359
ZÁKON
ze dne 9. prosince 1999
o sociálně-právní ochraně dětí
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Sociálně-právní ochrana dětí
(1)
Sociálně-právní ochranou dětí (dále jen „sociálně-právní ochrana“) se rozumí zejména
a)
ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu,
b)
ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění,
c)
působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny.
(2)
Nedotčeny zůstávají zvláštní právní předpisy, které upravují též ochranu práv a oprávněných zájmů dítěte.
§ 2
(1)
Pro účely tohoto zákona se dítětem rozumí nezletilá osoba.1)
(2)
Sociálně-právní ochrana se poskytuje dítěti, které na území České republiky
a)
má trvalý pobyt,
b)
má podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo je hlášeno k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů,
c)
podalo návrh na zahájení řízení o udělení azylu,
d)
je oprávněno trvale pobývat,2) nebo
e)
pobývá s rodičem, který podal žádost o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky nebo které pobývá na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu.2a)
(3)
V rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 37 a 42) se sociálně-právní ochrana poskytuje také dítěti, které nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo není hlášeno k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky ani není oprávněno podle zvláštního právního předpisu2) trvale pobývat na území České republiky.
§ 3
(1)
Zřizuje se Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (dále jen „Úřad“) se sídlem v Brně. Úřad je správním úřadem s celostátní působností; je podřízen Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“).