Zákon č. 77/1952 Sb.

V zájmu dalšího rozvoje zemědělství a k podpoře přechodu malých a středních zemědělců k družstevní výrobě s vyšší produktivitou práce zavádí se nová zemědělská daň.

Zemědělské dani podléhají příjmy ze zemědělského hospodářství s výjimkou příjmů ze zemědělských hospodářství státního socialistického sektoru.

Daní jsou povinny osoby (jednotlivci i jednotná zemědělská družstva), které provozují na vlastní nebo společný účet zemědělské hospodářství. Přitom nerozhoduje, zda se zemědělské hospodářství provozuje na půdě vlastní, najaté či převzaté do obhospodařování na podkladě jiného právního poměru.

Zemědělským hospodářstvím je souhrn všech majetkových předmětů a práv, které tvoří hospodářský celek a slouží trvale zemědělství, lesnictví nebo rybnikářství jako hlavnímu účelu, s výjimkou cenných papírů a úsporných vkladů.

K provozu zemědělského hospodářství patří též:

Daň se vyměřuje na každý kalendářní rok.

Základem daně je příjem podrobený dani. Tento příjem se vypočítává podle průměrných norem výnosnosti připadajících na 1 ha zemědělské půdy a podle celkové výměry všech pozemků způsobilých k zemědělskému obdělávání patřících k zemědělskému hospodářství.

Průměrné normy výnosnosti stanoví každoročně vláda na návrh ministra financí a ministra zemědělství podle výrobní oblasti, v níž leží zemědělské hospodářství, podle úrodnosti půdy a s přihlédnutím k výrobním úkolům v rostlinné a živočišné výrobě.

Okresní národní výbor může k návrhu místního národního výboru nebo na základě vlastního zjištění zvýšit dani podrobený příjem vypočtený podle průměrných norem výnosnosti až o 30 % s přihlédnutím k mimořádným příjmům poplatníka, zejména k příjmům z činností uvedených v § 4.

Pro stanovení dani podrobeného příjmu je rozhodná celková výměra všech pozemků (§ 6 odst. 1) podle stavu k 1. lednu roku, na který se daň vyměřuje.

Poplatníkům bezdětným se zvyšuje daň o 10 % vyměřené daně.

Poplatníkům s dvěma nezletilými dětmi se snižuje daň o 15 %, se třemi dětmi o 30 % a se čtyřmi nebo více dětmi o 45 % vyměřené daně, vždy však nejvýše o 6.000 Kčs. Daň se sníží, jen nebyla-li poplatníku z téhož důvodu snížena jiná daň.

Okresní národní výbor může sám nebo k návrhu místního národního výboru zvýšit vesnickým boháčům vyměřenou daň až o 30 %.

Zemědělcům, kteří jsou odkázáni svou výživou a výživou své rodiny výhradně na příjmy ze zemědělství, se daň nevyměří, nepřesahuje-li základ daně 15.000 Kčs.

U členů jednotných zemědělských družstev III. a IV. typu nepodléhá dani podíl na společném hospodaření družstva, který se jim vyplácí v penězích nebo naturáliích podle pracovních jednotek.

Dani podrobeným příjmem u těchto členů jsou příjmy ze záhumenků vypočtené způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a u členů jednotných zemědělských družstev III. typu též příjmy, které jsou jim vypláceny v penězích nebo v naturáliích jako náhrada za užívání půdy, s níž členové vstoupili do družstva. Pro stanovení dani podrobeného příjmu ze záhumenku je rozhodná jeho výměra podle stavu k 1. lednu roku, na který se daň vyměřuje.

Příjmy v naturáliích se ocení výkupními cenami.

Daň se vyměří sazbami uvedenými v § 9. Ustanovení § 10 odst. 1 a 2 platí obdobně.

Členům jednotných zemědělských družstev III. a IV. typu se daň nevyměří, nepřesahují-li dani podrobené příjmy (§ 12 odst. 2) spolu s příjmy vyplacenými jim podle pracovních jednotek částku 15.000 Kčs.

U členů jednotných zemědělských družstev I. a II. typu podléhá dani příjem z jejich zemědělského hospodářství, včetně pozemků, které odevzdali družstvu do společného obdělávání.

Dani podrobený příjem se vypočítá způsobem uvedeným v § 6 odst. 1. Pro stanovení dani podrobeného příjmu je rozhodná celková výměra pozemků uvedených v odstavci 1 podle stavu k 1. lednu roku, na který se daň vyměřuje.

Daň se vyměří sazbami uvedenými v § 9. Členům jednotných zemědělských družstev II. typu se poskytne sleva ve výši 10 % vyměřené daně. Ustanovení § 10 odst. 1 a 2 a § 11 platí obdobně.

Stane-li se zemědělec během roku členem jednotného zemědělského družstva vyššího typu, přepočítají se splátky, které ke dni vstupu do tohoto družstva dosud nedospěly, tak jako by šlo o vyměření daně členu jednotného zemědělského družstva onoho typu, jehož členem se nově stal.

Přestane-li zemědělec během roku být členem jednotného zemědělského družstva, vyměří se mu zemědělská daň na tento rok jako samostatně hospodařícímu zemědělci. Pro stanovení dani podrobeného příjmu v tomto případě je rozhodná celková výměra všech pozemků (§ 6 odst. 1), která mu byla jednotným zemědělským družstvem vydělena.

U jednotných zemědělských družstev III. a IV. typu podléhá dani příjem odpovídající výměře všech pozemků společně obhospodařovaných. Příjmy ze záhumenků se zdaňují u jednotlivých členů družstva (§ 12 odst. 2).

Dani podrobený příjem se vypočítá způsobem uvedeným v § 6 odst. 1. Pro stanovení dani podrobeného příjmu je rozhodná celková výměra společně obhospodařovaných pozemků podle stavu k 1. lednu roku, na který se daň vyměřuje.

Daň činí 2 % základu daně. Jednotným zemědělským družstvům, která přijala provozní řády III. nebo IV. typu (vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev), poskytne se po dva roky sleva ve výši 50 % vyměřené daně.

U jednotných zemědělských družstev I. a II. typu podléhá dani příjem odpovídající výměře společně obdělávaných pozemků, které tato družstva získala k obdělávání jinak než od svých členů. Příjmy z pozemků, které odevzdali družstvu do společného obdělávání jeho členové, zdaňují se u jednotlivých členů družstva (§ 14).

Dani podrobený příjem se vypočítá způsobem uvedeným v § 6 odst. 1. Pro stanovení dani podrobeného příjmu je rozhodná celková výměra pozemků uvedených v odstavci 1 větě prvé podle stavu k 1. lednu roku, na který se daň vyměřuje.

Daň činí 3 % základu daně. Jednotným zemědělským družstvům II. typu se poskytne sleva ve výši 10 % vyměřené daně.

Jednotným zemědělským družstvům, která během roku přijmou provozní řády vyššího typu, přepočítají se splátky, které ke dni přijetí provozního řádu vyššího typu dosud nedospěly, tak jako by šlo o vyměření daně jednotnému zemědělskému družstvu onoho typu, jehož provozní řád přijala.

Každý, kdo je povinen platit zemědělskou daň, je povinen podat každoročně do 31. ledna příslušnému okresnímu národnímu výboru přiznání o všech okolnostech rozhodných pro vyměření daně na běžný rok. Mimo to je povinen podat přiznání každý, kdo bude okresním národním výborem k podání přiznání vyzván.

Nepodá-li poplatník přiznání včas, může být daň zvýšena až o 10 %.

O vyměření daně vyrozumí okresní národní výbor poplatníky bydlící v obvodu téhož místního národního výboru hromadně předpisným seznamem prostřednictvím místního národního výboru.

Seznam vyloží místní národní výbor do 7 dnů po dojití k veřejnému nahlédnutí.

Poplatník je povinen si daň sám vypočíst a zaplatit ji příslušnému okresnímu národnímu výboru ve třech splátkách, a to 20 % daně do 30. dubna, 30 % daně do 31. července a 50 % daně do 30. listopadu běžného roku.

Byl-li poplatník vyrozuměn vyložením předpisného seznamu o vyměření daně, je povinen zaplatit splátky na daň podle toho, jak mu byla daň vyměřena.

Zvýšení daně podle § 19 odst. 2 je splatné do 45 dnů ode dne vyložení předpisného seznamu.

Nebyla-li daň zaplacena včas, je poplatník povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % dlužné částky.

Daň nelze vyměřit a vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani.

Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně, běží promlčecí lhůta znovu od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník o tomto úkonu zpraven.

Do vyměření daně lze se písemně odvolat u okresního národního výboru do 45 dnů ode dne vyložení předpisného seznamu.

O odvolání rozhoduje s konečnou platností krajský národní výbor. Nejde-li o právní otázku a vyhoví-li se plně odvolání, rozhoduje o něm s konečnou platností okresní národní výbor, nepřesahuje-li základ daně 250.000 Kčs.

Vláda může poskytnout úlevu od daně pro jednotná zemědělská družstva, pro poplatníky určitých oblastí, po případě pro některé jiné skupiny poplatníků a poskytnout úlevu pro škody způsobené živelními pohromami.

Ministerstvo financí:

Počínajíc rokem 1953 se zrušuje zákon č. 49/1948 Sb., o zemědělské dani.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, platí pro zemědělskou daň po prvé na rok 1953; provede jej ministr financí v dohodě s ministrem zemědělství a ostatními zúčastněnými členy vlády.