277
VYHLÁŠKA
ze dne 26. dubna 2004
o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel)
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 137 odst. 3 k provedení § 6 odst. 2, § 9 odst. 2, § 84 odst. 7, § 85 odst. 7, § 87 odst. 7 a § 88 odst. 6 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb. a zákona č. 53/2004 Sb., (dále jen „zákon“):
§ 1
Tato vyhláška zapracovává předpisy Evropské unie1) a upravuje podrobnosti o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat.
Zdravotní způsobilost a posudek
§ 2
(1)
(2)
Obsah prohlášení podle odstavce 1 je stanoven v příloze č. 1.
§ 3
Posuzovanou osobu lze za zdravotně způsobilou k řízení motorových vozidel nebo za zdravotně způsobilou s podmínkou uznat za podmínek stanovených v zákoně, pokud na základě lékařské prohlídky nebo pravidelné lékařské prohlídky nebyla u této osoby zjištěna vada, stav nebo nemoc (dále jen „nemoc “), která vylučuje zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel .
§ 4
(1)
Posudek musí být jednoznačný a nesmí obsahovat diagnózu nemoci ; vždy obsahuje náležitosti uvedené v posudku podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. Posudek lze vydat i v jiném formátu a uspořádání, než je uvedeno v jeho vzoru.
(2)
V posudku se uvede doba jeho platnosti, jestliže posuzující lékař na základě zjištěného zdravotního stavu posuzované osoby určí lékařskou prohlídku dříve, než je termín pravidelné lékařské prohlídky podle zákona, a to
a)
v případě postupující nemoci , u které lze předpokládat při dalším vývoji takové změny zdravotního stavu, které ovlivňují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,
b)
je-li v příloze č. 3 jako podmínka zdravotní způsobilosti uvedena lékařská kontrola zdravotního stavu posuzované osoby; lékařská kontrola se provádí v rámci lékařské prohlídky nejméně 1 za 5 let, nebo
c)
je-li v závěru odborného vyšetření podle § 6 odst. 2 písm. c) uveden dřívější termín, do kterého se má posuzovaná osoba podrobit dalšímu odbornému vyšetření, než je termín pravidelné lékařské prohlídky.
(3)
Stejnopis posudku a záznam o jeho převzetí posuzovanou osobou potvrzený podpisem posuzujícího lékaře a posuzované osoby , popřípadě doručenka potvrzující převzetí posudku posuzovanou osobou , jsou nedílnou součástí zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě .
(4)
§ 5
(1)
V případě, kdy je vydáván posudek se závěrem
a)
o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou, se v posudku uvede tato podmínka vyplývající ze zjištěného zdravotního stavu posuzované osoby; podmínka spočívá v používání nezbytného zdravotnického prostředku, v technické úpravě motorového vozidla nebo v jiných omezeních posuzované osoby; za jiné omezení posuzované osoby se rovněž považuje termín, do kterého se má posuzovaná osoba podrobit další lékařské prohlídce,
b)
o zdravotní nezpůsobilosti k řízení motorových vozidel , se v posudku uvede závěr o zdravotní nezpůsobilosti vyplývající ze zjištěného zdravotního stavu posuzované osoby.
(2)
Zjištěné nemoci , které vedly k vydání posudku podle odstavce 1, zaznamená posuzující lékař ve zdravotnické dokumentaci vedené o posuzované osobě.
Lékařské prohlídky, pravidelné lékařské prohlídky, odborná vyšetření
§ 6
(1)
Nezbytným rozsahem lékařské prohlídky a pravidelné lékařské prohlídky je
a)
zjištění o zdravotním stavu posuzované osoby s cíleným zaměřením na nemoci , které zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel vylučují nebo podmiňují; nemoci , které zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel vylučují nebo podmiňují, jsou stanoveny v příloze č. 3,
b)
komplexní fyzikální vyšetření, a to včetně orientačního vyšetření sluchu, zrakové ostrosti a barvocitu, orientačního vyšetření zorného pole a rovnováhy a orientačního neurologického vyšetření, a to s cíleným zaměřením na zjištění příznaků nemoci uvedené v příloze č. 3,
c)
další potřebné odborné vyšetření lékařem příslušné specializované způsobilosti (dále jen „odborné vyšetření“) vyžádané posuzujícím lékařem v případě, že u posuzované osoby je nezbytné vyloučit podezření na nemoc , nebo zjistit stadium nemoci uvedené v příloze č. 3, nebo jiné nemoci , které by mohly omezovat zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel ,
d)
odborné vyšetření vyžádané posuzujícím lékařem vždy, pokud posuzovaná osoba je v soustavné péči jiného lékaře nebo klinického psychologa pro nemoc uvedenou v příloze č. 3 nebo jinou nemoc , která vylučuje nebo omezuje zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel , jestliže je tato skutečnost posuzujícímu lékaři známa,
e)
odborné vyšetření ošetřujícím lékařem neurologem vyžádané posuzujícím lékařem u posuzovaných osob trpících epilepsií nebo jinými poruchami vědomí nebo v případě podezření na tyto nemoci ; při odborném vyšetření je hodnocen vždy stav epilepsie nebo jiných poruch vědomí, klinická forma a postup nemoci , dosavadní léčba a její výsledky, včetně rizika opakování epileptického záchvatu nebo poruchy vědomí.
(2)
Odborné vyšetření se provádí v rozsahu potřebném pro posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby k řízení motorových vozidel . V závěru každého odborného vyšetření musí být vymezena zdravotní způsobilost posuzované osoby k řízení motorových vozidel ve vztahu k zaměření odborného vyšetření a navržena podmínka umožňující řízení motorového vozidla , pokud byla zjištěna potřeba jejího stanovení, a to
a)
použití nezbytného zdravotnického prostředku,
b)
technická úprava motorového vozidla , nebo
c)
jiné omezení posuzované osoby; pokud jiné omezení umožňující řízení motorového vozidla spočívá v podmínce podrobení se dalšímu odbornému vyšetření, musí být v závěru odborného vyšetření rovněž uveden termín, do kterého se má posuzovaná osoba podrobit dalšímu odbornému vyšetření.
§ 7
(1)
Lékař nebo klinický psycholog provádějící na žádost posuzujícího lékaře odborné vyšetření posuzované osoby podle § 6 odst. 1 písm. c) až e) vychází ze zdravotnické dokumentace vedené posuzujícím lékařem o posuzované osobě nebo z jeho informace; informace ze zdravotnické dokumentace zpracovaná posuzujícím lékařem obsahuje důvody, pro které bylo odborné vyšetření vyžádáno, výsledky dosud provedených vyšetření a další údaje podstatné pro odborné vyšetření.
(2)
Posuzující lékař, pokud není současně registrujícím poskytovatelem posuzované osoby , si pro účely hodnocení zdravotní způsobilosti posuzované osoby k řízení motorových vozidel vyžádá informace o zdravotním stavu této osoby u registrujícího poskytovatele , a to
a)
zda posuzovaná osoba trpěla nebo trpí nemocemi uvedenými v příloze č. 3 nebo na tyto nemoci bylo v minulosti vysloveno podezření, a
b)
další údaje podstatné pro posouzení zdravotní způsobilosti této osoby.
(3)
Lékař nebo klinický psycholog provádějící odborné vyšetření zaznamenává závěry svých zjištění a vyšetření nebo odborných vyjádření v celém rozsahu zjištěných skutečností do zdravotnické dokumentace, kterou o posuzované osobě vede; posuzujícímu lékaři předá informaci o závěrech odborného vyšetření.
§ 8
§ 9
Náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat
(1)
Lékařské potvrzení vydané na základě zákona řidiči nebo přepravované osobě, která se ze zdravotních důvodů nemůže za jízdy připoutat na sedadle bezpečnostními pásy, obsahuje náležitosti uvedené v příloze č. 4. Kopie lékařského potvrzení je součástí zdravotnické dokumentace vedené o řidiči nebo o přepravované osobě.
(2)
Lékařské potvrzení, popřípadě osvědčení vydané příslušnými orgány v jiném členském státě Evropské unie, se považuje za lékařské potvrzení vydané podle této vyhlášky; musí být na něm vyznačena doba jeho platnosti a osvědčení musí být na požádání předloženo všem osobám oprávněným kontrolovat podle zvláštních právních předpisů2) dodržování povinností účastníků a pravidel provozu na pozemních komunikacích.
Závěrečná ustanovení
§ 10
Pokud řidič získal na základě dosavadních právních předpisů řidičské oprávnění a jestliže lékař zjistí nebo získá podezření, že jeho zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel neodpovídá zdravotní způsobilosti podle této vyhlášky, upozorní písemně na tuto skutečnost řidiče a posuzujícího lékaře, pokud je mu znám.
§ 11
Zrušuje se směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 8/1986 Ú. v. ČSR, pro posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel , trolejbusů a tramvají, registrovaná v částce 7/1986 Sb.
§ 12
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2004.
Ministr:
MUDr. Kubinyi, Ph.D. v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 277/2004 Sb.
Prohlášení posuzované osoby ke své zdravotní způsobilosti
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 277/2004 Sb.
Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 277/2004 Sb.
Nemoci, vady, nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel
Pro účely přílohy jsou zařazeni do
-
skupiny 1
-
skupiny 2
a)
b)
c)
d)
žadatelé a držitelé osvědčení pro učitele řidičů pro výcvik v řízení motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu,3) nebo
e)
I.
1.
skupina 1
a)
binokulární zraková ostrost, a to i za použití korekčních čoček,*) menší než 0,5,
b)
zraková ostrost menší než 0,5 při úplné funkční ztrátě zraku na jednom oku nebo v případě používání pouze jednoho oka, například v případě diplopie, a to i za použití korekčních čoček,
c)
úplná funkční ztráta zraku na jednom oku nebo používání pouze jednoho oka, pokud tento stav trvá méně než 6 měsíců,
d)
rozsah horizontálního zorného pole obou očí menší než 120 stupňů, současně rozsah menší než 50 stupňů na levou a pravou stranu, rozsah vertikálního zorného pole menší než 20 stupňů směrem nahoru a dolů,
e)
změny v centrálním zorném poli do 20 stupňů, nebo
f)
nesnášenlivost korekčních čoček, pokud jsou k dosažení zrakové ostrosti nezbytné.
skupina 2
a)
b)
zraková ostrost v lepším oku menší než 0,8 a v horším oku menší než 0,1, a to i za použití korekčních čoček,
c)
dosažení minimální zrakové ostrosti podle písmene a) nebo b) za použití brýlí se silou přesahující sférický ekvivalent +8 dioptrií,
d)
rozsah horizontálního zorného pole obou očí menší než 160 stupňů, současně rozsah menší než 70 stupňů na levou a pravou stranu,
e)
rozsah vertikálního zorného pole menší než 30 stupňů směrem nahoru a dolů,
f)
změny v centrálním zorném poli do 30 stupňů,
g)
diplopie, nebo
h)
závažná porucha kontrastní citlivosti.
*)
Pozn.: pro účely vyhlášky se nitrooční čočky nepovažují za korekční čočky.
2.
skupina 1
a)
binokulární zraková ostrost menší než 0, 7 za použití korekčních čoček,
b)
zraková ostrost menší než 1,0 při úplné funkční ztrátě zraku na jednom oku nebo v případě používání pouze jednoho oka, například v případě diplopie, a tento stav trvá déle než 6 měsíců,
c)
změna rozsahu zorného pole,
d)
e)
poruchy vidění za šera s výjimkou lehkých nezávažných forem, nebo
f)
závažné poruchy barvocitu v oblasti základních barev.
skupina 2
a)
b)
závažné poruchy barvocitu,
c)
poruchy prostorového vidění, nebo
d)
poruchy vidění za šera.
II.
skupina 1
skupina 2
a)
b)
ztráta sluchu vyšší než 30 % (dle Fowlera); žadatele nebo řidiče se ztrátou sluchu vyšší než 30 % lze uznat za zdravotně způsobilé k řízení motorového vozidla , pokud jsou schopni rozumět hovorové řeči alespoň do vzdálenosti 5 m, a to i pomocí zdravotnického prostředku.
III.
skupina 1 a 2
1.
2.
a)
b)
Během odborného vyšetření bude věnována pozornost možnosti kompenzace pomocí nezbytného zdravotnického prostředku nebo technickou úpravou motorového vozidla .
IV.
1.
skupina 1
a)
neúčinně léčené závažné srdeční arytmie (poruchy srdečního rytmu),
b)
stenokardie během klidu nebo psychického zatížení (vzrušení),
c)
srdeční selhávání ve funkční třídě IV. NYHA klasifikace,
d)
neúčinně léčená kardiovaskulární onemocnění spojená s rizikem náhlé ztráty vědomí, například závažné kardiomyopatie, velká aneurysmata hrudní nebo břišní aorty, závažné chlopenní vady nebo vrozené srdeční vady, nebo
e)
stavy vyžadující mechanickou podporu srdeční činnosti.
skupina 2
a)
b)
závažná onemocnění srdce, cév nebo chlopní včetně vrozených ve funkční třídě III. a IV. NYHA klasifikace,
c)
těžší formy obliterující aterosklerózy periferních tepen s trofickými defekty nebo hemodynamicky závažnými stenózami karotid nebo většími aneuryzmaty aorty,
d)
těžko korigovatelná hypertenze, hypertenzní nemoc s pokročilými orgánovými změnami vyvolávajícími závažné poruchy jejich funkcí a maligní hypertenze, nebo
e)
stavy po implantaci kardioverteru-defibrilátoru.
2.
skupina 1
a)
stav po infarktu myokardu a jiné závažné formy ischemické choroby srdeční s výjimkou nekomplikovaných, nezávažných stavů, kde odborné vyšetření provede posuzující lékař,
b)
stavy po implantaci kardioverteru-defibrilátoru a trvalá kardiostimulace s výjimkou nekomplikovaných, nebo nezávažných stavů, kde odborné vyšetření provede posuzující lékař; pravidelná lékařská kontrola zdravotního stavu je podmínkou zdravotní způsobilosti vždy,
c)
těžko korigovatelné hypertenze, hypertenzní nemoc s pokročilými orgánovými změnami vyvolávajícími závažné poruchy jejich funkcí a maligní hypertenze,
d)
závažná onemocnění srdce, cév nebo chlopní včetně vrozených ve funkční třídě III. NYHA klasifikace a závažné poruchy srdečního rytmu,
e)
těžší formy obliterující aterosklerózy periferních tepen s trofickými defekty nebo hemodynamicky závažnými stenózami karotid nebo většími aneuryzmaty aorty, nebo
f)
léčená kardiovaskulární onemocnění spojená s rizikem náhlé ztráty vědomí, například závažné kardiomyopatie, velká aneurysmata hrudní nebo břišní aorty, závažné chlopenní vady nebo vrozené srdeční vady.
skupina 2
a)
b)
hypertenzní nemoc s výjimkou nekomplikovaných, nebo nezávažných stavů, kde odborné vyšetření provede posuzující lékař.
V.
1.
skupina 2
a)
druhá a další hypoglykémie, která se vyskytne během období 12 měsíců od první hypoglykemie a k jejímuž zvládnutí je třeba pomoci další osoby, nebo
b)
druhá a další hypoglykémie, která se vyskytne během období 12 měsíců od první hypoglykemie, a kterou žadatel nebo řidič není schopen rozpoznat („syndrom nerozpoznávání hypoglykemie“).
2.
Stavy související s nemocí diabetes mellitus, které ovlivňují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a u kterých lze žadatele nebo řidiče uznat za zdravotně způsobilého k řízení motorového vozidla pouze na základě závěrů odborného vyšetření
skupina 1
a)
druhá a další hypoglykemie v bdělém stavu, která se vyskytne během období 12 měsíců od první hypoglykemie a k jejímuž zvládnutí je třeba pomoci další osoby,
b)
druhá a další hypoglykemie v bdělém stavu, která se vyskytne během období 12 měsíců od první hypoglykemie a kterou žadatel nebo řidič není schopen rozpoznat („syndrom nerozpoznávání hypoglykemie“),
c)
stav do 12 měsíců po první hypoglykemii vyžadující pomoc druhé osoby,
d)
diabetes mellitus doprovázený závažnými orgánovými komplikacemi, nebo
e)
diabetes mellitus, pokud byla zahájena léčba léky, u nichž hrozí riziko vyvolání hypoglykemie, a řidič nebo žadatel
1.
je o hypoglykemii dostatečně informován a
2.
prokáže, že rozumí rizikům, která hypoglykemie přináší, a prokáže, že tento stav dokáže dostatečně kontrolovat; způsob prokázání zaznamená lékař do zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě.
Pravidelná lékařská kontrola zdravotního stavu lékařem příslušné specializované způsobilosti je podmínkou zdravotní způsobilosti vždy, provede se nejméně jedenkrát za 3 roky.
skupina 2
a)
b)
diabetes mellitus, pokud byla zahájena léčba léky, které nesou riziko vyvolání hypoglykémie, a v předcházejících 12 měsících nedošlo k žádné hypoglykemii vyžadující pomoc druhé osoby, neexistují zdravotní komplikace vzniklé v souvislosti s diabetes mellitus a řidič nebo žadatel
1.
si hypoglykémii nebo její varovné příznaky uvědomuje,
2.
je schopen doložit pravidelné měření glykemie, které provádí alespoň dvakrát denně, a jde-li o řidiče , pak v době související s řízením, a
3.
prokáže, že rozumí rizikům, která hypoglykémie přináší; způsob prokázání zaznamená lékař do zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě.
Pravidelná lékařská kontrola zdravotního stavu lékařem příslušné specializované způsobilosti je podmínkou zdravotní způsobilosti vždy, provede se nejméně jedenkrát za rok.
VI.
1.
skupina 1
a)
epilepsie v případech, kdy délka bezzáchvatového období je kratší než 12 měsíců; epilepsií se pro účely této vyhlášky rozumí dva nebo více epileptických záchvatů, ke kterým došlo u posuzované osoby v odstupu nejvýše 5 let,
b)
stav po izolovaném nebo po prvním neprovokovaném epileptickém záchvatu, pokud byla nasazena antiepileptická léčba, po dobu 12 měsíců,
c)
stav po izolovaném nebo po prvním neprovokovaném epileptickém záchvatu, pokud nebyla nasazena antiepileptická léčba, po dobu 6 měsíců,
d)
stav po provokovaném epileptickém záchvatu způsobeném rozpoznatelným příčinným faktorem, jehož opakování při řízení je pravděpodobné, nebo
e)
záchvatové stavy s poruchou vědomí nebo hybnosti, například nekompenzovaná narkolepsie nebo kataplexie.
skupina 2
a)
b)
epilepsie po dobu 10 let bezzáchvatového období od vysazení antiepileptické léčby,
c)
stav po ojedinělém neprovokovaném epileptickém záchvatu, kdy nebyla nasazena antiepileptická léčba po dobu 5 let od tohoto záchvatu,
d)
záchvatové stavy s poruchou vědomí nebo hybnosti, včetně stavů v anamnéze, například narkolepsie nebo kataplexie.
e)
stavy spojené s nemocemi , úrazy nebo chirurgickými zákroky, které ovlivňují centrální nebo periferní nervový systém a způsobují závažné psychické, smyslové nebo motorické poruchy, nebo
f)
poruchy spánku závažně ovlivňující bdělost.
2.
skupina 1
a)
stavy spojené s nemocemi , úrazy nebo chirurgickými zákroky, které ovlivňují centrální nebo periferní nervový systém a způsobují psychické, smyslové nebo motorické poruchy,
b)
epilepsie v případech, kdy délka bezzáchvatového období je delší než 12 měsíců,
c)
epilepsie se záchvaty vyskytujícími se pouze ve spánku, v anamnéze se nevyskytly záchvaty v bdělém stavu a epilepsie trvá nejméně 12 měsíců,
d)
epilepsie se záchvaty, které neovlivňují schopnost řízení, v anamnéze se nevyskytly jiné záchvaty než takové, u kterých bylo prokázáno, že neovlivňují schopnost řízení, a epilepsie trvá nejméně 12 měsíců,
e)
epileptické záchvaty, které se vyskytnou v důsledku změny antiepileptické léčby indikované lékařem; pokud se objeví epileptický záchvat v období změny léčby nebo snižování léčebné dávky, je v případě obnovení dříve účinné léčby nutné zachovat období 3 měsíců, kdy posuzovaná osoba neřídí,
f)
stav po izolovaném epileptickém záchvatu nebo po prvním neprovokovaném záchvatu, kdy byla nasazena antiepileptická léčba, po 12 měsících od tohoto záchvatu,
g)
stav po izolovaném epileptickém záchvatu nebo po prvním neprovokovaném záchvatu, kdy nebyla nasazena antiepileptická léčba, po 6 měsících od tohoto záchvatu,
h)
stav po provokovaném epileptickém záchvatu způsobeném rozpoznatelným příčinným faktorem, jehož opakování při řízení je nepravděpodobné,
i)
záchvatové stavy s poruchou vědomí nebo hybnosti, například kompenzovaná narkolepsie nebo kataplexie,
j)
středně těžký syndrom obstrukční spánkové apnoe s hodnotou indexu apnoe/hypopnoe v rozmezí 15 až 29 spojený s nadměrnou denní spavostí nebo těžký syndrom obstrukční spánkové apnoe s hodnotou indexu apnoe/hypopnoe 30 a více spojený s nadměrnou denní spavostí, nebo
k)
jiné poruchy spánku závažně ovlivňující bdělost než uvedené v písmenu j).
V případu uvedeném v písmenu j) je pravidelná lékařská kontrola podmínkou zdravotní způsobilosti vždy; provádí se v rámci pravidelných lékařských prohlídek nejméně jednou za 3 roky; to neplatí, skončí-li platnost posudku dříve.
skupina 2
a)
b)
stav po ojedinělém neprovokovaném epileptickém záchvatu, pokud nebyla nasazena antiepileptická léčba a při neurologickém vyšetření není nalezena žádná související mozková patologie a na elektroencefalogramu (EEG) není zaznamenána žádná epileptiformní aktivita, po 5 letech od tohoto záchvatu,
c)
epilepsie nebo stav po epileptickém záchvatu, pokud byla nasazena antiepileptická léčba a při neurologickém vyšetření není nalezena žádná související mozková patologie a na elektroencefalogramu (EEG) není zaznamenána žádná epileptiformní aktivita, po 10 letech od vysazení léčby; v případě prognosticky příznivých stavů, například benigní epilepsie s rolandickými hroty, po 5 letech od vysazení léčby,
d)
stav po provokovaném epileptickém záchvatu způsobeném rozpoznatelným příčinným faktorem, jehož opakování při řízení je nepravděpodobné; riziko vzniku záchvatu nesmí být větší než 2% za rok,
e)
jiná ztráta vědomí; riziko opakování ztráty vědomí nesmí být větší než 2% za rok,
f)
g)
středně těžký syndrom obstrukční spánkové apnoe s hodnotou indexu apnoe/hypopnoe v rozmezí 15 až 29 spojený s nadměrnou denní spavostí nebo těžký syndrom obstrukční spánkové apnoe s hodnotou indexu apnoe/hypopnoe 30 a více spojený s nadměrnou denní spavostí, nebo
h)
jiné poruchy spánku ovlivňující bdělost než uvedené v písmenu g).
V případech uvedených v písmenu d) až f) a v písmenu h) je pravidelná lékařská kontrola podmínkou zdravotní způsobilosti vždy; provádí se v rámci pravidelných lékařských prohlídek stanovených podle zákona; to neplatí, skončí-li platnost posudku dříve.
V případu uvedeném v písmenu g) je pravidelná lékařská kontrola podmínkou zdravotní způsobilosti vždy; provádí se v rámci pravidelných lékařských prohlídek nejméně jednou ročně; to neplatí, skončí-li platnost posudku dříve.
VII.
skupina 1 a 2
1.
Duševní poruchy vylučující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel jsou nemoci nebo stavy, které způsobují takové zdravotní komplikace nebo odchylky, které jsou nebezpečné pro provoz na pozemních komunikacích, a to zejména
a)
organické duševní poruchy projevující se demencí (demence u Alzheimerovy choroby, vaskulární demence, demence u chorob klasifikovaných jinde, nespecifikované demence),
b)
organický amnestický syndrom,
c)
organicky podmíněné poruchy osobnosti a poruchy chování,
d)
nespecifické organické nebo symptomatické duševní poruchy,
e)
akutní, chronické nebo neléčené formy zejména schizofrenie, schizotypní porucha, akutní a přechodné psychotické poruchy, schizoafektivní poruchy, trvalá duševní porucha s bludy, indukovaná porucha s bludy, jiné neorganické psychotické poruchy,
f)
mentální retardace, nebo
g)
pervazivní vývojové poruchy.
skupina 1 a 2
2.
Duševní poruchy, které ovlivňují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a u kterých lze žadatele nebo řidiče uznat za zdravotně způsobilého k řízení motorového vozidla pouze na základě závěrů odborného vyšetření, a to zejména
–
vážné duševní poruchy vrozené, způsobené nemocí , úrazem nebo neurochirurgickými operacemi,
–
organicky podmíněné poruchy osobnosti a poruchy chování, nebo
–
klinicky závažné formy specifických poruch osobnosti vedoucí k vážným poruchám úsudku, chování nebo adaptability.
a)
úzdrava, remise nebo klinicky dostatečná forma remise u schizofrenie, schizotypní poruchy, akutní a přechodné psychotické poruchy, schizoafektivní poruchy, trvalé duševní poruchy s bludy, indukované poruchy s bludy nebo jiné neorganické psychotické poruchy,
b)
jiné duševní poruchy (v anamnéze) vznikající následkem onemocnění, poškození nebo dysfunkce mozku nebo následkem somatického onemocnění,
c)
postencefalitický syndrom, nebo
d)
delirium jiné než vyvolané alkoholem a jinými drogami (v anamnéze), závažné neurotické poruchy, behaviorální syndromy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory, poruchy osobnosti a chování u dospělých, závažné poruchy psychického vývoje.
VIII.
skupina 1 a 2
1.
2.
a)
který byl v minulosti závislý na alkoholu (alkoholismus) nebo neschopný vzdát se vlivu alkoholu při řízení, je podmíněna bezpečným abstinenčním obdobím; za bezpečné abstinenční období se považuje nezpochybněná důsledná a trvalá abstinence trvající alespoň 1 rok, jejíž prokázání vyplývá ze závěrů učiněných příslušným odborným lékařem, nebo
b)
u kterého byly zjištěny opakované akutní intoxikace v anamnéze, lze uznat pouze na základě závěrů odborného vyšetření.
Pravidelná lékařská kontrola je podmínkou zdravotní způsobilosti vždy.
IX.
skupina 1 a 2
1.
a)
je závislý na požívání psychoaktivních látek, léčiv nebo jejích kombinací,
b)
není závislý, ale pravidelně zneužívá psychoaktivní látky nebo léčiva nebo jejich kombinace nebo
c)
pravidelně užívá psychoaktivní látky nebo léčiva, jejichž účinek nebo jejich kombinace může snížit schopnost bezpečně řídit motorové vozidlo , a to v takovém množství, které má negativní vliv na jejich řízení.
2.
X.
skupina 1 a 2
XI.
Stavy související s transplantací orgánu nebo umělého implantátu podmiňujícího zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel
skupina 1 a 2
XII.
Další nemoci , vady nebo stavy, které mohou podmínit zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel
skupina 1 a 2
*)
Pozn.: pro účely vyhlášky se nitrooční čočky nepovažují za korekční čočky.
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 277/2004 Sb.
Lékařské potvrzení o nemožnosti připoutat se bezpečnostními pásy na sedadle motorového vozidla ze zdravotních důvodů
1)
Směrnice Rady 91/439/EHS ze dne 29. července 1991 o řidičských průkazech, ve znění směrnice Komise 2000/56/ES ze dne 14. září 2000, kterou se mění směrnice Rady 91/439/EHS o řidičských průkazech.
Směrnice Rady 91/671/EHS ze dne 16. prosince 1991 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se povinného používání bezpečnostních pásů ve vozidlech s hmotností do 3,5 tuny, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/20/ES ze dne 8. dubna 2003, kterou se mění směrnice Rady 91/671/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se povinného používání bezpečnostních pásů ve vozidlech s hmotností do 3,5 tuny.
Směrnice Komise 2009/112/ES ze dne 25. srpna 2009, kterou se mění směrnice Rady 91/439/EHS o řidičských průkazech.
Směrnice Komise 2009/113/ES, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech (přepracované znění). Směrnice Komise 2014/85/EU ze dne 1. července 2014, kterou se mění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.
Směrnice Komise (EU) 2016/1106 ze dne 7. července 2016, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.
Směrnice Rady 91/671/EHS ze dne 16. prosince 1991 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se povinného používání bezpečnostních pásů ve vozidlech s hmotností do 3,5 tuny, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/20/ES ze dne 8. dubna 2003, kterou se mění směrnice Rady 91/671/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se povinného používání bezpečnostních pásů ve vozidlech s hmotností do 3,5 tuny.
Směrnice Komise 2009/112/ES ze dne 25. srpna 2009, kterou se mění směrnice Rady 91/439/EHS o řidičských průkazech.
Směrnice Komise 2009/113/ES, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech (přepracované znění). Směrnice Komise 2014/85/EU ze dne 1. července 2014, kterou se mění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.
Směrnice Komise (EU) 2016/1106 ze dne 7. července 2016, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.
3)
