303
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí a Státní banky československé
ze dne 1. června 1992,
kterou se provádí devizový zákon
Federální ministerstvo financí a Státní banka československá v dohodě s ministerstvem financí České republiky a s ministerstvem financí Slovenské republiky stanoví podle § 49 devizového zákona č. 528/1990 Sb., ve znění zákona č. 228/1992 Sb. (dále jen „zákon“):
Ohlašovací povinnost
(k § 9 zákona)
§ 1
(1)
Ohlašovací povinnost podle § 9 odst. 1 písm. a), c) a d) zákona je devizový tuzemec - právnická osoba povinna splnit nejpozději do 20 dnů po skončení měsíce, ve kterém nastala skutečnost, která má být ohlášena.
(2)
Ohlašovací povinnost podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona je devizový tuzemec - právnická osoba povinna splnit nejpozději do 60 dnů od nabytí nemovitosti v zahraničí. Přehled o příjmech a výdajích spojených s touto nemovitostí je devizový tuzemec - právnická osoba povinna ohlásit nejpozději do dvou měsíců po skončení kalendářního roku.
(3)
Ohlašovací povinnosti podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona nepodléhají peněžní pohledávky a peněžní závazky nepřesahující 500 000 Kčs v době vzniku peněžní pohledávky nebo peněžního závazku.
Úleva z nabídkové povinnosti
(k § 11 zákona)
§ 2
Nabídková povinnost podle § 11 odst. 1 zákona se nevztahuje na devizové prostředky, které devizový tuzemec - právnická osoba získá
a)
darem, děděním nebo odkazem,
b)
jako úrok z devizového účtu vedeného devizovou bankou.
§ 3
Nabídková povinnost podle § 11 odst. 1 a 2 zákona se nevztahuje na devizové prostředky, které mají být vyplaceny devizovému tuzemci - fyzické osobě devizovým cizozemcem prostřednictvím devizového tuzemce - právnické osoby.
§ 4
(k § 13a odst. 3 a 4 zákona)
Devizová banka je povinna prodat devizové prostředky k zajištění obrany a bezpečnosti státu [§ 13a odst. 3 písm. a) zákona] federálnímu ministerstvu obrany, federálnímu ministerstvu vnitra a Federální bezpečnostní informační službě.
§ 5
Úleva z povinnosti k převodu
(k § 10, 16 a 24 zákona)
(1)
Devizový tuzemec - fyzická osoba může použít v zahraničí bez devizového povolení částku uhrazenou v zahraničí ke splnění její pohledávky vůči devizovému cizozemci, jejíž převod do tuzemska není podle zahraničního právního předpisu možný.
(2)
Devizový tuzemec může použít v zahraničí bez devizového povolení částku uhrazenou v zahraničí ke splnění jeho pohledávky vůči devizovému cizozemci
a)
k úhradě zahraničních daní a poplatků z této pohladávky,
b)
k úhradě prokazatelných výloh spojených se správou a udržováním své nemovitosti v zahraničí, jakož i k úhradě běžných úroků a splátek hypotekárních půjček sjednaných v souladu se zákonem, pokud tato částka je výnosem z této nemovitosti,
c)
k úhradě odměny a výloh zahraničního právního zastoupení v souvislosti s uplatněním a vymáháním této pohledávky,
d)
k úhradě depozitních poplatků a výloh placených zahraničnímu subjektu za úschovu a správu cenných papírů k tíži z jejich výnosů.
§ 6
(k § 17 a 19 zákona)
Devizový tuzemec - fyzická osoba, která je členem numismatické společnosti nebo obdobné společnosti registrované podle zvláštního předpisu1) nemá povinnost uložit na devizový účet u devizové banky (§ 17 odst. 1 zákona)
a)
platné mince cizích států v množství nejvýše 3 kusů téhož druhu, ročníku a provenience,
b)
platné bankovky a státovky cizích států v nejnižší vydané nominální hodnotě v množství nejvýše 2 kusů téhož druhu, ročníku a provenience,
i když přesahují protihodnotu československé měny uvedené v § 17 zákona.
§ 7
Smluvní převzetí peněžních závazků a jejich plnění devizovým tuzemcem - fyzickou osobou ve prospěch devizových cizozemců
(k § 20 a 23 zákona)
(1)
Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení smluvně převzít peněžní závazek vůči devizovému cizozemci a platit k jeho splnění na jeho cizozemský účet vedený v cizí měně nebo do zahraničí, nad rámec případů uvedených v § 23 odst. 1 zákona, jde-li o:
a)
příspěvky z členství v mezinárodní nevládní organizaci,
b)
nepředvídané výdaje spojené s dopravou nebo odtahem poškozených a havarovaných motorových vozidel ze zahraničí na československé státní hranice,
c)
výdaje za naléhavé lékařské ošetření v zahraničí a nezbytnou dopravu pacienta do tuzemska,
d)
výdaje spojené s úmrtím osob, které zemřely při pobytu v zahraničí, jakož i s jejich pohřbem v zahraničí, nebo s převozem zemřelých, popřípadě jejich tělesných pozůstatků do tuzemska,
e)
poplatky a výlohy v zahraničí související s uplatněním a vymáháním práv a nároků,
f)
částky na úhradu kaucí a pokut vyměřených příslušnými zahraničními orgány,
g)
poštovné a celní poplatky uhrazované poštovní správě země určení za poštovní zásilky dodané bez poplatků a dávek,
h)
poplatky za přihlášení objevů, vynálezů a průmyslových vzorů v zahraničí,
i)
účastnické poplatky a poplatky za přihlášky k účasti na mezinárodních kongresech, sympoziích, výstavách, přehlídkách, soutěžích a jiných obdobných akcích v zahraničí,
j)
náhrady za krytí čistokrevných zvířat v zahraničí,
k)
podpory devizovým cizozemcům do výše 5 000 Kčs ročně,
l)
výdaje spojené s údržbou hrobů v zahraničí.
(2)
Výši platů uvedených v odstavci 1 musí devizový tuzemec - fyzická osoba prokázat doklady.
(3)
Výši kauce uvedené v písmenu f) potvrzením československého zastupitelského úřadu nebo federálního ministerstva zahraničních věcí; nezbytnost a naléhavost podpory uvedené v písmenu k) je devizový tuzemec - fyzická osoba povinna prokázat originálními doklady nebo jejich ověřenými opisy; tyto doklady může devizový tuzemec - fyzická osoba nahradit svým čestným prohlášením.
§ 8
Vývoz devizových hodnot
(k § 29 zákona)
(1)
Devizový tuzemec může bez devizového povolení vyvážet zahraniční cenné papíry, které nabyl v souladu se zákonem.
(2)
Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení vyvážet devizové prostředky nepřevyšující protihodnotu 2000 Kčs odesílané v poštovní zásilce.
Vývoz a dovoz československé měny a jiných hodnot znějících na československou měnu
(k § 30 zákona)
§ 9
(1)
Devizový tuzemec - fyzická osoba může v cestovním styku bez devizového povolení vyvážet do zahraničí peněžní prostředky v československé měně do výše 1000 Kčs.
(2)
Devizový tuzemec - fyzická osoba, která pracuje v zahraničí, a devizový cizozemec - fyzická osoba, která pracuje v tuzemsku, může při překročení státní hranice za účelem výkonu zaměstnání na území druhého státu vyvážet bez devizového povolení nejvýše 300 Kčs na osobu s podmínkou, že těchto peněz v zahraničí nepoužije a doveze je zpět do tuzemska.
(3)
Devizový cizozemec může v cestovním styku bez devizového povolení dovézt do tuzemska a vyvézt z tuzemska prostředky v československé měně do výše 100 Kčs v hotovosti.
(4)
Devizový cizozemec může v cestovním styku bez devizového povolení dovézt peněžní prostředky v československé měně ve výši nad 100 Kčs v hotovosti, pokud prokáže orgánům celní správy potvrzením banky svého státu, že mu na základě platební nebo jiné dohody2) tyto prostředky na cestu do tuzemska prodala. Až do výše této dovezené hotovosti může devizový cizozemec peněžní prostředky v československé měně v hotovosti vyvézt zpět do zahraničí.
(5)
Devizový cizozemec může v cestovním styku bez devizového povolení dovézt platební dokumenty znějící na československou měnu ve výši uvedené v potvrzení banky svého státu, že mu je prodala pro cestu do tuzemska; do této výše může devizový cizozemec v tuzemsku nepoužité platební dokumenty znějící na československou měnu opět vyvézt zpět do státu svého bydliště nebo trvalého pobytu.
(6)
Devizový cizozemec pracující dlouhodobě v tuzemsku může v případě cesty do zahraničí za účelem čerpání dovolené, z důvodů rodinných, krátkodobé služební cesty apod. bez devizového povolení vyvézt do zahraničí kromě částky uvedené v odstavcích 2 a 3 peněžní prostředky v československé měně do výše 1000 Kčs v hotovosti s podmínkou, že je doveze zpět do tuzemska. Tyto prostředky je povinen si nechat při vývozu potvrdit orgány celní správy.
(7)
Devizový tuzemec poskytující občerstvení devizovým tuzemcům za československou měnu během přepravy v zahraničí je oprávněn dovážet peněžní prostředky v československé měně, které tímto prodejem v zahraničí získal.
(8)
Devizový cizozemec - fyzická osoba může bez devizového povolení vyvézt cenné papíry znějící na československou měnu, které vlastní podle zvláštního předpisu.3)
§ 10
Devizový tuzemec a devizový cizozemec může bez devizového povolení vyvážet do zahraničí kromě částek uvedených v § 9 této vyhlášky
a)
nejvýše pět ročníkových sad platných československých mincí,
b)
československé platné pamětní mince v počtu do dvou kusů od každé hodnoty.
§ 11
[k § 31 odst. 3 písm. b) zákona]
Vyjádření, že se nejedná o historické mince, vydávají Národní muzeum v Praze, Moravské muzeum v Brně, Slovenské národní muzeum v Bratislavě, Česká numismatická společnost a Slovenská numismatická společnost. Vyjádření je oprávněna vydat kterákoliv z těchto právnických osob.
§ 12
Rozsah a způsob plnění zákonné vyživovací povinnosti do zahraničí
(k § 32 zákona)
(1)
Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení plnit zákonnou vyživovací povinnost vůči devizovému cizozemci, jejíž výše nebyla určena pravomocným soudním rozhodnutím nebo soudem schváleným smírem, do protihodnoty 2000 Kčs na osobu a měsíc. Přepočet částky 2000 Kčs se provede kursem platným v den doručení žádosti o uskutečnění převodu do zahraničí.
(2)
Převody výživného do zahraničí provádějí devizové banky na základě žádosti devizového tuzemce o uskutečnění převodu. K žádosti je devizový tuzemec povinen nejméně jedenkrát v kalendářním roce přiložit potvrzení Ústředí pro mezinárodně právní ochranu mládeže (dále jen „Ústředí“) o tom, že zákonná vyživovací povinnost vůči devizovému cizozemci trvá a že jsou splněny podmínky stanovené v § 32 odst. 1 písm. b) zákona. Ústředí rovněž potvrdí výši výživného stanoveného pravomocným rozhodnutím soudu nebo soudním smírem.
§ 13
(k § 33 zákona)
Devizové povolení se rovněž nevyžaduje k placení prokazatelných výloh spojených se správou a udržováním zahraničních nemovitostí devizových tuzemců, jakož i k placení běžných úroků a splátek hypotekárních půjček sjednaných v souladu se zákonem, pokud k jejich placení není možno použít výnosy z této nemovitosti.
§ 14
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.
Ministr financí České a Slovenské Federativní Republiky:
Doc. Ing. Klaus CSc. v. r.
Guvernér Státní banky československé:
Ing. Tošovský v. r.
1)
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.
2)
§ 45 zákona č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.
3)
Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci.
Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 532/1990 Sb., o vydání státních dluhopisů k úhradám pohledávek z přiznaných odškodnění podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci.