318
ZÁKON
ze dne 8. srpna 2001
o poskytování informací a další součinnosti pro účely řízení před Evropským soudem pro lidská práva a před Výborem OSN pro lidská práva
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
(1)
(2)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
b)
(3)
Povinnost úředních osob podle odstavce 1 trvá i v případě, že v době řízení před Soudem již příslušnou funkci nevykonávají.
§ 2
(1)
Poskytování informací a další součinnosti ve smyslu § 1 zahrnuje
a)
zaslání nebo sdělení informací o okolnostech případu, předložení nebo zaslání listin a dalších písemných podkladů, jakož i zpracovávání stanovisek pro zodpovězení skutkových a právních otázek souvisejících s údajným porušením Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Protokolů k ní (dále jen „Úmluva“),2)
b)
zaslání spisu vztahujícího se k případu anebo jeho kompletní kopie nebo kopie jeho příslušné části, včetně soudních spisů a evidenčních pomůcek vedených soudy, popřípadě umožnění nahlédnout do spisu a pořizovat z něho opisy a výpisy,
c)
předložení stanoviska k možnostem smírného urovnání záležitosti, popřípadě zajištění účasti v jednání zahájeném za účelem dosažení dohody o podmínkách takového urovnání,3)
d)
předložení stanoviska ve věci postoupení případu Velkému senátu Soudu,4)
e)
zajištění přímé konzultace s osobami, které se případem zabývaly nebo zabývají v rámci plnění svých služebních nebo pracovních úkolů.
(2)
Povinnost obecných soudů poskytovat informace a další součinnost podle odstavce 1 plní předsedové soudů. Při plnění této povinnosti nesmí dojít k porušení Ústavou zaručené nezávislosti soudců.5)
§ 3
(1)
Dotčené orgány jsou povinny poskytovat informace a další součinnost podle § 2 Ministerstvu spravedlnosti6) na základě jeho žádosti a ve lhůtě jím stanovené nebo jinému ministerstvu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě, pokud pro Ministerstvo spravedlnosti připravuje podklady pro návrh písemného stanoviska vlády k přijatelnosti nebo odůvodněnosti stížnosti nebo návrh jeho části, popřípadě podklady pro další stanoviska nebo vyjádření vyžádaná Soudem v průběhu řízení.
(2)
Pokud jde o povinnost mlčenlivosti stanovenou zvláštními právními předpisy,7) má Ministerstvo spravedlnosti pro účely tohoto zákona stejné postavení jako soud.
§ 4
V rámci dohledu nad plněním rozsudků Soudu8) dotčené orgány na žádost Ministerstva spravedlnosti a ve lhůtě jím stanovené sdělí písemně, jaká konkrétní individuální nebo všeobecná opatření přijaly nebo navrhly, popřípadě hodlají přijmout nebo navrhnout s cílem zabránit dalšímu porušování Úmluvy ze shodných důvodů, pro které Soud v konečném rozsudku konstatoval její porušení.
§ 5
Povinnosti poskytnout informace a další součinnost podle předchozích ustanovení platí obdobně i pro účely řízení před Výborem OSN pro lidská práva.
§ 6
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Čl. 19, 33 a 34 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, vyhlášené pod č. 209/1992 Sb. a č. 243/1998 Sb.
2)
Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, vyhlášená pod č. 209/1992 Sb. a č. 243/1998 Sb.
3)
Čl. 38 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, vyhlášené pod č. 209/1992 Sb. a č. 243/1998 Sb.
4)
Čl. 43 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, vyhlášené pod č. 209/1992 Sb. a č. 243/1998 Sb.
6)
§ 11 odst. 5 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Například § 24 odst. 6 písm. c) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Čl. 46 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, vyhlášené pod č. 209/1992 Sb. a č. 243/1998 Sb.
