Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 53/2015 Sb. m. s.

Úmluva a tento protokol musí být chápány a vykládány, jako mezi smluvními stranami tohoto protokolu, společně jako jediný dokument.

Každý odkaz na tento protokol současně představuje i odkaz na jeho přílohy.

Tento protokol bude otevřen k podpisu v sídle Mezinárodní námořní Organizace (dále jen „Organizace“) od 1. ledna 1998 do 31. prosince 1998 a poté zůstává otevřena k přistoupení. Smluvními stranami tohoto protokolu se mohou stát jen smluvní strany Protokolu z roku 1978 týkajícího se Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973 (dále jen „Protokol 1978“), a to následovně:

Ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení se uskuteční uložením listiny v tomto smyslu u generálního tajemníka Organizace (dále jen „generální tajemník“).

Tento protokol vstupuje v platnost dvanáct měsíců po dni, kdy se stane jeho smluvními stranami v souladu s článkem 5 tohoto protokolu ne méně než patnáct států, jejichž sloučená obchodní loďstva tvoří ne méně než 50 procent hrubé prostornosti světové obchodního loďstva.

Veškeré listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení uložené po dni, kdy tento protokol vstoupil v platnost, vstoupí v platnost tři měsíce po dni uložení dané listiny.

Po dni, kdy se změna tohoto protokolu bude považovat za přijatou v souladu s článkem 16 úmluvy, se budou veškeré uložené listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení vztahovat na tento protokol ve znění pozdějších úprav.

Tento protokol může být vypovězen kteroukoliv smluvní stranou tohoto protokolu, a to kdykoli po uplynutí pěti let ode dne, kdy tento protokol vstoupí v platnost pro danou smluvní stranu.

Výpověď se uskuteční uložením listiny v tomto smyslu u generálního tajemníka.

Vypovězení nabývá účinnosti dvanáct měsíců po obdržení oznámení o výpovědi generálním tajemníkem nebo po uplynutí jiného delší lhůty, která může být uvedena v daném oznámení.

U výpovědi Protokolu 1978 v souladu s jeho článkem VII se bude považovat, že obsahuje i výpověď tohoto protokolu v souladu s tímto článkem. Taková výpověď nabývá účinku dnem, kdy nabude účinku výpověď Protokolu 1978 v souladu s článkem VII daného protokolu.

Tento protokol bude uložen u generálního tajemníka (dále jen „depozitář“).

Depozitář musí:

Jakmile tento protokol vstoupí v platnost, musí být jeho ověřená kopie předána depozitářem Sekretariátu Organizace spojených národů k registraci a zveřejnění v souladu s Článkem 102 Charty Organizace spojených národů.

Termín ropná látka znamená ropu v jakékoliv formě, včetně surové ropy, pohonné ropné látky, kalu, ropného odpadu a rafinovaných produktů (jiných druhů než jsou petrochemické produkty, které podléhají ustanovení Přílohy II této úmluvy) a, bez omezení obecnosti výše uvedeného, zahrnuje látky uvedené v Dodatku I k této příloze.

Termín surová ropa znamená jakoukoliv kapalnou směs uhlovodíků vyskytujících se v přirozeném stavu v zemi, ať již je či není upravována za účelem přípravy pro přepravu a zahrnuje:

surovou ropu, z níž lze odstranit některé destilační frakce a

surovou ropu, do níž lze přidat některé destilační frakce.

Termín ropná směs znamená směs s jakýmkoliv obsahem ropných látek.

Termín palivo znamená jakoukoliv ropnou látku využívanou jako palivo v souvislosti s pohonem a pomocného strojního zařízení na lodi, ve které je tato ropná látka přepravována.

Termín ropný tanker znamená loď postavená nebo upravená především za účelem hromadné přepravy ropných látek v jejích nákladových prostorech a zahrnuje kombinované tankery pro přepravu ropných produktů, veškeré „NLS tankery“ tak, jak jsou definovány v Příloze II této úmluvy a veškeré tankery pro přepravu plynu tak, jak jsou definovány v pravidle 3.20 kapitoly 11-1 v úmluvě SOLAS 74 (ve znění pozdějších předpisů), když převáží hromadně část nebo celý náklad ropných látek.

Termín tanker na surovou ropu znamená ropný tanker využívaný v oblasti přepravy surové ropy.

Termín tanker pro přepravu ropných produktů znamená ropný tanker využívaný v oboru přepravy ropných látek jiného druhu než je surová ropa.

Termín kombinovaný tanker pro přepravu ropných produktů znamená loď určenou pro hromadnou přepravu buď ropných látek nebo suchých nákladů.

znamená přestavbu lodi:

která podstatně mění rozměry nebo nosnost lodi nebo

která mění typ lodi nebo

jejíž záměr je, podle názoru správního orgánu, podstatně prodloužit její životnost nebo

která jinak mění loď tak, že, kdyby to byla nová loď, by podléhala příslušným ustanovením této úmluvy, která se na ni nevztahují jako na stávající loď.

Bez ohledu na ustanovení této definice:

přestavba ropného tankeru o hrubé nosnosti 20.000 tun a více dodaného 1. června 1982 či dříve, ve smyslu pravidla 1.28.3, aby splňoval požadavky pravidla 18 této přílohy se pro účely této přílohy nebude považovat za velkou přestavbu a

přestavba ropného tankeru dodaného před 6. červencem 1996 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.5, aby splňoval požadavky pravidla 19 nebo 20 této přílohy se pro účely této přílohy nebude považovat za velkou přestavbu.

Nejbližší pevnina. Termín „od nejbližší pevniny“ znamená od základní linie, od které jsou zřízené teritoriální vody dotčeného území v souladu s mezinárodním právem, vyjma případů, kdy pro účely této úmluvy „od nejbližší pevniny“ od severovýchodního pobřeží Austrálie bude znamenat linii vedenou od bodu na pobřeží Austrálie na:

Termín zvláštní oblast znamená oblast moře, kde se z uznávaných technických důvodů týkajících se jejího oceánografického a ekologického stavu a konkrétního charakteru jejího provozu vyžaduje přijetí zvláštních závazných metod k zamezení znečištění moře ropnými látkami.
Pro účely této přílohy se zvláštní oblasti definují následovně:

termín oblast Středozemního moře znamená vlastní Středozemní moře včetně zálivů a jeho moří s hranicí mezi Středozemním mořem a Černým mořem, kterou tvoří rovnoběžka na 41° severní šířky a ohraničená na západě úžinou Gibraltaru na poledníku 005°36’ západní délky;

termín oblast Baltského moře znamená vlastní Baltské moře s Botnickým zálivem, Finským zálivem a vstupem do Baltského moře ohraničeném rovnoběžkou místa Skaw ve Skagerraku na 57°44’.8 severní šířky;

termín oblast Černého moře znamená vlastní Černé moře s hranicí mezi Středozemním mořem a Černým mořem tvořenou rovnoběžkou na 41° severní šířky;

termín oblast Rudého moře znamená vlastní Rudé moře včetně Suezského zálivu a arabského zálivu ohraničené na jihu loxodromou mezi Ras Si Ane (12°28’.5 severní šířky, 043°19’.6 východní délky) a Husn Murad (12°40’.4 severní šířky, 043°30’.5 východní délky);

termín oblast Perského zálivu znamená oblast moře ležící severozápadně od loxodromy mezi Ras al Hadd (22°30’ severní šířky, 059°48’ východní délky) a Ras al Fasteh (25°04’ severní šířky, 061°25’ východní délky);

termín oblast Adenského zálivu znamená tu část Adenského zálivu mezi Rudým mořem a Arabským mořem ohraničenou na západě loxodromou mezi Ras si Ane (12°28’.5 severní šířky, 043°19’.6 východní délky) a Husn Murad (12°40’.4 severní šířky, 043°30’.2 východní délky) a na východě loxodromou mezi Ras Asir (11°50’ severní šířky, 051°16’.6 východní délky) a Ras Fartak (15°35’ severní šířky, 052°13’.8 východní délky);

termín oblast Antarktidy znamená oblast moře jižně od rovnoběžky na 60° jižní šířky a

Severozápadní evropské vody zahrnují Severní moře a jeho přístupy, Irské moře a jeho přístupy, Keltské moře, Lamanšský průliv a jeho přístupy a část severovýchodního Atlantiku bezprostředně na západ od Irska. Oblast je ohraničena liniemi spojujícími tyto body:

Termín Ománská oblast Arabského moře znamená oblast moře ohraničenou následujícími souřadnicemi:

termín jižní jihoafrické vody znamená oblast moře ohraničenou následujícími souřadnicemi:

Termín okamžitý průtok vypouštění ropného obsahu znamená průtok vypouštění ropných látek v litrech za hodinu v každém okamžiku dělený rychlostí lodi v uzlech ve stejném okamžiku.

Termín nádrž znamená uzavřený prostor, který je tvořen pevnou konstrukcí lodi a který je určen k hromadné přepravě kapalin.

Termín boční nádrž znamená nádrž přiléhající k boční obšívce lodi.

Termín středová nádrž znamená jakoukoliv nádrž uvnitř podélné přepážky.

Termín odpadní nádrž znamená nádrž speciálně určenou ke sběru výpustí z nádrží, výplachů z nádrží a jiných ropných směsí.

Termín čistý balast znamená balast v nádrži, která byla od doby, kdy v ní byla naposledy přepravována ropná látka, vyčištěna tak, že odpadní voda z ní, pokud by byla vypuštěna ze stojící lodi do čisté klidné vody za jasného dne, by na hladině vody nebo na přilehlých březích nevytvořila žádné viditelné stopy ropných látek nebo by pod hladinou vody nebo na přilehlých březích nezpůsobila nánosy usazeného kalu či emulze. Pokud je balast vypuštěn prostřednictvím systému sledování a řízení vypouštění ropných látek schváleného správním orgánem, důkazy založené na tomto systému v tom smyslu, že obsah ropných látek v odpadní vodě nepřekročil 15 miliontin, musí určovat, že balast byl čistý, a to bez ohledu na přítomnost viditelných stop.

Termín oddělený balast znamená balastovou vodu napuštěnou do nádrže, která je zcela oddělena od nákladu ropných látek a palivového sytému a která je trvale určen k přepravě balastu nebo k přepravě balastu či nákladů jiných druhů než jsou ropné látky nebo škodlivé kapalné látky tak, jak je různě definováno v přílohách této úmluvy.

Termín délka (L) znamená 96% z celkové délky na čáře ponoru při 85% nejmenší konstrukční hloubky měřené od vrcholu kýlu, nebo délku od přední strany příďového vazníku k ose pně kormidla na této čáře ponoru, pokud je tato větší. U plavidel se skloněným kýlem musí být čára ponoru, na které se tato délka měří, rovnoběžná s konstrukční čárou ponoru. Délka (L) se měří v metrech.

Termín přední a zadní svislice se určuje na předním a zadním konci délky (L). Přední svislice se musí shodovat s průsečíkem přední strany příďového vazníku na čáře ponoru, na které se měří délka.

Střed lodi je v polovině délky (L).

Termín šířka (B) znamená maximální šíři lodi měřenou ve středu lodi na konstrukční linii žebra u lodi s kovovou obšívkou a k vnějšímu povrchu trupu v lodi s obšívkou z jiného materiálu. Šířka (B) se měří v metrech.

Termín hrubá nosnost lodi (DW) znamená rozdíl v tunách mezi výtlakem lodi ve vodě o relativní hustotě 1,025 na čáře ponoru naložené lodi odpovídající stanovené letní výšce volného boku a výtlakem prázdné lodi.

Termín výtlak prázdné lodi znamená výtlak lodi v tunách bez nákladu, paliva, mazacího oleje, balastové vody, pitné vody a pitné vody v tancích, zásob potravin, cestujících a posádky, včetně jejich věcí.

Termín propustnost prostoru znamená poměr objemu v rámci tohoto prostoru, o kterém se předpokládá, že bude zaplaven vodou až do celkového objemu tohoto prostoru.

Objemy a plochy v lodi se musí ve všech případech vypočítávat ke konstrukčním liniím.

Termín výroční datum znamená den a měsíc každého roku, který bude odpovídat datu vypršení platnosti Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami.

Loď dodaná 31. prosince 1979 či dříve znamená loď:

u které je smlouva o stavbě uzavřena 31. prosince 1975 či dříve nebo

v případě neexistence smlouvy o stavbě, jejíž kýl byl položen nebo která byla v podobném stádiu stavby 30. června 1976 či dříve nebo

jejíž dodávka se uskuteční 31. prosince 1979 či dříve nebo

která prošla velkou přestavbou:

na kterou je smlouva uzavřena 31. prosince 1975 či dříve, nebo

v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena 30. června 1976 či dříve nebo

která je dokončena 31. prosince 1979 či dříve.

Loď dodaná po 31. prosinci 1979 znamená loď:

u které je smlouva o stavbě uzavřena po 31. prosinci 1975 nebo

v případě neexistence smlouvy o stavbě, jejíž kýl byl položen nebo která byla v podobném stádiu stavby po 30. červnu 1976 nebo

jejíž dodávka se uskuteční po 31. prosinci 1979 či dříve nebo

která prošla velkou přestavbou:

na kterou je smlouva uzavřena po 31. prosinci 1975 nebo

v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena po 30. červnu 1976 nebo

která je dokončena po 31. prosinci 1979.

Ropný tanker dodaný 1. června 1982 či dříve znamená ropný tanker:

pro který je smlouva o stavbě uzavřena 1. června 1979 či dříve nebo

v případě neexistence smlouvy o stavbě, jehož kýl byl položen nebo který byl v podobném stádiu stavby 1. ledna 1980 či dříve nebo

jehož dodávka se uskuteční 1. června 1979 či dříve nebo

který prošel velkou přestavbou:

na kterou je smlouva uzavřena 1. června 1979 či dříve nebo

v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena 1. ledna 1980 či dříve nebo

která je dokončena 1. června 1982 či dříve

Ropný tanker dodaný po 1. červnu 1982 znamená ropný tanker:

u kterého je smlouva o stavbě uzavřena po 1. červnu 1979 nebo

v případě neexistence smlouvy o stavbě, jehož kýl byl položen nebo který byl v podobném stádiu stavby po 1. lednu 1980 nebo

jehož dodávka se uskuteční po 1. červnu 1982 nebo

který prošel velkou přestavbou:

na kterou je smlouva o stavbě uzavřena po 1. červnu 1979 nebo

v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena po 1. červnu 1980 nebo

která je dokončena po 1. červnu 1982.

Ropný tanker dodaný před 6. červencem 1996 znamená ropný tanker:

u kterého je smlouva o stavbě uzavřena před 6. červencem 1993 nebo

v případě neexistence smlouvy o stavbě, jehož kýl byl položen nebo který byl v podobném stádiu stavby před 6. lednem 1994 nebo

jehož dodávka se uskuteční 6. červencem 1996 nebo

který prošel velkou přestavbou:

na kterou je smlouva uzavřena před 6. červencem 1993 nebo

v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena před 6. lednem 1994 nebo

která je dokončena před 6. červencem 1996.

Ropný tanker dodaný 1. července 1996 či později znamená ropný tanker:

u kterého je smlouva o stavbě uzavřena 6. července 1993 či později nebo

v případě neexistence smlouvy o stavbě, jehož kýl byl položen nebo který byl v podobném stádiu stavby 6. ledna 1994 či později nebo

jehož dodávka se uskuteční 6. července 1996 či později nebo

který prošel velkou přestavbou:

na kterou je smlouva uzavřena 6. července 1993 či později nebo

v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena 6. ledna 1994 či později nebo

která je dokončena 6. července 1996 či později.

Ropný tanker dodaný 1. února 2002 či dříve znamená ropný tanker:

u kterého je smlouva o stavbě uzavřena 1. února 1999 či později nebo

v případě neexistence smlouvy o stavbě, jehož kýl byl položen nebo který byl v podobném stádiu stavby 1. srpna 1999 či později nebo

jehož dodávka se uskuteční 1. února 2002 či později nebo

který prošel velkou přestavbou:

na kterou je smlouva uzavřena 1. února 1999 či později nebo

v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena 1. srpna 1999 či později

která je dokončena 1. února 2002 či později.

Ropný tanker dodaný 1. července 2010 či dříve znamená ropný tanker:

u kterého je smlouva o stavbě uzavřena 1. ledna 2007 či později nebo

v případě neexistence smlouvy o stavbě, jehož kýl byl položen nebo který byl v podobném stádiu stavby 1. července 2007 či později nebo

jehož dodávka se uskuteční 1. ledna 2007 či později nebo

který prošel velkou přestavbou:

na kterou je smlouva uzavřena 1. ledna 2007 či později nebo

v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena 1. července 2007 či později nebo

která je dokončena 1. ledna 2010 či později.

Loď dodaná 1. srpna 2010 či později znamená loď:

pro kterou je smlouva o stavbě uzavřena 1. srpna 2007 či později nebo

v případě neexistence smlouvy o stavbě, jejíž kýl byl položen nebo která byla v podobném stádiu stavby 1. února 2008 či později nebo

jejíž dodávka se uskuteční 1. srpna 2010 či později nebo

která prošla velkou přestavbou: *

pro kterou je smlouva uzavřena po 1. srpnu 2007 nebo

v případě neexistence smlouvy, jejíž stavba byla zahájena po 1. únoru 2008 nebo

která je dokončena po 1. srpnu 2010.

Termín milióntina (ppm) znamená díly ropných látek na milion dílů vody dle objemu.

Termín postavená znamená loď, jejíž kýl byl položen nebo která byla v podobném stádiu.

Termín ropné zbytky (kal) znamená zbytkové odpadní ropné látky vznikající během normálního provozu lodě, stejně jako látky, které vznikají při čištění paliva nebo mazacího oleje pro hlavní nebo pomocná strojní zařízení, oddělený ropný odpad z odlučovače ropných látek, odpadní ropné látky shromážděné v odkapních mísách a odpadní hydraulické a mazací oleje.

Termín nádrž na ropné zbytky (kal) znamená nádrž, ve které se přechovávají ropné zbytky (kal), z níž lze kal odstraňovat přímo přes standardní vypouštěcí přípojky nebo jinými schválenými prostředky odstraňování.

Termín ropnými látkami znečištěná stoková voda znamená vodu, která může být znečištěna ropnými látkami unikajícími z předmětů, např. při netěsnostech nebo údržbových pracích v prostorách strojovny. Za ropnými látkami znečištěnou stokovou vodu se považuje veškerá kapalina vniklá do stokového systému, včetně stokových jímek, stokového potrubí, vrchních ploch nádrží nebo sběrných nádrží na stokovou vodu.

Termín sběrná nádrž na ropnými látkami znečištěnou stokovou vodu znamená nádrž shromažďující ropnými látkami znečištěnou stokovou vodu před jejím vypuštěním, přečerpáním nebo odstraněním.

Nebude-li výslovně uvedeno jinak, ustanovení této přílohy se budou vztahovat na všechny lodě.

U lodí jiných druhů než jsou ropné tankery vybavené nákladovými prostory, které jsou postavené a využívané k hromadné přepravě ropných látek o celkovém objemu 200 m³ a více, požadavky pravidel 16, 26.4, 29, 30, 31, 32, 34 a 36 této přílohy pro ropné tankery se budou rovněž vztahovat na stavbu a provoz těchto prostor, vyjma případů, kdy lze požadavky pravidla 34.6 této přílohy použít namísto pravidla 29, 31 a 32, je-li tento celkový objem nižší než 1000 m³.

Pokud se náklad podléhající ustanovením Přílohy II této úmluvy přepravuje v nákladovém prostoru ropného tankeru, musí se také použít příslušné požadavky Přílohy II této úmluvy.

Požadavky pravidel 29, 31 a 32 této přílohy se nevztahují na ropné tankery přepravující asfalt nebo jiné produkty podléhající ustanovením této přílohy, které díky svým fyzikálním vlastnostem omezují účinné oddělování produkt/voda a monitorování, na které se bude vztahovat omezení vypouštění podle pravidla 34 této přílohy, a to prostřednictvím uchovávání zbytků na palubě s vypuštěním všech znečištěných výplachů z nádrží do zařízení pro odevzdávání látek z lodí.

Na základě ustanovení odstavce 6 tohoto pravidla, pravidla 18.6 až 18.8 této přílohy se nebudou nevztahovat na ropné tankery dodané 1. června 1982 či dříve tak, jak jsou definovány v pravidle 1.28.3, využívané výhradně při zvláštních obchodních činnostech mezi:

přístavy nebo terminály v rámci smluvních států této úmluvy nebo

přístavy nebo terminály smluvních států této úmluvy, kde:

plavba je celá v rámci zvláštní oblasti nebo

plavba je celá v rámci jiných limitů stanovených Organizací.

Ustanovení odstavce 5 tohoto pravidla se použije, jen pokud jsou přístavy nebo terminály, kde se náklady na tyto plavby nakládají, vybaveny zařízeními pro odevzdávání látek z lodí vhodnými pro příjem a zpracování veškeré balastové vody a vody z vymývání nádrží z ropných tankerů využívajících je, a pokud jsou splněny všechny následující podmínky

na základě výjimek stanovených v pravidle 4 této přílohy, veškerá balastová voda, včetně čisté balastové vody, a voda z vymývání nádrží se zadržuje na palubě a přečerpává se do zařízení pro odevzdávání látek z lodí a příslušný orgán přístavního státu schválí příslušný zápis do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II, uvedené v pravidle 36 této přílohy.

bylo dosaženo dohody mezi správní orgánem a vládami přístavních států uvedené v odstavcích 5.1 a 5.2 tohoto pravidla týkající se použití ropného tankeru dodaného 1. června 1982 či dříve tak, jak je definován v pravidle 1.28.3, pro zvláštní obchodní aktivity;

přiměřenost zařízení pro odevzdávání látek z lodí, v souladu s příslušnými ustanoveními této přílohy, v přístavech nebo terminálech uvedených výše, a to pro účely tohoto pravidla, je schválena vládami smluvních států této úmluvy v nichž se tyto přístavy nebo terminály nacházejí a

Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami je schváleno v tom smyslu, že ropný tanker se využívá výhradně k těmto obchodním činnostem.

Každá loď, například loď na podvodních křídlech, vznášedlo, přípovrchové plavidlo nebo ponorné plavidlo, jejíž konstrukční rysy jsou takové, že použití některého z ustanovení kapitol 3 a 4 této přílohy týkajících se konstrukce a vybavení může být nepřiměřené nebo neproveditelné, může být od těchto ustanovení správním orgánem osvobozena, a to za předpokladu, že stavba a vybavení dané lodi poskytuje rovnocennou ochranu proti znečištění ropnými látkami, s ohledem na služby, pro které je určena.

Údaje o každé výjimce udělené správním orgánem musí být uvedeny v osvědčení uvedeném v pravidle 7 této přílohy.

Správní orgán, který tuto výjimku umožní musí, jakmile je to možné, ale nikoli déle než 90 dní poté, sdělit Organizaci údaje o výjimce a její odůvodnění, které Organizace rozešle smluvním stranám této úmluvy z důvodu jejich informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná.

Správní orgán může upustit od požadavků pravidel 29, 31 a 32 této přílohy, pro každé ropný tanker, který se využívá výhradně při plavbách jak o trvání 72 hodin nebo méně, tak v délce do 50 námořních mil od nejbližší pevniny, a to za předpokladu, že ropný tanker je zapojen výhradně do obchodních činností mezi přístavy nebo terminály v rámci smluvního státu této úmluvy. Jakékoli takové zproštění bude podléhat požadavku, aby ropný tanker veškeré ropné směsi na palubě zadržel pro následné vypuštění do zařízení pro odevzdávání látek z lodí a aby správní orgán určil, že zařízení jsou k přijímání těchto ropných směsí vhodná.

Správní orgán může upustit od požadavků pravidel 31 a 32 této přílohy u ropných tankerů jiných druhů než jsou tankery uvedené v odstavci 4 tohoto pravidla v případech, kdy:

tanker je ropný tanker dodaný 1. června 1982 či dříve tak, jak je definován v pravidle 1.28.3, o hrubé nosnosti 40.000 tun a více tak, jak je uvedeno v pravidle 2.5 této přílohy, využívané výhradně při zvláštních obchodních činnostech, a při splnění podmínek stanovených v pravidle 2.6 této přílohy nebo

tanker se využívá k plavbám z jedné nebo více následujících kategorií:

plavby v rámci zvláštních oblastí nebo

plavby do 50 námořních mil od nejbližší pevniny mimo zvláštních oblastí, kde se tanker využívá při:

obchodních aktivitách mezi přístavy nebo terminály smluvního státu této úmluvy nebo

omezených plavbách tak, jak je určeno správním orgánem a v trvání 72 hodin a méně;

veškeré ropné směsi se zadržují na palubě pro následné vypuštění do zařízení pro odevzdávání látek z lodí;

u plaveb uvedených v odstavci 5.2.2 tohoto pravidla správní orgán rozhodl, že v přístavech nebo terminálech k nakládání ropných látek, které tanker navštíví musí být k dispozici odpovídají zařízení pro odevzdávání látek z lodí pro příjem těchto ropných směsí;

musí být schváleno Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami, je-li požadováno, v tom smyslu, že loď se výhradně využívá při plavbách z jedné nebo více kategorií uvedených v odstavcích 5.2.1 a 5.2.2.2 tohoto pravidla.

množství, čas a přístav vykládky se zaznamenávají do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami.

vypouštění ropných látek a ropných směsí nezbytných kvůli zajištění bezpečnosti lodi nebo záchrany života na moři nebo

vypouštění ropných látek a ropných směsí v důsledku poškození lodě nebo jejího vybavení:

za předpokladu, že po vzniku poškození nebo zjištění úniku byla přijata všechna přiměřená bezpečnostní opatření určená k zabránění nebo minimalizaci vypouštění a

s výjimkou případů, kdy se majitel nebo kapitán dopustili buď jednání s úmyslem způsobit škodu nebo nedbalosti s vědomím, že pravděpodobně vznikne škoda nebo

vypouštění látek obsahujících ropu, schválené správním orgánem, při použití za účelem boje proti zvláštním mimořádným událostem se znečištěním, aby se škody způsobené znečištěním minimalizovaly. Jakékoliv takové vypouštění podléhá schválení vládou, pod jejíž pravomocí se zamýšlené vypouštění uskuteční.

Správní orgán může povolit jakékoliv vybavení, materiál, zařízení nebo přístroj k montáži na loď jako alternativu k podobnému vybavení apod. vyžadovanému touto přílohou, pokud je takové vybavení, materiál, zařízení nebo přístroj přinejmenším stejně účinné jako vybavení apod. vyžadované touto přílohou. Tato pravomoc právního orgánu se nebude vztahovat na nahrazení provozních metod k provádění omezení vypouštění ropných látek jako ekvivalentní těm projektovým a konstrukčním prvkům, které jsou předepsané pravidly v této příloze.

Správní orgán, který umožňuje montáž vybavení, materiál, zařízení nebo přístroj na loď jako alternativu vybavení apod. vyžadovaného touto přílohou sdělí údaje o tomto vybavení apod. Organizaci, která je rozešle smluvním stranám této úmluvy z důvodu jejich informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná.

Každý ropný tanker o hrubé prostornosti 150 tun a více a každá jiná loď o hrubé prostornosti 400 tun a více musí poléhat níže uvedeným inspekcím:

počáteční inspekce před uvedením lodi do provozu nebo před prvním vystavením osvědčení požadovaného podle pravidla 7 této přílohy, která zahrnuje kompletní inspekci její konstrukce, vybavení, systémů, armatur, zařízení a materiálu v rozsahu, v němž loď podléhá ustanovením této přílohy. Tato inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou konstrukce, vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky této přílohy;

obnovovací inspekce v intervalech stanovených správním orgánem, ale nepřekračujících pět let, kromě případů, kdy platí pravidla 10.2.2, 10.5, 10.6 nebo 10.7 této přílohy. Tato obnovovací inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že jsou konstrukce, vybavení, systémy, armatury, zařízení a materiál plně v souladu s příslušnými požadavky této přílohy;

průběžná inspekce ve lhůtě tří měsíců před nebo po druhém výročním datu nebo ve lhůtě tří měsíců před nebo po třetím výročním datu vystavení osvědčení, která se musí uskutečnit při jedné z výročních inspekcí uvedených v odstavci 1.4 tohoto pravidla. Tato průběžná inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že zařízení a související čerpadla a potrubní systémy, včetně systémů sledování a řízení vypouštění ropných látek, systémů vymývání zbytků surové ropy, zařízení oddělujících ropu od vody a systémů odlučovačů ropných látek, jsou plně v souladu s platnými požadavky této přílohy a jsou v dobrém provozním stavu. Tyto průběžné inspekce musí být potvrzeny na osvědčení vystaveném na základě pravidel 7 nebo 8 této přílohy;

výroční inspekce do tří měsíců před nebo po každém výročním datu vystavení osvědčení, včetně generální inspekce konstrukce, vybavení, systémů, armatur, zařízení a materiálu uvedené v odstavci 1.1 tohoto pravidla, aby se zajistilo, že byly udržovány v souladu s odstavci 4.1 a 4.2 tohoto pravidla a že zůstanou v uspokojivém stavu po dobu životnosti, pro kterou je loď určena. Tyto výroční inspekce musí být potvrzeny na osvědčení vystaveném na základě pravidel 7 nebo 8 této přílohy a

dodatečná inspekce, podle okolností buď celková nebo částečná, musí být provedena po opravě vyplývající z vyšetřování předepsaných v odstavci 4.3 tohoto pravidla nebo po provedení jakýchkoliv důležitých oprav nebo rekonstrukcí. Tato inspekce musí mít takovou formu, aby bylo zajištěno, že nezbytné opravy nebo rekonstrukce byly provedeny efektivně, že materiál a provedení těchto oprav nebo rekonstrukcí je ve všech ohledech uspokojivé a že loď je ve všech ohledech v souladu s požadavky této přílohy.

Správní orgán musí stanovit vhodná opatření pro lodě, které nepodléhají ustanovením odstavce 1 tohoto pravidla, aby se zajistilo, že budou splněna příslušná ustanovení této přílohy.

Inspekce lodí týkající se vymáhání ustanovení této přílohy musí být prováděny úředníky správního orgánu. Správní orgán však může inspekcemi pověřit buď inspektory jmenované pro tento účel nebo jím uznané Organizace. Tyto Organizace musí splňovat směrnice přijaté Organizací v usnesení A.739(18), která může být Organizací pozměněna, a specifikace přijaté Organizací v usnesení A.789(19), která může být Organizací pozměněna, a to za předpokladu, že tyto změny jsou přijaty, vstoupí v platnost a nabudou účinnosti v souladu s ustanoveními článku 16 této úmluvy o změnách postupů vztahujících se na tuto přílohu.

Správní orgán jmenující inspektory nebo uznávající Organizace k provádění inspekcí tak, jak je stanoveno v bodě 3.1 tohoto pravidla musí minimálně zmocnit libovolného jmenovaného inspektora nebo uznanou Organizaci k následujícímu:

vyžadovat provedení oprav lodě a

provádět inspekce, jsou-li vyžadované příslušnými orgány přístavního státu.

Když jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace rozhodne, že stav lodi nebo jejího vybavení zásadně neodpovídá údajům v osvědčení nebo je takový, že loď není vhodná k vyplutí na moře aniž by nepředstavovala nepřiměřené riziko poškození životní prostředí v moři, tento inspektor nebo Organizace neprodleně zajistí, aby byla přijata nápravná opatření a včas uvědomí správní orgán. Pokud taková nápravná opatření přijata nejsou, musí být odebráno osvědčení a musí být neprodleně informován správní orgán. Pokud je loď v přístavu jiné smluvní strany, musí být také okamžitě informovány příslušné orgány daného přístavního státu. Když úředník správního orgánu, jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace informuje příslušné orgány přístavního státu, musí dotčená vláda přístavního státu poskytnout tomuto úředníkovi, inspektorovi nebo Organizaci veškerou nezbytnou pomoc, aby mohli plnit své povinnosti plynoucí z tohoto pravidla. Pokud je to možné, musí vláda přístavního státu přijmout taková opatření, která zajistí, že loď nevypluje, dokud nebude možné vyplout na moře nebo opustit přístav za účelem plavby do nejbližšího dostupné vhodné opravárenské loděnice, aniž by tím vzniklo nepřiměřené riziko poškození mořského prostředí.

V každém případě musí příslušný správní orgán plně zaručit úplnost a účinnost inspekce a zajistit veškeré nezbytné náležitosti ke splnění této povinnosti.

Stav lodi a jejího vybavení musí být udržován na takové úrovni, aby byl v souladu s ustanoveními této úmluvy a aby bylo zajištěno, že loď zůstane ve všech ohledech vhodná k vyplutí na moře, aniž by tím vzniklo nepřiměřené riziko poškození mořského prostředí.

Po dokončení každé inspekce lodi podle odstavce 1 tohoto pravidla se v konstrukci, vybavení, systémech, armaturách, zařízeních nebo materiálu, které jsou předmětem inspekce, nesmí bez sankcí ze strany správního orgánu provádět žádné změny, s výjimkou přímé výměny takového vybavení a armatur.

Kdykoliv na lodi dojde k nehodě nebo je zjištěna závada, která podstatně ovlivňuje integritu lodi nebo účinnost nebo úplnost jejího zařízení, na něž se vztahuje tato příloha, velitel nebo vlastník lodi při nejbližší příležitosti uvědomí správní orgán, uznanou Organizaci nebo jmenovaného inspektora odpovědného za vystavení příslušného osvědčení, který zahájí vyšetřování k určení, zdali je nezbytná inspekce tak, jak vyžaduje odstavec 1 tohoto pravidla. Pokud se loď nachází v přístavu jiné smluvní strany, musí kapitán nebo vlastník také okamžitě uvědomit příslušné orgány přístavního státu a jmenovaný inspektor nebo uznaná Organizace musí zajistit, že taková zpráva byla vyhotovena.

Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami musí být vystaveno po počáteční nebo obnovovací inspekci v souladu s ustanoveními pravidla 6 této přílohy, a to ve prospěch jakéhokoliv tankeru o hrubé prostornosti 150 tun a více a jakékoliv jiné lodi o hrubé prostornosti 400 tun a více, které se provozují při plavbách do přístavů nebo příbřežních terminálů pod pravomocí jiných smluvních stran této úmluvy.

Toto osvědčení musí být vystaveno nebo náležitě potvrzeno buď správním orgánem nebo jakýmikoliv osobami či organizacemi správním orgánem řádně pověřenými. Ve všech případech správní orgán za osvědčení přejímá plnou zodpovědnost.

Vláda smluvní strany této úmluvy může nechat na žádost správního orgánu provést inspekci lodi a, je-li přesvědčena, že jsou ustanovení této přílohy splněna, pro danou loď vystavit nebo povolit vystavení Mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami a, je-li to vhodné, potvrdí nebo povolí potvrzení uvedeného osvědčení na lodi, a to v souladu s touto přílohou.

Kopie tohoto osvědčení a kopie zprávy o inspekci musí být co nejdříve předány zadávajícímu správnímu orgánu.

Takto vystavené osvědčení musí obsahovat prohlášení o tom, že bylo vystaveno na žádost správního orgánu musí mít stejnou účinnost a být uznáno stejně jako osvědčení vystavené na základě pravidla 7 této přílohy.

Pro loď, která je oprávněna plout pod vlajkou státu, který není smluvní stranou nesmí být vystaveno žádné Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami.

Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami se vystavuje na dobu stanovenou správním orgánem a které nesmí přesáhnout dobu pět let.

Bez ohledu na požadavky odstavce 1 tohoto pravidla, jestliže je obnovovací inspekce dokončena do tří měsíců před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení.

Když je obnovovací inspekce dokončena po datu uplynutí platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení.

Když je obnovovací inspekce dokončena více než tři měsíce před uplynutím doby platnosti stávajícího osvědčení, musí být nové osvědčení platné ode dne dokončení obnovovací inspekce do data nepřesahujícího pět let od data dokončení obnovovací inspekce.

Pokud je osvědčení vystaveno na dobu kratší než pět let, správní orgán může prodloužit platnost osvědčení do termínu po uplynutí doby platnosti na maximální dobu uvedenou v odstavci 1 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že se řádně provádí inspekce uvedené v pravidlech 6.1.3 a 6.1.4 této přílohy platné, když se osvědčení vystavuje na dobu pěti let.

Pokud byla obnovovací inspekce dokončena a nové osvědčení nelze vystavit ani umístit na palubě lodi před skončením platnosti stávajícího osvědčení, může osoba nebo Organizace oprávněná správním orgánem potvrdit stávající osvědčení, které pak musí být přijato jako platné na další období, které nesmí přesáhnout délku pět měsíců od uplynutí data platnosti.

Pokud loď v době, kdy vyprší platnost osvědčení není v přístavu, v němž má podstoupit inspekci, může správní orgán dobu platnosti osvědčení prodloužit, ale toto prodloužení se uděluje pouze za účelem umožnění loď dokončit její plavbu do přístavu, v němž má podstoupit inspekci, a pak pouze v případech, kdy se tak zdá správné a přijatelné. Žádné osvědčení se nesmí prodloužit na dobu delší než tři měsíce a loď, pro kterou se prodloužení uděluje nebude oprávněna, při svém příjezdu do přístavu, v němž má podstoupit inspekci, na základě tohoto prodloužení opustit přístav bez nutnosti získat nové osvědčení. Po dokončení obnovovací inspekce bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení před udělením prodloužení.

Osvědčení vystavené pro loď, která se provozuje na krátkých plavbách, a které nebylo prodlouženo podle výše uvedených ustanovení tohoto pravidla může být prodlouženo správním orgánem na dobu odkladu v délce až jednoho měsíce od uplynutí na něm vyznačené doby platnosti. Po dokončení obnovovací inspekce bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data skončení platnosti stávajícího osvědčení před udělením prodloužení.

Za zvláštních okolností, jak je stanoveno správním orgánem, nemusí být nové osvědčení datováno od data skončení platnosti stávajícího osvědčení tak, jak požadují odstavce 2.2, 5 nebo 6 tohoto pravidla. Za těchto zvláštních okolností bude nové osvědčení platné k datu nepřesahujícímu pět let od data dokončení obnovovací inspekce.

Pokud je výroční či průběžná inspekce dokončena před uplynutím lhůty stanovené v pravidle 6 této přílohy, pak:

výroční datum uvedené na osvědčení se potvrzením mění na datum, které nesmí být později než tři měsíce po datu, kdy byla inspekce dokončena;

následné výroční nebo průběžné inspekce požadované v pravidle 61. této přílohy musí být dokončena v intervalech předepsaných tímto pravidlem pomocí nového výročního data a

datum vypršení platnosti může zůstat beze změny za předpokladu, že je jedna nebo více výročních nebo průběžných inspekcí, podle potřeby, provedena tak, aby nebyly překročeny maximální intervaly mezi inspekcemi stanovenými pravidlem 6.1 této přílohy.

Osvědčení vystavené na základě pravidel 7 nebo 8 této přílohy pozbude platnosti v některém z následujících případů:

pokud nejsou příslušné inspekce dokončeny ve lhůtách stanovených podle pravidla 6.1 této přílohy;

pokud není osvědčení potvrzeno v souladu s pravidlem 6.1.3 nebo 6.1.4 této přílohy nebo

při převodu lodě pod vlajku jiného státu. Nové osvědčení se vystavuje pouze, když je vláda vystavující nové osvědčení plně přesvědčena, že loď je v souladu s požadavky pravidel 6.4.1 a 6.4.2 této přílohy. V případě převodu mezi smluvními stranami, pokud je zažádáno do tří měsíců po uskutečněném převodu, musí vláda smluvní strany, pod jejíž vlajkou byla loď již dříve oprávněna plout, a to co nejdříve, předat správnímu orgánu kopie osvědčení nesené lodí před převodem a, jsou-li k dispozici, kopie příslušných zpráv o inspekcích.

Loď nacházející se v přístavu nebo příbřežním terminálu jiné smluvní strany, podléhá kontrolám prováděným úředníky řádně oprávněnými danou smluvní stranou, které se týkají operativních požadavků podle této přílohy tam, kde je důvodné podezření, že kapitán nebo posádka nejsou obeznámeni se zásadními palubními postupy týkajícími se zamezení znečištění ropnými látkami.

Za daných okolností uvedených v odstavci 1 tohoto pravidla, musí smluvní strana přijmout taková opatření, která zajistí, že loď nesmí plout, dokud se situace nedostane do souladu s požadavky této přílohy.

Na toho pravidlo se budou vztahovat postupy týkající se kontrol ze strany přístavního státu předepsané v článku 5 této úmluvy.

Nic v tomto pravidle se nesmí považovat za omezení práv a povinností smluvní strany provádějící kontrolu nad operativními požadavky výslovně stanovenými v této úmluvě.

Každá loď o hrubé prostornosti 400 tun a více musí být vybavena nádrží nebo nádržemi odpovídajícího objemu, a to s ohledem na druh strojů a délce plavby, které budou zachycovat ropné zbytky (kal), se kterými nelze v souladu s požadavky této přílohy nakládat jinak.

Ropný zbytek (kal) lze odevzdat přímo z nádrže/nádrží na ropné zbytky (kal) přes standardní vypouštěcí přípojky nebo jinými schválenými prostředky odstraňování. Nádrž/nádrže na ropné zbytky (kal):

musí být opatřeny čerpadlem určeným pro účely odstraňování, které je schopno nasávat ropné zbytky (kal) z nádrže/nádrží a

nesmí mít žádnou vypouštěcí přípojku do stokového systému, sběrných nádrží na ropnými látkami znečištěnou stokovou vodu, vrchních ploch nádrží nebo odlučovačů ropnými látkami znečištěné vody vyjma toho, že nádrž/nádrže mohou být vybaveny odtoky, s ručně ovládanými samozavíracími ventily a zařízením pro následné vizuální sledování usazené vody, které vedou do sběrné nádrže na ropnými látkami znečištěnou stokovou vodu nebo stokové jímky nebo alternativním zařízením, pokud takové zařízení není přímo propojené do stokového potrubního systému.

Potrubí do a z nádrží na ropné zbytky (kal) nesmí být přímo připojitelné mimo loď jinak než standardní vypouštěcí přípojkou uvedenou v pravidle 13.

U lodí dodaných po 31. prosinci 1979 tak, jak jsou definovány v pravidle 1.28.2, musí být nádrže na ropné zbytky být navrženy a postaveny tak, aby se usnadnilo jejich čištění a vypouštění zbytků do zařízení pro odevzdávání látek z lodí. Lodě dodané 31. prosince 1979 či dříve tak, jak jsou definovány v pravidle 1.28.1, musí splňovat požadavky do té míry, nakolik je to přijatelné a proveditelné.

Toto pravidlo se vztahuje na veškeré lodě s celkovým objemem paliva 600 a více, které jsou dodány 1. srpna 2010 či později tak, jak jsou definovány v pravidle 1.28.9 této přílohy.

Použití tohoto pravidla při určování umístění nádrží využívaných k přepravě paliva neupravuje ustanovení pravidla 19 této přílohy.

Pro účely tohoto pravidla se použijí následující definice:

Termín palivo znamená jakoukoliv pohonnou ropnou látku využívanou v pohonných a pomocných strojních zařízeních lodě, která toto palivo přepravuje.

Termín ponor na čáře ponoru naložené lodi (d_s) znamená svislou vzdálenost (v metrech) od konstrukční základní linie v polovině délky k čáře ponoru odpovídající stanovené letní výšce volného boku.

Termín ponor prázdné lodi znamená konstrukční ponor na středu lodi odpovídající prázdné váze.

Termín ponor při částečném zatížení (d_P) znamená ponor prázdné lodi plus 60 % rozdílu mezi ponorem prázdné lodi a ponorem na čáře ponoru zatížené lodi (d_s). Ponor při částečném zatížení (d_P) se měří v metrech.

Termín čára ponoru (d_B) znamená svislou vzdálenost (v metrech) od konstrukční základní linie v polovině délky čáry ponoru odpovídající 30 % hloubky D_S.

Termín šířka (B_S) znamená největší konstrukční šířku lodi (v metrech) na nebo pod nejhlubším ponorem na čáře ponoru naložené lodi d_s.

Termín šířka (B_B) znamená největší konstrukční šířku lodi (v metrech) na nebo pod čárou ponoru d_B.

Termín hloubka (D_S) znamená konstrukční hloubku (v metrech) měřenou v polovině délky k horní palubě na boku. Pro účely použití termín „horní paluba“ znamená nejvyšší palubu, na kterou jsou dovedeny vodotěsné příčné přepážky s výjimkou záďové protikolizní překážky.

Termín délka (L) znamená 96% z celkové délky na čáře ponoru nejméně při 85% konstrukční hloubky měřené od vrcholu kýlu, nebo délku od přední strany příďového vazníku k ose pně kormidla na této čáře ponoru, pokud je tato větší. U lodí navržených s příhradovým kýlem musí být čára ponoru, na které se tato délka měří, rovnoběžná s konstrukční čárou ponoru. Délka (L) se měří v metrech.

Termín šířka (B) znamená maximální šíři lodi měřenou ve středu lodi na konstrukční linii žebra u lodi s kovovou obšívkou a k vnějšímu povrchu trupu v lodi s obšívkou z jiného materiálu.

Termín palivová nádrž znamená nádrž, ve které je přepravováno palivo, ale vylučuje nádrže, které nebudou za normálního provozu palivo obsahovat, například přepadové nádrže.

Termín malá palivová nádrž znamená palivovou nádrž s maximálním jednotlivým objemem nepřesahujícím 30 m³.

C znamená celkový objem paliva lodi, včetně paliva v malých palivových nádržích, v metrech krychlových, při 98% naplnění nádrží.

Termín objem paliva znamená objem nádrže (v metrech krychlových) při 98% naplnění nádrží.

Ustanovení tohoto pravidla se vztahují na všechny palivové nádrže, vyjma malých palivových nádrží tak, jak jsou definovány v 3.12, za předpokladu, že celkový objem těchto vyloučených nádrží nepřesahuje 600 m³.

Jednotlivé palivové nádrže nesmí mít objem přesahující 2.500 m³.

U lodí kromě samočinně zdvíhaných vrtných souprav s celkovým objemem paliva 600 m³ a více, musí být palivové nádrže umístěné nad konstrukční linií dnové obšívky a nikde méně než je vzdálenost h tak, jak je uvedeno níže:

U lodí s celkovým objemem paliva 600 m³ nebo více, avšak méně než 5000 m³, musí být palivové nádrže umístěny směrem dovnitř konstrukční linie bočního pláště lodi na žádném místě ne blíže než vzdálenost w, která, jak je znázorněno na obrázku 2, se měří v libovolném průřezu v pravém úhlu k bočnímu plášti, jak je uvedeno níže:

U lodí s celkovým objemem paliva 5000 m³ nebo více musí být palivové nádrže umístěny směrem dovnitř konstrukční linie bočního pláště lodi a na žádném místě ne blíže než vzdálenost w, která, jak je znázorněno na obrázku 2, se měří v libovolném průřezu v pravém úhlu k bočnímu plášti, jak je uvedeno níže:

Vedení potrubí paliva nacházející se ve vzdálenosti od dna lodi menší než h tak, jak je definováno v odstavci 6, nebo od boku lodi menší než w tak, jak je definováno v odstavcích 7 a 8, musí být vybaveny ventily nebo podobnými uzavíracími zařízeními uvnitř nebo bezprostředně vedle palivové nádrže. Tyto ventily se musí uvádět do provozu ze snadno přístupného uzavřeného prostoru, který je přístupný z navigačního můstku nebo stanoviště ovládání hnacího ústrojí, a to bez nutnosti přechodu po volné palubě nebo palub nástaveb. Ventily se musí uzavřít v případě poruchy dálkového ovládání (při selhání v uzavřené poloze) a na moři musí zůstat zavřené kdykoliv, když nádrž obsahuje palivo vyjma případů, kdy je lze otevřít během přečerpávání paliva.

Sací jímky v palivových nádržích mohou vyčnívat do dvojitého dna pod hraniční linií vymezenou vzdáleností h, a to za předpokladu, že takové jímky budou co nejmenší a vzdálenost mezi dnem jímky a pláštěm dna nebude menší než 0,5h.

Alternativně k odstavcům 6 a buď 7 nebo 8, lodě musí splňovat níže uvedenou funkční normu pro případ havarijního výtoku paliva:

Úroveň ochrany před znečištěním palivem v případě srážky nebo najetí na souš se musí posuzovat na základě parametru středního výtoku ropných látek následovně:

Následující obecný předpoklad se použije při výpočtu parametru středního výtoku ropné látky:

bude se předpokládat, že loď je naložena do ponoru při částečném zatížení (d_P) s nulovým sklonem a náklonem;

bude se předpokládat, že všechny palivové nádrže jsou naplněny do 98 % jejich objemové kapacity;

jmenovitá hustota paliva (p_n) se obecně považuje na hodnotě 1.000 kg/m³. Je-li hustota paliva specificky omezena na nižší hodnotu, lze tuto menší hodnotu použít a

za účelem těchto výpočtů výtoku se propustnost jednotlivých palivových nádrží bude považovat za 0,99, není-li prokázáno jinak.

Následující obecné předpoklady se použijí při kombinaci parametrů výtoku ropné látky:

Střední výtok ropné látky se vypočítá nezávisle na poškození boku a na poškození dna a pak se následujícím způsobem spojí do bezrozměrného parametru výtoku ropné látky O_M:

U poškození dna se musí provést nezávislé výpočty pro přílivové podmínky 0 m a 2,5 m a pak se následujícím způsobem spojí:

Střední výtok u poškození boku O_MS se vypočítá následovně:

Průměrný výtok u poškození dna se musí vypočítávat pro každý přílivový stav takto:

Výtok ropné látky O_B(i) u každé palivové nádrže musí být vypočten na základě zásad rovnováhy tlaku, a to v souladu s následujícími předpoklady:

Musí se předpokládat, že loď najela na mělčinu s nulovým náklonem a sklonem, s ponorem na mělčině před přílivovou změnou rovnajícím se částečnému ponoru na čáře zatížení d_p.

Hladina paliva po poškození se vypočte takto:

Výtok ropné látky O_B(i) u každé nádrže ohraničené dnovou obšívkou musí být brán jako ne menší než následující vzorec, ale ne více než objem nádrže:

V případě poškození dna, může se část výtoku z palivové nádrže zachytit v úsecích, které nejsou pro ropné látka určeny. Tento efekt je aproximován použitím faktoru C_DB(/) pro každou nádrž, který se bere následovně:

Pravděpodobnost P_S porušení úseku poškozením boku se vypočte následovně:

P_Sa, P_Sf, P_Su, a P_Sl se určí lineární interpolací z tabulek pravděpodobností pro poškození boku uvedených v 11.6.3, a P_Sy se vypočte ze vzorců uvedených v 11.6.3, kde:

Tabulky pravděpodobností poškození boku

Pravděpodobnost P_B porušení úseku poškozením dna se vypočte následovně:

P_Ba, P_Bf, P_Bp a P_Bs se určí lineární interpolací z tabulek pravděpodobností pro poškození dna uvedených v 11.7.3 a P_Bz se vypočte ze vzorců uvedených v 11.7.3, kde:

Tabulky pravděpodobností poškození dna

Pro účely údržby a kontroly nesmí být veškeré palivové nádrže, které nesousedí s vnější obšívkou umístěny blíže ke dnové obšívce než je minimální hodnota h v odstavci 6 a ne blíže k boční obšívce než je použitelná minimální hodnota w v odstavci 7 nebo 8.

Při schvalování návrhu a konstrukce lodí, které mají být postaveny v souladu s tímto pravidlem musí brát správní orgán v úvahu obecné bezpečnostní aspekty, včetně potřeby údržby a kontroly bočních nádrží a nádrží či prostor dvojitého dna.

S výjimkou uvedenou v odstavci 3 tohoto pravidla, každá loď hrubé prostornosti 400 tun a více, ale méně než 10.000 tun hrubé prostornosti musí být vybavena odlučovačem ropných látek v souladu s odstavcem 6 tohoto pravidla. Každá taková loď, která může vypouštět do moře balastovou vodu uskladňovanou v palivových nádržích v souladu s pravidlem 16.2 musí být v souladu s odstavcem 2 tohoto pravidla.

S výjimkou uvedenou v odstavci 3 tohoto pravidla, každá loď hrubé prostornosti 10.000 tun a více musí být vybavena odlučovačem ropných látek v souladu s odstavcem 7 tohoto pravidla.

Lodě, například hotelové lodě, skladovací plavidla atd., která jsou stacionární, vyjma plaveb bez nákladu za účelem přemístění, odlučovačem ropných látek být vybavena nemusí. Tyto lodě musí být vybaveny sběrnou nádrží, která má objem vhodný, ke spokojenosti správního orgánu, pro celkové uchovávání ropnými látkami znečištěné stokové vody na palubě. Veškerá ropnými látkami znečištěná stoková voda se musí uskladňovat na palubě pro následné vypuštění do zařízení pro odevzdávání látek z lodí.

Správní orgán musí zajistit, aby lodě o hrubé prostornosti menší než 400 tun byly vybaveny, pokud je to proveditelné, k uskladnění ropných látek nebo ropných směsí na palubě nebo jejich vypouštění v souladu s požadavky pravidla 15.6 této přílohy.

Správní orgán může upustit od požadavků odstavců 1 a 2 tohoto pravidla u:

všech lodí provozovaných výhradně na plavbách v rámci zvláštních oblastí nebo

všech lodí s osvědčením podle Mezinárodního předpisu o bezpečnosti pro vysokorychlostní plavidla (nebo jinak v rámci tohoto předpisu o bezpečnosti s ohledem na velikost a konstrukci) provozovaných na pravidelných linkách s trváním jízdy nepřesahujícím 24 hodin a zahrnující u těchto lodí i také plavby bez pasažérů a bez nákladu za účelem přemístění,

s ohledem na ustanovení pododstavců .1 a .2 výše, musí být splněny následující podmínky:

loď je vybavena sběrnou nádrží, která má objem odpovídající, ke spokojenosti správního orgánu, pro celkové uchovávání ropnými látkami znečištěné stokové vody na palubě;

veškerá ropnými látkami znečištěná voda se zadržuje na palubě pro následné vypuštění do zařízení pro odevzdávání látek z lodí;

správní orgán rozhodl, že v přístavech nebo terminálech, které loď navštíví musí být k dispozici odpovídají zařízení pro odevzdávání látek z lodí pro příjem této ropnými látkami znečištěné stokové vody;

Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami, je-li požadováno, je potvrzeno v tom smyslu, že loď se výhradně využívá při plavbách v rámci zvláštních oblastí nebo byla přijata jako vysokorychlostní plavidlo za účelem tohoto pravidla toto využití je identifikováno a

množství, čas a přístav vypuštění se zaznamenávají do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část II.

Odlučovače ropných látek uvedené v odstavci 1 tohoto pravidla musí mít konstrukci schválenou správním orgánem a musí být takového provedení, aby se zajistilo, že veškeré ropné směsi vypuštěné do moře po průchodu tímto systémem budou obsahovat nejvýše 15 miliontin ropných látek. Při posuzování konstrukce těchto zařízení musí správní orgán postupovat s ohledem na specifikaci doporučenou Organizací.*

Odlučovače k odlučování ropných látek uvedené v odstavci 2 tohoto pravidla musí být v souladu s odstavcem 6 tohoto pravidla. Kromě toho musí být vybaveny výstražným systémem ukazujícím, že tuto hodnotu nelze udržet. Systém musí být rovněž vybaven zařízením, které zajistí, že se veškeré vypouštění ropných směsí automaticky zastaví, když obsah ropných látek ve výtoku překročí 15 miliontin. Při posuzování a schvalování konstrukce těchto zařízení musí správní orgán postupovat s ohledem na specifikaci doporučenou Organizací.

Na základě ustanovení pravidla 4 této přílohy a odstavců 2, 3, a 6 tohoto pravidla, se jakékoliv vypouštění ropných látek nebo ropných směsí z lodí do moře zakazuje.

Jakékoliv vypouštění ropných látek nebo ropných směsí do moře z lodí o hrubé prostornosti 400 tun a více se zakazuje vyjma případů, kdy jsou splněny všechny následující podmínky:

za plavby;

ropná směs je zpracována odlučovačem ropných látek splňujícím požadavky pravidla 14 této přílohy;

obsah ropných látek ve vypouštěném roztoku bez ředění nepřesahuje 15 miliontin;

ropná směs nepochází ze stok strojoven čerpadel nákladových prostor na ropných tankerech a

ropná směs, v případě ropných tankerů, není smíchána se zbytky ropných látek z nákladu.

Jakékoliv vypouštění ropných látek nebo ropných směsí do moře z lodí o hrubé prostornosti 400 tun a více se zakazuje vyjma případů, kdy jsou splněny všechny následující podmínky:

za plavby;

ropná směs je zpracována odlučovačem ropných látek splňujícím požadavky pravidla 14.7 této přílohy;

obsah ropných látek ve vypouštěném roztoku bez ředění nepřesahuje 15 miliontin;

ropná směs nepochází ze stok strojoven čerpadel nákladových prostor na ropných tankerech a

ropná směs, v případě ropných tankerů, není smíchána se zbytky ropných látek z nákladu.

Pokud jde o oblast Antarktidy, jakékoliv vypouštění ropných látek nebo ropných směsí z jakékoli lodi do moře se zakazuje.

Nic v tomto pravidle nebrání lodi na cestě, pouze jejíž část se nachází ve zvláštní oblasti, aby vypouštěla mimo zvláštní oblast v souladu s odstavcem 2 tohoto pravidla.

V případě lodě o hrubé prostornosti nižší než 400 tun, ropné látky a veškeré ropné směsi se musí buď uskladňovat na palubě pro následné vypuštění do zařízení pro odevzdávání látek z lodí nebo vypouštět do moře v souladu s následujícími ustanoveními:

za plavby;

na lodi je v provozu zařízení k odlučování ropných látek, které musí mít konstrukci schválenou správním orgánem a které musí být takového provedení, aby se zajistilo, že celkový obsah ropných látek v odpadní vodě nepřekročí 15 miliontin.

ropná směs nepochází ze stok strojoven čerpadel nákladových prostor na ropných tankerech a

ropná směs, v případě ropných tankerů, není smíchána se zbytky ropných látek z nákladu.

Kdykoli jsou na nebo pod hladinou vody v bezprostřední blízkosti lodi nebo v její stopě pozorovány viditelné stopy ropné látky, vlády smluvních stran této úmluvy by měly, v rozsahu, v jakém jsou přiměřeně schopny učinit, rychle vyšetřit skutečnost, zdali došlo k porušení ustanovení tohoto pravidla. Toto šetření by mělo zahrnovat zejména sílu a směr větru a podmínky na moři, dráhu a rychlost lodi, další možné zdroje viditelných stop v blízkosti a všechny příslušné záznamy o vypouštění ropných látek.

Látky vypouštěné do moře nesmí obsahovat chemické či jiné látky v množstvích nebo koncentracích, které jsou nebezpečné pro mořské prostředí, nebo chemické či jiné látky za účelem obcházení podmínek pro vypouštění stanovených v tomto pravidle.

Zbytky ropných látek, které nelze vypouštět do moře v souladu s tímto pravidlem, musí být uskladněny na palubě pro následné vypouštění do zařízení pro odevzdávání látek z lodí.

S výjimkou případů uvedených v odstavci 2 tohoto pravidla, v lodích dodaných po 31. prosinci 1979 tak, jak jsou definovány v pravidle 1.28.2, o hrubé prostornosti 4.000 a více, které nejsou ropné tankery, a v ropných tankerech dodaných po 31. prosinci 1979 tak, jak jsou definovány v pravidle 1.28.2 o hrubé prostornosti 150 tun a více se balastová voda nesmí přepravovat v žádné palivové nádrži.

Když nutnost přepravovat velké množství paliva představuje také nutnost přepravovat v jakékoliv palivové nádrži balastovou vodu, která není čistý balast, musí být tato balastová voda vypouštěna do zařízení pro odevzdávání látek z lodí nebo do moře v souladu s pravidlem 15 této přílohy, a to pomocí zařízení uvedeného v pravidle 14.2 této přílohy a provede se v tomto smyslu zápis do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami.

U lodi o hrubé prostornosti 400 tun a více, u které je smlouva o stavbě uzavřena po 1. lednu 1982 nebo, v případě neexistence smlouvy o stavbě, jejíž kýl byl položen nebo která byla v podobném stádiu stavby po 1. červenci 1982, se ropné látky nesmí přepravovat v nádrži v předním kolizním prostoru nebo v nádrži před kolizní přepážkou.

Všechny lodě jiných druhů než jsou lodě podléhající odstavcům 1 a 3 tohoto pravidla musí splňovat ustanovení těchto odstavců, nakolik je to přijatelné a proveditelné.

Každý ropný tanker o hrubé prostornosti 150 tun a více a každá loď o hrubé prostornosti 400 tun a více jiného druhu než je ropný tanker musí být vybavena Knihou záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I (Operace ve strojovně). Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, ať již je součástí oficiálního lodního deníku či jinak, musí být ve formě uvedené v Dodatku III k této příloze.

Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, musí být vyplňována při každé příležitosti (systémem „nádrž po nádrži“), kdykoliv se ve strojovně na lodi provádí následující operace:

balastování nebo čištění palivových nádrží;

vypouštění znečištěné balastní nebo čistící vody z palivových nádrží;

sběr a odstraňování ropných zbytků (kalu);

vypouštění mimo loď nebo jiné odstraňování stokové vody, která se nahromadila v prostorech strojovny a

doplňování paliva nebo mazacího oleje.

V případě vypouštění ropné látky nebo ropné směsi tak, jak je uvedeno v pravidle 4 této přílohy, nebo v případě havarijního nebo jiného mimořádného vypouštění ropné látky nevyňatého tímto pravidlem, musí být do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, zaneseno prohlášení o okolnostech a důvodech tohoto vypouštění.

Každá operace popsána v odstavci 2 tohoto pravidla musí být do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, zaznamenána úplně a bez prodlení proto, aby byly v knize uvedeny všechny položky týkající se dané operace. Každá dokončená operace musí být podepsána důstojníkem nebo důstojníky pověřenými danou operací a každá vyplněná stránka musí být podepsána kapitánem lodi. Položky v Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, u lodí nesoucích Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami musí být minimálně v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Pokud se také provádějí záznamy v úředním jazyce státu, pod jehož vlajkou je loď oprávněna plout, tyto záznamy dostanou v případě sporu nebo nesrovnalostí přednost.

Do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, je nutné zanést veškerá selhání odlučovače ropných látek.

Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I musí být uložena na takovém místě, aby byla v přiměřené době a snadno dostupná ke kontrole a, vyjma případů vlečení lodí bez posádky, musí být uložena na palubě lodi. Je třeba ji uschovávat po dobu tří let od provedení posledního záznamu.

Příslušný vládní orgán jedné smluvní strany této úmluvy je oprávněn Knihu záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, zkontrolovat na palubě libovolné lodi, na kterou se vztahuje tato příloha, když je tato loď ve svém přístavu nebo příbřežním terminálu, a může pořídit kopii libovolného záznamu v této knize a může požádat kapitána lodi, aby potvrdil, že tato kopie představuje věrnou kopii tohoto záznamu. Jakákoliv takto pořízená kopie, která byla ověřena kapitánem lodi jako věrná kopie daného záznamu v Knize záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, bude přípustná při jakémkoliv soudním řízení jako důkaz o skutečnostech uvedených v daném záznamu. Kontrola Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I, a pořízení ověřené kopie příslušným orgánem podle tohoto odstavce musí být provedeny co nejrychleji, aniž by došlo ke zbytečnému zpoždění dané lodi.

Každý tanker na surovou ropu o hrubé nosnosti 20.000 tun a více a každý tanker pro přepravu ropných produktů o hrubé nosnosti 30.000 tun a více dodaný po 1. červnu 1982 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.4, musí být vybaven nádržemi na oddělený balast a musí splňovat odstavce 2, 3 a 4, nebo 5 podle potřeby, tohoto pravidla.

Objem nádrží na oddělený balast musí být určen tak, aby loď mohla být bezpečně provozována na plavbách s balastem bez nutnosti uchýlit se k použití nákladových nádrží pro balastovou vodu s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 nebo 4 tohoto pravidla. Ve všech případech však musí být objem nádrží na oddělený balast minimálně takový, aby v každých zátěžových podmínkách a v jakékoliv části plavby, včetně podmínek sestávajících pouze z prázdné lodi plus odděleného balastu, mohl ponor a sklon lodi splňovat následující požadavky:

konstrukční ponor uprostřed lodi (d_m) v metrech (bez zohlednění všech deformací lodi) nesmí být menší než:

ponory na přední a zadní svislici musí odpovídat hodnotám určeným ponorem uprostřed lodi (d_m) tak, jak je uvedeno v odstavci 2.1 tohoto pravidla, v souvislosti se sklonem v zádi nepřesahujícím 0,015L a

v každém případě nesmí být ponor na zadní svislici menší než hodnota, která je nezbytná pro dosažení plného ponoření šroubu/šroubů.

V žádném případě se nesmí balastová voda přepravovat v nákladových tancích, vyjma:

na nečetných plavbách, kdy jsou povětrnostní podmínky tak závažné, že, podle názoru kapitána, je nutné vézt další balastovou vodu v nákladových tancích k zajištění bezpečnosti lodě a

ve výjimečných případech, kdy zvláštní charakter provozu ropného tankeru představuje nutnost vézt balastovou vodu nad rámec množství podle odstavce 2 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že tento provoz ropného tankeru spadá do kategorie výjimečných případů tak, jak je stanoveno Organizací.

V případě tankerů na surovou ropu je nutné vézt dodatečný balast povolený v odstavci 3 tohoto pravidla v nákladových tancích pouze pokud byly z této nádrže vymyty zbytky surové ropy v souladu s pravidlem 35 této přílohy, a to před vyplutím z přístavu nebo terminálu pro vykládku ropných látek.

Bez ohledu na ustanovení odstavce 2 tohoto pravidla, musí být podmínky pro oddělený balast u ropných tankerů kratších než 150 metrů ke spokojenosti správního orgánu.

Na základě ustanovení odstavce 7 tohoto pravidla musí být každý tanker na surovou ropu o hrubé nosnosti 40,000 tun a více dodaný 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3, vybaven nádržemi na oddělený balast a musí splňovat požadavky odstavců 2 a 3 tohoto pravidla.

Tankery na surovou ropu uvedené v odstavci 6 tohoto pravidla mohou být vybaveny, namísto vybavení oddělenými nádržemi, systémem vymývání nákladových nádrží využívajícím vymývání zbytků surové ropy z nádrží v souladu s pravidly 33 a 35 této přílohy, pokud není tanker určen k přepravě surové ropy, která není vhodná k vymývání zbytků surové ropy.

Každý tanker pro přepravu ropných produktů o hrubé nosnosti 40,000 tun a více dodaný 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3, musí být vybaven vyčleněnými nádržemi na oddělený balast a musí splňovat požadavky odstavců 2 a 3 tohoto pravidla anebo být provozován s vyčleněnými nádržemi na čistý balast v souladu s následujícími ustanoveními:

Tanker pro přepravu ropných produktů musí mít odpovídající objem nádrží vyčleněný výhradně pro přepravu čistého balastu tak, jak je definováno v pravidle 1.17 této přílohy, pro splnění požadavků odstavců 2 a 3 tohoto pravidla.

Opatření a provozní postupy pro vyčleněné nádrže na čistý balast musí být v souladu s požadavky stanovenými správním orgánem. Tyto požadavky musí obsahovat minimálně všechna ustanovení revidovaných Specifikací pro ropné tankery s vyčleněnými nádržemi na čistý balast přijatých usnesením Organizace A.495(XII).

Tanker pro přepravu ropných produktů musí být vybaven měřičem obsahu ropných látek schváleným správním orgánem na základě specifikací doporučených Organizací, aby byl umožněn dohled nad obsahem ropných látek ve vypouštěné balastní vodě.*

Každý tanker pro přepravu ropných produktů provozovaný vyčleněnými nádržemi na čistý balast musí být vybaven Návodem k obsluze vyčleněné nádrže na čistý balast^† s uvedením podrobností o systému a s určením provozních postupů. Tento návod musí být ke spokojenosti správního orgánu a musí obsahovat všechny údaje uvedené ve specifikacích uvedených v pododstavci 8.2 tohoto pravidla. Pokud je provedena změna ovlivňující systém vyčleněné nádrže na čistý balast, musí být odpovídajícím způsobem revidován i tento Návod k obsluze.

Každý ropný tanker, který není vybaven nádržemi na oddělený balast v souladu s odstavci 1, 6 nebo 8 tohoto pravidla však může být kvalifikován jako tanker s odděleným balastem, a to za předpokladu, že splňuje požadavky odstavců 2 a 3, nebo 5 podle potřeby, tohoto pravidla.

Ropné tankery dodané 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3, se zvláštním uspořádáním balastu:

Pokud je ropný tanker dodaný 1. června 1982 či dříve tak, jak je definováno v pravidle 1.28.3, postaven nebo provozován takovým způsobem, že vždy splňuje požadavky na ponor a sklon uvedené v odstavci 2 tohoto pravidla bez nutnosti použít balastovou vodu, má se za to, že splňuje požadavky na nádrž na oddělený balast uvedené v odstavci 6 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že jsou splněny všechny následující podmínky:

provozní řád a uspořádání balastu j sou schválené správním orgánem;

mezi správním orgánem a dotčenými vládami smluvních přístavních států této úmluvy je dosaženo dohody, když je požadavků na ponor a sklon dosaženo prostřednictvím provozního řádu a

Mezinárodní osvědčení o zamezení znečištění ropnými látkami je schváleno v tom smyslu, že ropný tanker se provozuje se speciálním uspořádáním balastu.

V žádném případě nesmí být balastová voda vezena v ropných tancích, vyjma nečetných plaveb, kdy jsou povětrnostní podmínky tak závažné, že, podle názoru kapitána, je nutné vézt další balastovou vodu v nákladových tancích k zajištění bezpečnosti lodě. Tato dodatečná balastová voda musí být zpracována a vypuštěna v souladu s pravidlem 34 této přílohy a v souladu s pravidly 29, 31 a 32 této přílohy je nutné provést záznam do Knihy záznamů o manipulaci s ropnými látkami uvedené v pravidle 36 této přílohy.

Správní orgán, který osvědčení potvrdil v souladu s pododstavcem 10.1.3 tohoto pravidla, sdělí Organizaci údaje o osvědčení za účelem jejich rozšíření smluvním stranám této úmluvy.

Ropné tankery o hrubé nosnosti 70,000 tun a více dodané po 31. prosinci 1979 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.2, musí být vybaveny nádržemi na oddělený balast a musí splňovat odstavce 2, 3, 4, nebo 5 podle potřeby, tohoto pravidla.

Nádrže na oddělený balast a prostory jiných druhů než jsou nádrže na ropné látky uvnitř délky nákladových nádrží (L_t) musí být uspořádány tak, aby splňovaly následující požadavek:

U tankerů o hrubé nosnosti 200,000 tun a více se hodnota J může zmenšit následovně:

Při určování PA_C a PA_S pro nádrže na oddělený balast a prostory jiného druhu než jsou nádrže na ropné látky budou platit následující podmínky:

minimální šířka každé boční nádrže nebo prostoru, z nichž každý se rozprostírá po celé hloubce boku lodě nebo od paluby k horní části dvojitého dna, nesmí být menší než 2 m. Tato šířka se musí měřit směrem dovnitř od boku lodi v pravém úhlu k ose. Pokud je k dispozici menší šířka, boční nádrž nebo prostor nelze při výpočtu ochranného prostoru PA_C brát v úvahu a

minimální svislá hloubka každé nádrže dvojitého dna nebo prostoru musí být $\frac{\mathrm{B}}{15}$ nebo 2 m, podle toho, která hodnota je menší. Pokud je k dispozici menší šířka, dolní nádrž nebo prostor nelze při výpočtu ochranného prostoru PA_S brát v úvahu.

Toto pravidlo se bude vztahovat na ropné tankery o hrubé nosnosti 600 tun a více dodané 6. července 1996 či později tak, jak je definováno v pravidle 1.28.6, a to následovně:

Všechny ropné tankery o hrubé nosnosti 5.000 tun a více musí:

namísto odstavců 12 až 15 pravidla 18, podle potřeby, splňovat požadavky odstavce 3 tohoto pravidla, pokud nepodléhá ustanovením odstavců 4 a 5 tohoto pravidla a

splňovat, podle potřeby, požadavky pravidla 28.6.

Nákladová nádrž po celé její délce musí být chráněna balastními nádržemi nebo prostory jiného druhu než jsou nádrže, ve kterých se přepravují ropné látky, a to následovně:

Boční nádrže nebo prostory

Nádrže nebo prostory dvojitého dna

Ohyb stokové oblasti nebo na místech bez jasně definovaného ohybu stokové oblasti

Celkový objem balastních nádrží

Následující platí pro nádrže nebo prostory dvojitého dna:

Od nádrží nebo prostor dvojitého dna podle požadavků odstavce 3.2 tohoto pravidla může být upuštěno, a to za předpokladu, že konstrukce tankeru je taková, aby tlak nákladu a par vyvíjený na dnovou obšívku tvořící jedinou hranici mezi nákladem a mořem nepřekročil vnější hydrostatický tlak vody tak, jak je vyjádřeno následujícím vzorcem:

Veškeré horizontální dělící stěny nezbytné pro splnění výše uvedených požadavků musí být umístěny ve výšce nejméně $\frac{\mathrm{B}}{6}$ nebo 6 m, podle toho, která hodnota je nižší, ale nejvíce 0,6D nad základní linií, kde D je konstrukční hloubka uprostřed lodi.

Umístění bočních nádrží nebo prostor jsou definována v odstavci 3.1 tohoto pravidla s výjimkou případů, že pod úrovní 1,5h nad základní linií, kde h je definována v odstavci 3.2 tohoto pravidla, může být hraniční linie nákladové nádrže svislá dolů k obšívce dna tak, jak je znázorněno na obrázku 2.

Jiné metody navrhování a konstrukce ropných tankerů mohou být přijaty i jako alternativy k požadavkům stanoveným v odstavci 3 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že tyto metody zajišťují přinejmenším stejnou úroveň ochrany proti znečištění ropnými látkami v případě srážky nebo ztroskotání a že jsou v zásadě přijaty Výborem na ochranu životního prostředí v mořích na základě pokynů vypracovaných Organizací.*

Každý ropný tanker o hrubé nosnosti nejméně 5.000 tun musí splňovat ustanovení odstavců 3 a 4 tohoto pravidla nebo musí:

být minimálně vybaven nádržemi nebo prostory dvojitého dna s takovou hloubkou, že vzdálenost h, uvedená v odstavci 3.2 tohoto pravidla, bude v souladu s následujícím:

být vybaveny nákladovými nádržemi uspořádanými tak, aby objem každé nákladové nádrže nepřesáhl 700 m3, pokud nebudou boční nádrže nebo prostory uspořádány v souladu s odstavcem 3.1 tohoto pravidla, splňujícími následující:

Ropné látky se nesmí přepravovat v žádném prostoru rozprostírajícím se dopředu ke kolizní přepážce umístěné v souladu s pravidlem II-1/11 Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974, ve znění pozdějších předpisů.* Ropný tanker, který v souladu s výše uvedeným pravidlem nemusí mít kolizní přepážku, nesmí přepravovat ropu v žádném prostoru rozprostírajícím se dopředu před příčnou rovinu kolmou k ose, která je umístěna jako by se jednalo o kolizní přepážku umístěnou v souladu s výše uvedeným pravidlem.

Při schvalování návrhu a konstrukce ropných tankerů, které mají být postaveny v souladu s ustanoveními tohoto pravidla musí brát správní orgán v úvahu obecné bezpečnostní aspekty, včetně potřeby údržby a kontroly bočních nádrží a nádrží či prostor dvojitého dna.

Nebude-li výslovně stanoveno jinak, toto pravidlo se:

bude vztahovat na ropné tankery o hrubé nosnosti 5.000 tun a více, které jsou dodány před 6. červencem 1996 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.5 této přílohy a

nebude vztahovat na ropné tankery splňující pravidlo 19 a pravidlo 28 s ohledem na odstavec 28.6, které jsou dodány před 6. červencem 1996 tak, jak je definováno v pravidle 1.28.5 této přílohy a

nebude vztahovat na ropné tankery na něž se vztahuje výše uvedený pododstavec 1 splňující pravidla 19.3.1 a 19.3.2 nebo 19.4 nebo 19.5 této přílohy, vyjma toho, že požadavek na minimální vzdálenosti mezi hranicemi nákladových nádrží a obšívkou boku či dna lodi nemusí být ve všech ohledech splněn. V tomto případě, boční ochranné vzdálenosti nesmí být menší než je uvedeno v Mezinárodním předpisu o hromadné přepravě chemických látek pro umístění nákladových nádrží typu 2 a spodní ochranné vzdálenosti v ose musí splňovat pravidlo 18.15.2 této přílohy.

Pro účely tohoto pravidla:

Termín těžká motorová nafta bude znamenat motorovou naftu jiného druhu než jsou frakce, z nichž více než 50 % objemu se destiluje při teplotě nepřesahující 340 °C při testování metodou přijatelnou pro Organizaci.*

Termín pohonná ropná látka bude znamenat těžké frakce nebo zbytky surové ropy nebo směsi těchto materiálů určené k použití jako palivo pro výrobu tepla nebo elektrického proudu v kvalitě odpovídající specifikaci přijatelné pro Organizaci.^†

Pro účely tohoto pravidla se ropné tankery dělí do následujících kategorií:

Termín ropný tanker kategorie 1 znamená ropný tanker o hrubé nosnosti 20.000 tun a více přepravující surovou ropu, pohonnou ropnou látku, těžkou motorovou naftu nebo mazací olej jako náklad, a o hrubé nosnosti 30.000 tun a více přepravující ropné látky jiného druhu než je uvedeno výše, který nesplňuje požadavky na ropné tankery dodané po 1. červnu 1982 tak, jak je stanoveno v pravidle 1.28.4 této přílohy;

Termín ropný tanker kategorie 2 znamená ropný tanker o hrubé nosnosti 20.000 tun a více přepravující surovou ropu, pohonnou ropnou látku, těžkou motorovou naftu nebo mazací olej jako náklad, a o hrubé nosnosti 30.000 tun a více přepravující ropné látky jiného druhu než je uvedeno výše, který splňuje požadavky na ropné tankery dodané po 1. červnu 1982 tak, jak je stanoveno v pravidle 1.28.4 této přílohy a

Termín ropný tanker kategorie 3 znamená ropný tanker o hrubé nosnosti 5.000 tun a více, ale méně než je určeno v pododstavci 1 nebo 2 tohoto odstavce.

Ropný tanker, na který se vztahuje toto pravidlo musí splňovat požadavky odstavců 2 až 5, 7 a 8 pravidla 19 a pravidla 28 s ohledem na odstavec 28.6 této přílohy nejpozději do 5. dubna 2005 nebo výročí data dodání lodi v den nebo v roce uvedeným v následující tabulce:

Bez ohledu na ustanovení odstavce 4 tohoto pravidla, v případě ropných tankerů kategorie 2 nebo 3 vybavených pouze dvojitým dnem nebo dvojitými boky, které se nevyužívají k přepravě ropných látek a táhnoucími se po celé délce nákladové nádrže, nebo prostory dvojitého trupu, které se nevyužívají k přepravě ropných látek a táhnoucími se po celé délce nákladové nádrže, ale které nesplňují podmínky osvobozující je od ustanovení odstavce 1.3 tohoto pravidla, může správní orgán povolit další provoz takových lodí po datu stanoveném v odstavci 4 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že:

loď byla v provozu dne 1. července 2001;

správní orgán je spokojen s ověřením úředních záznamů, že loď splňuje výše uvedené podmínky;

výše uvedené podmínky lodi zůstávají beze změny a

tento další provoz nepokračuje po dni, kdy loď dosáhne 25 let ode dne jejího dodání.

Ropný tanker kategorie 2 nebo 3 starý 15 let a více po dni jeho dodání musí splňovat tento Systém hodnocení stavu přijatý Výborem na ochranu životního prostředí v mořích usnesením MEPC.94 (46), ve znění pozdějších předpisů, a to za předpokladu, že tyto změny musí být přijaty, vstoupí v platnost a nabudou účinnosti v souladu s ustanoveními článku 16 této úmluvy s ohledem na změnu postupů, které platí pro dodatek k příloze.

Správní orgán může povolit další provoz ropného tankeru kategorie 2 nebo 3 po datu uvedeném v odstavci 4 tohoto pravidla, pokud uspokojivé výsledky Systému hodnocení stavu zaručí, že, podle názoru správního orgánu, je loď schopna pokračovat v provozu, a to za předpokladu, že tento provoz nesmí pokračovat po výročí dne dodání lodě v roce 2015 nebo od dne, kdy loď dosáhne 25 let ode dne jejího dodání, podle toho, které datum je dřívější.

Správní orgán smluvní strany této úmluvy, který umožňuje použití odstavce 5 tohoto pravidla, nebo povoluje, pozastavuje, ruší nebo odmítá použití odstavce 7 tohoto pravidla, pro loď oprávněnou plout pod její vlajkou neprodleně sdělí Organizaci uvedené údaje za účelem jejich distribuce smluvním stranám této úmluvy kvůli informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná.

Smluvní strana této úmluvy bude oprávněna odepřít vstup do přístavů nebo příbřežních terminálů, které spadají do její pravomoci, ropným tankerům provozovaným v souladu s ustanoveními:

odstavce 5 tohoto pravidla po uplynutí výročí dne dodání lodě v roce 2015 nebo

odstavce 7 tohoto pravidla.

Toto pravidlo:

bude vztahovat na ropné tankery o hrubé nosnosti 600 tun a více přepravujících těžké ropné látky jako náklad bez ohledu na datum dodání a

nebude vztahovat na ropné tankery na něž se vztahuje výše uvedený pododstavec 1 splňující pravidla 19.3.1 a 19.3.2 nebo 19.4 nebo 19.5 této přílohy, vyjma toho, že požadavek na minimální vzdálenosti mezi hranicemi nákladových nádrží a obšívkou boku či dna lodi nemusí být ve všech ohledech splněn. V tomto případě, boční ochranné vzdálenosti nesmí být menší než je uvedeno v Mezinárodním předpisu o hromadné přepravě chemických látek pro umístění nákladových nádrží typu 2 a spodní ochranné vzdálenosti v ose musí splňovat pravidlo 18.15.2 této přílohy.

Pro účely tohoto pravidla bude termín těžké ropné látky znamenat jedno z následujících:

surovou ropu o hustotě při 15 °C vyšší než 900 kg/m³;

ropné látky jiného druhu než je surová ropa, buď o hustotě při 15 °C vyšší než 900 kg/m³ nebo s kinematickou viskozitou při 50 °C vyšší než 180 mm²/s nebo

bitumen, dehet a jejich emulze

Ropný tanker, na který se toto pravidlo vztahuje musí splňovat ustanovení odstavců 4 až 8 tohoto pravidla, a to navíc se splněním příslušných ustanovení pravidla 20.

Na základě ustanovení odstavců 5, 6 a 7 tohoto pravidla, ropný tanker, na který se toto pravidlo vztahuje, musí:

má-li hrubou nosnost 5.000 tun a více, splňovat požadavky pravidla 19 této přílohy nejpozději do 5. dubna 2005 nebo

má-li hrubou nosnost 600 tun a více, ale méně než 5000 tun hrubé nosnosti, být vybaven oběma nádržemi nebo prostory dvojitého dna splňujícími ustanovení pravidla 19.6.1 této přílohy, a bočními nádržemi nebo prostory uspořádanými v souladu s pravidlem 19.3.1 a splňujícími požadavek na vzdálenost w tak, jak je uvedeno v pravidle 19.6.2, nejpozději ve výročí dne dodání lodě v roce 2008.

V případě ropných tankerů o hrubé nosnosti 5.000 tun a více přepravujícího těžké ropné látky jako náklad vybavený pouze dvojitými dny nebo dvojitými boky nevyužívanými k přepravě ropných látek a táhnoucími se po celé délce nákladové nádrže, nebo prostory dvojitého trupu, které se nevyužívají k přepravě ropných látek a táhnoucími se po celé délce nákladové nádrže, ale které nesplňují podmínky osvobozující je od ustanovení odstavce 1.2 tohoto pravidla, může správní orgán povolit další provoz takových lodí po datu stanoveném v odstavci 4 tohoto pravidla, a to za předpokladu, že:

loď byla v provozu dne 4. prosince 2003;

správní orgán je spokojen s ověřením úředních záznamů, že loď splňuje výše uvedené podmínky;

výše uvedené podmínky lodi zůstávají beze změny a

tento další provoz nepokračuje po dni, kdy loď dosáhne 25 let ode dne jejího dodání.

Správní orgán může povolit další provoz ropného tankeru o hrubé nosnosti 5.000 tun a víc přepravujícího těžké ropné látky o hustotě při 15 °C vyšší než kg/m³, ale nižší než 945 kg/m³, po datu uvedeném v odstavci 4 tohoto pravidla, pokud uspokojivé výsledky Systému hodnocení stavu uvedeného v pravidle 20.6 zaručí, že, podle názoru správního orgánu, je loď schopna pokračovat v provozu, s ohledem na rozměry, stáří provozní oblast a konstrukční stav a za předpokladu, že tento provoz nesmí pokračovat po datu, kdy loď dosáhne 25 let ode dne jejího dodání.

Správní orgán může povolit další provoz ropného tankeru o hrubé nosnosti 600 tun a víc, ale méně než 5.000 tun hrubé nosnosti přepravujícího těžké ropné látky jako náklad, po datu uvedeném v odstavci 4.2 tohoto pravidla, pokud, podle názoru správního orgánu, je loď schopna pokračovat v provozu, s ohledem na rozměry, stáří provozní oblast a konstrukční stav lodi, a to za předpokladu, že tento provoz nesmí pokračovat po datu, kdy loď dosáhne 25 let ode dne jejího dodání.

Správní orgán smluvní strany této úmluvy může osvobodit ropný tanker o hrubé nosnosti 600 tun a více přepravujících těžké ropné látky jako náklad z platnosti ustanovení tohoto zařízení, pokud ropný tanker:

se využívá na plavbách výhradně v oblasti pod její pravomocí nebo se provozuje jako plovoucí skladovací jednotka na těžké ropné látky nacházející se v oblasti pod její pravomocí nebo

se využívá na plavbách výhradně v oblasti pod pravomocí jiné smluvní strany, nebo působí jako plovoucí skladovací jednotka na těžké ropné látky nacházející se v oblasti pod pravomocí jiné smluvní strany, a to za předpokladu, že smluvní strana, pod jejíž pravomocí bude ropný tanker provozován souhlasí s provozem daného ropného tankeru v oblasti pod její pravomocí.

Správní orgán smluvní strany této úmluvy, který povoluje, pozastavuje, ruší nebo odmítá použití odstavce 5, 6 nebo 7 tohoto pravidla pro loď oprávněnou plout pod její vlajkou neprodleně sdělí Organizaci uvedené údaje za účelem jejich distribuce smluvním stranám této úmluvy kvůli informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná.

Na základě ustanovení mezinárodního práva, smluvní strana této úmluvy bude oprávněna odmítnout vstup ropných tankerů provozovaných v souladu s ustanoveními odstavce 5 nebo 6 tohoto pravidla do přístavů nebo příbřežních terminálů, které spadají do její pravomoci, nebo odepřít přečerpávání těžkých ropných látek z lodi na loď v oblastech spadajících pod její pravomoc vyjma případů, kdy je to nezbytné kvůli zajištění bezpečnosti lodi nebo záchranu života na moři. V takových případech musí daná smluvní strana sdělit údaje o tomto odepření Organizaci, která je rozešle smluvním stranám této úmluvy z důvodu jejich informování a přijetí vhodných opatření, jsou-li nutná.

Toto pravidlo se vztahuje na ropné tankery o hrubé nosnosti 5.000 tun a více postavené 1. ledna 2007 či později.

Strojovny čerpadel musí být vybaveny dvojitým dnem tak, aby v každém průřezu byla hloubka každé nádrže nebo prostoru dvojitého dna taková, že vzdálenost h mezi spodní částí strojovny čerpadel a základní linií lodi měřená kolmo k základní linii lodi nebude menší než je stanoveno níže:

V případě strojoven čerpadel, jejichž spodní deska je umístěna nad základní linií o alespoň minimální výšku požadovanou v odstavci 2 výše (např. konstrukce se záďovou gondolou) nebude existovat žádná nutnost konstruovat strojovnu čerpadel dvojitého dna.

Čerpadla balastu musí být vybavena vhodnými zařízeními k zajištění účinného sání z nádrží dvojitého dna.

Bez ohledu na ustanovení výše uvedených odstavců 2 a 3, kde by zaplavení strojoven čerpadel neznamenalo nefunkčnost čerpacího systému pro balast nebo náklad, není nutné dvojité dno instalovat.

Toto pravidlo se bude vztahovat na ropné tankery dodané 1. ledna 2010 či později tak, jak je definováno v pravidle 1.28.8.

Pro účely tohoto pravidla se použijí následující definice:

termín ponor na čáře ponoru zatížené lodi (d_s) znamená svislou vzdálenost (v metrech) od konstrukční základní linie v polovině délky k čáře ponoru odpovídající stanovené letní výšce volného boku. Výpočty vztahující se k tomuto pravidlu by měla být založeny na ponoru d_s bez ohledu na stanovené ponory, které mohou překročit d_s, například tropickou čáru ponoru naložené lodi.

termín čára ponoru (d_B) znamená svislou vzdálenost (v metrech) od konstrukční základní linie v polovině délky k čáře ponoru odpovídající 30 % hloubky D_s.

termín šířka (B_s) znamená největší konstrukční šířku lodi (v metrech) na nebo pod nejhlubším ponorem na čáře ponoru naložené lodi d_s.

termín šířka (B_B) znamená největší konstrukční šířku lodi (v metrech) na nebo pod čárou ponoru d_B.

termín hloubka (D_S) znamená konstrukční hloubku (v metrech) měřenou v polovině délky k horní palubě na boku.

termíny délka (L) a hrubá nosnost (DW) jsou definované v pravidlech 1.19 a 1.23 respektive.

K zajištění dostatečné ochrany před znečištěním ropnými látkami v případě srážky nebo najetí na souš je nutné splnit následující:

u ropných tankerů o hrubé nosnosti 5.000 tun (DWT) a více musí být parametr středního výtoku ropných látek následující:

u ropných tankerů o hrubé nosnosti 5.000 tun (DWT) délka každé nákladové nádrže nesmí překročit 10 m nebo jednu z následujících hodnot, podle toho, která hodnota je větší:

kde se uvnitř nákladových nádrží nenachází žádná podélná přepážka:

kde se uvnitř nákladových nádrží nachází středová podélná přepážka:

kde se uvnitř nákladových nádrží nachází dvě či více podélných přepážek:

u bočních nákladových nádrží: 0,2L

u středových nákladových nádrží:

pokud $\frac{{\mathrm{b}}_{\mathrm{i}}}{\mathrm{B}}\ge 0,2\mathrm{L}.:0,2\mathrm{L}$

pokud $\frac{{\mathrm{b}}_{\mathrm{i}}}{\mathrm{B}}<0,2\mathrm{L}:$

kde se nenachází žádná podélná přepážka:

kde se nachází středová podélná přepážka:

Následující obecné předpoklady se použijí při výpočtu parametru středního výtoku ropných látek:

Délka nákladového bloku je prodloužena mezi přední a zadní konce všech nádrží uspořádaných pro přepravu nákladu ropných látek, včetně odpadních nádrží.

Tam, kde se toto pravidlo vztahuje na nákladové nádrže, má se za to, že zahrnuje veškeré nákladové nádrže, odpadní nádrže a palivové nádrže umístěné v délce nákladového bloku.

Bude se předpokládat, že loď naložena do ponoru na čáře ponoru naložené lodi d_s s nulovým sklonem a náklonem;

Bude se předpokládat, že všechny nákladové nádrže jsou naplněny do 98 % jejich objemové kapacity. Jmenovitá hustota ropného nákladu (p_n) se vypočítá následovně:

Za účelem těchto výpočtů výtoku se propustnost jednotlivých prostor v nákladovém bloku, včetně nákladových nádrží, nádrží na balast a jiných prostor, kde nenachází ropné látky, bude považovat za 0,99, není-li prokázáno jinak.

Sací jímky není nutné při určování umístění nádrže zohledňovat, a to za předpokladu, že tyto jímky jsou co nejmenší a vzdálenost mezi dnem jímky a dnovou obšívkou není menší než 0,5h, kde h je výška definovaná v pravidle 19.3.2.

Následující předpoklady se použijí při kombinaci parametrů výtoku ropných látek:

Střední výtok ropných látek se vypočítá samostatně u poškození boku a u poškození dna a pak se spojil do bezrozměrného parametru výtoku ropných látek O_M, a to následovně:

U poškození dna se u středního výtoku provedou samostatné výpočty pro přílivové stavy 0 m a mínus 2,5 m a pak se následovně spojí:

Střední výtok u poškození boku O_MS se vypočítá následovně:

Průměrný výtok u poškození dna se musí vypočítat pro každý přílivový stav následovně:

Výtok ropných látek O_B(i) u každé nákladové nádrže musí být vypočten na základě zásad rovnováhy tlaku, a to v souladu s následujícími předpoklady:

Musí se předpokládat, že loď najela na mělčinu s nulovým sklonem a náklonem, s ponorem na mělčině před přílivovou změnou rovnajícím se ponoru na čáře ponoru naložené lodi d_s.

Hladina nákladu po poškození se vypočte následovně:

U nákladových nádrží ohraničených dnovou obšívkou, pokud není prokázáno jinak, musí být výtok ropných látek O_B(i) brán jako menší než 1 % z celkového objemu nákladu ropných látek naloženého do nákladové nádrže i, aby se přihlédlo ke ztrátám při počátečním přečerpávání a dynamickým efektům v důsledku proudu a vln.

V případě poškození dna, se může část výtoku z nákladové nádrže zachytit v úsecích, které nejsou pro ropu určeny. Tento efekt je aproximován použitím faktoru C_DB(i) pro každou nádrž, který se bere následovně:

Pravděpodobnost P_s porušení úseku poškozením boku se vypočte následovně:

P_Sa, P_Sf, P_Su, P_Sl a P_Sy se určí lineární interpolací z tabulek pravděpodobností pro poškození boku uvedených v odstavci 8.3 tohoto pravidla, kde:

Tabulky pravděpodobností poškození boku

Pravděpodobnost P_B porušení úseku poškozením dna se vypočte následovně:

P_Ba, P_Bf, P_Bp, P_Bs a P_Bz se určí lineární interpolací z tabulek pravděpodobností pro poškození dna uvedených v odstavci 9.3 tohoto pravidla, kde:

Tabulky pravděpodobností poškození dna