178
ZÁKON
ze dne 22. prosince 1969
o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení
Slovenská národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
Tímto zákonem se upravují v rámci zákona Federálního shromáždění Československé socialistické republiky č. 133/1969 Sb., kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení,
a)
podnikové daně, kterými jsou daň ze zisku, daň z jmění a daň z objemu mezd;
b)
příspěvek na sociální zabezpečení.
§ 2
Poplatníci daní
(1)
Poplatníky daně ze zisku a daně z jmění jsou:
a)
státní hospodářské organizace, u nichž objem výkonů průmyslové nebo stavební činnosti, popřípadě souhrn objemů těchto činností přesahuje polovinu celkových výkonů;
b)
oborová (generální) ředitelství, pokud alespoň polovina podřízených organizací podléhá zdanění podle písm. a);
c)
organizace zahraničního obchodu;
d)
tuzemské akciové společnosti;
e)
organizace vzniklé na podkladě smlouvy o sdružení,*) pokud alespoň polovina jejich zakladatelů jsou organizace uvedené pod písm. a) až d).
(2)
Poplatníky daně z objemu mezd jsou všechny státní hospodářské organizace, organizace zahraničního obchodu, tuzemské akciové společnosti, organizace uvedené v odstavci 1 písm. e) a organizace podléhající důchodové dani**) zabývající se převážně činností obchodní.
(3)
Poplatníky podnikových daní nejsou organizace, které jsou zdaňovány důchodovou daní,**) pokud ustanovení odstavce 2 nestanoví jinak, zemědělskou daní***) a organizace, pro něž byl podle dosavadních předpisů+) ke dni účinnosti tohoto zákona stanoven zvláštní vztah ke státnímu rozpočtu. Dani ze zisku a dani z jmění nepodléhají organizace Ústřední správy železnic a státní zemědělské organizace s výjimkou zemědělských stavebních organizací.
Část I
DAŇ ZE ZISKU
§ 3
Předmět daně
(1)
Dani ze zisku podléhají příjmy plynoucí z celé činnosti poplatníka.
(2)
U poplatníků, kteří mají sídlo v tuzemsku, nepodléhají dani ze zisku příjmy ze zdrojů v cizině, prokáží-li, že byly zdaněny obdobnou daní v cizině.
§ 4
Základ daně
(1)
Základem daně je bilanční zisk z veškeré činnosti poplatníka a z hospodaření s veškerým majetkem, vykázaný v řádně vedeném účetnictví, zvýšený o položky, které je nutno připočítat (dále jen „připočitatelné položky“), a snížený o položky, které se odpočítají (dále jen „odpočitatelné položky“).
(2)
Bilanční zisk tvoří tržby z výrobních činností, předání výrobků, prací a služeb, aktivování investic, aktivování materiálu, tržby z nevýrobních činností, ostatní výnosy, jakož i cenové přirážky (srážky) a dotace zvyšující tržby, změny stavu zásob a zůstatků časového rozlišení, po odečtení položek zkracujících tržby a výnosy (nákupní ceny prodaných zásob, daně z obratu, tržeb z prodaných základních prostředků apod.) a celkových nákladů včetně finančních nákladů a povinných odvodů do státních fondů (odvod do fondu ochrany ovzduší, do silničního fondu apod.).
(3)
Za dotace zvyšující tržby se považují dotace a intervence k cenám. Součástí tržeb jsou i dotace, intervence a příspěvky poskytnuté na základě faktur.
(4)
Podrobnou náplň jednotlivých složek tvorby zisku podle odstavce 2 stanoví předpisy o účetnictví.
§ 5
Připočitatelné položky
Připočitatelnými položkami k zisku jsou:
a)
položky účtované v nákladech poplatníka
1.
příspěvky, pokud k jejich úhradě není poplatník povinen podle právních předpisů, subvence, dary a jiná bezúplatná věnování;
2.
tvorba, popřípadě změna stavu rezerv, neodpovídající právním předpisům;
3.
výdaje spojené s reprezentací a pohoštěním, u organizací zahraničního obchodu jen výdaje převyšující schválený limit;
4.
položky, jejichž zahrnutím do nákladů byl v rozporu s právními předpisy zkrácen bilanční zisk;
b)
vratky daně z jmění a neuhrazená ztráta ze závodního stravování;
c)
částky přijaté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek.
§ 6
Odpočitatelné položky
(1)
Odpočitatelnými položkami od zisku jsou tyto položky, pokud nejsou podle právních předpisů účtovány v nákladech, resp. na vrub tvorby zisku poplatníka:
a)
zaplacená daň z jmění;
b)
zaplacená daň z pozemků;*)
c)
zaplacené náhrady za dočasné odnětí zemědělské půdy v geologii;
d)
příspěvek do fondu technického rozvoje vytvořeného u oborového ředitelství;
e)
příspěvek do fondu škod a náhrad v hornictví,
f)
příspěvek do fondu geologických prací, stanovený zvláštními předpisy.
(2)
Odpočitatelnými položkami jsou dále:
a)
účelové vývozní prémie, pokud jsou zahrnuty v zisku;
b)
zisk ze závodního stravování;
c)
přijaté částky, které již byly zdaněny u jiného poplatníka;
d)
příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu do výše 50 % rozpočtové ceny podle skutečné realizace výstavby v běžném roce;
e)
částky poskytnuté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek.
§ 7
Sazba daně
Sazba daně ze zisku činí 65 % ze základu daně (§ 4); u těch peněžních ústavů, které jsou akciovými společnostmi a mají vytvořený všeobecný rezervní fond ve výši určené stanovami, sazba daně ze zisku činí 85 %.
Část II
DAŇ Z JMĚNÍ
§ 8
Předmět daně
Předmětem daně z jmění je jmění poplatníka.
Základ daně
§ 9
(1)
Základ daně z jmění tvoří jmění poplatníka:
a)
u základních prostředků a nedokončených investic stav fondu základních prostředků a investic a stav fondu výstavby;
b)
u oběžných prostředků stav obratového fondu a stav všech podnikových fondů kromě fondu kulturních a sociálních potřeb, fondu technického rozvoje, fondu škod a náhrad v hornictví a fondu geologických prací, pokud příspěvek do tohoto fondu je odpočitatelnou položkou u daně ze zisku [§ 6 odst. 1 písm. f)]; u tuzemských akciových společností též akciový kapitál;
c)
nerozdělený zisk.
(2)
Z jmění poplatníka se odečítají:
a)
zůstatková cena
1.
základních prostředků sloužících jako samostatná zařízení**) převážně bytovým, zdravotnickým, rehabilitačním, výchovným, kulturním a tělovýchovným účelům, pro rekreaci vlastních zaměstnanců (včetně pionýrské rekreace ROH) nebo pro závodní stravování a ubytování;
2.
samostatných základních prostředků sloužících výlučně ke zlepšení čistoty vody a ovzduší, k zajištění bezpečnosti nebo k ochraně zdraví pracujících;
3.
základních prostředků sloužících výlučně pro účely civilní obrany a zvláštní úkoly;
4.
základních prostředků v konzervaci, určených pro zvláštní úkoly;
5.
silničních komunikací s veřejným provozem;
6.
základních prostředků předaných do dočasného užívání a použitých pro účely uvedené pod č. 1 až 3.
Zůstatková cena základních prostředků uvedených pod č. 1 až 6 se odečítá z jmění poplatníka jen ve výši kryté fondem základních prostředků a investic;
b)
prostředky fondů, jež jsou na základě rozhodnutí vlády uloženy na zvláštních účtech a vázány (např. minimální výše rezervního fondu);
c)
cena zásob materiálu civilní obrany a dále zásob pro zvláštní úkoly, jejichž skladování bylo poplatníku zvlášť uloženo, pokud jsou kryty některým z podnikových fondů,
d)
neuhrazená ztráta;
e)
cena pozemků, je-li do základních prostředků zahrnuta.
§ 10
Pro stanovení daňové povinnosti je rozhodný průměrný stav jmění ve zdaňovacím období.
§ 11
Má-li poplatník jmění v cizině, může si od daně z jmění odečítat částku obdobné daně připadající na toto jmění, zaplacenou v cizině.
§ 12
Sazba daně
Sazba daně z jmění činí 5 % ze základu daně.
Část III
DAŇ Z OBJEMU MEZD
§ 13
Předmět daně
Dani z objemu mezd podléhají u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 mzdy, ostatní osobní výdaje a podíly na hospodářském výsledku.
§ 14
Základ daně
Základem daně z objemu mezd je objem všech v běžném roce zúčtovaných mezd včetně ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku.
§ 15
Sazba daně
(1)
Sazba daně z objemu mezd činí:
| při přírůstku průměrných mezd proti předchozímu roku v % | sazba daně v % z objemu mezd |
|---|---|
| od 0 do 3 | 0,5a |
| nad 3 do 5 | 1,5 + 1 a |
| nad 5 do 7 | 3,5 + 1,5a |
| nad 7 do 10 | 6,5 + 3 a |
| nad 10 | 15,5 + 6 a, |
přičemž činitel „a“ se rovná procentu přírůstku průměrných mezd přesahujícímu spodní hranici příslušného daňového pásma s přesností na setiny.
(2)
Část IV
PŘÍSPĚVEK NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
§ 16
Poplatníci daně ze zisku a daně z jmění odvádějí do státního rozpočtu Slovenské socialistické republiky příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 25 % z objemu v běžném roce zúčtovaných mezd a ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku. Příspěvek na sociální zabezpečení je součástí nákladů poplatníků.
Část V
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 17
Částku ve výši slevy z odvodu ze základních prostředků poskytnutou nebo přislíbenou v souvislosti s povolením dotace na rozvoj méně rozvinutých oblastí,*) lze až do ukončení stanovené lhůty odpočítat od daně z jmění, pokud slouží základní prostředek účelu, s nímž bylo poskytnutí dotace spojeno.
§ 18
Do konce roku 1970 se od základu daně z jmění odečítá část ceny základních prostředků, která byla v roce 1966 (u experimentujících organizací i v roce 1965) uhrazena do výše přídělu z hrubého důchodu nebo ze zisku, popřípadě z investičního úvěru, který byl do konce roku 1966 z těchto zdrojů splacen.**)
Část VI
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 19
Správa dani
Správu daní vykonává okresní národní výbor, Národní výbor hlavního města Slovenska Bratislavy, popřípadě městský národní výbor s pravomocí okresního národního výboru (dále jen „národní výbor“), v jehož obvodu má poplatník sídlo.
§ 20
Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Daně se vyměřují po jeho uplynutí.
Daňové přiznání
§ 21
(1)
Podkladem pro zjištění základu daní a daňových povinností je daňové přiznání. Poplatník je povinen podat přiznání k daním u místně příslušného národního výboru (§ 19) na tiskopise vydaném ministerstvem financí Slovenské socialistické republiky do konce února po uplynutí zdaňovacího období (§ 20) a připojit k němu schválené účetní závěrky, jakož i další doklady uvedené na tiskopise daňového přiznání.
(2)
Při zániku organizace bez provedení likvidace je poplatník (jeho právní nástupce) povinen podat přiznání k daním za uplynulou část roku do konce následujícího měsíce.
(3)
Poplatník je povinen v přiznání k daním si daně sám vypočítat a uvést případné výjimky, zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich objem.
(4)
Nebylo-li přiznání k daním podáno včas, mohou být vyměřené daně zvýšeny až o 10 %.
§ 22
V případě likvidace organizace trvá daňová povinnost poplatníka až do skončení likvidace a tedy i povinnost podávat každoročně přiznání k daním. Po skončení likvidace je orgán pověřený likvidací povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání za uplynulou část roku a v přiznání k dani ze zisku uvést též likvidační přebytek. Přiznání je povinen doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou a výkazem o použití likvidačního přebytku. Likvidační přebytek se připočte k základu daně ze zisku toho roku, v němž byla likvidace skončena.
Vyměření daní
§ 23
(1)
Daně vyměří místně příslušný národní výbor.
(2)
Základ daní se zaokrouhluje na celé 100 Kčs nahoru. Daň, zvýšení daně (§ 21 odst. 4) a penále (§ 26) se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
§ 24
(1)
O vyměření daní vyrozumí národní výbor poplatníka platebním výměrem.
(2)
Proti platebnímu výměru může poplatník podat do 15 dnů odvolání národnímu výboru, který platební výměr vydal. O odvolání rozhodne ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky.
(3)
Odvolání nemá odkladný účinek.
Placení dani
§ 25
(1)
Poplatník je povinen platit měsíční zálohy na daně, a to:
a)
na daň ze zisku, dokud nedojde k prvému vyměření této daně, ve výši 1/12 celoroční daňové povinnosti vypočtené ze zisku plánovaného na běžný rok. Po vyměření daně je poplatník povinen platit měsíční zálohy na daň ze zisku ve výši 1/12 posledního ročního předpisu daně, popřípadě ve výši 1/12 celoroční daňové povinnosti vypočtené ze zisku plánovaného na běžný rok, je-li takto vypočtená daňová povinnost vyšší. Plánovaný zisk na běžný rok je poplatník povinen uvést v přiznání za minulý rok. V roce 1970 sdělí poplatník plánovaný zisk na rok 1970 a výpočet celoroční daňové povinnosti příslušnému národnímu výboru zároveň se zaplacením zálohy splatné v měsíci lednu. Novým poplatníkům stanoví výši měsíčních záloh místně příslušný národní výbor s přihlédnutím k plánovanému zisku.
Po uplynutí každého čtvrtletí (s výjimkou posledního čtvrtletí roku) zjistí poplatník z účetnictví, kolik činí daň ze zisku skutečně dosaženého za uplynulou dobu od začátku roku, a je-li vypočtená daň vyšší než odvedené zálohy, je povinen rozdíl zaplatit se zálohou splatnou v prvém měsíci následujícího čtvrtletí. Zároveň oznámí národnímu výboru na předepsaném tiskopise, jak daň vypočetl. Je-li vypočtená daň nižší než odvedené zálohy, zúčtuje se přeplatek na zálohy splatné v dalších měsících;
b)
na daň z jmění ve výši 1/12 celoroční daňové povinnosti vypočtené z účetního stavu jmění poplatníka (§ 9) na začátku běžného roku;
c)
na daň z objemu mezd ve výši 1/12 plánované roční výše daně.
(2)
Zálohy jsou splatné nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce.
(3)
V odůvodněných případech, zejména podnikům se sezónní výrobou, může národní výbor stanovit zálohy jinak.
(4)
Rozdíl mezi zaplacenými zálohami a výší daní vypočtenou poplatníkem v přiznání je poplatník povinen zaplatit nejpozději ve lhůtě stanovené pro podání přiznání (§ 21 odst. 1 a 2).
(5)
Rozdíl mezi výší daní vypočtenou poplatníkem v přiznání a výší daní stanovenou platebním výměrem je poplatník povinen zaplatit nejpozději do 15 dnů po doručení platebního výměru.
§ 26
Nebyla-li daň (včetně zvýšení daně podle § 21 odst. 4) nebo záloha na daň zaplacena včas, je poplatník povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % dlužné částky.
§ 27
Promlčení
(1)
Daně nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k daním.
(2)
Příspěvek na sociální zabezpečení nelze vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen tento příspěvek odvést.
(3)
Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daní, popřípadě k vymáhání příspěvku na sociální zabezpečení, běží promlčecí lhůta znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník o tomto úkonu zpraven.
§ 28
Kontrola daní
(1)
Národní výbor kontroluje správnost a úplnost daňových přiznání, jakož i včasnost, správnost a úplnost placení daní.
(2)
Poplatníci jsou povinni poskytnout kontrolním orgánům vysvětlení a důkazy o skutečnostech rozhodných pro vyměření daní a učinit vše, co je k usnadnění a urychlení kontroly potřebné.
§ 29
Vznik a zánik daňové povinnosti
(1)
Daňová povinnost vzniká dnem počátku činnosti poplatníka a zaniká dnem jejího ukončení.
(2)
Poplatník je povinen oznámit do 15 dnů místně příslušnému národnímu výboru počátek a ukončení činnosti.
Řízení
§ 30
Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí o řízení ve věcech těchto daní předpisy o řízení ve věcech daní a poplatků.*)
§ 31
Ustanovení § 19 až 30 se použijí přiměřeně i na příspěvek na sociální zabezpečení (§ 16). Příspěvek je splatný bez vyměření v měsíčních splátkách, a to tak, že nejpozději do 15 dnů po uplynutí každého měsíce odvede poplatník na zvláštní účet částku ve výši 25 % z objemu v uplynulém měsíci zúčtovaných mezd a ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku.
Část VII
VÝJIMKY, ZVÝHODNĚNÍ A SLEVY
§ 32
Vláda Slovenské socialistické republiky může pro poplatníky se sídlem v Slovenské socialistické republice:
a)
rozšířit u daně ze zisku okruh připočitatelných a odpočitatelných položek, popřípadě upravit nebo zrušit některé ze stanovených položek, a to nejvýše v rozsahu 3 % daňového základu všech poplatníků;
b)
na plánovanou dobu výstavby zcela osvobodit od daně ze zisku a daně z jmění nově budované podniky a zčásti osvobodit od daně ze zisku a daně z jmění podniky, které se podstatně rozšiřují, zejména budováním nových závodů;
c)
určit místa a odvětví (obory), popřípadě jednotlivé podniky, v nichž daň z objemu mezd nebude postihovat přírůstky objemu mezd vyplývající z růstu zaměstnanosti;
d)
stanovit podmínky, v kterých případech daní z objemu mezd nebude zdaňován přírůstek mezd vyplývající ze snížení zaměstnanosti;
e)
upravit sazbu daně z objemu mezd v jednotlivých pásmech zdanění maximálně v rozsahu ± 1 % v souladu s mzdově politickými záměry a s potřebou diferencovaného tempa růstu průměrných mezd v jednotlivých odvětvích, popřípadě i podnicích;
f)
v případě naléhavé potřeby povolit odvod podnikových daní oborovými (generálními) ředitelstvími nebo obdobnými orgány hospodářského řízení, anebo povolit, aby se zdaňoval zisk výrobní hospodářské jednotky jako celku a aby poplatníkem daně ze zisku mohlo být oborové (generální) ředitelství nebo obdobný orgán hospodářského řízení; jsou-li těmto orgánům hospodářského řízení v České socialistické republice podřízeny podniky na území Slovenské socialistické republiky, je třeba souhlasu vlády Slovenské socialistické republiky;
g)
schvalovat v některých vybraných organizacích nebo oborech experimentální vyzkoušení daně ze zisku při progresívní daňové sazbě stanovené v závislosti na rentabilitě organizace a schvalovat vyzkoušení dalších způsobů zdaňování objemu mezd;
h)
povolovat slevy z daně z jmění a daně ze zisku poplatníkům, kteří vykonávají činnost ve veřejném zájmu, a to u daně ze zisku až do výše 35 % z rozdílu mezi příjmy a výdaji z této činnosti a u daně z jmění až do výše daňové povinnosti připadající na skutečné jmění, které slouží této činnosti.
§ 33
Ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky může pro poplatníky se sídlem v Slovenské socialistické republice:
a)
povolovat slevy z daně z jmění a z daně za zisku poplatníkům, u nichž celková daňová povinnost u těchto daní bude větší než 85 % základu daně ze zisku nesníženého o daň z jmění, a to nejvýše tak, aby celková daňová povinnost u těchto daní činila nejméně 85 % tohoto základu;
b)
povolovat v jednotlivých případech na omezenou dobu slevy z daně ze zisku organizacím s rentabilitou nižší než 7 %, a to až do výše 50 % sazby daně; při stanovení výše slevy se bere v úvahu zejména potřeba investičního rozvoje organizace. Výše rentability se pro tento účel vypočítá jako poměr bilančního zisku (§ 4), neupraveného o připočitatelné a odpočitatelné položky, k celkovým nákladům;
c)
v spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky stanovit pro účely daně z objemu mezd výchozí úroveň mezd:
1.
pro nově vzniklé organizace a v případech reorganizací;
2.
v organizacích, místech, popřípadě odvětvích (oborech), rozhodne-li tak vláda Slovenské socialistické republiky;
d)
učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojímu zdanění téhož základu daně u téhož poplatníka;
e)
v jednotlivých případech učinit opatření k zamezení tvrdostí a nesrovnalostí.
Část VIII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 34
Ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky v sporných případech rozhodne o tom, podle kterého právního předpisu se organizace zdaňují.
§ 35
Při povolování výjimek, zvýhodnění a slev podle § 32 a 33 organizacím přímo řízeným federálními orgány postupuje vláda Slovenské socialistické republiky, popřípadě ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky v zájmu potřebné jednoty v dohodě s příslušným ústředním orgánem federace a ústředním orgánem České socialistické republiky. Toto se vztahuje i na rozhodování podle § 34.
§ 36
Zrušují se
a)
b)
ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 159/1968 Sb., o důchodové dani.
§ 37
1.
Pro poplatníky daně ze zisku a daně z jmění se nepoužijí:
d)
f)
ustanovení § 3 odst. 6 druhá věta, § 18 odst. 1 písm. a) až d) a odst. 2, § 20 až 25, § 40 odst. 1 písm. c), § 41, § 45 odst. 1 druhá věta, § 46 písm. c), § 47 odst. 2 písm. a) až d), § 49, § 50 odst. 3, pokud stanoví odchylky, § 64 odst. 1 až 3, § 65 písm. a), c) a d), [jde-li o vztah k § 59 odst. 1 písm. b)], § 66 písm. b), c) a e), § 67 a § 70 vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, ve znění vládního nařízení č. 83/1967 Sb., vládního nařízení č. 16/1968 Sb. a vládního nařízení č. 148/1968 Sb.
2.
Pro poplatníky daně z objemu mezd neplatí ustanovení § 6 až 9 zákona č. 131/1968 Sb., o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd, pokud se týkají odvodu z přírůstku mezd.
§ 38
Ustanovení § 5 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 159/1968 Sb., o důchodové dani, ve znění oddílu II § 5 odst. 3, 4 a 5 zákonného opatření předsednictva Slovenské národní rady č. 88/1969 Sb., o dodatkovém odvodu, závazných limitech a o změnách důchodové daně a zdanění motorových vozidel, platí i pro rok 1970.
§ 39
Výnos daní podle tohoto zákona u podniků ústředně řízených a příspěvku na sociální zabezpečení vůbec je příjmem státního rozpočtu Slovenské socialistické republiky; výnos daní u podniků řízených národními výbory je příjmem rozpočtu příslušného řídícího národního výboru.
§ 40
§ 41
(1)
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1970.
(2)
Daně podle tohoto zákona se vyměří poprvé za kalendářní rok 1970.
Klokoč v. r.
Dr. Colotka v. r.
*)
§ 85 odst. 6 vládního nařízení č. 100/1966 Sb, o plánovitém řízení národního hospodářství.
**)
Tj. zařízení evidovaná v účetnictví jako samostatné inventární předměty.
