593
ZÁKON
České národní rady
ze dne 20. listopadu 1992
o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Tento zákon upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob tvorby a výši rezerv a opravných položek, které jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) u poplatníků daní z příjmů.
§ 2
(1)
Rezervami podle § 1 se rozumí bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, rezerva na opravy hmotného majetku, rezerva na pěstební činnost a ostatní rezervy v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(2)
Opravnými položkami podle § 1 se rozumí opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení, bankovní opravné položky a opravné položky k nepromlčeným pohledávkám, které jsou zaúčtovány v účetnictví a jsou splatné po 31.prosinci 1994.
§ 3
Způsob tvorby rezerv a opravných položek za zdaňovací období a jejich výše musí být prokazatelné. Při inventarizaci2) se posuzuje výše a odůvodněnost rezerv a opravných položek.
§ 4
(1)
Výdaje (náklady) na jejichž úhradu se vytvořily rezervy, se musí přednostně uhradit z těchto rezerv a opravných položek; rezervy se zruší ve prospěch výnosů (příjmů) ve stejném zdaňovacím období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny.
(2)
Rezervy se nesmějí vytvářet na výdaje (náklady) na pořízení hmotného a nehmotného majetku.3)
(3)
Opravné položky slouží ke krytí ztrát z odpisu pohledávek, k nimž jsou vytvořeny, nebo ke krytí rozdílu mezi účetní hodnotou pohledávky a její cenou sjednanou při postoupení postupníkovi.3a) Opravné položky se zruší ve prospěch výnosů ve stejném zdaňovacím období, kdy pominou důvody, pro které byly vytvořeny; výnos vyplývající z jejich zrušení zvyšuje základ daně z příjmů.
(4)
Zůstatek rezerv a opravných položek zjištěný na konci zdaňovacího období se převádí do následujícího zdaňovacího období.
(5)
Celková výše opravných položek u bank včetně bankovních rezerv nesmí přesáhnout celkovou výši pohledávek, k nimž se vytváří.
§ 5
Bankovní rezervy a opravné položky
(1)
Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) mohou banky4) vytvářet
a)
rezervy na standardní pohledávky z úvěrů až do výše 1 % z průměrného stavu těchto pohledávek za zdaňovací období,
b)
opravné položky ke klasifikovaným pohledávkám z úvěrů, popřípadě skupinám pohledávek se stejnou mírou rizika za zdaňovací období až do výše
1 % u sledovaných pohledávek,
5 % u nestandardních pohledávek,
10 % u pochybných pohledávek,
20 % u ztrátových pohledávek,
c)
rezervy na poskytnuté záruky ve výši 2 % z průměrného stavu těchto závazků za zdaňovací období.
(2)
Pro účely tohoto zákona se rozumí pohledávkou z úvěrů
a)
standardní, kdy dlužník se nachází v příznivé finanční a důchodové situaci a není pochybnost o včasném vyrovnání celé pohledávky,
b)
sledovaná, u které došlo ke zhoršení kritérií vyjadřujících splácení jistiny, úroků a poplatků od doby, kdy byl úvěr poskytnut, ale v okamžiku hodnocení pohledávky není předpokládána žádná ztráta,
c)
nestandardní, u které je značný stupeň rizika. Splacení jistiny, úroků a poplatků v plné výši je nejisté. Částečné splacení pohledávky je vysoce pravděpodobné,
d)
pochybná, u které je splacení jistiny, úroků a poplatků vysoce nepravděpodobné. Částečné splacení pohledávky je možné a pravděpodobné,
e)
ztrátová, která má znaky nenávratnosti nebo je částečně návratná ve velmi malé hodnotě. Banka vykazuje pohledávku jako ztrátovou, jestliže dlužník je v konkurzním nebo vyrovnacím řízení.
Sledované, nestandardní, pochybné a ztrátové pohledávky z úvěrů jsou klasifikovanými pohledávkami z úvěrů.
(3)
Celková výše tvorby opravných položek uvedených v odstavci 1 písm. b) nesmí přesáhnout výši 3 % průměrného stavu nepromlčených pohledávek z úvěrů za zdaňovací období. Toto omezení neplatí pro pohledávky vzniklé platbami ze záruk; opravné položky k těmto pohledávkám se vytvářejí podle odstavce 1 písm. b).
(4)
Pokud banka prokáže na základě údajů obchodní dokumentace5) a účetnictví6) odůvodněnost vyšší tvorby opravných položek, než je uvedeno v odstavci 3, nebo vyšší tvorby rezerv na poskytnuté záruky podle odstavce 1 písm. c), může finanční úřad tvorbu opravných položek a rezerv uznat v takto prokázané výši.
(5)
Opravná položka vytvořená podle odstavce 1 písm. b) se zruší, pokud pominou důvody pro její existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla vytvořena, se promlčela.
(6)
Rezervy vytvořené podle odstavce 1 písm. a) a c) slouží k odpisu nebo ke krytí ztrát z postoupení standardních a klasifikovaných pohledávek z úvěrů a ztrát spojených s realizací poskytnutých záruk.
§ 6
Rezervy v pojišťovnictví
Z technických rezerv v pojišťovnictví podle zvláštních předpisů,7),8) s výjimkou rezervy na pojistné jiných období,9) se pro účely zjištění základu daně z příjmů uznává tvorba rezerv, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to tvorba
a)
rezerv na neživotní pojištění10) ve výši, která nesmí překročit 60 % z předepsaného pojistného neživotního pojištění,
b)
rezerv na životní pojištění11) ve výši, která nesmí překročit objem závazků vypočtený metodami stanovenými zvláštním předpisem8) a vyplývající ze životních pojištění splatných podle uzavřených pojistných smluv.
§ 7
Rezerva na opravy hmotného majetku
(1)
Rezervu na opravy hmotného majetku,12) která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) jehož doba odpisování stanovená zákonem o daních z příjmů je osm a více let, mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří
a)
mají k hmotnému majetku právo vlastnické nebo právo hospodaření, pokud tuto rezervu nevytváří nájemce podle písmena b),
b)
jsou nájemci hmotného majetku a k opravám najatého hmotného majetku jsou smluvně zavázáni.
(2)
Za opravy podle tohoto zákona se nepovažuje technické zhodnocení podle zvláštního zákona.13)
(3)
Rezerva podle odstavce 1 se nevytváří v případech hmotného majetku,
a)
který je určen k likvidaci,
b)
u něhož jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události,
c)
u něhož jde o opravy, které se pravidelně opakují každý rok.
(4)
Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy. Výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu let, které uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. U movitých věcí může být rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách; v takovém případě je výše rezervy ve zdaňovacím období rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na jednotku předpokládaného objemu výkonu a objemu skutečných výkonů za zdaňovací období.
(5)
Zjistí-li poplatník daně z příjmu skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí.
(6)
Rezerva na opravy u jednotlivého hmotného majetku nesmí být tvořena pouze jedno zdaňovací období.
§ 8
Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení
(1)
Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení, která jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví od okamžiku, kdy jsou vyzváni, na základě usnesení soudu o prohlášení konkursu nebo o povolení vyrovnání, aby přihlásili své pohledávky a rozhodli se tak ve stanovené lhůtě učinit.
(2)
Opravné položky podle odstavce 1 lze vytvářet až do výše přihlášených pohledávek.
(3)
Opravné položky se zruší ve prospěch výnosů v návaznosti na výsledky konkurzního a vyrovnacího řízení.
(4)
V případě, že jde o pohledávky za zahraničními dlužníky, majícími sídlo ve státě, ve kterém neexistuje právní norma odpovídající zákonu o konkursu a vyrovnání, a jde o pohledávky vzniklé po 1. 1. 1991, může poplatník daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví vytvořit opravné položky až do výše těchto pohledávek, avšak jen za předpokladu, že jde o pohledávky zajištěné (bankovní zárukou, dokumentárním inkasem, akreditivem apod.), vymáhané u zahraničních soudů, a doba od jejich sjednané splatnosti převýšila období jednoho roku. V tomto případě se opravné položky zruší ve prospěch výnosů do výše nesplacené části pohledávek nebo do výše jejich odpisu podle výsledku vymáhání.
§ 8a
Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994
(1)
Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994, jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví, pokud k těmto pohledávkám nevytvářejí opravné položky a rezervy podle § 5, a od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než
a)
šest měsíců, až do výše 20 % účetní hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky (dále jen „hodnota pohledávky“),
b)
12 měsíců, až do výše 33 % hodnoty pohledávky.
(2)
Vyšší tvorbu opravných položek, než je stanoveno v odstavci 1, mohou k uvedeným pohledávkám vytvářet jen ti poplatníci daně z příjmů, kteří podali návrh na zahájení řízení proti dlužníkovi podle předpisů o rozhodčím řízení nebo u soudu, a pokud od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než
a)
18 měsíců, až do výše 50 % hodnoty pohledávky,
b)
24 měsíců, až do výše 66 % hodnoty pohledávky,
c)
30 měsíců, až do výše 80 % hodnoty pohledávky,
d)
36 měsíců, až do výše 100 % hodnoty pohledávky.
(3)
Opravné položky podle odstavců 1 a 2 nelze uplatnit u pohledávek vzniklých
a)
za společníky, akcionáři, členy družstev za upsané vlastní jmění,
b)
mezi ekonomicky spojenými právnickými osobami, u nichž průměr podílů na základním jmění druhé osoby nebo průměr podílů hlasovacích práv za zdaňovací období (nebo za část zdaňovacího období) je vyšší než 25 %; průměr podílů se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období nebo jeho části,
c)
mezi osobami blízkými,13a)
d)
z titulu úvěrů, půjček a záloh.
(4)
Opravné položky vytvořené podle odstavců 1 a 2 se zruší, pokud pominou důvody pro jejich existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla opravná položka vytvořena, se promlčela, popřípadě nastaly důvody, za nichž se odpis pohledávky považuje za výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení přijmů podle ustanovení zákona o daních z příjmů.
§ 9
Rezerva na pěstební činnost
(1)
Rezervu na pěstební činnost, která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří jsou povinni podle zvláštního zákona14) provádět obnovu, ochranu a výchovu lesních porostů.
(2)
Rezerva na pěstební činnost se vytváří podle výše vytěženého objemu dřevní hmoty v m3. Výši této rezervy si poplatník stanoví sám v rozpočtu nákladů na pěstební činnost. Rezerva se čerpá při realizaci prací pěstební činnosti, a pokud tyto práce nejsou realizovány v rozpočtovaném objemu, rezerva se zruší.
§ 10
Ostatní rezervy
Pro účely zjištění základu daně z příjmů se dále uznává rezerva finančních prostředků na sanaci pozemků dotčených těžbou, rezerva na vypořádání důlních škod,15) a rezervy, u nichž zvláštní zákon uvede, že jde o výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.1)
§ 11
(1)
Zůstatky rezerv, které mají charakter rezerv podle tohoto zákona, zjištěné k 31. prosinci 1992 se považují za rezervy podle tohoto zákona a převádějí se do roku 1993.
(2)
Rezervy vytvořené podle platných účetních předpisů před 1. lednem 1993 a převedené do roku 1993, jakož i let následujících po roce 1993 se čerpají na úhradu výdajů (nákladů), pro něž byly vytvořeny. Pominou-li důvody, pro které byly vytvořeny, zruší se tyto rezervy v příslušném zdaňovacím období ve prospěch výnosů.
§ 12
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Uhde v. r.
Klaus v. r.
3)
§ 25 písm. a) zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
3a)
§ 524 a násl. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
12)
§ 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
13)
§ 33 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
13a)
§ 116 a 117 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.