ustanovení uvedená v pododdílech 4.1.5.10 a 4.1.5.11.
Zvláštní ustanovení pro balení:
PP 21Pro určité samovolně se rozkládající látky typu B nebo C (UN čísel 3221,3222, 3223 a 3224) se musí použít menší obal než je ten, který je uveden ve způsobech balení OP5 nebo OP6 (viz oddíl 4.1.7 a pododdíl 2.2.41.4).
PP 22UN 3241 2-brom-2-nitropropan-1,3-diol musí být balen podle způsobu balení OP6.
P 600POKYN PRO BALENÍP 600
Tento pokyn se použije pro UN čísla 1700, 2016 a 2017.
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
Vnější obaly (1A2, 1B2, 1N2, 1H2, 1D, 1G, 4A, 4B, 4C1, 4C2, 4D, 4F, 4G nebo 4H2) splňující parametry obalové skupiny II. Předměty musí být baleny jednotlivě a odděleny jeden od druhého za použití příček, přepážek, vnitřních obalů nebo fixačního materiálu, aby se zamezilo jakémukoli náhodnému spuštění za normálních podmínek přepravy.
Nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 75 kg
P 601POKYN PRO BALENÍP 601
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a obaly jsou hermeticky uzavřeny:
(1)Skupinové obaly o nejvyšší celkové (brutto) hmotností 15 kg sestávající z
- jednoho nebo více skleněných vnitřních obalů s množstvím 1 litru v každém z nich a naplněných nejvýše do 90 % jejich vnitřního objemu; jejichž uzávěr(y) musí být fyzicky držen(y) v pozici jakýmkoliv způsobem schopných zabránit uražení nebo uvolnění uzávěru nárazem nebo vibracemi během přepravy, vložených jednotlivě do
-kovových nádob společně s fixačním a absorpčním materiálem v dostatečném množství, aby pohltil celý obsah skleněného(ých) vnitřního(ch) obalu(ů), dále zabalených do
-vnějších obalů: 1A2, 1B2, 1N2, 1H2, 1D, 1G, 4A, 4B, 4C1, 4C2, 4D, 4F, 4G nebo 4H2);
(2)Skupinové obaly sestávající z vnitřních obalů z kovu o nejvyšším vnitřním objemu 5 litrů, jednotlivě balených s absorpčním materiálem v dostatečném množství, schopném pohltit celý obsah, a s inertním fixačním materiálem do vnějšího obalu (1A2, 1B2, 1N2, 1H2, 1D, 1G, 4A, 4B, 4C1, 4C2, 4D, 4F, 4G nebo 4H2) o nejvyšší celkové (brutto) hmotností 75 kg. Vnitřní obaly nesmějí být plněny více než do 90 % svého vnitřního objemu. Uzávěr každého vnitřního obalu musí být fyzicky držen v pozici jakýmkoliv způsobem schopných zabránit uražení nebo uvolnění uzávěru nárazem nebo vibracemi během přepravy;
(3)Obaly sestávající z:
Vnější obaly:
Ocelové nebo plastové sudy (1A1,1A2, 1H1 nebo 1H2), vyzkoušené v souladu ze zkušebními požadavky v oddíle 6.1.5 při hmotnosti odpovídající hmotnosti sestaveného kusu, buď jako obal určený pro vložení vnitřních obalů, nebo jako samostatný obal určený pro tuhé látky nebo kapaliny, a příslušně značené;
Vnitřní obaly: Ocelové nebo plastové sudy, odnímatelné víko (1A2 nebo 1H2), vyzkoušené v souladu ze zkušebními požadavky v oddíle 6.1.5 při hmotnosti odpovídající hmotnosti sestaveného kusu, buď jako obal určený pro vložení vnitřních obalů, nebo jako samostatný obal určený pro tuhé látky nebo kapaliny, a příslušně značené;
(a)Hydraulická tlaková zkouška musí být prováděna tlakem nejméně 0,3 MPa (přetlak);
(b)Zkoušky těsnosti ve stadiu vývoje a výroby musí být prováděny zkušebním tlakem 30 kPa;
(c)Musí být izolovány od vnějšího sudu inertním fixačním materiálem pohlcujícím nárazy, který obklopuje vnitřní obaly ze všech stran;
(d)Jejich vnitřní objem nesmí překročit 125 litrů; a
(e)Uzávěry musí být šroubového kloboučkového provedení, které jsou:
(i)fyzicky drženy v pozici jakýmkoliv způsobem schopných zabránit uražení nebo uvolnění uzávěru nárazem nebo vibracemi během přepravy, a
(ii)opatřeny víčkovým těsněním;
(f)Vnější a vnitřní obaly musí být podrobeny pravidelně v intervalech nejvýše dva a půl roku zkoušce těsnosti podle písmene (b);
(g)Kompletní obal musí být vizuálně zkontrolován, ke spokojenosti příslušného orgánu, alespoň každé 3 roky;
(h)Na vnějším a vnitřním obalu musí být dobře čitelné a trvanlivé údaje:
(i)datum (měsíc, rok) první zkoušky a poslední periodické prohlídky a zkoušky;
(ii)značka znalce který provedl prohlídku a zkoušku.
(4)Tlakové nádoby mohou být používány, pokud jsou dodržena všeobecná ustanovení v pododdíle 4.1.3.6. Musí být podrobeny první zkoušce a potom periodickým zkouškám každých 10 roků tlakem nejméně 1 MPa (10 barů) (přetlak). Tlakové nádoby nesmějí být vybaveny zařízením pro vyrovnávání tlaku. Každá tlaková nádoba obsahující kapalinu toxickou při vdechnutí s LC50 nejvýše 200 ml/m3 (ppm) musí být uzavřena zátkou nebo ventilem vyhovujícím těmto požadavkům:
(a)Každá zátka nebo ventil musí mít přímé závitové spojení s tlakovou nádobou a být schopen(na) odolat zkušebnímu tlaku tlakové nádoby bez nebezpečí poškození nebo úniku;
(b)Každý ventil musí být v provedení bez utěsnění s neperforovanou membránou, s výjimkou toho, že pro žíravé látky může být ventil utěsněného typu, přičemž se plynotěsnost montážního celku zajistí těsným ochranným krytem upevněným s těsněním na těleso ventilu nebo tlakové nádoby, aby se zamezilo úniku látky kolem těsnění;
(c)Každý vývod ventilu musí být opatřen šroubovacím kloboučkem nebo pevnou šroubovací zátkou a inertním materiálem zajišťujícím těsnost nádob;
(d)Výrobní materiály pro tlakové nádoby, ventily, zátky, kloboučky vývodů, těsnicí prostředky a těsnění musí být snášelivé navzájem a s obsahem tlakové nádoby. Každá tlaková nádoba s tloušťkou stěny v kterémkoli bodě menší než 2,0 mm a každá tlaková nádoba, jejíž ventily nejsou chráněny, musí být přepravována ve vnějším obalu. Tlakové nádoby nesmějí být spojeny mezi sebou sběrnou trubkou ani vzájemně propojeny.
Zvláštní ustanovení pro balení
PP 82(Zrušeno)
Zvláštní ustanovení pro balení, specifické pro RID a ADR
RR3(Zrušeno)
RR 7Pro UN číslo 1251 však musí být tlakové nádoby podrobeny zkouškám každých pět let.
RR 10Látky UN čísla 1614, pokud jsou úplně pohlceny inertním porézním materiálem, musí být zabaleny do kovových nádob o vnitřním objemu nejvýše 7.5 litrů, vložených do dřevěných beden takovým způsobem, aby nemohly přijít do styku jedna s druhou. Nádoby musí být zcela vyplněny porézním materiálem, který se nesmí setřást nebo vytvořit nebezpečné dutiny ani po dlouhodobém používání nebo nárazem, ani při teplotách až do 50°C.“
P 602POKYN PRO BALENÍP 602
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a obaly jsou hermeticky uzavřeny:
(1)Skupinové obaly o nejvyšší celkové (brutto) hmotností 15 kg sestávající z
- jednoho nebo více skleněných vnitřních obalů s množstvím 1 litru v každém z nich a naplněných nejvýše do 90 % jejich vnitřního objemu; jejichž uzávěr(y) musí být fyzicky držen(y) v pozici jakýmkoliv způsobem schopných zabránit uražení nebo uvolnění uzávěru nárazem nebo vibracemi během přepravy, vložených jednotlivě do
-kovových nádob společně s fixačním a absorpčním materiálem v dostatečném množství, aby pohltil celý obsah skleněného(ých) vnitřního(ch) obalu(ů), dále zabalených do
-vnějších obalů: 1A2, 1B2, 1N2, 1H2, 1D, 1G, 4A, 4B, 4C1, 4C2, 4D, 4F, 4G nebo 4H2);
(2)Skupinové obaly sestávající z kovových vnitřních obalů jednotlivě balených s absorpčním materiálem v dostatečném množství, schopném pohltit celý obsah, a s inertním fixačním materiálem do vnějšího obalu (1A2, 1B2, 1N2, 1H2, 1D, 1G, 4A, 4B, 4C1, 4C2, 4D, 4F, 4G nebo 4H2) o nejvyšší celkové (brutto) hmotností 75 kg. Vnitřní obaly nesmějí být plněny více než do 90 % svého vnitřního objemu. Uzávěr každého vnitřního obalu musí být fyzicky držen v pozici jakýmkoliv způsobem schopných zabránit uražení nebo uvolnění uzávěru nárazem nebo vibracemi během přepravy. Vnitřní objem vnitřních obalů nesmí přesáhnout 5 litrů.
(3)Sudy a kompozitní obaly (1A1, 1B1, 1N1, 1H1, 6HA1 nebo 6HH1), podléhají následujícím požadavkům:
(a)Hydraulická tlaková zkouška musí být prováděna tlakem nejméně 0,3 MPa (přetlak);
(b)Zkoušky těsnosti ve stadiu vývoje a výroby musí být prováděny zkušebním tlakem 30 kPa; a
(c)Uzávěry musí být šroubového kloboučkového provedení které jsou:
(i)fyzicky drženy v pozici jakýmkoliv způsobem schopných zabránit uražení nebo uvolnění uzávěru nárazem nebo vibracemi během přepravy, a
(ii)opatřeny víčkovým těsněním;
(4)Tlakové nádoby mohou být používány, pokud jsou dodržena všeobecná ustanovení v pododdíle 4.1.3.6. Musí být podrobeny první zkoušce a potom periodickým zkouškám každých 10 roků tlakem nejméně 1 MPa (10 barů) (přetlak). Tlakové nádoby nesmějí být vybaveny zařízením pro vyrovnávání tlaku. Každá tlaková nádoba obsahující kapalinu toxickou při vdechnutí s LC50 nejvýše 200 ml/m3 (ppm) musí být uzavřena zátkou nebo ventilem vyhovujícím těmto požadavkům:
(a)Každá zátka nebo ventil musí mít přímé závitové spojení s tlakovou nádobou a být schopen(na) odolat zkušebnímu tlaku tlakové nádoby bez nebezpečí poškození nebo úniku;
(b)Každý ventil musí být v provedení bez utěsnění s neperforovanou membránou, s výjimkou toho, že pro žíravé látky může být ventil utěsněného typu, přičemž se plynotěsnost montážního celku zajistí těsným ochranným krytem upevněným s těsněním na těleso ventilu nebo tlakové nádoby, aby se zamezilo úniku látky kolem těsnění;
(c)Každý vývod ventilu musí být opatřen šroubovacím kloboučkem nebo pevnou šroubovací zátkou a inertním materiálem zajišťujícím těsnost nádob;
(d)Výrobní materiály pro tlakové nádoby, ventily, zátky, kloboučky vývodů, těsnicí prostředky a těsnění musí být snášelivé navzájem a s obsahem tlakové nádoby. Každá tlaková nádoba s tloušťkou stěny v kterémkoli bodě menší než 2,0 mm a každá tlaková nádoba, jejíž ventily nejsou chráněny, musí být přepravována ve vnějším obalu. Tlakové nádoby nesmějí být spojeny mezi sebou sběrnou trubkou ani vzájemně propojeny.
P 620POKYN PRO BALENÍP 620
Tento pokyn platí pro UN čísla 2814 a 2900.
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou dodržena zvláštní ustanovení pro balení oddílu 4.1.8:
Obaly splňující předpisy kapitoly 6.3 a podle těchto předpisů schválené, sestávající z:
(a)Vnitřních obalů, které se skládají z:
(i)jedné nebo více těsných primárních nádob;
(ii)těsného sekundárního obalu;
(iii)s výjimkou tuhých infekčních látek - absorpčním materiálem v dostatečném množství pro pohlcení celého vnitřního obsahu vloženým mezi primární nádobu(y) a sekundární obal; pokud je více primárních nádob uloženo v jednom sekundárním obalu, musí být buď jednotlivě zabaleny, nebo odděleny tak, aby se předešlo jejich vzájemnému dotyku;
(b)Tuhého vnějšího obalu. Nejmenší vnější rozměr nesmí být menší než 100 mm.
Dodatečné požadavky:
1.Vnitřní obaly obsahující infekční látky nesmějí být seskupeny s jinými vnitřními obaly, které obsahují nepříbuzný druh věcí. Kompletní kusy mohou být vloženy do přepravního obalového souboru podle ustanovení oddílů 1.2.1 a 5.1.2. Tento přepravní obalový soubor může obsahovat suchý led.
2.Kromě výjimečných zásilek, jako jsou celé orgány, které vyžadují speciální obal, platí následující dodatečné požadavky:
(a)Látky odesílané při teplotě okolí nebo při vyšší teplotě:
Primární nádoby musí být ze skla, kovu nebo plastu. Musí být použity účinné prostředky k zajištění těsného uzavření, např. tepelný spoj, lemovaná zátka nebo kovový uzávěr s obrubou. Pokud jsou použity šroubovací korunkové uzávěry, musí být zajištěny účinnými prostředky, např. páskou, parafinovou lepicí páskou nebo zvlášť pro tento účel zhotoveným uzamykatelným uzávěrem;
(b)Látky odesílané ve zchlazeném nebo zmrazeném stavu. Led, suchý led nebo jiná chladicí látka musí být umístěna kolem sekundárního obalu (sekundárních obalů) nebo v přepravním obalovém souboru s jedním nebo více kompletními kusy označenými podle pododdílu 6.3.3. Vnitřní rozpěrky musí udržet sekundární obal(y) nebo kusy v pozici poté, co led odtál nebo se suchý led odpařil. Pokud je použito ledu, musí být vnější obal nebo přepravní obalový soubor těsný. Pokud je použito suchého ledu, musí vnější obal nebo přepravní obalový soubor umožnit únik plynného oxidu uhličitého. Primární nádoba a sekundární obal si musí zachovat svou neporušenost při teplotě použitého chladícího prostředku;
(c)Látky odesílané v kapalném dusíku. Musí být použito primárních plastových nádob schopných odolávat velmi nízkým teplotám. Sekundární obal musí být také schopen odolávat velmi nízkým teplotám, a ve většině případů bude nezbytné, aby byl individuálně vytvarován kolem celé primární nádoby. Je rovněž nutno dodržet ustanovení týkající se přepravy kapalného dusíku. Primární nádoba a sekundární obal si musí zachovat svoji neporušenost při teplotě kapalného dusíku.;
(d)Lyofilisační látky mohou být přepravovány také v primárních nádobách, kterými jsou plamenem zatavené skleněné ampule nebo skleněné lahvičky a pryžovou zátkou, utěsněné kovovým uzávěrem.
3.Ať jsou předpokládané teploty zásilky jakékoli, primární nádoba nebo sekundární obal musí být schopné odolat, bez úniku obsahu, vnitřnímu tlaku vytvářejícímu tlakový rozdíl nejméně 95 kPa a teplotám v rozmezí od – 40°C do + 55°C.
4.Jiné nebezpečné věci nesmějí být baleny do téhož obalu s infekčními látkami třídy 6.2, pokud nejsou nutné pro udržování životaschopnosti, stabilizaci nebo zamezení degradaci nebo pro neutralizaci nebezpečí představovaných infekčními látkami. Množství nejvýše 30 ml nebezpečných věcí spadajících do tříd 3, 8 nebo 9 smí být zabaleno do každé primární nádoby obsahující infekční látky. Tato malá množství nebezpečných věcí tříd 3, 8 nebo 9 nepodléhají žádným dodatečným požadavkům RID, pokud jsou zabalena podle tohoto pokynu pro balení.
5.Alternativní obaly pro přepravu zvířecího materiálu smějí být povoleny příslušným orgánem země původu(a) podle ustanovení pododdílu 4.1.8.7.
P 621POKYN PRO BALENÍP 621
Tento pokyn se použije pro UN číslo 3291.
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1, kromě 4.1.1.15, a 4.1.3:
(1)Pevné těsné obaly vyhovující požadavkům kapitoly 6.1 pro tuhé látky na úrovni parametrů obalové skupiny II, za podmínky, že je dostatečné množství absorpčního materiálu k pohlcení celého množství kapaliny přítomné v obalu a že obal sám má schopnost udržet kapaliny;
(2)Pro kusy obsahující větší množství kapaliny, pevné obaly splňující požadavky kapitoly 6.1 na úrovni parametrů obalové skupiny II pro kapaliny.
Dodatečný požadavek:
Obaly určené pro ostré nebo špičaté předměty, jako jsou skleněné střepy a jehly musí být odolné proti propíchnutí a musí udržet kapaliny za zkušebních podmínek kapitoly 6.1.
P 650POKYN PRO BALENÍP 650
Tento pokyn se použije pro UN číslo 3373.
(1)Obal musí být dobré kvality, dostatečně pevný, aby odolal nárazům a namáháním, k nimž normálně dochází během přepravy, včetně překládky mezi vozy nebo kontejnery a mezi vozy nebo kontejnery a sklady, jakož i snímání (vyjímání) z palety nebo přepravního obalového souboru pro následnou ruční nebo mechanickou manipulaci. Obaly musí být vyrobeny a uzavřeny tak, aby se zamezilo jakémukoli úniku jejich obsahu, který by mohl být za normálních podmínek přepravy způsoben vibrací nebo změnami teploty, vlhkosti nebo tlaku.
(2)Obal musí sestávat alespoň ze tří komponentů:
a)primární nádoby,
b)sekundárního obalu, a
c)vnějšího obalu, z nichž buď sekundární, nebo vnější obal musí být tuhý.
z nichž buď sekundární, nebo vnější obal musí být tuhý.
(3)Primární nádoby musí být zabaleny do sekundárních obalů takovým způsobem, aby za normálních podmínek přepravy nemohly prasknout, být proděravěny nebo propouštět svůj obsah do sekundárního obalu. Sekundární obaly musí být zajištěny ve vnějších obalech vhodným fixačním materiálem. Žádný únik obsahu nesmí narušit celistvost fixačního materiálu ani vnějšího obalu.
(4)Pro přepravu musí být na vnějším povrchu vnějšího obalu, na pozadí s kontrastní barvou, umístěna značka vyobrazená dole, která musí být jasně viditelná a čitelná. Značka musí mít formu čtverce postaveného na vrchol pod úhlem 45° s minimálními rozměry 50 mm x 50 mm; tloušťka čáry musí být nejméně 2 mm; písmena a číslice musí mít výšku nejméně 6 mm. Na vnějším obalu vedle této značky musí být uvedeno oficiální pojmenování pro přepravu „BIOLOGICKÁ LÁTKA, KATEGORIE B“ písmeny o výšce nejméně 6mm.
sbms2011c011z0019_19.tif
(5)Alespoň jeden povrch vnějšího obalu musí mít minimální rozměry 100 mm x 100 mm.
(6)Kompletní kus musí být schopen úspěšně projít zkouškou volným pádem podle pododdílu 6.3.5.3, jak je uvedeno v 6.3.5.2 RID při výšce pádu 1,2 m. Po uvedené sérii pádů nesmí být zpozorován žádný únik z primární(ch) nádob(y), které musí zůstat chráněny absorpčním materiálem, je-li předepsán, v sekundárním obalu.
(7)Obaly pro kapalné látky:
a)Primární nádoba (nádoby) musí být těsná (těsné);
b)Sekundární obal musí být těsný;
c)Pokud je několik křehkých primárních nádob vloženo do jednoho sekundárního obalu, musí být buď jednotlivě zabaleny, nebo navzájem odděleny, aby se zamezilo jejich vzájemnému dotyku;
d)Mezi primární nádobu (nádoby) a sekundární obal musí být vložen absorpční materiál. Absorpční materiál musí být v množství dostatečném, pro pohlcení celého obsahu primární(ch) nádoby (nádob) tak, aby únik kapalné látky nenarušil celistvost fixačního materiálu nebo vnějšího obalu;
e)Primární nádoba nebo sekundární obal musí být schopné odolat bez úniku obsahu rozdílu tlaku 95 kPa (0,95 baru).
(8)Obaly pro tuhé látky:
a)Primární nádoba (nádoby) musí být prachotěsná (prachotěsné);
b)Sekundární obal musí být prachotěsný;
c)Pokud je několik křehkých primárních nádob vloženo do jednoho sekundárního obalu, musí být buď jednotlivě zabaleny, nebo navzájem odděleny, aby se zamezilo jejich vzájemnému dotyku.
d)Pokud je několik křehkých primárních nádob vloženo do jednoho sekundárního obalu, musí být buď jednotlivě zabaleny, nebo navzájem odděleny, aby se zamezilo jejich vzájemnému dotyku.
(9)Zchlazené nebo zmrazené vzorky: Led, suchý led a kapalný dusík
a)Je-li použito k udržení vzorků v chladném stavu suchého ledu nebo kapalného dusíku, musí být dodrženy všechny příslušné požadavky RID. Je-li použit led nebo suchý led, musí být umístěn vně sekundárních obalů nebo ve vnějším obalu nebo přepravním obalovém souboru. Musí se použít vnitřní podpěry, aby byly sekundární obaly zajištěny v původní poloze po odtání ledu nebo odpaření suchého ledu. Je-li použit led, musí být vnější obal nebo přepravní obalový soubor těsný. Je-li použit oxid uhličitý, tuhý (suchý led), obal musí být zkonstruován a vyroben tak, aby dovolil únik plynného oxidu uhličitého k zamezení nárůstu tlaku, který by mohl roztrhnout obaly a kus (vnější obal nebo přepravní obalový soubor) musí být označen nápisem: „Oxid uhličitý, tuhý“ nebo „Suchý led“.
POZNÁMKA: Je-li použit suchý led, nemusí se dodržet žádné jiné požadavky (viz 2.2.9.1.14). Je-li použit kapalný dusík, je dostačující vyhovět kapitole 3.3, zvláštnímu ustanovení 593.
b)Primární nádoba a sekundární obal si musí zachovat svou celistvost při teplotě chladivá, jakož i teplotách a tlacích, které by mohly vzniknout při ztrátě chlazení.
(10)Primární nádoba a sekundární obal si musí zachovat svou celistvost při teplotě chladivá, jakož i teplotách a tlacích, které by mohly vzniknout při ztrátě chlazení.
(11)Infekční látky přiřazené k UN číslu 3373, které jsou zabaleny, a kusy, které jsou označeny podle tohoto pokynu pro balení, nepodléhají žádným dalším ustanovením RID.
(12)Infekční látky přiřazené k UN číslu 3373, které jsou zabaleny, a kusy, které jsou označeny podle tohoto pokynu pro balení, nepodléhají žádným dalším ustanovením RID.
(13)Jiné nebezpečné věci nesmějí být baleny do téhož obalu jako infekční látky třídy 6.2, pokud nejsou nutné k udržení životaschopnosti infekčních látek, k jejich stabilizaci nebo k zamezení jejich degradace nebo pro neutralizaci nebezpečí, které představují. Množství nejvýše 30 ml nebezpečných věcí tříd 3, 8 nebo 9 může být zabaleno do každé primární nádoby obsahující infekční látky. Jsou-li tato malá množství nebezpečných věcí balena s infekčními látkami v souladu s tímto pokynem pro balení, není třeba dodržet žádná jiná ustanovení RID.
(14)Jestliže látka unikla a rozlila (rozsypala) se ve voze nebo kontejneru, nesmí být tento vůz nebo kontejner znovu použit, dokud nebyl důkladně vyčištěn, a pokud je to potřebné, dezinfikován a dekontaminován. Všechny ostatní věci a předměty přepravované v tomtéž voze nebo kontejneru musí být prohlédnuty kvůli případnému znečištění.
Dodatečný požadavek:
Alternativní obaly pro přepravu zvířecího materiálu smějí být povoleny příslušným orgánem země původu(a) podle ustanovení pododdílu 4.1.8.7.
P 800POKYN PRO BALENÍP 800
Tento pokyn se použije pro UN čísla 2803 a 2809.
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
(1)Tlakové nádoby mohou být používány, pokud jsou dodržena všeobecná ustanovení v pododdílu 4.1.3.6., nebo;
(2)Ocelové lahvičky nebo lahve se šroubovými uzávěry o vnitřním objemu nepřesahujícím 3 litry; nebo
(3)Skupinové obaly, které splňující následující požadavky:
(a)Vnitřními obaly musí být obaly ze skla, kovu nebo tuhého plastu, určené pro kapaliny, o nejvyšší čisté (netto) hmotnosti 15 kg každý;
(b)Vnitřní obaly musí být baleny s dostatečným množstvím fixačního materiálu k zamezení jejich rozbití;
(c)Jak vnitřní obal, tak i vnější obal musí být opatřeny vnitřní vložkou nebo vaky z pevného materiálu, odolného proti únikům a proražení, nepropouštějícími obsah a úplně jej obklopujícími a zabraňujícími jeho úniku, bez ohledu na polohu nebo orientaci kusu;
(d)Dovoleny jsou následující vnější obaly a nejvyšší čisté (netto) hmotnosti:
Vnější obaly:Nejvyšší čistá (netto) hmotnost
Sudy
z oceli (1A2)400 kg
kov, jiný než ocel nebo hliník (1N2)400 kg
plast (1H2)400 kg
překližka (1D)400 kg
lepenka (1G)400 kg
Bedny
ocel (4A)400 kg
přírodní dřevo (4C1)250 kg
přírodní dřevo, prachotěsné (4C2)250 kg
překližka (4D)250 kg
rekonstituované dřevo (4F)125 kg
lepenka (4G)125 kg
pěnový plast (4H1)60 kg
tuhý plast (4H2)125 kg
Zvláštní ustanovení pro balení:
PP 41Pro UN číslo 2803, pokud je nezbytné přepravovat galium při nízkých teplotách pro jeho udržení zcela v tuhém stavu, mohou být výše uvedené obaly zabaleny do pevného vodovzdorného vnějšího obalu, který obsahuje suchý led nebo jiný chladicí prostředek. Pokud je použito chladicího prostředku, musí být všechny výše uvedené materiály použité pro balení galia chemicky a fyzicky odolné vůči chladicímu prostředku a musí mít dostatečnou odolnost proti nárazům při nízkých teplotách použitého chladícího prostředku. Pokud je použit suchý led, musí vnější obal umožnit únik plynného oxidu uhličitého.
P 801POKYN PRO BALENÍP 801
Tento pokyn platí pro nové a použité akumulátory UN čísel 2794, 2795 nebo 3028.
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 kromě 4.1.1.3:
(1)Pevné vnější obaly;
(2)Dřevěná latění;
(3)Palety.
Dodatečné požadavky:
1.Akumulátory musí být chráněny proti zkratům.
2.Navrstvené akumulátory musí být přiměřeně zajištěny ve vrstvách, oddělených vrstvou nevodivého materiálu.
3.Svorky akumulátorů nesmějí nést váhu jiných navrstvených jednotek.
4.Akumulátory musí být zabaleny nebo zajištěny tak, aby se zamezilo náhodnému pohybu. Jakýkoli použitý fixační materiál musí být inertní.
P 801aPOKYN PRO BALENÍP 801a
Tento pokyn platí pro použité akumulátory UN čísel 2794, 2795, 2800 a 3028.
Bedny pro akumulátory z nerezové oceli nebo tuhého plastu o nejvyšším vnitřním objemu 1m3 jsou dovoleny za těchto podmínek:
(1)Bedny pro akumulátory musí být odolné proti žíravým látkám obsaženým v akumulátorech;
(2)Za normálních podmínek přepravy nesmí z beden pro akumulátory vytékat žádné žíravé látky, ani se do nich nesmí dostat žádná jiná látka (např. voda). Žádné nebezpečné zbytky žíravých látek obsažených v akumulátorech nesmějí ulpět na vnějšku beden pro akumulátory;
(3)Ložná výška akumulátorů nesmí přesáhnout horní okraj bočních stěn beden pro akumulátory;
(4)Do bedny pro akumulátory se nesmí uložit žádný akumulátor obsahující látky nebo jiné nebezpečné věci, které by spolu mohly vzájemně nebezpečně reagovat;
(5)Bedny pro akumulátory musí být:
a)buď zakryty;
b)nebo přepravovány v uzavřených vozech nebo vozech s plachtou, nebo v uzavřených kontejnerech nebo kontejnerech s plachtou.
P 802POKYN PRO BALENÍP 802
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
(1)Skupinové obaly:
Vnější obaly: 1A2, 1B2, 1N2, 1H2, 1D, 4A, 4B, 4C1, 4C2, 4D, 4F nebo 4H2;
Nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 75 kg.
Vnitřní obaly: skleněné nebo plastové; nejvyšší vnitřní objem: 10 litrů;
(2)Skupinové obaly:
Vnější obaly: 1A2, 1B2, 1N2, 1H2, 1D, 1G, 4A, 4B, 4C1, 4C2, 4D, 4F, 4G nebo 4H2;
Nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 125 kg.
Vnitřní obaly: kov; nejvyšší vnitřní objem: 40 litrů;
(3)Kompozitní obaly: skleněná nádoba s vnějším sudem z oceli, hliníku, překližky nebo tuhého plastu (6PA1, 6PB1, 6PD1, nebo 6PH2) nebo s vnějším ocelovým nebo hliníkovým košem nebo bednou nebo s vnější bednou z přírodního dřeva nebo s vnějším proutěným košem (6PA2, 6PB2, 6PC nebo 6PD2); nejvyšší vnitřní objem: 60 litrů;
(4)Sudy z oceli (1A1) o nejvyšším vnitřním objemu 250 litrů;
(5)Tlakové nádoby, pokud jsou dodržena všeobecná ustanovení v pododdíle 4.1.3.6, mohou být používány,
P 803POKYN PRO BALENÍP 803
Tento pokyn se použije pro UN číslo 2028.
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
(1)Sudy (1A2, 1B2, 1N2, 1H2, 1D, 1G);
(2)Bedny (4A, 4B, 4C1, 4C2, 4D, 4F, 4G, 4H2).
Nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 75kg.
Předměty musí být jednotlivě zabaleny a navzájem odděleny použitím příček, přepážek, vnitřních obalů nebo fixačního materiálu k zamezení náhodnému spuštění za normálních podmínek přepravy.
P 804POKYN PRO BALENÍP 804
Tento pokyn se použije pro UN číslo 1744.
Jsou dovoleny následující obaly, pokud jsou dodržena všeobecná ustanovení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a obaly jsou hermeticky utěsněny:
(1)Skupinové obaly o nejvyšší celkové (brutto) hmotnosti 25 kg sestávající z
- jednoho nebo více skleněných vnitřních obalů o nejvyšším vnitřním objemu každého z nich 1.3 litru, naplněných do nejvýše 90 % jejich vnitřního objemu, jejichž uzávěry musí být drženy na svém místě prostředky schopnými zabránit jejich povolení nebo uvolnění v důsledku nárazu nebo vibrací během přepravy, po jednom uložených do
- do nádob z kovu nebo tuhého plastu spolu s fixačním a savým materiálem dostatečným k tomu, aby pohltil celý obsah skleněného vnitřního obalu (obalů), dále zabalených do
- do vnějších obalů 1A2, 1B2, 1N2, 1H2, 1D, 1G, 4A, 4B, 4C1,4C2, 4D, 4F, 4G nebo 4H2.
(2)Skupinové obaly sestávající z vnitřních obalů z kovu nebo z polyvinylidenfluoridu (PVDF) o vnitřním objemu nepřesahujícím 5 litrů, jednotlivě zabalených se savým materiálem dostatečným k tomu, aby pohltil obsah, a s inertním fixačním materiálem do vnějších obalů 1A2, 1B2, 1N2, 1H2, 1D, 1G, 4A, 4B, 4C1, 4C2, 4D, 4F, 4G nebo 4H2 o nejvyšší celkové (brutto) hmotnosti 75 kg. Vnitřní obaly nesmějí být naplněny více než do 90 % svého vnitřního objemu. Uzávěr každého vnitřního obalu musí být fyzicky držen na svém místě prostředky schopnými zabránit jeho povolení nebo uvolnění v důsledku nárazu nebo vibrací během přepravy.
(3)Obaly sestávající z:
Vnějších obalů:
Ocelové nebo plastové sudy s odnímatelným víkem (1A2 nebo 1H2) odzkoušené podle požadavků na zkoušky v 6.1.5 s hmotností odpovídající hmotnosti zkompletovaného kusu, buď jako obal určený k vložení vnitřních obalů, nebo jako samostatný obal určený pro tuhé látky nebo kapaliny, a náležitě označené;
Vnitřních obalů:
Sudy a kompozitní obaly (1A1, 1B1, 1N1, 1H1 nebo 6HA1) splňující požadavky kapitoly 6.1 pro samostatné obaly, za dodržení následujících podmínek:
(a)Zkouška hydraulickým tlakem musí být provedena tlakem nejméně 300 kPa (3 bary) (přetlak);
(b)Konstrukční a výrobní zkoušky těsnosti musí být provedeny zkušebním tlakem 30 kPa (0,3 baru);
(c)Musí být izolovány od vnějšího sudu použitím inertního, nárazy tlumícího fixačního materiálu, který obklopuje vnitřní obal ze všech stran;
(d)Jejich vnitřní objem nesmí přesáhnout 125 litrů;
(e)Uzávěry musí být šroubového typu, které jsou:
(i)fyzicky drženy na svém místě prostředky schopnými zabránit povolení nebo uvolnění uzávěru v důsledku nárazu nebo vibrací během přepravy;
(ii)opatřeny těsnicím víčkem;
(f)Vnější a vnitřní obaly musí být periodicky podrobeny prohlídce vnitřku a zkoušce těsnosti podle pododstavce (b) v intervalech nejvýše dva a půl roku; a
(g)Vnější a vnitřní obaly musí být opatřeny jasně čitelným a trvalým značením obsahujícím:
(i)datum (měsíc, rok) první zkoušky a poslední periodické zkoušky a prohlídky vnitřního obalu; a
(ii)jméno nebo autorizovanou značku znalce, který provedl zkoušky a prohlídky;
(4)Tlakové nádoby, pokud jsou dodržena všeobecná ustanovení v 4.1.3.6.
(a)Musí být podrobeny první zkoušce a periodickým zkouškám každých 10 let tlakem nejméně 1MPa (10 barů) (přetlak);
(b)Musí být podrobeny periodicky prohlídce vnitřku a zkoušce těsnosti v intervalech nejvýše dva a půl roku;
(c)Nesmějí být vybaveny zařízením pro vyrovnávání tlaku;
(d)Každá tlaková nádoba musí být uzavřena zátkou nebo ventilem (ventily) opatřeným(i) sekundárním uzavíracím prostředkem; a
(e)Výrobní materiály pro tlakové nádoby, ventily, zátky, výpustné kloboučky a těsnění se musí snášet mezi sebou navzájem a s obsahem.“
P 900POKYN PRO BALENÍP 900
(Vyhrazeno)
P 901POKYN PRO BALENÍP 901
Tento pokyn platí pro UN číslo 3316.
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
Obaly splňující parametry odpovídající obalové skupině, ke které je přiřazena souprava jako celek (viz zvláštní ustanovení 251 v oddílu 3.3.1).
Množství nebezpečných věcí na vnější obal nesmí překročit 10 kg, s vyloučením hmotnosti oxidu uhličitého, tuhého (suchý led) použitého jako chladicí prostředek.
Dodatečné požadavky:
Nebezpečné věci v soupravách musí být zabaleny do vnitřních obalů, které smějí obsahovat nejvýše 250 ml nebo 250 g a musí být chráněny před ostatními materiály obsaženými v soupravě.
Suchý led
Pokud se jako chladicí prostředek používá oxid uhličitý, tuhý (suchý led), musí být obal zkonstruován a vyroben tak, aby dovolil odpouštění plynného oxidu uhličitého k zamezení nárůstu tlaku, který by mohl roztrhnout obal.
P 902POKYN PRO BALENÍP 902
Tento pokyn platí pro UN číslo 3268.
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
Obaly vyhovující parametrům obalové skupiny III. Obaly musí být zkonstruovány a vyrobeny tak, aby zamezilo pohybu předmětů a nechtěné činnosti za normálních podmínek přepravy.
Předměty mohou být přepravovány také nezabalené v jednoúčelovém manipulačním zařízení, voze nebo kontejneru, jsou-li přemísťovány z místa své výroby do kompletačního závodu.
Dodatečný požadavek:
Jakákoli tlaková nádoba musí splňovat požadavky příslušného orgánu pro látku (látky) obsaženou (obsažené) v tlakové nádobě (nádobách).
P 903POKYN PRO BALENÍP 903
Tento pokyn platí pro UN čísla 3090 a 3091,3480 a 3481.
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
Obaly vyhovující parametrům obalové skupiny II.
Kromě toho baterie v pevných, proti nárazu odolných skříních o celkové (brutto) hmotnosti nejméně 12 kg a sestavy takových baterií mohou být přepravovány v pevných vnějších obalech, v ochranných klecích (plně uzavřených nebo ve formě dřevěných latění), bez obalu nebo na paletách. Baterie musí být zajištěny, aby se zabránilo jejich neúmyslnému pohybu, a jejich vývody nesmějí přenášet hmotnost jiných, na nich uložených věcí.
Jestliže se články a baterie balí s výbavou, musí být zabaleny do vnitřních lepenkových obalů splňujících podmínky pro obalovou skupinu II. Jsou-li články a baterie, zařazené jako předměty třídy 9, obsaženy ve výbavě, musí být tato výbava zabalena do pevných vnějších obalů takovým způsobem, aby se zabránilo nechtěné činnosti během přepravy.
Dodatečný požadavek:
Baterie musí být chráněny proti zkratu.
P 903aPOKYN PRO BALENÍP 903a
Tento pokyn platí pro použité články a baterie UN čísel 3090 a 3091, 3480 a 3481.
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
Obaly vyhovující parametrům obalové skupiny II.
Neschválené obaly jsou nicméně dovoleny, pokud:
vyhoví všeobecným ustanovením oddílů 4.1.1, kromě 4.1.1.3;
články a baterie jsou zabaleny a uloženy tak, aby se předešlo nebezpečí zkratu;
hmotnost kusů není větší než 30 kg.
Dodatečný požadavek:
Baterie musí být chráněny proti zkratu.
„P 903bPOKYN PRO BALENÍP 903b
Tento pokyn platí pro použité články a baterie UN čísel 3090, 3091, 3480 a 3481.
Použité lithiové články a baterie o celkové (brutto) hmotnosti nejvýše po 500 g pro každý, shromažďované za účelem jejich odstranění, smějí být přepravovány spolu s jinými použitými nelithiovými bateriemi nebo samotné, aniž by byly jednotlivě chráněny, za těchto podmínek:
(1)V sudech 1H2 nebo bednách 4H2 vyhovujících parametrům obalové skupiny II pro tuhé látky;
(2)V sudech 1A2 nebo bednách 4A vybavených polyetylenovým pytlem a vyhovujících parametrům obalové skupiny II pro tuhé látky. Polyetylenový pytel
a.musí mít odolnost proti nárazu nejméně 480 gramů jak v souběžných, tak i kolmých rovinách vzhledem k délce pytle;
b.musí mít tloušťku nejméně 500 mikronů s elektrickým měrným odporem více než 10 megaohmů a mírou nasákavosti vody po dobu 24 hodin při 25 °C nižší než 0.01 %;
c.musí být uzavřen a
d.smí být použit pouze jednou;
(3)Ve sběrných vanách o celkové (brutto) hmotnosti nižší než 30 kg, vyrobených z nevodivého materiálu, které splňují všeobecné podmínky uvedené v 4.1.1.1, 4.1.1.2 a 4.1.1.5 až 4.1.1.8.
Dodatečné požadavky:
Volný prostor v obalu musí být vyplněn fixačním materiálem. Od fixačního materiálu smí být upuštěno, je-li obal úplně vyplněn polyetylenovým pytlem a pytel je uzavřen.
Hermeticky uzavřené obaly musí být opatřeny odvětrávacím zařízením podle 4.1.1.8. Odvětrávací zařízení musí být zkonstruováno tak, aby přetlak způsobený plyny nepřekročil 10 kPa.“
P 904POKYN PRO BALENÍP 904
Tento pokyn platí pro UN číslo 3245.
Dovoleny jsou následující obaly:
(1)Obaly splňující ustanovení uvedená v 4.1.1.1, 4.1.1.2, 4.1.1.4, 4.1.1.8 a 4.1.3 a zkonstruované tak, aby splňovaly konstrukční požadavky uvedené v 6.1.4. Musí být použity vnější obaly vyrobené z vhodného materiálu a přiměřené pevnosti a konstrukce ve vztahu k vnitřnímu objemu obalu a jeho zamýšlenému použití. Pokud se tento pokyn pro balení používá pro přepravu vnitřních obalů skupinových obalů, musí být obal zkonstruován a vyroben tak, aby zamezil náhodnému vyprázdnění za normálních podmínek přepravy.
(2)Obaly, které nemusí vyhovět předpisům pro zkoušky obalů části 6, ale splňující následující požadavky:
(a)Vnitřní obal zahrnující:
i.primární nádobu (nádoby) a sekundární obal; primární nádoba (nádoby) nebo sekundární obal musí být vodotěsné pro kapaliny nebo prachotěsné pro tuhé látky;
ii.pro kapaliny absorpční materiál vložený mezi primární nádobu(y) a sekundární obal. Absorpční materiál musí být v dostatečném množství, aby pohltil celý obsah primární nádoby (primárních nádob) tak, aby únik kapalné látky nenarušil celistvost fixačního materiálu ani vnějšího obalu;
iii.je-li více křehkých primárních nádob uloženo v jednom sekundárním obalu, musí být jednotlivě zabaleny nebo odděleny tak, aby se předešlo jejich vzájemnému dotyku;
(b)Vnější obal musí být dostatečně pevný s ohledem na svůj vnitřní objem, hmotnost a zamýšlené použití a s nejmenším vnějším rozměrem nejméně 100 mm.
Pro přepravu musí být na vnějším povrchu vnějšího obalu, na podkladu kontrastní barvy, umístěna dále vyobrazená značka, která musí být jasně viditelná a čitelná. Tato značka musí mít tvar čtverce postaveného na vrchol pod úhlem 45 °, jehož každá strana má délku nejméně 50 mm; šířka čáry musí být nejméně 2 mm a písmena a čísla musí být nejméně 6 mm vysoká.
sbms2011c011z0019_20.tif
Dodatečné požadavky:
Led, suchý led a kapalný dusík
Je-li použit suchý led nebo kapalný dusík, musí být dodrženy všechny příslušné požadavky RID. Je-li použit led nebo suchý led, musí být uložen vně sekundárních obalů nebo ve vnějším obalu nebo v přepravním obalovém souboru. Musí být použity vnitřní podpěry k zajištění sekundárních obalů v jejich původní poloze po odtáni ledu nebo odpaření suchého ledu. Je-li použit led, musí být vnější obal nebo přepravní obalový soubor těsný. Je-li použit oxid uhličitý, tuhý (suchý led), musí být obal zkonstruován a vyroben tak, aby dovolil únik plynného oxidu uhličitého k zamezení nárůstu tlaku, který by mohl vést k roztržení obalů, a kus (vnější obal nebo přepravní obalový soubor) musí být označen nápisem „Oxid uhličitý, tuhý“ nebo „Suchý led“.
POZNÁMKA:Je-li použit suchý led, nemusí být dodrženy žádné jiné požadavky (viz 2.2.9.1.14). Je-li použit kapalný dusík, je dostačující dodržet zvláštní ustanovení 593 kapitoly 3.3.
Primární nádoba a sekundární obal si musí zachovat svou neporušenost při teplotě použitého chladicího prostředku, jakož i při teplotách a tlacích, které by mohly vzniknout při ztrátě chlazení.
P 905POKYN PRO BALENÍP 905
Tento pokyn se použije pro UN čísla 2990 a 3072.
Dovolený je každý vhodný obal, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení oddílů 4.1.1 a 4.1.3, s výjimkou toho, že obaly nemusí nutně vyhovět předpisům části 6.
Pokud jsou záchranné prostředky vyrobeny k zabudování do pevných, proti počasí odolných pouzder, nebo jsou v nich obsaženy (takových jako pro záchranné čluny), mohou být přepravovány bez obalu.
Dodatečné požadavky:
1.Všechny nebezpečné látky a předměty obsažené jako výbava v zařízeních musí být zajištěny k zamezení nahodilého pohybu a mimo to:
(a)Signální prostředky třídy 1 musí být zabaleny v plastových nebo lepenkových vnitřních obalech;
(b)Nehořlavé netoxické plyny musí být v lahvích schválených příslušným orgánem, které mohou být připojeny k zařízení;
(c)Elektrické akumulátory (třídy 8) a lithiové baterie (třídy 9) musí být odpojeny nebo elektricky odizolovány a zajištěny proti vylití kapaliny, a
(d)Malá množství jiných nebezpečných látek (např. tříd 3, 4.1 a 5.2) musí být zabalena v pevných vnitřních obalech.
2.Příprava pro přepravu a balení musí zahrnovat opatření k zamezení jakéhokoliv náhodného nafouknutí zařízení.
P 906POKYN PRO BALENÍP 906
Tento pokyn se použije pro UN čísla 2315, 3151, 3152 a 3432.
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
(1)Pro kapaliny a tuhé látky obsahující nebo kontaminované PCB nebo polyhalogenovanými bifenyly nebo terfenyly: Obaly podle pokynu pro balení P001 nebo P002, podle vhodnosti;
(2)Pro transformátory, kondensátory a jiná zařízení: Těsné obaly, které jsou schopny pojmout navíc k zařízením nejméně 1,25 násobek objemu kapalných PBC nebo polyhalogenovaných bifenylů nebo terfenylů, které jsou v nich obsaženy. V obalech musí být dostatečné množství absorpčního materiálu k pohlcení alespoň 1,1 násobku objemu kapaliny, která je obsažena v zařízeních. Všeobecně musí být transformátory a kondensátory přepravovány v těsných kovových obalech, které jsou schopné zadržet, kromě transformátorů a kondensátorů, nejméně 1,25 násobek objemu kapaliny v nich obsažené.
Nehledě k výše uvedenému, mohou být kapaliny a tuhé látky, které nejsou zabaleny podle pokynů pro balení P001 nebo P002, jakož i transformátory a kondensátory bez obalu, přepravovány dopravními jednotkami vybavenými nepropustnou kovovou vanou o výšce nejméně 800 mm, obsahující dostatek inertního absorpčního materiálu k pohlcení nejméně 1,1 násobku objemu jakékoliv volné kapaliny.
Dodatečný požadavek:
Musí být provedena vhodná opatření k zajištění těsnosti transformátorů a kondensátorů, aby se zabránilo jakémukoli úniku za normálních podmínek přepravy.
R 001POKYN PRO BALENÍR 001
Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
Obaly z jemného plechuNejvyšší vnitřní objem/nejvyšší čistá (netto) hmotnost
Obalová skupina IObalová skupina IIObalová skupina III
ocel, neodnímatelné víko (0A1)Není dovoleno40 litrů/50 kg40 litrů/50 kg
ocel, odnímatelné víko (0A2) aNení dovoleno40 litrů/50 kg40 litrů/50 kg
a Není dovoleno pro UN 1261 NITRO METHAN
POZNÁMKA 1:Tento pokyn se použije pro tuhé látky a kapaliny (za podmínky, že konstrukční typ byl vyzkoušen a příslušným způsobem označen).
POZNÁMKA 2: V případě třídy 3, obalové skupiny II, mohou být tyto obaly použity jen pro látky bez vedlejšího nebezpečí a s tenzí par nejvýše 110 kPa při 50°C a pro slabě toxické pesticidy.
4.1.4.2
Pokyny pro balení týkající se použití IBC
IBC 01POKYN PRO BALENÍIBC 01
Dovoleny jsou následující IBC, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení oddílů 4.1.1, 4.1.2 a 4.1.3: Kovové IBC (31A, 31B a 31N).
Zvláštní ustanovení pro balení, specifické pro RID a ADR:
BB1Pro UN číslo 3130: otvory nádob pro tuto látku musí být těsně uzavřeny, a to dvěma prostředky v sérii, z nichž jeden musí být šroubový, nebo zajištěný rovnocenným způsobem.
IBC 02POKYN PRO BALENÍIBC 02
Dovoleny jsou následující IBC, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení oddílů 4.1.1, 4.1.2 a 4.1.3::
(1)Kovové IBC (31A, 31B a 31N);
(2)IBC z tuhého plastu (31H1 a 31H2);
(3)Kompozitní IBC (31HZ1).
Zvláštní ustanovení pro balení:
B5Pro UN čísla 1791,2014, 2984 a 3149 musí být IBC vybaveny zařízením umožňujícím odvětrávání během přepravy. Vstup odvětrávacího zařízení musí být umístěn v parním prostoru IBC v podmínkách maximálního naplnění během přepravy.
B7Pro UN čísla 1222 a 1865 nejsou dovoleny IBC s vnitřním objemem větším než 450 litrů z důvodu náchylnosti látek k výbuchu při jejich přepravě ve velkých objemech.
B8Čistá forma této látky nesmí být přepravována v IBC, neboť je známo, že má tenzi par vyšší než 110 kPa při 50°C, nebo 130 kPa při 55°C.
B15Pro látky UN čísla 2031 s více než 55 % kyseliny dusičné je povolená doba používání IBC z tuhého plastu a kompozitních IBC s vnitřní nádobou z tuhého plastu dva roky od data jejich výroby.
Zvláštní ustanovení pro balení specifické pro RID a ADR:
BB2Pro UN číslo 1203 mohou být, bez ohledu na zvláštní ustanovení 534 (viz oddíl 3.3.1), IBC používány, jen jeli skutečná tenze par nejvýše 110 kPa při 50°C, nebo 130 kPa při 55°C.
IBC 03POKYN PRO BALENÍIBC 03
Dovoleny jsou následující IBC, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení oddílů 4.1.1, 4.1.2 a 4.1.3:
(1)Kovové IBC (31A, 31B a 31N);
(2)IBC z tuhého plastu (31H1 a 31H2);
(3)Kompozitní IBC (31HZ1, 31HA2, 31HB2, 31HN2, 31HD2 a 31HH2).
Zvláštní ustanovení pro balení:
B8Čistá forma této látky nesmí být přepravována v IBC, neboť je známo, že má tenzi par vyšší než 110 kPa při 50°C, nebo 130 kPa při 55°C.
IBC 04POKYN PRO BALENÍIBC 04
Dovoleny jsou následující IBC, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení oddílů 4.1.1, 4.1.2 a 4.1.3:
Kovové IBC (11A, 11B, 11N, 21A, 21B a 21N).
IBC 05POKYN PRO BALENÍIBC 05
Dovoleny jsou následující IBC, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení v oddílů 4.1.1, 4.1.2 a 4.1.3:
(1)Kovové IBC (11A, 11B, 11N, 21A, 21B, a 21N);
(2)IBC z tuhého plastu (11H1, 11H2, 21H1 a 21H2);
(3)Kompozitní IBC (11HZ1 a 21HZ1).
IBC 06POKYN PRO BALENÍIBC 06
Dovoleny jsou následující IBC, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení oddílů 4.1.1, 4.1.2 a 4.1.3:
(1)Kovové IBC (11A, 11B, 11N, 21A, 21B a 21N);
(2)IBC tuhého plastu (11H1, 11H2, 21H1 a 21H2);
(3)Kompozitní IBC (11HZ1, 11HZ2, 21HZ1 a 21HZ2).
Dodatečný požadavek:
Je-li tuhá látka náchylná ke zkapalnění během přepravy, viz 4.1.3.4.
Zvláštní ustanovení pro balení:
B12Pro UN číslo 2907 musí IBC splňovat parametry obalové skupiny II. IBC splňující zkušební kritéria obalové skupiny I se nepoužijí.
IBC 07POKYN PRO BALENÍIBC 07
Dovoleny jsou následující IBC, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení oddílů 4.1.1, 4.1.2 a 4.1.3:
(1)Kovové IBC (11A, 11B, 11N, 21A, 21B a 21N);
(2)IBC z tuhého plastu (11H1, 11H2, 21H1 a 21H2);
(3)Kompozitní IBC (11HZ1, 11HZ2, 21HZ1 a 21HZ2);
(4)Dřevěné IBC (11C, 11D a 11F).
Dodatečné požadavky:
1.Je-li tuhá látka náchylná ke zkapalnění během přepravy, viz 4.1.3.4.“
2.Vložky dřevěných IBC musí být prachotěsné.
IBC 08POKYN PRO BALENÍIBC 08
Dovoleny jsou následující IBC, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení oddílů 4.1.1, 4.1.2 a 4.1.3:
(1)Kovové IBC (11A, 11B, 11N, 21A, 21B a 21N);
(2)IBC z tuhého plastu (11H1, 11H2, 21H1 a 21H2);
(3)Kompozitní IBC (11HZ1, 11HZ2, 21HZ1 a 21HZ2);
(4)Lepenkové IBC (11G);
(5)Dřevěné IBC (11C, 11D a 11F);
(6)Flexibilní IBC (13H1, 13H2, 13H3, 13H4, 13H5, 13L1, 13L2, 13L3, 13L4, 13M1 a 13M2).
Dodatečný požadavek:
Je-li tuhá látka náchylná ke zkapalnění během přepravy, viz 4.1.3.4.
Zvláštní ustanovení pro balení:
B3Flexibilní IBC musí být prachotěsné a vodovzdorné, nebo musí být opatřeny prachotěsnou a vodovzdornou vložkou.
B4Flexibilní, lepenkové nebo dřevěné IBC musí být prachotěsné a vodovzdorné, nebo musí být opatřeny prachotěsnou a vodovzdornou vložkou.
B6Pro UN čísla 1363, 1364, 1365, 1386, 1408, 1841, 2211, 2217, 2793 a 3314 se nevyžaduje, aby IBC vyhověly zkušebním požadavkům kapitoly 6.5.
B13POZNÁMKA:Pro UN čísla 1748, 2208, 2880, 3485, 3486 a 3487 je přeprava po moři ve velkých nádobách IBC podle IMDG Code zakázána.
IBC 99POKYN PRO BALENÍIBC 99
Smějí se použít pouze IBC schválené pro tyto věci příslušným orgánem. Kopie schválení příslušného orgánu musí doprovázet každou zásilku, nebo přepravní doklad musí obsahovat zápis, že byl obal schválen příslušným orgánem.
IBC 100POKYN PRO BALENÍIBC 100
Tento pokyn se použije pro UN čísla 0082, 0241,0331 a 0332.
Dovoleny jsou následující IBC, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení oddílů 4.1.1, 4.1.2 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
(1)Kovové IBC (11A, 11B, 11N, 21A, 21B, 21N, 31A, 31B a 31N);
(2)Flexibilní IBC (13H2, 13H3, 13H4, 13L2, 13L3, 13L4 a 13M2);
(3)IBC z tuhého plastu (11H1, 11H2, 21H1, 21H2, 31H1 a 31H2);
(4)Kompozitní IBC (11HZ1, 11HZ2, 21HZ1, 21HZ2, 31HZ1 a 31HZ2).
Dodatečné požadavky:
1.IBC smějí být použity jen pro volně tekoucí látky.
2.Flexibilní IBC smějí být použity jen pro tuhé látky.
Zvláštní ustanovení pro balení:
B9Pro UN číslo 0082 může být tento pokyn pro balení použit, jen pokud jsou tyto látky směsí dusičnanu amonného nebo jiných anorganických dusičnanů s jinými hořlavými látkami, které nejsou výbušnými složkami. Takové výbušné látky nesmějí obsahovat nitroglycerin, podobné kapalné organické dusičnany nebo chlorečnany. Kovové IBC nejsou dovoleny.
B10Pro UN číslo 0241 může být tento pokyn pro balení použit jen pro látky složené z vody, jako základní složky, a vysokého podílu dusičnanu amonného nebo jiných okysličujících látek, z nichž některé nebo všechny jsou v roztoku. Jiné složky mohou zahrnovat uhlovodíky nebo práškový hliník, ale nesmějí obsahovat nitroderiváty, jako je trinitrotoluen. Kovové IBC nejsou dovoleny.
IBC 520POKYN PRO BALENÍIBC 520
Tento pokyn se použije pro organické peroxidy a samovolně se rozkládající látky typu F.
Následující IBC jsou dovoleny pro uvedené přípravky, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení oddílů 4.1.1, 4.1.2 a 4.1.3, a zvláštní ustanovení pododdílu 4.1.7.2.
Pro přípravky, které nejsou v tomto seznamu uvedeny, mohou být použity jen IBC schválené příslušným orgánem (viz odstavec 4.1.7.2.2).
UN čísloOrganický peroxidTyp IBCMaximální množství
(v litrech/kg)
3109ORGANICKÝ PEROXID TYP F, KAPALNÝ
terc.-Butylhydroperoxid, nejvýše 72 % s vodou
31A1250
terc.-Butylperoxyacetát, nejvýše 32 % v ředidle typu A31A
31HA1
1250
1000
terc-BUTYLPEROXYBENZOÁT, nejvýše 32 % v ředidle typu A31A1250
1,1-DI-(terc-BUTYLPEROXY) CYKLOHEXAN, nejvýše 37 % v ředidle typu A31A1250
terc-Butylperoxy-3,5,5-trimethylhexanoát, nejvýše 37 % v ředidle typu A31A
31HA1
1250
1000
Kumylhydroperoxid, nejvýše 90 % v ředidle typu A31HA11250
Dibenzoylperoxid, nejvýše 42 % jako stabilní vodní disperze31H11000
Di-terc.-butylperoxid, nejvýše 52 % v ředidle typu A31A
31HA1
1250
1000
1,1-Di-(terc.-butylperoxy) cyclohexan, nejvýše 42 % v ředidle typu A31H11000
Dilauroylperoxid, nejvýše 42 %, stabilní disperze, ve vodě31HA11000
Isopropylkumylhydroperoxid, nejvýše 72 % v ředidle typu A31HA11250
p-Menthylhydroperoxid, nejvýše 72 % v ředidle typu A31HA11250
Kyselina peroxyoctová, stabilizovaná, nejvýše 17 %31H1
31H2
31HA1
31A
1500
1500
1500
1500
3110ORGANICKÝ PEROXID TYPU F, TUHÝ
Dikumylhydroperoxid
31A
31H1
31HA1
2000
Dodatečné požadavky:
1.IBC musí být vybaveny zařízením umožňujícím odvětrávání během přepravy. Vstup zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být umístěn v parním prostoru IBC za podmínek maximálního naplnění během přepravy.
2.Aby se předešlo výbušnému roztržení kovové IBC nebo kompozitní IBC s celokovovým pláštěm, musí být nouzové zařízení pro odlehčení tlaku zkonstruováno tak, aby odvětralo všechny produkty rozkladu a páry vyvinuté během samourychlujícího se rozkladu nebo během časového úseku nejméně jedné hodiny zachvácení ohněm, jak je vypočítáno podle vzorce uvedeného v odstavci 4.2.1.13.8 nebo v oddílu 6.8.4, zvláštním ustanovení TE 12.
IBC 620POKYN PRO BALENÍIBC 620
Tento pokyn se použije pro UN číslo 3291.
Dovoleny jsou následující IBC, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení v oddílů 4.1.1, kromě 4.1.1.15, 4.1.2 a 4.1.3:
Pevné těsné IBC splňující parametry obalové skupiny II.
Dodatečné požadavky:
1.V IBC musí být dostatek absorpčního materiálu k pohlcení celého množství kapaliny obsažené v IBC.
2.IBC musí být schopny udržet kapaliny.
3.IBC, u kterých se předpokládá, že budou obsahovat ostré předměty, jako jsou skleněné střepy a jehly, musí být odolné proti proražení.
4.1.4.3
Pokyny pro balení týkající se použití velkých obalů
LP 01POKYN PRO BALENÍ (kapaliny)LP 01
Dovoleny jsou následující velké obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení oddílů 4.1.1, kromě 4.1.1.15, a 4.1.3:
Vnitřní obalyVnější velké obalyObalová skupina IObalová skupina IIObalová skupina III
ze skla 10 litrůz oceli (50A)Není dovolenoNení dovolenoNejvyšší vnitřní
objem:
3 m3
z plastu 30 litrůz hliníku (50B)
z kovu 40 litrůz kovu, jiného než ocel
nebo hliník (50N)
z tuhého plastu (50H)
z přírodního dřeva(50C)
z překližky (50D)
z rekonstituovaného dřeva
(50F)
z lepenky (50G)
LP 02POKYN PRO BALENÍ (tuhé látky)LP 02
Dovoleny jsou následující velké obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
Vnitřní obalyVnější velké obalyObalová skupina IObalová skupina IIObalová skupina III
ze skla10 kgz oceli (50A)Není dovolenoNení dovolenoNejvyšší vnitřní
objem:
3 m3
z plastu b50 kgz hliníku (50B)
z kovu50 kgz kovu, jiného než ocel
z papíru a, b50 kgnebo hliník (50N)
z lepenky a, b50 kgz tuhého plastu (50H)
z přírodního dřeva (50C)
z překližky (50D)
z rekonstituovaného dřeva
(50F)
z lepenky (50G)
z flexibilního plastu (51H) c
a Tyto vnitřní obaly nesmějí být použity, jestliže přepravovaná látka může během přepravy zkapalnět.
b Tyto vnitřní obaly musí být prachotěsné.
c Smějí se použit jen s flexibilními vnitřními obaly.
Zvláštní ustanovení pro balení
L2Pro UN 1950 aerosoly musí velké obaly vyhovovat parametrům obalové skupiny III. Velké obaly pro odpadové aerosoly přepravované podle zvláštního ustanovení 327 musí mít kromě toho prostředky k zadržení veškeré volné kapaliny, která by mohla uniknout během přepravy, např. absorpční materiál.“
LP 99POKYN PRO BALENÍLP 99
Použity mohou být pouze velké obaly schválené pro tyto věci příslušným orgánem. Kopie schválení příslušného orgánu musí doprovázet každou zásilku, nebo přepravní doklad musí obsahovat zápis, že byl obal schválen příslušným orgánem.
LP 101POKYN PRO BALENÍLP 101
Dovoleny jsou následující velké obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
Vnitřní obalyMeziobalyVelké obaly
Nejsou nutnéNejsou nutnéz oceli (50A)
z hliníku (50B)
z kovu, jiného než ocel nebo hliník (50N)
z tuhého plast (50H)
z přírodního dřeva (50C)
z překližky (50D)
z rekonstituovaného dřeva (50F)
z lepenky (50G)
Zvláštní ustanovení pro balení:
L1Pro UN čísla 0006, 0009, 0010, 0015, 0016, 0018, 0019, 0034, 0035, 0038, 0039, 0048, 0056, 0137, 0138, 0168, 0169, 0171, 0181, 0182, 0183, 0186, 0221, 0243, 0244, 0245, 0246, 0254, 0280, 0281, 0286, 0287, 0297, 0299, 0300, 0301, 0303, 0321, 0328, 0329, 0344, 0345, 0346, 0347, 0362, 0363, 0370, 0412, 0424, 0425, 0434, 0435, 0436, 0437, 0438, 0451, 0488 a 0502:
Velké a robustní výbušné předměty, běžně určené pro vojenské použití, bez svých rozněcovacích prostředků, nebo se svými rozněcovacími prostředky obsahujícími nejméně dvě účinná pojistná zařízení, mohou být přepravovány bez obalu. Pokud takové předměty obsahují hnací náplně, nebo jsou s vlastním pohonem, jejich spouštěcí systémy musí být chráněny proti stimulovanému spuštění během normálních podmínek přepravy. Negativní výsledek zkoušky série 4 na nezabaleném předmětu prokazuje, že tento předmět může být uvažován pro přepravu bez obalu. Takovéto nezabalené předměty mohou být fixovány v lůžkách nebo uloženy v latěních nebo jiných vhodných manipulačních prostředcích.
LP 102POKYN PRO BALENÍLP 102
Dovoleny jsou následující velké obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.5:
Vnitřní obalyMeziobalyVnější obaly
PytleNení nutnýz oceli (50A)
vodovzdornéz hliníku (50B)
Nádobyz kovu, jiného než ocel nebo hliník (50N)
z lepenkyz tuhého plastu (50H)
z kovuz přírodního dřeva (50C)
z plastuz překližky (50D)
ze dřevaz rekonstituovaného dřeva (50F)
Balicí materiályz lepenky (50G)
z lepenky, vlnité
Trubkové nádoby
z lepenky
LP 621POKYN PRO BALENÍLP 621
Tento pokyn se použije pro UN číslo 3291.
Dovoleny jsou následující velké obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
(1)Pro klinický odpad uložený ve vnitřních obalech: Pevné těsné velké obaly vyhovující požadavkům kapitoly 6.6 pro tuhé látky, na úrovni parametrů obalové skupiny II, za podmínky dostatečného množství absorpčního materiálu k pohlcení celého množství kapaliny obsažené ve velkém obalu a za podmínky, že velký obal je schopen udržet kapaliny;
(2)Pro obaly obsahující větší množství kapalin: Pevné velké obaly splňující požadavky kapitoly 6.6, na úrovni parametrů obalové skupiny II, pro kapaliny.
Dodatečný požadavek:
Velké obaly určené pro ostré předměty, jako skleněné střepy a jehly, musí být odolné proti proražení a udržet kapaliny podle zkušebních podmínek kapitoly 6.6.
LP 902POKYN PRO BALENÍLP 902
Tento pokyn se použije pro UN číslo 3268.
Dovoleny jsou následující velké obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení oddílů 4.1.1 a 4.1.3:
Obaly vyhovující parametrům obalové skupiny III. Obaly musí být zkonstruovány a vyrobeny tak, aby zabránily pohybu předmětů a jejich nechtěné činnosti za normálních podmínek přepravy.
Předměty smějí být přepravovány také nebalené v jednoúčelových manipulačních zařízeních, vozech nebo kontejnerech, pokud jsou přepravovány z místa své výroby do kompletačního závodu.
Dodatečný požadavek:
Jakákoli tlaková nádoba musí splňovat požadavky příslušného orgánu pro látku (látky) obsaženou (obsažené) v tlakové nádobě (nádobách).
4.1.4.4
(Zrušeno)
4.1.5
Zvláštní ustanovení pro balení věcí třídy 1
4.1.5.1
Splněna musí být všeobecná ustanovení oddílu 4.1.1.
4.1.5.2
Všechny obaly pro věci třídy 1 musí být zkonstruovány a vyrobeny tak, že:
(c)
chrání výbušné látky a předměty, zabraňují jejich unikání a nezvyšují riziko neúmyslného zážehu nebo roznětu za normálních podmínek přepravy, včetně předvídatelných změn teploty, vlhkosti a tlaku;
(d)
umožní, aby kusy byly za normálních podmínek přepravy bezpečně manipulovatelné; a
(e)
kusy budou odolné vůči předpokládaným tlakům při stohování, které mohou nastat během přepravy, udrží daný stav, bez toho, že by zvyšovalo výchozí riziko představované výbušnými látkami a předměty, bez toho, že by se snížila ochranná schopnost obalů a bez toho, že by se kusy zdeformovaly takovým způsobem nebo v takovém rozsahu, že by snížila jejich pevnost, nebo to způsobilo nestabilitu stohovaných kusů.
4.1.5.3
Všechny výbušné látky a předměty které jsou připraveny k přepravě, musí být zatříděny ve shodě s postupy podrobně uvedenými v oddílu 2.2.1.
4.1.5.4
Věci třídy 1 musí být baleny podle příslušného pokynu pro balení udaného ve sloupci (8) tabulky A kapitoly 3.2, s použitím obalů a způsobů balení podrobně popsaných v oddílu 4.1.4.
4.1.5.5
Pokud není v RID uvedeno jinak, musí obaly, včetně IBC a velkých obalů, odpovídat požadavkům kapitol 6.1, 6.5 nebo 6.6, jak je to náležité, a musí splňovat jejich požadavky na zkoušky pro obalovou skupinu II.
4.1.5.6
Uzavírací zařízení obalů obsahujících výbušné kapaliny musí být zajištěna dvojí ochranou proti netěsnosti (úniku).
4.1.5.7
Uzavírací zařízení kovových sudů musí mít vhodné těsnění; pokud je uzavírací zařízení se závitem, musí být zabráněno prostupu výbušných látek do závitu.
4.1.5.8
Obaly pro látky rozpustné ve vodě musí být odolné proti vodě. Obaly pro znecitlivěné nebo flegmatizované látky musí být uzavřeny tak, aby bylo zabráněno změnám koncentrace během přepravy.
4.1.5.9
(Vyhrazeno)
4.1.5.10
Hřebíky, sponky a jiná uzavírací zařízení vyrobené z kovu bez ochranného potahu nesmějí proniknout dovnitř vnějšího obalu, ledaže vnitřní obal dostatečně účinně chrání výbušné látky a předměty proti styku s kovem.
4.1.5.11
Vnitřní obaly, fixační prvky a fixační materiály a umístění výbušných látek nebo předmětů v kusech musí být takové, aby výbušná látka nemohla za normálních podmínek přepravy uniknout do vnějšího obalu. Kovové části předmětů musí být zajištěny proti možnému styku s kovovými obaly. Předměty obsahující výbušné látky, které nejsou uloženy ve vnějším obalu, musí být odděleny jeden od druhého způsobem zabraňujícím tření a nárazu. Pro tento účel mohou být použity vycpávky, fixační podložky, dělicí přepážky ve vnitřním nebo vnějším obalu, výlisky nebo nádoby.
4.1.5.12
Obaly musí být vyrobeny z materiálů snášenlivých s výbušnými látkami nebo předměty obsaženými v kusu a vůči nim nepropustných tak, aby ani vzájemné působení mezi těmito látkami nebo předměty a materiály obalu, ani jejich únik z obalu nezpůsobily, že se výbušné látky a předměty stanou nebezpečnými pro přepravu nebo dojde ke změně podtřídy nebo skupiny snášenlivosti.
4.1.5.13
Musí být zabráněno vniknutí výbušných látek do meziprostorů spojovacích přehybů kovových obalů.
4.1.5.14
Plastové obaly nesmějí být náchylné k vytváření nebo akumulaci statické elektřiny v takovém množství, aby výboj mohl způsobit roznět nebo zážeh zabalených výbušných látek nebo předmětů nebo jejich uvedení do činnosti.
4.1.5.15
Rozměrné a robustní výbušné předměty, normálně určené pro vojenské použití, bez rozněcovacích prostředků, nebo s rozněcovacími prostředky opatřenými nejméně dvěmi účinnými pojistnými zařízeními mohou být přepravovány bez obalu. Pokud mají takovéto předměty hnací náplně, nebo jsou samohnací, musí být jejich zapalovací systémy chráněny proti stimulaci nárazy a zatížením, které mohou nastat za normálních podmínek přepravy. Negativní výsledek zkoušek série 4 provedených na nezabaleném předmětu ukazuje, že předmět může být uvažován pro přepravu bez obalu. Takové nezabalené předměty mohou být uchyceny v lůžkách nebo uloženy v latěních nebo jiných vhodných manipulačních, skladovacích nebo vystřelovacích prostředcích tak, aby se za normálních podmínek přepravy nemohly uvolnit.
Pokud takové velké výbušné předměty podléhají v rámci své provozní bezpečnosti a zkoušek vhodnosti zkušebním režimům, které splňují intence RID a pokud takové zkoušky byly s úspěchem provedeny, může příslušný orgán schválit přepravu takových předmětů podle RID.
4.1.5.16
Výbušné látky nesmějí být baleny do vnitřních nebo vnějších obalů, jestliže by rozdíly ve vnitřních a vnějších tlacích, v důsledku tepelných nebo jiných účinků, mohly vyvolat výbuch nebo roztržení kusu.
4.1.5.17
Pokud volné výbušné látky nebo výbušná látka v nezabaleném nebo částečně zabaleném předmětu mohou přijít do styku s vnitřním povrchem kovových obalů (1A2, 1B2, 4A, 4B a kovové nádoby), musí být kovový obal opatřen vnitřní vložkou nebo povlakem (viz pododdíl 4.1.1.2).
4.1.5.18
Pokyn pro balení P 101 smí být použit pro každou výbušnou látku nebo předmět, pokud je obal schválen příslušným orgánem bez ohledu na to, zda obal vyhovuje pokynu pro balení, který je udán ve sloupci (8) tabulky A kapitoly 3.2.
4.1.6
Zvláštní ustanovení pro balení věcí třídy 2 a věcí jiných tříd přiřazených k pokynu pro balení P200
4.1.6.1
Tento oddíl obsahuje všeobecné předpisy platné pro používání tlakových nádob a otevřených kryogenních nádob pro přepravu látek třídy 2 a věcí jiných tříd přiřazených k pokynu pro balení P200 (např. UN 1051 kyanovodík, stabilizovaný). Tlakové nádoby musí být vyrobeny a uzavřeny tak, aby zabránily jakémukoli úniku obsahu, který by mohl být způsoben za normálních podmínek přepravy, včetně vibrací nebo změn teploty, vlhkosti nebo tlaku (vyplývajících například ze změny nadmořské výšky).
4.1.6.2
Části tlakových nádob a otevřených kryogenních nádob, které jsou v přímém styku s nebezpečnými látkami, nesmějí být poškozovány ani zeslabovány těmito nebezpečnými látkami a nesmějí způsobit žádný nebezpečný účinek (např. katalytickou reakci nebo reakci s nebezpečnými látkami) (viz též tabulku norem na konci tohoto oddílu).
4.1.6.3
Tlakové nádoby, včetně jejich uzávěrů, a otevřené kryogenní nádoby musí být zvoleny pro plyn nebo směs plynů podle požadavků uvedených v pododdíle 6.2.1.2 a požadavků příslušných pokynů pro balení v pododdíle 4.1.4.1. Tento pododdíl se vztahuje také na tlakové nádoby, které jsou součástmi MEGC a bateriových vozů.
4.1.6.4
Změna použití opakovaně plnitelné nádoby musí zahrnovat vyprazdňovací, čistící a odplynovací činnosti v rozsahu nezbytném pro bezpečné použití (viz též tabulku norem na konci tohoto oddílu). Kromě toho nesmí být tlaková nádoba, která předtím obsahovala žíravou látku třídy 8 nebo látku jiné třídy s vedlejším nebezpečím žíravosti, použita pro přepravu látky třídy 2, pokud nebyla provedena prohlídka a zkouška předepsaná v pododdíle 6.2.1.6 a popřípadě 6.2.3.5.
4.1.6.5
Před plněním musí balič provést kontrolu tlakové nádoby nebo otevřené kryogenní nádoby a přesvědčit se, že může obsahovat látku, která se má přepravovat, a že jsou splněny všechny příslušné předpisy. Po naplnění nádoby se musí uzavírací ventily uzavřít a během přepravy zůstat uzavřeny. Odesilatel musí ověřit těsnost uzávěrů a výstroje.
POZNÁMKA: Uzavírací ventily namontované na jednotlivé lahve ve svazku lahví mohou být během přepravy otevřeny, pokud přepravovaná látka nepodléhá zvláštnímu ustanovení pro balení „k“ nebo „q“ v pokynu pro balení P200.
4.1.6.6
Tlakové nádoby a otevřené kryogenní nádoby musí být plněny podle provozních tlaků, stupňů plnění a ustanovení uvedených v příslušném pokynu pro balení pro konkrétní látku, která je plněna. Reaktivní plyny a směsi plynů musí být plněny takovým tlakem, aby v případě úplného rozkladu plynu nebyl překročen provozní tlak tlakové nádoby. Svazky lahví nesmějí být plněny tlakem, který překračuje nejnižší provozní tlak kterékoli lahve ve svazku.
4.1.6.7
Nádoby včetně svých uzávěrů, musí vyhovovat konstrukčním, výrobním, kontrolním a zkušebním požadavkům podrobně uvedeným v kapitole 6.2. Pokud jsou předepsány vnější obaly, tlakové nádoby a otevřené kryogenní nádoby v nich musí být pevně zajištěny. Pokud není stanoveno jinak v příslušných pokynech pro balení, může být jeden nebo více vnitřních obalů uzavřeno v jednom vnějším obalu.
4.1.6.8
Ventily musí být zkonstruovány a vyrobeny takovým způsobem, aby byly schopné odolat poškození bez úniku plynu nebo musí být chráněny proti poškození, které by mohlo způsobit nechtěný únik obsahu tlakové nádoby, jedním z následujících způsobů (viz též tabulku norem na konci tohoto oddílu):
(a)
Ventily jsou umístěny uvnitř hrdla tlakové nádoby a chráněny šroubovací zátkou nebo kloboučkem;
(b)
Ventily jsou chráněny kloboučky. Tyto kloboučky musí mít odvětrávací otvory dostatečného příčného průřezu k odstranění plynu v případě jeho úniku ventily;
(c)
Ventily jsou chráněny límci nebo kryty;
(d)
Tlakové nádoby jsou přepravovány v rámech (např. svazky lahví); nebo
(e)
Tlakové nádoby jsou přepravovány v ochranných bednách. Pro UN tlakové nádoby musí být obal, tak jak je připraven k přepravě, schopen vyhovět při zkoušce volným pádem uvedené v 6.1.5.3 parametrům obalové skupiny I.
4.1.6.9
Tlakové nádoby, které nejsou opakovaně plnitelné:
(a)
musí být přepravovány ve vnějším obalu, jako je bedna nebo koš, nebo na podložkách se smršťovací nebo průtažnou fólií;
(b)
nesmějí mít hydraulický vnitřní objem větší než 1,25 litrů, pokud jsou naplněny hořlavým nebo toxickým plynem;
(c)
nesmějí být používány pro toxické plyny s LC50 nejvýše 200 ml/m3; a
(d)
nesmějí být po uvedení do používání opravovány.
4.1.6.10
Opakovaně plnitelné tlakové nádoby, jiné než kryogenní nádoby, musí být podrobovány periodickým prohlídkám podle ustanovení v 6.2.1.6, nebo v 6.2.3.5.1 pro nádoby neodpovídající UN, a pokynu pro balení P200 nebo popřípadě P205. Tlakové nádoby nesmějí být plněny po uplynutí lhůty pro provedení periodické prohlídky, avšak smějí být přepravovány po vypršení termínu za účelem provedení prohlídky nebo jejich likvidace, včetně mezilehlých přeprav.
4.1.6.11
Opravy musí vyhovovat výrobním a zkušebním požadavkům platných norem pro konstrukci a výrobu a jsou dovoleny jen podle norem vztahujících se na periodické prohlídky, které jsou uvedeny v kapitole 6.2. Na tlakových nádobách, jiných než je plášť uzavřených kryogenních nádob, nesmějí být opravovány:
(a)
praskliny nebo jiné defekty svarů;
(b)
praskliny stěn;
(c)
netěsnosti nebo vady materiálu stěny, čela nebo dna.
4.1.6.12
Nádoby nesmějí být předány k naplnění:
(a)
jsou-li poškozeny v takovém rozsahu, že tím může utrpět neporušenost nádoby nebo její provozní výstroje;
(b)
pokud nádoba a její provozní výstroj nebyly prohlédnuty a shledány v dobrém provozním stavu;
(c)
pokud vyžadovaná značení nádoby, týkající se certifikace, přezkoušení a plnění nejsou čitelná.
4.1.6.13
Naplněné nádoby nesmějí být předány k přepravě:
(a)
jsou-li netěsné;
(b)
jsou-li poškozeny v takovém rozsahu, že tím může utrpět neporušenost tlakové nádoby nebo její provozní výstroje;
(c)
pokud nádoba a její provozní výstroj nebyly prohlédnuty a shledány v dobrém provozním stavu;
(d)
pokud vyžadovaná značení nádoby, týkající se certifikace, přezkoušení a plnění nejsou čitelná.
4.1.6.14
Vlastníci musí, na základě odůvodněné žádosti od příslušného orgánu, poskytnout tomuto příslušnému orgánu všechny informace potřebné k prokázání shody tlakové nádoby v jazyce, jemuž příslušný orgán snadno rozumí. Musí spolupracovat s příslušným orgánem, na jeho žádost, při jakékoli akci směřující k vyloučení neshody tlakových nádob, které vlastní.
4.1.6.15
Pro UN tlakové nádoby platí normy ISO uvedené dále. Pro jiné tlakové nádoby se požadavky oddílu 4.1.6 považují za splněné, pokud byly použity příslušné následující normy:
Použitelné odstavceČíslo normyNázev dokumentu
4.1.6.2ISO 11114-1:1997Přepravitelné plynové lahve – Snášenlivost materiálů lahví a ventilů s plynným obsahem – část 1: Kovové materiály
ISO 11114-2:2000Přepravitelné plynové lahve – Snášenlivost materiálů lahví a ventilů s plynným obsahem – část 1: Nekovové materiály
4.1.6.4ISO 11621:2005Plynové lahve – Postupy pro změnu druhu plynu
Plynové lahve (kromě LPG) – Postupy pro změnu plynu
4.1.6.8
Ventily
s integrovanou ochranou
Příloha A k ISO 10297:2006Plynové lahve – Ventily opakovaně plnitelných plynových lahví: Specifikace a zkoušky konstrukčního typu
Přepravitelné plynové lahve - Ventily lahví: Specifikace a zkoušky konstrukčního typu – změna 2
EN 13152:2001 + A1:2003Zkoušení a specifikace ventilů lahví na zkapalněné ropné plyny - samouzavíracích
EN 13153:2001 + A1:2003Zkoušení a specifikace ventilů lahví na zkapalněné ropné plyny - ovládaných ručně
4.1.6.8 (b) a (c)ISO 11117:1998Plynové lahve - Ochranné kloboučky ventilů a ochranná zařízení ventilů pro průmyslové a lékařské plynové lahve - Konstrukce, výroba a zkoušení
EN 962:1996/A2:2000 + A2.2000Ochranné kloboučky ventilů a ochranná zařízení ventilů pro průmyslové a lékařské plynové lahve - Konstrukce, výroba a zkoušení.
4.1.6.8 (b) a (c)ISO 16111:2008Přemístitelná zásobníková zařízení na plyn – Vodík pohlcený
v reverzibilním hydridu kovu
4.1.7
Zvláštní ustanovení pro balení organických peroxidů třídy 5.2 a samovolně se rozkládajících látek třídy 4.1
4.1.7.0
V případě organických peroxidů musí být všechny nádoby „účinně uzavřeny“. Pokud se může vkusu, v důsledku uvolňování plynu, vyvinout značný vnitřní tlak, může být opatřen odvětrávacím zařízením, za podmínky, že vypouštěný plyn nevyvolá nebezpečí, jinak musí být omezen stupeň plnění. Jakékoli odvětrávací zařízení musí být vyrobeno tak, aby kapalina neunikla, je-li kus v poloze nastojato, a musí být schopno zamezit vniknutí nečistot. Vnější obal, pokud je, musí být zkonstruován tak, aby nebránil činnosti odvětrávacího zařízení.
4.1.7.1
Použití obalů (kromě IBC)
4.1.7.1.1
Obaly pro organické peroxidy a samovolně se rozkládající látky musí odpovídat požadavkům kapitoly 6.1 a musí splňovat její požadavky na zkoušky pro obalovou skupinu II.
4.1.7.1.2
Způsoby balení organických peroxidů a samovolně se rozkládajících látek jsou uvedeny v pokynu pro balení P520 a jsou označeny OP1 až OP8. Množství stanovená pro každý způsob balení jsou nejvyšší množství dovolená pro kus.
4.1.7.1.3
Způsoby balení vhodné pro jednotlivé již zařazené organické peroxidy a samovolně se rozkládající látky jsou uvedeny v tabulkách pododdílů 2.2.41.4 a 2.2.52.4.
4.1.7.1.4
Pro nové organické peroxidy, nové samovolně se rozkládající látky nebo nové přípravky již zařazených organických peroxidů nebo samovolně se rozkládajících látek musí být použit následující postup pro přiřazení vhodného způsobu balení:
(a)
ORGANICKÝ PEROXID TYPU B nebo SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ LÁTKA TYPU B:
Použit musí být způsob balení OP5, pokud organický peroxid (nebo samovolně se rozkládající látka) splňuje kriteria odstavce 20.4.3 (b) (resp. 20.4.2 (b)) Příručky zkoušek a kriterií v obalu dovoleném tímto způsobem balení. Pokud organický peroxid (nebo samovolně se rozkládající látka) splňuje tato kriteria pouze v menším obalu než těch, které jsou dovoleny způsobem balení OP5 (tj. jeden z obalů uvedených pro OP1 až OP4), musí se použít způsob balení s nižším OP číslem;
(b)
ORGANICKÝ PEROXID TYPU C nebo SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ LÁTKA TYPU C:
Použit musí být způsob balení OP6, pokud organický peroxid (nebo samovolně se rozkládající látka) splňuje kriteria odstavce 20.4.3 (c) (resp. 20.4.2 (c)) Příručky zkoušek a kriterií v obalu dovoleném tímto způsobem balení. Pokud organický peroxid (nebo samovolně se rozkládající látka) splňuje tato kriteria pouze v menším obalu než těch, které jsou dovoleny způsobem balení OP6 (tj. jeden z obalů uvedených pro OP1 až OP5), musí se použít způsob balení s nižším OP číslem;
(c)
ORGANICKÝ PEROXID TYPU D nebo SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ LÁTKA TYPU D:
Pro tento typ organického peroxidu nebo samovolně se rozkládající látky je nutno použít způsob balení OP7;
(d)
ORGANICKÝ PEROXID TYPU E nebo SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ LÁTKA TYPU E:
Pro tento typ organického peroxidu nebo samovolně se rozkládající látky je nutno použít způsob balení OP8;
(e)
ORGANICKÝ PEROXID TYPU F nebo SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ LÁTKA TYPU F:
Pro tento typ organického peroxidu nebo samovolně se rozkládající látky je nutno použít způsob balení OP8;
4.1.7.2
Použití IBC
4.1.7.2.1
Již zařazené organické peroxidy, jmenovitě uvedené v pokynu pro balení IBC520, mohou být přepravovány v IBC podle tohoto pokynu pro balení. IBC musí odpovídat požadavkům kapitoly 6.5 a musí splňovat její požadavky na zkoušky pro obalovou skupinu II.
4.1.7.2.2
Jiné organické peroxidy a samovolně se rozkládající látky typu F smějí být přepravovány v IBC za podmínek stanovených příslušným orgánem země původu, pokud se příslušný orgán na základě vhodných zkoušek přesvědčí, že taková přeprava může být bezpečně provedena. Provedené zkoušky musí umožnit:
(a)
prokázat, že organický peroxid (nebo samovolně se rozkládající látka) vyhovují zásadám klasifikace uvedeným v odstavcích 20.4.3 (f) (resp. 20.4.2 (f)) Příručky zkoušek a kriterií, výsledné políčko F obrázku 20.1 (b) Příručky;
(b)
prokázat snášenlivost všech materiálů, které jsou normálně ve styku s látkou během přepravy;
(c)
(vyhrazeno);
(d)
navrhnout, pokud je to použitelné, charakteristiky zařízení pro vyrovnávání tlaku a nouzového zařízení pro odlehčení tlaku; a
(e)
určit případná zvláštní opatření, nutná pro bezpečnou přepravu látky.
Jestliže země původu není smluvním státem RID, musí být klasifikace a přepravní podmínky uznány příslušným orgánem prvního smluvního státu RID, se kterým zásilka přijde do styku.
4.1.7.2.3
Je nutno počítat se samourychlujícím se rozkladem a se zachvácením ohněm. Aby se předešlo výbušnému roztržení kovové IBC nebo kompozitní IBC s celokovovým pláštěm, musí být nouzová zařízení pro odlehčení tlaku zkonstruována tak, aby odvětrala všechny produkty rozkladu a páry vyvinuté během samourychlujícího se rozkladu nebo během časového úseku nejméně jedné hodiny úplného zachvácení ohněm, jak je vypočítáno podle rovnic uvedených v odstavci 4.2.1.13.8.
4.1.8
Zvláštní ustanovení pro balení infekčních látek (třída 6.2)
4.1.8.1
Odesilatel infekčních látek musí zaručit, že kusy jsou připraveny takovým způsobem, že dojedou do místa určení v dobrém stavu a nebudou představovat žádné nebezpečí pro osoby nebo zvířata během přepravy.
4.1.8.2
Definice v oddíle 1.2.1 a všeobecná ustanovení pro balení v pododdílech 4.1.1.1 až 4.1.1.16, kromě pododdílů 4.1.1.3, 4.1.1.9 až 4.1.1.12 a 4.1.1.15, platí pro kusy s infekčními látkami. Avšak kapaliny musí být plněny jen do obalů, které mají odpovídající odolnost proti vnitřnímu tlaku, který se může vyvinout za normálních podmínek přepravy.
4.1.8.3
Mezi sekundárním a vnějším obalem musí být vložen podrobný seznam obsahu kusu. Pokud jsou infekční látky, které se mají přepravovat, neznámé, avšak existuje podezření, že splňují kritéria pro zařazení do kategorie A je nutno uvést v závorkách za oficiálním pojmenováním pro přepravu na dokladu vloženém do vnějšího obalu slova „podezření na infekční látku kategorie A“.
4.1.8.4
Před tím než se prázdný obal vrátí k odesílateli, nebo bude zaslán jinam, musí být vydesinfikován nebo sterilizován, aby se odstranilo jakékoli nebezpečí; všechny bezpečnostní značky a nápisy informující, že obsahoval infekční látku, musí být odstraněny nebo smazány.
4.1.8.5
Pokud je dodržena rovnocenná úroveň provedení jsou dovoleny následující varianty primárních nádob umístěných v sekundárním obalu, aniž by bylo třeba provést další zkoušení jednotky přepravního balení (kompletního kusu):
(a)
Primární nádoby stejných nebo menších rozměrů, než mají zkoušené nádoby, mohou být použity pokud:
(i)
primární nádoby jsou podobné konstrukce jako zkoušené (např. tvaru: kruhového, pravoúhlého atd.);
(ii)
materiál konstrukce primárních nádob (např. sklo, plasty, kov) poskytuje odolnost proti nárazu a stohovacím silám stejnou nebo lepší než odzkoušené nádoby;
(iii)
primární nádoby mají stejné nebo menší otvory a uzávěr je rovnocenné konstrukce (např. šroubovací čepička, třecí víčko, atd.);
(iv)
přiměřený dodatečný fixační materiál je použit pro vyplnění prázdných prostorů a pro zabránění nekontrolovatelnému pohybu prvotních nádob; a
(v)
primární nádoby jsou orientovány v sekundárních obalech tak jako v zkoušeném kusu;
(b)
Menší počet zkoušených primárních nádob nebo alternativních typů primárních nádob uvedených výše pod písmenem (a) může být používán, pokud je dostatečně doplněna fixace zaplňující volný(é) prostor(y) a zabraňující nekontrolovatelnému pohybu primárních nádob.
4.1.8.6
Pododdíly 4.1.8.1 až 4.1.8.5 se vztahují pouze na infekční látky kategorie A (UN čísel 2814 a 2900). Nevztahují se na UN 3373 BIOLOGICKÁ LÁTKA, KATEGORIE B (viz pokyn pro balení P 650 v 4.1.4.1), ani na UN 3291 ODPAD KLINICKÝ, NESPECIFIKOVANÝ, J.N. nebo ODPAD (BIO)MEDICINSKÝ, J.N. nebo ODPAD MEDICINSKÝ REGULOVANÝ, J.N.
4.1.8.7
Pro přepravu zvířecího materiálu nesmějí být používány obaly nebo IBC, které nejsou konkrétně dovoleny v příslušném pokynu pro balení pro přepravu látky nebo předmětu, pokud nejsou zvlášť schváleny příslušným orgánem země původu3 a za podmínky, že
(a)
alternativní obal splňuje všeobecná ustanovení této části;
(b)
pokud tak stanoví pokyn pro balení udaný ve sloupci (8) tabulky A kapitoly 3.2, alternativní obal splňuje ustanovení části 6;
(c)
příslušný orgán země původu3 rozhodne, že alternativní obal poskytuje alespoň stejnou úroveň bezpečnosti, jako kdyby látka byla zabalena podle metody uvedené v příslušném pokynu pro balení, udaném ve sloupci (8) tabulky A kapitoly 3.2; a
(d)
kopie schválení příslušného orgánu doprovází každou zásilku, nebo přepravní doklad obsahuje zápis, že alternativní obal byl schválen příslušným orgánem.
4.1.9
Zvláštní ustanovení pro balení pro látky třídy 7
4.1.9.1
Všeobecně
4.1.9.1.1
Radioaktivní látky obaly a kusy musí splňovat požadavky kapitoly 6.4. Množství radioaktivních látek vkusu nesmí překročit mezní hodnoty uvedené v odstavci 2.2.7.2.2, 2.2.7.2.4.1, 2.2.7.2.4.4, 2.2.7.2.4.5, 2.2.7.2.4.6, zvláštní ustanovení 336 kapitoly 3.3. a 4.1.9.3.
Typy kusů radioaktivních látek dle RID jsou:
(a)
Vyjmutý kus (viz 1.7.1.5);
(b)
Průmyslový kus typu 1 (Typ IP-1);
(c)
Průmyslový kus typu 2 (Typ IP-2);
(d)
Průmyslový kus typu 3 (Typ IP-3);
(e)
Kus typu A;
(f)
Kus typu B(U);
(g)
Kus typu B(M);
(h)
Kus typu C.
Kusy obsahující štěpnou látku nebo hexafluorid uranu jsou předmětem dodatečných požadavků.
4.1.9.1.2
Nestálé kontaminace vnějších povrchů kusů obalu musí být co nejnižší jak je prakticky možné a za běžných podmínek dopravy nesmí překročit následující mezní hodnoty:
(a)
Bq/cm2 pro beta a gama zářiče a alfa zářiče nízké toxicity; a
(b)
0.4 Bq/cm2 pro všechny ostatní alfa zářiče.
Tato mezní hodnoty platí, pokud prochází plochou o 300 cm2 kterékoliv části povrchu.
4.1.9.1.3
Kus, jiný než vyjmutý kus, nesmí obsahovat žádné jiné položky než ty, které jsou nezbytné pro používání radioaktivní látky. Za podmínek přepravy odpovídajících podmínkám vzatým v úvahu v konstrukčnímu vzoru kusu nesmí vzájemné působení mezi těmito předměty a kusem snižovat bezpečnost kusu.
4.1.9.1.4
Pokud není předepsáno jinak v oddíle 7.5.11, zvláštním ustanovením CW33 , úroveň nestálých kontaminací vnějších a vnitřních povrchů vozu, kontejneru, cisternového vozu, cisternového kontejneru, přepravního obalového souboru nebo IBC nesmí přesáhnout mezní hodnoty stanovené v odstavci 4.1.9.1.2.
4.1.9.1.5
Pro radioaktivní látky mající jiné nebezpečné vlastnosti musí konstrukce kusu vzít v úvahu tyto vlastnosti. Radioaktivní látky s vedlejším nebezpečím zabalené do kusů, které nevyžadují schválení příslušného orgánu, musí být přepravovány v obalech, IBC, cisternách nebo kontejnerech pro volně ložené látky, které plně vyhovují ustanovením příslušných kapitol části 6, jakož i příslušným ustanovením kapitol 4.1, 4.2 nebo 4.3 pro toto vedlejší nebezpečí.
4.1.9.1.6
Před první přepravou jakéhokoli kusu s radioaktivní látkou musí být splněny následující požadavky:
(a)
přesahuje-li projektovaný přetlak zádržného systému 35 kPa, musí být zajištěno, aby zádržný systém každého kusu odpovídal schváleným požadavkům projektu vzhledem ke schopnosti tohoto systému zachovat si celistvost při vystavení takovému tlaku;
(b)
pro každý kus typu B(U), B(M) a C a pro každý kus obsahující štěpnou látku musí být zajištěno, aby efektivnost stínění a zádržného systému, a pokud je to zapotřebí, vlastnosti přenosu tepla a účinnost omezujícího systému, byly v rámci mezních hodnot, použitelných pro schválený konstrukční typ nebo v něm popsaných;
(c)
každý kus, který obsahuje štěpnou látku a do kterého byly účelově přidány neutronové jedy jako jeho součást, musí být podroben zkouškám ke zjištění přítomnosti a rozmístění těchto neutronových jedů, aby byla splněna ustanovení 6.4.11.1.
4.1.9.1.7
Před každým odesláním jakéhokoli kusu musí být splněny následující požadavky:
(a)
Pro jakýkoliv kus musí být zaručeno, že všechny požadavky specifikované v příslušných ustanoveních RID byly splněny;
(b)
musí být zajištěno, aby všechny zdvihací úchyty, nesplňující podmínky uvedené v 6.4.2.2, byly odstraněny nebo byly jiným způsobem učiněny nepouživatelnými pro zdvihání kusu v souladu s 6.4.2.3;
(c)
pro každý kus, pro který se vyžaduje schválení příslušným orgánem, musí být zajištěno, že všechny podmínky stanovené v osvědčení o schválení byly splněny;
(d)
každý kus typu B(U), B(M) a C nesmí být přepravován dříve, než dosáhne podmínek rovnováhy dostatečně blízkých podmínkám odpovídajícím požadavkům na teplotu a tlak při přepravě, pokud se nejedná o výjimku z těchto požadavků obsaženou v jednostranném schválení;
(e)
pro každý kus typu B(U), B(M) a C musí být kontrolou a/nebo vhodnými zkouškami prověřeno, že všechny uzávěry, ventily a jiné otvory kontejmentového systému, jimiž by mohl unikat radioaktivní obsah, jsou vhodným způsobem uzavřeny a popřípadě utěsněny způsobem, u něhož bylo prokázáno, že splňuje požadavky uvedené v 6.4.8.8 a 6.4.10.3;
(f)
každá radioaktivní látka zvláštní formy musí splňovat všechny podmínky stanovené v osvědčení o schválení a všechny odpovídající požadavky RID;
(g)
pro kusy obsahující štěpnou látku musí být zajištěno provedení měření popsaného v 6.4.11.4 (b) a zkoušky k prokázání uzavřenosti každého kusu podle 6.4.11.7, pokud to přichází v úvahu;
(h)
každý kus s malou rozptýlitelností radioaktivní látky musí splňovat všechny podmínky stanovené v osvědčení o schválení a všechny odpovídající požadavky RID.
4.1.9.1.8
Odesilatel musí mít k dispozici kopii všech pokynů s ohledem na správné uzavření kusu a všech opatření pro přípravu přepravy dříve, než bude přeprava provedena podle podmínek rozhodnutí o povolení.
4.1.9.1.9
S výjimkou přepravy za výlučného použití, žádný kus nebo přepravní obalový soubor nesmí překročit přepravní index 10 a nesmí překročit index bezpečné podkritičnosti 50.
4.1.9.1.10
S výjimkou přepravy kusů a přepravních obalových souborů za podmínek výlučného použití specifikovaných v 7.5.11, CW 33 (3.5) (a), nesmí příkon dávkového ekvivalentu kusu nebo přepravního obalového souboru překročit 2 mSv/h.
4.1.9.1.11
Maximální hodnota příkonu dávkového ekvivalentu na jakémkoliv místě vnějšího povrchu kusu nebo přepravního obalového souboru nesmí překročit 10 mSv/h.
4.1.9.2
Požadavky a kontrolní opatření pro přepravu radioaktivních látek s malou specifickou aktivitou (LSA-látky) a povrchově kontaminované předměty (SCO-předměty)
4.1.9.2.1
Množství LSA látky nebo SCO-předmětů v jednotlivém průmyslovém kusu Typu 1 (Typ IP-1), průmyslovém kusu Typu 2 (Typ IP-2), průmyslovém kusu Typu 3 (Typ IP-3), nebo předmětu nebo souboru předmětů, jakkoli je vhodné, musí být omezeno tak, že vnější radiační úroveň 3m od nestíněné látky nebo předmětu nebo souboru předmětů nebude vyšší než 10 mSv/h.
4.1.9.2.2
Látky LSA a předměty SCO, které jsou štěpnými látkami anebo takové obsahují, musí splnit příslušné požadavky v pododdílech 6.4.11.1 a 7.5.1 CW33 (4.1) a (4.2).
4.1.9.2.3
LSA-látky materiál a SCO-předměty ve skupinách LSA-I a SCO-I mohou být přepravovány nezabalené za následujících podmínek:
(a)
všechny nezabalené látky, s výjimkou rud, obsahující výlučně radionuklidy vyskytující se v přírodě, musí být přepravovány takovým způsobem, že za běžných podmínek přepravy nedojde k úniku radioaktivního obsahu z vozu a neztratí se clonění;
(b)
každý vůz musí být pod výlučným použitím (výlučně použit) s výjimkou, pokud přepravuje výhradně SCO-I-předměty, u kterých není kontaminace přístupného i nepřístupného povrchu větší než 10x než jsou hodnoty udávané v pododdílu 2.2.7.1.2; a
(c)
lze-li u SCO-I-předmětů předpokládat, na existenci nestálé kontaminace u nepřístupných povrchů, která převyšující hodnoty uvedené v pododdílu 2.2.7.2.3.2 (a) (i), musí být učiněna opatření, která zajistí, že radioaktivní látky nemohou uniknout do vozu.
4.1.9.2.4
LSA-látky a SCO-předměty jsou, pokud není v 4.1.9.2.3. stanoveno jinak, jsou typy kusů baleny v souladu s následující tabulkou:
Požadavky pro LSA látky a SCO-předměty průmyslových kusů
Radioaktivní obsahyDruh průmyslového kusu
Výlučné použitíNe pod výlučným použitím
LSA-I
TuhéaTyp IP-1Typ IP-1
KapalnéTyp IP-1Typ IP-2
LSA-II
TuhéTyp IP-2Typ IP-2
Kapalné a plynnéTyp IP-2Typ IP-3
LSA-IIITyp IP-2Typ IP-3
SCO-I aTyp IP-1Typ IP-1
SCO-IITyp IP-2Typ IP-2
a
Za podmínek stanovených v 4.1.9.2.3, LSA-I-látky a SCO-I-předměty mohou být přepravovány nezabalené.
4.1.9.3
Kusy obsahující štěpné látky
S výjimkou látek nezatříděných jako štěpné v souladu s 2.2.7.2.3.5, kusy obsahující štěpné látky nesmí obsahovat:
(a)
hmotnost štěpné látky (nebo hmotnost každého štěpného nuklidu pro směsi, je-li to náležité) odlišnou od té, která byla určena pro daný konstrukční typ;
(b)
jakékoliv radionuklidy nebo štěpné látky odlišné od těch, které byly určeny pro daný konstrukční typ; nebo
(c)
radioaktivní obsah v podobě fyzikální nebo chemickém stavu nebo ve speciálním uspořádání jiném, než které byly určeny pro daný konstrukční typ;
jak je uvedeno v rozhodnutích o jejich schválení.
4.1.10
Zvláštní ustanovení pro společné balení
4.1.10.1
Pokud je na základě ustanovení tohoto oddílu dovoleno společné balení, mohou být různé nebezpečné věci, nebo nebezpečné věci a jiné věci baleny společně do skupinových obalů podle pododdíle 6.1.4.21, za podmínky, že spolu vzájemně nebezpečně nereagují a že jsou dodržena všechna ostatní příslušná ustanovení této kapitoly.
POZNÁMKA 1: Viz též pododdíly 4.1.1.5 a 4.1.1.6.
POZNÁMKA 2: K věcem třídy 7 viz oddíl 4.1.9.
4.1.10.2
S výjimkou kusů, které obsahují pouze věci třídy 1, nebo pouze látky třídy 7, nesmí kus, který obsahuje různé věci balené společně, vážit více než 100 kg, pokud jsou jako vnější obaly použity dřevěné nebo lepenkové bedny.
4.1.10.3
Pokud příslušné zvláštní ustanovení v pododdíle 4.1.10.4 nestanoví jinak, smějí být společně baleny nebezpečné věci téže třídy a téhož klasifikačního kódu.
4.1.10.4
Je-li pro danou položku uveden údaj ve sloupci (9b) tabulky A kapitoly 3.2, použije se následujících zvláštních ustanovení pro společné balení věcí přiřazených k této položce s jinými věcmi do jednoho kusu:
MP 1 Mohou být baleny společně jenom s věcmi stejného druhu stejné skupiny snášenlivosti.
MP 2 Nesmějí být baleny společně s jinými věcmi.
MP 3 Společné balení UN čísla 1873 s UN číslem 1802 je dovoleno.
MP 4 Nesmějí být baleny společně s věcmi jiných tříd, nebo s věcmi, které nepodléhají ustanovením RID. Nicméně, je-li organický peroxid tužidlem nebo vícesložkovým systémem pro látky třídy 3, je dovoleno společné balení s těmito látkami třídy 3.
MP 5 UN čísla 2814 a 2900 mohou být balena společně do skupinového obalu podle pokynu pro balení P620. Nesmějí být baleny společně s jinými věcmi; toto se netýká Biologické látky, kategorie B (UN číslo 3373), balených podle pokynu pro balení P650 nebo látek přidávaných jako chladivá, např. led, suchý led nebo hluboce zchlazený zkapalněný dusík.
MP 6 Nesmějí být baleny společně s jinými věcmi. Toto se netýká látek přidávaných jako chladiva, např. led, suchý led nebo hluboce zchlazený zkapalněný dusík.
MP 7 Pokud množství nepřevýší 5 litrů na vnitřní obal, mohou být baleny společně do skupinového obalu podle pododdílu 6.1.4.21:
-
s věcmi stejné třídy zahrnutými pod jiné klasifikační kódy, je-li společné balení dovoleno též pro tyto věci; nebo
-
s věcmi, které nepodléhají ustanovením RID,
pod podmínkou, že spolu vzájemně nebezpečně nereagují.
MP 8 Pokud množství nepřevýší 3 litry na vnitřní obal, mohou být baleny společně do skupinového obalu podle pododdílu 6.1.4.21:
-
s věcmi stejné třídy zahrnutými pod jiné klasifikační kódy, je-li společné balení dovoleno též pro tyto věci; nebo
-
s věcmi, které nepodléhají ustanovením RID,
pod podmínkou, že spolu vzájemně nebezpečně nereagují.
MP 9 Mohou být baleny společně do vnějšího obalu pro skupinové obaly podle pododdílu 6.1.4.21:
-
s jinými věcmi třídy 2;
-
s věcmi jiných tříd, je-li společné balení dovoleno též pro tyto věci; nebo
-
s věcmi, které nepodléhají ustanovením RID,
pod podmínkou, že spolu vzájemně nebezpečně nereagují.
MP 10 Pokud množství nepřevýší 5 kg na vnitřní obal, mohou být baleny společně do skupinového obalu podle pododdílu 6.1.4.21:
-
s věcmi stejné třídy zahrnutými pod jiné klasifikační kódy, nebo s věcmi jiných tříd, je-li společné balení dovoleno též pro tyto věci; nebo
-
s věcmi, které nepodléhají ustanovením RID,
pod podmínkou, že spolu vzájemně nebezpečně nereagují.
MP 11 Pokud množství nepřevýší 5 kg na vnitřní obal, mohou být baleny společně do skupinového obalu podle pododdílu 6.1.4.21:
-
s věcmi stejné třídy zahrnutými pod jiné klasifikační kódy, nebo s věcmi jiných tříd (kromě látek obalové skupiny I nebo II třídy 5.1.), je-li společné balení dovoleno též pro tyto věci; nebo
-
s věcmi, které nepodléhají ustanovením RID,
pod podmínkou, že spolu vzájemně nebezpečně nereagují.
MP 12 Pokud množství nepřevýší 5 kg na vnitřní obal, mohou být baleny společně do skupinového obalu podle pododdílu 6.1.4.21:
-
s věcmi stejné třídy zahrnutými pod jiné klasifikační kódy, nebo s věcmi jiných tříd (kromě látek obalové skupiny I nebo II třídy 5.1.), je-li společné balení dovoleno též pro tyto věci; nebo
-
s věcmi, které nepodléhají ustanovením RID,
pod podmínkou, že spolu vzájemně nebezpečně nereagují.
Hmotnost kusu nesmí být větší než 45 kg. Jestliže jsou jako vnější obaly použity lepenkové bedny, potom kus nesmí vážit více než 27 kg.
MP 13 Pokud množství nepřevýší 3 kg na vnitřní obal a na kus, mohou být baleny společně do skupinového obalu podle pododdílu 6.1.4.21:
-
s věcmi stejné třídy zahrnutými pod jiné klasifikační kódy, nebo s věcmi jiných tříd, je-li společné balení dovoleno též pro tyto věci; nebo
-
s věcmi, které nepodléhají ustanovením RID,
pod podmínkou, že spolu vzájemně nebezpečně nereagují.
MP 14 Pokud množství nepřevýší 6 kg na vnitřní obal, mohou být baleny společně do skupinového obalu podle pododdílu 6.1.4.21:
-
s věcmi stejné třídy zahrnutými pod jiné klasifikační kódy, nebo s věcmi jiných tříd, je-li společné balení dovoleno též pro tyto věci; nebo
-
s věcmi, které nepodléhají ustanovením RID,
pod podmínkou, že spolu vzájemně nebezpečně nereagují.
MP 15 Pokud množství nepřevýší 3 litry na vnitřní obal, mohou být baleny společně do skupinového obalu podle pododdílu 6.1.4.21:
-
s věcmi stejné třídy zahrnutými pod jiné klasifikační kódy, nebo s věcmi jiných tříd, je-li společné balení dovoleno též pro tyto věci; nebo
-
s věcmi, které nepodléhají ustanovením RID,
pod podmínkou, že spolu vzájemně nebezpečně nereagují.
MP 16 Pokud množství nepřevýší 3 litry na vnitřní obal a na kus, mohou být baleny společně do skupinového obalu podle pododdílu 6.1.4.21:
-
s věcmi stejné třídy zahrnutými pod jiné klasifikační kódy, nebo s věcmi jiných tříd, je-li společné balení dovoleno též pro tyto věci; nebo
-
s věcmi, které nepodléhají ustanovením RID,
pod podmínkou, že spolu vzájemně nebezpečně nereagují.
MP 17 Pokud množství nepřevýší 0,5 litru na vnitřní obal a 1 litr na kus, mohou být baleny společně do skupinového obalu podle pododdílu 6.1.4.21:
-
s věcmi jiných tříd, kromě třídy 7, je-li společné balení dovoleno též pro tyto věci; nebo
-
s věcmi, které nepodléhají ustanovením RID,
pod podmínkou, že spolu vzájemně nebezpečně nereagují.
MP 18 Pokud množství nepřevýší 0,5 kg na vnitřní obal a 1 kg na kus, mohou být baleny společně do skupinového obalu podle pododdílu 6.1.4.21:
-
s věcmi nebo předměty jiných tříd, kromě třídy 7, je-li společné balení dovoleno též pro tyto věci nebo předměty; nebo
-
s věcmi, které nepodléhají ustanovením RID,
pod podmínkou, že spolu vzájemně nebezpečně nereagují.
MP 19 Pokud množství nepřevýší 5 litrů na vnitřní obal, mohou být baleny společně do skupinového obalu podle pododdílu 6.1.4.21:
-
s věcmi stejné třídy zahrnutými pod jiné klasifikační kódy, nebo s věcmi jiných tříd, je-li společné balení dovoleno též pro tyto věci; nebo
-
s věcmi, které nepodléhají ustanovením RID,
pod podmínkou, že spolu vzájemně nebezpečně nereagují.
MP 20 Mohou být baleny společně s látkami zahrnutými pod stejné UN číslo.
Nesmějí být baleny společně s věcmi a předměty třídy 1, které mají rozdílná UN čísla, pokud to není stanoveno zvláštním ustanovením MP 24.
Nesmějí být baleny společně s věcmi jiných tříd, nebo s věcmi, které nepodléhají ustanovením RID.
MP 21 Mohou být baleny společně s předměty zahrnutými pod stejné UN číslo.
Nesmějí být baleny společně s věcmi třídy 1, které mají rozdílná UN čísla, kromě
(a)
svých vlastních rozněcovacích prostředků, pod podmínkou, že
(i)
rozněcovací prostředky se neuvedou do činnosti za normálních podmínek přepravy; nebo
(ii)
takovéto prostředky mají nejméně dvě účinná pojistná zařízení, která zabrání výbuchu předmětu v případě náhodného uvedení rozněcovacích prostředků do činnosti; nebo
(iii)
u rozněcovacích prostředků, které nemají dvě účinná pojistná zařízení (tj. rozněcovací prostředky přiřazené ke skupině snášenlivosti B), nezpůsobí podle názoru příslušného orgánu země původu4 náhodné uvedení rozněcovacího zařízení v činnost výbuch předmětu za normálních podmínek přepravy;
(b)
předmětů skupin snášenlivosti C, D a E.
Nesmějí být baleny společně s věcmi jiných tříd, nebo s věcmi, které nepodléhají ustanovením RID.
Pokud jsou věci baleny společně podle tohoto zvláštního ustanovení, je nutno vzít v úvahu možnost změny klasifikace kusů v souladu s pododdílem 2.2.1.1. K popisu věcí v přepravním dokladu viz odstavec 5.4.1.2.1 (b).
MP 22 Mohou být baleny společně s předměty zahrnutými pod stejné UN číslo.
Nesmějí být baleny společně s věcmi třídy 1, které mají rozdílná UN čísla, s výjimkou
(a)
svých vlastních rozněcovacích prostředků, pod podmínkou, že se rozněcovací prostředky neuvedou do činnosti za normálních podmínek přepravy; nebo
(b)
předmětů skupin snášenlivosti C, D a E; nebo
(c)
Nesmějí být baleny společně s věcmi jiných tříd, nebo s věcmi, které nepodléhají ustanovením RID.
Pokud jsou věci baleny společně podle tohoto zvláštního ustanovení, je nutno vzít v úvahu možnost změny klasifikace kusů v souladu s pododdílem 2.2.1.1. K popisu věcí v přepravním dokladu viz odstavec 5.4.1.2.1 (b).
MP 23 Mohou být baleny společně s předměty zahrnutými pod stejné UN číslo.
Nesmějí být baleny společně s věcmi a předměty třídy 1, které mají rozdílná UN čísla, avšak s výjimkou
(a)
svých vlastních rozněcovacích prostředků, pod podmínkou, že se tyto rozněcovací prostředky neuvedou v činnost za normálních podmínek přepravy; nebo
(b)
Nesmějí být baleny společně s věcmi jiných tříd, nebo s věcmi, které nepodléhají ustanovením RID.
Pokud jsou věci balené společně podle tohoto zvláštního ustanovení, je nutno vzít v úvahu možnost změny klasifikace kusů v souladu s pododdílem 2.2.1.1. K popisu věcí v přepravním dokladu viz odstavec 5.4.1.2.1 (b).
MP 24 Mohou být baleny společně s věcmi UN čísel uvedených níže v tabulce, za následujících podmínek:
-
pokud je v tabulce uvedeno písmeno A, věci s těmito UN čísly mohou být baleny společně do jednoho kusu bez jakéhokoli zvláštního omezení hmotnosti;
-
pokud je v tabulce uvedeno písmeno B, věci s těmito UN čísly mohou být baleny společně do jednoho kusu až do celkové hmotnosti 50 kg výbušných látek.
Pokud jsou věci baleny společně podle tohoto zvláštního ustanovení, je nutno vzít v úvahu možnost změny klasifikace kusů v souladu s pododdílem 2.2.1.1. K popisu věcí v přepravním dokladu viz odstavec 5.4.1.2.1 (b).
UN číslo0
0
1
2
0
0
1
4
0
0
2
7
0
0
2
8
0
0
4
4
0
0
5
4
0
1
6
0
0
1
6
1
0
1
8
6
0
1
9
1
0
1
9
4
0
1
9
5
0
1
9
7
0
2
3
8
0
2
4
0
0
3
1
2
0
3
3
3
0
3
3
4
0
3
3
5
0
3
3
6
0
3
3
7
0
3
7
3
0
4
0
5
0
4
2
8
0
4
2
9
0
4
3
0
0
4
3
1
0
4
3
2
0
5
0
5
0
5
0
6
0
5
0
7
0012A
0014A
0027BBBB
0028BBBB
0044BBBB
0054BBBBBBBBBBBBBBBBBB
0160BBBB
0161BBBB
0186BBBBBBBBBBBBBBBBBB
0191BBBBBBBBBBBBBBBBBB
0194BBBBBBBBBBBBBBBBBB
0195BBBBBBBBBBBBBBBBBB
0197BBBBBBBBBBBBBBBBBB
0238BBBBBBBBBBBBBBBBBB
0240BBBBBBBBBBBBBBBBBB
0312BBBBBBBBBBBBBBBBBB
0333AAAA
0334AAAA
0335AAAA
0336AAAA
0337AAAA
0373BBBBBBBBBBBBBBBBBB
0405BBBBBBBBBBBBBBBBBB
0428BBBBBBBBBBBBBBBBBB
0429BBBBBBBBBBBBBBBBBB
0430BBBBBBBBBBBBBBBBBB
0431BBBBBBBBBBBBBBBBBB
0432BBBBBBBBBBBBBBBBBB
0505BBBBBBBBBBBBBBBBBB
0506BBBBBBBBBBBBBBBBBB
0507BBBBBBBBBBBBBBBBBB
Kapitola 4.2
Používání přemístitelných cisteren a UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
POZNÁMKA 1: Pro nesnímatelné cisterny (cisternové vozy), snímatelné cisterny, cisternové kontejnery a cisternové výměnné nástavby s nádržemi vyrobenými z kovových materiálů, bateriové vozy a vícečlánkové kontejnery na plyn (MEGC) viz kapitolu 4.3; pro cisterny z vyztužených plastů viz kapitolu 4.4; pro cisterny pro podtlakové vyčerpávání odpadů viz kapitolu 4.5.
POZNÁMKA 2: Přemístitelné cisterny a UN MEGC označené podle příslušných ustanovení kapitoly 6.7, avšak které byly schváleny ve státě, který není smluvním státem RID, mohou být přesto používány pro přepravu podle RID.
4.2.1
Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu látek třídy 1 a tříd 3 až 9.
4.2.1.1
Tento oddíl obsahuje všeobecná ustanovení vztahující se na používání přemístitelných cisteren pro přepravu látek tříd 1, 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1, 6.2, 7, 8 a 9. Kromě těchto všeobecných ustanovení musí přemístitelné cisterny splňovat požadavky na konstrukci, výrobu, kontrolu a zkoušení uvedené v oddíle 6.7.2. Látky musí být přepravovány v přemístitelných cisternách splňujících pokyny pro přemístitelné cisterny uvedené ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2, popsané v odstavci 4.2.5.2.6 (T1 až T23) a zvláštní ustanovení o přemístitelných cisternách uvedená ke každé látce ve sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2 a popsaná v pododdíle 4.2.5.3.
4.2.1.2
Přemístitelné cisterny musí být během přepravy přiměřeně chráněny proti poškození nádrže a provozní výstroje následkem podélného a příčného nárazu a převrácení. Jestliže jsou nádrž a provozní výstroj konstruovány tak, že odolávají nárazu nebo převrácení, tato ochrana se nevyžaduje. Příklady takové ochrany jsou uvedeny v odstavci 6.7.2.17.5.
4.2.1.3
Určité látky jsou chemicky nestálé. Tyto látky jsou připuštěny k přepravě pouze v tom případě, byla-li učiněna nezbytná opatření zabraňující nebezpečnému rozkladu, přeměně nebo polymerizaci během přepravy. Proto musí být věnována pozornost zejména tomu, aby nádrže neobsahovaly látky, které jsou schopné podporovat tyto reakce.
4.2.1.4
Teplota vnějšího povrchu nádrže, vyjma otvorů a jejich uzávěrů nebo tepelné izolace, nesmí během přepravy přesáhnout 70 °C. Pokud je to nezbytné, nádrž musí být tepelně izolována.
4.2.1.5
Prázdné nevyčištěné a neodplyněné přemístitelné cisterny musí splňovat tytéž požadavky jako přemístitelné cisterny naplněné předchozí látkou.
4.2.1.6
Látky, které mohou spolu nebezpečně reagovat (viz definice pro „nebezpečnou reakci“ v oddíle 1.2.1), nesmějí být přepravovány v těch samých nebo sousedních komorách nádrží.
4.2.1.7
Osvědčení o schválení typu, zkušební protokol a osvědčení obsahující výsledky první prohlídky a zkoušky každé přemístitelné cisterny vydané příslušným orgánem nebo jím pověřenou organizací, musí být uloženy u příslušného orgánu nebo jím pověřené organizace a u držitele. Držitelé musí být schopni předložit tuto dokumentaci na požádání jakéhokoli příslušného orgánu.
4.2.1.8
Pokud pojmenování přepravovaných látek není uvedeno na kovovém štítku uvedeném v odstavci 6.7.2.20.2, kopie osvědčení uvedeného v odstavci 6.7.2.18.1 musí být předložena na požádání příslušnému orgánu nebo jím pověřené organizace odesilatelem, příjemcem nebo zasilatelem.
4.2.1.9
Stupeň plnění
4.2.1.9.1
Před plněním musí odesílatel zajistit, že bude použita vhodná přemístitelná cisterna a že tato cisterna nebude naplněna látkami, které při styku s materiálem nádrže, těsněními, provozní výstrojí a případným ochranným vnitřním povlakem nejsou náchylné nebezpečně s nimi reagovat tvořením nebezpečných látek nebo značným zeslabením materiálů. Odesilatel musí v případě potřeby požádat výrobce látky ve spojení s příslušným orgánem o pokyny týkající se snášenlivosti látky s materiálem přemístitelné cisterny.
4.2.1.9.1.1
Přemístitelné cisterny nesmějí být plněny nad limity uvedené v odstavcích 4.2.1.9.2 až 4.2.1.9.6. Uplatňování odstavce 4.2.1.9.2, 4.2.1.9.3 nebo 4.2.1.9.5.1 na jednotlivé látky je uvedeno v příslušných pokynech pro přemístitelné cisterny nebo ve zvláštních ustanoveních v odstavci 4.2.5.2.6 nebo pododdíle 4.2.5.3 a sloupcích (10) nebo (11) tabulky A kapitoly 3.2.
4.2.1.9.2
Pro všeobecné použití se stanoví nejvyšší stupeň plnění (v %) podle tohoto vzorce:
Stupeň plnění =971+α(trtf)
4.2.1.9.3
Nejvyšší stupeň plnění (v %) pro kapaliny třídy 6.1 a 8 pro obalové skupiny I a II, jakož i pro kapaliny s absolutním tlakem par vyšším než 175 kPa (1,75 baru) při 65 °C se stanoví podle tohoto vzorce:
Stupeň plnění =951+α(trtf)
4.2.1.9.4
V tomto vzorci a znamená střední součinitel objemové roztažnosti kapaliny mezi střední teplotou kapaliny během plnění (tf) a nejvyšší střední teplotou naplněné látky během přepravy (tr) (obě ve °C). Pro kapaliny přepravované za okolních podmínek může být a vypočten individuálně podle vzorce:
α=d15d5035·d50
ve kterém d15 a d50 jsou hustoty kapaliny při 15 °C, resp. 50 °C.
4.2.1.9.4.1
Nejvyšší střední teplota naplněné látky (tr) musí být uvažována 50 °C, kromě přeprav při řízené teplotě nebo přeprav při extrémních klimatických podmínkách, kdy zainteresované příslušné orgány mohou souhlasit s nižší nebo mohou požadovat vyšší teplotu, pokud je to vhodné.
4.2.1.9.5
Ustanovení odstavců 4.2.1.9.2 až 4.2.1.9.4.1 se nevztahují na přemístitelné cisterny, které obsahují látky udržované během přepravy při teplotě vyšší než 50 °C (např. ohřívacím zařízením). Pro přemístitelné cisterny vybavené ohřívacím zařízením musí být použit tepelný regulátor pro zajištění, že nejvyšší stupeň plnění nepřekročí nikdy 95 % během přepravy.
4.2.1.9.5.1
Nejvyšší stupeň plnění (v %) pro tuhé látky přepravované při teplotě vyšší, než je jejich bod tání, a pro kapaliny přepravované při zvýšené teplotě se stanoví podle tohoto vzorce:
Stupeň plnění = 95·drdf
ve kterém df a dr jsou hustoty kapaliny při střední teplotě kapaliny během plnění a případně nejvyšší střední teploty naplněné látky během přepravy.
4.2.1.9.6
Přemístitelné cisterny nesmějí být předány k přepravě:
(a)
jestliže stupeň plnění u kapalin majících viskozitu menší než 2680 mm2/s při 20 °C nebo nejvyšší teplotu látky během přepravy v případě zahřáté látky, je vyšší než 20 %, ale menší než 80 %, ledaže by nádrže přemístitelných cisteren byly rozděleny přepážkami nebo peřejníky na komory o vnitřním objemu nejvýše 7500 litrů;
(b)
se zbytkem látek v ní předtím přepravovaných, ulpívajícím na vnějším povrchu nádrže nebo provozní výstroje;
(c)
pokud netěsní nebo jsou poškozeny takovým způsobem, že může být ovlivněna celistvost přemístitelné cisterny nebo jejich zvedacích nebo upevňovacích zařízení a
(d)
pokud provozní výstroj nebyla přezkoušena a shledána v dobrém provozním stavu.
4.2.1.9.7
Kapsy pro zvedací vidlice musí být u naplněných přemístitelných cisteren uzavřeny. Toto ustanovení se nevztahuje na přemístitelné cisterny, jejichž kapsy pro zvedací vidlice nemusí být podle odstavce 6.7.2.17.4 opatřeny uzávěry.
4.2.1.10
Dodatečná ustanovení pro přepravu látek třídy 3 v přemístitelných cisternách
4.2.1.10.1
Všechny přemístitelné cisterny určené pro přepravu hořlavých kapalných látek musí být uzavřeny a opatřeny zařízeními pro vyrovnávání tlaku podle pododdílů 6.7.2.8 až 6.7.2.15.
4.2.1.10.1.1
U přemístitelných cisteren určených pouze pro pozemní dopravu smí být použity otevřené větrací systémy, pokud je to dovoleno podle kapitoly 4.3.
4.2.1.11
Dodatečná ustanovení vztahující se na přepravu látek tříd 4.1 (kromě samovolně se rozkládajících látek), 4.2 nebo 4.3 v přemístitelných cisternách
(Vyhrazeno)
POZNÁMKA: Pro samovolně se rozkládající látky třídy 4.1 viz odstavec 4.2.1.13.1.
4.2.1.12
Dodatečná ustanovení vztahující se na přepravu látek třídy 5.1 v přemístitelných cisternách
(Vyhrazeno)
4.2.1.13
Dodatečná ustanovení vztahující se na přepravu látek třídy 5.2 a samovolně se rozkládajících látek třídy 4.1 v přemístitelných cisternách
4.2.1.13.1
Každá látka musí být zkoušena a zpráva předána příslušnému orgánu země původu ke schválení. Sdělení o tom musí být zasláno příslušnému orgánu země určení. Sdělení musí obsahovat relevantní přepravní informace a zprávu s výsledky zkoušek. Provedené zkoušky musí zahrnovat nejméně:
(a)
Prokázání snášenlivosti všech materiálů přicházejících normálně do styku s látkou během přepravy;
(b)
Získání údajů pro konstrukci zařízení pro vyrovnávání tlaku a nouzových pojistných zařízení s přihlédnutím ke konstrukčním charakteristikám přemístitelné cisterny.
Jakékoli dodatečné požadavky nezbytné pro bezpečnou přepravu látky musí být jasně popsány ve zprávě.
4.2.1.13.2
Následující ustanovení se vztahují na přemístitelné cisterny určené pro přepravu organických peroxidů typu F nebo samovolně se rozkládajících látek typu F s teplotou samourychlujícího se rozkladu (SADT) 55 °C nebo vyšší. V případě odlišnosti těchto ustanovení upřednostňují se tato před ustanoveními uvedenými v oddílu 6.7.2. Nouzové situace, které musí být vzaty v úvahu, jsou samourychlující se rozklad látky a požár, jak je popsáno v odstavci 4.2.1.13.8.
4.2.1.13.3
Dodatečné požadavky pro přepravu organických peroxidů nebo samovolně se rozkládajících látek s teplotou SADT menší než 55 °C v přemístitelných cisternách musí být stanoveny příslušným orgánem země původu. Sdělení o tom musí být zasláno příslušnému orgánu země určení.
4.2.1.13.4
Přemístitelná cisterna musí být konstruována pro zkušební tlak nejméně 0.4 MPa (4 bary).
4.2.1.13.5
Přemístitelné cisterny musí být opatřeny přístroji snímajícími teplotu.
4.2.1.13.6
Přemístitelné cisterny musí být opatřeny zařízeními pro vyrovnávání tlaku a nouzovými pojistnými zařízeními. Podtlaková pojistná zařízení mohou být též použita. Zařízení pro vyrovnání tlaku musí fungovat při tlacích stanovaných jednak podle vlastností látky a jednak podle konstrukčních charakteristik přemístitelné cisterny. Tavné prvky v nádrži nejsou dovoleny.
4.2.1.13.7
Zařízení pro vyrovnávání tlaku musí tvořit pružinové ventily, určené k zamezení výrazného nárůstu tlaku v přemístitelné cisterně vlivem produktů rozkladu a par, které se uvolňují při teplotě 50 °C. Průtok a otevírací tlak pojistných ventilů musí být stanoven na základě výsledků zkoušek uvedených v odstavci 4.2.1.13.1. Otevírací tlak však musí být takový, že v žádném případě nesmí unikat kapalina z ventilu, jestliže se přemístitelná cisterna převrátí.
4.2.1.13.8
Nouzové pojistné zařízení smí být pružinového nebo průtržného typu nebo kombinací obou konstruované pro odvětrání všech produktů rozkladu a par vyvíjejících se během doby nejméně jedné hodiny působení ohně, což se vypočte podle tohoto vzorce:
q=70961F A0,82
kde:
q = absorpce tepla (W)
A = mokrá plocha [m2]
F = izolační faktor [-]
F = 1 pro neizolované nádrže, nebo
F=U·(923T)47032pro izolované nádrže
kde:
K = prostup tepla izolační vrstvy [Wm-2K-1]
L = tloušťka izolační vrstvy [m]
U = K/L = koeficient prostupu tepla izolace [Wm-2K-1]
T = teplota látky při odlehčených podmínkách [K]
Otevírací tlak nouzového pojistného zařízení musí být větší než uvedený v odstavci 4.2.1.13.7 a stanoven na základě výsledků zkoušek uvedených v odstavci 4.2.1.13.1. Nouzová pojistná zařízení musí být dimenzována takovým způsobem, aby nejvyšší tlak v cisterně nikdy nepřekročil zkušební tlak přemístitelné cisterny.
POZNÁMKA: Příklad metody pro stanovení rozměrů nouzového pojistného zařízení je uveden v dodatku 5 Příručky zkoušek a kritérií.
4.2.1.13.9
Pro izolované přemístitelné cisterny musí být průtok a nastavení nouzových pojistných zařízení určeny se započtením ztráty izolace o velikosti 1 % celkové plochy povrchu.
4.2.1.13.10
Podtlakové pojistné vakuové ventily a pružinové ventily musí být vybaveny pojistkou proti prošlehnutí plamene. Povinně musí být věnována pozornost omezení nouzového průtoku způsobenému pojistkou proti prošlehnutí plamene.
4.2.1.13.11
Provozní výstroj, jako jsou ventily a vnější potrubí, musí být uspořádány tak, aby v nich nezůstala žádná látka po naplnění přemístitelné cisterny.
4.2.1.13.12
Přemístitelné cisterny mohou být buď izolovány, nebo chráněny slunečním štítem. Jestliže teplota SADT látky v přemístitelné cisterně je 55 °C nebo méně, nebo je-li přemístitelná cisterna vyrobena z hliníku, pak musí být kompletně izolovaná. Vnější povrch musí mít bílý nátěr nebo musí být proveden ze světlého kovu.
4.2.1.13.13
Stupeň plnění nesmí překročit 90 % při 15 °C.
4.2.1.13.14
Značení předepsané v odstavci 6.7.2.20.2 musí zahrnovat UN číslo a technický název se schválenou koncentrací dotyčné látky.
4.2.1.13.15
Organické peroxidy a samovolně se rozkládající látky zvlášť uvedené v pokynu pro přemístitelné cisterny T23 v odstavci 4.2.5.2.6 smějí být přepravovány v přemístitelných cisternách.
4.2.1.14
Dodatečná ustanovení vztahující se na přepravu látek třídy 6.1 v přemístitelných cisternách
(Vyhrazeno)
4.2.1.15
Dodatečná ustanovení vztahující se na přepravu látek třídy 6.2 v přemístitelných cisternách
(Vyhrazeno)
4.2.1.16
Dodatečná ustanovení vztahující se na přepravu látek třídy 7 v přemístitelných cisternách
4.2.1.16.1
Přemístitelné cisterny používané pro přepravu radioaktivních látek nesmějí být používány pro přepravu jiných věcí.
4.2.1.16.2
Stupeň plnění přemístitelných cisteren nesmí překročit 90 % nebo případně jinou hodnotu schválenou příslušným orgánem.
4.2.1.17
Dodatečná ustanovení vztahující se na přepravu látek třídy 8 v přemístitelných cisternách
4.2.1.17.1
Zařízení pro vyrovnávání tlaku přemístitelných cisteren používaných pro přepravu látek třídy 8 musí být podrobena prohlídkám ve lhůtách nepřesahujících jeden rok.
4.2.1.18
Dodatečná ustanovení vztahující se na přepravu látek třídy 9 v přemístitelných cisternách
(Vyhrazeno)
4.2.1.19
Dodatečná ustanovení vztahující se na přepravu tuhých látek při teplotě vyšší, než je jejich bod tání
4.2.1.19.1
Tuhé látky přepravované nebo podávané k přepravě při teplotě vyšší, než je jejich bod tání, které nemají přiřazen pokyn pro přemístitelné cisterny ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2 nebo pokud se uvedený pokyn pro přemístitelné cisterny nevztahuje na přepravu při teplotě vyšší, než je jejich bod tání, mohou být přepravovány v přemístitelných cisternách, pokud jsou tuhé látky zařazeny ve třídách 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 6.1, 8 nebo 9 a nepředstavující žádné vedlejší nebezpečí, kromě nebezpečí třídy 6.1 nebo třídy 8, a jsou v obalové skupině II nebo III.
4.2.1.19.2
Pokud není v tabulce A kapitoly 3.2 uvedeno jinak, přemístitelné cisterny používané pro přepravu těchto tuhých látek při teplotě vyšší, než je jejich bod tání, musí odpovídat ustanovením pokynu pro přemístitelné cisterny T4 pro tuhé látky obalové skupiny III nebo T7 pro tuhé látky obalové skupiny II. Přemístitelná cisterna, která zaručuje rovnocennou nebo vyšší úroveň bezpečnosti, může být vybrána podle odstavce 4.2.5.2.5. Nejvyšší stupeň plnění (v %) se stanoví podle odstavce 4.2.1.9.5 (TP3).
4.2.2
Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu nezchlazených zkapalněných plynů
4.2.2.1
Tento pododdíl obsahuje všeobecná ustanovení vztahující se na používání přemístitelných cisteren pro přepravu nezchlazených zkapalněných plynů.
4.2.2.2
Přemístitelné cisterny musí splňovat požadavky pro konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky uvedené v oddíle 6.7.3. Nezchlazené zkapalněné plyny musí být přepravovány v přemístitelných cisternách odpovídajících pokynu pro přemístitelné cisterny T50 popsanému v odstavci 4.2.5.2.6 a všem zvláštním ustanovením pro přemístitelné cisterny uvedeným pro nezchlazené zkapalněné plyny ve sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2 a popsaným v pododdíle 4.2.5.3.
4.2.2.3
Během přepravy musí být přemístitelné cisterny přiměřeně chráněny proti poškození nádrže a provozní výstroje při podélném a příčném nárazu a při převrácení. Pokud nádrž a provozní výstroj jsou konstruovány tak, že odolávají nárazům a převrácení, pak taková ochrana není třeba. Příklady takové ochrany jsou uvedeny v odstavci 6.7.3.13.5.
4.2.2.4
Určité nezchlazené zkapalněné plyny jsou chemicky nestálé. Ty jsou připuštěny k přepravě pouze tehdy, byla-li učiněna nezbytná opatření pro zabránění jejich nebezpečnému rozkladu, přeměny nebo polymerizace během přepravy. Proto musí být zejména věnována pozornost tomu, aby přemístitelné cisterny neobsahovaly žádné nezchlazené zkapalněné plyny náchylné podporovat tyto reakce.
4.2.2.5
Pokud název přepravovaného plynu není uveden na kovovém štítku popsaném v odstavci 6.7.3.16.2, musí být na požádání příslušného orgánu předložena odesilatelem, příjemcem nebo zasilatelem kopie osvědčení uvedeného v odstavci 6.7.3.14.1.
4.2.2.6
Prázdné nevyčištěné a neodplyněné přemístitelné cisterny musí splňovat stejné požadavky jako přemístitelné cisterny naplněné předešlým nezchlazeným zkapalněným plynem.
4.2.2.7
Plnění
4.2.2.7.1
Před plněním přemístitelné cisterny musí být cisterna zkontrolována, aby se zajistilo, že je schválena pro přepravu nezchlazeného zkapalněného plynu a že nebude naplněna nezchlazeným zkapalněným plynem, který při styku s materiály nádrže, těsnění, provozní výstroje a jakéhokoli ochranného vnitřního povlaku je náchylný nebezpečně s nimi reagovat a tvořit s nimi nebezpečné látky nebo značně zeslabovat tyto materiály. Během plnění musí být teplota nezchlazeného zkapalněného plynu v rozsahu limitů konstrukčních teplot.
4.2.2.7.2
Nejvyšší hmotnost nezchlazeného zkapalněného plynu na litr vnitřního objemu nádrže (kg/l) nesmí překročit hustotu nezchlazeného zkapalněného plynu při 50 °C vynásobenou 0,95. Kromě toho nádrž nesmí být zcela naplněna kapalinou při 60 °C.
4.2.2.7.3
Přemístitelné cisterny nesmějí být plněny nad svou nejvyšší dovolenou celkovou hmotnost a nad nejvyšší dovolenou užitečnou hmotnost stanovenou pro každý přepravovaný plyn.
4.2.2.8
Přemístitelné cisterny nesmějí být předány k přepravě:
(a)
s neúplným naplněním, při kterém vlnění obsahu může způsobit vytváření nepřípustných hydraulických sil v nádrži;
(b)
při netěsnosti;
(c)
při poškození v takovém rozsahu, že může být ovlivněna celistvost cisterny nebo jejich zvedacích nebo upevňovacích zařízení a
(d)
pokud provozní výstroj nebyla přezkoušena a shledána v dobrém provozním stavu.
4.2.2.9
Kapsy pro zvedací vidlice u přemístitelných cisteren musí být během plnění cisteren uzavřeny. Toto ustanovení se nevztahuje na přemístitelné cisterny, které podle odstavce 6.7.3.13.4 nemusí být opatřeny uzávěry kapes pro zvedací vidlice.
4.2.3
Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů
4.2.3.1
Tento pododdíl obsahuje všeobecná ustanovení vztahující se na používání přemístitelných cisteren pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů.
4.2.3.2
Přemístitelné cisterny musí splňovat konstrukční, výrobní, kontrolní a zkušební požadavky uvedené v oddíle 6.7.4. Hluboce zchlazené zkapalněné plyny musí být přepravovány v přemístitelných cisternách odpovídajících pokynu pro přemístitelné cisterny T75 popsanému v odstavci 4.2.5.2.6 a zvláštním ustanovením pro přemístitelné cisterny uvedeným pro každý plyn ve sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2 a popsaným v pododdílu 4.2.5.3.
4.2.3.3
Přemístitelné cisterny musí být během přepravy přiměřeně chráněny proti poškození nádrže a provozní výstroje následkem podélného a příčného nárazu a převrácení. Pokud nádrž a provozní výstroj jsou konstruovány tak, že odolávají nárazům a převrácení, potom taková ochrana není potřebná. Příklady takové ochrany jsou uvedeny v odstavci 6.7.4.12.5.
4.2.3.4
Pokud název přepravovaného plynu není uveden na kovovém štítku popsaném v odstavci 6.7.4.15.2, musí být předložena příslušnému orgánu na jeho žádost odesilatelem, příjemcem nebo zasilatelem kopie osvědčení uvedeného v odstavci 6.7.4.13.1.
4.2.3.5
Prázdné nevyčištěné a neodplyněné přemístitelné cisterny musí splňovat stejné požadavky jako přemístitelné cisterny naplněné předešlou látkou.
4.2.3.6
Plnění
4.2.3.6.1
Před plněním přemístitelné cisterny musí být cisterna zkontrolována, aby se zajistilo, že je schválena pro přepravu hluboce zchlazeného zkapalněného plynu a že nebude naplněna hluboce zchlazenými zkapalněnými plyny, které při styku s materiály nádrže, těsnění, provozní výstroje a jakéhokoli ochranného vnitřního povlaku jsou náchylné s nimi nebezpečně reagovat a tvořit s nimi nebezpečné látky nebo značně zeslabovat tyto materiály. Během plnění musí být teplota hluboce zchlazeného zkapalněného plynu v rozsahu limitů konstrukčních teplot.
4.2.3.6.2
Při hodnocení prvního stupně plnění musí být uvažován nezbytný čas pro předpokládanou přepravu včetně jakýchkoli zpoždění, která by mohla nastat. S výjimkou ustanovení v odstavcích 4.2.3.6.3 a 4.2.3.6.4, musí být první stupeň plnění takový, aby při nárůstu teploty obsahu, kromě helia, při které tenze par se rovná nejvyššímu dovolenému provoznímu tlaku, vnitřní objem zaplněný kapalinou nepřesáhl 98 %.
4.2.3.6.3
Nádrže určené pro přepravu helia mohou být plněny do úrovně vstupu, avšak nikoliv nad vstup do zařízení pro vyrovnávání tlaku.
4.2.3.6.4
Vyšší první stupeň plnění může být povolen schválením příslušným orgánem, pokud očekávané trvání přepravy je podstatně kratší než doba, po kterou je přemístitelná cisterna naplněna.
4.2.3.7
Skutečná zádržná doba
4.2.3.7.1
Skutečná zádržná doba musí být vypočtena pro každou jízdu podle postupu uznaného příslušným orgánem na základě následujících faktorů:
(a)
referenční zádržná doba pro přepravovaný hluboce zchlazený zkapalněný plyn (viz odstavec 6.7.4.2.8.1) (jak je uvedeno na štítku zmíněném v odstavci 6.7.4.15.1);
(b)
skutečná plnicí hustota;
(c)
skutečný plnicí tlak;
(d)
nejnižší nastavený tlak zařízení pro omezení tlaku.
4.2.3.7.2
Skutečná zádržná doba musí být vyznačena buď na přemístitelné cisterně samé, nebo na kovovém štítku pevně připevněném na přemístitelné cisterně v souladu s odstavcem 6.7.4.15.2.
4.2.3.8
Přemístitelné cisterny nesmějí být předány k přepravě:
(a)
s neúplným naplněním, při kterém vlnění obsahu může způsobit vytváření nepřípustných hydraulických sil v nádrži;
(b)
při netěsnosti;
(c)
při poškození v takovém rozsahu, že může být ovlivněna celistvost cisterny nebo jejího zvedacího nebo upevňovacího zařízení;
(d)
jestliže provozní výstroj nebyla přezkoušena a shledána v dobrém provozním stavu;
(e)
pokud skutečná zádržná doba pro přepravovaný hluboce zchlazený zkapalněný plyn nebyla stanovena v souladu s pododdílem 4.2.3.7 a přemístitelná cisterna není označena podle odstavce 6.7.4.15.2; a
(f)
pokud doba přepravy, při zvážení všech možných zdržení, která by mohla nastat, přesáhne skutečnou zádržnou dobu.
4.2.3.9
Kapsy pro zvedací vidlice u přemístitelných cisteren musí být během plnění cisteren uzavřeny. Toto ustanovení se nevztahuje na přemístitelné cisterny, které podle odstavce 6.7.4.12.4 nemusí být opatřeny uzávěry kapes pro zvedací vidlice.
4.2.4
Všeobecná ustanovení pro používání UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
4.2.4.1
Tento oddíl obsahuje všeobecné požadavky vztahující se na používání UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC) pro přepravu nezchlazených plynů uvedených v oddíle 6.7.5.
4.2.4.2
MEGC musí splňovat konstrukční, výrobní, kontrolní a zkušební požadavky uvedené v oddíle 6.7.5. Články MEGC musí být periodicky kontrolovány podle ustanovení uvedených v pokynu pro balení P200 pododdílu 4.1.4.1 a v pododdíle 6.2.1.6;
4.2.4.3
MEGC musí být během přepravy chráněny proti poškození článků a provozní výstroje při podélných a příčných nárazech a převrácení. Pokud jsou články a provozní výstroj konstruovány tak, že odolávají nárazům a převrácení, není je třeba tímto způsobem chránit. Příklady takové ochrany jsou uvedeny v odstavci 6.7.5.10.4.
4.2.4.4
Požadavky na periodickou prohlídku a zkoušku MEGC jsou stanoveny v pododdíle 6.7.5.12. MEGC nebo jejich články nesmějí být nakládány nebo plněny poté, co měly být podrobeny periodické prohlídce, avšak mohou být přepravovány po uplynutí předepsané časové lhůty pro její provedení.
4.2.4.5
Plnění
4.2.4.5.1
Před plněním MEGC musí být zkontrolováno, že je schválen pro plyn určený k přepravě a že splňuje příslušná ustanovení RID.
4.2.4.5.2
Články MEGC musí být plněny podle provozních tlaků, stupňů plnění a ustanovení pro plnění stanovených v pokynu pro balení P200 pododdílu 4.1.4.1 pro specifický plyn plněný do každého článku. V žádném případě nesmí být MEGC nebo skupina článků plněna jako jednotka nad nejnižší provozní tlak jakéhokoli daného článku.
4.2.4.5.3
MEGC nesmějí být plněny nad svou nejvyšší dovolenou celkovou hmotnost.
4.2.4.5.4
Izolační ventily musí být uzavřeny po naplnění a musí zůstat uzavřeny během přepravy. Toxické plyny (plyny skupin T, TF, TC, TO, TFC a TOC) smějí být přepravovány pouze v MEGC, kde je každý článek vybaven izolačním ventilem.
4.2.4.5.5
Otvor(y) pro plnění musí být uzavřeny čepičkami nebo zátkami. Těsnost uzávěrů a výstroje musí být ověřena plničem po naplnění.
4.2.4.5.6
MEGC nesmějí být přistaveny k plnění,
(a)
pokud jsou poškozeny v takovém rozsahu, že může být ovlivněna celistvost tlakových nádob (článků) nebo jejich konstrukční a provozní výstroje;
(b)
pokud prohlídka tlakové nádoby a její konstrukční a provozní výstroje prokázala jejich nevyhovující stav; a
(c)
pokud není čitelné předepsané označení týkající se schválení, periodické zkoušky a plnění.
4.2.4.6
Naplněné MEGC nesmějí být předány k přepravě,
(a)
pokud jsou netěsné;
(b)
pokud jsou poškozeny v takovém rozsahu, že může být ovlivněna celistvost tlakových nádob (článků) nebo jejich konstrukční nebo provozní výstroje;
(c)
pokud prohlídka tlakové nádoby a její konstrukční a provozní výstroje prokázala jejich nevyhovující stav; a
(d)
pokud není čitelné předepsané označení týkající se schválení, periodické zkoušky a plnění.
4.2.4.7
Prázdné MEGC, které nebyly vyčištěny a odplyněny, musí splňovat tytéž požadavky jako MEGC naplněné předchozí látkou.
4.2.5
Pokyny a zvláštní ustanovení pro přemístitelné cisterny
4.2.5.1
Všeobecně
4.2.5.1.1
Tento oddíl obsahuje pokyny pro přemístitelné cisterny a zvláštní ustanovení vztahující se na nebezpečné věci, jejichž přeprava je dovolena v přemístitelných cisternách. Každý pokyn pro přemístitelné cisterny je identifikován alfa-numerickým kódem (např. T1). Sloupec (10) tabulky A kapitoly 3.2 uvádí pokyn pro přemístitelné cisterny, který musí být použit pro každou látku, kterou je dovoleno přepravovat v přemístitelné cisterně. Jestliže pro určitou látku není ve sloupci (10) uveden žádný pokyn pro přemístitelné cisterny, pak tuto látku není dovoleno přepravovat v přemístitelných cisternách, ledaže příslušný orgán vydal povolení, jak je uvedeno v pododdíle 6.7.1.3. Zvláštní ustanovení pro přemístitelné cisterny vztahující se na určité nebezpečné věci jsou uvedena ve sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2. Každé zvláštní ustanovení pro přemístitelné cisterny je identifikováno alfa-numerickým kódem (např. TP1). Přehled zvláštních ustanovení pro přemístitelné cisterny je uveden v pododdíle 4.2.5.3.
POZNÁMKA: Plyny schválené pro přepravu v MEGC jsou uvedeny s písmenem (M) ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2.
4.2.5.2
Pokyny pro přemístitelné cisterny
4.2.5.2.1
Pokyny pro přemístitelné cisterny se vztahují na nebezpečné věci tříd 1 až 9. Pokyny pro přemístitelné cisterny obsahují zvláštní informace týkající se ustanovení pro přemístitelné cisterny vztahující se na určité látky. Tato ustanovení musí být dodržena jako doplňující k všeobecným ustanovením uvedeným v této kapitole a v kapitole 6.7.
4.2.5.2.2
Pro látky tříd 1 a 3 až 9 pokyny pro přemístitelné cisterny uvádějí nejnižší zkušební tlak, minimální tloušťku stěny nádrže (z referenční oceli), požadavky na spodní otvory a požadavky na zařízení pro vyrovnání tlaku. V pokynu pro přemístitelné cisterny T23 jsou uvedeny samovolně se rozkládající látky třídy 4.1 a organické peroxidy třídy 5.2, které je dovoleno přepravovat v přemístitelných cisternách.
4.2.5.2.3
Na nezchlazené zkapalněné plyny se vztahuje pokyn pro přemístitelné cisterny T50. T50 uvádí nejvyšší dovolené provozní tlaky, požadavky na otvory pod hladinou kapaliny, požadavky na zařízení pro vyrovnávání tlaku a požadavky na nejvyšší hustotu plnění nezchlazených zkapalněných plynů, jejichž přeprava v přemístitelných cisternách je dovolena.
4.2.5.2.4
Na hluboce zchlazené zkapalněné plyny se vztahuje pokyn pro přemístitelné cisterny T75.
4.2.5.2.5
Určení odpovídajících pokynů pro přemístitelné cisterny
Jestliže je ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2 u určité položky nebezpečných věcí uveden určitý pokyn pro přemístitelné cisterny, mohou být kromě toho používány také přemístitelné cisterny s vyššími minimálními zkušebními tlaky, většími tloušťkami stěn, přísnějšími požadavky na spodní otvory a zařízení pro vyrovnání tlaku. Následující pokyny se vztahují na stanovení vhodných přemístitelných cisteren, které mohou být používány pro přepravu jednotlivých látek:
Pokyn pro přemístitelné cisternyDalší dovolené pokyny pro přemístitelné cisterny
T1T2, T3, T4, T5, T6, T7, T8, T9, T10, T11, T12, T13, T14, T15, T16, T17, T18, T19, T20, T21, T22
T2T4, T5, T7, T8, T9, T10, T11, T12, T13, T14, T15, T16, T17, T18, T19, T20, T21, T22
T3T4, T5, T6, T7, T8, T9, T10, T11, T12, T13, T14, T15, T16, T17, T18, T19, T20, T21, T22
T4T5, T7, T8, T9, T10, T11, T12, T13, T14, T15, T16, T17, T18, T19, T20, T21, T22
T5T10, T14, T19, T20, T22
T6T7, T8, T9, T10, T11, T12, T13, T14, T15, T16, T17, T18, T19, T20, T21, T22
T7T8, T9, T10, T11, T12, T13, T14, T15, T16, T17, T18, T19, T20, T21, T22
T8T9, T10, T13, T14, T19, T20, T21, T22
T9T10, T13, T14, T19, T20, T21, T22
T10T14, T19, T20, T22
T11T12, T13, T14, T15, T16, T17, T18, T19, T20, T21, T22
T12T14, T16, T18, T19, T20, T22
T13T14, T19, T20, T21, T22
T14T19, T20, T22
T15T16, T17, T18, T19, T20, T21, T22
T16T18, T19, T20, T22
T17T18, T19, T20, T21, T22
T18T19, T20, T22
T19T20, T22
T20T22
T21T22
T22Žádný
T23Žádný
4.2.5.2.6
Pokyny pro přemístitelné cisterny
Pokyny pro přemístitelné cisterny stanoví požadavky vztahující se na přemístitelné cisterny, pokud jsou používány pro přepravu určitých látek. Pokyny pro přemístitelné cisterny T1 až T22 stanoví příslušné nejnižší zkušební tlaky, minimální tloušťku nádrže (v mm referenční oceli), požadavky na zařízení pro vyrovnávání tlaku a požadavky na spodní otvory.
T1 – T22POKYN PRO PŘEMÍSTITELNÉ CISTERNYT1 – T22
Tyto pokyny pro přemístitelné cisterny se vztahují na kapalné a tuhé látky tříd 3 až 9. Všeobecná ustanovení oddílu 4.2.1 a požadavky oddílu 6.7.2 musí být dodrženy.
Pokyn pro přemístitelné cisternyNejnižší zkušební tlak (bar)Minimální tloušťka nádrže (v mm referenční oceli) (viz pododdíl 6.7.2.4)Požadavky na zařízení pro vyrovnávání tlaku (a) (viz pododdíl 6.7.2.8)Požadavky na spodní otvory (viz pododdíl 6.7.2.6)(b)
T11,5Viz 6.7.2.4.2NormálníViz 6.7.2.6.2
T21,5Viz 6.7.2.4.2NormálníViz 6.7.2.6.3
T32,65Viz 6.7.2.4.2NormálníViz 6.7.2.6.2
T42,65Viz 6.7.2.4.2NormálníViz 6.7.2.6.3
T52,65Viz 6.7.2.4.2Viz 6.7.2.8.3Nedovoleny
T64Viz 6.7.2.4.2NormálníViz 6.7.2.6.2
T74Viz 6.7.2.4.2NormálníViz 6.7.2.6.3
T84Viz 6.7.2.4.2NormálníNedovoleny
T946 mmNormálníNedovoleny
T1046 mmViz 6.7.2.8.3Nedovoleny
T116Viz 6.7.2.4.2NormálníViz 6.7.2.6.3
T126Viz 6.7.2.4.2Viz 6.7.2.8.3Viz 6.7.2.6.3
T1366 mmNormálníNedovoleny
T1466 mmViz 6.7.2.8.3Nedovoleny
T1510Viz 6.7.2.4.2NormálníViz 6.7.2.6.3
T1610Viz 6.7.2.4.2Viz 6.7.2.8.3Viz 6.7.2.6.3
T17106 mmNormálníViz 6.7.2.6.3
T18106 mmViz 6.7.2.8.3Viz 6.7.2.6.3
T19106 mmViz 6.7.2.8.3Nedovoleny
T20108 mmViz 6.7.2.8.3Nedovoleny
T211010 mmNormálníNedovoleny
T221010 mmViz 6.7.2.8.3Nedovoleny
T23POKYN PRO PŘEMÍSTITELNÉ CISTERNYT23
Tento pokyn pro přemístitelné cisterny se vztahuje na samovolně se rozkládající látky třídy 4.1 a na organické peroxidy třídy 5.2. Všeobecná ustanovení oddílu 4.2.1 a požadavky oddílu 6.1.2 musí být dodrženy. Dodatečná ustanovení pro samovolně se rozkládající látky třídy 4.1 a organické peroxidy třídy 5.2 v pododdíle 4.2.1.13 musí být též dodržena.
UN č.LátkaMinimální zkušební
tlak (bar)
Minimální tloušťka nádrže (mm referenční oceli)Požadavky na spodní výpusťPožadavky na zařízení pro vyrovná-vání tlakuStupeň plnění
3109ORGANICKÝ PEROXID, TYP F, KAPALNÝ4Viz 6.7.2.4.2Viz 6.7.2.6.3Viz 6.7.2.8.2
4.2.1.13.6
4.2.1.13.7
4.2.1.13.8
Viz 4.2.1.13.13
Terc-Butylhydroperoxid,a s nejvýše 72% vody
Kumylhydroperoxid, nejvýše 90% v ředidle typu A
Di-terc-butylperoxid, Nejvýše 32% v ředidle typu A
Isopropylkumylhyd-roperoxid, nejvýše 72% v ředidle typu A
p-Menthylhydroper-oxid, nejvýše 72 % v ředidle typu A
Pinanylhydroper-oxid, nejvýše 50% v ředidle typu A
3110ORGANICKÝ PEROXID, TYP F, TUHÝ4Viz 6.7.2.4.2Viz 6.7.2.6.3Viz 6.7.2.8.2
4.2.1.13.6
4.2.1.13.7
4.2.1.13.8
Viz 4.2.1.13.13
Dikumylperoxid b
3229SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ LÁTKA, KAPALNÁ, TYP F4Viz 6.7.2.4.2Viz 6.7.2.6.3Viz 6.7.2.8.2
4.2.1.13.6
4.2.1.13.7
4.2.1.13.8
Viz 4.2.1.13.13
3230SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ LÁTKA, TUHÁ, TYP F4Viz 6.7.2.4.2Viz 6.7.2.6.3Viz 6.7.2.8.2
4.2.1.13.6
4.2.1.13.7
4.2.1.13.8
Viz 4.2.1.13.13
a
Pokud byla provedena opatření pro dosažení bezpečnosti rovnocenné 65% terc-Butylhydroperoxidu a 35 % vody.
b
Maximální množství na přemístitelnou cisternu 2000 kg.
T 50POKYN PRO PŘEMÍSTITELNÉ CISTERNYT 50
Tento pokyn pro přemístitelné cisterny se vztahuje na nezchlazené zkapalněné plyny. Všeobecná ustanovení oddílu 4.2.2 a požadavky oddílu 6.7.3 musí být dodrženy.
UN č.Nezchlazené zkapalněné plynyMax. dovolený provozní tlak (bar) Malý;
Neizolovaný;
Slunečný štít; Izolovaný resp. a
Otvory pod úrovní hladiny kapalinyPožadavky na zařízení pro vyrovnávání tlaku (viz pododdíl 6.7.2.8) bNejvyšší hustota plnění (kg/l)
1005AMONIAK (ČPAVEK), BEZVODÝ29,0
25,7
22,0
19,7
DovolenyViz 6.7.3.7.30,53
1009BROMTRIFLUORMETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 13B1)38,0
34,0
30,0
27,5
DovolenyNormální1,13
1010Butadieny, stabilizované7,5
7,0
7,0
7,0
DovolenyNormální0,55
1010Butadieny a uhlovodík, směs, stabilizovanáViz MAWP definice v 6.7.3.1DovolenyNormálníViz 4.2.2.7
1011Butan7,0
7,0
7,0
7,0
DovolenyNormální0,51
1012Buteny8,0
7,0
7,0
7,0
DovolenyNormální0,53
1017Chlór19,0
17,0
15,0
13,5
NepovolenyViz 6.7.3.7.31,25
1018CHLORDIFLUORMETHAN (PLYN JAKO CHLADÍCÍ PROSTŘEDEK R 22)26,0
24,0
21,0
19,0
DovolenyNormální1,03
1020CHLORPENTAFLUORETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 115)23,0
20,0
18,0
16,0
DovolenyNormální1,06
10211-CHLOR-1,2,2,2-TETRAFLUORETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 124)10,3
9,8
7,9
7,0
DovolenyNormální1,20
1027Cyklopropan18,0
16,0
14,5
13,0
DovolenyNormální0,53
1028DICHLORDIFLUORMETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 12)16,0
15,0
13,0
11,5
DovolenyNormální1,15
1029DICHLORFLUORMETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 21)7,0
7,0
7,0
7,0
DovolenyNormální1,23
10301,1-DIFLUORETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 152A)16,0
14,0
12,4
11,0
DovolenyNormální0,79
1032Dimethylamin, bezvodý7,0
7,0
7,0
7,0
DovolenyNormální0,59
1033Dimethylether15,5
13,8
12,0
10,6
DovolenyNormální0,58
1036Ethylamin7,0
7,0
7,0
7,0
DovolenyNormální0,61
1037Chlorethan (Ethylchlorid)7,0
7,0
7,0
7,0
DovolenyNormální0,80
1040Ethylenoxid s dusíkem až do celkového tlaku 1MPa (10 bar) při 50°C-
-
-
10,0
NedovolenyViz 6.7.3.7.30,78
1041Ethylenoxid a oxid uhličitý, směs s více než 9 %, ale nejvýše 87% ethylenoxiduViz MAWP definice v 6.7.3.1DovolenyNormálníViz 4.2.2.7
1055Isobuten8,1
7,0
7,0
7,0
DovolenyNormální0,52
1060Methylacetylen a propadien, směs, stabilizovaná28,0
24,5
22,0
20,0
DovolenyNormální0,43
1061Methylamin, bezvodý10,8
9,6
7,8
7,0
DovolenyNormální0,58
1062Brommethan (Methylbromid) s nejvýše 2 % chlorpikrinu7,0
7,0
7,0
7,0
NedovolenyViz 6.7.3.7.31,51
1063CHLORMETHAN (METHYLCHLORID) (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 40)14,5
12,7
11,3
10,0
DovolenyNormální0,81
1064METHANTHIOL (Methylmerkaptan)7,0
7,0
7,0
7,0
NedovolenyViz 6.7.3.7.30,78
1067Oxid dusičitý7,0
7,0
7,0
7,0
NedovolenyViz 6.7.3.7.31,30
1075PLYNY ROPNÉ, ZKAPALNĚNÉViz MAWP definice v 6.7.3.1DovolenyNormálníViz 4.2.2.7
1077Propen28,0
24,5
22,0
20,0
DovolenyNormální0,43
1078PLYN JAKO CHLADÍCÍ PROSTŘEDEK, J.N.Viz MAWP definice v 6.7.3.1DovolenyNormálníViz 4.2.2.7
1079Oxid siřičitý11,6
10,3
8,5
7,6
NedovolenyViz 6.7.3.7.31,23
1082CHLORTRIFLUORETHYLEN, STABILIZOVANÝ17,0
15,0
13,1
11,6
NedovolenyViz 6.7.3.7.31,13
1083Trimethylamin, bezvodý7,0
7,0
7,0
7,0
DovolenyNormální0,56
1085Vinylbromid, stabilizovaný7,0
7,0
7,0
7,0
DovolenyNormální1,37
1086Vinylchlorid, stabilizovaný10,6
9,3
8,0
7,0
DovolenyNormální0,81
1087Vinylmethylether, stabilizovaný7,0
7,0
7,0
7,0
DovolenyNormální0,67
1581Chlorpikrin a methylbromid, směs, s více než 2 % chlorpikrinu7,0
7,0
7,0
7,0
NedovolenyViz 6.7.3.7.31,51
1582Chlorpikrin a methylchlorid, směs19,2
16,9
15,1
13,1
NedovolenyViz 6.7.3.7.30,81
1858HEXAFLUORPROPYLEN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 1216)19,2
16,9
15,1
13,1
DovolenyNormální1,11
1912CHLORMETHAN (METHYLCHLORID) A DICHLORMETHAN, SMĚS15,2
13,0
11,6
10,1
DovolenyNormální0,81
19581,2 DICHLORTETRAFLUORETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 114)7,0
7,0
7,0
7,0
DovolenyNormální1,30
1965Uhlovodíky plynné, směs, zkapalněná, j.n.Viz MAWP definice v 6.7.3.1DovolenyNormálníViz 4.2.2.7
1969Isobutan8,5
7,5
7,0
7,0
DovolenyNormální0,49
1973Chlordifluormethan a chlorpentafluorethan, směs, s pevným bodem varu, s přibližně 49 % chlordifluormethanu (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 502)28,3
25,3
22,8
20,3
DovolenyNormální1,05
1974BROMCHLORDIFLUORMETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 12B1)7,4
7,0
7,0
7,0
DovolenyNormální1,61
1976OKTAFLUORCYKLOBUTAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK RC 318)8,8
7,8
7,0
7,0
DovolenyNormální1,34
1978Propan22,5
20,4
18,0
16,5
DovolenyNormální0,42
19831-Chlor-2,2,2-trifluorethan (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 133A)7,0
7,0
7,0
7,0
DovolenyNormální1,18
20351,1,1-TRIFLUORETAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 143A)31,0
27,5
24,2
21,8
DovolenyNormální0,76
2424OKTAFLUORPROPAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 218)23,1
20,8
18,6
16,6
DovolenyNormální1,07
25171-CHLOR-1,1-DIFLUORETAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 142B)8,9
7,8
7,0
7,0
DovolenyNormální0,99
2602DICHLORDIFLUORMETAN A 1,1- DIFLUORETAN AZEOTROPNÍ SMĚS s cca 74% dichlordifluormetanu (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 500)20,0
18,0
16,0
14,5
DovolenyNormální1,01
3057Trifluoracetylchlorid14,6
12,9
11,3
9,9
NedovolenyViz 6.7.3.7.31,17
3070Ethylenoxid a dichlordifluormethan, směs s nejvýše 12.5 % ethylenoxidu14,0
12,0
11,0
9,0
DovolenyViz 6.7.3.7.31,09
3153Perfluormethylvinylether14,3
13,4
11,2
10,2
DovolenyNormální1,14
31591,1,1,2-Tetrafluorethan (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 134A)17,7
15,7
13,8
12,1
DovolenyNormální1,04
3161PLYN ZKAPALNĚNÝ, hořlavý, j.n.Viz MAWP definice v 6.7.3.1DovolenyNormálníViz 4.2.2.7
3163PLYN ZKAPALNĚNÝ, j.n.Viz MAWP definice v 6.7.3.1DovolenyNormálníViz 4.2.2.7
3220Pentafluorethan (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 125)34,4
30,8
27,5
24,5
DovolenyNormální0,95
3252DIFLUORMETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 32)43,0
39,0
34,4
30,5
DovolenyNormální0,78
3296HEPTAFLUORPROPAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 227)16,0
14,0
12,5
11,0
DovolenyNormální1,20
3297Ethylenoxid a chlortetrafluorethan, směs, s nejvýše 8.8 % ethylenoxidu8,1
7,0
7,0
7,0
DovolenyNormální1,16
3298Ethylenoxid a pentafluorethan, směs, s nejvýše 7.9 % ethylenoxidu25,9
23,4
20,9
18,6
DovolenyNormální1,02
3299Ethylenoxid a tetrafluorethan, směs, s nejvýše 5.6 % ethylenoxidu16,7
14,7
12,9
11,2
DovolenyNormální1,03
3318AMONIAK (ČPAVEK), vodný ROZTOK s hustotou menší než 0,88 kg/l při 15°C s více než 50 % amoniaku (čpavku)Viz MAWP definice v 6.7.3.1DovolenyViz 6.7.3.7.3Viz 4.2.2.7
3337PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 404A31,6
28,3
25,3
22,5
DovolenyNormální0,82
3338PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK, R 407A31,3
28,1
25,1
22,4
DovolenyNormální0,94
3339PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK, R 407B33,0
29,6
25,6
23,6
DovolenyNormální0,93
3340PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK, R 407C29,9
26,8
23,9
21,3
DovolenyNormální0,95
a
„Malý“ platí pro cisterny s nádrží o průměru 1,5 m nebo větším;
„Neizolovaný“ nebo se slunečním štítem (viz odstavci 6.7.3.2.12);
„Sluneční štít“ platí pro cisterny s nádrží o průměru větším než 1,5 m se slunečním štítem (viz odstavec 6.7.3.2.12);
„Izolovaný“ platí pro cisterny s nádrží o průměru větším než 1,5 m s izolací (viz odstavec 6.7.3.2.12);
/Viz definici „Konstrukční referenční teplota“ v pododdíle 6.7.3.1).
b
Slovo „Normální“ ve sloupci Požadavky na zařízení pro vyrovnávání tlaku značí, že se nevyžaduje průtržný kotouč, jak je uvedeno v odstavci 6.7.3.7.3.
T 75POKYN PRO PŘEMÍSTITELNÉ CISTERNYT 75
Tento pokyn pro přemístitelné cisterny se vztahuje na hluboce zchlazené zkapalněné plyny. Všeobecná ustanovení oddílu 4.2.3 a požadavky oddílu 6.7.4 musí být dodrženy.
4.2.5.3
Zvláštní ustanovení pro přemístitelné cisterny
Zvláštní ustanovení pro přemístitelné cisterny se vztahují na určité látky a uvádějí ustanovení, která jsou doplňková nebo nahrazují ty, která jsou uvedena v pokynech pro přemístitelné cisterny, nebo požadavky uvedené v kapitole 6.7. Zvláštní ustanovení pro přemístitelné cisterny jsou označena použitím alfanumerického kódu začínajícího písmeny „TP“ (z angličtiny „tank provisions“) a jsou přiřazena k určitým látkám ve sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2. Dále je uveden seznam zvláštních ustanovení pro přemístitelné cisterny:
TP1 Stupeň plnění předepsaný v odstavci 4.2.1.9.2 nesmí být překročen.
Stupeň plnění =971+α·(trtf)
TP2 Stupeň plnění předepsaný v odstavci 4.2.1.9.3 nesmí být překročen.
Stupeň plnění =951+α·(trtf)
TP3 Nejvyšší stupeň plnění (v %) pro tuhé látky přepravované při teplotě vyšší, než je jejich bod tání, a pro kapaliny přepravované při zvýšené teplotě se stanoví podle odstavce 4.2.1.9.5.
TP4 Stupeň plnění nesmí překročit 90 % nebo jinou hodnotu schválenou příslušným orgánem (viz odstavec 4.2.1.16.2).
TP5 Stupeň plnění předepsaný v pododdíle 4.2.3.6 musí být dodržen.
TP6 Pro zabránění roztržení cisterny při jakékoli události, včetně zachvácení požárem, musí být cisterna vybavena zařízením pro vyrovnávání tlaku, která jsou přiměřená ve vztahu k vnitřnímu objemu cisterny a povaze přepravované látky. Zařízení musí být též snášenlivá s přepravovanou látkou.
TP7 Vzduch musí být odstraněn z výparného prostoru dusíkem nebo jinými prostředky.
TP8 Zkušební tlak může být snížen na 1,5 baru, je-li bod vzplanutí přepravované látky vyšší než 0 °C.
TP9 Látka podle tohoto popisu smí být přepravována v přemístitelné cisterně pouze po schválení příslušným orgánem.
TP10 Vyžaduje se olověný vnitřní povlak o tloušťce nejméně 5 mm, který musí být každoročně zkoušen, nebo vnitřní povlak z jiného vhodného materiálu schváleného příslušným orgánem.
TP11 (Vyhrazeno)
TP12 (Zrušeno)
TP13 (Vyhrazeno)
TP14 (Vyhrazeno)
TP15 (Vyhrazeno)
TP16 Cisterna musí být vybavena zvláštním zařízením pro ochranu před podtlakem a přetlakem za normálních přepravních podmínek. Toto zařízení musí být schváleno příslušným orgánem. Požadavky na zařízení pro vyrovnávání tlaku jsou uvedeny v odstavci 6.7.2.8.3, aby se zabránilo krystalizaci látky v tlakovém pojistném ventilu.
TP17 Pro tepelnou izolaci cisterny smějí být používány pouze anorganické nehořlavé materiály.
TP18 Teplota musí být udržována mezi 18 °C a 40 °C. Přemístitelné cisterny obsahující ztuhlou kyselinu methakrylovou nesmějí být během přepravy znovu zahřívány.
TP19 Vypočtená tloušťka stěny nádrže musí být zvětšena o 3 mm. Tloušťka stěny nádrže musí být ověřena ultrazvukem v polovičních lhůtách mezi periodickými hydraulickými zkouškami.
TP20 Tato látka smí být přepravována pouze v izolovaných cisternách pod vrstvou dusíku.
TP21 Tloušťka stěny nádrže nesmí být menší než 8 mm. Cisterny musí být podrobeny hydraulické zkoušce a prohlídce vnitřku ve lhůtách nepřekračujících 2,5 roku.
TP22 Mazadla pro těsnění nebo jiná zařízení musí být snášenlivá s kyslíkem.
TP23 Přeprava povolena za zvláštních podmínek předepsaných příslušným orgánem.
TP24 Přemístitelné cisterny mohou být vybaveny zařízením umístěným při maximálních plnicích podmínkách ve výparném prostoru nádrže, aby se zabránilo zvýšení tlaku v důsledku pomalého rozkladu přepravované látky. Toto zařízení musí též v případě převrácení cisterny zabránit nepřípustnému úniku kapaliny nebo vniknutí cizích látek do cisterny. Toto zařízení musí být schváleno příslušným orgánem nebojím pověřenou organizace.
TP25 (Vyhrazeno)
TP26 Při přepravě v zahřátém stavu musí být ohřívací zařízení upevněno na vnějšku nádrže. Na látky UN 3176 se vztahuje tento požadavek pouze tehdy, pokud látka reaguje nebezpečně s vodou.
TP27 Přemístitelná cisterna mající minimální zkušební tlak 4 bary smí být používána, jestliže se prokáže, že podle definice zkušebního tlaku v pododdíle 6.7.2.1 je přípustný zkušební tlak 4 bary nebo menší.
TP28 Přemístitelná cisterna mající minimální zkušební tlak 2,65 baru smí být používána, jestliže se prokáže, že podle definice zkušebního tlaku v pododdíle 6.7.2.1 je přípustný zkušební tlak 2,65 baru nebo menší.
TP29 Přemístitelná cisterna mající minimální zkušební tlak 1,5 baru smí být používána, jestliže se prokáže, že podle definice zkušebního tlaku v pododdíle 6.7.2.1 je přípustný zkušební tlak 1,5 baru nebo menší.
TP30 Tato látka musí být přepravována v tepelně izolovaných cisternách.
TP31 Tato látka smí být přepravována v cisternách jen v tuhém stavu.
TP32 Pro UN čísla 0331, 0332 a 3375 mohou být používány přemístitelné cisterny splňující tyto podmínky:
(a)
Aby se zabránilo zbytečnému uzavírání, každá přemístitelná cisterna vyrobená z kovu musí být vybavena zařízením pro vyrovnávání tlaku, které může být opětně uzavíratelného pružinového typu, průtržným kotoučem nebo tavným prvkem. Nastavení vyprazdňovacího tlaku nebo tlaku pro roztržení, pokud je to vhodné, nesmí být vyšší než 2,65 baru pro přemístitelné cisterny s minimálními zkušebními tlaky vyššími než 4 bary.
(b)
Vhodnost pro přepravu v cisternách musí být prokázána. Jednou metodou pro hodnocení této vhodnosti je zkouška 8(d) v sérii zkoušek 8 (viz Příručka zkoušek a kritérií, část 1, pododdíl 18.7).
(c)
Není dovoleno ponechat látky v přemístitelné cisterně po dobu, za kterou by v ní mohly ztvrdnout. Musí být učiněna vhodná opatření, aby se zabránilo usazení a ztuhnutí látek v cisterně (např. vyčištění)
TP33 Pokyny pro přemístitelné cisterny přiřazené k této látce se vztahují na zrnité a práškové tuhé látky a na tuhé látky, které jsou plněny a vyprazdňovány při teplotách vyšších, než je jejich bod tání, které jsou zchlazeny a přepravovány jako tuhá hmota. Pro tuhé látky, které jsou přepravovány při teplotě vyšší, než je jejich bod tání, viz pododdíl 4.2.1.19.
TP34 Přemístitelné cisterny nemusí být podrobeny zkoušce nárazem uvedené v odstavci 6.7.4.14.1, pokud jsou tyto cisterny označeny nápisem „ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA ZAKÁZÁNA“ na štítku uvedeném v odstavci 6.7.4.15.1 a současně písmeny nejméně 10cm vysokými na obou stranách vnějšího pláště.
TP 35 Pokyn pro přemístitelné cisterny T 14 uvedený v RID platném do 31. prosince 2008 smí být dále používán do 31. prosince 2014.
TP36 U přemístitelných cisteren smějí být používány tavné prvky v parním prostoru.
TP37 Pokyn pro přemístitelné cisterny T14 smí být dále používán až do 31. prosince 2016, s výjimkou toho, že do tohoto data:
(a)
pro UN 1810, 2474 a 2668 smí být používán T7;
(b)
pro UN 2486 smí být používán T8; a
(c)
pro UN 1838 smí být používán T10.
Kapitola 4.3
Používání nesnímatelných cisteren (cisternových vozů), snímatelných cisteren, cisternových kontejnerů a cisternových výměnných nástaveb, jejichž nádrže jsou vyrobeny z kovových materiálů, jakož i bateriových vozů a vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
POZNÁMKA: Pro přemístitelné cisterny a UN MEGC viz kapitolu 4.2; pro cisterny z vyztužených plastů viz kapitolu 4.4; pro cisterny pro podtlakové vyčerpávání odpadů viz kapitolu 4.5.
4.3.1
Rozsah použití
4.3.1.1
Ustanovení, která jsou uvedena v celé šíři stránky se vztahují jak na nesnímatelné cisterny (cisternové vozy), snímatelné cisterny a bateriová vozidla, tak i na cisternové kontejnery, cisternové výměnné nástavby a MEGC. Ustanovení uvedená pouze v jednom sloupci se vztahují jen na:
nesnímatelné cisterny (cisternové vozy), snímatelné cisterny a bateriové vozy (levý sloupec);
cisternové kontejnery, cisternové výměnné nástavby a MEGC (pravý sloupec).
4.3.1.2
Tato ustanovení se vztahují na:
nesnímatelné cisterny (cisternové vozy), snímatelné cisterny a bateriové vozycisternové kontejnery, cisternové výměnné nástavby a MEGC
používané pro přepravu plynných, kapalných, práškovitých a zrnitých látek.
4.3.1.3
V oddílu 4.3.2 jsou uvedena ustanovení, která se vztahují na nesnímatelné cisterny (cisternové vozy), snímatelné cisterny, cisternové kontejnery a cisternové výměnné nástavby určené pro přepravu látek všech tříd a na bateriové vozy a MEGC určená k přepravě plynů třídy 2. Oddíly 4.3.3 a 4.3.4 obsahují zvláštní ustanovení, která doplňují nebo mění ustanovení oddílu 4.3.2.
4.3.1.4
Požadavky na konstrukci, vystroj, schválení typu, zkoušky a značení viz kapitolu 6.8.
4.3.1.5
Pro přechodná ustanovení týkající se použití této kapitoly viz oddíl
4.3.2
Ustanovení vztahující se na všechny třídy
4.3.2.1
Použití
4.3.2.1.1
Látka podléhající RID může být přepravována v nesnímatelných cisternách (cisternových vozech), snímatelných cisternách, bateriových vozech, cisternových kontejnerech, cisternových výměnných nástavbách a MEGC pouze tehdy, pokud je ve sloupci (12) tabulky A v kapitole 3.2 uveden identifikační kód cisterny podle odstavců 4.3.3.1.1. a 4.3.4.1.1.
4.3.2.1.2
Požadovaný typ cisterny, bateriového vozu a MEGC je uveden v kódované formě ve sloupci (12) tabulky A v kapitole 3.2. Uvedené identifikační kódy se skládají z písmen a číslic ve stanoveném pořadí. Vysvětlivky k významu čtyř částí kódu jsou uvedeny v odstavci 4.3.3.1.1 (pokud látka určená k přepravě je látkou třídy 2) a v odstavci 4.3.4.1.1 (pokud látka určená k přepravě je látkou tříd 3 až 9)8.
4.3.2.1.3
Požadovaný typ podle odstavce 4.3.2.1.2 odpovídá nejméně přísným konstrukčním požadavkům, které jsou přijatelné pro příslušnou nebezpečnou látku, pokud není v této kapitole nebo v kapitole 6.8 stanoveno jinak. Smějí být používány také cisterny odpovídající kódům, které předepisují vyšší minimální výpočtový tlak nebo přísnější požadavky na plnicí nebo vyprazdňovací otvory nebo pojistné ventily/zařízení (viz odstavec 4.3.3.1.1 pro třídu 2 a odstavec 4.3.4.1.1 pro třídy 3 až 9).
4.3.2.1.4
Na cisterny, bateriové vozy a MEGC pro určité látky se vztahují dodatečná ustanovení, která jsou uvedena jako zvláštní ustanovení ve sloupci (13) tabulky A v kapitole 3.2
4.3.2.1.5
Cisterny, bateriové vozy a MEGC nesmějí být plněny jinými nebezpečnými látkami než těmi, pro jejichž přepravu byly schváleny podle odstavce 6.8.2.3.1 a které při styku s materiály nádrží, těsnění, výstroje a ochranných vnitřních povlaků nejsou náchylné s nimi nebezpečně reagovat (viz definice „nebezpečné reakce“ v oddíle 1.2.1) a tvořit nebezpečné látky nebo tyto materiály výrazně zeslabovat9.
4.3.2.1.6
Potraviny nesmějí být přepravovány v cisternách používaných pro nebezpečné látky, pokud nebyly učiněny nezbytné kroky, aby se zabránilo ohrožení veřejného zdraví.
4.3.2.1.7
Dokumentace cisterny musí být uložena u vlastníka nebo provozovatele, který musí být schopen tuto dokumentaci předložit na požádání příslušného orgánu. Dokumentace cisterny musí být udržována po dobu životnosti cisterny a archivována po dobu 15 měsíců po vyřazení cisterny z provozu.
Pokud dojde ke změně vlastníka nebo provozovatele v době životnosti cisterny, musí být doklady k cisterně předány novému vlastníku nebo provozovateli.
Kopie dokumentace cisterny nebo všechny nezbytné doklady musí být přístupné znalci pro prohlídky a zkoušky cisteren podle 6.8.2.4.5 nebo 6.8.3.4.16 při periodických prohlídkách a zkouškách nebo mimořádných prohlídkách a zkouškách.
4.3.2.2
Stupeň plnění
4.3.2.2.1
Dále uvedené stupně plnění cisteren určených pro přepravu kapalin při teplotách okolí nesmějí být překročeny:
(a)
pro hořlavé látky bez dalších nebezpečných vlastností (např. toxicita nebo žíravost) v cisternách s odvětrávacím systémem nebo s pojistnými ventily (také s předřazeným průtržným kotoučem):
stupeň plnění = 1001+α50-tF % vnitřního objemu
(b)
pro toxické nebo žíravé látky (hořlavé nebo nehořlavé) v cisternách s odvětrávacím systémem nebo s pojistnými ventily (také s předřazeným průtržným kotoučem):
stupeň plnění = 981+α50-tF % vnitřního objemu
(c)
pro hořlavé látky a slabě toxické nebo žíravé látky (hořlavé nebo nehořlavé) v hermeticky uzavřených cisternách bez pojistného zařízení:
stupeň plnění = 971+α50-tF % vnitřního objemu
(d)
pro velmi toxické, toxické, silně žíravé nebo žíravé látky (hořlavé nebo nehořlavé) v hermeticky uzavřených cisternách bez pojistného zařízení:
stupeň plnění = 951+α50-tF % vnitřního objemu
4.3.2.2.2
V těchto vzorcích znamená a střední koeficient objemové roztažnosti kapaliny mezi 15 °C a 50 °C, tj. pro zvýšení teploty nejvýše o 35 °C.
α se vypočte podle vzorce:
α=d15d5035×d50
přičemž d15 a d50 znamená relativní hustoty kapaliny při 15 °C a 50 °C a tF střední teplotu kapaliny při plnění.
4.3.2.2.3
Ustanovení odstavce 4.3.2.2.1(a) až (d) se nevztahují na cisterny, jejichž obsah je udržován během přepravy ohřívacím zařízením na teplotě vyšší než 50 °C. V tomto případě musí být stupeň plnění na začátku přepravy stanoven a teplota řízena tak, aby cisterna nebyla během přepravy naplněna více než do 95 % svého vnitřního objemu a plnicí teplota nebyla překročena.
4.3.2.2.4(Vyhrazeno)Pokud nejsou nádrže pro přepravu látek v kapalném stavu nebo zkapalněné plyny nebo hluboce zchlazené zkapalněné plyny rozděleny přepážkami nebo peřejníky do oddílů o objemu nejvýše 7500 I, pak musí být plněny, buďto nejméně na 80 %, nebo nejvíce na 20 % svého objemu.
Toto ustanovení se nevztahuje na:
- kapaliny s kinematickou viskozitou při 20 °C nejméně 2 680 mm2/s;
-rozpuštěné látky s kinematickou viskozitou při teplotě plnění nejméně 2 680 mm2/s
-UN 1963 HELIUM, HLUBOCE ZCHLAZENÉ, KAPALNÉ a UN 1966 VODÍK, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ.
4.3.2.3
Provoz
4.3.2.3.1
Tloušťka stěn nádrže se nesmí během celé doby používání cisterny zmenšit pod nejmenší hodnotu, která je předepsána v odstavcích:
4.3.2.3.2(Vyhrazeno)Cisternové kontejnery/MEGC musí být při přepravě naloženy na voze tak, aby byly dostatečně chráněny zařízením vozu nebo samotného cisternového kontejneru/MEGC proti podélným a příčným nárazům a proti převrácení3. Jsou – li cisternové kontejnery/MEGC, včetně provozní výstroje, konstruovány tak, že mohou odolat nárazům nebo převrácení, pak není nutné je tímto způsobem chránit.
4.3.2.3.3
Během plnění a vyprazdňování cisteren, bateriových vozů a MEGC musí být učiněna náležitá opatření, aby se zabránilo uvolnění nebezpečného množství plynů a par. Cisterny, bateriové vozy a MEGC musí být uzavřeny tak, aby nemohlo dojít k samovolnému úniku obsahu. Spodní výpusti cisteren musí být uzavřeny čepičkami se šroubením, slepými přírubami nebo jinými stejně účinnými zařízeními. Hermetičnost uzávěrů cisteren, bateriových vozů a MEGC musí být po naplnění zkontrolována plničem. Toto ustanovení se vztahuje zvláště na horní část plnicího potrubí (ponorné trubky).
4.3.2.3.4
Je-li několik uzávěrů zabudováno za sebou, musí se nejdříve uzavřít ten, který je nejblíže k přepravované látce.
4.3.2.3.5
Během přepravy nesmějí na vnější straně cisteren ulpět žádné zbytky naplněné látky.
4.3.2.3.6
Látky, které spolu mohou nebezpečně reagovat, nesmějí být přepravovány v sousedních komorách cisteren.
Látky, které spolu mohou nebezpečně reagovat, smějí být přepravovány v sousedních komorách cisteren, pokud jsou tyto komory od sebe odděleny přepážkou, která má stejnou nebo větší tloušťku, než má sama cisterna. Tyto látky smějí být přepravovány také v komorách jedné cisterny, pokud jsou jimi naplněné komory od sebe odděleny prázdným meziprostorem nebo prázdnou komorou.
4.3.2.4
Prázdné nevyčištěné cisterny, bateriové vozy a MEGC
POZNÁMKA: Pro prázdné nevyčištěné cisterny, bateriové vozy a MEGC mohou být použita zvláštní ustanovení TU 1, TU 2, TU 4, TU 16 a TU 35 oddílu 4.3.5.
4.3.2.4.1
Během přepravy nesmějí na vnější straně cisteren ulpět žádné zbytky naplněné látky.
4.3.2.4.2
Pro připuštění k přepravě musí být prázdné nevyčištěné cisterny, bateriové vozy a MEGC uzavřeny a utěsněny stejně, jako kdyby byly plné.
4.3.2.4.3
Nejsou-li prázdné nevyčištěné cisterny, bateriové vozy a MEGC uzavřeny tak hermeticky jako v naplněném stavu a nemohou-li být dodržena ustanovení RID, pak musí být přepraveny za dostatečných bezpečnostních opatření při přepravě do nejbližšího vhodného místa, kde může být provedeno vyčištění nebo oprava.
Za dostatečnou bezpečnost při přepravě se považuje, pokud jsou učiněna odpovídající opatření, která zabezpečí bezpečnost odpovídající ustanovením RID a zabrání nekontrolovatelnému úniku nebezpečných věcí.
4.3.2.4.4
Prázdné nevyčištěné nesnímatelné cisterny (cisternové vozy), snímatelné cisterny, bateriové vozy, cisternové kontejnery, cisternové výměnné nástavby a MEGC se smějí přepravovat i po uplynutí lhůt stanovených v odstavcích 6.8.2.4.2 a 6.8.2.4.3 k provedení prohlídky.
4.3.3
Zvláštní ustanovení pro třídu 2
4.3.3.1
Kódování a hierarchie cisteren
4.3.3.1.1
Kódování cisteren, bateriových vozů a MEGC
Čtyři části kódů (kódů cisteren) uvedených ve sloupci (12) tabulky A v kapitole 3.2 mají následující význam:
ČástPopisKód cisterny
1Druhy cisterny, bateriového vozu nebo MEGCC =C = cisterna, bateriový vůz nebo MEGC pro stlačené plyny;
P =cisterna, bateriový vůz nebo MEGC pro zkapalněné nebo rozpuštěné plyny;
R =cisterna pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny;
2Výpočtový tlakX =hodnota příslušného nejnižšího zkušebního tlaku podle tabulky v 4.3.3.2.5; nebo
22 =nejnižší výpočtový tlak v barech;
3Otvory
(viz pododdíly 6.8.2.2 a 6.8.3.2)
B =cisterna se spodními plnicími nebo vyprazdňovacími otvory se 3 uzávěry; nebo
bateriové vozy nebo MEGC s otvory pod hladinou kapaliny nebo pro stlačené plyny;
C =cisterna s horními plnicími nebo vyprazdňovacími otvory se 3 uzávěry, jen s otvory pro čistění pod hladinou kapaliny;
D =cisterna s horními plnicími nebo vyprazdňovacími otvory se 3 uzávěry; nebo
bateriové vozy nebo MEGC bez otvorů pod hladinou kapaliny.
4Pojistné ventily/
zařízení
N =cisterna, bateriový vůz nebo MEGC s pojistným ventilem podle odstavce 6.8.3.2.9 nebo odstavce 6.8.3.2.10, která není hermeticky uzavřena;
H =hermeticky uzavřena cisterna, bateriový vůz nebo MEGC (viz. oddíl 1.2.1).
POZNÁMKA 1: U některých plynů uváděné zvláštní ustanovení TU 17 ve sloupci (13) tabulky A v kapitole 3.2 znamená, že plyn může být přepravován jen v bateriových vozech nebo MEGC, jehož články jsou tvořeny nádobami.
POZNÁMKA 2: Tlaky uvedené na cisterně samé nebo na tabulce nesmějí být menší než hodnota pro “X“ nebo nejnižší výpočtový tlak.
4.3.3.1.2
Hierarchie cisteren
Kód cisternyDalší kódy cisteren povolené pro látky pod tímto kódem
C*BNC#BN, C#CN, C#DN, C#BH, C#CH, C#DH
C*BHC#BH, C#CH, C#DH
C*CNC#CN, C#DN, C#CH, C#DH
C*CHC#CH, C#DH
C*DNC#DN, C#DH
C*DHC#DH
P*BNP#BN, P#CN, P#DN, P#BH, P#CH, P#DH
P*BHP#BH, P#CH, P#DH
P*CNP#CN, P#DN, P#CH, P#DH
P*CHP#CH, P#DH
P*DNP#DN, P#DH
P*DHP#DH
R*BNR#BN, R#CN, R#DN
R*CNR#CN, R#DN
R*DNR#DN
Číslice zastoupená značkou „#“ musí být rovna nebo větší než číslice zastoupená značkou
POZNÁMKA: Tato hierarchie nebere v úvahu zvláštní ustanovení (viz oddíly 4.3.5 a 6.8.4) pro každou položku.
4.3.3.2
Podmínky plnění a zkušební tlaky
4.3.3.2.1
Zkušební tlak pro cisterny určené pro přepravu stlačených plynů musí být nejméně 1,5 násobek provozního tlaku, jak je definován v oddíle 1.2.1 pro tlakové nádoby.
4.3.3.2.2
Zkušební tlak pro cisterny určené pro přepravu:
vysokotlakových zkapalněných plynů; a
rozpuštěných plynů
musí být takový, aby po naplnění nádrže na nejvyšší stupeň plnění tlak dosažený v nádrži látkou při teplotě 55 °C pro cisterny s tepelnou izolací nebo při teplotě 65 °C pro cisterny bez tepelné izolace nepřekročil zkušební tlak.
4.3.3.2.3
Zkušební tlak pro cisterny určené pro přepravu nízkotlakých zkapalněných plynů bude:
(a)
jsou-li cisterny opatřeny tepelnou izolací, nejméně roven tenzi par kapaliny při 60 °C, snížený o 0,1 MPa (1 bar), nejméně však 1 MPa (10 barů);
(b)
nejsou-li cisterny opatřeny tepelnou izolací, nejméně roven tenzi par kapaliny při 65 °C, snížený o 0,1 MPa (1 bar), nejméně však 1 MPa (10 barů).
Nejvyšší dovolená hmotnost obsahu na litr vnitřního objemu se vypočte takto:
Nejvyšší dovolená hmotnost obsahu na litr vnitřního objemu = 0,95 x hustota kapalné fáze při 50 °C (v kg/l);
Kromě toho nesmí plynná fáze pod 60 °C vymizet.
Je-li průměr nádrží nejvýše 1,5 m, musí být použity hodnoty zkušebního tlaku a nejvyšší dovolená hmotnost obsahu na litr vnitřního objemu podle pokynu pro balení P200 v pododdíle 4.1.4.1.
4.3.3.2.4
Zkušební tlak pro cisterny určené pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů musí být nejméně 1,3 násobek nejvyššího dovoleného provozního tlaku vyznačeného na cisterně, avšak nejméně 300 kPa (3 bary); pro cisterny s vakuovou izolací musí být zkušební tlak nejméně 1,3 násobek nejvyššího dovoleného provozního tlaku zvýšený o 100 kPa (1 bar).
4.3.3.2.5
Tabulka plynů a směsí plynů, které mohou být přepravovány v cisternových vozech, bateriových vozech, snímatelných cisternách, cisternových kontejnerech nebo MEGC s uvedením nejnižšího zkušebního tlaku pro cisterny a případně stupně plnění.
U plynů a směsí plynů zařazených pod J.N. položky musí být hodnoty zkušebního tlaku a stupně plnění předepsány znalcem schváleným příslušným orgánem.
Pokud byly cisterny pro stlačené nebo vysokým tlakem zkapalněné plyny vystaveny nižšímu zkušebnímu tlaku než tlaku uvedenému v tabulce a pokud jsou cisterny opatřeny tepelnou izolací, může znalec schválený příslušným orgánem předepsat nižší maximální hmotnost za předpokladu, že tlak dosažený v cisterně látkou při teplotě 55 °C nepřekročí zkušební tlak vyražený na cisterně.
UN čísloPojmenováníKlasifikační kódNejnižší zkušební tlak pro cisternyNejvyšší dovolená hmotnost obsahu na litr vnitř. objemu
s tepelnou izolacíbez tepelné izolace
MPabarMPabarkg/l
1001acetylen, rozpuštěný4 Fpouze v bateriových vozech a MEGC složených z nádob
1002vzduch, stlačený (vzduch, tlakový)1 Aviz 4.3.3.2.1
1003vzduch, hluboce zchlazený, kapalný3 Oviz 4.3.3.2.4
1005amoniak (čpavek), bezvodý2 TC2,6262,9290,53
1006argon, stlačený1 Aviz 4.3.3.2.1
1008fluorid boritý,2 TC22,5
30
225
300
22,5
30
225
300
0,715
0,86
1009bromtrifluormethan (plyn jako chladící prostředek R 13B1)2 A121204,2
12
25
42
120
250
1,50
1,13
1,44
1,60
1010butadieny, stabilizované (1,2-butadien) nebo2 F1101100,59
butadieny, stabilizované (1,3-butadien) nebo2 F1101100,55
butadieny, s uhlovodíkem, směs stabilizovaná2 F1101100,50
1011Butan2 F1101100,51
1012buteny, směs nebo2 F1101100,53
10121-buten nebo1101100,54
10122-buten cis nebo1101100,55
10122-buten trans1101100,50
1013oxid uhličitý2 A19
22,5
190
225
19
25
190
250
0,73
0,78
0,66
0,75
1016oxid uhelnatý, stlačený1 TFviz 4.3.3.2.1
1017Chlór2 TOC1,7171,9191,25
1018chlordifluormethan (plyn jako chladící prostředek R 22)2 A2,4242,6261,03
1020chlorpentafluorethan (plyn jako chladící prostředek R 115)2 A2202,3231,08
10211-chlor-1,2,2,2-tetrafluorethan (plyn jako chladící prostředek R 124)2 A1101,1111,20
1022chlortrifluormethan (plyn jako chladící prostředek R13)2 A12
22,5
120
225
10
12
19
25
100
120
190
250
0,96
1,12
0,83
0,90
1,04
1,10
1023svítiplyn, stlačený1 TFViz 4.3.3.2.1
1026Dikyan2 TF10100101000,70
1027Cyklopropan2 F1,6161,8180,53
1028dichlordifluormethan (plyn jako chladící prostředek R 12)2 A1,5151,6161,15
1029dichlorfluormethan (plyn jako chladící prostředek R 21)2 A1101101,23
10301,1-difluorethan (plyn jako chladící prostředek R 152a)2 F1,4141,6160,79
1032Dimethylamin, bezvodý2 F1101100,59
1033Dimethylether2 F1,4141,6160,58
1035Ethan2 F121209,5
12
30
95
120
300
0,32
0,25
0,29
0,39
1036Ethylamin2 F1101100,61
1037chlorethan (ethylchlorid)2 F1101100,80
1038ethylen, hluboce zchlazený, kapalný3 Fviz 4.3.3.2.4
1039Ethylmethylether2 F1101100,64
1040ethylenoxid s dusíkem až do nejvýše přípustného celkového tlaku 1 MPa (10 bar) při 50 °C2 TF1,5151,5150,78
1041ethylenoxid a oxid uhličitý, směs s více než 9%, ale nejvýše 87% ethylenoxidu2 F2,4242,6260,73
1046helium, stlačené1 Aviz 4.3.3.2.1
1048bromovodík, bezvodý2 TC5505,5551,54
1049vodík, stlačený1 Fviz 4.3.3.2.1
1050chlorovodík, bezvodý2 TC1212010
12
15
20
100
120
150
200
0,69
0,30
0,56
0,67
0,74
1053Sirovodík2 TF4,5455500,67
1055Isobuten2 F1101100,52
1056krypton, stlačený1 Aviz 4.3.3.2.1
1058plyny zkapalněné, nehořlavé, překryté dusíkem, oxidem uhličitým nebo vzduchem2 A1,5 x plnicí tlak
viz 4.3.3.2.2 nebo 4.3.3.2.3
1060methylacetylen a propadien, směs, stabilizovaná2 Fviz 4.3.3.2.2 nebo 4.3.3.2.3
směs P 12,5252,8280,49
směs P 22,2222,3230,47
propadien s 1 % až 4% methylacetylenu2,2222,2220,50
1061methylamin, bezvodý2 F1101,1110,58
1062brommetan (metylbromid) s nejvýše 2 % chlorpikrinu2 T1101101,51
1063chlormethan (methylchlorid) (plyn jako chladící prostředek R 40)2 F1,3131,5150,81
1064methanthiol (methylmerkaptan)2 TF1101100,78
1065neon, stlačený1 Aviz 4.3.3.2.1
1066dusík, stlačený1 Aviz 4.3.3.2.1
1067oxid dusičitý2 TOCpouze v bateriových vozech a MEGC složených z nádob
1070oxid dusný (rajský plyn)2 O22,522518
22,5
25
180
225
250
0,78
0,68
0,74
0,75
1071plyn ropný, stlačený1 TFviz 4.3.3.2.1
1072kyslík, stlačený1 Oviz 4.3.3.2.1
1073kyslík, hluboce zchlazený, kapalný30viz 4.3.3.2.4
1076Fosgen2 TCpouze v bateriových vozidlech a MEGC složených z nádob
1077Propen2 F2,5252,7270,43
1078plyn jako chladící prostředek, J. N., jako2 A
směs F11101,1111,23
směs F21,5151,6161,15
směs F32,4242,7271,03
jiné směsiviz 4.3.3.2.2 nebo 4.3.3.2.3
1079oxid siřičitý2 TC1101,2121,23
1080fluorid sírový2 A121207
14
16
70
140
160
1,34
1,04
1,33
1,37
1082chlortrifluorethylen, stabilizovaný2 TF1,5151,7171,13
1083trimethylamin, bezvodý2 F1101100,56
1085vinylbromid, stabilizovaný2 F1101101,37
1086vinylchlorid, stabilizovaný2 F1101,1110,81
1087vinylmethylether, stabilizovaný2 F1101100,67
1581chlorpikrin a brommethan (methylbromid), směs, s více než 2 % chlorpikrinu2 T1101101,51
1582chlorpikrin a chlormethan (methylchlorid), směs2 T1,3131,5150,81
1612hexaethyltetrafosfát a stlačený plyn, směs1 Tviz 4.3.3.2.1
1749fluorid chloritý2 TOC3303301,40
1858hexafluorpropylen (plyn jako chladící prostředek R1216)2 A1,7171,9191,11
1859fluorid křemičitý2 TC20
30
200
300
20
30
200
300
0,74
1,10
1860vinylfluorid, stabilizovaný2 F12
22,5
120
225
252500,58
0,65
0,64
1912chlormethan (methylchlorid) a dichlormethan, směs2 F1,3131,5150,81
1913neon, hluboce zchlazený, kapalný3 Aviz 4.3.3.2.4
1951argon, hluboce zchlazený, kapalný3 Aviz 4.3.3.2.4
1952ethylenoxid a oxid uhličitý, směs, obsahující nejvýše 9 % ethylenoxidu2 A19
25
190
250
19
25
190
250
0,66
0,75
1953plyn stlačený, toxický, hořlavý, j.n.a1 TFviz 4.3.3.2.1 nebo 4.3.3.2.2
1954plyn stlačený, hořlavý, J. N.1 Fviz 4.3.3.2.1 nebo 4.3.3.2.2
1955plyn stlačený, toxický, J. N.a1 Tviz 4.3.3.2.1 nebo 4.3.3.2.2
1956plyn stlačený, J. N.1 Aviz 4.3.3.2.1 nebo 4.3.3.2.2
1957deuterium, stlačené1 Fviz 4.3.3.2.1
19581,2dichlortetrafluorethan (plyn jako chladící prostředek R 114)2 A1101101,30
19591,1-difluorethylen (plyn jako chladící prostředek R 1132a)2 F12
22,5
120
225
252500,66
0,78
0,77
1961ethan, hluboce zchlazený, kapalný3 Fviz 4.3.3.2.4
1962ethylen,2 F12
22,5
120
225
22,5
30
225
300
0,25
0,36
0,34
0,37
1963helium, hluboce zchlazené, kapalné3 Aviz 4.3.3.2.4
1964uhlovodíky plynné, směs, stlačená, j.n.1 Fviz 4.3.3.2.1 nebo 4.3.3.2.2
1965uhlovodíky plynné, směs, zkapalněná, j.n. 2 F
směs A1101100,50
směs A011,2121,4140,49
směs A021,2121,4140,48
směs A01,2121,4140,47
směs A11,6161,8180,46
směs B12202,3230,45
směs B22202,3230,44
směs B2202,3230,43
směs C2,5252,7270,42
jiné směsiviz 4.3.3.2.2 nebo 4.3.3.2.3
1966vodík, hluboce zchlazený, kapalný3Fviz 4.3 viz 4.3.3.2.3
1967insekticid plynný, toxický, j.n.a2 Tviz 4.3.3.2.2 nebo 4.3.3.2.3
1968insekticid plynný, j.n.2 Aviz 4.3.3.2.2 nebo 4.3.3.2.3
1969Isobutan2 F1101100,49
1970krypton, hluboce zchlazený, kapalný3 Aviz 4.3.3.2.4
1971methan, stlačený nebo plyn zemní, stlačený, s vysokým obsahem methanu1 Fviz 4.3.3.2.1
1972methan, hluboce zchlazený, kapalný nebo plyn zemní, hluboce zchlazený, kapalný s vysokým obsahem methanu3 Fviz 4.3.3.2.4
1973chlordifluormethan a chlorpentafluorethan, směs s konstantním bodem varu, s cca 49 % chlordifluormethanu (plyn jako chladící prostředek R 502)2 A2,5252,8281,05
1974bromchlordifluormethan (plyn jako chladící prostředek R 12B1)2 A1101101,61
1976oktafluorcyklobutan (plyn jako chladící prostředek RC 318)2 A1101101,34
1977dusík, hluboce zchlazený, kapalný3 Aviz 4.3.3.2.4
1978Propan2 F2,1212,3230,42
1982tetrafluormethan, (plyn jako chladící prostředek R 14)2 A20
30
200
300
20
30
200
300
0,62
0,94
19831-chlor-2,2,2-trifluorethan (plyn jako chladící prostředek R 133a)2 A1101101,18
1984trifluormethan (plyn jako chladící prostředek R 23)2 A19
25
190
250
19
25
190
250
0,92
0,99
0,87
0,95
2034vodík a methan, směs, stlačená1 Fviz 4.3.2.2.1
20351,1,1-trifluorethan (plyn jako chladící prostředek R 143a)2 F2,8283,2320,79
2036xenon,2 A12120131301,30
1,24
20442,2-dimethylpropan2 F1101100,53
2073amoniak (čpavek), roztok, vodný, s relativní hustotou menší než 0,88 kg/l při 15 °C s více než 35 %, ale nejvýše 50 % amoniaku (čpavku)4 A1101100,80
1,2121,2120,77
2187oxid uhličitý, hluboce zchlazený, kapalný3 Aviz 4.3.3.2.4
2189Dichlorsilan2 TFC1101100,90
2191fluorid sulfurylu (sulfurylfluorid)2 T5505501,10
2193hexafluorethan, (plyn jako chladící prostředek R116)2 A16
20
160
200
202001,28
1,34
1,10
2197jodovodík, bezvodý2 TC1,9192,1212,25
2200propadien, stabilizovaný2 F1,8182,0200,50
2201oxid dusný, hluboce zchlazený, kapalný30viz 4.3.3.2.4
2203silan b2 F22,5
25
225
250
22,5
25
225
250
0,32
0,36
2204sulfid karbonylu (karbonylsulfid)2 TF2,7273,0300,84
2417fluorid karbonylu (karbonylfluorid)2 TC20
30
200
300
20
30
200
300
0,47
0,70
2419bromtrifluorethylen2 F1101101,19
2420hexafluoraceton2 TC1,6161,8181,08
2422oktafluor-2-buten (plyn jako chladící prostředek R 1318)2 A1101101,34
2424oktafluorpropan (plyn jako chladící prostředek R 218)2 A2,1212,3231,07
2451fluorid dusitý2 O20
30
200
300
20
30
200
300
0,50
0,75
2452ethylacetylen, stabilizovaný2 F1101100,57
2453fluorethan (ethylfluorid) (plyn jako chladící prostředek R 161)2 F2,1212,5250,57
2454fluormethan (methylfluorid) (plyn jako chladící prostředek R 41)2 F30300303000,36
25171-chlor-1,1-difluorethan (plyn jako chladící prostředek R 142b)2 F1101100,99
2591xenon, hluboce zchlazený, kapalný3 AViz 4.3.3.2.4
2599chlortrifluormethan a trifluormethan, azeotropní směs s cca 60 % chlortrifluormethanu (plyn jako chladící prostředek R 503)2 A3,1
4,2
10
31
42
100
3,1


4,2
10
31


42
100
0,11
0,21
0,76
0,20
0,66
2601cyklobutan2 F1101100,63
2602dichlordifluormethan a 1,1-difluorethan, azeotropní směs s cca 74 % dichlordifluormethanu (plyn jako chladící prostředek R 500)2 A1,8182201,01
2901chlorid bromu (bromchlorid)2 TOC1101101,50
3057trifluoracetylchlorid2 TC1,3131,5151,17
3070ethylenoxid a dichlordifluormethan, směs s nejvýše 12,5 % ethylenoxidu2 A1,5151,6161,09
3083perchlorfluorid2 TO2,7273,0301,21
3136trifluormethan, hluboce zchlazený, kapalný3 Aviz 4.3.3.2.4
3138ethylen, acetylen a propylen, směs, hluboce zchlazená, kapalná s nejméně 71,5 % ethylenu, nejvýše 22,5 % acetylenu a nejvýše 6 % propylenu3 Fviz 4.3.3.2.4
3153perfluormethylvinylether2 F1,4141,5151,14
3154perfluorethylvinylether2 F1101100,98
3156plyn stlačený, oxidující, J. N.1 Oviz 4.3.3.2.1 nebo 4.3.3.2.2
3157plyn zkapalněný, oxidující, J. N.2 Oviz 4.3.3.2.2 nebo 4.3.3.2.3
3158plyn hluboce zchlazený, kapalný, j.n.3 Aviz 4.3.3.2.4
31591,1,1,2-tetrafluorethan (plyn jako chladící prostředek R 134a)2 A1,6161,8181,04
3160plyn zkapalněný, toxický, hořlavý, J. N.52 TFviz 4.3.3.2.2 nebo 4.3.3.2.3
3161plyn zkapalněný,hořlavý, J. N.2 Fviz 4.3.3.2.2 nebo 4.3.3.2.3
3162plyn zkapalněný, toxický, J. N.52 Tviz 4.3.3.2.2 nebo 4.3.3.2.3
3163plyn zkapalněný, J. N.2 Aviz 4.3.3.2.2 nebo 4.3.3.2.3
3220pentafluorethan (plyn jako chladicí prostředek R125)2 A4,1414,9490,95
3252difluormethan (plyn jako chladící prostředek R 32)2 F3,9394,3430,78
3296heptafluorpropan (plyn jako chladící prostředek R227)2 A1,4141,6161,20
3297ethylenoxid a chlortetrafluorethan, směs s nejvýše 8,8 % ethylenoxidu2 A1101101,16
3298ethylenoxid a pentafluorethan, směs s nejvýše 7,9 % ethylenoxidu2 A2,4242,6261,02
3299ethylenoxid a tetrafluorethan, směs s nejvýše 5,6 % ethylenoxidu2 A1,5151,7171,03
3300ethylenoxid a oxid uhličitý, směs s více než 87% ethylenoxidu2 TF2,8282,8280,73
3303plyn stlačený, toxický, podporující hoření, j.n.a1 TOviz 4.3.3.2.1 nebo 4.3.3.2.2
3304plyn stlačený, toxický, žíravý, j.n.a1 TCviz 4.3.3.2.1 nebo 4.3.3.2.2
3305plyn stlačený, toxický, hořlavý, žíravý, j.n.a1 TFCviz 4.3.3.2.1 nebo 4.3.3.2.2
3306plyn stlačený, toxický, podporující hoření, žíravý, j.n.a1 TOCviz 4.3.3.2.1 nebo 4.3.3.2.2
3307plyn zkapalněný, toxický, podporující hoření, j.n.a2 TOviz 4.3.3.2.2 nebo 4.3.3.2.3
3308plyn zkapalněný, toxický, žíravý, j.n.a2 TCviz 4.3.3.2.2 nebo 4.3.3.2.3
3309plyn zkapalněný, toxický, hořlavý, žíravý, j.n.a2 TFCviz 4.3.3.2.2 nebo 4.3.3.2.3
3310plyn zkapalněný, toxický, podporující hoření, žíravý, j.n.a2 TOCviz 4.3.3.2.2 nebo 4.3.3.2.3
3311plyn hluboce zchlazený, kapalný, podporující hoření, j.n.30viz 4.3.3.2.4
3312plyn hluboce zchlazený, kapalný, hořlavý, j.n.3 Fviz 4.3.3.2.4
3318amoniak (čpavek), vodný roztok s relativní hustotou menší než 0,88 kg/l při15 °C, s více než 50 % amoniaku (čpavku)4 TCviz 4.3.3.2.2
3337plyn jako chladící prostředek R 404A2 A2,9293,2320,84
3338plyn jako chladící prostředek R 407A2 A2,8283,2320,95
3339plyn jako chladící prostředek R 407B2 A3,0303,3330,95
3340plyn jako chladící prostředek R 407C2 A2,7273,0300,95
3354insekticid plynný, hořlavý, j.n.2 Fviz 4.3.3.2.2 nebo 4.3.3.2.3
3355insekticid plynný, toxický, hořlavý, i.n.a2 TFviz 4.3.3.2.2 nebo 4.3.3.2.3
a
Dovoleno, pokud LC50 je rovno nebo větší než 200 ppm.
b Považováno za pyroforní.
4.3.3.3
Provoz
4.3.3.3.1
Pokud jsou cisterny, bateriové vozy nebo MEGC schváleny pro různé plyny, pak změna jejich použití vyžaduje jejich vyprázdnění, vyčistění a odplynování v takovém rozsahu, aby byla zajištěna bezpečnost jejich provozu.
4.3.3.3.2
Při předávání cisteren, bateriových vozů nebo MEGC k přepravě smějí být viditelné jen údaje pro skutečně naplněný, nebo pokud jsou prázdné, pro posledně naplněný plyn uvedené v odstavci 6.8.3.5.6; všechny údaje týkající se jiných plynů musí být zakryty (viz vyhláška UIC 5734 (Technické podmínky pro konstrukci cisternových vozů)).
4.3.3.3.3
Všechny články bateriového vozidla nebo MEGC smějí obsahovat jen jeden a tentýž plyn.
4.3.3.4 Ustanovení na kontrolu plnění cisternových vozů pro kapalné plyny (Vyhrazeno)
4.3.3.4.1 Kontrolní opatření před plněním (Vyhrazeno)
(a)Je nutné přezkoušet, zda údaje pro právě přepravovaný plyn na štítku nádoby (viz. odstavce 6.8.2.5.1 a 6.8.3.5.1 až 6.8.3.5.5) souhlasí s údaji na tabuli vozu (viz odstavce 6.8.2.5.2 , 6.8.3.5.6 a 6.8.3.5.7).
U cisternových vozů pro víceúčelové použití je zejména nutné ověřit, zda jsou na obou podélných stranách vozu viditelné a způsobem uvedeným v 6.8.3.5.7 bezpečně připevněné sklopné tabule.
V žádném případě nesmí dovolené ložné hmotnosti na tabuli na voze překročit nejvyšší hmotnost plnění uvedenou na štítku nádoby.
(b)Poslední náklad je třeba zjistit, buď na základě údajů v přepravním dokladu nebo analýzou. V nejnutnějším případě musí být cisterna vyčištěna.
(c)Hmotnost zbytku předchozího nákladu musí být zjištěna (např. převážením) a při stanovení množství náplně musí být zohledněna, aby nebyl cisternový vůz přeplněn nebo přeložen.
(d)Musí být přezkoušena těsnost nádoby a části jejího vybavení, jakož i jejich funkční schopnost.
4.3.3.4.2Postup při plnění (Vyhrazeno)
Při plnění musí být dodržena ustanovení k obsluze cisternového vozu.
4.3.3.4.3Kontrolní opatření po naplnění (Vyhrazeno)
(a) Po naplnění musí být cejchovanými kontrolními zařízeními (např. vážením na cejchované váze) přezkoušeno, zda vůz nebyl přeplněn nebo přeložen.
Přeplněné nebo přeložené cisternové vozy musí být bezodkladně bezpečně vyprázdněny až na přípustné množství náplně.
(b) Parciální tlak inertních plynů v plynné fázi smí činit nejvýše 0,2 MPa (2 bary), popř. smí tlak v plynné fázi překročit tenzi par (absolutní tlak) kapalného plynu při teplotě kapalné fáze nejvýše o 0,1 MPa (1 bar). (Pro UN 1040 Etylenoxid s dusíkem však platí nejvyšší přípustný celkový tlak 1 MPa (10 barů) při 50 °C, (Pro UN 1040 ethylenoxid s dusíkem musí být nejvyšší dovolený celkový tlak musí být 1 MPa (10 bar) při 50 °C).
(c) Po naplnění musí být, v případě vozů se spodní výpustí, zkontrolováno, zda vnitřní uzavírací zařízení jsou dostatečně uzavřena.
(d) Před umístěním slepých přírub nebo jiných stejně účinných zařízení, musí být zkontrolována těsnost ventilů; případné netěsnosti musí být vhodnými opatřeními odstraněny.
(e) Na výstup ventilů se umístí slepé příruby nebo jiná stejně účinná zařízení. Tyto uzávěry musí být opatřeny vhodnými těsněními. Musí být uzavřeny za použití všech prvků, které jsou pro jejich konstrukční typ předvídány.
(f)Na závěr se provede konečná vizuální kontrola vozu, jeho vybavení a označení a přezkouší se, zda z cisterny neuniká naplněná věc.
4.3.4
Zvláštní ustanovení pro třídy 3 až 9
4.3.4.1
Kódování, racionální přiřazování a hierarchie cisteren
4.3.4.1.1
Kódování cisteren
Čtyři části kódů (kódů cisteren) uvedené ve sloupci (12) tabulky A v kapitole 3.2 mají následující význam:
ČástPopisKód cisterny
1Druhy cisternyL =cisterna pro látky v kapalném stavu (kapaliny nebo tuhé látky podávané k přepravě v roztaveném stavu);
S =cisterna pro látky v tuhém stavu (práškovém nebo zrnitém);
2Výpočtový tlakG =nejnižší výpočtový tlak podle všeobecných požadavků v odstavci 6.8.2.1.14;
1,5; 2,65; 4; 10; 15 nebo 21= nejnižší výpočtový tlak v barech (viz odstavec 6.8.2.1.14);
3Otvory (viz odstavec 6.8.2.2.2)A =cisterna se spodními plnicími nebo vyprazdňovacími otvory se 2 uzávěry;
B =cisterna se spodními plnicími nebo vyprazdňovacími otvory se 3 uzávěry;
C =cisterna s horními plnicími a vyprazdňovacími otvory, která má pod hladinou kapaliny jen čistící otvory;
D =cisterna s horními plnicími a vyprazdňovacími otvory bez jakýchkoliv otvorů pod hladinou kapaliny;
4Pojistné
ventily/zařízení
V =cisterna s odvětrávacím systémem podle odstavce 6.8.2.2.6, ale bez pojistky proti prošlehnutí plamene; nebo cisterna, která není odolná proti tlaku při výbuchu;
F cisterna s odvětrávacím systémem podle odstavce 6.8.2.2.6 s pojistkou proti prošlehnutí plamene; nebo cisterna odolná proti tlaku při výbuchu;
N =cisterna bez odvětrávacího systému podle odstavce 6.8.2.2.6 a která není hermeticky uzavřena;
H =hermeticky uzavřená cisterna (viz oddíl 1.2.1).
4.3.4.1.2
Racionální přiřazování kódů cisteren ke skupinám látek a hierarchie cisteren
POZNÁMKA: Některé látky a skupiny látek nejsou uvedeny v tomto racionálním přiřazování, viz odstavec 4.3.4.1.3.
Racionální přiřazování kódů
Kód cisterenPovolené skupiny látek
TřídaKlasifikační kódObalová skupina
Kapalné látky
LGAV3F2III
9M9III
LGBV4.1F2II, III
5.1O1III
9M6III
9M11III
jakož i skupiny látek povolené pro kód cisteren LGAV
LGBF3F1II
3F1III
3DII
3DIII
jakož i skupiny látek povolené pro kódy cisteren LGAV a LGBV povolené skupiny látek
L1,5BN3F1II
tenze par při 50°C > 1,1 bar
3F1III
bod vzplanutí <23°C, viskózní, tenze par při 50°C > 1,1 bar bod varu > 35°C
3DII
tenze par při 50°C > 1,1 bar
jakož i skupiny látek povolené pro kódy cisteren LGAV, LGBV a LGBF
L4BN3F1I
III, bod varu < 35°C
3FCIII
3DI
5.1O1I, II
5.1OT1I
8C1II, III
8C3II, III
8C4II, III
8C5II, III
8C7II, III
8C8II, III
8C9II, III
8C10II, III
8CF1II
8CF2II
8CS1II
8CW1II
8CW2II
8CO1II
8CO2II
8CT1II, III
8CT2II, III
8CFTII
9M11III
jakož i skupiny látek povolené pro kódy cisteren LGAV, LGBV, LGBF a L1,5BN
L4BH3FT1II, III
3FT2II
3FCII
3FTCII
6.1T1II, III
6.1T2II, III
6.1T3II, III
6.1T4II, III
6.1T5II, III
6.1T6II, III
6.1T7II, III
6.1TF1II
6.1TF2II, III
6.1TF3II
6.1TSII
6.1TW1II
6.1TW2II
6.1TO1II
6.1TO2II
6.1TC1II
6.1TC2II
6.1TC3II
6.1TC4II
6.1TFCII
6.2I4
9M2II
jakož i pro skupiny látek povolené pro kódy cisteren LGAV, LGBV, LGBF, L1,5BN a L4BN
L4DH4.2S1II, III
4.2S3II, III
4.2ST1II, III
4.2ST3II, III
4.2SC1II, III
4.2SC3II, III
4.3W1II, III
4.3WF1II, III
4.3WT1II, III
4.3WC1II, III
8CT1II,III
jakož i pro skupiny látek povolené pro kódy cisteren LGAV, LGBV, LGBF, L1,5BN, L4BN a L4BH
L10BH8C1I
8C3I
8C4I
8C5I
8C7I
8C8I
8C9I
8C10I
8CF1I
8CF2I
8CS1I
8CW1I
8CW2I
8CO1I
8CO2I
8CT1I
8CT2I
8COTI
jakož i pro skupiny látek povolené pro kódy cisteren LGAV, LGBV, LGBF, L1,5BN, L4BN a L4BH
L10CH3FT1I
3FT2I
3FCI
3FTCI
6.1aT1I
6.1aT2I
6.1aT3I
6.1aT4I
6.1aT5I
6.1aT6I
6.1aT7I
6.1aTF1I
6.1aTF2I
6.1aTF3I
6.1aTSI
6.1aTW1I
6.1aTO1I
6.1aTC1I
6.1aTC2I
6.1aTC3I
6.1aTC4I
6.1aTFCI
6.1aTFWI
jakož i pro skupiny látek povolené pro kódy cisteren LGAV, LGBV, LGBF, L1,5BN, L4BN, L4BH a L10BH
L10DH4.3W1I
4.3WF1I
4.3WT1I
4.3WC1I
4.3WFCI
5.1OTCI
8CT1I
jakož i pro skupiny látek povolené pro kódy cisteren LGAV, LGBV, LGBF, L1,5BN, L4BN, L4BH, L4DH, L10BH a L10CH
L15CH3FT1I
6.1bTF1I
6.1bT4I
6.1bTF1I
6.1bTW1I
6.1bTO1I
6.1bTC1I
6.1bTC3I
6.1bTFCI
6.1bTFWI
jakož i skupiny látek povolené pro kódy cisteren LGAV, LGBV, LGBF, L1,5BN, L4BN, L4BH, L10BH a L10CH
b Látky s LC50 nejvýše 200 ml/m3 a koncentrací nasycené páry nejméně 500 LC50 musí být přiřazeny k tomuto kódu cisteren.
L21DH4.2S1I
4.2S3I
4.2SWI
4.2ST3I
jakož i pro skupiny látek povolené pro kódy cisteren LGAV, LGBV, LGBF, L1,5BN, L4BN, L4BH, L4DH, L10BH, L10CH, L10DH a L15CH
Tuhé látky
SGAV4.1F1III
4.1F3III
4.2S2II, III
4.2S4III
5.1O2II, III
8C2II, III
8C4III
8C6III
8C8III
8C10II, III
8CT2III
9M7III
9M11II, III
SGAN4.1F1II
4.1F3II
4.1FT1II, III
4.1FT2II, III
4.1FC1II, III
4.1FC2II, III
4.2S2II
4.2S4II, III
4.2ST2II, III
4.2ST4II, III
4.2SC2II, III
4.2SC4II, III
4.3W2II, III
4.3WF2II
4.3WSII, III
4.3WT2II, III
4.3WC2II, III
5.1O2II, III
5.1OT2II, III
5.1OC2II, III
8C2II
8C4II
8C6II
8C8II
8C10II
8CF2II
8CS2II
8CW2II
8CO2II
8CT2II
9M3III
jakož i pro skupiny látek povolené pro kódy cisteren SGAV
SGAH6.1T2II, III
6.1T3II, III
6.1T5II, III
6.1T7II, III
6.1T9II
6.1TF3II
6.1TSII
6.1TW2II
6.1TO2II
6.1TC2II
6.1TC4II
9M1II, III
jakož i pro skupiny látek povolené pro kódy cisteren SGAV a SGAN
S4AH9M2II
jakož i pro skupiny látek povolené pro kódy cisteren SGAV, SGAN a SGAH
S10AN8C2I
8C4I
8C6I
8C8I
8C10I
8CF2I
8CS2I
8CW2I
8CO2I
8CT2I
jakož i pro skupiny látek povolené pro kódy cisteren SGAV a SGAN
S10AH6.1T2I
6.1T3I
6.1T5I
6.1T7I
6.1TSI
6.1TW2I
6.1TO2I
6.1TC2I
6.1TC4I
jakož i pro skupiny látek povolené pro kódy cisteren SGAV, SGAN, SGAH a S10AN
Hierarchie cisteren
Cisterny s kódy cisteren odlišnými od kódů uvedených v této tabulce nebo v tabulce mohou být též používány, pokud jakákoli další část (číslice nebo písmeno) částí 1 až 4 těchto kódů cisteren odpovídá úrovni bezpečnosti nejméně rovnocenné odpovídající části kódu cisterny uvedeného v tabulce A kapitoly 3.2, a to podle následujícího vzestupného pořadí:
Část 1: Typy cisteren
S → L
Část 2: Výpočtový tlak
G → 1,5 → 2,65 → 4 → 10 → 15 → 21 bar
Část 3: Otvory
A → B → C → D
Část 4: Pojistné ventily / zařízení
V → F → N → H
Například:
cisterna s kódem cisterny L10CN je dovolena pro přepravu látky, ke které byl přiřazen kód cisterny L4BN;
cisterna s kódem cisterny L4BN je dovolena pro přepravu látky, ke které byl přiřazen kód cisterny SGAN.
POZNÁMKA: Hierarchie nebere v úvahu zvláštní ustanovení (viz oddíly 4.3.5 a 6.8.4) pro každou položku.
4.3.4.1.3
Následující látky a skupiny látek, u kterých je ve sloupci (12) tabulky A v kapitole 3.2 uvedeno za kódem cisterny znaménko „(+)“, podléhají zvláštním ustanovením. V tomto případě je dovoleno alternativní použití cisteren pro jiné látky a skupiny látek pouze tehdy, pokud je to uvedeno v osvědčení o schválení typu. Cisterny vyšší hodnoty podle ustanovení na konci tabulky v odstavci 4.3.4.1.2 mohou být použity se zřetelem ke zvláštním ustanovením uvedeným ve sloupci (13) tabulky A v kapitole 3.2.
UN 2448 SÍRA, ROZTAVENÁ:kód LGBV;
UN 1381 FOSFOR, BÍLÝ nebo ŽLUTÝ, SUCHÝ NEBO POD VODOU nebo V ROZTOKU
UN 2447 FOSFOR, BÍLÝ, ROZTAVENÝ:kód L10DH;
UN 1389 AMALGAM ALKALICKÝCH KOVŮ; KAPALNÝ;
UN 1391 DISPERZE ALKALICKÝCH KOVŮ nebo DISPERZE KOVŮ ALKALICKÝCH ZEMIN;
UN 1392 AMALGAM KOVŮ ALKALICKÝCH ZEMIN; KAPALNÝ;
UN 1415 LITHIUM;
UN 1420 SLITINY DRASLÍKU, KOVOVÉ; KAPALNÉ;
UN 1421 SLITINA ALKALICKÝCH KOVŮ, KAPALNÁ, J. N.;
UN 1422 SLITINY DRASLÍKU A SODÍKU; KAPALNÉ;
UN 1428 SODÍK; a
UN 2257 DRASLÍK:kód L10BN;
UN 1407 CESIUM a
UN 1423 RUBIDIUM:kód L10CH;
UN 3401 AMALGAM ALKALICKÝCH KOVŮ, TUHÝ;
UN 3402 AMALGAM KOVŮ ALKALICKÝCH ZEMIN, TUHÝ;
UN 3403 SLITINY DRASLÍKU, KOVOVÉ, TUHÉ;
UN 3404 SLITINY DRASLÍKU A SODÍKU, TUHÉ a
UN 3482 DISPERZE ALKALICKÝCH KOVŮ, HOŘLAVÁ nebo
UN 3482 DISPERZE KOVŮ ALKALICKÝCH KOVŮ, HOŘLAVÁ:kód L10BN;
UN 1873 KYSELINA CHLORISTÁ, roztok s více než 50 % hm., ale nejvýše 72 % hm. čisté
kyseliny:kód L4DN;
UN 2015 PEROXID VODÍKU, VODNÝ ROZTOK, STABILIZOVANÝ s více než 70 % peroxidu
vodíku:
kód L4DV;
UN 2015 PEROXID VODÍKU, VODNÝ ROZTOK, STABILIZOVANÝ s více než 60 %, ale
nejvýše 70 % peroxidu vodíku:kód L4BV;
UN 2014 PEROXID VODÍKU, VODNÝ ROZTOK s nejméně 20 %, ale nejvýše 60 %
peroxidu vodíku a UN 3149 PEROXID VODÍKU A KYSELINA PEROCTOVÁ, SMĚS
STABILIZOVANÁ:kód L4BV;
UN 2426 DUSIČNAN AMONNÝ, KAPALNÝ, horký koncentrovaný roztok v koncentrací
vyšší než 80 %, ale nepřesahující 93 %:kód L4BV;
UN 3375 DUSIČNAN AMONNÝ, EMULZE, SUSPENZE nebo GEL, KAPALNÝ:kód LGAV;
UN 3375 DUSIČNAN AMONNÝ, EMULZE, SUSPENZE nebo GEL, TUHÝ:kód SGAV;
UN 3109 PEROXID ORGANICKÝ, TYP F, KAPALNÝ:kód L4BN;
UN 3110 PEROXID ORGANICKÝ, TYP F, TUHÝ:kód S4AN;
UN 1613 KYSELINA KYANOVODÍKOVÁ, VODNÝ ROZTOK (KYANOVODÍK, VODNÝ
ROZTOK) a UN 3294 KYANOVODÍK, ALKOHOLICKY ROZTOK:kód L15DH;
Všechny látky: speciální cisterny;
Minimální požadavky pro kapaliny:kód L2,65CN;
požadavky pro tuhé látky:kód S2,65AN;
Odchylně od všeobecných požadavků tohoto odstavce cisterny používané pro radioaktivní látky mohou být používány také pro přepravu jiných věcí, pokud jsou splněny požadavky pododdílu 5.1.3.2;
UN 1052 FLUOROVODÍK, BEZVODÝ a UN 1790 KYSELINA FLUOROVODÍKOVÁ,
ROZTOK, obsahující více než 85 % kyseliny fluorovodíkové:kód L21DH;
UN 1744 BROM nebo BROM, ROZTOK:kód L21DH;
UN 1791 CHLORNAN, ROZTOK a UN 1908 CHLORITAN, ROZTOK:kód L4BV.
4.3.4.1.4(Vyhrazeno)Cisterny určené pro přepravu kapalných odpadů splňující požadavky kapitoly 6.10 a vybavené dvěma uzávěry podle pododdílu 6.10.3.2 musí být přiřazeny ke kódu cisterny L4AH. Pokud jsou tyto cisterny vybaveny pro alternativní přepravu kapalných a tuhých látek, musí být přiřazeny ke kombinovaným kódům cisteren L4AH+S4AH.
4.3.4.2
Všeobecná ustanovení
4.3.4.2.1
V případě nakládky zahřátých látek nesmí teplota na vnějším povrchu cisterny nebo její tepelné izolace během přepravy překročit 70°C.
4.3.4.2.2Spojovací potrubí mezi nezávislými, ale navzájem propojenými cisternami dopravní jednotky musí být během přepravy vyprázdněné.(Vyhrazeno)
4.3.4.2.3Pokud jsou cisterny, které jsou schváleny pro zkapalněné plyny třídy 2, také schváleny pro kapalné látky jiných tříd, musí být během přepravy těchto kapalných látek zakryt oranžový pruh předepsaný v oddílu 5.3.5.(Vyhrazeno)
Při přepravě těchto kapalných látek nesmí být rovněž viditelné na obou stranách cisternového vozu nebo na tabuli údaje podle odstavce 6.8.3.5.6 (b) nebo (c).
4.3.5
Zvláštní ustanovení
Následující zvláštní ustanovení se musí použít, pokud jsou uvedena u příslušné položky ve sloupci (13) tabulky A v kapitole 3.2:
TU 1 Cisterny nesmějí být podány k přepravě před úplným ztuhnutím látky a jejím pokrytím inertním plynem. Nevyčištěné prázdné cisterny, které tyto látky obsahovaly, musí být naplněny inertním plynem.
TU 2 Látka musí být pokryta inertním plynem. Nevyčištěné prázdné cisterny, které tyto látky obsahovaly, musí být naplněny inertním plynem.
TU 3 Vnitřek nádrže a všechny části, které mohou přijít do styku s látkou, musí být udržovány v čistotě. Pro čerpadla, ventily a ostatní zařízení se nesmí používat žádná maziva, která se mohou s látkou nebezpečně slučovat.
TU 4 Během přepravy musí být tyto látky pokryty vrstvou inertního plynu, jehož tlak musí činit nejméně 50 kPa (0,5 baru).
Nevyčištěné prázdné cisterny, které obsahovaly tyto látky, musí být při podání k přepravě naplněny inertním plynem o tlaku nejméně 50 kPa (0,5 baru).
TU 5 (Vyhrazeno)
TU 6 Není dovoleno přepravovat v cisternách, bateriových vozech a MEGC, pokud je hodnota LC50 nižší než 200 ppm.
TU 7 Materiály používané k utěsnění spojů nebo k údržbě uzávěrů musí být snášenlivé s obsahem.
TU 8 Cisterny z hliníkových slitin se nesmějí používat k přepravě, ledaže jsou výlučně vyhrazeny pro takovou přepravu a acetaldehyd neobsahuje kyselinu.
TU 9 UN 1203 benzín s tenzí par při 50°C vyšší než 110 kPa (1,1 baru), ale nejvýše 150 kPa (1,5 baru) smí být přepravován také v cisternách konstruovaných podle odstavce 6.8.2.1.14 (a) a jejichž výstroj odpovídá odstavci 6.8.2.2.6.
TU 10 (Vyhrazeno)
TU 11 Během plnění nesmí teplota této látky překročit 60 °C. Nejvyšší plnicí teplota 80 °C je dovolena, pokud se zabrání vzniku doutnajících míst a jsou splněny dále uvedené podmínky. Po ukončení plnění musí být cisterny natlakovány (např. stlačeným vzduchem), aby se zkontrolovala jejich těsnost. Musí se zabezpečit, aby během přepravy nedošlo ke vzniku podtlaku. Před vyprázdněním se musí zkontrolovat, jestli tlak v cisternách je stále vyšší než tlak atmosférický. Pokud tomu tak není, musí se před započetím vyprazdňování do cisteren zavést inertní plyn.
TU 12 Při změně používání musí být z nádrže a výstroje před a po přepravě této látky dokonale vyčištěny všechny zbytky této látky.
TU 13 Cisterny musí být při plnění prosty všech nečistot. Provozní výstroj, jako ventily a vnější potrubí, musí být po naplnění nebo vyprázdnění cisterny vyprázdněny.
TU 14 Ochranné kryty uzávěrů musí být během přepravy uzamčeny.
TU 15 Cisterny se nesmějí použít k přepravě potravin, poživatin a krmiv.
TU 16 Nevyčištěné prázdné cisterny musí být při podání k přepravě:
buď naplněny dusíkem;
nebo naplněny vodou nejméně na 96 % a nejvíce na 98 % svého vnitřního objemu; v době od 1. října do 31. března musí voda obsahovat dostatečné množství ochranného prostředku proti zamrzání, aby nemohla voda během přepravy zamrznout. Ochranný prostředek proti zamrzání nesmí mít žádné korosivní účinky a nesmí reagovat s fosforem.
TU 17 Smí se přepravovat jen v bateriových vozech nebo MEGC, jejichž články jsou nádoby.
TU 18 Stupeň plnění cisteren musí být stanoven tak, aby při zahřátí obsahu na teplotu, při níž se tenze par rovná otevíracímu tlaku pojistného ventilu, objem kapaliny dosáhl 95 % vnitřního objemu cisterny při této teplotě. Ustanovení odstavce 4.3.2.3.4 se nepoužije.
TU 19 Cisterny smějí být naplněny do 98 % při plnící teplotě a tlaku. Ustanovení odstavce 4.3.2.3.4 se nepoužije.
TU 20 (Vyhrazeno)
TU 21 Látka musí být v době plnění, je-li použita voda jako ochranný prostředek, pokryta vrstvou nejméně 12 cm vody; stupeň plnění při teplotě 60 °C nesmí překročit 98. Je-li použit dusík jako ochranný prostředek, stupeň plnění při teplotě 60 °C nesmí překročit 96 %. Zbylý prostor musí být naplněn dusíkem tak, aby ani po ochlazení neklesl tlak nikdy pod atmosférický tlak. Cisterna musí být uzavřena tak, aby nemohlo dojít k úniku plynu.
TU 22 Cisterny smějí být plněny nejvýše do 90 % svého vnitřního objemu; při střední teplotě kapaliny 50 °C musí zůstat v nádrži z hlediska bezpečnosti ještě prázdný prostor 5 %.
TU 23 Stupeň plnění nesmí překročit 0,93 kg na litr vnitřního objemu, plní-li se hmotnostně. Plní-li se objemově, nesmí stupeň plnění překročit 85 %.
TU 24 Stupeň plnění nesmí překročit 0,95 kg na litr vnitřního objemu, plní-li se hmotnostně. Plní-li se objemově, nesmí stupeň plnění překročit 85 %.
TU 25 Stupeň plnění nesmí překročit 1,14 kg na litr vnitřního objemu, plní-li se hmotnostně. Plní-li se objemově, nesmí stupeň plnění překročit 85 %.
TU 26 Stupeň plnění nesmí překročit 85 %.
TU 27 Cisterny smějí být plněny nejvýše do 98 % svého vnitřního objemu.
TU 28 Cisterny smějí být plněny při referenční teplotě 15 °C nejvýše do 95 % svého vnitřního objemu.
TU 29 Cisterny smějí být plněny nejvýše do 97% svého vnitřního objemu a nejvyšší teplota po naplnění nesmí překročit 140 °C.
TU 30 Cisterny musí být plněny podle zkušebního protokolu pro schválení konstrukčního typu cisterny, avšak nejvýše do 90 % svého vnitřního objemu.
TU 31 Cisterny smějí být plněny nejvýše do 1 kg na litr vnitřního objemu.
TU 32 Cisterny smějí být plněny nejvýše do 88 % svého vnitřního objemu.
TU 33 Cisterny smějí být plněny nejméně do 88 % a nejvýše do 92 % svého vnitřního objemu, nebo do 2,86 kg na litr svého vnitřního objemu.
TU 34 Cisterny smějí být plněny nejvýše do 0,84 kg na litr svého vnitřního objemu.
TU 35 Prázdné nevyčištěné nesnímatelné cisterny (cisternové vozy), snímatelné cisterny a cisternové kontejnery, které obsahovaly tyto látky, nepodléhají požadavkům RID, pokud byla provedena přiměřená opatření k vyloučení jakéhokoli nebezpečí.
TU 36 Stupeň plnění podle pododdílu 4.3.2.2 nesmí při referenční teplotě 15 °C překročit 93 % svého vnitřního objemu.
TU 37 Přeprava v cisternách je omezena na látky obsahující původce nemocí, které nepředstavují vážné nebezpečí a proti kterým, přestože při expozici mohou způsobit vážnou nákazu, jsou k dispozici účinný léčebný postup i preventivní opatření a nebezpečí přenosu nákazy je omezené (tj. mírné nebezpečí pro jednotlivce a malé nebezpečí pro společnost).
TU 38Postup po působení tlumících prvků energie
Po plastické deformaci tlumících prvků energie podle oddílu 6.8.4 zvláštního ujednání TE 22 se cisternový nebo bateriový vůz přiveze po prohlídce neprodleně do opravny.
Pokud je cisternový nebo bateriový vůz schopen snést v naloženém stavu nárazy, ke kterým dochází v běžném železničním provozu, například po výměně stávajících nárazníků s tlumícími prvky energie za normální nárazníky nebo po přechodném zablokování poškozených prvků tlumících energii, smějí být vozy po prohlídce převezeny k vyprázdnění a až následně do opravny.
Cisternový nebo bateriový vůz musí být opatřen pokynem, že tlumící prvky energie jsou vyřazeny z funkce.
TU 39 Vhodnost látky pro přepravu v cisternách musí být prokázána. Metoda hodnocení vhodnosti musí být schválena příslušným orgánem. Jednou z metod je zkouška 8(d) v sérii zkoušek 8 (viz Příručka zkoušek a kritérií, část 1, pododdíl 18.7).
Není dovoleno ponechat látky v cisterně po dobu, za kterou by v ní mohly ztvrdnout. Musí být učiněna vhodná opatření, aby se zabránilo usazení a ztuhnutí látek v cisterně (např. vyčištění apod.).
Kapitola 4.4
Používání nesnímatelných cisteren (cisternových vozů), snímatelných cisteren, cisternových kontejnerů a cisternových výměnných nástaveb z vyztužených plastů (FRP)
POZNÁMKA: Pro přemístitelné cisterny a UN MEGC viz kapitolu 4.2; pro nesnímatelné cisterny (cisternové vozy), snímatelné cisterny, cisternové kontejnery a cisternové výměnné nástavby s nádržemi vyrobenými z kovových materiálů, bateriové vozy a vícečlánkové kontejnery na plyn (MEGC), jiné než UN MEGC viz kapitolu 4.3; pro kontejnery pro podtlakové vyčerpávání odpadů viz kapitolu 4.5.
4.4.1
Všeobecná ustanovení
Přeprava nebezpečných věcí v cisternách z vyztužených plastů (FRP) je dovolena, pouze pokud jsou splněny následující podmínky:
(a)
látky jsou zařazeny ve třídě 3, 5.1, 6.1, 6.2, 8 nebo 9;
(b)
nejvyšší tenze par (absolutní tlak) při 50 °C látky nepřevyšuje 110 kPa (1,1 baru);
(c)
přeprava látky v kovových cisternách je dovolena podle odstavce 4.3.2.1.1;
(d)
výpočtový tlak stanovený pro tuto látku v části 2 kódu cisterny uvedeného ve sloupci (12) tabulky A v kapitole 3.2 nepřevyšuje 4 bary (viz též odstavec 4.3.4.1.1) a;
(e)
cisterna odpovídá ustanovením kapitoly 6.9 vztahujícím se na přepravu dané látky.
4.4.2
Provoz
4.4.2.2
Teplota přepravované látky nesmí přesáhnout v době plnění nejvyšší provozní teplotu uvedenou na štítku cisterny, který je uveden v oddíle 6.9.6.
4.4.2.3
Pokud musí být splněno výše uvedené i pro přepravu v kovových cisternách, platí také zvláštní ustanovení (TU) oddílu 4.3.5 uvedená ve sloupci (13) tabulky A v kapitole 3.2.
Kapitola 4.5
Používání cisteren pro podtlakové vyčerpávání odpadů
POZNÁMKA: Pro přemístitelné cisterny a UN MEGC viz kapitolu 4.2; pro nesnímatelné cisterny (cisternové vozy), snímatelné cisterny, cisternové kontejnery a cisternové výměnné nástavby s nádržemi vyrobenými z kovových materiálů, bateriové vozy a vícečlánkové kontejnery na plyn (MEGC), jiné než UN MEGC viz kapitolu 4.3; pro cisterny z vyztužených plastů viz kapitolu 4.4.
4.5.1
Používání
4.5.1.1
Odpady tvořené látkami tříd 3, 4.1, 5.1, 6.1, 6.2, 8 a 9 mohou být přepravovány v cisternách pro podtlakové vyčerpávání odpadů odpovídajících kapitole 6.10, pokud je jejich přeprava v cisternových kontejnerech a cisternových výměnných nástavbách dovolena podle kapitoly 4.3. Látky přiřazené kódu cisterny L4BH ve sloupci (12) tabulky A kapitoly 3.2 nebo jinému kódu dovolenému podle hierarchie uvedené v odstavci 4.3.4.1.2 smějí být přepravovány v cisternách pro podtlakové vyčerpávání odpadů s písmenem „A“ nebo „B“ ve třetí části kódu cisterny.
4.5.2
Provoz
4.5.2.1
Ustanovení kapitoly 4.3 se vztahují, kromě ustanovení uvedených v odstavcích 4.3.2.2.4 a 4.3.2.3.3, na přepravu v cisternách pro podtlakové vyčerpávání odpadů a jsou doplněna ustanoveními pododdílů 4.5.2.2 až 4.5.2.5 uvedených níže.
4.5.2.2
Pro přepravu kapalin zařazených jako hořlavé musí být cisterny pro podtlakové vyčerpávání odpadů plněny plnicím zařízením, které vyúsťuje v cisterně na její spodní úrovni. Musí být učiněna opatření, aby bylo minimalizováno rozstřikování.
4.5.2.3
Při vyprazdňování hořlavých kapalin s bodem vzplanutí nižším než 23 °C tlakem vzduchu je nejvyšší dovolený tlak 100 kPa (1 bar).
4.5.2.4
Použití cisteren vybavených vnitřním pístem fungujícím jako stěna komory je dovoleno pouze tehdy, pokud látky na kterékoli straně stěny (pístu) nereagují nebezpečně navzájem (viz odstavec 4.3.2.3.6).
4.5.2.5
Musí být zajištěno, že pevná pozice existujícího sacího nástavce se za normálních podmínek přepravy nezmění.
ČÁST 5
Postupy při odeslání
Kapitola 5.1
Všeobecná ustanovení
5.1.1
Rozsah použití a všeobecná ustanovení
5.1.2
Tato část obsahuje ustanovení pro odesílání nebezpečných věcí týkající se nápisů, bezpečnostních značek a dokladů a případně povolení pro odeslání a předběžné oznámení.
Použití přepravních obalových souborů
5.1.2.1
a) Přepravní obalový soubor musí být
(i)
označen nápisem „PŘEPRAVNÍ OBALOVÝ SOUBOR“ a;
(ii)
označen UN číslem s předřazenými písmeny „UN“ a musí být opatřen bezpečnostními značkami podle požadavků na kusy uvedených v oddílu 5.2.2 pro každou položku nebezpečných věcí obsaženou v přepravním obalovém souboru,
pokud UN čísla a bezpečnostní značky charakterizující všechny nebezpečné věci obsažené v přepravním obalovém souboru nejsou viditelné, s výjimkou požadavků uvedených v 5.2.2.1.11. Je-li pro různé kusy vyžadováno stejné UN číslo nebo stejná bezpečnostní značka, může být umístěn (umístěna) na přepravním obalovém souboru pouze jednou. Nápis „PŘEPRAVNÍ OBALOVÝ SOUBOR“ musí být snadno viditelný a čitelný, musí být v úředním jazyce země původu a také, pokud tímto jazykem není angličtina, francouzština nebo němčina, v angličtině, francouzštině nebo němčině, pokud případné dohody uzavřené mezi státy dotčenými přepravou nestanoví něco jiného.
b)
Orientační šipky znázorněné v pododdíle 5.2.1.9 musí být umístěny na dvou protilehlých stranách dále uvedených přepravních obalových souborů:
(i)
přepravní obalové soubory obsahující kusy, které musí být označeny podle odstavce 5.2.1.9, pokud označení nezůstane viditelné; a
(ii)
přepravní obalové soubory obsahující kapaliny v kusech, které nemusí být označeny podle odstavce 5.2.1.9.2, za předpokladu, že uzávěry zůstanou viditelné.
5.1.2.2
Každý kus s nebezpečnými věcmi uložený v přepravním obalovém souboru musí odpovídat všem příslušným ustanovením RID. Předpokládaná funkce každého kusu nesmí být negativně ovlivněna přepravním obalovým souborem.
5.1.2.3
Každý kus, který je opatřen směrovými šipkami předepsanými v pododdíle 5.2.1.9, který je uložen do přepravního obalového souboru nebo do velkého obalu, musí být orientován v souladu s tímto označením.
5.1.2.4
Zákaz společné nakládky se vztahuje též na tyto přepravní obalové soubory.
5.1.3
Prázdné nevyčištěné obaly (včetně IBC a velkých obalů), cisterny, vozy a kontejnery pro přepravu volně ložených látek
5.1.3.1
Prázdné nevyčištěné obaly (včetně IBC a velkých obalů), cisterny (včetně cisternových vozů, snímatelných cisteren, bateriových vozů, přemístitelných cisteren, cisternových kontejnerů, MEGC), vozy a kontejnery pro přepravu volně ložených látek, které obsahovaly nebezpečné látky jiných tříd než třídy 7, musí být označeny nápisy a bezpečnostními značkami, jako by byly plné.
POZNÁMKA: O dokladech viz kapitolu 5.4.
5.1.3.2
Obaly, včetně velkých nádob pro volně ložené látky (IBC) a cisterny, používané pro přepravu radioaktivních látek nesmějí být používány pro skladování nebo přepravu jiných věcí, ledaže by byly dekontaminovány pod úroveň 0,4 Bq/cm2 pro beta a gama zářiče, jakož i pro nízkotoxické alfa zářiče a pod úroveň 0,04 Bq/cm2 pro všechny ostatní alfa zářiče.
5.1.4
Společné balení
Pokud jsou dvě nebo více nebezpečných věcí zabaleny do téhož vnějšího obalu, musí být tento kus opatřen nápisem a bezpečnostní značkou předepsanou pro každou látku nebo předmět. Jestliže je pro různé věci požadována stejná bezpečnostní značka, může být použita pouze jedna.
5.1.5
Všeobecná ustanovení pro třídu 7
5.1.5.1
Povolení pro odeslání a oznamování
5.1.5.1.1
Všeobecně
Kromě schválení konstrukčních vzorů kusu popsaného v kapitole 6.4 se též za určitých okolností vyžaduje vícestranné schválení (odstavce 5.1.5.1.2 a 5.1.5.1.3). Někdy je též nezbytné informovat příslušné orgány o odeslání (odstavec 5.1.5.1.4).
5.1.5.1.2
Povolení odeslání
Vícestranné povolení se vyžaduje pro:
(a)
odeslání kusů typu B(M), které nesplňují požadavky uvedené v pododdíle 6.4.7.5 nebo jsou konstruovány tak, že dovolují řízené občasné odvětrávání;
(b)
odeslání kusů typu B(M) obsahujících radioaktivní látku, jejíž aktivita je větší než 3000 A1 nebo 3000 A2, případně 1000 TBq, podle toho, která hodnota je nižší;
(c)
odeslání kusů obsahujících štěpné látky, jestliže součet kritických bezpečnostních indexů kusů v jednom voze nebo kontejneru překročí 50;
s výjimkou toho, že příslušný orgán může povolit přepravu do svého státu nebo přes svůj stát bez schválení odeslání podle zvláštního ustanovení ve schválení jeho konstrukčního vzoru (viz odstavec 5.1.5.2.1).
5.1.5.1.3
Povolení odeslání podle zvláštního ujednání
Příslušný orgán může schválit ustanovení, podle kterých může být zásilka nesplňující všechny příslušné požadavky RID přepravena podle zvláštního ujednání (viz oddíl 1.7.4).
5.1.5.1.4
Oznamování
Oznámení příslušným orgánům se vyžaduje v následujících případech:
(a)
Před prvním odesláním každého kusu, které vyžaduje povolení příslušného orgánu, musí odesilatel zajistit, aby kopie každého vhodného osvědčení příslušného orgánu, která se týkají konstrukce kusu, byla předložena příslušnému orgánu země původu přepravy a příslušnému orgánu každého státu, kterým nebo do kterého je zásilka přepravována. Odesilatel nemusí vyčkat na potvrzení příslušného orgánu, ani příslušný orgán není povinen vydat potvrzení o příjmu osvědčení;
(b)
Při každém z následujících typů odeslání:
(i)
kusů typu C obsahujících radioaktivní látky s aktivitou větší než 3000 A1 nebo popřípadě 3000 A2 nebo 1000 TBq, podle toho, která hodnota je nižší;
(ii)
kusů typu B(U) obsahujících radioaktivní látky s aktivitou větší než 3000 A1 nebo popřípadě 3000 A2 nebo 1000 TBq podle toho, která hodnota je nižší;
(iii)
kusů typu B(M);
(iv)
odeslání podle zvláštního ujednání;
Odesilatel musí zaslat oznámení příslušnému orgánu země původu přepravy a příslušnému orgánu každého státu, do kterého nebo kterým se má zásilka přepravovat. Toto oznámení musí dostat každý příslušný orgán před začátkem odeslání zásilky podle možností 7 dnů předem;
(c)
Odesilatel nemusí odeslat samostatné oznámení, pokud jsou požadované informace uvedeny v žádosti o povolení odeslání;
(d)
Oznámení o odeslání zásilky musí obsahovat:
(i)
dostatečné údaje umožňující identifikaci kusu nebo kusů, včetně všech vhodných čísel osvědčení a identifikačních značek;
(ii)
údaje o datu odeslání, předpokládaném datu příjezdu a navrhované trase;
(iii)
pojmenování radioaktivních látek nebo nuklidů;
(iv)
popisy fyzikálního a chemického stavu radioaktivní látky nebo údaje, že se jedná o radioaktivní látku zvláštní formy nebo o nízkodisperzní radioaktivní látku; a
(v)
nejvyšší aktivitu radioaktivního obsahu během přepravy v becquerelech (Bq) s příslušným symbolem SI před údajem (viz pododdíl 1.2.2.1). U štěpných látek může být místo aktivity udána hmotnost štěpných látek (nebo popřípadě u směsí hmotnost každého štěpného nuklidu) v gramech (g) nebo jejich násobku.
5.1.5.2
Osvědčení vydávaná příslušným orgánem
5.1.5.2.1
Osvědčení vydávaná příslušným orgánem se vyžaduji pro:
(a)
Konstrukční vzor pro:
(i)
radioaktivní látky zvláštní formy;
(ii)
nízkodisperzní radioaktivní látky;
(iii)
kusy obsahující 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu;
(iv)
všechny kusy obsahující štěpné látky, pokud nejsou vyňaty podle pododdílu 6.4.11.2;
(v)
kusy typu B(U) a kusy typu B(M);
(vi)
kusy typu C;
(b)
Zvláštní ujednání;
(c)
Určitá odeslání (viz odstavec 5.1.5.1.2).
Osvědčení musí potvrzovat, že příslušné požadavky jsou splněny a že pro schválení konstrukčního vzoru byla konstrukčnímu vzoru přidělena identifikační značka.
Osvědčení o schválení konstrukce kusu a osvědčení o povolení odeslání mohou být spojena do jednoho osvědčení.
Osvědčení a žádosti o tato osvědčení musí být v souladu s požadavky uvedenými v oddíle 6.4.23.
5.1.5.2.2
Odesilatel musí vlastnit kopii každého příslušného osvědčení.
5.1.5.2.3
Pro konstrukce kusu, pro které se nevyžaduje osvědčení vydané příslušným orgánem, musí odesilatel na požádání předložit příslušnému orgánu ke kontrole dokumentární evidenci o souladu konstrukce kusu se všemi příslušnými požadavky.
5.1.5.3
Určení přepravního indexu (TI) a indexu kritické bezpečnosti (CSI)
5.1.5.3.1
Přepravní index (TI) pro kus, přepravní obalový soubor nebo kontejner nebo pro nebalené látky LSA-I, nebo nebalené předměty SCO-I je třeba zjistit podle následujícího postupu:
(a)
Nejvyšší dávkovou intenzitu v milisievertech za hodinu (mSv/h) je třeba zjistit ve vzdálenosti 1 m od vnějších povrchů kusu, přepravního obalového souboru, kontejneru nebo nebalené látky LSA-I nebo předmětu SCO-I. Zjištěnou hodnotu je třeba znásobit 100; toto číslo je pak přepravním indexem.
U rud uranu a thoria a jejich koncentrátů je možno pro nejvyšší dávkové intenzity na každém bodu zjistit ve vzdálenosti 1 m od vnějších ploch nákladu následující hodnoty:
0.4 mSv/h pro rudy a fyzikální koncentráty uranu a thoria;
0.3 mSv/h pro chemické koncentráty thoria;
0.02 mSv/h pro chemické koncentráty uranu vyjma hexafluoridu uranu;
(b)
pro cisterny, kontejnery a nebalené látky LSA-I a předměty SCO-I je třeba dle (a) zjištěnou hodnotu vynásobit odpovídajícím faktorem z tabulky 5.1.5.3.1;
(c)
Hodnotu zjištěnou dle (a) a (b) je třeba zaokrouhlit nahoru na jedno desetinné místo (např. 1.13 se zaokrouhlí na 1.2) vyjma, že se smí dosadit hodnota 0.05 nebo menši, či se zaokrouhlí na nulu.
Tabulka 5.1.5.3.1: Multiplikační faktory pro cisterny, kontejnery a nebalené LSA-I a SCO-I
Plocha nákladu (a)násobný činitel
Plocha nákladu ≤ 1 m21
1 m2<plocha nákladu ≤5 m22
5 m2<plocha nákladu ≤20 m23
20 m2<plocha nákladu10
(a)
Největší naměřená plocha příčného průřezu nákladu.
5.1.5.3.2
Přepravní index pro každý přepravní obalový soubor, každý kontejner nebo každý vůz se stanoví, buď součtem přepravních indexů všech obsažených kusů, nebo přímým měřením dávkové intenzity, vyjma případu přepravních obalových souborů, které mají nestabilní formu, kdy se přepravní index stanoví pouze součtem přepravních indexů všech kusů.
5.1.5.3.3
Pro každý přepravní obalový soubor nebo pro každý kontejner je třeba zjistit index kritické bezpečnosti (CSI), který je součtem CSI všech obsažených kusů. Stejný postup se použije i pro stanovení celkové hodnoty CSI u jedné zásilky nebo u jednoho vozu.
5.1.5.3.4
Kusy a přepravní obalové soubory musí být zařazeny do jedné z kategorií I-BÍLÁ, II-ŽLUTÁ nebo III- ŽLUTÁ v souladu s podmínkami stanovenými v tabulce 5.1.5.3.4 a dle následujících ustanovení:
(a)
Při určení příslušné kategorie pro kus nebo přepravní obalový soubor musí být zohledněn jak přepravní index, tak dávková intenzita na povrchu. Splňuje-li přepravní index podmínky pro jednu kategorii, ale dávková intenzita na povrchu podmínky pro jinou kategorii, potom se kus nebo přepravní obalový soubor zařadí do vyšší kategorie. Pro tento účel se nahlíží na kategorii I-BÍLÁ jako na nejnižší kategorii;
(b)
Přepravní index se určuje v souladu s postupem stanoveným v 5.1.5.3.1 a 5.1.5.3.2;
(c)
Je-li dávková intenzita na povrchu větší než 2 mSv/h, musí být kus nebo přepravní obalový soubor přepravován za výlučného použití a podle ustanovení 7.5.11, CW 33 (3.5) (a);
(d)
Je-li kus přepravován na základě zvláštního ujednání, musí být zařazen do kategorie III- ŽLUTÁ, s výjimkou přeprav podle ustanovení odstavce 5.1.5.3.5;
(e)
Přepravní obalový soubor, který obsahuje kusy přepravované na základě zvláštního ujednání, musí být zařazen do kategorie III-ŽLUTÁ, s výjimkou přeprav podle ustanovení odstavce 5.1.5.3.5.
Tabulka 5.1.5.3.4: Kategorie kusů a přepravních obalových souborů
PodmínkyKategorie
Přepravní index (TI)Nejvyšší dávková intenzita v kterémkoli bodě vnějšího povrchu
0 (a)nejvýše 0.005 mSv/hI-BÍLÁ
více než 0, avšak nejvýše 1 (a)více než 0.005 mSv/h, avšak nejvýše 0.5 mSv/hII-ŽLUTÁ
více než 1, avšak nejvýše 10více než 0.5 mSv/h, avšak nejvýše 2 mSv/hIII-ŽLUTÁ
více než 10více než 2 mSv/h, avšak nejvýše10 mSv/hIII-ŽLUTÁ
(a)
Není-li naměřený přepravní index větší než 0.05, smí být jeho hodnota v souladu s odstavcem 5.1.5.3.1 (c) zaokrouhlena na nulu.
(b)
Musí být přepravován také za výlučného použití.
5.1.5.3.5
U všech mezinárodních přeprav kusů, pro kterou je potřeba schválení konstrukčního typu nebo schválení přepravy příslušným orgánem a pro ty, kde v různých státech dotčených přepravou platí rozdílné typy schválení, musí být předepsané přiřazení ke kategoriím následováno souhlasem se schvalovacím osvědčením země původu konstrukčního typu.
5.1.5.4
Zvláštní požadavky pro vyjmuté kusy
5.1.5.4.1
Vyjmuté kusy musí být na vnější straně kusu trvanlivě a jasně čitelně označeny:
a)
UN číslem, před něž jsou předsazena písmena „UN“;
b)
údajem odesílatele a/nebo příjemce; a
c)
nejvyšší přípustnou hmotností brutto, pokud tato překračuje 50 kg.
5.1.5.4.2
Předpisy pro dokumentaci kapitoly 5.4 neplatí pro vyjmuté kusy s radioaktivními látkami, s výjimkou, že musí být uvedeno UN číslo, před které jsou předsazena písmena „UN“, jakož jméno a adresa odesílatele a příjemce na přepravním dokladu, jako je přepravní doklad pro leteckou přepravu nebo nákladní list CIM nebo CMR.
5.1.5.5
Přehled požadavků na schválení a oznámení před odesláním
POZNÁMKA 1: Před prvním odesláním každého kusu vyžadujícího schválení konstrukčního vzoru příslušným orgánem musí odesilatel zajistit, aby kopie schvalovacího osvědčení tohoto konstrukčního vzoru byla zaslána příslušnému orgánu každého dotyčného státu, jímž bude přeprava probíhat (viz 5.1.5.1.4 (a)).
POZNÁMKA 2: Oznámení se vyžaduje, pokud obsah převyšuje 3 x 103 A1 nebo 3 x 103 A2 nebo 1000 TBq (viz 5.1.5.1.4 (b)).
POZNÁMKA 3: Vícestranné schválení odeslání se vyžaduje, pokud obsah převyšuje 3 x 103 A1 nebo 3 x 103 A2 nebo 1000 TBq nebo jestliže je povoleno občasné řízené odvětrání (viz 5.1.5.1).
POZNÁMKA 4: Viz ustanovení o schválení a oznámení před odesláním vhodného kusu pro přepravu této látky.
PředmětUN čísloPožadováno
schváleni
příslušným orgánem
Požadováno oznámení odesilatele příslušným orgánům státu původu a dotčených států; před každým odesláním aOdkaz
státu původudotčených států a
Vypočet neuvedených hodnot A1 a A2AnoAnoNe
Vyjmuté kusy2908,
2909,
2910,
2911
– konstrukční vzor kusuNeNeNe
– odesláníNeNeNe
LSA látky b a SCOb Průmyslové kusy typ 1,2 nebo 3, neštěpné a štěpné vyjmuté2912,
2913,
3321,
3322
– konstrukční vzor kusuNeNeNe
– odesláníNeNeNe
Kusy typu A b, neštěpné a štěpné vyjmuté2915,
3332
– konstrukční vzor kusuNeNeNe
– odesláníNeNeNe
Kusy typu B(U) –, neštěpné a štěpné vyjmuté29165.1.5.1.4 (b),
5.1.5.2.1 (a),
6.4.22.2
– konstrukční vzor kusuAnoNeViz pozn. 1
– odesláníNeNeViz pozn. 2
Kusy typu B(M) –, neštěpné a štěpné vyjmuté29175.1.5.1.4 (b),
5.1.5.2.1 (a),
5.1.5.1.2,
6.4.22.3
– konstrukční vzor kusuAnoAnoAno
– odesláníViz pozn. 3Viz pozn. 3Ano
Kusy typu C –, neštěpné a štěpné vyjmuté33235.1.5.1.4 (b),
5.1.5.2.1 (a),
6.4.22.2
– konstrukční vzor kusuAnoNeViz pozn. 1
– odesláníNeNeViz pozn. 2
Kusy pro štěpné látky2977,
3324,
3325,
3326,
3327,
3328,
3329,
3330,
3331,
3333
5.1.5.2.1 (a),
5.1.5.1.2,
6.4.22.4
– konstrukční vzor kusu
– odesláníAno cAno cNe
– součet kritického bezpečnostního indexu nejvýše 50
– součet kritického bezpečnostního indexu větší než 50
Ne dNe dViz pozn. 2
AnoAnoViz pozn. 2
Radioaktivní látky zvláštní formy1.6.6.3, 5.1.5.2.1 (a),
6.4.22.5
– konstrukční vzor kusuAnoNeNe
– odesláníViz pozn.Viz
pozn.4
Viz pozn. 4Viz pozn. 4
Nízkodisperzní radioaktivní látky5.1.5.2.1 (a), 6.4.22.3
– konstrukční vzor kusuAnoNeNe
– odesláníViz pozn. 4Viz
pozn.4
Viz pozn. 4Viz pozn. 4
Kusy obsahující nejméně 0,1 kg hexafluoridu uranu5.1.5.2.1 (a), 6.4.22.1
– konstrukční vzor kusuAnoAnoAno
– odesláníViz pozn. 4Viz
pozn.4
Viz pozn. 4Viz pozn.. 4
Zvláštní podmínky2919,
3331
1.7.4.2,
5.1.5.2.1 (b), 5.1.5.1.4 (b)
– odesláníAnoAnoAno
Schválení konstrukční vzor kusů podléhajících přechodným opatřenímViz
oddíl 1.6.6
Viz oddíl 1.6.6Viz pozn. 11.6.6.1,
1.6.6.2,
5.1.5.1.4 (b),
5.1.5.2.1 (a),
5.1.5.1.2
a)
Státy ze kterých, kterými nebo do kterých je zásilka přepravována.
b)
Pokud jsou radioaktivním obsahem štěpné látky, které nejsou vyjmuty z ustanovení pro kusy obsahující štěpné látky, pak se na ně vztahují ustanovení pro kusy obsahující štěpné látky (viz oddíl 6.4.11).
c)
Konstrukční vzory kusů pro štěpné látky mohou též vyžadovat schválení podle některého z jiných předmětů tabulky.
d)
Pro odeslání se však mohou vyžadovat schválení podle jednoho z jiných předmětů tabulky.
Kapitola 5.2
Nápisy a bezpečnostní značky
5.2.1
Značení kusů
POZNÁMKA: Pro značení s ohledem na konstrukci, zkoušení a schvalování obalů, velkých obalů, tlakových nádob a IBC, viz část 6.
5.2.1.1
Pokud není v RID předepsáno jinak, musí být každý kus zřetelně a trvanlivě označen UN číslem odpovídajícím obsaženým nebezpečným věcem, kterému jsou předřazena písmena „UN“. U nezabalených předmětů musí být označení umístěno na předmět, na jeho podstavec nebo na jeho manipulační, úložné nebo spouštěcí zařízení.
5.2.1.2
Všechna označení kusů požadovaná touto kapitolou musí být:
(a)
zřetelně viditelná a čitelná;
(b)
odolná vůči povětrnostním vlivům bez podstatného zhoršení jejich čitelnosti.
5.2.1.3
Záchranné obaly musí být kromě toho opatřeny nápisem „ZÁCHRANNÝ“.
5.2.1.4
IBC s vnitřním objemem větším než 450 litrů a velké obaly musí být označeny na dvou protilehlých stranách.
5.2.1.5
Dodatečná ustanovení pro věci třídy 1
Kusy s věcmi třídy 1 musí být kromě toho označeny oficiálním pojmenováním pro přepravu podle oddílu 3.1.2. Toto označení musí být dobře čitelné a nesmazatelné a musí být uvedeno v úředním jazyce země odeslání a, pokud tento jazyk není angličtina, francouzština, italština nebo němčina, ještě v angličtině, francouzštině, italštině nebo němčině, pokud dohody uzavřené mezi státy zúčastněnými na přepravě nestanoví jinak.
U vojenských zásilek ve smyslu oddílu 1.5.2, které jsou přepravovány jako vozová zásilka nebo ucelená zásilka, smějí být kusy opatřeny namísto oficiálního pojmenování pro přepravu předepsaným označením příslušného vojenského úřadu.
5.2.1.6
Dodatečná ustanovení pro věci třídy 2
Opakovaně plnitelné nádoby musí být opatřeny následujícími zřetelně čitelnými a trvanlivými údaji:
(a)
UN číslo a oficiální pojmenování pro přepravu plynu nebo směsi plynů, jak jsou uvedeny v oddíle 3.1.2.
U plynů přiřazených pod J.N. položku musí být dodatečně k UN číslu uveden pouze technický název1.U směsí plynů není třeba udávat více než dva komponenty, které představují největší nebezpečí;
(b)
u stlačených plynů plněných hmotnostně a u zkapalněných plynů buď nejvyšší dovolená hmotnost plnění a vlastní hmotnost nádoby, včetně výstroje a příslušenství upevněných v době plnění, nebo celková (brutto) hmotnost;
(c)
datum (rok) příští periodické prohlídky a zkoušky.
Toto označení může být buď vyraženo, nebo uvedeno na trvanlivém štítku nebo bezpečnostní značce upevněných na nádobě nebo uvedeno nalepeným a zřetelně čitelným nápisem, např. vytištěným nebo provedeným jiným rovnocenným způsobem.
POZNÁMKA 1: Viz také pododdíl 6.2.2.7.
POZNÁMKA 2: Pro nádoby pro jedno použití, viz pododdíl 6.2.2.8.
5.2.1.7
Ustanovení o zvláštním značení pro věci třídy 7
5.2.1.7.1
Každý kus musí být označen na vnější straně obalu čitelně a trvale identifikací buď odesilatele nebo příjemce nebo obou.
5.2.1.7.2
Kromě vyjmutých kusů musí být každý kus na vnější straně obalu označen čitelně a trvale UN číslem s předřazenými písmeny „UN“ a oficiálním pojmenováním pro přepravu. Označení vyjmutých kusů musí odpovídat odstavci 5.1.5.4.1.
5.2.1.7.3
Každý kus s celkovou (brutto) hmotností větší než 50 kg musí mít na vnější straně obalu čitelně a trvale uvedenu dovolenou celkovou (brutto) hmotnost.
5.2.1.7.4
Každý kus, který odpovídá
(a)
konstrukčnímu vzoru kusu typu IP-1, kusu typu IP-2 nebo kusu typu IP-3, musí být na vnější straně obalu označen čitelně a trvale nápisem „TYP IP-1“, „TYP IP-2“ nebo případně „TYP IP-3“;
(b)
konstrukčnímu vzoru kusu typu A, musí být na vnější straně kusu čitelně a trvale označen nápisem „TYP A“;
(c)
konstrukčnímu vzoru kusu typu IP-2, kusu typu IP-3 nebo kusu typu A, musí být na vnější straně obalu označen čitelně a trvanlivě kódem země původu2 konstrukčního vzoru, buď jménem výrobce, nebo jinými identifikacemi obalu stanovenými příslušným orgánem země původu.
5.2.1.7.5
Každý kus, který odpovídá konstrukčnímu vzoru schválenému příslušným orgánem, musí být na vnější straně obalu čitelně a trvale označen následujícími údaji:
(a)
identifikační značkou přidělenou konstrukčnímu vzoru příslušným orgánem;
(b)
sériovým číslem jednoznačně identifikujícím každý obal, který odpovídá tomuto konstrukčnímu vzoru;
(c)
případě konstrukčního vzoru kusu typu B(U) nebo typu B(M) údajem „TYP B(U)“ nebo „TYP B(M)“; a
(d)
v případě konstrukčního vzoru kusu typu C údajem „TYP C“.
5.2.1.7.6
Každý kus, který odpovídá konstrukčnímu vzoru kusu typu B(U), typu B(M) nebo typu C, musí být označen na vnější straně nejzevnější nádoby, odolné vůči ohni a vodě, vyrytím, vyražením nebo jiným způsobem odolným vůči ohni a vodě, symbolem záření uvedeným na obrázku níže.
sbms2011c011z0019_21.tif
Základní symbol záření s rozměry
vycházejícími ze střední kružnice o poloměru X.
Nejmenší dovolený rozměr X musí být 4 mm.
5.2.1.7.7
Jestliže jsou látky LSA-I nebo SCO-I obsaženy v nádobách nebo obalových materiálech a jsou přepravovány za výlučného použití dovoleného podle odstavce 4.1.9.2.3, vnější povrch těchto nádob nebo obalových materiálů smí být opatřen označením „RADIOACTIVE LSA-I“ nebo „RADIOACTIVE SCO-I“.
5.2.1.7.8
U všech mezinárodních přeprav kusů, pro které je třeba schválení konstrukce nebo přepravy příslušným orgánem a pro které v různých dotčených státech platí různé typy schválení, musí být označení v souladu s osvědčením o schválení země původu konstrukčního typu.
5.2.1.8
Zvláštní ustanovení pro označování látek ohrožujících životní prostředí
5.2.1.8.1
Kusy obsahující látky ohrožující životní prostředí, které splňují kritéria uvedená v 2.2.9.1.10, musí být trvanlivě označeny značkou pro látky ohrožující životní prostředí vyobrazenou v 5.2.1.8.3, s výjimkou samostatných obalů a skupinových obalů, pokud tyto samostatné obaly nebo vnitřní obaly skupinových obalů obsahují:
-
nejvýše 5 litrů kapaliny, nebo
-
nejvýše 5 kg čisté hmotnosti tuhé látky.
5.2.1.8.2
Značka pro látky ohrožující životní prostředí musí být umístěna v bezprostřední blízkosti označení vyžadovaného podle 5.2.1.1. Požadavky uvedené v 5.2.1.2 a 5.2.1.4 musí být splněny.
5.2.1.8.3
Značka pro látky ohrožující životní prostředí musí odpovídat dále uvedenému obrázku. Její rozměry musí být 100 mm x 100 mm, kromě případu, kdy kusy jsou takových rozměrů, že mohou být opatřeny jen menšími značkami.
sbms2011c011z0019_22.tif
Symbol (ryba a strom): černé na bílém nebo
vhodném kontrastním podkladu.
5.2.1.9
Orientační šipky
5.2.1.9.1
Pokud není v pododdíle 5.2.1.9.2 uvedeno něco jiného musí být
skupinové obaly s vnitřními obaly obsahujícími kapaliny;
jednotlivé obaly opatřené odvětrávacími otvory; a
kryogenní nádoby určené k přepravě hluboce zchlazených zkapalněných plynů,
zřetelně označeny orientačními šipkami, které jsou podobné vyobrazením uvedeným níže nebo které odpovídají specifikacím v normě ISO 780:1997. Orientační šipky musí být umístěny na dvou protilehlých svislých stranách kusu se šipkami směřujícími správně směrem nahoru. Musí být pravoúhlé a velikosti, která je zřetelně viditelná s ohledem na velikost kusu. Vyznačení pravoúhlého orámování kolem šipek je nepovinné.
sbms2011c011z0019_23.tif
(č.11)
Dvě černé nebo červené šipky na bílém nebo
vhodném kontrastním podkladě. Pravoúhlé orámování
není povinné
5.2.1.9.2
Orientační šipky se nevyžadují na kusech obsahujících:
(a)
tlakové nádoby, s výjimkou kryogenních nádob;
(b)
nebezpečné věci ve vnitřních obalech o vnitřním objemu nejvýše 120 ml, které jsou zabaleny s dostatečným množstvím absorpčního materiálu mezi vnitřními a vnějšími obaly, aby zcela pohltil kapalný obsah;
(c)
infekční látky třídy 6.2 v primárních nádobách o vnitřním objemu nejvýše 50 ml;
(d)
radioaktivní látky třídy 7 v kusech typu IP-2, IP-3, Typ A, Typ B(U), Typ B(M) nebo Typ C;
(e)
předměty, které jsou těsné v každé poloze (např. alkohol nebo rtuť v teploměrech, aerosoly atd.); nebo
(f)
skupinové obaly s těsně uzavřenými vnitřními obaly, která však obsahují nejvýše 500 ml.
5.2.1.9.3
Orientační šipky pro jiné účely než pro udání správné orientace kusu nesmějí být na kuse označeném podle tohoto pododdílu použity.
5.2.2
Označování kusů
POZNÁMKA: Pro účely označování bezpečnostními značkami se považuje malý kontejner za kus.
5.2.2.1
Ustanovení o označování bezpečnostními značkami
5.2.2.1.1
Pro každý předmět nebo látku uvedené v tabulce A kapitoly 3.2 musí být pro označení použity bezpečnostní značky uvedené ve sloupci (5), pokud není stanoveno jinak zvláštním ustanovením uvedeným ve sloupci (6).
5.2.2.1.2
Místo bezpečnostních značek mohou být použita nesmazatelná označení nebezpečí odpovídající přesně předepsaným vzorům bezpečnostních značek.
5.2.2.1.3
5.2.2.1.4
(Vyhrazeno)
5.2.2.1.5
5.2.2.1.6
S výjimkou ustanovení uvedených v odstavci 5.2.2.2.1.2, musí být všechny bezpečnostní značky:
(a)
umístěny na tentýž povrch kusu, pokud to dovolují rozměry kusu; u kusů třídy 1 nebo 7 musí být v blízkosti oficiálního pojmenování pro přepravu;
(b)
umístěny na kusu tak, aby je nezakrývala nebo nezastiňovala jiná část nebo příslušenství obalu nebo jiná bezpečnostní značka nebo nápis;
(c)
umístěny přímo jedna vedle druhé, pokud se vyžaduje více než jedna bezpečnostní značka.
Jestliže je kus nepravidelného tvaru nebo je malých rozměrů, takže bezpečnostní značka nemůže být umístěna uspokojivým způsobem, může být bezpečnostní značka připevněna např. provázkem nebo jiným vhodným prostředkem.
5.2.2.1.7
IBC s vnitřním objemem větším než 450 litrů a velké obaly musí být opatřeny bezpečnostními značkami na dvou protilehlých stranách.
5.2.2.1.8
Zvláštní ustanovení pro polepování kusů s výbušnými látkami a předměty s výbušnou látkou přepravované jako vojenská zásilka
Při přepravě vojenské zásilky ve smyslu oddílu 1.5.2 jako vozové zásilky nebo ucelené zásilky nemusí být kusy opatřeny předepsanými bezpečnostními značkami k označení nebezpečí v kapitole 3.2, tabulce A, sloupci (5), za předpokladu, že jsou zohledněny v oddíle 7.5.2 předepsané zákazy společného nakládání na základě údajů v přepravním dokladu podle odstavce 5.4.1.2.1 (f).
5.2.2.1.9
Zvláštní ustanovení pro označování samovolně se rozkládajících látek a organických peroxidů bezpečnostními značkami
(a)
Bezpečnostní značka podle vzoru č. 4.1 také ukazuje, že produkt může být hořlavý a proto se nevyžaduje žádná bezpečnostní značka podle vzoru č. 3. Kromě toho musí být použita bezpečnostní značka podle vzoru č. 1 pro samovolně se rozkládající látky typu B, ledaže příslušný orgán povolil nepoužití této bezpečnostní značky vzhledem ke zvláštnímu obalu, protože zkušební výsledky prokázaly, že samovolně se rozkládající látka v takovém obalu nevykazuje výbušnou vlastnost.
(b)
Bezpečnostní značka podle vzoru č. 5.2 rovněž ukazuje, že produkt může být hořlavý a proto se nevyžaduje bezpečnostní značka podle vzoru č. 3. Kromě toho se musí použít následující bezpečnostní značky:
(i)
Bezpečnostní značka podle vzoru č. 1 pro organické peroxidy typu B, ledaže příslušný orgán povolil nepoužití této bezpečnostní značky vzhledem ke zvláštnímu obalu, protože zkušební výsledky prokázaly, že organický peroxid v takovém obalu nevykazuje výbušnou vlastnost.
(ii)
Bezpečnostní značka podle vzoru č. 8 se vyžaduje, pokud jsou splněna kritéria pro obalovou skupinu I nebo II třídy 8.
Bezpečnostní značky, které musí být použity pro jmenovitě uvedené samovolně se rozkládající látky a organické peroxidy, jsou uvedeny v seznamu v pododdíle 2.2.41.4, popřípadě v pododdíle 2.2.52.4.
5.2.2.1.10
Zvláštní ustanovení pro označování kusů obsahujících infekční látky bezpečnostními značkami Kromě bezpečnostní značky podle vzoru č. 6.2 musí být kusy obsahující infekční látky označeny jakoukoli jinou požadovanou bezpečnostní značkou podle povahy jejich obsahu.
5.2.2.1.11
Zvláštní ustanovení pro označování kusů obsahujících radioaktivní látky bezpečnostními značkami
5.2.2.1.11.1
Kromě případů, kdy jsou podle 5.3.1.1.3 použity zvětšené bezpečnostní značky, každý kus, přepravní obalový soubor a kontejner obsahující radioaktivní látku musí být opatřen nejméně dvěma bezpečnostními značkami odpovídajícími vzorům č. 7A, 7B a 7C podle kategorie (viz 5.1.5.3.4) kusu, přepravního obalového souboru nebo kontejneru. Bezpečnostní značky musí být umístěny vně, na dvě protilehlé strany kusu nebo na všechny čtyři strany kontejneru. Každý přepravní obalový soubor obsahující radioaktivní látku musí být opatřen nejméně dvěma bezpečnostními značkami na protilehlých vnějších stranách přepravního obalového souboru. Kromě toho každý kus, přepravní obalový soubor a kontejner obsahující štěpnou látku, jinou než štěpnou látku vyňatou v pododdíle 6.4.11.2, musí být opatřeny navíc bezpečnostními značkami podle vzoru č. 7E; pokud je to potřebné, musí být tyto bezpečnostní značky umístěny bezprostředně vedle bezpečnostních značek pro radioaktivní látky. Bezpečnostní značky nesmějí zakrývat označení uvedená v oddíle 5.2.1. Všechny bezpečnostní značky, které se nevztahují k obsahu, se musí odstranit nebo zakrýt.
5.2.2.1.11.2
Každá bezpečnostní značka podle vzorů č. 7A, 7B a 7C musí být doplněna následujícími údaji:
(a)
Obsah:
(i)
Kromě látek LSA-I oficiální pojmenování pro přepravu radionuklidů převzatých z tabulky odstavce 2.2.7.2.2.1 s použitím symbolů v ní předepsaných. Pro směsi radionuklidů musí být uvedeny nuklidy s nejomezenější hodnotou, pokud to dovoluje místo v řádku. Za oficiálním pojmenováním pro přepravu radionuklidů musí být uvedena skupina LSA nebo SCO. Pro tento účel se musí použít označení „LSA-II“, „LSA-III“, „SCO-I“ a „SCO-II“.
(ii)
Pro látky LSA-I je nezbytné jen označení „LSA-I“; oficiální pojmenování pro přepravu radionuklidů není nutné.
(b)
Aktivita:
Maximální aktivita radioaktivního obsahu během přepravy je uváděna v Becquerelech (Bq) s vhodným příslušným symbolem SI před údajem (viz 1.2.2.1). U štěpných látek může být místo aktivity udána hmotnost štěpných látek (nebo popřípadě u směsí hmotnost každého štěpného nuklidu) v gramech (g) nebo jejich násobku;
(c)
U přepravních obalových souborů a kontejnerů musí být údaje „Obsah“ a „Aktivita“ požadované v odstavcích (a) a (b) výše, uvedeny na bezpečnostní značce, přičemž celkový obsah přepravního obalového souboru nebo kontejneru se sčítá, výjimkou jsou bezpečnostní značky pro přepravní obalové soubory a kontejnery obsahující smíšené náklady kusů s různými radionuklidy, jejichž údaje mohou znít „Viz přepravní doklad“.
(d)
Přepravní index (TI): Číslo potvrzené podle 5.1.5.3.1 a 5.1.5.3.2 (pro kategorii I-BÍLÁ se nevyžaduje žádný přepravní index).
5.2.2.1.11.3
Každá bezpečnostní značka podle vzoru č. 7E musí být doplněna kritickým bezpečnostním indexem (CSI), jak je uvedeno v osvědčení o schválení podle zvláštního ujednání nebo v osvědčení o schválení konstrukčního vzoru kusu vydaného příslušným orgánem.
5.2.2.1.11.4
U přepravního obalového souboru a kontejneru musí být na bezpečnostní značce uveden kritický bezpečnostní index (CSI) požadovaný v odstavci 5.2.2.1.11.3 sečtený pro celkový štěpný obsah přepravního obalového souboru nebo kontejneru.
5.2.2.1.11.5
U všech mezinárodních přeprav kusů, pro kterou je potřeba schválení konstrukčního typu nebo schválení přepravy příslušným orgánem, a pro ty, kde v různých státech dotčených přepravou platí rozdílné typy schválení, musí být předepsané přiřazení ke kategoriím následováno souhlasem se schvalovacím osvědčením země původu konstrukčního typu.
5.2.2.2
Ustanovení o bezpečnostních značkách
5.2.2.2.1
Bezpečnostní značky musí splňovat dále uvedená ustanovení a odpovídat barvami, symboly a tvarem vzorům uvedeným v odstavci 5.2.2.2.2. Odpovídající vzory, které jsou předepsány pro jiné druhy dopravy, s minimálními odchylkami, které neovlivňují zřejmý význam bezpečnostní značky, jsou rovněž povoleny
POZNÁMKA: V určitých případech jsou bezpečnostní značky v odstavci 5.2.2.2.2 znázorněny s vytečkovaným vnějším orámováním dle odstavce 5.2.2.2.1.1. Toto se nevyžaduje, je-li bezpečnostní značka umístěna na podkladu v kontrastní barvě.
5.2.2.2.1.1
Bezpečnostní značky musí mít tvar čtverce postaveného na vrchol pod úhlem 45° s nejmenšími rozměry 100 mm x 100 mm. Musí být opatřeny čárou, která vede paralelně s okrajem ve vzdálenosti 5 mm. V horní polovině musí mít čára stejnou barvu, jako má symbol, a ve spodní polovině musí mít stejnou barvu jakou má číslice ve spodním rohu. Bezpečnostní značky musí být umístěny na podkladu v kontrastní barvě, nebo musí být orámovány buď vytečkovanou, nebo plnou čarou. Jestliže to velikost kusu vyžaduje, smí mít bezpečnostní značky menší rozměry, pokud zůstanou zřetelně viditelné.
5.2.2.2.1.2
Láhve pro třídu 2 mohou být vzhledem ke svému tvaru, pozici a fixačním systémům pro přepravu, opatřeny bezpečnostními značkami ve smyslu bezpečnostních značek uvedených v tomto oddílu, jejichž rozměry byly zmenšeny podle rozměrů uvedených v mezinárodní normě ISO 7225: 2005 „Gas cylinders - Precautionary labels“ (Plynové lahve - Výstražné bezpečnostní značky), aby mohly být umístěny na necylindrickou část takových lahví (hrdla). Nehledě na ustanovení v odstavci 5.2.2.1.6 se bezpečnostní značky mohou překrývat v rozsahu stanoveném normou ISO 7225: 2005. Avšak ve všech případech musí zůstat plně viditelná bezpečnostní značka hlavního nebezpečí a číslice uvedená na jakékoli bezpečnostní značce a symboly musí zůstat rozeznatelné.
Prázdné nevyčištěné tlakové nádoby pro plyny třídy 2 mohou být přepravovány se zastaralými nebo poškozenými bezpečnostními značkami za účelem nového naplnění, popřípadě prohlídky a umístění nové bezpečnostní značky v souladu s platnými předpisy, nebo likvidace tlakové nádoby.
5.2.2.2.1.3
S výjimkou bezpečnostních značek pro podtřídy 1.4, 1.5 a 1.6 třídy 1 musí horní polovina bezpečnostní značky obsahovat obrazový symbol a dolní polovina musí obsahovat:
(a)
pro třídy 1, 2, 3, 5.1, 5.2, 7, 8 a 9 číslo třídy;
(b)
pro třídy 4.1, 4.2 a 4.3 číslici „4“;
(c)
pro třídy 6.1 a 6.2 číslici „6“.
Bezpečnostní značky smějí obsahovat text, jako je UN číslo nebo slova popisující nebezpečí (např. „flammable“) podle 5.2.2.2.1.5, pokud tento text nezakrývá nebo nesnižuje význam jiných informací, které musí být na bezpečnostní značce.
5.2.2.2.1.4
Vyjma podtříd 1.4, 1.5 a 1.6 je kromě toho u bezpečnostních značek třídy 1 ve spodní polovině nad číslicí třídy uvedeno číslo podtřídy a písmeno skupiny snášenlivosti látky nebo předmětu. U bezpečnostních značek podtříd 1.4, 1.5 a 1.6 je v horní polovině uvedeno číslo podtřídy a ve spodní polovině číslice třídy a písmeno skupiny snášenlivosti.
5.2.2.2.1.5
Na bezpečnostních značkách, s výjimkou bezpečnostních značek pro třídu 7, uvedení jakéhokoli případného textu (jiného než číslo třídy) v prostoru pod symbolem musí být omezeno na údaje o povaze nebezpečí a bezpečnostních opatřeních při manipulaci.
5.2.2.2.1.6
Symboly, text a čísla musí být dobře čitelné a nesmazatelné a na všech bezpečnostních značkách musí být uvedeny v černé barvě kromě:
(a)
bezpečnostní značky třídy 8, na které jsou eventuální text a číslo uvedeny v bílé barvě;
(b)
bezpečnostních značek se zeleným, červeným nebo modrým podkladem, na kterých mohou být symboly, text a čísla uvedeny v bílé barvě;
(c)
bezpečnostní značky pro třídu 5.2, u které může být symbol proveden v bílé barvě; a
(d)
bezpečnostní značky podle vzoru č. 2.1 umístěné na lahve a malé nádobky obsahující plyny UN čísel 1011, 1075, 1965 a 1978, kde mohou být uvedeny na podkladové barvě nádoby, jestliže je zajištěn jejich dostatečný kontrast.
5.2.2.2.1.7
Všechny bezpečnostní značky musí být schopné odolat povětrnostním vlivům bez podstatného snížení čitelnosti.
5.2.2.2.2
Vzory bezpečnostních značek
sbms2011c011z0019_24.tif
sbms2011c011z0019_25.tif
sbms2011c011z0019_26.tif
Kapitola 5.3
Označování a opatřování velkými bezpečnostními značkami
POZNÁMKA: K opatření kontejnerů, MEGC, cisternových kontejnerů a přemístitelných cisteren označením a velkými bezpečnostními značkami pro přepravu v přepravním řetězci zahrnujícím námořní přepravu viz též odstavec 1.1.4.2.1.
5.3.1
Označování velkými bezpečnostními značkami
5.3.1.1
Všeobecná ustanovení
5.3.1.1.1
Pokud to vyžadují ustanovení tohoto oddílu, musí být velké bezpečnostní značky umístěny na vnější povrch kontejnerů, MEGC, cisternových kontejnerů, přemístitelných cisteren a vozů. Velké bezpečnostní značky musí odpovídat bezpečnostním značkám požadovaným ve sloupci (5) a popřípadě sloupci (6) tabulky A kapitoly 3.2 pro nebezpečné věci obsažené v kontejneru, MEGC, cisternovém kontejneru, přemístitelné cisterně nebo voze a současně odpovídat specifikacím uvedeným v pododdíle 5.3.1.7. Velké bezpečnostní značky (Placards) musí být umístěny na podkladu v kontrastní barvě, nebo musí být ohraničeny buď vytečkovanou, nebo plnou čarou.
Poznámka: Pro bezpečnostní značky pro posun podle vzoru č. 13 a 15, viz oddíl 5.3.4.
5.3.1.1.2
Pro třídu 1 nemusí být na velkých bezpečnostních značkách uvedeny skupiny snášenlivosti, pokud vůz nebo kontejner přepravuje látky nebo předměty spadající do dvou nebo více skupin snášenlivosti. Vozy nebo kontejnery přepravující látky nebo předměty různých podtříd musí být označeny pouze velkými bezpečnostními značkami odpovídajícími vzoru nejnebezpečnější podtřídy v tomto pořadí:
1.1 (nejnebezpečnější), 1.5, 1.2, 1.3, 1.6, 1.4 (nejméně nebezpečné).
Velké bezpečnostní značky se nevyžadují pro přepravu výbušných látek a předmětů podtřídy 1.4, skupiny snášenlivosti S.
Jsou-li látky klasifikačního kódu 1.5 D přepravovány s látkami nebo předměty podtřídy 1.2, musí být vůz nebo kontejner označeny velkou bezpečnostní značkou pro podtřídu 1.1.
Vozy nebo velké kontejnery s kusy, které jsou přepravovány jako vojenské zásilky ve smyslu oddílu 1.5.2 a které podle odstavce 5.2.2.1.8 nejsou opatřeny bezpečnostními značkami, musí být v případě vozů po obou podélných stranách a v případě velkých kontejnerů na všech čtyřech stranách opatřeny velkými bezpečnostními značkami uvedenými v kapitole 3.2 tabulce A sloupci (5).
5.3.1.1.3
Pro třídu 7 musí velká bezpečnostní značka pro hlavní nebezpečí odpovídat vzoru č. 7D popsanému v odstavci 5.3.1.7.2. Tato velká bezpečnostní značka se nevyžaduje pro vozy nebo kontejnery přepravující vyjmuté kusy.
Pokud je pro třídu 7 předepsáno umístění jak bezpečnostních značek, tak také velkých bezpečnostních značek na vozy, kontejnery, MEGC, cisternové kontejnery nebo přemístitelné cisterny, mohou být označeny zvětšenou bezpečnostní značkou odpovídající požadované bezpečnostní značce namísto velké bezpečnostní značky podle vzoru č. 7D, aby se splnily oba účely.
5.3.1.1.4
Kontejnery, MEGC, cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny nebo vozy, které přepravují věci více tříd, nemusí být opatřeny velkou bezpečnostní značkou pro vedlejší nebezpečí, jestliže nebezpečí označené touto velkou bezpečnostní značkou je již uvedeno velkou bezpečnostní značkou pro hlavní nebo vedlejší nebezpečí.
5.3.1.1.5
Velké bezpečnostní značky, které se nevztahují na přepravované nebezpečné věci nebo jejich zbytky, musí být odstraněny nebo zakryty.
5.3.1.1.6
Pokud jsou velké bezpečnostní značky umísťovány na sklopných tabulích, musí být tyto sklopné tabule tak konstruovány a zajištěny, aby bylo vyloučeno jakékoliv překlopení nebo uvolnění z držáků během přepravy (zvláště z důvodů nárazů nebo nepředvídatelných činností).
5.3.1.2
Umístění velkých bezpečnostních značek na kontejnery, MEGC, cisternové kontejnery a přemístitelné cisterny
Velké bezpečnostní značky se umísťují na obě podélné strany a na každý konec kontejneru, MEGC, cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny.
Vícekomorový cisternový kontejner nebo vícekomorová přemístitelná cisterna, kterými se přepravují dvě nebo více nebezpečných látek, musí být opatřeny příslušnými velkými bezpečnostními značkami na obou bočních stranách příslušných komor a na obou koncích velkou bezpečnostní značkou každého vzoru, jímž jsou opatřeny jednotlivé komory na bocích.
5.3.1.3
Umístění velkých bezpečnostních značek na vozy přepravující kontejnery, MEGC, cisternové kontejnery a přemístitelné cisterny
POZNÁMKA: Pro umísťování velkých bezpečnostních značek (Placards) na nosné vozy, které jsou používány pro systém kombinované přepravy silničních vozidel, viz 1.1.4.4.
Pokud velké bezpečnostní značky umístěné na velkých kontejnerech, MEGC, cisternových kontejnerech nebo přemístitelných cisternách nejsou umístěny viditelně vně vozu, musí být ty samé velké bezpečnostní značky umístěny rovněž po obou podélných stranách vozu. V ostatních případech nemusí být velká bezpečnostní značka na vůz umístěna.
5.3.1.4
Umístění velkých bezpečnostních značek na vozy pro přepravu volně ložených látek, na cisternové vozy, bateriové vozy a vozy se snímatelnými cisternami
Velké bezpečnostní značky musí být umístěny na obou bočních stranách.
Pokud má cisternový vůz nebo snímatelná cisterna přepravovaná na voze více komor, v nichž se přepravují dvě nebo více nebezpečných věcí, umístí se odpovídající velké bezpečnostní značky na obou podélných stranách ve výšce příslušných komor. Pokud by však v tomto případě měly být na všech komorách umístěny tytéž velké bezpečnostní značky, musí být tyto velké bezpečnostní značky umístěny na obou podélných stranách pouze jednou.
Pokud je požadováno více než jedna velká bezpečnostní značka na jednu a tutéž komoru, musí být tyto velké bezpečnostní značky umístěny bezprostředně vedle sebe.
5.3.1.5
Umístění velkých bezpečnostních značek na vozy přepravující pouze kusy
5.3.1.6
Velké bezpečnostní značky je třeba umístit po obou podélných stranách.
Umístění velkých bezpečnostních značek na prázdné cisternové vozy, bateriové vozy, MEGC, cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny a prázdné vozy a kontejnery pro přepravu volně ložených látek
5.3.1.6.1
Cisternové vozy, vozy se snímatelnými cisternami, bateriové vozy, MEGC, cisternové kontejnery a přemístitelné cisterny, prázdné nevyčištěné a neodplyněné, jakož i prázdné a nevyčištěné vozy a kontejnery pro přepravu volně ložených látek, musí být označeny velkými bezpečnostními značkami vyžadovanými pro předchozí náklad.
5.3.1.7
Popis velkých bezpečnostních značek
5.3.1.7.1
Kromě velké bezpečnostní značky pro třídu 7 popsané v odstavci 5.3.1.7.2 musí velká bezpečnostní značka:
(a)
mít velikost nejméně 250 mm x 250 mm s čárou, která probíhá paralelně k okraji ve vzdálenosti 12.5 mm. V horní polovině musí mít čára stejnou barvu jako symbol, a ve spodní polovině stejnou barvu jako číslice ve spodním rohu;
(b)
odpovídat bezpečnostní značce předepsané pro dané nebezpečné věci z hlediska barvy a symbolu (viz pododdíl 5.2.2.2);
(c)
obsahovat čísla (a pro věci třídy 1 písmeno skupiny snášenlivosti) předepsaná pro dané nebezpečné věci v pododdíle 5.2.2.2 pro odpovídající bezpečnostní značku s výškou písma nejméně 25 mm.
Požadavky odstavce 5.2.2.1.2 jsou rovněž použitelné.
5.3.1.7.2
5Velká bezpečnostní značka pro třídu 7 nesmí být menší než 250 mm x 250 mm a černá čára, která probíhá paralelně s okraji uvnitř, musí být od okraje ve vzdálenosti 5 mm; jinak musí velká bezpečnostní značka odpovídat níže uvedenému vyobrazení (vzor č. 7D). Číslice „7“ musí mít výšku nejméně 25 mm. Podkladová barva horní poloviny velké bezpečnostní značky musí být žlutá a spodní poloviny bílá, barva symbolu záření a nápisu musí být černá. Použití výrazu „RADIOACTIVE“ ve spodní polovině je dobrovolné, aby bylo možno použít toto místo k uvedení příslušného UN čísla zásilky.
Velká bezpečnostní značka pro radioaktivní látky třídy 7
sbms2011c011z0019_27.tif
(vzor č. 7D)
Symbol záření (trojlístek), černý, podklad: horní polovina žlutá
s bílým okrajem, spodní polovina bílá;
ve spodní polovině musí být uvedeno slovo „RADIOACTIVE“ nebo
alternativně, pokud je vyžadováno, příslušné UN číslo (viz odstavec
5.3.2.1.2) a číslice „7“ v dolním rohu.
5.3.1.7.3
Pro cisterny s vnitřním objemem nejvýše 3 m3 a malé kontejnery mohou být velké bezpečnostní značky nahrazeny bezpečnostními značkami odpovídajícími pododdílu 5.2.2.2.
5.3.1.7.4
Pro vozy smí být velikost velkých bezpečnostních značek zmenšena na 150 mm x 150 mm. V tomto případě nejsou použitelné ostatní pevně stanovené rozměry pro symboly, obrysy, číslice a písmena.
5.3.2
Oranžové označení
5.3.2.1
Všeobecná ustanovení pro oranžové označení
POZNÁMKA: Pro oranžovou tabulku na nosné vozy, které jsou používány pro systém kombinované přepravy silničních vozidel, viz 1.1.4.4.
5.3.2.1.1
Při přepravě věcí, pro které je v kapitole 3.2 tabulce A sloupci (20) uvedeno identifikační číslo nebezpečnosti, musí být na každé podélné straně
cisternového vozu,
bateriového vozu,
vozu se snímatelnými cisternami,
cisternového kontejneru,
MEGC,
přemístitelné cisterny,
vozu pro věci ve volně loženém stavu,
malého nebo velkého kontejneru pro volně ložené věci,
vozu nebo kontejneru, použitého výlučně k přepravě nebalených radioaktivních látek označených týmž UN číslem, v němž se zároveň nepřepravují žádné další nebezpečné látky nebo věci,
umístěna oranžová tabulka podle 5.3.2.2.1 tak, aby byla dobře viditelná.
Tato tabulka smí být umístěná také na každé podélné straně vozu, který obsahuje zásilku kusů s těmi samými věcmi.
5.3.2.1.2
Na každé oranžové tabulce musí být uvedeno identifikační číslo nebezpečnosti a UN číslo podle odstavce 5.3.2.2.2, které je v kapitole 3.2 tabulce A uvedeno ve sloupci (20), resp. sloupci (1) pro každou přepravovanou látku. Je-li v cisternovém voze, bateriovém voze, voze se snímatelnými cisternami, cisternovém kontejneru, MEGC nebo přemístitelné cisterně přepravováno více různých nebezpečných věcí v oddělených cisternách nebo oddílech cisteren, tak musí odesilatel podle odstavce 5.3.2.1.1 umístit předepsané oranžové tabulky s náležitými čísly po obou stranách každé cisterny nebo oddílu cisterny paralelně k podélné ose vozu, cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny takovým způsobem, že je zřetelně viditelné.
5.3.2.1.3
(Vyhrazeno)
5.3.2.1.4
(Vyhrazeno)
5.3.2.1.5
Pokud oranžové tabulky předepsané v 5.3.2.1.1, umístěné na kontejnerech, cisternových kontejnerech, MEGC nebo na přemístitelných cisternách nejsou dobře viditelné zvnějšku nosného vozu, musí být tytéž tabulky umístěny na obou podélných stranách vozu.
POZNÁMKA: Tento odstavec se nemusí uplatňovat pro označování krytých vozů nebo vozů s plachtami s oranžovými tabulkami, které přepravují cisterny o nejvyšším vnitřním objemu 3000 I.
5.3.2.1.6
(Zrušeno)
5.3.2.1.7
Požadavky uvedené v odstavcích 5.3.2.1.1 až 5.3.2.1.5 se vztahují také na nevyčištěné, neodplyněné nebo nedekontaminované prázdné:
cisternové vozy,
bateriové vozy,
vozy se snímatelnými cisternami,
cisternové kontejnery,
přemístitelné cisterny a
MEGC,
jakož i nevyčištěné nebo nedekontaminované prázdné vozy, velké kontejnery a malé kontejnery pro přepravu ve volně loženém stavu.
5.3.2.1.8
Oranžové tabulky, které se nevztahují na přepravované nebezpečné věci nebo jejich zbytky, musí být odstraněny nebo zakryty. Pokud jsou oranžové tabulky zakryty, zakrytí musí být celistvé a musí zůstat účinné i po 15 minutách přímého působení ohně.
5.3.2.2
Popis oranžové tabulky
5.3.2.2.1
Oranžové tabulky mohou být reflexní, musí být 40 cm široké a 30 cm vysoké; musí mít černý 15 mm široký okraj. Musí zůstat upevněny bez ohledu na směřování vozu.
Použitý materiál musí být odolný proti povětrnostním vlivům a musí zaručovat trvanlivé označení. Tabulky se nesmí po 15 minutách přímého působení ohně uvolnit ze svého upevnění.
Oranžové tabulky předepsané v 5.3.2.1.2 a 5.3.2.1.5 mohou být nahrazeny samolepicí fólií, barevným nátěrem nebo jakýmkoli jiným rovnocenným způsobem. Toto alternativní označení musí splňovat podmínky, které jsou uvedeny v tomto pododdílu, kromě podmínek odstavců 5.3.2.2.1 a 5.3.2.2.2 pokud se týká podmínek odolnosti proti působení ohně.
POZNÁMKA: Barva oranžových tabulek v podmínkách normálního užívání musí mít souřadnice barevnosti ležící uvnitř plochy diagramu barevnosti vytvořeného spojením následujících souřadnic:
Souřadnice barevnosti bodů v rozích plochy diagramu barevnosti
X0,520.520,5780,618
Y0,380,400,4220,38
Koeficient jasu světlo neodrážející barvy: ꞵ ≥ 0,22, u světlo odrážející barvy: ꞵ ≥ 0,12.
Vztažný střed E, standardní světelný zdroj C, normální dopad 45° pod zorným úhlem 0°
Koeficient odrazové svítivosti při úhlu osvětlení 5° pod zorným úhlem 0,2°:nejméně 20 kandel na lux a m2.
5.3.2.2.2
Identifikační číslo nebezpečnosti a UN číslo sestává z černých číslic o výšce 100 mm a tloušťce čáry 15 mm. Identifikační číslo nebezpečnosti musí být uvedeno v horní části tabulky a UN číslo v dolní části; obě čísla musí být od sebe oddělena vodorovnou černou čárou o tloušťce 15 mm, vedenou v polovině výšky tabulky od jednoho jejího okraje k druhému (viz odstavec 5.3.2.2.3).
Identifikační číslo nebezpečnosti a UN číslo musí být nesmazatelné a musí zůstat čitelné po 15 minutách přímého působení ohně. Vyměnitelné číslice a písmena na tabulkách, kterými jsou vytvořena identifikační čísla nebezpečnosti a UN čísla musí zůstat během přepravy a bez ohledu na směřování vozu na svém místě.
5.3.2.2.3
Příklad oranžové tabulky s identifikačním číslem nebezpečnosti a UN číslem
sbms2011c011z0019_28.tif
Podklad oranžový.
Okraj, vodorovná čára a číslice černé
tloušťka 15 mm.
5.3.2.2.4
Dovolená tolerance pro rozměry stanovené v tomto pododdíle je ± 10 %.
5.3.2.2.5
Jestliže oranžová tabulka nebo dle 5.3.2.2.1 možná uvedená alternativa označení je umístěna na sklopných tabulích, musí být tyto sklopné tabule konstruovány a zajištěny tak, že je vyloučeno jakékoliv překlopení nebo uvolnění z držáků během přepravy (zvláště z důvodů nárazů nebo nepředvídatelných činností).
5.3.2.3
Význam identifikačních čísel nebezpečnosti
5.3.2.3.1
Identifikační číslo nebezpečnosti látek tříd 2 až 9 sestává ze dvou nebo třech číslic. Obecně označují číslice tato nebezpečí:
2 Únik plynu tlakem nebo chemickou reakcí
3 Hořlavost kapalin (par) a plynů nebo kapalin schopných samoohřevu
4 Hořlavost tuhých látek nebo tuhých látek schopných samoohřevu
5 Podpora hoření
6 Toxicita nebo nebezpečí infekce
7 Radioaktivita
8 Žíravost
9 Nebezpečí prudké samovolné reakce
POZNÁMKA: Nebezpečí prudké samovolné reakce ve významu číslice 9 zahrnuje z povahy látky vyplývající možnost nebezpečí výbuchu, rozpadu nebo polymerační reakce za uvolňování značného tepla nebo hořlavých nebo toxických plynů.
Zdvojení číslice označuje zvýšení příslušného nebezpečí.
Postačuje-li k označení nebezpečnosti látky jediná číslice, doplní se tato číslice na druhém místě nulou.
Následující kombinace číslic však mají zvláštní význam: 22, 323, 333, 362, 382, 423, 44, 446, 462, 482, 539, 606, 623, 642, 823, 842, 90 a 99 (viz odstavec 5.3.2.3.2).
Pokud je před identifikačním číslem nebezpečnosti uvedeno písmeno „X“, znamená to, že látka reaguje nebezpečně s vodou. Pro takové látky smí být použita voda pouze po schválení příslušným znalcem.
Pro látky a předměty třídy 1 se jako identifikační číslo nebezpečnosti použije klasifikační kód podle sloupce (3b) tabulky A kapitoly 3.2. Klasifikační kód sestává z:
čísla podtřídy podle odstavce 2.2.1.1.5; a
písmena skupiny snášenlivosti podle odstavce 2.2.1.1.6
5.3.2.3.2
Identifikační čísla nebezpečnosti uvedená ve sloupci (20) tabulky A kapitoly 3.2 mají tento význam:
20 dusivý plyn nebo plyn bez vedlejšího nebezpečí
22 hluboce zchlazený zkapalněný plyn; dusivý
223 hluboce zchlazený zkapalněný plyn, hořlavý
225 hluboce zchlazený zkapalněný plyn, podporující hoření
23 hořlavý plyn
238 hořlavý plyn, žíravý
239 hořlavý plyn, který může vyvolat samovolně prudkou reakci
25 plyn podporující hoření
26 toxický plyn
263 toxický plyn, hořlavý
265 toxický plyn, podporující hoření
268 toxický plyn, žíravý
28 žíravý plyn
285 žíravý plyn, oxidující (podporující hoření)
30 hořlavá kapalina (bod vzplanutí od 23 °C do 60 °C včetně) nebo hořlavá kapalina nebo tuhá látka v roztaveném stavu s bodem vzplanutí vyšším než 60 °C ohřátá na teplotu rovnou nebo vyšší než její bod vzplanutí, nebo kapalina schopná samoohřevu
323 hořlavá kapalina reagující s vodou a vyvíjející hořlavé plyny
X323 hořlavá kapalina reagující nebezpečně s vodou a vyvíjející hořlavé plyny3
33 velmi hořlavá kapalina (bod vzplanutí pod 23 °C)
333 pyroforní kapalina
X333 pyroforní kapalina reagující nebezpečně s vodou3
336 velmi hořlavá kapalina, toxická
338 velmi hořlavá kapalina, žíravá
X338 velmi hořlavá kapalina, žíravá, reagující nebezpečně s vodou3
339 velmi hořlavá kapalina, která může vyvolat samovolně prudkou reakci
36 hořlavá kapalina (bod vzplanutí od 23 °C do 60 °C včetně), slabě toxická, nebo kapalina schopná samoohřevu, toxická
362 hořlavá kapalina, toxická, reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny
X362 hořlavá kapalina, toxická, reagující nebezpečně s vodou, vyvíjející hořlavé plyny3
368 hořlavá kapalina, toxická, žíravá
38 hořlavá kapalina (bod vzplanutí od 23 °C do 60 °C včetně), slabě žíravá, nebo kapalina schopná samoohřevu, žíravá
382 hořlavá kapalina, žíravá, reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny
X382 hořlavá kapalina, žíravá, reagující nebezpečně s vodou, vyvíjející hořlavé plyny3
39 hořlavá kapalina, která může vyvolat samovolně prudkou reakci
40 hořlavá tuhá látka nebo samovolně se rozkládající látka nebo látka schopná samoohřevu
423 tuhá látka, reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny, nebo hořlavá tuhá látka, která reaguje s vodou, vyvíjející hořlavé plyny, nebo látka tuhá samozápalná, která reaguje s vodou, vyvíjející hořlavé plyny
X423 Tuhá látka, nebezpečně reagující s vodou a vyvíjející hořlavé plyny, nebo hořlavá látka tuhá, která nebezpečně reaguje s vodou a vyvíjející hořlavé plyny, nebo samozápalná tuhá látka, která nebezpečně reaguje s vodou a vyvíjející hořlavé plyny3
43 samozápalná (pyroforní) tuhá látka
X432 Samozápalná (pyroforní) tuhá látka, reagující nebezpečně s vodou a vyvíjející hořlavé plyny
44 hořlavá tuhá látka, která je při zvýšené teplotě v roztaveném stavu
446 hořlavá tuhá látka, toxická, která je při zvýšené teplotě v roztaveném stavu
46 hořlavá tuhá látka nebo tuhá látka schopná samoohřevu, toxická
462 toxická tuhá látka, reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny
X462 tuhá látka, nebezpečně reagující s vodou, vyvíjející toxické plyny3
48 hořlavá tuhá látka nebo tuhá látka schopná samoohřevu, žíravá
482 žíravá tuhá látka, reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny
X482 tuhá látka, nebezpečně reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny3
50 látka podporující hoření
539 hořlavý organický peroxid
55 látka silně podporující hoření
556 látka silně podporující hoření, toxická
558 látka silně podporující hoření, žíravá
559 látka silně podporující hoření, která může vyvolat samovolně prudkou reakci
56 látka podporující hoření, toxická
568 látka podporující hoření, toxická, žíravá
58 látka podporující hoření, žíravá
59 látka podporující hoření, která může vyvolat samovolně prudkou reakci
60 toxická nebo slabě toxická látka
606 infekční látka
623 toxická kapalina, reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny
63 toxická látka, hořlavá (bod vzplanutí od 23 °C do 60 °C včetně)
638 toxická látka, hořlavá (bod vzplanutí od 23 °C do 60 °C včetně), žíravá
639 toxická látka, hořlavá (s bodem vzplanutí nejvýše 60 °C), která může vyvolat samovolně prudkou reakci
64 toxická tuhá látka, hořlavá nebo schopná samoohřevu
642 toxická tuhá látka, reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny
65 toxická látka, podporující hoření
66 velmi toxická látka
663 velmi toxická látka, hořlavá (s bodem vzplanutí nejvýše 60 °C)
664 velmi toxická tuhá látka, hořlavá nebo schopná samoohřevu
665 velmi toxická látka, podporující hoření
668 velmi toxická látka, žíravá
X668 velmi toxická látka, žíravá, která nebezpečně reaguje s vodou3)
669 velmi toxická látka, která může vyvolat samovolně prudkou reakci
68 toxická látka, žíravá
69 toxická nebo slabě toxická látka, která může vyvolat samovolně prudkou reakci
70 radioaktivní látka
78 radioaktivní látka, žíravá
80 žíravá nebo slabě žíravá látka
X80 žíravá nebo slabě žíravá látka, která nebezpečně reaguje s vodou3
823 žíravá kapalina, reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny
83 žíravá nebo slabě žíravá látka, hořlavá (bod vzplanutí od 23 °C do 60 °C včetně)
X83 žíravá nebo slabě žíravá látka, hořlavá (bod vzplanutí od 23 °C do 60 °C včetně), nebezpečně reagující s vodou3
839 žíravá nebo slabě žíravá látka, hořlavá (bod vzplanutí od 23 °C do 60 °C včetně), která může vyvolat samovolně prudkou reakci
X839 žíravá nebo slabě žíravá látka, hořlavá (bod vzplanutí od 23 °C do 60 °C včetně), která může vyvolat samovolně prudkou reakci a nebezpečně reagující s vodou3
84 žíravá tuhá látka, hořlavá nebo schopná samoohřevu
842 žíravá tuhá látka, která reaguje s vodou, vyvíjející hořlavé plyny
85 žíravá nebo slabě žíravá látka, podporující hoření
856 žíravá nebo slabě žíravá látka, podporující hoření a toxická
86 žíravá nebo slabě žíravá látka, toxická
88 silně žíravá látka
X88 silně žíravá látka, která nebezpečně reaguje s vodou3
883 silně žíravá látka, hořlavá (bod vzplanutí od 23 °C do 60 °C včetně)
884 silně žíravá tuhá látka, hořlavá nebo schopná samoohřevu
885 silně žíravá látka, podporující hoření
886 silně žíravá látka, toxická
X886 silně žíravá látka, toxická, nebezpečně reagující s vodou3
89 žíravá nebo slabě žíravá látka, která může vyvolat samovolně prudkou reakci
90 látka ohrožující životní prostředí; jiné nebezpečné látky
99 jiné nebezpečné látky přepravované v zahřátém stavu
5.3.3
Označení pro zahřáté látky
Cisternové vozy, cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny, speciální vozy nebo kontejnery nebo speciálně vybavené vozy nebo kontejnery, pro které je vyžadováno označení pro zahřáté látky zvláštním ustanovením 580 uvedeným ve sloupci (6) tabulky A kapitoly 3.2 musí být opatřeny na obou bočních stranách vozů a na obou bočních stranách a na obou koncích kontejnerů, cisternových kontejnerů a přemístitelných cisteren označením tvaru rovnostranného trojúhelníka o straně nejméně 250 mm v červené barvě, jak je uvedena níže.
sbms2011c011z0019_29.tif
5.3.4
Bezpečnostní značky pro posun podle vzorů č. 13 a 15
5.3.4.1
Všeobecná ustanovení
Všeobecná ustanovení podle odstavců 5.3.1.1.1, 5.3.1.1.5 a pododdílů 5.3.1.3 až 5.3.1.6 platí také pro bezpečnostní značky pro posun podle vzoru č. 13 a 15.
Namísto bezpečnostních značek pro posun smí být umístěno nesmazatelné označení pro posun, které přesně odpovídá předepsanému vzoru. Toto označení musí vypadat jen jako jeden nebo tři červené trojúhelníky s černým vykřičníkem (základna nejméně 100 mm, výška nejméně 70 mm).
5.3.4.2
Popis bezpečnostních značek pro posun podle vzoru č. 13 a č. 15
Bezpečnostní značky pro posun podle vzoru č. 13 a 15 mají tvar obdélníku minimálně ve formátu A7
sbms2011c011z0019_30.tif
5.3.5
Oranžový pruh
Cisternové vozy pro přepravu zkapalněných, hluboce zchlazených zkapalněných nebo rozpuštěných plynů jsou označeny souvislým, asi 30 cm širokým oranžovým pruhem4, který neodráží světlo a který cisternu obepíná ve výšce její osy.
5.3.6
Značka pro látky ohrožující životní prostředí
Jestliže podle ustanovení oddílu 5.3.1 je předepsáno umístění velké bezpečnostní značky, musí být velké kontejnery, MEGC, cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny a vozy s látkami ohrožujícími životní prostředí, která odpovídají kritériím 2.2.9.1.10, označeny značkou, která odpovídá vyobrazenému označení v 5.2.1.8.3 pro látky ohrožující životní prostředí. Pro označení je třeba rovněž dodržet ustanovení oddílu 5.3.1 pro velké bezpečnostní značky.
Kapitola 5.4
Dokumentace
5.4.0
Všeobecná ustanovení
5.4.0.1
Pokud není stanoveno něco jiného, musí být při každé přepravě podléhající RID přiloženy příslušné doklady předepsané v této kapitole.
5.4.0.2
Využití techniky systémů elektronického zpracování dat (EPD) nebo elektronické výměny dat (EDI) jako pomůcky nebo místo papírových dokladů je dovoleno, pokud tyto postupy používané pro sběr, uchovávání a zpracovávání elektronických dat splňují právní požadavky z hlediska průkaznosti a přístupnosti dat během přepravy způsobem nejméně rovnocenným jako u papírových dokladů.
5.4.0.3
Jsou-li informace o přepravě nebezpečných věcí poskytovány dopravci systémem elektronického zpracování dat (EPD) nebo elektronické výměny dat (EDI), pak musí být odesílatel schopen, dopravci tyto informace předat v podobě papírového dokumentu, přičemž informace musí být v posloupnosti, jak je stanoveno v této kapitole.
5.4.1
Přepravní doklad pro přepravu nebezpečných věcí a předepsané údaje
5.4.1.1
Všeobecné údaje předepsané pro přepravní doklad
5.4.1.1.1
Kromě křížku v předepsaném sloupci musí přepravní doklad obsahovat dále uvedené údaje pro každou nebezpečnou látku, materiál nebo předmět podaný k přepravě:
(a)
UN číslo s předřazenými písmeny „UN“;
(b)
oficiální pojmenování pro přepravu případně doplněné (viz odstavec 3.1.2.8.1) technickým názvem v závorkách (viz odstavec 3.1.2.8.1.1) jak je uvedeno v oddíle 3.1.2;
(c)
– pro látky a předměty třídy 1: klasifikační kód uvedený ve sloupci (3b) tabulky A v kapitole 3.2;
Pokud jsou ve sloupci (5) tabulky A v kapitole 3.2 uvedena čísla vzorů bezpečnostních značek jiná než 1, 1.4, 1.5 a 1.6, 13 a 15 musí být tato čísla vzorů bezpečnostních značek uvedena v závorkách za klasifikačním kódem;
pro radioaktivní látky třídy 7: číslo třídy „7“;
POZNÁMKA: K radioaktivním látkám s vedlejším nebezpečím viz též zvláštní ustanovení 172 v kapitole 3.3.
pro látky a předměty jiných tříd: čísla vzorů bezpečnostních značek uvedená ve sloupci (5) nebo vyžadovaná podle zvláštního ustanovení uvedeného ve sloupci (6) tabulky A v kapitole 3.2 kromě bezpečnostní značky pro posun podle vzoru číslo 13. Pokud je uvedeno více čísel vzorů bezpečnostních značek, čísla následující za prvním číslem musí být uvedena v závorkách. Pro látky a předměty, pro které nejsou ve sloupci (5) tabulky A kapitoly 3.2 uvedeny žádné vzory bezpečnostních značek, musí být místo nich uvedena jejich třída podle sloupce (3a).
(d)
kde je to stanoveno, obalová skupina pro látku, které mohou předcházet písmena OS (např. OS II) nebo počáteční písmena odpovídající slovům „Obalová skupina“ v jazycích používaných podle odstavce 5.4.1.4.1;
POZNÁMKA: Pro radioaktivní látky třídy 7 s vedlejším nebezpečím, viz zvláštní ustanovení 172b) v kapitole 3.3.
(e)
pokud lze použít, počet a popis kusů [viz též CIM článek 7 § 1 h) a i)]; UN kódy obalů smějí být použity pouze k doplnění popisu druhu kusu [např. jedna bedna (4G)];
POZNÁMKA: Údaj o počtu, typu a objemu, každého vnitřního obalu uvnitř vnějšího obalu skupinového obalu není potřebný.
(f)
celkové množství každé položky nebezpečných věcí označené různým UN číslem, oficiálním pojmenováním pro přepravu nebo případně obalovou skupinou [jako objem nebo celková (brutto) hmotnost, nebo případně jako čistá (netto) hmotnost];
POZNÁMKA: 1: (Vyhrazeno).
POZNÁMKA: 2: Pro nebezpečné věci v přístrojích nebo zařízeních, které jsou blíže popsány v RID, znamená uváděné množství, celkové množství v nich obsažených nebezpečných věcí v kilogramech, resp. litrech.
(g)
jméno a adresa odesilatele [viz též článek 7 § 1 b) CIM];
(h)
jméno a adresa příjemce [viz též článek 7 § 1 g) CIM];
(i)
prohlášení vyžadované podmínkami případné zvláštní dohody;
(j)
jestliže je předepsáno označení podle pododdílu 5.3.2.1, před UN číslem se uvede identifikační číslo nebezpečnosti.
Identifikační číslo nebezpečnosti se rovněž uvede, jestliže vůz obsahuje vozovou zásilku kusů s těmi samými věcmi a je opatřen označením podle pododdílu 5.3.2.1.
Umístění a pořadí předepsaných údajů v přepravním dokladu je libovolné, kromě údajů uvedených výše pod písmeny (a), (b), (c) a (d), které musí být uvedeny v pořadí uvedeném výše /tj.(a), (b), (c), (d)/, bez dalších vložených údajů, kromě dovolených údajů v souladu s RID.
Příklady takových dovolených zápisů nebezpečných věcí jsou:
„UN 1098, ALLYLALKOHOL, 6.1 (3), l“ nebo
„UN 1098 ALLYLALKOHOL, 6.1 (3), OS l“.
Pokud je předepsáno označení podle pododdílu 5.3.2.1, musí být (a), (b), (c), (d) a (j) uvedeny v pořadí (j), (a), (b), (c), (d), bez dalších vložených údajů, kromě dovolených údajů v souladu s RID.
Příklady takových povolených zápisů nebezpečných věcí při zohlednění označení podle pododdílu 5.3.2.1 jsou:
„663, UN 1098 ALLYLALKOHOL, 6.1(3), l“ nebo
„663, UN 1098 ALLYLALKOHOL, 6.1(3), OS l“.
5.4.1.1.2
Údaje uvedené v přepravním dokladu musí být čitelné.
Ačkoli jsou velká písmena používána v kapitole 3.1 a v tabulce A kapitoly 3.2 pro uvedení údajů, které musí být součástí oficiálního pojmenování pro přepravu, a ačkoli jsou velká a malá písmena používána v této kapitole pro uvedení údajů požadovaných v přepravním dokladu, je použití velkých a malých písmen pro uvedení údajů v přepravním dokladu libovolné.
5.4.1.1.3
Zvláštní ustanovení pro odpady
Jsou-li přepravovány odpady obsahující nebezpečné látky (kromě radioaktivních odpadů), musí být před oficiálním pojmenováním pro přepravu uvedeno slovo „ODPAD“, pokud toto slovo není již částí oficiálního pojmenování pro přepravu, např.
„UN 1230 ODPAD METHANOL, 3 (6.1), II“ nebo
„UN 1230 ODPAD METHANOL, 3 (6.1), OS II“ nebo
„UN 1993 ODPAD LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N., (toluen a ethylalkohol), 3, II“ nebo
„UN 1993 ODPAD LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N., (toluen a ethylalkohol), 3, OS II“.
Při uplatnění ustanovení pro odpady dle 2.1.3.5.5 je třeba oficiální pojmenování pro přepravu doplnit následovně:
„ODPAD PODLE 2.1.3.5.5“, (např. „UN 3264 LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, KYSELÁ, ANORGANICKÁ J.N., 8, II, ODPAD PODLE 2.1.3.5.5“).
Dle kapitoly 3.3, zvláštního ustanovení 274 předepsané technické pojmenování nemusí být doplněno.
5.4.1.1.4
(Zrušeno)
5.4.1.1.5
Zvláštní ustanovení pro záchranné obaly
Jsou-li nebezpečné věci přepravovány v záchranném obalu, musí být v přepravním dokladu za popisem věcí uvedena slova „ZÁCHRANNÝ OBAL“.
5.4.1.1.6
Zvláštní ustanovení pro prázdné nevyčištěné obalové, přepravní a dopravní prostředky
5.4.1.1.6.1
Pro prázdné nevyčištěné obalové, přepravní a dopravní prostředky, které obsahují zbytky nebezpečných věcí jiných tříd než třídy 7, před nebo za stanoveným popisem nebezpečné věci, vyžadovaným v odstavcích 5.4.1.1.1 (j) a (a) až (d), uvedena slova „PRÁZDNÝ, NEVYČIŠTĚNÝ“ nebo „ZBYTKY, POSLEDNÍ OBSAH“. Kromě toho odstavec 5.4.1.1.1 (f) neplatí.
5.4.1.1.6.2
Zvláštní ustanovení odstavce 5.4.1.1.6.1 může být nahrazeno ustanoveními odstavců 5.4.1.1.6.2.1, příp. 5.4.1.1.6.2.2.
5.4.1.1.6.2.1
Pro prázdné nevyčištěné obaly, které obsahují zbytky nebezpečných věcí jiných tříd než třídy 7, včetně prázdných nevyčištěných nádob na plyny s vnitřním objemem nejvýše 1000 litrů, jsou údaje podle odstavce 5.4.1.1.1 (a), (b), (c), (d), (e), (f) a (j) nahrazeny zápisem „PRÁZDNÝ OBAL“, „PRÁZDNÁ NÁDOBA“, „PRÁZDNÁ IBC“ nebo popřípadě „PRÁZDNÝ VELKÝ OBAL“, následovaný údajem o posledním nákladu nebezpečných věcí, jak je předepsáno v odstavci 5.4.1.1.1 (c).
Například: „PRÁZDNÝ OBAL, 6.1 (3)“.
Kromě toho mohou být, v případě, že jsou posledními naloženými nebezpečnými věcmi věci třídy 2, informace předepsané v odstavci 5.4.1.1.1 (c) nahrazeny číslem třídy „2“.
5.4.1.1.6.2.2
Pro prázdné nevyčištěné obalové, přepravní a dopravní prostředky, kromě obalů, které obsahují zbytky nebezpečných věcí tříd jiných než třídy 7, a pro prázdné nevyčištěné nádoby na plyny s vnitřním objemem větším než 1000 litrů je před údaje podle odstavce 5.4.1.1.1 (a) až (d) a (j) předřazen zápis „PRÁZDNÝ CISTERNOVÝ VŮZ“, „PRÁZDNÉ CISTERNOVÉ VOZIDLO“, PRÁZDNÁ SNÍMATELNÁ CISTERNA“, „PRÁZDNÝ CISTERNOVÝ KONTEJNER“, „PRÁZDNÁ PŘEMÍSTITELNÁ CISTERNA“, „PRÁZDNÝ BATERIOVÝ VŮZ“, „PRÁZDNÉ BATERIOVÉ VOZIDLO“, „PRÁZDNÝ MEGC“, „PRÁZDNÝ VŮZ“, „PRÁZDNÉ VOZIDLO“, „PRÁZDNÝ KONTEJNER“, popřípadě „PRÁZDNÁ NÁDOBA“, následovaný slovy „POSLEDNÍ NÁKLAD“. Kromě toho odstavec 5.4.1.1.1 (f) neplatí.
Příklady:
„PRÁZDNÝ CISTERNOVÝ VŮZ, POSLEDNÍ NÁKLAD: 663 UN 1098 ALLYLALKOHOL, 6.1 (3), I“ nebo
„PRÁZDNÝ CISTERNOVÝ VŮZ, POSLEDNÍ NÁKLAD: 663 UN 1098 ALLYLALKOHOL, 6.1 (3), OS I“.
5.4.1.1.6.2.3
(Vyhrazeno)
5.4.1.1.6.3
(a) Jsou-li prázdné nevyčištěné cisterny, bateriové vozy, bateriová vozidla a MEGC přepravovány do nejbližšího místa, kde může být provedeno vyčistění nebo oprava podle ustanovení uvedených v odstavci 4.3.2.4.3, musí být v přepravním dokladu uveden tento dodatečný zápis: „Přeprava podle 4.3.2.4.3“.
(b)
Jsou-li prázdné nevyčištěné vozy, vozidla a kontejnery přepravovány do nejbližšího místa, kde může být provedeno vyčistění nebo oprava podle ustanovení uvedených v odstavci 7.5.8.1, musí být v přepravním dokladu uveden tento dodatečný zápis: „Přeprava podle 7.5.8.1“.“
5.4.1.1.6.4
Při přepravě cisternových vozů, snímatelných cisteren, bateriových vozů, cisternových kontejnerů a MEGC podle ustanovení odstavce 4.3.2.4.4 je nutno v přepravním dokladu poznamenat:
„PŘEPRAVA PODLE 4.3.2.4.4“.
5.4.1.1.7
Zvláštní ustanovení pro přepravu5 v přepravním řetězci s námořní nebo leteckou dopravou
Při přepravě podle odstavce 1.1.4.2.1 musí být v přepravním dokladu uveden tento zápis:
„Přeprava podle 1.1.4.2.1“.
5.4.1.1.8
(Vyhrazeno)
5.4.1.1.9
Zvláštní ustanovení pro kombinovanou dopravu silnice/železnice (ROLA)
POZNÁMKA Kvůli údajům v přepravním dokladu, viz 1.1.4.4.5.
5.4.1.1.10
(Vyhrazeno)
5.4.1.1.11
Zvláštní ustanovení pro přepravu velkých nádob pro volně ložené látky (IBC) nebo přemístitelných cisteren po uplynutí data platnosti poslední periodické prohlídky nebo zkoušky.
Pro přepravy dle 4.1.2.2 (b), 6.7.2.19.6 (b), 6.7.3.15.6 (b) nebo 6.7.4.14.6 (b) je třeba v přepravním dokladu poznamenat:
„PŘEPRAVA PODLE 4.1.2.2 (b)“,
„PŘEPRAVA PODLE 6.7.2.19.6 (b)“,
„PŘEPRAVA PODLE 6.7.3.15.6 (b)“, nebo
„PŘEPRAVA PODLE 6.7.4.14.6 (b)“jak je to vhodné.
5.4.1.1.12
Zvláštní ustanovení pro přepravu podle přechodných ustanovení
Pro přepravu podle pododdílu 1.6.1.1 je nutno v přepravním dokladu poznamenat:
„PŘEPRAVA PODLE RID, KTERÝ PLATIL PŘED 1. LEDNEM 2011“.
5.4.1.1.13
(Vyhrazeno)
5.4.1.1.14
Zvláštní ustanovení pro přepravu zahřátých látek
Pokud oficiální pojmenování pro přepravu látky, která je přepravována nebo předávána k přepravě v kapalném stavu při teplotě rovné nebo vyšší než 100 °C, nebo v tuhém stavu při teplotě rovné nebo vyšší než 240 °C, neobsahuje podmínku zvýšené teploty (např. použitím termínu „ROZTAVENÁ“ nebo „V ZAHŘÁTÉM STAVU“ jako součásti oficiálního pojmenování pro přepravu), musí být slovo „ZAHŘÁTÁ“ uvedeno před oficiálním pojmenováním pro přepravu.
5.4.1.1.15
(Vyhrazeno)
5.4.1.1.16
Pokud je to vyžadováno zvláštním ustanovením 640 kapitoly 3.3, musí být v přepravním dokladu uveden zápis „Zvláštní ustanovení 640X“,
kde „X“ je velké písmeno uvedené za příslušným odkazem na zvláštní ustanovení 640 ve sloupci (6) tabulky A, kapitoly 3.2.
5.4.1.1.17
Zvláštní ustanovení pro přepravu tuhých látek v kontejnerech pro volně ložené látky odpovídajících oddílu 6.11.4
Jestliže jsou tuhé látky přepravovány v kontejnerech pro volně ložené látky odpovídajících oddílu 6.11.4, musí být v přepravním dokladu uveden tento zápis (viz poznámka na začátku oddílu 6.11.4):
„Kontejner pro volně ložené látky BK(x) schválený příslušným orgánem …..“
5.4.1.1.18
Zvláštní ustanovení pro přepravu látek ohrožujících životní prostředí (vodní prostředí)
Jestliže látka třídy 1 až 9 splňuje klasifikační kritéria odstavce 2.2.9.1.10, musí být v přepravním dokladu uveden doplňkový zápis „OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ“. Toto dodatečné ustanovení neplatí pro UN čísla 3077 a 3082 a pro výjimky, které jsou uvedeny v 5.2.1.8.1.
Pro přepravu v přepravním řetězci, která zahrnuje námořní přepravu, je možno uvést místo zápisu „OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ“ zápis „LÁTKA ZNEČIŠŤUJÍCÍ MOŘE“ (dle 5.4.1.4.3 IMDG-Code).
5.4.1.2
Dodatečné nebo zvláštní údaje pro určité třídy
5.4.1.2.1
Zvláštní ustanovení pro třídu 1
(a)
V přepravním dokladu musí být, dodatečně k požadavkům uvedeným v odstavci 5.4.1.1.1, uvedena celková čistá hmotnost výbušného obsahu v kg a v případě vozových zásilek celková čistá hmotnost výbušného obsahu všech látek a předmětů uvedených v přepravním dokladu v kg, počet kusů a hmotnost každého kusu.
(b)
Pro společné balení dvou různých věcí musí popis věcí v přepravním dokladu obsahovat UN čísla a oficiální pojmenování pro přepravu vytištěná velkými písmeny ve sloupcích (1) a (2) tabulky A kapitoly 3.2 obou látek nebo předmětů. Jestliže jsou v jednom kusu obsaženy více než dvě různé věci v souladu s zvláštními ustanoveními MP1, MP2 a MP20 až MP24 uvedenými v ustanoveních o společném balení v oddílu 4.1.10 musí být v přepravním dokladu uvedena v popise věcí UN čísla všech látek a předmětů obsažených v kusu touto formou „Věci UN čísel ...“;
(c)
Při přepravě látek a předmětů přiřazených k J.N. položce nebo k položce „UN 0190 VZORKY, VÝBUŠNÉ“ nebo balených podle pokynu pro balení P101 uvedeného v pododdíle 4.1.4.1 musí být připojena k přepravnímu dokladu kopie schválení příslušného orgánu s podmínkami pro přepravu. Musí to být v úředním jazyce odesílající země a též, jestliže tento jazyk není angličtina, francouzština, italština nebo němčina, v angličtině, francouzštině, italštině nebo němčině, pokud ujednání mezi státy dotčenými přepravou nebo stranami přepravní smlouvy nepředepisují něco jiného;
(d)
Pokud kusy obsahující látky a předměty skupin snášenlivosti B a D jsou naloženy společně do jednoho vozu podle požadavků uvedených v 7.5.2.2, musí být k přepravnímu dokladu připojena kopie osvědčení o schválení ochranné komory nebo kontejnmentového systému příslušným orgánem podle 7.5.2.2 poznámky a) pod tabulkou. Osvědčení musí být vystaveno v úředním jazyce odesílající země a též, pokud tímto jazykem není angličtina, francouzština nebo němčina, v angličtině, francouzštině nebo němčině, pokud případné dohody uzavřené mezi státy dotčenými přepravou nestanoví něco jiného.
(e)
Pokud jsou výbušné látky nebo předměty přepravovány v obalech podle pokynu pro balení P 101, pak musí být v přepravním dokladu uveden zápis „Obal schválen příslušným orgánem“ (viz 4.1.1.1, pokyn pro balení P101).
(f)
U vojenských zásilek ve smyslu oddílu 1.5.2 smí být používáno namísto označení podle kapitoly 3.2, tabulky A označení předepsané příslušným vojenským úřadem.
Při přepravě vojenských zásilek, na něž se vztahují odlišné podmínky podle 5.2.1.5, 5.2.2.1.8 a 5.3.1.1.2, jakož i oddílu 7.2.4 zvláštního ustanovení W 2, je v přepravním dokladu nutno uvést „VOJENSKÁ ZÁSILKA“.
POZNÁMKA 1: V přepravním dokladu může být uveden obchodní nebo technický název věci dodatečně k oficiálnímu pojmenování pro přepravu.
(g)
Pokud jsou přepravovány výrobky zábavné pyrotechniky UN čísel 0333, 0334, 0335, 0336 a 0337, je třeba v přepravním dokladu poznamenat:
„KLASIFIKACE VÝROBKŮ ZÁBAVNÉ PYROTECHNIKY POTVRZENA PŘÍSLUŠNÝM ORGÁNEM Z XX S OSVĚDČENÍM PRO ZÁBAVNOU PYROTECHNIKU XX/YYZZZZ“.
Osvědčení o klasifikaci nemusí doprovázet přepravu, je však třeba, aby odesílatel umožnil dopravci nebo příslušnému orgánu při kontrole, aby do něho mohl nahlédnout. Potvrzení klasifikace nebo jedna jeho kopie musí být v úředním jazyce země odesílání, a pokud tento jazyk není němčina, angličtina, francouzština nebo italština, pak tato musí být v němčině, angličtině, francouzštině nebo italštině.
POZNÁMKA 2: Osvědčení o klasifikaci se musí skládat z údaje smluvního státu RID, v němž dle zvláštního ustanovení 645 oddílu 3.3.1 byl přidělen klasifikační kód. Údaj musí být doplněn o rozlišovací značku pro silniční vozidla v mezinárodní přepravě (XX)6, identifikaci příslušného orgánu (YY) a pouze jednou udělené sériové reference (ZZZZ). Příklad:
GB/HSE 123456
D/BAM 1234.
5.4.1.2.2
Dodatečná ustanovení pro třídu 2
(a)
Při přepravě směsí (viz 2.2.2.1.1) ve snímatelných cisternách, cisternových vozech, přemístitelných cisternách, cisternových kontejnerech nebo článcích bateriových vozů nebo MEGC, musí být uvedeno složení směsi v % objemu nebo % hmotnosti. Složky o obsahu nižším než 1 % nemusí být uváděny (viz též 3.1.2.8.1.2). Složení směsi nemusí být uvedeno, jsou-li použity jako doplněk k oficiálnímu pojmenování pro přepravu technické názvy dovolené podle zvláštních ustanovení 581, 582 nebo 583.
(b)
Při přepravě lahví, trubkových nádob, tlakových sudů, kryogenních nádob a svazků lahví podle podmínek uvedených v 4.1.6.10, musí být v přepravním dokladu uveden tento zápis:
„Přeprava podle 4.1.6.10“.
(c)
Při přepravě cisternových vozů, které byly plněny v nevyčištěném stavu, je nutno udat v přepravním dokladu jako hmotnost věci, sumu plněné hmotnosti věci a hmotnost zbytku věci v cisterně, která odpovídá celkové hmotnosti plněného cisternového vozu po odečtení vlastní hmotnosti cisternového vozu, navíc smí být uvedena poznámka
„HMOTNOST NOVÉHO NÁKLADU... KG“.
(d)
Pro cisternový vůz, přemístitelnou cisternu a cisternový kontejner s hluboce zchlazenými zkapalněnými plyny musí odesílatel uvést do přepravního dokladu následující prohlášení:
„NÁDOBA JE TAK IZOLOVÁNA, ŽE SE POJISTNÉ VENTILY NEMOHOU OTEVŘÍT PŘED... (datum, s kterým dopravce souhlasí)“.
5.4.1.2.3
Dodatečná ustanovení pro samovolně se rozkládající látky třídy 4.1 a organické peroxidy třídy 5.2
5.4.1.2.3.1
(Vyhrazeno)
5.4.1.2.3.2
Pokud pro určité samovolně se rozkládající látky třídy 4.1 a určité organické peroxidy třídy 5.2 příslušný orgán povolil, aby nebyla použita bezpečnostní značka podle vzoru č. 1 pro zvláštní obal (viz odstavec 5.2.2.1.9), pak o tom musí být v přepravním dokladu uvedena následující poznámka: „Bezpečnostní značka podle vzoru č. 1 není vyžadována“.
5.4.1.2.3.3
Pokud jsou organické peroxidy a samovolně se rozkládající látky přepravovány za podmínek, kdy se vyžaduje schválení (pro organické peroxidy viz odstavce 2.2.52.1.8, 4.1.7.2.2 a zvláštní ustanovení TA2 uvedené v oddíle 6.8.4; pro samovolně se rozkládající látky viz odstavce 2.2.41.1.13 a 4.1.7.2.2), pak musí být v přepravním dokladu uvedena například následující poznámka:
„Přeprava podle 2.2.52.1.8“.
K přepravnímu dokladu musí být připojena jedna kopie schválení příslušného orgánu s podmínkami pro přepravu. Schválení musí být vystaveno v úředním jazyce odesílající země a též, pokud tímto jazykem není angličtina, francouzština, italština nebo němčina, v angličtině, francouzštině, italštině nebo němčině, pokud případné dohody uzavřené mezi státy dotčenými přepravou nestanoví něco jiného.
5.4.1.2.3.4
Pokud je přepravován vzorek organického peroxidu (viz odstavec 2.2.52.1.9) nebo samovolně se rozkládající látky (viz odstavec 2.2.41.1.15), pak musí být v přepravním dokladu uvedena například následující poznámka:
„Přeprava podle 2.2.52.1.9“.
5.4.1.2.3.5
Pokud jsou přepravovány samovolně se rozkládající látky typu G (viz Příručka zkoušek a kritérií, část II, odst. 20.4.2 (g)), pak musí být v přepravním dokladu uvedena poznámka:
„Není látkou samovolně se rozkládající třídy 4.1“.
Pokud jsou přepravovány organické peroxidy typu G (viz Příručka zkoušek a kritérií, část II, odst. 20.4.2 (g)), pak musí být v přepravním dokladu uvedena poznámka:
„Není látkou třídy 5.2“.
5.4.1.2.4
Dodatečná ustanovení pro třídu 6.2
Kromě údajů o příjemci (viz odstavec 5.4.1.1.1 (h)) musí být uvedeno jméno a číslo telefonu odpovědné osoby.
5.4.1.2.5
Dodatečná ustanovení pro třídu 7
5.4.1.2.5.1
V přepravním dokladu musí být pro každou zásilku látek třídy 7 uvedeny, pokud je to vhodné, v uvedeném pořadí a bezprostředně po údajích předepsaných v odstavci 5.4.1.1.1 (a) až (c) tyto údaje:
(a)
název nebo symbol každého radionuklidu nebo, pro směsi radionuklidů, vhodný všeobecný popis nebo seznam nejvíce omezujících nuklidů;
(b)
popis fyzikálního a chemického stavu látky, nebo údaj o tom, že látka je zvláštní formou radioaktivní látky nebo málo rozpustitelnou radioaktivní látkou. Druhový chemický popis se připouští pro chemický stav. Pro radioaktivní látky s vedlejším nebezpečím viz poslední větu zvláštního ustanovení 172 kapitoly 3.3;
(c)
nejvyšší aktivita radioaktivního obsahu během přepravy vyjádřená v becquerelech (Bq) příslušným symbolem SI před údajem (viz pododdíl 1.2.2.1). U štěpných látek může být místo aktivity udána hmotnost štěpných látek (nebo popřípadě u směsí hmotnost každého štěpného nuklidu) v gramech (g) nebo jejich násobku;
(d)
kategorie kusu, tj. I-BÍLÁ, II-ŽLUTÁ, III-ŽLUTÁ;
(e)
přepravní index (pouze kategorie II-ŽLUTÁ a III-ŽLUTÁ);
(f)
pro zásilky obsahující štěpnou látku, kromě zásilek vyjmutých podle pododdílu 6.4.11.2, kritický bezpečnostní index;
(g)
identifikační značka každého schvalovacího osvědčení příslušného orgánu (zvláštní forma radioaktivní látky, málo rozpustitelná radioaktivní látka, zvláštní ujednání, konstrukční vzor kusu nebo odeslání) vztahující se na zásilku;
(h)
pro zásilky více než jednoho kusu údaje požadované v odstavci 5.4.1.1.1 a ve výše uvedených bodech (a) až (g) musí být uvedeny pro každý kus. Pro kusy v přepravním obalovém souboru, v kontejneru nebo vozu musí zahrnovat podrobný popis obsahu každého kusu uvnitř přepravního obalového souboru, kontejneru nebo vozu, a, pokud je to vhodné, každého přepravního obalového souboru, kontejneru nebo vozu. Jestliže kusy mají být vyjmuty z přepravního obalového souboru, z kontejneru nebo z vozu v místě jejich překládky, musí být k dispozici příslušný přepravní doklad;
(i)
pokud se vyžaduje, aby zásilka byla odeslána za výlučného použití, poznámka „ODESLÁNÍ ZA VÝLUČNÉHO POUŽITÍ“ a
(j)
pro látky LSA-II a LSA-III, SCO-I a SCO-II celková aktivita zásilky jako násobek A2. U radioaktivních látek, u nichž je hodnota A2 neomezená, musí být násobek hodnoty A2 nula.
5.4.1.2.5.2
Odesilatel musí uvést v přepravních dokladech prohlášení týkající se případných činností, které jsou požadovány od dopravce. Prohlášení musí být v jazycích považovaných dopravcem nebo zainteresovanými orgány za nezbytné, a musí obsahovat nejméně následující údaje:
(a)
dodatečné požadavky na nakládku, uložení, přepravu, manipulaci a vykládku kusu, přepravního obalového souboru nebo kontejneru včetně ustanovení o zvláštním uložení pro bezpečný odvod tepla (viz zvláštní ustanovení CW33 (3.2) uvedené v oddíle 7.5.11) nebo prohlášení, že takové požadavky nejsou nezbytné;
(b)
omezení s ohledem na druh dopravy nebo vozu a všechny nezbytné údaje o dopravní cestě;
(c)
nouzová opatření vhodná pro zásilku.
5.4.1.2.5.3
U všech mezinárodních přeprav kusů, pro které je potřebné schválení konstrukce nebo přepravy od příslušného orgánu a pro které platí v různých dotčených státech různé typy schválení, musí být uveden dle 5.4.1.1.1 předepsaný údaj UN čísla a oficiální pojmenování pro přepravu v souladu s osvědčením o schválení konstrukčního typu země původu.
5.4.1.2.5.4
Příslušná osvědčení příslušného orgánu nemusí doprovázet zásilku. Odesilatel je musí dát k dispozici příslušnému dopravci před nakládkou a vykládkou.
5.4.1.3
(Vyhrazeno)
5.4.1.4
Formát a jazyk
5.4.1.4.1
Přepravní doklad je nutno vyplnit v jednom nebo více jazycích, přičemž jedním z těchto jazyků musí být francouzština, němčina nebo angličtina, ledaže by uzavřená ujednání mezi státy, které jsou zúčastněné na přepravě předepisovala něco jiného.
5.4.1.4.2
Pro zásilky, které nesmějí být společně nakládány na vůz nebo kontejner, musí být vystaveny zvláštní přepravní doklady.
Kromě existujícího přepravního dokladu se v případě multimodální přepravy doporučuje použití například dokumentu uvedeného v oddíle 5.4.5.7
5.4.1.5
Věci nepovažované za nebezpečné
Pokud věci uvedené jmenovitě v tabulce A kapitoly 3.2 nepodléhají RID, protože nejsou považovány za nebezpečné podle části 2, odesilatel může uvést v přepravním dokladu zápis např.
„Věci nespadající do třídy ...“.
POZNÁMKA: Toto ustanovení může být použito zejména tehdy, jestliže odesilatel usoudí, že vzhledem k chemické povaze přepravovaných věcí (např. roztoky nebo směsi) nebo vzhledem ke skutečnosti, že takové věci jsou považovány za nebezpečné podle jiných předpisů, by zásilka mohla být podrobena kontrole během přepravy.
5.4.2
Osvědčení o naložení vozu nebo kontejneru
Jestliže přeprava nebezpečných věcí v kontejneru předchází přepravě po moři, musí být přepravní doklad doprovázen osvědčením o naložení vozidla/kontejneru odpovídajícím oddílu 5.4.2 IMDG8,9 Code.
Údaje požadované v dokladu pro přepravu nebezpečných věcí a v osvědčení o uložení do kontejneru mohou být spojeny do jednoho dokladu; pokud tomu tak není, musí být tyto doklady spojeny. Jestliže tyto údaje zahrnuje jeden doklad, musí obsahovat například následující podepsané prohlášení: „Prohlašuji, že uložení věcí do kontejneru bylo provedeno podle příslušných ustanovení“. V dokladu musí být uvedeno datum a identifikace osoby, která prohlášení podepsala“.
POZNÁMKA: Osvědčení o naložení vozu/kontejneru není požadováno pro přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery a MEGC.
5.4.3
Písemné pokyny
5.4.3.1
Pro pomoc v krizových situacích, které mohou nastat během přepravy, je třeba, aby na stanovišti strojvedoucího, na lehce přístupném místě, byly umístěny písemné pokyny v přesně stanovené formě, která je uvedena v pododdíle 5.4.3.4.
5.4.3.2
Tyto písemné pokyny musí dopravce dodat strojvedoucímu (strojvedoucím) před nástupem jízdy v jazyce (jazycích), který umí (umějí) přečíst a kterému rozumí (rozumějí). Dopravce musí dbát na to, aby strojvedoucí písemným pokynům rozuměl a aby byl schopen tyto správně použít.
5.4.3.3
Před nástupem jízdy musí dopravce strojvedoucího informovat o naložených nebezpečných věcech. Strojvedoucí musí do písemných pokynů, kvůli opatřením, které musí učinit v případě nehody nebo mimořádné události, nahlédnout.
5.4.3.4
Písemné pokyny by měly, pokud se týká jejich obsahu, odpovídat následujícímu čtyřstránkovému vzoru.
PÍSEMNÉ POKYNY PODLE ADR
Činnosti v případě nehody nebo mimořádné události, při které jsou postiženy nebezpečné věci, nebo hrozí jejich postižení
V případě nehody nebo mimořádné události, k níž může dojít nebo která může vzniknout během přepravy, musí strojvedoucí učinit následující opatření, pokud jsou bezpečně a prakticky proveditelná:a:
-zastavit jízdu vlaku/posunovacího dílu s ohledem na druh nebezpečí (např. požár, únik nákladu), lokalitu (např. tunel, obydlené území) a možná opatření záchranných složek (přístupnost, evakuace), popřípadě na vhodném místě po dohodě s provozovatelem železniční infrastruktury;
-hnací vozidlo vypnout dle návodu (ukončit provoz);
-vyloučit zápalné zdroje, zejména nekouřit a nezapínat žádné elektrické zařízení;
-dbát na dodatečná upozornění, která jsou stanovena pro nebezpečí všech postižených věcí, v následující tabulce. Nebezpečí odpovídají číslům vzorů bezpečnostních značek a označení, které jsou věcem přiděleny během přepravy;
-informovat provozovatele železniční infrastruktury nebo zásahové jednotky a poskytnout jim co možno nejvíce informací o mimořádné události, nebo nehodě a o dotčených nebezpečných věcech, přitom je třeba dbát pokynů dopravce;
-uchovávat informace o dotčených nebezpečných věcech (popřípadě průvodní doklady) snadno přístupné pro zásahové jednotky při jejich příjezdu a mít je ihned k dispozici nebo zajistit, aby byly k dispozici, pokud je používána elektronická výměna dat (EDI);
-při opouštění hnacího vozidla obléknout předepsanou výstražnou vestu;
-popřípadě použít další ochranné pomůcky;
-vzdálit se z bezprostřední blízkosti nehody nebo mimořádné události, upozornit jiné osoby, aby se vzdálili a řídit se pokyny vedoucího zásahu (interní i externí);
-nevstupovat do vyteklých nebo vysypaných látek, ani se jich nedotýkat, a vyhnout se vdechnutí výparů, kouře, prachu a par zdržováním se na návětrné straně;
-svléknout všechno kontaminované oblečení a bezpečně jej zlikvidovat.
a
Je třeba dbát na platná nařízení, která vyplývají z železničně-právních nebo provozních předpisů.
Dodatečná upozornění pro strojvedoucího o nebezpečných vlastnostech nebezpečných věcí podle tříd a
o opatřeních, která mají být přijata v závislosti na převládajících okolních podmínkách
Bezpečnostní značky a velké bezpečnostní značky (Placards), identifikace nebezpečnostiCharakteristiky nebezpečíDodatečná opatření
(1)(2)(3)
Výbušné látky a předměty
sbms2011c011z0019_31.tif
Mohou mít řadu vlastností a účinků, jako jsou hromadný výbuch; rozlet úlomků; intenzivní oheň/tepelné záření; vytváření jasného světla, hlasitého hluku nebo kouře.
Citlivé na otřesy a/nebo nárazy a/nebo teplo.
Chránit se, ale držet se co nejdále od oken.
Výbušné látky a předměty
sbms2011c011z0019_32.tif
Malé nebezpečí výbuchu a ohně.Chránit se.
Hořlavé plyny
sbms2011c011z0019_33.tif
Nebezpečí ohně.
Nebezpečí výbuchu.
Mohou být pod tlakem.
Nebezpečí udušení.
Mohou způsobit popáleniny a/nebo omrzliny.
Obsah může při zahřátí vybuchnout.
Chránit se.
Vyhýbat se nízko položeným místům.
Nehořlavé, netoxické plyny

sbms2011c011z0019_34.tif
Nebezpečí udušení.
Mohou být pod tlakem.
Mohou způsobit omrzliny.
Obsah může při zahřátí vybuchnout.
Chránit se.
Vyhýbat se nízko položeným místům.
Toxické plyny
sbms2011c011z0019_35.tif
Nebezpečí otravy.
Mohou být pod tlakem.
Mohou způsobit popáleniny a/nebo omrzliny.
Obsah může při zahřátí vybuchnout.
Chránit se.
Vyhýbat se nízko položeným místům.
Hořlavé kapaliny
sbms2011c011z0019_36.tif
Nebezpečí ohně.
Nebezpečí výbuchu.
Obsah může při zahřátí vybuchnout.
Chránit se.
Vyhýbat se nízko položeným místům.
Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky
sbms2011c011z0019_37.tif
Nebezpečí ohně. Hořlavé nebo zápalné, mohou být zapáleny teplem, jiskrami nebo plameny.
Mohou obsahovat samovolně se rozkládající látky, které jsou náchylné k exotermickému rozkladu v případě přívodu tepla, styku s jinými látkami (jako jsou kyseliny, sloučeniny těžkých kovů nebo aminy), tření nebo otřesu.Toto může vést k vyvíjení škodlivých a hořlavých plynů nebo par., příp. k samovolnému zapálení.
Obsah může při zahřátí vybuchnout.
Nebezpečí výbuchu znecitlivěných výbušných látek při ztrátě znecitlivujícího prostředku.
Samozápalné látky
sbms2011c011z0019_38.tif
Nebezpečí samovznícení, jsou-li kusy poškozeny, nebo jejich obsah vyteče nebo se vysype.
Mohou prudce reagovat s vodou.
Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
sbms2011c011z0019_39.tif
Nebezpečí ohně a výbuchu ve styku s vodou.
Látky podporující hoření
sbms2011c011z0019_40.tif
Nebezpečí silné reakce, zapálení a výbuchu ve styku s hořlavinami a vznětlivými látkami.
Organické peroxidy
sbms2011c011z0019_41.tif
Nebezpečí exotermického rozkladu při zvýšených teplotách, styku s jinými látkami (jako jsou kyseliny, sloučeniny těžkých kovů nebo aminy), při tření nebo otřesu. To může vést ke tvorbě plynů nebo par ohrožujících zdraví nebo hořlavých, příp. k samovolnému zapálení.
Toxické látky
sbms2011c011z0019_42.tif
Nebezpečí otravy při vdechnutí, při styku s pokožkou nebo při požití.
Nebezpečí pro vodní prostředí nebo kanalizační systém.
Infekční látky
sbms2011c011z0019_43.tif
Nebezpečí infekce.
Může u lidí nebo zvířat vyvolat těžká onemocnění.
Nebezpečí pro vodní prostředí nebo kanalizační systém.
Radioaktivní látky
sbms2011c011z0019_44.tif
Nebezpečí absorpce a vnějšího ozáření.Omezit dobu expozice.
Štěpné látky
sbms2011c011z0019_45.tif
Nebezpečí jaderné řetězové reakce.
Žíravé látky
sbms2011c011z0019_46.tif
Nebezpečí popálenin účinkem žíraviny.
Mohou prudce reagovat spolu vzájemně, s vodou a s jinými látkami.
Uniklá látka může vyvíjet žíravé páry.
Nebezpečí pro vodní prostředí nebo kanalizační systém.
Různé nebezpečné látky a předměty
sbms2011c011z0019_47.tif
Nebezpečí ohně.
Nebezpečí výbuchu.
Nebezpečí pro vodní prostředí nebo kanalizační systém.
POZNÁMKA 1: U nebezpečných věcí s více nebezpečnými vlastnostmi a pro smíšené náklady se musí dodržet všechna odpovídající opatření.
POZNÁMKA 2: Dodatečná opatření uvedená výše smějí být přizpůsobena tak, aby odrážela třídy nebezpečných věcí, které se mají přepravovat a jejich dopravní prostředky a aby případně doplňovaly stávající zadané národní úkoly.
Dodatečná upozornění pro strojvedoucího o nebezpečných vlastnostech nebezpečných věcí podle tříd a
o opatřeních, která mají být přijata v závislosti na převládajících okolních podmínkách
Označení a značkyCharakteristiky nebezpečíDodatečná opatření
(1)(2)(3)
Značka pro látky ohrožující
životní prostředí
sbms2011c011z0019_48.tif
Nebezpečí pro vodní prostředí nebo kanalizační systém
Označení pro látky
přepravované v zahřátém stavu
sbms2011c011z0019_49.tif
Nebezpečí popálenin účinkem žáru.Vyvarovat se kontaktu s horkými částmi vozu nebo kontejneru a s rozlitou nebo rozsypanou látkou.
Výbava pro osobní ochranu, která se musí nacházet na stanovišti strojvedoucího
Následující výbavaa se musí nacházet na stanovišti strojvedoucího:
- jedna přenosná svítilna;
pro strojvedoucího
-odpovídající výstražné oblečení (např. jak je popsáno v normě EN 471).
a
Předepsanou výbavu je případně třeba doplnit dle stávajících národních předpisů.
5.4.4
Úschova informací o přepravě nebezpečných věcí
5.4.4.1
Odesílatel a dopravce musí nejméně po dobu 3 měsíců uschovávat 1 kopii přepravního dokladu pro přepravu nebezpečných věcí a dodatečných informací a dokumentů stanovených RID.
5.4.4.2
Pokud jsou dokumenty uschovávány za pomoci systémů elektronického zpracování dat (EPD) nebo elektronické výměny dat (EDI), musí být odesílatel a dopravce schopni vyhotovit jeden výtisk.
5.4.5
Příklad formuláře pro multimodální přepravu nebezpečných věcí
Příklad vzorového formuláře, který může být použit zároveň jako deklarace nebezpečných věcí a zároveň jako osvědčení o naložení kontejneru pro multimodální přepravu nebezpečných věcí.
sbms2011c011z0019_68.tif
sbms2011c011z0019_51.tif
Kapitola 5.5
Zvláštní ustanovení
5.5.1
(Zrušeno)
5.5.2
Zvláštní ustanovení pro zaplynované přepravní jednotky (UN 3359)
5.5.2.1
Všeobecná ustanovení
5.5.2.1.1
Zaplynované přepravní jednotky (UN 3359), které neobsahují žádné jiné nebezpečné věci, podléhají pouze ustanovením oddílu 5.5.2 a žádným dalším ustanovením RID.
POZNÁMKA Ve smyslu této kapitoly se za zaplynovanou přepravní jednotku považuje vůz, cisternový kontejner, přemístitelná cisterna nebo MEGC.
5.5.2.1.2
Pokud zaplynovaná přepravní jednotka je kromě plynu použitého k zaplynování naložena i nebezpečnými věcmi, platí kromě ustanovení tohoto oddílu, všechna použitelná ustanovení RID pro tyto nebezpečné věci [včetně umísťování velkých bezpečnostních značek (Placards), polepování a dokumentace].
5.5.2.1.3
Při přepravě věcí pod plynem (zaplynování) smí být použity přepravní jednotky, které lze tak uzavřít, aby únik plynu byl redukován na minimum.
5.5.2.2
Školení
Osoby, které se budou zabývat manipulací se zaplynovanými přepravními jednotkami, musí být vyškoleny s ohledem na povinnosti, které jim z toho vyplývají.
5.5.2.3
Označování a umísťování velkých bezpečnostních značek (Placards)
5.5.2.3.1
Zaplynovaná přepravní jednotka musí být na místě, které bude snadno viditelné osobami hodlajícími vstoupit do vnitřku nebo ji otevřít, opatřena výstražnou značkou dle odstavce 5.5.2.3.2. Předepsaná výstražná značka musí zůstat tak dlouho umístěna na zaplynované přepravní jednotce, až jsou splněny následující podmínky:
a)
zaplynovaná přepravní jednotka byla vyvětrána tak, aby škodlivé koncentrace použitého plynného prostředku byly odstraněny, a
b)
zaplynované zboží nebo materiál byl vyložen.
5.5.2.3.2
Výstražná značka pro zaplynování musí být pravoúhlá a musí být nejméně 300 mm široká a nejméně 250 mm vysoká. Nápisy musí být černé barvy na bílém podkladě s písmeny nejméně 25 mm vysokými. Výstražná značka je znázorněna na dále uvedeném obrázku.
Výstražná značka pro zaplynování
sbms2011c011z0019_52.tif
5.5.2.3.3
Pokud je zaplynovaná přepravní jednotka zcela vyvětrána, buď za pomoci otevření dveří, nebo mechanickým vyvětráním, musí být na výstražné značce pro zaplynování uvedeno datum vyvětrání.
5.5.2.3.4
Pokud byla zaplynovaná přepravní jednotka vyvětrána a vyložena, musí být výstražná značka pro zaplynování odstraněna.
5.5.2.3.5
Velké bezpečnostní značky (Placards) vzoru č. 9 (viz odstavec 5.2.2.2.2) nesmějí být na zaplynované přepravní jednotce umístěny, pokud nejsou potřebné pro jiné nebezpečné věci třídy 9 naložené v zaplynované přepravní jednotce.
5.5.2.4
Dokumentace
5.5.2.4.1
Dokumenty ve spojitosti s přepravou zaplynovaných přepravních jednotek, které jsou zaplynovány a které nebyly zcela vyvětrány před přepravou, musí obsahovat následující údaje:
-
„UN 3359 ZAPLYNOVANÁ PŘEPRAVNÍ JEDNOTKA, 9, nebo „UN 3359 ZAPLYNOVANÁ PŘEPRAVNÍ JEDNOTKA, TŘÍDA 9“;
-
datum a čas zaplynování a
-
typ a množství použitého zaplynovacího prostředku.
Tyto údaje musí být v úředním jazyce země odesílající, a pokud tento jazyk není němčina, angličtina, francouzština nebo italština, pak tato musí být v němčině, angličtině, francouzštině nebo italštině, pokud dohody mezi státy dotčenými přepravou neuvádějí něco jiného.
5.5.2.4.2
Dokumenty mohou být neformální, za předpokladu, že obsahují údaje, které jsou předepsány v odstavci 5.5.2.4.1. Tyto údaje musí být lehce rozeznatelné, čitelné a trvanlivé.
5.5.2.4.3
Musí být poskytnuty instrukce k odstranění zbytků zaplynovacího prostředku včetně údajů o (případně) použitých zaplynovacích prostředcích.
5.5.2.4.4
Dokumenty nejsou potřebné, pokud je zaplynovaná přepravní jednotka zcela vyvětrána a na výstražné značce je uvedeno datum vyvětrání (viz odstavce 5.5.2.3.3 a 5.5.2.3.4).
ČÁST 6
Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů, velkých nádob pro volně ložené látky (IBC), velkých obalů a cisteren
Kapitola 6.1
Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů
6.1.1
Všeobecná ustanovení
6.1.1.1
Požadavky této kapitoly se nevztahují na:
(a)
obaly obsahující radioaktivní materiál třídy 7, pokud není stanoveno jinak (viz oddíl 4.1.9),
(b)
obaly obsahující infekční látky třídy 6.2, pokud není stanoveno jinak (viz kapitola 6.3, poznámka a pokyny pro balení P 621 uvedené v pododdíle 4.1.4.1),
(c)
tlakové nádoby obsahující plyny třídy 2,
(d)
obaly, jejichž čistá hmotnost (netto) nepřesahuje 400 kg,
(e)
obaly s vnitřním objemem přesahujícím 450 litrů.
6.1.1.2
Požadavky na obaly uvedené v oddíle 6.1.4 jsou založeny na obalech běžně používaných. Aby byl vzat v úvahu vědecký a technický pokrok, je možné použít obaly s odlišnou specifikací od uvedené v oddíle 6.1.4, pokud jsou stejně účinné, přijatelné pro příslušný orgán a schopné úspěšně vyhovět zkouškám popsaným v pododdíle 6.1.1.3 a oddíle 6.1.5. Jiné metody zkoušení než popsané v této kapitole jsou přípustné, pokud jsou rovnocenné a jsou uznávány příslušným orgánem.
6.1.1.3
Každý obal určený pro kapaliny musí být podroben úspěšně zkoušce těsnosti a musí být schopen splnit přiměřenou úroveň zkoušek uvedených v 6.1.5.4.3.
(a)
před prvním použitím pro přepravu,
(b)
po rekonstrukci nebo obnovení, před jeho opětovným použitím pro přepravu.
Pro tuto zkoušku nemusí být obaly vybaveny vlastními uzávěry. Vnitřní nádoba kombinovaných obalů může být zkoušena bez vnějšího obalu, pokud tím nejsou ovlivněny výsledky zkoušky.
Tato zkouška se nevyžaduje pro:
vnitřní obaly skupinových balení;
vnitřní nádoby kombinovaných obalů (sklo, porcelán nebo kamenina) označené symbolem „RID/ADR“ podle 6.1.3.1 (a) (ii);
obaly z jemného plechu označené symbolem „RID/ADR“ podle 6.1.3.1 (a) (ii);
6.1.1.4
Obaly musejí být vyrobeny, obnoveny a odzkoušeny podle programu zajištění kvality, schváleného příslušným orgánem, aby bylo zajištěno, že každý vyrobený obal splňuje požadavky této kapitoly.
POZNÁMKA: ISO 16106:2006 „Obaly - Přeprava obalů pro nebezpečné věci - Obaly pro nebezpečné věci, velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) a velké obaly- Návody pro aplikaci ISO 9001“ poskytuje přijatelný návod pro předepsané postupy, který má být dodržen.
6.1.1.5
Výrobci a následní distributoři obalů musí uživatelům poskytnout údaje o postupech, které je nutno dodržet, jakož i popis typů a rozměrů uzávěrů (včetně požadovaných těsnění) a informace o všech dalších komponentech, potřebných pro zabezpečení toho, aby jednotky balení připravené k přepravě byly schopny projít všemi příslušnými zkouškami uvedenými v této kapitole.
6.1.2
Kódování konstrukčních typů obalů
6.1.2.1
Kód sestává z:
(a)
arabské číslice označující druh obalu, např. sud, kanystr atd., následované;
(b)
jedním nebo několika velkými latinskými písmeny označujícími druh materiálu, např. ocel, dřevo atd., následované v případě nutnosti;
(c)
arabskou číslicí označující kategorii obalu v rámci konstrukčního typu obalu.
6.1.2.2
Pro kompozitní obaly se použijí dvě velká latinská písmena na druhém místě kódu. První písmeno označuje materiál vnitřní nádoby a druhé písmeno označuje materiál vnějšího obalu.
6.1.2.3
U skupinových obalů včetně obalů pro látky třídy 6.2 se musí použít pouze kódové číslo pro vnější obal.
6.1.2.4
Písmena “T“, “V“ nebo “W“ mohou být uvedena za kódem obalu. Písmeno “T“ označuje záchranný obal odpovídající požadavkům uvedeným v odstavci 6.1.5.1.11. Písmeno “V“ označuje zvláštní obal odpovídající požadavkům uvedeným v odstavci 6.1.5.1.7. Písmeno “W“ označuje, že obal, ačkoli je téhož typu uvedeného v kódu, je vyroben podle specifikací odlišných od specifikací uvedených v oddíle 6.1.4 a je považován za ekvivalentní požadavkům uvedeným v pododdíle 6.1.1.2.
6.1.2.5
Následující číslice se musí použít pro druhy obalů:
1.
Sud
2.
(Vyhrazeno)
3.
Kanystr
4.
Bedna
5.
Pytel
6.
Kompozitní obal
7.
(Vyhrazeno)
0.
Obaly z jemného plechu
6.1.2.6
Následující velká písmena se použijí pro druhy materiálu:
A.
Ocel (všechny druhy a povrchové úpravy)
B.
Hliník
C.
Dřevo přírodní
D.
Překližka
F.
Rekonstituované dřevo (jako dřevovláknité či dřevotřískové materiály)
G.
Lepenka
H.
Plast
L.
Textilní tkanina
M.
Papír vícevrstvý
N.
Kov (jiný než ocel nebo hliník)
P.
Sklo, porcelán nebo kamenina
POZNÁMKA: Plastové materiály budou zahrnovat jiné polymerní materiály, jako je guma.
6.1.2.7
V následující tabulce jsou uvedeny kódy používané pro značení typu obalů v závislosti na druhu obalů, materiálu použitém pro jejich výrobu a jejich kategorii; současně se v ní odkazuje na pododdíly, kde jsou uvedeny příslušné požadavky:
Druh obaluMateriálKategorie obaluKódPododdíl
1. SudyA. Ocelneodnímatelné víko1A16.1.4.1
odnímatelné víko1A2
B. Hliníkneodnímatelné víko1B16.1.4.2
odnímatelné víko1B2
D. Překližka1D6.1.4.5
G. Lepenka1G6.1.4.7
H. Plastneodnímatelné víko1H16.1.4.8
odnímatelné víko1H2
N. Kov, jiný než ocel nebo hliníkneodnímatelné víko1N16.1.4.3
odnímatelné víko1N2
2. (Vyhrazeno)C. (Vyhrazeno)
3. KanystryA. Ocelneodnímatelné víko3A16.1.4.4
odnímatelné víko3A2
B. Hliníkneodnímatelné víko3B16.1.4.4
odnímatelné víko3B2
H. Plastneodnímatelné víko3H16.1.4.8
odnímatelné víko3H2
4. BednyA. Ocel4A6.1.4.14
B. Hliník4B6.1.4.14
C. Dřevo přírodníBěžné4C16.1.4.9
s prachotěsnými stěnami4C2
D. Překližka4D6.1.4.10
F. Rekonstituované dřevo4F6.1.4.11
G. Lepenka4G6.1.4.12
H. Plastpěnový (lehčený)4H16.1.4.13
tuhý plast4H2
5. PytleH Plastová tkanina tkaninabez vnitřní vložky nebo povlaku5H16.1.4.16
prachotěsné5H2
vodovzdorné5H3
H. Plastová folie5H46.1.4.17
L. Textilní tkaninabez vnitřní vložky nebo povlaku5L16.1.4.15
Prachotěsné5L2
vodovzdorné5L3
M. Papírvícevrstvé5M16.1.4.18
vícevrstvé, vodovzdorné5M2
6. Kompozitní obalyH. Plastová ná- nádobas vnějším ocelovým sudem6HA16.1.4.19
s vnějším ocel. košem nebo bednou6HA26.1.4.19
s vnějším hliníkovým sudem6HB16.1.4.19
s vnějším hliníkovým košem nebo bednou6HB26.1.4.19
s vnější dřevěnou bednou6HC6.1.4.19
s vnějším překližkovým sudem6HD16.1.4.19
s vnější překližkovou bednou6HD26.1.4.19
s vnějším lepenkovým sudem6HG16.1.4.19
s vnější lepenkovou bednou6HG26.1.4.19
s vnějším plastovým sudem6HH16.1.4.19
s vnější bednou z tuhého plastu6HH26.1.4.19
P. Porcelánová, skleněná, nebo kameninová nádobas vnějším ocelovým sudem6PA16.1.4.20
s vnějším ocel. košem nebo bednou6PA26.1.4.20
s vnějším hliníkovým sudem6PB16.1.4.20
s vnějším hliníkovým košem nebo bednou6PB26.1.4.20
s vnější dřevěnou bednou6PC6.1.4.20
s vnějším překližkovým sudem6PD16.1.4.20
s vnějším proutěným košem6PD26.1.4.20
s vnějším lepenkovým sudem6PG16.1.4.20
s vnější lepenkovou bednou6PG26.1.4.20
s vnějším obalem z pěnového plastu6PH16.1.4.20
s vnějším obalem z tuhého plastu6PH26.1.4.20
0. Obaly z jemného plechuA. Ocelneodnímatelné víko0A16.1.4.22
odnímatelné víko0A26.1.4.22
6.1.3
Značení
POZNÁMKA 1: Označení UN kódem uvádí, že obal, který je jím opatřen, odpovídá plně odzkoušenému konstrukčnímu typu a že splňuje ustanovení této kapitoly, která se vztahují na jeho výrobu, nikoli však na jeho používání. Proto značka nezbytně nepotvrzuje, že obal smí být použit pro jakoukoli látku. Obecně druh obalu (např. ocelový sud), jeho nejvyšší vnitřní objem a /nebo nejvyšší hmotnost a další zvláštní požadavky jsou stanoveny pro každou látku v tabulce A kapitoly 3.2.
POZNÁMKA 2: Značení UN kódem je určeno jako pomůcka pro výrobce, obnovitele, uživatele obalů, dopravce a příslušné orgány. Originální značení je prostředkem výrobce k identifikaci typu a ukazatelem splnění zkušebních předpisů.
POZNÁMKA 3: UN kód neuvádí vždy úplné podrobnosti o úrovni zkoušek atd., které se mohou zohlednit např. odkazem na zkušební protokol, certifikát, atest nebo na registr úspěšně odzkoušených obalů. Například obal mající značení X nebo Y může být použit pro látky, kterým byla přiřazena obalová skupina pro nižší stupeň nebezpečnosti s nejvyšší dovolenou hodnotou relativní hustoty1 určenou s přihlédnutím ke koeficientu 1,5, popřípadě 2,25 (jak je to vhodné), uvedenému v požadavcích pro zkoušky obalů v 6.1.5. Například obal odzkoušený pro látku obalové skupiny I s relativní hustotou 1,2 může být použit pro látku obalové skupiny II s relativní hustotou 1,8 nebo pro látku obalové skupiny III s relativní hustotou 2,7, samozřejmě za podmínky, že mohou být ještě splněna všechna závazná kritéria kladená na obaly pro látky s vyšší relativní hustotou.
6.1.3.1
Každý obal určený pro používání podle RID musí být označen UN kódem, který je trvanlivý, dobře čitelný a v rozměru přiměřeném velikosti obalu, umístěn tak aby byl dobře viditelný. Kusy o celkové (brutto) hmotnosti větší než 30 kg musí být opatřeny UN kódem nebo jeho duplikátem na vrchní nebo boční straně obalu. Písmena, číslice a symboly musejí být nejméně 12 mm vysoké, kromě obalů s obsahem 30 litrů nebo 30 kg nebo méně, kdy musí být nejméně 6 mm vysoké, a kromě obalů s obsahem 5 litrů nebo 5 kg nebo méně, kdy musí být přiměřeného rozměru.
UN kód musí uvádět:
(a)
(i) Obalový symbol Spojených národů (United Nations)sbms2011c011z0019_53.tif
Tento symbol nesmí být použit pro žádné jiné účely než k prokázání, že obal, přemístitelná cisterna nebo MEGC splňuje příslušné požadavky kapitol 6.1, 6.2, 6.3, 6.5, 6.6 nebo 6.7. Pro kovové obaly s vytlačovaným značením mohou být namísto symbolu použita velká písmena „UN“; nebo
(ii)
Symbol “RID/ADR“ pro kompozitní obaly (sklo, porcelán nebo kamenina) a obaly z lehkého kovu splňující zjednodušené podmínky (viz 6.1.1.3, 6.1.5.3.1 (e), 6.1.5.3.5 (c), 6.1.5.4, 6.1.5.5.1 a 6.1.5.6);
POZNÁMKA: Obaly nesoucí toto označení jsou schváleny pro přepravní procesy železniční a silniční přepravy a přepravy říční, které jsou předmětem předpisů RID, ADR a ADN. Tyto obaly nejsou nutně přijímány k přepravě jinými způsoby doprav, které jsou upraveny jinými předpisy.
(b)
Kód konstrukčního typu obalu podle 6.1.2;
(c)
Dvoudílný kód
(i)
Písmeno označující obalovou(é) skupinu(y), pro kterou(é) byl konstrukční typ s úspěchem odzkoušen;
X pro obalové skupiny I, II a III;
Y pro obalové skupiny II a III;
Z pouze pro obalovou skupinu III;
(ii)
U obalů určených na kapaliny se uvede relativní hustota zaokrouhlená na jedno desetinné místo, pro kterou byl konstrukční typ odzkoušen; od tohoto údaje může být upuštěno, pokud relativní hustota nepřesahuje 1,2. Pro obaly na tuhé látky nebo vnitřní obaly nejvyšší celková (brutto) hmotnost v kilogramech. 1
U obalů z jemného plechu označených symbolem “RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 a), (ii), určených pro kapaliny mající viskozitu při 23 °C převyšující 200 mm2/s, se uvádí nejvyšší celková (brutto) hmotnost v kg;
(d)
U obalů pro tuhé látky nebo vnitřních obalů se uvádí písmeno „S“. U obalů na kapaliny (jiných než skupinové obaly) se uvádí hodnota hydraulického zkušebního tlaku v kPa, kterému obal odolal, zaokrouhlená dolů na nejbližších 10 kPa.
U obalů z jemného plechu označených symbolem „RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 (a), (ii), určených pro kapaliny mající viskozitu při 23 °C převyšující 200 mm2/s, se uvede písmeno „S“.
(e)
Poslední dvě číslice roku, během něhož byl obal vyroben. Obaly typu 1H a 3H musí být též vhodně označeny měsícem jejich výroby; tato část značení může být umístěna také na jiném místě než ostatní údaje UN kódu. Vhodným symbolem je:
sbms2011c011z0019_54.tif
(f)
Stát schvalující udělení UN kódu, uvedený rozlišovací značkou pro motorová vozidla v mezinárodním provozu2;
(g)
Jméno výrobce nebo jiná identifikace obalu stanovená příslušným orgánem.
6.1.3.2
K doplnění trvalého označení UN kódem předepsaného v pododdíle 6.1.3.1, musí být každý nový kovový sud o vnitřním objemu větším než 100 litrů, na dně opatřen značením popsaným v pododdíle 6.1.3.1 a) až e) s trvanlivým údajem alespoň jmenovité tloušťky použitého plechu v mm, (na 0,1 mm) provedeným např. vyražením. Jestliže jmenovitá tloušťka alespoň jedné ze dvou základen sudu je tenčí než jmenovitá tloušťka jeho pláště, jmenovitá tloušťka vrchní části, pláště a spodní základny
musí být vyznačena na dnu v trvalé formě ( např. vyražením), např. “1,0 - 1,2 -1,0“ nebo “0,9 - 1,0 - 1.0“. Jmenovitá tloušťka plechu musí být určena podle příslušné ISO normy, např. ISO 3574:1999 pro ocel. Značení uvedená v pododdíle 6.1.3.1 (f)) a (g) se nesmějí použít v trvalé formě kromě případů uvedených v pododdílu 6.1.3.5.
6.1.3.3
Každý obal, kromě obalů uvedených v pododdílu 6.1.3.2, který může být podroben obnově, při které by mohlo být značení na obalu zničeno, musí mít značení uvedené v pododdílu 6.1.3.1 (a) až (e) v trvalé formě. Značení je trvalé, jestliže je schopné odolat obnovovacímu procesu (provedené např. vyražením). U obalů jiných než kovové sudy o vnitřním objemu větším než 100 litrů může toto trvalé značení nahradit trvanlivé značení předepsané v pododdíle 6.1.3.1.
6.1.3.4
U rekonstruovaných kovových sudů, jestliže se nejedná o změnu typu obalu nebo náhradu nebo odnětí konstrukčních součástí, požadovaná značení nemusí být trvalá. Každý jiný rekonstruovaný kovový sud musí být opatřen značením uvedeným v pododdíle 6.1.3.1 (a) až (e) v trvalé formě (např. vyražením) na vrchu nebo na boku.
6.1.3.5
Kovové sudy vyrobené z materiálů (např. nerezové oceli) umožňujících jejich opakované opětovné použití mohou být opatřeny značením uvedeným v pododdíle 6.1.3.1 (f) a (g) v trvalé formě (např. vyražením).
6.1.3.6
UN kód obalu v souladu s 6.1.3.1 platí jen pro konstrukční typ nebo konstrukční řadu. Různé povrchové úpravy mohou být zahrnuty ve stejném konstrukčním typu.
„Řadou konstrukčních typů“ se rozumějí obaly stejné konstrukce, stejné tloušťky stěny, stejného materiálu a stejného průřezu, které se liší od schváleného konstrukčního typu pouze menšími konstrukčními výškami.
Uzávěry nádob musí být identifikovatelné s uzávěry uvedenými v protokole o zkoušce.
6.1.3.7
Prvky UN kódu musí být uvedeny v pořadí odstavců v pododdíle 6.1.3.1; každý prvek značení požadovaného v těchto odstavcích a tam kde je to vhodné v pododdíle 6.1.3.8. (h) až (j) musí být jasně oddělen např. lomítkem nebo mezerou tak, aby údaje byly snadno identifikovatelné, viz např. pododdíl 6.1.3.11.
Každé dodatečné značení schválené příslušným orgánem musí umožnit, aby části UN kódu byly správně identifikovány s odkazem na pododdíl 6.1.3.1.
6.1.3.8
Po obnovení obalu musí obnovitel umístit na obal trvanlivé značení v tomto pořadí:
(h)
Stát, ve kterém byla obnova provedena, uvedený rozlišovací značkou pro motorová vozidla v mezinárodním provozu 2
(i)
Jméno obnovitele nebo jiná identifikace obalu stanovená příslušným orgánem;
(j)
Rok obnovy; písmeno “R“ a u každého obalu, který byl podroben a vyhověl zkoušce těsnosti podle pododdílu 6.1.3.1, dodatečně ještě písmeno “L“.
6.1.3.9
Jestliže po obnovení obalu již není značení požadované v pododdíle 6.1.3.1 (a) až (d) ani na vrchu ani na boku kovového sudu, obnovitel musí toto značení doplnit trvanlivou formou uvedenou v pododdíle 6.1.3.8 (h), (i) a (j). Tato značení nesmí udávat větší funkční schopnost, než pro kterou byl původní konstrukční typ obalu odzkoušen a označen.
6.1.3.10
Obaly vyrobené s recyklovaných plastů, jak je uvedeno v oddílu 1.2.1, musí být označeny “REC“. Toto značení musí být umístěno v blízkosti značení předepsaného v pododdíle 6.1.3.1.
6.1.3.11
Příklady značení nových obalů
sbms2011c011z0019_53.tif4G/Y145/S/02 NL/VL823v 6.1.3.1 (a) (i), b), (c), (d) a (e)
v 6.1.3.1 (f) a (g)
pro novou lepenkovou bednu
sbms2011c011z0019_53.tif1A1/Y1.4/150/98 NL/VL824v 6.1.3.1 (a) (i), (b), (c), (d) a (e) v 6.1.3.1 (f) a (g)pro nový ocelový sud na kapaliny
sbms2011c011z0019_53.tif1A2/Y150/S/01 NL/VL825v 6.1.3.1 (a) (i), (b), (c), (d) a (e)
v 6.1.3.1 (f) a (g)
pro nový ocelový sud na tuhé látky nebo pro vnitřní obaly
sbms2011c011z0019_53.tif4HW/Y136/S/98 NL/VL826v 6.1.3.1 (a) (i), (b),(c), (d) a (e)
v 6.1.3.1 f) a g)
pro novou plastovou bednu nebo rovnocenné specifikace
sbms2011c011z0019_53.tif1A2/Y/100/01 USA/MM5v 6.1.3.1 (a) (i), (b), (c), (d) a (e)
v 6.1.3.1 (f) a (g)
pro rekonstruovaný ocelový sud na kapaliny
RID/ADR/0A1/100/83
NL/VL/123
v 6.1.3.1 (a) (ii), (b), (c), (d) a (e)pro nový obal z jemného plechu s neodnímatelným víkem
v 6.1.3.1 (f) a (g)
RID/ADR/0A2/Y20/S/83
NL/VL/124
v 6.1.3.1 (a) (ii), (b), (c), (d) a (e)pro nový obal z jemného plechu s odnímatelným víkem na tuhé látky nebo kapaliny s viskozitou při 23 °C vyšší než 200 mm2/s.
v 6.1.3.1 (f) a (g)
6.1.3.12
Příklady značení obnovených obalů
sbms2011c011z0019_53.tif1A1/Y1.4/150/97v 6.1.3.1 (a) (i), (b), (c), (d) a (e)
NL/RB/01/RLv 6.1.3.8 (h), (i) a (j)
sbms2011c011z0019_53.tif1A2/Y150/S/99v 6.1.3.1 (a) (i), (b), (c), (d) a (e)
USA/RB/00 Rv 6.1.3.8 (h), (i) a (j)
6.1.3.13
Příklad značení záchranných obalů
sbms2011c011z0019_53.tif1A2T/Y/300/S/01v 6.1.3.1 (a) (i), (b), (c), (d) a (e)
USA/abcv 6.1.3.1 (f) a (g)
POZNÁMKA: Značení, jejichž příklady jsou uvedeny v pododdílech 6.1.3.11, 6.1.3.12 a 6.1.3.13, mohou být uvedena v jedné řádce nebo ve více řádcích, pokud je zachováno správné pořadí.
6.1.3.14
Certifikace
Umístěním UN kódu na obalu podle pododdílu 6.1.3.1 se potvrzuje, že sériově vyráběné obaly odpovídají schválenému konstrukčnímu typu a že jsou splněny požadavky uvedené v dokladu o schválení (atestu).
6.1.4
Požadavky na obaly
6.1.4.0
Všeobecné požadavky
Žádný únik látky obsažené v obalu nesmí představovat nebezpečí v běžných přepravních podmínkách.
6.1.4.1
Ocelové sudy
1A1 s neodnímatelným víkem;
1A2 s odnímatelným víkem.
6.1.4.1.1
Plášť a základny musí být vyrobeny z ocelového plechu vhodného typu a přiměřené tloušťky ve vztahu k vnitřnímu objemu sudu a jeho očekávanému použití.
POZNÁMKA: V případě sudů z uhlíkaté oceli jsou vhodné oceli uvedené v ISO 3573:1999 „Tabule za tepla válcované uhlíkaté oceli v komerční a tažné kvalitě“ a ISO 3574:1999 „Tabule za studená válcované uhlíkaté oceli v komerční a tažné kvalitě“
Pro sudy z uhlíkaté oceli pod 100 litrů jsou také, kromě výše uvedených použitelné oceli uvedené v ISO 11949:1995 „Za studena válcované elektrolyticky pocínované plechy“, ISO 11950:1995 „Za studena válcovaná ocel elektrolyticky pochromovaná (potahovaná kysličníkem chromu - chromium/chromium oxide) a ISO 11951:1995 „Černý plech za studena válcovaný ve svitcích, pro výrobu pocínovaného, nebo elektrolyticky pochromovaného plechu“
6.1.4.1.2
Spoje pláště sudů určených k naplnění více než 40 litrů kapalných látek musí být svařované. Spoje pláště sudů určených pro tuhé látky nebo k naplnění nejvýše 40 litrů kapalných látek musí být mechanicky lemované nebo svařované.
6.1.4.1.3
Spoje mezi základnami a pláštěm musí být mechanicky lemované (zdrápkované) nebo svařované. Mohou být použity samostatné zesilovací obruče.
6.1.4.1.4
Těleso sudu s vnitřním objemem větším než 60 litrů musí mít minimálně vytlačené valivé obruče pro válení nebo alternativně nejméně dvě oddělené valivé obruče. Má-li sud separátní valivé obruče, musí tyto přiléhat těsně k plášti a být upevněny tak, aby se nemohly posunout. Valivé obruče nesmějí být upevněny bodovými svary.
6.1.4.1.5
Průměr otvorů pro plnění, vyprazdňování a odvzdušnění v plášti nebo základnách sudů s neodnímatelným víkem (1A1) nesmí být větší než 7 cm. Sudy s většími otvory se považují za sudy s odnímatelným víkem (1A2). Uzávěry pro otevírání v plášti a základnách sudů musí být konstruovány a provedeny tak, aby se za normálních přepravních podmínek neuvolnily a sud zůstal těsný. Příruby uzávěrů mohou být mechanicky lemované (zdrápkované) nebo svařované. Pokud uzávěr není přirozeně těsný musí být opatřen těsněním nebo jinými těsnicími prostředky.
6.1.4.1.6
Uzavírací zařízení sudů s odnímatelným víkem (1A2) musí být konstruována a provedena tak, aby se za normálních přepravních podmínek neuvolnila a sud zůstal těsný. Odnímatelná víka musí být opatřena těsněním nebo jinými těsnicími prostředky.
6.1.4.1.7
Pokud materiály použité pro pláště, základny, uzávěry a příslušenství nejsou snášenlivé s přepravovaným obsahem, musí být použit vhodný vnitřní ochranný povlak nebo úprava. Tyto povlaky nebo úpravy si musí zachovat své ochranné vlastnosti za normálních podmínek přepravy.
6.1.4.1.8
Nejvyšší vnitřní objem sudů: 450 litrů.
6.1.4.1.9
Nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 400 kg.
6.1.4.2
Hliníkové sudy
1B1 s neodnímatelným víkem;
1B2 s odnímatelným víkem.
6.1.4.2.1
Plášť a dna musí být z hliníku se stupněm čistoty nejméně 99 % nebo z vhodné hliníkové slitiny. Použitý materiál musí být vhodného typu a přiměřené tloušťky přizpůsobenými vnitřnímu objemu a účelu použití sudu.
6.1.4.2.2
Všechny spoje musejí být svařované. Pokud existují spoje po obvodu základen, musí být opatřeny samostatnými zesilovacími obručemi.
6.1.4.2.3
Plášť sudu s vnitřním objemem větším než 60 litrů musí mít obecně vytlačené valivé obruče nebo alternativně nejméně dvě separátní valivé obruče. Má-li sud separátní obruče, musí tyto přiléhat těsně k plášti a být upevněny tak, aby se nemohly posunout. Separátní valivé obruče nesmějí být upevněny bodovými svary.
6.1.4.2.4
Průměr otvorů pro plnění, vyprazdňování a odvzdušňování v plášti nebo základnách sudů s neodnímatelným víkem (1B1) nesmí být větší než 7 cm. Sudy s většími otvory se považují za sudy s odnímatelným víkem (1B2). Uzávěry otvorů v plášti a základnách sudů musí být konstruovány a provedeny tak, aby zůstaly bezpečné a těsné za normálních přepravních podmínek. Příruby uzávěrů mohou být mechanicky lemované (zdrápkované) nebo svařované. Odnímatelná víka musí být opatřena těsněním nebo jinými těsnicími prostředky, pokud uzávěry nejsou přirozeně těsné.
6.1.4.2.5
Uzavírací zařízení sudů s odnímatelným víkem (1B2) musí být konstruována a provedena tak, aby zůstala bezpečná a aby sudy zůstaly za normálních přepravních podmínek těsné. Odnímatelná víka musí být opatřena těsněním nebo jinými těsnicími prostředky.
6.1.4.2.6
Nejvyšší vnitřní objem sudů: 450 litrů.
6.1.4.2.7
Nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 400 kg.
6.1.4.3
Sudy z kovu jiného než hliník nebo ocel
1N1 s neodnímatelným víkem;
1N2 s odnímatelným víkem.
6.1.4.3.1
Plášť a základny musí být vyrobeny z kovu nebo slitiny kovů jiných než ocel nebo hliník. Použitý materiál musí být vhodného typu a přiměřené tloušťky přizpůsobenými vnitřnímu objemu a účelu použití sudu.
6.1.4.3.2
Pokud existují spoje po obvodu základen, musí být opatřeny samostatnými zesilovacími obručemi. Všechny švy, pokud jsou, musejí být spojeny (svařeny, spájeny atd.) technickou metodou pro použitý kov nebo slitinu kovů.
6.1.4.3.3
Plášť sudu s vnitřním objemem větším než 60 litrů musí mít obecně vytlačené valivé obruče nebo alternativně nejméně dvě separátní valivé obruče. Má-li sud separátní obruče, musí tyto přiléhat těsně k plášti a být upevněny tak, aby se nemohly posunout. Separátní valivé obruče nesmějí být upevněny bodovými svary.
6.1.4.3.4
Průměr otvorů pro plnění, vyprazdňování a odvzdušnění v plášti nebo základnách sudů s neodnímatelným víkem (1N1) nesmí být větší než 7 cm. Sudy s většími otvory se považují za sudy s odnímatelným víkem (1N2). Uzávěry otvorů v plášti a základnách sudů musí být konstruovány a provedeny tak, aby se za normálních přepravních podmínek zůstaly bezpečné a těsné. Příruby uzávěrů mohou být mechanicky lemované (zdrápkované) nebo svařované. Švové spoje musí být provedeny v souladu s technickým stavem a úrovní znalostí o daném kovu tak aby byly bezpečné a těsné. Víka musí být opatřena těsněním nebo jinými těsnicími prostředky, pokud uzávěry nejsou přirozeně těsné.
6.1.4.3.5
Uzávěry sudů s odnímatelným víkem (1N2) musí být konstruovány a provedeny tak, aby se za normálních přepravních podmínek zůstaly bezpečné a těsné. Odnímatelná víka musí být opatřena těsněním nebo jinými těsnicími prostředky.
6.1.4.3.6
Nejvyšší vnitřní objem sudů: 450 litrů.
6.1.4.3.7
Nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 400 kg.
6.1.4.4
Ocelové nebo hliníkové kanystry
3A1 z oceli s neodnímatelným víkem
3A2 z oceli s odnímatelným víkem
3B1 z hliníku s neodnímatelným víkem
3B2 z hliníku s odnímatelným víkem
6.1.4.4.1
Plášť a dna musí být vyrobeny z ocelového plechu, z hliníku nejméně 99 % čistoty základní hliníkové slitiny. Materiál musí být vhodného typu a přiměřené tloušťky vzhledem k vnitřnímu objemu a účelu použití kanystru.
6.1.4.4.2
Švy všech kanystrů musí být mechanicky lemovány nebo svařeny. Spoje pláště kanystrů určených k naplnění více než 40 litrů kapalných látek musí být svařované. Švy pláště kanystrů určených k naplnění až do 40 litrů kapalných látek musí být mechanicky zalemovány nebo svařeny. U hliníkových kanystrů musí být všechny švy svařované. Pokud na kanystru jsou spojovací švy (pláště se dnem), musí být zesíleny použitím samostatného prstence.
6.1.4.4.3
Průměr otvorů kanystrů (3A1 a 3B1) nesmí být větší než 7 cm. Kanystry s většími otvory se považují za kanystry s odnímatelným víkem (3A2 a 3B2). Uzávěry musí být konstruovány tak, aby zůstaly bezpečné a těsné za normálních podmínek přepravy. Těsnění nebo jiné těsnící prvky musí být použity, pokud samotné uzávěry nejsou přirozeně těsné.
6.1.4.4.4
Pokud materiály použité pro pláště, základny, uzávěry a příslušenství nejsou snášenlivé s přepravovaným obsahem, musí být použit vhodný vnitřní ochranný povlak nebo úprava. Tyto povlaky nebo úpravy si musí zachovat své ochranné vlastnosti za normálních podmínek přepravy.
6.1.4.4.5
Nejvyšší vnitřní objem kanystru: 60 litrů.
6.1.4.4.6
Nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 120 kg.
6.1.4.5
Překližkové sudy
1D
6.1.4.5.1
Použité dřevo musí být přirozeně stárnuté, obchodně obvykle suché a bez vad, které by mohly ovlivnit použitelnost sudu k danému účelu. Pokud se ke zhotovení základen použije jiný materiál než překližka, musí být tento materiál z hlediska kvality překližce rovnocenný.
6.1.4.5.2
Plášť sudu musí být vyroben minimálně z dvouvrstvé překližky a základny z překližky třívrstvé. Vrstvy ložené křížem musí být pevně slepeny vodovzdorným lepidlem.
6.1.4.5.3
Plášť a základny sudu a jeho spoje musí být navrženy s ohledem na jeho vnitřní objem a uvažované použití.
6.1.4.5.4
K zamezení prosypu obsahu se víka potáhnou sulfátovým papírem (kraftovým papírem ) nebo jiným rovnocenným materiálem, který se musí k víku bezpečně připevnit a po celém obvodu víka musí přesahovat přes jeho okraj.
6.1.4.5.5
Nejvyšší vnitřní objem sudů: 250 litrů;
6.1.4.5.6
Nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 400 kg.
6.1.4.6
(Vyhrazeno)
6.1.4.7
Lepenkové sudy
1G
6.1.4.7.1
Plášť sudu se musí sestávat z více vrstev sulfátového papíru (kraftový papír) nebo hladké lepenky (nikoliv vlnité), které jsou spolu pevně slepeny nebo laminovány, a může obsahovat jednu nebo více ochranných vrstev bitumenu, voskovaného sulfátového papíru, kovové fólie, plastu atd.
6.1.4.7.2
Základny musí být z přírodního dřeva, lepenky, kovu, překližky, plastu nebo jiného vhodného materiálu a mohou být opatřeny jednou nebo více ochrannými vrstvami živice, voskovaného sulfátového papíru (kraftový), kovové fólie, plastu atd.
6.1.4.7.3
Konstrukce pláště sudu, dna a jejich spojení musí být přizpůsobeny vnitřnímu objemu sudu a účelu jeho použití.
6.1.4.7.4
Kompletní obal musí být dostatečně odolný proti vodě, aby za normálních přepravních podmínek nedošlo k odlepení (odštěpení) vrstev.
6.1.4.7.5
Nejvyšší vnitřní objem sudů: 450 litrů.
6.1.4.7.6
Nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 400 kg.
6.1.4.8
Plastové sudy a kanystry
1H1 sudy s neodnímatelným víkem
1H2 sudy s odnímatelným víkem
3H1 kanystry s neodnímatelným víkem
3H2 kanystry s odnímatelným víkem
6.1.4.8.1
Obal musí být vyroben z vhodného plastu a být přiměřené pevnosti s ohledem na vnitřní objem a účel použití. Kromě recyklovaných plastů, jak je uvedeno v oddílu 1.2.1, nesmějí být pro nové obaly použity žádné jiné odpadní materiály než zbytky nebo rozdrcené odpady ze stejného výrobního postupu. Obal musí být přiměřeně odolný proti stárnutí a degradaci způsobenou buď přepravovanou látkou nebo ultrafialovým zářením. Za normálních podmínek přepravy nesmí jakékoli proniknutí látky obsažené v obalu nebo recyklované plasty použité pro výrobu nového obalu být příčinou ohrožení bezpečnosti přepravy.
6.1.4.8.2
Je-li nutná ochrana před ultrafialovým zářením, pak musí být tato provedena přimíšením sazí nebo jiných vhodných pigmentů nebo inhibitorů. Tyto přísady musí být snášenlivé s obsahem a musí zachovat svoji účinnost po přípustnou dobu životnosti obalu. Při použití sazí, pigmentů nebo inhibitorů odlišných od těch, které byly použity při zhotovení schváleného konstrukčního typu, může být od opakování zkoušek upuštěno, nepřekračuje-li jejich podíl u sazí 2 % hmotnostně nebo u pigmentů 3 % hmotnostně; podíl inhibitorů proti ultrafialovému záření není omezen.
6.1.4.8.3
Přísady k jiným účelům než k ochraně před ultrafialovým zářením smějí být do plastu přimíšeny za předpokladu, že nebudou mít nepříznivý vliv na chemické a fyzikální vlastnosti materiálu obalu. V tomto případě je možno upustit od opakování zkoušky.
6.1.4.8.4
Tloušťka stěny na každém místě obalu musí být přizpůsobena vnitřnímu objemu a účelu jeho použití, přičemž musí být vzato v úvahu namáhání jednotlivých míst.
6.1.8.4.5
Průměr otvorů pro plnění, vyprazdňování a odvzdušňování v plášti nebo základnách sudů s neodnímatelným víkem (1H1) a kanystrů s neodnímatelným víkem (3H1) nesmí být větší než 7 cm. Sudy a kanystry s většími otvory se považují za sudy a kanystry s odnímatelným víkem (1H2,3H2). Uzávěry otvorů v plášti a základnách sudů a kanystrů musí být konstruovány a provedeny tak, aby zůstaly bezpečné a těsné za normálních podmínek přepravy. Uzávěry musí být opatřeny těsněním nebo jinými těsnicími prostředky, pokud uzávěry nejsou přirozeně těsné.
6.1.4.8.6
Uzávěry sudů a kanystrů s odnímatelným víkem (1H2 a 3H2) musí být konstruovány tak, aby zůstaly bezpečné a nepropustné za normálních podmínek přepravy. Těsnění musí být použita u všech odnímatelných vík, ledaže by konstrukce sudu nebo kanystru byla taková, že odnímatelná víka jsou skutečně bezpečná a sud nebo kanystr je přirozeně nepropustný.
6.1.4.8.7
Nejvyšší dovolená propustnost pro hořlavé kapaliny činí 0,008 g/l.h při 23 °C (viz 6.1.5.7).
6.1.4.8.8
Pokud je použit recyklovaný materiál pro výrobu nového obalu, specifické vlastnosti recyklovaného materiálu musí být zajištěny a dokumentovány pravidelně jako část programu zajištění kvality uznaného příslušným orgánem. Program zajištění kvality musí zahrnovat zprávu o vlastním předběžném roztřídění a ověření, že každá vsádka recyklovaného plastového materiálu má stejnou rychlost toku taveniny, hustotu a pevnost v tahu stejné jako konstrukční typ vyrobený z takového recyklovaného materiálu. Tato nutnost zahrnuje znalost materiálu obalu, ze kterého byly recyklované plasty odvozeny, jakož i znalost původních obsahů těchto obalů, pokud by tento původní obsah mohl snížit schopnost nového obalu vyrobeného s použitím tohoto materiálu. Kromě toho program zajištění kvality výrobce obalu podle 6.1.1.4 musí zahrnovat provedení mechanického zkoušení konstrukčního typu uvedeného v 6.1.5 na obalech vyrobených z každé dávky recyklovaného plastového materiálu. Při tomto zkoušení může být odolnost vůči stohování ověřena vhodnou dynamickou zkouškou stlačením namísto statické zkoušky zatížením.
POZNÁMKA: ISO 16103 :2005 - „Obaly – Přeprava obalů pro nebezpečné látky – recyklované plasty,“ poskytuje dodatečný návod pro postupy, které je nutno dodržovat při schvalování použití recyklovaných plastů.
6.1.4.8.9
Nejvyšší vnitřní objem sudů a kanystrů:
1H1 a 1H2: 450 litrů;
3H1 a 3H2: 60 litrů.
6.1.4.8.10
Nejvyšší čistá (netto) hmotnost:
1H1 a 1H2: 400 kg;
3H1 a 3H2: 120 kg.
6.1.4.9
Bedny z přírodního dřeva
4C1 jednoduché;
4C2 s prachotěsnými stěnami.
6.1.4.9.1
Použité dřevo musí být přírodně vyzrálé, vysušené a bez vad, které by mohly podstatně zmenšit odolnost kterékoli části bedny. Pevnost použitého materiálu a konstrukce bedny musí být přizpůsobeny vnitřnímu objemu bedny a jejímu použití. Vrch a spodek mohou být z vodovzdorných velkoplošných materiálů z rekonstituovaného dřeva, jako jsou dřevotřískové desky nebo dřevovláknité desky nebo jiný vhodný druh.
6.1.4.9.2
Spoje musí být odolné proti vibracím vznikajícím během normálních přepravních podmínek. Je třeba se vyhnout hřebíkování ve směru vláken dřeva na konci přířezů. Pro spoje, které jsou pravděpodobně nejvíce namáhány, musí být použito zahnutí hřebíků, hřeby nýtovací nebo vrutové (s kruhovým pohybem při zatloukání) nebo jiné rovnocenné spojení.
6.1.4.9.3
Bedny 4C2: Každý díl bedny musí být z jednoho kusu nebo být tomuto rovnocenný. Díly se považují za rovnocenné dílům z jednoho kusu, jsou-li přířezy spojeny jednou z následujících metod: Lindermanovo spojení (spoj typu na rybinu), spojení na pero a drážku, spojení na polodrážku nebo na tupý spoj s nejméně dvěma vlnovitými kovovými upevňovacími prvky pro každý spoj.
6.1.4.9.4
Nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 400 kg.
6.1.4.10
Překližkové bedny
4D
6.1.4.10.1
Použitá překližka musí sestávat nejméně ze tří vrstev. Musí být vyrobena z dýhy z přírodně stárnutého dřeva loupané nebo řezané, vyschlé a bez vad, které by mohly snížit pevnost bedny. Pevnost použitého materiálu a konstrukční metoda musejí být přiměřené vnitřnímu objemu a očekávanému účelu použití bedny. Všechny vrstvy překližky musí být navzájem slepeny vodovzdorným lepidlem. Při konstrukci beden mohou byt společně s překližkou použity i ostatní jiné vhodné materiály.Bedny musí být pevně sbity hřebíky, nebo zabezpečeny v rohových a hranových spojích, nebo kompletovány stejně vhodnými prostředky.
6.1.4.10.2
Nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 400 kg.
6.1.4.11
Bedny z rekonstituovaného dřeva
4F
6.1.4.11.1
Stěny beden musí být z vodovzdorných materiálů jako dřevotřískové nebo dřevovláknité desky, nebo z jiných vhodných materiálů. Pevnost materiálů a konstrukce beden musí být přizpůsobeny vnitřnímu objemu a účelu jejich použití.
6.1.4.11.2
Ostatní části beden mohou být zhotoveny z jiného vhodného materiálu.
6.1.4.11.3
Bedny musí být bezpečně spojeny vhodnými prostředky.
6.1.4.11.4
Nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 400 kg.
6.1.4.12
Lepenkové bedny
4G
6.1.4.12.1
Bedny musí být zhotoveny z pevné hladké lepenky nebo tří a vícevrstvé vlnité lepenky dobré kvality, přizpůsobené vnitřnímu objemu a účelu použití beden. Odolnost vnějšího povrchu proti vodě musí být taková, aby zvýšení hmotnosti během zkoušky absorpce vody po dobu 30 minut metodou Cobb ne činilo více než 155 g/m2 (podle normy ISO 535 :1991).Lepenka musí mít odpovídající kvalitu pevnosti v ohybu. Lepenka musí být formátována bez pořezání - trhlin a rylována tak, že se při kompletaci obalu nesmí v rylování lámat či na povrchu popraskat, nebo nepatřičně ohýbat. Vlny vlnité lepenky musí být pevně slepeny s vnější vrstvou.
6.1.4.12.2
Hrany beden mohou být opatřeny dřevěným rámem nebo mohou být celé ze dřeva nebo z jiného vhodného materiálu. Mohou být použity zesilovací lišty ze dřeva nebo z jiného vhodného materiálu.
6.1.4.12.3
Výrobní spoje pláště bedny musí být lepeny lepicí páskou, přesazeny a slepeny nebo přesazeny a sešity kovovými sponami. Přeplátované spoje musí mít odpovídající přesah.
6.1.4.12.4
Když je uzavření provedeno slepením, nebo přelepením lepící páskou musí být použito vodovzdorné lepidlo.
6.1.4.12.5
Bedny musí být konstruovány tak, aby dobře vyhovovaly obsahu.
6.1.4.12.6
Nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 400 kg.
6.1.4.13
Plastové bedny
4H1 Bedny z pěnového plastu
4H2 Bedny z tuhého plastu
6.1.4.13.1
Bedny musí být zhotoveny z vhodných plastů a jejich pevnost musí být v souladu s vnitřním objemem a účelem jejich použití. Bedny musí být přiměřeně odolné vůči stárnutí a proti degradaci způsobené přepravovanou látkou nebo ultrafialovým zářením.
6.1.4.13.2
Bedny z pěnového plastu se musí sestávat ze dvou vytvarovaných dílů, spodního dílu s dutinami pro vnitřní obaly a horního dílu, který dolní díl překrývá a do něho zapadá. Horní a spodní díly musí být konstruovány tak, aby do nich vnitřní obaly těsně zapadaly. Uzávěry vnitřních obalů nesmějí přijít do styku s vnitřním povrchem horního dílu bedny.
6.1.4.13.3
Pro přepravu musí být bedny z pěnového plastu uzavřeny samolepicí páskou, která musí mít dostatečnou pevnost v tahu, aby se zabránilo otevření bedny. Lepicí páska musí být odolná proti povětrnostním vlivům a lepidlo se musí snášet s lehčeným plastem bedny. Jiné systémy uzavření se mohou použít za předpokladu, že mají nejméně stejnou účinnost.
6.1.4.13.4
U beden z tuhého plastu musí být ochrana proti ultrafialovému záření, je-li požadována, provedena přimíšením sazí nebo jiných vhodných pigmentů nebo inhibitorů do materiálu. Tyto přísady se musí snášet s obsahem bedny a musí si zachovat svou účinnost po celou dobu životnosti bedny. Při užití sazí, pigmentů nebo inhibitorů odlišných od těch, které byly použity při zhotovení zkoušeného konstrukčního typu, může být upuštěno od opakování zkoušek, pokud podíl sazí nepřekračuje 2 % hm., nebo jestliže podíl pigmentů nepřekračuje 3 % hm., podíl inhibitorů proti ultrafialovému záření není omezen.
6.1.4.13.5
Přísady k jiným účelům než k ochraně proti ultrafialovému záření smějí být k plastu pro výrobu beden (4H1 a 4H2) přimíseny za předpokladu, že nepříznivě neovlivní chemické a fyzikální vlastnosti materiálu bedny. V tomto případě je možno upustit od opakování zkoušek.
6.1.4.13.6
Bedny z tuhého plastu musí mít uzavírací zařízení z vhodného materiálu dostatečné pevnosti, konstruované tak, aby bylo zabráněno nechtěnému otevření.
6.1.4.13.7
Pokud je použit recyklovaný materiál pro výrobu nového obalu, specifické vlastnosti recyklovaného materiálu musí být zajištěny a dokumentovány pravidelně jako část programu zajištění kvality uznávaného příslušným orgánem. Program zajištění kvality musí zahrnovat zprávu o vlastním předběžném roztřídění a ověření, že každá vsádka recyklovaného plastového materiálu má hodnotu rychlosti toku taveniny, hustoty a pevnosti v tahu stejnou jako konstrukční typ vyrobený z téhož recyklovaného materiálu. Tato nutnost zahrnuje znalost materiálu obalu, ze kterého byly recyklované plasty odvozeny, jakož i znalost původních obsahů těchto obalů, pokud by tento původní obsah mohl snížit schopnost nového obalu vyrobeného s použitím tohoto materiálu. Následně, výrobcův program zajištění kvality obalů dle pododdílu 6.1.1.4 musí zahrnovat provedení mechanického zkoušení konstrukčního typu v oddílu 6.1.5 na obalech vyrobených z každé vsádky recyklovaného plastového materiálu. Při této zkoušce může být odolnost vůči stohování ověřena vhodnou dynamickou tlakovou zkouškou namísto statické zkoušky zatížením.
6.1.4.13.7.1
Nejvyšší čistá (netto) hmotnost:
4H1: 60 kg;
4H2: 400 kg.
6.1.4.14
Ocelové nebo hliníkové bedny
4A z oceli
4B z hliníku
6.1.4.14.1
Pevnost kovu a konstrukce bedny musí být přizpůsobeny vnitřnímu objemu a účelu jejího použití.
6.1.4.14.2
Bedny musí být, pokud je to požadováno, vyloženy lepenkou nebo plstěnými přířezy, nebo musí být opatřeny vnitřní vložkou nebo povlakem z vhodného materiálu. Použijí-li se dvojitě lemovaná (zdrápkovaná) kovová vložka, musí se učinit opatření k zamezení pronikání látek zvláště výbušných do stykových spár lemů.
6.1.4.14.3
Uzávěry mohou být jakéhokoli vhodného typu; musí však za normálních přepravních podmínek zůstat bezpečné.
6.1.4.14.4
Nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 400 kg.
6.1.4.15
Textilní pytle
5L1 bez vnitřní vložky nebo povlak
5L2 prachotěsné
5L3 vodovzdorné
6.1.4.15.1
Použitá tkanina musí být dobré jakosti. Pevnost tkaniny a provedení pytle musí být v souladu s vnitřním objemem pytle a účelu jeho použití.
6.1.4.15.2
Pytle prachotěsné 5L2: Pytel musí být vyroben jako prachotěsný, např. pomocí:
(a)
papíru přilepeného na vnitřní stranu pytle vodovzdorným lepidlem, jako je bitumen (dehtový papír); nebo
(b)
fólie z plastu zakotvené na vnitřní stranu pytle; nebo
(c)
jedné nebo více vnitřních papírových nebo plastových vložek
6.1.4.15.3
Pytle vodovzdorné 5L3: k zabránění vstupu vlhkosti musí být pytel vodotěsný, např. použitím:
(a)
samostatných vnitřních vložek z vodovzdorného papíru (např. voskovaného sulfátového „kraft“ papíru, dehtového papíru nebo plastem potahovaného sulfátového papíru); nebo
(b)
plastového filmu na vnitřní straně pytle; nebo
(c)
jedné nebo více plastových vnitřních vložek.
6.1.4.15.4
Nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 50 kg.
6.1.4.16
Tkané plastové pytle
5H1 bez vnitřní vložky nebo bez vnitřního povlaku
5H2 prachotěsné
5H3 vodovzdorné.
6.1.4.16.1
Pytle musí být vyrobeny z tažených pásů nebo tažených jednotlivých vláken z vhodného plastu. Pevnost použitého materiálu a provedení pytle musí být přizpůsobeny vnitřnímu objemu pytle a účelu jeho použití.
6.1.4.1.6.2
Je-li tkanina tkaná naplocho, musí být pytle zhotoveny sešitím nebo jiným způsobem zajišťujícím uzavření dna a jedné strany. Je-li tkanina vyrobena jako hadice, musí se pytel vytvořit sešitím, tkaním (dna), nebo jiným způsobem s rovnocennou odolností.
6.1.4.16.3
Pytle prachotěsné, 5H2: Pytel musí být vyroben jako prachotěsný, např. pomocí:
(a)
papíru nebo plastového filmu zakotveného na vnitřní straně pytle; nebo
(b)
jedné nebo více samostatných vnitřních vložek z papíru nebo z plastu.
6.1.4.16.4
Pytle vodovzdorné 5H3: k zábraně vniknutí vlhkosti, pytel musí být k vodotěsný upravený např. pomocí:
(a)
samostatných vnitřních vložek z vodovzdorného papíru (např. sulfátový papír „kraft“, voskovaný, oboustranně dehtovaný nebo potažený vrstvou plastu); nebo
(b)
plastového filmu zakotveného na vnitřním nebo vnějším povrchu pytle; nebo
(c)
jedné nebo více vnitřních plastových vložek.
6.1.4.16.5
Nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 50 kg.
6.1.4.17
Pytle z plastové fólie
5H4
6.1.4.17.1
Pytle musí být vyrobeny z vhodného plastu. Pevnost použitého materiálu a provedení pytle musí být přizpůsobeny vnitřnímu objemu pytle a účelu jeho použití. Spoje a uzávěry musí odolávat tlakům a nárazům, které se vyskytují za normálních přepravních podmínek.
6.1.4.17.2
Nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 50 kg.
6.1.4.18
Papírové pytle
5M1 vícevrstvé
5M2 vícevrstvé, vodovzdorné
6.1.4.18.1
Pytle musí být vyrobeny z vhodného sulfátového papíru “kraft“ nebo z rovnocenného papíru, nejméně ve třech vrstvách, střední vrstva může byt spojena s vnější vrstvou přilepením síťové tkaniny. Pevnost papíru a provedení pytlů musí být přizpůsobeny vnitřnímu objemu pytle a účelu jeho použití. Spoje a uzávěry musí být prachotěsné.
6.1.4.18.2
Pytle 5M2: Pro ochranu proti vniknutí vlhkosti musí být pytel ze čtyř nebo více vrstev vodotěsný užitím buď vodovzdorné vrstvy jako jedné ze dvou vnějších vrstev nebo vodovzdornou barierou z vhodného bariérového materiálu mezi dvěma vnějšími vrstvami; třívrstvý pytel je nutno učinit vodotěsným použitím vodovzdorné vrstvy jako vnější vrstvy. Existuje-li nebezpečí reakce obsahu pytle s vlhkostí nebo je-li obsah pytle balen ve vlhkém stavu, vodovzdorná vrstva nebo vložka, např. z dvojitě dehtovaného papíru “kraft“, nebo „kraft“ papíru s plastovým povlakem na vnitřní straně vnitřní vrstvy - musí být umístěn přímo k látce, stejně tak jeden nebo více vložkových plastových pytlů. Spoje a uzávěry musí být vodotěsné.
6.1.4.18.3
Nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 50 kg.
6.1.4.19
Kompozitní obaly (plast)
6HA1Plastová nádoba s vnějším ocelovým sudem
6HA2Plastová nádoba s vnějším ocelovým košem nebo bednou
6HB1Plastová nádoba s vnějším hliníkovým sudem
6HB2Plastová nádoba s vnějším hliníkovým košem nebo bednou
6HCPlastová nádoba s vnější dřevěnou bednou
6HD1Plastová nádoba s vnějším překližkovým sudem
6HD2Plastová nádoba s vnější překližkovou bednou
6HG1Plastová nádoba s vnějším lepenkovým sudem
6HG2Plastová nádoba s vnější lepenkovou bednou
6HH1Plastová nádoba s vnějším plastovým sudem
6HH2Plastová nádoba s vnější bednou z tuhého plastu
6.1.4.19.1
Vnitřní nádoba
6.1.4.19.1.1
Požadavky uvedené v odstavcích 6.1.4.8.1 a 6.1.4.8.4 až 6.1.4.8.7 se vztahují i na vnitřní plastové nádoby.
6.1.4.19.1.2
Plastová vnitřní nádoba musí zapadnout těsně do vnější části obalu, který nesmí mít žádné výstupky, které by mohly způsobit odírání plastu.
6.1.4.19.1.3
Nejvyšší objem vnitřní nádoby:
6HA1, 6HB1, 6HD1, 6HG1, 6HH1:250 litrů;
6HA2, 6HB2, 6HC, 6HD2, 6HG2, 6HH2:60 litrů.
6.1.4.19.1.4
Nejvyšší čistá (netto) hmotnost:
6HA1, 6HB1, 6HD1, 6HG1, 6HH1:400 kg;
6HA2, 6HB2, 6HC, 6HD2, 6HG2, 6HH2:75 kg.
6.1.4.19.2
Vnější plášť
6.1.4.19.2.1
Plastová nádoba s vnějším ocelovým nebo hliníkovým sudem 6HA1 nebo 6HB1; příslušné požadavky uvedené v pododdíle 6.1.4.1 nebo pododdíle 6.1.4.2, pokud je to vhodné, se vztahují na konstrukci vnějšího obalu
6.1.4.19.2.2
Plastová nádoba s vnějším ocelovým nebo hliníkovým košem nebo bednou 6HA2 nebo 6HB2; příslušné požadavky uvedené v pododdíle 6.1.4.14 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu.
6.1.4.19.2.3
Plastová nádoba s vnější dřevěnou bednou 6HC; příslušné požadavky uvedené v pododdíle 6.1.4.9 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu.
6.1.4.19.2.4
Plastová nádoba s vnějším překližkovým sudem 6HD1; příslušné požadavky uvedené v pododdíle 6.1.4.5 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu.
6.1.4.19.2.5
Plastová nádoba s vnější překližkovou bednou 6HD2; příslušné požadavky uvedené v pododdíle 6.1.4.10 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu.
6.1.4.19.2.6
Plastová nádoba s vnějším lepenkovým sudem 6HG1; požadavky uvedené v odstavcích 6.1.4.7.1 až 6.1.4.7.4 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu.
6.1.4.19.2.7
Plastová nádoba s vnější lepenkovou bednou 6HG2; příslušné požadavky uvedené v odstavci 6.1.4.12 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu.
6.1.4.19.2.8
Plastová nádoba s vnějším plastovým sudem 6HH1; požadavky uvedené v odstavcích 6.1.4.8.1 až 6.1.4.8.6 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu.
6.1.4.19.2.9
Plastová nádoba s vnější bednou z tuhého plastu 6HH2; požadavky uvedené v odstavcích 6.1.4.13.1 a 6.1.4.13.4 až 6.1.4.13.6 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu.
6.1.4.20
Kompozitní obaly (sklo, porcelán nebo kamenina)
6PA1Nádoba s vnějším ocelovým sudem
6PA2Nádoba s vnějším ocelovým košem nebo bednou
6PB1Nádoba s vnějším hliníkovým sudem
6PB2Nádoba s vnějším hliníkovým košem nebo bednou
6PCNádoba s vnější dřevěnou bednou
6PD1Nádoba s vnějším překližkovým sudem
6PD2Nádoba s vnějším proutěným košem
6PG1Nádoba s vnějším lepenkovým sudem
6PG2Nádoba s vnější lepenkovou bednou
6PH1Nádoba s vnějším obalem z pěnového plastu
6PH2Nádoba s vnějším obalem z tuhého plastu
6.1.4.20.1
Vnitřní nádoba
6.1.4.20.1.1
Nádoby musí mít vhodný tvar (válcovitý nebo hruškovitý), musí být vyrobeny z materiálu dobré jakosti bez vad, které by mohly snížit jejich odolnost. Stěny musí být na všech místech dostatečně tlusté a bez vnitřních pnutí.
6.1.4.20.1.2
Jako uzávěrů nádob musí být použito šroubových uzávěrů z plastu, zabroušených skleněných zátek nebo uzávěrů nejméně stejně účinných. Každá část uzávěru, která může přijít do styku s obsahem nádoby, musí být proti němu odolná. Je třeba věnovat pozornost zajištění uzávěrů, aby lícovaly (s hrdlem) a byly těsné a byly vhodně zabezpečeny před uvolněním při přepravě. Jsou-li třeba uzávěry s odvětrávacím zařízením, musí vyhovět 4.1.1.8.
6.1.4.20.1.3
Nádoba musí být pevně zabezpečena ve vnějším obalu pomocí fixačních a/nebo absorpčních materiálů.
6.1.4.20.1.4
Nejvyšší vnitřní objem nádoby: 60 litrů.
6.1.4.20.1.5
Nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 75 kg.
6.1.4.20.2
Vnější plášť
6.1.4.20.2.1
Nádoba s vnějším ocelovým sudem, 6PA1: příslušné požadavky uvedené v pododdílu 6.1.4.1 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu. Odnímatelné víko nutné u tohoto druhu obalu však může mít tvar poklopu.
6.1.4.20.2.2
Nádoba s vnějším ocelovým košem nebo bednou 6PA2: příslušné požadavky uvedené v pododdílu 6.1.4.14 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu. Jde-li o válcovité nádoby, vnější obal musí ve svislé poloze, převyšovat nádoby a jejich uzávěry. Obklopuje-li vnější koš nádobu hruškovitého tvaru a k této tvarově těsně přiléhá, musí se vnější obal opatřit ochranným krytem (poklopem).
6.1.4.20.2.3
Nádoba s vnějším hliníkovým sudem 6PB1: na konstrukci vnějšího obalu se vztahují příslušné požadavky uvedené v pododdílu 6.1.4.2.
6.1.4.20.2.4
Nádoba s vnějším hliníkovým košem nebo bednou 6PB2: na konstrukci vnějšího obalu se vztahují příslušné požadavky uvedené v pododdílu 6.1.4.14.
6.1.4.20.2.5
Nádoba s vnější dřevěnou bednou 6PC: na konstrukci vnějšího obalu se vztahují příslušné požadavky uvedené v pododdílu 6.1.4.9.
6.1.4.20.2.6
Nádoba s vnějším s překližkovým sudem 6PD1: na konstrukci vnějšího obalu se vztahují příslušné požadavky uvedené v pododdílu 6.1.4.5.
6.1.4.20.2.7
Nádoba s vnějším proutěným košem 6PD2: proutěný koš musí být zhotoven z dobrého materiálu a musí být dobré kvality. Musí být opatřen ochranným krytem (poklopem), aby se zamezilo poškození nádob.
6.1.4.20.2.8
Nádoba s vnějším lepenkovým sudem 6PG1: na konstrukci vnějšího obalu se vztahují příslušné požadavky uvedené v odstavcích 6.1.4.7.1 až 6.1.4.7.4.
6.1.4.20.2.9
Nádoba s vnější lepenkovou bednou 6PG2: na konstrukci vnějšího obalu se vztahují příslušné požadavky uvedené v pododdílu 6.1.4.12.
6.1.4.20.2.10
Nádoba s vnějším obalem z pěnového nebo tuhého plastu (6PH1 nebo 6PH2): materiály obou těchto vnějších obalů musí splňovat příslušné požadavky uvedené v pododdílu 6.1.4.13. Vnější obaly z tuhého plastu musí být zhotoveny z vysokohustotního polyetylénu, nebo z jiného srovnatelného plastu. Odnímatelné víko pro tento typ obalu však může mít tvar poklopu.
6.1.4.21
Skupinové obaly (obaly pro skupinové balení)
Platí odpovídající požadavky pro vnější obaly podle oddílu 6.1.4.
POZNÁMKA: Pro vnitřní a vnější obaly se použijí příslušné pokyny pro balení uvedené v kapitoly 4.1.
6.1.4.22
Obaly z jemného plechu
OA1 s neodnímatelným víkem
OA2 s odnímatelným víkem
6.1.4.22.1
Plech pro plášť a dna musí být z vhodné oceli; jeho tloušťka musí být přizpůsobena vnitřnímu objemu obalů a účelu jejich použití.
6.1.4.22.2
Spoje musí být svařované, nejméně dvojitě zalemované při lemování (zadrápkování) nebo provedeny jiným způsobem zaručujícím stejný stupeň pevnosti a těsnosti.
6.1.4.22.3
Vnitřní povlaky ze zinku, cínu, laku apod. musí být odolné a musí být na celé ploše, včetně uzávěrů, pevně spojeny s ocelí.
6.1.4.22.4
Průměr otvorů pro plnění, vyprazdňování a odvzdušnění v pláštích nebo základnách obalů s neodnímatelným víkem (OA1) nesmí být větší než 7 cm. Obaly s většími otvory se považují za obaly s odnímatelným víkem (OA2).
6.1.4.22.5
Uzávěry obalů s neodnímatelným víkem (OA1) musí být buď šroubové nebo být zabezpečitelné šroubovacím zařízením nebo jiným, stejně účinným zařízením. Uzávěry obalů s odnímatelným víkem (OA2) musí být tak konstruovány a zajištěny, aby za normálních přepravních podmínek zůstaly pevně uzavřeny a obaly zůstaly těsné.
6.1.4.22.6
Nejvyšší vnitřní objem obalů: 40 litrů.
6.1.4.22.7
Nejvyšší čistá (netto) hmotnost: 50 kg.
6.1.5
Požadavky na zkoušky obalů
6.1.5.1
Provedení a opakování zkoušek
6.1.5.1.1
Konstrukční typ každého obalu musí být zkoušen, jak je uvedeno v oddíle 6.1.5, v souladu se stanovenými postupy povolujícími umístění označení a musí být příslušným orgánem schválen.
6.1.5.1.2
Každý konstrukční typ obalu musí před použitím úspěšně projít testy předepsanými v této Kapitole. Konstrukční typ obalu je definován konstrukcí, rozměrem, materiálem a tloušťkou, způsobem výroby a systémem balení, ale mohou být zahrnuty různé úpravy povrchu. Zahrnuje též obaly, které se liší od konstrukčního typu pouze svou menší konstrukční výškou.
6.1.5.1.3
Zkoušky musí být opakovány na výrobních vzorcích sériově vyráběných obalů ve lhůtách stanovených příslušným orgánem. Pro takové zkoušky papírových a lepenkových obalů se příprava při okolních podmínkách považuje za rovnocennou požadavkům uvedeným v odstavci 6.1.5.2.3.
6.1.5.1.4
Zkoušky musí být též opakovány po každé úpravě, která mění konstrukci, materiál nebo způsob výroby obalu.
6.1.5.1.5
Příslušný orgán může povolit selektivní zkoušení obalů odlišujících se pouze nepatrně od již odzkoušeného konstrukčního typu, např. obaly obsahující vnitřní obaly menších rozměrů nebo nižší čisté (netto) hmotnosti, nebo obaly jako sudy, pytle a bedny, které jsou vyrobeny s malými zmenšeními vnějších rozměrů.
6.1.5.1.6
(Vyhrazeno)
POZNÁMKA: Pro podmínky sestavení různých vnitřních obalů ve vnějším obalu a přípustné změny pro vnitřní obaly, viz odstavec 4.1.1.5.1.
6.1.5.1.7
Předměty nebo vnitřní obaly jakéhokoli typu na tuhé látky nebo na kapaliny mohou být společně uloženy a přepravovány bez zkoušení ve vnějším obalu za následujících podmínek:
(a)
Vnější obal musel být úspěšně odzkoušen podle pododdílu 6.1.5.3 s křehkými (např. skleněnými) vnitřními obaly obsahujícími kapaliny v parametrech pádové výšky pro obalovou skupinu I;
(b)
celková (brutto) hmotnost vnitřních obalů ve skupinovém balení nesmí přesáhnout polovinu celkové (brutto) hmotnosti vnitřních obalů použitých pro zkoušku pádem uvedenou výše v odstavci (a);
(c)
Tloušťka fixačního materiálu mezi vnitřními obaly a mezi vnitřními obaly a stěnou obalu nesmí být zmenšena pod odpovídající tloušťku v původně zkoušeném obalu; a jestliže byl použit samotný vnitřní obal při původní zkoušce, tloušťka fixace mezi vnitřními obaly nesmí být menší než tloušťka fixace mezi stěnou obalu a vnitřním obalem při původní zkoušce. Jestliže se použije buď menší počet, nebo menší vnitřní obaly (ve srovnání s vnitřními obaly použitými při zkoušce pádem), musí být použit dodatečný fixační materiál v dostatečné množství pro vyplnění volného prostoru;
(d)
Prázdný vnější obal musí být podroben s úspěchem zkoušce stohováním podle pododdílu 6.1.5.6, vždy prázdný Celková hmotnost identických obalů musí být založena na celkové hmotnosti vnitřních obalů skupinového balení, použitých pro zkoušku pádem uvedenou výše v odstavci a);
(e)
Vnitřní obaly obsahující kapaliny musejí být úplně obklopeny dostatečným množstvím absorpčního materiálu k absorbování celkového obsahu kapalin ve vnitřních obalech;
(f)
Pokud vnější obal (skupinového balení) je určen pro vnitřní obaly obsahující kapaliny a není těsný nebo je určen pro vnitřní obaly obsahující tuhé látky a není prachotěsný, zajištění zábrany úniku jakékoli kapalné nebo tuhé látky musí být provedeno ve formě nepropustné vložky, vložkového plastového pytle, nebo jiných stejně účinných prostředků.
V obalech obsahujících kapaliny musí být absorpční materiál požadovaný výše v odstavci e) umístěn mezi vnitřní obalové prostředky obsahujících kapalnou náplň;
(g)
Obaly musí být označeny UN kódem podle oddílu 6.1.3 jako odzkoušené pro obalovou skupinu I. v provedení pro skupinové obaly. Označená celková(brutto) hmotnost v kilogramech musí být součtem hmotnosti vnějšího obalu a jedné poloviny hmotnosti vnitřního(ch) obalu(ů), jak byly použity pro zkoušku pádem uvedenou výše v odstavci a). Takové značení obalu musí též obsahovat písmeno “V“, jak je popsáno v pododdílu 6.1.2.4.
6.1.5.1.8.1
Příslušný orgán může kdykoli požadovat důkaz, aby se zkouškami podle tohoto odstavce prokázalo, že sériově vyráběné obaly splňují požadavky zkoušek konstrukčního typu. Pro účely ověření musí být protokoly o takových zkouškách uchovávány.
6.1.5.1.9
Je-li z bezpečnostních důvodů požadována vnitřní úprava nebo povlak, musí si zachovat své ochranné vlastnosti i po zkouškách.
6.1.5.1.10
Na jednom vzorku smí být provedeno několik zkoušek, pokud to neovlivní platnost výsledků zkoušek a pokud to schválí příslušný orgán.
6.1.5.1.11
Záchranné obaly
Záchranné obaly (viz oddíl 1.2.1) musí být zkoušeny a označeny UN kódem podle ustanovení vztahujících se na obaly obalové skupiny II určené pro přepravu tuhých látek nebo vnitřní obaly, s výjimkou těchto:
(a)
Látkou použitou při provádění zkoušek musí být voda a obaly musí být naplněny nejméně na 98 % jejich nejvyššího vnitřního objemu. Je dovoleno použít přídavného zatížení, jako jsou pytle s olověnými broky, aby bylo dosaženo požadované celkové hmotnosti kusu, pokud je umístěno tak, že nebudou ovlivněny výsledky zkoušek. Při provádění zkoušky pádem může být pádová výška měněna podle odstavce 6.1.5.3.5 (b);
(b)
Obaly musí být kromě toho s úspěchem podrobeny zkoušce těsnosti při 30 kPa a výsledek této zkoušky musí být uveden ve protokolu o zkoušce požadované v pododdíle 6.1.5.8; a
(c)
Obaly musí být označeny písmenem “T“, jak je předepsáno v pododdíle 6.1.2.4.
6.1.5.2
Příprava obalů a jednotek balení pro zkoušky
6.1.5.2.1
Zkoušky musí být provedeny s obaly připravenými jako k přepravě, včetně vnitřních obalů skupinových obalů. Vnitřní nebo samostatné nádoby nebo obaly jiné nežli pytle musí být naplněny nejméně do 98 % svého nejvyššího vnitřního objemu, jde-li o kapaliny, a nejméně do 95 %, jde-li o tuhé látky. Pytle budou plněny na maximální hmotnost pro kterou mohou být používány.
Pro skupinové obaly, kde vnitřní obal je určen k přepravě kapalin nebo tuhých látek, se vyžaduje samostatné provedení zkoušky pro obojí obsahy, tj. kapaliny a tuhé látky.
Látky nebo předměty, které mají být přepravovány v obalech, smějí být nahrazeny jinými látkami nebo předměty, pokud by tím nedošlo ke zkreslení výsledků zkoušek. Jsou-li tuhé látky nahrazeny jinými látkami, musí mít tyto látky stejné fyzikální vlastnosti (hmotnost, velikost zrna atd.) jako látky, které mají být přepravovány. Je dovoleno použít přívažky, jako sáčky s olověným šrotem, aby se dosáhlo potřebné celkové hmotnosti kusu, pokud jsou umístěny tak, že neovlivní výsledky zkoušky.
6.1.5.2.2
Použije-li se při zkoušce pádem u kapalných látek jiná kapalná látka, musí mít tato látka podobnou relativní hustotu a viskozitu jako látka, která se má přepravovat. Za podmínek stanovených v odstavci 6.1.5.3.5 smí být pro tyto zkoušky pádem použito i vody.
6.1.5.2.3
Obaly z papíru nebo z lepenky musí být nejméně po dobu 24 hodin kondicionovány v prostředí, jehož teplota a relativní vlhkost jsou kontrolovány. Je možno volit jednu ze tří možností. Přednostně se doporučuje 23° ± 2 °C a 50 ° ± 2 % relativní vlhkosti vzduchu. Další dvě možnosti jsou 20 ° ± 2 °C a 65° ± 2 % nebo 27° ± 2 °C a 65° ± 2 % relativní vlhkosti vzduchu.
POZNÁMKA: Průměrné hodnoty se musí pohybovat uvnitř těchto mezí. Krátkodobé výkyvy a limity měření mohou být příčinou, že jednotlivá měření se pohybují v rozmezí ± 5 % relativní vlhkosti bez znatelného zhoršení reprodukovatelnosti zkoušky.
6.1.5.2.4
(Vyhrazeno)
6.1.5.2.5
Sudy a kanystry z plastu podle pododdílu 6.1.4.8 a, pokud je to nutné, kompozitní obaly (plast) podle pododdílu 6.1.4.19 musí být po dobu 6 měsíců skladovány při teplotě okolí, aby se prokázala jejich dostatečná chemická snášenlivost s kapalnými látkami. Po tuto dobu musí zůstat zkušební vzorky naplněny látkami, které se v těchto obalech mají přepravovat.
Během prvních a posledních 24 hodin skladování musí být zkušební vzorky postaveny uzávěrem dolů. U obalů opatřených odvětrávacím zařízením se to však provede vždy jen na dobu 5 minut. Po tomto skladování musí být zkušební vzorky podrobeny zkouškám předepsaným v pododdílech 6.1.5.3 až 6.1.5.6.
Je-li známo, že se pevnostní vlastnosti plastu vnitřních nádob kompozitních obalů (plast) působením plnící látky podstatně nezmění, není nezbytná kontrola, zda je chemická snášenlivost dostačující.
Za podstatné změny pevnostních vlastností se považují:
(a)
zřetelné zkřehnutí;
(b)
značné snížení elasticity, pokud není spojeno alespoň s úměrným zvýšením prodloužení při zatížení.
Pokud chování plastu bylo stanoveno jinými prostředky, výše uvedená zkouška snášenlivosti může být vypuštěna. Takové postupy musí být nejméně rovnocenné výše uvedené zkoušce snášenlivosti a musí být uznány příslušným orgánem.
POZNÁMKA: Pro plastové sudy a kanystry a kompozitní obaly (plast) vyrobené z polyetylénu, viz též níže odstavec 6.1.5.2.6.
6.1.5.2.6
Pro polyethylenové sudy a kanystry podle pododdílu 6.1.4.3 a, pokud je to nutné, polyethylenové kompozitní obaly podle pododdílu 6.1.4.19, může být chemická snášenlivost špinícími kapalinami přizpůsobená podle pododdílu 4.1.1.19 ověřena následovně se standardními kapalinami (viz oddíl 6.1.6).
Standardní kapaliny jsou zástupci pro procesy zhoršování vlastností polyetylénu, jako je měknutí v důsledku nabobtnání, praskání pod napětím, molekulární degradace a jejich kombinace.
Dostatečná chemická snášenlivost těchto obalů může být prokázána skladováním s vhodnou standardní kapalinou po dobu tří týdnů při teplotě 40 °C; je-li jako standardní kapalina použita voda, není důkaz dostatečné chemické snášenlivosti nutný.
Během prvních a posledních 24 hodin skladování musí být zkušební vzorky postaveny uzávěrem dolů. U obalů opatřených odvětrávacím zařízením se to však provede vždy jen na dobu 5 minut. Po tomto skladování musí být zkušební vzorky podrobeny zkouškám předepsaným v pododdílech 6.1.5.3 až 6.1.5.6.
Zkouška snášenlivosti pro terc-butylhydroperoxid s obsahem více než 40 % peroxidu a kyselin peroxyoctových třídy 5.2 nesmí být prováděna použitím standardních kapalin. Pro tyto látky musí být důkaz dostatečné chemické snášenlivosti zkušebních vzorků prováděn s látkami, které jsou určeny k přepravě, v průběhu skladovacího období šesti měsíců při okolní teplotě.
Skladování se nevyžaduje pro zkušební vzorky, které byly použity pro zkoušku stohováním v případě standardních kapalin „smáčecí roztok“ a „kyselina octová“
Výsledky postupu dle tohoto odstavce pro obaly z polyetylénu mohou být uznány také pro stejný konstrukční typ, jehož vnitřní povrh je fluorován.
6.1.5.2.7
Pro obaly vyrobené z polyetylénu, jak je specifikováno v odstavci 6.1.5.2.6, které prošly zkouškou v odstavci 6.1.5.2.6, mohou být rovněž schváleny plnící látky jiné než látky přiřazené podle pododdílu 4.1.1.19. Toto schválení musí být založeno na laboratorních zkouškách3 ověřujících, že vliv těchto plnících látek na zkušební vzorky je menší než vliv příslušné zkušební kapaliny s přihlédnutím k příslušným procesům zhoršování vlastností. Vzhledem k relativní hustotě a tenzi par je nutno použít stejné podmínky, jak jsou uvedeny ve odstavci 4.1.1.19.2.
6.1.5.2.8
Pokud se pevnostní vlastnosti plastů vnitřních obalů skupinového obalu působením plnící látky podstatně nezmění, není nezbytný důkaz chemické snášenlivosti. Za podstatné změny pevnostních vlastností se považují:
(a)
zřetelné zkřehnutí;
(b)
značné poklesy elasticity, pokud není spojeno alespoň s úměrným zvýšením prodloužení.
6.1.5.3
Zkouška volným pádem4
6.1.5.3.1
Počet zkušebních vzorků (na konstrukční typ a výrobce) a orientace zkušebního vzorku pro zkoušku pádem:
Pro jiné zkoušky než pádem naplocho se musí těžiště nacházet na svislici procházející bodem nárazu.
Pokud je možných více než jedna orientace vzorku pro danou zkoušku pádem,musí být použita orientace, při níž nejpravděpodobněji vznikne poškození obalu.
ObalPočet zkušebních vzorkůOrientace zkušebního vzorku při zkoušce pádem
(a) Sudy ocelové, hliníkové,
z jiného kovu než ocel a hliník
Kanystry ocelové, hliníkové
Sudy překližkové
Sudy lepenkové
Sudy a kanystry plastové
Kompozitní obaly ve tvaru sudu
Obaly z jemného plechu
Šest
(tři pro každý typ pádu)
První typ pádu (se třemi zkušebními vzorky):

obal musí dopadnout na dopadovou plochu diagonálně na hranu dna nebo, nemá–li jej, na obvodový šev nebo na obvod dna.

Druhý typ pádu (se třemi dalšími zkušebními vzorky):

obal musí narazit na dopadovou plochu nejslabším místem, které nebylo při první zkoušce pádem zkoušeno, např. uzávěr, nebo u některých válcových sudů, na podélný svar pláště sudu.
(b) Bedny z přírodního dřeva
Bedny překližkové
Bedny z rekonstituovaného dřeva
Bedny lepenkové
Bedny plastové
Bedny ocelové nebo hliníkové
Kompozitní obaly ve tvaru bedny
Pět
(jeden pro každý pád)
1. vzorek pád: na plochu dna
2. vzorek pád na plochu víka (na horní část)
3. vzorek pád na bok (na nejdelší stranu)
4. vzorek pád: na čelo (na krátkou stranu)
5. vzorek pád na roh
(c)Pytle – jednovrstvé s postranním švemTři

(tři pády u každého pytle)
První pád: naplocho na širokou stranu
Druhý pád naplocho na úzkou stranu
Třetí pád na dno pytle
(d) Pytle – jednovrstvé bez postranního švu nebo vícevrstvéTři
(dva pády u každého pytle)
První pád naplocho na širokou stranu
Druhá pád na dno pytle
(e) Kompozitní obaly (sklo, kamenina nebo porcelán), označené symbolem „RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 a) ii) a které jsou ve tvaru sudu nebo bednyTři
(jeden pro jeden pád)
Diagonálně na hranu dna nebo, na obvodový šev dna nebo na obvod dna
6.1.5.3.2
Zvláštní příprava zkušebních vzorků pro zkoušku pádem
Teplota zkušebního vzorku a jeho obsahu musí být redukována na -18 °C nebo níže pro:
(a)
plastové sudy (viz pododdíl 6.1.4.8);
(b)
plastové kanystry (viz pododdíl 6.1.4.8);
(c)
plastové bedny kromě beden z pěnového plastu (viz pododdíl 6.1.4.13);
(d)
kompozitní obaly (plast) (viz pododdíl 6.1.4.19); a
(e)
skupinové obaly s vnitřními obaly z plastu, jinými než plastové sáčky, určené pro tuhé látky a předměty.
Pokud jsou zkušební vzorky připraveny tímto způsobem, kondiciování podle odstavce 6.1.5.2.3 může být vypuštěno. Zkušební kapaliny musejí být udržovány v tekutém stavu, pokud je to nezbytné přidáním mrazuvzdorných látek.
6.1.5.3.3
Obaly s odnímatelným víkem, určené pro kapaliny, nesmějí být podrobeny pádům dříve než 24 hodin po plnění a uzavření, aby se vzala v úvahu jakákoliv možná změna vlastností těsnění.
6.1.5.3.4
Dopadová plocha
Dopadová plocha musí být nepružná s horizontálním povrchem a musí být:
-
dostatečně celistvá (integrální), aby se s ní nedalo pohybovat
-
hladká a s povrchem bez místních poškození, které by mohly ovlivnit výsledky zkoušek,
-
dostatečně pevná, aby nebyla za podmínek zkoušky deformovatelná a aby nebyla během testů náchylná k poškození, a
-
dostatečně velká, aby bylo zajištěno, že zkoušený obal dopadne na povrch.
6.1.5.3.5
Výška pádu
Pro tuhé látky a kapaliny, jestliže se zkouška provádí s tuhou látkou nebo kapalinou, která bude přepravována nebo s jinou látkou mající v podstatě tytéž fyzikální charakteristiky.
Obalová skupina IObalová skupina IIObalová skupina III
1,8 m1,2 m0,8 m
Pro kapalné látky v samostatných obalech a pro vnitřní obaly skupinových obalů, jestliže se zkouška provádí s vodou:
POZNÁMKA: Termín voda zahrnuje i nemrznoucí vodní roztok s minimální 0,95 pro zkoušku při – 18 °C. měrnou hmotností
(a)
pro látky, které mají být přepravovány, jejichž relativní hustota nepřesahuje 1,2:
Obalová skupina IObalová skupina IIObalová skupina III
1,8 m1,2 m0,8 m
(b)
pro látky, které mají být přepravovány, jejichž relativní hustota přesahuje 1,2 se výška pádu vypočte na základě relativní hustoty látky d) určené k přepravě, zaokrouhlené na první desetinné místo takto:
Obalová skupina IObalová skupina IIObalová skupina III
d x 1,5 (m)d x 1,0 (m)d x 0,67 (m)
(c)
pro obaly z jemného plechu označené symbolem “RID/ADR“ podle 6.1.3.1 (a) (ii) určené pro přepravu látek s viskozitou při 23 °C vyšší než 200 mm2/s (což odpovídá výtokové době 30 sekund z normalizovaného kelímku ISO s výtokovou tryskou o vnitřním průměru 6 mm podle normy ISO 2431 :1993);
(i)
jejichž relativní hustota nepřesahuje 1,2:
Obalová skupina IIObalová skupina III
0,6 m0,4 m
(ii)
pro látky, které mají být přepravovány, jejichž relativní hustota (d) přesahuje 1,2, se výška pádu vypočte na základě relativní (d) hustoty látky, která se má přepravovat, zaokrouhlené na první desetinné místo takto:
Obalová skupina IIObalová skupina III
d x 0,5 (m)d x 0,33 (m)
6.1.5.3.6
Kritéria pro vyhovění zkoušce
6.1.5.3.6.1
Každý obal obsahující kapalinu musí zůstat po vyrovnání vnitřního a vnějšího tlaku těsný, kromě vnitřních obalů skupinových obalů a kromě vnitřních nádob kompozitních obalů (sklo, porcelán nebo kamenina) označených symbolem “RID/ADR“ podle 6.1.3.1 (a) (ii), kde není nutné vyrovnání tlaků.
6.1.5.3.6.2
Pokud je obal na tuhé látky podroben zkoušce pádem a jeho horní část dopadne na dopadovou plochu, vyhověl zkušební vzorek zkoušce, jestliže celý obsah vnitřního (ch) obalu (ů) (např. plastový sáček) nebo vnitřní nádoby obsah úplně zadržel, i když uzávěr vnějšího obalu zatímco je funkční, není již prachotěsný.
6.1.5.3.6.3
Obal nebo vnější obal kompozitního nebo kombinovaného obalu nesmí vykazovat žádné známky poškození, které by mohlo ovlivnit bezpečnost během přepravy. Vnitřní nádobky, vnitřní obaly nebo předměty musí zůstat uvnitř vnějšího obalu nepoškozené a nesmí docházet k žádnému úniku plněných látek z vnitřních nádobek nebo vnitřních obalů.
6.1.5.3.6.4
Ani vnější vrstva pytle ani vnější obal nesmí vykazovat žádná poškození, která by mohla ovlivnit bezpečnost během přepravy.
6.1.5.3.6.5
Nepatrný únik obsahu z uzávěru(ů) při nárazu se nepovažuje za selhání obalu za předpokladu, že následně už nedochází k žádnému úniku.
6.1.5.3.6.6
Nesmí dojít k protržení obalů obsahujících věci třídy 1, které by mohlo zapříčinit únik uvolněných výbušných látek nebo předmětů z vnějšího obalu.
6.1.5.4
Zkouška těsnosti
Zkouška těsnosti musí být provedena u všech konstrukčních typů obalů určených pro kapalné látky; není však nutná u:
-
vnitřních obalů skupinových obalů;
-
vnitřních nádob kompozitních obalů (sklo, porcelán nebo kamenina) označených symbolem “RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 (a) (ii);
-
obalů z jemného plechu označených symbolem “RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 (a) (ii) určených pro látky, jejichž viskozita při 23 °C je větší než 200 mm2/s;
6.1.5.4.1
Počet zkušebních vzorků: tři zkušební vzorky od každého konstrukčního typu a výrobce.
6.1.5.4.2
Zvláštní příprava zkušebních vzorků pro zkoušku: Uzávěry opatřené odvzdušňovacím ventilem musí být buď nahrazeny podobnými uzávěry bez odvzdušňovacího ventilu, nebo uzávěry musejí být neprodyšně uzavřeny.
6.1.5.4.3
Zkušební postup a použitý tlak vzduchu: obaly včetně jejich uzávěrů se musí ponořit pod vodu a udržovat tam po dobu 5 minut při současném udržování vnitřního přetlaku; způsob, jakým se drží pod vodou, nesmí ovlivnit výsledky zkoušky.
Použitý tlak vzduchu (přetlak) musí být:
Obalová skupina IObalová skupina IIObalová skupina III
Nejméně 30 kPaNejméně 20 kPaNejméně 20 kPa
(0,3 baru)(0,2 baru)(0,2 baru)
Mohou se také použít jiné nejméně stejně účinné postupy.
6.1.5.4.4
Kritérium pro vyhovění zkoušce:
Nesmí být zpozorován žádný únik vzduchu.
6.1.5.5
Zkouška vnitřním (hydraulickým) tlakem
6.1.5.5.1
Obaly pro zkoušku
Zkouška vnitřním hydraulickým tlakem (musí být provedena u všech konstrukčních typů obalů z oceli, plastů a kompozitních obalů určených pro kapaliny. Avšak tato zkouška se nevyžaduje se u:
-
vnitřních obalů skupinových balení;
-
vnitřních nádob kompozitních obalů (sklo, porcelán nebo kamenina) označených symbolem “RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1(a) (ii);
-
obalů z jemných plechů označených symbolem „RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 (a) (ii) určených pro látky, jejichž viskozita při 23 °C je větší než 200 mm2/s;
6.1.5.5.2
Počet zkušebních vzorků: tři zkušební vzorky od každého konstrukčního typu a výrobce.
6.1.5.5.3
Zvláštní příprava zkušebních vzorků pro zkoušku: Každý odvzdušňovací ventil musí být buď nahrazen obdobnými nepropustnými uzávěry, nebo ventily musí být neprodyšně uzavřeny.
6.1.5.5.4
Zkušební metoda a použitý tlak: obaly z kovu a kompozitní obaly (sklo, porcelán nebo kamenina) včetně jejich uzávěrů musí být podrobeny zkušebnímu tlaku po dobu 5 minut. Plastové obaly a kompozitní obaly (plast) musí být podrobeny zkušebnímu tlaku po dobu 30 minut. Tento tlak je tlakem uvedeným ve značení požadovaném v pododdílu 6.1.3.1 (d). Způsob podepření obalů nesmí zkreslit výsledky zkoušky. Tlak se musí zvyšovat postupně a bez rázů; zkušební tlak musí být po celou dobu trvání zkoušky konstantní. Hydraulický tlak (přetlak) stanovený jednou z dále uvedených metod musí být:
(a)
nejméně celkový změřený přetlak v obalu (tj. tenze par naplněné látky a parciální tlak vzduchu nebo jiných inertních plynů, minus 100 kPa) při 55 °C, vynásobený koeficientem bezpečnosti 1,5; celkový přetlak se musí určit pro nejvyšší stupeň plnění dle pododdílu 4.1.1.4 a plnicí teplotu 15 °C, nebo
(b)
nejméně 1,75 násobek tenze par naplněné látky při 50 °C, minus 100 kPa, avšak nejmenší zkušební tlak 100 kPa; nebo
(c)
nejméně 1,5 násobek tenze par naplněné látky při 55 °C, minus 100 kPa, avšak nejmenší zkušební tlak 100 kPa.
6.1.5.5.5
Navíc obaly určené pro látky obalové skupiny I musí být zkoušeny nejmenším zkušebním tlakem 250 Pa (přetlak) po dobu 5 nebo 30 minut v závislosti na materiálu konstrukce obalu.
6.1.5.5.6
Kritérium pro vyhovění zkoušce: nesmí dojít k žádnému úniku.
6.1.5.6
Zkouška stohováním
Všechny konstrukční typy obalů, s výjimkou pytlů a kombinovaných obalů, které nelze stohovat (sklo, porcelán nebo kamenina), označených symbolem „RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 a) ii) musejí být podrobeny zkoušce stohováním.
6.1.5.6.1
Počet zkušebních vzorků:
tři zkušební vzorky od každého konstrukčního typu a výrobce.
6.1.5.6.2
Postup zkoušky:
zkušební vzorek musí být vystaven zatížení vrchní plochy zkušebního vzorku rovnocennému celkové hmotnosti stejných kusů, které by na něj mohly být v průběhu přepravy stohovány; pokud zkušební vzorky obsahují jinou kapalinu s relativní hustotou odlišnou od kapaliny určené k přepravě, zatížení musí být vypočteno vzhledem k posledně uvedené kapalině. Minimální výška stohování, včetně zkušebního vzorku, musí být 3 m. Zkouška musí trvat 24 hodiny, s výjimkou sudů a kanystrů z plastu a kombinovaných obalů z plastu 6HH1 a 6HH2 určených pro kapaliny, které musí být podrobeny zkoušce stohováním po dobu 28 dnů při teplotě nejméně 40 °C.
6.1.5.6.3
Kritéria pro vyhovění zkoušce:
Žádný ze zkušebních vzorků se nesmí stát netěsným. U kombinovaných obalů nebo skupinových obalů nesmí dojít k úniku naplněné látky z vnitřní nádoby nebo vnitřního obalu. Žádný zkušební vzorek nesmí vykazovat poškození, která by mohla zhoršit bezpečnost během přepravy, ani deformace, které by mohly zmenšit jeho odolnost nebo způsobit nestabilitu, jsou-li obaly stohovány. Obaly z plastů ochlazeny na okolní teplotu před sestavením.
6.1.5.7
Dodatková zkouška propustnosti pro plastové sudy a kanystry podle pododdílu 6.1.4.8 a pro kompozitní obaly (plast) podle pododdílu 6.1.4.19 určené pro přepravu kapalin s bodem vzplanutí nejvýše 60 °C, s výjimkou obalů 6HA1.
U obalů z polyetylénu se tato zkouška provede jen tehdy, mají-li být schváleny pro přepravu benzenu, toluenu, xylenu nebo směsi a přípravků obsahujících tyto látky.
6.1.5.7.1
Počet zkušebních vzorků: tři obaly od každého konstrukčního typu a výrobce.
6.1.5.7.2
Zvláštní příprava zkušebního vzorku pro zkoušku: Zkušební vzorky se předem uskladní s originální náplní podle odstavce 6.1.5.2.5 nebo u obalů z polyetylénu se standardní kapalinou – směs uhlovodíků (White spirit) podle odstavce 6.1.5.2.6.
6.1.5.7.3
Zkušební postup: Zkušební vzorky naplněné látkou, pro kterou má být obal schválen, se před a po 28 denním skladování při teplotě 23 °C a 50 % relativní vlhkosti vzduchu zváží. U obalů z polyetylénu smí být zkouška provedena se standardní kapalinou směsi uhlovodíků (White spirit) namísto benzenu, toluenu nebo xylenu.
6.1.5.7.4
Kritérium pro vyhovění zkoušce: propustnost nesmí být větší než 0,008 g/l.h
6.1.5.8
Zkušební protokol
6.1.5.8.1
O provedených zkouškách musí být sepsán zkušební protokol, obsahující minimálně následující údaje a musí být k disposici uživatelům obalů
1.
Název a adresa zkušebny;
2.
Jméno a adresa žadatele, pokud je to vhodné;
3.
Jednoznačná identifikace protokolu o zkoušce (např. číslo);
4.
Datum protokolu o zkoušce;
5.
Výrobce obalu;
6.
Popis konstrukčního typu obalu (např. rozměry, materiály, uzávěry, tloušťka atd.) včetně způsobu výroby (např. vyfukování lisování, atd.), který může zahrnovat výkres(y) a/nebo fotografii(e);
7.
Nejvyšší vnitřní objem;
8.
Charakteristiky zkušebních náplní, např. viskozita a relativní hustota pro kapaliny a rozměry částic pro tuhé látky;
9.
Popis zkoušky a výsledky;
10.
Protokol o zkoušce musí být podepsán s uvedením jména a funkce podepsaného.
6.1.5.8.2
Protokol o zkoušce musí obsahovat prohlášení, že obal určený pro přepravu byl odzkoušen podle příslušných požadavků tohoto oddílu a že použití jiných metod balení nebo komponent, může mít za následek jeho neplatnost. Kopie protokolu o zkoušce musí být dána k disposici příslušnému orgánu.
6.1.6
Standardní kapaliny pro důkaz chemické snášenlivosti obalů a IBC z polyetylénu podle odstavce 6.1.5.2.6, popřípadě 6.5.6.3.5.
6.1.6.1
Pro tyto plasty se používají následující standardní kapaliny:
(a)
Smáčecí roztok pro látky, které u polyetylénu pod napětím silně působí na vznik trhlin, zejména pro všechny roztoky a přípravky obsahující smáčecí prostředky.
Musí se použít vodný roztok 1 % alkylbenzensulfonátu nebo vodný roztok 5 % nonylfenolethoxylátu, který byl předtím skladován nejméně 14 dní při teplotě 40 °C, než byl poprvé použit pro zkoušky. Povrchové napětí tohoto roztoku musí být 31 až 35 mN/m při 23 °C.
Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,20.
Je-li prokázána dostatečná chemická snášenlivost se smáčecím roztokem, nevyžaduje se zkouška snášenlivosti s kyselinou octovou.
Pro originální náplně způsobující v polyetylénu trhliny pod napětím, který je odolný působení smáčecího prostředku, může být důkazem odpovídající chemické snášenlivosti provedení předběžného třítýdenního skladování, avšak s originální náplní při 40 °C podle odstavce 6.1.5.2.6.
(b)
Kyselina octová pro látky a přípravky, které u polyetylénu způsobují za napětí vznik trhlin, zejména pro monokarboxylové kyseliny a jednomocné alkoholy.
Musí se použít kyselina octová o koncentraci 98 až 100 %. Relativní hustota = 1,05.
Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,1.
Pro originální náplně způsobující že polyetylén nabobtnává více než působením kyseliny octové tak, že hmotnost polyetylénu se zvýší až o 4 %, může být důkazem odpovídající chemické snášenlivosti provedení předběžného třítýdenního skladování, avšak s originální náplní při 40 °C podle odstavce 6.1.5.2.6.
(c)
n-butylacetát/smáčecí roztok nasycený n-butylacetátem pro látky a přípravky, které nabobtnávají polyetylén tak, že se hmotnost polyetylénu zvýší nejvýše asi o 4 %, a které současně způsobují vznik trhlin za napětí, zejména pro prostředky k ochraně rostlin, tekuté barvy a estery. Pro předběžné skladování podle odstavce 6.1.5.2.6 se musí použít n-butylacetát o koncentraci 98 až 100 %.
Pro zkoušku stohováním v souladu s pododdílem 6.1.5.6 se musí použít zkušební kapalina sestávající z 1 až 10 % vodného roztoku smáčecího prostředku smíšeného s 2 % n-butylacetátu podle předcházejícího odstavce a).
Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,0.
U plnicích látek, jejichž působením polyetylén nabobtnává více než působením n-butylacetátu a tak, že se hmotnost polyetylénu zvýší nejvýše o 7,5 %, smí být odpovídající chemická snášenlivost prokázána po předběžném třítýdenním skladování při 40 °C podle odstavce 6.1.5.2.6, avšak s originální náplní.
(d)
Směs uhlovodíků (White spirit) pro látky a přípravky, které působí nabobtnávání polyetylénu, zejména pro uhlovodíky, estery a ketony.
Musí se použít směs uhlovodíků s rozmezím bodu varu od 160 do 200 °C, relativní hustotou 0,78 až 0,80, bodem vzplanutí vyšším než 50 °C a obsahem aromatických uhlovodíků od 16 do 21 %.
Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,0.
U plnicích látek, které nabobtnávají polyetylén tak, že se hmotnost polyetylénu zvýší o více než 7,5 %, smí být přiměřená chemická snášenlivost prokázána po třítýdenním předběžném skladování při 40 °C podle odstavce 6.1.5.2.6, avšak s originální plnicí látkou.
(e)
Kyselina dusičná pro všechny látky a přípravky, které působí na polyetylén oxidačně a způsobují molekulární degradaci (a následně snižují molekulární hmotnost) stejnou nebo menší než 55 % kyselina dusičná.
Musí se použít kyselina dusičná o koncentraci nejméně 55 %.
Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,4.
U originálních náplní, které oxidují silněji než 55 % kyselina dusičná, nebo které snižují molekulární hmotnost, se musí postupovat podle odstavce 6.1.5.2.5.
Doba životnosti obalu musí být v takových případech stanovena pozorováním stupně poškození (např. dva roky pro kyselinu dusičnou o koncentraci nejméně 55 %).
(f)
Voda pro látky, které nenapadají polyetylén způsoby uvedenými v předchozích odstavcích a) až e), zejména pro anorganické kyseliny a louhy, vodné roztoky solí, vícemocné alkoholy a organické látky ve vodném roztoku.
Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,2.
Zkouška konstrukčního typu s vodou se nevyžaduje, pokud je prokázána přiměřená chemická snášenlivost se smáčecím roztokem nebo s kyselinou dusičnou.
Kapitola 6.2
Požadavky na konstrukci a zkoušení tlakových nádob, aerosolových rozprašovačů, malých nádobek obsahujících plyn (plynové kartuše) a palivové článkové kartuše obsahující zkapalněný hořlavý plyn
POZNÁMKA: Aerosolové rozprašovače, malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše) a palivové článkové kartuše obsahující zkapalněné hořlavé plyny nejsou předmětem požadavků kapitoly 6.2.1 až 6.2.5.
6.2.1
Všeobecné požadavky
6.2.1.1
Výroba a konstrukce
6.2.1.1.1
Tlakové nádoby a jejich uzávěry musí být navrženy, vyrobeny, zkoušeny a vybaveny takovým způsobem, aby odolávaly všem podmínkám, včetně únavy, kterým budou vystaveny během normálních podmínek přepravy a používání.
6.2.1.1.2
(Vyhrazeno)
6.2.1.1.3
V žádném případě nesmí být tloušťka stěny menší nežli ta, která je specifikovaná v technických normách pro výrobu a konstrukci.
6.2.1.1.4
Pro svařované tlakové nádoby se musí použít pouze kovy dobře svařovatelné.
6.2.1.1.5
Tlaková zkouška láhví, trubkových nádob, tlakových sudů a svazků láhví musí splňovat podmínky pokynu pro balení P 200 ve 4.1.4.1. Zkušební tlak pro uzavřené kryogenní nádoby musí splňovat pokyn pro balení P 203 ve 4.1.4.1. Zkušební tlak u zásobníkového systému hydridu kovu musí být v souladu s pokyny pro balení P 205 z 4.1.4.1.
6.2.1.1.6
Tlakové nádoby ve svazcích musí být strukturálně podepřeny a spojeny v jednotku. Tlakové nádoby musí být zajištěny tak, aby se zabránilo jejich pohybu vzhledem ke strukturální sestavě a vzhledem k pohybu, který by mohl mít za následek koncentraci místních škodlivých napětí. Různá příslušenství (např. různé ventily a měřiče tlaku) musí být vyrobeny a zkonstruovány tak, aby byly chráněny před nárazem a před silami, se kterými se obaly při provozu setkávají. Příslušenství (sběrná a rozdělovači potrubí) musejí mít nejméně stejný zkušební tlak, jako láhve. Pro toxické zkapalněné plyny, musí mít každá tlaková nádoba izolační ventil, který zajistí, že každá tlaková nádoba může být plněna samostatně a dále zaručí, že během přepravy nedojde ke vzájemné výměně obsahu tlakových nádob.
POZNÁMKA: Toxické zkapalněné plyny mají klasifikační kódy 2T, 2TF, 2TC, 2TO, 2TFC nebo 2TOC.
6.2.1.1.7
Je třeba se vyvarovat styku rozdílných kovů, který může mít za následek poškození vlivem galvanického působení.
6.2.1.1.8
Dodatečné požadavky na konstrukci uzavřených kryogenních nádob pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny.
6.2.1.1.8.1
Mechanické vlastnosti použitého kovu musí být stanoveny pro každou tlakovou nádobu, rovněž musí být stanovena rázová pevnost a koeficient ohybu.
POZNÁMKA: Pro rázovou pevnost jsou detaily zkušebních požadavků, které je možno použít, uvedeny v 6.8.5.3
6.2.1.1.8.2
Tlakové nádoby musí být tepelně izolovány. Tepelná izolace musí být chráněna před nárazy pláštěm. Pokud je prostor mezi tlakovou nádobou a pláštěm vzduchoprázdný (vakuová izolace), musí být ochranný plášť navržen tak, aby vydržel vnější tlak, nejméně 100 kPa (1 bar), vypočtený podle uznávaného technického kódu, nebo vypočteného kritického vnějšího destrukčního tlaku (před zhroucením), který není menší nežli přetlak 200 kPa (2 bary), bez trvalé deformace. Pokud je plášť plynotěsně uzavřen (např. při vakuové izolaci), musí být nějakým zařízením zajištěno, aby při nedostatečné plynotěsnosti tlakové nádoby nebo jejích výstrojních součástí v izolační vrstvě nevznikal nebezpečný tlak. Zařízení musí zabránit proniknutí vlhkosti do izolace.
6.2.1.1.8.3
Uzavřené kryogenní nádoby určené pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů majících při atmosférickém tlaku bod varu – 182 °C, nesmějí obsahovat materiály, které mohou nebezpečným způsobem reagovat s kyslíkem, nebo s prostředím obohaceným kyslíkem, pokud jsou tyto materiály umístěny v částech tepelné izolace, kde existuje riziko kontaktu s kyslíkem nebo s kapalinou obohacenou kyslíkem.
6.2.1.1.8.4
Uzavřené kryogenní nádoby musí být vyrobeny a konstruovány s vhodným zvedacím a zabezpečovacím zařízením.
6.2.1.1.9
Dodatečné požadavky na konstrukci tlakových nádob pro acetylen
Tlakové nádoby pro UN 1001 acetylen, rozpuštěný, a UN 3374 acetylen bez rozpouštědla, musí být plněny porézním materiálem, rovnoměrně rozloženým a typu, který splňuje požadavky zkoušek specifikovaných příslušným orgánem a který:
(a)
Je kompatibilní s tlakovou nádobou a nevytváří škodlivé nebo nebezpečné látky buďto s acetylenem nebo s rozpouštědlem, v případě UN 1001; a
(b)
Je schopný zabránit rozkladu acetylenu v porézním materiálu.
V případě UN 1001, musí se rozpouštědlo snášet s tlakovou nádobou.
6.2.1.2
Materiály
6.2.1.2.1
Konstrukční materiály tlakových nádob a jejich uzávěry, které jsou v přímém styku s nebezpečnými látkami, nesmí být těmito látkami napadány nebo zeslabeny a nesmí být příčinou nebezpečného efektu jako katalytická reakce nebo reakce s nebezpečnými látkami.
6.2.1.2.2
Tlakové nádoby a jejich uzávěry musí být vyrobeny z materiálů specifikovaných ve výrobních a konstrukčních technických normách a v odpovídající pokynům pro balení látky určené k přepravě v tlakové nádobě. Materiály musí být odolné proti lomu způsobenému křehkostí a vůči popraskání vlivem koroze, jak je stanoveno ve výrobních a konstrukčních technických normách.
6.2.1.3
Provozní výstroj
6.2.1.3.1
Ventily, potrubí a jiná příslušenství vystavená tlaku, s výjimkou zařízení pro vyrovnávání tlaku, musí být navržena a zkonstruována tak, aby tlak při prasknutí byl nejméně 1.5 násobkem zkušebního tlaku tlakové nádoby.
6.2.1.3.2
Provozní výstroj musí být vytvořena nebo navržena tak, aby zabránila nebezpečí, která by mohla vzniknout uvolněním obsahu tlakové nádoby během normálních podmínek při manipulaci a přepravě. Různá potrubí vedoucí k uzavíracím ventilům musí být dostatečně flexibilní, aby chránila ventily a potrubí před namáháním nebo uvolněním obsahu tlakových nádob. Plnící a vyprazdňovaní ventily a všechna ochranná víčka musí být schopna zajištění proti neúmyslnému otevření. Ventily musí být chráněny, jak je specifikováno v 4.1.6.8.
6.2.1.3.3
Tlakové nádoby, které nejsou schopné ruční manipulace nebo válení, musí být vybaveny příslušenstvím (skluznicemi, úchyty, řemeny) které zajistí, že mohou být bezpečně manipulovány mechanickými prostředky a musí být uzpůsobeny tak, aby nebyla narušena jejich pevnost, ani aby nezpůsobily nepřiměřená napětí tlakové nádoby.
6.2.1.3.4
Jednotlivé tlakové nádoby musí být vybaveny zařízením pro vyrovnávání tlaku, jak je to specifikováno v ustanovení pokynu pro balení P 200 (2) nebo v P 205 v 4.1.4.1 nebo v 6.2.1.3.6.4 a 6.2.1.3.6.5. Takové zařízení musí být navrženo tak, aby zabránilo vnikání cizího materiálu, úniku plynu a vzniku jakéhokoliv nebezpečného nadměrného tlaku. Pokud je zařízení pro vyrovnávání tlaku na vícenásobných horizontálních tlakových nádobách naplněných hořlavým plynem, musí být uspořádáno tak, aby plyn volně unikal do otevřeného prostoru a tím se zabránilo jakémukoliv působení unikajícího plynu na vlastní tlakovou nádobu za normálních podmínek přepravy.
6.2.1.3.5
Tlakové nádoby, jejichž plnění se měří objemově, musí být vybaveny ukazatelem hladiny.
6.2.1.3.6
Dodatečné požadavky na uzavřené kryogenní nádoby
6.2.1.3.6.1
Každý plnící a vyprazdňovaní otvor v uzavřené kryogenní nádobě používané pro přepravu hořlavých hluboce zchlazených zkapalněných plynů, musí být opatřen nejméně dvěma vzájemně nezávislými za sebou umístěnými uzavíracími zařízeními, první bude uzavírací ventil, druhé je víčko nebo rovnocenné zařízení.
6.2.1.3.6.2
Části potrubí, které mohou být na obou koncích uzavřeny, kde se může zadržet kapalný produkt, musí být opatřeny automatickým zařízením pro vyrovnávání tlaku, aby se zabránilo vzniku nadměrného tlaku v potrubí.
6.2.1.3.6.3
Každé připojení k uzavřené kryogenní nádobě musí být zřetelně označeno uvedením své funkce (např. plynná nebo kapalná fáze).
6.2.1.3.6.4
Zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.2.1.3.6.4.1
Každá uzavřená kryogenní nádoba musí být vybavena nejméně jedním zařízením pro vyrovnávání tlaku. Toto zařízení musí být takového typu, aby odolávalo dynamickým silám včetně rázové vlny.
6.2.1.3.6.4.2
Uzavřené kryogenní nádoby mohou mít, navíc, průtržný kotouč paralelně s jedním nebo více nastavitelnými pružinovými pojistnými ventily, aby byly splněny požadavky 6.2.1.3.6.5.
6.2.1.3.6.4.3
Připojení zařízení pro vyrovnávání tlaku musí mít dostatečné rozměry umožňující neomezené odpouštění požadovaného množství zařízením pro vyrovnávání tlaku.
6.2.1.3.6.4.4
Veškeré přívody zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být v podmínkách maximálního plnění umístěny v parním prostoru uzavřené kryogenní nádoby a zařízení musí být uspořádána takovým způsobem, aby se zajistilo, že unikající pára se odpustí bez omezení.
6.2.1.3.6.5
Kapacita a nastavení zařízení pro vyrovnávání tlaku
POZNÁMKA: Pokud se týká zařízení pro vyrovnávání tlaku uzavřených kryogenních nádob, znamená maximální povolený pracovní tlak (MAWP) maximální povolený účinný přetlak na vrchu naplněné uzavřené kryogenní nádoby ve své provozní poloze včetně nejvyššího účinného tlaku během plnění a vyprazdňování.
6.2.1.3.6.5.1
Zařízení pro vyrovnávání tlaku se musí otevírat automaticky při tlaku ne menším nežli MAWP a musí být plně otevřeno při tlaku rovném 110 % MAWP. Po odpuštění musí uzavírat při tlaku ne nižším nežli 10 % pod tlakem, při kterém odpouštění začíná a při všech nižších tlacích musí zůstat uzavřeno.
6.2.1.3.6.5.2
Průtržné kotouče musí být nastaveny tak, aby praskly při jmenovitém tlaku, který je nižší nežli zkušební tlak nebo 150 % MAWP
6.2.1.3.6.5.3
V případě ztráty vakua ve vakuové izolované uzavřené kryogenní nádobě musí být kombinovaná kapacita všech zabudovaných zařízení pro vyrovnávání tlaku (natolik) dostatečná, aby tlak (včetně akumulace) uvnitř uzavřené kryogenní nádoby nepřekročil 120 % MAWP.
6.2.1.3.6.5.4
Požadovaná kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být vypočtena podle stanoveného technického předpisu, uznaného příslušným orgánem1.
6.2.1.4
Schvalováni tlakových nádob
6.2.1.4.1
Shoda tlakových nádob musí být vyhodnocována v čase výroby, jak to požaduje příslušný orgán. Tlakové nádoby musí být podrobeny prohlídkám, zkouškám a musí být schválena inspekčním orgánem. Technická dokumentace musí obsahovat úplnou specifikaci konstrukce a stavby a úplnou dokumentaci o výrobě a zkoušení.
6.2.1.4.2
Systém zajištění kvality musí být v souladu s požadavky příslušného orgánu.
6.2.1.5
První prohlídka a zkouška
6.2.1.5.1
Nové tlakové nádoby, jiné nežli uzavřené kryogenní nádoby a zásobníkové systémy hydridu kovu, musí být podrobeny zkouškám a prohlídkám během a po výrobě podle příslušných konstrukčních norem, které musí obsahovat následující:
Na přiměřeném vzorku tlakových nádob:
(a)
Zkoušení mechanických vlastností konstrukčních materiálů;
(b)
Ověření minimální tloušťky stěny;
(c)
Ověření homogenity materiálu pro každou výrobní šarži;
(d)
Prohlídku vnějšího a vnitřního stavu tlakových nádob;
(e)
Prohlídku závitů hrdla;
(f)
Ověření souladu s konstrukční normou;
Pro všechny nádoby:
(g)
Hydraulická tlaková zkouška. Tlakové nádoby musí vydržet zkušební tlak bez expanze větší než přípustný v konstrukční specifikaci;
POZNÁMKA: Se souhlasem příslušného orgánu, může být hydraulická tlaková zkouška nahrazena zkouškou používající plyn, kde taková operace neznamená žádné nebezpečí.
(h)
Prohlídku a vyhodnocení výrobních závad a buďto jejich oprava nebo označení tlakových nádob za nepoužitelné. V případě svařovaných tlakových nádob, musí být věnována zvláštní pozornost kvalitě svárů;
(i)
Prohlídku označení na tlakových nádobách;
(j)
Tlakové nádoby určené k přepravě UN čísla 1001 rozpuštěného acetylenu, a UN čísla 3374 acetylenu bez rozpouštědla, musí být navíc podrobeny prohlídce, aby byla zajištěna odpovídající instalace a stav porézního materiálu a, pokud je to vhodné, množství rozpouštědla.
6.2.1.5.2
Na přiměřeném vzorku uzavřených kryogenních nádob musí být provedeny prohlídky a zkoušky specifikované v 6.2.1.5.1 (a), (b) a (d) a (f). Svary musí být, navíc, podrobeny prohlídce pomocí radiografické, ultrazvukové nebo jiné vhodné nedestruktivní zkušební metody na vzorku uzavřených kryogenních nádob podle příslušné výrobní a konstrukční normy. Tato prohlídka svárů se nepoužívá pro plášť.
Navíc všechny uzavřené kryogenní nádoby musí podstoupit první prohlídky a zkoušky specifikované v 6.2.1.5.1 (g), (h) a (i), a po kompletaci zkoušku těsnosti a zkoušku funkční způsobilosti provozní výstroje.
6.2.1.5.3
U zásobníkových systémů hydridu kovu musí být ověřeno, zda byly inspekce a zkoušky specifikované v 6.2.1.5.1 (a), (b), (c), (d), (e) lze-li použít také (f), (g), (h) a (i) provedeny na vhodném vzorku nádob používaných v zásobníkovém systému hydridu kovu. Kromě toho musí být na vhodném vzorku zásobníkových systémů hydridu kovu provedeny zkoušky a inspekce specifikované v 6.2.1.5.1 (c) a (f), stejně jako je-li použitelné 6.2.1.5.1 (e) a inspekce vnějších podmínek zásobníkových systémů hydridu kovu.
Dodatečně, všechny zásobníkové systémy hydridu kovu musí projít vstupními inspekcemi a zkouškami specifikovanými v 6.2.1.5.1 (h) a (i) stejně jako zkoušku těsnosti a zkoušku dostatečné způsobilosti provozního vybavení.
6.2.1.6
Periodická prohlídka a zkouška
6.2.1.6.1
Opakovaně plnitelné tlakové nádoby, jiné nežli kryogenní nádoby, musí být podrobeny periodickým prohlídkám a zkouškám příslušným orgánem podle dále uvedených požadavků:
(a)
Vnější přezkoumání tlakové nádoby, výstroje a vnějšího značení;
(b)
Vnitřní přezkoumání tlakové nádoby (např. prohlídkou vnitřního stavu, prohlídkou tloušťky stěny);
(c)
Ověření závitů, zda nedošlo k jejich korozi nebo zda jsou odstraněna příslušenství;
(d)
Hydraulická tlaková zkouška, pokud je to nutné, ověření charakteristik materiálu vhodnými zkouškami;
(e)
Ověření provozní výstroje jiných příslušenství a vyrovnávacích zařízení, pokud mají být uvedena v činnost.
POZNÁMKA 1: Se souhlasem příslušného orgánu, může být zkouška hydraulickým přetlakem nahrazena zkouškou s použitím plynu, pokud není tento postup nebezpečný.
2
: Se souhlasem příslušného orgánu, může být zkouška láhví hydraulickým tlakem nahrazena ekvivalentní zkouškou na základě akustické emise nebo kombinací akustické emise. Může být použita norma ISO 16148:2006 jako příručka pro zkušební postupy u akustických emisí.
3
: Hydraulická tlaková zkouška může být nahrazena ultrazvukovou zkouškou provedenou v souladu s ISO 10461:2005 + A1:2006 u plynových lahví bez svarů ze slitiny hliníku a v souladu s ISO 6406:2005 u ocelových plynových lahví bez svarů.
4
: Pro frekvence periodických prohlídek a zkoušek viz pokyny pro balení P 200 v 4.1.4.1.
6.2.1.6.2
U tlakových nádob určených pro přepravu podle UN čísla 1001 acetylen, rozpuštěný a UN čísla 3374 acetylen bez rozpouštědla musí být provedena pouze kontrola podle 6.2.1.6.1 (a), (c) a (e). Navíc musí být zkontrolován stav porézního materiálu (praskliny, volný prostor v horní části, uvolnění a usazení)
6.2.1.7
Požadavky na výrobce
6.2.1.7.1
Výrobce musí být technicky schopný a musí vlastnit veškeré prostředky požadované pro úspěšnou výrobu tlakových nádob, zvláště kvalifikovaný personál pro:
(a)
Dohled nad celým výrobním procesem;
(b)
Pro provedení spojů materiálů; a
(c)
Pro provedení příslušných zkoušek.
6.2.1.7.2
Zkouška odbornosti výrobce musí být ve všech případech vykonána inspekčním organizací pověřenou příslušným orgánem země schválení.
6.2.1.8
Požadavky na inspekční organizace
6.2.1.8.1
Inspekční organizace musí být nezávislé na výrobních podnicích a kompetentní pro provedení zkoušek, prohlídek a požadovaných schválení.
6.2.2
Požadavky na UN tlakové nádoby
Navíc k obecným požadavkům oddílu 6.2.1, musí UN tlakové nádoby splňovat požadavky tohoto oddílu, včetně příslušných norem.
6.2.2.1
Konstrukce, výroba a první prohlídka a zkouška
6.2.2.1.1
Následující normy se používají pro výrobu, konstrukci a první prohlídku a zkoušku UN láhví, s výjimkou kdy inspekční požadavky jsou vztaženy k systému posuzování shody a schválení musí být podle 6.2.2.5:
ISO 9809-1:1999Plynové lahve – opakovaně plnitelé, bezešvé ocelové láhve na plyny – Návrh, konstrukce a zkouška- Část 1: Kalené a temperované ocelové láhve s pevností v tahu menší než 1100 MPa
POZNÁMKA:Poznámka týkající se F faktoru v oddílu 7.3 této normy nesmí být použita pro UN láhve.
ISO 9809-2:2000Plynové lahve -Bezešvé ocelové plynové lahve pro vícenásobné použití-Návrh, konstrukce a zkoušení- Část 2: Kalené a temperované ocelové lahve s pevností v tahu větší nebo rovnou 1100 MPa
ISO 9809-3:2000Plynové lahve. Bezešvé ocelové plynové lahve pro vícenásobné použití- Návrh, konstrukce a zkoušení- Část 3 Normalizované ocelové lahve.
ISO 7866:1999Plynové lahve – bezešvé opakovaně plnitelé lahve ze slitin hliníku-Návrh, konstrukce a zkoušení
POZNÁMKA:Poznámka týkající se F faktoru v oddílu 7.2 normy se nepoužívá UN lahve. Slitina hliníku 6351A – T6 nebo ekvivalentní nebude schválena.
ISO 4706:2008Plynové láhve – Opakovaně plnitelné ocelové svařované láhve na plyn – Zkušební tlak 60 bar a nižší
ISO 18172-1:2007Plynové láhve – Opakovaně plnitelné svařované láhve na plyn z nerezové oceli – Část 1: Zkušební tlak 6 MPa a nižší
ISO 20703:2006Plynové láhve – Opakovaně plnitelné svařované plynové láhve ze slitiny hliníku – Typ, konstrukce a zkoušení
ISO 11118:1999Lahve na plyny – kovové lahve na plyn na jedno použití – Specifikace a zkušební metody
ISO 11119-1:2002Plynové lahve kompozitní konstrukce – Specifikace a zkušební metody – Část 1 Kompozitní lahve na plyn ovinuté obručí
ISO 11119-2:2002Plynové lahve kompozitní konstrukce - Specifikace a zkušební metody-Část 2 Plně ovinuté, vláknem zesílené kompozitní lahve na plyny s kovovou vložkou snižující zatížení
ISO 11119-3:2002Plynové lahve kompozitní konstrukce – Specifikace a zkušební metody. Část 3: Plně ovinuté vláknem zesílené kompozitní plynové lahve s kovovou nebo nekovovou vložkou snižující zatížení
POZNÁMKA 1: Ve výše uvedených referenčních normách musí být kompozitní lahve označeny pro neomezenou provozní životnost.
2:Po prvních 15 letech provozu, mohou být kompozitní láhve vyrobené dle těchto norem schváleny pro rozšířený provoz příslušným orgánem, který je zodpovědný za původní schválení láhví, a který založí svoje rozhodnutí na informaci z testu, kterou mu poskytne výrobce, nebo vlastník nebo uživatel.
6.2.2.1.2
Následující norma se používá pro výrobu, konstrukci a první prohlídku a zkoušku UN trubkových nádob, s výjimkou případu, kdy požadavky na prohlídku vztažené na systém posuzování shody a schválení musí být podle 6.2.2.5:
ISO 11120:1999Plynové lahve – bezešvé ocelové trubky pro přepravu stlačených plynů pro vícenásobné použití s vodní kapacitou mezi 150 l a 3 000 l – Návrh a konstrukce
POZNÁMKA:Poznámka týkající se F faktoru v oddílu 7.1 této normy se pro UN trubkové nádoby nepoužívá
6.2.2.1.3
Následující norma se používá pro výrobu, konstrukci a první prohlídku a zkoušku UN acetylenových láhví, s výjimkou případu, kdy požadavky na prohlídku vztažené na systém posuzování shody a schválení musí být podle 6.2.2.5:
Pro tlakové nádoby:
ISO 9809-1:1999Plynové lahve – bezešvé ocelové lahve na plyny pro vícenásobné použití – Výroba, konstrukce a zkoušení – Část 1: Kalené a temperované ocelové lahve na plyny s pevností v tahu menší než 1 100 MPa.
POZNÁMKA:Poznámka týkající se F faktoru v oddílu 7.3 této normy se pro UN lahve nepoužívá.
ISO 9809-3:2000Plynové lahve - Bezešvé ocelové lahve na plyny pro vícenásobné použití - Výroba, konstrukce a zkoušení - Část 3: Normalizované ocelové lahve
Pro porézní materiály v láhvi:
ISO 3807-1:2000Láhve na acetylen- Základní požadavky – Část 1: Láhve bez tavných zátek
ISO 3807-1:2000Láhve na acetylen- Základní požadavky – Část 2: Láhve s tavnými zátkami
6.2.2.1.4
Následující norma se používá pro výrobu, konstrukci a první prohlídku a zkoušku UN kryogenních láhví, s výjimkou případu, kdy požadavky na prohlídku vztažené na systém posuzování shody a schválení musí být podle 6.2.2.5
ISO 21029-1:2004Kryogenní nádoby - přemístitelné, vakuově izolované nádoby s objemem nejvýše 1 000 litrů Část 1: Výroba, inspekce, zkouška
6.2.2.1.5
Následující norma se používá pro typ, konstrukci a první inspekci a zkoušku UN u zásobníkových systémů hydridu kovu, kromě toho, kdy požadavky na inspekci souvisí se systémem posuzování shody a povolení musí být v souladu s 6.2.2.5:
ISO 16111:2008Přemístitelná plynová skladovací zařízení – Vodík absorbovaný
v reversibilním hydridu kovu
6.2.2.2
Materiály
Navíc, k materiálovým požadavkům specifikovaným v normách pro výrobu, konstrukci a k veškerým omezením specifikovaným v příslušném pokynu pro balení pro přepravovaný plyn(y), (např. pokyn pro balení P 200 nebo P 205 podle 4.1.4.1), se ke kompatibilitě materiálu použijí následující normy:
ISO 11114- 1:1997Přemístitelné plynové láhve - Kompatibilita láhve a materiálů pro ventily obsahem plynu – Část 1: Kovové materiály
ISO 11114- 2:2000Přemístitelné plynové láhve - Kompatibilita láhve a materiálů pro ventily obsahem plynu – Část 2: Nekovové materiály
POZNÁMKA: Omezení týkající se ISO 11114 – 1 na ocelové slitiny o vysoké nejzazší úrovni pevnosti do 1 100 MPa, se neaplikují na UN číslo 2203 silany.
6.2.2.3
Provozní výstroj
Na uzávěry a jejich ochranu se aplikují následující normy:
ISO 11117:1998Plynové lahve – Ochranná víčka ventilů a ochrana ventilů pro průmyslové a lékařské plynové lahve. Návrh, konstrukce a zkoušky
Přemístitelné plynové lahve - lahvové ventily- Specifikace a typ zkoušek
ISO 10297:2006POZNÁMKA:Verze EN této ISO normy splňuje požadavky a je možno ji rovněž použít
Pro UN zásobníkové systémy hydridu kovu platí požadavky pro uzávěry a jejich ochranu stanovené v následující normě:
ISO 16111:2008Přemístitelná plynová skladovací zařízení – Vodík absorbovaný v reversibilním hydridu kovu
6.2.2.4
Periodická prohlídka a zkouška
Na periodické prohlídky a zkoušky UN láhví a zásobníkové systémy hydridu kovu se aplikují následující normy:
ISO 6406:2005Periodická inspekce a zkouška bezešvých ocelových plynových lahví
ISO 10461:2005
+ A1:2006
Bezešvé plynové láhve ze slitiny hliníku - Periodická inspekce a zkouška
ISO 10462:2005Plynové lahve – Přemístitelné lahve pro rozpuštěný acetylen – Periodická inspekce a zkouška
ISO 11623:2002Přemístitelné plynové lahve – periodická inspekce a zkouška kompozitních plynových lahví
ISO 16111:2008Přemístitelná plynová skladovací zařízení – Vodík absorbovaný v reversibilním hydridu kovu
6.2.2.5
Systém posuzování shody a schvalování pro výrobu tlakových nádob
6.2.2.5.1
Definice
Pro účely tohoto pododdílu:
Systém posouzení shody znamená systém příslušného orgánu ke schválení výrobce, pro schválení konstrukčního typu tlakové nádoby, schválení systému kvality výrobce a schválení inspekčních organizací;
Konstrukční typ znamená návrh konstrukce tlakové nádoby, jak je specifikován speciální normou pro tlakovou nádobu,
Ověřit znamená potvrdit zkouškou, nebo předpisem objektivní důkaz, že předepsané požadavky byly splněny.
6.2.2.5.2
Všeobecné požadavky Příslušný orgán
6.2.2.5.2.1
Příslušný orgán, schvalující tlakovou nádobu musí schválit systém posouzení shody, aby zaručil, že tlaková nádoba splňuje požadavky RID. V případech, kdy příslušný orgán, který schvaluje tlakovou nádobu, není příslušným orgánem v zemi výroby, musí být na tlakové láhvi vyznačena země výroby (viz 6.2.2.7 a 6.2.2.8).
Příslušný orgán země schválení musí na žádost předložit důkaz potvrzující dodržení shody s tímto systémem svému protějšku v zemi užití.
6.2.2.5.2.2
Příslušný orgán může delegovat své funkce v systému posuzování shody úplně nebo částečně.
6.2.2.5.2.3
Příslušný orgán musí zajistit, že je k dispozici platný seznam schválených inspekčních organizací a jejich identifikačních značek a schválených výrobců a jejich identifikačních značek.
Inspekční organizace
6.2.2.5.2.4
Inspekční organizace musí být schválena příslušným orgánem pro prohlídku a zkoušku tlakových nádob a musí:
(a)
Mít personál s organizační strukturou, způsobilý, vyškolený, kompetentní a zručný k uspokojivému výkonu jeho technických funkcí;
(b)
Mít přístup k vhodnému a odpovídajícímu vybavení a výstroji;
(c)
Pracovat nestranně a být oproštěn od jakéhokoliv vlivu, který by mu v tom mohl bránit;
(d)
Zajistit důvěrnost obchodních a vlastnických aktivit výrobce a jiných organizací;
(e)
Udržovat jasnou hranici mezi aktuálními funkcemi inspekčního orgánu a funkcemi nesouvisející;
(f)
Používat zdokumentovaný systém kvality;
(g)
Zajistit provedení zkoušek a prohlídek specifikovaných v odpovídající normě na tlakovou nádobu a v RID;
(h)
Udržovat účinný a vhodný systém zpráv a uchování dle 6.2.2.5.6.
6.2.2.5.2.5
Inspekční organizace musí provádět schválení konstrukčního typu, výrobní prohlídky a zkoušky tlakové nádoby a certifikaci k ověření shody s odpovídající normou pro tlakovou nádobu, (viz 6.2.2.5.4 a 6.2.2.5.5)
Výrobce
6.2.2.5.2.6
Výrobce musí:
(a)
Používat dokumentovaný systémem kvality podle 6.2.2.5.3;
(b)
Žádat o schválení konstrukčního typu podle 6.2.2.5.4;
(c)
Vybrat inspekční organizaci ze seznamu schválených inspekčních organizací vedenou příslušným orgánem země schválení; a
(d)
Uchovávat záznamy podle 6.2.2.5.6.
Zkušební laboratoř
6.2.2.5.2.7
Zkušební laboratoř musí mít:
(a)
Personál s organizační strukturou, v dostatečném počtu, kompetentní a zkušený; a
(b)
Vhodná a odpovídající zařízení a vybavení k provádění zkoušek požadovaných výrobní normou ke spokojenosti inspekční organizace
6.2.2.5.3
Systém kvality výrobce
6.2.2.5.3.1
Systém kvality musí obsahovat všechny prvky, požadavky a předpisy převzaté výrobcem. Spravování, postupy a instrukce musí být systematicky a přehledně zdokumentovány písemnou formou.
Musí zejména obsahovat odpovídající popisy:
(a)
Organizační strukturu a zodpovědnosti personálu vzhledem ke konstrukci a kvalitě výrobku;
(b)
Kontroly konstrukčního typu a techniky ověřování procesů a postupů použitých při konstruování tlakových nádob;
(c)
Odpovídající výroby tlakových nádob, kontroly kvality, zajištění kvality a instrukcí operačního procesu, které budou používány;
(d)
Záznamů o kvalitě, jako inspekční zprávy a zkušební a kalibrační data;
(e)
Rozborů managementu k zajištění účinné činnosti systému kvality vycházející z auditů podle 6.2.2.5.3.2;
(f)
Procesu popisujícího, jak jsou plněny požadavky zákazníka;
(g)
Způsobu kontroly dokumentů a jejich revize;
(h)
Prostředků ke kontrole neodpovídajících tlakových nádob, nakoupených komponent a finálních materiálů; a
(i)
Školících programů a kvalifikačních postupů pro příslušné zaměstnance.
6.2.2.5.3.2
Audit systému kvality
Systém kvality musí být nejdříve (vy)hodnocen k určení, zda jsou splněny požadavky uvedené v 6.2.2.5.3.1 ke spokojenosti příslušného orgánu.
Výrobce musí být seznámen s výsledky auditu. Sdělení musí obsahovat závěry auditu a veškerá nápravná opatření.
Periodické audity musí být prováděny ke spokojenosti příslušného orgánu, aby se zajistilo, že výrobce dodržuje a používá systém kvality. Zprávy o periodických auditech musí být poskytnuty výrobci.
6.2.2.5.3.3
Dodržování systému kvality
Výrobce musí dodržovat systém kvality tak, jak je schválen, aby zůstal přiměřený a účinný.
Výrobce musí oznámit příslušnému orgánu všechny zamýšlené změny schváleného systému kvality. Navržené změny musí být vyhodnoceny, aby se stanovilo, zda rozšířený systém kvality bude splňovat požadavky uvedené v 6.2.2.5.3.1.
6.2.2.5.4
Schvalovací proces
První schválení konstrukčního typu
6.2.2.5.4.1
První schválení konstrukčního typu se musí skládat ze schválení systému kvality výrovce a schválení návrhu k výrobě tlakové nádoby. Žádost o první schválení konstrukčního typu musí splňovat požadavky 6.2.2.5.4.6 a 6.2.2.5.4.9
6.2.2.5.4.2
Výrobce, který chce vyrábět tlakové nádoby podle normy pro tlakové nádoby a RID musí požádat, obdržet a uchovávat certifikát o schválení konstrukčního typu dle postupu uvedeného 6.2.2.5.4.9 vydaný příslušným orgánem v zemi schválení pro nejméně jeden konstrukční typ. Tento certifikát musí být na žádost předložen příslušnému orgánu země užití.
6.2.2.5.4.3
Žádost musí být vypracována pro každý výrobní prostředek a musí obsahovat:
(a)
Jméno a registrovanou adresu výrobce, a pokud je žádost předložena autorizovaným reprezentantem, také jeho jméno a adresu;
(b)
Adresu výrobního zařízení – závodu (je-li rozdílná od výše uvedené);
(c)
Jméno a titul osoby (osob) zodpovědné za systém kvality;
(d)
Označení tlakové nádoby a příslušné normy pro tlakovou nádobu;
(e)
Podrobnosti jakéhokoliv odmítnutí schválení podobné žádosti jiným příslušným orgánem;
(f)
Identita inspekční organizace pro schválení konstrukčního typu;
(g)
Dokumentace o výrobním závodě, jak je specifikována pod 6.2.2.5.3.1; a
(h)
Technickou dokumentaci vyžadovanou pro schválení konstrukčního typu, která umožní ověření shody tlakových nádob s požadavky odpovídající normy pro tlakovou nádobu. Technická dokumentace musí pokrýt konstrukci a způsob výroby a musí obsahovat, pokud se týká důležitosti pro stanovení, nejméně následující:
(i)
normu pro návrh tlakové nádoby, konstrukční a výrobní výkresy ukazující komponenty a výkresy drobné montáže, pokud existují;
(ii)
popisy a vysvětlení nutná pro pochopení výkresů a uvažované použití tlakových nádob
(iii)
seznam norem nutný pro úplnou definici výrobního procesu;
(iv)
konstrukční výpočty a specifikaci materiálu; a
(v)
zkušební zprávy schválení konstrukčního typu, popisující výsledky šetření a testů provedených podle 6.2.2.5.4.9.
6.2.2.5.4.4
Počáteční audit podle 6.2.2.5.3.2 bude proveden ke spokojenosti příslušného orgánu.
6.2.2.5.4.5
Pokud je výrobci schválení odepřeno, musí příslušný orgán poskytnout pro toto odmítnutí písemně podrobné zdůvodnění.
6.2.2.5.4.6
Následně po schválení, budou příslušnému orgánu poskytnuty změny k informaci předané podle 6.2.2.5.4.3 vztahující se k původnímu schválení.
Následná schválení konstrukčního typu
6.2.2.5.4.7
Žádost o následné schválení konstrukčního typu musí splňovat požadavky 6.2.2.5.4.8 a 6.2.2.5.4.9, pokud je výrobce vlastníkem počátečního schválení konstrukčního typu. V tomto případě systém kvality výrobce podle 6.2.2.5.3 musel být schválen během počátečního schválení konstrukčního typu a musí být použitelný pro nový návrh.
6.2.2.5.4.8
Žádost musí zahrnovat:
(a)
Jméno a adresu výrobce, a pokud je žádost předána autorizovanému zástupci i jeho jméno a adresu;
(b)
Podrobnosti jakéhokoliv odmítnutí podobné žádosti jiným příslušným orgánem;
(c)
Důkaz, že schválení počátečního konstrukčního typu bylo povoleno; a
(d)
Technickou dokumentaci, jak je popsána v 6.2.2.5.4.3 (h).
Postup pro schválení konstrukčního typu
6.2.2.5.4.9
Inspekční organizace musí:
(a)
Přezkoumat technickou dokumentaci, aby ověřila že:
(i)
návrh je v souladu s odpovídajícími ustanoveními normy; a
(ii)
prototyp byl vyroben podle technické dokumentace a je pro návrh representativní;
(b)
Ověřit, že výrobní prohlídky byly provedeny tak, jak je požadováno podle 6.2.2.5.5;
(c)
Vybrat tlakové nádoby z prototypové výroby a dohlížet nad zkouškami těchto tlakových nádob, jak se to vyžaduje pro schválení konstrukčního typu;
(d)
Provést nebo nechat provést prohlídky a zkoušky specifikované v normě pro tlakovou nádobu, aby se zjistilo, že:
(i)
norma byla použita a splněna, a
(ii)
postupy použité výrobcem splňují požadavky normy; a
(e)
Zajistit, aby různé typy schvalovacích šetření (řízení) a zkoušek byly provedeny správně a úplně.
Po úspěšném provedení zkoušek prototypu a po úspěšném splnění všech použitelných požadavků 6.2.2.5.4 musí být vydán schvalovací certifikát, který bude obsahovat jméno, adresu výrobce, výsledky a závěry šetření (řízení) a data nutná pro identifikaci konstrukčního typu.
Pokud je výrobci schválení odepřeno, musí příslušný orgán poskytnout podrobné písemné zdůvodnění tohoto zamítnutí.
6.2.2.5.4.10
Změna schválených konstrukčních typů
Výrobce musí buď:
(a)
Informovat vydávající příslušný orgán, o změnách schváleného konstrukčního typu a tam, kde takové změny nepředstavují nový návrh, jak je specifikováno v normě pro tlakovou nádobu; nebo,
(b)
Žádat následné schválení konstrukčního typu a tam, kde takové změny představují nový návrh podle odpovídající normy pro tlakovou nádobu. Tento dodatečný návrh musí být dán ve formě rozšíření původního certifikátu konstrukčního návrhu.
6.2.2.5.4.11
Na žádost musí příslušný orgán sdělit všem dalším příslušným orgánům informace týkající se schválení konstrukčního typu, změn schválení a odejmutých schválení.
6.2.2.5.5
Výrobní prohlídka a certifikace
Všeobecné požadavky
Inspekční organizace, nebo její delegát musí provést prohlídku a certifikaci každé tlakové nádoby. Inspekční organizace vybraná výrobcem pro prohlídku a zkoušení během výroby, musí být rozdílná od inspekční organizace použité pro schvalovací zkoušení konstrukčního typu.
Tam, kde může být ke spokojenosti inspekční organizace předvedeno, že výrobce vyškolil kompetentní inspektory, nezávislé na výrobě, může být prohlídka provedena těmito inspektory. V tomto případě musí výrobce uchovat zprávy o školení inspektorů.
Inspekční organizace musí ověřit, že prohlídky provedené výrobcem a zkoušky provedené na těchto tlakových nádobách, jsou plně v souladu s normou a požadavky RID. Pokud je zjištěn nesoulad v souvislosti s touto prohlídkou a o zkoušení bylo rozhodnuto, tak povolení k provádění prohlídky pro inspektory výrobce může být odebráno.
Výrobce musí po schválení inspekční organizací napsat prohlášení o shodě s certifikovaným typem. Umístění certifikační značky na tlakovou nádobu se považuje za prohlášení, že tlaková nádoba splňuje příslušné normy pro tlakové nádoby a požadavky systému posuzování shody a RID. Inspekční organizace musí umístit certifikační značku nebo deleguje na výrobce, aby umístil certifikační značku a registrační značku inspekční organizace na každou schválenou tlakovou nádobu.
Certifikát shody, podepsaný inspekční organizací a výrobcem, musí být vydán předtím, než-li je tlaková nádoba naplněna.
6.2.2.5.6
Záznamy
Schválení konstrukčního typu a certifikát o záznamech dodržení shody musí být uchovány u výrobce a u inspekční organizace po dobu nejméně 20 let.
6.2.2.6
Systém schvalování pro periodickou prohlídku a zkoušku tlakových nádob
6.2.2.6.1
Definice
Pro účely tohoto pododdílu:
Schvalovací systém znamená systém příslušného orgánu pro schvalování organizací provádějících vstupní, periodickou prohlídku a zkoušku tlakových nádob (dále uváděných jako „organizace periodické prohlídky a zkoušky“), včetně schválení systému kvality této organizace.
6.2.2.6.2
Všeobecné požadavky
Příslušný orgán
6.2.2.6.2.1
Příslušný orgán musí vytvořit schvalovací systém, aby zajistil, že periodická prohlídka a zkouška tlakových nádob splňuje požadavky RID. V případech, kdy příslušný orgán, který schvaluje organizaci provádějící periodickou prohlídku a zkoušku tlakové nádoby není příslušným orgánem v zemi schvalující výrobu tlakové nádoby, musí být značení periodické prohlídky a zkoušky schvalující země uvedeno ve značení tlakové nádoby (viz 6.2.2.7).
Příslušný orgán země schválení pro periodickou prohlídku a zkoušku, musí na žádost předložit protistraně v zemi použití důkaz prokazující soulad s tímto systémem schvalování včetně zpráv o periodické prohlídce a zkoušce.
Příslušný orgán země schválení může ukončit platnost schvalovacího certifikátu podle 6.2.2.6.4.1, pokud důkaz prokáže nesoulad se schvalovacím systémem.
6.2.2.6.2.2
Příslušný orgán může delegovat svoje funkce ve schvalovacím systému vcelku nebo částečně.
6.2.2.6.2.3
Příslušný orgán musí zajistit dostupnost aktuálního seznamu schválených organizací provádějících periodické prohlídky a zkoušky s jejich identifikačními čísly.
Organizace periodické prohlídky a zkoušky
6.2.2.6.2.4
Organizace periodické inspekce a zkoušky musí být schválena příslušným orgánem a musí:
(a)
Mít personál s organizační strukturou, způsobilý, vyškolený, kompetentní a zručný k uspokojivému výkonu jeho technických funkcí;
(b)
Mít přístup k vhodnému a odpovídajícímu vybavení a výstroji;
(c)
Pracovat nestranně a být oproštěna od jakéhokoliv vlivu, který by mu v tom mohl bránit;
(d)
Zajistit důvěrnost obchodních a vlastnických aktivit výrobce a jiných organizací;
(e)
Zachovávat jasnou hranici mezi aktuálními funkcemi inspekční organizace a funkcemi nesouvisejícími;
(f)
Používat zdokumentovaný systém kvality podle 6.2.2.6.3;
(g)
Požádat o schválení podle 6.2.2.6.4;
(h)
Zajistit provádění periodické prohlídky a zkoušky dle 6.2.2.6.5; a
(i)
Udržovat účinný a vhodný systém zpráv a uchování dle 6.2.2.6.6.
6.2.2.6.3
Systém kvality a audit organizace periodické prohlídky a zkoušky
6.2.2.6.3.1
Systém kvality
Systém kvality musí obsahovat všechny prvky, požadavky a předpisy přijaté organizací periodické prohlídky a zkoušky. Spravování, postupy a instrukce musí být systematicky a přehledně zdokumentovány písemnou formou.
Systém kvality musí obsahovat:
(a)
Popis organizační struktury a odpovědností;
(b)
Příslušnou prohlídku a zkoušku, kontrolu kvality, zajištění kvality a instrukce pro činnosti, které budou používány;
(c)
Záznamy o kvalitě, jako jsou zprávy o prohlídce, zkušební a kalibrační data a certifikáty;
(d)
Posudky managementu na zajištění účinné činnosti systému kvality vzniklé na základě auditů podle 6.2.2.6.3.2;
(e)
Postup kontroly dokumentů a jejich revize;
(f)
Prostředky ke kontrole neodpovídajících tlakových nádob; a
(g)
Školící programy a kvalifikační postupy pro příslušný personál.
6.2.2.6.3.2
Audit
Organizace periodické prohlídky o zkoušky a její systém kvality musí být podroben auditu, aby se zjistilo, zdali splňuje požadavky RID ke spokojenosti příslušného orgánu.
Audit musí být proveden jako součást počátečního schvalovacího procesu (viz 6.2.2.6.4.3). Audit může být vyžádán jako součást postupu pro změnu schválení (viz 6.2.2.6.4.6).
Periodické audity musí být provedeny ke spokojenosti příslušného orgánu, aby se zajistilo, že organizace periodické prohlídky a zkoušky stále splňuje požadavky RID.
Organizace periodické prohlídky a zkoušky musí být seznámena s výsledky auditu. Oznámení musí obsahovat všechny závěry auditu a veškeré požadované opravné činnosti.
6.2.2.6.3.3
Zachování systému kvality
Organizace periodické prohlídky a zkoušky musí zachovat systém kvality tak, jak byl schválen, aby zůstal odpovídající a účinný.
Organizace periodické prohlídky a zkoušky musí příslušnému orgánu oznámit, že schválený systém kvality je bez jakýchkoliv změn, podle postupu pro změny schvalování uvedené v 6.2.2.6.4.6
6.2.2.6.4
Schvalovací proces pro periodické prohlídky a zkoušky
První schválení
6.2.2.6.4.1
Organizace chtějící vykonávat periodické prohlídky a zkoušky tlakových nádob podle normy pro tlakovou nádobu a RID, musí požádat, získat a uchovat schvalovací certifikát vydaný příslušným orgánem.
Tento písemný souhlas musí být, na požádání, předložen příslušnému orgánu země použití.
6.2.2.6.4.2
Žádost musí být podána pro každou organizaci chtějící provádět periodickou prohlídku a zkoušku a musí obsahovat:
(a)
Jméno a adresu organizace pro periodické prohlídky a zkoušky, a pokud je žádost předložena autorizovaným zástupcem, jeho jméno a adresu;
(b)
Adresu každého zařízení provádějícího periodickou prohlídku a zkoušku;
(c)
Jméno a titul osoby (osob) zodpovědné za systém kvality;
(d)
Označení tlakových nádob, periodickou prohlídkou a zkušební metodou a příslušnými normami pro tlakové nádoby splňujícími systém kvality;
(e)
Dokumentaci každého zařízení, vybavení, a systému kvality, jak je specifikován v 6.2.2.6.3.1;
(f)
Záznamy o kvalifikaci a o školení pro periodickou prohlídku a zkoušku a zkušební personál; a
(g)
Podrobnosti o jakémkoli zamítnutí schválení podobné žádosti jiným příslušným orgánem.
6.2.2.6.4.3
Příslušný orgán musí:
(a)
Prověřit dokumentaci, aby ověřil, že postupy jsou v souladu s požadavky odpovídajících norem pro tlakové nádoby a RID; a
(b)
Provést audit podle 6.2.2.6.3.2, aby ověřil, zda prohlídky a zkoušky jsou prováděny podle požadavků příslušných norem pro tlakovou nádobu a RID, ke spokojenosti příslušného orgánu.
6.2.2.6.4.4
Když byl audit úspěšně proveden a všechny příslušné požadavky 6.2.2.6.4 byly splněny, musí být vydán schvalovací certifikát. Ten musí obsahovat jméno organizace periodické prohlídky a zkoušky, registrovanou značku, adresu každého zařízení a data nezbytná pro identifikaci jejích schvalovacích činností (např. označení tlakových nádob, normy pro periodickou prohlídku a zkušební postupy).
6.2.2.6.4.5
Pokud je organizaci pro periodické prohlídky a zkoušky schválení odepřeno, musí příslušný orgán poskytnout písemně podrobné zdůvodnění tohoto odmítnutí.
Modifikace schvalování organizací pro periodickou prohlídku a zkoušku
6.2.2.6.4.6
Po schválení, musí organizace periodické prohlídky a zkoušky oznámit vydávajícímu příslušnému orgánu veškeré změny týkající se informace uvedené pod 6.2.2.6.4.2 mající vztah k prvnímu schválení.
Modifikace musí být vyhodnoceny, aby se určilo, zda-li požadavky příslušných norem pro tlakové nádoby a RID budou splněny. Může být vyžádán audit podle 6.2.2.6.3.2. Příslušný orgán musí tyto změny přijmout nebo je písemnou formou zamítnout, a pokud je to nutné, vydat rozšířený schvalovací certifikát.
6.2.2.6.4.7
Na žádost musí příslušný orgán sdělit všem dalším příslušným orgánům informace týkající se prvních schválení, změn ve schváleních a odejmutí schválení.
6.2.2.6.5
Certifikace periodické prohlídky a zkoušky
Žádost o značení periodické prohlídky a zkoušky na tlakové nádobě bude považována jako prohlášení, že tlaková nádoba splňuje příslušné normy pro tlakové nádoby a požadavky RID. Organizace periodické prohlídky a zkoušky musí připevnit označení periodické prohlídky a zkoušky, včetně své registrované značky na každou schválenou tlakovou nádobu, (viz 6.2.2.7.7)
Zpráva potvrzující, že tlaková nádoba úspěšně prošla periodickou prohlídkou a zkouškou musí být vydána organizací periodické prohlídky a zkoušky před jejím naplněním.
6.2.2.6.6
Zprávy
Organizace periodické prohlídky a zkoušky musí uchovávat zprávy o tlakových nádobách a zkouškách (jak úspěšně prošlých, tak i těch které neprošly) včetně místa zkušebního zařízení po dobu nejméně 15 let.
Vlastník tlakové nádoby musí uchovávat identickou zprávu až do další periodické prohlídky a zkoušky, pokud tlaková nádoba není vyloučena z provozu.
6.2.2.7
Značení UN tlakových nádob pro vícenásobné použití
POZNÁMKA: Požadavky na značení UN u zásobníkových systémů hydridu kovu jsou stanoveny v 6.2.2.9.
6.2.2.7.1
UN tlakové nádoby pro vícenásobné použití musí být označeny jasně a čitelně certifikačními provozními a výrobními značkami. Tyto značky musí být na tlakové nádobě trvale připevněny (např. vyraženy, vyryty nebo vyleptány). Označení musí být na rameni, na horním konci nebo na hrdle tlakové nádoby nebo na trvale připojené součásti tlakové nádoby (např. přivařený límec nebo korozi odolná destička přivařená na vnějším plášti kryogenní nádoby). S výjimkou obalového UN symbolu musí být minimální rozměr těchto značek 5 mm pro tlakové nádoby s průměrem větším nebo rovným 140 mm a 2,5 mm pro tlakové nádoby s průměrem menším nežli 140 mm. Minimální rozměr UN symbolu pro balení musí být 10 mm pro tlakové nádoby s průměrem větším nebo rovným 140 mm a 5 mm pro tlakové nádoby s průměrem menším než 140 mm
6.2.2.7.2
Budou použita následující certifikační označení:
sbms2011c011z0019_53.tif
(a)
Symbol Spojených národů pro balení. Tento symbol nesmí být použit k jiným účelům než k potvrzení skutečnosti, že obal, přemístitelná cisterna nebo MEGC vyhovuje odpovídajícím požadavkům v kapitole 6.1, 6.2, 6.3, 6.5, 6.6 nebo 6.7.
Tento symbol nesmí být použit pro tlakové nádoby, které splňují pouze požadavky 6.2.3 až 6.2.5 (viz 6.2.3.9).
(b)
Technická norma (např. ISO 9809-1) použitá pro návrh, výrobu a zkoušení;
(c)
Znak(y) identifikující zemi schválení, jak je udáno pomocí rozlišujících znaků motorových vozidel v mezinárodní přepravě2;
POZNÁMKA: Země schválení se rozumí země, která schválila organizaci, která provedla prohlídku jednotlivé nádoby při výrobě.
(d)
Identifikační značka nebo cejch inspekční organizace, která je u příslušného orgánu v zemi schvalující značení zaregistrována;
(e)
Datum první prohlídky, rok (čtyři číslice) následované měsícem (2 číslice) oddělené lomítkem (např. „/“);
6.2.2.7.3
Budou použita následná provozní označení:
(f)
Zkušební tlak v barech, kterému předchází písmena „PH“ a následují písmena „BAR“;
(g)
Hmotnost prázdné tlakové nádoby včetně všech trvale připojených integrálních částí (např. hrdlo, kroužek, patní kroužek atd.) v kilogramech následované písmeny „KG“. Tato hmotnost nesmí zahrnovat hmotnost ventilu, čepičky ventilu nebo ochrany ventilu, žádný povlak nebo v případě acetylenu porézní materiál. Hmotnost musí být vyjádřena třemi platnými číslicemi, poslední číslice se zaokrouhluje nahoru. Pro lahve s hmotností menší než 1 kg musí být hmotnost vyjádřena dvěma platnými číslicemi, poslední číslice se zaokrouhluje nahoru. V případě tlakových nádob pro UN číslo 1001 acetylen, rozpuštěný a UN číslo 3374 acetylen, bez rozpouštědla, bude po desetinné čárce nejméně jedno desetinné místo a dvě číslice pro tlakové nádoby menší než 1 kg;
(h)
Minimální zaručená tloušťka stěny v mm, následovaná písmeny „MM“. Toto značení se nevyžaduje pro tlakové nádoby s vnitřním objemem menším nebo rovným 1 litr nebo pro kompozitní lahve nebo pro uzavřené kryogenní nádoby;
(i)
V případě tlakových nádob pro stlačené plyny, UN číslo 1001 acetylen, rozpuštěný a UN číslo 3374 acetylen, bez rozpouštědla, pracovní tlak v barech, kterému předcházejí písmena „PW“. V případě uzavřených kryogenních nádob nejvyšší povolený provozní tlak předcházejí písmena „MAWP“;
(j)
V případě tlakových nádob na zkapalněné plyny a zchlazené zkapalněné plyny, hydraulický vnitřní objem, vyjádřený na tři platné číslice, poslední číslice se zaokrouhluje dolů, po kterém následuje písmeno „L“. Pokud hodnota minimálního nebo jmenovitého hydraulického vnitřního objemu je celé číslo, nemusí být číslice za desetinnou čárkou uvedeny;
(k)
V případě tlakových nádob pro UN číslo 1001, acetylen, rozpuštěný, celková hmotnost prázdné tlakové nádoby, připojení a příslušenství, které se během plnění neodnímají, jakýkoliv povlak, porézní materiál, rozpouštědlo a saturační plyn vyjádřené na tři platné číslice, (poslední číslice se zaokrouhluje dolů) následovaná písmeny „KG“. Nejméně jedno desetinné místo musí být za desetinnou čárkou. Pro tlakové nádoby menší než 1 kg, musí být hmotnost vyjádřena na dvě desetinná místa, poslední číslice se zaokrouhluje dolů;
(l)
V případě tlakových nádob pro UN číslo 3374 acetylen, bez rozpouštědla, celková hmotnost prázdné tlakové nádoby, připojení a příslušenství, které se během plnění neodnímají, jakýkoliv povlak a porézní materiál vyjádřené na tři platné číslice, poslední číslice zaokrouhlená směrem dolů následovaná písmeny „KG“. Hmotnost musí být vyjádřena nejméně na jedno desetinné místo. Pro tlakové nádoby, jejichž hmotnost je menší než 1 kg, musí být hmotnost vyjádřena na dvě desetinná místa, poslední číslice se zaokrouhluje směrem dolů;
6.2.2.7.4
Budou použita následná výrobní značení:
(m)
Označení závitu lahve (např. 25E). Tato značka se nevyžaduje pro uzavřené kryogenní nádoby;
(n)
Značka výrobce registrovaná příslušným orgánem. Pokud země výroby není stejná jako země schválení, musí značce výrobce předcházet značka(y) identifikující zemi výroby, jak je udána pomocí rozlišujících znaků pro motorová vozidla dle Úmluvy o silničním provozu2. Značka země a značka výrobce musí být odděleny mezerou nebo lomítkem;
(o)
Sériové číslo přidělené výrobcem;
(p)
V případě ocelových tlakových nádob a kompozitních tlakových nádob s ocelovou vložkou, určených pro přepravu plynů s rizikem vodíkového zkřehnutí, písmeno „H“ udávající snášenlivost oceli (viz ISO 11114-1:1997).
6.2.2.7.5
Výše uvedená značení musí být umístěna ve třech skupinách:
-
Výrobní značky budou v horní skupině a musí se objevit následně v pořadí uvedeném v 6.2.2.7.4.
-
Provozní značky podle 6.2.2.7.3 musí být ve skupině uprostřed a zkušební tlak (f) musí být bezprostředně za pracovním tlakem (i), pokud je předepsán.
-
Certifikační značky musí být ve spodní skupině a musí být uvedeny v pořadí daném v 6.2.2.7.2
Následující příklad je použitelný pro značení plynové lahve.
sbms2011c011z0019_55.tif
6.2.2.7.6
Ostatní značení jsou povolena na jiných plochách mimo boční stěny za předpokladu, že jsou umístěna na málo namáhaných plochách a ne v rozměrech a do hloubky, které by mohly způsobit škodlivé koncentrace napětí. V případě uzavřených kryogenních nádob, může být toto značení na oddělené destičce připevněné k vnějšímu plášti. Taková značení nesmějí být v rozporu s povinným značením.
6.2.2.7.7
Navíc k předchozímu značení musí být každá nádoba určená pro vícenásobné použití, která splňuje požadavky periodické prohlídky a zkoušky, podle 6.2.2.4 opatřena značením uvádějícím:
(a)
Označení určující zemi pověřující organizaci periodickou prohlídku a zkouškou. Toto označení se nevyžaduje, pokud je tato organizace schválena příslušným orgánem země schvalující výrobu;
(b)
Registrovanou značku organizace pověřenou příslušným orgánem pro provádění technických prohlídek a zkoušky;
(c)
Datum periodické prohlídky a zkoušky, rok, (dvě číslice), následované měsícem (dvě číslice) oddělené lomítkem (např. „/“). Pro označení roku je možno použít čtyři číslice.
Výše uvedené znaky se objeví v následujícím pořadí.
6.2.2.7.8
Pro acetylenové lahve, se souhlasem příslušného orgánu, mohou být data většiny nedávných periodických prohlídek a značka organizace periodické prohlídky, vyraženy na prstenci upevněném na lahvi pomocí ventilu. Prstenec musí být umístěn tak, aby mohl být odstraněn pouze odpojením ventilu od lahve.
6.2.2.7.9
U většího množství láhví, musí být požadavky na značení tlakových nádob použity pouze na jednotlivé láhve z celkového množství a ne na celkové uspořádání.
6.2.2.8
Značení UN tlakových lahví pro jedno použití
6.2.2.8.1
UN tlakové lahve pro jedno použití musí být zřetelně a viditelně označeny certifikací a specifickým označením pro plynovou nebo tlakovou nádobu. Tyto značky musí být trvale připevněny (např. nastříkány pomocí šablony, vyraženy, vyryty nebo vyleptány) na tlakové nádobě. S výjimkou použití šablony, musí být značky na rameni, horním konci nebo na hrdle tlakové nádoby nebo na trvale připevněné součásti tlakové nádoby (např. přivařeném límci). S výjimkou obalového symbolu UN a nápisu „ZNOVU NEPLNIT“, musí být minimální rozměr značek 5 mm pro tlakové nádoby o průměru větším nebo rovným 140 mm a 2,5 mm pro tlakové nádoby o průměru menším než 140 mm. Minimální rozměr obalového symbolu UN musí být 10 mm pro tlakové nádoby o průměru větším nebo rovným 140 mm a 5 mm pro tlakové nádoby o průměru menším než 140 mm. Nejmenší rozměr nápisu „ZNOVU NEPLNIT“ musí být 5 mm.
6.2.2.8.2
Značky uvedené v 6.2.2.7.2 až 6.2.2.7.4 musí být použity s výjimkou (g), (h) a (m). Sériové číslo (o) může být nahrazeno číslem šarže. Navíc, slova „ZNOVU NEPLNIT“ se vyžadují s velikostí písmen nejméně 5 mm na výšku.
6.2.2.8.3
Požadavky 6.2.2.7.5 se použijí.
POZNÁMKA: Pro tlakové lahve na jedno použití je možno, kvůli jejich rozměru, nahradit toto značení nálepkou.
6.2.2.8.4
Jiná značení se povolují za předpokladu, že jsou provedena na plochách s nízkým napětím mimo boční stěny a nemají takový rozměr, aby mohly způsobit škodlivé koncentrace napětí. Takové značky nesmějí být v rozporu s povinným označením.
6.2.2.9
UN značení zásobníkových systémů hydridu kovu
6.2.2.9.1
UN zásobníkové systémy hydridu kovu musí být označeny jasně a čitelně níže uvedenými značkami. Tyto značky musí být na zásobníkovém systému hydridu kovu trvale připevněny (např. vyraženy, vyryty nebo vyleptány). Značky musí být na rameni, na horním konci nebo na hrdle zásobníkového systému hydridu kovu nebo na trvale připojené součásti zásobníkového systému hydridu kovu. S výjimkou obalového UN symbolu musí být minimální rozměr těchto značek 5 mm pro zásobníkové systémy hydridu kovu s průměrem větším nebo rovným 140 mm a 2,5 mm pro zásobníkové systémy hydridu kovu s průměrem menším než 140 mm. Minimální rozměr UN symbolu na obal musí být 10 mm pro zásobníkové systémy hydridu kovu s průměrem větším nebo rovným 140 mm a 5 mm pro zásobníkové systémy hydridu kovu s průměrem menším než 140 mm.
6.2.2.9.2
Musí být použity následující značky:
(a)
Symbol Spojených národu pro balení;sbms2011c011z0019_56.tif
Tento symbol nesmí být použit pro jiné účely než k potvrzení, že obal splňuje příslušné požadavky kapitoly 6.1, 6.2, 6.3, 6.5, 6.6 nebo 6.7;
(b)
“ISO 16111“ (technická norma používaná pro typ, výrobu a zkoušení);
(c)
Znak(y) identifikující zemi schválení, jak je udáno pomocí rozlišujících znaků motorových vozidel v mezinárodní přepravě3;
POZNÁMKA: Zemí schválení se rozumí země, která schválila organizaci, která provedla prohlídku jednotlivé nádoby při výrobě.
(d)
Identifikační značka nebo razítko inspekční organizace, která je zaregistrována u příslušného orgánu v zemi schvalujícího značení;
e)
Datum vstupní inspekce, rok (čtyři číslice) následně měsíc (2 číslice) oddělené lomítkem (např. „/“);
(f)
Zkušební tlak nádob v barech, kterému předchází písmena „PH“ a následují písmena „BAR“;
(g)
Jmenovitý tlak naložených skladovacích systémů hydridů kovů v barech, kterému předchází písmena „RCP“ a následují písmena „BAR“;
(h)
Značka výrobce registrovaná příslušným orgánem. Pokud země výroby není totožná se zemí schválení, musí značce výrobce předcházet značka(y) identifikující zemi výroby, jak je udána pomocí rozlišujících znaků pro motorová vozidla dle Úmluvy o silničním provozu3. Značka země a značka výrobce musí být odděleny mezerou nebo lomítkem;
(i)
Sériové číslo přidělené výrobcem;
(j)
V případě ocelových nádob a kompozitních nádob s ocelovou vložkou, písmeno „H“ udávající snášenlivost oceli (viz ISO 11114-1:1997); a
(k)
V případě zásobníkových systémů hydridu kovu, které mají omezenou životnost, datum ukončení životnosti, označené písmeny „FINAL“ následované rokem (čtyři číslice) a následované měsícem (dvě číslice) oddělené lomítkem (např. „/“)
Certifikační značky výše stanovené v (a) až (e) musí být uváděny ve stanoveném pořadí. Zkušební tlak (f) musí předcházet jmenovitému tlaku při naložení (g). Značky výrobce, výše stanovené v (h) až (k) musí být uváděny ve stanoveném pořadí.
6.2.2.9.3
Ostatní značky jsou povoleny, pod podmínkou, že jsou provedena na plochách s nízkým napětím mimo boční stěny a nemají takový rozměr, aby mohly způsobit škodlivé koncentrace napětí. Takové značky nesmí být v rozporu s povinným označením.
6.2.2.9.4
Navíc k předchozímu značení musí být každý zásobníkový systém hydridu kovu, který splňuje požadavky periodické prohlídky a zkoušky, podle 6.2.2.4 opatřen značením uvádějícím:
(a)
Označení určující zemi, která pověřuje organizaci periodickou inspekcí a zkouškou, jak je udána pomocí rozlišujících znaků pro motorová vozidla dle Úmluvy o silničním provozu3. Toto značení se nevyžaduje, pokud je tato organizace schválena příslušným orgánem země schvalující výrobu;
(b)
Registrovanou značku organizace pověřenou příslušným orgánem pro provádění periodických inspekcí a zkoušek;
(c)
Datum periodické inspekce a zkoušky, rok, (dvě číslice), následně měsíc (dvě číslice) oddělené lomítkem (např. „/“). Pro označení roku je možno použít čtyři číslice.
Výše uvedené značky musí být uváděny ve stanoveném pořadí
6.2.2.10
Ekvivalentní postupy pro stanovení shody a periodické prohlídky a zkoušky
Pro UN tlakové nádoby se považují požadavky podle 6.2.2.5 a 6.2.2.6 za splněné, pokud se použijí následující postupy:
PostupPříslušná organizace
Typ schválení (1.8.7.2)Xa
Dohled nad výrobou (1.8.7.3)Xa nebo IS
První prohlídka a zkouška (1.8.7.4)Xa nebo IS
Periodická prohlídka (1.8.7.5)Xa nebo Xb nebo IS
Xa znamená příslušný orgán, jeho zástupce, nebo inspekční organizaci podle 1.8.6.2, 1.8.6.4, 1.8.6.5 a 1.8.6.8 a akreditovaný podle EN ISO/IEC 17020:2004 typ A.
Xb znamená inspekční organizaci podle 1.8.6.2, 1.8.6.4, 1.8.6.5 a 1.8.6.8 a akreditovanou podle EN ISO/IEC 17020:2004 typ B
IS znamená vnitřní inspekční službu žadatele pod dohledem inspekční organizace dle 1.8.6.2, 1.8.6.4, 1.8.6.5 a 1.8.6.8 a akreditovanou podle EN ISO/IEC 17020:2004 typ A. Vnitřní inspekční služba musí být nezávislá na postupu návrhu, výrobních operacích a opravách (údržbě).
6.2.3
Všeobecné požadavky na tlakové nádoby bez UN
6.2.3.1
Výroba a konstrukce
6.2.3.1.1
Tlakové nádoby a jejich uzávěry nenavržené, nezkonstruované, nekontrolované, neodzkoušené a neschválené podle požadavků 6.2.2 musí být navrženy, zkonstruovány kontrolovány, odzkoušeny a schváleny podle všeobecných požadavků 6.2.1 doplněných nebo upravených podle požadavků tohoto oddílu a těch uvedených v 6.2.4 nebo 6.2.5.
6.2.3.1.2
Kdykoliv je to možné musí být tloušťka stěny stanovena výpočtem, pokud je to potřeba experimentální analýzou napětí. Jinak může být tloušťka stěny stanovena experimentálně.
K zajištění bezpečnosti tlakové nádoby musí být použity příslušné výpočty při návrhu tlakového pláště a podpůrných komponent.
Minimální tloušťka stěny k odolání tlaku musí být vypočtena se zvláštním zřetelem na:
-
vypočtené tlaky, které nesmí být menší než zkušební tlak;
-
vypočtené teploty dovolující vhodné limity bezpečnosti;
-
maximální napětí a koncentrace špičkového napětí, tam, kde je to nutné;
-
faktory spojené s vlastnostmi materiálu.
6.2.3.1.3
Pro svařené tlakové nádoby, mohou být použity pouze kovy s kvalitní svařitelností, jejichž rázová pevnost při teplotě okolí - 20 °C, může být zaručena.
6.2.3.1.4
Pro uzavřené kryogenní nádoby pevně stanovená rázová pevnost podle 6.2.1.1.8.1 bude odzkoušena tak, jak je to stanoveno v 6.8.5.3.
6.2.3.2
(Vyhrazeno)
6.2.3.3
Provozní výstroj
6.2.3.3.1
Provozní výstroj musí splňovat 6.2.1.3.
6.2.3.3.2
Otvory
Tlakové sudy mohou být vybaveny otvory pro plnění a vyprazdňování a dalšími otvory určenými pro měřiče hladiny, měřiče tlaku nebo odpouštěcí zařízení. Počet otvorů musí být udržován na minimu v souladu s bezpečností práce. Tlakové sudy mohou být vybaveny rovněž otvorem pro prohlídku, který musí být uzavřen účinným uzávěrem.
6.2.3.3.3
Výstroj (příslušenství)
(a)
Pokud jsou lahve vybaveny zařízením proti válení, nesmí být toto zařízení integrální částí čepičky ventilu;
(b)
Tlakové sudy schopné válení musí být vybaveny valivými obručemi, nebo být jinak chráněny proti nebezpečí v důsledku válení (např. korozi odolným kovem nastříkaným na povrch tlakové nádoby);
(c)
Svazky lahví musí být vybaveny vhodným příslušenstvím (zařízením) umožňujícím bezpečnou manipulaci a přenášení;
(d)
Pokud jsou instalovány měřiče hladiny, měřiče tlaku nebo uvolňovacího zařízení, musí být chráněny stejným způsobem, jak se to vyžaduje pro ventily v 4.1.6.8.
6.2.3.4
První prohlídka a zkouška
6.2.3.4.1
Nové tlakové nádoby musí být podrobeny zkoušení a prohlídce v průběhu výroby a po výrobě podle požadavků 6.2.1.5 s výjimkou, že 6.2.1.5.1 (g) bude nahrazen následujícím způsobem:
(g)
Zkouška hydraulickým přetlakem. Tlakové nádoby musí vydržet zkušební tlak bez toho, aby došlo k trvalé deformaci nebo ke zjevným prasklinám.
6.2.3.4.2
Specifické ustanovení použitelné pro tlakové nádoby z hliníkových slitin
(a)
Navíc k první prohlídce požadované podle 6.2.1.5.1 je nutné zkoušet kvůli možné vnitrokrystalické korozi vnitřní stěny tlakových nádob vyrobených z hliníkové slitiny obsahující měď, nebo z hliníkové slitiny používajících hořčík a mangan pokud je obsah manganu je větší než 3.5 % nebo obsah manganu pokud je nižší než 0.5 %;
(b)
V případě slitiny hliník/měď musí být zkouška provedena výrobcem, v době schvalování nové slitiny příslušným orgánem; během výroby bude potom zkouška opakována pro každé lití slitiny;
(c)
V případě slitiny hliník/hořčík bude zkouška provedena výrobcem, v době schvalování nové slitiny a mimo výrobní proces příslušným orgánem. Během výroby musí být potom zkouška opakována pro každou změnu ve složení slitiny.
6.2.3.5
Periodická prohlídka a zkouška
6.2.3.5.1
Periodická prohlídka a zkouška musí být v souladu s 6.2.1.6.1.
POZNÁMKA: Se souhlasem příslušného orgánu země, která vydala tento typ schválení, může být nahrazena zkouška hydraulickým tlakem každé svařované ocelové nádoby určené pro přepravu plynů UN číslo 1965, uhlovodíky plynné směs, zkapalněná, jinde nejmenovaná, s objemem pod 6.5 I jinou zkouškou zajišťující stejnou úroveň bezpečnosti.
6.2.3.5.2
(Vypuštěno)
6.2.3.6
Schvalování tlakových nádob
6.2.3.6.1
Postupy pro stanovení shody a periodické prohlídky oddílu 1.8.7 musí být provedeny příslušnou organizací podle následující tabulky:
PostupPříslušná organizace
Typ schválení (1.8.7.2)Xa
Dohled nad výrobou (1.8.7.3)Xa nebo IS
První prohlídka a zkouška (1.8.7.4)Xa nebo IS
Periodická prohlídka (1.8.7.5)Xa nebo Xb nebo IS
Stanovení shody ventilů a jejich příslušenství mající přímou bezpečnostní funkci může být provedeno po oddělení od nádob a postup pro stanovení shody musí být nejméně tak přísný, jako ten, který podstoupila tlaková nádoba, ke které jsou připojeny.
Xa znamená příslušný orgán, jeho zástupce nebo inspekční organizaci dle 1.8.6.2, 1.8.6.4, 1.8.6.5 a 1.8.6.8 a akreditovanou podle EN ISO/IEC 17020:2004 typ A.
Xb znamená inspekční organizaci podle 1.8.6.2, 1.8.6.4, 1.8.6.5 a 1.8.6.8 a akreditovanou podle EN ISO/IEC 17020:2004 typ B
IS znamená vnitřní inspekční službu žadatele pod dohledem inspekční organizace podle 1.8.6.2, 1.8.6.4, 1.8.6.5 a 1.8.6.8 a akreditovanou podle EN ISO/IEC 17020:2004 typ A. Inspekční služba uvnitř musí být nezávislá na procesu návrhu, výrobních operacích a údržbě.
6.2.3.6.2
Pokud země schválení není smluvním státem RID nebo smluvní stranou ADR, musí být příslušným orgánem uvedeným v 6.2.1.7.2 příslušný orgán smluvního státu RID nebo smluvní strany ADR.
6.2.3.7
Požadavky na výrobce
6.2.3.7.1
Musí být splněny odpovídající požadavky uvedené v 1.8.7.
6.2.3.8
Požadavky na inspekční organizace
Musí být splněny požadavky uvedené v 1.8.6.
6.2.3.9
Značení tlakových nádob pro vícenásobné použití
6.2.3.9.1
Značení musí být v souladu s pododdílem 6.2.2.7 s následujícími obměnami.
6.2.3.9.2
Obalový symbol Spojených národů, specifikovaný v 6.2.2.7.2 (a) se nesmí používat.
6.2.3.9.3
Požadavky 6.2.2.7.3 (j) musí být nahrazeny následovně:
(j)
Hydraulický vnitřní objem tlakové nádoby v litrech následována písmenem „L“. V případě tlakových nádob pro zkapalněné plyny musí být hydraulický vnitřní objem v litrech vyjádřen třemi platnými číslicemi, poslední se zaokrouhluje dolů. Pokud je hodnota minimálního nebo hydraulického vnitřního objemu celé číslo, je možno číslice za desetinnou čárkou vynechat.
6.2.3.9.4
Značky specifikované v 6.2.2.7.3 (g) a (h) a 6.2.2.7.4 (m) nejsou vyžadovány pro tlakové nádoby pro UN číslo 1965 uhlovodíky plynné směs, zkapalněná, jinde nejmenovaná.
6.2.3.9.5
Pokud se označuje datum podle 6.2.2.7.7 (c), nemusí být udán měsíc pro plyny, mající interval mezi periodickými inspekcemi 10 let nebo více (viz pokyny pro balení P 200 a P 203 podle 4.1.4.1).
6.2.3.9.6
V souladu s 6.2.2.7.7 mohou být značky vyryty na prstenec z vhodného materiálu připevněný k lahvi, když je nainstalován ventil a který je odnímatelný pouze odpojením ventilu od lahve.
6.2.3.10
Značení tlakových nádob pro jedno použití
6.2.3.10.1
Značení musí být v souladu s 6.2.2.8 s výjimkou, že obalový symbol Spojených národů specifikovaný v 6.2.2.7.2 (a) nesmí být použit.
6.2.4
Požadavky na tlakové nádoby neoznačené UN, vyrobené, konstruované a zkoušené podle doporučených norem
POZNÁMKA: Osoby nebo organizace určené v normách jako zodpovědné podle RID musí splňovat požadavky RID.
6.2.4.1
Typ, konstrukce a první inspekce a zkouška
Normy doporučené v níže uvedené tabulce musí být použity pro vydání povolení typu, jak je stanoveno ve sloupci (4), aby byly splněny požadavky Kapitoly 6.2 s odkazem v sloupci (3). Požadavky Kapitoly 6.2 s odkazem ve sloupci (3) musí být ve všech případech nadřazeny. Sloupec (5) uvádí nejzazší data, kdy musí být současná povolení typu zrušena v souladu s 1.8.7.2.4; pokud zde žádné údaje nejsou, povolení typu zůstává v platnosti do doby jeho vypršení.
Od 1. ledna 2009 je použití doporučených norem povinné. Výjimkami se zabývá oddíl 6.2.5.
Pokud je v seznamu více než jedna norma jako povinná pro použití stejných požadavků, musí být použita pouze jedna z nich, ale v úplném znění, pokud není specifikováno jinak v tabulce níže.
OdkazNázev dokumentuPoužitelné pododdíly a oddílyPoužitelné pro nová povolení typu nebo pro opakovanáNejzazší datum pro zrušení existujících povolení typu
(1)(2)(3)(4)(5)
pro výrobu a konstrukci
Příloha I, Části 1 až 3
z
84/525/EEC
Příkaz rady pro přiblížení zákonů Členských států vztahující se na bezešvé ocelové lahve na plyn,publikovaný v Office Journal of the European Communities No.L 300 z 19.11.19846.2.3.1 a 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
Příloha I, Části 1 až 3
z
84/526/EEC
Příkaz rady pro přiblížení zákonů Členských států vztahující se na bezešvé ocelové lahve na plyn,publikovaný v Office Journal of the European Communities No.L 300 z 19.11.19846.2.3.1 a 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
Příloha I, Části 1 až 3
z
84/527/EEC
Příkaz rady pro přiblížení zákonů Členských států vztahující se na bezešvé ocelové lahve na plyn,publikovaný v Office Journal of the European Communities No.L 300 z 19.11.19846.2.3.1 a 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
EN
1442:1998 + AC:1999
Přemístitelné, svařované ocelové lahve na zkapalněné uhlovodíky (LPG) pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce6.2.3.1 a 6.2.3.4Mezi 1. červencem 2001 a 30. červnem 200731. prosinec 2012
EN
1442:1998 + A2:2005
Přemístitelné, svařované ocelové lahve na zkapalněné uhlovodíky (LPG) pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce6.2.3.1 a 6.2.3.4Mezi 1. lednem 2007 a 31. prosincem 2010
EN
1442:2006 + A1:2008
Přemístitelné, svařované ocelové lahve na zkapalněné uhlovodíky (LPG) pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
EN 1800:1998+
AC:1999
Přemístitelné plynové lahve- lahve pro acetylen - Základní požadavky a definice6.2.1.1.9Mezi 1. červencem 2001 a 31. prosincem 2010
EN
1800:2006
Přemístitelné plynové lahve- lahve pro acetylen - Základní požadavky a definice6.2.1.1.9Až do dalšího oznámení
EN 1964 - 1:1999Přemístitelné lahve na plyn- Specifikace pro návrh a konstrukci přemístitelných bezešvých ocelových lahví na plyn pro vícenásobné použití s kapacitou od 5 litrů až do 150 litrů - Část 1: Lahve vyrobené s hodnotou Rm menší než 1 100 MPa6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
EN
1975:1999 (mimo Přílohy G)
Přemístitelné lahve na plyn- Specifikace pro návrh a konstrukci přemístitelných bezešvých hliníkových lahví a lahví ze slitin hliníku na plyn pro vícenásobné použití s kapacitou od 0,5 litrů až do 150 litrů6.2.3.1 a 6.2.3.4Před 1. červencem 2005
EN
1975:1999 + A1:2003
Přemístitelné lahve na plyn- Specifikace pro návrh a konstrukci přemístitelných bezešvých hliníkových lahví a lahví ze slitin hliníku na plyn pro vícenásobné použití s kapacitou od 0,5 litrů až do 150 litrů6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
EN ISO 11120:1999Lahve na plyny - bezešvé ocelové trubky pro přepravu stlačeného plynu pro vícenásobné použití s vodní kapacitou mezi 150 litry a 3000 litry - Návrh, konstrukce a zkoušení6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
EN 1964-3:2000Přemístitelné láhve na plyny - Specifikace pro návrh a konstrukci přemístitelných bezešvých lahví z oceli pro vícenásobné použití s kapacitou od 0.5 litru do 150 litrů - část 3: Lahve vyrobené z nerezové oceli s Rm hodnotou nižší než 1 100 MPa6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
EN 12862:2000Přemístitelné láhve na plyny - Specifikace pro návrh a konstrukci přemístitelných svařovaných lahví ze slitin hliníku pro vícenásobné6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
EN 1251-2:2000Kryogenní nádoby - přemístitelné, vakuově izolované s objemem nejvíce 1000 litrů - Část 2: Návrh, výroba, inspekce a zkouška6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
EN 12257:2002Přemístitelné tlakové lahve - kompozitní lahve bezešvé, opásané obručí6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
EN 12807:2001 (mimo přílohu A)Přemístitelné, natvrdo pájené ocelové lahve pro vícenásobné použití pro zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG) - Návrh a konstrukce6.2.3.1 a 6.2.3.4Mezi 1. lednem 2005 a 31. prosincem 201031. prosinec 2012
EN 12807:2008Přemístitelné, natvrdo pájené ocelové lahve pro vícenásobné použití pro zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG) - Návrh a konstrukce6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
EN 1964 - 2:2001Přemístitelné láhve na plyny- Specifikace pro návrh a konstrukci přemístitelných bezešvých lahví z oceli pro vícenásobné použití s kapacitou od 0.5 litru do 150 litrů - část 2: Lahve vyrobené z bezešvé oceli s Rm větším nebo rovným 1100 MPa6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
EN 13293:2002Přemístitelné láhve na plyny - Specifikace pro návrh a konstrukci přemístitelných bezešvých h lahví z oceli pro vícenásobné použití z uhlíkové a manganové oceli s vodní kapacitou až do 0.5 litru pro stlačené zkapalněné a rozpuštěné plyny a až do 1 litru pro oxid uhličitý6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
EN 13322-1:2003Přemístitelné lahve na plyny - Svařované ocelové lahve pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce - Část 1: Svařovaná ocel6.2.3.1 a 6.2.3.4Před 1. červencem 2007
EN 13322-1:2003 + A1:2006Přemístitelné lahve na plyny - Svařované ocelové lahve pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce - Část 1: Svařovaná ocel6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
EN 13322 - 2:2003Přemístitelné lahve na plyn svařované ocelové lahve pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce - Část 2: Svařovaná nerezová ocel6.2.3.1 a 6.2.3.4Před 1. červencem 2007
EN 13322-2:2003 + A1:2006Přemístitelné lahve na plyn svařované ocelové lahve pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce - Část 2: Svařovaná nerezová ocel6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
EN 12245:
2002
Přemístitelné lahve na plyn – Plně zabalené kompozitní lahve6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
EN 12205:2001Přemístitelné lahve na plyn – Kovové lahve na plyn pro jedno použití6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
EN 13110:2002Přemístitelné svařované hliníkové lahve na zkapalněné uhlovodíky (LPG) pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce6.2.3.1 A 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
EN 14427:
2004
Přemístitelné plně zabalené kompozitní na zkapalněné uhlovodíkové plyny pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce
POZNÁMKA: Norma se používá pouze pro lahve vybavené zařízením na vyrovnávání tlaku
6.2.3.1 a 6.2.3.4Před 1. červencem 2007
EN 14427:2004
+ A1:2005
Přemístitelné plně zabalené kompozitní na zkapalněné uhlovodíkové plyny pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce
POZNÁMKA 1: Norma se používá pouze pro lahve vybavené zařízením na vyrovnávání tlaku
POZNÁMKA 2: V 5.2.9 2.1 a 5.2.9.3.1, musí být láhev i plášť podrobeny zkoušce na prasknutí pokud neprokáže poškození stejné nebo horší nežli jsou kriteria pro zamítnutí
6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
EN 14208:2004Přemístitelné lahve na plyny- Specifikace provařované ocelové sudy s kapacitou až do 1000 litrů pro přepravu plynů - Návrh a konstrukce6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
EN 14140:2003Přemístitelné svařované ocelové lahve pro zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG) pro vícenásobné použití - Alternativní návrh a konstrukce6.2.3.1 a 6.2.3.4Mezi 1. lednem 2005 a 31. prosincem 2010
EN 14140:2003
+ A1:2006
LPG vybavení a příslušenství - Přemístitelné svařované ocelové lahve pro LPG pro vícenásobné použití - Alternativní návrh a konstrukce6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
EN 13769:2003Přemístitelné lahve na plyny - Svazky lahví - Návrh, výroba, identifikace a zkoušení6.2.3.1 a 6.2.3.4Před 1. červencem 2007
EN 13769:2003
+ A1: 2005
Přemístitelné lahve na plyny - Svazky lahví - Návrh, výroba, identifikace a zkoušení6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
EN 14638-1:2006Přemístitelné lahve na plyn – Svařované nádoby s kapacitou nepřevyšující 150 litrů pro vícenásobné plnění - Část 1: Svařované austenitické bezešvé nerezové ocelové lahve vyrobené pro návrh vyrovnaný experimentálními postupy6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
EN 14893:2006
+ AC:2007
LPG vybavení a příslušenství - Přemístitelné LPG svařované ocelové Tlakové sudy s kapacitou mezi 150 litry a 1000 litry.6.2.3.1 a 6.2.3.4Až do dalšího oznámení
pro uzávěry
EN
849:1996 (mimo přílohu A)
Přemístitelné lahve na plyny - lahvové ventily. Specifikace a typ zkoušení6.2.3.1Před 1. červencem 2003
EN 849:1996/A2
:2001
Přemístitelné lahve na plyny - lahvové ventily. Specifikace a typ zkoušení6.2.3.1Před 1. červencem 2007
EN ISO 10297:2006Přemístitelné lahve na plyny - lahvové ventily. Specifikace a typ zkoušení6.2.3.1Až do dalšího oznámení
EN 13152:2001Specifikace a zkoušení LPG- lahvové ventily- samouzávěry6.2.3.3Mezi 1. lednem 2005 a 31. prosincem 2010
EN 13152:2001 + A1:2003Specifikace a zkoušení LPG- lahvové ventily- samouzávěry6.2.3.3Až do dalšího oznámení
EN 13153:2001Specifikace a zkoušení LPG - lahvové ventily - ovládané ručně6.2.3.3Mezi 1. lednem 2005 a 31. prosincem 2010
EN 13153:2001 + A1:2003Specifikace a zkoušení LPG - lahvové ventily – ovládané ručně6.2.3.3Až do dalšího oznámení
6.2.4.2
Periodická inspekce a zkouška
Normy doporučené v níže uvedené tabulce musí být požity pro periodickou inspekci a zkoušku tlakových nádob, jak je uvedeno ve sloupci (3), aby byly splněny požadavky z 6.2.3.5, které musí být ve všech případech nadřazeny.
Použití doporučených norem je povinné.
Jestliže je tlaková nádoba konstruována v souladu s ustanoveními v 6.2.5, musí být při periodické inspekci postupováno tak, jak je stanoveno v prohlášení typu.
Pokud je doporučena více než jedna norma pro použití stejných požadavků, musí být použita pouze jedna z nich, ale v úplném znění, pokud není specifikováno jinak v níže uvedené tabulce.
OdkazNázev dokumentuPoužitelné pododdíly a
oddíly
(1)(2)(3)
pro periodickou inspekci a zkoušku
EN 1251-3:2000Kryogenní nádoby - přemístitelné, vakuově izolované s objemem nejvíce 1000 litrů - Část 3: Provozní požadavkyAž do dalšího oznámení
EN 1968:2002 + A1:2005 (kromě přílohy B)Lahve na přepravu plynů - Periodická kontrola a zkoušení bezešvých ocelových lahvíAž do dalšího oznámení
EN 1802:2002 (kromě přílohy B)Lahve na přepravu plynů - Periodická kontrola a zkoušení bezešvých lahví z hliníkových slitinAž do dalšího oznámení
EN 12863:2002 + A1:2005Lahve na přepravu plynů - Periodická kontrola a údržba lahví na pod tlakem rozpuštěný acetylen
POZNÁMKA: V této normě by měla být „vstupní inspekce“ chápána jako „první periodická inspekce“ po schválení nové acetylenové láhve.
Až do dalšího oznámení
EN 1803:2002 (kromě přílohy B)Lahve na přepravu plynů - Periodická kontrola a zkoušení svařovaných lahví z uhlíkových ocelíAž do dalšího oznámení
EN ISO 11623:2002 (kromě článku 4)Lahve na přepravu plynů - Periodická kontrola a zkoušení lahví na plyny z kompozitních materiálůAž do dalšího oznámení
EN 14189:2003Lahve na přepravu plynů - Kontrola a údržba ventilů lahví při periodických kontrolách lahví na plynyAž do dalšího oznámení
EN 14876:2007Lahve na přepravu plynů - Periodická kontrola a zkoušení svařovaných ocelových tlakových sudůAž do dalšího oznámení
EN 14912:2005Zařízení a příslušenství na LPG - Kontrola a údržba ventilů lahví pro zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG) prováděné při pravidelné revizi lahvíAž do dalšího oznámení
6.2.5
Požadavky pro tlakové nádoby bez označení UN zkonstruované a odzkoušené podle doporučených norem
Při uvážení vědeckého a technického pokroku nebo tam, kde není doporučena žádná norma v seznamu v 6.2.2 nebo 6.2.4, nebo která by pojednávala o specifických aspektech neuvedených v seznamu norem v 6.2.2 nebo v 6.2.4 může příslušný orgán připustit používání technického předpisu se stejnou úrovní bezpečnosti.
V prohlášení typu musí organizace, která ho vystavila specifikovat postup pro periodické inspekce, pokud normy doporučené v 6.2.2 a v 6.2.4 nejsou použitelné anebo nebudou použity.
Příslušný orgán musí předat na sekretariát OTIF seznam technických předpisů, které připouští. Seznam musí zahrnovat následující podrobnosti: název a datum předpisu, účel předpisu a podrobnosti, kde je možno ho získat. Sekretariát musí tuto informaci zpřístupnit na svých webových stránkách.
Norma, která byla přijata k doporučení v příštím vydání RID, může být schválena příslušným orgánem bez notifikace sekretariátu OTIF.
Požadavky 6.2.1, 6.2.3 a následující požadavky však musí být splněny.
POZNÁMKA: Pro tento oddíl musí být odkazy k technickým normám uvedeným v 6.2.1 považovány jako odkazy k technickým předpisům.
6.2.5.1
Materiály
Následující ustanovení obsahují příklady materiálů, které mohou být použity pro splnění požadavků na materiály podle 6.2.1.2:
(a)
Uhlíková ocel pro stlačené, zkapalněné hluboce zchlazené zkapalněné plyny a rozpuštěné plyny a pro látky, které nejsou látkami třídy 2, a jsou uvedeny v seznamu v Tabulce 3 pokynů pro balení P 200 v 4.1.4.1;
(b)
Slitinová ocel (speciální ocele), nikl, slitiny niklu (jako Monelův kov) pro stlačené, zkapalněné, hluboce zchlazené zkapalněné plyny a rozpuštěné plyny a pro látky, které nejsou látkami třídy 2, a jsou uvedeny v Tabulce 3 pokynů pro balení P 200 podle 4.1.4.1;
(c)
Měď pro:
(i)
plyny s klasifikačními kódy 1A, 1O, 1F a 1TF, jejichž plnící tlak se vztahuje na teplotu 15 °C a nepřekročí 2 MPa (20 bar);
(ii)
plyny s klasifikačním kódem 2A a také UN číslo 1033 dimethylether; UN číslo 1037 ethylchlorid; UN číslo 1063 methylchlorid; UN číslo 1079 oxid siřičitý; UN číslo 1085 vinylbromid; UN číslo 1086 vinylchlorid a UN číslo 3300 ethylenoxid; a oxid uhličitý, směs s více než 87 % ethylenoxidu;
(iii)
plyny s klasifikačním kódem 3A, 3O a 3F;
(d)
Hliníkové slitiny: viz speciální požadavek „a“ pokynu pro balení P 200 (10) dle 4.1.4.1
(e)
Kompozitní materiály pro stlačené, zkapalněné, hluboce zchlazené zkapalněné plyny a rozpuštěné plyny;
(f)
Syntetické materiály pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny; a
(g)
Sklo pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny s klasifikačním kódem 3A jiné než UN číslo 2187 oxid uhličitý, hluboce zchlazený, zkapalněný nebo jeho směsi a plyny s klasifikačním kódem 3O.
6.2.5.2
Provozní výstroj
(Vyhrazeno)
6.2.5.3
Kovové lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky láhví
Při tlakové zkoušce nesmí napětí v kovu v nejvíce namáhaném bodě tlakové nádoby překročit 77 % zaručené minimální meze průtažnosti (Re)
„Mez průtažnosti“ znamená napětí, při kterém došlo k trvalému prodloužení o dvě tisíciny (tj. 0.2 %), nebo pro austenitické oceli 1 % kontrolní délky na zkušebním vzorku.
POZNÁMKA: V případě plechu osa tahu zkušebního vzorku musí být v pravém úhlu ve směru válcování. Trvalé prodloužení při prasknutí bude měřeno na zkušebním vzorku, na kterém kontrolní délka „l“ je rovna pětinásobku poloměru „d“ (I = 5d), pokud jsou použity zkušební vzorky obdélníkového průřezu, musí být kontrolní délka vypočtena podle vztahu:
l=5.65F0
kde F0 označuje počáteční plochu průřezu zkušebního vzorku.
Tlakové nádoby a jejich uzávěry musí být vyrobeny z vhodných materiálů, které musí být odolné proti křehkému lomu a proti trhlinové korozi při napětí mezi -20 °C a + 50 °C.
Sváry musí být provedeny profesionálně a musí poskytovat nejvyšší bezpečnost.
6.2.5.4
Dodatečná ustanovení vztahující se na tlakové nádoby z hliníkových slitin pro plyny stlačené, zkapalněné plyny, rozpuštěné plyny a pro plyny, které nejsou pod tlakem a jsou předmětem zvláštních požadavků (vzorky plynů) stejně jako předměty obsahující plyn pod tlakem jiné než aerosolové rozprašovače a malé nádoby obsahující plyn (plynové kartuše)
6.2.5.4.1
Materiál tlakových nádob ze slitin hliníku, které mají být akceptovány, musí splňovat následující požadavky
ABCD
Pevnost v tahu, Rm, v MPa ( = N/mm2)49 až 186196 až 372196 až 372343 až 490
Mez průtažnosti, Re v MPa (= N/mm2) (trvalé prodloužení λ = 0.2 %)10 až 16759 až 314137 až 334206 až 412
Trvalé prodloužení při lomu (1 = 5d) v procentech12 až 4012 až 3012 až 3011 až 16
Zkouška na ohyb (původní průměr d = n x e,
kde e je tloušťka zkušebního vzorku)
n = 5
(Rm ≤ 98)
n = 6
(RM > 98)
n = 6
(Rm ≤ 325)
n = 7
(Rm > 325)
n = 6
(Rm ≤ 325)
n = 7
(Rm > 325)
n = 7
(Rm ≤ 392)
n = 8
(Rm > 392)
Sériové číslo Hliníkové Asociace (a)1000500060002000
(a)
viz „Aluminium Standards and Data“, páté vydání leden 1976, vydáno Aluminium Association, 750,Third Avenue, New York
Aktuální vlastnosti budou záviset na složení dané slitiny a na konečném provedení tlakové nádoby, ale pro jakoukoliv slitinu musí být tloušťka tlakové nádoby vypočtena podle jednoho ze dvou následujících vzorců:
e=PMPa×D2×Re1.30+PMPa nebo e=Pbar×D20×Re1.30+Pbar
kde
e = minimální tloušťka stěny tlakové nádoby, v mm
PMPa = zkušební tlak, v MPa
Pbar = zkušební tlak, v bar
D = jmenovitý vnější průměr tlakové nádoby, v mm
a
Re = minimální zaručená mez průtažnosti. při 0.2 % trvalého prodloužení, v MPa (= N/mm2)
Navíc, hodnota minimální zaručené meze průtažnosti (Re) dosazená do vzorce nesmí být žádném případě větší nežli 0.85 násobek hodnoty minimální zaručené pevnosti v tahu (Rm), při jakémkoli typu použité slitiny.
POZNÁMKA 1:Výše uvedené charakteristiky jsou založeny na dřívější zkušenosti s následujícími materiály použitými pro tlakové nádoby:
Sloupec A:Hliník, ryzí, čistota 99 %;
Sloupec B:Slitiny hliníku a hořčíku;
Sloupec C:Slitiny hliníku, křemíku a hořčíku, jako ISO/R209-AI-Si-Mg (Aluminium Association 6351);
Sloupec D:Slitiny hliníku, mědi a hořčíku.
2:Trvalé prodloužení při přetržení se měří pomocí zkušebních vzorků kruhového průměru, ve kterých standardní délka „l“ je rovna pětinásobku průměru „d“ (l=5d); pokud se použije zkušební vzorek obdélníkového průřezu, standardní délka se vypočte ze vzorce:
l=5.65F0
kde F0 je počáteční průřez zkušebního vzorku
3:(a)Zkouška ohybem (viz schéma) musí být provedena na vzorku získaném vyseknutím dvou stejných částí tloušťky 3e, ale v žádném případě menší nežli 25 mm, kruhové sekce válce. Vzorky musí být strojně obrobeny všude kromě hran;
(b)Zkouška ohybem musí být provedena mezi jádrem o průměru (d) a dvěma kruhovými podpěrami oddělenými mezerou o velikosti (d + 3e) Během zkoušky musí být vnitřní čela oddělena mezerou ne větší než-li je průměr jádra;
(c)Vzorek nesmí vykazovat trhliny, pokud byl ohnut směrem do nitra okolo jádra, dokud jsou vnitřní čela oddělena mezerou, ne větší nežli je průměr jádra;
(d)Poměr (n) mezi průměrem jádra a tloušťkou vzorku musí být v souladu s hodnotami uvedenými v Tabulce.
SCHÉMA ZKOUŠKY OHYBEM
sbms2011c011z0019_57.tif
6.2.5.4.2
Hodnota nejnižšího minimálního prodloužení je přijatelná za předpokladu, že doplňující zkouška schválená příslušným orgánem země, ve které je tlaková nádoba vyrobena, prokáže, že bezpečnost přepravy je zajištěna na stejné úrovni, jako v případě tlakových nádob zkonstruovaných tak, aby splnily vlastnosti uvedené v Tabulce 6.2.5.4.1 (viz rovněž EN 1975:1999 + A1:2003).
6.2.5.4.3
Tloušťka stěny tlakové nádoby v nejslabším bodě musí být následující:
-
kde je průměr tlakové nádoby menší než 50 mm, nejméně 1.5 mm;
-
kde je průměr tlakové nádoby od 50 do 150 mm, nejméně 2 mm; a
-
kde je průměr tlakové nádoby větší než 150 mm, nejméně 3 mm.
6.2.5.4.4
Dna tlakových nádob musí mít profil polokruhový, eliptický nebo „ve tvaru držadla košíku“ část, které musí poskytovat stejný stupeň bezpečnosti, jako těleso tlakové nádoby.
6.2.5.5
Tlakové nádoby v kompozitních materiálech
Pro lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví, které využívají kompozitní materiál, musí být konstrukce taková, aby minimální poměr tlaku prasknutí (tlak při prasknutí dělený zkušebním tlakem) je:
-
1.67 pro tlakové nádoby s obručemi;
-
2.00 pro plně ovinuté tlakové nádoby.
6.2.5.6
Uzavřené kryogenní nádoby
Na konstrukci uzavřených kryogenních nádob pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny se použijí následující požadavky:
6.2.5.6.1
Pokud se použijí nekovové materiály, musí odolat křehkému lomu při nejnižší provozní teplotě tlakové nádoby včetně její výstroje.
6.2.5.6.2
Zařízení na odpouštění tlaku musí být konstruovány takovým způsobem, aby pracovala bez chyby i při jejich nejnižších provozních teplotách. Jejich funkční spolehlivost při této teplotě musí být stanovena a ověřena zkoušením každého zařízení nebo vzorku zařízení stejného konstrukčního typu.
6.2.5.6.3
Ventily a zařízení pro odpouštění tlaku pro tlakové nádoby musí být navrženy takovým způsobem, aby se zabránilo vystřikování kapaliny.
6.2.6
Všeobecné požadavky na aerosolové rozprašovače, malé nádobky, obsahující plyn (plynové kartuše) a palivové články obsahující zkapalněný hořlavý plyn
6.2.6.1
Výroba a konstrukce
6.2.6.1.1
Aerosolové rozprašovače (UN číslo 1950, aerosoly) obsahující pouze plyn nebo směs plynů, malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše) (UN číslo 2037), musí být vyrobeny z kovu. Tento požadavek se nepoužívá pro aerosoly a malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše) s maximálním objemem 100 ml pro UN číslo 1011 butan. Ostatní aerosolové rozprašovače (UN číslo 1950 aerosoly) musí být vyrobeny z kovu, syntetického materiálu nebo ze skla. Nádobky vyrobené z kovu o vnějším průměru nejméně 40 mm, musí mít dno vyduté.
6.2.6.1.2
Vnitřní objem nádobek vyrobených z kovu nesmí překročit 1000 ml, nádobek ze syntetického materiálu nebo skleněné nesmí překročit 500 ml.
6.2.6.1.3
Každý typ nádobek (aerosolové rozprašovače nebo kartuše) musí, před uvedením do provozu, vyhovět hydraulické tlakové zkoušce provedené podle 6.2.6.2.
6.2.6.1.4
Uvolňovací ventily a rozprašovací zařízení aerosolových rozprašovačů (UN číslo 1950, aerosoly) a ventilů UN číslo 2037 na malých nádobkách obsahujících plyn (plynových kartuších) musí zajistit, aby nádobky byly těsně uzavřeny, a musí být chráněny proti nahodilému otevření. Ventily a rozprašovací zařízení, která se uzavírají pouze pomocí vnitřního tlaku, nejsou povoleny.
6.2.6.1.5
Vnitřní tlak při 50 °C nesmí překročit ani dvě třetiny zkušebního tlaku ani 1.32 MPa (13.2 barů). Aerosolové rozprašovače a malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše) musí být naplněny takovým způsobem, aby při 50 °C nebyl překročen 95 % jejich obsahu.
6.2.6.2
Hydraulická tlaková zkouška
6.2.6.2.1
Vnitřní tlak, který bude použit (zkušební tlak) musí být 1.5 násobkem vnitřního tlaku při 50 °C s minimálním tlakem1 MPa (10 barů)
6.2.6.2.2
Hydraulická tlaková zkouška musí být provedena na nejméně pěti prázdných nádobkách pro každý typ:
(a)
dokud se nedosáhne předepsaného zkušebního tlaku, při kterém nedošlo k úniku, ani k vizuální trvalé deformaci; a
(b)
dokud nedojde k úniku nebo k prasknutí; vyduté dno, pokud je, musí povolit první a nádobka nesmí vykázat únik nebo popraskání, dokud se nedosáhne tlaku, který je 1.2 násobkem zkušebního tlaku.
6.2.6.3
Zkouška těsnosti
6.2.6.3.1
Malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše) a palivové kartuše obsahující zkapalněný hořlavý plyn
6.2.6.3.1.1
Každá nádobka nebo palivová kartuše musí vyhovět zkoušce těsnosti v horké vodní lázni.
6.2.6.3.1.2
Teplota lázně a trvání zkoušky musí být takové, aby vnitřní tlak v každé nádobce nebo v kartuši palivového článku dosáhl nejméně 90 % vnitřního tlaku, který bude dosažen při 55 °C. Pokud je však obsah citlivý na teplo nebo pokud nádobka nebo palivová kartuše jsou vyrobeny z plastu, který při této teplotě měkne, musí být teplota lázně od 20 °C do 30 °C. Navíc, jedna nádobka nebo palivová kartuše z každých 2 000, musí být odzkoušena při 55 °C.
6.2.6.3.1.3
Nesmí dojít k žádnému úniku nebo k trvalé deformaci nádobky nebo palivové kartuše s výjimkou, že plastová nádobka nebo plynová kartuše může být deformována vlivem změknutí, za předpokladu, že nedochází k úniku.
6.2.6.3.2
Aerosolové rozprašovače
Každý naplněný aerosolový rozprašovač musí být podroben zkoušce v horké vodní lázni nebo ve schválené alternativní lázni.
6.2.6.3.2.1
Zkouška v horké vodní
6.2.6.3.2.1.1
Teplota vodní lázně a délka trvání zkoušky musí být takové, aby vnitřní tlak dosáhl tlaku, který bude dosažen při 55 °C (50 °C, pokud kapalná fáze nepřekročí 95 % objemu aerosolového rozprašovače při 50 °C). Pokud je obsah citlivý na teplo nebo pokud je aerosolový rozprašovač vyroben z plastu, který měkne při této zkušební teplotě, musí být teplota lázně nastavena na hodnotu mezi 20 °C a 30 °C ale, navíc, jeden aerosolový rozprašovač ze 2 000 musí být odzkoušen při vyšší teplotě.
6.2.6.3.2.1.2
Nesmí dojít k úniku ani k trvalé deformaci aerosolového rozprašovače s výjimkou případu, že plastový aerosolový rozprašovač může být deformován vlivem změknutí, za předpokladu, že nedochází k úniku.
6.2.6.3.2.2
Alternativní metody
Se souhlasem příslušného orgánu mohou být použity alternativní metody, které poskytnou stejnou úroveň bezpečnosti za předpokladu, že jsou splněny požadavky podle 6.2.6.3.2.2.1, 6.2.6.3.2.2.2 a 6.2.6.3.2.2.3.
6.2.6.3.2.2.1
Systém kvality
Plniči aerosolových rozprašovačů a výrobci komponent musí mít systém kvality. Systém kvality musí zavést postupy pro zajištění, že všechny aerosolové rozprašovače, které vykazují únik nebo jsou zdeformovány, jsou odmítnuty a nejsou nabízeny pro přepravu.
Systém kvality musí obsahovat:
(a)
popis organizační struktury a zodpovědností;
(b)
příslušnou prohlídku a zkoušku, kontrolu kvality, zajištění kvality a instrukce pro provozní postupy, které budou použity;
(c)
záznamy o kvalitě, jako jsou zprávy o prohlídce, zkušební a kalibrační data a certifikáty;
(d)
posudek managementu, pro zajištění účinné funkce systému kvality;
(e)
postup kontroly dokumentů a jejich revize;
(f)
prostředky pro kontrolu neslučitelných aerosolových rozprašovačů;
(g)
školící programy a kvalifikační postupy pro příslušný personál; a
(h)
postupy k zajištění finálního výrobku před poškozením.
První audit a periodické audity musí být provedeny ke spokojenosti příslušného orgánu. Tyto audity musí zajistit, že schvalovaný systém je a zůstane přiměřený a účinný. Jakékoliv navrhované změny schváleného systému musí být oznámeny příslušnému orgánu předem.
6.2.6.3.2.2.2
Zkoušení aerosolových rozprašovačů tlakem a na těsnost před plněním
Každý prázdný aerosolový rozprašovač musí být podroben tlaku, který je rovný nebo převyšuje maximálně očekávaný tlak naplněného aerosolového rozprašovače při 55 °C. (50 °C pokud kapalná fáze nepřekročí 95 % objemu nádobky při 50 °C). Toto musí představovat nejméně dvě třetiny navrhovaného tlaku aerosolového rozprašovače. Pokud některý aerosolový rozprašovač vykazuje známky úniku s rychlostí stejnou nebo větší než 3.3 x 10-2 mbar.l.s-1 při zkušebním tlaku, deformaci nebo jiné poškození, musí být vyřazen.
6.2.6.3.2.2.3
Zkoušení aerosolových rozprašovačů po plnění
Před plněním musí plnič zajistit, že lemovací zařízení je nastaveno příslušným způsobem a že je použit určený hnací plyn.
U každého naplněného aerosolového rozprašovače musí být stanovena jeho hmotnost a musí být odzkoušen na těsnost. Zařízení na zjišťování netěsnosti musí být dostatečně citlivé, aby zjistilo únik rychlostí 2.0 x 10-3 mbar.l.s-1 při 20 °C.
Každý naplněný aerosolový rozprašovač, který vykazuje známky úniku, deformace nebo nadměrné hmotnosti, musí být vyřazen.
6.2.6.3.3
Se souhlasem příslušného orgánu, aerosoly a nádobky, malé, u kterých je požadována sterilita, ale mohou být nepříznivě ovlivněny vodní lázní, nejsou předmětem 6.2.6.3.1 a 6.2.6.3.2 pokud:
(a)
Obsahují nehořlavý plyn nebo
(i)
obsahují jiné látky, které jsou základem pro farmaceutické a veterinární výrobky nebo pro podobné účely;
(ii)
obsahují jiné látky používané ve výrobním procesu farmaceutických výrobků; nebo
(iii)
jsou používány v medicíně, veterinárně nebo podobně aplikovány;
(b)
Příslušného stupně bezpečnosti může výrobce dosáhnout použitím alternativních metod při zjišťování netěsnosti a tlakové odolnosti, jako je zjišťování pomocí hélia a vodní lázeň na statistickém vzorku nejméně 1 ze 2000 z každé výrobní dávky; a
(c)
Pro farmaceutické výrobky v souladu s výše uvedenými body (a) (i) a (iii), jsou vyrobeny s oprávněním národního zdravotního úřadu. Pokud to příslušný orgán vyžaduje, řídí se zásadami Správné výrobní praxe (GMP), vytvořenou Světovou Zdravotnickou Organizací (WHO)4.
6.2.6.4
Odkazy na normy
Požadavky tohoto oddílu lze pokládat za splněné, pokud jsou následující normy s nimi v souladu:
-
pro aerosolové rozprašovače (UN číslo 1950 aerosoly): Příloha k Směrnici Rady 75/324/EHS, jak je rozšířeno a používáno k datu výroby
-
pro UN číslo 2037, malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše) obsahující UN číslo 1965 uhlovodíky, plynné, směs, zkapalněná, j.n.: EN 417:2003 Plynové nádobky pro jedno použití na zkapalněné ropné plyny s nebo bez ventilu pro použití s přenosnými přístroji - Konstrukce, prohlídky, zkoušení a značení.
Kapitola 6.3
Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů pro infekční látky kategorie A třídy 6.2
POZNÁMKA: Požadavky této kapitoly neplatí pro obaly, které budou používány dle pododdílu 4.1.4.1, pokynu pro balení P621 pro přepravu látek třídy 6.2.
6.3.1
Všeobecně
6.3.1.1
Požadavky této Kapitoly se použijí pro obaly určené k přepravě infekčních látek Kategorie A“
6.3.2
Požadavky na balení
6.3.2.1
Požadavky na balení v tomto oddílu jsou založeny na obalech (balení), jak je specifikováno 6.1.4, běžně používané. Aby byl vzat v úvahu pokrok ve vědě a v technologii, není žádná námitka pro používání obalů (balení) mající odlišnost od těch, které jsou uvedeny v této Kapitole za předpokladu, že jsou stejně účinné, přijatelné pro příslušný orgán a schopná úspěšně projít zkouškami popsanými v 6.3.5. Způsoby zkoušení, jiné než-li uvedené v RID, jsou přijatelné za předpokladu, že jsou uznány příslušným orgánem.
6.3.2.2
Obaly musí být vyrobeny a odzkoušeny podle programu zajištění kvality, který uspokojí příslušný orgán, aby se zajistilo, že každý obal splňuje požadavky této Kapitoly.
POZNÁMKA: ISO 16106:2006 „Obaly - Obaly pro přepravu nebezpečných látek - Balení nebezpečných látek, velké nádoby pro volně ložené látky (IBC), a velké obaly - Návody pro používání ISO 9001“ poskytuje přijatelný návod pro postupy, které je nutno používat.
6.3.2.3
Výrobci a následní distributoři obalů musí uživatelům poskytnout informace týkající se postupů, které je nutno dodržet, a popis typů a rozměrů uzávěrů (včetně požadovaných těsnění) a jakékoliv další komponenty potřebné k tomu, aby obaly, jak jsou podávány k přepravě, byly schopny projít schvalovacími zkouškami konstrukčního typu podle této kapitoly.
6.3.3
Kód pro stanovení typu obalů
6.3.3.1
Kódy k označení typů obalů jsou stanoveny v 6.1.2.7.
6.3.3.2
Písmena „U“ nebo „W“ mohou následovat po kódu obalu. Písmeno „U“ označuje speciální obal splňující požadavky 6.3.5.1.6. Písmeno „W“ označuje, že obal, ačkoli je stejného typu určeného tímto kódem, je vyroben odlišně od způsobu uvedeného v 6.1.4 a je považován jako ekvivalentní podle požadavků 6.3.2.1
6.3.4
Značení
POZNÁMKA 1:Značení udává, že obal, který ho nese, odpovídá úspěšně odzkoušenému konstrukčnímu typu a je v souladu s požadavky této kapitoly vztahujícími se na výrobu, nikoliv na používání obalu.
2:Značení je určeno jako podpora výrobcům obalů, rekondicionovatelům, uživatelům obalů, dopravcům a legislativním orgánům.
3:Značení ne vždy poskytuje všechny podrobnosti o úrovních zkoušek atd. a tyto je třeba vzít v úvahu, např. odkazem na zkušební certifikát, záznamy o zkoušce nebo na registr úspěšně odzkoušených obalů.
6.3.4.1
Každý obal určený pro použití podle RID musí nést značení, která jsou trvalá, čitelná a umístěná na místě a v takové velikosti v poměru k obalu, aby byla snadno viditelná. Pro obaly s hrubou (brutto) hmotností vyšší nežli 30 kg, značení nebo jeho duplikát se musí objevit na horní části nebo na straně obalu. Písmena, číslice a symboly musí být nejméně 12 mm vysoké, s výjimkou obalů s objemem 30 litrů nebo o objemu 30 kg, nebo méně, kde mohou být nejméně 6 mm vysoké a pro obaly s objemem 5 litrů nebo 5 kg nebo méně, kdy budou mít odpovídající rozměr.
6.3.4.2
Obal splňující požadavky tohoto oddílu a oddílu 6.3.5 musí být označen UN kódem takto:
(a)
symbolem Spojených národů pro obaly;sbms2011c011z0019_53.tif
Tento symbol nesmí být použit k jiným účelům než k potvrzení skutečnosti, že obal, přemístitelná cisterna nebo MEGC vyhovuje odpovídajícím požadavkům v kapitole 6.1, 6.2, 6.3, 6.5, 6.6 nebo 6.7
(b)
kódem označujícím typ obalu podle požadavků uvedených v oddíle 6.1.2;
(c)
textem „TŘÍDA 6.2 “;
(d)
posledními dvěma číslicemi roku výroby obalu;
(e)
označením státu schvalujícího přidělení UN kódu uvedením mezinárodní rozlišovací značky státu předepsané v Úmluvě o silničním provozu1;
(f)
jménem výrobce nebo jinou identifikací obalu stanovenou příslušným orgánem;
(g)
pro obaly splňující požadavky pododdílu 6.3.5.1.6 písmenem „U“ umístěným bezprostředně za označením požadovaným ve výše uvedeném písmeni (b).
6.3.4.3
Značení musí být používáno v pořadí uvedeném v 6.3.4.2 (a) až (g), každý prvek značení požadovaný v tomto odstavci musí být jasně oddělen, např. pomocí lomítka nebo mezery tak, aby byl jasně identifikovatelný. Příklady, viz 6.3.4.4.
Každé dodatečné značení schválené příslušným orgánem musí ještě umožnit, aby části značky byly správně identifikovatelné podle 6.3.4.1.
6.3.4.4
Příklad značení
sbms2011c011z0019_53.tif4G/TŘÍDA 6.2/06pododdíl 6.3.4.2 (a), (b), (c), a (d)
S/SP-9989-ERIKSSONpododdíl 6.3.4.2 (e) a (f)
6.3.5
Požadavky na zkoušení obalů
6.3.5.1
Provedení a frekvence zkoušek
6.3.5.1.1
Konstrukční typ každého obalu musí být odzkoušen, jak je to ukázáno v tomto oddílu, podle postupů vypracovaných příslušným orgánem povolujícím umístění značek a musí být schválen příslušným orgánem.
6.3.5.1.2
Každý konstrukční typ obalu musí před použitím úspěšně projít zkouškami předepsanými v této Kapitole. Konstrukční typ obalu je definován svým návrhem, rozměrem, typem materiálu a tloušťkou, způsobem konstrukce a balením, ale může zahrnovat různé povrchové úpravy. Obsahuje rovněž obaly, které se od konstrukčního typu liší pouze svou menší konstrukční výškou.
6.3.5.1.3
Zkoušky musí být opakovány také na výrobních vzorcích v intervalech stanovených příslušným orgánem.
6.3.5.1.4
Zkoušky musí být také opakovány po každé změně, která mění konstrukci, materiál nebo způsob konstrukce obalu.
6.3.5.1.5
Příslušný orgán může povolit výběrové zkoušení obalů odlišných pouze v malé míře od zkušebního typu, např. menších rozměrů nebo nižší čisté (netto) hmotnosti primárních nádob a obaly takové jako sudy, bedny, které jsou vyráběny s malým zmenšením vnějších rozměrů.
6.3.5.1.6
Primární obaly jakéhokoli typu mohou být vloženy do sekundárních obalů a přepravovány bez zkoušení v tuhém vnějším obalu za dále uvedených podmínek:
(a)
Tuhý vnější obal musí být uspokojivě odzkoušena podle pododdílu 6.3.5.2.2 (a) s křehkými (např. skleněnými) primárními nádobami;
(b)
Součtová celková (btto) hmotnost primárních nádob nesmí přesáhnout polovinu celkové (btto) hmotnosti primárních nádob použitých pro zkoušku pádem ve výše uvedeném písmeně (a);
(c)
Tloušťka fixace mezi primárními nádobami a mezi primárními nádobami a vnitřní stěnou sekundárního obalu nesmí být zmenšena pod odpovídající tloušťky v původně testovaném obalu; a jestliže jednoduchá primární nádoba byla použita pro původní zkoušku, tloušťka fixace mezi primárními nádobami nesmí být menší než tloušťka fixace mezi vnitřní stěnou sekundárního obalu a primární nádobou při původní zkoušce. Pokud se použijí buď menší počet, nebo menší primární nádoby (ve srovnání s primárními nádobami použitými pro zkoušku pádem), musí být použit pro vyplnění prázdného prostoru dodatečný fixační materiál;
(d)
Prázdný tuhý vnější obal musí projít úspěšně stohovací zkouškou uvedenou v pododdílu 6.1.5.6. Celková hmotnost totožných kusů musí být založena na součtové hmotnosti obalů použitých pro zkoušku pádem uvedenou výše pod písmenem (a);
(e)
Pro primární nádoby obsahující kapaliny musí být do vnějšího obalu vloženo přiměřené množství absorpčního materiálu k absorpci kapalného obsahu primárních nádob;
(f)
Pokud je tuhý vnější obal určen, aby obsahoval kapaliny, a není vodotěsný, nebo je určen, aby obsahoval primární nádoby pro tuhé látky, a není prachotěsný, pak musí být opatřen prostředky zachycujícími jakékoli kapalné nebo tuhé obsahy provedenými ve formě těsné vložky, plastového pytle nebo jiných rovnocenně účinných prostředků;
(g)
Navíc ke značení předepsanému v 6.3.4.2 (a) až (f), musí být obaly označeny podle 6.3.4.2 (g).
6.3.5.1.7
Příslušný orgán může kdykoli vyžadovat důkaz, pomocí zkoušek podle tohoto oddílu, že sériově vyráběné obaly splňují požadavky zkoušek konstrukčního typu.
6.3.5.1.8
Za předpokladu, že platnost výsledků zkoušek není ovlivněna schválením příslušného orgánu, může být na jednom vzorku provedeno několik zkoušek.
6.3.5.2
Příprava obalů pro zkoušky
6.3.5.2.1
Vzorky každého obalu musí být připraveny jako pro přepravu, kromě toho, že kapalná, nebo pevná infekční látka určená k přepravě musí být nahrazena vodou nebo, kde se vyžaduje teplota – 18 °C, nemrznoucí kapalinou. Každá primární nádoba musí být naplněna na nejméně 98 % jeho objemu.
POZNÁMKA: Výraz voda zahrnuje voda/mrazuvzdorný roztok s minimální specifickou hmotností 0.95 při zkoušce při teplotě - 18 °C.“
6.3.5.2.2
Zkoušky a počet vyžadovaných vzorků Zkoušky požadované pro typy
Typ obalu (a)Požadované zkoušky
Pevný vnější obalPrimární obalVodní postřiky 6.3.5.3.6.1Redukce teploty 6.3.5.3.6.2Volný pád 6.3.5.3Další pády 6.3.5.3.6.3Průraz 6.3.5.4Stohování 6.1.5.6
PlastOstatníPočet vzorkůPočet vzorkůPočet vzorkůPočet
vzorků
Počet vzorkůPočet vzorků
Lepenková bednax5510Požaduje jeden vzorek když obsahuji2požadují se 3 vzorky, když se zkouší na "U" značku
X5052
Lepenkový sudx3362
X3032
Plastová bednaX0552
x0552
Plastový sud/kanystrX0332
X0332
Bedny z ostatních materiálůX0552
X0352
Sudy/kanystry z ostatních materiálůX0332
X0032
(a)
„Typ obalu“ kategorizuje obaly pro účely zkoušek podle druhu obalů a jejich materiálových vlastností.
POZNÁMKA 1:V případech, kdy je primární nádoba vyrobena ze dvou nebo více matriálů, musí být odpovídající zkoušce podroben materiál, který je nejvíce náchylný
k poškození.
2:„Materiál sekundárního obalu se nebere v úvahu, pří výběru zkoušky nebo kondicionování pro zkoušku.
Vysvětlení pro používání Tabulky:
Jestliže se obal, který má být zkoušen skládá z vnější lepenkové bedny s primární nádobou z plastu, musí zkoušku vodním sprašováním (viz 6.3.5.3.6.1) podstoupit pět vzorků ještě před zkouškou na volný pád a dalších pět vzorků musí být kondicionováno při –18 °C (viz 6.3.5.3.6.2) před zkouškou volným pádem. Jestliže je obal určen pro suchý led, potom další jeden vzorek musí být podroben zkoušce volným pádem, pětkrát, po kondicionování, dle 6.3.5.3.6.3.
Obaly připravené jako pro přepravu musí být podrobeny zkouškám podle 6.3.5.3 a 6.3.5.4. Pro vnější obaly se záhlaví Tabulky vztahuje na lepenku nebo podobné materiály, jejichž funkce může být rychle ovlivněna vlhkostí; plasty, které mohou při nízkých teplotách křehnout; a ostatní materiály, jako kovy, jejichž provedení není vlhkostí nebo teplotou ovlivněno.
6.3.5.3
Zkouška volným pádem
6.3.5.3.1
Vzorky musí být podrobeny zkoušce volným pádem z výšky 9 m na nepružnou, vodorovnou, hladkou a tuhou plochu podle 6.1.5.3.4.
6.3.5.3.2
Když jsou vzorky tvaru bedny, musí být zkoušeno pět vzorků podle následujících orientací:
(a)
naplocho na základnu;
(b)
naplocho na vrchní část;
(c)
naplocho na nejdelší stranu;
(d)
naplocho na nejkratší stranu;
(e)
na roh.
6.3.5.3.3
Tam, kde mají vzorky tvar sudu, budou zkoušeny tři vzorky podle jedné z následujících orientací:
(a)
diagonálně na horní hranu sudu, s centrem gravitace přímo nad bodem nárazu;
(b)
diagonálně na spodní hranu;
(c)
na plochu pláště.
6.3.5.3.4
Zatímco byly vzorky uvolněny v požadované orientaci, přijímá se, že z aerodynamických důvodů nemusí být náraz v této orientaci.
6.3.5.3.5
Po příslušné sekvenci pádů, nesmí dojít k úniku z primární nádoby (nádob), která musí zůstat chráněna fixačním/absorpčním materiálem v sekundárním obalu.
6.3.5.3.6
Speciální příprava zkušebního vzorku na zkoušku volným pádem
6.3.5.3.6.1
Lepenka – zkouška vodním sprejem
Vnější obaly z lepenky: Vzorek musí být podroben vodnímu sprejování, které simuluje vystavení dešti přibližně 5 cm za hodinu po dobu nejméně jedné hodiny. Potom bude podroben zkoušce popsané v 6.3.5.3.1.
6.3.5.3.6.2
Plastové materiály – kondicionování za studená
Primární nádoby z plastu nebo vnější obaly: Teplota zkušebního vzorku a jeho obsah musí být snížena na –18 °C, nebo méně, po dobu nejméně 24 hodin, v rozmezí 15 minut po vyjmutí z tohoto prostředí musí být zkušební vzorek podroben zkoušce popsané v 6.3.5.3.1. Pokud vzorek obsahuje suchý led, doba kondicionování se sníží na 4 hodiny.
6.3.5.3.6.3
Obaly určené pro suchý led – Dodatečná zkouška volným pádem
Pokud je obal určen pro suchý led, musí být provedena dodatečná zkouška ke zkoušce volným pádem uvedené v 6.3.5.3.1 a pokud je to nutné dle 6.3.5.3.6.1 nebo 6.3.5.3.6.2. Jeden vzorek musí být uložen tak, aby veškerý suchý led vysublimoval, a potom je tento vzorek podroben zkoušce pádem v jedné z orientací popsaných v 6.3.5.3.2. Zvolí se ta, kde je nejvyšší pravděpodobnost poškození obalu.
6.3.5.4
Zkouška průrazem
6.3.5.4.1
Obaly s hrubou hmotností 7 kg nebo méně
Vzorky musí být umístěny na rovný tvrdý povrch. Kulatá ocelová tyč o hmotnosti nejméně 7 kg, průměru z 38 mm a jejíž poloměr nepřevyšuje 6 mm, (viz obrázek 6.3.5.4.2), musí být spouštěna volným pádem svisle z výšky 1 m, měřeno od jejího nárazového konce k místu nárazu na povrchu vzorku. Jeden vzorek musí být umístěn na svou základnu. Druhý vzorek musí být umístěn v kolmém směru ke směru použitému při předchozí zkoušce. V každém případě ocelová tyč musí být zaměřena tak, aby udeřila do primární nádoby. Proražení sekundárního obalu je po každém následujícím úderu přijatelné, pokud nedojde k úniku z primární nádoby.
6.3.5.4.2
Obaly s hrubou (brutto) hmotností převyšující 7 kg
Vzorky musí být spouštěny na konec válcové ocelové tyče. Tyč musí být nastavena svisle na rovný tvrdý povrch. Musí mít průměr 38 mm a hrany vrchního konce musí mít poloměr nepřekračující 6 mm (viz obrázek 6.3.5.4.2). Tyč musí vyčnívat z povrchu na vzdálenost nejméně rovnou vzdálenosti mezi střed primární nádoby (nádob) a vnější povrch vnějšího obalu o nejméně 200 mm. Jeden vzorek musí být spouštěn se svým horním čelem nejnižší svislým volným pádem z výšky 1 m měřené od vrcholu ocelové tyče. Druhý vzorek musí být spouštěn ze stejné výšky ve směru kolmém na směr, který byl použit poprvé. V každém případě obal musí být nasměrován tak, aby ocelová tyč byla schopna proniknout do primární nádoby. Při každém dalším nárazu proniknutí sekundárního obalu je přijatelné za předpokladu, že nedojde k úniku z primární nádoby.
Obrázek 6.3.5.4.2
sbms2011c011z0019_58.tif
6.3.5.5
Psaný protokol o zkoušce
6.3.5.5.1
O provedených zkouškách musí být sepsán protokol o zkoušce, obsahující minimálně následující podrobnosti a musí být k disposici uživatelům obalů:
1.
Název a adresa zkušebny;
2.
Jméno a adresa žadatele, pokud je to vhodné;
3.
Jednoznačná identifikace protokolu o zkoušce (např. číslo);
4.
Datum zkoušky a protokolu;
5.
Výrobce obalu;
6.
Popis konstrukčního typu obalu (např. rozměry, materiály, uzávěry, tloušťka atd.) včetně způsobu výroby (např. vyfukování lisování, atd.), který může zahrnovat výkres(y) a/nebo fotografii(e);
7.
Nejvyšší vnitřní objem;
8.
Obsah zkoušek;
9.
Popis zkoušky a výsledky;
10.
Protokol o zkoušce musí být podepsán s uvedením jména a funkce podepsaného.
6.3.5.5.2
Protokol o zkoušce musí obsahovat prohlášení, že obal určený pro přepravu byl odzkoušen podle příslušných požadavků tohoto odstavce a že použití jiných metod balení nebo komponent, může mít za následek jeho neplatnost. Kopie protokolu o zkoušce musí být dána k dispozici příslušnému orgánu.
Kapitola 6.4
Požadavky na konstrukci, zkoušení a schvalování kusů a látek třídy 7
6.4.1
(Vyhrazeno)
6.4.2
Všeobecné požadavky
6.4.2.1
Kus musí být tak konstruován vzhledem ke své hmotnosti, objemu a tvaru, aby mohl být snadno a bezpečně přepravován. Kromě toho kus musí být tak konstruován, aby mohl být vhodně zajištěn ve nebo na vozidle během přepravy.
6.4.2.2
Konstrukční vzor musí být takový, aby jakékoli úchyty pro zvedání na kusu neselhaly, pokud jsou používány zamýšleným způsobem, a takový, pokud by k poruše těchto úchytů došlo, aby schopnost kusu splnit jiné požadavky této přílohy nebyla snížena. Konstrukční vzor musí brát v úvahu odpovídající bezpečnostní koeficienty pro případ zvedání trhem.
6.4.2.3
Úchyty a jakékoli přídavné příslušenství na vnějším povrchu kusu, které může být používáno pro zvedání, musí být konstruováno buď jako odpovídající jeho hmotnosti podle požadavků uvedených v pododdíle 6.4.2.2 nebo musí být snímatelné nebo musí být jinak vysaditelné z použití během přepravy.
6.4.2.4
Pokud je to prakticky možné musí být obal konstruován a povrchově opracován tak, aby jeho vnější povrchy byly bez výčnělků a mohly být snadno dekontaminovány.
6.4.2.5
Pokud je to prakticky možné musí být kus konstruován tak, aby zabránil sběru a zadržování vody.
6.4.2.6
Jakákoli zařízení připojená ke kusu v době jeho přepravy, která nejsou částí kusu, nesmějí snižovat jeho bezpečnost.
6.4.2.7
Kus musí být schopen odolat účinku jakéhokoli zrychlení, vibrace a vibrační rezonance, které mohou nastat v průběhu běžných podmínek přepravy bez snížení účinnosti uzavíracích zařízení na jeho různých nádobách nebo celistvosti kusu. Zejména šrouby, matice a jiná upevňovací zařízení musí být konstruovány tak, aby se zabránilo jejich ztrátě nebo neočekávanému uvolnění dokonce i po opakovaném použití.
6.4.2.8
Materiály obalu a jakýchkoli částí a celků musí být fyzikálně a chemicky snášenlivé, a to navzájem i vůči radioaktivnímu obsahu. Musí se vzít v úvahu jejich chování po ozáření.
6.4.2.9
Všechny ventily musí být chráněny proti neoprávněné manipulaci.
6.4.2.10
Konstrukční vzor kusu musí brát v úvahu okolní teploty a tlaky, se kterými se pravděpodobně setkává v běžných podmínkách přepravy.
6.4.2.11
Pro radioaktivní látku mající jiné nebezpečné vlastnosti musí být kus konstruován s přihlédnutím k těmto vlastnostem, viz odstavce 2.1.3.5.3 a 4.1.9.5.1.
6.4.2.12
Výrobci a následní distributoři obalů musí poskytnout informaci o postupu při jejich uzavírání a popis typů a rozměrů uzávěrů (včetně požadovaných gaskets) a všech dalších částí nezbytných k zajištění, že kusy tak, jak jsou připraveny k přepravě, jsou schopné absolvovat příslušné testy této kapitoly.
6.4.3
(Vyhrazeno)
6.4.4
Požadavky na kusy vyjmuté z platnosti
Kus vyjmutý z platnosti musí být konstruován tak, aby splnil požadavky uvedené v oddíle 6.4.2.
6.4.5
Požadavky na průmyslové kusy
6.4.5.1
Kusy typů IP-1, IP-2 a IP-3 musí splňovat požadavky uvedené v oddíle 6.4.2 a pododdíle 6.4.7.2.
6.4.5.2
Kus typu IP-2, pokud podléhá zkouškám uvedeným v pododdílech 6.4.15.4 a 6.4.15.5, musí zabránit:
(a)
ztrátě nebo rozptýlení radioaktivních obsahů; a
(b)
více než 20 % nárůstu maximální dávkové intenzity na jakémkoli místě vnějšího povrchu kusu.
6.4.5.3
Kus typu IP-3 musí splňovat všechny požadavky uvedené v pododdílech 6.4.7.2 až 6.4.7.15.
6.4.5.4
Alternativní požadavky na kusy typů IP-2 a IP-3
6.4.5.4.1
Kusy mohou být používány jako kusy typu IP-2, pokud:
(a)
splňují požadavky uvedené v pododdíle 6.4.5.1;
(b)
Jsou navrženy tak, aby splňovaly požadavky předepsané pro obalovou skupinu I nebo II v kapitole 6.1; a
(c)
po provedení zkoušek požadovaných pro obalovou skupinu I nebo II v kapitole 6.1 zabrání:
(i)
ztrátě nebo rozptýlení radioaktivních obsahů; a
(ii)
více než 20 % nárůstu maximální dávkové intenzity na jakémkoli místě vnějšího povrchu kusu.
6.4.5.4.2
Přemístitelné cisterny mohou být používány jako kus typů IP-2 nebo IP-3 pokud:
(a)
splňují požadavky uvedené v pododdíle 6.4.5.1;
(b)
jsou navrženy tak, aby splňovaly požadavky předepsané v kapitole 6.7, a jsou způsobilé odolávat zkušebnímu tlaku 265 kPa; a
(c)
jsou konstruovány tak, aby jakékoli dodatečné stínění, pokud je provedeno, bylo schopno odolat statickým a dynamickým namáháním způsobeným manipulacemi a běžnými podmínkami přepravy a zabránilo zvýšení maximální dávkové intenzity o více než 20 % na jakémkoli místě vnějšího povrchu přemístitelných cisteren.
6.4.5.4.3
Cisterny, kromě přemístitelných cisteren mohou být též používány jako kus typů IP-2 nebo IP-3 pro přepravu kapalin a plynů LSA-I a LSA-II, jak je předepsáno v tabulce 4.1.9.2.4, pokud
(a)
odpovídají požadavkům 6.4.5.1;
(b)
jsou navrženy tak, aby splňovaly požadavky předepsané v kapitole 6.8; a
(c)
Jsou navrženy tak, aby jakékoliv dodatečné stínění (opláštění), které je použito, bylo schopné odolávat statickému a dynamickému zatížení vyplývajícím z manipulačních a běžných přepravních podmínek přepravy a preventivně více než 20 % zvýšení maximálního příkonu dávkového ekvivalentu na jakémkoliv vnějším povrchu cisterny.
6.4.5.4.4
Kontejnery s parametry trvalé povahy mohou být používány jako kus typů IP-2 nebo IP-3 pokud:
(a)
radioaktivní obsahy jsou omezeny na tuhé materiály;
(b)
splňují požadavky uvedené v pododdíle 6.4.5.1; a
(c)
jsou konstruovány podle mezinárodní normy ISO 1496-1:1990: „Series 1 Containers – Specifications and Testing – Part 1: General Cargo Containers“ (Série 1 kontejnery – specifikace a zkoušení – část 1: Univerzální přepravní kontejnery a pozdější dodatky 1:1993, 2:1998, 3:2005, 4:2006 a 5:2006) kromě rozměrů a charakteristik. Musí být konstruovány tak, aby po provedení zkoušek předepsaných v tomto dokumentu a zrychlením vyskytujícím se v běžných podmínkách přepravy zabránily:
(i)
ztrátě nebo rozptýlení radioaktivních obsahů; a
(ii)
více než 20 % vzrůstu maximální dávkové intenzity na jakémkoli místě vnějšího povrchu kontejnerů.
6.4.5.4.5
Kovové IBC mohou být používány jako kus typů IP-2 nebo IP-3 pokud:
(a)
splňují požadavky uvedené v pododdíle 6.4.5.1; a
(b)
jsou navrženy tak, aby splňovaly požadavky předepsané v Kapitole 6.5 pro obalovou skupinu I nebo II, a u kterých byly provedeny zkoušky předepsané v této kapitole, ale s pádovou zkouškou provedenou ve směru předpokládaného největšího poškození:
(i)
ztrátě nebo rozptýlení radioaktivních obsahů; a
(ii)
více než 20 % nárůstu maximální dávkové intenzity na jakémkoli místě vnějšího povrchu IBC.
6.4.6
Požadavky na kusy obsahující hexafluorid uranu
6.4.6.1
Kusy projektované na obsah hexafluoridu uranu musí splňovat požadavky předepsané jinde v RID, které se vztahují na radioaktivní a štěpné vlastnosti tohoto materiálu S výjimkou povolenou v pododdíle 6.4.6.4 musí hexafluorid uranu o hmotnosti 0,1 kg a více být také plněn do obalů a přepravován podle ustanovení mezinárodní normy ISO 7195:2005 „Jaderná energie - Balení hexafluoridu uranu (UF6) pro přepravu“(ISO 7195:1993 „Packaging of uranium hexafluoride (UF6) for transport“) a požadavků uvedených v pododdílech 6.4.6.2 a 6.4.6.3.
6.4.6.2
Každý kus konstruovaný na obsah 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu musí být konstruován tak, aby splňoval následující požadavky:
(a)
odolal bez úniku a bez nepřijatelného napětí, jak je uvedeno ISO 7195:2005, zkoušce pevnosti uvedené v pododdíle 6.4.21.5;
(b)
odolal beze ztráty nebo rozptylu hexafluoridu uranu zkoušce volným pádem uvedené v pododdíle 6.4.15.4; a
(c)
odolal bez porušení kontejnmentového systému tepelné zkoušce uvedené v pododdíle 6.4.17.3.
6.4.6.3
Kusy konstruované na obsah 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu nesmí být vybaveny zařízením pro snižování tlaku.
6.4.6.4
Pouze na základě schválení příslušným orgánem mohou být přepravovány kusy konstruované na obsah 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu, které:
(a)
jsou projektovány podle mezinárodních nebo národních norem jiných než ISO 7195:2005, za předpokladu, že je dodržena stejná úroveň bezpečnosti;
(b)
jsou konstruovány tak, aby odolaly bez úniku a bez nepřijatelného napětí zkušebnímu tlaku 2,76 MPa, jak je uvedeno v pododdíle 6.4.21.5; nebo
(c)
jsou konstruovány na obsah 9000 kg nebo více hexafluoridu uranu a nesplňují požadavky uvedené v pododdíle 6.4.6.2 (c)
Požadavky popsané v pododdílech 6.4.6.1 až 6.4.6.3 musí být ve všech ostatních ohledech splněny.
6.4.7
Požadavky na kusy typu A
6.4.7.1
Kusy typu A musí být konstruovány tak, aby splňovaly všeobecné požadavky uvedené v oddílu 6.4.2 a v pododdílech 6.4.7.2 až 6.4.7.17.
6.4.7.2
Nejmenší vnější celkový rozměr kusu nesmí být menší než 10 cm.
6.4.7.3
Na vnější straně kusu musí být zařízení, jako např. pečeť (plomba), které se nemůže snadno poškodit a jehož neporušený stav dokazuje, že kus nebyl otevřen.
6.4.7.4
Jakákoli připojená úchytná zařízení na kusu musí být konstruována tak, aby síly vznikající při normálních a nehodových podmínkách přepravy v těchto zařízeních nenarušily schopnost kusu plnit požadavky RID.
6.4.7.5
Konstrukční vzor kusu musí brát v úvahu rozsah teplot – 40 °C až + 70 °C pro části obalu. Pozornost musí být věnována teplotám tuhnutí kapalin a možnému zhoršování materiálů obalu v mezích uvedeného rozsahu teplot.
6.4.7.6
Konstrukce a výrobní technologie musí odpovídat národním a mezinárodním normám nebo jiným požadavkům uznaným příslušným orgánem.
6.4.7.7
Konstrukční vzor musí zahrnovat kontejnmentový systém bezpečně uzavíratelný spolehlivým uzavíracím zařízením, které nemůže být otevřeno neúmyslně, nebo tlakem, který může vzniknout uvnitř kusu.
6.4.7.8
Radioaktivní látka zvláštní formy může být považována za součást kontejnmentového systému.
6.4.7.9
Jestliže je kontejnmentový systém oddělenou jednotkou kusu, musí být uzavíratelný spolehlivým uzavíracím zařízením, které je nezávislé na jakékoli jiné části obalu.
6.4.7.10
Konstrukce jakékoli části kontejnmentového systému musí brát v úvahu, pokud je to vhodné, radiolytický rozklad kapalin a jiných nestálých materiálů a vývoj plynů při chemické reakci a radiolýze.
6.4.7.11
Kontejnmentový systém musí svůj radioaktivní obsah udržet při snížení vnějšího okolního tlaku do 60 kPa.
6.4.7.12
Všechny ventily, kromě zařízení pro vyrovnávání tlaku, musí být provedeny s uzávěrem zamezujícím jakémukoliv úniku z ventilu.
6.4.7.13
Radiační stínění, které uzavírá součást kusu specifikovanou jako část kontejnmentového sytému, musí být konstruováno tak, aby zabránilo neúmyslnému oddělení této součásti od stínění. Kde radiační stínění a taková součást tvoří oddělenou jednotku, musí být tato jednotka uzavíratelná spolehlivým uzavíracím zařízením, které je nezávislé na jakékoli jiné části obalu.
6.4.7.14
Kus musí být konstruován tak, aby, je-li je podroben zkouškám stanoveným v oddíle 6.4.15, zabránil:
(a)
ztrátě nebo rozptýlení radioaktivních obsahů; a
(b)
více než 20 % nárůstu maximální dávkové intenzity na jakémkoli místě vnějšího povrchu kusu.
6.4.7.15
Konstrukční vzor kusu určeného pro kapalnou radioaktivní látku musí odpovídat ustanovení o úbytku obsahu a volného prostoru vlivem změn teploty obsahu, dynamických účinků a dynamik plnění.
Kus typu A určený pro kapaliny
6.4.7.16
Kus typu A konstruovaný pro kapalné radioaktivní látky musí kromě uvedených požadavků navíc:
(a)
dostatečně splňovat podmínky uvedené v pododdíle 6.4.7.14 (a) výše, pokud kus byl podroben zkouškám uvedeným v oddíle 6.4.16; a
(b)
buď
(i)
obsahovat dostatečně absorpčního materiálu schopného absorbovat dvojnásobek objemu kapalného obsahu. Takový absorpční materiál musí být vhodně umístěn co nejblíže ke kapalině pro případ jejího úniku; nebo
(ii)
být opatřen kontejnmentovým systémem tvořeným primárními vnitřními a sekundárními vnějšími kontejnmentovými částmi konstruovanými tak, aby úplně uzavřely kapalné obsahy a zajistily jejich zadržení uvnitř sekundárních vnějších kontejnmentových částí, i když primární vnitřní části jsou netěsné.
Kus typu A určený pro plyny
6.4.7.17
Kus konstruovaný pro plyny musí zabránit ztrátě nebo rozptýlení radioaktivních obsahů, pokud kus byl podroben zkouškám uvedeným v oddíle 6.4.16. Kus typu A konstruovaný pro plyn tritium nebo pro vzácné plyny musí být vyňat z tohoto požadavku.
6.4.8
Požadavky na kusy typu B(U)
6.4.8.1
Kusy typu B(U) musí být konstruovány tak, aby splnily požadavky uvedené v oddíle 6.4.2 a v pododdílech 6.4.7.2 až 6.4.7.15, kromě uvedených v pododdíle 6.4.7.14 (a), a kromě toho požadavky uvedené v pododdílech 6.4.8.2 až 6.4.8.15.
6.4.8.2
Kus musí být konstruován tak, aby při okolních podmínkách uvedených v pododdílech 6.4.8.5 a 6.4.8.6 teplo vyvíjené uvnitř kusu jeho radioaktivním obsahem za normálních podmínek přepravy, jak jsou představovány zkouškami uvedenými v oddíle 6.4.15, nepříznivě neovlivnilo kus takovým způsobem, že by mohlo být negativně ovlivněno plnění relevantních požadavků na kontejnment a stínění, jestliže byl ponechán bez dozoru po dobu jednoho týdne. Zvláštní pozornost musí být věnována účinkům tepla, které mohou:
(a)
změnit uspořádání, geometrický tvar nebo fyzikální stav radioaktivního obsahu nebo, pokud radioaktivní látka je uzavřena v plechovce nebo nádobě (např. zapouzdřené palivové články), způsobit, že se plechovka, nádoba nebo látka zdeformují nebo roztaví; nebo
(b)
zmenšit účinnost obalu vlivem různé tepelné roztažnosti nebo prasknutí nebo roztavení materiálu radiačního stínění; nebo
(c)
v kombinaci s vlhkostí zrychlit korozi.
6.4.8.3
Kus musí být konstruován tak, že při okolních podmínkách uvedených v pododdíle 6.4.8.5 a bez vlivu slunečního záření teplota přístupných povrchů kusu nesmí překročit 50 °C, ledaže je kus přepravován za výlučného použití.
6.4.8.4
Nejvyšší teplota jakéhokoli během přepravy snadno přístupného povrchu kusu za výlučného použití nesmí překročit 85 °C bez izolace za okolních podmínek uvedených v pododdíle 6.4.8.5. Přitom je možno přihlédnout k přepážkám nebo dělícím stěnám umístěným k ochraně osob, aniž by bylo nutné podrobit tyto přepážky nebo dělicí stěny zkoušce.
6.4.8.5
Musí být uvažována okolní teplota 38 °C.
6.4.8.6
Musí se předpokládat, že podmínky slunečního ozáření jsou takové, jaké jsou uvedeny v tabulce 6.4.8.6.
Tabulka 6.4.8.6: Údaje o ozáření
StavTvar a umístění povrchuOzáření sluncem po 12 hodin za den (W/m2)
1Ploché povrchy přepravované vodorovně – obrácené dolů0
2Ploché povrchy přepravované vodorovně – obrácené vzhůru800
3Povrchy přepravované svisle200 a
4Ostatní povrchy obrácené dolů (nepřepravované vodorovně)200 a
5Všechny ostatní povrchy400 a
a
Alternativně může být použita sinusová funkce s přijatým absorpčním koeficientem a účinky možného odrazu od sousedních předmětů.
6.4.8.7
Kus, který je vybaven tepelnou ochranou za účelem splnění požadavků uvedených v pododdíle 6.4.17.3, musí být tak konstruován, že taková ochrana zůstane účinnou, jestliže kus je podroben zkouškám uvedeným v oddíle 6.4.15 a v pododdílech 6.4.17.2 (a) a (b) nebo 6.4.17.2 (b) a (c), jak je to vhodné. Jakákoli taková ochrana vnějšku kusu nesmí mít sníženou účinnost porušením povrchu protržením, proříznutím, smyknutím, otěrem nebo hrubou manipulací.
6.4.8.8
Kus musí být tak konstruován, že, pokud byl podroben:
(a)
zkouškám uvedeným v oddíle 6.4.15, omezil by ztrátu radioaktivních obsahů tak, aby nepřevýšila 10-6 A2 za hodinu; a
(b)
zkouškám uvedeným v pododdílech 6.4.17.1, 6.4.17.2 (b), 6.4.17.3 6.4.17.4 a zkouškám uvedeným v pododdíle
(i)
6.4.17.2 (c), když kus má hmotnost nejvýše 500 kg a celkovou hustotu vypočtenou z vnějších rozměrů nejvýše 1000 kg/m3 a radioaktivní obsah větší než 1000 A2, ne však jako radioaktivní látka zvláštní formy; nebo
(ii)
6.4.17.2 (a) pro všechny jiné kusy
splnil by následující požadavky:
-
zachovat si dostatečné stínění zajišťující, že dávková intenzita ve vzdálenosti 1 m od povrchu kusu nepřekročí 10 mSv/h při maximálním radioaktivním obsahu, pro který byl kus konstruován; a
-
omezit celkovou ztrátu radioaktivního obsahu po dobu jednoho týdne nejvýše na 10 A2 pro krypton-85 a nejvýše na A2 pro všechny ostatní radionuklidy.
Jedná-li se o směsi různých radionuklidů, vztahují se na ně ustanovení uvedená v odstavcích 2.2.7.2.2.4 až 2.2.7.2.2.6 kromě toho, že pro krypton-85 může být použita efektivní hodnota A 2 (i) rovná 10 A 2. V případě uvedeném v odstavci (a) výše hodnocení musí brát v úvahu meze vnější kontaminace uvedené v odstavci 4.1.9.1.2.
6.4.8.9
Kus pro radioaktivní obsah s aktivitou větší než 105 A2 musí být tak konstruován, aby, pokud byl podroben rozšířené zkoušce ponořením do vody uvedené v oddílu 6.4.18, nedošlo k porušení kontejnmentového systému.
6.4.8.10
Splnění dovolených limitů uvolňování aktivity nesmí být závislé ani na filtrech, ani na strojním chladicím systému.
6.4.8.11
Kus nesmí být vybaven systémem pro vyrovnávání tlaku, který by dovolil únik radioaktivní látky do okolního prostředí za podmínek zkoušek uvedených v oddílech 6.4.15 a 6.4.17.
6.4.8.12
Kus musí být konstruován tak, aby při nejvyšším normálním provozním tlaku a při podrobení se zkouškám uvedeným v oddílech 6.4.15 a 6.4.17 úroveň napětí v kontejnmentovém systému nepřekročila hodnoty, které by nepříznivě ovlivnily kus takovým způsobem, že by neplnil příslušné požadavky.
6.4.8.13
Kus nesmí mít nejvyšší normální provozní tlak převyšující přetlak 700 kPa.
6.4.8.14
Kus obsahující radioaktivní látku s nízkou rozptýlitelností musí být navržen tak, aby jakákoliv vlastnost přidaná k radioaktivní látce s nízkou rozptýlitelností, která není její součástí, nebo jakékoliv vnitřní součásti obalu nemohly nepříznivě ovlivnit technické parametry radioaktivní látky s nízkou rozptýlitelností.
6.4.8.15
Kus musí být konstruován pro teplotu okolního prostředí v rozsahu -40 °C až +38 °C.
6.4.9
Požadavky na kusy typu B(M)
6.4.9.1
Kusy typu B(M) musí splňovat požadavky na kusy typu B(M) uvedené v pododdíle 6.4.8.1, kromě těch požadavků na kusy, které jsou přepravovány výhradně uvnitř dané země nebo výhradně mezi určitými zeměmi. Jiné podmínky, než které jsou uvedeny výše v pododdílech 6.4.7.5, 6.4.8.5, 6.4.8.6 a 6.4.8.9. až 6.4.8.15 mohou být použity se schválením příslušných orgánů těchto zemí. Nicméně požadavky na kusy typu B(M) uvedené v pododdílech 6.4.8.9 až 6.4.8.15 musí být splněny, jak je to jen prakticky možné.
6.4.9.2
Periodická ventilace kusů typu B(M) během přepravy může být dovolena za podmínky, že provozní kontroly ventilace jsou přijatelné pro všechny zainteresované příslušné orgány.
6.4.10
Požadavky na kusy typu C
6.4.10.1
Kusy typu C musí být konstruovány tak, aby splnily požadavky uvedené v oddíle 6.4.2 a v pododdílech 6.4.7.2 až 6.4.7.15, kromě uvedených v pododdíle 6.4.7.14 (a), a požadavky uvedené v pododdílech 6.4.8.2 až 6.4.8.6, 6.4.8.10 až 6.4.8.15 a navíc v pododdílech 6.4.10.2 až 6.4.10.4.
6.4.10.2
Kus musí být schopen splnit hodnotící kriteria, předepsaná pro zkoušky v pododdílech 6.4.8.8 (b) a 6.4.8.12 po tepelné zkoušce v prostředí, definovaném tepelnou vodivostí 0,33 W.m-1.K-1 a teplotou 38 °C v ustáleném stavu. Výchozí podmínky hodnocení musí vzít v úvahu, že jakákoli tepelná izolace kusu zůstává nedotčena, kus je používán při nejvyšším normálním provozním tlaku a okolní teplota je 38 °C.
6.4.10.3
Kus musí být konstruován tak že, pokud byl podroben při nejvyšším normálním provozním tlaku
(a)
zkouškám uvedeným v oddíle 6.4.15, omezil by ztrátu radioaktivních obsahů tak, aby nepřevýšila 10-6 A2 za hodinu; a
(b)
posloupností zkoušek v pododdíle 6.4.20.1, splnil by následující požadavky:
(i)
zachovat si dostatečné stínění zajišťující, že dávková intenzita ve vzdálenosti 1 m od povrchu kusu nepřekročí 10 mSv/h při maximálním radioaktivním obsahu, pro který byl kus konstruován; a
(ii)
omezit celkovou ztrátu radioaktivního obsahu po dobu jednoho týdne nejvýše na 10 A2 pro krypton-85 a nejvýše na A2 pro všechny ostatní radionuklidy.
Jedná-li se i směsi různých radionuklidů, vztahují se na ně ustanovení uvedená v odstavcích 2.2.7.2.2.4 až 2.2.7.2.2.6 kromě toho, že pro krypton-85 může být použita efektivní hodnota A 2 (i) rovná 10 A 2. V případě uvedeném pod písmenem (a) výše, se musí brát při hodnocení v úvahu mez vnější kontaminace uvedená v odstavci 4.1.9.1.2.
6.4.10.4
Kus musí být konstruován tak, aby nedošlo k porušení kontejnmentového systému, pokud byl podroben rozšířené zkoušce ponořením do vody popsané v oddíle 6.4.18.
6.4.11
Požadavky na kusy obsahující štěpné látky
6.4.11.1
Štěpné látky musí být přepravovány tak, aby:
(a)
byl udržen podkritický stav za normálních a nehodových podmínek přepravy; zejména musí být uvažováno s následujícími mimořádnostmi:
(i)
vniknutí vody do kusu nebo únik vody z kusu;
(ii)
ztráta účinnosti vložených neutronových absorbátorů nebo moderátorů;
(iii)
změna geometrického uspořádání obsahu buď uvnitř kusu nebo jako důsledek úniku z kusu;
(iv)
zmenšení prostoru uvnitř nebo mezi kusy;
(v)
ponoření kusů do vody nebo zasypání sněhem;
(vi)
změny teploty; a
(b)
byly splněny požadavky:
(i)
uvedené v pododdíle 6.4.7.2 pro kusy obsahující štěpné látky;
(ii)
předepsané kdekoli v RID, které se týkají radioaktivních vlastností štěpných látek; a
(iii)
uvedené v pododdílech 6.4.11.3 až 6.4.11.12, s výjimkou látek vyňatých z platnosti podle pododdílu 6.4.11.2.
6.4.11.2
Štěpná látka splňující jedno z ustanovení (a) až (d) 2.2.7.2.3.5 je vyňata z požadavku být přepravována v kusech, které splňují požadavky uvedené v pododdílech 6.4.11.3 až 6.4.11.12 jakož i jiné požadavky RID, které se vztahují na štěpnou látku. Pouze jeden typ výjimky je dovolen pro zásilku.
6.4.11.3
Kde chemická nebo fyzikální forma, izotopové složení, hmotnost nebo koncentrace, moderační poměr či hustota nebo geometrické uspořádání nejsou známy, hodnocení uvedená v pododdílech 6.4.11.7 až 6.4.11.12 musí být provedena stejným způsobem jako se známými podmínkami a parametry těchto hodnocení s předpokladem, že každý parametr, který není znám, má hodnotu, která vede k maximální multiplikaci neutronů.
6.4.11.4
Pro ozářené jaderné palivo hodnocení uvedené v pododdílech 6.4.11.7 až 6.4.11.12 musí být založeno na izotopovém složení, které průkazně poskytnou:
(a)
hodnoty maximální multiplikace neutronů během doby ozáření; nebo
(b)
konzervativní odhad multiplikace neutronů pro hodnocení kusu. Po ozáření, ale před odesláním, musí být provedena měření pro potvrzení konzervativnosti odhadu izotopového složení.
6.4.11.5
Obal, poté co je podroben zkouškám stanoveným v 6.4.15, musí:
(a)
Zachovat minimální celkové vnější rozměry obalu do nejméně 10 cm; a
(b)
Zabránit průniku krychle o hraně 10 cm.
6.4.11.6
Kus musí být konstruován pro okolní teplotu v rozsahu – 40 °C až + 38 °C, pokud příslušný orgán nestanoví jinak v rozhodnutí o typovém schválení.
6.4.11.7
Pro samostatný kus musí být vzato v úvahu, že voda může proniknout dovnitř nebo ven ze všech prázdných prostorů kusu včetně těch uvnitř kontejnmentového systému. Avšak jestliže konstrukce zahrnuje zvláštní prostředky, zabraňující takovému vnikání vody dovnitř nebo její unikání ven z určitých prázdných prostorů, dokonce i v případě chyby obsluhy, nemusí se pro tyto prázdné prostory takové vnikání nebo únik uvažovat. Zvláštní prostředky musí zahrnovat následující:
(a)
Vícenásobné vysoce účinné zábrany proti vodě, z nichž ne méně než dvě zůstávají vodotěsné, pokud kus byl podroben zkouškám předepsaným v pododdíle 6.4.11.12 (b), vysoký stupeň kontroly jakosti ve výrobě, údržbě a opravách obalů a zkoušky prokazující uzavření každého kusu před jeho odesláním; nebo
(b)
Pro kusy obsahující pouze hexafluorid uranu s maximálním obohacením na 5 % hmotnostních uranu-235:
(i)
kusy, kde po zkouškách předepsaných v pododdíle 6.4.11.12 (b) není žádný fyzický styk mezi ventilem a jakoukoli částí obalu jinou než jeho původní bod připojení a kde kromě toho po provedení zkoušky předepsané v pododdíle 6.4.17.3 ventily zůstávají nepropustné; a
(ii)
vysoký stupeň kontroly jakosti ve výrobě, údržbě a opravách obalů spojený se zkouškami prokazujícími uzavření každého kusu před každým odesláním.
6.4.11.8
Musí být vzato v úvahu a zhodnoceno, že dochází k odrazu způsobenému nejméně 20 cm vrstvou vody nebo většímu, jež může být dodatečně způsobeno materiálem obklopujícím obal. Avšak pokud může být prokázáno, že omezující systém zůstává uvnitř obalu po zkouškách předepsaných v pododdíle 6.4.11.12 (b), může být v pododdíle 6.4.11.9 (c) uvažován odraz blízkou vrstvou vody nejméně 20 cm silnou.
6.4.11.9
Kus musí být podkritický za předpokladů uvedených v pododdílech 6.4.11.7 a 6.4.11.8, které vyúsťují v maximálním multiplikaci neutronů při podmínkách odpovídajících:
(a)
běžným podmínkám přepravy (bez nehod);
(b)
zkouškám uvedeným v pododdíle 6.4.11.11 (b);
(c)
zkouškám uvedeným v pododdíle 6.4.11.12 (b).
6.4.11.10
(Vyhrazeno)
6.4.11.11
Pro normální podmínky přepravy musí být odvozen počet „N“ tak, že soubor pětkrát „N“ kusů musí být podkritické pro podmínky způsobující maximální multiplikaci neutronů shodné s následujícími:
(a)
nic nesmí být mezi kusy a soubor kusů musí být vystaven odrazu ze všech stran nejméně 20 cm vrstvou vody; a
(b)
stav kusů musí být odpovídat výpočtem stanovené nebo skutečné podmínce, že byly podrobeny zkouškám uvedeným v oddíle 6.4.15.
6.4.11.12
Pro nehodové podmínky musí být odvozen počet „N“ tak, že soubor dvakrát „N“ kusů musí být podkritické pro podmínky způsobující maximální multiplikaci neutronů shodné s následujícími:
(a)
vodíková moderace mezi kusy a soubor kusů je vystaven na všech stranách odrazu nejméně 20 cm vrstvy vody; a
(b)
zkoušky uvedené v oddíle 6.4.15 následované jakýmikoli z dále uvedených, které jsou více omezující:
(i)
zkoušky uvedené v pododdíle 6.4.17.2 (b) a uvedené buď v pododdíle 6.4.17.2 (c) pro kusy s hmotností nejvýše 500 kg a celkovou hustotou nejvýše 1000 kg/m3 stanovené z vnějších rozměrů, nebo uvedené v pododdíle 6.4.17.2 (a) pro všechny jiné kusy; následované zkouškou uvedenou v pododdíle 6.4.17.3 a zakončenou zkouškami uvedenými v pododdílech 6.4.19.1 až 6.4.19.3; nebo
(ii)
zkoušky uvedené v pododdíle 6.4.17.4; a
(c)
kde jakákoli část štěpné látky uniká z kontejnmentového systému po zkoušce uvedené v pododdíle 6.4.11.12 (b), musí se předpokládat, že štěpná látka uniká z každého kusu v souboru a že všechny štěpné látky budou v takovém uspořádání a za takové moderace, které mají za následek maximální multiplikaci neutronů při odrazu blízkou vrstvou vody nejméně 20 cm silnou.
6.4.11.13
Index bezpečné podkritičnosti (CSI) pro radioaktivní zásilky obsahující štěpné látky se získá dělením čísla 50 menším ze dvou hodnot „N“, odvozených v 6.4.11.11 A 6.4.11.12 (tj. CSI = 50/N). Hodnota indexu bezpečné podkritičnosti z hlediska zachování podkritického stavu může být nula za předpokladu, že neomezený počet kusů je podkritický (tj., že N se prakticky rovná nekonečnu v obou případech).
6.4.12
Zkušební postupy a důkaz shodnosti
6.4.12.1
Důkaz shodnosti provedení s normami požadovanými v odstavcích 2.2.7.2.3.1.3, 2.2.7.2.3.1.4, 2.2.7.2.3.3.1, 2.2.7.2.3.3.2, 2.2.7.2.3.4.1, 2.2.7.2.3.4.2 a oddílech 6.4.2 až 6.4.11 musí být proveden jakoukoli metodou níže uvedenou nebo jejich kombinací:
(a)
Provedení zkoušek se vzorky představující látku LSA-III nebo radioaktivní látku zvláštní formy nebo s prototypy nebo vzorky obalu, kde obsah vzorku nebo obalu pro zkoušky musí simulovat co nejpřesněji, jak je to jen prakticky možné, očekávaný rozsah radioaktivních obsahů a vzorky nebo obaly, které mají být zkoušeny, musí být připraveny tak, jak budou předány k přepravě;
(b)
Odkaz na předchozí uspokojivé důkazy dostatečně podobné povahy;
(c)
Provedení zkoušek s modely vhodného měřítka s vlastnostmi, které jsou významné z hlediska tohoto zkoumání, pokud inženýrská praxe prokázala, že výsledky takových zkoušek jsou přijatelné pro konstrukční účely. Pokud je použit model v měřítku, musí být vzata v úvahu potřeba úpravy určitých zkušebních parametrů, jako je průměr průrazové tyčky nebo tlakové zatížení;
(d)
Výpočet nebo zdůvodněný důkaz, pokud výpočetní metody a parametry jsou všeobecně považovány za spolehlivé nebo konzervativní.
6.4.12.2
Po provedení zkoušek vzorku nebo prototypu musí být použity vhodné metody hodnocení pro potvrzení toho, že požadavky na zkušební postupy byly splněny v souladu s normami na provedení a přijatelnost předepsanými v odstavcích 2.2.7.2.3.1.3, 2.2.7.2.3.1.4, 2.2.7.2.3.3.1, 2.2.7.2.3.3.2, 2.2.7.2.3.4.1, 2.2.7.2.3.4.2 a oddílech 6.4.2 až 6.4.11.
6.4.12.3
Všechny vzorky musí být zkontrolovány před zkoušením, aby byly zjištěny a zaznamenány vady a poškození včetně těchto:
(a)
odchylky od konstrukčního vzoru;
(b)
výrobní vady;
(c)
koroze nebo jiné zhoršení; a
(d)
deformace.
Kontejnmentový systém musí být zřetelně specifikován. Vnější charakteristiky vzorku musí být zřetelně identifikovány tak, aby bylo možno jednoduše a zřetelně provést odkaz na jakékoli části vzorku.
6.4.13
Zkoušení celistvosti kontejnmentového systému a stínění a zhodnocení podkritičnosti
Po každé z relevantních zkoušek uvedených v oddílech 6.4.15 až 6.4.21:
(a)
musí být zjištěny a zaznamenány vady a poškození;
(b)
musí být stanoveno, zda celistvost kontejnmentového systému a stínění zůstaly zachovány v rozsahu požadovaném v oddílech 6.4.2 až 6.4.11 pro zkoušený kus; a
(c)
pro kusy obsahující štěpnou látku musí být zjištěno, zda jsou splněny předpoklady a podmínky použité v hodnoceních požadovaných v pododdílech 6.4.11.1 až 6.4.11.13 pro jeden nebo více kusů.
6.4.14
Terč pro zkoušky pádem
Terč pro zkoušky pádem specifikovaný v odstavci 2.2.7.2.3.3.5 (a), pododdíle 6.4.15.4, oddíle 6.4.16 a), pododdílech 6.4.17.2 a 6.4.20.2 musí mít plochý vodorovný povrch takového charakteru, aby jakékoli zvýšení jeho odolnosti proti změně polohy nebo deformaci úderem vzorku nezvýšilo významně poškození vzorku.
6.4.15
Zkoušky pro prokázání schopnosti odolat normálním podmínkám přepravy
6.4.15.1
Zkoušky jsou: zkouška postřikem vodou, zkouška volným pádem, zkouška tlakovým zatížením a zkouška průrazem. Vzorky kusu musí být podrobeny zkoušce volným pádem, zkoušce tlakovým zatížením a zkoušce průrazem, kterým v každém případě předchází zkouška postřikem vodou. Jeden vzorek může být použit pro všechny zkoušky, pokud požadavky uvedené v pododdíle 6.4.15.2 jsou splněny.
6.4.15.2
Časový interval mezi ukončením zkoušky postřikem vodou a následující zkouškou musí být takový, aby voda prosákla v maximální míře bez patrného sušení vnějšku vzorku. Nejeví-li se zřejmý opak, tento interval musí trvat dvě hodiny, pokud postřik vodou je směrován současně ze čtyř směrů. Avšak žádný časový interval nesmí uplynout, jestliže postřik vodou je směrován z každého ze čtyř směrů následně.
6.4.15.3
Zkouška postřikem vodou: Vzorek musí být podroben zkoušce postřikem vodou, která simuluje jeho vystavení dešti o srážkové intenzitě přibližně odpovídající hodnotě 5 cm za hodinu po dobu nejméně jedné hodiny.
6.4.15.4
Zkouška volným pádem: Vzorek musí padat na plochu terče tak, aby došlo k jeho maximálnímu poškození z hlediska jeho zkoušených bezpečnostních vlastností.
(a)
Výška pádu měřená od nejnižšího bodu vzorku k hornímu povrchu terče nesmí být menší než vzdálenost uvedená v tabulce 6.4.15.4 pro příslušnou hmotnost. Terč musí být takový, jaký je uveden v oddíle 6.4.14;
(b)
Pro pravoúhlé lepenkové nebo dřevěné kusy s hmotností nejvýše 50 kg jednotlivý vzorek musí být podroben volnému pádu na každý roh z výšky 0,3 m;
(c)
Pro lepenkové kusy válcovitého tvaru s hmotností nepřevyšující 100 kg jednotlivý vzorek musí být podroben volnému pádu na každou čtvrtinu každé hrany z výšky 0,3 m.
Tabulka 6.4.15.4: Výška volného pádu při zkoušení kusů pro normální podmínky přepravy
Hmotnost kusu (kg)Výška volného pádu (m)
Hmotnost kusu< 50001.2
5000 ≤ Hmotnost kusu< 100000.9
10000 ≤ Hmotnost kusu< 150000.6
15000 ≤ Hmotnost kusu0.3
6.4.15.5
Zkouška tlakovým zatížením: Pokud tvar obalu nezabraňuje účinně stohování, vzorek musí být podroben po dobu 24 hodin tlakovému zatížení rovnému z dále uvedených, které je větší:
(a)
celková hmotnost se rovná pětinásobku maximální váhy obalu; a
(b)
tlaku 13 kPa násobenému půdorysnou plochou kusu.
Zatížení musí být rovnoměrně vystaveny dvě protilehlé strany vzorku, z nichž jedna musí být základna, na které kus zůstává normálně uložen.
6.4.15.6
Zkouška průrazem: Vzorek musí být uložen na tvrdý, plochý, vodorovný povrch, který se nebude znatelně pohybovat po dobu provádění zkoušky.
(a)
Tyčka o průměru 3,2 cm s půlkulovým koncem a hmotností 6 kg musí být spuštěna a přímo dopadnout svou podélnou osou svisle na střed nejslabší části vzorku tak, že, pokud pronikne dostatečně daleko, narazí na kontejnmentový systém. Tyčka se nesmí znatelně deformovat při provádění zkoušky;
(b)
Výška pádu tyčky měřená od jejího nejnižšího konce k předpokládanému bodu nárazu na horní povrch vzorku musí být 1m.
6.4.16
Dodatečné zkoušky kusů typu A konstruované pro kapaliny a plyny
Jeden vzorek nebo další vzorky musí být podrobeny každé z následujících zkoušek, pokud nemůže být prokázáno, že jedna zkouška je pro dotyčný vzorek náročnější, než druhá, ve kterémžto případě jeden vzorek musí být podroben té náročnější zkoušce.
(a)
Zkouška volným pádem: Vzorek musí být spuštěn na plochu terče tak, aby došlo k jeho maximálnímu poškození z hlediska kontejnmentového systému. Výška pádu měřená od nejnižší části vzorku k hornímu povrchu plochy terče musí být 9 m. Terč musí být takový, jak je definován v oddílu 6.4.14;
(b)
Zkouška průrazem: Vzorek musí být podroben zkoušce uvedené v pododdíle 6.4.15.6, s tím, že výška pádu musí být zvýšena na 1,7 m z 1 m uvedené v pododdíle 6.4.15.6 (b).
6.4.17
Zkoušky pro prokázání schopnosti odolat nehodovým podmínkám při přepravě
6.4.17.1
Jeden vzorek musí být podroben společným účinkům zkoušek uvedeným v pododdílech 6.4.17.2 a 6.4.17.3 v tomto pořadí. Po provedení těchto zkoušek musí být buď tento vzorek, nebo další vzorek podroben účinku zkoušky ponoření do vody, jak je uvedeno v pododdíle 6.4.17.4 a pokud je to vhodné, v oddíle 6.4.18.
6.4.17.2
Mechanická zkouška: Mechanickou zkoušku tvoří tři různé zkoušky pádem. Každý vzorek musí být podroben vhodným pádům uvedeným v pododdílech 6.4.8.8 nebo 6.4.11.12. Pořadí, ve kterém je vzorek podrobován pádům, musí být takové, že po dokončení mechanické zkoušky vzorek musí utrpět poškození vedoucí k maximálnímu poškození při tepelné zkoušce, která následuje.
(a)
Pro pád I, vzorek musí padat na plochu terče tak, aby utrpěl maximální poškození, a výška pádu měřená od nejnižšího bodu vzorku k hornímu povrchu plochy terče musí být 9 m. Terč musí být takový, jak je definován v oddílu 6.4.14;
(b)
Pro pád II, vzorek musí být spuštěn tak, aby utrpěl maximální poškození tyčí pevně připevněnou kolmo na plochu terče. Výška pádu měřená od předpokládaného bodu nárazu vzorku na horní povrch tyčky musí být 1 m. Tyč musí být z pevné měkké oceli kruhového průřezu, průměru 15,0 ± 0,5 cm a délky 20 cm, ledaže by delší tyč způsobila větší poškození. V tomto případě může být použita tyč dostatečné délky způsobující maximální poškození. Horní konec tyče musí být plochý a vodorovný s hranou zaoblenou o poloměru nejvýše 6 mm. Terč, ke kterému je tyč připevněna, musí být takový, jak je popsán v oddílu 6.4.14;
(c)
Pro pád III, musí být vzorek podroben dynamické zkoušce drcením umístěním vzorku na plochu terče tak, aby utrpěl maximální poškození pádem hmotnosti 500 kg na vzorek z výšky 9 m. Padající sondu musí tvořit pevná deska z měkké oceli 1m x 1m a musí dopadnout ve vodorovné poloze. Výška pádu musí být měřena od spodní strany desky k nejvyššímu bodu vzorku. Terč, na kterém vzorek zůstává, musí být takový, jak je definován v oddílu 6.4.14.
6.4.17.3
Tepelná zkouška: Vzorek musí být v tepelné rovnováze v podmínkách okolní teploty 38 °C odpovídající podmínkám slunečního ozáření uvedeným v tabulce 6.4.8.6 a maximálnímu projektovanému vývinu vnitřního tepla uvnitř kusu z radioaktivních obsahů. Alternativně je dovoleno, aby jakýkoli z těchto parametrů měl různé hodnoty před a během zkoušky, pokud na ně je vzat zřetel v následných hodnoceních odezvy kusu.
Tepelnou zkoušku musí tvořit:
(a)
Vystavení vzorku pod dobu 30 minut tepelnému prostředí, které zajišťuje tepelný tok nejméně rovnocenný tepelnému toku hořícího uhlovodíkového paliva se vzduchem v dostatečně stabilních okolních podmínkách dosahujícího průměrný koeficient emise 0,9 a průměrnou teplotu nejméně 800 °C, plně obklopující vzorek s povrchem majícím absorpční koeficient 0,8 nebo hodnotu, kterou kus prokazatelně může mít, jestliže je vystaven uvedenému ohni, následovanému,
(b)
Vystavení vzorku okolní teplotě 38 °C odpovídající podmínkám slunečního ozáření uvedeným v tabulce 6.4.8.6 a maximálnímu projektovanému vývinu vnitřního tepla uvnitř kusu z radioaktivních obsahů po dostatečnou dobu pro zajištění, že teploty ve vzorku jsou všude klesající a/nebo blížící se podmínkám prvotního stálého stavu. Alternativně je dovoleno, aby jakýkoli z těchto parametrů měl různé hodnoty po přerušení zahřívání, pokud na ně je vzat zřetel v následných hodnoceních odezvy kusu.
V průběhu zkoušky a po zkoušce vzorek nesmí být uměle ochlazován a jakékoli hoření materiálů vzorku musí být ponecháno přirozenému průběhu.
6.4.17.4
Zkouška ponořením do vody: Vzorek musí být ponořen pod hladinu vody nejméně 15 m po dobu nejméně osm hodin v poloze, která povede k maximálnímu poškození. Pro účely důkazu musí se za splnění těchto podmínek považovat vnější přetlak 150 kPa.
6.4.18
Rozšířená zkouška ponořením do vody pro kusy typu B(U) a typu B(M) obsahující výše než 105 A2
Rozšířená zkouška ponořením do vody: Vzorek musí být ponořen pod hladinu vody nejméně 200 m po dobu nejméně jedné hodiny. Pro účely důkazu musí se za splnění těchto podmínek považovat vnější přetlak 2 MPa.
6.4.19
Zkouška úniku vody pro kus obsahující štěpnou látku
6.4.19.1
Kusy, pro které bylo oceněno pro účely hodnocení podle pododdílů 6.4.11.7 až 6.4.11.12 vniknutí nebo únik vody v rozsahu, který má za následek nejvyšší reaktivitu, jsou vyjmuty z této zkoušky.
6.4.19.2
Vzorek, před podrobením se zkoušce vniknutí anebo úniku vody uvedené níže, musí být podroben zkouškám uvedeným v pododdíle 6.4.17.2 (b) a buď pododdíle 6.4.17.2 (a) nebo (c), jak je požadováno v pododdíle 6.4.11.12, a zkoušce uvedené v pododdíle 6.4.17.3.
6.4.19.3
Vzorek musí být ponořen pod hladinu vody nejméně 0,9 m po dobu nejméně 8 hodin v poloze, ve které se předpokládá největší vniknutí anebo únik.
6.4.20
Zkoušky pro kusy typu C
6.4.20.1
Vzorky musí být v uvedeném pořadí podrobeny účinkům každé z následujících zkoušek:
(b)
Zkouška popsaná v pododdíle 6.4.20.4.
Pro posloupnost zkoušek podle (a) a (b) je povoleno používat zvláštní vzorky.
6.4.20.2
Zkouška průrazem/roztržením: Vzorek musí být podroben ničivému účinku sondy ze střední oceli. Orientace sondy vůči povrchu vzorku musí být taková, aby na konci pořadí zkoušek popsaných v pododdíle 6.4.20.1 (a) způsobila maximální poškození vzorku.
(a)
Vzorek reprezentující kus o hmotnosti menší než 250 kg, musí být umístěn na terč a vystaven pádu sondy o hmotnosti 250 kg, padající z výše 3 m nad zamýšleným bodem dopadu. Sonda pro tuto zkoušku musí být válcová tyč o průměru 20 cm s koncem (který bude narážet na vzorek) ve tvaru komolého kužele s následujícími rozměry: 30 cm výška a 2,5 cm průměr koncové části, na konci s hranou zaoblenou na poloměr ne větší než 6 mm. Terč, ke kterému je vzorek připevněn musí odpovídat popisu v oddíle 6.4.14.
(b)
Pro kusy o hmotnosti větší než 250 kg musí být upevněna na terč sonda a vzorek padá na sondu. Výška pádu, měřená od bodu dopadu k vnějšímu povrchu sondy musí činit 3 m. Pro tuto zkoušku musí mít sonda stejný tvar a rozměry jako je popsáno v (a) výše, s výjimkou toho, když by větší délka a hmotnost sondy mohla přivodit větší poškození vzorku. Terč, ke kterému je tyč připevněna musí odpovídat popisu v oddíle 6.4.14.
6.4.20.3
Rozšířená tepelná zkouška: Podmínky pro tuto zkoušku musí být stejné jako podmínky popsané v pododdíle 6.4.17.3, s výjimkou toho, že vystavení teplu musí trvat 60 minut.
6.4.20.4
Nárazová zkouška: Vzorek musí být podroben nárazu na terč rychlostí ne menší než 90 m/s, a to tak orientován, aby utrpěl maximální poškození. Terč musí odpovídat popisu v oddíle 6.4.14, s výjimkou, že jeho povrch může být v libovolné orientaci, pokud je kolmý ke dráze vzorku.
6.4.21
Prohlídky obalů konstruovaných pro obsah 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu
6.4.21.1
Každý vyrobený obal a jeho provozní a konstrukční výstroj musí být podroben buď společně nebo každá tato část zvlášť první prohlídce před uvedením do provozu a následně periodicky. Tyto prohlídky musí být prováděny a osvědčovány po dohodě s příslušným orgánem.
6.4.21.2
První prohlídku musí tvořit kontrola konstrukčních charakteristik, zkouška pevnosti, zkouška těsnosti, zkouška vnitřního objemu vodou a kontrola správného provozu provozní výstroje.
6.4.21.3
Periodické prohlídky musí tvořit vizuální prohlídka, zkouška pevnosti, zkouška těsnosti a kontrola správného provozu provozní výstroje. Nejdelší lhůty pro periodické prohlídky musí být pět let. Obaly, které nebyly podrobeny prohlídce v průběhu pětileté lhůty, musí být zkoušeny před přepravou podle programu schváleného příslušným orgánem. Tyto obaly nesmí být znovu plněny před dokončením plného programu periodických prohlídek.
6.4.21.4
Kontrola konstrukčních charakteristik musí prokázat shodu se specifikacemi konstrukčního vzoru a výrobním programem.
6.4.21.5
Pro první zkoušku pevnosti obaly konstruované pro obsah 0,1 kg nebo více hexaflouridu uranu musí být zkoušeny hydraulicky vnitřním tlakem nejméně 1,38 MPa (13,8 baru), ale pokud je zkušební tlak menší 2,76 MPa (27,6 baru), typové schválení musí být vícestranné. Pro opětovné zkoušení obalů smí být podkladem jakékoli jiné rovnocenné nedestruktivní zkoušení, za podmínky vícestranného schválení.
6.4.21.6
Zkouška těsnosti musí být provedena v souladu s postupem, který je schopen měřit úniky z kontejnmentového systému s citlivostí 0,1 Pa.l/s (10-6 bar/s).
6.4.21.7
Zkouška vnitřního objemu vodou se provádí s přesností ±0,25 % při referenční teplotě 15 °C. Obsah musí být uveden na štítku popsaném v pododdíle 6.4.21.8.
6.4.21.8
Štítek vyrobený z nekorodujícího kovu musí být trvale upevněn na každý obal na snadno přístupném místě. Způsob upevnění štítku nesmí snižovat pevnost obalu. Na štítku musí být vyznačeny vyražením nebo jakýmkoli jiným rovnocenným způsobem nejméně tyto údaje:
Identifikační označení rozhodnutí o typovém schválení;
Sériové číslo výrobce;
Nejvyšší provozní tlak (přetlak);
Zkušební tlak (přetlak);
Obsah: hexafluorid uranu;
Vnitřní objem v litrech;
Nejvyšší dovolená hmotnost náplně hexafluoridu uranu;
Hmotnost obalu;
Datum (měsíc, rok) první zkoušky a poslední periodické zkoušky;
Razidlo znalce, který provedl zkoušky.
6.4.22
Typové schválení kusu a materiálů
6.4.22.1
Typové schválení kusů obsahujících 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu vyžaduje, aby:
(a)
Každý konstrukční vzor, který splňuje požadavky uvedené v pododdíle 6.4.6.4, byl vícestranné schválen;
(b)
Každý konstrukční typ, který splňuje požadavky uvedené v pododdílech 6.4.6.1 až 6.4.6.3, musí být jednostranně schválen příslušným orgánem země původu konstrukčního typu, není-li z jiných důvodů vyžadováno vícestranné schválení dle RID.
6.4.22.2
Každý konstrukční vzor kusu typu B(U) a kusu typu C vyžaduje jednostranné schválení, kromě:
(a)
konstrukčního vzoru kusu pro štěpnou látku, který je též uveden v pododdílech 6.4.22.4, 6.4.23.7 a odstavci 5.1.5.2.1, vyžadující vícestranné schválení; a
(b)
konstrukční vzor kusu typu B(U) pro radioaktivní látku s malou rozptýlitelností vyžadující vícestranné schválení.
6.4.22.3
Každý konstrukční vzor kusu typu B(U), včetně těch pro štěpnou látku, které jsou též předmětem požadavků uvedených v pododdílech 6.4.22.4 a 5.1.5.2.1, a těch pro radioaktivní látku s malou rozptýlitelností vyžaduje vícestranné schválení.
6.4.22.4
Každý konstrukční vzor kusu pro štěpnou látku, která není vyjmuta podle pododdílu 6.4.11.2 z požadavků, které se vztahují zvlášť na kusy obsahující štěpnou látku, vyžaduje vícestranné schválení.
6.4.22.5
Konstrukční vzor radioaktivní látky zvláštní formy vyžaduje jednostranné schválení. Konstrukční vzor pro radioaktivní látku s malou rozptýlitelností vyžaduje vícestranné schválení (viz též pododdíl 6.4.23.8).
6.4.22.6
Jakýkoli konstrukční vzor, který vyžaduje jednostranné schválení země původu, která je smluvním státem RID, musí být typově schválen příslušným orgánem této země; jestliže země, kde byl kus zkonstruován smluvním státem RID, přeprava je možná pouze za těchto podmínek:
(a)
rozhodnutí nebo osvědčení o typovém schválení bylo dodáno touto zemí, dokazující, že typ kusu splňuje technické požadavky RID a že toto rozhodnutí nebo osvědčení je společně podepsáno příslušným orgánem prvního smluvního státu RID, do kterého zásilka vstoupí;
(b)
jestliže nebylo žádné osvědčení a žádné typové schválení konstrukčního vzoru kusu smluvním státem RID dodáno, konstrukční vzor kusu je typově schválen příslušným orgánem prvního smluvního státu RID, do kterého zásilka vstoupí.
6.4.22.7
Pro konstrukční vzory typově schválené podle přechodných ustanovení viz oddíl 1.6.6.
6.4.23
Žádosti a povolování přepravy radioaktivní látky
6.4.23.1
(Vyhrazeno)
6.4.23.2
Žádost o povolení přepravy musí obsahovat:
(a)
Dobu týkající se přepravy, na kterou se povolení požaduje;
(b)
Skutečný radioaktivní obsah, očekávané způsoby přepravy, typ vozidla a pravděpodobná nebo navrhovaná trasa; a
(c)
Podrobnosti, jak budou uvedeny v účinnost preventivní a administrativní nebo provozní opatření uvedené v rozhodnutích o typovém schválení kusu vydaných podle odstavce 5.1.5.2.1.
6.4.23.3
Žádost o povolení přepravy za zvláštních podmínek musí obsahovat všechny údaje nezbytné pro uspokojení požadavku příslušného orgánu, že celková úroveň bezpečnosti při přepravě je nejméně rovnocenná úrovni, které by bylo dosaženo, kdyby všechny příslušné požadavky RID byly splněny.
Žádost musí též obsahovat:
(a)
Prohlášení o důvodech, proč odeslání nemůže být v plném souladu s příslušnými požadavky RID; a
(b)
Výčet zvláštních opatřeních nebo zvláštních administrativních nebo provozních opatřeních, která mají být použita během přepravy, aby se tak kompenzovaly nedostatky při plnění příslušných požadavků RID.
6.4.23.4
Žádost o typové schválení kusu typu B(U) nebo typu C musí obsahovat:
(a)
Podrobný popis navrhovaného radioaktivního obsahu s odkazem na jeho fyzikální a chemický stav a povahu vyzařovaného záření;
(b)
Podrobný popis konstrukčního vzoru, včetně kompletních technických výkresů a přehledů materiálů a výrobních metod;
(c)
Zpráva o zkouškách, které byly provedeny a jejich výsledky nebo důkaz založený na výpočtových metodách nebo jiný důkaz, že konstrukční vzor splňuje příslušné požadavky;
(d)
Navrhované pokyny pro provoz a údržbu při používání obalu;
(e)
Jestliže kus je konstruován pro nejvyšší normální provozní tlak překračující 100 kPa, specifikace materiálů pro výrobu kontejnmentového systému, vzorky, které se mají použít, a zkoušky, které se mají provést;
(f)
Pokud navrhovaný radioaktivní obsah je ozářené palivo, popis a zdůvodnění předpokladů v bezpečnostní analýze vztahující se k charakteristikám paliva a popis opatření před odesláním vyžadovaných v pododdíle 6.4.11.4 (b);
(g)
Zvláštní ustanovení o umísťování pro přepravu, nezbytná pro zajištění bezpečného odvodu tepla z kusu beroucí v úvahu použité různé druhy přepravy a typ vozidla nebo kontejneru;
(h)
Reprodukovatelné vyobrazení ne větší než 21 cm x 30 cm ilustrující provedení kusu; a
(i)
Specifikaci vhodného programu zajištění kvality požadovaného v oddíle 1.7.3.
6.4.23.5
Žádost o typové schválení kusu typu B(M) musí obsahovat kromě informací, požadovaných pro typové schválení kusu v pododdíle 6.4.23.4 pro kusy typu (B(U):
(a)
Seznam požadavků uvedených v pododdílech 6.4.7.5, 6.4.8.5, 6.4.8.6 a 6.4.8.9 až 6.4.8.15, kterým kus nevyhovuje;
(b)
Navrhovaná dodatečná provozní opatření, která mají být provedena během přepravy pravidelně neprováděná podle této přílohy, ale která jsou nezbytná pro zajištění bezpečnosti kusu nebo která kompenzují nesplněné požadavky uvedené v odstavci (a) výše;
(c)
Výčet jakýchkoli omezení způsobu přepravy a jakýchkoli zvláštních postupů nakládky, přepravy, vykládky nebo manipulace; a
(d)
Rozsah okolních podmínek (teplota, sluneční záření), které jsou očekávány během přepravy a které byly vzaty v úvahu při projektování konstrukčního vzoru.
6.4.23.6
Žádost o typové schválení kusů obsahujících 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu musí obsahovat všechny údaje potřebné k dokázání příslušnému orgánu, že konstrukční vzor splňuje příslušné požadavky uvedené v pododdíle 6.4.6.1, a popis vhodného programu zajištění jakosti, jak se požaduje v oddílu 1.7.3.
6.4.23.7
Žádost o typové schválení kusu pro štěpné látky musí obsahovat všechny údaje k dokázání příslušnému orgánu, že konstrukční vzor splňuje příslušné požadavky uvedené v pododdíle 6.4.11.1 a popis vhodného programu zajištění jakosti, jak se požaduje v oddílu 1.7.3.
6.4.23.8
Žádost o typové schválení radioaktivní látky zvláštní formy a radioaktivní látky s malou rozptýlitelností musí obsahovat:
(a)
Podrobný popis radioaktivní látky nebo, pokud je v pouzdru, obsahu; musí být uveden zejména odkaz jak na fyzikální tak i chemický stav;
(b)
Podrobný popis konstrukčního vzoru použitého pouzdra;
(c)
Zpráva o provedených zkouškách a jejich výsledcích nebo důkaz na základě výpočtových metod ukazující, že radioaktivní látka je schopna vyhovět předepsaným zkouškám nebo jiný důkaz, že radioaktivní látka zvláštní formy nebo radioaktivní látka s malou rozptýlitelností splňuje příslušné požadavky RID;
(d)
Popis programu zajištění jakosti, jak se požaduje v oddílu 1.7.3.
(e)
Navrhovaná opatření, která se mají provést před odesláním zásilky s radioaktivní látkou zvláštní formy nebo radioaktivní látky s malou rozptýlitelností.
6.4.23.9
Každé rozhodnutí o typovém schválení nebo o povolení vydaném příslušným orgánem musí být označeno identifikační značkou. Identifikační značka musí být následujícího všeobecného typu:
Značka státu/Číslo/Kód typu
(a)
Kromě uvedeného v pododdíle 6.4.23.10 (b), představuje značka státu1 mezinárodní rozlišovací značku vozidla země vydávající rozhodnutí nebo osvědčení;
(b)
Číslo musí být přiděleno příslušným orgánem a musí být jednoznačné a specifické se zřetelem ke konstrukčnímu vzoru nebo přepravě. Identifikační značka povolení přepravy musí být jednoznačně ve vztahu k identifikační značce o typovém schválení;
(c)
Následující kódy typu musí být použity v uvedeném pořadí pro označení typů vydaných rozhodnutí o typovém schválení nebo povolení přepravy:
AFKonstrukční vzor kusu Typ A pro štěpnou látku
B(U)Konstrukční vzor kusu Typ B(U) [B(U) F pro štěpnou látku]
B(U)Konstrukční vzor kusu Typ B(M) [B(M) F pro štěpnou látku]
CKonstrukční vzor kusu Typ C [CF pro štěpnou látku]
IFKonstrukční vzor průmyslového kusu pro štěpnou látku
SRadioaktivní látka zvláštní formy
LDRadioaktivní látka s malou rozptýlitelností
TPřeprava
XZvláštní podmínky
V případě konstrukčních vzorů kusu obsahujícího hexafluorid uranu, který není štěpnou látkou nebo je vyjmutou štěpnou látkou, a na který se žádný z výše uvedených kódů nevztahuje, pak se musí použít následující typy kódů:
H(U)Jednostranné schválení
H(M)Mnohostranné schválení
(d)
Rozhodnutí o typovém schválení kusu a radioaktivní látky zvláštní formy, kromě vydaných podle přechodných ustanovení pododdílů 1.6.6.2 a 1.6.6.3, a rozhodnutí o typovém schválení radioaktivní látky s malou rozptýlitelností, musí být ke kódu připojeny symboly „-96“.
6.4.23.10
Tyto kódy typu musí být uvedeny takto:
(a)
Každé rozhodnutí a každý kus musí být označeny příslušnou identifikační značkou obsahující symboly předepsané v pododdíle 6.4.23.9 a), b), c) a d) výše, kromě toho, že za druhou závorkou musí být kusy opatřeny pouze příslušným kódem typu, případně včetně symbolu „-96“, tj, že „T“ nebo „X“ se nesmějí uvádět v identifikačním nápisu na kusu. Kde rozhodnutí o typovém schválení a povolení přepravy jsou kombinována, příslušné kódy typu není třeba opakovat. Například:
A/132/B(M)F-96:Konstrukční vzor kusu typu B(M) schválený pro štěpnou látku, vyžadující mnohostranné schválení, pro který příslušný orgán Rakouska přidělil číslo konstrukčního vzoru 132 (pro označení kusu i pro rozhodnutí o typovém schválení);
A/132/B(M)F-96T:Povolení přepravy vydané pro kus označený identifikační značkou uvedenou výše (pro označení pouze na rozhodnutí);
A/137/X:Povolení přepravy za zvláštních podmínek, vydané příslušným orgánem Rakouska, kterému bylo přiděleno číslo 137 (pro označení pouze na rozhodnutí);
A/139/IF-96:Typové schválení průmyslového kusu pro štěpnou látku vydané příslušným orgánem Rakouska, kterému bylo přiděleno číslo 139 (pro označení kusu i rozhodnutí o typovém schválení vzoru kusu); a
A/145/H(U)-96:Typové schválení kusu obsahujícího hexafluorid uranu, který je vyjmutou štěpnou látkou, vydané příslušným orgánem Rakouska, kterému bylo přiděleno číslo 145 (pro označení kusu i rozhodnutí o typovém schválení vzoru kusu);
(b)
Pokud je mnohostranné schválení provedeno validací podle pododdílů 6.4.23.16, musí být použita pouze identifikační značka vydaná zemí původu konstrukčního vzoru nebo odeslání. Pokud je mnohostranné schválení provedeno vydáním rozhodnutí nebo osvědčení následnými zeměmi, musí být označeno příslušnou identifikační značkou a kus, jehož konstrukční vzor byl takto schválen, musí být označen všemi příslušnými identifikačními značkami.
Například:
A/132/B(M)F-96
CH/28/B(M)F-96
by byly identifikační značky kusů, které byly původně schváleny Rakouskem a následně byly schváleny odděleným osvědčením Švýcarskem. Dodatečné identifikační značky byly by uvedeny na kusu podobným způsobem;
(c)
Revize rozhodnutí nebo osvědčení musí být vyznačena zápisem uvedeným v závorkách za identifikační značkou. Například A/132/B(M)F-96 (Rev. 2) by značilo druhou revizi rakouského osvědčení o typovém schválení vzoru kusu; nebo A/132/B(M)F-96 (Rev. 0) by označovalo původní vydání rakouského osvědčení o typovém schválení vzoru kusu. Pro původní vydání zápis v závorkách je nepovinný a jiná slova, jako „Původní vydání“ mohou být též použita místo „Rev 0“. Čísla revizí rozhodnutí nebo osvědčení smějí být vydávána pouze zemí, která vydala původní rozhodnutí nebo osvědčení o schválení;
(d)
Dodatečné symboly (které mohou být nezbytné podle národních předpisů) mohou být doplněny v závorkách na konec identifikační značky; například A/132/B(M)F-96(SP503);
(e)
Není nutno měnit identifikační značku na obalu pokaždé, kdy je provedena revize rozhodnutí o typovém schválení. Takové opětné označení musí být provedeno pouze v těch případech, kdy revize rozhodnutí o typovém schválení vzoru kusu má za následek změnu písmena kódu typu, uvedeného za druhou závorkou.
6.4.23.11
Každé rozhodnutí o typovém schválení vydané příslušným orgánem pro radioaktivní látku zvláštní formy nebo radioaktivní látku s malou rozptýlitelností musí obsahovat tyto údaje:
(a)
Typ rozhodnutí nebo osvědčení;
(b)
Identifikační značka vydaná příslušným orgánem;
(c)
Datum vydání a datum skončení platnosti;
(d)
Seznam příslušných národních a mezinárodních předpisů včetně vydání IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive Material (MAAE Pravidla pro bezpečnou dopravu radioaktivních látek), podle kterých byla radioaktivní látka zvláštní formy nebo radioaktivní látka schválena;
(e)
Identifikace radioaktivní látky zvláštní formy nebo radioaktivní látky s malou rozptýlitelností;
(f)
Popis radioaktivní látky zvláštní formy nebo radioaktivní látky s malou rozptýlitelností;
(g)
Specifikace konstrukčního vzoru pro radioaktivní látky zvláštní formy nebo radioaktivní látky s malou rozptýlitelností, která může zahrnovat odkazy na výkresy;
(h)
Specifikace radioaktivního obsahu, která zahrnuje obsažené aktivity a která může zahrnovat fyzikální a chemickou formu;
(i)
Specifikace příslušného programu zajištění jakosti, jak je požadováno v oddíle 1.7.3;
(j)
Odkaz na pokyny zpracované žadatelem týkající se zvláštních činností, které mají být provedeny před odesláním;
(k)
Odkaz na totožnost žadatele, pokud to bude považovat příslušný orgán za vhodné;
(l)
Podpis a identifikace orgánu vydávajícího rozhodnutí nebo osvědčení.
6.4.23.12
Každé rozhodnutí o povolení přepravy za zvláštních podmínek, vydané příslušným orgánem musí obsahovat tyto údaje:
(a)
Typ rozhodnutí nebo osvědčení;
(b)
Identifikační značka vydaná příslušným orgánem;
(c)
Datum vydání a datum skončení platnosti;
(d)
Způsob(y) přepravy;
(e)
Jakékoli omezení způsobu přepravy, typ vozidla, kontejneru a jakékoli pokyny pro dopravní trasu;
(f)
Seznam příslušných národních a mezinárodních předpisů včetně vydání IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive Material (MAAE Pravidla pro bezpečnou dopravu radioaktivních látek), podle kterých byla zvláštní dohoda schválena;
(g)
Následující prohlášení:
„Toto rozhodnutí nezbavuje odesilatele odpovědnosti za plnění jakýchkoli požadavků vlády jakékoli země, kterou bude kus procházet nebo do které bude přepraven.“;
(h)
Odkazy na rozhodnutí pro alternativní radioaktivní obsahy, na schválení provedené validací jinými příslušnými orgány, nebo jiné doplňkové technické údaje, které příslušný orgán považuje za vhodné;
(i)
Popis obalu s odkazem na výkresy nebo specifikaci konstrukčního vzoru. Pokud to příslušný orgán považuje za vhodné, musí být též uvedeno reprodukovatelné vyobrazení ne větší než 21 cm x 30 cm ilustrující provedení kusu doprovázené stručným popisem obalu, včetně materiálů, z něhož byl vyroben, celková hmotnost, vnější rozměry a vzhled;
(j)
Specifikace schválených radioaktivních obsahů, včetně jakýchkoli omezení radioaktivních obsahů, které by nemohly být zřejmé z povahy obalu. Musí být též uvedeny fyzikální a chemické formy, obsažené aktivity (pokud je to vhodné, včetně aktivit jednotlivých izotopů), množství v gramech (pro štěpnou látku nebo pro každý příslušný štěpný nuklid) a, pokud je to vhodné, údaj, že se jedná o radioaktivní látku zvláštní formy nebo radioaktivní látku s malou rozptýlitelností;
(k)
Dodatečně pro kusy obsahující štěpnou látku:
(i)
podrobný popis schváleného radioaktivního obsahu;
(ii)
hodnota indexu bezpečné podkritičnosti;
(iii)
odkaz na doklad prokazující zachování podkritického stavu obsahu;
(iv)
jakékoli zvláštní prostředky, na jejichž základě se uvažovala nepřítomnost vody v určitých prázdných prostorech při hodnocení podkritičnosti;
(v)
jakákoli dovolená odchylka (na základě pododdílu 6.4.11.4 (b)) pro změnu multiplikace neutronů předpokládané v hodnocení podkritičnosti jako důsledek; skutečných hodnot ozáření a
(vi)
rozsah okolní teploty, pro kterou byla přeprava za zvláštních podmínek povolena;
(l)
Podrobný seznam jakýchkoli dodatečných provozních opatření požadovaných pro přípravu, nakládku, přepravu, vykládku a manipulaci se zásilkou a jakákoli ustanovení o umísťování na dopravním prostředku k bezpečnému odvodu tepla;
(m)
Důvody pro přepravu za zvláštních podmínek, pokud to vyžaduje příslušný orgán;
(n)
Popis kompenzačních opatření, která mají být provedena jako důsledek přepravy za zvláštních podmínek;
(o)
Odkaz na pokyny vypracované žadatelem vztahující se na použití obalu nebo zvláštní činnosti, které musí být provedeny před odesláním;
(p)
Popis okolních podmínek uvažovaných při projekci konstrukčního vzoru, pokud neodpovídají podmínkám uvedeným v pododdíle 6.4.8.5, 6.4.8.6 a 6.4.8.15, pokud je to vhodné;
(q)
Jakákoli nouzová opatření považovaná příslušným orgánem za nezbytná;
(r)
Specifikace vhodného programu zajištění jakosti, jak je požadováno v oddílu 1.7.3;
(s)
Odkaz na totožnost žadatele a na totožnost dopravce, pokud to bude považovat příslušný orgán za vhodné;
(t)
Podpis a identifikace orgánu vydávajícího rozhodnutí nebo osvědčení.
6.4.23.13
Každé rozhodnutí nebo osvědčení o povolení přepravy vydané příslušným orgánem musí obsahovat tyto údaje:
(a)
Typ rozhodnutí nebo osvědčení;
(b)
Identifikační značka(y) vydaná(é) příslušným orgánem;
(c)
Datum vydání a datum skončení platnosti;
(d)
Seznam příslušných národních a mezinárodních předpisů včetně vydání IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive Material (MAAE Pravidla pro bezpečnou dopravu radioaktivních látek), podle kterých bylo odeslání schváleno;
(e)
Jakékoli omezení způsobu přepravy, typu vozidla, kontejneru a jakékoli pokyny pro trasu přepravy,
(f)
Následující prohlášení:
„Toto rozhodnutí nebo osvědčení nezbavuje odesilatele odpovědnosti za plnění jakýchkoli požadavků vlády jakékoli země, kterou bude kus procházet nebo do které bude přepraven.“
(g)
Podrobný seznam jakýchkoli dodatečných provozních opatření požadovaných pro přípravu, nakládku, přepravu, vykládku a manipulaci se zásilkou a jakákoli ustanovení o umísťování na dopravním prostředku k bezpečnému odvodu tepla nebo udržení podkritického stavu;
(h)
Odkaz na pokyny zpracované žadatelem týkající se zvláštních činností, které mají být provedeny před odesláním;
(i)
Odkaz na příslušné (á) rozhodnutí nebo osvědčení o typovém schválení;
(j)
Specifikace schválených radioaktivních obsahů, včetně jakýchkoli omezení radioaktivních obsahů, které by nemohly být zřejmé z povahy obalu. Musí být též uvedeny fyzikální a chemické formy, obsažené aktivity (pokud je to vhodné, včetně aktivit různých izotopů), množství v gramech (pro štěpnou látku nebo pro každý příslušný štěpný nuklid) a, pokud je to vhodné; údaj, že se jedná o radioaktivní látku zvláštní formy nebo radioaktivní látku s malou rozptýlitelností;
(k)
Jakákoli nouzová opatření považovaná příslušným orgánem za nezbytná;
(l)
Specifikace vhodného programu zajištění jakosti, jak je požadováno v oddíle 1.7.3;
(m)
Odkaz na totožnost žadatele, pokud to bude považovat příslušný orgán za vhodné;
(n)
Podpis a identifikace orgánu vydávajícího rozhodnutí nebo osvědčení.
6.4.23.14
Každé rozhodnutí nebo osvědčení o typovém schválení vzoru kusu vydané příslušným orgánem musí obsahovat tyto údaje:
(a)
Typ rozhodnutí nebo osvědčení;
(b)
Identifikační značka vydaná příslušným orgánem;
(c)
Datum vydání a datum skončení platnosti;
(d)
Jakékoli omezení způsobu přepravy, pokud je to vhodné;
(e)
Seznam příslušných národních a mezinárodních předpisů včetně vydání IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive Material (MAAE Pravidla pro bezpečnou přepravu radioaktivních látek), podle kterých byl vzor kusu typově schválen;
(f)
Následující prohlášení:
„Toto rozhodnutí nebo osvědčení nezbavuje odesilatele odpovědnost za plnění jakýchkoli požadavků vlády jakékoli země, kterou bude kus procházet nebo do které bude přepraven.“;
(g)
Odkazy na rozhodnutí nebo osvědčení pro alternativní radioaktivní obsahy, na schválení provedené validací jinými příslušnými orgány, nebo jiné doplňkové technické údaje, které příslušný orgán považuje za vhodné;
(h)
Prohlášení o rozhodnutí nebo osvědčení o povolení přepravy, pokud je povolení přepravy podle odstavce 5.1.5.1.2 vyžadováno;
(i)
Identifikace obalu;
(j)
Popis obalu s odkazem na výkresy nebo specifikaci konstrukčního vzoru. Pokud to příslušný orgán považuje za vhodné, musí být též uvedeno reprodukovatelné vyobrazení ne větší než 21 cm x 30 cm ilustrující provedení kusu doprovázené stručným popisem obalu, včetně materiálů, z něhož byl vyroben, celková hmotnost, vnější rozměry a vzhled;
(k)
Specifikace konstrukčního vzoru odkazem na výkresy;
(l)
Specifikace schválených radioaktivních obsahů, včetně jakýchkoli omezení radioaktivních obsahů, které by nemohly být zřejmé z povahy obalu. Musí být též uvedeny fyzikální a chemické formy, obsažené aktivity (pokud je to vhodné, včetně aktivit různých izotopů), množství v gramech (pro štěpnou látku nebo pro každý příslušný štěpný nuklid) a, pokud je to vhodné, údaj, že se jedná o radioaktivní látku zvláštní formy nebo radioaktivní látku s malou rozptýlitelností;
(m)
Popis kontejnmentového (zádržného) systému;
(n)
Dodatečně pro kusy obsahující štěpnou látku:
(i)
podrobný popis schváleného radioaktivního obsahu;
(ii)
popis kontejnmentového (omezujícího) systému;
(iii)
hodnota indexu bezpečné podkritičnosti;
(iv)
odkaz na doklad prokazující zachování podkritického stavu obsahu;
(v)
jakékoli zvláštní prostředky, na jejichž základě se uvažovala nepřítomnost vody v určitých prázdných prostorech při hodnocení podkritičnosti;
(vi)
jakákoli dovolená odchylka (na základě pododdílu 6.4.11.4 (b)) pro změnu multiplikace neutronů předpokládané v hodnocení podkritičnosti jako důsledek skutečných hodnot ozáření; a
(vii)
rozsah okolní teploty, pro kterou byl vzor kusu typově schválen;
(o)
Pro kusy typu B(M) výčet uvádějící ty požadavky uvedené v pododdíle 6.4.7.5, 6.4.8.4, 6.4.8.5, 6.4.8.6 a 6.4.8.9 až 6.4.8.15, které kus nesplňuje, a jakékoli rozšiřující informace, které mohou být užitečné pro jiné příslušné orgány;
(p)
Pro kusy obsahující více než 0,1 kg hexafluoridu uranu výčet uvádějící ta ustanovení pododdílu 6.4.6.4, kterých bylo využito, pokud tomu tak bylo, a jakékoli doplňující informace, které mohou být užitečné pro jiné příslušné orgány;
(q)
Podrobný seznam jakýchkoli dodatečných provozních opatření požadovaných pro přípravu, nakládku, přepravu, vykládku a manipulaci se zásilkou a jakákoli ustanovení o umísťování na dopravním prostředku k bezpečnému odvodu tepla;
(r)
Odkaz na pokyny zpracované žadatelem týkající se použití obalu nebo zvláštních činností, které mají být provedeny před odesláním;
(s)
Výčet okolních podmínek předpokládaných při projektování konstrukčního vzoru, pokud neodpovídají podmínkám uvedeným v pododdíle 6.4.8.5, 6.4.8.6 a 6.4.8.15, pokud je to vhodné;
(t)
Specifikace vhodného programu zajištění jakosti, jak je požadováno v oddíle 1.7.3;
(u)
Jakákoli nouzová opatření považovaná příslušným orgánem za nezbytná;
(v)
Odkaz na totožnost žadatele, pokud to bude považovat příslušný orgán za vhodné;
(w)
Podpis a identifikace orgánu vydávajícího rozhodnutí nebo osvědčení.
6.4.23.15
Příslušný orgán musí být informován o sériovém čísle každého obalu vyrobeného podle jím typově schváleného konstrukčního vzoru podle 1.6.6.2.1, 1.6.6.2.2, 6.4.22.2, 6.4.22.3, 6.4.22.4.
6.4.23.16
Mnohostranné schválení může být provedeno validací původního rozhodnutí nebo osvědčení vydaného příslušným orgánem země původu konstrukčního vzoru nebo odeslání. Taková validace může mít formu rubopisu na původním rozhodnutí nebo osvědčení nebo může být provedena vydáním odděleného rubopisu, přílohy, dodatku atd. příslušným orgánem země, kterou zásilka prochází nebo do které zásilka přichází.
Kapitola 6.5
Požadavky na konstrukci a zkoušení velkých nádob pro volně ložené látky (IBC)*
*
Pro účely českého vydání se takto překládá anglický výraz „Intermediate Bulk Conteiner“ Nadále bude užívána zkratka “IBC“.
6.5.1
Obecné požadavky
6.5.1.1
Rozsah
6.5.1.1.1
Požadavky této kapitoly se vztahují na IBC (jejichž používání je výslovně dovoleno pro přepravu určitých nebezpečných látek podle pokynů pro balení uvedených ve sloupci (8) tabulky A kapitoly 3.2. Přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery, které odpovídají požadavkům kapitoly 6.7, nebo 6.8, se nepovažují za IBC. IBC, které splňují požadavky této kapitoly, se pro účely RID nepovažují za kontejnery.
6.5.1.1.2
IBC a jejich provozní výstroj neodpovídající těmto požadavkům, ale mající přijatelné alternativy, mohou být příslušným orgánem považovány za přijatelné pro schválení. Kromě toho se zřetelem na vědecko-technický pokrok, může být používání alternativních uspořádání, která nabízejí nejméně stejnou bezpečnost používání z hlediska snášenlivosti s vlastnostmi přepravovaných látek a stejnou nebo vyšší odolnost proti nárazu, zatížení a ohni, povoleno příslušným orgánem.
6.5.1.1.3
Konstrukce, výstroj, zkoušení, značení a provoz IBC musí být uznány příslušným orgánem země, ve které byla IBC schválena.
6.5.1.1.4
Výrobci a následní distributoři IBC musí poskytnout informace týkající se postupů, které je nutno dodržovat a popis typů a rozměrů uzávěrů (zahrnujíc v to požadovaná těsnění) a jakékoliv další komponenty potřebné k tomu, aby se zajistilo, že IBC, jak jsou podávány k přepravě, jsou schopné projít konstrukčními zkouškami předepsanými v této kapitole.
6.5.1.2
(Vyhrazeno)
6.5.1.3
(Vyhrazeno)
6.5.1.4
Kódovací systém pro značení IBC
6.5.1.4.1
Kód konstrukčního typu tvoří dvě arabské číslice, jak je uvedeno pod písmenem (a), následované velkým písmenem, jak je uvedeno pod písmenem (b), následované, pokud je to stanoveno v jednotlivých oddílech, arabskou číslicí označující kategorii IBC.
(a)
TypPro tuhé látky, plněné nebo vyprazdňovanéPro kapaliny
samospádempod tlakem vyšším než
10 kPa (0,1 baru)
Tuhý112131
Flexibilní13
(b)
Materiály:
A.
Ocel (všechny typy a povrchové úpravy)
B.
Hliník
C.
Přírodní dřevo
D.
Překližka
F.
Rekonstituované dřevo (dřevo vláknité a třískové materiály)
G.
Lepenka
H.
Plast
L.
Textilní tkaniny
M.
Papír, vícevrstvý
N.
Kov (mimo ocel a hliník)
6.5.1.4.2
Pro kompozitní IBC musí být použity v druhém pořadí kódu dvě velká písmena latinské abecedy. První udává materiál vnitřní nádoby IBC a druhé vnějšího pláště IBC.
6.5.1.4.3
Dále jsou uvedeny typy a kódy IBC:
MateriálKategorieKódPododdíl
Kov
A. Ocelpro tuhé látky, plněné a vyprazdňované samospádem11A6.5.5.1
pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované pod tlakem21A
pro kapaliny31A
B. Hliníkpro tuhé látky, plněné a vyprazdňované samospádem11B
pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované pod tlakem21B
pro kapaliny31B
N. Ostatní kovypro tuhé látky, plněné a vyprazdňované samospádem11N
pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované pod tlakem21N
pro kapaliny31N
Flexibilní6.5.5.2
H. Plastytkané plasty bez povlaku nebo vložky13H1
tkané plasty s povlakem13H2
tkané plasty s vložkou13H3
tkané plasty s povlakem a s vložkou13H4
plastová fólie13H5
L. Textilní tkaninabez povlaku nebo vložky13L1
s povlakem13L2
s vložkou13L3
s povlakem a s vložkou13L4
M. Papírvícevrstvý13M1
vícevrstvý, vodovzdorný13M2
H. Tuhé plastypro tuhé látky, plněné a vyprazdňované samospádem, vybavené provozní výstrojí11H16.5.5.3
pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované samospádem, samonosné11H2
pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované pod tlakem, vybavené provozní výstrojí21H1
pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované pod tlakem, samonosné21H2
pro kapaliny, vybavené provozní výstrojí31H1
pro kapaliny, samonosné31H2
HZ. Kompozitní s plastovou vnitřní nádobou apro tuhé látky, plněné a vyprazdňované samospádem, s nádobou z tuhého plastu11HZ16.5.5.4
pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované samospádem, s nádobou z flexibilního plastu11HZ2
pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované pod tlakem, s nádobou z tuhého plastu21HZ1
pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované pod tlakem, s nádobou z flexibilního plastu21HZ2
pro kapaliny, s nádobou z tuhého plastu31HZ1
pro kapaliny, s nádobou z flexibilního plastu31HZ2
G. Lepenkapro tuhé látky, plněné a vyprazdňované samospádem11G6.5.5.5
Dřevo6.5.5.6
C. Přírodní dřevopro tuhé látky, plněné a vyprazdňované samospádem, s vnitřní vložkou11C
D. Překližkapro tuhé látky, plněné a vyprazdňované samospádem, s vnitřní vložkou11D
F. Rekonstituované dřevopro tuhé látky, plněné a vyprazdňované samospádem, s vnitřní vložkou11F
a
Tento kód musí být doplněn nahrazením písmena Z velkým písmenem podle odstavce 6.5.1.4.1 (b) označujícím použitý materiál pro vnější obal.
6.5.1.4.4
Písmeno „W“ může být uvedeno za kódem IBC. Písmeno „W“ označuje, že IBC, ačkoli je stejného typu uvedeného kódem, je vyrobena podle specifikace odlišné od specifikace uvedené v oddíle 6.5.5 a je považována za rovnocennou podle požadavků uvedených v 6.5.1.1.2.
6.5.2
Značení UN kódem
6.5.2.1
Základní značení
6.5.2.1.1
Každá IBC vyrobená a určená pro používání podle RID musí mít značení, které je trvalé, čitelné a umístěné tak, aby bylo zřetelně viditelné. Písmena, číslice a symboly musí být nejméně 12 mm vysoké a musí uvádět:
(a)
Symbol OSN pro obalysbms2011c011z0019_53.tif;
Tento symbol nesmí být použit k jiným účelům než k potvrzení skutečnosti, že obal, přemístitelná cisterna nebo MEGC vyhovuje odpovídajícím požadavkům v kapitole 6.1, 6.2, 6.3, 6.5, 6.6 nebo 6.7.
U kovových IBC, na kterých se značení provádí vyražením nebo vytlačením, smí být použita místo symbolu písmena „UN“;
(b)
Kód udávající typ IBC podle pododdílu 6.5.1.4;
(c)
Velká písmena, která udávají obalovou skupinu, pro kterou je konstrukční typ schválen:
(i)
X pro obalové skupiny I, II a III (IBC pouze pro tuhé látky);
(ii)
Y pro obalové skupiny II a III;
(iii)
Z pouze pro obalovou skupinu III;
(d)
Měsíc a rok (vždy poslední dvě číslice) výroby;
(e)
Stát povolující přidělení UN kódu; uvedený mezinárodní rozlišovací značkou státu předepsanou v Úmluvě o silničním provozu1;
(f)
Jméno nebo značka výrobce nebo jiné označení IBC stanovené příslušným orgánem;
(g)
Zkušební zatížení při zkoušce stohováním v kg. Číslicí „0“ musí být označena IBC, které nejsou konstruovány pro stohování;
(h)
Nejvyšší dovolená celková (brutto) hmotnost v kg.
Shora předepsané základní značení musí být vyznačeno v uvedeném pořadí. Značení podle pododdílu 6.5.2.2, jakož i všechna další značení schválená příslušným orgánem je nutno umístit tak, aby jednotlivé části značení byly správně identifikovatelné.
Každý prvek UN kódu podle (a) až (h) a pododdílu 6.5.2.2 musí být jasně oddělen např. lomítkem, nebo mezerou, tak aby byl snadno identifikovatelný.
6.5.2.1.2
Příklady značení pro různé typy IBC v souladu s odstavcem 6.5.2.1.1 písmeny (a) až (h) uvedenými výše:
sbms2011c011z0019_53.tif11A/Y/02 99
NL/Mulder
007/5500/1500
Kovové IBC z oceli pro přepravu tuhých látek, které se vyprazdňují např. samospádem pro obalové skupiny II a III, vyrobená v únoru 1999, schválená v Nizozemsku, vyrobená firmou Mulder podle konstrukčního typu, pro který příslušný orgán přidělil kód 007, použité zatížení při zkoušce stohováním v kg, nejvyšší celková (brutto) hmotnost v kg.
sbms2011c011z0019_53.tif13H3/Z/03 01
F/Meunier 1713/0/1500
Flexibilní IBC pro přepravu tuhých látek, vyprazdňované samospádem, vyrobená z plastové tkaniny s vložkou, neurčené pro stohování.
sbms2011c011z0019_53.tif31H1/Y/04 99 GB/9099/10800/1200IBC z tuhého plastu pro přepravu kapalných látek s konstrukčním vybavením, uzpůsobeným ke stohování.
sbms2011c011z0019_53.tif31/HA1/Y/05 01 D/Müller1683/10800/1200Kompozitní IBC pro přepravu kapalin s vnitřní nádobou z tuhého plastu s vnějším pláštěm z oceli.
sbms2011c011z0019_53.tif11C/X/01 02 S/Aurigny9876/3000/910IBC z přírodního dřeva pro přepravu tuhých látek s vnitřní vložkou, schválené pro tuhé látky obalové skupiny I.
6.5.2.2
Doplňkové značení
6.5.2.2.1
Každá IBC musí mít značení požadované v pododdíle 6.5.2.1 a kromě toho následující informace, které mohou být uvedeny na korozi odolném štítku trvale připevněném na místě snadno dostupném pro kontrolu.
Doplňkové značeníKategorie IBC
Kovovétuhé plastovéKompozitníLepenkovéDřevěné
Vnitřní objem v litrech a při 20°CXXX
Vlastní hmotnost v kg aXXXXX
Zkušební tlak v kPa nebo barech a, pokud se na něj vztahujeXX
Nejvýše přípustný plnící/vyprazdňovací tlak v kPa nebo barech a, pokud se na něj vztahujeXXX
Materiál tělesa a jeho minimální tloušťka v mmX
Datum poslední zkoušky těsnosti, pokud se na ně vztahuje (měsíc a rok)XXX
Datum poslední prohlídky (měsíc a rok)XXX
Číslo výrobní sérieX
Maximální povolená stohovací zátěž (b)XXXXX
(a)
Používaná měrná jednotka musí být uvedena.
(b)
Viz 6.5.2.2.2. Toto dodatečné značení se musí použít pro všechny IBC vyrobené, opravené nebo zrekonstruované od 1. ledna 2011 (viz rovněž 1.6.1.15).
6.5.2.2.2
Maximální povolená stohovací zátěž použitelná, pokud je IBC v užívání, musí být znázorněna na symbolu následujícím způsobem.
sbms2011c011z0019_59.tif
Symbol nesmí být menší než 100 mm x 100 mm a musí být trvanlivý a jasně čitelný. Písmena a číslice udávající hmotnost musí být nejméně 12 mm vysoké.
Hmotnost vyznačená nad symbolem nesmí překročit zatížení vložené (nařízené) během zkoušky konstrukčního typu (viz 6.5.6.6.4) dělené 1.8.
POZNÁMKA: Ustanovení 6.5.2.2.2 se musí použít pro všechny IBC vyrobené, opravené nebo rekonstruované od 1. ledna 2011 (viz rovněž 1.6.1.15).
6.5.2.2.3
Kromě označení uvedených v pododdíle 6.5.2.1 mohou mít flexibilní IBC piktogram označující doporučené zdvihací metody.
6.5.2.2.4
Vnitřní nádoba kompozitních IBC vyrobených před 1. lednem 2011 musí být označena, jak je určeno v 6.5.2.1.1 (b), (c), (d), kde datum označuje výrobu vnitřní plastové nádoby, (e) a (f). Nesmí být použit UN kód obalu. Značení musí být použito v pořadí, které je v 6.5.2.1.1. Musí být trvalé, čitelné a umístěné tak, aby bylo zřetelně viditelné, je-li vnitřní nádoba umístěna ve vnějším krytu.
Datum výroby plastové vnitřní nádoby může být alternativně označeno na vnitřní nádobě sousedící se zbytkovým značením. Příklad vhodné metody značení:
sbms2011c011z0019_60.tif
6.5.2.2.5
Pokud jsou kompozitní IBC konstruovány takovým způsobem, že vnější plášť je určen k sejmutí při přepravě prázdných IBC (takové jako zpětná přeprava IBC pro opětovné použití původním odesilatelem), každá z odnímatelných částí musí být označena měsícem a rokem výroby a jménem nebo symbolem výrobce a dalšími identifikačními údaji IBC stanovenými příslušným orgánem (odstavec 6.5.2.1.1 (f)).
6.5.2.3
Shodnost s konstrukčním typem
Označení IBC UN kódem potvrzuje, že IBC odpovídá s úspěchem odzkoušenému konstrukčnímu typu a že požadavky uvedené v osvědčení byly splněny.
6.5.2.4
Značení rekonstruovaných kompozitních IBC (31HZ1)
Značení stanovené v 6.5.2.1.1 a v 6.5.2.2 musí být odstraněno z původní IBC nebo být trvale neviditelné a musí být použito nové značení rekonstruované IBC v souladu s RID.
6.5.3
Požadavky na konstrukci
6.5.3.1
Obecné požadavky
6.5.3.1.1
IBC musí být odolné, nebo vhodným způsobem chráněny proti degradaci, způsobované okolním prostředím.
6.5.3.1.2
IBC musí být vyrobeny a uzavřeny tak, aby nemohlo dojít k úniku obsahu při normálních podmínkách přepravy, včetně účinku vibrací nebo změn teploty, vlhkosti nebo tlaku.
6.5.3.1.3
IBC a jejich uzávěry musí být zhotoveny z materiálů, snášenlivých s obsahem nebo být zevnitř chráněny, aby nenastalo nebezpečí:
(a)
že budou napadeny obsahem takovým způsobem, který by jejich použití učinil rizikovým;
(b)
že dojde k reakci nebo rozkladu obsahu, popř. k vytvoření zdraví škodlivých nebo nebezpečných sloučenin, působením obsahu na materiály IBC.
6.5.3.1.4
Byla-li použita těsnění, musí být z materiálu, který nemůže být obsahem IBC napaden.
6.5.3.1.5
Veškerá provozní výstroj musí být umístěna nebo chráněna tak, aby riziko úniku obsahu z důvodu jejího poškození při manipulaci a přepravě bylo minimalizováno.
6.5.3.1.6
IBC, jejich příslušenství, provozní výstroj a konstrukční výstroj musí být uzpůsobeny tak, aby odolávaly vnitřnímu přetlaku obsahu bez jeho ztráty a normálnímu namáhání při manipulaci a přepravě. IBC určené ke stohování musí být pro tento účel konstrukčně přizpůsobeny. Zvedací a bezpečnostní prvky IBC musí být dostatečně pevné, aby odolaly normálním podmínkám manipulace a přepravy bez podstatné deformace nebo poškození; musí být umístěny tak, aby v žádné části IBC nevznikalo nadměrné namáhání.
6.5.3.1.7
Je-li IBC tvořena tělesem nádoby uvnitř rámu, musí být konstruována tak, aby:
(a)
se těleso nádoby netřelo či nedřelo o rám, které by způsobovalo poškození tělesa nádoby;
(b)
těleso nádoby zůstávalo stále zajištěno v rámu;
(c)
části výstroje byly fixovány tak, aby nemohly být poškozeny, jestliže spojení mezi tělesem nádoby a rámem umožňuje rozpínání nebo vzájemný pohyb.
6.5.3.1.8
Je-li použit spodní vypouštěcí ventil, musí být zabezpečen v uzavřené poloze a celý vyprazdňovací systém musí být vhodným způsobem chráněn proti poškození. Ventily s pákovými uzávěry musí být chráněny proti náhodnému otevření, přičemž musí být poloha otevřeno - zavřeno lehce zjistitelná. U IBC obsahujících kapalné látky musí být též dodatkové zařízení k utěsnění výpustního otvoru, např. slepá příruba nebo stejně účinné zařízení.
6.5.4
Prohlídky, zkoušky a certifikace
6.5.4.1
Zajišťování kvality: IBC musí být vyrobeny, rekonstruovány nebo opraveny a odzkoušeny podle systému zajišťování kvality uznaného příslušným orgánem, aby bylo zajištěno, že každá IBC splňuje požadavky této kapitoly.
POZNÁMKA: ISO 16106:2006 „Obaly - Přepravní obaly pro nebezpečné věci – Obaly pro nebezpečné věci, velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) a velké obaly - Návody pro používání ISO 9001“ poskytuje dostatečný návod pro postupy, které je možno používat.
6.5.4.2
Zkušební požadavky: IBC musí být podrobeny zkouškám konstrukčního typu a prvním a periodickým prohlídkám a zkouškám podle pododdílu 6.5.4.4, pokud se na ně vztahují.
6.5.4.3
Certifikace: Ke každému konstrukčnímu typu IBC musí být vydán atest s povolením označování sériových výrobků UN kódem (jak je uvedeno v oddíle 6.5.2.) prokazujícím, že konstrukční typ, včetně výstroje, splňuje zkušební požadavky.
6.5.4.4
Prohlídka a zkouška
POZNÁMKA: Viz též pododdíl 6.5.4.5, pro prohlídky a zkoušky na opravených IBC.
6.5.4.4.1
Aby bylo vyhověno požadavkům příslušného orgánu, musí být každá kovová IBC, IBC z tuhého plastu a kompozitní IBC podrobena prohlídce a zkoušce:
(a)
Před uvedením do provozu (včetně přepracování) a potom v intervalech nepřekračujících pět let z hlediska:
(i)
shodnosti s konstrukčním typem, včetně značení;
(ii)
vnitřního a vnějšího stavu;
(iii)
provozuschopnosti provozní výstroje.
Pokud je IBC opatřena tepelnou izolací, je třeba ji sejmout pouze v míře nezbytné pro řádnou prohlídku tělesa IBC.
(b)
V intervalech nejvýše dvou a půl let z hlediska:
(i)
vnějšího stavu;
(ii)
provozuschopnosti provozní výstroje.
Pokud je IBC opatřena tepelnou izolací, je třeba jí sejmout pouze v míře nezbytné pro řádnou prohlídku tělesa IBC.
Každá IBC musí odpovídat ve všech ohledech svému konstrukčnímu typu.
6.5.4.4.2
Každá kovová IBC, IBC z pevného plastu a kompozitní IBC určená pro kapaliny, nebo určená pro pevné látky plněné nebo vyprazdňované pod tlakem, se musí podrobit vhodné zkoušce těsnost nejméně stejně účinné jako zkouška předepsaná v 6.5.6.7.3 a musí být schopna splnit úroveň zkoušek uvedených v odstavci 6.5.6.7.3
(a)
předtím než je poprvé použit k přepravě;
(b)
v intervalech ne více než dva a půl roku.
Pro tuto zkoušku musí být IBC vybavena primárním uzávěrem dna. Vnitřní nádoba kompozitní IBC může být zkoušena bez vnějšího obalu za předpokladu, že výsledky zkoušek tím nejsou ovlivněny.
6.5.4.4.3
Protokol o každé prohlídce a zkoušce musí být uložen držitelem IBC nejméně do doby příští prohlídky anebo zkoušky. Zpráva musí obsahovat výsledky prohlídky a zkoušky a identifikaci subjektu provádějícího prohlídku, a zkoušku (viz. také požadavky na značení v odstavci 6.5.2.2.1).
6.5.4.4.4
Příslušný orgán na důkaz, že IBC splňuje požadavky zkoušek konstrukčního typu, může kdykoli požadovat přezkoušení IBC zkouškami podle této kapitoly.
6.5.4.5
Opravené IBC
6.5.4.5.1
Pokud je IBC poškozena následkem nárazu (např. při nehodě) nebo z jiné příčiny, musí být opravena nebo jinak ošetřena (viz definice „Běžné opravy a údržba IBC“ v oddíle 1.2.1), v souladu s konstrukčním typem. Tělesa tuhých plastových IBC a vnitřní nádoby kompozitních IBC, pokud jsou poškozena, musí být nahrazena.
6.5.4.5.2
Navíc k jiným prohlídkám a zkouškám, které předepisuje RID, musí být IBC podrobeny všem prohlídkám a zkouškám podle požadavků uvedených v pododdíle 6.5.4.4 a kdykoliv je IBC opravena, a musí být vypracován protokol.
6.5.4.5.3
Subjekt provádějící prohlídky a zkoušky musí IBC po opravě označit trvanlivým způsobem poblíž výrobcem umístěného UN kódu konstrukčního typu, aby byly zřejmé informace:
(a)
stát, ve kterém byly provedeny prohlídky a zkoušky;
(b)
název nebo autorizovaný symbol subjektu provádějícího prohlídky a zkoušky;
(c)
datum (měsíc, rok) provedení prohlídek a zkoušek.
6.5.4.5.4
Inspekce a zkoušky provedené v souladu s odstavcem 6.5.4.5.2 mohou být považovány za vyhovující požadavkům pro 2,5-leté a 5ti-leté periodické inspekce a zkoušky.
6.5.5
Zvláštní požadavky na IBC
6.5.5.1
Zvláštní požadavky na kovové IBC
6.5.5.1.1
Tyto požadavky se vztahují na kovové IBC určené pro přepravu tuhých látek a kapalin. Existují tři kategorie kovových IBC:
(a)
IBC pro tuhé látky, které jsou plněny a vyprazdňovány samospádem (11A, 11B, 11N);
(b)
IBC pro tuhé látky, které jsou plněny a vyprazdňovány přetlakem větším než 10 kPa (0,1 baru) (21A, 21B, 21N); a
(c)
IBC pro kapaliny (31A, 31B, 31N).
6.5.5.1.2
Tělesa IBC musí být zhotovena z vhodných tvárných kovových materiálů s prokázanou svařitelností. Svary musí být provedeny odborně a musí poskytovat dokonalou bezpečnost. Musí se brát v úvahu provedení pro nízkou teplotu, pokud je to vhodné.
6.5.5.1.3
Musí se dbát na to, aby se zabránilo poškození galvanickým účinkem, vyvolaným těsným stykem různých kovů.
6.5.5.1.4
IBC z hliníku pro přepravu hořlavých kapalných látek nesmějí mít žádné pohyblivé části, jako víka, uzávěry atd., z nechráněné - rezavějící oceli, které by mohly vyvolat nebezpečnou reakci při styku s hliníkem třením nebo nárazem.
6.5.5.1.5
Kovové IBC musí být zhotoveny z kovů vyhovujících těmto požadavkům:
(a)
u oceli nesmí prodloužení po přetržení v procentech činit méně než
100006Rm s absolutním minimem 20 %
kde Rm = zaručená minimální pevnost v tahu použité oceli v N/mm2
(b)
u hliníku a jeho slitin nesmí prodloužení po přetržení v procentech činit méně než
100006Rm s absolutním minimem 8 %
Zkušební vzorky použité pro stanovení prodloužení po přetržení musí být odebrány kolmo ke směru válcování a být upevněny tak, aby
Lo = 5 d nebo
Lo = 5,65√A
kde: Lo = měřená délka zkušebního vzorku před zkouškou
d = průměr
A = plocha průřezu zkušebního vzorku
6.5.5.1.6
Nejmenší tloušťka stěny
(a)
u referenční oceli se součinem Rm x Ao = 10 000 nesmí tloušťka stěn činit méně než:
Vnitřní objem (C)
v litrech
Tloušťka stěny (T) v mm
Typy 11A, 11B, 11NTypy 21A, 21B, 21N, 31A, 31B, 31N
NechráněnáChráněnáNechráněnáChráněná
C ≤ 10002,01,52,52,0
1000< C ≤ 2000T = C/2000 + 1,5T = C/2000 +1,0T = C/2000 +2,0T = C/2000 +1,5
2000< C ≤ 3000T = C/2000 + 1,5T = C/2000 +1,0T = C/2000 +1,0T = C/2000 +1,5
kde: A0 =minimální prodloužení (v procentech) použité referenční oceli při přetržení při namáhání v tahu (viz odstavec 6.5.5.1.5);
(b)
u jiných kovů než u referenční oceli uvedené pod bodem (a) se nejmenší tloušťka stěny vypočítá podle tohoto vzorce:
e1=21.4×e0Rm1×A13
kde e1 = požadovaná ekvivalentní tloušťka stěny použitého kovu (v mm);
e0 = požadovaná nejmenší tloušťka stěny pro referenční ocel (v mm);
Rm1 = zaručená minimální pevnost v tahu použitého kovu (v N/mm2) (viz (c))
A1 = minimální prodloužení (v procentech) použitého kovu při přetržení při namáhání v tahu (viz odstavec 6.5.5.1.5).
Tloušťka stěny však v žádném případě nesmí činit méně než 1,5 mm.
(c)
Pro účely výpočtu uvedeného v odstavci (b) zaručená minimální pevnost v tahu použitého kovu (Rm1) musí mít minimální hodnotu podle národních a mezinárodních materiálových norem. Avšak pro austenitické oceli může být stanovená hodnota pro Rm zvýšena až o 15 %, jestliže je v materiálovém kontrolním osvědčení ověřena vyšší hodnota. Pokud neexistuje žádná materiálová norma pro dotyčný materiál, hodnota Rm musí být minimální hodnotou ověřenou v materiálovém kontrolním osvědčení.
6.5.5.1.7
Zařízení pro vyrovnávání tlaku: IBC určená k přepravě kapalných látek musí umožňovat odvádění dostatečného množství par, aby tím bylo zajištěno, že při působení ohně nedojde k prasknutí tělesa nádoby. Toho může být dosaženo běžnými zařízeními pro vyrovnání tlaku nebo jinými konstrukčními prostředky. Spouštěcí tlak nesmí být vyšší než 65 kPa (0,65 baru) a ne nižší než zjištěný celkový přetlak v IBC (tzn součet tenze par plněné látky a parciálního tlaku vzduchu nebo jiných inertních plynů zmenšený o 100 kPa (1 bar) zjištěný na základě nejvyššího stupně plnění při 55 °C uvedeného v pododdíle 4.1.1.4. Potřebná zařízení pro zajištění vyrovnání tlaku musí být umístěna v části nádoby, kde zůstává plynná fáze.
6.5.5.2
Zvláštní ustanovení pro flexibilní IBC
6.5.5.2.1
Tyto požadavky se vztahují na flexibilní IBC těchto typů:
13H1 plastová tkanina bez vnitřního povlaku nebo vnitřní vložky;
13H2 plastová tkanina s vnitřním povlakem;
13H3 plastová tkanina s vnitřní vložkou;
13H4 plastová tkanina s vnitřním povlakem a vnitřní vložkou;
13H5 plastová fólie;
13L1 textilní tkanina bez vnitřního povlaku nebo vnitřní vložky;
13L2 textilní tkanina s vnitřním povlakem;
13L3 textilní tkanina s vnitřní vložkou;
13L4 textilní tkanina s vnitřním povlakem a vnitřní vložkou;
13M1 papír, vícevrstvý;
13M2 papír, vícevrstvý, vodovzdorný.
Flexibilní IBC jsou určeny pouze pro přepravu tuhých látek.
6.5.5.2.2
Tělesa IBC musí být zhotovena z vhodných materiálů. Pevnost materiálu a konstrukce flexibilní IBC musí být přizpůsobena vnitřnímu objemu flexibilní IBC a jejímu předpokládanému použití.
6.5.5.2.3
Všechny materiály použité při výrobě flexibilních IBC typu 13M1 a 13M2 si musí po úplném ponoření do vody po dobu nejméně 24 hodin zachovat ještě nejméně 85 % hodnoty pevnosti v tahu měřené původně po kondicionování materiálu do rovnovážného stavu při relativní vlhkosti nejvýše 67 %.
6.5.5.2.4
Spoje musí být šité, tepelně svařené, lepené nebo provedeny jiným rovnocenným postupem. Všechny konce šitých spojů musí být zabezpečeny (před uvolněním švu).
6.5.5.2.5
Flexibilní IBC musí mít dostatečnou odolnost proti stárnutí a poklesu pevnosti, způsobené ultrafialovými paprsky, klimatickými podmínkami nebo plněnými látkami, aby byla vhodná pro předpokládané použití
6.5.5.2.6
U flexibilních plastových IBC, z plastu, který musí být chráněn proti ultrafialovému záření, musí být tato ochrana provedena přidáním sazí nebo jiných vhodných pigmentů nebo inhibitorů do materiálu. Tyto přísady musí být snášenlivé s obsahem a musí si zachovat svoji účinnost po celou dobu životnosti nádoby. Při použití sazí, pigmentů nebo inhibitorů, které se liší od těch, které byly použity pro výrobu zkoušeného konstrukčního typu, může být od opakování zkoušek upuštěno, nebude-li mít změněný obsah sazí, pigmentů nebo inhibitorů nepříznivý vliv na fyzikální vlastnosti konstrukčního materiálu.
6.5.5.2.7
Ke zlepšení odolnosti proti stárnutí nebo pro jiné účely, mohou být do materiálu tělesa přimíšeny přísady za předpokladu, že tyto přísady nebudou mít nepříznivý vliv na fyzikálně - chemické vlastnosti materiálu.
6.5.5.2.8
Při výrobě těles nádob IBC nesmí být použit materiál z již použitých nádob. Zbytky při výrobě nebo odpady ze stejného výrobního procesu však smějí být použity. Toto však nemá vyloučit opětné použití jednotlivých částí, jako např. upevňovacích částí a podstavců palet za předpokladu, že tyto části nebyly při svém předchozím použití žádným způsobem poškozeny.
6.5.5.2.9
V naplněném stavu nesmí poměr výšky k šířce činit více než 2:1.
6.5.5.2.10
Vnitřní vložka musí být zhotovena z vhodného materiálu. Pevnost použitého materiálu a konstrukce vnitřní vložky musí být přiměřená vnitřnímu objemu IBC a předpokládanému použití. Spoje a uzávěry musejí být prachotěsné a schopné odolat tlaku a nárazům, které vznikají za normálních podmínek manipulace a přepravy.
6.5.5.3
Zvláštní ustanovení pro IBC z tuhého plastu
6.5.5.3.1
Tyto požadavky se vztahují na IBC z tuhého plastu pro přepravu tuhých látek nebo kapalin. IBC jsou těchto typů:
11H1 opatřené konstrukční výstrojí (rámem) odolávající plnému zatížení při stohování, pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované samospádem;
11H2 samonosné, pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované samospádem;
21H1 opatřené konstrukční výstrojí (rámem) odolávající plnému zatížení při stohování, pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované pod tlakem;
21H2 samonosné, pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované pod tlakem;
31H1 opatřené konstrukční výstrojí (rámem) odolávající plnému zatížení při stohování, pro kapaliny;
31H2 samonosné, pro kapaliny.
6.5.5.3.2
Těleso nádoby musí být zhotoveno z vhodného plastu známé specifikace. Pevnost materiálu a konstrukce musí být přizpůsobeny vnitřnímu objemu IBC a jejímu předpokládanému použití. Materiál musí být přiměřeným způsobem odolný proti stárnutí a ovlivnění plněnými látkami a popřípadě také odolávat ultrafialovému záření. Odolnost vůči nízké teplotě je nutno vzít v úvahu, pokud je to účelné. Za normálních přepravních podmínek nesmí docházet k propouštění obsahu vně IBC.
6.5.5.3.3
Je-li nutná ochrana proti ultrafialovým paprskům, musí se provést přidáním sazí nebo jiných vhodných pigmentů nebo inhibitorů. Tyto přísady musí být snášenlivé s obsahem a musí si zachovat svoji účinnost po celou dobu životnosti tělesa nádoby. Při použití sazí, pigmentů nebo inhibitorů, které se liší od těch, které byly použity pro výrobu zkoušeného konstrukčního typu, může být od opakování zkoušek upuštěno, nebude-li mít změněný obsah sazí, pigmentů nebo inhibitorů nepříznivý vliv na fyzikálně - chemické vlastnosti materiálu.
6.5.5.3.4
Ke zlepšení odolnosti proti stárnutí nebo pro jiné účely mohou být do materiálu tělesa nádoby přimíšeny přísady za předpokladu, že tyto přísady nebudou mít nepříznivý vliv na fyzikálně – chemické vlastnosti materiálu.
6.5.5.3.5
Pro výrobu IBC z tuhého plastu nesmí být použit odpadní materiál jiný než rozemleté zbytky z téhož výrobního procesu.
6.5.5.4
Zvláštní ustanovení pro kompozitní IBC s vnitřní plastovou nádobou
6.5.5.4.1
Tyto požadavky se vztahují na kompozitní IBC pro přepravu tuhých látek nebo kapalin těchto typů:
11HZ1 kompozitní IBC s tuhou plastovou vnitřní nádobou pro tuhé látky plněné a vyprazdňované samospádem;
11HZ2 kompozitní IBC s flexibilní plastovou vnitřní nádobou, pro tuhé látky plněné a vyprazdňované samospádem;
21HZ1 kompozitní IBC stuhou plastovou vnitřní nádobou, pro tuhé látky plněné a vyprazdňované pod tlakem;
21HZ2 kompozitní IBC s flexibilní plastovou vnitřní nádobou, pro tuhé látky plněné a vyprazdňované pod tlakem;
31HZ1 kompozitní IBC s tuhou plastovou vnitřní nádobou pro kapaliny;
31HZ2 kompozitní IBC s flexibilní plastovou vnitřní nádobou pro kapaliny.
Tento kód musí být upraven nahrazením písmene Z velkým písmenem podle odstavce 6.5.1.4.1 (b) k vyznačení druhu materiálu vnějšího pláště.
6.5.5.4.2
Vnitřní nádoba bez svého vnějšího pláště není určena k tomu, aby vykonávala obalovou funkci. „Tuhá“ vnitřní nádoba je nádoba, které zůstává její tvar, pokud je prázdná s umístěnými uzávěry a bez podpory vnějšího zajištění. Vnitřní nádoba, pokud není „tuhá“, je považována za „flexibilní“.
6.5.5.4.3
Vnější plášť sestává zpravidla z tuhého materiálu formovaného tak, aby chránil vnitřní nádobu před fyzickým poškozením při manipulaci a přepravě, avšak není určen k tomu, aby zastával funkci obalu. Pokud je to vhodné zahrnuje vnější plášť základní paletu.
6.5.5.4.4
Kompozitní IBC s plně uzavřeným vnějším pláštěm je nutno konstruovat tak, aby bylo možno snadno posoudit stav vnitřní nádoby ve spojení se zkouškami těsnosti a hydraulickými tlakovými zkouškami.
6.5.5.4.5
Nejvyšší vnitřní objem IBC typu 31HZ2 smí být nejvýše 1250 litrů.
6.5.5.4.6
Vnitřní nádoba musí být vyrobena z vhodného plastu známé specifikace. Pevnost materiálu a konstrukce musí být přizpůsobeny vnitřnímu objemu IBC a jejímu předpokládanému použití. Materiál musí být přiměřeně odolný proti stárnutí a ovlivnění plněnými látkami a popřípadě také odolávat ultrafialovým paprskům. Musí se brát v úvahu provedení pro nízkou teplotu, pokud je to vhodné. Za normálních přepravních podmínek nesmí docházet k propouštění obsahu vně IBC.
6.5.5.4.7
Je-li nutná ochrana proti ultrafialovým paprskům, musí se provést přidáním sazí nebo jiných vhodných pigmentů nebo inhibitorů. Tyto přísady musí být snášenlivé s obsahem a musí si zachovat svoji účinnost po celou dobu životnosti tělesa nádoby. Při použití sazí, pigmentů nebo inhibitorů, které se liší od těch, které byly použity pro výrobu odzkoušeného konstrukčního typu, může být od opakování zkoušek upuštěno, nebude-li mít změněný obsah sazí, pigmentů nebo inhibitorů nepříznivý vliv na fyzikální vlastnosti materiálu.
POZNÁMKA: Další polymerizované materiály jako je například guma, se rovněž považují za plasty ve smyslu tohoto ustanovení.
6.5.5.4.8
Ke zlepšení odolnosti proti stárnutí nebo pro jiné účely mohou být do materiálu tělesa nádoby přimíšeny přísady za předpokladu, že tyto přísady nebudou mít nepříznivý vliv na fyzikálně - chemické vlastnosti materiálu.
6.5.5.4.9
Pro výrobu vnitřních nádob nesmí být použit odpadní materiál jiný než rozemleté zbytky z téhož výrobního procesu.
6.5.5.4.10
Vnitřní nádoba IBC typu 31HZ2 musí být tvořena nejméně třemi vrstvami.
6.5.5.4.11
Pevnost materiálu a konstrukce vnějšího zajištění (obalu) musí být přizpůsobeny vnitřnímu objemu kompozitní IBC a jejímu použití.
6.5.5.4.12
Vnější plášť nesmí mít žádné vyčnívající části, které by mohly poškodit vnitřní nádobu.
6.5.5.4.13
Kovový vnější plášť musí být vyroben z vhodného materiálu odpovídající tloušťky.
6.5.5.4.14
Vnější plášť z přírodního dřeva musí být z vyzrálého, suchého a bezvadného dřeva, aby se zabránilo tomu, že bude ovlivněna pevnost jeho částí. Horní a spodní části mohou být z vodovzdorných materiálů rekonstituovaného dřeva, jako dřevovláknitých desek, dřevotřískových desek nebo z jiných vhodných materiálů.
6.5.5.4.15
Vnější plášť z překližky musí být vyroben z dobře vyzrálé loupané nebo řezané dýhy, suché a bez vad, které by mohly podstatně ovlivnit pevnost pláště. Jednotlivé vrstvy musí být dobře slepeny vodovzdorným lepidlem. Při výrobě vnějšího pláště mohou být spolu s překližkou použity také jiné vhodné materiály. Vnější plášť musí být pevně spojen hřebíky nebo díly, musí být upevněny na rohových sloupcích nebo zakončeních nebo kompletován jinými rovnocennými prostředky.
6.5.5.4.16
Stěny vnějšího pláště z rekonstituovaného dřeva musí být z vodovzdorných materiálů, jako dřevotřískových nebo dřevovláknitých desek nebo jiných vhodných materiálů stejného druhu. Ostatní části pláště smějí být vyrobeny z jiných vhodných materiálů.
6.5.5.4.17
Lepenkový vnější plášť musí být vyroben z hladké lepenky nebo ze tří a vícevrstvé vlnité lepenky dobré kvality, odpovídající vnitřnímu objemu a účelu použití. Odolnost vnějšího povrchu proti vodě musí být taková, aby zvýšení hmotnosti po dobu 30 minut trvající zkoušky na absorpce vody dle metody Cobb nečinila více než 155 g/m2 (viz ISO 535 :1991). Lepenka musí mít vhodnou pevnost v ohybu. Lepenka musí být formátována bez narušení a rylována tak, aby se při sestavení nelámala, její povrch se nenarušil a aby se příliš neprohýbal. Vlny vlnité lepenky musejí být pevně slepeny s vnější vrstvou.
6.5.5.4.18
Vnější hrany lepenkového pláště mohou mít dřevěný rám nebo být úplně ze dřeva. Pro zesílení mohou být použity dřevěné lišty.
6.5.5.4.19
Tovární hrany lepenkového vnějšího pláště musí být spojeny lepicí páskou, přeplátovány a slepeny nebo sešity kovovými sponami. U přeplátovaných spojů musí být přesah přiměřeně široký. Jestliže uzávěr je proveden slepením nebo lepicí páskou, musí být lepidlo vodovzdorné.
6.5.5.4.20
Jestliže je vnější plášť z plastu, vztahují se na něj odpovídající požadavky uvedené v odstavcích 6.5.5.4.6 až 6.5.5.4.9, přičemž v tomto případě se požadavky na vnitřní nádoby vztahují i na vnější plášť kompozitních IBC.
6.5.5.4.21
Vnější plášť IBC typu 31HZ2 musí plně obklopovat vnitřní nádobu ze všech stran.
6.5.5.4.22
Každé integrální paletové dno, které patří k IBC, nebo odnímatelná paleta musí umožňovat mechanickou manipulaci IBC s náplní na nejvyšší dovolenou celkovou (brutto) hmotnost.
6.5.5.4.23
Paletu nebo integrální dno je nutno konstruovat tak, aby byly bez výčnělků, které by mohly při manipulaci způsobit porušení spodku nádoby IBC.
6.5.5.4.24
Vnější plášť s odnímatelnou paletou musí být bezpečně spojeny, aby byla zajištěna stabilita při manipulaci a přepravě. Použije-li se odnímatelná paleta, musí být její povrch zbaven ostrých, vyčnívajících částí, které by mohly IBC poškodit.
6.5.5.4.25
Zesilovací prvky pro zvýšení stohovací pevnosti, jako dřevěné podpěry, musí být umístěny vně vnitřní nádoby.
6.5.5.4.26
Pokud jsou IBC určeny ke stohování, musí být nosná plocha vytvořena tak, aby zatížení bylo bezpečně rozloženo. Tyto IBC musí být konstruovány tak, aby zátěž nebyla nesena vnitřní nádobou.
6.5.5.5
Zvláštní ustanovení pro lepenkové IBC
6.5.5.5.1
Tyto požadavky se vztahují na IBC z lepenky pro přepravu tuhých látek, které se plní a vyprazdňují samospádem. IBC z lepenky jsou typu 11G.
6.5.5.5.2
IBC z lepenky nesmějí být opatřeny úchyty pro zvedání shora.
6.5.5.5.3
Těleso nádoby musí být vyrobeno ze silné hladké lepenky nebo tří a vícevrstvé vlnité lepenky (s jednou nebo více zvlněnými vrstvami) dobré jakosti, přizpůsobených vnitřnímu objemu IBC a předpokládanému použití. Odolnost vnější plochy proti vodě musí být taková, aby zvětšení hmotnosti během 30 minut trvající zkoušky absorpce vody podle metody Cobb nečinilo více než 155 g/m2 (viz ISO 535:1991). Lepenka musí mít vhodnou pevnost v ohybu. Lepenka musí být formátována bez porušení a rylována tak, aby se při sestavení nelámala, její povrch nepraskal a aby se nepatřičně neprohýbala. Vlny vlnité lepenky musí být pevně slepeny s vnější vrstvou.
6.5.5.5.4
Stěny včetně víka a dna musí mít minimální pevnost proti proražení 15 J, měřenou podle ISO 3036:1975.
6.5.5.5.5
Výrobní hrany tělesa nádoby je nutno opatřit vhodným přeplátováním a spojit použitím lepicí pásky, zalepením, sešitím kovovými sponami nebo jinými spojovacími systémy s minimálně stejnou účinností. Jestliže se spojení provádí zalepením nebo použitím lepicí pásky, musí se použít vodovzdorné lepidlo. Kovové spony musí prošít všechny spojované díly a musí se použít ochrana tak, aby vnitřní vložka jimi nemohla být podřena či propíchnuta.
6.5.5.5.6
Vnitřní vložka musí být vyrobena z vhodného materiálu. Odolnost použitého materiálu a konstrukce vložky musí být přizpůsobena vnitřnímu objemu IBC a předpokládanému použití. Spoje a uzávěry musí být prachotěsné a schopné odolávat tlakům a nárazům, které mohou nastat za normálních manipulačních a přepravních podmínek.
6.5.5.5.7
Jakýkoliv integrální paletový podstavec, který patří k IBC, nebo odnímatelná paleta musí být uzpůsobené pro mechanickou manipulaci IBC naplněných na nejvyšší dovolenou celkovou hmotnost.
6.5.5.5.8
Paletu nebo integrální podstavec je nutno konstruovat tak, aby styčná plocha s nádobou IBC byla bez výčnělků, které by při manipulaci mohly způsobit škody.
6.5.5.5.9
Těleso nádoby je nutno spojit s jakoukoliv odnímatelnou paletou tak, aby byla zajištěna stabilita při manipulaci a přepravě. Horní povrch odnímatelné palety, musí být zbaven ostrých vyčnívajících částí, které by mohly IBC poškodit.
6.5.5.5.10
Zesilovací prvky ke zvýšení stohovací odolnosti, jako dřevěné podpěry, smějí být použity, ale musí být umístěny vně vnitřní vložky.
6.5.5.5.11
Pokud jsou IBC určeny pro stohování, musí být nosná plocha utvořena tak, aby zatížení bylo bezpečně rozděleno.
6.5.5.6
Zvláštní ustanovení pro dřevěné IBC
6.5.5.6.1
Tyto požadavky se vztahují na IBC ze dřeva pro přepravu tuhých látek, plněných a vyprazdňovaných samospádem. IBC ze dřeva jsou těchto typů:
11C Přírodní dřevo s vnitřní vložkou;
11D Překližka s vnitřní vložkou;
11F Rekonstituované dřevo s vnitřní vložkou.
6.5.5.6.2
IBC ze dřeva nesmějí být opatřeny úchyty pro zvedání shora.
6.5.5.6.3
Odolnost použitých materiálů a druh konstrukce musí být přizpůsobeny vnitřnímu objemu a účelu použití IBC.
6.5.5.6.4
Přírodní dřevo musí být dobře vyzrálé, suché a bez vad, aby se zabránilo snížení odolnosti každého jednotlivého dílu IBC. Každý díl IBC musí sestávat z jednoho kusu (plnostěnný) nebo mu být rovnocenný. Díly (z přířezů) se považují za rovnocenné jednomu kusu, použije-li se vhodná metoda lepených spojů (jako např. Lindermanovo spojení - rybinový spoj, na pero a drážku, spojení na polodrážku nebo na tupý spoj s nejméně dvěma zvlněnými kovovými upevňovacími prvky pro každý spoj, nebo jiné nejméně stejně účinné metody.
6.5.5.6.5
Překližková tělesa nádoby musí být minimálně z třívrstvé překližky. Musí být vyrobena z dobře vyzrálé rotačně loupané, nebo řezané dýhy, suché a bez vad, které by mohly podstatně ovlivnit pevnost tělesa nádoby. Jednotlivé vrstvy musí být slepeny vodovzdorným lepidlem. Při výrobě těles nádoby mohou být spolu s překližkou použity také jiné vhodné materiály.
6.5.5.6.6
Tělesa nádoby z rekonstituovaného dřeva musí být z vodovzdorných materiálů jako např. dřevotřískových nebo dřevovláknitých desek nebo jiných vhodných materiálů stejného typu.
6.5.5.6.7
Díly IBC musí být v hranových a rohových spojích pevně sbity hřebíky nebo kompletovány jiným vhodným způsobem.
6.5.5.6.8
Vnitřní vložka musí být zhotovena z vhodného materiálu. Pevnost použitého materiálu a konstrukce vnitřní vložky musí být přiměřená vnitřnímu objemu IBC a předpokládanému použití. Spoje a uzávěry musejí být prachotěsné a schopné odolat tlaku a nárazům, které vznikají za normálních podmínek manipulace a přepravy
6.5.5.6.9
Integrální paletový podstavec, který patří k IBC, nebo odnímatelná paleta musí být uzpůsobeny k mechanické manipulaci IBC po naplnění na nejvyšší dovolenou celkovou hmotnost.
6.5.5.6.10
Paletu nebo integrální podstavec je nutno konstruovat tak, aby spodek IBC byl bez výčnělků, které by mohly při manipulaci způsobit poškození.
6.5.5.6.11
Těleso musí být spojeno s odnímatelnou paletou, aby byla zajištěna stabilita při manipulaci a přepravě. Použije-li se odnímatelná paleta, musí být její povrch zbaven ostrých, vyčnívajících částí, které by mohly IBC poškodit.
6.5.5.6.12
Zesilovací přípravky pro zvýšení stohovací pevnosti jako dřevěné podpěry, mohou být použity, musí být ale umístěny vně vnitřní vložky.
6.5.5.6.13
Pokud je IBC určeno pro stohování, musí být nosná plocha utvořena tak, aby zatížení bylo bezpečně rozloženo.
6.5.6
Požadavky na zkoušky IBC
6.5.6.1
Provedení a četnost zkoušek
6.5.6.1.1
Každý konstrukční typ IBC musí úspěšně vyhovět zkouškám předepsaným v této Kapitole před jeho použitím a před schválením příslušným orgánem povolujícím umístění značky. Konstrukční typ IBC je určen konstrukcí, velikostí, materiálem a tloušťkou stěn, způsobem výroby a plnicím a vyprazdňovacím zařízením; může mít ale různé povrchové úpravy. Zahrnuty jsou rovněž IBC, které se od konstrukčního typu liší pouze menšími vnějšími rozměry.
6.5.6.1.2
Zkoušky musí být prováděny na IBC připravených k přepravě. IBC musí být plněny podle údajů pro různé zkoušky. Látky, určené k přepravě mohou být nahrazeny náhradní náplní, pokud se tím nezkreslí výsledek zkoušek. Jestliže tuhé látky budou nahrazeny jinými látkami, musí mít tyto stejné fyzikální vlastnosti (hmotnost, velikost zrna a pod.) jako látky určené k přepravě. Je přípustné použít dodatečná závaží, jako sáčky s olověným šrotem, aby bylo dosaženo potřebné celkové hmotnosti kusů, pokud jsou vloženy tak, aby neovlivnily výsledek zkoušek.
6.5.6.2
Zkoušky konstrukčního typu
6.5.6.2.1
Jedna IBC každého konstrukčního typu, rozměru, tloušťky stěny a způsobu konstrukce musí být podrobena zkouškám v pořadí uvedeném v odstavci 6.5.6.3.7 a jak je uvedeno v pododdílech 6.5.6.5 až 6.5.6.13. Tyto zkoušky konstrukčního typu musí být provedeny podle požadavku příslušného orgánu.
6.5.6.2.2
Aby se prokázala dostatečná chemická snášenlivost s obsaženými věcmi nebo se standardními kapalinami podle odstavce 6.5.6.3.3, nebo 6.5.6.3.5 pro IBC z tuhého plastu typu 31H2 a pro kompozitní IBC typů 31HH1 a 31HH2, pokud jsou IBC navrženy pro stohování, může se použít druhá IBC. V tomto případě musí být obě IBC podrobeny předchozímu skladování.
6.5.6.2.3
Příslušný orgán může povolit selektivní zkoušení IBC, které se pouze nepatrně liší od již schváleného typu, např. malými zmenšeními vnějších rozměrů.
6.5.6.2.4
Pokud jsou používány odnímatelné palety při těchto zkouškách, zkušební protokol vydaný podle pododdílu 6.5.6.14 musí zahrnovat technický popis použitých palet.
6.5.6.3
Příprava IBC ke zkouškám
6.5.6.3.1
Papírové a lepenkové IBC a kompozitní IBC s vnějším lepenkovým pláštěm se musí kondicionovat nejméně 24 hodin v atmosféře s řízenou teplotou a relativní vlhkostí. Jsou tři možnosti, z nichž je nutné zvolit jednu. Přednostní atmosféra je 23 °C ± 2 °C a 50 % ± 2 % relativní vlhkosti. Dvě další možnosti jsou 20 °C ± 2 °C a 65 % ± 2 % relativní vlhkosti, nebo 27 °C ± 2 °C a 65 % ± 2 % relativní vlhkosti.
POZNÁMKA: Průměrné hodnoty musí být uvnitř tohoto tolerančního rozmezí. Krátkodobé výkyvy a omezení měření mohou způsobit, že jednotlivá měření se mohou pohybovat v rozmezí ± 5 % relativní vlhkosti bez významného vlivu na zhoršení reprodukovatelnosti zkoušky.
6.5.6.3.2
Dále musí být zjištěno, zda plasty použité při výrobě IBC z tuhého plastu (typů 31H1 a 31H2) a kompozitních IBC (typů 31HZ1 a 31HZ2) odpovídají požadavkům v odstavcích 6.5.5.3.2 až 6.5.5.3.4 a 6.5.5.4.6 až 6.5.5.4.9.
6.2.6.3.3
Na důkaz dostatečné chemické snášenlivosti s plněnými látkami musí být vzorky IBC po dobu šesti měsíců podrobeny předběžnému skladování. Po tuto dobu zůstanou vzorky IBC naplněné látkami, které mají být přepravovány, nebo látkami, které mají nejméně stejné vlivy, a to vlivy způsobující trhliny pnutím, zmenšování odolnosti a degradační vlivy na molekuly plastu, potom se vzorky podrobí vhodným zkouškám uvedeným v tabulce v odstavci 6.5.6.3.7
6.5.6.3.4
V případě, že chování plastů bylo prokázáno nějakým jiným postupem, může být od výše uvedené zkoušky snášenlivosti upuštěno. Takové postupy musí být výše uvedené zkoušce snášenlivosti nejméně rovnocenné a musí být uznány příslušným orgánem.
6.5.6.3.5
Pro pevné plastové IBC z vysokomolekulárního polyethylenu (typy 31H1 a 31H2) podle pododdílu 6.5.5.3 a kompozitní IBC (typy 31HZ1 a 31HZ2) podle pododdílu 6.5.5.4 vyrobené z polyetylénu, může být chemická snášenlivost s plnícími látkami podle pododdílu 4.1.1.19, prokázána následujícím způsobem se standardními kapalinami (viz oddíl 6.1.6). Pro polyethylenové IBC zpěvného plastu (typy 31H1 a 31H2) v souladu s pododdílem 6.5.5.3 a polyethylenové kompozitní IBC (Typy 31HZ1 a 31HZ2) v souladu s pododdílem 6.5.5.4 může být chemická snášenlivost špinícími materiály podle pododdílu 4.1.1.19 prokázána následujícím způsobem se standardními kapalinami (viz oddíl 6.1.6).
Standardní kapaliny jsou představiteli pro procesy zhoršování vlastností polyetylénu, protože vlivem bobtnání dochází k měknutí, k popraskání vlivem napětí, k molekulární degradaci a ke kombinaci těchto vlivů.
Dostatečná chemická snášenlivost IBC může být prokázána skladováním požadovaných zkušebních vzorků po dobu tří týdnů při teplotě 40 °C s příslušnou standardní kapalinou. Tam kde je standardní kapalinou voda, se skladování podle tohoto postupu nevyžaduje. Skladování se nevyžaduje pro zkušební vzorky, které se používají pro zkoušku stohováním v případě standardních kapalin smáčecího roztoku a kyseliny octové.
Po tomto skladování musí zkušební vzorky podstoupit zkoušky předepsané v pododdílech 6.5.6.4 až 6.5.6.9.
Zkouška snášenlivosti pro terc.-butylhydroperoxid s obsahem více nežli 40 % peroxidu a kyseliny peroxyoctové třídy 5.2 nesmí být prováděna (s) použitím standardních kapalin. Pro tyto látky musí být poskytnut důkaz o dostatečné chemické snášenlivosti zkušebních vzorků s látkami, které jsou určeny k přepravě během skladování po dobu šesti měsíců při pokojové teplotě.
Výsledky postupu podle tohoto odstavce s IBC z polyetylénu mohou být uznány pro stejný konstrukční typ, jehož vnitřní povrch je fluorován.
6.5.6.3.6
Pro konstrukční typy IBC vyrobené z polyetylénu i, jak je specifikován v odstavci 6.5.6.3.5 může být chemická snášenlivost s plnícími látkami prokázána rovněž laboratorními zkouškami2) za předpokladu, že vliv těchto plnících látek na zkušební vzorky je menší, než vliv příslušné standardní kapaliny s přihlédnutím k významným zhoršujícím procesům. Pokud se týká relativní hustoty a tenze par musí se používat stejné podmínky jak je uvedeno v odstavci 4.1.1.19.2.
6.5.6.3.7
Požadované zkoušky konstrukčního typu a jejich pořadí:
Typ IBC zkouškaVibrace(f)Zdvih zdolaZdvih shora(a)Stohovávání(b)TěsnostHydraulický tlakVolný pádRoztrženíPřekoceníVztyčování(c)
Kov:
11A
11B
11N
-1.(a)2.3.--4.(e)---
21A
21B
21N
--2.3.4.5.6.(e)---
31A
31B
31N
1.2.(a)3.4.5.6.7.(e)---
Flexibilní (d)--x (c)x--xxxx
Tuhé plasty
11H1
11H2
-1 (a)2.3.--4.---
21H1
21H2
-1 (a)2.3.4.5.6.---
31H1
31H2
1.2.(a)3.4.(g)5.6.7.---
Kompozitní
11HZ1
11HZ2
-1 (a)2.3.--4. (e)---
21HZ1
21HZ2
-1. (a)2.3.4.5.6. (e)---
31HZ1
31HZ2
1.2.(a)3.4.(g)5.6.7. (e)---
Lepenkové-1.-2.--3.---
Dřevěné-1.-2.--3.---
a
Pokud jsou IBC konstruovány pro tento způsob manipulace.
b
Pokud jsou IBC konstruovány pro stohování.
c
Pokud jsou IBC konstruovány pro zdvih shora nebo ze strany.
d
Požadovaná zkouška označená x; IBC, která prošla jednou zkouškou, může být použita pro další zkoušku v jakémkoli pořadí.
e
Jiná IBC stejné konstrukce může být použita pro zkoušku volným pádem.
f
Pro zkoušku vibrací musí být použita jiná IBC stejného konstrukčního typu.
g
Druhý IBC podle odstavce 6.5.6.2.2 může být použit mimo uvedené pořadí bezprostředně po předběžném skladování.
6.5.6.4
Zkouška zdvihem zdola
6.5.6.4.1
Rozsah použití
Pro všechny lepenkové a dřevěné IBC a pro všechny typy IBC, které jsou opatřeny zařízením pro zdvih zdola (k vidlicové manipulaci), jako zkouška konstrukčního typu.
6.5.6.4.2
Příprava IBC pro zkoušku
IBC musí být naplněna při stejnoměrném rozdělení nákladu do 1,25 násobku své nejvyšší dovolené celkové (brutto) hmotnosti.
6.5.6.4.3
Postup zkoušky
IBC musí být dvakrát zdviženo vysokozdvižným vozíkem a opět spuštěno. Přitom musí být vidlice vozíku nasazeny centrálně a vzdáleny od sebe tak, aby tato vzdálenost odpovídala 3/4 rozměrů strany, na kterou se vidlice zasouvají (ledaže by body pro nasunutí vidlic byly předem dány). Vidlice vysokozdvižného vozíku musí být zasunuty nejméně do 3/4 ve směru zasunutí. Zkouška musí být opakována v každém možném směru zasunutí.
6.5.6.4.4
Kritéria pro vyhovění zkoušce
Žádná trvalá deformace IBC, včetně palety, pokud k ní dojde, nesmí učinit IBC nezpůsobilou k přepravě, a nesmí dojít k žádnému úniku naplněné látky.
6.5.6.5
Zkouška zdvihem shora
6.5.6.5.1
Rozsah použití
Pro všechny typy IBC, které jsou konstruovány pro zdvih shora (k závěsné manipulaci) nebo pro flexibilní IBC konstruované pro zdvih shora nebo ze strany jako zkouška konstrukčního typu.
6.5.6.5.2
Příprava IBC pro zkoušku
Kovové IBC, IBC z tuhého plastu, kompozitní IBC s vnitřní nádobou z plastu musí být naplněny dvojnásobkem své nejvyšší dovolené celkové (brutto) hmotnosti. Flexibilní IBC musí být naplněny representativním materiálem a potom musí být zatíženy na šestinásobek své maximální povolené hrubé hmotnosti, zátěž musí být rozložena rovnoměrně.
6.5.6.5.3
Postup zkoušky
Kovové a flexibilní IBC musí být stanoveným způsobem zdviženy, až se nedotýkají země a v této poloze drženy po dobu 5 minut.
IBC z tuhého plastu a kompozitní IBC musí být zvedány:
(a)
za každou dvojici diagonálně protilehlých zvedacích zařízení tak, aby zdvihací síly působily svisle po dobu 5 minut; a
(b)
za každou dvojici diagonálně protilehlých zvedacích zařízení tak, aby zdvihací síly působily směrem do středu pod úhlem 45 ° ke svislici po dobu 5 minut.
6.5.6.5.4
Pro flexibilní IBC mohou být pro zkoušku zdvihem shora a pro přípravu ke zkoušce použity jiné postupy, které jsou nejméně stejně účinné.
6.5.6.5.5
Kritéria pro vyhovění zkoušce
(a)
IBC kovové, z pevného plastu a kompozitní: IBC zůstává bezpečná za normálních podmínek přepravy, nevykazuje žádnou pozorovatelnou trvalou deformaci, včetně základní palety, pokud tato existuje, a žádnou ztrátu obsahu;
(b)
Flexibilní IBC: žádné poškození IBC nebo jejích zvedacích zařízení, které by ji učinilo nezpůsobilou pro přepravu nebo manipulaci a žádná ztráta obsahu.
6.5.6.6
Zkouška stohováním
6.5.6.6.1
Rozsah použití
Pro všechny typy IBC konstruované pro stohování na sobě, jako zkouška konstrukčního typu.
6.5.6.6.2
Příprava IBC pro zkoušku
IBC musí být naplněna na svou nejvyšší dovolenou celkovou (brutto) hmotnost. Jestliže je pro svou specifickou hmotnost výrobek pro zkoušky nevhodný musí být IBC dodatečně naplněna tak, aby byla odzkoušena na svou nejvyšší dovolenou celkovou (brutto) hmotnost, přičemž zátěž musí být rovnoměrně rozložena.
6.5.6.6.3
Postup zkoušky
(a)
IBC musí být umístěna na své základně na rovném tvrdém podkladu a musí být podrobena působení přídavného zkušebního zatížení (nákladu) rovnoměrně rozloženého (viz odstavec 6.5.6.6.4). Pro IBC z tuhého plastu typu 31H2 a kompozitní IBC typů 31HH1 a 31HH2, musí být zkouška stohováním provedena s původními plnícími látkami nebo po ukončení předběžného skladování se standardní kapalinou (viz oddíl 6.1.6) podle odstavce 6.5.6.3.3 nebo 6.5.6.3.5 použitím druhé IBC podle odstavce 6.5.6.2.2. IBC musí být podrobeny zkoušce na zatížení po dobu nejméně:
(i)
5 minut pro kovové IBC;
(ii)
28 dní při 40 °C pro IBC z tuhého plastu typů 11H2, 21H2 a 31H2 a pro kompozitní s vnějším plastovým pláštěm, které snesou stohovací zatížení (tj. typů 11HH1, 11HH2, 21HH1, 21HH2, 31HH1 a 31HH2);
(iii)
24 hodin pro všechny ostatní typy IBC.
(b)
Zatížení musí být aplikováno jednou z následujících metod:
(i)
jedna nebo více IBC stejného typu se naplní na nejvyšší dovolenou celkovou (brutto) hmotnost a uloží se na zkoušenou IBC;
(ii)
vhodná závaží se uloží na plochou desku nebo na napodobeninu dna IBC, která se pak umístí na zkoušenou IBC.
6.5.6.6.4
Výpočet zkušebního stohovacího zatížení
Zatížení, které se uloží na IBC, musí činit nejméně 1,8 násobek součtové nejvyšší dovolené celkové (brutto) hmotnosti všech stejných IBC, které mohou být během přepravy nastohovány na IBC.
6.5.6.6.5
Kritéria pro vyhovění zkoušce
(a)
Všechny typy IBC, kromě flexibilních IBC: žádná trvalá deformace, která by učinila IBC, včetně základní palety, nezpůsobilou pro přepravu, a žádná ztráta naplněné látky.
(b)
Flexibilní IBC: žádné poškození tělesa nádoby, které by učinilo IBC nezpůsobilé pro přepravu a žádná ztráta obsahu.
6.5.6.7
Zkouška těsnosti
6.5.6.7.1
Rozsah použití
Pro typy IBC používané k přepravě kapalin a tuhých látek plněných nebo vyprazdňovaných pod tlakem jako zkouška konstrukčního typu a periodická zkouška.
6.5.6.7.2
Příprava IBC pro zkoušku
Zkouška musí být prováděna před upevněním jakéhokoli tepelně izolačního vybavení. Odvětrávací ventily se buď musí nahradit uzavřenými, nebo se otvor pro odvětrávání musí utěsnit.
6.5.6.7.3
Postup zkoušky a zkušební tlak
Zkouška musí být prováděna po dobu nejméně 10 minut vzduchem o konstantním přetlaku nejméně 20 kPa (0,2 baru). Vzduchotěsnost IBC musí být určena přiměřenou metodou, jako např. měřením rozdílu tlaku nebo ponořením IBC do vody nebo, pro kovové IBC pokrytím švů a spojů mýdlovou pěnou.
6.5.6.7.4
Kritéria pro vyhovění zkoušce: žádný unik vzduchu.
6.5.6.8
Zkouška vnitřním hydraulickým tlakem
6.5.6.8.1
Rozsah použití
Pro typy IBC používané pro přepravu kapalin a tuhých látek plněných nebo vyprazdňovaných pod tlakem jako zkouška konstrukčního typu.
6.5.6.8.2
Příprava IBC pro zkoušku
Zkouška musí být prováděna před upevněním jakéhokoli tepelně izolačního vybavení. Zařízení pro vyrovnání tlaku musí být vyřazena z provozu nebo odstraněna a vzniklé otvory uzavřeny.
6.5.6.8.3
Postup zkoušky
Zkouška musí být prováděna po dobu nejméně 10 minut hydraulickým tlakem, který nesmí být menší než tlak uvedený v odstavci 6.5.6.8.4. IBC nesmějí být během zkoušky mechanicky podpírány.
6.5.6.8.4
Zkušební tlak
6.5.6.8.4.1
Kovové IBC:
(a)
Pro IBC typů 21A, 21B a 21N na tuhé látky obalové skupiny I: 250 kPa (2,5 baru) (přetlak);
(b)
Pro IBC typů 21A, 21B, 21N, 31 A, 31B a 31N na látky obalové skupiny II nebo III: 200 kPa (2 bary) (přetlak);
(c)
Kromě toho pro IBC typů 31A, 31B a 31N: zkušební tlak 65 kPa (0,65 baru). Tato zkouška se musí provést před zkouškou 200 kPa (2 bary).
6.5.6.8.4.2
IBC z tuhého plastu a kompozitní IBC:
(a)
Pro IBC typů 21H1, 21H2, 21HZ1 a 21HZ2: 75 kPa (0,75 baru) (přetlak);
(b)
Pro IBC typů 31H1, 31H2, 31HZ1 a 31HZ2: vždy vyšší ze dvou hodnot, první je stanovena podle jedné z následujících metod:
(i)
celkový přetlak změřený v IBC (tj. tenze par plněné látky a parciální tlak vzduchu nebo jiných inertních plynů, mínus 100 kPa) při 55 °C, vynásobený koeficientem bezpečnosti 1,5; tento celkový přetlak musí být stanoven na základě nejvyššího stupně plnění podle pododdílu 4.1.1.4 a teploty plnění 15 °C;
(ii)
1,75 násobek tenze par přepravované látky při 50 °C mínus 100 kPa, nejméně však se zkušebním tlakem 100 kPa;
(iii)
1,5 násobek tenze par přepravované látky při 55 °C mínus 100 kPa, nejméně však se zkušebním tlakem 100 kPa; a druhá se stanoví následující metodou:
(iv)
dvojnásobek statického tlaku přepravované látky, nejméně však dvojnásobná hodnota hydrostatického tlaku.
6.5.6.8.5
Kritéria pro vyhovění zkoušce
(a)
Pro IBC typů 21A, 21B, 21N, 31A, 31B a 31N, které byly podrobeny zkušebnímu tlaku stanovenému v odstavci 6.5.6.8.4.1: žádná netěsnost;
(b)
Pro IBC typů 31A, 31B a 31N, které byly podrobeny zkušebnímu tlaku stanovenému v odstavci 6.5.6.8.4.1: žádná trvalá deformace, která by učinila IBC nezpůsobilou pro přepravu ani žádná netěsnost;
(c)
Pro IBC z tuhého plastu a kompozitní IBC: žádná trvalá deformace, která by učinila IBC nezpůsobilou pro přepravu, ani žádná netěsnost.
6.5.6.9
Zkouška volným pádem
6.5.6.9.1
Rozsah použití
Pro všechny typy IBC jako zkouška konstrukčního typu.
6.5.6.9.2
Příprava IBC pro zkoušku
(a)
Kovové IBC: IBC musí být naplněny nejméně na 95 % své maximální kapacity pro pevné látky nebo na 98 % své maximální kapacity pro kapaliny podle konstrukčního typu. Zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být vyřazena z provozu nebo odstraněna a vzniklé otvory uzavřeny;
(b)
Flexibilní IBC: IBC musí být naplněny na maximální povolenou hrubou hmotnost, obsah musí být rovnoměrně rozložen;
(c)
Pevné plastové a kompozitní IBC: IBC musí být naplněny nejméně na 95 % své maximální kapacity pro pevné látky nebo na 98 % maximální kapacity pro kapaliny podle konstrukčního typu. Zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být vyřazena z provozu nebo odstraněna a vzniklé otvory uzavřeny. Zkouška musí být provedena, se vzorkem o teplotě včetně obsahu redukovanou na minus 18 °C nebo na nižší teplotu. Pokud zkušební vzorky kompozitních IBC jsou připraveny tímto způsobem, může být upuštěno od kondicionování stanoveného v odstavci 6.5.6.3.1. Zkušební kapalina musí být udržována v kapalném stavu, v nezbytném případě s příměsí proti zmrznutí. Toto kondicionování se nemusí provádět, pokud dotyčné materiály jsou dostatečně tvárné a pevné v tahu při nízkých teplotách;
(d)
Lepenkové a dřevěné IBC: IBC musí být naplněny na maximum vnitřního objemu.
6.5.6.9.3
Postup zkoušky
IBC bude podrobena zkoušce pádem svou základnou na nepružný, vodorovný, plochý, masivní a tuhý povrch podle požadavků 6.1.5.3.4, takovým způsobem, aby se zajistilo, že bod nárazu je taková část základny IBC, která je považována za nejzranitelnější.
IBC o vnitřním objemu 0,45 m3 nebo menším, musí být dále podrobeny pádům:
(a)
Kovové IBC: na nejzranitelnější část jinou, než je základna IBC zkoušená prvním pádem;
(b)
Flexibilní IBC: na nejzranitelnější boční stranu;
(c)
IBC z tuhého plastu, kompozitní, lepenkové a dřevěné IBC: na plochu boční strany, na plochu vrchní části a na roh.
Pády mohou být provedeny s jedním vzorkem nebo různými vzorky od jednoho typu IBC.
6.5.6.9.4
Výška pádu
Pro pevné látky a pro kapaliny, pokud je zkouška provedena s pevnou látkou, nebo s kapalinou, které mají být přepravovány, nebo s jinou látkou mající zásadně stejné fyzikální charakteristiky:
Obalová skupina IObalová skupina IIObalová skupina III
1,8 m1,2 m0,8 m
Pro kapaliny se zkouška provede s vodou:
(a)
tam kde přepravované látky mají relativní hustotu nepřesahující 1,2
Obalová skupina IIObalová skupina III
1,2 m0,8 m
(b)
tam kde přepravované látky mají relativní hustotu převyšující hodnotu 1,2, bude výška pádu vypočtena na základě relativní hustoty (d) přepravované látky zaokrouhlené nahoru na první desetinné místo jak vyplývá z:
Obalová skupina IIObalová skupina III
d x1 md x 0,67 m
6.5.6.9.5
Kritéria pro vyhovění zkoušce
(a)
Kovové IBC: žádná ztráta obsahu;
(b)
Flexibilní IBC: žádná ztráta obsahu. Malé unikání např. z uzávěrů nebo místy na švech při nárazu není považováno za vadu IBC, pokud nedochází po jejím postavení na zem k dalšímu úniku;
(c)
IBC z tuhého plastu, kompozitní, lepenkové a dřevěné IBC: žádná ztráta obsahu. Malý unik z uzávěrů při nárazu není považován za vadu IBC, pokud nedochází k následné netěsnosti.
(d)
Všechny IBC: žádné poškození, které způsobí, že IBC nebude bezpečná pro sběr, nebo nakládání, a nedojde k žádné ztrátě obsahu. Navíc, musí být IBC schopna zdvihnutí s pomocí vhodných prostředků, pokud zůstane po dobu pěti minut mezi podlahou a IBC volný prostor.
POZNÁMKA: Kritéria v (d) jsou použita na konstrukční typy IBC vyrobené po 1. lednu 2011.
6.5.6.10
Zkouška roztržením
6.5.6.10.1
Rozsah použití
Pro všechny typy flexibilních IBC jako zkouška konstrukčního typu.
6.5.6.10.2
Příprava IBC pro zkoušku
IBC musí být naplněno nejméně do 95 % svého vnitřního objemu rovnoměrně rozloženým nákladem do své nejvyšší dovolené celkové hmotnosti.
6.5.6.10.3
Postup zkoušky
Když je IBC na zemi, provede se řez nožem v délce 100 mm, který úplně pronikne nejširší z bočních stěn v úhlu 45 ° k hlavní ose IBC, a to v polovině výšky mezi dnem IBC a horní hladinou naplněné látky. IBC musí být potom vystaveno rovnoměrně rozdělenému stohovacímu zatížení odpovídajícímu dvojnásobku nejvyšší dovolené celkové hmotnosti. Zatížení musí působit nejméně po dobu 5 minut. IBC konstruované pro zdvihání shora nebo ze strany, musí být po odstranění stohovacího zatížení zvednuty, až se nedotýkají země, a v této poloze musí být drženy po dobu 5 minut.
6.5.6.10.4
Kritéria pro vyhovění zkoušce
Řez se nesmí prodloužit o více než 25 % své původní délky.
6.5.6.11
Zkouška překlopením (pádem z překlopení)
6.5.6.11.1
Rozsah použití
Pro všechny typy flexibilních IBC jako zkouška konstrukčního typu.
6.5.6.11.2
Příprava IBC pro zkoušku
IBC musí být naplněno nejméně na 95 % svého vnitřního objemu rovnoměrně rozloženým nákladem na nejvyšší dovolenou celkovou hmotnost.
6.5.6.11.3
Postup zkoušky
IBC se musí převrátit tak, aby padla na jakoukoli část své výšky na pevnou, nepružnou, hladkou, plochou a vodorovnou plochu.
6.5.6.11.4
Výška pádu z překlopení
Obalová skupina IObalová skupina IIObalová skupina III
1,8 m1,2 m0,8 m
6.5.6.11.5
Kritéria pro vyhovění zkoušce
Žádná ztráta obsahu. Malé unikání např. z uzávěrů nebo místy na švech při nárazu není považováno za vadu IBC, pokud nedochází k dalšímu úniku;
6.5.6.12
Zkouška vztyčováním
6.5.6.12.1
Rozsah použití
Pro všechny flexibilní IBC konstruované pro zvedání shora nebo ze strany jako zkouška konstrukčního typu.
6.5.6.12.2
Příprava IBC pro zkoušku
IBC musí být naplněno nejméně na 95 % svého vnitřního objemu rovnoměrně rozloženým nákladem na nejvyšší dovolenou celkovou hmotnost.
6.5.6.12.3
Postup zkoušky
Na straně ležící IBC musí být zvednuta jedním ze zvedacích zařízení nebo dvěma zvedacími zařízeními, jsou-li k dispozici čtyři, zvednuta rychlostí nejméně 0,1 m/s do svislé polohy tak, aby se už nedotýkala země.
6.5.6.12.4
Kritéria pro vyhovění zkoušce
Žádné poškození IBC nebo jeho zvedacích zařízení, které by IBC učinilo nezpůsobilou pro přepravu nebo manipulaci.
6.5.6.13
Zkouška vibrací
6.5.6.13.1
Použitelnost
Pro všechny IBC používané pro kapaliny, jako zkouška konstrukčního typu.
POZNÁMKA: Tato zkouška se použije pro konstrukční typy IBC vyrobené po 31. prosinci 2010 (viz rovněž 1.6.1.14).
6.5.6.13.2
Příprava IBC pro zkoušku
Vzorek IBC bude vybrán náhodně a musí být vybaven a uzavřen jako pro přepravu. IBC musí být naplněn vodou na nejméně 98 % svého maximálního objemu.
6.5.6.13.3
Zkušební metoda a doba trváni
6.5.6.13.3.1
IBC musí být umístěna ve středu plošiny zkušebního přístroje s vertikální, sinusoidální, dvojitou amplitudou (posunutí vrchol - vrchol) 25 mm ± 5 %. Je - li to nutné, musí být omezující zařízení k plošině připevněna, aby se zabránilo vodorovnému pohybu vzorku z plošiny bez omezení vertikálního pohybu.
6.5.6.13.3.2
Zkouška musí být provedena po dobu jedné hodiny s frekvencí, která způsobí, že část základny IBC se přechodně zvedne od vibrující plošiny po část každého cyklu o takový stupeň, že může být kovová vložka na ni přerušovaně zcela vložena, mezi nejméně jeden bod základny IBC a zkušební plošinu. Frekvence mohou být upraveny po nastavení počátečního stupně tak, aby se obal nedostal do rezonance. Zkušební frekvence ale musí pokračovat, aby dovolila umístění kovové vložky pod IBC, jak je to popsáno v tomto odstavci. Schopnost vkládat kovovou vložku mezi IBC a vibrační plošinu je pro úspěšné projití testu podstatná. Aby bylo možno zkoušku provést, musí být kovová vložka použitá pro tuto zkoušku nejméně 1.6 mm silná, 50 mm široká a musí mít dostatečnou délku, aby mohla být vložena minimálně 100 mm mezi IBC a vibrační plošinu.
6.5.6.13.4
Kriteria pro vyhovění zkoušce
Nesmí být pozorován žádný únik ani popraskání. Navíc, nesmí být pozorován žádný zlom nebo poškození konstrukčních prvků, jako jsou prasklé sváry nebo poškozené fixační prvky.
6.5.6.14
Protokol o zkoušce
6.5.6.14.1
O zkoušce musí být sepsán protokol obsahující alespoň následující podrobnosti, který musí být přístupný uživatelům IBC:
1.
Název a adresa zkušebny;
2.
Jméno (název) a adresa žadatele (kde to je vhodné);
3.
Jednoznačné identifikační číslo protokolu o zkoušce;
4.
Datum protokolu o zkoušce;
5.
Výrobce IBC;
6.
Popis konstrukčního typu IBC (např. rozměry, materiály, uzávěry, tloušťky atd.), dále způsob výroby (např. tvarování foukáním), který může zahrnovat výkresy nebo fotografie;
7.
Nejvyšší vnitřní objem;
8.
Charakteristiky zkoušených náplní (látek), např. viskozita a relativní hustota u kapalin a rozměr zrn u tuhých látek;
9.
Popisy zkoušky a výsledky;
10.
Zkušební protokol musí být podepsán s uvedením jména a funkce.
6.5.6.14.2
Protokol o zkoušce musí obsahovat prohlášení, že IBC určené pro přepravu byla odzkoušena podle příslušných ustanovení této kapitoly a že použití jiných obalových postupů nebo komponentů ji může učinit neplatnou. Jedno vyhotovení protokolu o zkoušce se uloží u příslušného orgánu.
Kapitola 6.6
Požadavky na konstrukci a zkoušení velkých obalů
6.6.1
Všeobecně
6.6.1.1
Požadavky této kapitoly neplatí pro:
obaly pro třídu 2, vyjma velkých obalů pro předměty třídy 2, včetně obalů na aerosoly;
obaly pro třídu 6.2, vyjma velkých obalů pro UN 3291 odpad klinický;
obaly pro třídu 7 obsahující radioaktivní látky.
6.6.1.2
Velké obaly musí být vyráběny, zkoušeny a rekonstruovány podle programu zajištění kvality, který uspokojuje příslušný orgán, aby bylo zabezpečeno, že každý vyrobený nebo rekonstruovaný velký obal odpovídá požadavkům této kapitoly.
POZNÁMKA: ISO 16106:2006 „Obaly - Přepravní obaly pro nebezpečné věci - Obaly pro nebezpečné věci, velké nádoby pro volně ložené látky (IBC), velké obaly – Návody pro používání ISO 9001“ poskytuje přijatelný návod pro postupy, které je nutno sledovat.
6.6.1.3
Zvláštní požadavky na velké obaly v oddíle 6.6.4 jsou založeny na běžně používaných velkých obalech. Abychom vzali v úvahu pokrok ve vědě, a technologii neexistuje námitka proti použití velkých obalů majících rozdílné specifikace od těch, které jsou uvedeny v oddíle 6.6.4, za předpokladu, že jsou stejně účinné, přijatelné pro příslušný orgán a schopné úspěšně absolvovat zkoušky popsané v oddíle 6.6.5. Jiné postupy zkoušení nežli jsou ty, popsané v RID, jsou přijatelné za předpokladu, že jsou rovnocenné a jsou uznány příslušným orgánem.
6.6.1.4
Výrobci a následní distributoři obalů musí poskytnut informace ohledně následných postupů a popisu typů a rozměrů uzávěrů (zahrnujíc v to požadovaná těsnění) a jakýchkoliv dalších komponent potřebných k zajištění, aby obaly jak jsou předávány k přepravě byly schopné projít příslušnými zkouškami odolnosti dle této kapitoly.
6.6.2
Kód pro označení typu velkých obalů
6.6.2.1
Kódy používané pro velké obaly se skládají z:
(a)
dvou arabských číslic, a sice:
50 pro tuhé velké obaly; nebo
51 pro flexibilní velké obaly; a
(b)
latinské velké písmeno označující povahu materiálu, např. dřevo, ocel atd., podle seznamu v pododdíle 6.1.2.6.
6.6.2.2
Kód velkého obalu může být doplněn písmenem „W“. Toto písmeno znamená, že velký obal sice náleží typu označenému kódem, avšak byl vyroben podle rozdílné specifikace, než je uvedena v oddíle 6.6.4 a podle ustanovení v pododdíle 6.6.1.3 byl uznán jako ekvivalentní.
6.6.3
Značení velkých obalů UN kódem
6.6.3.1
Hlavní značení: Každý velký obal, který je vyroben a určen pro použití podle požadavků RID, musí být opatřen trvanlivým a čitelným značením, které obsahuje následující prvky:
(a)
symbol Spojených národů pro obaly:
sbms2011c011z0019_53.tif
Tento znak nesmí být použit k jiným účelům než k potvrzení skutečnosti, že obal, přemístitelná cisterna nebo MEGC vyhovuje odpovídajícím požadavkům v kapitole 6.1, 6.2, 6.3, 6.5, 6.6 nebo 6.7.
Pro velké kovové obaly, na kterých je označení provedeno vytlačením nebo vyražením, smí být namísto symbolu použito písmen “UN“;
(b)
číslo „50“ označuje tuhé velké obaly nebo “51“ označuje flexibilní velké obaly, následované označením materiálového typu podle seznamu v odstavci 6.5.1.4.1 (b);
(c)
velké písmeno, které udává obalové skupiny, pro které je konstrukční typ schválen:
X pro obalové skupiny I, II, a III;
Y pro obalové skupiny II a III
Z jen pro obalovou skupinu III
(d)
měsíc a rok (vždy poslední dvě číslice) výroby
(e)
stát schvalující udělení UN kódu; uvedený mezinárodní rozlišovací značkou státu předepsanou v Úmluvě o silničním provozu1;
(f)
Jméno nebo symbol výrobce a jiné označení pro velký obal podle ustanovení příslušného orgánu;
(g)
zkušební zátěž při zkoušce stohováním v kg, pro velké obaly, které nejsou určeny pro stohování se uvede “0“,
(h)
Nejvyšší dovolená celková (btto) hmotnost v kg,
Výše požadované hlavní označení, musí být uvedeno v pořadí výše uvedených písmen.
Každý prvek značení aplikovaný v souladu s písmeny (a) až (h) musí být jasně oddělen, např. lomítkem nebo mezerou, tak aby byl snadno identifikovatelný.
6.6.3.2
Příklady značení
sbms2011c011z0019_53.tif50A/X/05 01/N/PQRS 2500/1000Velký obal z ocele, který smí být stohován stohovací zátěž: 2500 kg,
nejvýše přípustná hmotnost (btto): 1000 kg.
sbms2011c011z0019_53.tif50H/Y/04 02/D/ABCD 987/0/800Velký obal z plastu, který nesmí být stohován, nejvyšší celková (btto) hmotnost: 800 kg.
sbms2011c011z0019_53.tif51H/Z/06 01/S/1999 0/500Flexibilní velký obal, který nesmí být stohován, nejvyšší celková (btto) hmotnost: 500 kg.
6.6.4
Zvláštní požadavky na velké obaly
6.6.4.1
Zvláštní požadavky na velké kovové obaly
50 A z oceli
50 B z hliníku
50 N z kovu (jiného než ocel nebo hliník)
6.6.4.1.1
Velké obaly musí být vyrobeny z přiměřeně tvarovatelného kovu, jehož svařitelnost byla plně prokázána. Svary musí být odborně provedeny a poskytovat plnou bezpečnost. Odolnost vůči nízké teplotě musí být brána v úvahu, když je to vhodné.
6.6.4.1.2
Musí se dbát na to, aby bylo zabráněno škodlivému galvanickému působení na základě doteku různých kovů.
6.6.4.2
Zvláštní požadavky na velké obaly z flexibilních materiálů
51 H z flexibilního plastu
51 M z papíru
6.6.4.2.1
Velké obaly musí být vyrobeny z vhodných materiálů. Pevnost materiálu a provedení flexibilních velkých obalů musí být uzpůsobeny vnitřnímu objemu a předpokládanému použití.
6.6.4.2.2
U všech flexibilních velkých obalů typu 51 M musí použitý materiál po minimálně 24 hodinovém úplném ponoření do vody vykazovat ještě minimálně 85 % hodnoty pevnosti v tahu, která byla původně naměřena u materiálu při kondicionování do rovnovážného stavu při relativní vlhkosti do 67 %.
6.6.4.2.3
Spoje musí být provedeny šitím, tepelným svařováním, lepením nebo jiným stejně vhodným postupem. Všechny konce švů musí být zabezpečeny.
6.6.4.2.4
Flexibilní velké obaly musí vykazovat přiměřenou odolnost vůči stárnutí a ztrátě pevnosti způsobené ultrafialovým zářením, klimatickými podmínkami nebo obsaženou látkou a tím prokázat vhodnost k jejich předpokládanému použití.
6.6.4.2.5
U flexibilních velkých obalů z plastu, u kterých se vyžaduje ochrana proti ultrafialovému záření, se tato ochrana zajišťuje přidáním sazí nebo jiných vhodných pigmentů nebo inhibitorů (do konstrukčního materiálu). Tyto příměsi se musí snášet s plněným nákladem a musí zůstat funkční během celé doby použití velkého obalu. Při použití sazí, pigmentů nebo inhibitorů, které se odlišují od těch, které byly použity pro výrobu odzkoušeného konstrukčního typu, může být upuštěno od opakování zkoušek, pokud změněný obsah sazí, pigmentů nebo inhibitorů nemá negativní vliv na fyzikální vlastnosti konstrukčních materiálů
6.6.4.2.6
Do materiálů velkých obalů smějí být přimíchány příměsi, které zlepší odolnost vůči stárnutí nebo pro jiné účely, za předpokladu, že nepříznivě neovlivní jeho fyzikální nebo chemické vlastnosti.
6.6.4.2.7
Je-li velký obal naplněn, nesmí poměr výšky vůči šířce činit více než 2:1
6.6.4.3
Zvláštní požadavky na tuhé plastové velké obaly
50 H z tuhých plastů
6.6.4.3.1
Velký obal musí být zhotoven z vhodného plastu známé specifikace a jeho pevnost musí odpovídat objemu a přepokládanému používání. Materiál musí být odpovídajícím způsobem odolný vůči stárnutí a ztrátě pevnosti, způsobené obsahem nebo případně působením ultrafialového záření. Chování za nízké teploty musí být bráno v úvahu, pokud je to vhodné. Za normálních přepravních podmínek nesmí dojít k unikání obsahu.
6.6.4.3.2
Je-li potřebná ochrana proti ultrafialovému záření, musí být toto provedeno přidáním sazí nebo jiných vhodných pigmentů nebo inhibitorů. Tyto příměsi se musí snášet s obsahem a musí plnit svoji funkci během životnosti velkého obalu. Při použití sazí, pigmentů nebo inhibitorů, které se odlišují od těch, které byly použity pro výrobu odzkoušeného konstrukčního typu, může být upuštěno od opakování zkoušek, pokud změněný obsah sazí, pigmentů nebo inhibitorů nemá negativní vliv na fyzikální vlastnosti konstrukčního materiálu.
6.6.4.3.3
Aditiva mohou být přidána do materiálu velkého obalu ke zvýšení odolnosti vůči stárnutí, nebo pro jiné účely, pokud nepříznivě neovlivní fyzikální nebo chemické vlastnosti materiálu.
6.6.4.4
Zvláštní požadavky na lepenkové velké obaly
50 G z tuhé lepenky
6.6.4.4.1
Velký obal musí být zhotoven z pevné hladké lepenky nebo tří a vícevrstvé vlnité lepenky dobré kvality, odpovídající vnitřnímu objemu a předpokládanému použití. Odolnost vnějšího povrchu k absorpci vody podle Cobba 30 min (v režimu Cobb1800) nesmí být vyšší než 155 g/m2 (viz norma ISO 535:1991). Lepenka musí mít odpovídající pevnost v ohybu. Lepenka musí být formátována bez trhlin. Lepenka při kompletaci obalu se nesmí v rylování lámat či na povrchu popraskat, nebo se silně vyboulit. Vlny lepenky musí být pevně slepeny s vnější vrstvou.
6.6.4.4.2
Stěny, včetně víka a dna, musí vykázat odolnost vůči průrazu minimálně 15 J, měřeno podle normy ISO 3036:1975.
6.6.4.4.3
Výrobní spoje lepenkových vnějších obalů musí vykazovat dostatečné překrytí a musí být provedeny lepicí páskou, slepením, sešitím kovovými sponami nebo jiným minimálně stejně vhodnými spojovacími prostředky. Je-li spojení provedeno slepením nebo za použití lepicí pásky, lepidlo musí být vodovzdorné. Kovové spony musí prošít všechny spojované části obalu a být tvarovány nebo chráněny tak, aby nemohly ohrozit vnitřní vložku prodřením nebo propíchnutím.
6.6.4.4.4
Paletová dna, která tvoří součást velkého obalu, nebo jakékoli odnímatelné palety, musí být uzpůsobeny k mechanické (vidlicové) manipulaci s velkým obalem naplněným na nejvyšší dovolenou celkovou (btto) hmotnost.
6.6.4.4.5
Odnímatelná paleta nebo paletové dno musí být bez výstupků, aby se zabránilo narušení spodku velkého obalu, což by při manipulaci mohlo být příčinou škody.
6.6.4.4.6
U odnímatelné palety musí být těleso obalu pevně spojeno s odnímatelnou paletou, aby se zajistila stabilita při manipulaci a přepravě. Mimo to musí být vrchní povrch odnímatelných palet prost ostrých výstupků, které by mohly poškodit velký obal.
6.6.4.4.7
K zvýšení odolnosti při stohování smějí být používány podpůrné prvky jako dřevěné vzpěry, které se však musí umístit vně vnitřní vložky.
6.6.4.4.8
Je-li předpokládáno stohování velkých obalů, musí být nosná plocha zhotovena tak, aby zátěž byla bezpečně rozložena.
6.6.4.5
Zvláštní požadavky na dřevěné velké obaly
50 C z přírodního dřeva
50 D z překližky
50 F z rekonstituovaného dřeva
6.6.4.5.1
Pevnost používaných materiálů a jejich konstrukční aplikace musí odpovídat objemu a předpokládanému použití velkých obalů
6.6.4.5.2
Je-li velký obal z přírodního dřeva, musí být z dřeva dobře vyzrálého, vyschlého a dřeva bez vad, aby nedošlo k závažnému snížení pevnosti kterékoliv části velkých obalů. Každý díl velkých obalů musí být plnostěnný (z jednoho kusu), nebo tomuto rovnocenný. Díly lze považovat za plnostěnné, pokud přířezy dílu jsou spojeny odpovídající metodou, např. Lindermanovo spojení (spoj typu vlaštovčího ocasu), spojení na pero a drážku, přeplátováním, na tupý spoj s nejméně 2 vlnovitými kovovými upevňovacími prvky pro každý spoj nebo jiným stejně účinným způsobem.
6.6.4.5.3
Je-li velký obal z překližky, musí se tato skládat nejméně ze tří vrstev. Tyto musí být vyrobeny z dobře vyzrálé loupané nebo po létech řezané dýhy, obchodně obvykle suché a bez vad, které by snížily pevnost velkého obalu. Jednotlivé vrstvy musí být spolu slepeny vodovzdorným lepidlem. Pro výrobu velkých obalů mohou být použity také jiné vhodné materiály společně s překližkou.
6.6.4.5.4
Je-li velký obal z rekonstituovaného dřeva, pak musí být materiály jako tvrdé dřevovláknité či dřevotřískové desky nebo jiné vhodné materiály vodovzdorné.
6.6.4.5.5
Velké obaly musí být pevně spojeny hřebíky nebo zabezpečeny s rohovými svlaky nebo konci, nebo musí být kompletovány jinými stejně vhodnými prostředky.
6.6.4.5.6
Paletové dno, které vytváří nedílnou část velkého obalu, nebo odnímatelná paleta musí být vhodné pro mechanickou manipulaci velkého obalu naplněného na nejvyšší přípustnou celkovou (btto) hmotnost.
6.6.4.5.7
Odnímatelná paleta nebo paletové dno musí být navrženy tak, aby se zabránily možnosti jakýchkoliv výčnělků základny velkého obalu, které by mohly být náchylné k vzniku poškození při manipulaci.
6.6.4.5.8
U odnímatelné palety musí být těleso obalu spojeno pevně s paletou, aby byla zajištěna stabilita při manipulaci a přepravě. Povrch odnímatelné palety musí být prost nerovností, které by mohly velký obal poškodit.
6.6.4.5.9
Zesilovací systémy, jako jsou dřevěné podpěry k zvýšení stohovatelnosti, smí být použity, ale musí být situovány vně vnitřní vložky.
6.6.4.5.10
Je-li předpokládáno, že velké obaly budou stohovány, musí být nosné plochy uzpůsobeny tak, že dojde k bezpečnému rozložení nákladu.
6.6.5
Zkušební požadavky na velké obaly
6.6.5.1
Provádění a četnost zkoušek
6.6.5.1.1
Konstrukční typ každého velkého obalu musí být podroben podle 6.6.5.3 předpokládaným zkouškám a to podle pevně stanovených postupů příslušným orgánem povolujícím umístění značky a musí tímto příslušným orgánem být schválen.
6.6.5.1.2
Každý konstrukční typ velkého obalu musí před použitím úspěšně projít zkouškami předepsanými v této kapitole. Konstrukční typ velkého obalu je určen konstrukcí, rozměrem, použitým materiálem a jeho tloušťkou, způsobem výroby a balení, může však také zahrnovat různé opracování povrchu, včetně velkých obalů, které se od svého konstrukčního typu odlišují pouze nižší konstrukční výškou.
6.6.5.1.3
Zkoušky musejí být provedeny se vzorky z výroby v intervalech, které jsou příslušným orgánem pevně stanoveny. Budou-li takovéto zkoušky provedeny na velkých obalech z lepenky, příprava při okolních podmínkách (prostředí) se považuje za rovnocennou podmínkám uvedeným v pododdíle 6.6.5.2.4.
6.6.5.1.4
Zkoušky se musejí opakovat také po každé změně konstrukce, materiálu nebo technologie výroby velkých obalů.
6.6.5.1.5
Příslušný orgán může povolit selektivní zkoušku velkých obalů, které se jen velmi málo liší od již zkoušeného konstrukčního typu: např. menšími rozměry vnitřních obalů nebo vnitřními obaly s nižší čistou (netto) hmotností, nebo také velké obaly s malými redukcemi vnějších rozměrů.
6.6.5.1.6
(Vyhrazeno)
POZNÁMKA: Pro podmínky sestavování různých vnitřních obalů do velkého obalu a povolených variací vnitřních obalů, viz. 4.1.1.5.1.
6.6.5.1.7
Příslušný orgán může kdykoliv požadovat důkaz, aby zkouškami podle tohoto oddílu bylo prokázáno, že velké obaly ze sériové výroby splňují požadavky pro zkoušky konstrukčního typu.
6.6.5.1.8
Pod podmínkou, že platnost výsledků zkoušky nebude ovlivněna a se souhlasem příslušného orgánu, smí být provedeno více zkoušek s jedním vzorkem.
6.6.5.2
Příprava pro zkoušky
6.6.5.2.1
Zkoušky se provedou na velkých obalech připravených k přepravě, včetně vnitřních obalů nebo přepravovaných předmětů. Vnitřní obaly pro kapalné látky musí být plněny nejméně na 98 % svého nejvyššího vnitřního objemu, pro tuhé látky na nejméně 95 % svého nejvyššího vnitřního objemu. U velkých obalů, jejichž vnitřní obaly jsou určeny pro přepravu kapalných nebo pevných látek, je potřeba provést oddělené zkoušky s kapalným a tuhým obsahem. Látky obsažené ve vnitřních obalech nebo předměty obsažené ve velkých obalech určené k přepravě se smí nahradit jinými látkami nebo předměty, pokud tímto nebudou výsledky zkoušky negativně zkresleny. Jsou-li použity jiné vnitřní obaly nebo předměty, musí mít stejné fyzikální vlastnosti (hmotnost atd.) jako k přepravě určené vnitřní obaly nebo předměty. Je přípustné použít přídavnou zátěž, jako pytle s olověným šrotem, aby se dosáhlo požadované celkové hmotnosti kusu, pokud jsou použity tak, aby tímto neovlivnily výsledky zkoušky.
6.6.5.2.2
Použije-li se při zkoušce pádem místo kapaliny jiná látka, musí mít tato srovnatelnou relativní hustotu a viskozitu jako látka, která má být přepravována. Pro pádovou zkoušku kapalin může být použita i voda za podmínek daných v 6.6.5.3.4.4.
6.6.5.2.3
Velké plastové obaly a velké obaly obsahující vnitřní plastové obaly, vyjma pytlů, které jsou určeny pro pevné látky nebo předměty, je třeba podrobit zkoušce volným pádem, když teplota zkušebního vzorku a jeho obsahu byla redukována na – 18°C nebo nižší. Od kondiciování ráže být upuštěno, jestliže materiály obalu vykazují při nízkých teplotách dostatečnou poddajnost a pevnost v tahu. Budou-li zkušební vzorky připraveny tímto způsobem, lze ustoupit od kondicionování podle 6.6.5.2.4. Pro zkoušky použité kapalné látky se musí udržet v kapalném stavu přidáním příměsi proti zmrznutí, pokud je to nutné.
6.6.5.2.4
Velké lepenkové obaly musí být minimálně 24 hodin kondicionovány v prostředí, kde je teplota a relativní vlhkost vzduchu řízena. Jsou tři možnosti, z nichž musí být jedna vybrána. Upřednostněné prostředí je 23 °C ± 2 °C a 50 % ± 2 % relativní vlhkost vzduchu. Obě ostatní možnosti jsou 20 °C ± 2 °C a 65 % ± 2 % relativní vlhkosti vzduchu nebo 27 °C ± 2 °C a 65 % ± 2 % relativní vlhkosti vzduchu.
POZNÁMKA: Střední hodnoty musí ležet uvnitř těchto mezních hodnot. Krátkodobé odchylky a mezní hodnoty mohou vyvolat odchylky jednotlivých měření až o ± 5 % pro relativní vlhkost vzduchu, bez významného zhoršení reprodukovatelnosti zkoušky.
6.6.5.3
Zkušební požadavky
6.6.5.3.1
Zkouška zdvihem zdola
6.6.5.3.1.1
Rozsah použití
Pro všechny druhy velkých obalů, které jsou uzpůsobeny ke zdvihu zdola (vidlicové manipulaci), jako zkouška konstrukčního typu.
6.6.5.3.1.2
Příprava velkých obalů pro zkoušku
Velký obal je plněn až k 1,25 násobku své nejvyšší dovolené celkové (btto) hmotnosti, přičemž je zátěž rovnoměrně rozložena.
6.6.5.3.1.3
Postup zkoušení
Velký obal musí být 2x zvednut vidlicovým vysokozdvižným vozíkem a nechá se potom klesnout, přičemž je třeba vidlice umístit centrálně s odstupem 3/4 od zaváděcího bočního rozměru (pokud nejsou zaváděcí body udány). Vidlice musí být zavedena až do 3/4 zaváděcího směru. Zkouška musí být opakována v každém možném zaváděcím směru.
6.6.5.3.1.4
Kritéria pro vyhovění zkoušce
Žádné trvalé deformace velkého obalu, které ovlivní bezpečnost přepravy a žádná ztráta obsahu.
6.6.5.3.2
Zkouška zdvihem shora
6.6.5.3.2.1
Rozsah použití
Pro všechny druhy velkých obalů, které jsou uzpůsobeny pro zdvih shora (závěsnou manipulaci), jako zkouška konstrukčního typu.
6.6.5.3.2.2
Příprava velkých obalů pro zkoušku
Velké obaly musí být naplněny na dvojnásobek jejich nejvyšší dovolené celkové (btto) hmotností. Flexibilní velké obaly musí být naplněny na šestinásobek jejich nejvyšší dovolené celkové (btto) hmotnosti, přičemž zátěž musí být rovnoměrně rozložena.
6.6.5.3.2.3
Postup zkoušení
Velké obaly musí být zvednuty způsobem, pro který jsou vybaveny, až se nacházejí volně nad podlahou a po dobu 5 minut jsou v této poloze drženy.
6.6.5.3.2.4
Kritéria pro vyhovění zkoušce
a)
Kovové velké obaly a velké obaly z plastu: žádná trvalá deformace, která by je učinila nezpůsobilými k přepravě a žádná ztráta obsahu.
b)
Velké flexibilní obaly: žádné poškození velkého obalu nebo jejích zvedacích zařízení, které by je učinilo nezpůsobilými k přepravě nebo manipulaci.
6.6.5.3.3
Zkouška stohováním
6.6.5.3.3.1
Rozsah použití
Pro všechny druhy velkých obalů, které jsou uzpůsobeny ke stohování na sobě, jako zkouška konstrukčního typu.
6.6.5.3.3.2
Příprava velkých obalů pro zkoušku
Velký obal musí být naplněn na svou nejvyšší dovolenou celkovou (btto) hmotnost.
6.6.5.3.3.3
Postup zkoušení
Velký obal musí svým dnem stát na vodorovném tvrdém podkladě a být vystaven působení rovnoměrně rozdělené zkušební zátěži (viz odstavec 6.6.5.3.3.4) po dobu nejméně 5 minut; Velké obaly ze dřeva, lepenky nebo plastu musí být této zátěži vystaveny nejméně 24 hodin.
6.6.5.3.3.4
Výpočet zkušební zátěže
Zátěž, kterou se velký obal zatíží, musí být minimálně 1,8 násobkem součtové nejvyšší dovolené celkové (btto) hmotnosti počtu stejných velkých obalů, které mohou být během přepravy na velký obal nastohovány.
6.6.5.3.3.5
Kritéria pro vyhovění zkoušce
a)
Velké obaly kovové, z tuhého plastu: žádná trvalá deformace, která by je učinila nezpůsobilými k přepravě a žádná ztráta obsahu.
b)
Flexibilní velké obaly: žádné poškození velkého obalu nebo jejích zvedacích zařízení, které by je učinilo nezpůsobilými k přepravě nebo manipulaci.
6.6.5.3.4
Zkouška volným pádem
6.6.5.3.4.1
Rozsah použití
Pro všechny druhy velkých obalů, jako zkoušky konstrukčního typu.
6.6.5.3.4.2
Příprava velkých obalů na zkoušku
Velké obaly musí být naplněny podle odstavce 6.6.5.2.1
6.6.5.3.4.3
Postup zkoušení
Velký obal musí být puštěn na nepružný, vodorovný, plochý, masivní a tuhý povrch podle požadavků 6.1.5.3.4 takovým způsobem, aby se zajistilo, že bod nárazu je v té části základny velkého obalu, kterou je možno považovat za nejvíce zranitelnou.
6.6.5.3.4.4
Výška pádu
POZNÁMKA: Velké obaly pro látky a předměty třídy 1 musí být vyzkoušeny podle zkušebních požadavků pro obalovou skupinu II.
6.6.5.3.4.4.1
U vnitřních obalů obsahujících pevné, kapalné látky nebo předměty má v podstatě stejné parametry to, je-li zkouška provedena s pevnými, kapalnými látkami nebo předměty, které budou přepravovány, nebo s jinými látkami nebo předměty.
Obalová skupina IObalová skupina IIObalová skupina III
1,8 m1,2 m0,8 m
6.6.5.3.4.4.2
Pro vnitřní obaly obsahující kapaliny, kdy je zkouška prováděna s vodou:
(a)
Když látky, které budou přepravovány, mají relativní hustotu nepřesahující 1,2:
Obalová skupina IObalová skupina IIObalová skupina III
1,8 m1,2 m0,8 m
(b)
Když u látek, které budou přepravovány, překračuje relativní hustota 1,2, musí být výška pádu vypočtená na základě relativní hustoty (d) přepravované látky, zaokrouhlena na první desetinu, takto:
Obalová skupina IObalová skupina IIObalová skupina III
d x 1,5 (m)d x 1,0 (m)d x 0,67 (m)
6.6.5.3.4.5
Kritéria pro vyhovění zkoušce
6.6.5.3.4.5.1
Velké obaly nesmějí vykázat žádné poškození, které by ohrožovalo bezpečnost přepravy, dojít k žádnému úniku přepravované látky z vnitřního obalu nebo z předmětu. Nesmí
6.6.5.3.4.5.2
U velkých obalů pro předměty třídy 1 není dovolena žádná trhlina, která by umožnila únik výbušných látek nebo předmětů z velkého obalu.
6.6.5.3.4.5.3
Byl-li velký obal podroben zkoušce volným pádem, zkušební vzorek obstál, jestliže celý obsah zůstal v obalu, i když uzávěr už není prachotěsný.
6.6.5.4
Atestace a zkušební protokol
6.6.5.4.1
Na každý konstrukční typ velkého obalu musí být vydán atest s povolením značení (UN kódem podle oddílu 6.6.3) osvědčující, že konstrukční typ včetně jeho vybavení splnily požadavky zkoušek.
6.6.5.4.2
O zkoušce musí být sepsán zkušební protokol obsahující minimálně následující údaje a musí být dostupný uživatelům velkého obalu:
1.
Jméno a adresa zkušebny;
2.
Jméno a adresa objednavatele (pokud je to vhodné);
3.
Jednoznačná identifikace protokolu;
4.
Datum protokolu;
5.
Výrobce velkého obalu;
6.
Popis konstrukčního typu velkého obalu (např. rozměry, materiály, uzávěry, tloušťky stěn atd.) a/nebo fotografie;
7.
Nejvyšší vnitřní objem/nejvyšší dovolená celková (btto) hmotnost;
8.
Charakteristické znaky zkoušeného obsahu, např. druhy a popisy použitých vnitřních obalů nebo předmětů;
9.
Popisy a výsledky zkoušek;
10.
Zkušební protokol musí být podepsán s uvedením jména a funkce podepisujícího.
6.6.5.4.3
Zkušební protokol musí obsahovat prohlášení, že pro přepravu připravený velký obal byl odzkoušen v souladu s příslušnými požadavky této kapitoly, a že tento zkušební protokol při použití jiných způsobů balení nebo komponent, může být neplatný. Jedno vyhotovení zkušebního protokolu je třeba poskytnout příslušnému orgánu.
Kapitola 6.7
Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky přemístitelných cisteren a UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
POZNÁMKA: Pro nesnímatelné cisterny (cisternové vozy), snímatelné cisterny, cisternové kontejnery a cisternové výměnné nástavby s nádržemi z kovových materiálů, pro bateriové vozy a vícečlánkové kontejnery na plyn (MEGC) jiné než UN MEGC viz kapitola 6.8; pro cisterny z vyztužených plastů viz kapitola 6.9; pro cisterny pro podtlakové vyčerpávání odpadů viz kapitola 6.10.
6.7.1
Platnost a všeobecné požadavky
6.7.1.1
Požadavky této kapitoly se vztahují na přemístitelné cisterny určené pro přepravu nebezpečných věcí a na MEGC určené pro přepravu nezchlazených plynů třídy 2 všemi druhy dopravy. Kromě požadavků této kapitoly, pokud není stanoveno jinak, musí každá multimodální přemístitelná cisterna nebo MEGC odpovídající definici "kontejner" splňovat příslušné požadavky Mezinárodní úmluvy o bezpečných kontejnerech (KBK) 1972, se změnami a doplňky. Dodatečné požadavky mohou být uplatněny na přemístitelné cisterny nebo MEGC přicházející na moře, které jsou manipulovány na otevřeném moři.
6.7.1.2
S přihlédnutím k vědecko.technickému pokroku mohou být technické požadavky této kapitoly upraveny alternativními ujednáními. Tato alternativní ujednání musí nabízet nejméně takovou úroveň bezpečnosti, která je dána požadavky této kapitoly s ohledem na snášenlivost s přepravovanými látkami a schopnost přemístitelné cisterny nebo MEGC odolat nárazu, zatížení a požáru. Pro mezinárodní přepravu musí být alternativní ujednání pro přemístitelné cisterny nebo MEGC schváleny příslušnými orgány.
6.7.1.3
Pokud látka není uvedena v pokynech pro přemístitelné cisterny (T 1 až T 23, T 50 nebo T 75) ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2, může být příslušným orgánem země původu vydáno prozatímní schválení. Schválení musí být uvedeno v dokumentaci k zásilce a musí obsahovat nejméně informace normálně uvedené v pokynech pro přemístitelné cisterny a podmínky, za nichž musí být látka přepravována.
6.7.2
Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky přemístitelných cisteren určených pro přepravu látek třídy 1 a tříd 3 až 9
6.7.2.1
Definice
Pro účely tohoto oddílu se následujícími pojmy rozumí:
Alternativní ujednání znamená schválení příslušným orgánem pro přemístitelnou cisternu nebo MEGC, které byly konstruovány, vyrobeny nebo zkoušeny podle technických požadavků nebo zkušebních metod jiných, než uvedených v této kapitole;
Jemnozrnná ocel znamená ocel, která má rozměr feritických zrn 6 nebo menší, pokud je určen podle normy ASTM E 112-96 nebo definován v normě EN 10028-3, část 3;
Konstrukční rozmezí teplot pro nádrž musí být od – 40 °C do 50 °C pro látky přepravované za normálních podmínek. Pro látky manipulované za zvýšené teploty nesmí být konstrukční teplota nižší než nejvyšší teplota plněné, vyprazdňované nebo přepravované látky. Přísnější konstrukční teploty musí být uvažovány pro přemístitelné cisterny provozované v tvrdých klimatických podmínkách;
Konstrukční výstroj znamená výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky vně nádrže;
Měkká ocel znamená ocel se zaručenou mezí pevností v tahu 360 N/mm2 až 440 N/mm2 a zaručeným nejmenším prodloužením při přetržení podle odstavce 6.7.2.3.3.3;
Nádrž znamená část přemístitelné cisterny, která obsahuje látky určené pro přepravu (vlastní cisterna), včetně otvorů a jejich uzávěrů, ale nezahrnuje provozní výstroj a konstrukční výstroj;
Nejvyšší dovolená celková hmotnost (MPGM) znamená součet vlastní hmotnosti přemístitelné cisterny a nejvyšší dovolené užitečné hmotnosti;
Nejvyšší dovolený provozní tlak (MAWP) znamená tlak, který nesmí být menší než nejvyšší z dále uvedených tlaků měřených na vrcholu nádrže v provozní poloze:
(a)
Nejvyšší dovolený efektivní přetlak v nádrži během plnění nebo vyprazdňování; nebo
(b)
Nejvyšší dovolený efektivní přetlak, pro který je nádrž konstruována, jež nesmí být menší než součet:
(i)
absolutní tenze par (v barech) látky při 65 °C, zmenšená o 1 bar; a
(ii)
dílčího tlaku (v barech) vzduchu nebo jiných plynů v prostoru nad látkou vlivem nejvyšší teploty 65 °C v tomto prostoru a roztažnost kapaliny vlivem zvýšení střední teploty látky tr – tf (tf = teplota plnění, obvykle 15 °C, tr = 50 °C, nejvyšší střední teplota látky);
Provozní výstroj znamená měřicí přístroje a plnicí, vyprazdňovací, větrací, pojistná, zahřívací, chladicí a tepelně izolační zařízení;
Přemístitelná cisterna znamená multimodální cisternu s vnitřním objemem větším než 450 litrů používanou pro přepravu látek třídy 1 a tříd 3 až 9. Přemístitelná cisterna zahrnuje nádrž s provozní výstrojí a konstrukční výstrojí nezbytnou pro přepravu nebezpečných látek. Přemístitelnou cisternu musí být možno plnit a vyprazdňovat bez sejmutí konstrukční výstroje. Musí mít stabilizační členy vně nádrže a musí ji být možno zvedat v naplněném stavu. Musí být především konstruována pro zdvih na vozidlo, vůz, nebo námořní nebo vnitrozemská vodní plavidla a musí být vybavena zarážkami, úchyty nebo příslušenstvím umožňujícím mechanickou manipulaci. Silniční cisternová vozidla, cisternové vozy, nekovové cisterny a IBC nespadají pod definici přemístitelných cisteren;
Přemístitelná cisterna pro přepravu v systému offshore znamená přemístitelnou cisternu speciálně konstruovanou pro opětné použití pro přepravu do, z a mezi příbřežními zařízeními. Přemístitelná cisterna pro přepravu v systému offshore je zkonstruována a vyrobena podle pokynů pro schvalování kontejnerů přepravovaných po otevřených mořích stanovených Mezinárodní námořní organizací (International Maritime Organization) v dokumentu MSC/Circ. 860;
Referenční ocel znamená ocel s mezí pevností v tahu 370 N/mm2 a prodloužením při přetržení 27 %;
Tavný prvek znamená opětně neuzavíratelné zařízení pro vyrovnávání tlaku, které je teplotně ovládáno;
Výpočtový tlak znamená tlak používaný pro výpočty a požadovaný schváleným technickým předpisem pro tlakové nádoby. Výpočtový tlak musí být vyšší než nejvyšší z dále uvedených tlaků:
(a)
Nejvyšší dovolený efektivní přetlak v nádrži během plnění nebo vyprazdňování; nebo
(b)
součet:
(i)
absolutní tenze par (v barech) látky při 65 °C, zmenšená o 1 bar;
(ii)
dílčího tlaku (v barech) vzduchu nebo jiných plynů v prostoru nad látkou vlivem nejvyšší teploty 65 °C v tomto prostor a roztažnost kapaliny vlivem zvýšení střední teploty látky tr - tf (tr = teplota plnění, obvykle 15 °C, tf = 50 °C, nejvyšší střední teplota látky); a
(iii)
tlaku stanoveného na základě statických sil uvedených v odstavci 6.7.2.2.12, ale nejméně 0,35 baru;
(c)
dvě třetiny nejmenšího zkušebního tlaku uvedeného v příslušných pokynech pro přemístitelné cisterny v odstavci 4.2.5.2.6;
Zkouška těsnosti znamená zkoušku nádrže a její provozní výstroje používající plyn do vnitřního tlaku nejméně 25 % nejvyššího dovoleného provozního tlaku (MAWP);
Zkušební tlak znamená nejvyšší přetlak ve vrcholu nádrže během hydraulické tlakové zkoušky rovný nebo nejméně 1,5 násobku výpočtového tlaku. Nejnižší zkušební tlak pro přemístitelné cisterny určené pro zvláštní látky je uveden v příslušných pokynech pro přemístitelné cisterny v odstavci 4.2.5.2.6.
6.7.2.2
Všeobecné konstrukční a výrobní požadavky
6.7.2.2.1
Nádrže musí být konstruovány a vyrobeny v souladu s požadavky na tlakové nádoby uznávanými příslušným orgánem. Nádrže musí být vyrobeny z kovových materiálů vhodných pro tváření. Materiály musí v zásadě odpovídat národním a mezinárodním materiálovým normám. Pro svařované nádrže musí být použit pouze materiál, jehož svařitelnost byla plně prokázána. Sváry musí být odborně provedeny a zaručovat úplnou bezpečnost. Pokud je to podle výrobního proces nebo materiálu nezbytné, musejí být nádrže vhodně tepelně zpracovány, aby byla zaručena přiměřená pevnost ve svaru a tepelně ovlivněných zónách. Při volbě materiálu musí být zohledněny riziko křehkého lomu, napětí korozívních trhlin a odolnost proti nárazu. Pokud je použita jemnozrnná ocel, zaručená hodnota meze průtažnosti nesmí být vyšší než 460 N/mm2 a zaručená hodnota horní meze pevnosti v tahu nesmí být vyšší než 725 N/mm2 podle specifikace materiálu. Hliník může být použit jako konstrukční materiál, jen pokud je uveden ve zvláštním ustanovení pro přemístitelnou cisternu pro zvláštní látku ve sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2 nebo pokud je to schváleno příslušným orgánem. Pokud je hliník schválen, musí být izolován, aby se zabránilo ztrátě fyzikálních vlastností, pokud je podroben tepelnému zatížení 110 kW/m2 po dobu nejvýše 30 minut. Izolace musí zůstat účinná při všech teplotách do 649 °C a musí být potažena materiálem s bodem tavení nejméně 700 °C. Materiály přemístitelných cisteren musí být vhodné pro okolní prostředí, ve kterém mohou být přepravovány.
6.7.2.2.2
Nádrže přemístitelných cisteren, spojovací prvky a potrubí musí být vyrobeny z materiálů, které jsou:
(a)
Podstatně odolné proti působení látek určených k přepravě; nebo
(b)
Netečné nebo neutralizované chemickou reakcí; nebo
(c)
Potaženy antikorozním materiálem přímo nataženým na nádrž nebo spojeným rovnocennými prostředky.
6.7.2.2.3
Těsnění musí být vyrobena z materiálů odolných proti látkám určeným k přepravě.
6.7.2.2.4
Pokud jsou nádrže potaženy, potažení musí být dostatečně odolné proti působení látek určených k přepravě, homogenní, neporézní, bez trhlin, dostatečně pružné a shodné charakteristiky tepelné roztažnosti nádrže. Potažení každé nádrže, upevnění nádrže a potrubí musí být souvislé a musí pokrývat celou plochu jakékoli příruby. Pokud jsou vnější upevnění přivařena na cisternu, potažení musí být souvislé na upevnění a kolem celé plochy vnějších přírub.
6.7.2.2.5
Spoje a švy potažení musí být provedeny zatavením materiálů nebo jinými rovnocennými prostředky.
6.7.2.2.6
Dotyk různých kovů, které by mohly způsobit poškození galvanickými účinky, není připuštěn.
6.7.2.2.7
Materiály přemístitelné cisterny, včetně jakýchkoli přístrojů, těsnění, potažení a příslušenství nesmějí nepříznivě ovlivňovat látky určené k přepravě v přemístitelné cisterně.
6.7.2.2.8
Přemístitelné cisterny musí být konstruovány a vyrobeny s podporami pro bezpečnou základnu během přepravy a vhodnými zvedacími a spouštěcími upevňovacími prvky.
6.7.2.2.9
Přemístitelné cisterny musí být konstruovány tak, aby odolaly beze ztráty obsahu nejméně vnitřnímu tlaku způsobenému obsahem a statickým, dynamickým a tepelným zatížením během normálních podmínek manipulace a dopravy. Konstrukce musí prokázat, že únavové účinky způsobené těmito opakovanými namáháními v průběhu očekávané životnosti přemístitelné cisterny byly zohledněny.
6.7.2.2.10
Nádrž, která má být vybavena zařízením pro vyrovnání podtlaku, musí být konstruována tak, aby odolala bez trvalé deformace vnějšímu tlaku nejméně 0,21 baru nad vnitřní tlak. Zařízení pro vyrovnávání podtlaku musí být nastaveno tak, aby vypouštělo při podtlaku do minus (-) 0,21 baru, pokud nádrž není konstruována pro vyšší vnější přetlak, v takovém případě nesmí být odpouštěcí tlak zařízení vyšší než výpočtový podtlak cisterny. Nádrž používaná pro přepravu tuhých látek (práškových nebo zrnitých) pouze obalových skupin II nebo III, které během přepravy nezkapalňují, může být zkonstruována pro nižší vnější tlak, podléhající schválení příslušného orgánu. V tomto případě musí být podtlakový ventil nastaven tak, aby otevíral při tomto nižším tlaku. Nádrž, která nemá být vybavena zařízením pro vyrovnání podtlaku, musí být konstruována tak, aby odolala bez trvalé deformace vnějšímu tlaku nejméně 0,4 baru nad vnitřní tlak.
6.7.2.2.11
Zařízení pro vyrovnávání podtlaku používané na přemístitelných cisternách, určených pro přepravu látek splňujících kritéria bodu vzplanutí třídy 3, včetně zahřátých látek přepravovaných při nebo nad jejich bod vzplanutí, musí být chráněno proti okamžitému prošlehnutí plamene do nádrže, nebo musí mít přemístitelná cisterna nádrž schopnou odolat bez úniku obsahu výbuchu z prošlehnutí plamene do nádrže.
6.7.2.2.12
Přemístitelné cisterny a jejich upevnění musí být při nejvyšším dovoleném zatížení schopny absorbovat následující jednotlivé statické síly:
(a)
Ve směru jízdy: dvojnásobek MPGM násobená zemským zrychlením (g)1;
(b)
Vodorovně kolmo na směr jízdy: MPGM (pokud směr jízdy není jasně určen, síly musí být rovnocenné dvojnásobku MPGM) násobená zemským zrychlením (g)1;
(c)
Svisle vzhůru: MPGM násobená zrychlením (g)1; a
(d)
Svisle dolů: dvojnásobek MPGM (celkové zatížení včetně účinku gravitace) násobené zemským zrychlením (g)1.
6.7.2.2.13
U každé ze sil v odstavci 6.7.2.2.12 musí být zachován koeficient bezpečnosti takto:
(a)
Pro kovy mající výrazně definovanou mez průtažnosti koeficient 1,5 ve vztahu k mezi tažnosti; nebo
(b)
Pro kovy nemající výrazně definovanou mez průtažnosti koeficient 1,5 ve vztahu k zaručeným 0,2 % prokázané průtažnosti a pro austenitické oceli 1 % prokázané průtažnosti.
6.7.2.2.14
Hodnoty meze pevnosti nebo prokázané pevnosti musí být hodnoty podle národních a mezinárodních materiálových norem. Pokud jsou používány austenitické oceli, stanovené nejnižší hodnoty meze pevnosti nebo prokázané pevnosti podle materiálových norem mohou být zvýšeny o 15 %, pokud jsou tyto vyšší hodnoty ověřeny v kontrolních osvědčeních materiálu. Pokud neexistuje žádná materiálová norma pro daný materiál, hodnota meze pevnosti nebo prokázané pevnosti musí být schválena příslušným orgánem.
6.7.2.2.15
Přemístitelné cisterny musí být možno elektricky uzemnit, pokud jsou určeny pro přepravu látek s bodem vzplanutí podle kritérií pro třídu 3 včetně zahřátých látek přepravovaných při teplotě rovné nebo převyšující jejich bod vzplanutí. Musí být provedena taková opatření, aby se zamezilo nebezpečnému elektrostatickému výboji.
6.7.2.2.16
Pokud je to požadováno pro určité látky vhodným pokynem pro přemístitelné cisterny uvedeným ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2 a popsaném v odstavci 4.2.5.2.6 nebo zvláštním ustanovením pro přemístitelné cisterny uvedeným ve sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2 a popsaným v pododdíle 4.2.5.3, přemístitelné cisterny musí být provedeny s dodatečnou ochranou, která může mít formu dodatečné tloušťky nádrže nebo vyššího zkušebního tlaku, dodatečné tloušťky stěny nebo vyššího zkušebního tlaku stanoveného podle přirozeného nebezpečí spojeného s přepravou daných látek.
6.7.2.3
Konstrukční kritéria
6.7.2.3.1
Nádrže musí být konstruovány na základě matematické analýzy namáhání nebo experimentální míry odolnosti napětí nebo jinými metodami schválenými příslušným orgánem.
6.7.2.3.2
Nádrže musí být konstruovány a vyrobeny tak, aby odolaly hydraulickému zkušebnímu tlaku rovnému nejméně 1,5 násobku výpočtového tlaku. Zvláštní požadavky pro určité látky v příslušném pokynu pro přemístitelné cisterny jsou uvedeny v sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2 a popsány v odstavci 4.2.5.2.6 nebo ve zvláštním ustanovení pro přemístitelné cisterny uvedeném ve sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2 a popsaném v pododdíle 4.2.5.3. Pozornost je věnována požadavkům na nejmenší tloušťku stěn nádrže těchto cisteren uvedeným v odstavcích 6.7.2.4.1 až 6.7.2.4.10.
6.7.2.3.3
Pro kovy vykazující zřetelnou mez pevnosti nebo charakterizované zaručenou prokázanou pevností (0,2 % prokázané pevnosti obecně nebo 0,1 % prokázané pevnosti pro austenitické oceli) primární povrchové napětí a (sigma) v nádrži nesmí překročit 0,75 Re nebo 0,50 Rm, podle toho která z nich je nižší, při zkušebním tlaku, kde:
Re = výrazná mez průtažnosti v N/mm2 nebo 0,2 % prokázané průtažnosti nebo pro austenitické ocele 1 % prokázané průtažnosti;
Rm = zaručená minimální pevnost v tahu v N/mm2.
6.7.2.3.3.1
Použité hodnoty Re a Rm musí být stanoveny jako nejmenší hodnoty podle národních a mezinárodních materiálových norem. Pokud je použita austenitická ocel, stanovené nejnižší hodnoty pro Re a Rm podle materiálových norem mohou být zvýšeny až o 15 %, jestliže jsou vyšší hodnoty ověřeny v kontrolním osvědčení materiálu. Neexistují-li žádné materiálové normy pro daný kov, musí být použité hodnoty Re a Rm schváleny příslušným orgánem nebo jím pověřenou organizací.
6.7.2.3.3.2
Oceli, které mají poměr Re/Rm větší než 0,85, nejsou dovoleny pro výrobu svařovaných nádrží. Hodnoty Re a Rm použité pro stanovení tohoto poměru musí být hodnoty uvedené v materiálovém kontrolním osvědčení.
6.7.2.3.3.3
Oceli použité pro konstrukci nádrží musí mít prodloužení při přetržení v % nejméně 10 000/Rm s absolutním minimem 16 % pro jemnozrnné oceli a 20 % pro ostatní oceli. Hliník a hliníkové slitiny používané v konstrukci nádrží musí mít prodloužení při přetržení v % nejméně 10 000/Rm s absolutním minimem 12 %.
6.7.2.3.3.4
Pro účely stanovení skutečných hodnot materiálů je třeba dodat, že pro plášťový materiál musí být osa vzorku kovu pro zkoušku pevnosti v pravém úhlu (kolmá) ke směru stáčení. Trvalé prodloužení při přetržení musí být měřeno na zkušebních vzorcích v pravoúhlých příčných řezech v souladu s ISO 6892 :1998 používající 50 mm měrné délky.
6.7.2.4
Minimální tloušťka stěny
6.7.2.4.1
Minimální tloušťka stěny musí být větší než tloušťka stanovená takto:
(a)
Minimální tloušťka stěny stanovená podle požadavků odstavců 6.7.2.4.2 až 6.7.2.4.10;
(b)
Minimální tloušťka stěny stanovená podle uznávaných předpisů pro tlakové nádoby včetně požadavků v pododdíle 6.7.2.3; a
(c)
Minimální tloušťka stěny stanovená v příslušném pokynu pro přemístitelné cisterny uvedeném ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2 a popsaném v odstavci 4.2.5.2.6 nebo stanovená podle zvláštního ustanovení pro přemístitelné cisterny uvedeného ve sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2 a popsaného v pododdíle 4.2.5.3.
6.7.2.4.2
Cylindrické části, konce (dna) a kryty uzávěrů nádrží o průměru do 1,8 m musí mít tloušťku nejméně 5 mm v referenční oceli nebo rovnocennou tloušťku použitého kovu. Nádrže o průměru větším než 1,8 m musí mít tloušťku nejméně 6 mm v referenční oceli nebo rovnocennou tloušťku použitého kovu kromě toho, že pro práškové a zrnité tuhé látky obalové skupiny II nebo III může být požadavek na minimální tloušťku snížen na nejméně 5 mm tloušťky v referenční oceli nebo rovnocennou tloušťku použitého kovu.
6.7.2.4.3
Pokud je provedena dodatečná ochrana nádrže proti poškození, přemístitelné cisterny se zkušebními tlaky menšími než 2,65 baru mohou mít minimální tloušťku stěny zmenšenou úměrně k provedené ochraně schválenou příslušným orgánem. Avšak nádrže o průměru nejvýše 1,8 m nesmějí mít tloušťku menší než 3 mm v referenční oceli nebo rovnocennou tloušťku použitého kovu. Nádrže o průměru větším než 1,8 m nesmějí mít tloušťku menší než 4 mm v referenční oceli nebo rovnocennou tloušťku použitého kovu.
6.7.2.4.4
Cylindrické části, konce (dna) a kryty uzávěrů nádrží nesmějí mít tloušťku menší než 3 mm bez ohledu na materiál konstrukce.
6.7.2.4.5
Dodatečná ochrana uvedená v odstavci 6.7.2.4.3 může být provedena celkovou vnější konstrukční ochranou, jako vhodnou „sendvičovou“ konstrukcí s vnější ochranou (pláštěm) upevněnou k nádrži, konstrukcí dvojité stěny nebo uzavřením nádrže v kompletním rámu s podélnými a příčnými konstrukčními prvky.
6.7.2.4.6
Rovnocenná tloušťka kovu jiná než předepsaná pro referenční ocel v odstavci 6.7.2.4.2 musí být stanovena podle tohoto vzorce:
e1=21,4 e0Rm1A13
kde:
e1 = požadovaná rovnocenná tloušťka (v mm) použitého kovu;
e0 = minimální tloušťka referenční oceli (v mm) stanovená v příslušném pokynu pro přemístitelné cisterny uvedeném ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2 a popsaném v odstavci 4.2.5.2.6 nebo ve zvláštním ustanovení pro přemístitelné cisterny uvedeném ve sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2 a popsaném v pododdíle 4.2.5.3;
Rm1 = minimální zaručená pevnost v tahu (v N/mm2) použitého kovu (viz odstavec 6.7.2.3.3)
A1 = zaručené minimální prodloužení při přetržení (v %) použitého kovu podle národních nebo mezinárodních norem.
6.7.2.4.7
Pokud je v příslušném pokynu pro přemístitelné cisterny v odstavci 4.2.5.2.6 uvedena minimální tloušťka 8 mm nebo 10 mm, je třeba poznamenat, že tyto tloušťky jsou založeny na vlastnostech referenční oceli a průměru nádrže 1,80 m. Pokud je použit kov jiný než měkká ocel (viz pododdíl 6.7.2.1) nebo nádrž má průměr větší než 1,80 m, tloušťka musí být stanovena podle tohoto vzorce:
e1=21,4 e0d11,8Rm1A13
kde:
e1 = požadovaná rovnocenná tloušťka (v mm) použitého kovu;
e0 = minimální tloušťka (v mm) referenční oceli stanovené v příslušném pokynu pro přemístitelné cisterny uvedeném ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2 a popsaném v odstavci 4.2.5.2.6 nebo ve zvláštním ustanovení pro přemístitelné cisterny uvedeném ve sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2 a popsaném v pododdíle 4.2.5.3;
d1 = průměr nádrže (v m), avšak nejméně 1,80 m;
Rm1 = minimální zaručená pevnost v tahu (v N/mm2) použitého kovu (viz odstavec 6.7.2.3.3);
A1 = zaručené minimální prodloužení při přetržení (v %) použitého kovu podle národních nebo mezinárodních norem.
6.7.2.4.8
V žádném případě nesmí být tloušťka stěny nádrže menší, než je předepsána v odstavcích 6.7.2.4.2, 6.7.2.4.3 a 6.7.2.4.4. Všechny části nádrže musí mít minimální tloušťku stanovenou v odstavcích 6.7.2.4.2 až 6.7.2.4.4. Tato tloušťka musí být výlučně bez jakéhokoli přídavku na korozi.
6.7.2.4.9
Pokud je použita měkká ocel (viz pododdíl 6.7.2.1), pro výpočet se nevyžaduje použití vzorce v odstavci 6.7.2.4.6.
6.7.2.4.10
V místech připojení konců (den) k cylindrické části nádrže nesmějí být žádné změny tloušťky.
6.7.2.5
Provozní výstroj
6.7.2.5.1
Provozní výstroj musí být uspořádána tak, aby byla chráněna proti nebezpečí utržení nebo poškození během přepravy a manipulace. Pokud spoj mezi rámem a nádrží dovoluje relativní pohyb mezi jednotlivými konstrukčními částmi, musí být výstroj upevněna tak, aby dovolovala takový pohyb bez nebezpečí poškození provozních částí. Vnější spojovací vyprazdňovací prvky (potrubí, uzavírací ventily), vnitřní uzavírací ventil a jeho sedlo musí být chráněny proti nebezpečí utržení působením vnějších sil (např. použitím pružných částí). Plnící a vyprazdňovací zařízení (včetně přírub nebo šroubových uzávěrů) a jakékoliv ochranné kryty musí umožňovat zajištění proti nežádoucímu otevření.
6.7.2.5.2
Všechny otvory nádrže určené pro plnění a vyprazdňování přemístitelné cisterny musí být vybaveny ručně ovládaným uzavíracím ventilem umístěným co nejblíže k nádrži, jak je to jen prakticky možné. Jiné otvory kromě otvorů pro odvětrání nebo odpouštění tlaku musí být vybaveny buď uzavíracím ventilem, nebo jinými vhodnými uzavíracími prostředky umístěnými co možno nejblíže k nádrži, jak je to prakticky možné.
6.7.2.5.3
Všechny přemístitelné cisterny musí být vybaveny otvorem s kryty nebo jinými kontrolními otvory vhodných rozměrů dovolujícími vnitřní kontrolu a přiměřený vstup pro údržbu a opravy vnitřku. Komorové přemístitelné cisterny musí mít otvor s krytem nebo jiné kontrolní otvory pro každou komoru.
6.7.2.5.4
Vnější spojovací prvky musí být, pokud je to možné, seskupeny. Pro izolaci přemístitelných cisteren musí být vrchní spojovací prvky obkrouženy zásobníkem pro únik s vhodným odtokem.
6.7.2.5.5
Každý spoj na přemístitelné cisterně musí být zřetelně označen s uvedením své funkce.
6.7.2.5.6
Každý uzavírací ventil nebo jiné uzavírací prostředky musí být konstruovány a vyrobeny na jmenovitý tlak nádrže MAWP a vyšší s ohledem na teploty očekávané během přepravy. Všechny uzavírací ventily se šroubovým spojem musí být uzavírány pravotočivým pohybem ručního kola. Pro ostatní ventily musí být poloha (otevřeno-zavřeno) a směr uzavírání zřetelně vyznačeny. Všechny uzavírací ventily musí být konstruovány tak, aby se zabránilo nežádoucímu otevření.
6.7.2.5.7
Pohyblivé části, jako jsou kryty, části uzávěrů atd., nesmějí být vyrobeny z nechráněné korozívní oceli, pokud mohou přijít do styku třením nebo dotykem s hliníkovými přemístitelnými cisternami určenými pro přepravu látek splňujících kritérium bodu vzplanutí třídy 3, včetně zahřátých látek přepravovaných při teplotě rovné nebo vyšší, než je jejich bod vzplanutí.
6.7.2.5.8
Potrubí musí být konstruováno, vyrobeno a instalováno tak, aby se zabránilo nebezpečí poškození působením tepelné roztaživosti a smršťování mechanických rázů a vibrací. Všechna potrubí musí být z vhodného kovového materiálu. Svařované spoje potrubí musí být používány všude, kde je to jen možné.
6.7.2.5.9
Spoje v měděném potrubí musí být spájeny nebo mít rovnocenně silné kovové spojení. Bod tavení pájecích materiálů nesmí být vyšší než 525 °C. Spoje nesmějí snižovat pevnost potrubí, což se může stát u šroubových spojů.
6.7.2.5.10
Průtržný tlak všech potrubí a spojovacích prvků potrubí nesmí být menší než nejvyšší čtyřnásobek MAWP nádrže nebo čtyřnásobek tlaku, kterému může být vystavena v provozu při činnosti čerpadla nebo jiného zařízení (kromě zařízení na vyrovnávání tlaku).
6.7.2.5.11
Tažné kovy smějí být používány při konstrukci ventilů a příslušenství.
6.7.2.6
Spodní otvory
6.7.2.6.1
Určité látky nesmějí být přepravovány v přemístitelných cisternách se spodními otvory. Pokud vhodný pokyn pro přemístitelné cisterny uvedený ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2 popsaný v odstavci 4.2.5.2.6 stanoví, že spodní otvory jsou zakázány, nesmějí být žádné otvory pod hladinou kapaliny v nádrži, pokud je plněna na svoje nejvyšší dovolené plnění. Pokud je existující otvor uzavřen, musí být opatřen deskou vnitřním a vnějším přivařením k nádrži.
6.7.2.6.2
Otvory spodního vyprazdňování přemístitelných cisteren přepravujících určité tuhé krystalizující nebo vysoce viskosní látky musí být vybaveny nejméně dvěma v sérii uspořádanými a vzájemně nezávislými uzavíracími zařízeními. Konstrukce zařízení musí být schválena příslušným orgánem nebo jím pověřenou organizací a musí zahrnovat:
(a)
Vnější uzavírací zařízení umístěné co možno nejblíže k nádrži, které je uspořádáno tak, že je zabráněno neúmyslnému otevření v důsledku nárazu nebo jiné neopatrné manipulace; a
(b)
Vodotěsný uzávěr na konci vyprazdňovacího potrubí, který může být uzavřen slepou přírubou nebo šroubovou čepičkou.
6.7.2.6.3
Každý vývod spodního vyprazdňování, kromě uvedených v odstavci 6.7.2.6.2, musí být vybaven třemi v sérii uspořádanými a vzájemně nezávislými uzavíracími zařízeními. Konstrukce zařízení musí být schválena příslušným orgánem nebo jím pověřenou organizací a musí zahrnovat:
(a)
Samouzavírací vnitřní uzavírací ventil v nádrži nebo v přivařené přírubě nebo jeho společné přírubě s tím, že:
(i)
Ovládací zařízení pro provoz ventilu je konstruováno tak, aby se zabránilo jakémukoli nežádoucímu otevření v důsledku nárazu nebo neúmyslného jednání;
(ii)
Ventil může být ovládán svrchu nebo zdola;
(iii)
Pokud je to možné, nastavení ventilu (otevřeno-zavřeno) musí být možno ověřit ze země;
(iv)
Kromě přemístitelných cisteren s vnitřním objemem nejvýše 1000 litrů, musí být možné uzavřít ventil s přístupné polohy přemístitelné cisterny, která je vzdálena od ventilu samého; a
(v)
Ventil musí zůstat provozuschopný v případě poškození vnějšího zařízení pro ovládání činnosti ventilu;
(b)
Vnější uzavírací ventil upevněný co nejblíže k nádrži, jak je to prakticky účelné;
(c)
Vodotěsný uzávěr na konci vyprazdňovacího potrubí, který může být uzavřen slepou přírubou nebo šroubovou čepičkou.
6.7.2.6.4
Pro podélnou nádrž může být vnitřní uzavírací ventil požadovaný v odstavci 6.7.2.6.3 (a) nahrazen dodatečným vnějším zavíracím ventilem. Výrobce musí splnit požadavky příslušného orgánu nebo jím pověřené organizace.
6.7.2.7
Bezpečnostní zařízení
Všechny přemístitelné cisterny musí být vybaveny nejméně jedním zařízením pro vyrovnávání tlaku. Všechna bezpečnostní zařízení musí být konstruována, vyrobena a označena podle požadavků příslušného orgánu nebojím pověřené organizace.
6.7.2.8
Zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.2.8.1
Každá přemístitelná cisterna s vnitřním objemem nejméně 1900 litrů a každá nezávislá komora přemístitelné cisterny se stejným vnitřním objemem, musí být vybavena jedním nebo více zařízeními pro vyrovnávání tlaku pružinového typu s případným průtržným kotoučem nebo tavným prvkem a paralelně s pružinovým zařízením, pokud to není zakázáno viz odstavec 6.7.2.8.3 v příslušném pokynu pro přemístitelné cisterny v odstavci 4.2.5.2.6. Zařízení pro vyrovnávání tlaku musí mít dostatečnou kapacitu, aby zabránilo roztržení nádrže vlivem přetlaku nebo podtlaku způsobeného plněním, vyprazdňováním nebo zahříváním obsahu.
6.7.2.8.2
Zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být konstruováno tak, aby se zabránilo vstupu cizích předmětů, úniku kapaliny a vývoji nebezpečného nadměrného tlaku.
6.7.2.8.3
Pokud je to požadováno pro určité látky příslušným pokynem pro přemístitelné cisterny uvedeným ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2 a popsaným v odstavci 4.2.5.2.6, musí mít přemístitelné cisterny zařízení pro vyrovnávání tlaku schválené příslušným orgánem. Pokud není přemístitelná cisterna vyhrazena pro přepravu jedné látky a vybavena schváleným zařízením pro vyrovnávání tlaku vyrobeným z materiálů snášenlivých s přepravovanou látkou, musí zařízení pro vyrovnávání tlaku obsahovat průtržný kotouč předcházející pružinovému zařízení pro vyrovnávání tlaku. Pokud je průtržný kotouč vložen do série s požadovaným zařízením pro vyrovnávání tlaku, prostor mezi průtržným kotoučem musí být vybaven měřidlem tlaku nebo indikátorem protržení kotouče proděravění nebo úniku, který mohla způsobit špatná funkce systému pro vyrovnávání tlaku. Průtržný kotouč se musí protrhnout při tlaku o 10 % vyšším, než je počáteční vypouštěcí tlak zařízení pro vyrovnávání tlaku.
6.7.2.8.4
Každá přemístitelná cisterna s vnitřním objemem menším než 1900 litrů musí být vybavena zařízením pro vyrovnávání tlaku, kterým může být průtržný kotouč, pokud tento kotouč odpovídá požadavkům v odstavci 6.7.2.11.1. Pokud není použito pružinové zařízení pro vyrovnávání tlaku, průtržný kotouč musí být nastaven na protržení při jmenovitém tlaku rovném zkušebnímu tlaku. Kromě toho smějí být použity také tavné prvky podle odst. 6.7.2.10.1.
6.7.2.8.5
Pokud je nádrž vybavena pro tlakové vyprázdnění, musí být vstupní potrubí osazeno vhodným zařízením pro vyrovnávání tlaku nastaveným tak, aby pracovalo při tlaku nejvýše MAWP nádrže a uzavírací ventil byl umístěn co nejblíže k nádrži, jak je to prakticky účelné.
6.7.2.9
Nastavení zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.2.9.1
Je třeba připomenout, že zařízení pro vyrovnávání tlaku musí pracovat pouze v podmínkách nadměrného zvýšení teploty, jelikož cisterna nepodléhá nadměrným změnám tlaku během normálních podmínek přepravy (viz odstavec 6.7.2.12.2).
6.7.2.9.2
Požadované zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být nastaveno tak, aby začalo vypouštět při jmenovitém tlaku pěti šestin zkušebního tlaku pro nádrže mající zkušební tlak nejvýše 4,5 baru a 110 % dvou třetin zkušebního tlaku pro nádrže mající zkušební tlak větší než 4,5 baru. Po vypuštění se zařízení musí uzavřít tlakem nejvýše o 10 % nižším, než je otevírací tlak. Zařízení musí zůstat uzavřeno při všech nižších tlacích. Tento požadavek nezabraňuje použití tlaku zařízení pro vyrovnávání tlaku nebo kombinace zařízení pro vyrovnávaní přetlaku nebo podtlaku.
6.7.2.10
Tavné prvky
6.7.2.10.1
Tavné prvky musí fungovat při teplotě mezi 100 °C a 149 °C za podmínky, že tlak v nádrži při tavné teplotě nebude vyšší než zkušební tlak. Musí být umístěny na vrcholu nádrže s jejich vstupy ve výparném prostoru, a pokud jsou používány za účelem bezpečnosti přepravy, nesmějí být chráněny před vnějším teplem. Tavné prvky nesmějí být používány na přemístitelných cisternách se zkušebním tlakem, který překračuje 2,65 baru, pokud toto není stanoveno v kapitole 3.2 tabulka A sloupec 11 zvláštním ustanovením TP 36. Tavné prvky používané na přemístitelných cisternách určených pro přepravu zahřátých látek musí být konstruovány pro provoz při teplotě vyšší, než bude nejvyšší teplota očekávaná během přepravy a musí splňovat požadavky příslušného orgánu nebo jím pověřené organizace.
6.7.2.11
Průtržné kotouče
6.7.2.11.1
Průtržné kotouče, kromě uvedených v odstavci 6.7.2.8.3, musí být nastaveny na protržení při jmenovitém tlaku rovném zkušebnímu tlaku v celém rozsahu konstrukční teploty. Pokud jsou používány průtržné kotouče, musí být věnována zvláštní pozornost požadavkům v odstavcích 6.7.2.5.1 a 6.7.2.8.3.
6.7.2.11.2
Průtržné kotouče musí být vhodné pro podtlaky, které mohou vzniknout v přemístitelné cisterně.
6.7.2.12
Kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.2.12.1
Pružinové zařízení pro vyrovnávání tlaku požadované v odstavci 6.7.2.8.1 musí mít příčný průtokový průřez rovnocenný otvoru o průměru 31,75 mm. Pokud je používáno podtlakové zařízení pro vyrovnávání tlaku, musí mít plochu průtokového průřezu nejméně 284 mm2.
6.7.2.12.2
Kombinovaná dodávková kapacita systému pro vyrovnávání tlaku (s přihlédnutím ke sníženému průtoku, pokud je přemístitelná cisterna vybavena průtržným kotoučem předřazeným pružinovému zařízení pro vyrovnávání tlaku nebo pokud je pružinové zařízení pro vyrovnávání tlaku provedeno se zařízením pro ochranu před prošlehnutím plamene) za podmínky kompletního zvládnutí ohně přemístitelné cisterny musí být dostatečná omezit tlak v nádrži o 20 % nad tlak uvádějící v činnost zařízení pro vyrovnávání tlaku. Nouzové zařízení pro vyrovnávání tlaku může být použito pro dosažení předepsané vypouštěcí kapacity. Tato zařízení mohou být tavná, pružinová nebo průtržné kotouče nebo kombinace zařízení pružinových a průtržných kotoučů. Celková kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být stanovena použitím vzorce v odstavci 6.7.2.12.2.1 nebo tabulky v odstavci 6.7.2.12.2.3.
6.7.2.12.2.1
Pro stanovení celkové požadované kapacity zařízení pro vyrovnávání tlaku, která musí být součtem individuálních kapacit všech spolupůsobících zařízení, musí být použit následující vzorec:
Q=12,4FA0,82LCZTM
kde:
Q = minimální požadovaný stupeň v krychlových metrech vzduchu za sekundu (m3/s) za normálních podmínek: 1 bar a 0 °C (273°K);
F = koeficient této hodnoty:
pro neizolované nádrže F = 1;
pro izolované nádrže F = U(649 – t)/13,6 avšak v žádném případě není menší než 0,25;
kde:
U = koeficient prostupu tepla v kW.m-2.K-1 při 38 °C
t = skutečná teplota látky během plnění (ve °C); pokud tato teplota není známa, použije se t = 15 °C;
Výše uvedená hodnota koeficientu F pro izolované nádrže může být použita, pokud izolace splňuje požadavky uvedené v odstavci 6.7.2.12.2.4;
A = celková plocha vnějšího povrchu nádrže ve čtverečných metrech;
Z = koeficient stlačitelnosti plynu za akumulační podmínky (pokud tento koeficient není znám, budiž Z = 1);
T = absolutní teplota v Kelvinech (+ 273) nad zařízením pro vyrovnávání tlaku za akumulační podmínky;
L = utajené teplo výparnosti kapaliny, v kJ/kg, za akumulační podmínky;
M = molekulární hmotnost vypouštěného plynu;
C = konstanta odvozená z jednoho z následujících vzorců jako funkce poměru a specifických tepel:
k=CpCv
kde:
Cp = specifické teplo při konstantním tlaku; a
Cv = specifické teplo při konstantním objemu.
Pokud k > 1:
C=k2k + 1k + 1k – 1
Pokud k = 1, nebo k není znám:
C=1e=0,607
kde e je matematická konstanta 2,7183 C může být též převzata z následující tabulky:
kCKCkC
1,000,6071,260,6601,520,704
1,020,6111,280,6641,540,707
1,040,6151,300,6671,560,710
1,060,6201,320,6711,580,713
1,080,6241,340,6741,600,716
1,100,6281,360,6781,620,719
1,120,6331,380,6811,640,722
1,140,6371,400,6851,660,725
1,160,6411,420,6881,680,728
1,180,6451,440,6911,700,731
1,200,6491,460,6952,000,770
1,220,6521,480,6982,200,793
1,240,6561,500,701
6.7.2.12.2.2
Jako alternativa k výše uvedeným vzorcům, mohou mít nádrže konstruované pro přepravu kapalin rozměry svých zařízení pro vyrovnávání tlaků podle tabulky v odstavci 6.7.2.12.2.3. Tato tabulka počítá s hodnotou koeficientu izolace F = 1 a musí být upravena podobně, jako když je nádrž izolována.
M = 86,7T = 394 K
L = 334, 94 kJ/kgC = 0,607
Z = 1
6.7.2.12.2.3
Minimální nouzová ventilační kapacita Q, v krychlových metrech vzduchu za sekundu, při 1 baru a 0 °C (273 °K).
AQAQ
Exponovaná plocha (čtvereční metry)(Krychlové metry vzduchu za sekundu)Exponovaná plocha (čtvereční metry)(Krychlové metry vzduchu za sekundu)
20,23037,52,539
30,320402,677
40,40542,52,814
50,487452,949
60,56547,53,082
70,641503,215
80,71552,53,346
90,788553,476
100,85957,53,605
120,998603,733
141,13262,53,860
161,263653,987
181,39167,54,112
201,517704,236
22,51,670754,483
251,821804,726
27,51,969854,967
302,115905,206
32,52,258955,442
352,4001005,676
6.7.2.12.2.4
Izolační systémy používané za účelem snižování ventilační kapacity musí být schváleny příslušným orgánem nebo jím pověřenou organizací. Ve všech případech musí izolační systém schválený pro tento účel:
(a)
zůstat účinný při všech teplotách až do 649 °C; a
(b)
být chráněn pláštěm s bodem tavení 700 °C nebo vyšším.
6.7.2.13
Značení zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.2.13.1
Každé zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být zřetelně a trvale označeno těmito údaji:
(a)
Tlak (v barech nebo kPa) nebo teplota (ve °C), na které je nastaveno vypouštění;
(b)
Dovolená tolerance vypouštěcího tlaku pro pružinová zařízení pro vyrovnávání tlaku;
(c)
Referenční teplota odpovídající nastavenému tlaku pro průtržné kotouče;
(d)
Dovolená tolerance teploty pro tavné prvky;
(e)
Nastavená průtoková kapacita pružinových zařízení pro vyrovnávání tlaku, průtržných kotoučů nebo tavných prvků v normálních krychlových metrech vzduchu za sekundu (m3/s);
Pokud je to proveditelné, musí být uvedeny následující údaje:
(f)
Jméno výrobce a příslušné katalogové číslo zařízení pro vyrovnávání tlaku.
6.7.2.13.2
Nastavená průtoková kapacita označená na pružinových zařízeních pro vyrovnávání tlaku musí být stanovena podle ISO 4126-1:1991.
6.7.2.14
Spoje k zařízení pro vyrovnávání tlaku
Spoje k zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být dostatečných rozměrů, aby umožnily neomezeně propustit požadované vypouštění do zařízení pro vyrovnávání tlaku. Žádný uzavírací ventil nesmí být vestavěn mezi nádrž a zařízení pro vyrovnávání tlaku, kromě zdvojeného zařízení pro údržbu nebo jiných důvodů a uzavíracích ventilů sloužících pro uzamčení otevřeného zařízení v provozu nebo uzavíracích ventilů vzájemně uzamčených tak, že alespoň jeden ze zdvojených je vždy v provozu. Nesmí být žádná překážka pro otevírání vedení k zařízení ventilačnímu nebo pro vyrovnávání tlaku, která by mohla omezit nebo uzavřít průtok z nádrže do tohoto zařízení. Otvory nebo potrubí od vyústění zařízení pro vyrovnávání tlaku, pokud jsou používány, musí vypouštět přebytečné páry nebo kapaliny do atmosféry za podmínek minimálního zpětného tlaku do zařízení pro vyrovnávání tlaku.
6.7.2.15
Umístění zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.2.15.1
Každé vyústění zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být umístěno na vrchol nádrže co nejblíže podélnému a příčnému středu nádrže, jak je to proveditelné. Všechna vyústění zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být umístěna tak, aby za podmínek maximálního plnění byla ve výparném prostoru nádrže, a zařízení musí být tak uspořádáno, aby zajistilo neomezené vypouštění unikajících par. U hořlavých látek musí být unikající páry vyvedeny přímo ven z nádrže takovým způsobem, aby se nemohly dostat pod nádrž. Ochranná zařízení, která odklánějí proud par, jsou dovolena pouze tehdy, nezmenšují-li kapacitu zařízení pro vyrovnávání tlaku.
6.7.2.15.2
Uspořádání musí být provedena tak, aby zabránila přístupu nepovolaných osob k zařízení pro vyrovnávání tlaku a chránila tato zařízení před poškozením způsobeným převrácením přemístitelné cisterny.
6.7.2.16
Stavoznaky (měřicí zařízení)
6.7.2.16.1
Skleněné stavoznaky a měřidla vyrobená z křehkého materiálu, která jsou v přímém styku s obsahem nádrže, nesmějí být použity.
6.7.2.17
Podpěry, rámy, zvedací a spouštěcí vybavení přemístitelných cisteren
6.7.2.17.1
Přemístitelné cisterny musí být konstruovány a vyráběny s podpěrnou konstrukcí zajišťující jejich bezpečnou základnu během přepravy. Síly uvedené v odstavci 6.7.2.2.12 a koeficient bezpečnosti uvedený v odstavci 6.7.2.2.13 musí být zohledněny při konstrukci. Zarážky, rámy, podstavce nebo jiné podobné konstrukce jsou přípustné.
6.7.2.17.2
Kombinovaná namáhání způsobená konstrukční výstrojí přemístitelné cisterny (např. podstavce, rámy atd.) a zvedací a spouštěcí zařízení nesmějí způsobit nadměrné namáhání v jakékoli části nádrže. Stabilní zvedací a spouštěcí zařízení musí být namontováno na všech přemístitelných cisternách. Přednostně musí být upevněno na podpěry přemístitelné cisterny, avšak může být připevněno k výztužným deskám umístěným na nádrži v bodech jejich podpěr.
6.7.2.17.3
Při konstrukci podpěr a rámu se musí brát v úvahu účinky klimatické koroze.
6.7.2.17.4
Kapsy pro zvedací vidlice musí být uzavíratelné. Prostředky pro uzavření těchto kapes musí tvořit trvalou část rámu nebo musí být trvale připojeny k rámu. Jednokomorové přemístitelné cisterny o délce menší než 3,65 m, nemusí být vybaveny uzavíratelnými kapsami, pokud:
(a)
je nádrž včetně všech spojovacích prvků dobře chráněna proti úderům zvedacích vidlí; a
(b)
vzdálenost mezi středy kapes pro zvedací vidlice je nejméně polovina maximální délky přemístitelné cisterny.
6.7.2.17.5
Pokud nejsou přemístitelné cisterny během přepravy chráněny podle pododdílu 4.2.1.2, nádrže a provozní výstroj musí být chráněny proti poškození nádrže a provozní výstroje podélným nebo příčným nárazem nebo převrácením. Vnější spojovací prvky musí být chráněny tak, aby byl vyloučen únik obsahu nádrže při nárazu nebo převrácení přemístitelné cisterny na tyto spojovací prvky. Příklady takové ochrany:
(a)
Ochrana proti bočnímu nárazu, kterou mohou tvořit podélné výztuže chránící nádrž z obou stran na výškové úrovni jejího středu;
(b)
Ochrana přemístitelné cisterny proti převrácení, kterou mohou tvořit výztužné prstence nebo výztuže upevněné napříč rámu;
(c)
Ochrana proti nárazu zezadu, kterou může tvořit nárazník nebo rám;
(d)
Ochrana nádrže proti poškození nárazem nebo převrácením použitím rámu ISO podle ISO 1496-3:1995.
6.7.2.18
Schválení typu
6.7.2.18.1
Příslušný orgán nebo jím pověřená organizace vydává osvědčení o schválení typu pro jakoukoli novou konstrukci přemístitelné cisterny. Toto osvědčení ověřuje, že přemístitelná cisterna byla prohlédnuta tímto orgánem, je vhodná pro její zamýšlený účel a odpovídá požadavkům této kapitoly a přiměřeným ustanovením pro látky, uvedeným v kapitole 4.2 a v tabulce A kapitoly 3.2. Pokud jsou série přemístitelných cisteren vyráběny beze změny konstrukce, platí osvědčení pro celé série. Osvědčení musí obsahovat zkušební protokol prototypu, látky nebo skupiny látek dovolené přepravovat, materiály konstrukce nádrže a výstelky (pokud byl použit) a schvalovací číslo. Schvalovací číslo musí tvořit mezinárodní rozlišovací značka státu předepsaná v Úmluvě o silničním provozu, Vídeň I968, a registrační číslo, v osvědčení musí být uvedena jakákoli alternativní ujednání podle pododdílu 6.7.1.2. Schválení konstrukce může sloužit pro schválení menších přemístitelných cisteren vyrobených z materiálů téhož druhu a tloušťky, stejnou výrobní technologií a s identickými podpěrami, rovnocennými uzávěry a dalším příslušenstvím.
6.7.2.18.2
Zkušební protokol schválení konstrukce typu musí obsahovat nejméně toto:
(a)
Výsledky zkoušky vhodného rámu uvedené v ISO 1496-3:1995;
(b)
Výsledky první prohlídky a zkoušky uvedené v odstavci 6.7.2.19.3;
(c)
Výsledky nárazové zkoušky uvedené v odstavci 6.7.2.19.1, je-li předepsána.
6.7.2.19
Prohlídky a zkoušky
6.7.2.19.1
Přemístitelné cisterny odpovídající definici kontejneru podle Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti kontejnerů (KBK) z roku 1972 ve změněném znění, nesmějí být používány. Jejich použití je možné pouze tehdy, pokud se reprezentativní vzorek každého konstrukčního typu úspěšně ověří zkouškou dynamického nárazu podle Příručky zkoušek a kritérií, díl IV, odstavec 41.
6.7.2.19.2
Nádrž a součásti výstroje každé přemístitelné cisterny musí být prohlédnuty a zkoušeny před prvním uvedením do provozu (první prohlídka a zkouška) a potom v nejvýše pětiletých intervalech (periodická prohlídka a zkouška po pěti letech) s prohlídkou a zkouškou v polovině této doby (periodická prohlídka a zkouška po dvou a půl letech). Prohlídka a zkouška po dvou a půl letech může být provedena během tří měsíců před nebo po stanoveném datu. Mimořádná prohlídka a zkouška musí být provedena bez ohledu na datum poslední periodické prohlídky a zkoušky, pokud je to nezbytné podle odstavce 6.7.2.19.7.
6.7.2.19.3
První prohlídka a zkouška přemístitelné cisterny musí zahrnovat prohlídku konstrukčních charakteristik, vnitřní a vnější prohlídku přemístitelné cisterny a jejích spojovacích prvků vzhledem k látkám, které v ní mají být přepravovány, a tlakovou zkoušku. Před uvedením přemístitelné cisterny do provozu musí být též provedeny zkouška těsnosti a zkouška uspokojivého provozu celé provozní výstroje. Pokud byly nádrž a její spojovací prvky tlakově zkoušeny odděleně, musí být po jejich zkompletování podrobeny zkoušce těsnosti.
6.7.2.19.4
Periodická prohlídka a zkouška po pěti letech, musí zahrnovat vnitřní a vnější prohlídku a podle všeobecných ustanovení i hydraulickou tlakovou zkoušku. Opláštění, tepelná izolace a potažení mohou být sejmuty pouze s ohledem na požadovaný rozsah spolehlivého zhodnocení charakteristik přemístitelné cisterny. Pokud nádrž a její výstroj byly zkoušeny odděleně, musí být po jejich zkompletování podrobeny zkoušce těsnosti.
6.7.2.19.5
Periodická prohlídka a zkouška v mezidobí po dvou a půl letech musí zahrnovat nejméně vnitřní a vnější prohlídku přemístitelné cisterny a jejích spojovacích prvků vzhledem k látkám, které v ní mají být přepravovány, zkoušku těsnosti a zkoušku uspokojivého provozu celé provozní výstroje. Opláštění, tepelná izolace a potažení mohou být sejmuty pouze s ohledem na požadovaný rozsah spolehlivého zhodnocení charakteristik přemístitelné cisterny. Pro přemístitelné cisterny určené pro přepravu jedné látky může být vnitřní prohlídka po dvou a půl letech vypuštěna nebo nahrazena jinou zkušební metodou nebo kontrolními postupy stanovenými příslušným orgánem nebo jím pověřenou organizací.
6.7.2.19.6
Přemístitelná cisterna nesmí být plněna a přistavována k přepravě po datu uplynutí platnosti poslední pětileté nebo dvou a půlleté periodické prohlídky a zkoušky, jak je požadováno v odstavci 6.7.2.19.2. Avšak přemístitelná cisterna naplněná před datem uplynutí platnosti poslední periodické prohlídky a zkoušky může být přepravována po dobu nepřesahující tři měsíce od uplynutí platnosti poslední periodické prohlídky a zkoušky. Kromě toho smí být přemístitelná cisterna přepravována po datu uplynutí platnosti poslední periodické prohlídky a zkoušky:
(a)
Po vyprázdnění, ale před vyčistěním, pro účely provedení příští požadované prohlídky a zkoušky před znovu naplněním; a
(b)
Pokud není jinak schváleno příslušným orgánem, pro období nepřekračující šest měsíců od data uplynutí platnosti poslední periodické prohlídky a zkoušky, aby bylo možno vrátit nebezpečné věci k jejich likvidaci nebo recyklaci. Odvolávka na tuto výjimku musí být uvedena v přepravním dokladu.
6.7.2.19.7
Mimořádná prohlídka a zkouška je nezbytná, pokud přemístitelná cisterna vykazuje zřetelně poškozené nebo zkorodované plochy nebo únik nebo jiné okolnosti, které ukazují nedostatky, jež by mohly ovlivnit celistvost přemístitelné cisterny. Rozsah mimořádné prohlídky a zkoušky musí záviset na rozsahu poškození a zhoršení stavu přemístitelné cisterny. Musí zahrnovat nejméně dvou a půlletou prohlídku a zkoušku podle odstavce 6.7.2.19.5.
6.7.2.19.8
Vnitřní a vnější prohlídky musí zajistit, že:
(a)
nádrž je prohlédnuta se zaměřením na promáčknutí, korozi nebo odření, záhyby, zkroucení, vady ve svarech nebo jiné okolnosti, včetně úniku, které by mohly způsobit, že nádrž není bezpečná pro přepravu;
(b)
potrubí, ventily, ohřívací/chladící systém a těsnění jsou prohlédnuty se zaměřením na zkorodované plochy, závady a jiné okolnosti, včetně úniku, které by mohly způsobit, že přemístitelná cisterna není bezpečnou pro plnění, vyprazdňování nebo přepravu;
(c)
zařízení pro těsnění uzavírateIných poklopů je provozuschopné, a že zde není žádný únik uzavíratelných vík a těsnění;
(d)
chybějící nebo ztracené západky nebo šrouby na jakémkoli spojení příruby nebo slepé příruby jsou nahrazeny nebo utěsněny;
(e)
všechna pojistná zařízení a ventily jsou bez koroze, zkroucení a jakéhokoli poškození nebo vady, které by mohly zabránit jejich normální činnosti. Uzavírací zařízení a samočinné uzavírací ventily musí být uvedeny v činnost pro prokázání vlastní provozuschopnosti;
(f)
výstelky, jsou zkontrolovány podle kriterií uvedených jeho výrobcem;
(g)
požadovaná značení na přemístitelné cisterně jsou čitelná a v souladu s příslušnými požadavky; a
(h)
rám, podpěry a zařízení pro zdvih přemístitelné cisterny jsou v uspokojivém stavu.
6.7.2.19.9
Prohlídky a zkoušky v odstavci 6.7.2.19.1, 6.7.2.19.3, 6.7.2.19.4, 6.7.2.19.5 a 6.7.2.19.7 musí být provedeny znalcem nebo za účasti znalce schváleného příslušným orgánem nebo příslušným orgánem pověřenou organizací. Pokud je součástí prohlídky a zkoušky tlaková zkouška, musí být provedena zkušebním tlakem, který je vyznačen na štítku přemístitelné cisterny. Během tlakové zkoušky musí být přemístitelná cisterna kontrolována na jakýkoli únik z cisterny, potrubí nebo výstroje.
6.7.2.19.10
Ve všech případech, kdy je prováděno řezání, opalování nebo sváření na nádrži, musí být tyto práce schváleny příslušným orgánem nebo jím pověřenou organizací s ohledem na předpisy pro tlakové nádoby používané pro konstrukci nádrže. Tlaková zkouška musí být provedena navíc k původní tlakové zkoušce po ukončení těchto prací.
6.7.2.19.11
Pokud se objeví jakákoli nebezpečná okolnost, nesmí být přemístitelná cisterna vrácena do provozu, dokud nebyla opravena a zkouška není opakována s uspokojivým výsledkem.
6.7.2.20
Značení
6.7.2.20.1
Každá přemístitelná cisterna musí být vybavena nerezavějícím kovovým štítkem trvale upevněným na výrazném místě snadno přístupném pro kontrolu. Pokud z důvodů uspořádání přemístitelné cisterny nemůže být štítek trvale připevněn na těleso nádrže, musí být nádrž trvale označena nejméně údaji, požadovanými předpisy pro tlakové nádoby. Na štítku musí být vyznačeny vyražením nebo jinou podobnou metodou nejméně následující údaje:
a)
Informace o vlastníku
(i)
Registrační číslo vlastníka;
b)
Informace o výrobě
(i)
Země výroby;
(ii)
Rok výroby;
(iii)
Jméno nebo značka výrobce;
(iv)
Výrobní sériové číslo;
c)
Informace o schválení
(i)
Symbol Spojených národů pro obaly sbms2011c011z0019_53.tif;
Tento symbol smí být použit pouze za účelem potvrzení, že obal, přemístitelná cisterna nebo MEGC vyhovuje odpovídajícím předpisům kapitoly 6.1, 6.2, 6.3 6.5, 6.6 nebo 6.7;
(ii)
Země schválení;
(iii)
Pověřená organizace pro schválení konstrukce;
(iv)
Číslo schválení konstrukčního typu;
(v)
Písmena „AA“, pokud byl konstrukční typ schválen podle alternativního ujednání (viz pododdíl 6.7.1.2);
(vi)
Předpis pro tlakové nádoby, podle kterého byla nádrž konstruována;
d)
Tlaky
(i)
Nejvyšší dovolený provozní tlak (v barech nebo kPa (přetlak))2;
(ii)
Zkušební tlak (v barech nebo kPa (přetlak))2;
(iii)
Datum první tlakové zkoušky (měsíc a rok);
(iv)
Identifikační značka znalce první zkoušky;
(v)
Vnější výpočtový tlak3 (v barech nebo kPa (přetlak))2;
(vi)
Nejvyšší dovolený provozní tlak vyhřívacího nebo chladicího systému (v barech nebo kPa (přetlak))2;
e)
Teploty
(i)
Rozmezí konstrukční teploty (ve °C)2;
f)
Materiály
(i)
Materiál(y) nádrže a odvolávka(y) na normu(y) materiálu;
(ii)
Rovnocenná tloušťka pro referenční ocel (v mm)2;
(iii)
Materiál výstelky (pokud je použit);
g)
Objem
(i)
Objem nádrže naplněný vodou při 20 °C (v litrech)2;
Tento údaj musí být doplněn symbolem „S“, je-li nádrž rozdělena peřejníky na oddíly o objemu nejvýše 7500 I;
(ii)
Objem jednotlivé komory naplněný vodou při 20 °C (v litrech)2 (pokud existuje u vícekomorových nádrží).
Tento údaj musí být doplněn symbolem „S“, je-li komora rozdělena peřejníky na oddíly o objemu nejvýše 7500 I;
h)
Periodické zkoušky
(i)
Druh poslední provedené periodické zkoušky (2,5 roku, 5 let nebo mimořádná zkouška);
(ii)
Datum a typ poslední periodické zkoušky (měsíc a rok);
(iii)
Zkušební tlak (v barech nebo kPa (přetlak))2) poslední provedené periodické zkoušky (pokud je použita);
(iv)
Identifikační značka pověřeného místa, které provádělo nebo ověřilo poslední zkoušku;
Obrázek 6.7.2.20.1: Příklad značení identifikačního štítku
Registrační číslo vlastníka
INFORMACE O VÝROBĚ
Země výroby
Rok výroby
Výrobce
Výrobní sériové číslo
INFORMACE O SCHVÁLENÍ
sbms2011c011z0019_53.tifZemě schválení
Pověřená organizace pro schválení konstrukce
Číslo schválení konstrukčního typu„AA“ (pokud je použito)
Předpis pro tlakové nádoby, podle kterého byla nádrž konstruována
TLAKY
Nejvyšší dovolený provozní tlakbar nebo kPa
Zkušební tlakbar nebo kPa
Datum první tlakové zkoušky(MM/RRRR)Razidlo znalce:
Vnější výpočtový tlakbar nebo kPa
Nejvyšší dovolený provozní tlak vyhřívacího nebo chladicího systémubar nebo kPa
TEPLOTY
Rozmezí konstrukční teploty°Cdo °C
MATERIÁLY
Materiál(y) nádrže a odvolávka(y) na normu(y) materiálu
Rovnocenná tloušťka pro referenční ocelmm
Materiál výstelky (pokud je použit)
OBJEM
Objem nádrže naplněný vodou při 20 °Cl (litr)„S“ (pokud je použito)
Objem jednotlivé komory naplněný vodou při 20 °C (pokud existuje u vícekomorových nádrží)l (litr)„S“ (pokud je použito)
PERIODICKÉ ZKOUŠKY
Druh zkouškyDatum zkouškyRazidlo znalce a zkušební tlaka)Druh zkouškyDatum
zkoušky
Razidlo znalce a
zkušební tlaka
(MM/RRRR)bar nebo kPa(MM/RRRR)bar nebo kPa
a
(pokud je použit).
6.7.2.20.2
Následující údaje musí být vyznačeny buď na přemístitelné cisterně samé, nebo na kovovém štítku pevně umístěném na přemístitelné cisterně:
Jméno provozovatele
Nejvyšší dovolená celková hmotnost (MPGM) ______ kg
Vlastní hmotnost _________ kg
Pokyn pro přemístitelné cisterny podle odst. 4.2.5.2.6
POZNÁMKA: Pro identifikaci přepravovaných látek, viz též část 5.
6.7.2.20.3
Jestliže je přemístitelná cisterna konstruována a schválena pro manipulaci na otevřeném moři, musí být na identifikačním štítku uvedena slova "OFFSHORE PORTABLE TANK".
6.7.3
Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky přemístitelných cisteren určených pro přepravu nezchlazených zkapalněných plynů
6.7.3.1
Definice
Pro účely tohoto oddílu se následujícími pojmy rozumí:
Alternativní ujednání znamená schválení příslušným orgánem pro přemístitelnou cisternu nebo MEGC, které byly konstruovány, vyrobeny nebo zkoušeny podle technických požadavků nebo zkušebních metod jiných, než uvedených v této kapitole;
Konstrukční referenční teplota znamená teplotu, při které je pro účely výpočtu MAWP stanovena tenze par obsahu. Konstrukční referenční teplota musí být nižší než kritická teplota nezchlazeného zkapalněného plynu určeného pro přepravu, aby bylo zajištěno, že plyn zůstane vždy zkapalněný. Tato hodnota je pro typ přemístitelné cisterny následující:
(a)
Nádrž o průměru 1,5 metru nebo menším: 65 °C;
(b)
Nádrž o průměru větším než 1,5 metru:
(i)
bez izolace nebo slunečního štítu: 60 °C;
(ii)
se slunečním štítem (viz odstavec 6.7.3.2.12): 55 °C; a
(iii)
s izolací (viz odstavec 6.7.3.2.12): 50 °C;
Konstrukční rozmezí teplot pro nádrž musí být od – 40 °C do 50 °C pro nezchlazené zkapalněné plyny přepravované za normálních klimatických podmínek. Přísnější konstrukční teploty musí být uvažovány pro přemístitelné cisterny provozované v tvrdých klimatických podmínkách;
Konstrukční výstroj znamená výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky vně nádrže;
Měkká ocel znamená ocel se zaručenou mezí pevností v tahu 360 N/mm2 až 440 N/mm2 a zaručeným nejmenším prodloužením při přetržení podle odstavce 6.7.3.3.3.3;
Nádrž znamená část přemístitelné cisterny, která obsahuje nezchlazené zkapalněné plyny určené pro přepravu (vlastní cisterna), včetně otvorů a jejich uzávěrů, ale nezahrnuje provozní výstroj a konstrukční výstroj;
Nejvyšší dovolená celková hmotnost (MPGM) znamená součet vlastní hmotnosti přemístitelné cisterny a nejvyšší dovolené užitečné hmotnosti;
Podtlakové ventily a pojistné ventily cisteren musejí být opatřeny ochranou proti prošlehnutí plamene, kromě případů, kdy přepravované látky a produkty jejich rozkladu nejsou hořlavé. Musí se přihlédnout ke snížení vyrovnávací kapacity způsobenému ochranou proti prošlehnutí plamene.
TE 13 Cisterny musí být tepelně izolovány a vybaveny vytápěcím zařízením vně cisterny.
TE 14 Cisterny musí být vybaveny tepelnou izolací. Tepelná izolace v přímém kontaktu s nádrží musí mít zápalnou teplotu nejméně o 50 °C vyšší než je nejvyšší teplota, pro níž byla cisterna konstruována..
TE 15 (Vyhrazeno)
TE 16Žádná část cisternového vozu nesmí být ze dřeva, pokud ano, pak dřevo musí mít ochranu
z vhodného povlaku.
(Vyhrazeno)
TE 17Pro snímatelné cisterny18 platí následující požadavky:(Vyhrazeno)
a)jsou na podvozku upevněny tak, aby se nemohly posunout,
b) nesmí být spojeny spojovací trubkou,
c) pokud mohou byt kutáleny, musí mít ventily s ochrannými čepičkami,
TE 18 (Vyhrazeno)
TE 19 (Vyhrazeno)
TE 20 Bez ohledu na jiné kódy cisteren, které jsou povoleny v hierarchii cisteren racionálního přiblížení uvedeného v odstavci 4.3.4.1.2, musí být cisterny vybaveny pojistným ventilem.
TE 21 Uzávěry musí být chráněny uzamykatelnými kryty.
TE 22Aby se minimalizoval rozsah škod při prudkém najetí nebo nehodě, musí cisternové vozy pro látky, které jsou přepravovány v kapalném stavu a pro plyny, jakož i bateriové vozy být schopny pohltit energii o velikosti nejméně 800 kJ na každém konci vozu elastickými nebo plastickými deformacemi definovaných součástí spodku vozu nebo pomocí podobného postupu (např. dosazením „crash“ prvků). Schopnost pohlcení energie se zjistí za pomoci nárazu na rovné koleji.(Vyhrazeno)
Pohlcení energie plastickými deformacemi musí nastat až za podmínek, které jsou mimo rozsah normálního železničního provozu (nárazová rychlost je větší než 12 km/h, nebo síla pohltit energii na každém nárazníku je vyšší jak 1500 kN).
Při pohlcení energie nejvýše do 800 kJ na každém konci vozu nesmí dojít k žádnému proniknutí sil do nádrže, které by mohlo vést k viditelné, trvalé deformaci nádrže.
Požadavky tohoto zvláštního ustanovení se považují za splněné, jestliže jsou použity nárazníky odolné proti nárazu (absorpční prvky energie) podle článku 7 normy EN 15551:2009 (Železniční aplikace – Železniční vozidla - Nárazníky) a jestliže pevnost skříní vozů splňuje článek 6.3 a pododstavec 8.2.5.3 normy EN 12663-2:2010 (Železniční aplikace – Pevnostní požadavky na skříně vozů železničních vozidel – Část 2: Nákladní vozy).
TE 23 Cisterny musí být vybaveny zařízením takové konstrukce, která zabrání jeho ucpání přepravovanou látkou a která zabrání úniku a nadměrnému přetlaku nebo podtlaku uvnitř nádrže.
TE 24 (Vyhrazeno)
TE 25 Nádrže cisternových vozů musí být k zamezení přenárazníkování a při vykolejení nebo v nejnutnějším případě k omezení škod při přenárazníkování chráněny dodatečně nejméně jedním z následujících opatření:
Opatření k zabránění přenárazníkování
(a)
zařízení proti přenárazníkování
Zařízení proti přenárazníkování musí zabezpečit, že spodky vozů zůstanou na stejné horizontální úrovni. Musí být splněny následující požadavky:
zařízení proti přenárazníkování nesmí ovlivňovat normální provoz vozu (např. průjezd oblouky, potřebný bezpečný prostor pro posunovače pro spřažení vozů, madlo pro posunovače). Zařízení proti přenárazníkování musí umožnit volné srovnání jiného vozu vybaveného zařízením proti přenárazníkování v oblouku o poloměru 75 m;
zařízení proti přenárazníkování nesmí ovlivňovat normální činnost nárazníků (elastickou a plastickou deformaci) [viz také oddíl 6.8.4 b) zvláštního ustanovení TE 22];
zařízení proti přenárazníkování musí účinkovat nezávisle od stavu (ložený/prázdný) a opotřebení vozu;
zařízení proti přenárazníkování musí odolat vertikálním silám 150 kN (nahoru i dolů);
zařízení proti přenárazníkování musí být účinné, nezávisle od toho, zda je jiný dotčený vůz rovněž vybaven zařízením proti přenárazníkování. Musí být vyloučeno vzájemné omezení zařízeními proti přenárazníkování;
přirážka pro přechod pro upevnění zařízení proti přenárazníkování musí být menší než 20 mm;
šířka zařízení proti přenárazníkování musí být nejméně tak velká jako je šířka talíře nárazníku (vyjma v místě levé stupačky, kde zařízení proti přenárazníkování nesmí překročit volný prostor pro posunovače, při čemž však musí být pokryta maximální šířka nárazníku);
nad každým nárazníkem musí být jedno zařízení proti přenárazníkování;
zařízení proti přenárazníkování musí umožnit připevnění nárazníků, které jsou předpokládány vyhláškou UIC 573 Technické požadavky pro konstrukci cisternových vozů a nesmí být žádnou překážkou při údržbě;
zařízení proti přenárazníkování musí být konstruováno tak, aby se při nárazu nezvětšilo nebezpečí penetrace (proražení) dna nádrže.
Opatření k omezení škod při přenárazníkování
(b)
Zvýšení síly stěny dna nádrže nebo použití jiných materiálů s vyšší účinností
Síla stěny dna nádrže musí v tomto případě činit nejméně 12 mm.
U cisteren pro přepravu plynů UN 1017 CHLÓR, UN 1749 FLUORID CHLORITÝ (CHLORTRIFLUORID), UN 2189 DICHLORSILAN, UN 2901 CHLORID BROMU (BROMCHLORID)a UN 3057 'TRIFLUORACETYLCHLORID musí v tomto případě být síla stěny dna 18 mm.
(c)
konstrukce ze sendvičového krytu den cisteren
Pokud je ochrana tvořena z izolační nástavby (sendvičový kryt), musí tato nástavba pokrýt celé dno cisterny a musí vykazovat specifickou pracovní absorpci nejméně 22 kJ (což odpovídá síle stěny 6 mm), což odpovídá metodě vyhodnocování, která je popsána v příloze B k normě EN 13094 „Cisterny pro přepravu nebezpečných věcí – Kovové cisterny s provozním tlakem nejvýše 0,5 bar – Konstrukce a stavba“. Jestliže za pomoci konstrukčních opatření není vyloučeno nebezpečí koroze, pak musí být možnosti k posouzení vnějších stěn den cisteren, např. odnímatelný kryt.
(d)
ochranný štít na každém konci vozu
Jestliže je na každém konci vozu použit ochranný štít, pak platí následující požadavky:
ochranný štít musí pokrýt příslušnou šířku cisterny v příslušné výšce. Šířka ochranného štítu musí kromě toho být minimálně stejně široká po celé výšce štítu jako ohraničená mezera vnějších hran talířů nárazníků;
ochranný štít musí ve výšce, měřeno od horní hrany nosiče nárazníků
buď pokrývat 2/3 průměru cisterny
nebo pokrývat minimálně 900 mm a dodatečně na horní hraně vybaven zařízením pro zachycení vystoupavších nárazníků,
ochranný štít musí mít tloušťku stěny minimálně 6 mm;
ochranný štít a jeho upevňovací body musí být konstruovány tak, aby možnost penetrace dna cisterny vlastním ochranným štítem byla minimalizována.
Síly stěn, které jsou uvedeny v odstavcích b), c) a d) se vztahují na konstrukční ocel. Při použití jiných materiálů, kromě při použití konstrukční oceli, musí být odpovídající síla stěny vypočítána podle vzorce, který je uveden v odstavci 6.8.2.1.18. Přitom je třeba pro Rm a A použít minimální hodnoty podle materiálových norem.“
(c)
Schvalování typu (TA)
TA 1 Cisterny nesmí být schváleny pro přepravu organických látek.
TA 2 Tato látka smí být přepravována ve snímatelných nebo nesnímatelných cisternách nebo cisternových kontejnerech podle podmínek stanovených příslušným orgánem země původu, pokud se na základě dále uvedených zkoušek příslušný orgán přesvědčí o tom, že taková přeprava může být provedena bezpečně. Jestliže země původu není smluvním státem RID, tyto podmínky musejí být uznány příslušným orgánem prvního smluvního státu RID dotčeného touto přepravou.
Pro schválení typu musejí být provedeny zkoušky za účelem:
ověření snášenlivosti všech materiálů, které jsou během přepravy normálně ve styku s přepravovanými látkami;
opatření údajů usnadňujících konstrukci nouzových pro vyrovnávání tlaku a pojistných ventilů s ohledem na charakteristické konstrukční prvky cisterny; a
stanovení zvláštních požadavků nezbytných pro bezpečnou přepravu látek.
Výsledky zkoušek musejí být uvedeny v protokolu pro schválení typu.
TA 3 Tato látka může být přepravována pouze v cisternách s kódem cisterny LGAV nebo SGAV; hierarchie v odstavci 4.3.4.1.2 se na tento případ nevztahuje.
TA 4 Postupy pro posuzování shody dle 1.8.7 musí být provedeny příslušným orgánem, jím pověřeným zástupcem nebo inspekční organizací akreditovanou podle EN ISO/IEC 17020:2004, typ A, dle 1.8.6.2, 1.8.6.4, 1.8.6.5 a 1.8.6.8.
(d)
Zkoušky (TT)
TT 1 Cisterny z čistého hliníku je třeba podrobit prvním a periodickým hydraulickým tlakovým zkouškám tlakem pouze 250 kPa (2,5 baru).
TT 2 Podmínka výstelky (vyložení) nádrží musí být kontrolována každý rok znalcem schváleným příslušným orgánem, který musí provést prohlídku vnitřku nádrže.
TT3(Vyhrazeno)Odlišně od požadavků uvedených v odstavci 6.8.2.4.2 periodické prohlídky musí být provedeny nejméně každých osm roků a musí zahrnovat kontrolu tloušťky stěny použitím vhodných přístrojů. U takových cisteren zkouška těsnosti a kontrola, na kterou se vztahuje ustanovení uvedené v odstavci 6.8.2.4.3, musí být provedeny nejméně každé čtyři roky.
TT 4 Cisterny je nutno zopakovat minimálně každé
4 roky2,5 roku
vhodnými (např. ultrazvukovými) přístroji na stav koroze.
TT 5 Hydraulické tlakové zkoušky musí být provedeny nejméně každé
4 roky2,5 roku
TT 6Periodické zkoušky, včetně hydraulické tlakové zkoušky musí být provedeny nejméně každé 4 roky.(Vyhrazeno)
TT 7 Bez ohledu na požadavky uvedené v odstavci 6.8.2.4.2 periodická vnitřní zkouška může být nahrazena postupy schválenými příslušným orgánem.
TT 8 Na cisternách, které jsou podle 6.8.3.5.1 až 6.8.3.5.3 pro zápis UN 1005 AMONIAK, BEZVODÝ opatřeny předepsaným oficiálním názvem pro přepravu a které jsou vyrobeny z jemnozrnné konstrukční oceli s mezí průtažnosti podle normy vyšší než 400 N/mm2, se musí při každé periodické zkoušce podle odstavce 6.8.2.4.2 provést zkoušky na zjištění povrchových trhlin magnetopráškovým postupem.
Ve spodní části každé nádrže musí být přezkoušeno nejméně 20 % délky podélných a obvodových svarů a svary všech hrdel, jakož i všechna opravovaná a broušená místa.
Jestliže je odstraněn údaj o látce na cisterně nebo na štítku cisterny, musí se provést magnetická zkouška práškovou metodou a tyto činnosti musí být zaznamenány v osvědčení o zkoušce připojeném k dokumentaci cisterny (pasportu)
TT 9 Pro prohlídky a zkoušky (včetně dozoru nad výrobou) musí být uplatněny postupy oddílu 1.8.7 příslušným orgánem, jím pověřeným zástupcem nebo inspekční organizací akreditovanou podle EN ISO/IEC 17020:2004, typ A, dle 1.8.6.2, 1.8.6.4, 1.8.6.5 a 1.8.6.8.
(e)
Značení (TM)
POZNÁMKA: Nápisy a bezpečnostní značky musí být v úředním jazyce země registrace a, není-li tímto jazykem angličtina, francouzština ani němčina, rovněž v angličtině francouzštině nebo němčině, pokud dohody uzavřené mezi státy zúčastněnými na přepravě nestanoví jinak.
TM 1 Cisterny musí být kromě údajů předepsaných v odstavci 6.8.2.5.2 opatřeny nápisem: „Neotvírat během přepravy. Náchylné k samovznícení“ (viz též POZNÁMKA výše).
TM 2 Cisterny musí být kromě údajů předepsaných v odstavci 6.8.2.5.2 opatřeny nápisem: „Neotvírat během přepravy. Vyvíjí hořlavé plyny při styku s vodou“ (viz též POZNÁMKA výše).
TM 3 Cisterny musí být též opatřeny na štítku předepsaném v odstavci 6.8.2.5.1 oficiálními pojmenováními pro přepravu schválených látek a nejvyšší dovolenou užitečnou hmotností cisterny v kg.
Mezní hodnoty zatížení je nutno zjistit podle odstavce 6.8.2.5.2 pro uvedené látky při zohlednění nejvýše přípustného hmotnosti náplně cisterny.
TM 4 U cisteren musí být uvedeny následující doplňkové údaje vyražením nebo jiným podobným způsobem na štítku předepsaném v odstavci 6.8.2.5.2 nebo přímo na nádrži, pokud stěny jsou tak zesíleny, že pevnost cisterny není zmenšena: chemický název se schválenou koncentrací příslušné látky.
TM 5 Cisterny musí být opatřeny, kromě údajů uvedených v odstavci 6.8.2.5.1, datem (měsíc, rok) poslední zkoušky vnitřku cisterny.
TM 6Cisternové vozy musí být označeny oranžovým pruhem podle oddílu 5.3.5.
TM 7 Symbol záření uvedený v odstavci 5.2.1.7.6 musí být vyznačen vyražením nebo jiným rovnocenným způsobem na štítku předepsaném v odstavci 6.8.2.5.1. Tento symbol může být vyryt přímo na stěně nádoby samé, jestliže stěny jsou tak zesíleny, že pevnost cisterny není zmenšena.
6.8.5
Požadavky na materiály a konstrukci svařovaných nesnímatelných cisteren, svařovaných snímatelných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů, pro které je požadován zkušební tlak nejméně 1 MPa (10 barů) a svařovaných nesnímatelných cisteren, svařovaných snímatelných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů třídy 2
6.8.5.1
Materiály a nádrže
6.8.5.1.1
(a) Nádrže určené pro přepravu:
stlačených, zkapalněných plynů nebo rozpuštěných plynů třídy 2;
látek UN čísel 1380, 2845, 2870, 3194 a 3391 až 3394 a 3433 třídy 4.2; jakož i
UN 1052 fluorovodík, bezvodý a UN 1790 kyselina fluorovodíková s více než 85 % fluorovodíku třídy 8
musí být vyrobeny z oceli.
(b)
Nádrže vyrobené z jemnozrnné oceli určené pro přepravu:
žíravých plynů třídy 2 a UN 2073 čpavek, roztok; a
UN 1052 fluorovodík, bezvodý a UN 1790 kyselina fluorovodíková svíce než 85 % fluorovodíku třídy 8
musí být podrobeny tepelnému zpracování k odstranění tepelných napětí.
Od tepelného zpracování lze upustit, pokud
1.
nevzniká žádné nebezpečí trhlinkové koroze a
2.
střední hodnota vrubové houževnatosti svařovaného materiálu, na přechodovém místě a u základního materiálu, zjištěná třemi zkouškami, činí ve středu nejméně 45 J. Jako vzorek je třeba použít vzorek ISO-V. Pro základní materiál je třeba provést zkoušku na vzorku příčně. Pro svařovaný materiál a přechodová místa je třeba zvolit polohu vrubu S ve středu svařovaného materiálu, příp. ve středu přechodového místa. Zkoušku je třeba provést při nejnižší provozní teplotě.
(c)
Nádrže určené pro přepravu hluboko zchlazených zkapalněných plynů třídy 2 musí být vyrobeny z oceli, hliníku, slitiny hliníku, mědi nebo slitiny mědi (např. mosazi). Nádrže vyrobené z mědi nebo slitiny mědi jsou však dovoleny jen pro plyny, které neobsahují acetylen; ethylen, smí však obsahovat nanejvýše 0,005 % acetylenu.
(d)
Je dovoleno použít pouze materiálů vhodných pro nejnižší a nejvyšší provozní teplotu nádrží a jejich příslušenství.
6.8.5.1.2
Pro výrobu nádrží jsou dovoleny tyto materiály:
(a)
oceli, které nejsou náchylné ke křehkému lomu při nejnižší provozní teplotě (viz odstavec 6.8.5.2.1):
měkké oceli (kromě pro hluboce zkapalněné plyny třídy 2);
jemnozrnné nelegované oceli do teploty – 60 °C;
legované niklové oceli (s obsahem niklu 0,5 až 9 %) do teploty – 196 °C v závislosti na obsahu niklu;
austenitické chromniklové oceli do teploty – 270 °C;
(b)
hliník čistoty nejméně 99,5 % nebo hliníková slitina (viz odstavec 6.8.5.2.2);
(c)
dezoxidovaná měď čistoty nejméně 99,9 % nebo slitiny mědi s obsahem mědi nad 56 % (viz odstavec 6.8.5.2.3).
6.8.5.1.3
(a) Nádrže vyrobené z oceli, hliníku nebo slitin hliníku musí být buď bezešvé, nebo svařované.
(b)
Nádrže vyrobené z austenitické oceli, z mědi nebo ze slitiny mědi smějí být natvrdo spájené.
6.8.5.1.4
Příslušenství může být k nádržím přišroubováno, nebo připevněno takto:
(a)
nádrže vyrobené z oceli, hliníku nebo hliníkové slitiny: svařením;
(b)
nádrže z austenitické oceli, mědi nebo slitiny mědi:svařením nebo spájením natvrdo.
6.8.5.1.5
Konstrukce nádrží a jejich upevnění na vůz, na podvozek nebo do kontejnerového rámu musí být takové, aby se bezpečně zamezilo snížení teploty nosných konstrukčních částí, které by mohlo způsobit jejich zkřehnutí. Upevňovací prvky nádrží musí být samy konstruovány tak, aby si zachovaly potřebné mechanické vlastnosti, i když nádrž dosáhne své nejnižší provozní teploty.
6.8.5.2
Zkušební požadavky
6.8.5.2.1
Ocelové nádrže
Materiály použité k výrobě nádrží a svarové housenky musí při své nejnižší provozní teplotě, avšak nejméně při – 20 °C, splňovat z hlediska vrubové houževnatosti nejméně dále uvedené požadavky:
Zkoušky se provádějí na zkušebních vzorcích s vrubem tvaru V.
Nejnižší vrubová houževnatost (viz odstavce 6.8.5.3.1 až 6.8.5.3.3) zkušebních vzorků, jejichž podélná osa je kolmá ke směru válcování a které mají vrub tvaru V (v souladu s ISO R 148) kolmý k povrchu plechu, musí mít minimální hodnotu 34 J/cm2 pro měkkou ocel (přitom zkoušky mohou být provedeny na základě existujících norem ISO se zkušebními vzorky, jejichž podélná osa je ve směru válcování); jemnozrnnou ocel; feritickou legovanou ocel (Ni < 5 %); feritickou legovanou ocel (5 % ≤ Ni ≤ 9 %) nebo austenitickou Cr-Ni ocel;
U austenitických ocelí se podrobí zkoušce vrubové houževnatosti pouze svarová housenka.
Pro provozní teploty nižší než – 196 °C se zkouška vrubové houževnatosti neprovádí při nejnižší provozní teplotě, nýbrž při teplotě – 196 °C.
6.8.5.2.2
Nádrže z hliníku nebo hliníkové slitiny
Spoje nádrží musí vyhovět podmínkám stanoveným příslušným orgánem.
6.8.5.2.3
Nádrže z mědi nebo slitiny mědi
Není nutné provádět zkoušky ke zjištění, zda je vrubová houževnatost dostatečná.
6.8.5.3
Zkoušky vrubové houževnatosti
6.8.5.3.1
U plechů tloušťky menší než 10 mm, avšak alespoň 5 mm, se použije zkušebních vzorků o příčném průřezu 10 mm x e mm, přičemž „e“ je tloušťka plechu. Je-li to potřebné, je dovoleno předválcování na 7,5 mm nebo 5 mm. Nejmenší hodnota 34 J/cm2 musí být ve všech případech dodržena.
POZNÁMKA: Zkouška vrubové houževnatosti se neprovádí u plechů tloušťky menší než 5 mm ani u jejich spojů.
6.8.5.3.2
(a) U plechů se vrubová houževnatost zjišťuje na třech zkušebních vzorcích. Zkušební vzorky se odebírají ve směru příčném ke směru válcování; jedná-li se však o měkkou ocel, mohou se odebírat ve směru válcování.
(b)
Pro zkoušení svarových spojů se zkušební vzorky odebírají takto:
když e ≤ 10 mm
tři zkušební vzorky s vrubem ve středu svaru;
tři zkušební vzorky s vrubem ve středu zóny tepelně ovlivněné svarem (vrub tvaru V musí procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku);
sbms2011c011z0019_61.tif
když 10 mm < e ≤ 20 mm
tři zkušební vzorky s vrubem ve středu svaru;
tři zkušební vzorky s vrubem ve středu zóny tepelně ovlivněné svarem (vrub tvaru V musí procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku);
sbms2011c011z0019_62.tif
když e > 20 mm
dvě sady po třech zkušebních vzorcích, jedna sada na horní straně, jedna sada na dolní straně v každém z dále uvedených míst (u zkušebních vzorků odebraných v zóně tepelně ovlivněné svarem musí vrub tvaru V procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku).
sbms2011c011z0019_63.tif
6.8.5.3.3
(a) U plechů musí průměr ze tří zkoušek vyhovovat minimální hodnotě 34 J/cm2 uvedené v odstavci 6.8.5.2.1; nejvýše jedna z hodnot smí být nižší než udaná minimální hodnota, avšak ne nižší než 24 J/cm2.
(b)
U svarů nesmí být průměrná hodnota získaná ze 3 zkušebních vzorků odebraných ze středu svaru nižší než minimální hodnota 34 J/cm2, nejvýše jedna z hodnot smí být nižší než udané minimum, avšak ne nižší než 24 J/cm2.
(c)
Pro zónu tepelně ovlivněnou svarem (přičemž vrub tvaru V musí procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku) smí být hodnota získaná nejvýše u jednoho ze tří zkušebních vzorků nižší než minimální hodnota 34 J/cm2, avšak ne nižší než 24 J/cm2.
6.8.5.3.4
Nejsou-li požadavky předepsané v odstavci 6.8.5.3.3 splněny, může se provést jedna nová zkouška jestliže:
(a)
průměrná hodnota vycházející ze tří prvních zkoušek je nižší než minimální hodnota 34 J/cm2; nebo
(b)
více než jedna z jednotlivých hodnot je nižší než minimální hodnota 34 J/cm2, avšak ne nižší než 24 J/cm2.
6.8.5.3.5
Při opakování zkoušky vrubové houževnatosti u plechů nebo svarů nesmí být žádná z jednotlivých hodnot nižší než 34 J/cm2. Průměrná hodnota ze všech výsledků původní zkoušky a opakované zkoušky musí být rovná minimu 34 J/cm2 nebo vyšší.
Při opakování zkoušky vrubové houževnatosti zóny tepelně ovlivněné svarem nesmí být žádná z jednotlivých hodnot nižší než 34 J/cm2.
6.8.5.4
Odvolávka na normy
Požadavky pododdílů 6.8.5.2 a 6.8.5.3 se považují za splněné, pokud byly uplatněny dále uvedené normy:
EN 1252-1:1998 Kryogenní nádoby – Materiály – část 1: Pevnostní požadavky pro teplotu pod – 80 °C
EN 1252-2:2001 Kryogenní nádoby – Materiály – část 1: Pevnostní požadavky pro teplotu mezi – 80 °C a – 20 °C.
Kapitola 6.9
Požadavky na konstrukci, výrobu, výstroj, schvalování typu, prohlídky a zkoušky a značení cisternových kontejnerů a výměnných cisternových nástaveb z vyztužených plastů (FRP)
POZNÁMKA: Pro přemístitelné cisterny a UN MEGC viz kapitolu 6.7; pro nesnímatelné cisterny (cisternové vozy), snímatelné cisterny, cisternové kontejnery a cisternové výměnné nástavby s nádržemi vyrobenými z kovových materiálů, bateriové vozy a vícečlánkové kontejnery na plyn (MEGC) vyjma UN MEGC viz kapitolu 6.8; pro cisterny pro podtlakové vyčerpávání odpadů viz kapitolu 6.10.
6.9.1
Všeobecná ustanovení
6.9.1.1
Cisternové kontejnery a výměnné cisternové nástavby FRP musí být konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle programu zajištění kvality uznaného příslušným orgánem; zejména laminovací práce a svařování termoplastových vyložení musí být prováděny odborně způsobilými pracovníky podle postupů uznaných příslušným orgánem.
6.9.1.2
Na konstrukci a zkoušení cisternových kontejnerů a výměnných cisternových nástaveb FRP se vztahují též ustanovení odstavců 6.8.2.1.1, 6.8.2.1.7, 6.8.2.1.13, 6.8.2.1.14 (a) a (b), 6.8.2.1.25, 6.8.2.1.27 a 6.8.2.2.3.
6.9.1.3
Pro cisternové kontejnery a výměnné cisternové nástavby FRP nesmějí být použity žádné ohřívací prvky.
6.9.1.4
(Vyhrazeno)
6.9.2
Konstrukce
6.9.2.1
Nádrže musí být vyrobeny z vhodných materiálů, které jsou snášenlivé s přepravovanými látkami při provozní teplotě mezi – 40 °C a + 50 °C, pokud teplotní rozsah není stanoven pro specifické klimatické podmínky příslušným orgánem státu, ve které je přeprava prováděna.
6.9.2.2
Stěny nádrží musí tvořit tři dále uvedené elementy:
vnitřní vrstva;
konstrukční vrstva;
vnější vrstva.
6.9.2.2.1
Vnitřní potah je zóna vnitřní stěny nádrže tvořící prvotní překážku poskytující dlouhodobou chemickou odolnost proti přepravovaným látkám a zabraňující jakékoli nebezpečné reakci s obsahem cisterny nebo tvoření nebezpečných sloučenin a jakémukoli podstatnému zeslabení konstrukční vrstvy v důsledku pronikání látek skrze vnitřní vyložení.
Vnitřní potah může být potah z vyztužených plastů nebo potah z termoplastů.
6.9.2.2.2
Potahy z vyztužených plastů musí tvořit:
(a)
povrchová vrstva („gelový potah“): povrchová vrstva s přiměřeným obsahem pryskyřice vyztužené tkaninou snášenlivou s pryskyřicí a plnidla. Tato vrstva smí mít hmotnost obsahu vláken nejvýše 30 % a tloušťku mezi 0,25 a 0,60 mm;
(b)
vyztužující vrstva: vrstva nebo několik vrstev s minimální tloušťkou 2 mm obsahující nejméně 900 g/m2 skelné výztuže nebo řezaných vláken s nejmenší hmotností obsahu skla 30 %, pokud dostatečná bezpečnost není prokázána pro nižší obsah skla.
6.9.2.2.3
Termoplastické vyložení musí tvořit termoplastický tenký materiál, jak je uvedeno v odstavci 6.9.2.3.4, svařený do požadovaného tvaru, který je spojen s konstrukčními vrstvami. Trvalého spojení mezi vyloženími a konstrukční vrstvou musí být dosaženo použitím vhodného lepidla.
POZNÁMKA: Pro přepravu hořlavých kapalin se pro vnitřní vrstvu mohou požadovat dodatečná opatření podle pododdílu 6.9.2.14 pro ochranu proti akumulaci elektrostatických nábojů.
6.9.2.2.4
Konstrukční vrstva nádrže je zóna zvláštně zkonstruovaná podle pododdílů 6.9.2.4 až 6.9.2.6, aby odolala mechanickým namáháním. Tuto část tvoří normálně několik vrstev vyztužených vlákny orientovanými ve stanovených směrech.
6.9.2.2.5
Vnější vrstva je část nádrže, která je přímo vystavena klimatickým vlivům musí být tvořena vrstvou bohatou na pryskyřici o tloušťce nejméně 0,2 mm. Pro tloušťky větší než 0,5 mm musí být použit výztuž. Tato vrstva musí obsahovat méně než 30 % hmotnosti skla a musí být schopna odolat vnějším podmínkám, zejména náhodnému styku s přepravovanou látkou. Pryskyřice musí obsahovat plnidla nebo přísady zajišťující ochranu proti zhoršení konstrukční vrstvy nádrže ultrafialovým zářením.
6.9.2.3
Suroviny
6.9.2.3.1
Všechny materiály použité pro výrobu cisternových kontejnerů a výměnných cisternových nástaveb FRP musí být známého původu a známých vlastností.
6.9.2.3.2
Pryskyřice
Příprava směsi pryskyřice musí být prováděna přesně podle doporučení dodavatele. To se týká především tužidel, iniciátorů a urychlovačů. Tyto nenasycené polyesterové pryskyřice mohou být:
nenasycené polyesterové pryskyřice;
vinylesterové pryskyřice;
epoxidové pryskyřice;
fenolové pryskyřice.
Teplota tepelné deformace (HTD) pryskyřice stanovená podle ISO 75-1:1993 musí být nejméně o 20 °C vyšší než nejvyšší provozní teplota cisternového kontejneru nebo cisternové výměnné nástavby, avšak v žádném případě nesmí být nižší než 70 °C.
6.9.2.3.3
Vyztužovací vlákna
Vyztužovací materiál konstrukčních vrstev musí být vhodné kategorie skelných vláken, jako skelná vlákna typu E nebo ERC podle ISO 2078:1993. Pro vnitřní povrchový potah mohou být použita skelná vlákna typu C podle ISO 2078 :1993. Termoplastická vyztužení smějí být použita pro vnitřní potah pouze tehdy, pokud je prokázána jejich snášenlivost s jejich předem určeným obsahem.
6.9.2.3.4
Materiál pro termoplastické vyložení
Termoplasty, takové jako neměkčený polyvinylchlorid (PVC-U), polypropylen (PP), polyvinyldenfluorid (PVFD), polytetrafluorethylen (PTFE) atd., smějí být použity pro potahové materiály.
6.9.2.3.5
Přísady
Přísady nezbytné pro zušlechťování pryskyřice, takové jako katalyzátory, urychlovače, tužidla a tixotropní látky, jakož i materiály používané pro zlepšení parametrů cisterny, takové jako plnidla, barvy, pigmenty atd. nesmějí způsobit zeslabení materiálu, při uvážení životnosti a očekávané provozní teploty dané konstrukce.
6.9.2.4
Nádrže, jejich výbava a jejich provozní a konstrukční výstroj musí být konstruovány tak, aby odolaly beze ztráty obsahu (jiné než množství plynu unikajícího jakýmkoli odplyňovacím otvorem) během životnosti konstrukce:
-
statickým a dynamickým zatížením při normálních podmínkách přepravy;
-
předepsaným minimálním zatížením uvedeným v pododdílech 6.9.2.5 až 6.9.2.10.
6.9.2.5
Při tlacích uvedených v odstavci 6.8.2.1.14 (a) a (b) a při statických gravitačních silách tíže obsahu s maximální hustotou stanovenou pro konstrukci a při nejvyšším stupni plnění konstrukční napětí σ v podélném a obvodovém směru jakékoli vrstvy nádrže nesmí překročit dále uvedené hodnoty:
σRmK
kde:
Rm = hodnota pevnosti v tahu daná střední hodnotou výsledků zkoušek po odečtení dvojnásobku standardní odchylky výsledků zkoušek. Zkoušky musí být provedeny v souladu s požadavky EN 61:1977 na nejméně šesti reprezentativních vzorcích konstrukčního typu a výrobních metod;
K = S x K0 x K1 x K2 x K3
kde:
K musí mít minimální hodnotu 4 a
S = koeficient bezpečnosti. Pro všeobecnou konstrukci, jestliže cisterny jsou uvedeny ve sloupci (12) tabulky A kapitoly 3.2 kódem cisterny zahrnujícím písmeno „G“ v jeho druhé části (viz odstavec 4.3.4.1.1), hodnota S musí být rovna nebo větší než 1,5. Pro cisterny určené pro přepravu látek, které vyžadují zvýšenou úroveň bezpečnosti, tj. jestliže cisterny jsou uvedeny ve sloupci (12) tabulky A kapitoly 3.2 kódem cisterny zahrnujícím číslici „4“ v jeho druhé části (viz odstavec 4.3.4.1.1), hodnota S musí být znásobena dvěma, pokud nádrž není opatřena ochranou proti poškození tvořenou celistvou kovovou kostrou včetně podélných a příčných konstrukčních členů;
K0= součinitel zhoršení vlastností materiálu vlivem tečení a stárnutí a jako výsledek chemického působení přepravovaných látek. Stanoví se podle tohoto vzorce:
K0=1α·β
kde „α“ je součinitel tečení a „β“ je součinitel stárnutí stanovený podle EN 978:1997 po provedení zkoušek podle EN 977:1997. Alternativně je možno použít normální hodnotu K0 = 2. Pro stanovení α a β prvotní odchylka musí odpovídat 2 σ;
K1 = součinitel vlivu provozní teploty a tepelných vlastností pryskyřice stanovený podle dále uvedené rovnice:
K1 = 1,25 – 0,0125 (HDT – 70)
kde HTD je teplota tepelné deformace pryskyřice ve °C;
K2 = součinitel únavy materiálu; hodnota K2 = 1,75 musí být použita, pokud není dohodnuto jinak s příslušným orgánem. Pro dynamickou konstrukci, jak je uvedeno v pododdílu 6.9.2.6, musí být použita hodnota K2 = 1,1;
K3 = součinitel vytvrzování má následující hodnoty:
1.1 kde vytvrzení je provedeno podle schváleného a zdokumentovaného postupu;
1,5 v jiných případech.
6.9.2.6
Při dynamických namáháních, jak je uvedeno v odstavci 6.8.2.1.2, konstrukční napětí nesmí překročit hodnotu uvedenou v pododdíle 6.9.2.5 dělenou součinitelem α.
6.9.2.7
Při jakémkoli jiném napětí, jak je uvedeno v pododdílech 6.9.2.5 a 6.9.2.6, výsledné prodloužení v jakémkoli směru nesmí překročit nižší z těchto dvou hodnot: 0,2 % nebo jednu desetinu prodloužení při přetržení pryskyřice.
6.9.2.8
Při stanoveném zkušebním tlaku, který nesmí být nižší než příslušný výpočtový tlak, jak je uvedeno v odstavci 6.8.2.1.14 (a) a (b), nejvyšší napětí v nádrži nesmí být větší než prodloužení při přetržení pryskyřice.
6.9.2.9
Nádrž musí být schopna odolat zkoušce pádem podle odstavce 6.9.4.3.3 bez jakéhokoli viditelného vnitřního nebo vnějšího poškození.
6.9.2.10
Vnější laminované potahy používané ve spojích, včetně konců spojů, spoje peřejníků a přepážek s nádrží musí být schopny odolat statickým a dynamickým namáháním uvedeným výše. Pro zabránění koncentracím napětí v tenkých laminovaných potazích použité šroubení nesmí mít závitové stoupání větší než 1:6.
Pevnost ve střihu mezi laminovaným potahem a částmi cisterny, k nimž jsou připojeny, nesmí být menší než:
τ=QlτRK
kde:
τR = ohybová pevnost ve střihu podle normy EN ISO 14125:1998 (tříbodová metoda) s minimálním τR = 10 N/mm2, jestliže žádná naměřená hodnota není k dispozici;
Q = zatížení na jednotku šířky, které musí spoj přenášet pod statickým a dynamickým zatížením;
K = součinitel vypočtený podle pododdílu 6.9.2.5 pro statická a dynamická namáhání;
I = délka laminované vrstvy.
6.9.2.11
Otvory v nádrži musí být zesíleny, aby bylo dosaženo nejméně stejných bezpečnostních součinitelů proti statickým a dynamickým namáháním, jak je uvedeno v pododdílech 6.9.2.5 a 6.9.2.6 pro samotné nádrže. Počet otvorů musí být co možno nejmenší. Poměr délek os oválných otvorů nesmí být větší než 2.
6.9.2.12
Pro konstrukci přírub a potrubí připojených k nádrži musí být též vzaty v úvahu manipulační síly a přítlak šroubů.
6.9.2.13
Cisternový kontejner nebo cisternová výměnná nástavba musí být zkonstruována tak, aby odolala bez znatelných úniků účinkům otevřeného ohně po dobu 30 minut, jak je uvedeno ve zkušebních požadavcích v odstavci 6.9.4.3.4. Od zkoušek může být upuštěno se souhlasem příslušného orgánu, pokud dostatečná těsnost může být prokázána zkouškou srovnatelných konstrukcí cisternového kontejneru nebo cisternové výměnné nástavby.
6.9.2.14
Zvláštní požadavky na přepravu látek s bodem vzplanutí nejvýše 60 °C
Cisternové kontejnery nebo cisternové výměnné nástavby FRP používané pro přepravu látek s bodem vzplanutí nejvýše 60 °C musí být konstruovány tak, aby bylo zajištěno vyloučení statické elektřiny z různých částí a tak zabráněno akumulaci nebezpečných nábojů.
6.9.2.14.1
Povrchový elektrický odpor vnitřku a vnitřku nádrže zjištěný měřením nesmí být vyšší než 109 ohmů. Toho může být dosaženo použitím přísad v pryskyřici nebo zalaminovanými vnitřními proklady, takovými jako kovová nebo uhlíková síť.
6.9.2.14.2
Vybíjecí odpor vůči zemi stanovený měřením nesmí být vyšší než 107 ohmů.
6.9.2.14.3
Všechny prvky nádrže musí být elektricky propojeny vzájemně mezi sebou a připojeny ke kovovým částem provozní a konstrukční výstroje cisternového kontejneru nebo cisternové výměnné nástavby. Elektrický odpor mezi prvky a výstrojí ve vzájemných spojích nesmí překročit 10 ohmů.
6.9.2.14.4
Elektrický povrchový odpor a vybíjecí odpor musí být měřen nejprve na každém vyrobeném cisternovém kontejneru nebo cisternové výměnné nástavbě nebo na vzorku nádrže v souladu s postupem uznávaným příslušným orgánem.
6.9.2.14.5
Vybíjecí odpor do země každého cisternového kontejneru nebo cisternové výměnné nástavby musí být měřen jako část periodické prohlídky v souladu s postupem uznávaným příslušným orgánem.
6.9.3
Části výstroje
6.9.3.1
Požadavky uvedené v odstavcích 6.8.2.2.1, 6.8.2.2.2 a 6.8.2.2.4 až 6.8.2.2.8 musí být splněny.
6.9.3.2
Kromě toho musí být použita též zvláštní ustanovení uvedená v oddíle 6.8.4 (b) (TE), pokud jsou uvedena u položky ve sloupci (13) tabulky A kapitoly 3.2.
6.9.4
Zkoušení a schválení typu
6.9.4.1
Pro každý konstrukční typ cisternového kontejneru nebo cisternové výměnné nástavby FRP musí být materiály cisterny a její reprezentativní prototyp podroben zkoušce konstrukčního typu, jak je uvedeno dále.
6.9.4.2
Zkoušení materiálů
6.9.4.2.1
Pro použitou pryskyřici musí být stanoveno prodloužení při přetržení podle EN ISO 527-5 :1997 a teplota tepelné deformace podle ISO 75-1:1993.
6.9.4.2.2
Následující charakteristiky musí být stanoveny pro vzorky vyříznuté z nádrže. Vzorky vyrobené souběžně smějí být použity pouze tehdy, jestliže není možné použití výřezů z nádrže. Před zkouškou musí být sejmuto jakéhokoli vyložení.
Zkouškám musí být podrobeny:
tloušťky vrstev střední stěny nádrže a jejích den;
hmotnostního obsahu a složení skla, směrování a uspořádání výztužných vrstev;
pevnosti v tahu, prodloužení při přetržení a modulu pružnosti podle EN ISO 527-5 :1997 ve směru namáhání. Kromě toho prodloužení při přetržení pryskyřice musí být stanoveno ultrazvukovou metodou;
pevnosti v ohybu a odolnosti proti deformaci zkouškou ohybového tečení podle EN ISO 14125:1998 po dobu 1000 hodin s použitím vzorku o nejmenší šířce 50 mm při vzdálenosti mezi podpěrami rovnající se nejméně 20 násobku tloušťky stěny. Kromě toho součinitel tečení α a součinitel stárnutí β musí být stanoveny zkouškou podle EN 978 :1977.
6.9.4.2.3
Mezivrstvá střihová pevnost spojů musí být změřena zkouškou reprezentativních vzorků v tahu podle EN ISO 14130 :1997.
6.9.4.2.4
Chemická snášenlivost nádrže s přepravovanými látkami musí být prokázána jednou z následujících metod se souhlasem příslušného orgánu. Toto prokázání musí vzít v úvahu všechna hlediska slučitelnosti materiálů nádrže a její výstroje s přepravovanými látkami, včetně chemického zhoršování nádrže, vzniku kritických reakcí obsahů a nebezpečných reakcí mezi nimi.
Pro stanovení jakéhokoli zhoršení nádrže musí být reprezentativní vzorky vyjmuté z nádrže, včetně jakéhokoli vnitřního vyložení se svary, podrobeny zkoušce chemické snášenlivosti podle EN 977 :1997 po dobu 1000 hodin při 50 °C. Ve srovnání s čerstvým vzorkem ztráta pevnosti a modulu pružnosti změřená ohybovou zkouškou podle EN 978 :1997 nesmí překročit 25 %. Praskliny, výdutě, vypoukliny, jakož i separace vrstev a vyložení a nerovnosti nejsou přípustné.
Snášenlivost může být stanovena rovněž na základě osvědčených a dokumentovaných údajů o kladných zkušenostech se snášenlivostí plněných látek s materiály nádrže, s nimiž přicházejí do styku při dané teplotě, po určitou dobu a za jakýchkoli jiných provozních podmínek.
Mohou být použity též technické údaje uveřejněné v příslušné literatuře, normách nebo jiných zdrojích, přijatelné pro příslušný orgán.
6.9.4.3
Zkouška typu
Reprezentativní prototyp cisterny musí být podroben zkouškám uvedeným dále. Pro tento účel může být provozní výstroj nahrazena jinými prostředky, pokud je to nezbytné.
6.9.4.3.1
Prototyp musí být podroben prohlídce shodnosti se specifikací konstrukčního typu. Tato prohlídka musí zahrnovat vnitřní a vnější vizuální prohlídku a změření hlavních rozměrů.
6.9.4.3.2
Prototyp opatřený tenzometry na všech místech, kde je požadováno srovnání s konstrukčním výpočtem, musí být podroben dále uvedeným zatížením a jimi vyvolané napětí musí být zaznamenáváno:
Cisterna musí být naplněna vodou na nejvyšší stupeň plnění. Výsledky měření musí být použity pro ověření konstrukčních výpočtů podle pododdílu 6.9.2.5;
Cisterna musí být naplněna vodou na nejvyšší stupeň plnění a vystavena zrychlením ve všech třech směrech jízdní a brzdovou zkouškou s prototypem upevněným na voze. Pro porovnání skutečných výsledků s konstrukčním výpočtem podle pododdílu 6.9.2.6 zaznamenaná napětí musí být extrapolována ve vztahu ke kvocientu zrychlení požadovaných v odstavci 6.8.2.1.2 a změřených;
Cisterna musí být naplněna vodou a podrobena stanovené tlakové zkoušce. Při tomto zatížení nádrž nesmí vykazovat žádné viditelné poškození nebo netěsnost.
6.9.4.3.3
Prototyp musí být podroben zkoušce pádem podle EN 976-1 :1997, č, 6.6. Nesmí se objevit žádné viditelné poškození vnějšku nebo vnitřku cisterny.
6.9.4.3.4
Prototyp zkompletovaný se svojí provozní a konstrukční výstrojí a naplněný vodou na 80 % svého maximálního vnitřního objemu musí být vystaven plnému ohni po dobu 30 minut, kterým je hoření topného oleje v otevřené vaně nebo jiný druh ohně se stejným účinkem. Rozměry vany musí přesahovat rozměry nádrže nejméně o 50 cm na každou stranu a vzdálenost mezi hladinou paliva a cisternou musí být mezi 50 a 80 cm. Zbytek cisterny pod hladinou kapaliny, včetně otvorů a uzávěrů, musí zůstat těsný kromě odkapů.
6.9.4.4
Schválení typu
6.9.4.4.1
Příslušný orgán nebo jím pověřená instituce vydá pro každý nový typ cisternového kontejneru nebo cisternové výměnné nástavby schválení osvědčující, že konstrukce je vhodná pro účel, pro který je určena, a splňuje požadavky této kapitoly na konstrukci a výstroj, jakož i zvláštní ustanovení vztahující se na přepravované látky.
6.9.4.4.2
Schválení typu musí být založeno na výpočtech a zkušebním protokolu, včetně všech výsledků materiálových a typových zkoušek a jejich srovnání s konstrukčními výpočty, a musí obsahovat specifikaci konstrukčního typu a programu zajištění kvality.
6.9.4.4.3
Schválení typu musí zahrnovat látky nebo skupiny látek, jejichž snášenlivost s cisternovým kontejnerem nebo cisternovou výměnnou nástavbou je zaručena. Musí v něm být uvedeny chemické názvy nebo hromadná pojmenování (viz pododdíl 2.1.1.2) a jejich třída a klasifikační kód.
6.9.4.4.4
Kromě toho musí obsahovat stanovené hodnoty konstrukční a zaručené mezní hodnoty (takové jako doba životnosti, rozsah provozní teploty, provozní a zkušební tlak, údaje materiálu) a všechna bezpečnostní opatření, které je třeba učinit pro výrobu, zkoušení, schvalování typu, označování a používání jakéhokoli cisternového kontejneru a cisternové výměnné nástavby vyrobené podle schváleného konstrukčního typu.
6.9.5
Prohlídka a zkouška
6.9.5.1
Pro každý cisternový kontejner a cisternovou výměnou nástavbu vyrobenou podle schváleného typu musí být provedeny prohlídky a zkoušky materiálů, jak je uvedeno níže:
6.9.5.1.1
Zkoušky materiálů podle odstavce 6.9.4.2.2, kromě zkoušky v tahu a zkrácení doby ohybové zkoušky tečení na 100 hodin, musí být provedeny se vzorky vyříznutými z nádrže. Vzorky vyrobené souběžně smějí být použity pouze tehdy, jestliže výřezy z nádrže nejsou možné. Schválené konstrukční hodnoty musí být dodrženy.
6.9.5.1.2
Nádrže a jejich výstroj musí být společně nebo odděleně podrobeny první prohlídce a zkoušce před jejich uvedením do provozu. Tato prohlídka a zkouška zahrnuje:
kontrolu shodnosti se schválenou konstrukcí;
kontrolu konstrukčních charakteristik;
vnitřní a vnější prohlídku;
hydraulickou tlakovou zkoušku při zkušebním tlaku uvedeném na štítku předepsaném v odstavci 6.8.2.5.1;
kontrolu provozuschopnosti výstroje;
zkoušku těsnosti, pokud nádrž a její výstroj byly tlakově zkoušeny odděleně.
6.9.5.2
Na periodickou prohlídku a zkoušku cisternových kontejnerů se vztahují požadavky uvedené v odstavcích 6.8.2.4.2 až 6.8.2.4.4. Zkouška podle odstavce 6.8.2.4.3 musí navíc zahrnovat prohlídku vnitřního stavu nádrže.
6.9.5.3
Prohlídky a zkoušky podle pododdílů 6.9.5.1 a 6.9.5.2 musí být prováděny znalci schválenými příslušným orgánem. Ve vydaných protokolech musí být uvedeny výsledky těchto prohlídek. V protokolech musí být uveden podle pododdílů 6.9.4.4 seznam látek, jejichž přeprava je v tomto cisternovém kontejneru a cisternové výměnné nástavbě dovolena.
6.9.6
Značení
6.9.6.1
Požadavky pododdílů 6.8.2.5 se vztahují na značení cisternových kontejnerů a cisternových výměnných nástaveb FRP s následujícími změnami:
štítek cisterny může být též nalaminován na nádrž nebo může být vyroben z vhodného plastu;
vždy musí být vyznačen rozsah konstrukční teploty.
6.9.6.2
Kromě toho musí být dodržena zvláštní ustanovení uvedená v oddíle 6.8.4 (e) (TM), pokud jsou uvedena u některé položky ve sloupci (13) tabulky A kapitoly 3.2.
Kapitola 6.10
Požadavky na konstrukci, výstroj, schvalování typu, pro-hlídky, zkoušky a značení cisteren pro podtlakové vyčerpávání odpadů
POZNÁMKA 1: pro přemístitelné cisterny a UN MEGC viz kapitolu 6.7; pro nesnímatelné cisterny (cisternové vozy), snímatelné cisterny, cisternové kontejnery a cisternové výměnné nástavby s nádržemi vyrobenými z kovových materiálů a pro bateriové vozy a vícečlánkové kontejnery na plyny (MEGC) viz kapitolu 6.8; pro cisterny z vyztužených plastů viz kapitolu 6.9.
POZNÁMKA 2: Tato kapitola se vztahuje na cisternové kontejnery a cisternové výměnné nástavby.
6.10.1
Všeobecná ustanovení
6.10.1.1
Definice
POZNÁMKA: Cisterna, která plně odpovídá požadavkům kapitoly 6.8, se nepovažuje za „cisternu pro podtlakové vyčerpávání odpadů“.
6.10.1.1.1
Pojmem „chráněná zóna“ se rozumí tyto zóny:
(a)
Spodní část cisterny v sektoru ohraničeném vně úhlem 60 ° a obě strany od nejnižšího obrysu cisterny;
(b)
Horní část cisterny v sektoru ohraničeném vně úhlem 30 ° na obě strany od nejvyššího obrysu cisterny;
6.10.1.2
Rozsah platnosti
6.10.1.2.1
Zvláštní požadavky oddílů 6.10.2 až 6.10.4 doplňují nebo pozměňují kapitolu 6.8 a vztahují se na cisterny pro podtlakové vyčerpávání odpadů.
Cisterny pro podtlakové vyčerpávání odpadů smějí být vybaveny otevíratelnými dny, pokud požadavky kapitole 4.3 dovolují vyprazdňování přepravovaných látek spodem (označených písmeny „A“ nebo „B“ v části 3 kódu cisterny uvedeném ve sloupci (12) tabulky A kapitoly 3.2 v souladu s odstavcem 4.3.4.1.1).
Cisterny pro podtlakové vyčerpávání odpadů musí odpovídat všem požadavkům kapitoly 6.8, kromě požadavků upravených zvláštním ustanovením této kapitoly. Požadavky odstavců 6.8.2.1.19 a 6.8.2.1.20 se však na ně nevztahují.
6.10.2
Konstrukce
6.10.2.1
Cisterny musí být konstruovány pro výpočtový tlak rovný 1,3 násobku plnicího nebo vyprazdňovacího tlaku, avšak nejméně 400 kPa (4 bary) (přetlak). Pro přepravu látek, pro které je v kapitole 6.8 předepsán vyšší výpočtový tlak, musí být použit tento vyšší tlak.
6.10.2.2
Cisterny musí být konstruovány tak, aby odolaly vnitřnímu podtlaku 100 kPa (1 bar).
6.10.3
Části výstroje
6.10.3.1
Části výstroje musí být uspořádány tak, aby byly chráněny proti nebezpečí utržení nebo poškození během přepravy a manipulace. Tento požadavek může být splněn umístěním výstroje v tzv. „chráněné zóně“ (viz odstavec 6.10.1.1.1).
6.10.3.2
Spodní vyprazdňování nádrží může být tvořeno vnějším potrubím s uzavíracím ventilem umístěným co možno nejblíže k nádrží a druhým uzávěrem, kterým může být slepá příruba nebo jiné stejně účinné zařízení.
6.10.3.3
Poloha a směr uzavírání uzavíracího ventilu připojeného k nádrži nebo k jakékoli komoře vícekomorové nádrže musí být jednoznačné a musí být kontrolovatelné ze země.
6.10.3.4
K zamezení úniku obsahu při poškození vnějších plnicích a vyprazdňovacích zařízení (potrubí, boční uzavírací zařízení) musí být vnitřní uzavírací ventil nebo (popřípadě) první vnější uzavírací ventil a jeho sedlo chráněny proti nebezpečí utržení vnějším namáháním, nebo musí být konstruovány tak, aby těmto namáháním odolaly. Plnicí a vyprazdňovací zařízení (včetně přírub nebo šroubových uzávěrů) a ochranné kryty (pokud jsou) musí umožňovat zajištění proti jakémukoli nežádoucímu otevření.
6.10.3.5
Cisterny smějí být vybaveny otevíratelnými dny. Otevíratelná dna musí odpovídat těmto podmínkám:
(a)
Dna musí být konstruována tak, aby byla zajištěna jejich těsnost po uzavření;
(b)
Nežádoucí otevření nesmí být možné;
(c)
Pokud je otevírací mechanismus ovládán silovým pohonem, dno musí zůstat bezpečně uzavřeno v případě poruchy tohoto pohonu;
(d)
Je nutno zabudovat pojistné nebo blokovací zařízení zajišťující, aby se otevíratelné dno nemohlo otevřít, pokud je v cisterně ještě zbytkový přetlak. Tento požadavek se nevztahuje na otevíratelná dna, která jsou ovládána silovým pohonem, kde pohyb je positivně řízen. V tomto případě musí být ovládání typu „mrtvého muže“ a musí být v takovém místě, aby obsluha mohla pozorovat neustále pohyb dna, aniž by byla ohrožena během otevírání a zavírání dna; a
(e)
Je nutno učinit opatření k ochraně otevíratelného dna, které musí zůstat uzavřeno v případě převrácení vozu, cisternového kontejneru nebo cisternové výměnné nástavby.
6.10.3.6
Cisterny pro podtlakové vyčerpávání odpadů vybavené vnitřním pístem pro usnadnění čistění nebo vyprazdňování musí být opatřeny uzavíracími zařízeními zabraňujícími, aby píst v žádné provozní poloze nebyl vytažen z cisterny, když na píst působí síla rovná nejvyššímu provoznímu tlaku cisterny. Nejvyšší provozní tlak pro cisterny nebo komory s pneumaticky ovládaným pístem nesmí překročit 100 kPa (1 bar). Vnitřní píst musí být vyroben takovým způsobem a z takového materiálu, aby nezapříčinil vznik zdroje vznícení, pokud se píst pohybuje.
Vnitřní píst může být použit jako přepážka komory, pokud je v zajištěné poloze. Pokud jakákoli část prostředků, jimiž je vnitřní píst zajištěn, je na vnějšku cisterny, musí být umístěna v poloze vylučující jakékoli riziko náhodného poškození.
6.10.3.7
Cisterny mohou být vybaveny sacími nástavci, jestliže
(a)
nástavec je opatřen vnitřním nebo vnějším uzavíracím zařízením upevněným přímo na nádrži, nebo přímo ke kolenu trubky, které je přivařeno k nádrži; mezi nádrží, nebo kolenem trubky a vnějším uzavíracím zařízením smí být umístěn otočný věnec, pokud tento otočný věnec je umístěn v oblasti, kde je chráněn a ovládací zařízení vnějšího uzavíracího zařízení je chráněno krytem nebo jiným zařízením proti nebezpečí odtržení z důvodu vnějších namáhání;
(b)
uzavírací ventil uvedený výše pod písmenem (a) je uspořádán tak, aby bylo zabráněno přepravě s ventilem v otevřené poloze; a
(c)
nástavec je vyroben takovým způsobem, že z cisterny nedojde k úniku následkem náhodného nárazu do nástavce.
6.10.3.8
Cisterny musí být vybaveny dále uvedenou doplňkovou provozní výstrojí:
(a)
Výstup z čerpadlové/sací jednotky musí být uspořádán tak, aby zajistil, že jakékoli hořlavé nebo jedovaté páry jsou odvedeny na místo, kde nemohou způsobit nebezpečí.
(b)
Zařízení zamezující bezprostřednímu proniknutí plamene musí být upevněno jak ke vstupu, tak výstupu z čerpadlové/sací jednotky, která může vyvolat jiskření a která je upevněna na cisternu používanou pro přepravu hořlavých odpadů.
(c)
Čerpadla, která mohou dodávat přetlak, musí být vybavena bezpečnostním zařízením připojeným k potrubí, které může být natlakováno. Bezpečnostní zařízení musí být nastaveno na vyprazdňování při tlaku nepřevyšujícím nejvyšší dovolený provozní tlak cisterny.
(d)
Uzavírací ventil musí být vložen mezi nádrž, nebo výstup ze zařízení zabraňujícího přeplnění, upevněného k nádrži, a potrubí spojující nádrž s čerpadlovou/sací jednotkou.
(e)
Cisterna musí být vybavena vhodným přetlakovým/podtlakovým tlakoměrem, který musí být namontován v poloze, v níž může být snadno čitelný osobou obsluhující čerpadlovou/sací jednotku. Na stupnici musí být rozlišovací čarou vyznačen nejvyšší provozní tlak cisterny.
(f)
Cisterna, nebo v případě komorových cisteren každá komora, musí být vybavena hladinoměrem. Průzorná skla mohou být použita jako zařízení ukazující hladinu, pokud:
(i)
tvoří část stěny cisterny a mají odolnost proti tlaku srovnatelnou s cisternou; nebo jsou upevněny na vnější stranu cisterny;
(ii)
vrchní a spodní připojení k cisterně je vybaveno uzavíracími ventily upevněnými přímo k nádrži a uspořádanými tak, aby bylo zabráněno přepravě s ventily v otevřené poloze;
(iii)
jsou vhodné pro provoz při nejvyšším provozním tlaku cisterny; a
(iv)
jsou umístěny v zóně, v níž je vyloučeno jakékoli riziko náhodného poškození.
6.10.3.9
Nádrže cisteren pro podtlakové vyčerpávání odpadů musí mít pojistný ventil s předřazeným průtržným kotoučem.
Tento ventil musí být schopen se automaticky otevřít při tlaku rovném 0,9 až 1,0 násobku zkušebního tlaku nádrže, na kterou je namontován. Používání ventilů se zátěží nebo ventilů s protizávažím je zakázáno.
Průtržný kotouč se musí protrhnout nejdříve při dosažení počátečního otevíracího tlaku a nejpozději při dosažení zkušebního tlaku cisterny, na které je namontován.
Pojistný ventil musí být takového typu, aby odolal dynamickým účinkům včetně pohybu kapalin v nádrži.
Prostor mezi průtržným kotoučem a pojistným ventilem musí být vybaven tlakoměrem nebo vhodným indikátorem pro zjištění protržení kotouče, vzniku trhlin nebo úniku, který může zapříčinit špatnou funkci pojistného ventilu.
6.10.4
Prohlídky a zkoušky
Cisterny pro podtlakové vyčerpávání odpadů musí být podrobeny zkouškám předepsaným v odstavci 6.8.2.4.3, a kromě toho ještě každého dva a půl roku prohlídce svého vnitřního stavu.
Kapitola 6.11
Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky kontejnerů pro volně ložené látky
6.11.1
Definice
Pro účely této kapitoly se následujícími pojmy rozumí:
„Uzavřený kontejner pro volně ložené látky“ plně uzavřený kontejner s pevnou střechou, pevnými bočními stěnami, pevnými koncovými stěnami a pevnou podlahou (včetně výsypných den). Tento pojem zahrnuje kontejner pro volně ložené látky s otevíratelnou střechou, boční stěnou nebo koncovou stěnou, která je nebo může být uzavřena během přepravy. Kontejnery pro volně ložené látky mohou mít otvory dovolující výměnu par a plynů za vzduch a které zabraňují za normálních podmínek přepravy úniku tuhých obsahů, jakož i pronikání deště a rozstřikované vody.
„Kontejner s plachtou pro volně ložené látky“ nezakrytý kontejner pro volně ložené látky s pevnou podlahou (včetně výsypného dna), s pevnými bočními stěnami a pevnými koncovými stěnami a pružným zakrytím.
6.11.2
Platnost a všeobecné požadavky
6.11.2.1
Kontejnery pro volně ložené látky a jejich provozní a konstrukční výstroj musí být tak konstruovány a vyrobeny, aby odolávaly, bez ztráty obsahu, vnitřnímu tlaku obsahu a namáháním při normální manipulaci a přepravě.
6.11.2.2
Pokud je namontován vyprazdňovací ventil, musí se dát zajistit v uzavřené poloze a celý vyprazdňovací systém musí být vhodně chráněn proti poškození. Ventily mající pákové uzávěry musí být zajištěny proti nežádoucímu otevření a poloha jeho otevření nebo uzavření musí být zřetelně vyznačena.
6.11.2.3
Kód pro značení typů kontejnerů pro volně ložené látky
Následující tabulka uvádí kódy, které je nutno používat pro značení typů kontejnerů pro volně ložené látky:
Typy kontejnerů pro volně ložené látkyKód
Kontejner s plachtou pro volně ložené látkyBK1
Uzavřený kontejner pro volně ložené látkyBK2
6.11.2.4
Aby bylo možno přihlédnout k vědeckému a technickému pokroku, použití alternativních uspořádání, která nabízejí nejméně rovnocennou bezpečnost jako požadavky uvedené v této kapitole, mohou být příslušným orgánem považována za vyhovující.
6.11.3
Požadavky na konstrukci, výrobu, prohlídky a zkoušky kontejnerů odpovídajících KBK používaných jako kontejnery pro volně ložené látky
6.11.3.1
Konstrukční a výrobní požadavky
6.11.3.1.1
Všeobecné konstrukční a výrobní požadavky tohoto pododdílu musí být splněny, jestliže kontejner pro volně ložené látky splňuje požadavky normy ISO 1496-4 :1991 „Série 1 Nákladní kontejnery – Specifikace a zkoušení – část 4: Netlakové kontejnery pro volně ložené suché látky“ a kontejner je prachotěsný.
6.11.3.1.2
Kontejnery konstruované a zkoušené podle normy ISO 1496-1 :1990 „Série 1 Nákladní kontejnery – Specifikace a zkoušení – část 1: Všeobecné nákladní kontejnery pro všeobecné účely“ musí být vybaveny provozní výstrojí, která je, včetně jejího připojení ke kontejneru, konstruována, aby vyztužovala konec stěn a zlepšovala podélné uchycení, jak je to nutné pro splnění zkušebních požadavků normy ISO 1496-4 :1991.
6.11.3.1.3
Kontejnery pro volně ložené látky musí být prachotěsné. Pokud je použito vyložení pro zajištění prachotěsnosti kontejneru, musí být toto vyložení vyrobeno z vhodného materiálu. Pevnost a konstrukce použitého materiálu vyložení musí být přiměřená vnitřnímu objemu kontejneru a jeho předpokládanému použití. Spoje a uzávěry vyložení musí odolat tlakům a rázům, ke kterým může docházet během normální manipulace a přepravy. Pro větrané kontejnery pro volně ložené látky jakékoli vyložení nesmí omezovat provoz ventilačních zařízení.
6.11.3.1.4
Provozní výstroj kontejnerů pro volně ložené látky konstruovaných pro vyprazdňování sklápěním musí být schopna odolat celkové naplněné hmotnosti ve sklápěcí poloze.
6.11.3.1.5
Jakákoli posuvná střecha nebo postranní stěna nebo koncová stěna musí být vybavena uzamykatelnými zařízeními se zabezpečovacími zařízeními ukazujícími uzamčený stav viditelně pozorovatelný z úrovně země.
6.11.3.2
Provozní výstroj
6.11.3.2.1
Plnicí a vyprazdňovací zařízení musí být konstruováno a uspořádáno tak, aby bylo chráněno proti riziku vytržení nebo poškození během přepravy a manipulace. Plnicí a vyprazdňovací zařízení musí být schopna zajištění proti nežádoucímu otevření. Otevřená a uzavřená poloha a směr uzavření musí být zřetelně vyznačeny.
6.11.3.2.2
Těsnění otvorů musí být uspořádána tak, aby se zabránilo jakémukoli poškození při provozu, plnění a vyprazdňování kontejneru pro volně ložené látky.
6.11.3.2.3
Jestliže je vyžadováno větrání, kontejnery pro volně ložené látky musí být vybaveny prostředky pro výměnu vzduchu, buď přírodním způsobem, např. pouze otvory, nebo aktivními prvky, např. ventilátory. Větrání musí být konstruováno tak, aby se po celou dobu zabránilo podtlakům v kontejneru. Větrací prvky kontejnerů pro volně ložené látky pro přepravu hořlavých látek nebo látek vyvíjejících hořlavé plyny nebo páry musí být konstruovány tak, aby nebyly zápalným zdrojem.
6.11.3.3
Prohlídky a zkoušky
6.11.3.3.1
Kontejnery používané, udržované a schválené jako kontejnery pro volně ložené látky v souladu s požadavky tohoto oddílu musí být zkoušeny a schváleny podle KBK.
6.11.3.3.2
Kontejnery používané a klasifikované jako kontejnery pro volně ložené látky musí být podrobeny periodickým prohlídkám a zkouškám podle KBK.
6.11.3.4
Značení
6.11.3.4.1
Kontejnery používané jako kontejnery pro volně ložené látky musí být označeny bezpečnostním schvalovacím štítkem podle KBK.
6.11.4
Požadavky na konstrukci, výrobu a schválení kontejnerů pro volně ložené látky jiných než kontejnerů odpovídajících KBK
POZNÁMKA: Pokud kontejnery odpovídající ustanovením tohoto oddílu jsou používány pro přepravu tuhých volně ložených látek, v přepravním dokladu musí být uveden tento zápis:
„KONTEJNER PRO VOLNĚ LOŽENÉ LÁTKY BK(X) SCHVÁLENÝ PŘÍSLUŠNÝM ORGÁNEM ………“ (viz odstavec 5.4.1.1.17).
6.11.4.1
Kontejnery pro volně ložené látky podle tohoto oddílu zahrnují kontejnery pro přepravu volně ložených látek v systému off-shore, skipové nádoby, zásobníky na volně ložené látky, výměnné nástavby, násypné kontejnery, valivé kontejnery a ložné komory vozů.
POZNÁMKA: Tyto kontejnery pro volně ložené látky zahrnují též kontejnery odpovídající vyhláškám UIC 591 a 592-2 až 592-4, jak je uvedeno v oddíle 7.1.3, které neodpovídají KBK.
6.11.4.2
Tyto kontejnery pro volně ložené látky musí být konstruovány a vyrobeny tak, aby byly dostatečně odolné proti rázům a namáháním normálně se vyskytujícím během přepravy případně včetně překládky mezi různými druhy dopravy.
6.11.4.3
(Vyhrazeno)
6.11.4.4
Tyto kontejnery pro volně ložené látky musí být schváleny příslušným orgánem a schválení musí zahrnovat kód pro značení typů kontejnerů pro volně ložené látky podle pododdílu 6.11.2.3 a případně požadavky pro prohlídky a zkoušky.
6.11.4.5
Pokud je nezbytné použití vyložení pro udržení nebezpečných věcí, toto vyložení musí plnit ustanovení uvedené v odstavci 6.11.3.1.3.
ČÁST 7
Ustanovení o podmínkách přepravy, nakládky, vykládky a manipulace
Kapitola 7.1
Všeobecná ustanovení
7.1.1
Přeprava nebezpečných věcí musí být prováděna stanovenými dopravními a přepravními prostředky v souladu s ustanoveními této kapitoly a kapitoly 7.2 pro přepravu kusů a kapitoly 7.3 pro přepravu volně ložených látek. Kromě toho musí být dodržena ustanovení kapitoly 7.5 týkající se nakládky, vykládky a manipulace.
Sloupce (16), (17) a (18) tabulky A kapitoly 3.2 udávají příslušná ustanovení této části, která se vztahují na jednotlivé nebezpečné věci.
7.1.2
(Zrušeno)
7.1.3
Velké kontejnery, přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery, které odpovídají definici „kontejner“ uvedené v Mezinárodní konvenci o bezpečných kontejnerech (KBK, 1972) ve znění pozdějších změn a doplňků, nebo ve vyhláškách UIC 591 (z 1.10. 2007, 3. vydání), 592-2 (z 1.10. 2004, 6. vydání), 592-3 (z 1.1. 1998, 2. vydání) a 592-4 (z 1.5. 2007, 3. vydání) nesmějí být používány pro přepravu nebezpečných věcí, pokud velký kontejner nebo rám přemístitelné cisterny nebo cisternového kontejneru nesplňuje ustanovení KBK, nebo vyhlášek UIC 591 a 592-2 až 592-4.
7.1.4
Velký kontejner smí být předán k přepravě, jen pokud je konstrukčně provozuschopný.
„Konstrukčně provozuschopný“ znamená, že kontejner je bez vážných závad na svých konstrukčních prvcích, např. horních a dolních podélnících, horních a dolních příčnících, dveřních prazích a překladech, podlahových příčnících, rohových sloupcích a rohových prvcích. „Vážné závady“ jsou vruby nebo ohyby v konstrukčních prvcích hlubší než 19 mm, bez ohledu na délku této deformace; praskliny nebo lomy v konstrukčních prvcích; více než jeden spoj nebo nevhodně provedené spoje (např. přeplátováním) na horních nebo spodních příčnících nebo překladech dveří nebo více než dva spoje na jakémkoli horním nebo dolním podélníku nebo jakýkoli spoj v dveřním prahu nebo rohovém sloupku; utržené, zkroucené, zlomené, chybějící nebo jinak neprovozuschopné dveřní závěsy a kování; netěsné švy (spoje) a těsnění nebo jakákoli deformace kontejneru znemožňující správné umístění manipulačního zařízení, uložení a zajištění kontejneru na podvozku nebo voze.
Kromě toho poškození jakékoli části kontejneru, jako je zrezivělý kov v bočních stěnách nebo uvolněné části v prvcích ze skelných vláken, je nepřípustné bez ohledu na konstrukční materiál. Normální opotřebení, včetně oxidace (rez), drobné stopy po nárazu a škrábance a jiná poškození, která neovlivňují provozuschopnost kontejneru nebo jeho těsnost vůči povětrnosti, jsou však přípustná.
Před nakládkou kontejneru musí být provedena jeho kontrola, aby bylo zajištěno, že neobsahuje zbytky předchozího nákladu a že podlaha a vnitřní stěny nemají výčnělky.
7.1.5
(Vyhrazeno)
7.1.6
(Vyhrazeno)
7.1.7
(Zrušeno)
Kapitola 7.2
Ustanovení o přepravě v kusech
7.2.1
Pokud není v oddílech 7.2.2 až 7.2.4 stanoveno jinak, smějí být kusy přepravovány:
(a)
v krytých vozech nebo v uzavřených kontejnerech; nebo
(b)
ve vozech s plachtou nebo v kontejnerech s plachtou; nebo
(c)
v nekrytých vozech (bez plachty) nebo v nekrytých kontejnerech.
7.2.2
Kusy obsahující obaly zhotovené z materiálů citlivých na vlhkost musí být přepravovány v krytých vozech nebo vozech s plachtou nebo v uzavřených kontejnerech nebo kontejnerech s plachtou.
7.2.3
(Vyhrazeno)
7.2.4
Pokud jsou ve sloupci (16) tabulky A kapitoly 3.2 uvedeny alfanumerické kódy začínající písmenem „W“, použijí se tato zvláštní ustanovení:
W 1 Kusy musí být přepravovány v krytých vozech nebo ve vozech s plachtou nebo v uzavřených kontejnerech nebo kontejnerech s plachtou.
W 2 Látky a předmětytřídy 1 musí být nakládány do krytých vozů nebo uzavřených kontejnerů. Předměty, které nemohou být s ohledem na své rozměry nebo svoji hmotnost naloženy do krytých vozů nebo uzavřených kontejnerů, smí být též přepravovány na otevřených vozech nebo kontejnerech. Musí být přikryty vozovými plachtami. Pro přepravu látek a předmětů podtříd 1.1, 1.2, 1.3, 1.5 a 1.6, i když jsou tyto naloženy do velkých kontejnerů, musí být použity vozy s předepsanými ochrannými jiskrovými plechy. U vozů s hořlavými podlahami nesmějí být ochranné jiskrové plechy připevněny bezprostředně k podlaze vozu.
Vojenské zásilky s látkami a předměty třídy 1, které patří do výzbroje nebo struktury vojenského materiálu, mohou být za následujících podmínek naloženy také na otevřené vozy:
zásilky musí být doprovázeny buď vojenským orgánem, nebo na jeho příkaz jiným orgánem;
roznětná zařízení, která nemají minimálně 2 účinná bezpečnostní zařízení, musí být odstraněna, ledaže by látky a předměty byly umístěny v uzamčených vojenských vozidlech.
W 3 Pro volně sypné práškové látky a pro výrobky zábavné pyrotechniky musí být podlaha vozu nebo kontejneru s nekovovým povrchem nebo potahem.
W 4 (Vyhrazeno)
W 5 Kusy nesmějí být přepravovány v malých kontejnerech.
W 6 (Vyhrazeno)
W 7 Kusy se musí nakládat do krytých vozů nebo uzavřených kontejnerů s dostatečným větráním.
W 8 Pro přepravu kusů, které jsou navíc opatřeny bezpečnostní značkou podle vzoru č. 1, smí být použity jen vozy s předepsanými jiskrovými plechy i když jsou tyto látky naloženy ve velkých kontejnerech. U vozů s hořlavými podlahami nesmí být jiskrové plechy připevněny bezprostředně k podlaze vozu.
W 9 Kusy je třeba přepravovat v krytých vozech, vozech s otevíratelnou střechou nebo uzavřených kontejnerech.
W 10 IBC musí být přepravovány v krytých vozech nebo vozech s plachtou nebo uzavřených kontejnerech nebo kontejnerech s plachtou.
W 11 IBC, jiné než IBC z kovu nebo tuhého plastu, musí být přepravovány v krytých vozech nebo vozech s plachtou nebo v uzavřených kontejnerech nebo kontejnerech s plachtou.
W 12 IBC typu 31HZ2 (31HA2, 31HB2, 31HN2, 31HD2 a 31HH2) musí být přepravovány v krytých vozech nebo uzavřených kontejnerech.
W 13 Jsou-li zabaleny do pytlů 5H1, 5L1 nebo 5M1, musí být přepravovány v krytých vozech nebo uzavřených kontejnerech.
W 14 Aerosoly přepravované pro účely recyklace nebo likvidace podle zvláštního ustanovení 327 v kapitole 3.3 smějí být přepravovány pouze v odvětrávaných nebo otevřených vozech nebo kontejnerech.
Kapitola 7.3
Ustanovení o přepravě volně ložených látek
7.3.1
Všeobecná ustanovení
7.3.1.1
Věci nesmějí být přepravovány jako volně ložené v kontejnerech pro volně ložené látky, kontejnerech nebo vozech, ledaže:
(a)
zvláštní ustanovení označené kódem BK, výslovně dovolující tento způsob přepravy, je uvedeno ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2 a kromě toho jsou splněna ustanovení tohoto oddílu a zvláštní ustanovení oddílu 7.3.2; nebo
(b)
zvláštní ustanovení označené kódem VW, výslovně dovolující tento způsob přepravy, je uvedeno ve sloupci (17) tabulky A kapitoly 3.2 a jsou splněny podmínky tohoto zvláštního ustanovení, jak jsou uvedeny v oddílu 7.3.3, navíc k podmínkám tohoto oddílu.
Prázdné nevyčištěné obaly smějí být přepravovány volně ložené, jestliže tento způsob přepravy není výslovně zakázán jinými ustanoveními RID.
Pro malé kontejnery, které slouží pro přepravu látek ve volně loženém stavu, platí ustanovení pro nádoby přepravované jako kusy, pokud ve zvláštních ustanoveních oddílu 7.3.3 není uvedeno něco jiného.
Poznámka: K přepravě v cisternách viz kapitoly 4.2 a 4.3.
7.3.1.2
Látky, které mohou zkapalnit při teplotách, které se mohou vyskytnout během přepravy, není dovoleno přepravovat ve volně loženém stavu.
7.3.1.3
Kontejnery pro volně ložené látky, kontejnery nebo výměnné nástavby vozů musí být prachotěsné a musí být uzavřeny tak, aby nic z obsahu nemohlo uniknout za normálních podmínek přepravy, včetně účinku vibrací, nebo změn teploty, vlhkosti nebo tlaku.
7.3.1.4
Tuhé volně ložené látky musí být naloženy a rovnoměrně rozloženy způsobem, který minimalizuje pohyb, který by mohl vyústit v poškození kontejneru pro volně ložené látky, kontejneru nebo vozu nebo únik nebezpečných věcí.
7.3.1.5
Jsou-li namontována odvětrávací zařízení, musí být udržována v průchodném a funkčním stavu.
7.3.1.6
Volně ložené tuhé látky nesmějí nebezpečně reagovat s materiálem kontejneru, vozu, těsnění, výstroje včetně vík a plachet ani s ochranným vyložením, které je ve styku s obsahem, nebo významně snižovat jejich odolnost. Kontejnery pro volně ložené látky, kontejnery nebo vozy musí být konstruovány nebo uzpůsobeny tak, aby látky nemohly vniknout mezi části krytu dřevěné podlahy nebo přijít do styku s těmi částmi kontejneru nebo vozu, které by jimi nebo jejich zbytky mohly být poškozeny.
7.3.1.7
Před naplněním a podáním k přepravě musí být každý kontejneru pro volně ložené látky, kontejner nebo vůz prohlédnut a vyčištěn, aby bylo zajištěno, že neobsahuje žádné zbytky na vnitřní nebo vnější straně kontejneru nebo vozu, které by mohly
vyvolat nebezpečnou reakci s látkou určenou k přepravě;
poškodit konstrukci kontejneru pro volně ložené látky, kontejneru nebo vozu;
zhoršit zádržné schopnosti kontejneru pro volně ložené látky, kontejneru nebo vozu vůči nebezpečným látkám.
7.3.1.8
Během přepravy nesmějí na vnějším povrchu kontejnerů pro volně ložené látky, kontejnerů nebo výměnných nástaveb vozů ulpívat žádné nebezpečné zbytky.
7.3.1.9
Je-li namontováno více uzávěrů za sebou, musí se před plněním uzavřít jako první ten, který je nejblíže k látce, která se má přepravovat.
7.3.1.10
Prázdné kontejnery pro volně ložené látky, kontejnery nebo vozy, které přepravovaly tuhou nebezpečnou látku ve volně loženém stavu, podléhají stejným předpisům RID jako naplněný kontejner pro volně ložené látky, kontejner nebo naložené vozy, ledaže byla učiněna přiměřená opatření k vyloučení jakéhokoli nebezpečí.
7.3.1.11
Jsou-li kontejnery pro volně ložené látky, kontejnery nebo vozy používány pro přepravu volně ložených látek náchylných k vyvolání výbuchu prachu nebo k vyvíjení hořlavých par (např. některé odpady), musí být učiněna opatření k vyloučení zápalných zdrojů a k zamezení nebezpečnému elektrostatickému výboji během přepravy, plnění nebo vyprazdňování látky.
7.3.1.12
Látky, např. odpady, které spolu mohou nebezpečně reagovat a látky různých tříd a věci nepodléhající RID, které jsou náchylné k vzájemné nebezpečné reakci nesmějí být smíchány v jednom kontejneru pro volně ložené látky, kontejneru nebo voze. Nebezpečné reakce jsou:
(a)
hoření nebo vývin značného tepla;
(b)
vyvíjení hořlavých nebo toxických plynů;
(c)
tvoření žíravých kapalin;
(d)
tvoření nestabilních látek.
7.3.1.13
Kontejner pro volně ložené látky, kontejner nebo vůz musí být před naplněním (nakládkou) podroben vizuální prohlídce za účelem ověření, že je konstrukčně provozuschopný, že vnitřní stěny, strop a podlaha jsou bez výčnělků nebo poškození a že vnitřní vyložení nebo zádržné prostředky látek jsou prosty děr, trhlin nebo jakýchkoli poškození, které by zhoršily jejich zádržnou schopnost vůči nákladu. Konstrukčně provozuschopný znamená, že kontejner pro volně ložené látky, kontejner nebo vůz nemá vážné závady na svých konstrukčních prvcích, jako jsou horní a dolní podélníky, horní a dolní koncové příčníky, dveřní prahy a překlady, podlahové příčníky, rohové sloupky a rohové prvky u kontejneru pro volně ložené látky, nebo kontejneru. Vážné závady zahrnují:
(a)
ohyby, praskliny nebo lomy konstrukčních nebo podpěrných prvků, které mají vliv na integritu kontejneru pro volně ložené látky, kontejneru nebo vozu;
(b)
více než jeden spoj nebo nevhodně provedený spoj (např. přeplátováním) na horních nebo spodních koncových příčnících nebo překladech dveří;
(c)
více než dva spoje na jakémkoli horním nebo dolním podélníku;
(d)
jakýkoli spoj v dveřním prahu nebo rohovém sloupku;
(e)
dveřní závěsy a kování, které jsou zadřené, zkroucené, zlomené, chybějící nebo jinak nefunkční;
(f)
švy (spoje) a těsnění, které jsou netěsné;
(g)
jakákoli deformace kontejneru pro volně ložené látky, nebo kontejneru, zabraňující správnému umístění manipulačního zařízení, uložení a zajištění kontejneru pro volně ložené látky, kontejneru na podvozku vozu nebo vozidla, nebo uložení do komory plavidla;
(h)
jakékoli poškození úchytů pro zdvihání nebo úchytného rámu manipulačního zařízení;
(i)
jakékoli poškození obslužné a provozní výstroje.
7.3.2
Dodatečná ustanovení pro přepravu volně ložených věcí, použijí-li se ustanovení pododdílu 7.3.1.1 (a)
7.3.2.1
Kódy BK 1 a BK 2 ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2 mají tento význam:
BK 1: Přeprava volně ložených látek v kontejnerech pro volně ložené látky s plachtou je dovolena.
BK 2: Přeprava volně ložených látek v uzavřených kontejnerech pro volně ložené látky je dovolena.
7.3.2.2
Použitý kontejner pro volně ložené látky musí odpovídat požadavkům kapitoly 6.11.
7.3.2.3
Celková hmotnost přepravované látky v kontejneru pro volně ložené látky musí být taková, aby samozápalná teplota nákladu byla vyšší než 55 °C.
7.3.2.4
Tyto věci musí být přepravovány v kontejnerech pro volně ložené látky, které jsou vodotěsné.
7.3.2.5
Kontejnery pro volně ložené látky musí být konstruovány nebo upraveny tak, aby se látky nemohly dostat do styku se dřevem nebo jakýmkoli jiným hořlavým materiálem.
7.3.2.6
7.3.2.6.1
Materiál živočišného původu třídy 6.2
Materiál živočišného původu, který obsahuje infekční látky (UN čísel 2814, 2900 a 3373), je dovoleno přepravovat v kontejnerech pro volně ložené látky, pokud jsou splněny následující podmínky:
(a)
kontejnery pro volně ložené látky s plachtou BK 1, za podmínky, že nejsou naplněny do své maximální kapacity, aby se zamezilo dotyku látek s plachtou. Uzavřené kontejnery pro volně ložené látky BK 2 jsou rovněž dovoleny.
(b)
Uzavřené kontejneru pro volně ložené látky nebo kontejnery pro volně ložené látky s plachtou a jejich otvory musí být těsné svou konstrukcí nebo musí být vhodným materiálem utěsněny.
(c)
Materiál živočišného původu musí být důkladně napuštěn vhodným desinfekčním prostředkem, dříve než dojde k nakládce pro přepravu.
(d)
kontejnery pro volně ložené látky s plachtou musí být přikryty přídavným potahem zatíženým absorpčním materiálem napuštěným vhodným desinfekčním prostředkem.
(e)
Uzavřené kontejneru pro volně ložené látky nebo kontejnery pro volně ložené látky s plachtou nesmějí být znovu použity, dokud nebyly řádně vyčištěny a desinfikovány.
POZNÁMKA: Příslušnými národními zdravotními orgány mohou být stanoveny další doplňkové podmínky.
7.3.2.6.2
Odpady třídy 6.2 (UN 3291)
(a)
(Vyhrazeno)
(b)
Uzavřené kontejnery pro volně ložené látky a jejich otvory musí být těsné svou konstrukcí. Tyto kontejnery pro volně ložené látky musí mít neporézní vnitřní povrchy a musí být prosty prasklin nebo jiných vad, které by mohly uvnitř poškodit obaly, bránit desinfekci nebo dovolit nežádoucí únik odpadů.
(c)
Odpady UN čísla 3291 musí být uloženy v uzavřeném kontejneru pro volně ložené látky v hermeticky uzavřených plastových pytlích konstrukčního typu odzkoušeného a schváleného podle OSN, které vyhověly příslušným zkouškám pro přepravu tuhých látek obalové skupiny II, a značených podle pododdílu 6.1.3.1. Takové plastové pytle musí z hlediska odolnosti proti nárazu a proti roztržení vyhovět normě ISO 7765-1 :1988 „Plastový film a fólie – Určení odolnosti proti nárazu metodou volného pádu tělesa – Část 1: Metody zvané „schodiště“ a normy ISO 6383-2 :1983 „Plasty – Film a fólie – Určení odolnosti proti roztržení – Část 2: Elmendorfova metoda“. Každý plastový pytel musí mít odolnost proti nárazu nejméně 165 g a odolnost proti roztržení nejméně 480 g jak v rovnoběžné, tak i v kolmé rovině vzhledem k podélné rovině pytle. Nejvyšší čistá (netto) hmotnost každého plastového pytle musí být 30 kg.
(d)
Jednotlivé předměty překračující 30 kg, jako jsou znečištěné matrace, smějí být přepravovány bez plastového pytle, pokud to povolí příslušný orgán.
(e)
Odpady UN čísla 3291, které obsahují kapaliny, musí být přepravovány jen v plastových pytlích obsahujících dostatečné množství absorpčního materiálu, aby pohltil všechnu kapalinu, bez jejího úniku do kontejneru pro volně ložené látky.
(f)
Odpady UN čísla 3291 obsahující ostré předměty, musí být přepravovány jen v tuhých obalech konstrukčního typu odzkoušeného a schváleného podle OSN, které vyhovují ustanovením pokynů pro balení P 621, IBC 620 nebo LP 621.
(g)
Tuhé obaly uvedené v pokynech pro balení P 621, IBC 620 nebo LP 621 mohou být rovněž použity. Musí být řádně zajištěny, aby se zamezilo poškození za normálních podmínek přepravy. Odpady přepravované v tuhých obalech a plastových pytlích společně v tomtéž uzavřeném kontejneru pro volně ložené látky musí být dostatečně navzájem odděleny, např. vhodnými tuhými přepážkami, kovovými mřížemi nebo jinými zajišťovacími prostředky, aby se zamezilo poškození obalů za normálních podmínek přepravy.
(h)
Odpady UN čísla 3291 v plastových pytlích nesmějí být napěchovány do uzavřeného kontejneru pro volně ložené látky takovým způsobem, že by se pytle mohly stát netěsnými.
(i)
Uzavřený kontejner pro volně ložené látky musí být po každé přepravě prohlédnut, aby se odhalil každý případný únik nebo rozlití. Jestliže odpady UN čísla 3291 unikly nebo se rozlily do uzavřeného kontejneru pro volně ložené látky, smí být znovu použit až po důkladném vyčištění a, pokud je to nutné, desinfekci a dekontaminaci vhodným prostředkem. S odpady UN čísla 3291 nesmějí být společně přepravovány žádné jiné věci, než jsou medicinální nebo veterinární odpady. Tyto jiné odpady přepravované v tomtéž uzavřeném kontejneru pro volně ložené látky musí být prohlédnuty, aby se odhalila případná kontaminace.
7.3.2.7
Věci třídy 7
K přepravě nebalených radioaktivních látek, viz odstavec 4.1.9.2.3.
7.3.2.8
Věci třídy 8
Tyto věci musí být přepravovány v kontejnerech pro volně ložené látky, které jsou vodotěsné.
7.3.3
Zvláštní ustanovení pro přepravu ve volně loženém stavu, použijí-li se ustanovení pododdílu 7.3.1.1 (b)
Následující zvláštní ustanovení se musejí zohlednit, pokud je ve sloupci (17) tabulky A kapitoly 3.2, uveden u příslušné položky alfanumerický kód začínající písmeny VW.
VW 1 Přeprava volně ložených látek v krytých vozech, vozech s otevíratelnou střechou, ve vozech s plachtou, v uzavřených kontejnerech nebo ve velkých kontejnerech zakrytých plachtou je dovolena.
VW 2 Přeprava volně ložených látek je dovolena v kovových vozech s otevíratelnou střechou, v uzavřených velkých kovových kontejnerech, ve vozech nebo velkých kontejnerech s kovovou skříní, přikryté nehořlavou plachtou.
VW 3 Přeprava volně ložených látek je dovolena ve vozech a velkých kontejnerech s plachtou, s přiměřeným větráním nebo ve vozech s otevíratelnou střechou. Vhodnými opatřeními se zabezpečí, aby nedošlo k úniku přepravovaných, zejména kapalných látek.
VW 4 Přeprava volně ložených látek je dovolena ve vozech s kovovou skříní s plachtou, ve vozech s kovovou skříní s otevíratelnou střechou, v uzavřených velkých kovových kontejnerech nebo v plachtou zakrytých velkých kovových kontejnerech. Pro UN 2008, 2009, 2210, 2545, 2546, 2881, 3189 a 3190 je dovolena pouze přeprava volně ložených tuhých odpadů.
VW 5 Přeprava volně ložených látek je dovolena ve speciálně upravených vozech a kontejnerech. Nádoby speciálně upravených zařízených vozů a kontejnerů, jakož i jejich uzávěry, musí odpovídat všeobecným ustanovením pro balení dle pododdílů 4.1.1.1, 4.1.1.2 a 4.1.1.8. Otvory používané pro nakládku a vykládku musí být možno hermeticky uzavřít.
VW 6 Přeprava volně ložených látek je dovolena ve vozech s otevíratelnou střechou nebo v uzavřených velkých kontejnerech.
VW 7 Přeprava volně ložených látek je dovolena v krytých vozech, ve vozech s plachtou, ve vozech s otevíratelnou střechou, v uzavřených kontejnerech nebo ve velkých kontejnerech s plachtou pouze tehdy, pokud je látka kusovitá.
VW 8 Přeprava volně ložených látek je dovolena jako vozová zásilka v uzavřených vozech, uzavřených kontejnerech nebo vozech nebo velkých kontejnerech zakrytých nepromokavou nehořlavou plachtou nebo ve vozech s otevíratelnou střechou.
Vozy a kontejnery musí být zkonstruovány tak, aby buď obsažené látky nemohli přijít do styku s dřevem, nebo jiným hořlavým materiálem, nebo aby celý povrch podlahy a stěn, jestliže je vyroben ze dřeva nebo jiného hořlavého materiálu, byl opatřen nepropustným a nehořlavým povlakem nebo byl napuštěn křemičitanem sodným nebo podobnou látkou.
VW 9 Přeprava volně ložených látek je dovolena ve vozech s plachtou nebo v plachtou zakrytých velkých kontejnerech, ve vozech s otevíratelnou střechou nebo v uzavřených kontejnerech. Pro látky třídy 8 musí být nádrže vozů a kontejnery opatřeny vhodným, dostatečně pevným vnitřním vyložením.
VW 10 Přeprava volně ložených látek je dovolena ve vozech s plachtou, v plachtou zakrytých velkých kontejnerech, ve vozech s otevíratelnou střechou nebo v uzavřených kontejnerech. Nádrže vozů nebo kontejnery musí být nepropustné, nebo musí být utěsněny, např. pomocí vhodného vnitřního vyložení.
VW 11 Přeprava volně ložených látek je dovolena ve zvlášť k tomu zařízených vozech a kontejnerech. Nádoby zvlášť zařízených vozů a kontejnerů musí být konstruovány tak, aby otvory určené pro nakládku a vykládku mohly být vzduchotěsně uzavřeny. Látky je třeba do nádob plnit tak, aby se vyloučilo nebezpečí pro lidi, zvířata a životní prostředí.
VW 12 Látky, pro které je přeprava v cisternových vozech, v přemístitelných cisternách nebo v cisternových kontejnerech nevhodná pro jejich vysokou teplotu a hustotu, mohou být přepravovány ve speciálních vozech nebo kontejnerech podle norem stanovených příslušným orgánem země původu. Jestliže země původu není smluvním státem RID, musí být stanovené podmínky uznány příslušným orgánem prvního smluvního státu RID, do kterého se zásilka dostane.
VW 13 Přeprava volně ložených látek je dovolena ve speciálně vybavených vozech nebo velkých kontejnerech podle norem stanovených příslušným orgánem země původu.
Není-li země původu smluvním státem RID, musí být stanovené podmínky uznány příslušným orgánem prvního smluvního státu RID, do kterého se zásilka dostane.
VW 14 (1) Použité akumulátory mohou být přepravovány jako volně ložené ve speciálně vybavených vozech nebo kontejnerech. Velké kontejnery z plastu nejsou dovoleny. Malé kontejnery z plastu musí být schopny odolat, plně naložené, volnému pádu z výšky 0,8 m na tvrdý povrch při teplotě - 18 °C, bez prasknutí.
(2)
Ložné prostory vozů nebo kontejnerů musí být z oceli odolné proti žíravým látkám obsaženým v akumulátorech. Méně odolné oceli mohou být použity, pokud jsou dostatečně velké tloušťky stěn, nebo jsou opatřeny vnitřním vyložením nebo potahem z plastů odolných proti žíravým látkám. Ložné prostory vozů nebo kontejnerů musí být zkonstruovány tak, aby odolaly jakýmkoli zbytkovým elektrickým proudům a jakémukoli nárazu akumulátorů.
POZNÁMKA: Ocel vykazující nejvyšší stupeň progresivního zeslabení působením žíravých látek 0,1 mm za rok může být považována za odolnou.
(3)
Konstrukčně musí být zajištěno, že z ložných prostorů vozů nebo kontejnerů nedojde během přepravy k žádnému úniku. Otevřené ložné prostory musí být zakryty. Materiál krytu musí být odolný proti žíravým látkám.
(4)
Ložné prostory vozů nebo kontejnerů, včetně jejich vybavení, musí být před nakládkou zkontrolovány, zda nejsou poškozeny. Vozy nebo kontejnery s poškozenými ložnými prostory nesmějí být naloženy. Ložné prostory vozů nebo kontejnerů nesmějí být naloženy nad horní okraje jejich bočních stěn.
(5)
Žádné akumulátory obsahující různé látky ani žádné jiné věci schopné spolu nebezpečně reagovat nesmějí být naloženy do ložných prostorů vozů nebo kontejnerů (viz definice „Nebezpečná reakce“ v oddíle 1.2.1).
Během přepravy nesmí žádný nebezpečný zbytek žíravých látek obsažených v akumulátorech ulpívat na vnějším povrchu ložných prostorů vozů nebo kontejnerů.
VW 15 Přeprava tuhých látek nebo směsí (jako preparáty, přípravky a odpady), které obsahují nejvýše 1000 mg/kg látky, k níž je toto UN číslo přiřazeno je dovolena ve volně loženém stavu v krytých vozech, ve vozech s otevíratelnou střechou, ve vozech s plachtou, v uzavřených kontejnerech nebo velkých plnostěnných kontejnerech s plachtou.
Vozy nebo kontejnery musí být těsné nebo musí být utěsněny, například vhodným a dostatečně pevným vnitřním vyložením.
VW 16 Přeprava volně ložených látek je dovolena po splnění požadavků odstavce 4.1.9.2.3.
VW 17 Přeprava SCO-I předmětů ve volně loženém stavu je dovolena podle ustanovení odstavce 4.1.9.2.3.
Kapitola 7.4
Ustanovení o přepravě v cisternách
Nebezpečné věci smějí být přepravována v cisternách, jen pokud je ve sloupcích (10) nebo (12) tabulky A kapitoly 3.2 uveden kód cisterny, nebo pokud je uděleno schválení příslušného orgánu, jak je podrobně uvedeno v pododdílu 6.7.1.3. Přeprava musí být v souladu s ustanoveními kapitol 4.2 nebo 4.3.
Kapitola 7.5
Ustanovení o nakládce, vykládce a manipulaci
POZNÁMKA: Ve smyslu této kapitoly se považuje nasazení/naložení kontejneru, kontejneru pro volně ložené látky, cisternového kontejneru, přemístitelné cisterny nebo silničního vozidla na vůz za nakládku a sesazení/vyložení za vykládku.
7.5.1
Všeobecné požadavky
7.5.1.1
Při nakládání věcí musí být dodrženy požadavky platné pro odesílací stanici, pokud nejsou v této kapitole pro určité látky předvídány zvláštní ustanovení. Pro nakládku věcí musí být dodrženy požadavky platné pro odesílací stanici tak, aby nebyly v rozporu s požadavky této kapitoly.
7.5.1.2
Nakládka nesmí začít, jestliže:
kontrola dokladů, nebo
vizuální kontrola vozu nebo velkého(-ých) kontejneru(-ů), kontejneru(-ů) pro volně ložené látky, cisternového(-ých) kontejneru(-ů), přemístitelné(-ých) cisterny (cisteren) nebo silničního(-ch) vozidla(-el), jakož i jejich používané vybavení pro nakládku a vykládku,
ukáže, že vůz, velký kontejner, kontejner pro volně ložené látky, cisternový kontejner, přemístitelná cisterna nebo silniční vozidlo nebo jejich vybavení nevyhovují právním předpisům.
7.5.1.3
S vykládkou se nesmí začít, jestliže dříve jmenované kontroly vykazují závady, které by mohly zpochybnit bezpečnost nebo zabezpečení vykládky.
Vůz nebo kontejner musí být před nakládkou prohlédnuty z vnějšku i uvnitř, aby se zajistilo, že jsou bez jakéhokoli poškození a aby se zjistila jejich neporušenost, která by mohla ovlivnit nakládané kusy.
7.5.1.4
Podle zvláštních ustanovení uvedených v oddílu 7.5.11, v souladu s údaji ve sloupci (18) tabulky A kapitoly 3.2, smějí být určité nebezpečné věci přepravovány pouze jako vozová zásilka nebo ucelená zásilka.
7.5.1.5
Pokud jsou předepsány orientační šipky, musí být kusy nakládány a orientovány v souladu s tímto označením.
POZNÁMKA: Kapalné nebezpečné látky musí být, pokud je to proveditelné, naloženy pod suché nebezpečné věci.
7.5.2
Společná nakládka
7.5.2.1
Kusy označené rozdílnými bezpečnostními značkami nesmějí být naloženy společně do téhož vozu nebo kontejneru, ledaže je společná nakládka dovolena podle následující tabulky na základě bezpečnostních značek, jimiž jsou kusy označeny.
Zákazy společné nakládky pro kusy platí též pro společné naložení kusů a malých kontejnerů, jakož i pro společné nakládání malých kontejnerů do vozu nebo velkého kontejneru, v němž jsou malé kontejnery přepravovány.
POZNÁMKA: Podle odstavce 5.4.1.4.2 musí být vystaveny samostatné přepravní doklady pro zásilky, které nesmějí být naloženy společně do téhož vozu nebo kontejneru.
Bezpečnostní značky11.41.51.62.1, 2.2, 2.334.14.1 + 14.24.35.15.25.2 + 16.16.27 A, 7B, 7C89
14)b)
1.4Viz pododdíl 7.5.2.2a)a)a)a)a)a)a)a)a)a)a)a)a)a), b), c)
1.5b)
1.6b)
2.1, 2.2, 2.3a)xxxxxxxxxxxx
3a)xxxxxxxxxxxx
4.1a)xxxxxxxxxxxx
4.1 + 1xx
4.2a)xxxxxxxxxxxx
4.3a)xxxxxxxxxxxx
5.1d)a)xxxxxxxxxxxx
5.2a)xxxxxxxxxxxxx
5.2 + 1xxx
6.1a)xxxxxxxxxxxx
6.2a)xxxxxxxxxxxx
7A, 7B, 7Ca)xxxxxxxxxxxx
8a)xxxxxxxxxxxx
9b)a), b), c)b)b)xxxxxxxxxxxx
x
Společná nakládka dovolena.
a)
Společná nakládka dovolena s látkami a předměty podtřídy a skupiny snášenlivosti 1,4S.
b)
Společná nakládka věcí třídy 1 a záchranných prostředků třídy 9 (UN čísel 2990 a 307b) dovolena.
c)
Společná nakládka dovolena mezi airbag-vyvíječi plynů, airbag-moduly a napínači bezpečnostních pásů podtřídy 1.4 skupiny snášenlivosti G (UN 0503) s airbag-vyvíječi plynů, airbag-moduly nebo napínači bezpečnostních pásů třídy 9 (UN 3268).
d)
Společná nakládka dovolena mezi trhavinami (kromě UN 0083 trhavina, typ C) s dusičnanem amonným (UN čísel 1942 a 2067), dusičnanů alkalických kovů a dusičnanů kovů alkalických zemin za podmínek, že se celý náklad pro účely označování velkými bezpečnostními značkami, oddělování, ukládání a nejvyšší přípustné hmotnosti nákladu považuje za trhaviny třídy 1. K dusičnanům alkalických kovů patří dusičnan cesný (UN 1451), dusičnan lithný (UN 2722), dusičnan draselný (UN 1486), dusičnan rubidný (UN 1477) a dusičnan sodný (UN 1498). K dusičnanům kovů alkalických zemin patří dusičnan barnatý (UN 1446), dusičnan berylnatý (UN 2464), dusičnan vápenatý (UN 1454), dusičnan hořečnatý (UN 1474) a dusičnan strontnatý (UN 1507).
7.5.2.2
Kusy obsahující látky a předměty třídy 1 označené bezpečnostní značkou podle vzorů č. 1, 1.4, 1.5 nebo 1.6, které jsou zařazeny do rozdílných skupin snášenlivosti, nesmějí být nakládány společně do téhož vozu nebo kontejneru, ledaže je společná nakládka dovolena podle následující tabulky pro odpovídající skupiny snášenlivosti.
Skupina snášenlivostiBCDEFGHJLNS
Bx1)x
Cxxxx2) 3)x
D1)xxxx2) 3)x
Exxxx2) 3)x
Fxx
Gxxxxx
Hxx
Jxx
L4)
N2) 3)2) 3)2) 3)2)x
Sxxxxxxxxxx
x
Společná nakládka dovolena.
1)
Kusy obsahující předměty skupin snášenlivosti B a látky nebo předměty skupiny snášenlivosti D smějí být nakládány společně do jednoho vozu nebo kontejneru, pokud jsou účinně navzájem odděleny tak, že není žádné nebezpečí přenosu výbuchu z předmětů skupiny snášenlivosti B na látky nebo předměty skupiny snášenlivosti D. Vzájemného oddělení musí být dosaženo použitím oddělených komor nebo umístěním jednoho z těchto dvou druhů výbušniny do speciálního kontejnmentového systému. Každý způsob vzájemného oddělení musí být schválen příslušným orgánem.
2)
Rozdílné druhy předmětů podtřídy 1.6, skupiny snášenlivosti N mohou být přepravovány společně jako předměty podtřídy 1.6, skupiny snášenlivosti N pouze tehdy, je-li prokázáno zkouškou nebo obdobou, že neexistuje dodatečné nebezpečí výbuchu přenosem mezi těmito předměty. Jinak musí být považovány za předměty podtřídy 1.1.
3)
Jestliže jsou předměty skupiny snášenlivosti N přepravovány s látkami nebo předměty skupin snášenlivosti C, D nebo E, předměty skupiny snášenlivosti N musí být považovány za předměty mající charakteristiky skupiny snášenlivosti D.
4)
Kusy obsahující látky a předměty skupiny snášenlivosti L smějí být nakládány společně do jednoho vozu nebo kontejneru s kusy obsahujícími tentýž druh látek nebo předmětů této skupiny snášenlivosti.
7.5.2.3
(Vyhrazeno)
7.5.3
Ochranná vzdálenost
Každý vůz nebo velký kontejner, který obsahuje látky nebo předměty třídy 1 a je opatřen velkými bezpečnostními značkami podle vzoru 1, 1.5 nebo 1.6, musí být v soupravě vlaku oddělen od vozů nebo velkých kontejnerů, které jsou opatřeny velkými bezpečnostními značkami podle vzoru 2.1, 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1 nebo 5.2 ochrannou vzdáleností.
Podmínky této ochranné vzdálenosti jsou splněny, pokud je prostor/vzdálenost mezi talíři nárazníků vozu, nebo stěnou velkého kontejneru a talíři nárazníků jiného vozu, nebo stěnou jiného velkého kontejneru:
(a)
nejméně 18 metrů; nebo
(b)
je vzdálenost (odstup) vyplněna 2-dvouosými nebo jedním 4 či víceosým vozem.
7.5.3.1
Ochranné vozy a ložení velkých kontejnerů na vozy
Každý vůz obsahující látky nebo předměty třídy 1, který je opatřen velkými bezpečnostními značkami podle vzorů č. 1, 1.5 nebo 1.6, jakož i vozy, na nichž jsou naloženy velké kontejnery, které jsou opatřeny těmito velkými bezpečnostními značkami, musí být odděleny dvěma ochrannými vozy se 2 nápravami, nebo jedním ochranným vozem se 4 nebo více nápravami, od vozů opatřených velkými bezpečnostními značkami podle vzorů č. 2.1, 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1 nebo 5.2. Za ochranné vozy se považují prázdné nebo naložené vozy, které nejsou opatřeny velkými bezpečnostními značkami podle vzorů č. 2.1, 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1 nebo 5.2.
7.5.3.2
Velké kontejnery obsahující látky nebo předměty třídy 1, které jsou opatřeny velkými bezpečnostními značkami podle vzorů č. 1, 1.5 nebo 1.6, nesmějí být naloženy na vůz s velkými kontejnery nebo cisternovými kontejnery opatřenými velkými bezpečnostními značkami podle vzorů č. 2.1, 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1 nebo 5.2.
7.5.4
Preventivní opatření se zřetelem na potraviny, poživatiny a krmiva
Pokud je pro látky nebo předměty uvedeno ve sloupci (18) tabulky A kapitoly 3.2 zvláštní ustanovení CW 28, musí být dodržena preventivní opatření se zřetelem na potraviny, poživatiny a krmiva, jak je uvedeno dále.
Kusy, jakož i prázdné nevyčištěné obaly, včetně velkých obalů a IBC, označené bezpečnostními značkami podle vzorů č. 6.1 nebo 6.2, a ty, které jsou označeny bezpečnostními značkami podle vzoru č. 9 a obsahují věci UN čísel 2212, 2315, 2590, 3151, 3152 nebo 3245, nesmějí být ukládány na kusy nebo do bezprostřední blízkosti kusů, o nichž je známo, že obsahují potraviny, poživatiny nebo krmiva ve vozech, v kontejnerech a na místech nakládky, vykládky nebo překládky.
Pokud jsou tyto kusy označené uvedenými bezpečnostními značkami ukládány do bezprostřední blízkosti kusů, o nichž je známo, že obsahují potraviny, poživatiny nebo krmiva, musí být od nich odděleny tímto způsobem:
(a)
plnostěnnými přepážkami, které musí být tak vysoké jako kusy označené uvedenými bezpečnostními značkami;
(b)
kusy neoznačenými bezpečnostními značkami podle vzorů č. 6.1, 6.2 nebo 9 nebo kusy označenými bezpečnostními značkami podle vzoru č. 9, ale neobsahujícími věci UN čísel 2212, 2315, 2590, 3151, 3152 nebo 3245, nebo
(c)
volným prostorem nejméně 0,8 m,
pokud tyto kusy opatřené uvedenými bezpečnostními značkami nejsou přepravovány v dodatečném obalu nebo nejsou úplně zakryty (např. fólií, lepenkovým krytem nebo jiným způsobem).
7.5.5
(Vyhrazeno)
7.5.6
(Vyhrazeno)
7.5.7
Manipulace a ukládání
7.5.7.1
Kde je to vhodné, musí být vozy nebo kontejnery vybaveny prostředky k zajištění a manipulaci s nebezpečnými věcmi. Kusy obsahující nebezpečné věci a nebalené nebezpečné předměty musí být ve voze nebo v kontejneru zajištěny vhodnými prostředky schopnými zadržet věci (jako např. upínací pásy, posuvné přepážky, stavitelné opěrky) takovým způsobem, aby se zabránilo jakémukoli pohybu během přepravy, který by mohl změnit orientaci kusů nebo je poškodit. Jsou-li nebezpečné věci přepravovány s jinými věcmi (např. těžkými stroji nebo laťovými bednami), musí být všechny věci bezpečně uloženy a upevněny ve vozech nebo kontejnerech, aby se zabránilo úniku nebezpečných věcí. Pohybu kusů může být zabráněno také vyplněním všech mezer za použití zaklínovacích nebo blokačních a fixačních prostředků. Pokud se používají zadržovací prostředky, jako pásy nebo popruhy, nesmějí být tyto prostředky příliš utaženy, aby nezpůsobily poškození nebo deformaci kusu.“
7.5.7.2
Kusy se nesmějí stohovat, pokud nejsou pro tento účel konstruovány. Mají-li se společně nakládat různé druhy kusů konstruovaných pro stohování, je třeba vzít v úvahu jejich kompatibilitu z hlediska stohování. Je-li to nutné, musí se zabránit poškození spodních kusů použitím nosných prostředků.
7.5.7.3
Během nakládky a vykládky musí být kusy obsahující nebezpečné věci chráněny před poškozením.
POZNÁMKA: Zvláštní pozornost musí být věnována manipulaci s kusy během jejich přípravy k přepravě, druhu vozu nebo kontejneru, v němž se mají přepravovat a způsobu nakládky nebo vykládky tak, aby nedošlo k poškození kusů jejich vlečením po zemi nebo nesprávným zacházením.
7.5.8
Čistění po vykládce
7.5.8.1
Bylo-li po vykládce vozu nebo kontejneru, v němž byly naloženy balené nebezpečné věci zjištěno, že část obsahu z obalů unikla, vůz nebo kontejner musí být pokud možno co nejdříve, v každém případě před novou nakládkou vyčištěn.
Pokud není možno provést vyčištění na místě, vůz nebo kontejner musí být přepraven s přiměřenou bezpečností do nejbližšího vhodného místa, kde může být vyčištění provedeno.
Přeprava je přiměřeně bezpečná, jestliže byla provedena vhodná opatření, aby se zabránilo nekontrolovanému úniku nebezpečných látek.
7.5.8.2.
Vozy nebo kontejnery, v nichž byly nebezpečné věci volně loženy, musí být před další nakládkou řádně vyčištěny s výjimkou, kdy nový náklad sestává z téže nebezpečné věci jako předcházející náklad.
7.5.9
(Vyhrazeno)
7.5.10
(Vyhrazeno)
7.5.11
Dodatečná ustanovení vztahující se na určité třídy nebo věci
CW 1 Kromě ustanovení oddílů 7.5.1 až 7.5.4 a 7.5.8 se musí dodržovat následující ustanovení, pokud jsou uvedena písmeny „CW“ ve sloupci (18) tabulky A kapitoly 3.2.
Podlahy vozů a kontejnerů musí být před nakládkou odesílatelem důkladně vyčištěny.
Uvnitř vozu nebo kontejneru nesmí vyčnívat žádné kovové předměty, které nepatří k vozu nebo kontejneru.
Dveře a okna (větrací otvory) vozů nebo kontejnerů musí zůstat uzavřeny.
Kusy se musí do vozu nebo kontejneru naložit a zajistit tak, aby se nemohly pohybovat nebo posunout. Je třeba je chránit proti tření a nárazu jakéhokoliv druhu.
CW 2 (Vyhrazeno)
CW 3 (Vyhrazeno)
CW 4 Látky a předměty skupiny snášenlivosti L smějí být přepravovány jen jako vozová zásilka nebo ucelená zásilka.
CW 5 (Vyhrazeno)
CW 6 (Vyhrazeno)
CW 7 (Vyhrazeno)
CW 8 (Vyhrazeno)
CW 9 Kusy nesmějí být házeny ani vystaveny nárazům.
CW 10 Lahve definované v oddíle 1.2.1 musí být uloženy souběžně nebo příčně k podélné ose vozu nebo kontejneru; avšak lahve v blízkosti čelní stěny musí být uloženy příčně k podélné ose vozu nebo kontejneru.
Krátké lahve velkého průměru (asi 30 cm a více) smějí být uloženy také podélně, svými ochrannými zařízeními ventilů směrem ke středu vozu nebo kontejneru.
Lahve, které jsou dostatečně stabilní nebo jsou přepravovány ve vhodných zařízeních, která je účinně chrání proti převrácení, smějí být uloženy nastojato.
Lahve, které jsou položeny, musí být zaklíněny, přivázány nebo připevněny bezpečným a vhodným způsobem tak, aby se nemohly posunout.
Nádoby upravené k valení se musí uložit podélnou osou rovnoběžně k podélné ose vozu nebo kontejneru a musí se zajistit proti jakémukoliv bočnímu pohybu.
CW 11 Nádoby musí být vždy uloženy v té poloze, pro níž byly konstruovány a musí být chráněny proti jakékoli možnosti poškození jinými kusy.
CW 12 Jsou-li předměty uloženy na paletách a jsou-li tyto palety stohovány, musí být každá vrstva palet rozložena rovnoměrně na nižší vrstvě, v případě nezbytnosti s proložkou materiálu přiměřené pevnosti.
CW 13 Pokud jakékoli látky unikly a rozsypaly se nebo se rozlily ve voze nebo v kontejneru, nesmí být tento vůz nebo kontejner znovu použit před tím, než byl řádně vyčištěn a, pokud je to nezbytné, desinfikován a dekontaminován. Jakékoli jiné věci a předměty, které byly přepravovány v tomtéž voze nebo kontejneru musí být překontrolovány z hlediska jejich možné kontaminace.
CW 14 (Vyhrazeno)
CW 15 (Vyhrazeno)
CW 16 Zásilky UN 1749 fluorid chloritý (chlortrifluorid) o hrubé hmotnosti vyšší než 500 kg se smějí přepravovat jen jako vozová zásilka nebo jako ucelená zásilka a jako takové jen do hmotnosti 5000 kg na vůz nebo velký kontejner.
CW 17 Kusy s látkami této třídy, u kterých je třeba dodržet určitou teplotu okolí, smí být přepravovány jen jako vozová nebo ucelená zásilka. Přepravní podmínky se dohodnou mezi odesilatelem a dopravcem.
CW 18 Kusy musí být uloženy tak, že jsou lehce přístupné.
CW 19 (Vyhrazeno)
CW 20 (Vyhrazeno)
CW 21 (Vyhrazeno)
CW 22 Vozy a velké kontejnery musí být před nakládkou důkladně vyčištěny.
Kusy musí být ukládány tak, aby volné proudění vzduchu v ložném prostoru zajišťovalo stejnoměrnou teplotu nákladu. Jestliže obsah jednoho vozu nebo velkého kontejneru převyšuje 5 000 kg hořlavých tuhých látek nebo organických peroxidů, náklad musí být rozdělen do stohů o hmotnosti nejvýše 5 000 kg oddělených vzduchovými mezerami nejméně 0,05 m. Kusy musí být chráněny proti poškození jinými kusy.
CW 23 Při manipulaci s kusy musí být učiněna zvláštní opatření zajišťující, že nepřijdou do styku s vodou.
CW 24 Před nakládkou musí být vozy a kontejnery řádně vyčištěny a musí být zbaveny zejména jakýchkoli hořlavých zbytků (slámy, sena, papíru atd.).
Používání snadno hořlavých materiálů pro fixaci kusů ve voze nebo kontejneru je zakázáno.
CW 25 (Vyhrazeno)
CW 26 Dřevěné části vozu nebo kontejneru, které přišly do styku s těmito látkami, musí být sejmuty a spáleny.
CW 27 (Vyhrazeno)
CW 28 Viz oddíl 7.5.4.
CW 29 Kusy musí stát zpříma.
CW 30 Při přepravě hluboce zchlazených zkapalněných plynů v cisternových vozech, přemístitelných cisternách nebo cisternových kontejnerech s pojistnými ventily, se musí odesilatel a dopravce před podáním zásilky k přepravě dohodnout o podmínkách přepravy.
CW 31 Vozy nebo velké kontejnery, ve kterých byly přepravovány látky této třídy jako vozová nebo ucelená zásilka, nebo malé kontejnery, v nichž byly tyto látky přepravovány, musí být po vyložení podrobeny kontrole, zda se v nich nenacházejí zbytky nákladu.
CW 32 (Vyhrazeno)
CW 33 POZNÁMKA 1: „Kritická skupina“ je skupina členů veřejnosti, která je důvodně homogenní z hlediska jejího vystavení danému zdroji záření a dané dráze vystavení a je typická individuální nejvyšší účinnou dávkou z dané dráhy vystavení z daného zdroje.
POZNÁMKA 2: „Členové veřejnosti“ jsou v obecném smyslu jakékoli osoby z populace kromě těch, které jsou vystaveny záření v zaměstnání nebo v lékařství.
POZNÁMKA 3: „Pracovníci“ jsou jakékoli osoby, které pracují na plný úvazek, na částečný úvazek nebo příležitostně pro zaměstnavatele, a které mají právo a povinnost při ochraně proti záření v zaměstnání.
(1)
Oddělování
(1.1)
Kusy, přepravní obalové soubory, kontejnery a cisterny obsahující radioaktivní látky a nebalené radioaktivní látky musí být odděleny během přepravy:
(a)
od pracovníků řádně zaměstnaných v pracovních prostorech buď:
(i)
podle tabulky A níže; nebo
(ii)
vzdálenostmi vypočtenými použitím dávkového limitu 5 mSv za rok při konzervativních parametrech výpočtového modelu;
POZNÁMKA: Pracovníci podléhající individuálnímu monitorování za účelem radiační ochrany nesmějí být bráni v úvahu za účelem oddělování.
(b)
od členů kritické skupiny obyvatelstva v prostorech veřejně přístupných:
(i)
podle tabulky A níže; nebo
(ii)
vzdálenostmi vypočtenými použitím dávkového limitu 1 mSv za rok při konzervativních parametrech výpočtového modelu;
(c)
od nevyvolaných fotografických filmů a poštovních pytlů:
(i)
podle tabulky B níže; nebo
(ii)
vzdálenostmi vypočtenými použitím dávkového limitu působení přepravy radioaktivních látek na nevyvolané fotografické filmy dávkou 0.1 mSv na zásilku takových filmů; a
POZNÁMKA: U poštovních pytlů se musí předpokládat, že obsahují nevyvolané filmy a desky a proto musí být odděleny od radioaktivních látek tímtéž způsobem.
(d)
od ostatních nebezpečných věcí v souladu s oddílem 7.5.2.“.
Tabulka A: Nejmenší vzdálenosti mezi kusy kategorie II-ŽLUTÁ nebo kategorie III – ŽLUTÁ a osobami
Součet přepravních indexů nejvýšeDoba expozice za rok (hodiny)
Prostory normálně veřejně přístupnéNormálně obsazované pracovní prostory
5025050250
Vzdálenost oddělení v metrech, žádný stínící materiál, od:
2130,51
41,540,51,5
82.561,02,5
1237,51,03
2049,51,54
3051225
405,513,52,55,5
506,515,536,5
Tabulka B: Nejmenší vzdálenosti mezi kusy kategorie II-ŽLUTÁ nebo kategorie III – ŽLUTÁ a kusy označenými slovem „FOTO“, nebo poštovními pytli
Celkový
počet kusů nejvýše
Součet přepravních indexů nejvýšeDoba trvání přepravy nebo uskladnění v hodinách
KATEGORIE ŽLUTÁ124102448120240
IIIIINejmenší vzdálenost v metrech
0,20,50,50,50,51123
0,50,50,50,511235
110,50,5112357
220,5111,53479
44111,5346913
8811,524681318
110101234791420
220201,53469132030
33030235711162535
44040345813183040
55050346914203245
(1.2)
Kusy nebo přepravní obalové soubory kategorie II ŽLUTÁ nebo III ŽLUTÁ nesmějí být přepravovány v odděleních obsazených cestujícími, kromě oddělení výlučně vyhrazených pro průvodce zvlášť pověřené doprovázet takové kusy nebo přepravní obalové soubory.
(1.3)
(Vyhrazeno)
(2)
Meze aktivity
Celková aktivita ve voze při přepravě látek LSA nebo SCO v průmyslových kusech typu 1 (Typ IP-1), typu 2 (Typ IP-2), typu 3 (Typ IP-3) nebo nebalených nesmí překročit meze dále uvedené v tabulce C.
Tabulka C: Meze aktivity ve voze pro látky LSA a SCO v průmyslových kusech nebo nebalené
Druh látky nebo předmětůMeze aktivity ve voze
LSA-IŽádné omezení
LSA-II a LSA-III
nehořlavé tuhé látky
Žádné omezení
LSA-II a LSA-III
hořlavé tuhé látky
a všechny kapaliny a plyny
100 A2
SCO100 A2
(3)
Uložení během přepravy a skladování při tranzitu
(3.1)
Zásilky musejí být bezpečně uloženy.
(3.2)
Pokud střední tepelný tok na vnějším povrchu nepřekročí 15 W/m2 a pokud věci nacházející se v bezprostřední blízkosti nejsou zabaleny v pytlích, kusech nebo přepravních obalových souborech může být přepravován nebo uložen s jinými balenými věcmi bez jakýchkoli zvláštních ustanovení o ukládání, kromě těch, které může požadovat příslušný orgán v příslušném osvědčení o schválení.
(3.3)
Nakládka kontejnerů a shromažďování kusů, přepravních obalových souborů a kontejnerů se řídí těmito předpisy:
(a)
Kromě přepravy za podmínek výlučného použití a pro zásilky látek LSA-I, celkový počet kusů, přepravních obalových souborů a kontejnerů v jednom voze musí být omezen tak, aby součet přepravních indexů ve voze nepřekročil hodnoty uvedené v tabulce D dále.
(b)
Dávková intenzita za běžných podmínek přepravy nesmí přesáhnout 2 mSv/h v jakémkoli místě vnějšího povrchu vozu a 0,1 mSv/h ve vzdálenosti 2 m od něho, vyjma zásilek pod výlučným použitím, pro které je stanovena dávková intenzita v okolí vozu v odstavci (3.5) b) a c);
(c)
Celkový součet kritických bezpečnostních indexů v kontejneru a ve voze nesmí překročit hodnoty v tabulce E dále.
Tabulka D: Mezní hodnoty přepravních indexů pro kontejnery a vozy bez výlučného použití
Druh kontejneru nebo vozuMeze součtu přepravních indexů v kontejneru nebo ve voze
Malý kontejner50
Velký kontejner50
Vůz50
Tabulka E: Kritický bezpečnostní index pro kontejnery a vozy obsahující štěpné látky
Druh kontejneru nebo vozuMeze součtů kritických bezpečnostních indexů
Bez výlučného použitíPod výlučným použitím
Malý kontejner50Bezpředmětné
Velký kontejner50100
Vůz50100
(3.4)
Jakýkoli kus nebo přepravní obalový soubor mající buď přepravní index větší než 10 nebo jakákoli zásilka mající kritický bezpečnostní index větší než 50 musí být přepravovány pouze pod výlučným použitím.
(3.5)
Pro zásilky pod výlučným použitím nesmějí meze aktivity překročit:
(a)
10 mSv/h v jakémkoli místě vnějšího povrchu jakéhokoli kusu nebo přepravního obalového souboru a smějí překročit 2 mSv/h jen pokud:
(i)
je vůz vybaveno uzávěrem, který během běžných podmínek přepravy zabraňuje přístupu nepovolaných osob do vnitřku pod uzávěr, a
(ii)
jsou učiněna opatření, která zabezpečují kus nebo přepravní obalový soubor tak, že jejich poloha ve voze zůstává nezměněna během běžných podmínek přepravy, a
(iii)
není žádná nakládka nebo vykládka během přepravy.
(a)
2 mSv/h v jakémkoli místě vnějšího povrchu vozu, včetně horních a spodních povrchů, nebo, v případě otevřeného vozu v jakémkoli bodě na svislých rovinách promítnutých z vnějších hran vozu, na vnějším místě povrchu nákladu a na spodním vnějším povrchu vozu; a
(b)
0.1 mSv/h v jakémkoli místě vzdáleném 2 m od svislých rovin tvořených vnějšími podélnými povrchy vozu nebo, jestliže náklad je přepravován v otevřeném voze, v jakémkoli bodu vzdáleném 2 m od svislých rovin promítnutých z vnějších hran vozu.
(4)
Oddělení kusů obsahujících štěpnou látku během přepravy a skladování při tranzitu
(4.1)
Každou skupinu kusů, vnějších obalů a kontejnerů, která obsahuje štěpné látky a je uskladněna při tranzitu ve skladovacích prostorů, je třeba omezit tak, aby součet kritických bezpečnostních indexů ve skupině nepřekročil hodnotu 50. Každou skupinu je třeba skladovat tak, aby od ostatních skupin takových kusů byl udržen minimální odstup 6 m.
(4.2)
Pokud celkový součet kritických bezpečnostních indexů ve voze nebo v kontejneru překročí 50, jak je dovoleno v tabulce E výše, musí se skladovat tak, aby byl udržen prostor nejméně 6 m od jiných skupin takových kusů, přepravních obalových souborů nebo kontejnerů obsahujících štěpné látky nebo jiných vozů přepravujících radioaktivní látky.
(5)
Poškozené nebo netěsné kusy, kontaminované obaly.
(5.1)
Pokud je zřejmé, že kus je poškozený nebo netěsný, nebo pokud je podezření, že kus může být netěsný nebo poškozený, přístup ke kusu musí být omezen a kvalifikovaná osoba musí co možná nejdříve odhadnout rozsah kontaminace a výslednou dávkovou intenzitu kusu. Rozsah odhadu musí zahrnovat kus, vůz, sousední nakládací a vykládací prostory, a pokud je to nezbytné, všechny ostatní věci, které byly přepravovány ve voze.
Pokud je to nezbytné, musí být učiněny dodatečné kroky pro ochranu osob, majetku a životního prostředí v souladu s ustanoveními vydanými příslušným orgánem, aby se zdolaly a minimalizovaly následky takového úniku nebo poškození.
(5.2)
Kusy poškozené nebo s únikem radioaktivního obsahu převyšujícím přípustné meze pro normální podmínky přepravy mohou být přemístěny pod dozorem na jiné místo, ale nesmí být odeslány, aniž byly opraveny nebo obnoveny a dekontaminovány.
(5.3)
Vozy a zařízení používané pravidelně pro přepravu radioaktivních látek musí být periodicky kontrolovány pro stanovení úrovně kontaminace. Četnost takových kontrol musí být přiměřená pravděpodobnosti kontaminace a objemu přepravovaných radioaktivních látek.
(5.4)
S výhradou ustanovení odstavce (5.5), jakýkoli vůz nebo zařízení nebo jejich část, které byly kontaminovány nad meze uvedené v odstavci 4.1.9.1.2 během přepravy radioaktivních látek, nebo které vykazují dávkovou intenzitu na povrchu překračující 5 μSv/h, musí být dekontaminovány co možná nejdříve kvalifikovanou osobou a nesmí být znovu použity, ledaže nefixovaná radioaktivní kontaminace nepřekročí meze uvedené v odstavci 4.1.9.1.2 a dávková intenzita následkem fixované radioaktivní kontaminace na povrchu po dekontaminaci je na povrchu menší než 5 μSv/h.
(5.5)
Kontejnery, cisterny, IBC nebo vozy určené pro přepravu nebalených radioaktivních látek pod výlučným použitím jsou vyňaty z požadavků uvedených v předchozím odstavci (5.4) a v odstavci 4.1.9.1.2 jedině s hlediska svých vnitřních povrchů a jen po dobu, po kterou zůstávají pod výlučným použitím.
(6)
Jiné požadavky
Pokud není možno zásilku dodat, musí být uložena na bezpečném místě a příslušný orgán musí být co možno nejdříve informován a požádán o pokyny pro další činnost.
CW 34 Před přepravou tlakových nádob musí být zajištěno, aby se nezvýšil tlak v důsledku případné tvorby vodíku.
CW 35 Jsou-li použity pytle jako samostatné obaly, musí být vzájemně od sebe dostatečně vzdáleny, aby se dosáhlo dobrého rozptylu tepla.
CW 36 Kusy musí být nakládány nejlépe do nekrytých nebo odvětrávaných vozů nebo do otevřených nebo odvětrávaných kontejnerů. Pokud toto není možné a kusy jsou přepravovány v krytých vozech nebo uzavřených kontejnerech, musí být dveře do nákladového prostoru opatřeny následujícím nápisem o výšce písmen nejméně 25 mm:
„POZOR NEODVĚTRÁVANÝ PROSTOR – OTEVÍRAT OPATRNĚ“
Tento zápis musí být v jazyce, který považuje odesilatel za vhodný.
Kapitola 7.6
Ustanovení pro přepravu jako spěšnina
Podle ustanovení článku 5 § 1 přípojku C Úmluvy COTIF je určitá věc připuštěna k přepravě jako spěšnina jen tehdy, je-li tento způsob přepravy výslovně pro tuto věc povolen ve sloupci (19) tabulky A kapitoly 3.2 zvláštním ustanovením, které začíná písmeny „CE“ a příslušným číselným kódem a pokud jsou podmínky tohoto zvláštního ustanovení dodrženy.
Následující zvláštní ustanovení se použijí, pokud jsou uvedena u určité položky ve sloupci (19) tabulky A kapitoly 3.2:
CE 1 Jeden kus jako spěšnina nesmí mít větší hmotnost než 40 kg. Zásilky spěšnin smí být nakládány do železničních vozů, které mohou současně sloužit pro přepravu osob, jen do nejvyšší hmotnosti 100 kg na vůz.
CE 2 Jeden kus jako spěšnina nesmí mít větší hmotnost než 40 kg.
CE 3 Jeden kus jako spěšnina nesmí mít větší hmotnost než 50 kg.
CE 4 Jeden kus jako spěšnina nesmí obsahovat více jak 45 I této látky a nesmí mít větší hmotnost než 50 kg.
CE 5 Jeden kus jako spěšnina nesmí obsahovat více jak 2 I této látky.
CE 6 Jeden kus jako spěšnina nesmí obsahovat více jak 4 I této látky.
CE 7 Jeden kus jako spěšnina nesmí obsahovat více jak 6 I této látky.
CE 8 Jeden kus jako spěšnina nesmí obsahovat více jak 12 I této látky.
CE 9 Jeden kus jako spěšnina nesmí obsahovat více jak 4 kg této látky.
CE 10 Jeden kus jako spěšnina nesmí obsahovat více jak 12 kg této látky.
CE 11 Jeden kus jako spěšnina nesmí obsahovat více jak 24 kg této látky.
CE 12 Látka musí být v nerozbitných nádobách, pokud je přepravována jako spěšnina. Jeden kus jako spěšnina nesmí obsahovat více jak 25 kg této látky.
CE 13 Anorganické kyanidy obsahující ušlechtilé kovy a jejich směsi mohou být přepravovány jako spěšnina ve skupinových obalech s vnitřním obalem ze skla, plastu nebo kovu podle pododdílu 6.1.4.21. Jeden kus jako spěšnina nesmí obsahovat více jak 2 kg této látky.
Přeprava v zavazadlových vozech nebo oddílech, které jsou přístupné cestujícím, je povolena, jestliže provedenými opatřeními je zabráněno zásahu nepovolaných osob.
CE 14 Jako spěšnina smí být odesílány pouze látky, u kterých není třeba dodržet určitou teplotu okolí. V takovém případě platí následující množstevní omezení:
u látek, které nespadají pod UN číslo 3373: až do 50 ml na jeden kus u kapalných látek a až do 50 g na jeden kus u tuhých látek;
u látek, které spadají pod UN číslo 3373: až do množství uvedených v pokynech pro balení P 650 pododdílu 4.1.4.1.
s anatomickými částmi nebo orgány: jeden kus nesmí být těžší než 50 kg.
CE 15 U kusů jako spěšnina nesmí součet přepravních indexů, uvedených na bezpečnostních značkách k označení nebezpečí, činit v zavazadlovém voze nebo v zavazadlovém oddíle více než 10. Dopravce může u kusů kategorie III-žlutá určit dobu podeje zásilky k přepravě. Hmotnost jednoho kusu spěšniny nesmí překročit 50 kg.
Kapitola 7.7
Přeprava nebezpečných věcí jako ruční zavazadlo, cestovní zavazadlo nebo v nebo na vozidlech (automobil na vlaku osobní přepravy)
POZNÁMKA: Omezení v rámci soukromoprávních přepravních podmínek železničních dopravních podniků jsou tímto nedotčena.
Přeprava nebezpečných věci jako ruční, cestovní zavazadlo nebo v nebo na vozidlech (automobil ve vlaku osobní přepravy) je povolena, pokud věci
a)
jsou zabaleny v obchodních obalech a jsou určeny pro osobní potřebu nebo pro potřebu v domácnosti, nebo jsou určeny pro volný čas a sport, za předpokladu, že jsou přijata opatření, která za normálních přepravních podmínek zabrání úniku obsahu navenek. Pokud těmito věcmi jsou hořlavé kapaliny, které jsou přepravovány v nádobách, které lze opakovaně plnit, které jsou plněny soukromou osobou nebo pro soukromou osobu, nesmí celkové množství přesáhnout 60 I na nádobu. Nebezpečné věci v IBC, velkých obalech nebo cisternách se nepovažují za obchodní balení; nebo
b)
jsou stroje nebo zařízení nevyjmenované v RID, které mohou obsahovat nebezpečné věci ve své konstrukci nebo provozní výbavě, pokud byla učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za obvyklých přepravních podmínek; nebo
c)
jsou předmětem přepravy prováděné podniky jako vedlejší činnost k jejich hlavní činnosti, jako je zásobování stavenišť pozemních nebo inženýrských staveb nebo zpětné jízdy z nich, nebo přepravy související s měřičskými, opravářskými a údržbářskými pracemi, v množstvích nejvýše 450 litrů v jednom obalu a nepřekračujících nejvyšší celková množství uvedená v pododdíle 1.1.3.6. Musí být učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za obvyklých přepravních podmínek. Tato vynětí se nevztahují na třídu 7; Přepravy prováděné takovými pod-niky pro jejich zásobování nebo vnější nebo vnitřní distribuci však nespadají do rozsahu toho-to vynětí; nebo
d)
jsou přepravované zásahovými jednotkami nebo pod jejich dozorem, pokud je taková přeprava nutná ve vztahu k nouzovým opatřením, zejména přeprava prováděná za účelem zajištění nebezpečných věcí, které byly dotčeny při mimořádné události nebo nehodě, a jejich přemístění na bezpečné místo; nebo
e)
jsou přepravované v rámci přeprav určených pro záchranu lidských životů nebo ochranu životního prostředí, za podmínky, že byla učiněna všechna opatření zajišťující plnou bezpečnost takové přepravy; nebo
f)
jsou plyny obsažené v palivových nádržích přepravovaných vozidel. Palivový kohout mezi plynovou nádrží a motorem musí být uzavřen a elektrické spojení přerušeno; nebo
g)
jsou plyny obsažené v zařízeních používaných pro provoz vozidla (např. v hasicích přístrojích), včetně náhradních dílů (např. nahuštěných pneumatik); nebo
h)
jsou plyny obsažené ve zvláštním zařízení vozů a nezbytných pro provoz těchto zvláštních zařízení během přepravy (chladicí systémy, nádrže na ryby, ohřívače atd.), jakož i náhradních nádob pro taková zařízení nebo vyprázdněných nevyčištěných výměnných nádob, přepravovaných v témže voze; nebo
i)
jsou plyny obsažené v potravinách nebo nápojích (vyjma UN 1950), včetně oxidu uhličitého obsaženého v nápojích; nebo
j)
jsou plyny, které jsou obsaženy v míčích určených ke sportovnímu vyžití; nebo
k)
jsou plyny obsažené v elektrických žárovkách, za předpokladu, že tyto jsou zabalené tak, že při případném rozbití žárovky účinek střepin zůstane uvnitř kusu; nebo
l)
jsou pohonné hmoty v nádobách přepravovaných vozidel nebo v jiných dopravních prostředcích (jako čluny), pokud slouží k pohonu nebo provozu jejich zařízení. Palivové kohouty mezi motorem nebo zařízením a palivovou nádrží musí být během přepravy uzavřeny, ledaže je důležité, že zařízení musí zůstat v provozu. Pokud je to potřebné musí být vozidla nebo ostatní dopravní prostředky nakládány kolmo nebo nastojato a zajištěny proti pádu; nebo
m)
podléhají podle kapitoly 3.2 tabulky A sloupce 6 zvláštnímu ustanovení, které předpokládá vynětí z platnosti a podmínky, stanovené v tomto zvláštním ustanovení jsou splněny; nebo
n)
jsou nevyčištěné prázdné obaly, které obsahovaly látky tříd 2, 3, 4.1, 5.1, 6.1, 8 a 9 a byla učiněna vhodná opatření, aby bylo vyloučeno, jakékoliv možné nebezpečí. Vyloučení možných nebezpečí znamená, že byla přijata opatření k odstranění nebezpečí tříd 1 až 9; nebo
o)
jsou lithiové baterie, které jsou obsaženy v přístroji, k jehož pohonu slouží, který je během přepravy používán nebo který je určen k používání během přepravy (např. přenosný počítač).
Nezávazná část předpisu RID
Předpisy o zkouškách nádob z plastů
Směrnice k ustanovení odstavců 6.1.5.2.7 (kapitoly 6.1) nebo 6.5.6.3.6 (kapitoly 6.5)
Laboratorní metody na zkušebních tělesech z materiálu nádoby k prokázání chemické snášenlivosti polyethylenu podle definice v odstavci 6.1.5.2.6 nebo odstavci 6.5.6.3.5 vůči plněným věcem (látky, směsi a přípravky) ve srovnání se standardními kapalinami podle oddílu 6.1.6.
Provedením dále popsaných laboratorních metod A až C se určí možné mechanismy poškození materiálu nádoby povolovanými plněnými věcmi, ve srovnání s právě použitými standardními kapalinami.
Volba zkušební metody plyne z očekávaného mechanismu poškození.
Pokud není nic na základě složení předvídáno, je
-
změkčení nabobtnáním (laboratorní metoda A)
-
vyvolání trhlinek působením pnuti (laboratorní metoda B)
-
reakce oxidační a odbourávání molekul (laboratorní metoda C)
na materiál nádoby zahrnuto v laboratorních metodách a porovnáno s příslušnými standardními kapalinami stejného působení.
Je třeba použít zkušební tělesa stejné tloušťky v rámci udané tolerance.
Laboratorní metoda A
Nabytí hmotnosti nabobtnáním se stanoví na plochých zkušebních tělesech z materiálu nádoby skladováním při 40 °C v povolovaných plněných věcech, jakož i ve srovnávací standardní kapalině.
Změna hmoty nabobtnáním se stanoví vážením zkušebních těles před skladováním a u zkušebních těles se zkušebními tloušťkami až do 2 mm po 4 týdenním působení, jinak až do hmotnostní konstanty.
Je třeba určit střední hodnotu ze 3 zkušebních těles. Zkušební tělesa smí být použita jen jednou.
Laboratorní metoda B (postup vtlačením kolíku)
1.
Stručný popis
Metodou vtlačení kolíku se zkouší chování materiálu nádoby z polyethylenu vůči plněným věcem a příslušné standardní kapalině, pokud se může tvoření trhlin pnutím podílet současným nabobtnáním od 0 % až do 4 %.
Tělesa nádoby se k tomu účelu opatří otvorem a zářezem a nejdříve se předskladují ve zkoumaném plněném zboží, jakož i v příslušné standardní kapalině. Po předskladování se vtlačí do otvoru kolík s definovaným větším rozměrem.
Takto připravené vzorky se skladují ve zkoumaném plněném zboží a příslušné standardní kapalině a odeberou se po různé dlouhých skladovacích dobách a zkoumají na zbytkovou pevnost v tahu (postup 3.1) nebo na čas k protrhnutí zkušebního tělesa (postup 3.2).
Srovnávacím měřením se standardními kapalinami „roztok smáčecího prostředku“, „kyselina octová“, „n-butylacetát / s n-butylacetátem nasycený roztok smáčedla“ nebo „voda“, jako zkušební médium, se zjistí, zda stupeň poškození zkoumaného plněného zboží je stejný, silnější nebo slabší.
2.
Zkušební těleso
2.1
Tvar a rozměr
Tvar a doporučený rozměr zkušebního tělesa je určen obrázkem 1. Odchylka zkušební tloušťky nemá překročit ±15 % střední hodnoty měřené řady.
K měřené řadě patří zkoumané plněné zboží a příslušná standardní kapalina. 
sbms2011c011z0019_64.tif
2.2
Výroba
Zkušební tělesa měřené řady mohou být odebrána jak z nádob stejného konstrukčního vzoru, tak i ze stejného kusu lisovaného polotovaru.
Při napěťové výrobě zkušebních těles postačuje, co se týče kvality řezné plochy, pilový řez. Ostré hrany vznikající při opracování by měly být odstraněny pouze od později zařezávaných řezných ploch. U zkušebních těles je třeba provést zářez rovnoběžně se směrem vytlačování.
V každém zkušebním tělese se vyvrtá otvor podle obr. 1 o průměru 3,0 mm-0,03-0
Potom se zkušební těleso podle obr. 1 opatří ostrým zářezem s poloměrem zářezu □ 0,05 mm.
Vzdálenost mezi dnem zářezu a okrajem otvoru činí 5 mm ± 0,1 mm.
2.3
Počet zkušebních těles
K určení zbytkové pevnosti v tahu podle odst. 3.2 se použije pro každou skladovací dobu 10 zkušebních těles. Zpravidla se použije nejméně 5 skladovacích dob.
K určení času k protržení zkušebního tělesa podle odst. 3.3 je zapotřebí celkem 15 kusů.
2.4
Kolíky
O rozměrech kolíků tloušťky 4 mm, viz obrázek 2.
Obrázek 2
a: Kolík ke stanovení zbytkové pevnosti v tahu
b: Kolík ke stanovení času k protrhnutí zkušebního tělesa
sbms2011c011z0019_65.tif
Pro materiál kolíku se přednostně použije nerezavějící ocel (např. X 112 Cr Si 17).
Pro látky, které tuto ocel napadají, se použijí skleněné kolíky.
3.
Zkušební postup a zhodnocení
3.1
Předskladování zkušebních vzorků
Zkušební tělesa se před zkouškou kolíkem předskladují po dobu 21 dní při 40 °C ± 1 °C ve zkoumané kapalině a standardní kapalině. Pro standardní kapalinu c) podle přílohy k přípojku V, odstavec I se předskladování provede v n-butylacetátu.
3.2
Postup ke stanovení křivky zbytkové pevnosti v tahu
3.2.1
Provedení
Kolík podle obr. 2a se zatlačí přes kónickou část svou válcovou části zpříma do otvoru zkušebního tělesa.
Takto připravené vzorky se potom ponoří do skladovacích nádob naplněných příslušnou zkušební kapalinou a temperovaných na 40 °C a skladují se v tepelné skříni při 40 °C ± 1 °C. U standardní kapaliny c) se tato zkouška uskuteční v roztoku smáčecího prostředku, zředěném 2% n-butylacetátem.
Doba mezi zkouškou kolíkem zkušebních těles a pokračováním skladování ve zkušební kapalině musí být zvolena pro celou měřenou řadu jednotně a musí být konstantní.
Skladovací doby pro určení tvorby trhlin pnutím závislého na čase a zkušební kapalině je třeba zvolit tak, aby byl mezi křivkami zbytkových pevností v tahu zkoušených standardních kapalin a plněného zboží znázorněn jednoznačný rozdíl s dostatečnou bezpečností.
Po vyjmutí ze skladovací nádoby se bezprostředně poté zkušební tělesa zbaví kolíku a očistí od zbytků zkušební kapaliny.
Po ochlazení na pokojovou teplotu se zkušební tělesa rozdělí rovnoběžně ke straně se zářezem středem otvoru řezem pilou. Pro další zkoušku se použiji jen tyto části zkušebních těles se zářezy.
Tyto části zkušebních těles se zářezy budou potom, ne později než 8 hodin po odběru ze zkušební kapaliny, podrobeny jednoosému namáhání tahem ve stroji pro zkoušky tahem rychlosti (rychlost pohybující se svorky) 20 mm/min až do přetrhnutí. Stanoví se maximální sila. Zkouška tahem se provádí při pokojové teplotě (23 °C ± 2 °C) s odvoláním na ISO/R 527.
3.2.2
Vyhodnocení
Vyhodnocení ke stanovení vlivu zkušební kapaliny zahrnuje určení maximálního napětí předskladovaných a nenakolíkovaných částí zkušebních těles jako nulovou hodnotu a maximální napětí vzorku po skladovací době ty při y ≥ 5. Po přepočtu těchto maximálních napětí při v %, vztaženo na nulovou hodnotu, se tyto hodnoty zanesou do diagramu dle obr. 3.
Srovnání s příslušnými křivkami zbytkové pevnosti v tahu z měření se standardními kapalinami „roztok smáčecího prostředku“ nebo „kyselina octová“, „n-butylacetát s n-butylacetátem nasycený roztok.
smáčedla“ nebo „voda“ ukazuje, zda zkoumané plněné věci mají na stejný materiál nádoby silnější, slabší nebo žádný vliv (viz obrázek 3).
Obrázek 3
sbms2011c011z0019_66.tif
3.3
Postup k určení času potřebného k přetržení zkušebního tělesa
3.3.1
Provedení
15 zkušebních těles se jednotlivě zpříma narazí na kolík až na doraz na 15 kolíků podle obr. 2b a vloží se do skleněné trubice naplněné příslušnou zkušební kapalinou temperovanou na 40 °C.
Zkušební teplota se konstantně udržuje - 1 °C. Vizuálním pozorováním se určí přetrhnutí zkušebního tělesa u každého kolíku. Trhlina se podle zkušeností rozšiřuje vždy od dna zářezu k povrchu kolíku.
3.3.2
Vyhodnocení
Pro vyhodnocení je rozhodující čas tSF, který uplyne do přetržení 8 vzorků se standardní kapalinou. Mění třeba vyčkávat tvorby dalších trhlin.
Zhodnocení se provádí srovnáním s počtem vzorků natržených s plněnými věcmi. V čase tSF to smí být nejvýše 8 vzorků.
3.4
Vysvětlivky
Zkušební parametry "skladovací teplota" a "vzdálenost mezi dnem zářezu a okrajem otvoru" se u tohoto zkušebního postupu zvolí tak, aby příslušná zkoumání se standardními kapalinami "roztok smáčecího prostředku", "kyselina octová", "n-butylacetát s n-butylacetátem nasycený roztok smáčedla" podaly vypovídající výsledky ve smyslu tohoto zkušebního předpisu v celkové době zkoušky cca 28 dní. Přičemž se bere za základ vysokomolekulární polyethylen o hustotě ~ 0,952 g/cm2 a tavný index [Melt Flow Rate (MFR) 190*021,6 kg závaží] o - 2,0 g/10 min.
Jelikož výpověď tohoto zkušebního předpisu má být vždy relativní, je rovněž možné za účelem zkrácení zkušební doby pozměnit výše uvedené hranice zkušebních parametrů. Toto musí být zvlášť uvedeno do protokolu o zkoušce.
4.
Kritéria pro vyhovující výsledek zkoušky
4.1
Výsledek zkoušky laboratorní metody A nesmí překročit 1 % nabytí hmotnosti nabobtnáním v případě, že se mají zohlednit standardní kapalina a), „roztok smáčecího prostředku“ a standardní kapalina b), "kyselina octová".
Výsledek zkoušky laboratorní metody A se zkoumaným plněným zbožím nesmí překročit nabytí hmotnosti nabobtnáním n-butylacetátem (asi 4 %) v případě, že se má zohlednit standardní kapalina c), "n-butylacelát s n-butylacetátem nasycený roztok smáčedla".
4.2
Výsledek zkoušky laboratorní metodou B musí prokázat pro schvalovanou látku stejný nebo delší čas, než srovnávané standardní kapaliny.
Laboratorní metoda C
Pro stanovení možného oxidačního a molekuly odbourávajícího poškození materiálu nádoby z vysokomolekulárního polyethylenu vysoké hustoty podle bodu 1551 (6) přípojku V plněným zbožím, se určí tavný index [Melt Flow Rate (MFR) 190 °C/21,6 kg závaží (Load) podle ISO 1133-Codition 7] zkušebních těles, v rozsahu tloušťek odpovídajícím konstrukčnímu typu před a po skladování těchto vzorků v posuzovaném plněném zboží.
Skladováním geometricky stejných vzorků ve standardní kapalině „kyselina dusičná 55 %“ podle přílohy k přípojku V, odst. I, písmeno e) a podmínek tavného indexu se zjistí, zda stupeň poškození schvalovaného plněného zboží na materiál nádoby je slabší, stejný nebo silnější.
Skladování vzorků se provádí při 40 °C až do možnosti konečného posouzení, maximálně 42 dní.
Pokud plněné věci předvídané ke schválení laboratorní metodou A dosáhnou současně nabytí hmotnosti nabobtnáním ≥ 1%, provede se, aby se neovlivnil výsledek měření, před měřením tavného indexu, zpětné vysušení vzorku se současnou kontrolou hmotnosti, např. skladování ve vakuové sušící skříni při 50 °C až do hmotnostní konstanty, zpravidla ne déle než 7 dní.
Kritérium pro vyhovující výsledek zkoušky:
Zvýšení tavného indexu materiálu nádoby dosažené schvalovanými plněnými věcmi podle podmínek této metody nesmí překročit dosaženou změnu pod uzavřením u standardní kapaliny „kyselina dusičná 55 %“ o 15 % přípustné hodnoty sjednané metody.
Změny Řádu vstoupily v platnost na základě článku 35 § 3 Úmluvy dne 1. ledna 2011 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku. Tyto změny Řádu nahrazují změny Řádu přijaté ve dnech 19.–23. listopadu 2007 v Záhřebu na 44. zasedání komise odborníků pro přepravu nebezpečných věcí a dne 16. května 2008 v Bernu na 45. zasedání komise odborníků pro přepravu nebezpečných věcí, vyhlášené pod č. 22/2010 Sb. m. s.
Anglické znění Řádu ve znění změn přijatých na 47. a 48. zasedání komise odborníků pro přepravu nebezpečných věcí a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
1)
Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) přijatá dne 9. května 1980 v Bernu byla vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., změny Úmluvy přijaté v roce 1989 a 1990 byly vyhlášeny pod č. 61/1991 Sb. a č. 251/1991 Sb. Dne 20. prosince 1990 byl v Bernu přijat Protokol o změnách Úmluvy COTIF vyhlášený pod č. 274/1996 Sb. Dne 3. června 1999 byl ve Vilniusu přijat Protokol o změně Úmluvy COTIF, vyhlášený pod č. 49/2006 Sb. m. s., jehož součástí je nové znění Úmluvy COTIF ve znění pozměňovacího Protokolu z r. 1999.
*
Pro UN-čísla 0081, 0082, 0084, 0241, 0331, 0332, 0482, 1005 a 1017 činí nejvýše přípustné celkové množství na vůz nebo velký kontejner 50 kg.
1
Mezinárodní námořní organizace (IMO) vydala oběžníkem DSC.1/Circ.12 a korigendem „Směrnici pro další používání existujících přemístitelných cisteren a silničních cisternových vozidel typu IMO pro přepravu nebezpečných věcí“. Text směrnice je možno nalézt na webových stránkách IMO: www.imo.org.
2
Tato Dohoda zahrnuje také zvláštní dohody, které byly podepsány všemi zeměmi účastnými na přepravě.
3
Do ujednání uzavřených podle tohoto pododdílu lze nahlédnout na domovské stránce OTIF (www.otif.org).
4
Uveřejněno sekretariátem VSP, Avenue Louise, 500, BE-1050 Brusel, www.gcubureau.org.
3
Mezinárodní soustava měrných jednotek SI je výsledkem usnesení Generální konference pro míry a váhy (Adresa: Pavillon de Breteuil, Parc de St-Cloud, F-92 310 Sévres).
4
Při psaní na stroji je pro litr přípustná vedle značky „l“ také značka „L“.
8
Uveřejněno sekretariátem VSP, Avenue Louise, 500, BE-1050 Brusel, www.gcubureau.org.
9
Vydání vyhlášky UIC účinné od 1. ledna 2011.
7
Odchylky dohodnuté podle tohoto pododdílu jsou k nahlédnutí na webové stránce organizace OTIF (www.otif.org)
11
Znění RID platné od 1. ledna 2009.
12
Znění RID platné od 1. května 1985.
13
Znění RID platné od 1. ledna 1990, 1. ledna 1993 a 1. ledna 1995.
12
Předpisy pro mrtvá infikovaná zvířata jsou obsaženy např. v nařízení (ES) č. 1774/2002 Evropského parlamentu a Rady ze 3. října 2002 stanovícím zdravotní pravidla týkající se živočišných vedlejších produktů, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (Úřední věstník Evropských společenství č. L 273 z 10. října 2002, str.1).
14
Pro přepravu tunelem pod Lamanšským průlivem a tunely s obdobnými parametry viz článek 5 § 2 a) a b) směrnice Rady 96/49/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se železniční přepravy nebezpečných věcí, uveřejněné v Úředním věstníku Evropských společenství L 235 ze dne 17. září 1996, str. 25.
15
Pro přepravu tunelem pod Lamanšským průlivem a tunely s obdobnými parametry viz též Přílohu II směrnice 2008/68/ES Evropského parlamentu a Rady z 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí, uveřejněnou v Úředním věstníku Evropské unie, č. L 260, ze dne 30. září 2008, str. 13.
1
Hodnota uvedená v tomto sloupci platí pouze tehdy, je-li přeprava v cisternách podle kapitoly 3.2, tabulky A, sloupce (10) nebo (12) dovolena. Pro látky, které není dovoleno v cisternách přepravovat, pokyny uvedené v tomto sloupci neplatí.
2
Hodnota uvedená v tomto sloupci platí pouze tehdy, je-li přeprava ve volně loženém stavu podle kapitoly 3.2, tabulky A, sloupce (10) nebo (17) dovolena. Pro látky, které není dovoleno ve volně loženém stavu přepravovat, instrukce uvedená v tomto sloupci neplatí.
17
IAEACIRC/274/Rev.1, IAEA, Vídeň (1980).
18
IAEACIRC/225/Rev.4 (korigováno), IAEA, Vídeň (1999). Viz též „Guidance and Considerations for the Implementation of INFCIRC/225/Rev.4, the Physical Protection of Nuclear Materiál and Nuclear Facilities, IAEA-TECDOC-967/Rev.1“.
19
Vyhlášky UIC z 1.3.2003 vydaná Mezinárodní železniční unií.
1
Takovou legislativou je např. rozhodnutí Komise 2000/532/ES z 3. května 2000 nahrazující rozhodnutí 94/3/ES stanovící seznam odpadů na základě článku 1 (a) směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech (nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES (Úřední věstník Evropské unie č. L 114 z 27. dubna 2006, strana 9)) a rozhodnutí Rady 94/904/ES stanovící seznam nebezpečných odpadů na základě článku 1(4) směrnice Rady 91/689/EHS o nebezpečných odpadech (Úřední věstník Evropské unie č. L 226 z 6. září 2000, strana 3).
2
Tato tabulka obsahuje seznam klasifikace předmětů zábavné pyrotechniky, která může být použita bez zkoušek série 6, Příručky zkoušek a kritérií (viz 2.2.1.1.7.2)
2
Stanovení viskozity: Jestliže předmětná látka nemá gravitační vlastnosti kapaliny nebo není - li metoda s použitím výtokového kelímku vhodná ke stanovení viskozity, musí být použit viskozimetr s proměnnou střihovou rychlostí, aby mohly být stanoveny koeficienty dynamické viskozity látky při 23 °C u řady hodnot střihových rychlostí. Zjištěné hodnoty v závislosti na střihových rychlostech musí být extrapolovány na hodnotu střihové rychlosti 0. Tímto způsobem stanovená dynamická viskozita dělena hustotou dává zdánlivou kinematickou viskozitu při střihové rychlosti blízké 0.
a
Kovy a slitiny kovů v práškové nebo jiné hořlavé formě, které jsou samozápalné, jsou látkami třídy 4.2
b
Kovy a slitiny kovů v práškové nebo jiné hořlavé formě, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3
c
Hydridy kovů, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny jsou látkami třídy 4.3. Tetrahydroboritan hlinitý nebo tetrahydroboritan hlinitý v přístrojích je látkou třídy 4.2 UN čísla 2870.
a
Kovy a slitiny kovů, které ve styku s vodou nevyvíjejí hořlavé plyny a nejsou pyroforní nebo schopné samoohřevu, ale jsou lehce hořlavé, jsou látkami třídy 4.1. Kovy alkalických zemin a slitiny kovů alkalických zemin v pyroforní formě jsou látkami třídy 4.2. Kovový prach a prášek v pyroforní formě jsou látkami třídy 4.2. Kovy a slitiny kovů v pyroforní formě jsou látkami třídy 4.2. Sloučeniny fosforu s těžkými kovy, jako železem, mědí atd., nepodléhají ustanovením RID.
b
Kovy a slitiny kovů v pyroforní formě jsou látkami třídy 4.2.
c
Chlorsilany s bodem vzplanutí pod 23 °C, které ve styku s vodou nevyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 3. Chlorsilany s bodem vzplanutí 23 °C nebo vyšším, které ve styku s vodou nevyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 8.
3
Směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování zákonů, právních předpisů a správních opatření týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek, (Úřední věstník Evropského společenství, L 196 ze dne 16. srpna 1967)
4
Směrnice 1999/45/ES Evropského parlamentu a Rady z 31. května 1999 o sbližování právních předpisů a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravk, (Úřední věstník Evropského společenství č. L 200 z 30. července 1999, strany 1 až 68).
a Jsou-li kultury určeny pro diagnostické nebo klinické účely, mohou být zařazeny jako infekční látky kategorie B.“
6
Rozhodnutí Komise 2000/532/ES ze dne 3. května 2000, kterým se nahrazuje rozhodnutí 94/3/ES, kterým se zavádí seznam odpadů podle článku 1písm. a) směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech (nahrazena Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES (Úřední věstník Evropské unie č. L 114 z 27. dubna 2006, s. 9)).
7
Předpisy pro přepravu živých zvířat jsou uvedeny např. ve směrnici 91/628/EHS ze dne 19. listopadu 1991 o ochraně zvířat během přepravy (Úřední věstník Evropských společenství, č. L 340 z 11.prosince 1991, str. 17) a v doporučeních Rady Evropy (Ministerský výbor) pro přepravu určitých druhů zvířat
8
OECD Guideline for the testing of chemicals No. 404 „Acute Dermal Irritation/Corrosion“ 2002.
9
OECD Guideline for the testing of chemicals No. 435 „In Vitro Membrane Barrier Test Method for Skin Corrosion“ 2006.
10
OECD Guideline for the testing of chemicals No. 430 „In Vitro Skin Corrosion: Transcutaneous Electrical Resistance Test (TER)“ 2004.
11
OECD Guideline for the testing of chemicals No. 431 „In Vitro Skin Corrosion: Human Skin Model Test“ 2004.
12
Směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování zákonů, právních předpisů a správních opatření týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (Úřední věstník Evropského společenství, L 196 ze dne 16. srpna. 1967, s. 1)
13
Směrnice 1999/45/ES Evropského parlamentu a Rady z 31.května 1999 o sbližování právních předpisů a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků (Úřední věstník Evropského společenství č. L 200 z 30. července 1999, strany 1 až 68).
14
To se netýká látek znečišťujících vodu, u nichž může být nutné posoudit účinky nad rámec vodního prostředí, jako jsou dopady na lidské zdraví atd.
15
Tento návod je možno nalézt v příloze 10 GHS.
16
Zvláštní návod k interpretaci údajů poskytuje kapitola 4.1 a příloha 9 ke GHS.
17
Viz kapitolu 4.1 a přílohu 9, odstavec A9.4.2.2.3 GHS.
18
Zvláštní návod je uveden v kapitole 4.1, odstavci 4.1.2.13 a příloze 9, oddílu A9.6 GHS.
19
Nařízení (ES) 1272/2008 Evropského parlamentu a Rady z 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (Úřední věstník Evropské unie, č. L 353 ze dne 31. prosince 2008).
20
Směrnice Rady 67/548/EHS z 27. června 1967 o přibližování zákonů, vyhlášek a administrativních nařízení, týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných věcí (Úřední věstník Evropských společenství, č. L 196 ze dne 16. srpna 1967).
21
Směrnice 1999/45/ES Evropského parlamentu a Rady z 31. května 1999 o přibližování zákonů, vyhlášek a administrativních nařízení členských států, týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků (Úřední věstník Evropských společenství, č. L 200 ze dne 30. července 1999).
22
Viz zejména díl C směrnice 2001/18/ES Evropského parlamentu a Rady o záměrném uvolňování geneticky změněných organismů do životního prostředí a ke zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úřední věstník Evropských společenství č. L 106 ze dne 17. dubna 2001, s. 8-14), v němž je stanoven schvalovací postup pro Evropská společenství.
23
Nařízení Komise (ES) č.440/2008 z 30. května 2008 stanovící zkušební metody v souladu s nařízením (ES) č. 1907/2006 Evropského parlamentu a Rady o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) (Úřední věstník Evropské unie, č. L 142 ze dne 31.5. 2008, str. 1-739).
a
Pokud lze aplikovat a pokud je zkouška s přihlédnutím k reakčním vlastnostem odpovídající, určí se vlastnosti tříd 6.1. a 8 dle tabulky převažujícího nebezpečí v pododdíle 2.1.3.10.
b
Zkušební metody N. 1 až N. 5 jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérií část III, oddíl 33.
1
Podrobnosti jsou uvedeny v tabulce B kapitoly 3.2 např. UN 1665 NITROXYLENY, KAPALNÉ (6.1) a UN 3447 NITROXYLENY, TUHÉ (6.1)
2
To zahrnuje všechny látky (včetně látek stabilizovaných přidáním chemického inhibitoru), jejichž teplota samovolného rozkladu (SADT) činí nejvýše 50 °C v obalu používaném pro přepravu.
1
X = číslo třídy nebezpečné látky nebo předmětu, popřípadě bez bodu.
1
Není-li země výroby smluvním státem RID, musí být schválení uznáno příslušným orgánem smluvního státu RID.
2
Viz zejména díl C směrnice 2001/18/ES Evropského parlamentu a Rady o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úřední věstník Evropských společenství L 106, ze 17. dubna 2001, s. 1), ve které je stanoveno povolovací řízení Evropského společenství.
3
Směrnice 97/23/ES Evropského parlamentu a Rady z 29. května 1997 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkající se tlakových zařízení (PED) (Úřední věstník Evropských společenství č. L 181 z 9. července 1997, str.1-55)
1)
místo pojmu hustota bude v této kapitole použito pojmu relativní hustota (d)
2)
Není-li země původu smluvním státem RID, povolí přepravu příslušný orgán prvního členského státu RID, po jehož území je zásilka přepravována.
a
Směrnice Rady o sbližování zákonů členských států týkající se svařovaných plynových lahví z nelegované oceli, uveřejněná v Úředním věstníku Evropských společenství, č. L 300 ze dne 19.11.1984.
(a)
Není-li země původu smluvním státem RID, příslušný orgán prvního smluvního státu RID dotčeného zásilkou.
3
Není-li země původu smluvním státem RID, příslušný orgán prvního smluvního státu RID dotčeného zásilkou.
4
Není-li země původu smluvním státem RID, povolí přepravu příslušný orgán prvního členského státu RID, po jehož území je zásilka přepravována.
(a)
Pokud je uvedeno slovo „Normální“, musí být splněny všechny požadavky uvedené v pododdílu 6.7.2.8, kromě požadavků uvedených v odstavci 6.7.2.8.3.
(b)
Pokud je v tomto sloupci uvedeno slovo „Nedovoleny“, nejsou spodní otvory dovoleny, je-li látka, která se má přepravovat, látkou kapalnou (viz 6.7.2.6.1). Pokud je látka, která se má přepravovat, látkou tuhou při všech teplotách, které se mohou vyskytnout za normálních podmínek přepravy, jsou spodní otvory odpovídající požadavkům uvedeným v 6.7.2.6.2 dovoleny.
8
Výjimka platí pro cisterny určené pro přepravu látek tříd 5.2 nebo 7 přitom tvoří výjimku (viz odstavec 4.3.4.1.3).
9
Někdy může být nezbytné konzultovat s výrobcem látky a příslušným orgánem snášenlivost látky s materiály cisteren, bateriových vozů nebo MEGC.
3
Příklady pro ochranu nádrží:
- Ochranu proti bočnímu nárazu mohou tvořit např. podélné nárazníky po obou stranách ve výši střední roviny nádrže.
- Ochranu proti převrácení mohou tvořit např. výztužné prstence nebo nárazníky upevněné příčně ve vztahu k rámu.
- Ochranu proti nárazu zezadu může tvořit např. nárazník nebo rám.
5
Povolen s hodnotou LC50 200 ppm nebo vyšší.
4
7. vydání vyhlášky UIC účinné od 1.října 2008.
a
Látky s LC50 nejvýše 200 ml/m3 a koncentrací nasycené páry nejméně 500 LC50 musí být přiřazeny ke kódu cisteren L15CH.
1
Místo technického názvu je dovoleno použít následujících pojmenování:
– Pro UN 1078 chladicí plyn, j.n.: směs F1, směs F2, směs F3;
– Pro UN 1060 methylacetylen a propadien, směsi, stabilizované: směs P1, směs P2;
– Pro UN 1965 uhlovodíky plynné, směs, zkapalněná, j.n.: směs A nebo butan, směs A01 nebo butan, směs A02 nebo butan, směs A0 nebo butan, směs A1, směs B1, směs B2, směs B, směs C nebo propan;
– Pro UN 1010 Butadieny 1,3, stabilizované.
2
Mezinárodní rozlišovací značka státu předepsaná v Úmluvě o silničním provozu, Vídeň 1968.
3
Voda nesmí být použita bez schválení znalcem
4
Viz poznámka v odstavci 5.3.2.2.1
5
Při přepravě v přepravním řetězci, který zahrnuje námořní nebo leteckou přepravu, smí být k přepravnímu dokladu přiložen opis dokumentace použité pro námořní nebo leteckou přepravu (např. formulář pro multimodální přepravu nebezpečných věcí podle oddílu 5.4.5). Tyto dokumenty musí mít stejné rozměry jako přepravní doklad. Je-li k přepravnímu dokladu přiložen formulář pro multimodální přepravu nebezpečných věcí podle oddílu 5.4.5, lze upustit od uvádění údajů týkajících se nebezpečných věcí, které už obsahuje tento formulář, ale v odpovídajícím poli přepravního dokladu musí být uveden odkaz na tuto přílohu.
6 Rozlišovací značka států předepsaná v Úmluvě o silničním provozu – Vídeň 1968
7
Pro použití tohoto dokumentu mohou být uplatněna odpovídající Doporučení EHK OSN Pracovní skupiny pro zjednodušení formalit v mezinárodního obchodu (UN/CEFACT), zejména Doporučení č. 1 (United Nations Layout Key for Trade Documents - Návrh klíče pro obchodní dokumenty Spojených národů) (EHK OSN/TRADE/137, vydání 81.3), UN Layout Key for Trade Documents – Guidelines for Applications (Návrh klíče pro obchodní dokumenty – Návod k použití) (EHK OSN/TRADE/270, vydání z roku 2002), Doporučení č. 11 (Aspekty dokumentace mezinárodní přepravy nebezpečných věcí) (EHK SN/TRADE/204, vydání 96.1 – jsou přepracovávány) a Doporučení č. 22 (Návrh klíče pro standardní pokyny pro zásilky) (EHK OSN /TRADE/168, vydání z roku 1989). Viz rovněž Summary of Trade Facilitation Recommendations (Souhrn Doporučení pro usnadnění obchodu) (EHK OSN /TRADE/346, vydání z roku 2006) a United Nations Trade Data Elements Directory (Seznam obchodních prvků OSN) (UNTDED) (EHK OSN/TRADE/362, vydání z roku 2005).
8
Pokyny pro použití v praxi a při školení o nakládání věcí do dopravních jednotek jsou též uvedeny Mezinárodní námořní organizací (IMO), Mezinárodní organizací práce (ILO) a Evropskou hospodářskou komisí Organizace spojených národů (EHK OSN) a byly uveřejněny IMO („IMO/ILO/UN-ECE Pokyny pro balení nákladových dopravních jednotek (CTU)“).
9
Oddíl 5.4.2 IMDG Code předepisují následující:
5.4.2 Osvědčení o naložení do kontejneru nebo vozidla
5.4.2.1 Jestliže jsou nebezpečné věci baleny nebo naloženy do kontejneru nebo vozidla, osoby odpovědné za naložení do kontejneru nebo vozidla musí vystavit „osvědčení o naložení do kontejneru nebo vozidla“ uvádějící identifikační číslo(a) kontejneru nebo vozidla a osvědčující, že operace byly provedeny podle následujících podmínek:
.1 Kontejner nebo vozidlo bylo čisté, suché a prokazatelně připraveno pro uložení věci;
.2 Kusy, které je třeba oddělit podle příslušných požadavků na oddělené naložení, nesmějí být společně naloženy na nebo do jednoho kontejneru nebo vozidla pokud to není schváleno příslušným orgánem podle pododdílu 7.2.2.3 (IMDG Code)];
.3 Všechny kusy byly zvnějšku prohlédnuty na poškození a byly naloženy pouze nepoškozené kusy;
.4 Sudy byly uloženy na stojato, ledaže by příslušný orgán rozhodl jinak, a všechny věci byly správně naloženy a, pokud je to nezbytné, přiměřeně fixovány zajišťujícím materiálem vyhovujícím druhu(ům) dopravy po přepravní trase;
.5 Věci naložené jako volně ložené látky musí být rovnoměrně rozloženy v kontejneru nebo vozidle;
.6 Pro zásilky obsahující věci třídy 1, kromě podtřídy 1.4. je kontejner nebo vozidlo konstrukčně provozuschopné v souladu s oddílem 7.4.6 (IMDG Code);
.7 Kontejner nebo vozidlo a kusy byly správně popsány, označeny bezpečnostními značkami a popřípadě velkými bezpečnostními značkami;
.8 Pokud je použit pro chladicí účely tuhý oxid uhličitý (CO2 – suchý led), kontejner nebo vozidlo je zvnějšku označeno nebo opatřeno bezpečnostní značkou na viditelném místě, takovém jako na zadních dveřích slovy: NEBEZPEČNÝ PLYN CO2 (SUCHÝ LED) UVNITŘ. VĚTRAT DOKONALE PŘED VSTUPEM; a
.9 Přepravní doklad pro nebezpečné věci, požadovaný v oddíle 5.4.1 (IMDG Code), byl obdržen pro každou zásilku nebezpečných věcí naložených v kontejneru nebo vozidle.
Poznámka: Osvědčení o naložení do kontejneru nebo vozidla se nepožaduje pro cisterny.
5.4.2.2 Údaje požadované v přepravním dokladu pro nebezpečné věci a v osvědčení o naložení kontejneru/vozidla mohou být spojeny do jednoho dokladu; pokud tomu tak není, musí být tyto doklady připojeny jeden k druhému. Jestliže tyto údaje jsou spojeny do jednoho dokladu, doklad musí obsahovat podepsané prohlášení takové jako „Prohlašuje se, že naložení věcí do kontejneru/vozidla bylo provedeno podle příslušných ustanovení“. V dokladu musí být uvedeno datum a identifikace osoby, která prohlášení podepsala“. Přesné kopie podpisu jsou možné, pokud odpovídající zákony a předpisy právoplatnost těchto podpisů uznávají.
5.4.2.3 Pokud je dopravci poskytnuta dokumentace pro nebezpečné věci za pomoci techniky elektronického zpracování dat (EDP), nebo elektronické výměny dat (EDI), může (mohou) být podpis(-y) proveden(-y) elektronicky nebo nahrazen(y) udáním jména (jmen) (za pomoci velkých písmen) osob(y) zmocněné(-ých) k podpisu.
5.4.2.4 Pokud jsou dopravci poskytnuty informace o přepravě nebezpečných věci za pomoci techniky elektronického zpracování dat (EDP), nebo elektronické výměny dat (EDI), a nebezpečné věci jsou následně předány dopravci, který požaduje přepravní doklad pro přepravu nebezpečných věcí v papírové podobě, musí dopravce zabezpečit, aby na papírovém dokumentu byl uveden údaj „obdrženo původně v elektronické podobě“ a jméno podepisujícího velkými písmeny.
1
Relativní hustota (d) je považována za synonymum specifické hmotnosti a je v tomto textu používána
2
Rozlišovací značka státu předepsaná v Úmluvě o silničním provozu, Vídeň 1968
3
Laboratorní zkoušky pro důkaz chemické snášenlivosti polyetylénu podle odstavce 6.1.5.2.6 dokazující, že vliv plnících látek (látek, směsí a přípravků) je menší než u standardních kapalin, které jsou uvedeny v oddílu 6.1.6.
4
Viz norma ISO 2248
1
viz např. CGA Publikace S-1.2-2003 „Normy pro tlakové uvolňovací zařízení Část 2 - Pressure Relief Device Standards Part 2– Cargo a Portable Tanks for Compressed Gates „ and S-1.1-2003 „ Pressure Relief Device Standards – Part 1 – Cylinders for Compressed Gases“.
2
Rozlišovací značky pro motorová vozidla v mezinárodním provozu předepsaná Vídeňskou Úmluvou o silničním provozu (1968).
3
Rozlišovací značky pro motorová vozidla v mezinárodním provozu předepsaná Vídeňskou Úmluvou o silničním provozu (1968).
4
Publikace WHO: “Zajištění kvality farmaceutik. Souhrn směrnic a souvisejících materiálů. Díl 2: Správná výrobní praxe a inspekce“.
1
Mezinárodní rozlišovací značka státu předepsaná v Úmluvě o silničním provozu, Vídeň 1968.
2
Laboratorní zkoušky pro důkaz chemické snášenlivosti polyetylénu podle odstavce 6.5.6.3.5 jsou průkazné za předpokladu, že vliv plnících látek (látek, směsí a přípravků) je menší než vliv standardních kapalin uvedených v oddíle 6.1.6 viz směrnice v nezávazné části RID uveřejněné Ústředním úřadem OTIF.
1
Pro účely výpočtu g = 9,81 m/s2
2
Musí být označena použitá jednotka
4
Pro účely výpočtu g = 9,81 m/s2
5 Tento vzorec se vztahuje pouze na nezchlazené zkapalněné plyny, které mají kritické teploty vyšší než teploty za akumulační podmínky. Pro plyny, které mají kritické teploty blízko nebo pod teplotou akumulační podmínky, výpočet dodávkové kapacity zařízení pro vyrovnávání tlaku musí uvažovat s dalšími termodynamickými vlastnostmi plynu (CGA S-1.2-2003 (Normy pro zařízení pro vyrovnání tlaku – Díl 2 – Cisterny pro nákladní přepravy a přemístitelné cisterny pro stlačené plyny).
6
Musí být označena použitá jednotka
8
Pro účely výpočtu g= 9,81 m/s2
9
CGA S-1.2-2003 (Normy pro zařízení pro vyrovnání tlaku – Díl 2 – Cisterny pro nákladní přepravy a přemístitelné cisterny pro stlačené plyny).
10
Musí být označena použitá jednotka
11
Pro účely výpočtu g = 9,81 m/s2
12
Musí být označena použitá jednotka
1
Tyto požadavky se považují za splněné, pokud posouzení (hodnocení) shody vozu bylo provedeno příslušným orgánem podle technické specifikace pro interoperabilitu (TSI) subsystému „Kolejová vozidla - nákladní vozy“ transevropského konvenčního železničního systému (Rozhodnutí Komise 2006/861/ES ze dne 28. července 2006 zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie L 344 z 8.12.2006) v rámci ES posuzování shody.
2
U plechů musí být osa vzorku pro zkoušku tahem kolmá ke směru válcování. Prodloužení při přetržení (I = 5 d) se měří na zkušebních vzorcích kruhového průřezu, jejichž měrná délka I (vzdálenost mezi ryskami) se rovná pětinásobku průměru d; použije-li se zkušebních vzorků pravoúhlého průřezu, vypočítá se měrná délka podle vzorce:
l=5,65F0,
kde Fo je původní plošný obsah průřezu zkušebního vzorku.
3
Pro definici „měkká ocel“ a „referenční ocel“ viz 1.2.1. V tomto případě zahrnuje „konstrukční ocel“ také oceli, které jsou označeny v EN normách materiálů jako „konstrukční ocel“ s minimální pevností v tahu mezi 360 N/mm2 a 490 N/mm2 a minimálním prodloužením při přetržení pode odst. 6.8.2.1.12.
4
Tento vzorec je odvozen z obecného vzorce:
e1=e0RM0A0Rm1A13
kde
e = minimální tloušťka stěny pro zvolený kov, v mm;
eo = minimální tloušťka stěny pro měkkou ocel, v mm, podle odstavců 6.8.2.1.18 a 6.8.2.1.19;
Rmo = 370 (pevnost v tahu pro referenční ocel, viz definice oddílu 1.2.1, v N/mm);
Ao = 27 (prodloužení při přetržení pro referenční ocel, v %);
Rm1 = minimální pevnost v tahu zvoleného kovu, v N/mm2;
A1 = minimální prodloužení při přetržení zvoleného kovu, v %.
5
U nádrží nekruhového průřezu, např. pravoúhlého nebo elipsovitého, musí příslušné průměry odpovídat průměrům vypočteným z kruhového průřezu stejného plošného obsahu. Pro tyto tvary průřezů nesmí poloměry vypouklosti stěn nádrže přesáhnout 2000 mm po stranách a 3000 mm na horní a spodní části nádrže.
6
Ložná míra nákladního vozu G1 je odkazována v technické specifikaci pro interoperabilitu (TSI) subsystému „Kolejová vozidla – nákladní vozy“ transevropského konvenčního železničního systému (Rozhodnutí Komise 2006/861/ES ze dne 28. července 2006 zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie L 344 z 8.prosince 2006)
7
7. vydání vyhlášky UIC, která platí od 1. října 2008
8
V případě cisternových kontejnerů s vnitřním objemem menším než 1 m3 vnější uzavírací ventil nebo jiné ekvivalentní zařízení může být nahrazeno slepou přírubou.
9
Pro definici „hermeticky uzavřená cisterna“ viz oddíl 1.2.1.
10
Mezinárodní rozlišovací značka státu předepsaná v Úmluvě o silničním provozu, Vídeň 1968.
11
Ověření konstrukčních charakteristik zahrnuje u nádrží se zkušebním tlakem 1 MPa (10 barů) nebo vyšším rovněž odebrání zkušebních vzorků svarů (pracovní vzorky) podle odstavce 6.8.2.1.23 a zkoušky předepsané v oddíle 6.8.5.
12
Ve zvláštních případech a se souhlasem znalce schváleného příslušným orgánem může být hydraulická zkouška nahrazena tlakovou zkouškou za použití jiné kapaliny nebo plynu, pokud tento postup nevyvolá nebezpečí.
13 G = nejmenší výpočtový tlak podle všeobecných požadavků odstavce 6.8.2.1.14 (viz pododdíl 4.3.4.1).
14 Nejnižší zkušební tlak pro UN 1744 brom nebo UN 1744 brom, roztok
15
Musí být označena použitá jednotka
16
Pro definici „snímatelná cisterna“ viz oddíl 1.2.1.
17
Ve zvláštních případech a se souhlasem znalce schváleného příslušným orgánem hydraulická tlaková zkouška může být nahrazena tlakovou zkouškou za použití jiné kapaliny nebo plynu, pokud tento postup nepředstavuje žádné nebezpečí.
18
Místo oficiálního pojmenování pro přepravu nebo oficiálního pojmenování pro přepravu j.n. položky následované technickým názvem je dovoleno případné používání dále uvedených názvů:
– pro UN 1078 chladicí plyn, j.n.: směs F1, směs F2, směs F3;
– pro UN 1060 methylacetylen a propadien, směsi, stabilizované: směs P1, směs P2;
– pro UN 1965 uhlovodíky, plynné, směs, zkapalněná, j.n.: směs A, směs A01, směs A02, směs A0, směs A1, směs B1, směs B2, směs B, směs C. Obchodní názvy uvedené v pododdíle 2.2.2.3, klasifikační kód 2F, UN 1965, POZNÁMKA 1 smějí být používány pouze jako doplňkové;
– pro UN 1010 butadieny, stabilizované: 1,2-butadien, stabilizovaný, 1,3- butadien, stabilizovaný.
19
Musí být označena použitá jednotka
20
Místo oficiálního pojmenování pro přepravu nebo oficiálního pojmenování pro přepravu j.n. položky následované technickým názvem je dovoleno případné používání dále uvedených názvů:
– pro UN 1078 chladicí plyn, j.n.: směs F1, směs F2, směs F3;
– pro UN 1060 methylacetylen a propadien, směsi, stabilizované: směs P1, směs P2;
– pro UN 1965 uhlovodíky, plynné, směs, zkapalněná, j.n.: směs A, směs A01, směs A02, směs A0, směs A1, směs B1, směs B2, směs B, směs C. Obchodní názvy uvedené v pododdíle 2.2.2.3, klasifikační kód 2F, UN 1965, POZNÁMKA 1 smějí být používány pouze jako doplňkové;
– pro UN 1010 butadieny, stabilizované: 1,2-butadien, stabilizovaný, 1,3- butadien, stabilizovaný.
18
Pro definici „snímatelná cisterna“ viz oddíl 1.2.1.