464
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 19. října 2005,
kterým se stanoví technické požadavky na měřidla
Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 7 odst. 7, § 11 odst. 1 a 2, § 11a odst. 2 písm. c), § 12 odst. 1 a 3, § 13 odst. 1, 2, 6, 7 a 8 zákona:
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1), kterými jsou stanoveny technické požadavky na následující druhy měřidel
a)
vodoměry,
b)
plynoměry,
c)
elektroměry,
d)
měřidla tepla,
e)
měřicí systémy pro kontinuální a dynamické měření množství kapalin jiných než voda,
f)
váhy s automatickou činností,
g)
taxametry,
h)
ztělesněné míry,
i)
měřidla pro měření rozměrů,
j)
analyzátory výfukových plynů.
(2)
Měřidla uvedená v odstavci 1 jsou stanovenými výrobky podle tohoto nařízení ve smyslu § 12 odst. 1 zákona, jestliže jsou určena k používání pro měření
a)
v závazkových vztazích,
b)
při stanovení sankcí, poplatků, tarifů a daní,
c)
v souvislosti s ochranou životního prostředí,
d)
při zajištění bezpečnosti zdraví při práci,
e)
v souvislosti s ochranou zdraví,
f)
v souvislosti s ochranou veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy2).
§ 2
Základní pojmy
V tomto nařízení se za
a)
měřidlo považuje jakékoliv zařízení nebo systém s měřicí funkcí, které je uvedeno v § 1,
b)
samostatnou podsestavu považuje technické zařízení, které je uvedeno v přílohách č. 3 až 12 k tomuto nařízení a které může fungovat nezávisle a tvoří měřidlo společně s dalšími samostatnými podsestavami, se kterými je kompatibilní, nebo s měřidlem, se kterým je kompatibilní,
c)
přídavné zařízení považuje technické zařízení, které není samostatnou podsestavou, které tedy není ani součástí měřidla a které ve spojení s měřidlem zabezpečuje některé specifické funkce,
d)
vodoměr považuje měřidlo určené k měření, zaznamenávání a indikaci objemu vody protékající měřicím snímačem za podmínek měření, které je určeno pro měření objemů čisté studené nebo teplé vody v obytných a obchodních prostorách a v lehkém průmyslu,
e)
plynoměr považuje měřidlo určené pro měření, zaznamenávání a indikaci množství (objem nebo hmotnost) jím protečeného topného plynu, které je určeno pro použití v obytných a obchodních prostorách a v lehkém průmyslu,
f)
elektroměr k měření činné energie považuje měřidlo měřící činnou elektrickou energii spotřebovanou v elektrickém obvodu, které je určeno pro použití v obytných a obchodních prostorách a v lehkém průmyslu,
g)
měřidlo tepla považuje měřidlo, které je určeno pro použití v obytných a obchodních prostorách a v lehkém průmyslu a které je navrženo pro měření tepla, které se ve výměníku tepla předává kapalině nazývané teplonosná kapalina,
h)
měřicí systém pro kontinuální a dynamické měření množství kapalin jiných než voda považuje zařízení navržené pro kontinuální měření, zaznamenávání a indikaci množství kapaliny protékající měřicím převodníkem v uzavřeném a zcela zaplněném potrubí za podmínek měření,
i)
váhy s automatickou činností považuje zařízení, které určuje hmotnost produktu bez zásahu operátora a postupuje přitom podle předem stanoveného automatického programu, který je pro toto měřidlo charakteristický, přičemž tyto váhy jsou určené pro stanovení hmotnosti tělesa využitím působení gravitace na toto těleso,
j)
taxametr považuje zařízení, které pracuje společně s generátorem signálu, a které s ním tvoří měřidlo; toto zařízení měří dobu trvání jízdy a na základě signálu přijatého z generátoru signálu ujeté vzdálenosti vypočítává ujetou vzdálenost a na základě vypočtené ujeté vzdálenosti nebo doby trvání jízdy vypočítává a ukazuje účtované jízdné,
k)
ztělesněnou míru považuje zařízení, určené k reprodukování nebo poskytování jedné nebo více hodnot dané veličiny trvalým způsobem během používání; za ztělesněné míry se v tomto nařízení považují jednak hmotné délkové měrky, přičemž hmotná délková měrka je zařízení obsahující značky stupnice, jejichž vzdálenost je uvedena, a jednak odměrné nádoby, které slouží pro určování stanoveného objemu kapaliny (s výjimkou lékárenských produktů) prodávané pro okamžitou spotřebu (například výčepní sklo, džbán nebo odlivka),
l)
měřidla pro měření rozměrů považují měřidla pro měření délky, což jsou pro účely tohoto nařízení měřidla sloužící pro určení délky navinutelných materiálů (například textilie, pásy, kabely) během navíjení měřeného předmětu, měřidla pro měření plochy (například měřidla usní), což jsou pro účely tohoto nařízení měřidla sloužící k určení plochy objektů nepravidelných tvarů (například usní), a měřidla pro vícerozměrová měření, což jsou pro účely tohoto nařízení měřidla sloužící k určení obvodového rozměru (délky, výšky, šířky) nejmenšího pravoúhlého rovnoběžnostěnu obsahujícího měřený předmět,
m)
analyzátor výfukových plynů považuje měřidlo, které slouží k určení objemových podílů stanovených složek výfukového plynu motorového vozidla se zážehovým motorem při určité úrovni vlhkosti analyzovaného vzorku, přičemž složky plynu jsou oxid uhelnatý (CO), oxid uhličitý (CO2), kyslík (O2) a uhlovodíky (HC). Obsah uhlovodíků musí být vyjádřený koncentrací n-hexanu (C6H14) měřeného pomocí metod využívajících blízké infračervené absorpce, objemové podíly složek plynu musí být vyjádřeny v procentech objemu (% obj.) pro oxid uhelnatý, oxid uhličitý a kyslík a v milióntinách objemu (ppm obj.) pro uhlovodíky a analyzátor výfukových plynů kromě toho vypočítává z objemových podílů složek výfukového plynu hodnotu součinitele lambda.
§ 3
Technické požadavky na měřidla
(1)
Měřidla musí splňovat základní technické požadavky uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a dále musí splňovat specifické technické požadavky pro jednotlivé druhy měřidel, uvedené v přílohách č. 3 až 12 k tomuto nařízení. Pokud se na tato měřidla vztahují jiná nařízení vlády, kterými se stanoví technické požadavky na výrobky, a tato nařízení stanoví další požadavky nestanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a v přílohách č. 3 až 12 k tomuto nařízení, musí tato měřidla splňovat i požadavky stanovené těmito jinými nařízeními vlády.
(2)
U měřidla, které splňuje požadavky harmonizovaných českých technických norem nebo určených norem3), které se vztahují na příslušné měřidlo, se předpokládá shoda se základními technickými požadavky uvedenými v příloze č. 1 k tomuto nařízení a specifickými technickými požadavky pro jednotlivé druhy měřidel uvedenými v přílohách č. 3 až 12 k tomuto nařízení.
(3)
Jestliže měřidlo splňuje požadavky harmonizovaných českých technických norem nebo určených norem uvedených v odstavci 2 pouze částečně, pak se předpokládá shoda pouze s těmi technickými požadavky odpovídajícími požadavkům harmonizovaných českých technických norem nebo určených norem, které měřidlo splňuje.
(4)
Toto nařízení se použije, pokud jde o požadavky na odolnost proti elektromagnetickému rušení. Pro požadavky na elektromagnetické vyzařování se použije zvláštní právní předpis4).
§ 4
Posouzení shody
(1)
Před uvedením měřidel na trh zajistí jejich výrobce posouzení shody (§ 13 odst. 1 zákona) se základními a specifickými technickými požadavky podle § 3 odst. 1, a to podle volby výrobce některým z postupů posouzení shody uvedeným k jednotlivým druhům měřidel v následujících odstavcích. Každý postup posouzení shody sestává z jednotlivého postupu posuzování shody uvedeného v příloze č. 2 k tomuto nařízení a označeného písmeny A až H1 (dále jen „postup“) nebo z kombinace těchto postupů.
(2)
Pro vodoměry jsou stanoveny následující možné postupy posouzení shody
a)
přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na ověřování výrobků (postup F),
b)
přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D), nebo
c)
prohlášení o shodě založené na kompletním zabezpečení jakosti a přezkoumání návrhu (postup H1).
(3)
Pro plynoměry jsou stanoveny následující možné postupy posouzení shody
a)
přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na ověřování výrobků (postup F),
b)
přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D), nebo
c)
prohlášení o shodě založené na kompletním zabezpečení jakosti a přezkoumání návrhu (postup H1).
(4)
Pro elektroměry k měření činné energie jsou stanoveny následující možné postupy posouzení shody
a)
přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na ověřování výrobků (postup F),
b)
přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D), nebo
c)
prohlášení o shodě založené na kompletním zabezpečení jakosti a přezkoumání návrhu (postup H1).
(5)
Pro měřidla tepla jsou stanoveny následující možné postupy posouzení shody
a)
přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na ověřování výrobků (postup F),
b)
přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D), nebo
c)
prohlášení o shodě založené na kompletním zabezpečení jakosti a přezkoumání návrhu (postup H1).
(6)
Pro měřicí systémy pro kontinuální a dynamické měření množství kapalin jiných než voda jsou stanoveny následující možné postupy posouzení shody
a)
přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na ověřování výrobků (postup F),
b)
přezkoušení typu (postup B) ve spojem s prohlášením o shodě s typem založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D),
c)
prohlášení o shodě založené na kompletním zabezpečení jakosti a přezkoumání návrhu (postup H1), nebo
d)
prohlášení o shodě založené na ověřování jednotlivého výrobku (postup G).
(7)
Pro mechanické systémy vah s automatickou činností jsou stanoveny následující možné postupy posouzení shody
a)
přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D),
b)
přezkoušení typu (postup shody B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na zabezpečení jakosti výstupní kontroly výrobků a zkoušení (postup E),
c)
přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na ověřování výrobků (postup F),
d)
prohlášení o shodě založené na zabezpečování jakosti výroby (postup D1),
e)
prohlášení o shodě založené na ověřování výrobků (postup F1),
f)
prohlášení o shodě založené na ověřování jednotlivého výrobku (postup G), nebo
g)
prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti a přezkoumání návrhu (postup H1).
(8)
Pro elektromechanické systémy vah s automatickou činností jsou stanoveny následující možné postupy posouzení shody
a)
přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D),
b)
přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na zabezpečení jakosti výstupní kontroly výrobků a zkoušení (postup E),
c)
přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na ověřování výrobku (postup F),
d)
prohlášení o shodě založené na ověřování jednotlivého výrobku (postup G), nebo
e)
prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti a přezkoumání návrhu (postup H1).
(9)
Pro elektronické systémy vah s automatickou činností nebo systémy vah s automatickou činností obsahující software jsou stanoveny následující možné postupy posouzení shody
a)
přezkoušení typu (postup shody B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D),
b)
přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na ověřování výrobku (postup F),
c)
prohlášení o shodě založené na ověřování jednotlivého výrobku (postup G), nebo
d)
prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti a přezkoumání návrhu (postup H1).
(10)
Pro taxametry jsou stanoveny následující možné postupy posouzení shody
a)
přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na ověřování výrobků (postup F),
b)
přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D), nebo
c)
prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti včetně přezkoumání návrhu (postup H1).
(11)
Pro ztělesněné míry – hmotné délkové měrky jsou stanoveny následující možné postupy posouzení shody
a)
prohlášení o shodě založené na ověřování výrobků (postup F1),
b)
prohlášení o shodě založené na zabezpečování jakosti výroby (postup D1),
c)
přezkoušení typu (postup shody B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D),
d)
prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti (postup H),
e)
prohlášení o shodě založené na ověřování jednotlivého výrobku (postup G).
(12)
Pro ztělesněné míry – odměrné nádoby jsou stanoveny následující možné postupy posouzení shody
a)
prohlášení o shodě založené na interním řízení výroby včetně zkoušení výrobku notifikovanou osobou (postup A1),
b)
prohlášení o shodě založené na ověřování výrobků (postup F1),
c)
prohlášení o shodě založené na zabezpečování jakosti výroby (postup D1),
d)
prohlášení o shodě založené na zabezpečení jakosti výstupní kontroly výrobků a zkoušení (postup E1),
e)
přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na zabezpečování jakosti výstupní kontroly a zkoušení (postup E),
f)
přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D), nebo
g)
prohlášení o shodě založeném na komplexním zabezpečování jakosti (postup H).
(13)
Pro mechanická nebo elektromechanická měřidla pro měření rozměrů jsou stanoveny následující možné postupy posouzení shody
a)
prohlášení o shodě založené na ověřování výrobků (postup F1),
b)
prohlášení o shodě založené na zabezpečení jakosti výstupní kontroly výrobků a zkoušení (postup E1),
c)
prohlášení o shodě založené na zabezpečování jakosti výroby (postup D1),
d)
přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na ověřování výrobku (postup F),
e)
přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na zabezpečení jakosti výstupní kontroly výrobků a zkoušení (postup E),
f)
přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D),
g)
prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti (postup H),
h)
prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti a přezkoumání návrhu (postup H1), nebo
i)
prohlášení o shodě založené na ověřování jednotlivého výrobku (postup G).
(14)
Pro elektronická měřidla pro měření rozměrů jsou stanoveny následující možné postupy posouzení shody
a)
přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na ověřování výrobků (postup F),
b)
přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D),
c)
prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti a přezkoumání návrhu (postup H1), nebo
d)
prohlášení o shodě založené na ověřování jednotlivého výrobku (postup G).
(15)
Pro analyzátory výfukových plynů jsou stanoveny následující možné postupy posouzení shody
a)
přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na ověřování výrobků (postup F),
b)
přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D), nebo
c)
prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti a přezkoumání návrhu (postup H1).
(16)
Samostatné podsestavy jsou posuzovány podle stejných postupů posouzení shody jako příslušná měřidla. Posouzení shody samostatné podsestavy s technickými požadavky může být provedeno nezávisle a odděleně od posouzení shody měřidla, pro které je samostatná podsestava určena.
(17)
Výrobce poskytne tam, kde je to předepsáno v příslušné příloze k tomuto nařízení, notifikované osobě k jednotlivému měřidlu nebo skupině měřidel daného druhu kopii technické dokumentace. Technická dokumentace musí srozumitelně popisovat návrh, výrobu a funkci měřidla a musí umožňovat posouzení jeho shody s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení. Obsah předkládané kopie technické dokumentace je uveden v příloze č. 13 k tomuto nařízení.
(18)
Záznamy a korespondence vztahující se k posuzování shody se vypracují v úředním jazyce členského státu Evropské unie, ve kterém je notifikovaná osoba provádějící postupy posuzování shody usazena, nebo v jazyce, který je pro ni přijatelný.
§ 5
Označení shody
(1)
Výrobce zajistí opatření měřidla splňujícího požadavky tohoto nařízení označením „CE“5) a doplňkovým metrologickým označením v souladu s požadavky uvedenými v odstavcích 2 až 4. Jsou-li pro to důvody, může být měřidlo tímto označením opatřeno během výrobního procesu.
(2)
Grafickou podobu označení CE stanoví zvláštní právní předpis5). Doplňkové metrologické označení se skládá z velkého písmene „M“ a posledních dvou číslic roku, ve kterém byla značka připojena, ohraničených obdélníkem. Výška obdélníku se rovná výšce označení „CE“. Doplňkové metrologické označení následuje bezprostředně za označením „CE“. Pokud to postup posouzení shody stanovuje, pak za označením „CE“ a doplňkovým metrologickým označením následuje identifikační číslo příslušné notifikované osoby.
(3)
Jestliže se měřidlo skládá z více zařízení, která však nejsou samostatnými podsestavami, ale pracují dohromady, umístí se označení na hlavní zařízení měřidla. Jestliže je měřidlo příliš malé nebo citlivé na to, aby na něm mohlo být umístěno označení „CE“ a doplňkové metrologické označení, umístí se toto označení na obal, pokud existuje, a na průvodní dokumenty, které jsou vyžadovány tímto nařízením. Označení „CE“ a doplňkové metrologické označení musí být na měřidlech, u kterých byla stanovena shoda, připevněna tak, aby byly snadno viditelná, čitelná a neodstranitelná. Identifikační číslo příslušné notifikované osoby musí být nesmazatelné anebo připojené tak, že je nelze bez poškození odstranit. Všechna označení musí být snadno viditelná nebo alespoň snadno přístupná.
(4)
Měřidlo nesmí být opatřeno označením, které by mohlo uvádět kohokoli v omyl, pokud jde o význam a tvar označení „CE“ a doplňkového metrologického označení. Měřidlo lze opatřit jakýmkoli jiným označením za předpokladu, že tím nebude snížena viditelnost a čitelnost označení „CE“ a doplňkového metrologického označení. Porušení tohoto ustanovení je postihováno podle zvláštních právních předpisů.
(5)
Označení „CE“ je možné použít pouze tehdy, jsou-li splněny požadavky zvláštních právních předpisů, které rovněž stanoví opatření měřidla označením „CE“ a které se na měřidlo vztahují. V tomto případě musí být v dokumentech, upozorněních nebo návodech, které jsou těmito zvláštními právními předpisy vyžadovány a které jsou k měřidlu přiloženy, uvedeny odkazy na tyto zvláštní právní předpisy tak, jak byly zveřejněny ve Sbírce zákonů.
§ 6
Uvádění na trh a do provozu
(1)
Na veletrzích, výstavách a podobných prezentacích mohou být předváděna měřidla, která nesplňují požadavky tohoto nařízení, za předpokladu, že budou jako taková zřetelně označena a takové označení dále upozorní na to, že je nelze uvádět na trh a do provozu, dokud u nich nebude posouzena shoda.
(2)
Pokud je dané měřidlo uváděno na trh na území České republiky, pak informace, které jsou umístěny na měřidle nebo k němu přiloženy, musí být poskytovány v českém jazyce.
§ 7
Podmínky autorizace
(1)
Pro autorizaci právnických osob podle § 11 odst. 2 zákona se uplatňují podmínky uvedené v příloze č. 14 k tomuto nařízení.
(2)
U osob, které splňují kritéria uvedená v harmonizovaných českých technických normách, se předpokládá, že příslušné podmínky splňují.
§ 8
(1)
Notifikované osoby poskytují Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) podle § 11a zákona informace zejména o
a)
tom, v jakém rozsahu měřidla, která jsou zkoušena, splňují ustanovení tohoto nařízení a výsledky těchto zkoušek,
b)
certifikátech ES přezkoušení typu a certifikátech ES přezkoumání návrhu a jejich příloh vydaných notifikovanými osobami a doplňky, změny a zrušení, které se týkají již vydaných certifikátů,
c)
schváleních systémů jakosti vydaných notifikovanými osobami a o informacích o odmítnutí vydání schválení systému jakosti a o zrušených schváleních systémů jakosti,
d)
zprávách o hodnocení zajišťovaném notifikovanými osobami, pokud jsou požadovány jinými orgány.
(2)
Úřad v souvislosti s přijímáním opatření orgánů členských států Evropské unie pro zamezení uvádění na trh nebo používání měřidel, která neodpovídají tomuto nařízení, poskytuje podle § 7 odst. 7 zákona příslušným orgánům členských států Evropské unie informace podle odstavce 1 a využívá informace od nich získané. Nezbytné informace týkající se certifikátů a schválení systémů jakosti poskytuje též věcně příslušným notifikovaným osobám.
§ 9
Přechodné ustanovení
Požadavky tohoto nařízení, kladené na měřidla uváděná na trh nebo do provozu, se nepoužijí u měřidel, která splňují požadavky stanovené právními předpisy platnými přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, a to do ukončení platnosti schválení typu těchto měřidel6), nejdéle však po dobu 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.
§ 10
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 30. října 2006.
Předseda vlády:
Ing. Paroubek v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Urban v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 464/2005 Sb.
ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA MĚŘIDLA
1.
Úvodní ustanovení
1.1
Měřidlo musí poskytovat vysokou úroveň metrologické ochrany, aby všechny zainteresované strany mohly mít důvěru ve výsledek měření, a musí být navrženo a vyrobeno velmi kvalitně z hlediska techniky měření a bezpečnosti údajů týkajících se měření.
1.2
Řešení přijatá v důsledku požadavků kladených na měřidlo tímto nařízením musí vzít v úvahu předpokládané použití měřidla a jeho předvídatelné nesprávné použití.
2.
Technické pojmy
2.1
Měřenou veličinou je blíže určená veličina, která je předmětem měření.
2.2
Ovlivňující veličinou je veličina, která není měřenou veličinou, která však ovlivňuje výsledek měření.
2.3
Stanovenými pracovními podmínkami jsou hodnoty měřené veličiny a ovlivňujících veličin, které tvoří normální pracovní podmínky měřidla.
2.4
Poruchou je ovlivňující veličina, jejíž hodnota leží v mezích stanovených určitým požadavkem, ale je mimo stanovené pracovní podmínky měřidla. Ovlivňující veličina je poruchou, jestliže pro takovou ovlivňující veličinu nejsou určeny stanovené pracovní podmínky.
2.5
Hodnotou kritické změny je hodnota, při níž je změna výsledku měření považována za nežádoucí.
2.6
Přímým prodejem je obchodní transakce, jestliže
a)
výsledek měření slouží jako základ pro stanovení ceny k zaplacení,
b)
alespoň jednou ze stran zúčastněných na tomto prodeji, který je spojen s měřením, je spotřebitel nebo jakákoliv jiná strana vyžadující stejnou úroveň ochrany,
c)
všechny strany zúčastněné na tomto prodeji přijímají výsledek měření v daném čase a na daném místě.
2.7
Vnějším prostředím jsou podmínky prostředí, v nichž lze měřidlo používat.
2.8
Distribuční společností je dodavatel elektrické energie, plynu, tepla nebo vody.
3.
Požadavky
3.1
Dovolené chyby
3.1.1
Za stanovených pracovních podmínek a bez výskytu poruchy nesmí chyba měření překročit hodnotu největší dovolené chyby (MPE) stanovené v příslušných požadavcích na dané měřidlo. Pokud není v tomto nařízení nebo v přílohách k tomuto nařízení stanoveno jinak, je největší dovolená chyba (MPE) vyjádřena jako oboustranná hodnota odchylky od konvenčně pravé hodnoty měření.
3.1.2
Za stanovených pracovních podmínek a v případě výskytu poruchy musí požadavek na funkci odpovídat příslušným zvláštním požadavkům pro dané měřidlo. Pokud je měřidlo určeno pro používání ve stanoveném trvalém spojitém elektromagnetickém poli, musí jeho dovolené vlastnosti během zkoušky ve vyzařovaném vysokofrekvenčním elektromagnetickém poli s amplitudovou modulací ležet v mezích největší dovolené chyby (MPE).
3.1.3
Výrobce musí stanovit podmínky vnějšího, mechanického a elektromagnetického prostředí, v nichž se má dané měřidlo používat, napájecí zdroj a další ovlivňující veličiny, které by mohly ovlivňovat jeho přesnost, přičemž je třeba vzít v úvahu požadavky uvedené v přílohách č. 3 až 12 k tomuto nařízení.
3.1.3.1
Vnější prostředí
Pokud není v přílohách č. 3 až 12 k tomuto nařízení stanoveno jinak, stanoví výrobce horní teplotní mez a dolní teplotní mez z hodnot uvedených v tabulce 1 této přílohy a uvede, zda je měřidlo navrženo pro vlhkost s kondenzací, nebo bez kondenzace, a také předpokládané umístění daného měřidla, tj. otevřený nebo uzavřený prostor.
Tabulka 1
Teplotní meze
Horní teplotní mez30 °C40 °C55 °C70 °C
Dolní teplotní mez5 °C–10 °C–25 °C–40 °C
3.1.3.2
Mechanické prostředí
3.1.3.2.1
Mechanická prostředí se dělí do tříd M1 až M3, a to
a)
M1 - tato třída se vztahuje na měřidla, která se používají v prostorách s vibracemi a rázy nízkého stupně, například na měřidla upevněná k lehčím podpůrným konstrukcím, která jsou vystavena zanedbatelným vibracím a rázům přenášeným z lokálních činností souvisejících se vzduchovými vlnami, zatloukáním kůlů, boucháním dveří,
b)
M2 - tato třída se vztahuje na měřidla používaná v prostorách s významným nebo vysokým stupněm vibrací a rázů, například přenášených ze strojů a projíždějících vozidel v těsné blízkosti nebo v sousedství těžkých strojů, dopravníkových pásů,
c)
M3 - tato třída se vztahuje na měřidla používaná v prostorách, kde je vysoká nebo velmi vysoká úroveň vibrací a rázů, například na měřidla namontovaná přímo na stroje, dopravníkové pásy.
3.1.3.2.2
V souvislosti s mechanickým prostředím je třeba zvažovat následující ovlivňující veličiny:
a)
vibrace,
b)
mechanické rázy.
3.1.3.3
Elektromagnetické prostředí
3.1.3.3.1
Pokud není v přílohách č. 3 až 12 k tomuto nařízení stanoveno jinak, dělí se elektromagnetická prostředí do dále následujících tříd:
a)
E1 - tato třída se vztahuje na měřidla, která se používají v prostorách s elektromagnetickými poruchami, které odpovídají poruchám, které se mohou vyskytnout v obytných a obchodních prostorách a v lehkém průmyslu,
b)
E2 - tato třída se vztahuje na měřidla používaná v prostorách s elektromagnetickými poruchami, které odpovídají rušením, které se mohou vyskytnout v průmyslových budovách,
c)
E3 - tato třída se vztahuje na měřidla, která jsou napájena baterií vozidla. Tato měřidla musí splňovat požadavky třídy E2 a následující doplňující požadavky: poklesy napětí způsobené nabíjením obvodů startéru motorů s vnitřním spalováním, přechodové jevy související s výpadkem zátěže, které se objevují v případě, kdy je za chodu motoru odpojena vybitá baterie.
3.1.3.3.2
V souvislosti s elektromechanickým prostředím je třeba zvažovat následující ovlivňující veličiny:
a)
přerušení napětí,
b)
krátkodobé poklesy napětí,
c)
přechodová napětí na napájecích vedeních nebo na vedeních signálu,
d)
elektrostatické výboje,
e)
vysokofrekvenční elektromagnetická pole,
f)
vodivá vysokofrekvenční elektromagnetická pole na napájecích vedeních nebo na vedeních signálu,
g)
rázové vlny na napájecích vedeních nebo na vedeních signálu.
3.1.3.4
Další ovlivňující veličiny, které je popřípadě třeba zvážit, jsou
a)
změny napětí,
b)
změny kmitočtu sítě,
c)
magnetická pole síťového kmitočtu,
d)
jakékoliv další veličiny, které by mohly významným způsobem ovlivnit přesnost měřidla.
3.1.4
Provádění zkoušek podle tohoto nařízení
3.1.4.1
Základní pravidla pro zkoušení a pro stanovení chyb
a)
základní technické požadavky uvedené v bodech 3.1.1 a 3.1.2 této přílohy musí být prověřeny pro každou příslušnou ovlivňující veličinu; pokud není ve zvláštních právních předpisech stanoveno jinak, používají se tyto základní technické požadavky tehdy, když je každá ovlivňující veličina aplikována a její vliv je vyhodnocován samostatně, přičemž všechny ostatní veličiny zůstávají relativně konstantní na svých referenčních hodnotách,
b)
metrologické zkoušky musí být prováděny v průběhu nebo po ukončení působení ovlivňující veličiny podle toho, který stav odpovídá normálnímu provoznímu stavu měřidla, kdy se tato ovlivňující veličina pravděpodobně projeví.
3.1.4.2
Vlhkost okolního prostředí
a)
podle pracovního vnějšího prostředí, ve kterém se předpokládá používání příslušného měřidla, lze použít buď zkoušku vlhkým teplem konstantním (bez kondenzace) nebo vlhkým teplem cyklickým (s kondenzací),
b)
zkouška vlhkým teplem cyklickým je vhodná tam, kde je významná kondenzace, nebo tam, kde je pronikání vodních par urychlováno vlivem sání. Za podmínek, kdy je významným faktorem vlhkost bez kondenzace, je vhodná zkouška vlhkým teplem konstantním.
4.
Reprodukovatelnost
Při měření téže měřené veličiny v jiném místě nebo jiným uživatelem, přičemž všechny ostatní podmínky zůstávají stejné, musí být výsledky po sobě následujících měření velmi blízké. Rozdíl mezi výsledky měření musí být v porovnání s největší dovolenou chybou (MPE) malý.
5.
Opakovatelnost
Při měření téže měřené veličiny za stejných podmínek měření musí být výsledky po sobě následujících měření velmi blízké. Rozdíl mezi výsledky měření musí být v porovnání s největší dovolenou chybou (MPE) malý.
6.
Rozlišitelnost a citlivost
Měřidlo musí být dostatečně citlivé a musí mít pro předpokládané účely měření dostatečně nízký práh rozlišitelnosti.
7.
Odolnost
Měřidlo musí být konstruováno tak, aby si zachovalo odpovídající stabilitu svých metrologických vlastností po celé časové období předběžně stanovené výrobcem za předpokladu, že je správným způsobem instalováno, udržováno a používáno v souladu s pokyny výrobce v podmínkách prostředí, pro které je určeno.
8.
Spolehlivost
Měřidlo musí být konstruováno tak, aby byl co možná nejvíce omezen vliv závady, která by vedla k nepřesnému výsledku měření, pokud není existence takové závady zcela zřejmá.
9.
Použitelnost
9.1
Měřidlo nesmí mít žádné vlastnosti, které by mohly usnadňovat úmyslné podvodné zneužití, a musí být minimalizovány možnosti nesprávného neúmyslného použití.
9.2
Měřidlo musí být vhodné pro předpokládané použití, přičemž je třeba vzít v úvahu reálné pracovní podmínky, a nesmí klást na uživatele při jeho snaze získat správný výsledek měření nepřiměřené nároky.
9.3
Chyby měřidla pro měření spotřeby médií v distribuční síti mimo sledovaný rozsah nesmějí být příliš významné.
9.4
Jestliže je měřidlo určeno pro měření hodnot měřené veličiny, která je v průběhu času konstantní, musí být měřidlo necitlivé na malé kolísání hodnoty měřené veličiny nebo musí vhodným způsobem reagovat.
9.5
Měřidlo musí být dostatečně robustní a materiály, ze kterých je zkonstruováno, musí odpovídat podmínkám, ve kterých má být používáno.
9.6
Měřidlo musí být navrženo tak, aby po uvedení na trh a do provozu umožňovalo kontrolu jeho měřicích funkcí. Pokud je třeba, musí být součástí měřidla i speciální zařízení nebo software určený pro tuto kontrolu. Zkušební postup musí být popsán v návodu k obsluze.
9.7
Jestliže je součástí měřidla software, který kromě měřicí funkce zajišťuje ještě další přídavné funkce, musí být software, který je pro metrologické vlastnosti zásadní, identifikovatelný a nesmí být nepřípustně ovlivnitelný softwarem pro přídavné funkce.
10.
Ochrana před poškozením
10.1
Metrologické vlastnosti měřidla nesmějí být žádným nepřípustným způsobem ovlivněny připojením jiného přídavného zařízení k tomuto měřidlu, žádnou vlastností přídavného připojeného zařízení, ani dálkově připojeným přídavným zařízením, které s měřidlem komunikuje.
10.2
Část hardwaru, která je zásadní pro metrologické vlastnosti, musí být navržena tak, aby ji bylo možné zabezpečit. Navržená zabezpečovací opatření musí poskytovat důkaz o jakémkoliv neoprávněném zásahu.
10.3
Software, který je pro metrologické vlastnosti zásadní, musí být identifikovatelný a musí být zabezpečen. Identifikaci softwaru musí jednoduchým způsobem umožňovat měřidlo. Důkaz o jakémkoliv zásahu musí být k dispozici po přiměřené časové období.
10.4
Údaje o měření, softwarové prostředky, které jsou zásadní pro měřicí vlastnosti, a metrologicky významné parametry, uložené nebo přenášené, musí být odpovídajícím způsobem chráněny před náhodným nebo úmyslným poškozením.
10.5
U měřidel pro měření spotřeby médií v distribuční síti nesmí být možné během použití vynulovat indikační jednotku celkového dodaného množství nebo indikační jednotky, ze kterých lze odvodit celkové dodané množství, které jako celek nebo částečně tvoří základ účtované ceny.
11.
Informace umístěné na měřidle nebo k němu přiložené
11.1
Měřidlo musí být opatřeno těmito nápisy:
a)
identifikace výrobce,
b)
informace o jeho přesnosti měřidla.
Dále v případě potřeby musí být měřidlo opatřeno těmito nápisy:
a)
informace týkající se podmínek použití,
b)
měřicí schopnost,
c)
měřicí rozsah,
d)
identifikační označení,
e)
číslo certifikátu ES přezkoušení typu nebo certifikátu ES přezkoumání návrhu,
f)
informace o tom, zda přídavná zařízení poskytující metrologické výsledky neovlivňují správné fungování měřidel, která jsou v souladu s požadavky tohoto nařízení, týkající se metrologické kontroly.
11.2
Měřidlo, jehož rozměry jsou příliš malé nebo má příliš jemnou stavbu, aby na něm mohly být umístěny odpovídající informace, musí mít tyto informace vhodným způsobem uvedeny na obale, pokud existuje, a doprovodnou dokumentaci, kterou vyžadují příslušné přílohy k tomuto nařízení.
11.3
K měřidlu musí být přiloženy informace týkající se jeho funkce, pokud ovšem není měřidlo tak jednoduché, že jsou tyto informace zbytečné. Informace musí být snadno srozumitelné a musí, v případě potřeby, obsahovat
a)
stanovené pracovní podmínky,
b)
třídy mechanického a elektromagnetického prostředí,
c)
horní a dolní teplotní meze, zda je možná kondenzace nebo nikoliv, umístění v otevřených nebo uzavřených prostorách,
d)
návody k instalaci, údržbu, opravy, přípustné seřízení a nastavení,
e)
pokyny pro správný provoz a jakékoliv zvláštní podmínky použití,
f)
podmínky pro kompatibilitu s rozhraními, samostatnými podsestavami nebo měřidly.
11.4
Skupiny stejných měřidel používané na témže místě nebo měření spotřeby médií v distribuční síti nemusí mít nutně samostatné návody k obsluze.
11.5
Pokud není v přílohách č. 3 až 12 k tomuto nařízení stanoveno jinak, dílek stupnice pro měřenou hodnotu musí být ve tvaru 1 × 10n, 2 × 10n nebo 5 × 10n, kde n je libovolné celé číslo nebo nula. Jednotka měření nebo její značka musí být ukázána v blízkosti číselné hodnoty.
11.6
Ztělesněná míra musí být označena jmenovitou hodnotou nebo stupnicí s příslušnou jednotkou měření.
11.7
Použité jednotky měření a jejich značky musí být v souladu se zvláštními právními předpisy7).
11.8
Všechny značky a nápisy vyžadované na základě jakéhokoliv požadavku musí být zřetelné, nesmazatelné, jednoznačné a nepřenosné.
12.
Indikace výsledku měření
12.1
Výsledek měření musí být indikován pomocí indikátoru nebo trvalého záznamu.
12.2
Indikace výsledku měření musí být zřetelná a jednoznačná a doplněná takovými značkami a nápisy, které jsou nezbytné pro informování uživatele o významnosti výsledku. Za normálních podmínek použití musí být indikovaný výsledek snadno čitelný. Mohou být indikovány i další údaje za předpokladu, že je není možné zaměnit s údaji stanovenými tímto nařízením.
12.3
V případě trvalého záznamu musí být tištěné údaje nebo jejich záznam rovněž snadno čitelné a nesmazatelné.
12.4
Měřidlo určené pro uskutečňování přímého prodeje musí být navrženo tak, aby při předpokládané instalaci ukazovalo výsledek měření oběma stranám zúčastněným na tomto prodeji. Pokud přídavné zařízení, prostřednictvím kterého jsou zákazníkovi vydávány stvrzenky, nevyhovuje plně měřidlu, pak to musí být na stvrzence uvedeno.
12.5
Bez ohledu na to, zda údaj měřidla pro měření spotřeby médií v distribuční síti může, či nemůže být zjišťován na dálku, musí být v každém případě vybaven metrologicky kontrolovanou indikační jednotkou, která je pro zákazníka přístupná bez pomoci jakéhokoliv nástroje. Čtený údaj indikační jednotky je výsledkem měření, který slouží jako základ pro stanovení účtované ceny.
13.
Další zpracování dat sloužící k dokončení prodeje
13.1
Měřidlo jiného typu než měřidlo pro měření spotřeby médií v distribuční síti musí trvalým způsobem zaznamenávat výsledek měření doplněný informací, která slouží k identifikaci příslušného prodeje, jestliže
a)
je měření neopakovatelné,
b)
měřidlo běžně slouží pro použití bez přítomnosti jedné ze stran zainteresovaných na prodeji.
13.2
Kromě toho musí být na požádání v okamžiku dokončení měření k dispozici trvalý důkaz o výsledku měření a informace, která slouží k identifikaci příslušného prodeje.
14.
Posouzení shody
Měřidlo musí být navrženo tak, aby umožňovalo snadné posouzení shody s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 464/2005 Sb.
JEDNOTLIVÉ POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY MĚŘIDEL
1.
Postup A – Prohlášení o shodě založené na interním řízení výroby
Prohlášení o shodě založené na interním řízení výroby je postup posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této části přílohy a zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla splňují příslušné technické požadavky tohoto nařízení.
1.1
Technická dokumentace
1.1.1
Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v příloze č. 13 k tomuto nařízení. Tato dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidla s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení. Technická dokumentace musí v míře nezbytné pro takové posouzení zahrnovat návrh, výrobu a funkci měřidla.
1.1.2
Výrobce je povinen tuto technickou dokumentaci uchovávat po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby byla dostupná orgánům dozoru.
1.2
Výroba
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby zabezpečil shodu vyráběných měřidel s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení.
1.3
Písemné prohlášení o shodě
1.3.1
Výrobce opatří každé měřidlo, které splňuje příslušné technické požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým označením.
1.3.2
Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a je uchováváno po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být stanoveno měřidlo, pro které bylo toto prohlášení vypracováno.
Kopie prohlášení se dodává s každým měřidlem, které se uvádí na trh. V případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.
1.4
Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce obsažené v bodech 1.1.2 a 1.3.2 této přílohy mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcem.
Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen v členském státě Evropské unie, připadají povinnosti uvedené v bodech 1.1.2 a 1.3.2 osobě, která uvádí měřidlo na trh.
2.
Postup A1 – Prohlášení o shodě založené na interním řízení výroby včetně zkoušení výrobku notifikovanou osobou
Prohlášení o shodě založené na interním řízení výroby včetně zkoušení výrobku notifikovanou osobou je postup posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této části přílohy a zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla splňují příslušné požadavky tohoto nařízení.
2.1
Technická dokumentace
2.1.1
Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v příloze č. 13 k tomuto nařízení. Tato dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidla s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení. Technická dokumentace musí v míře nezbytné pro takové posouzení zahrnovat návrh, výrobu a funkci měřidla.
2.1.2
Výrobce uchovává tuto technickou dokumentaci po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby byla dostupná orgánům dozoru.
2.2
Výroba
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby zabezpečil shodu vyráběných měřidel s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení.
2.3
Kontroly výrobku
2.3.1
Výrobcem zvolená notifikovaná osoba provede nebo nechá provést kontroly výrobku v přiměřených intervalech, které sama stanoví, aby ověřila jakost interních kontrol výrobku, s přihlédnutím, mimo jiné, k technologické složitosti měřidla a vyráběnému množství. Notifikovaná osoba odebere před uvedením na trh odpovídající vzorek hotových výrobků, který musí být zkontrolován a podroben odpovídajícím zkouškám stanoveným v příslušných harmonizovaných českých technických normách nebo určených normách podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení nebo rovnocenným zkouškám s cílem ověřit shodu výrobku s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení. Pokud takové harmonizované české technické normy nebo určené normy neexistují, rozhodne notifikovaná osoba o provedení odpovídajících zkoušek.
V případech, kdy příslušný počet měřidel ve vzorku nesplňuje přijatelnou úroveň jakosti, přijme notifikovaná osoba příslušná opatření (§ 11 odst. 3 zákona).
2.4
Písemné prohlášení o shodě
2.4.1
Výrobce opatří každé měřidlo, které splňuje technické požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým označením a na odpovědnost notifikované osoby uvedené v bodě 2.3.1 také jejím identifikačním číslem.
2.4.2
Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a je uchováváno po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen model měřidla, pro který bylo toto prohlášení vypracováno. Kopie prohlášení se dodává s každým měřidlem, které se uvádí na trh.
V případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.
2.5
Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce obsažené v bodech 2.1.2 a 2.4.2 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcem.
Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen v členském státě Evropské unie, připadají povinnosti uvedené v bodech 2.1.2 a 2.4.2 osobě, která uvádí měřidlo na trh.
3.
Postup B – Přezkoušení typu
Přezkoušení typu je část postupu posouzení shody, při němž notifikovaná osoba přezkoumává technický návrh měřidla a zaručuje a osvědčuje, že technický návrh splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení.
3.1
Při přezkoušení typu rozhoduje notifikovaná osoba o způsobu a potřebných vzorcích, přičemž přezkoušení typu může být provedeno některým z těchto způsobů:
a)
přezkoušení reprezentativního vzorku kompletního měřidla předpokládané výroby,
b)
přezkoušení reprezentativních vzorků jedné nebo více podstatných částí měřidla předpokládané výroby a posouzení přiměřenosti technického návrhu ostatních částí měřidla prostřednictvím přezkoumání technické dokumentace a podpůrných důkazů podle bodu 3.2,
c)
posouzení přiměřenosti technického návrhu měřidla prostřednictvím přezkoumání technické dokumentace a podpůrných důkazů podle bodu 3.2 bez přezkoušení vzorku.
3.2
Výrobce podá u jím zvolené notifikované osoby žádost o přezkoušení typu. Žádost musí obsahovat
a)
identifikaci výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho identifikaci,
b)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiné notifikované osoby,
c)
technickou dokumentaci popsanou v příloze č. 13 k tomuto nařízení; tato dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidla s technickými požadavky tohoto nařízení; technická dokumentace musí v míře nezbytné pro takové posouzení zahrnovat návrh, výrobu a funkci měřidla,
d)
vzorky předpokládané výroby podle požadavků notifikované osoby,
e)
podpůrné důkazy o přiměřenosti technického návrhu těch částí měřidla, u kterých nejsou vyžadovány žádné vzorky; tyto podpůrné důkazy musí odkazovat na všechny příslušné dokumenty, které byly použity, zejména pokud příslušné harmonizované české technické normy nebo určené normy uvedené v § 3 odst. 2 tohoto nařízení nebyly použity zcela, a v případě nutnosti zahrnout výsledky zkoušek provedených příslušnou laboratoří výrobce nebo jinou zkušební laboratoří jeho jménem a na jeho odpovědnost.
3.3
Notifikovaná osoba
3.3.1
Notifikovaná osoba u vzorků
3.3.1.1
přezkoumá technickou dokumentaci, ověří, zda byly vzorky vyrobeny ve shodě s touto dokumentací, a rozliší součásti, které byly navrženy v souladu s odpovídajícími ustanoveními příslušných technických norem podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení, jakož i součásti, které byly navrženy, aniž byla použita odpovídající ustanovení těchto dokumentů,
3.3.1.2
provede nebo nechá provést příslušné kontroly a zkoušky, aby zjistila, zda v případě, kdy výrobce zvolil řešení podle příslušných technických norem podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení, byly tyto dokumenty správně použity,
3.3.1.3
provede nebo nechá provést příslušné kontroly a zkoušky, aby zjistila, zda v případě, kdy výrobce nepoužil řešení příslušných technických norem podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení, splňují řešení zvolená výrobcem technické požadavky tohoto nařízení,
3.3.1.4
dohodne se žadatelem, na kterém místě budou kontroly a zkoušky provedeny.
3.3.2
Notifikovaná osoba u ostatních částí měřidla, u kterých nejsou vyžadovány vzorky, přezkoumá technickou dokumentaci a podpůrné důkazy, aby posoudila přiměřenost technického návrhu těchto částí měřidla.
3.3.3
Notifikovaná osoba pro výrobu přezkoumá technickou dokumentaci, aby se ujistila, že výrobce má odpovídající prostředky pro zajištění konzistentní výroby.
3.4
Notifikovaná osoba dále
3.4.1
vypracuje zprávu o hodnocení. Tato zpráva zaznamená činnosti provedené podle bodu 3.3 a jejich výstupy. Aniž jsou dotčena ustanovení přílohy č. 14 k tomuto nařízení, může notifikovaná osoba zveřejnit obsah této zprávy jako celek, nebo její část, pouze se souhlasem výrobce.
3.4.2
jestliže technický návrh splňuje technické požadavky tohoto nařízení, které se na příslušné měřidlo vztahují, vydá výrobci certifikát ES přezkoušení typu. Certifikát musí obsahovat identifikaci výrobce a popřípadě jeho zplnomocněného zástupce, závěry přezkoušení, podmínky jeho platnosti (pokud existují) a údaje nezbytné k identifikaci měřidla.
K certifikátu může být přiložena jedna nebo více příloh. Certifikát a jeho přílohy musí obsahovat všechny informace potřebné pro posouzení shody a kontrolu za provozu. Aby bylo umožněno zejména posouzení shody vyrobených měřidel s přezkoušeným typem z hlediska reprodukovatelnosti jejich metrologických vlastností, jestliže jsou správně seřízeny a nastaveny pomocí vhodných určených prostředků, musí tyto informace obsahovat
a)
metrologické vlastnosti daného typu měřidla,
b)
opatření nezbytná pro zajištění integrity měřidel (například plombování, identifikaci softwaru),
c)
informace o dalších částech nezbytných pro identifikaci měřidel a pro vnější vizuální kontrolu shody s typem,
d)
v případě potřeby jakékoliv další zvláštní informace nezbytné k ověření vlastností vyrobených měřidel,
e)
u samostatných podsestav všechny nezbytné informace pro zabezpečení kompatibility s dalšími samostatnými podsestavami nebo měřidly.
Certifikát je platný po dobu 10 let ode dne vydání a jeho platnost může být prodloužena na další období po 10 letech.
3.4.3
vystaví zprávu o hodnocení a uchovává ji pro potřeby orgánů dozoru.
3.5
Výrobce informuje notifikovanou osobu, která uchovává technickou dokumentaci týkající se certifikátu ES přezkoušení typu, o všech úpravách měřidla, jestliže tyto změny mohou ovlivnit shodu tohoto měřidla s technickými požadavky nebo podmínkami platnosti certifikátu. Tyto úpravy vyžadují další schválení formou dodatku k původnímu certifikátu ES přezkoušení typu.
3.6
Každá notifikovaná osoba okamžitě informuje Úřad o
a)
vydaných certifikátech ES přezkoušení typu a jejich přílohách,
b)
dodatcích a změnách týkajících se již vydaných certifikátů.
Každá notifikovaná osoba okamžitě informuje Úřad o zrušení certifikátu ES přezkoušení typu.
Notifikovaná osoba uchovává soubor technické dokumentace včetně dokumentace předložené výrobcem až do ukončení doby platnosti certifikátu.
3.7
Výrobce uchovává spolu s technickou dokumentací kopii certifikátu ES přezkoušení typu, jeho přílohy a dodatky, po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla.
3.8
Zplnomocněný zástupce výrobce může podat žádost uvedenou v bodě 3.2 a může plnit povinnosti uvedené v bodech 3.5 a 3.7. Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen v členském státě Evropské unie, má povinnost uchovávat technickou dokumentaci k dispozici na požádání osoba určená výrobcem.
4.
Postup C – Prohlášení o shodě s typem založené na interním řízení výroby
Prohlášení o shodě s typem založené na interním řízení výroby je část postupu posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této části přílohy a zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňují příslušné technické požadavky tohoto nařízení.
4.1
Výroba
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby zajistil shodu vyráběných měřidel s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
4.2
Písemné prohlášení o shodě
4.2.1
Výrobce opatří každé měřidlo, které je ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým označením.
4.2.2
Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a uchovává se po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen model měřidla, pro který je toto prohlášení vypracováno.
Kopie prohlášení se dodává s každým měřidlem, které se uvádí na trh. V případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.
4.3
Zplnomocněný zástupce
4.3.1
Povinnosti výrobce obsažené v bodě 4.2.2 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcem.
Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen v členském státě Evropské unie, připadají povinnosti uvedené v bodě 4.2.2, osobě která uvádí měřidlo na trh.
5.
Postup C1 – Prohlášení o shodě s typem založené na interním řízení výroby včetně zkoušení výrobku notifikovanou osobou
Prohlášení o shodě s typem založené na interním řízení výroby včetně zkoušení výrobku notifikovanou osobou je část postupu posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této části přílohy a zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňují příslušné technické požadavky tohoto nařízení.
5.1
Výroba
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby zabezpečil shodu vyráběných měřidel s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
5.2
Kontroly výrobku
Výrobcem zvolená notifikovaná osoba provede nebo nechá provést kontroly výrobku v přiměřených intervalech, které sama stanoví, aby ověřila jakost interní kontroly výrobku, s přihlédnutím mimo jiné k technologické složitosti měřidel a vyráběnému množství. Notifikovaná osoba odebere před uvedením na trh odpovídající vzorek hotových výrobků, který musí být zkontrolován a podroben odpovídajícím zkouškám stanoveným v příslušných harmonizovaných českých technických normách nebo určených normách podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení nebo rovnocenným zkouškám s cílem ověřit shodu výrobku s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení. Pokud příslušné harmonizované české technické normy nebo určené normy neexistují, rozhodne daná notifikovaná osoba o provedení odpovídajících zkoušek.
V případech, kdy příslušný počet měřidel ve vzorku nesplňuje přijatelnou úroveň jakosti, přijme notifikovaná osoba příslušná opatření (§ 11 odst. 3 zákona).
5.3
Písemné prohlášení o shodě
5.3.1
Výrobce opatří každé měřidlo, které je ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým označením a na odpovědnost notifikované osoby uvedené v bodě 5.2 jejím identifikačním číslem.
5.3.2
Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a uchovává se po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen model měřidla, pro který bylo toto prohlášení vypracováno.
Kopie prohlášení se dodává s každým měřidlem, které se uvádí na trh. V případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.
5.4
Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce obsažené v bodě 5.3.2 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcem.
Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen v členském státě Evropské unie, pak povinnosti uvedené v bodě 5.3.2 připadají osobě uvádějící měřidlo na trh.
6.
Postup D – Prohlášení o shodě s typem založené na zabezpečení jakosti výroby
Prohlášení o shodě s typem založené na zabezpečování jakosti výroby je část postupu posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této části přílohy a zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňují příslušné technické požadavky tohoto nařízení.
6.1
Výroba
Výrobce používá schválený systém jakosti pro výrobu, výstupní kontrolu výrobku a zkoušení daného měřidla podle bodu 6.2 a podléhá dohledu podle bodu 6.3.
6.2
Systém jakosti
6.2.1
Výrobce podá u jím zvolené notifikované osoby žádost o posouzení systému jakosti. Žádost musí obsahovat
a)
všechny příslušné informace o kategorii měřidel, pro kterou se žádá provedení posouzení shody,
b)
dokumentaci systému jakosti,
c)
technickou dokumentaci typu a kopii certifikátu ES přezkoušení typu.
6.2.2
Systém jakosti musí zabezpečovat shodu měřidel s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení.
Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a řádně dokumentovány ve formě písemných opatření, postupů a návodů. Tato dokumentace systému jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad programů jakosti, plánů jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti.
Dokumentace systému jakosti musí obsahovat zejména přiměřený popis
a)
cílů jakosti a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o jakost výrobků,
b)
výrobního procesu, postupů při řízení a zabezpečování jakosti a systematických opatření, které budou použity,
c)
kontrol a zkoušek, které budou provedeny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti,
d)
záznamů o jakosti, například protokolů o kontrolách, výsledků zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
e)
prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované jakosti výrobků a efektivním fungováním systému jakosti.
6.2.3
Notifikovaná osoba posoudí systém jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 6.2.2. U systému jakosti, který splňuje odpovídající specifikace harmonizované české technické normy, se shoda s těmito požadavky předpokládá od okamžiku, kdy na ni byly zveřejněny odkazy.
Kromě zkušeností se systémem řízení jakosti musí mít skupina auditorů zkušenosti v příslušné oblasti metrologie a technologie výroby daného měřidla a znalosti příslušných technických požadavků tohoto nařízení. Součástí hodnocení musí být kontrolní návštěva v provozních prostorách výrobce.
Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.
6.2.4
Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
6.2.5
Výrobce informuje notifikovanou osobu, která schválila systém jakosti, o každé zamýšlené změně systému jakosti.
Notifikovaná osoba zhodnotí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti bude i nadále splňovat požadavky podle bodu 6.2.2, nebo zda je nezbytné nové posouzení shody.
Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.
6.3
Dohled, za který odpovídá notifikovaná osoba
6.3.1
Účelem dohledu je zjistit, zda výrobce řádně plní povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti.
6.3.2
Výrobce umožní notifikované osobě za účelem kontroly vstup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušení a skladování a poskytne jí všechny potřebné informace, zejména
a)
dokumentaci systému jakosti,
b)
záznamy o jakosti, například protokoly o kontrolách, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků.
6.3.3
Notifikovaná osoba pravidelně provádí audity, aby se ujistila, že výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předává výrobci zprávu o auditu.
6.3.4
Kromě toho může notifikovaná osoba uskutečnit u výrobce neohlášené kontrolní návštěvy. Při těchto kontrolních návštěvách může notifikovaná osoba v případě potřeby provést nebo nechat provést zkoušky, aby ověřila, zda systém jakosti řádně funguje. Notifikovaná osoba poskytne výrobci zprávu o kontrole a při provedení zkoušek rovněž protokol o zkoušce.
6.4
Písemné prohlášení o shodě
6.4.1
Výrobce opatří každé měřidlo, které je ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňuje příslušné technické požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým označením a na odpovědnost notifikované osoby uvedené v bodě 6.2.1 jejím identifikačním číslem.
6.4.2
Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a uchovává se po dobu nejméně 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen model měřidla, pro který bylo vypracováno.
Kopie prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlem, které se uvádí na trh. V případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.
6.5
Výrobce uchovává pro potřebu orgánů dozoru po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla
a)
dokumentaci uvedenou v bodu 6.2.1 písmeno b),
b)
schválenou změnu podle bodu 6.2.5,
c)
sdělení notifikované osoby podle bodů 6.2.5, 6.3.3 a 6.3.4.
6.6
Každá notifikovaná osoba pravidelně poskytuje Úřadu seznam vydaných schválení systémů jakosti, jakož i seznam systémů jakosti, pro něž nebylo schválení vydáno, a neprodleně Úřad informuje o jakémkoliv zrušení schválení systému jakosti.
6.7
Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce obsažené v bodech 6.2.1, 6.2.5, 6.4.2 a 6.5 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcem.
7.
Postup D1 – Prohlášení o shodě založené na zabezpečování jakosti výroby
Prohlášení o shodě založené na zabezpečování jakosti výroby je postup posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této části přílohy a zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla splňují příslušné technické požadavky tohoto nařízení.
7.1
Technická dokumentace
7.1.1
Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v příloze č. 13 k tomuto nařízení. Tato dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidla s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení. Technická dokumentace musí v míře nezbytné pro takové posouzení zahrnovat návrh, výrobu a funkci měřidla.
7.1.2
Výrobce uchovává technickou dokumentaci po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby byla dostupná orgánům dozoru.
7.2
Výroba
Výrobce používá schválený systém jakosti pro výrobu, výstupní kontrolu výrobku a zkoušení daného měřidla podle bodu 7.3 a podléhá dohledu podle bodu 7.4.
7.3
Systém jakosti
7.3.1
Výrobce podá u jím zvolené notifikované osoby žádost o posouzení systému jakosti. Žádost musí obsahovat
a)
všechny příslušné informace o kategorii měřidel, pro kterou se žádá provedení posuzování shody,
b)
dokumentaci systému jakosti,
c)
technickou dokumentaci uvedenou v bodě 7.1.
7.3.2
Systém jakosti musí zabezpečovat shodu měřidel s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a řádně dokumentovány ve formě písemných opatření, postupů a návodů. Tato dokumentace systému jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad programů jakosti, plánů jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti. Dokumentace systému jakosti musí obsahovat zejména přiměřený popis
a)
cílů jakosti a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o jakost výrobků,
b)
výrobního procesu, postupů při řízení a zabezpečování jakosti a systematických opatření, které budou použity,
c)
kontrol a zkoušek, které budou provedeny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti,
d)
záznamů o jakosti, například protokolů o kontrolách, výsledků zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
e)
prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované jakosti a efektivním fungováním systému jakosti.
7.3.3
Notifikovaná osoba posoudí systém jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 7.3.2. U systému jakosti, který splňuje odpovídající specifikace harmonizované české technické normy, se shoda s těmito požadavky předpokládá od okamžiku, kdy na ni byly zveřejněny odkazy.
Kromě zkušeností se systémem řízení jakosti musí mít skupina auditorů zkušenosti v příslušné oblasti metrologie a technologie výroby daného měřidla a znalosti příslušných technických požadavků tohoto nařízení. Součástí hodnocení musí být kontrolní návštěva v provozních prostorách výrobce.
Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.
7.3.4
Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
7.3.5
Výrobce informuje notifikovanou osobu, která schválila systém jakosti, o každé zamýšlené změně systému jakosti.
Notifikovaná osoba zhodnotí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti bude i nadále splňovat požadavky podle bodu 7.3.2, nebo zda je nezbytné nové posouzení.
Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.
7.4
Dohled, za který odpovídá notifikovaná osoba
7.4.1
Účelem dohledu je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti.
7.4.2
Výrobce umožní notifikované osobě za účelem kontroly vstup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušení a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména
a)
dokumentaci systému jakosti,
b)
technickou dokumentaci podle bodu 7.1,
c)
záznamy o jakosti, například protokoly o kontrolách, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků.
7.4.3
Notifikovaná osoba pravidelně provádí audity, aby se ujistila, že výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předává výrobci zprávu o auditu.
7.4.4
Kromě toho může notifikovaná osoba uskutečnit u výrobce neohlášené kontrolní návštěvy. Při těchto kontrolních návštěvách může notifikovaná osoba v případě potřeby provést nebo nechat provést zkoušky, aby ověřila, zda systém jakosti řádně funguje. Notifikovaná osoba poskytne výrobci zprávu o kontrole a při provedení zkoušek rovněž protokol o zkoušce.
7.5
Písemné prohlášení o shodě
7.5.1
Výrobce opatří každé měřidlo, které splňuje příslušné technické požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým označením a na odpovědnost notifikované osoby uvedené v bodě 7.3.1 jejím identifikačním číslem.
7.5.2
Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a je uchováváno po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k dispozici orgánům dohledu. V tomto prohlášení musí být určen model měřidla, pro který bylo toto prohlášení vypracováno.
Kopie prohlášení se dodává s každým měřidlem, které se uvádí na trh. V případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.
7.6
Výrobce uchovává pro potřebu orgánů dozoru po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla
a)
dokumentaci uvedenou v bodu 7.3.1, písmeno b),
b)
schválenou změnu podle bodu 7.3.5,
c)
sdělení a zprávy notifikované osoby podle bodu 7.3.5, 7.4.3 a 7.4.4.
7.7
Každá notifikovaná osoba pravidelně poskytuje Úřadu seznam vydaných schválení systémů jakosti, jakož i seznam systémů jakosti, pro něž nebylo schválení vydáno, a neprodleně Úřad informuje o jakémkoliv zrušení schválení systému jakosti.
7.8
Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce obsažené v bodech 7.1.2, 7.3.1, 7.3.5, 7.5.2 a 7.6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcem.
8.
Postup E – Prohlášení o shodě s typem založené na zabezpečování jakosti výstupní kontroly výrobku a zkoušení
Prohlášení o shodě s typem založené na zabezpečování jakosti výstupní kontroly a zkoušení je část postupu posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této části přílohy a zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňují příslušné technické požadavky tohoto nařízení.
8.1
Výroba
Výrobce používá schválený systém jakosti pro výstupní kontrolu výrobku a zkoušení daného měřidla podle bodu 8.2 a podléhá dohledu podle bodu 8.3.
8.2
Systém jakosti
8.2.1
Výrobce podá u jím zvolené notifikované osoby žádost o posouzení systému jakosti. Žádost musí obsahovat
a)
všechny příslušné informace o kategorii měřidel, pro kterou se žádá provedení posuzování shody,
b)
dokumentaci systému jakosti,
c)
technickou dokumentaci typu a kopii certifikátu ES přezkoušení typu.
8.2.2
Systém jakosti musí zabezpečovat shodu měřidel s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení.
Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a řádně dokumentovány ve formě písemných opatření, postupů a návodů. Tato dokumentace systému jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad programů jakosti, plánů jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti.
Dokumentace systému jakosti musí obsahovat zejména přiměřený popis
a)
cílů jakosti a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o jakost výrobků,
b)
kontrol a zkoušek, které budou provedeny po výrobě,
c)
záznamů o jakosti, například protokolů o kontrolách, výsledků zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
d)
prostředků umožňujících dohled nad efektivním fungováním systému jakosti.
8.2.3
Notifikovaná osoba posoudí systém jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 8.2.2. U systému jakosti, který splňuje odpovídající specifikace harmonizované české technické normy, se shoda s těmito požadavky předpokládá od okamžiku, kdy na ni byly zveřejněny odkazy.
Kromě zkušeností se systémem řízení jakosti musí mít skupina auditorů zkušenosti v příslušné oblasti metrologie a technologie výroby daného měřidla a znalosti příslušných technických požadavků tohoto nařízení. Součástí hodnocení musí být kontrolní návštěva v provozních prostorách výrobce.
Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.
8.2.4
Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
8.2.5
Výrobce informuje notifikovanou osobu, která schválila systém jakosti, o každé zamýšlené změně systému jakosti.
Notifikovaná osoba zhodnotí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti bude i nadále splňovat požadavky podle bodu 8.2.2, nebo zda je nezbytné nové posouzení.
Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.
8.3
Dohled, za který odpovídá notifikovaná osoba
8.3.1
Účelem dohledu je zjistit, zda výrobce řádně plní povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti.
8.3.2
Výrobce umožní notifikované osobě za účelem kontroly vstup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušení a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména
a)
dokumentaci systému jakosti,
b)
záznamy o jakosti, například protokoly o kontrolách, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků.
8.3.3
Notifikovaná osoba pravidelně provádí audity, aby se ujistila, že výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předává výrobci zprávu o auditu.
8.3.4
Kromě toho může notifikovaná osoba provádět neohlášené kontrolní návštěvy u výrobce. Při těchto kontrolních návštěvách může notifikovaná osoba v případě potřeby provést nebo nechat provést zkoušky, aby ověřila, zda systém jakosti řádně funguje. Notifikovaná osoba poskytne výrobci zprávu o kontrole a při provedení zkoušek rovněž protokol o zkoušce.
8.4
Písemné prohlášení o shodě
8.4.1
Výrobce opatří každé měřidlo, které je ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňuje příslušné technické požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým označením a na odpovědnost notifikované osoby uvedené v bodě 8.2.1 jejím identifikačním číslem.
8.4.2
Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a uchovává se po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen model měřidla, pro který je toto prohlášení vypracováno. Kopie prohlášení se dodává s každým měřidlem, které se uvádí na trh. V případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.
8.5
Výrobce uchovává pro potřebu orgánů dozoru po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla
a)
dokumentaci uvedenou v bodu 8.2.1 písmeno b),
b)
schválenou změnu podle druhého odstavce bodu 8.2.5,
c)
sdělení a zprávy notifikované osoby podle bodů 8.2.5, 8.3.3 a 8.3.4.
8.6
Každá notifikovaná osoba pravidelně poskytuje Úřadu seznam vydaných schválení systémů jakosti, jakož i seznam systémů jakosti, pro něž nebylo schválení vydáno, a neprodleně Úřad informuje o jakémkoliv zrušení schválení systému jakosti.
8.7
Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce obsažené v bodech 8.2.1, 8.2.5, 8.4.2 a 8.5 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcem.
9.
Postup E1 – Prohlášení o shodě založené na zabezpečování jakosti výstupní kontroly výrobku a zkoušení
Prohlášení o shodě založené na zabezpečování jakosti výstupní kontroly a zkoušení je postup posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této části přílohy a zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla splňují příslušné technické požadavky tohoto nařízení.
9.1
Technická dokumentace
9.1.1
Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v příloze č. 13 k tomuto nařízení. Tato dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidla s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení. Technická dokumentace musí v míře nezbytné pro takové posouzení zahrnovat návrh, výrobu a funkci měřidla.
9.1.2
Výrobce uchovává technickou dokumentaci po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby byla dostupná orgánům dozoru.
9.2
Výroba
Výrobce používá schválený systém jakosti pro výstupní kontrolu výrobku a zkoušení daného měřidla podle bodu 9.3 a podléhá dohledu podle bodu 9.4.
9.3
Systém jakosti
9.3.1
Výrobce podá u jím zvolené notifikované osoby žádost o posouzení systému jakosti. Žádost musí obsahovat
a)
všechny příslušné informace o kategorii měřidel, pro kterou se žádá provedení posuzování shody,
b)
dokumentaci systému jakosti,
c)
technickou dokumentaci podle bodu 9.1.1.
9.3.2
Systém jakosti musí zaručovat shodu měřidel s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení.
Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a řádně dokumentovány ve formě písemných opatření, postupů a návodů. Tato dokumentace systému jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad programů jakosti, plánů jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti.
Tato dokumentace musí obsahovat zejména přiměřený popis
a)
cílů jakosti a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o jakost výrobků,
b)
kontrol a zkoušek, které budou provedeny po výrobě,
c)
záznamů o jakosti, například protokolů o kontrolách, výsledků zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
d)
prostředků umožňujících dohled nad efektivním fungováním systému jakosti.
9.3.3
Notifikovaná osoba posoudí systém jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 9.3.2. U systému jakosti, který splňuje odpovídající specifikace harmonizované české technické normy, se shoda s těmito požadavky předpokládá od okamžiku, kdy na ni byly zveřejněny odkazy.
Kromě zkušeností se systémem řízení jakosti musí mít skupina auditorů zkušenosti v příslušné oblasti metrologie a technologie výroby daného měřidla a znalosti příslušných technických požadavků tohoto nařízení. Součástí hodnocení musí být kontrolní návštěva v provozních prostorách výrobce.
Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.
9.3.4
Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
9.3.5
Výrobce informuje notifikovanou osobu, která schválila systém jakosti, o každé zamýšlené změně systému jakosti.
Notifikovaná osoba zhodnotí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti bude i nadále splňovat požadavky podle bodu 9.3.2, nebo zda je nezbytné nové posouzení.
Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.
9.4
Dohled, za který odpovídá notifikovaná osoba
9.4.1
Účelem dohledu je zjistit, zda výrobce řádně plní povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti.
9.4.2
Výrobce umožní notifikované osobě za účelem kontroly vstup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušení a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména
a)
dokumentaci systému jakosti,
b)
technickou dokumentaci podle bodu 9.1.1,
c)
záznamy o jakosti, například protokoly o kontrolách, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků.
9.4.3
Notifikovaná osoba pravidelně provádí audity, aby se ujistila, že výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předává výrobci zprávu o auditu.
9.4.4
Kromě toho může notifikovaná osoba provádět neohlášené kontrolní návštěvy u výrobce. Při těchto kontrolních návštěvách může notifikovaná osoba v případě potřeby provést nebo nechat provést zkoušky, aby ověřil, zda systém jakosti řádně funguje. Notifikovaná osoba poskytne výrobci zprávu o kontrole a při provedení zkoušek rovněž protokol o zkoušce.
9.5
Písemné prohlášení o shodě
9.5.1
Výrobce opatří každé měřidlo, které splňuje příslušné technické požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým označením a na odpovědnost notifikované osoby uvedené v bodě 9.3.1 jejím identifikačním číslem.
9.5.2
Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a uchovává se po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen model měřidla, pro který je toto prohlášení vypracováno.
Kopie prohlášení se dodává s každým měřidlem, které se uvádí na trh. V případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.
9.6
Výrobce uchovává pro potřebu orgánů dozoru po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla
a)
dokumentaci uvedenou v bodu 9.3.1 písmeno b),
b)
schválenou změnu podle druhého odstavce bodu 9.3.5,
c)
sdělení a zprávy notifikované osoby podle posledního odstavce bodu 9.3.5 a podle bodů 9.4.3 a 9.4.4.
9.7
Každá notifikovaná osoba pravidelně poskytuje Úřadu seznam vydaných schválení systémů jakosti, jakož i seznam systémů jakosti, pro něž nebylo schválení vydáno, a neprodleně Úřad informuje o jakémkoliv zrušení schválení systému jakosti.
9.8
Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce obsažené v bodech 9.1.2, 9.3.1, 9.3.5, 9.5.2 a 9.6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcem.
10.
Postup F – Prohlášení o shodě s typem založené na ověřování výrobku
Prohlášení o shodě s typem založené na ověřování výrobku je část postupu posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této části přílohy, zaručuje a prohlašuje, že měřidla jsou podle ustanovení bodu 10.2 ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňují příslušné technické požadavky tohoto nařízení.
10.1
Výroba
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby zajistil shodu vyráběných měřidel s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení.
10.2
Ověřování
Výrobcem zvolená notifikovaná osoba provede nebo nechá provést příslušné kontroly a zkoušky s cílem ověřit shodu měřidel s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení.
Kontroly a zkoušky provedené za účelem ověření shody s metrologickými požadavky se provedou, podle volby výrobce, buď kontrolou a zkoušením každého měřidla podle bodu 10.3, nebo kontrolou a zkouškami měřidel na základě statistických metod podle bodu 10.4.
10.3
Ověřování shody s metrologickými požadavky kontrolou a zkoušením každého měřidla.
10.3.1
Každé měřidlo musí být jednotlivě zkontrolováno a musí být provedeny odpovídající zkoušky stanovené v příslušných harmonizovaných českých technických normách nebo určených normách podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení nebo musí být provedeny rovnocenné zkoušky s cílem ověřit shodu s metrologickými požadavky, které se na něj vztahují. Pokud takové harmonizované české technické normy nebo určené normy neexistují, rozhodne daná notifikovaná osoba o provedení odpovídajících zkoušek.
10.3.2
Notifikovaná osoba vydá certifikát shody vztahující se k provedeným kontrolám a zkouškám a opatří nebo nechá na svou odpovědnost opatřit každé schválené měřidlo svým identifikačním číslem.
Výrobce uchovává certifikáty shody po dobu 10 let od provedení certifikace daného měřidla pro účely kontroly prováděné orgány dozoru.
10.4
Statistické ověřování shody s metrologickými požadavky
10.4.1
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces zajišťoval stejnorodost každé vyrobené dávky, a předkládá svá měřidla k ověřování ve formě stejnorodých dávek.
10.4.2
Z každé výrobní dávky se podle požadavků bodu 10.4.3 náhodným výběrem odebere vzorek. Všechna měřidla ve vzorku se jednotlivě zkontrolují a provedou se odpovídající zkoušky stanovené v příslušných harmonizovaných českých technických normách nebo určených normách podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení nebo rovnocenné zkoušky s cílem ověřit shodu s metrologickými požadavky, které se na ně vztahují, a rozhodnout, zda bude výrobní dávka přijata, nebo zamítnuta. Pokud takové harmonizované české technické normy nebo určené normy neexistují, rozhodne daná notifikovaná osoba o provedení odpovídajících zkoušek.
10.4.3
Požadavky, které musí splňovat statistický postup
Je používána statistická kontrola srovnáváním. Systém výběru vzorků musí zajišťovat
a)
úroveň jakosti odpovídající pravděpodobnosti přijetí 95 % s podílem neshody menším než 1 %,
b)
mezní jakost odpovídající pravděpodobnosti přijetí 5 % s podílem neshody menším než 7 %.
10.4.4
Pokud je výrobní dávka přijata, všechna měřidla z této dávky jsou schválena s výjimkou těch měřidel ze vzorku, která nevyhověla při zkouškách.
Notifikovaná osoba vydá certifikát shody vztahující se k provedeným kontrolám a zkouškám a na svou odpovědnost opatří nebo nechá opatřit každé schválené měřidlo svým identifikačním číslem.
Výrobce uchovává certifikáty shody po dobu 10 let od provedení certifikace daného měřidla, aby byly dostupné orgánům dozoru pro účely kontroly.
10.4.5
Pokud je výrobní dávka zamítnuta, přijme notifikovaná osoba příslušná opatření (§ 11 odst. 3 zákona), která zabrání uvedení této výrobní dávky na trh. V případě častého zamítnutí výrobních dávek může notifikovaná osoba statistické ověřování pozastavit a přijmout vhodná opatření.
10.5
Písemné prohlášení o shodě
10.5.1
Výrobce opatří každé měřidlo, které je ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým označením.
10.5.2
Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a je uchováváno po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen model měřidla, pro který bylo toto prohlášení vypracováno.
Kopie prohlášení se dodává s každým měřidlem, které se uvádí na trh. V případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.
Po odsouhlasení notifikovanou osobou specifikovanou v bodu 10.2 výrobce opatří měřidla identifikačním číslem této osoby na její odpovědnost.
10.6
Výrobce opatří se souhlasem notifikované osoby a na její odpovědnost měřidla již během výrobního procesu identifikačním číslem dané notifikované osoby.
10.7
Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcem s výjimkou povinností uvedených v bodech 10.1 a 10.4.1.
11.
Postup F1 – Prohlášení o shodě založené na ověřování výrobků
Prohlášení o shodě založené na ověřování výrobků je postup posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této části přílohy a zaručuje a prohlašuje, že měřidla podle ustanovení bodu 11.3 splňují příslušné technické požadavky tohoto nařízení.
11.1
Technická dokumentace
11.1.1
Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v příloze č. 13 k tomuto nařízení. Tato dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidla s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení. Technická dokumentace musí v míře nezbytné pro takové posouzení zahrnovat návrh, výrobu a funkci měřidla.
11.1.2
Výrobce uchovává tuto technickou dokumentaci po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby byla dostupná orgánům dozoru.
11.2
Výroba
11.2.1
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby zajistil shodu vyráběných měřidel s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení.
11.3
Ověřování
Výrobcem zvolená notifikovaná osoba provede nebo nechá provést příslušné kontroly a zkoušky s cílem ověřit shodu měřidel s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení.
Kontroly a zkoušky provedené za účelem ověření shody s metrologickými požadavky se provedou, podle volby výrobce, buď kontrolou a zkoušením každého měřidla podle bodu 11.4, nebo kontrolou a zkouškami měřidel na základě statistických metod podle bodu 11.5.
11.4
Ověřování shody s metrologickými požadavky kontrolou a zkoušením každého měřidla.
11.4.1
Každé měřidlo musí být jednotlivě zkontrolováno a musí být provedeny odpovídající zkoušky uvedené v příslušných harmonizovaných českých technických normách nebo určených normách podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení nebo musí být provedeny rovnocenné zkoušky s cílem ověřit shodu s metrologickými požadavky, které se na něj vztahují. Pokud takové harmonizované české technické normy nebo určené normy neexistují, rozhodne daná notifikovaná osoba o provedení odpovídajících zkoušek.
11.4.2
Notifikovaná osoba vydá certifikát shody vztahující se k provedeným kontrolám a zkouškám a na svou odpovědnost opatří každé schválené měřidlo svým identifikačním číslem.
Výrobce uchovává certifikáty shody po dobu 10 let od provedení certifikace daného měřidla, aby byly dostupné orgánům dozoru pro účely kontroly.
11.5
Statistické ověřování shody s metrologickými požadavky
11.5.1
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces zajišťoval stejnorodost každé výrobní dávky, a předkládá svá měřidla pro ověřování ve formě stejnorodých dávek.
11.5.2
Z každé výrobní dávky se podle požadavků bodu 11.5.3 náhodným výběrem odebere vzorek. Všechna měřidla ve vzorku se jednotlivě zkontrolují a provedou se odpovídající zkoušky stanovené v příslušných harmonizovaných českých technických normách nebo určených normách podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení nebo rovnocenné zkoušky s cílem ověřit shodu s metrologickými požadavky, které se na ně vztahují, a rozhodnout, zda bude výrobní dávka přijata, nebo zamítnuta. Pokud takové harmonizované české technické normy nebo určené normy neexistují, rozhodne daná notifikovaná osoba o provedení odpovídajících zkoušek.
11.5.3
Požadavky, které musí splňovat statistický postup
Je používána statistická kontrola srovnáváním. Systém výběru vzorků musí zajišťovat:
a)
úroveň jakosti odpovídající pravděpodobnosti přijetí 95 % s podílem neshody menším než 1 %,
b)
mezní jakost odpovídající pravděpodobnosti přijetí 5 % s podílem neshody menším než 7 %.
11.5.4
Pokud je výrobní dávka přijata, všechna měřidla z této dávky jsou schválena s výjimkou těch měřidel ze vzorku, která nevyhověla při zkouškách.
Notifikovaná osoba vydá certifikát shody vztahující se k provedeným kontrolám a zkouškám a na svou odpovědnost opatří nebo nechá opatřit každé schválené měřidlo svým identifikačním číslem.
Výrobce uchovává certifikáty shody po dobu 10 let od provedení certifikace daného měřidla, aby byly dostupné orgánům dozoru pro účely kontroly.
11.5.5
Pokud je výrobní dávka zamítnuta, přijme notifikovaná osoba příslušná opatření (§ 11 odst. 3 zákona), která zabrání uvedení této výrobní dávky na trh. V případě častého zamítnutí výrobních dávek může notifikovaná osoba statistické ověřování pozastavit a přijmout vhodná opatření.
11.6
Písemné prohlášení o shodě
11.6.1
Výrobce opatří každé měřidlo, které splňuje příslušné technické požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým označením.
11.6.2
Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a uchovává se po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen model měřidla, pro který bylo toto prohlášení vypracováno.
Kopie prohlášení se dodává s každým měřidlem, který se uvádí na trh. V případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.
Po odsouhlasení notifikovanou osobou specifikovanou v bodu 11.3 výrobce opatří měřidla identifikačním číslem této osoby na její odpovědnost.
11.7
Výrobce opatří se souhlasem notifikované osoby a na její odpovědnost měřidla již během výrobního procesu identifikačním číslem dané notifikované osoby.
11.8
Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcem s výjimkou povinností uvedených v bodech 11.2 a 11.5.1.
12.
Postup G – Prohlášení o shodě založené na ověřování jednotlivého výrobku
Prohlášení o shodě založené na ověřování jednotlivého výrobku je postup posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této části přílohy a zaručuje a prohlašuje, že měřidlo podle ustanovení bodu 12.3 splňuje příslušné technické požadavky tohoto nařízení.
12.1
Technická dokumentace
Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v příloze č. 13 a poskytne ji notifikované osobě uvedené v bodě 12.3. Tato technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidla s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení a, v míře nezbytné pro takové posouzení, musí zahrnovat návrh, výrobu a funkci měřidla.
Výrobce uchovává tuto technickou dokumentaci po dobu 10 let, aby byla dostupná orgánům dozoru.
12.2
Výroba
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby zajistil shodu vyráběného měřidla s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení.
12.3
Ověřování
Výrobcem zvolená notifikovaná osoba provede nebo nechá provést příslušné kontroly a zkoušky stanovené v příslušných harmonizovaných českých technických normách nebo určených normách podle § 3 odst. 2 nebo rovnocenné zkoušky s cílem ověřit shodu měřidla s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení. Pokud takové harmonizované české technické normy nebo určené normy neexistují, rozhodne daná notifikovaná osoba o provedení odpovídajících zkoušek.
Notifikovaná osoba vydá certifikát shody vztahující se k provedeným kontrolám a zkouškám a na svou odpovědnost opatří nebo nechá opatřit schválené měřidlo svým identifikačním číslem.
Výrobce uchovává certifikáty shody po dobu 10 let od provedení certifikace daného měřidla, aby byly dostupné orgánům dozoru pro účely kontroly.
12.4
Písemné prohlášení o shodě
12.4.1
Výrobce opatří měřidlo, které splňuje příslušné technické požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým označením a na odpovědnost notifikované osoby uvedené v odstavci 12.3 jejím identifikačním číslem.
12.4.2
Vypracuje se prohlášení o shodě a uchovává se po dobu 10 let po vyrobení měřidla, aby bylo k dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určeno měřidlo, pro které bylo prohlášení o shodě vypracováno.
Kopie tohoto prohlášení se dodává s měřidlem.
12.5
Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce obsažené v bodech 12.1 a 12.3 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcem.
13.
Postup H – Prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti
Prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti je postup posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této části přílohy a zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla splňují příslušné technické požadavky tohoto nařízení.
13.1
Výroba
Výrobce používá schválený systém jakosti pro návrh, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení měřidla podle bodu 13.2 a podléhá dohledu podle bodu 13.3.
13.2
Systém jakosti
13.2.1
Výrobce podá u jím zvolené notifikované osoby žádost o posouzení systému jakosti. Žádost musí obsahovat
a)
všechny příslušné informace o kategorii měřidel, pro kterou se žádá provedení posuzování shody,
b)
dokumentaci systému jakosti.
13.2.2
Systém jakosti musí zajišťovat shodu měřidel s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení.
13.2.3
Všechny podklady, požadavky a předpisy přijaté výrobcem musí být systematicky a řádně dokumentovány ve formě písemných opatření, postupů a návodů.
Tato dokumentace systému jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad programů jakosti, plánů jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti. Musí obsahovat zejména přiměřený popis
a)
cílů jakosti a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o jakost výrobků,
b)
technických specifikací návrhu včetně norem, které budou použity, a v případě, kdy harmonizované české technické normy nebo určené normy podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení plně nepokrývají návrh, popis prostředků, které budou použity, aby bylo zajištěno splnění technických požadavků tohoto nařízení, které se na měřidlo vztahují,
c)
metod kontroly a ověřování návrhu, postupů a systematických opatření, které budou použity při navrhování měřidel spadajících do příslušných kategorií měřidel,
d)
odpovídajících metod, postupů a systémových opatření, které budou použity při výrobě, a při řízení a zabezpečování jakosti,
e)
kontrol a zkoušek, které budou provedeny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti,
f)
záznamů o jakosti, například protokolů o kontrolách, výsledků zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
g)
prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované jakosti návrhu a výrobků a efektivním fungováním systému jakosti.
13.2.4
Notifikovaná osoba posoudí systém jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 13.2.3. U systému jakosti, který splňuje odpovídající specifikace harmonizované české technické normy se shoda s těmito požadavky předpokládá od okamžiku, kdy na ni byly zveřejněny odkazy.
Kromě zkušeností se systémem řízení jakosti musí mít skupina auditorů zkušenosti v příslušné oblasti metrologie a technologie výroby daného měřidla a znalosti příslušných technických požadavků tohoto nařízení. Součástí hodnocení musí být kontrolní návštěva v provozních prostorách výrobce.
Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.
13.2.5
Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
13.2.6
Výrobce informuje notifikovanou osobu, která schválila systém jakosti, o každé zamýšlené změně systému jakosti. Notifikovaná osoba zhodnotí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti bude i nadále splňovat požadavky uvedené v bodě 13.2.3, nebo je nezbytné nové posouzení.
Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.
13.3
Dohled, za který odpovídá notifikovaná osoba
13.3.1
Účelem dohledu je zjistit, zda výrobce řádně plní povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti.
13.3.2
Výrobce umožní notifikované osobě za účelem kontroly vstup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušení a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména
a)
dokumentaci systému jakosti,
b)
záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se návrhu, například výsledky analýz, výpočtů, zkoušek,
c)
záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se výroby, například protokoly o kontrolách, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků.
13.3.3
Notifikovaná osoba pravidelně provádí audity, aby se ujistila, že výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předává výrobci zprávu o auditu.
13.3.4
Kromě toho může notifikovaná osoba provádět neohlášené kontrolní návštěvy u výrobce. Při těchto kontrolních návštěvách může notifikovaná osoba v případě potřeby provést nebo na vlastní odpovědnost nechat provést zkoušky, aby ověřila, zda systém jakosti správně funguje. Notifikovaná osoba poskytne výrobci zprávu o kontrole a při provedení zkoušek rovněž protokol o zkoušce.
13.4
Písemné prohlášení o shodě
13.4.1
Výrobce opatří každé měřidlo, které splňuje příslušné technické požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým označením a na odpovědnost notifikované osoby uvedené v bodě 13.2.1 jejím identifikačním číslem.
13.4.2
Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a je uchováváno po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen model měřidla, pro který bylo vypracováno.
Kopie prohlášení se dodává s každým měřidlem, které je uváděno na trh. V případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.
13.5
Výrobce uchovává pro potřebu orgánů dozoru po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla
a)
dokumentaci týkající se systému jakosti uvedenou v bodu 13.2.1 písmeni b),
b)
schválenou změnu podle bodu 13.2.6,
c)
sdělení notifikované osoby podle bodů 13.2.6, 13.3.3 a 13.3.4.
13.6
Každá notifikovaná osoba pravidelně poskytuje Úřadu seznam vydaných schválení systémů jakosti, jakož i seznam systémů jakosti, pro něž nebylo schválení vydáno, a neprodleně Úřad informuje o jakémkoliv zrušení schválení systému jakosti.
13.7
Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce obsažené v bodech 13.2.1, 13.2.6, 13.4.2 a 13.5 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcem.
14.
Postup H1 – Prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti a přezkoumání návrhu
Prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti a přezkoumání návrhu je postup posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této části přílohy a zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla splňují příslušné technické požadavky tohoto nařízení.
14.1
Výroba
Výrobce používá schválený systém jakosti pro návrh, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení měřidla podle bodu 14.2 a podléhá dohledu podle bodu 14.4. Přiměřenost technického návrhu měřidla musí být přezkoumána podle ustanovení bodu 14.3.
14.2
Systém jakosti
14.2.1
Výrobce podá u jím zvolené notifikované osoby žádost o posouzení systému jakosti. Žádost musí obsahovat
a)
všechny příslušné informace o kategorii měřidel, pro kterou se žádá provedení postupu posuzování shody,
b)
dokumentaci systému jakosti.
14.2.2
Systém jakosti musí zabezpečovat shodu měřidel s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení.
Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a řádně dokumentovány ve formě písemných opatření, postupů a návodů. Tato dokumentace systému jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad programů jakosti, plánů jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti. Musí obsahovat zejména přiměřený popis
a)
cílů jakosti a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o jakost výrobků,
b)
technických specifikací návrhu včetně norem, které budou použity, a v případě, kdy harmonizované české technické normy nebo určené normy podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení plně nepokrývají návrh, popis prostředků, které budou použity, aby bylo zajištěno splnění technických požadavků tohoto nařízení, které se na měřidlo vztahují,
c)
metod kontroly a ověřování návrhu, postupů a systematických opatření, které budou použity při navrhování měřidel spadajících do příslušné kategorie měřidel,
d)
odpovídajících metod, postupů a systematických opatření, které budou použity při výrobě, a při řízení a zabezpečování jakosti,
e)
kontrol a zkoušek, které budou provedeny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti,
f)
záznamů o jakosti, například protokolů o kontrolách, výsledků zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
g)
prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované jakosti návrhu a výrobků a efektivním fungováním systému jakosti.
14.2.3
Notifikovaná osoba posoudí systém jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 14.2.2. U systému jakosti, který splňuje odpovídající specifikace harmonizované české technické normy, se shoda s touto normou předpokládá od okamžiku, kdy na ni byly zveřejněny odkazy.
Kromě zkušeností se systémem řízení jakosti musí mít skupina auditorů zkušenosti v příslušné oblasti metrologie a technologie výroby daného měřidla a znalosti příslušných technických požadavků tohoto nařízení. Součástí hodnocení musí být kontrolní návštěva v provozních prostorách výrobce.
Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.
14.2.4
Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
14.2.5
Výrobce informuje notifikovanou osobu, která schválila systém jakosti, o každé zamýšlené změně systému jakosti.
Notifikovaná osoba zhodnotí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti bude i nadále splňovat požadavky uvedené v bodě 14.2.2 nebo zda je nezbytné nové posouzení.
Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.
14.2.6
Každá notifikovaná osoba pravidelně poskytuje Úřadu seznam vydaných schválení systémů jakosti, jakož i seznam systémů jakosti, pro něž nebylo schválení vydáno, a neprodleně Úřad informuje o jakémkoliv zrušení schválení systému jakosti.
14.3
Přezkoumání návrhu
14.3.1
Výrobce podá žádost o přezkoumání návrhu u notifikované osoby podle bodu 14.2.1.
14.3.2
Žádost musí umožňovat pochopení návrhu, výroby a funkce měřidla a musí umožňovat posouzení shody s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení. Tato žádost musí obsahovat
a)
identifikaci výrobce,
b)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiné notifikované osoby,
c)
technickou dokumentaci popsanou v příloze č. 13 tohoto nařízení. Tato dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidla s odpovídajícími požadavky tohoto nařízení. V míře nezbytné pro takové posouzení musí zahrnovat návrh, výrobu a funkci měřidla,
d)
podpůrné důkazy o přiměřenosti technického návrhu. Tyto podpůrné důkazy musí uvádět všechny dokumenty, které byly použity, zejména pokud příslušné harmonizované české technické normy nebo určené normy uvedené v § 3 odst. 2 tohoto nařízení nebyly použity zcela, a v případě nutnosti musí zahrnovat výsledky zkoušek provedených příslušnou laboratoří výrobce nebo jinou zkušební laboratoří jeho jménem a na jeho odpovědnost.
14.3.3
Notifikovaná osoba žádost přezkoumá, a pokud návrh splňuje technické požadavky tohoto nařízení, které se na něj vztahují, vydá výrobci certifikát ES přezkoumání návrhu. Tento certifikát musí obsahovat identifikaci výrobce, závěry přezkoumání, podmínky jeho platnosti a údaje nezbytné pro identifikaci schváleného měřidla.
14.3.3.1
K certifikátu musí být přiloženy všechny podstatné části technické dokumentace.
14.3.3.2
Certifikát nebo jeho přílohy musí obsahovat všechny potřebné informace pro posouzení shody a kontrolu za provozu. Tyto informace musí zejména umožňovat posouzení shody vyrobených měřidel s přezkoumaným návrhem z hlediska reprodukovatelnosti jejich metrologických vlastností, jestliže jsou správně seřízeny a nastaveny pomocí vhodných určených prostředků. Certifikát musí obsahovat
a)
metrologické vlastnosti daného návrhu měřidla,
b)
opatření nezbytná pro zajištění integrity měřidel (plombování, identifikaci softwaru),
c)
informace o dalších částech nezbytných pro identifikaci měřidel a pro vnější vizuální kontrolu shody s návrhem,
d)
v případě potřeby jakékoliv další specifické informace nezbytné k ověření vlastností vyrobených měřidel,
e)
u samostatných podsestav všechny nezbytné informace pro zabezpečení kompatibility s dalšími samostatnými podsestavami nebo měřidly.
14.3.3.3
Notifikovaná osoba vystaví zprávu o hodnocení v tomto smyslu a uchovává ji k dispozici orgánům dozoru. Aniž jsou dotčeny požadavky přílohy č. 14 k tomuto nařízení, může notifikovaná osoba zveřejnit obsah této zprávy, jako celek nebo její část, pouze se souhlasem výrobce.
Certifikát má platnost 10 let ode dne vydání a jeho platnost může být prodloužena na další období po 10 letech.
Pokud notifikovaná osoba odmítne výrobci vydat certifikát přezkoumání návrhu, musí tato osoba uvést podrobné důvody pro toto zamítnutí.
14.3.4
Výrobce informuje notifikovanou osobu, která vydala certifikát ES přezkoumání návrhu, o každé změně schváleného návrhu. Změny schváleného návrhu musí být dodatečně schváleny notifikovanou osobou, která vydala certifikát ES přezkoumání návrhu, jestliže mohou ovlivnit shodu se základními technickými požadavky tohoto nařízení, podmínky platnosti certifikátu nebo podmínky předepsané pro použití měřidla. Toto dodatečné schválení má formu dodatku k původnímu certifikátu ES přezkoumání návrhu.
14.3.5
Každá notifikovaná osoba pravidelně poskytuje Úřadu
a)
vydané certifikáty ES přezkoumání návrhu a přílohy,
b)
dodatky a změny týkající se již vydaných certifikátů.
Každá notifikovaná osoba neprodleně informuje Úřad o zrušení certifikátu ES přezkoumání návrhu.
14.3.6
Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uchovává kopii certifikátu ES přezkoumání návrhu, jeho přílohy a dodatky spolu s technickou dokumentací po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla.
Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen v členském státě Evropské unie, má povinnost uchovávat technickou dokumentaci k dispozici osoba určená výrobcem.
14.4
Dohled, za který odpovídá notifikovaná osoba
14.4.1
Účelem dohledu je zjistit, zda výrobce řádně plní povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti.
14.4.2
Výrobce umožní notifikované osobě za účelem kontroly vstup do prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušení a skladování a poskytne jí všechny potřebné informace, zejména
a)
dokumentaci systému jakosti,
b)
záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se návrhu, například výsledky analýz, výpočtů, zkoušek,
c)
záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se výroby, například protokoly o kontrolách, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků.
14.4.3
Notifikovaná osoba pravidelně provádí audity, aby se ujistila, že výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předává výrobci zprávu o auditu.
14.4.4
Kromě toho může notifikovaná osoba provádět neohlášené kontrolní návštěvy u výrobce. Při těchto kontrolních návštěvách může notifikovaná osoba v případě potřeby provést nebo na vlastní odpovědnost nechat provést zkoušky, aby ověřila, zda systém jakosti správně funguje. Notifikovaná osoba poskytne výrobci zprávu o kontrole a při provedení zkoušek rovněž protokol o zkoušce.
14.5
Písemné prohlášení o shodě
14.5.1
Výrobce opatří každé měřidlo, které splňuje příslušné technické požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým označením a na odpovědnost notifikované osoby uvedené v bodě 14.2.1 jejím identifikačním číslem.
14.5.2
Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a uchovává se po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen model měřidla, pro který bylo toto prohlášení vypracováno a uvedeno číslo certifikátu přezkoumání návrhu.
Kopie prohlášení se dodává s každým měřidlem, který se uvádí na trh. V případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.
14.6
Výrobce uchovává pro potřebu orgánů dozoru po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla
a)
dokumentaci uvedenou v bodu 14.2.1 písm. b),
b)
schválenou změnu podle bodu 14.2.5,
c)
sdělení a zprávy notifikované osoby podle bodů 14.2.5, 14.4.3 a 14.4.4.
14.7
Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce obsažené v bodech 14.2.1, 14.2.5, 14.5.2 a 14.6 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcem.
Příloha č. 3
k nařízení vlády č. 464/2005 Sb.
SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VODOMĚRY
1.
Pro účely této přílohy se zavádějí následující definice:
a)
Minimální průtok (Q1)
Nejmenší průtok, při němž vodoměr poskytuje údaje, které splňují požadavky na největší dovolené chyby (MPE).
b)
Přechodový průtok (Q2)
Přechodový průtok je hodnota, která leží mezi trvalým a minimálním průtokem a kterou se rozsah průtoku dělí na dvě pásma, „horní pásmo“ a „dolní pásmo“. Pro každé pásmo platí určitá největší dovolená chyba (MPE).
c)
Trvalý průtok (Q3)
Největší průtok, při němž vodoměr funguje vyhovujícím způsobem za stanovených podmínek použití, tj. za ustálených nebo proměnlivých podmínek proudění.
d)
Přetěžovací průtok (Q4)
Přetěžovací průtok je největší průtok, při kterém vodoměr funguje vyhovujícím způsobem po krátký časový úsek bez poškození.
2.
Stanovené pracovní podmínky
Výrobce musí pro vodoměr určit stanovené pracovní podmínky, zejména
a)
Rozsah průtoku vody
Hodnoty pro rozsah průtoku musí splňovat následující podmínky:
Q3/Q1 ≥ 10
Q2/Q1 = 1,6
Q4/Q3 = 1,25
Po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení může mít poměr Q2/Q1 tyto hodnoty: 1,5; 2,5; 4 nebo 6,3.
b)
Rozsah teploty vody
Hodnoty pro rozsah teploty musí splňovat následující podmínky:
od 0,1 °C do 30 °C (přinejmenším), nebo
od 30 °C do 90 °C (přinejmenším).
Vodoměr může být navržen tak, aby pracoval v obou rozsazích.
c)
Rozsah relativního tlaku vod
Tento rozsah je při Q3 od 0,3 barů do nejméně 10 barů.
d)
Pro napájecí zdroj: jmenovitou hodnotu zdroje střídavého napětí nebo mezní hodnoty stejnosměrného napájení.
3.
Největší dovolené chyby (MPE)
3.1
Největší dovolená chyba (MPE), kladná nebo záporná, u proteklých objemů při průtoku v rozsahu od přechodového průtoku (Q2) (včetně) do přetěžovacího průtoku (Q4) je
2 % pro vodu o teplotě ≤ 30 °C,
3 % pro vodu o teplotě > 30 °C.
3.2
Největší dovolená chyba (MPE), kladná nebo záporná, u proteklých objemů při průtocích v rozsahu od minimálního průtoku (Q1) do přechodového průtoku (Q2) (vyjma) je 5 % pro vodu libovolné teploty.
4.
Přípustný vliv rušení
4.1
Odolnost proti elektromagnetickému rušení
4.1.1
Elektromagnetické rušení může ovlivnit vodoměr jen do té míry, že
a)
změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě 4.1.3, nebo
b)
indikovaný údaj výsledku měření není možné vzít jako platný výsledek, ale jako okamžitý výkyv, který nelze interpretovat, zaznamenat nebo odeslat jako výsledek měření.
4.1.2
Po vystavení vlivu elektromagnetického rušení musí vodoměr
a)
obnovit svou činnost v rozmezí největší dovolené chyby (MPE),
b)
mít chráněny všechny měřicí funkce,
c)
umožňovat obnovení všech hodnot měření provedených bezprostředně před výskytem rušení.
4.1.3
Hodnota kritické změny odpovídá menší hodnotě ze dvou následujících hodnot
a)
množství odpovídající polovině velikosti největší dovolené chyby (MPE) v horním pásmu měřeného objemu,
b)
množství odpovídající největší dovolené chybě (MPE) pro množství vody proteklé za jednu minutu při průtoku Q3.
5.
Stálost
Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněny následující podmínky
5.1
Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než
a)
3 % objemu měřeného v rozsahu od Q1 (včetně) do Q2 (vyjma),
b)
1,5 % objemu měřeného v rozsahu od Q2 (včetně) do Q4 (včetně).
5.2
Chyba indikace objemu naměřeného po dokončení zkoušky stálosti nesmí být větší než
a)
±6 % objemu měřeného v rozsahu od Q1 (včetně) do Q2 (vyjma),
b)
±2,5 % objemu měřeného v rozsahu od Q2 (včetně) do Q4 (včetně) pro vodoměry určené pro měření vody teploty v rozsahu od 0,1 °C do 30 °C,
c)
±3,5 % objemu měřeného v rozsahu od Q2 (včetně) do Q4 (včetně) pro vodoměry určené pro měření vody teploty v rozsahu od 30 °C do 90 °C.
6.
Použitelnost
6.1
Vodoměr musí být možné instalovat tak, aby pracoval v libovolné poloze, pokud není jasně vyznačeno jinak.
6.2
Výrobce stanoví, zda je vodoměr určen pro měření zpětného toku. V takovém případě se musí zpětný tok buď odečítat od celkového objemu, nebo musí být zaznamenáván samostatně. Pro přívodní i zpětné proudění musí platit stejné největší dovolené chyby (MPE).
6.3
Vodoměry, které nejsou navrženy pro měření zpětného toku, musí buď zpětnému toku zabránit, nebo musí vydržet náhodný zpětný tok bez poškození nebo změny metrologických vlastností.
7.
Jednotky měření
Naměřený objem musí být indikován v krychlových metrech.
8.
Uvedení do provozu
Musí být zajištěno, aby požadavky bodu 2 písmena a), b) c) byly distributorem nebo osobou smluvně zajišťující instalaci vodoměru stanoveny tak, aby byl vodoměr vhodný pro přesné měření předpokládané nebo předvídatelné spotřeby.
Příloha č. 4
k nařízení vlády č. 464/2005 Sb.
SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PLYNOMĚRY A PŘEPOČÍTÁVAČE MNOŽSTVÍ PLYNU
1.
Pro účely této přílohy se zavádějí následující definice:
a)
Přepočítávač množství plynu
Zařízení připojené k plynoměru, které automaticky přepočítává množství naměřené za podmínek měření na množství za základních podmínek.
b)
Minimální průtok (Qmin)
Nejmenší průtok, při kterém plynoměr poskytuje údaje, které splňují požadavky na největší dovolenou chybu (MPE).
c)
Maximální průtok (Qmax)
Největší průtok, při němž plynoměr poskytuje údaje, které splňují požadavky na největší dovolenou chybu (MPE).
d)
Přechodový průtok (Qt)
Přechodový průtok je hodnota, která leží mezi maximálním a minimálním průtokem a kterou se rozsah průtoků dělí na dvě pásma, „horní pásmo“ a „dolní pásmo“. Pro každé pásmo platí určitá největší dovolená chyba (MPE).
e)
Přetěžovací průtok (Qr)
Přetěžovací průtok je největší průtok, při kterém plynoměr funguje krátký časový úsek bez poškození.
f)
Základní podmínky
Stanovené podmínky, na které se naměřené množství tekutiny přepočítává.
2.
Plynoměry
2.1
Stanovené pracovní podmínky
Výrobce musí specifikovat stanovené pracovní podmínky plynoměru, přičemž musí vzít v úvahu tato hlediska:
a)
Rozsah průtoku plynu musí splňovat alespoň tyto podmínky:
TřídaQmax/QminQmax/QtQr/Qmax
1,5≥ 150≥ 101,2
1,0≥ 20≥ 51,2
b)
Rozsah teploty plynu: minimální rozsah je 40 °C.
c)
Podmínky vztahující se na plyn
Plynoměr musí být konstruován pro rozsah plynů a vstupních tlaků, které odpovídají zemi určení. Výrobce musí uvést zejména skupinu nebo typ plynu a maximální pracovní tlak.
d)
Minimální rozsah teploty je 50 °C pro vnější prostředí.
e)
Jmenovitou hodnotu zdroje střídavého napětí nebo mezní hodnoty stejnosměrného napájení.
2.2
Největší dovolené chyby (MPE)
2.2.1
Plynoměr indikující objem za podmínek měření nebo hmotnost
Tabulka 1
Třída1,51,0
Qmin ≤ Q < Qt3 %2 %
Q1 ≤ Q ≤ Qmax1,5 %1 %
Jestliže chyby v rozsahu od Qt do Qmax mají všechny stejné znaménko, pak jejich hodnota nesmí být větší než 1 % pro třídu 1,5 a 0,5 % pro třídu 1,0.
2.2.2
U plynoměru s teplotní kompenzací, který indikuje pouze přepočítaný objem, v rozsahu teploty o velikosti 30 °C rozloženém symetricky kolem teploty stanovené výrobcem, která leží v rozsahu od 15 °C do 25 °C, se největší dovolená chyba (MPE) zvýší o 0,5 %. Mimo tento rozsah je v každém dalším rozsahu intervalu o velikosti 10 °C povoleno další zvýšení chyby o 0,5 %.
2.3
Přípustný vliv rušení
2.3.1
Odolnost proti elektromagnetickému rušení
2.3.1.1
Elektromagnetické rušení může ovlivnit plynoměr nebo přepočítávač množství plynu jen do té míry, že
a)
změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě 2.3.1.3, nebo
b)
indikovaný údaj výsledku měření je takový, že jej není možné interpretovat jako platný výsledek, ale jako okamžitý výkyv, který nelze interpretovat, zaznamenat nebo odeslat jako výsledek měření.
2.3.1.2
Po vystavení vlivu elektromagnetického rušení musí plynoměr
a)
obnovit svou činnost v rozmezí největší dovolené chyby (MPE),
b)
mít chráněny všechny měřicí funkce,
c)
umožňovat obnovení všech hodnot měření provedených bezprostředně před výskytem rušení.
2.3.1.3
Hodnota kritické změny odpovídá menší hodnotě ze dvou následujících hodnot
a)
množství odpovídající polovině velikosti největší dovolené chyby (MPE) v horním pásmu měřeného objemu,
b)
množství odpovídající největší dovolené chybě (MPE) pro množství plynu proteklého za jednu minutu při maximálním průtoku.
2.3.2
Vliv poruch průtoku na vstupu a výstupu
Za podmínek instalace stanovených výrobcem nesmí být vliv poruch průtoku větší než jedna třetina největší dovolené chyby (MPE).
2.4
Stálost
Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněny následující podmínky
a)
Plynoměry třídy 1,5
Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření pro průtoky v rozsahu od Qt do Qmax nesmí překročit výsledek měření o více než 2 %.
Chyba indikace po dokončení zkoušky stálosti nesmí být větší než dvojnásobek největší dovolené chyby (MPE) uvedené v bodě 2.2.
b)
Plynoměry třídy 1,0
Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než jedna třetina největší dovolené chyby (MPE) uvedené v bodě 2.2.
Chyba indikace po dokončení zkoušky stálosti nesmí být větší než největší dovolená chyba (MPE) uvedená v bodě 2.2.
2.5
Použitelnost
2.5.1
Plynoměr napájený ze sítě (střídavým nebo stejnosměrným napětím) musí být vybaven záložním napájecím zdrojem nebo jinými prostředky, které zajistí, že během selhání základního zdroje budou všechny měřicí funkce zajištěny.
2.5.2
Přiřazený zdroj energie musí mít životnost alespoň 5 let. Po uplynutí 90 % jeho životnosti se musí objevit příslušné upozornění.
2.5.3
Indikační zařízení musí mít odpovídající počet číslic, aby bylo zajištěno, že množství proteklé za 8 000 hodin při průtoku Qmax nevrátí číslice na jejich počáteční hodnoty.
2.5.4
Plynoměr musí být možné instalovat tak, aby pracoval v libovolné poloze uvedené výrobcem v návodu k instalaci.
2.5.5
Plynoměr musí mít kontrolní prvek, který musí umožňovat provádění zkoušek v přiměřeném časovém úseku.
2.5.6
Plynoměr musí dodržovat největší dovolenou chybu (MPE) v libovolném směru proudění nebo jen v tom směru proudění, který je jasně vyznačen.
2.6
Jednotky
Měřené množství musí být indikováno v krychlových metrech nebo v kilogramech.
3.
Přepočítávače množství plynu
Přepočítávač množství plynu tvoří podle tohoto nařízení samostatnou podsestavou.
Pro přepočítávače množství plynu platí, pokud se dají použít, základní technické požadavky. Kromě nich platí následující požadavky.
3.1
Základní podmínky pro přepočítávané veličiny
Výrobce musí specifikovat základní podmínky pro přepočítávané veličiny.
3.2
Největší dovolené chyby (MPE)
a)
0,5 % při teplotě okolí (20 ±3) °C, relativní vlhkosti okolního prostředí (60 ±15) %, při jmenovitých hodnotách napájecího zdroje,
b)
0,7 % pro teplotní přepočítávač množství plynu při stanovených pracovních podmínkách,
c)
1 % pro jiné přepočítávače množství plynu při stanovených pracovních podmínkách.
Poznámka: Chyba plynoměru se nebere v úvahu.
3.3
Použitelnost
3.3.1
Elektronický přepočítávač množství plynu musí být schopen zaznamenat, že je mimo pracovní rozsah (rozsahy), jehož (jejichž) parametry stanovil výrobce jako zásadní pro přesnost měření. V takovém případě musí přepočítávač množství plynu přestat načítat přepočítávanou veličinu a může ji samostatně načítat pouze po dobu, kdy je mimo pracovní rozsah (rozsahy).
3.3.2
Elektronický přepočítávač množství plynu musí být schopen indikovat všechny odpovídající hodnoty měření bez přídavného zařízení.
4.
Uvedení do provozu
4.1
Při měření pro potřeby obytných prostor je povoleno, aby tato měření byla prováděna libovolným měřidlem třídy 1,5 a měřidly třídy 1,0, které mají poměr Qmax/Qmin větší nebo roven 150.
4.2
Při měření v obchodních prostorách nebo v lehkém průmyslu je povoleno, aby tato měření byla prováděna libovolným měřidlem třídy 1,5.
4.3
Musí být zajištěno, aby požadavky podle bodu 2.1 písmene b) a c) byly distributorem nebo osobou smluvně zajišťující instalaci měřidla stanoveny tak, aby bylo měřidlo vhodné pro přesné měření předpokládané nebo předvídatelné spotřeby.
Příloha č. 5
k nařízení vlády č. 464/2005 Sb.
SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA ELEKTROMĚRY K MĚŘENÍ ČINNÉ ENERGIE
1.
Pro účely této přílohy se zavádějí následující definice:
I = elektrický proud procházející elektroměrem
In = stanovený referenční proud, pro který byl elektroměr s transformátorem navržen
Ist = nejmenší stanovená hodnota proudu I, při níž elektroměr zaznamenává činnou elektrickou energii při účiníku rovném 1 (u vícefázových elektroměrů se symetrickou zátěží)
Imin = hodnota proudu I, nad kterou leží chyba elektroměru v mezích největší dovolené chyby (MPE) (u vícefázových elektroměrů se symetrickou zátěží)
Itr = hodnota proudu I, nad kterou leží chyba elektroměru v mezích nejmenší hodnoty největší dovolené chyby (MPE) odpovídající označení třídy elektroměru
Imax = maximální hodnota proudu I, pro kterou chyba elektroměru leží v mezích největších dovolených chyb (MPE)
U = elektrické napětí přiváděné do elektroměru
Un = stanovené referenční napětí
ƒ = kmitočet napětí přiváděného do elektroměru
ƒn = stanovený referenční kmitočet
PF = účiník = cosφ = cosinus úhlu fázového posunu φ mezi I a U
Elektroměry k měření činné energie se mohou v závislosti na použité metodě měření používat v kombinaci s externími měřicími transformátory,
2.
Přesnost
Výrobce musí stanovit třídu elektroměru. Třídy jsou označeny jako třída A, B a C.
3.
Stanovené pracovní podmínky
Výrobce musí stanovit pro elektroměr stanovené pracovní podmínky, a to:
a)
hodnoty ƒn, Un, In, Ist, Imin, Itr a Imax. Pro stanovené proudy musí elektroměr splňovat podmínky uvedené v tabulce 1:
Tabulka 1
Třída ATřída BTřída C
Přímo zapojené elektroměry
Ist≤ 0,05.Itr≤ 0,04.Itr≤ 0,04.Itr
Imin≤ 0,5.Itr≤ 0,5.Itr≤ 0,3.Itr
Imax≥ 50.Itr≥ 50.Itr≥ 50.Itr
Elektroměry s měřicím transformátorem
Ist≤ 0,06.Itr≤ 0,04.Itr≤ 0,02.Itr
Imin≤ 0,4.Itr≤ 0,2.Itr≤ 0,2.Itr
In= 20.Itr= 20.Itr= 20.Itr
Imax≥ 1,2.In≥ 1,2.In≥ 1,2.In
Pro elektromechanické elektroměry třídy B musí být Imin ≤ 0,4 Itr.
b)
elektroměr musí splňovat požadavky na největší dovolené chyby (MPE) v rozsazích napětí, kmitočtu a účiníku, které jsou uvedeny v tabulce 2. Tyto rozsahy musí respektovat typické parametry elektrické energie dodávané veřejnou distribuční sítí,
c)
rozsahy napětí a kmitočtu musí být alespoň
0,9.Un ≤ U ≤ 1,1.Un
0,98.ƒn ≤ ƒ ≤ 1,02.ƒn,
d)
rozsah účiníku alespoň od cosφ = 0,5 induktivní do cosφ = 0,8 kapacitní.
4.
Největší dovolené chyby (MPE)
Vlivy různých měřených veličin a ovlivňujících veličin (a, b, c,...) se vyhodnocují samostatně, přičemž všechny ostatní měřené veličiny a ovlivňující veličiny se udržují relativně konstantní na svých referenčních hodnotách. Chyba měření, která nesmí být větší než největší dovolená chyba (MPE) uvedená v tabulce 2, se vypočítá takto:
Chyba měření = a2 + b2 + c2 + ……
Pokud elektroměr pracuje při proměnné proudové zátěži, nesmějí chyby v procentech překročit mezní hodnoty uvedené v tabulce 2.
Tabulka 2
Největší dovolená chyba (MPE) v procentech při stanovených pracovních podmínkách a při definovaných úrovních proudové zátěže a pracovní teplotě
Pracovní teplotyPracovní teplotyPracovní teplotyPracovní teploty
–10 °C ... +5 °C–25 °C ... –10 °C–40 °C ...–25 °C
+5°C ... +30°Cnebonebonebo
+30 °C ... +40 °C+40 °C ... +55 °C+55 °C ... +70 °C
Třída elektroměruABCABCABCABC
Jednofázový elektroměr; vícefázový elektroměr se symetrickou zátěží
Imin ≤ I < Itr3,52152,51,373,51,7942
Itr ≤ I ≤ Imax3,520,74,52,5173,51,3941,5
Vícefázový elektroměr s jednofázovou zátěží
Itr ≤ I ≤ Imax, viz níže uvedená výjimka42,51531,3741,794,52
Pro elektromechanické vícefázové elektroměry je rozsah proudu pro jednofázovou zátěž omezen na 5Itr ≤ I < Imax
Jestliže elektroměr pracuje v různých rozsazích teploty, pak se musí používat odpovídající hodnoty největší dovolené chyby (MPE).
5.
Přípustný vliv rušení
5.1
Obecně
5.1.1
Protože jsou elektroměry přímo připojeny k napájecí síti a jednou z měřených veličin je také proud, platí pro elektroměry speciální elektromagnetické prostředí.
5.1.2
Elektroměr musí vyhovovat elektromagnetickému prostředí třídy E2 a kromě toho musí splňovat požadavky uvedené v bodech 5.2 a 5.3.
5.1.3
Elektromagnetické prostředí a jeho přípustný vliv odpovídá stavu, kdy prostředí má charakter dlouhodobé poruchy, a pak nesmí ovlivnit přesnost více než činí hodnoty kritické změny, anebo charakter přechodového jevu, který může způsobit dočasné zhoršení nebo ztrátu funkce nebo provozuschopnosti; po jeho doznění se ale musí funkce elektroměru a jeho provozuschopnost obnovit a přesnost nesmí být ovlivněna více než činí hodnoty kritické změny.
5.1.4
Tam, kde existuje nebezpečí častého výskytu bouřek nebo kde převládá nadzemní elektrické vedení, musí být metrologické vlastnosti elektroměru zajištěny.
5.1
Vliv dlouhodobých poruch
Tabulka 3
Hodnoty kritické změny pro dlouhodobé poruchy
PoruchaHodnoty kritické změny v procentech pro třídu elektroměru
ABC
Obrácený sled fází1,51,50,3
Nesymetrie napětí (platí pouze pro vícefázové elektroměry)421
Harmonické složky v proudových obvodech110,80,5
Stejnosměrná složka a harmonické složky v proudovém obvodu 1631,5
Rychlé přechodové jevy642
Magnetická pole; vysokofrekvenční (vyzařované vysokofrekvenční) elektromagnetické pole; poruchy indukované vysokofrekvenčními poli; a odolnost proti oscilačním vlnám321
1 U elektromechanických elektroměrů nejsou pro harmonické složky v proudových obvodech ani pro stejnosměrnou složku a harmonické složky v proudovém obvodu definovány žádné hodnoty kritické změny.
5.2
Přípustný vliv přechodových elektromagnetických jevů
5.3.1
Při výskytu elektromagnetického rušení a bezprostředně po jeho ukončení
a)
nesmí žádný z výstupů určený pro zkoušení přesnosti elektroměru vysílat impulsy nebo signály odpovídající elektrické energii větší, než je hodnota kritické změny,
b)
a v přiměřeném časovém úseku po skončení působení poruchy elektroměr
–
musí obnovit svoji funkci v mezích největší dovolené chyby (MPE),
–
musí zajišťovat všechny měřicí funkce,
–
musí umožnit obnovu všech hodnot naměřených bezprostředně před začátkem působení poruchy,
–
nesmí indikovat změnu zaznamenané elektrické energie větší než je hodnota kritické změny.
Hodnota kritické změny v kWh je m · Un · Imax · 10-6
(kde m je počet měřicích prvků elektroměru, Un je ve voltech a Imax v ampérech).
5.3.2
Pro proudové přetížení činí hodnota kritické změny 1,5 %.
6.
Použitelnost
6.1
Pro napětí menší než je stanovené referenční napětí nesmí být kladná chyba elektroměru větší než 10 %.
6.2
Počitadlo celkové elektrické energie musí mít dostatečný počet míst, aby bylo zajištěno, že se indikovaný údaj nevrátí na svou počáteční hodnotu, jestliže bude elektroměr v provozu po dobu 4 000 hodin při plném zatížení (I = Imax, U = Un a PF = 1). Počitadlo nesmí být možné za provozu vynulovat.
6.3
V případě výpadku proudu musí hodnota naměřené elektrické energie zůstat zjistitelná po dobu alespoň 4 měsíců.
6.4
Chod naprázdno
Jestliže se na elektroměr přivede napětí a proudové obvody jsou bez proudu (proudové obvody musí být otevřené), nesmí elektroměr zaznamenávat elektrickou energii při žádném napětí od 0,8 · Un do 1,1 · Un.
6.5
Náběh
Elektroměr musí začít zaznamenávat a pokračovat v zaznamenávání energie při Un a PF = 1 (vícefázový elektroměr se symetrickou zátěží) a proudu, který je roven Ist.
7.
Jednotky
Naměřená elektrická energie musí být indikována v kilowatthodinách nebo v megawatthodinách.
8.
Uvedení do provozu
8.1
Při měření pro potřeby obytných prostor je povoleno, aby byla tato měření prováděna libovolným elektroměrem třídy A.
8.2
Při měření v obchodních prostorách nebo v lehkém průmyslu je povoleno, aby byla tato měření prováděna libovolným elektroměrem třídy B.
8.3
Musí být zajištěno, aby byl rozsah proudu určen distributorem nebo osobou smluvně zajišťující instalaci elektroměru tak, aby byl elektroměr vhodný pro přesná měření předpokládané nebo předvídatelné spotřeby.
Příloha č. 6
k nařízení vlády č. 464/2005 Sb.
SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA MĚŘIDLA TEPLA
1.
Pro účely této přílohy se zavádějí následující definice:
θ = teplota teplonosné kapaliny
θin = hodnota θ na přívodu k výměníku
θout = hodnota θ na výstupu výměníku
Δθ = teplotní rozdíl θin – θout, přičemž platí Δθ ≥ 0
θmax = horní mez θ, při níž měřidlo tepla pracuje správně v mezích největší dovolené chyby (MPE)
θmin = dolní mez θ, při níž měřidlo tepla pracuje správně v mezích největší dovolené chyby (MPE)
Δθmax = horní mez Δθ, při níž měřidlo tepla pracuje správně v mezích největší dovolené chyby (MPE)
Δθmin = dolní mez Δθ, při níž měřidlo tepla pracuje správně v mezích největší dovolené chyby (MPE)
q = průtok teplonosné kapaliny
qs = nejvyšší přípustná hodnota q, při níž bude měřidlo tepla pracovat správně po krátké časové intervaly
qp = nejvyšší přípustná hodnota q, při níž bude měřidlo tepla nepřetržitě pracovat správně
qi = nejnižší přípustná hodnota q, při níž bude měřidlo tepla pracovat správně
P = tepelný výkon výměny tepla
Ps = horní přípustná mez P, při níž bude měřidlo tepla pracovat správně
Měřidlo tepla je buď kompaktní přístroj nebo kombinovaný přístroj skládající se ze samostatných podsestav, kterými jsou snímač průtoku, snímač teploty a kalorimetrické počitadlo, nebo z kombinace těchto samostatných podsestav.
2.
Stanovené pracovní podmínky
Hodnoty stanovených pracovních podmínek musí být stanoveny výrobcem takto:
a)
pro teplotu kapaliny: θmax, θmin,
b)
pro teplotní rozdíly: Δθmax, Δθmin,
při těchto omezeních: Δθmax/Δθmin ≥10; Δθmin = 3 K nebo 5 K nebo 10 K.
c)
pro tlak kapaliny: maximální kladný vnitřní tlak, kterému může měřidlo tepla dlouhodobě odolávat při horní mezní teplotě,
d)
pro průtoky kapaliny: qs, qp, qi, přičemž hodnoty qp a qi podléhají následujícímu omezení: qp/qi ≥ 10,
e)
pro tepelný výkon: Ps.
3.
Třídy přesnosti
Pro měřidla tepla jsou definovány tyto třídy přesnosti: 1, 2, 3.
4.
Největší dovolené chyby (MPE) použitelné pro kompaktní měřidla tepla
Největší dovolené chyby použitelné pro kompaktní měřidla tepla pro jednotlivé třídy přesnosti vyjádřené v procentech konvenčně pravé hodnoty jsou:
a)
Pro třídu 1: E = Ef + Et + Ec, hodnoty Ef, Et, Ec se stanoví podle bodů 8.1 až 8.3.
b)
Pro třídu 2: E = Ef + Et + Ec, hodnoty Ef, Et, Ec se stanoví podle bodů 8.1 až 8.3.
c)
Pro třídu 3: E = Ef + Et + Ec, hodnoty Ef, Et, Ec se stanoví podle bodů 8.1 až 8.3.
5.
Přípustné vlivy elektromagnetického rušení