Sbírka zákonů new

Vyhlášené znění od 22. 6. 2009

173

VYHLÁŠKA

ze dne 9. června 2009,

kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) k provedení § 9 odst. 1, § 10 odst. 2 až 4, 6 a 10 a § 12 odst. 4:

Čl. I

Vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění vyhlášky č. 83/2000 Sb., vyhlášky č. 186/2005 Sb., vyhlášky č. 6/2006 Sb. a vyhlášky č. 38/2006 Sb., se mění takto:

Poznámka pod čarou č. 1 zní:

„1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/137/ES ze dne 18. prosince 2006, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.
Směrnice Rady 2008/59/ES ze dne 12. června 2008, kterou se v důsledku přistoupení Bulharské republiky a Rumunska upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.
Směrnice Komise 2008/87/ES ze dne 22. září 2008, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES ze dne 16. prosince 1997 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/26/ES ze dne 21. dubna 2004, kterou se mění směrnice 97/68/ES.
Směrnice Komise 2008/126/ES ze dne 19. prosince 2008, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.
Směrnice Komise 2009/46/ES ze dne 24. dubna 2009, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.“.

§ 1a se zrušuje.

V § 2 odstavec 2 zní:

„(2)

Základním určujícím znakem lodě je její určení pro

dopravu osob, nákladů nebo nesených zařízení,

dopravu jiných plavidel vlečením, tlačením nebo bočním vedením, nebo

jiné účely spojené s opakovaným přemísťováním po vodní cestě.“.

V § 2 odst. 3 písmeno b) zní:

„b)

u osobní lodě její určení pro dopravu více než 12 cestujících; za cestujícího se nepovažuje člen posádky plavidla včetně vůdce plavidla,“.

V § 2 odst. 3 písmeno c) zní:

„c)

u remorkéru jeho určení pouze k vlečení, tlačení nebo bočnímu vedení plavidel v sestavě plavidel,“.

V § 2 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6)

Základním určujícím znakem plovoucího tělesa je to, že jako předmět nebo pevné seskupení předmětů je schopné ovladatelně plout na hladině, přičemž není lodí, plovoucím zařízením ani plovoucím strojem.“.

§ 3 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 2 a 2a zní:

„§ 3

Technické požadavky na bezpečnost a podmínky technické a provozní způsobilosti jednotlivých druhů plavidel

(K § 9 odst. 1 a § 10 odst. 2 a 10 zákona)

(1)

Technické požadavky na bezpečnost lodí, plovoucích strojů a plovoucích zařízení o délce (L) 20 m a více nebo s objemem vyjádřeným jako součin délky (L), šířky (B) a ponoru (T) 100 m³ a více, podmínky jejich provozní způsobilosti a postup při jejich ověřování jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky.

(2)

Technické požadavky na bezpečnost malých plavidel a plovoucích zařízení, pro něž nejsou stanoveny technické požadavky na bezpečnost podle odstavce 1, a podmínky jejich provozní způsobilosti jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky.

(3)

Malá plavidla uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) určená pro používání v půjčovně, plovárně nebo na koupališti a malá plavidla používaná jako záchranná musí mít na viditelném místě vyznačen nejvyšší přípustný počet osob, které smějí být na plavidle, určený plavebním úřadem a musí být provedena jako nepotopitelná podle bodu 2.02.1 přílohy č. 2 této vyhlášky.

(4)

Plavidla, která nepodléhají evidenci podle § 14 odst. 5 zákona, mohou být provozována na vodních cestách, jestliže svojí konstrukcí a technickým stavem odpovídají bezpečnosti provozu, přepravovaných osob a věcí, neohrožují životní prostředí, jsou dostatečně pevná, stabilní a bezpečně ovladatelná při obvyklém zatížení, pro které jsou zhotovena.

(5)

Je-li plavidlo nepodléhající evidenci malým plavidlem s vlastním strojním pohonem, musí splňovat požadavky na emise výfukových plynů a hluku stanovené pro malé plavidlo s vlastním strojním pohonem podléhající evidenci v příloze č. 2 této vyhlášky.

(6)

Plavidlo nepodléhající evidenci může být provozováno pouze v plavebních zónách vodních cest Společenství 3 a 4²); plavidlo nepodléhající evidenci může být provozováno i v plavební zóně vodních cest Společenství 2²), je-li provedeno jako nepotopitelné podle bodu č. 2.02.1 přílohy č. 2 této vyhlášky nebo splňuje-li požadavek na bezpečnostní vzdálenost podle bodu č. 2.02.4 písm. b) přílohy č. 2 této vyhlášky.

(7)

Plavidlo nepodléhající evidenci, které je plovoucím tělesem,

jehož délka je 20 m a více a jehož objem vyjádřený jako součin délky, šířky a ponoru je 100 m³ a více, může být provozováno na vodní cestě, jestliže s ohledem na účel a způsob použití přiměřeně splňuje požadavky stanovené v příloze č. 1 této vyhlášky,

jehož rozměry jsou menší než uvedené v písmeni a), může být provozováno na vodní cestě, jestliže s ohledem na účel a způsob použití přiměřeně splňuje požadavky stanovené v příloze č. 2 této vyhlášky.

Plavidlo nepodléhající evidenci, které je plovoucím tělesem, může být provozováno na vodní cestě pouze při splnění podmínek podle zvláštního právního předpisu^2a).

Příloha I Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.

2a)

Čl. 1.21 přílohy vyhlášky č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky.“.

Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní:

„§ 3a

Rovnocennost

(1)

Na plavidle mohou být používána jiná technická řešení než technická řešení uvedená v příloze č. 1 této vyhlášky, pokud jsou Evropskou komisí uznána za rovnocenné.

(2)

K vystavení prozatímního osvědčení plavidla není rozhodnutí o rovnocennosti podle odstavce 1 nezbytné. Státní plavební správa uvědomí Evropskou komisi ve lhůtě jednoho měsíce od vystavení prozatímního osvědčení plavidla, přičemž uvede název a ENI plavidla, druh odchylky a stát, v němž je plavidlo registrováno nebo v němž má svůj domovský přístav.

(3)

Státní plavební správa může na základě konzultace s Evropskou komisí vystavit osvědčení plavidla za účelem zkoušek a na omezenou dobu určitému plavidlu s novým technickým vybavením, které se odchyluje od požadavků přílohy č. 1 této vyhlášky, zajišťuje-li toto vybavení rovnocennou bezpečnost.

(4)

Údaje podle odstavců 1 a 2 se zapíší do osvědčení plavidla a je o nich informována Evropská komise.“.

§ 4 včetně nadpisu zní:

„§ 4

Plavidla podléhající ověřování technické způsobilosti odbornou komisí

(K § 10 odst. 3 zákona)

Ověřování technické způsobilosti plavidel odbornou komisí ustavenou k ověřování technické způsobilosti plavidel podléhají všechna plavidla s výjimkou

malých plavidel,

plovoucích zařízení, která svými rozměry nebo obsaditelností nepřesahují rozměry nebo obsaditelnost malého plavidla podle § 9 odst. 1 zákona a která nejsou plovoucím dokem,

plovoucích těles,

převozních lodí s obsaditelností maximálně 12 osob,

plavidel uvedených v § 3 odst. 1, která mají platné osvědčení plavidla vydané podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně nebo platné osvědčení plavidla vydané v jiném členském státě Evropské unie.“.

10.

Za § 4 se vkládají nové § 4a až 4d, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 2b a 2c znějí:

„Odborná komise a její činnost

§ 4a

(K § 10 odst. 3 zákona)

(1)

Odborná komise se skládá ze 3 členů jmenovaných a odvolávaných plavebním úřadem na dobu dvou let, jimiž jsou

zaměstnanec plavebního úřadu,

odborník na konstrukci plavidel a jejich strojních zařízení,

odborník v oblasti plavby.

(2)

Ze členů odborné komise jmenuje plavební úřad předsedu odborné komise.

(3)

Odborník na konstrukci plavidel a jejich strojních zařízení musí mít minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání strojírenství a strojírenská výroba^2b) a praxi alespoň 5 let v oblasti technické způsobilosti plavidel uvedených v § 4. Odborník v oblasti plavby musí být držitelem průkazu způsobilosti vůdce plavidla, které není malým plavidlem.

(4)

Funkce člena odborné komise vzniká složením slibu před plavebním úřadem. Slib člena komise zní: „Slibuji, že budu při činnosti člena odborné komise dodržovat právní předpisy, že budu tuto činnost vykonávat nezávisle a nestranně podle svého nejlepšího vědomí.“ Slib je složen, jestliže po přečtení slibu prohlásí člen odborné komise „Tak slibuji.“ a podepíše se na záznamu o složení slibu. V písemném záznamu o složení slibu musí být uvedeno datum složení slibu. Odmítnutí složit slib nebo složení slibu s výhradou má za následek, že funkce člena odborné komise nevznikne.

§ 4b

(1)

Odborná komise ověřuje technickou způsobilost plavidla na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla. Podkladem pro ověření technické způsobilosti plavidla je vždy posudek zpracovaný jejím členem, který je odborník na konstrukci plavidel a jejich strojních zařízení. V případě, že ověření technické způsobilosti plavidla vyžaduje též provedení plavební zkoušky, účastní se této zkoušky odborník v oblasti plavby.

(2)

V případě pověření právnické osoby prováděním technické prohlídky plavidel uvedených v § 4 podle § 10 odst. 4 zákona (dále jen „pověřená právnická osoba“) provádí technickou prohlídku plavidel tato právnická osoba. V tomto případě se technické prohlídky plavidla účastní nejméně jeden člen odborné komise. Ustanovení věty třetí odstavce 1 platí obdobně. Doklad o provedené technické prohlídce plavidla a jejích výsledcích předkládá pověřená právnická osoba odborné komisi. Tento doklad je podkladem pro rozhodování odborné komise.

(3)

Plavidlo se k technické prohlídce přistaví bez nákladu, vyčištěné a vybavené v souladu s technickými požadavky na bezpečnost. V rámci provádění technické prohlídky plavidla musí být umožněno prohlédnout části lodního trupu nebo zařízení, která nejsou přímo přístupná nebo viditelná.

(4)

Ten kdo provádí technickou prohlídku je oprávněn v případě potřeby požadovat provedení technické prohlídky na suchu, plavební zkoušku, předložení dalších dokumentů uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky, atestů, posudků a potvrzení nebo součinnost dalších specializovaných odborníků. Při ověřování technické způsobilosti plavidla nezkoumá odborná komise ani pověřená právnická osoba skutečnosti ověřené platnou technickou prohlídkou provedenou v jiném členském státě Evropské unie; to neplatí, má-li odborná komise nebo pověřená právnická osoba důvodné pochybnosti o technickém stavu plavidla.

§ 4c

(1)

Před uplynutím doby platnosti osvědčení plavidla uvedené v § 7 se plavidlo podrobuje pravidelné technické prohlídce plavidla.

(2)

Technická prohlídka plavidla před vydáním osvědčení plavidla zahrnuje prohlídku na souši. Od prohlídky na souši může být upuštěno, pokud této prohlídce již bylo plavidlo podrobeno. V případě další technické prohlídky může být požadována prohlídka na souši, je-li to nezbytné pro posouzení technické způsobilosti plavidla.

(3)

Technická prohlídka plavidla před vydáním osvědčení plavidla vybaveného motorem pro pohon plavidla nebo sestav plavidel nebo v případě významných změn pohonného nebo kormidelního zařízení zahrnuje provedení zkušební plavby. Při technické prohlídce plavidla mohou být požadovány i další provozní zkoušky a jiné podpůrné doklady.

§ 4d

(1)

Technická prohlídka plavidla se provádí na náklady žadatele.

(2)

Do 5 pracovních dnů od provedení technické prohlídky plavidla odbornou komisí nebo od předložení dokladu o provedené technické prohlídce plavidla pověřenou právnickou osobou vydá odborná komise stanovisko, ve kterém uvede, zda plavidlo splňuje podmínky pro schválení technické způsobilosti plavidla; ve zvlášť složitých případech vydá toto stanovisko do 10 pracovních dnů. Odborná komise rozhoduje většinou hlasů. Každý člen odborné komise je oprávněn vznášet písemné námitky týkající se provedení technické prohlídky plavidla a tyto námitky předkládat předsedovi odborné komise nejdéle do 2 pracovních dnů od provedení technické prohlídky plavidla nebo od předložení dokladů uvedených ve větě první; odborná komise projedná uplatněné námitky a přijme k nim stanovisko.

§ 4e

Náležitosti typového osvědčení plavidla

(K § 12 odst. 4 zákona)

Typové osvědčení plavidla obsahuje:

základní identifikační údaje o výrobci, autorizovaném dovozci nebo prodejci, na jehož žádost plavební úřad vydal průkaz způsobilosti typu,

datum vydání průkazu způsobilosti typu a číslo jednací, pod nímž byl vydán,

základní údaje o plavidle:

druh, typ a výrobní číslo,

konstrukční kategorie podle zvláštního právního předpisu, nebo údaj o plavební zóně, pro kterou je plavidlo konstruováno a určeno,

konstrukce a materiál trupu,

délka, šířka, boční výška, volný bok, bezpečnostní vzdálenost,

největší přípustný ponor a největší výška plavidla nad hladinou,

výtlak odpovídající největšímu přípustnému zatížení,

největší povolené zatížení,

největší povolený počet osob,

druh pohonu,

10.

u strojního pohonu počet strojů, typ, rok výroby, výrobní číslo nebo čísla, výkon, druh propulzního zařízení,

11.

u plachet plocha základního oplachtění a celková největší plocha plachet, pro níž je plavidlo konstruováno, a

prohlášení výrobce, autorizovaného dovozce nebo prodejce o tom, že plavidlo se shoduje se schváleným typem a při jeho výrobě byly dodrženy schválené výrobní postupy^2c).

2b)

Sdělení Českého statistického úřadu č. 320/2003 Sb., o zavedení Klasifikace kmenových oborů vzdělání (KKOV).

2c)

Nařízení vlády č. 174/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační plavidla a na jejich vybrané části, na vodní skútry a pohonné motory rekreačních plavidel a vodních skútrů.“.

11.

§ 7 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2d zní:

„§ 7

Doba platnosti osvědčení plavidla

(K § 10 odst. 6 zákona)

(1)

Osvědčení plavidla se vydává pro plavidlo, jehož technická způsobilost byla schválena, na dobu omezenou takto:

pro osobní lodě, tankové motorové lodě, tankové vlečné a tlačné čluny na dobu nejvýše pěti let,

pro nákladní motorové lodě, vlečné a tlačné čluny s výjimkou tankových člunů, remorkéry, převozní lodě, plovoucí stroje a speciální lodě na dobu nejvýše deseti let, u lodí starších 30 let na dobu nejvýše pěti let,

pro malá plavidla na dobu nejvýše osmi let, jde-li o nové plavidlo, a na dobu nejvýše čtyři roky, jde-li o plavidlo již provozované; při každé druhé prohlídce k prodloužení platnosti osvědčení musí být zkontrolována podponorová část plavidla, u plavidel starších 25 let se provede kontrola podponorové části při každé prohlídce; pro plavbu v zahraničí může být k lodnímu osvědčení malého plavidla vydáno mezinárodní osvědčení pro rekreační plavidlo na dobu nejvýše čtyř let,

pro plovoucí zařízení na dobu nejvýše deseti let.

Doba platnosti osvědčení plavidla vydaného na základě platného osvědčení plavidla vydaného podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně nebo platného osvědčení plavidla^2d) vydaného v jiném členském státě Evropských společenství musí být shodná s dobou platnosti tohoto dříve vydaného osvědčení plavidla. Doba platnosti se uvede v osvědčení plavidla.

(2)

Doba platnosti osvědčení plavidla musí odpovídat předpokladu trvání technické způsobilosti plavidla ověřené technickou prohlídkou plavidla.

(3)

Doba platnosti osvědčení plavidla může být u plavidla v provozu splňujícího podmínky pro schválení technické způsobilosti plavidla prodloužena na základě technické prohlídky plavidla nejvýše na dobu stanovenou podle odstavce 1 s respektováním ustanovení podle odstavce 2.

(4)

Vzor Osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby je uveden v příloze č. 3 této vyhlášky, vzor Prozatímního osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby je uveden v příloze č. 4 této vyhlášky.

2d)

12.

§ 11 odst. 2 včetně poznámek pod čarou č. 5 a 6 zní:

„(2)

Ke zkoušce inspektora určeného technického zařízení se může přihlásit uchazeč, který má vysokoškolské vzdělání získané absolvováním studijního programu v oblasti strojírenství nebo v oblasti elektrotechniky⁵), nebo vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání strojírenství a strojírenská výroba^2b) nebo v oboru Zařízení silnoproudé elektrotechniky⁶) a který má odbornou praxi v příslušném oboru v délce nejméně pěti let.

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (vysokoškolský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

13.

Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní:

„13a

Hodnoty emisí znečišťujících látek ve výfukových plynech uvedené v kapitole 8 přílohy č. 1 této vyhlášky se nevztahují na vznětové motory plavidel Státní plavební správy, Hasičského záchranného sboru České republiky, ozbrojených sil a bezpečnostních sborů České republiky, obecní policie a správců vodních toků, pokud jsou určena ke služebním účelům, plavidel složek integrovaného záchranného systému, pokud jsou určena k provádění záchranných a likvidačních prací. Hodnoty emisí znečišťujících látek ve výfukových plynech se dále nevztahují na vznětové motory plavidel určených k výstavbě, údržbě nebo zajištění provozu vodních děl nebo jiných staveb na vodních tocích používaných při správě vodní cesty, plavidel určených k ochraně před povodněmi, plavidel určených k dopravě nejvýše 12 cestujících kromě posádky a rekreačních plavidel podle zvláštního právního předpisu.“.

14.

Příloha č. 1 se zrušuje.

15.

Dosavadní příloha č. 2 se označuje jako příloha č. 1 a zní:

„Příloha č. 1

Technické podmínky způsobilosti lodí a plovoucích strojů

KAPITOLA 1

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

1.01.

Definice

Pro účely této přílohy se stanoví tento význam pojmů

Druhy plavidel

plavidlo - loď, plovoucí stroj, plovoucí zařízení, námořní loď

motorová loď - nákladní motorová loď nebo tanková motorová loď,

tanková motorová loď - plavidlo určené pro přepravu zboží v pevných nádržích a postavené pro samostatnou plavbu pomocí vlastního pohonu,

nákladní motorová loď - plavidlo jiné než tanková motorová loď, určené pro přepravu zboží a postavené pro samostatnou plavbu pomocí vlastního pohonu,

nákladní člun pro plavbu na kanále - plavidlo vnitrozemské plavby, jehož délka nepřesahuje 38,5 m a šířka 5,05 m, které obvykle obstarává dopravu na kanále Rýn-Rhôna,

remorkér - plavidlo postavené k vlečení,

tlačný remorkér - plavidlo postavené k pohonu plavidel tlačné sestavy,

nákladní člun - vlečný člun nebo tankový člun

tankový člun - plavidlo určené pro přepravu zboží v pevných nádržích, postavené jako vlečné, bez vlastního pohonu nebo s vlastním pohonem dostatečným pouze k provádění omezených manévrů,

10)

vlečný člun - plavidlo určené pro přepravu zboží, které není tankový člun, postavené jako vlečné, bez vlastního pohonu nebo s vlastním pohonem dostatečným pouze k provádění omezených manévrů,

11)

tlačný člun - tankový tlačný člun, nákladní tlačný člun nebo člunový kontejner,

12)

tankový tlačný člun - plavidlo určené pro přepravu zboží v pevných nádržích, postavené nebo zvlášť upravené jako tlačné, bez vlastního pohonu nebo s vlastním pohonem dostatečným pouze k provádění omezených manévrů není-li součástí plavidel tlačné sestavy,

13)

nákladní tlačný člun - plavidlo jiné než tankový tlačný člun, určené pro přepravu zboží, postavené nebo zvlášť upravené jako tlačné, bez vlastního pohonu nebo s vlastním pohonem dostatečným pouze k provádění omezených manévrů, není-li součástí plavidel tlačné sestavy,

14)

člunový kontejner - člun postavený k přepravě na zvláštních mateřských námořních lodích a k plavbě na vnitrozemských vodních cestách,

15)

osobní loď - výletní nebo kajutová osobní loď postavená a vybavená pro přepravu více než dvanácti cestujících,

16)

osobní plachetní loď - osobní loď postavená a zařízená tak, aby mohla plout rovněž na plachetní pohon,

17)

výletní osobní loď - osobní loď bez kajut pro přenocování cestujících,

18)

kajutová osobní loď - osobní loď s kajutami pro přenocování cestujících,

19)

rychlé plavidlo - motorové plavidlo, které může dosáhnout rychlosti více než 40 km/h vzhledem k vodě,

20)

pracovní plavidlo - plavidlo, které je vhodně postaveno a zařízeno pro použití při práci na vodní cestě, např. výsypný člun pro meliorační práce, zásobníkový hopper, pontonový nákladní člun, ponton nebo záhozové plavidlo ke kladení kamene,

21)

lodní člun - člun, který se používá k přepravě, záchranným operacím a pracovním úkolům,

Sestavy plavidel

22)

sestava - pevně svázaná nebo vlečná sestava plavidel,

23)

tvar sestavy - způsob, jakým je sestava sestavena,

24)

pevně svázaná sestava - tlačná sestava nebo bočně svázaná sestava,

25)

tlačná sestava - pevně svázaná soustava plavidel, z nichž nejméně jedno se nachází před plavidlem zajišťujícím pohon sestavy, kterým je jeden nebo více tlačných remorkérů; za pevně svázanou se považuje rovněž sestava složená z tlačného remorkérů a tlačeného plavidla, jejichž boční svázání umožňuje řízené kloubové spojení,

26)

bočně svázaná sestava - soustava plavidel spojených pevně vedle sebe, z nichž se žádné nenachází před plavidlem vedoucím sestavu,

27)

vlečná sestava - sestava jednoho nebo více plavidel, plovoucích zařízení nebo plovoucích těles vlečených jedním nebo několika plavidly s vlastním pohonem, které tvoří součást sestavy.

Zvláštní prostory na plavidle

28)

hlavní strojovna - prostor, ve kterém jsou instalovány pohonné motory,

29)

strojovna - prostor, ve kterém jsou instalovány spalovací motory,

30)

kotelna - prostor, ve kterém je instalováno palivové spalovací zařízení k výrobě páry nebo k ohřevu teplonosného média,

31)

uzavřená nástavba - vodotěsná, pevná, trvalá konstrukce s pevnými stěnami, které jsou trvale a vodotěsně spojeny s palubou,

32)

kormidelna - prostor, ve kterém je umístěno veškeré ovládací zařízení a kontrolní přístroje potřebné k vedení plavidla,

33)

obytný prostor - prostor určený k používání osobami běžně pobývajícími na plavidle, včetně kuchyně, skladovacího prostoru pro zásoby, záchodů a umýváren, prádelen, předsíní a průchodů, kromě kormidelny,

34)

prostor pro cestující - prostory na plavidle určené pro cestující a uzavřené prostory jako společenské místnosti, kanceláře, obchody, kadeřnické salóny, sušárny, prádelny, sauny, záchody, umyvárny, průchody, spojovací chodby a schodiště neuzavřená stěnami,

35)

ovládací stanoviště - kormidelna, prostor, který obsahuje nouzový zdroj elektrické energie nebo jeho součásti, nebo prostor s místem trvale obsazeným lodním personálem nebo členy posádky, např. pro hlásiče požáru, dálkové ovládaní dveří nebo požární klapky,

36)

schodišťová šachta - šachta vnitřního schodiště nebo výtahu,

37)

společenské prostory - obytný prostor nebo prostor pro cestující. Na osobních lodích se kuchyně nepovažují za společenské prostory,

38)

kuchyně - prostor se sporákem či podobným zařízením určeným k přípravě jídel

39)

skladovací prostor - prostor pro skladování hořlavých kapalin nebo prostor o ploše větší než 4 m² ke skladování zásob,

40)

podpalubní nákladový prostor - část plavidla vymezená vpředu a vzadu přepážkami, otevřená nebo uzavřená pomocí krytů jícnů, která je určena k přepravě nákladu, a to baleného i volně loženého, nebo k uložení nádrží, jež nejsou součástí trupu plavidla,

41)

pevná nádrž - nádrž spojená s plavidlem, přičemž stěny nádrží buď tvoří trup plavidla, nebojsou nezávislé na trupu plavidla,

42)

pracoviště - prostor, kde členové posádky plní své úkoly, včetně lodní lávky, lodního jeřábu a lodního člunu,

43)

průchod - prostor určený pro běžný pohyb osob a zboží,

44)

bezpečný prostor - prostor, který je ohraničen myšlenou svislou rovinou ve vzdálenosti 1/5 BWL od podélné osy trupu plavidla v rovině největšího přípustného ponoru,

45)

shromažďovací prostory - prostory plavidla, které jsou zvlášť chráněny a v nichž se osoby shromažďují v případě nebezpečí,

46)

evakuační prostory - část shromažďovacích prostor plavidla, odkud je možné provést evakuaci osob

Lodní technické pojmy

47)

rovina největšího přípustného ponoru - rovina hlavní vodorysky odpovídající maximálnímu ponoru, při kterém je plavidlo oprávněno k plavbě,

48)

bezpečnostní vzdálenost - vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou procházející nejnižším bodem, nad nímž již není plavidlo považováno za vodotěsné,

49)

zbývající bezpečnostní vzdálenost - svislá vzdálenost, která je k dispozici v případě náklonu plavidla mezi hladinou vody a nejnižším bodem více ponořeného boku, nad kterým již není plavidlo považováno za vodotěsné,

50)

volný bok (f) - vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou procházející nejnižším bodem okrajnice, nebo není-li okrajnice, nejnižším bodem horního okraje boku plavidla,

51)

zbývající volný bok - svislá vzdálenost, která je k dispozici v případě náklonu plavidla mezi hladinou vody a horním povrchem paluby v nejnižším bodě více ponořeného boku plavidla, nebo není-li paluba, v nejnižším bodě horního okraje pevného boku plavidla,

52)

čára zbytkového výtlaku - myšlená čára na boční obšívce, nejméně 10 cm pod přepážkovou palubou a nejméně 10 cm pod nejnižším bodem boku lodi, který není vodotěsný. Není-li přepážková paluba, použije se čára vedená nejméně 10 cm pod nejnižší čárou, pod níž je vnější obšívka vodotěsná,

53)

výtlak vody (V) - ponořený objem plavidla v m³,

54)

výtlak (∆) - celková hmotnost plavidla, včetně nákladu, v t,

55)

součinitel plnosti výtlaku (CB) - poměr mezi výtlakem vody a součinem délky LWL, šířky BWL a ponoru T,

56)

boční plocha nad hladinou (AV) - boční plocha plavidla nad vodoryskou v m²,

57)

přepážková paluba - paluba, k níž vedou předepsané vodotěsné přepážky a od níž se měří volný bok,

58)

přepážka - stěna dané výšky, obvykle svislá, která rozděluje plavidlo a která je vymezena dnem plavidla, obšívkou nebo jinými přepážkami,

59)

příčná přepážka - přepážka, která vede z jednoho boku plavidla k druhému,

60)

stěna - obvykle svislá dělící plocha,

61)

dělící stěna - stěna, která není vodotěsná,

62)

délka (L) - maximální délka trupu plavidla v m, bez kormidla a příďového čelenu,

63)

největší délka (LOA) - maximální délka plavidla v m, včetně všech pevných zařízení jako součásti kormidelního zařízení nebo pohonného zařízení, mechanická nebo podobná zařízení,

64)

délka na vodorysce (LWL) - délka trupu plavidla v m, měřená v rovině největšího přípustného ponoru,

65)

šířka (B) - maximální šířka trupu plavidla v m, měřená z vnější strany obšívky (bez kolesnic, oděrek a pod.),

66)

největší šířka (BOA)": maximální šířka plavidla v m, včetně všech pevných zařízení jako jsou kolesnice, oděrky, mechanická zařízení apod.,

67)

šířka na hlavní vodorysce (BWL) - šířka trupu plavidla v m, měřená z vnější strany obšívky v rovině největšího přípustného ponoru,

68)

boční výška (H) - nejkratší svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu nebo kýlu a nejnižším bodem paluby na boku plavidla,

69)

ponor (T) - svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu bez ohledu na kýl nebo jiné pevně uchycené příslušenství a rovinou největšího přípustného ponoru,

76a)

celkový ponor (T_OA) - svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu včetně kýlu nebo jiného pevně uchyceného příslušenství a rovinou největšího přípustného ponoru,

70)

přední svislice - kolmice v předním průsečíku lodního trupu s rovinou největšího přípustného ponoru,

71)

světlá šířka boční paluby - vzdálenost mezi kolmicí procházející nejvíce vyčnívající části jícnového silu na boční palubě a kolmicí procházející vnitřní hranou ochranného zařízení proti skluzu (zábradlí, ochranný profil u paty zábradlí) na vnější straně boční paluby,

Kormidelní zařízení

72)

kormidelní zařízení - veškeré zařízení nezbytné k řízení plavidla, aby byla zajištěna manévrovatelnost podle kapitoly 5 této přílohy,

73)

kormidlo - kormidlo nebo kormidla, s kormidelním pněm, včetně kvadrantů a spojovacích prvků s kormidelním strojem,

74)

kormidelní stroj - součást kormidelního zařízení, která zajišťuje pohyb kormidla,

75)

pohonná jednotka - pohon kormidelního stroje, mezi zdrojem energie a kormidelním strojem,

76)

zdroj energie - napájení řídící pohonné jednotky a kormidelního stroje z energetické sítě plavidla, akumulátorů nebo spalovacího motoru,

77)

ovládací prvky řízení - konstrukční prvky a obvody k ovládání motorové pohonné jednotky kormidelního stroje

78)

pohonná jednotka kormidelního stroje - ovládání kormidelního stroje, jeho pohonná jednotka a její zdroj energie,

79)

ruční pohon - systém, při němž je pohyb kormidla zajištěn ručním kolem pomocí mechanického převodu sil bez dodatečného zdroje energie,

80)

ručně ovládaný hydraulický pohon - ručně ovládaná činnost hydraulického silového převodu,

81)

regulátor rychlosti otáčení - zařízení, které automaticky zajišťuje a udržuje danou rychlost otáčení plavidla podle předem vybraných hodnot,

82)

kormidelna uspořádaná k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru - kormidelna zařízena tak, že plavidlo může při plavbě pomocí radaru ovládat jedna osoba,

Vlastnosti konstrukčních prvků a materiálů

83)

vodotěsný - konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že nedochází k průsaku vody,

84)

odolný vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům - konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že za běžných okolnosti dovoluje proniknout jen velmi malému množství vody,

85)

plynotěsný - konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že zabraňuje průniku plynu a výparů,

86)

ohnivzdorný - látka, která nehoří ani nevytváří hořlavé výpary v takových množstvích, že se při zahřátí na přibližně 750 °C samy vznítí,

87)

zpomalující hoření - materiál, který se nevzněcuje snadno nebo přinejmenším jehož povrch omezuje šíření plamenů zkoušený podle zkušebního postupu uvedeného v kap. 15.11.1 písm. c),

88)

ohnivzdornost - vlastnost konstrukčních prvků a zařízení osvědčená zkušebním postupem podle v kap. 15.11.1 písm. d),

89)

předpis pro provádění požárních zkoušek - mezinárodní předpis pro provádění požárních zkoušek podle rezoluce MSC.61(67) Výboru pro námořní bezpečnost Mezinárodní námořní organizace (IMO).

Jiné definice

90)

radarové zařízení - elektronické navigační zařízení ke zjišťování a zobrazování okolí a dopravního provozu,

91)

vnitrozemský ECDIS - normalizovaný systém k zobrazování elektronických plavebních map pro vnitrozemskou plavbu a souvisejících informací, který zobrazuje vybrané informace z autorizovaných elektronických plavebních map vnitrozemských vodních cest a volitelně informace z jiných čidel plavidla,

92)

zařízení pro vnitrozemský ECDIS - zařízení k zobrazování elektronických plavebních map vnitrozemských vodních cest, které může pracovat ve dvou režimech: informační režim a navigační režim,

93)

informační režim - využití vnitrozemského ECDIS pouze pro informační účely bez překrytí radarovým snímkem,

94)

navigační režim - využití vnitrozemského ECDIS k řízení plavidla s překrytím radarovým snímkem,

95)

lodní personál - všichni zaměstnanci na osobní lodi, kteří nejsou členy posádky,

96)

navigační světla - vrcholová, boční a záďová světla a světla viditelná ze všech stran, modrá probleskující světla, žlutá silná rychle probleskující světla pro rychlá plavidla a modrá světla pro přepravu nebezpečných věcí

97)

světelné signály - světla doprovázející zvukové signály a světla patřící k modrému panelu,

98)

motor - spalovací motor, který pracuje na principu zapalování kompresí (vznětový motor),

99)

pohonný motor - motor sloužící k pohonu plavidla,

100)

pomocný motor - motor určený k jinému použití než za účelem pohonu plavidla,

101)

výměnný motor - použitý, renovovaný motor, jímž má být nahrazen nyní používaný motor a který má stejnou konstrukci (řadový motor, vidlicový motor) jako motor, který má být nahrazen, který má stejný počet válců a jehož výkon a otáčky se neliší od výkonu a otáček motoru, který má být nahrazen, o více než 10 %,

102)

rodina motorů - výrobcem stanovená skupina motorů, které mají mít konstrukcí dané stejné vlastnosti z hlediska emisí plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic z výfuku, které splňují požadavky podle kap.8.01.3,

103)

výrobce motoru - rozumí právnická nebo fyzická osoba, které schvalovacímu orgánu odpovídá za všechna hlediska schvalování typu a za zajištění shodnosti výroby. Tato osoba přitom nutně nemusí být zapojeny přímo do všech stupňů výroby motoru,

104)

částicemi - hmotné části, které se při teplotě nejvýše 52 st.C, po zředění výfukových plynů vznětového motoru plavidla uvedeného v § 3 odst. 1 filtrovaným čistým vzduchem, zachytí na filtru,

105)

znečišťujícími látkami - oxid uhelnatý, uhlovodíky (HC), oxidy dusíku a částice,

106)

emisemi - znečišťující látky ve výfukových plynech vznětového motoru, který je pohonným zařízením plavidla

107)

subjekt pověřený prohlídkami - odborná komise nebo pověřená právnická osoba.

KAPITOLA 2

POŽADAVKY NA KONSTRUKCI PLAVIDEL

2.01.

Základní požadavek

2.01.1

Plavidla musejí být postavena v souladu s dobrou praxí stavby lodí.

2.02.

Pevnost a stabilita

2.02.1

Lodní trup musí být dostatečně pevný, aby odolal všem namáháním, kterým je za podmínek běžného provozu vystaven

u případě novostaveb nebo rekonstrukcí plavidel, které mohou mít vliv na pevnost plavidla, nutnost dostatečná pevnost prokazuje předložením konstrukčních výpočtů.

u prohlídky plavidla v provozu musí splňovat minimální tloušťka obšívky dna, outorů a boků tyto podmínky:

U plavidel postavených z oceli je minimální tloušťka t_min dána nejvyšší hodnotou zjištěnou z vzorců:

u plavidel delších než 40 m:

t_min = f · b · c (2,3 + 0,04 L) [mm],

u plavidel s délkou menší nebo rovnou 40 m:

t_min = f · b · c (1,5 + 0,06 L) [mm],

nejméně však 3,00 mm

t_min.0,005·a.√T [mm]

kde

a = rozteč žeber [mm]

f = koeficient rozteče žeber

f = 1 pro a ≤ 500 mm

f = 1 + 0,0013 (a – 500) pro a > 500 mm

b = koeficient pro obšívku dna, boku nebo outoru

b = 1,0 pro obšívku dna a boků

b = 1,25 pro obšívku outoru.

Při výpočtu minimální tloušťky obšívky boků lze jako koeficient rozteče žeber použít koeficient 1. Minimální tloušťka obšívky outorů nesmí být v žádném případě menší než tloušťka obšívky dna a boků.

c = koeficient pro určitý typ konstrukce:

c = 0,95 pro plavidla s dvojitým dnem a dvojitými boky, pokud dělící stěna mezi bočními prostory a podpalubním nákladovým prostorem je umístěna svisle v rovině silu

c = 1,0 pro všechny ostatní typy konstrukce

U plavidel s podélnými výztuhami s dvojitým dnem a dvojitými boky lze snížit minimální vypočtenou hodnotu pro tloušťku obšívky podle vzorce v písmenu b) na vypočtenou hodnotu, kterou uznaná klasifikační společnost osvědčila pro dostatečnou pevnost lodního trupu (podélná, příčná a místní pevnost).

Obšívku je nutno obnovit, pokud je tloušťka obšívky dna, outorů nebo boků menší než přípustná hodnota, která byla tímto způsobem stanovena.

Minimální hodnoty stanovené dle písm. a) - c) jsou mezními hodnotami při zohlednění běžného a rovnoměrného opotřebení a za předpokladu, že je použita lodní ocel a že vnitřní konstrukční prvky jako žebra, výztuže dna, hlavní podélné a příčné konstrukční prvky jsou v dobrém stavu a že lodní trup nevykazuje žádné překročení podélné pevnosti.

Není-li těchto hodnot dosaženo, dotyčnou obšívku je nutno opravit nebo vyměnit. Místně jsou však u malých ploch přípustné menší tloušťky, nejvýše však o 10 % vypočtených hodnot. Během pravidelných prohlídek výhradně vlečných nákladních člunů nemusí být požadováno splnění požadavků kap. 2.02.1 písm. b), pokud jde o minimální tloušťku obšívky trupu. Tato odchylka nesmí být větší než 10 % a minimální tloušťka obšívky trupu nesmí být menší než 3 mm. Tyto odchylky se uvedou v osvědčení plavidla.

2.02.2

Použije-li se na konstrukci lodního trupu jiný materiál než ocel, pevnost lodního trupu (podélná, příčná a místní) odpovídá nejméně pevnosti, jíž by bylo dosaženo při použití ocele s minimální tloušťkou podle kap. 2.02.1.

2.02.3

Stabilita plavidla musí odpovídat jeho předpokládanému použití.

2.03.

Lodní trup

2.03.1

Přepážky protažené až k palubě nebo, není-li paluba k okrajnici, musí být umístěny v těchto bodech:

kolizní přepážka v příslušné vzdálenosti od přídě, tak aby byla zajištěna plovatelnost naloženého plavidla, se zbývající bezpečnostní vzdáleností 100 mm, pokud voda pronikne do vodotěsného oddělení před kolizní přepážkou. Požadavek první věty je splněn, byla-li kolizní přepážka instalována ve vzdálenosti mezi 0,04 L a 0,04 L + 2 m měřeno od přední svislice v rovině největšího přípustného ponoru. Je-li vzdálenost větší než 0,04 L + 2 m, je nutno splnění požadavku podle první věty prokázat pomocí výpočtu. Vzdálenost se může zkrátit na 0,03 L. V tomto případě je nutno prokázat splnění požadavku první věty pomocí výpočtu na základě předpokladu, že oddělení před kolizní přepážkou včetně přilehlých oddělení byla zcela zaplavena;

záďová přepážka u plavidel s největší délkou nad 25 m v příslušné vzdálenosti od zádi.

2.03.2

Před kolizní přepážkou nesmí být žádné obytné prostory nebo zařízení potřebná pro bezpečnost nebo provoz plavidla. Tento požadavek se nevztahuje na kotevní zařízení.

2.03.3

Obytné prostory, strojovna, kotelna a jakékoli pracovní prostory, které jsou jejich součástí, musejí být odděleny od podpalubních nákladových prostorů vodotěsnými příčnými přepážkami protaženými až k palubě.

2.03.4

Obytné prostory musí být plynotěsně odděleny od strojoven, kotelen a podpalubních nákladových prostorů a musí být přímo přístupné z paluby. Pokud takový přístup není, musí existovat nouzový východ vedoucí přímo na palubu.

2.03.5

V přepážkách uvedených v kap. 2.03.1 a 2.03.3 a v oddělení prostor podle kap. 2.03.4 nesmějí být žádné otvory. Dveře v záďové přepážce a otvory zejména pro hřídele a potrubí jsou povoleny, pokud jsou navrženy tak, že neovlivňují účinnost přepážek a oddělení prostor. Dveře v záďové přepážce jsou povoleny, jestliže v kormidelně je možno dálkově kontrolovat, zda jsou otevřeny nebo zavřeny, přičemž na nich musí být z obou stran umístěn snadno čitelný pokyn: „Dveře po použití ihned zavřít“.

2.03.6

Vstupy a výstupy vody v lodním trupu a k nim připojená potrubí musí být provedeny tak, aby znemožňovaly jakékoliv neúmyslné vniknutí vody do plavidla.

2.03.7

Příď plavidla musí být provedena tak, aby kotvy, zcela ani částečně, nevyčnívaly přes boční obšívku.

2.04.

Strojovny, kotelny a palivové nádrže

2.04.1

Strojovny a kotelny musejí být uspořádány tak, aby bylo možné jejich zařízení snadno a bezpečně ovládat, obsluhovat a udržovat.

2.04.2

Nádrže na kapalné palivo nebo mazací olej, které jsou při běžném provozu vystaveny statickému tlaku kapaliny a prostory pro cestující a obytné prostory nesmějí mít společné stěny.

2.04.3

Stěny, stropy a dveře strojoven, kotelen a palivových nádrží musí být zhotoveny z oceli nebo z rovnocenně ohnivzdorného materiálu. Izolační materiál ve strojovnách musí být chráněn před vniknutím paliva nebo palivových výparů. Všechny otvory ve stěnách, stropech a dveřích strojoven, kotelen a prostorů s palivovými nádržemi musí být možné zavřít zvenku. Uzavírací zařízení musí být vyrobeno z oceli nebo z rovnocenně ohnivzdorného materiálu.

2.04.4

Strojovny a kotelny a další prostory, ve kterých se mohou uvolňovat zápalné nebo jedovaté plyny, musí být přiměřeně odvětrávány.

2.04.5

Žebříky a schody umožňující přístup do strojoven a kotelen a k palivovým nádržím musí být trvale připevněny a vyrobeny z oceli nebo jiného nárazuvzdorného a ohnivzdorného materiálu.

2.04.6

Strojovny a kotelny musí mít dva východy, z nichž jeden může být nouzový. Od druhého východu lze upustit, pokud

celková podlahová plocha (průměrná délka x průměrná šířka v úrovni roviny podlahy) strojovny nebo kotelny nepřesahuje 35 m2 a

cesta od každého stanoviště, kde se provádí obsluha nebo údržba, k východu nebo k schodišti u východu, který vede ven, není delší než 5 m a

na místě obsluhy, které je nejvíce vzdáleno od únikových dveří, je umístěn hasící přístroj; totéž platí odchylně od kap. 10.03.1 písm. e), je-li instalovaný výkon strojů menší než 100 kW.

2.04.7

Nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku ve strojovně je 110 dB(A). Měřicí body musí být vybrány s ohledem na nezbytnou údržbu při běžném provozu zařízení, které je zde umístěno. Měření hluku se provádí dle „Správního pokynu č. 5“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

KAPITOLA 3

BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOST, VOLNÝ BOK A NÁKLADOVÉ ZNAČKY

3.01.

Bezpečnostní vzdálenost

3.01.1

Minimální bezpečnostní vzdálenost je 300 mm.

3.01.2

Bezpečnostní vzdálenost u plavidel, jejichž otvory nelze uzavřít zařízením odolným vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, a u plavidel, která plují s nezakrytými podpalubními nákladovými prostory, se zvyšuje tak, aby každý z těchto otvorů byl nejméně 500 mm nad rovinou největšího přípustného ponoru.

3.02.

Volný bok

3.02.1

Volný bok plavidel s průběžnou palubou bez sedlovitosti paluby a bez nástaveb musí být 150 mm.

3.02.2

Volný bok plavidel se sedlovitosti paluby a s nástavbami se vypočte podle tohoto vzorce:

F = 150 . (1 - α) - \frac{β_{v} . {Se}_{v} + β_{a} . {Se}_{a}}{15} [mm]

kde:

α je opravný koeficient uvažující všechny nástavby přicházející v úvahu;

β_v je opravný koeficient pro účinek sedlovitosti na přídi vyplývající z existence nástaveb v přední čtvrtině délky plavidla L;

β_a je opravný koeficient pro účinek sedlovitosti na zádi vyplývající z existence nástaveb v zadní čtvrtině délky plavidla L;

Se_v je účinná sedlovitost na přídi v mm;

Se_a je účinná sedlovitost na zádi v mm.

3.02.3

Koeficient α se počítá podle tohoto vzorce:

α = \frac{\sum {le}_{a} + \sum {le}_{m} + \sum {le}_{v}}{L}

kde:

le_m je účinná délka nástaveb v m umístěných ve středu plavidla odpovídající polovině délky plavidla L;

le_v je účinná délka nástavby v m v přední čtvrtině délky plavidla L; le_a je účinná délka nástavby v m v zadní čtvrtině délky plavidla L.

Účinná délka nástavby je vypočtena podle vzorce:

{le}_{m} = l (2, 5 . \frac{b}{B} - 1, 5) . \frac{h}{0, 36} [m]

{le}_{v}, {le}_{a} = l (2, 5 . \frac{b}{B_{1}} - 1, 5) . \frac{h}{0, 36} [m]

kde:

l je účinná délka příslušné nástavby v m;

b je šířka příslušné nástavby v m;

B₁ je šířka plavidla v m, měřená z vnější strany svislé boční obšívky na úrovni paluby v polovině příslušné nástavby;

h je výška příslušné nástavby v m. V případě jícnů je h rovno výšce silů jícnů snížené o polovinu bezpečnostní vzdálenosti podle kap. 3.01.1 a 3.01.2. Hodnota h se v tomto případě uvažuje nejvýše 0,36 m.

Pokud je

\frac{b}{B}

resp.

\frac{b}{B_{1}}

menší než 0,6, účinná délka nástavby se uvažuje nulová.

3.02.4

Koeficienty β_v a β_a se vypočítají pomocí těchto vzorců:

β_{v} = 1 - \frac{3 . {le}_{v}}{L}

β_{a} = 1 - \frac{3 . {le}_{a}}{L}

3.02.5

Účinná sedlovitost na přídi/zádi Se_v/Se_a je vypočtena podle tohoto vzorce:

Se_v = S_v · p
Se_a = S_a · p

kde:

S_v je skutečná sedlovitost na přídi v mm; S_v se neuvažuje vyšší než 1 000 mm;

S_a je skutečná sedlovitost na zádi v mm; S_a se neuvažuje vyšší než 500 mm;

p je koeficient vypočtený podle tohoto vzorce:

p = 4 . \frac{x}{L}

x je úsečka měřená od konce do bodu, kde se sedlovitost rovná 0,25 Sv/Sa (viz náčrt).

Koeficient p se neuvažuje vyšší než 1.

3.02.6.

Pokud β_a · Se_a je větší než β_v, hodnota β_v se považuje za hodnotu β_a · Se_a.

3.03.

Minimální volný bok

3.03.1

U snížení podle kap. 4.02 nesmí být minimální volný bok menší než 0 mm.

3.04.

Nákladové značky

3.04.1

Rovina největšího přípustného ponoru musí být určena tak, aby byla dodržena ustanovení týkající se minimálního volného boku a minimální bezpečnostní vzdálenosti. Z bezpečnostních důvodů však může být pro bezpečnostní vzdálenost nebo volný bok stanoven větší hodnotu. Rovina největšího přípustného ponoru se určí nejméně pro plavební zónu 3.

3.04.2

Rovina největšího přípustného ponoru musí být vyznačena jasně viditelnými nesmazatelnými nákladovými značkami.

3.04.3

Nákladové značky pro plavební zónu 3 se musí skládat z obdélníku 300 mm dlouhého a 40 mm vysokého s vodorovnou základnou, která se kryje s rovinou největšího přípustného ponoru. Případné odlišné nákladové značky musí zahrnovat takovýto obdélník.

3.04.4

Plavidlo musí mít nejméně tři páry nákladových značek, z nichž jeden pár je umístěn uprostřed plavidla a dva ostatní jsou umístěny přibližně v jedné šestině délky plavidla od přídě a od zádě. To se nevyžaduje,

u plavidel kratších než 40 m, kde stačí dva páry nákladových značek umístěné přibližně v jedné čtvrtině délky plavidla od přídě a od zádě a

u plavidel, která nejsou určena k přepravě nákladu, kde stačí jeden pár nákladových značek umístěný přibližně uprostřed plavidla.

3.04.5

Nákladové značky nebo označení, které pozbudou platnosti na základě nové prohlídky, musí být odstraněny nebo označeny jako neplatné pod dohledem subjektu pověřeného prohlídkami. Nákladová značka, která se stane nečitelnou, musí být nahrazena pod dohledem subjektu pověřeného prohlídkami.

3.04.6

Pokud bylo plavidlo cejchováno v souladu s Úmluvou pro cejchování plavidel vnitrozemské plavby z roku 1966 a rovina cejchovních značek splňuje požadavky této přílohy, nahrazují tyto cejchovní značky nákladové značky. Tato skutečnost musí být uvedena v osvědčení plavidla.

3.04.7

Pokud má být plavidlo provozováno ve vnitrozemských plavebních zónách mimo zónu 3 (zóny 1, 2 nebo 4), musí být přední a zadní pár nákladových značek podle kap. 3.04.4 doplněn svislou čárou, k níž se připojí jedna nebo v případě více zón několik dodatečných čar ponoru o délce 150 mm směřujících k přídi plavidla vzhledem k nákladové značce pro zónu 3. Svislé a vodorovné čáry musí být silné 30 mm. Vedle nákladové značky směřující k přídi plavidla musí být umístěna číslice o výšce 60 a šířce 40 mm, která označují příslušnou zónu (viz obrázek 1).

Obrázek 1

3.05.

Největší přípustný ponor naložených lodí, jejichž podpalubní nákladové prostory nejsou vždy zakryté tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům

3.05.1

Je-li rovina největšího přípustného ponoru plavidla pro zónu 3 stanovena za předpokladu, že podpalubní nákladové prostory lze zakrýt tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, a je-li vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a horním okrajem silů menší než 500 mm, určí se největší přípustný ponor pro plavbu s nezakrytými podpalubními nákladovými prostory podle kap. 4.01.2.

3.05.2

V případě uvedeném v kap. 3.05.1 se do osvědčení plavidla zapíše tento údaj: „Jsou-li kryty jícnů zcela nebo částečně otevřeny, je možné plavidlo naložit nejvýše do ... mm pod nákladové značky pro zónu 3.“

3.06.

Ponorová stupnice

3.06.1

Plavidla, jejichž ponor může přesáhnout 1 m, musí mít na každé straně plavidla směrem k zádi vyznačenu ponorovou stupnici; plavidla mohou mít i další ponorové stupnice.

3.06.2

Nulové body každé ponorové stupnice leží na průsečíku svislice procházející touto stupnici a rovinou vedenou rovnoběžně s rovinou největšího přípustného ponoru v nejnižším bodě lodního trupu nebo kýlu, existuje-li. Svislá vzdálenost nad nulovým bodem musí být odstupňována po decimetrech. Toto odstupňování musí být vyznačeno od roviny ponoru prázdného plavidla až po 100 mm nad rovinou největšího přípustného ponoru na obou stranách plavidla čarami vyraženými nebo vyrytými a barevně vyznačenými dvěma různými barvami tak, aby byly jasně viditelné. Odstupňování je vyznačeno číslicemi na straně stupnice alespoň po každých pěti decimetrech a na horním konci ponorové stupnice.

3.06.3

Dvě zadní cejchovní stupnice umístěné v souladu s úmluvou podle kap. 3.04.6 mohou nahradit ponorové stupnice za předpokladu, že jsou odstupňovány v souladu s výše uvedenými požadavky, a že v případě nezbytnosti budou doplněny číslice ukazující ponor.

KAPITOLA 4

MANÉVROVATELNOST

4.01.

Obecná ustanovení

4.01.1

Plavidla a sestavy musí prokázat přiměřenou schopnost plavby a manévrovatelnost.

4.01.2

Plavidla bez vlastního pohonu, která jsou určená k vlečení, musí splňovat zvláštní požadavky stanovené subjektem pověřeným prohlídkami, které jsou nezbytné pro dostatečnou manévrovatelnost plavidla.

4.01.3

Plavidla s vlastním pohonem a sestavy musí splňovat požadavky kap. 4.02 až 4.10.

4.02.

Zkušební plavby

4.02.1

Schopnost plavby a manévrovatelnost se kontroluje zkušebními plavbami. Kontroluje se zejména soulad s požadavky kap. 4.06 až 4.10.

4.02.2

Soulad s požadavky kap. 4.06 až 4.10 lze prokázat i jiným způsobem, zejména pokud byly zkoušky provedeny na plavidle stejného typu.

4.02.3

Zkušební plavby a jejich vyhodnocení se provádí v souladu s požadavky stanovenými v této příloze, nebo požadavky uvedenými v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

4.02.4

Zkušební plavby se provádějí s plavidlem vybaveným prozatímním osvědčením plavidla nebo za účasti zaměstnance Státní plavební správy pověřeného výkonem státního dozoru ve vnitrozemské plavbě.

4.03.

Zkušební oblast

4.03.1

Zkušební plavby podle kap. 4.02 se uskutečňují na úseku vodních cest, který určil subjekt pověřený prohlídkami s ohledem na možnost řádného a bezpečného provedení zkoušek (dále jen „zkušební oblast“).

4.03.2

Zkušební oblast se musí nacházet v části vodní cesty s proudící nebo klidnou vodou, pokud možno v rovných úsecích nejméně 2 km dlouhých a dostatečně širokých a opatřených dobře patrnými znaky k určení polohy plavidla.

4.03.3

Zkušební oblast musí umožnit zaznamenat hydrologické údaje, např. plavební hloubku, šířku splavného kanálu a průměrnou rychlost proudu v plavební oblasti, při různých vodních stavech.

4.04.

Stupeň naložení plavidel a sestav během zkušebních plaveb

4.04.1

Během zkušebních plaveb musí být plavidla a sestavy určené k přepravě nákladu naloženy nejméně do 70 % jejich nosnosti a náklad musí být rozložen rovnoměrně, aby byla zajištěna plavba na rovném kýle. Provádějí-li se zkoušky s menším nákladem, je schválení pro poproudní plavbu omezeno na toto naložení.

4.05.

Použití zařízení plavidla při zkušební plavbě

4.05.1

Během zkušební plavby lze použít veškerá zařízení uvedená v bodech 34 a 52 osvědčení plavidla, která lze ovládat z kormidelny, kromě kotev.

4.05.2

Příďové kotvy je však možno použít při zkoušce zahrnující otáčení v proudu podle kap. 4.10.

4.06.

Předepsaná (dopředná) rychlost plavby

4.06.1

Plavidla a sestavy musí dosáhnout vzhledem k hladině vody rychlosti plavby nejméně 13 km/h. Tento požadavek se nevztahuje na tlačné remorkéry, pokud plují samostatně.

4.06.2

Splnění požadavku podle kap. 4.06.1 nemusí být vyžadováno u plavidel a sestav, které jsou provozovány výlučně v ústích řek a přístavech.

4.06.3

Pokud je nenaložené plavidlo schopno překročit rychlost 40 km/h vzhledem k hladině vody, zapíše se do bodu 52 osvědčení plavidla tento údaj: „Plavidlo je schopné překročit rychlost 40 km/h vzhledem k hladině vody.“

4.06.4

Zkušební plavba k ověření požadavku kap. 4.06.1 a její vyhodnocení se provádí podle „Správního pokynu č. 2“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

4.07.

Schopnost zastavení

4.07.1

Plavidla a sestavy musí být schopné zastavit při plavbě po proudu v dostatečně krátkém čase a současně musí být dostatečně ovladatelné.

4.07.2

Nejsou-li plavidla a sestavy delší než 86 m a širší než 22,90 m, lze zkoušku schopnosti zastavení nahradit zkouškou schopnosti otáčení. Schopnost zastavení se prokazuje pomocí zastavovacích manévrů ve zkušební oblasti uvedené v kap. 4.03 a schopnost otáčení otáčecími manévry podle kap. 4.10.

4.07.3

Zkušební plavba k ověření požadavku kap. 4.07.1 a její vyhodnocení se provádí podle „Správního pokynu č. 2“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

4.08.

Schopnost plavby vzad

4.08.1

Provádí-li se zastavovací manévr podle kap. 4.07 na klidné vodě, musí být doplněn zkušební plavbou směrem vzad.

4.08.2

Zkušební plavba k ověření požadavku kap. 4.08.1 a její vyhodnocení se provádí podle „Správního pokynu č. 2“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

4.09.

Schopnost vyhýbání

4.09.1

Plavidla a sestavy musí být schopné provést v dostatečně krátkém čase vyhýbací manévr. Tato schopnost se prokazuje pomocí vyhýbacích manévrů, které se provádějí ve zkušební oblasti uvedené v kap. 4.03.

4.09.2

Zkušební plavba k ověření požadavku kap. 4.09.1 a její vyhodnocení se provádí podle „Správního pokynu č. 2“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

4.10.

Schopnost otáčení

4.10.1

Plavidla a sestavy délky do 86 m nebo šířky do 22,90 m musí být schopné se včas otočit. Zkoušku schopnosti otáčení lze nahradit zkouškou schopnosti zastavení podle kap. 5.07. Schopnost otáčení se prokazuje pomocí otáčecích manévrů při plavbě proti proudu.

4.10.2

Zkušební plavba k ověření požadavku kap. 4.10.1 a její vyhodnocení se provádí podle „Správního pokynu č. 2“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

KAPITOLA 5

KORMIDELNÍ ZAŘÍZENÍ

5.01.

Obecné požadavky

5.01.1

Plavidla musí být vybavena spolehlivým kormidelním zařízením, které zajišťuje alespoň manévrovatelnost požadovanou podle kapitoly 4.

5.01.2

Poháněná kormidelní zařízení musí být navržena tak, aby kormidlo nemohlo samovolně změnit polohu.

5.01.3

Celé kormidelní zařízení musí být navrženo tak, aby vydrželo stálý náklon až do výchylky 15° a okolní teplotu od –20 °C do +50 °C.

5.01.4

Části kormidelního zařízení musí být dostatečně pevné, aby vydržely namáhání, kterým jsou vystaveny za běžných provozních podmínek. Žádné vnější síly působící na kormidlo nesmějí zhoršit funkčnost kormidelního stroje a jeho pohonné jednotky.

5.01.5

Vyžadují-li to síly nutné k ovládání kormidla, musí mít kormidelní stroj motorovou pohonnou jednotku.

5.01.6

Kormidelní stroj s motorovou pohonnou jednotkou musí být opatřen ochranou proti přetížení, aby byl omezen kroutící moment.

5.01.7

Otvory v trupu a hřídelová vedení pro kormidelní pně musí být zhotoveny tak, aby se zabránilo úniku mazacích olejů znečišťujících vodu.

5.02.

Pohonné jednotky kormidelního stroje

5.02.1

Má-li kormidelní stroj motorovou pohonnou jednotku, musí být vybaven druhou nezávislou pohonnou jednotkou nebo ručním pohonem. V případě poruchy nebo selhání pohonné jednotky kormidelního zařízení musí být možné začít používat druhou nezávislou pohonnou jednotku nebo ruční pohon do pěti sekund.

5.02.2

Nejsou-li druhá pohonná jednotka nebo ruční pohon uváděny do provozu automaticky, musí být možné tak učinit neprodleně jediným jednoduchým a rychlým úkonem kormidelníka.

5.02.3

Druhá pohonná jednotka nebo ruční pohon musí rovněž zajistit manévrovatelnost požadovanou podle kapitoly 4.

5.03.

Hydraulická pohonná jednotka kormidelního stroje

5.03.1

Hydraulické pohonná jednotka kormidelního stroje nesmí sloužit jako pohonné zařízení pro jiné silové spotřebiče.

5.03.2

Hydraulické nádrže musí být vybaveny výstražným systémem, který sleduje pokles hladiny oleje pod nejnižší přípustnou úroveň potřebnou pro bezpečný provoz.

5.03.3

Rozměry, konstrukce a uspořádání potrubí musí v nejvyšší možné míře vyloučit mechanické poškození nebo poškození následkem požáru.

5.03.4

Hydraulické hadice

jsou přípustné pouze tehdy, jsou-li nezbytné k pohlcování vibrací nebo volnému pohybu konstrukčních prvků;

musí být navrženy nejméně pro maximální provozní tlak;

musí být nahrazeny novými nejméně každých osm let.

5.03.5

Hydraulické válce, hydraulická čerpadla, hydromotory a elektromotory musí být prohlédnuly nejméně každých osm let odborně způsobilou osobou a v případě potřeby opraveny.

5.04.

Zdroj energie

5.04.1

Kormidelní zařízení se dvěma motorovými pohonnými jednotkami musí mít nejméně dva zdroje energie.

5.04.2

Není-li druhý zdroj energie pro motorovou pohonnou jednotku během plavby trvale k dispozici, musí být po dobu potřebnou k jeho nastartování zajištěn vyrovnávací systém s dostatečnou kapacitou.

5.04.3

Hlavní zdroj pro kormidelní zařízení nesmí sloužit jako zdroj elektrické energie pro jiné silové spotřebiče.

5.05.

Ruční pohon

5.05.1

Kormidelní kolo ručního pohonu nesmí být poháněno motorovou pohonnou jednotkou.

5.05.2

Bez ohledu na polohu kormidla musí být při automatickém zapnutí ručního pohonu znemožněn zpětný chod kormidelního kola.

5.06.

Zařízení kormidlovacích propelerů, vodometů a cykloidních (Voth-Schneider) propelerů a příďová dokormidlovací zařízení

5.06.1

Je-li dálkové ovládání ke změně směru u zařízení kormidlovacích propelerů, vodometů, cykloidních (Voth-Schneider) propelerů nebo příďového dokormidlovacího zařízení elektrické, hydraulické nebo pneumatické, musí být plavidlo vybaveno dvěmi navzájem nezávislými ovládacími systémy mezi kormidelnou a propelerem nebo příďovým dokormidlovacím zařízením, které přiměřeně splňují požadavky kap. 5.01 až 5.05. Tento odstavec se na uvedená zařízení nevztahuje, nejsou-li zapotřebí k dosažení manévrovatelnosti požadované podle kapitoly 5 nebo nejsou-li nezbytné ke zkoušce schopnosti zastavení.

5.06.2

Je-li plavidlo vybaveno dvěma nebo více na sobě nezávislými kormidlovacími propelery, vodomety, cykloidními (Voth-Schneider) propelery nebo příďovými dokormidlovacími zařízeními, není druhý ovládací systém nutný, je-li při poruše jednoho zařízení u plavidla zachována manévrovatelnost požadovaná podle kapitoly 4.

5.07.

Ukazatele a kontrolní zařízení

5.07.1

Poloha kormidla musí být jasně patrná z ovládacího stanoviště. Je-li ukazatel polohy kormidla elektrický, musí mít vlastní napájení.

5.07.2

Na ovládacím stanovišti musí být optický a akustický poplašný systém, který signalizuje

pokles hladiny oleje v hydraulických nádržích pod nejnižší přípustnou úroveň v souladu s kap. 5.03.2 a pokles provozního tlaku v hydraulické soustavě;

výpadek napájení ovládacího prvku řízení;

výpadek napájení pohonných jednotek;

poruchu regulátoru rychlosti otáčení;

poruchu předepsaných vyrovnávacích systémů.

5.08.

Regulátory rychlosti otáčení

5.08.1

Regulátory rychlosti otáčení a jejích součásti musí splňovat požadavky kap. 9.20.

5.08.2

Správná funkce regulátoru rychlosti otáčení se musí zobrazovat na ovládacím stanovišti pomocí zelené kontrolky. Musí být kontrolován výpadek napájecího napětí nebo jeho nepřípustné kolísání a nepřípustné snížení rychlosti otáček gyroskopu.

5.08.3

Je-li plavidlo vybaveno kromě regulátoru rychlosti otáčení i jiným kormidelním zařízením, musí být možné z ovládacího stanoviště jednoznačně rozlišit, které z těchto zařízení bylo zapnuto. Musí být možné přepnout neprodleně z jednoho zařízení na druhé. Regulátor rychlosti otáčení nesmí mít vliv na ostatní kormidelní zařízení.

5.08.4

Elektrické napájení regulátoru rychlosti otáčení musí být nezávislé na jiných elektrických spotřebičích.

5.08.5

Gyroskopy, detektory a ukazatele rychlosti otáčení použité v regulátorech rychlosti otáčení musí splňovat minimální požadavky a zkušební postupy pro ukazatele rychlosti otáčení.

5.09.

Pravidelné prohlídky

5.09.1

Prohlídka správnosti instalace kormidelního zařízení musí být provedena subjektem pověřeným prohlídkami. Za účelem ověření technické způsobilosti kormidelního zařízení může být vyžadováno předložení těchto dokladů:

popis kormidelního zařízení;

výkresy a informace o pohonných jednotkách kormidelního stroje a ovládacích prvcích řízení;

informace o kormidelním stroji;

schéma elektrického zapojení;

popis regulátoru rychlosti otáčení;

návod k obsluze kormidelního zařízení.

5.09.2

Funkce celého kormidelního zařízení se kontroluje při zkušební plavbě. Je-li instalován regulátor rychlosti otáčení, je nutno zkontrolovat, zda lze spolehlivě udržet stanovený kurz a bezpečně zvládnout nastavený oblouk otáčení.

5.09.3

Prohlídku kormidelního zařízení se strojním pohonem provádí subjekt pověřený prohlídkami prostřednictvím odborně způsobilé osoby

před uvedením do provozu;

po poruše;

po jakékoli úpravě nebo opravě;

pravidelně nejméně každé tři roky.

5.09.4

Prohlídka musí zahrnovat alespoň:

kontrolu souladu se schválenými výkresy a při pravidelné prohlídce, zda byly provedeny úpravy kormidelního zařízení;

kontrolu funkčnosti kormidelního zařízení pro všechny provozní možnosti;

vizuální kontrolu a zkoušku těsnosti hydraulických prvků, zejména ventilů, potrubí, hydraulických hadic, hydraulických válců, hydraulických čerpadel a hydraulických sacích košů;

vizuální kontrolu elektrických prvků, zejména relé, elektromotorů a bezpečnostních zařízení;

kontrolu optických a akustických kontrolních zařízení.

5.09.5

Protokol o prohlídce kormidelního zařízení obsahuje

výsledek prohlídky,

datum prohlídky, a

jméno a příjmení odborně způsobilé osoby.

KAPITOLA 6

KORMIDELNA

6.01.

Obecná ustanovení

6.01.1

Kormidelna musí být zařízena tak, aby umožňovala soustavný výkon povinností kormidelníka během plavby.

6.01.2

Za běžných provozních podmínek nesmí hladina akustického tlaku hluku způsobeného plavidlem měřená na ovládacím stanovišti v úrovni kormidelníkovy hlavy překročit 70 dB(A). Měření hluku se provádí dle „Správního pokynu č. 5“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

6.01.3

Je-li kormidelna uspořádaná k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru, musí být kormidelník schopen plnit své úkoly vsedě a všechna signální a kontrolní zařízení a ovládací prvky nutné pro řízení plavidla musí být umístěny tak, aby je kormidelník mohl během plavby pohodlně sledovat a ovládat, aniž by opustil své sedadlo a přestal sledovat obrazovku radaru.

6.02.

Neomezený výhled

6.02.1

Z ovládacího stanoviště musí být výhled ve všech směrech.

6.02.2

Oblast omezeného výhledu kormidelníka před přídí plavidla v nenaloženém stavu s polovičními zásobami bez balastní zátěže nesmí překročit dvě délky lodi nebo 250 m, podle toho, která hodnota je nižší, vzhledem k hladině vody. K optickým a elektronickým přístrojům ke zmenšení oblasti omezeného výhledu nelze během prohlídky přihlížet. K dalšímu zmenšení oblasti omezeného výhledu lze použít pouze vhodné elektronické přístroje.

6.02.3

Oblast neomezeného výhledu kormidelníka při řízení plavidla musí být nejméně 240° na horizontu, z čehož nejméně 140° v předním půlkruhu. V běžném směru pohledu kormidelníka se nesmí nacházet okenní rám, sloupek nebo nástavba. Není-li zajištěn dostatečný neomezený výhled směrem dozadu, mohou i v případě oblasti neomezeného výhledu 240° na horizontu být požadována jiná opatření, zejména instalaci pomocných optických nebo elektronických přístrojů. Výška spodní hrany bočních oken musí být co nejnižší, výška horní hrany bočních a zadních oken musí být co nejvyšší. Při zjišťování, zda jsou splněny požadavky kap. 6.02 týkající se výhledu z kormidelny, se předpokládá, že na ovládacím stanovišti je výška očí kormidelníka v úrovni 1 650 mm nad podlahou kormidelny.

6.02.4

Horní hrana oken kormidelny směřujících k přídi musí být dostatečně vysoká, aby osoba na ovládacím stanovišti s výškou očí 1 800 mm měla zajištěn volný výhled nejméně 10 stupňů nad vodorovnou rovinu v úrovni výšky očí.

6.02.5

Neomezený výhled čelním sklem musí být za každého počasí zajištěn vhodnými prostředky.

6.02.6

Okna použitá v kormidelně musí být vyrobena z bezpečnostního skla a musí mít světelnou propustnost nejméně 75 %. Čelní okna na stanovišti vůdce plavidla musí být vybavena antireflexní skly nebo upevněna tak, aby účinně znemožňovala odrazy. Tento požadavek je považován za splněný, jsou-li okna vykloněna od svislé roviny směrem ven, a to ve vnějším úhlu nejméně 10° a nejvýše 25°.

6.03.

Obecné požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení

6.03.1

Ovládací prvky potřebné k ovládání plavidla se musí snadno přestavovat do provozní polohy. Provozní poloha musí být jednoznačně jasná.

6.03.2

Kontrolní přístroje musí být snadno čitelné. Jejich osvětlení musí být plynule regulovatelné až do úplného vypnutí. Světelné zdroje nesmí být rušivé a nesmí zhoršovat čitelnost kontrolních přístrojů.

6.03.3

V kormidelně musí být instalován systém k testování výstražných světel a kontrolek.

6.03.4

Musí být jednoznačně zjistitelné, zda je zařízení v provozu. Je-li jeho fungování signalizováno pomocí kontrolky, musí být tato zelená.

6.03.5

Jakákoli nesprávná funkce nebo porucha systémů, jejichž monitorování je předepsáno, musí být signalizována pomocí červených výstražných světel.

6.03.6

Při rozsvícení červených výstražných světel musí současně zaznít zvukový výstražný signál. Zvukové výstražné signály mohou být dány jako jeden hromadný signál. Hladina akustického tlaku tohoto signálu musí překročit maximální hladinu akustického tlaku okolního hluku na ovládacím stanovišti nejméně o 3 dB(A). Měření akustického tlaku výstražného signálu se provádí dle „Správního pokynu č. 5“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES. Zvukový výstražný signál musí být možné vypnout. Vypnutím se nesmí zabránit tomu, aby výstražný signál byl opět spuštěn v případě jiné nesprávné funkce. Červená výstražná světla lze vypnout teprve po odstranění závady.

6.03.7

Kontrolní a signální zařízení se v případě výpadku napájení musí automaticky přepínat na náhradní zdroj energie.

6.04.

Zvláštní požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení hlavních motorů a kormidelního zařízení

6.04.1

Z ovládacího stanoviště musí být možné ovládat a sledovat hlavní motory a kormidelní zařízení. Hlavní motory vybavené spojkou, kterou lze ovládat z ovládacího stanoviště, nebo nastavení stavitelného stoupání vrtule, kterou lze ovládat z ovládacího stanoviště, musí být možné zapnout a vypnout pouze ze strojovny.

6.04.2

Každý hlavní motor musí být ovládán jednou samostatnou pákou pohybující se po oblouku kruhu ve svislé rovině víceméně rovnoběžné s podélnou osou plavidla. Pohyb páky vpřed musí způsobit pohyb plavidla dopředu a pohyb páky k zádi musí způsobit pohyb plavidla nazpět. K použití spojky a změně směru dochází, pokud je páka přibližně v neutrální poloze. Páka musí do neutrální polohy zaklapnout.

6.04.3

Musí se zobrazovat směr náporu přenášeného na plavidlo pohonem a počet otáček propulsoru nebo hlavních motorů.

6.04.4

Na ovládacím stanovišti se musí nacházet signální a kontrolní zařízení podle kap. 5.07.2, kap. 7.03.2 a kap. 7.05.13.

6.04.5

Plavidla s kormidelnou uspořádanou k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru musí být ovládána pákou. Páka se musí snadno ovládat ručně. Poloha páky s ohledem na podélnou osu plavidla musí odpovídat poloze kormidelních ploutví. Musí být možné uvolnit páku v libovolné poloze beze změny polohy kormidla. Neutrální poloha páky musí být jednoznačně rozpoznatelná.

6.04.6

Je-li v případě kormidelny uspořádané k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru plavidlo vybavené příďovými nebo zvláštními kormidly, zejména pro plavbu vzad, ovládají se tato samostatnými pákami, které obdobně splňují požadavky stanovené v kap. 6.04.5. Tento požadavek platí rovněž tehdy, pokud se v případě sestav používá kormidelní zařízení jiného plavidla než plavidla vedoucího sestavu.

6.04.7

Používají-li se regulátory rychlosti otáčení, musí být ovládací prvek rychlosti otáčení možné v libovolné poloze uvolnit, aniž by došlo ke změně nastavené rychlosti. Rozsah otáčení ovládacího prvku musí být dostatečný, aby bylo zajištěno dostatečné nastavení. Neutrální poloha musí být jednoznačně rozpoznatelná ze všech ostatních míst. Osvětlení stupnice musí být plynule regulovatelné.

6.04.8

Zařízení k dálkovému ovládání celého kormidelního zařízení musí být trvale zabudováno a uspořádáno tak, aby byl jednoznačně rozpoznatelný zvolený kurz. Je-li možné zařízení k dálkovému ovládání vypnout, musí být vybaveno indikačním zařízením, které ukazuje příslušný provozní stav – „zapnuto“ nebo „vypnuto“. Uspořádání a ovládání ovládacích prvků musí být účelné. U zařízení zdvojujících kormidelní zařízení, jako je příďové dokormidlovací zařízení, je přípustné zařízení k dálkovému ovládání, které není trvale zabudováno, je-li možno toto zdvojující zařízení kdykoli vypnout v kormidelně.

6.04.9

V případě kormidlovacích propelerů, vodometů, cykloidních (Voth-Schneider) propelerů a příďového dokormidlovacího zařízení jsou přípustné rovnocenné ovládací prvky a signální a kontrolní zařízení. Požadavky v kap. 6.04.1 až 6.04.8 platí přiměřeně s ohledem na zvláštní vlastnosti a zvolené uspořádání aktivních kormidlovacích a propulzních jednotek uvedených ve větě první. Podobně jako v případě kap. 6.04.2 musí být každá jednotka ovládaná pákou pohybující se po oblouku kruhu ve svislé rovině víceméně rovnoběžné se směrem síly pohonné jednotky. Z polohy páky musí být jednoznačně rozpoznatelný směr síly propulze působící na plavidlo. Jestliže kormidlovací propeler nebo cykloidní (Voth-Schneider) propeler není ovládán pákou, nemusí být požadováno splnění požadavků kap. 6.04.2. Tyto odchylky musí být uvedeny v osvědčení plavidla v kolonce 52.

6.05.

Navigační světla, světelné a zvukové signály

6.05.1

V kormidelně musí být umístěny kontrolky nebo rovnocenná zařízení ke kontrole navigačních světel, není-li možné kontrolu provádět přímo z kormidelny.

6.05.2

V kormidelnách uspořádaných k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru musí být na ovládacím panelu umístěny kontrolky ke kontrole navigačních světel a světelných signálů. Vypínače navigačních světel jsou zabudovány do kontrolek nebo se nacházejí v jejich bezprostřední blízkosti. Uspořádání a barva kontrolek pro navigační světla a světelné signály odpovídá skutečné poloze a barvě těchto světel a signálů na plavidle. Při poruše navigačního světla nebo světelného signálu dojde k zapnutí příslušné kontrolky neboje porucha signalizována jiným způsobem.

6.05.3

V kormidelnách uspořádaných k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru musejí být zvukové signály ovládány nožním pedálem. Tento požadavek se nevztahuje na signál „nepřibližovat se“.

6.05.4

Navigační světla musí splňovat požadavky částí I a II přílohy IX „Požadavky na signální světla, radarová zařízení a ukazatele rychlosti otáčení“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES

6.06.

Radarové vybavení a ukazatel rychlosti otáčení

6.06.1

Radarové zařízení a ukazatele rychlosti otáčení musí odpovídat typu schválenému příslušným orgánem. Je nutno splnit požadavky na instalaci a zkoušku funkčnosti radarového vybavení a ukazatelů rychlosti otáčení podle části III a části V přílohy IX „Požadavky na signální světla, radarová zařízení a ukazatele rychlosti otáčení“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES. Zařízení pro vnitrozemský ECDIS, jež lze provozovat v navigačním režimu, se považuje za radarové zařízení.

6.06.2

Ukazatel rychlosti otáčení musí být umístěn před kormidelníkem v jeho zorném poli. V kormidelnách uspořádaných k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru

obrazovka radaru nesmí být v normální poloze podstatně mimo směr pohledu kormidelníka;

radarový snímek musí zůstat plně viditelný bez pomoci masky nebo stínidla, nezávisle na světelných podmínkách mimo kormidelnu;

ukazatel rychlosti otáčení musí být umístěn přímo nad nebo pod obrazovkou radaru nebo být do ní zabudován.

6.07.

Radiotelefonní systémy u plavidel s kormidelnami uspořádanými k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru

6.07.1

Jsou-li kormidelny plavidel uspořádány k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru, musí být příjem v rámci radiotelefonní služby kategorie plavidlo - plavidlo a příjem kategorií plavebních informací zajištěn reproduktorem a vysílání pevným mikrofonem. Přepnutí z příjmu na vysílání musí být ovládáno tlačítkem. Tyto mikrofony nesmí umožňovat použití ve veřejné komunikační síti.

6.07.2

Pokud je kormidelna uspořádaná k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru vybavena radiotelefonním systémem pro veřejnou komunikační síť, musí být příjem možný ze sedadla kormidelníka.

6.08.

Zařízení pro vnitřní komunikaci na plavidle

6.08.1

Na plavidlech s kormidelnou uspořádanou k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru musí být k dispozici zařízení pro vnitřní komunikaci na plavidle. Z ovládacího stanoviště musí být možné navázat spojení

s přídí plavidla nebo čelem sestavy;

se zádí plavidla nebo zadní částí sestavy, není-li z ovládacího stanoviště možná přímá komunikace;

s prostory pro posádku;

s kabinou vůdce plavidla.

Příjem musí být na všech místech těchto vnitřních komunikačních linek uskutečňován pomocí reproduktoru a vysílání pevným mikrofonem. Spojení s přídí a zádí plavidla nebo čelem a zadní části sestavy může být radiotelefonní.

6.09.

Poplašný systém

6.09.1

Plavidlo musí být vybaveno poplašný systém, pomocí něhož lze spustit akustický výstražný signál v obytných prostorách, strojovnách a případně samostatných strojovnách čerpadel.

6.09.2

Kormidelník musí mít v dosahu tlačítko „vypnuto/zapnuto“ pro ovládání poplašného signálu; tlačítkové spínače, které se po uvolnění automaticky vracejí do polohy „vypnuto“, nejsou povoleny.

6.09.3

Hladina akustického tlaku výstražného signálu v obytných prostorech nesmí být menší než 75 dB(A). Ve strojovnách a strojovnách čerpadel musí mít výstražný signál podobu blikajícího světla, které je viditelné ze všech stran a jednoznačně rozeznatelné na všech místech. Měření akustického tlaku výstražného signálu se provádí dle „Správního pokynu č. 5“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

6.10.

Vytápění a větrání

6.10.1

Kormidelny musí být vybaveny účinnou vytápěcí a větrací soustavou, kterou lze regulovat.

6.11.

Zařízení k ovládání záďové kotvy

6.11.1

Na plavidlech a v sestavách s kormidelnami uspořádanými k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru delších než 86 m nebo širších než 22,90 m musí mít kormidelník možnost spustit ze svého stanoviště záďovou kotvu.

6.12.

Spouštěcí kormidelny

6.12.1

Spouštěcí kormidelny musí být vybaveny zařízením pro snížení výšky.

6.12.2

Při spouštění se musí automaticky spustit jednoznačně rozpoznatelný zvukový výstražný signál. Tento požadavek neplatí, je-li pomocí vhodných konstrukčních opatření vyloučeno nebezpečí úrazu plynoucí ze spouštění kormidelny.

6.12.3

V jakékoli poloze musí být možné kormidelnu bezpečně opustit.

6.13.

Záznam v osvědčení Společenství u plavidel s kormidelnami uspořádanými k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru

7.13.1

Splňuje-li plavidlo požadavky podle kap. 6.01., 6.04. až 6.08. a 6.11 pro kormidelny uspořádané k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru, zapíše se do osvědčení plavidla tento údaj: „Plavidlo má kormidelnu uspořádanou k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru“.

KAPITOLA 7

KONSTRUKCE STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ

7.01.

Obecná ustanovení

7.01.1

Strojní zařízení a jejich připojené soustavy a zařízení musí být navrženy, vyrobeny a instalovány v souladu s principy dobré praxe.

7.01.2

Zařízení, která vyžadují pravidelné prohlídky, zejména parní kotle a jiné tlakové nádoby a jejich příslušenství a výtahy, musí splňovat požadavky stanovené zvláštními právními předpisy.

7.01.3

Na plavidle lze instalovat pouze spalovací motory určené ke spalování paliva s bodem vzplanutí vyšším než 55 °C.

7.02.

Bezpečnost provozu

7.02.1

Strojní zařízení musí být umístěna a upevněna tak, aby byla dostatečně přístupná pro obsluhu a údržbu a aby neohrožovala osoby, které tyto úkony provádějí. Strojní zařízení musí být zabezpečena proti náhodnému spuštění.

7.02.2

Hlavní motory, pomocná zařízení, kotle a tlakové nádoby a jejich příslušenství musí být vybaveny bezpečnostními prvky.

7.02.3

Motory pohánějící tlakové a sací ventilátory větrací soustavy musí být možné zastavit z vnějšku prostoru, ve kterém jsou umístěny, a z vnějšku strojovny.

7.02.4

Spojovací prvky potrubí (hadice) pro palivo, mazací olej a oleje (včetně hydraulických kapalin) používané v soustavách pro přenos síly a v ovládacích, pohonných a topných soustavách musí být vybaveny kryty nebo jinou vhodnou ochranou, aby se zamezilo rozstřiku nebo prosáknutí paliva nebo oleje na horké plochy, do vstupů sání vzduchu strojního zařízení nebo do jiných zdrojů vznícení. Počet spojovacích prvků v těchto potrubních soustavách musí být co nejmenší.

7.02.5

Vnější vysokotlaká palivová potrubí vznětových motorů mezi vysokotlakými palivovými čerpadly a vstřikovací paliva musí být chráněna opláštěnou potrubní soustavou schopnou pojmout palivo při poruše vysokotlakého potrubí. Opláštěná soustava musí vybavena zařízením pro shromažďování odkapávajícího paliva a zařízení, které signalizuje poruchu na palivovém potrubí; u motorů s nejvýše dvěma válci se však poplašný signál nevyžaduje. Opláštěné potrubní soustavy se nesmí použít u motorů na otevřených palubách pohánějících navijáky a svislá vratidla.

7.02.6

Izolace částí motoru musí splňovat požadavky kap. 3.04.3 druhé věty.

7.03.

Pohonné zařízení

7.03.1

Pohonné zařízení plavidla musí být možné rychle a spolehlivě uvést do chodu, zastavit a uvést do zpětného chodu.

7.03.2

Pomocí vhodných zařízení, která v případě dosažení kritické hladiny spouštějí poplašný signál, je nutno sledovat

teplotu chladící vody hlavních motorů;

tlak mazacího oleje u hlavních motorů a převodovek;

tlak oleje a vzduchu u reverzačních jednotek hlavních motorů, reverzních převodovek nebo vrtulí.

7.03.3

U plavidel s jedním hlavním motorem se tento motor nesmí automaticky vypínat s výjimkou ochrany proti zvýšení otáček.

7.03.4

U plavidel s jedním hlavním motorem může být tento motor opatřen automatickým zařízením ke snížení počtu otáček motoru pouze tehdy, je-li automatické snížení počtu otáček motoru v kormidelně signalizováno vizuálně i zvukově a zařízení ke snížení počtu otáček motoru lze vypnout ze stanoviště kormidelníka.

7.03.5

Hřídel musí být uložena tak, aby nemohlo dojít k úniku maziv znečišťujících vodu.

7.04.

Výfuková soustava motoru

7.04.1

Všechny výfukové plyny musí být z plavidla odváděny.

7.04.2

Výfukové potrubí musí být sestaveno tak, aby do žádné části plavidla nepronikaly výfukové plyny z výfukových potrubí. Výfuková potrubí procházející obytnými prostory nebo kormidelnou musí mít v těchto prostorech plynotěsné ochranné opláštění. Mezera mezi výfukovým potrubím a plynotěsným ochranným opláštěním musí umožnit přívod vnějšího vzduchu.

7.04.3

Výfuková potrubí musí být uspořádána a chráněna tak, aby nemohla způsobit požár.

7.04.4

Ve strojovnách musí být výfukové potrubí vhodně tepelně izolováno, nebo chlazeno. V prostorech mimo strojovnu postačuje ochrana před dotykem.

7.05.

Palivové nádrže, potrubí a příslušenství

7.05.1

Kapalné palivo musí být skladováno v ocelových nádržích, které buď jsou nedílnou součástí lodního trupu, nebo jsou k lodnímu trupu pevně připevněny. Vyžaduje-li to konstrukce plavidla, lze použít rovnocenný ohnivzdorný materiál. Tyto požadavky se nevztahují na nádrže s obsahem do 12 litrů, které byly při jejich výrobě vestavěny do přídavných zařízení. Tyto požadavky se dále nevztahují na mobilní palivové nádrže plovoucích strojů za podmínek uvedených v kap. 17.02.1 písm. d). Palivové nádrže nesmějí mít společné dělící stěny s nádržemi na pitnou vodu.

7.05.2

Nádrže, jejich potrubí a další příslušenství musí být uloženy a uspořádány tak, aby palivo ani palivové výpary nemohly náhodně uniknout do plavidla. Ventily nádrží určené k odběru vzorku paliva nebo odvádění vody musí být vybaveny automatickým zavíráním.

7.05.3

Před kolizní přepážkou nesmějí být umístěny žádné palivové nádrže.

7.05.4

Palivové nádrže a jejich armatury nesmějí být umístěny přímo nad motory nebo výfukovým potrubím.

7.05.5

Plnicí otvory palivových nádrží musí být zřetelně označeny.

7.05.6

Vyústění plnicích potrubí palivových nádrží, kromě nádrží plněných pro denní spotřebu, musí být na palubě. Plnicí potrubí musí být opatřeno připojovacím hrdlem v souladu s evropskou normou EN 12 827:1999. Nádrže musí být opatřeny odvětrávacím potrubím vyústěným do vnějšího ovzduší nad palubou, které je uspořádáno tak, aby do něj nemohla vniknout voda. Průřez odvětrávacího potrubí musí činit nejméně 1,25 násobek průřezu plnicího potrubí. Jsou-li nádrže navzájem propojené, musí průřez spojovacího potrubí činit nejméně 1,25násobek průřezu plnicího potrubí.

7.05.7

S výjimkou nádrží namontovaných přímo na motoru, musí být rozvodné potrubí kapalného paliva přímo na výstupu z nádrže vybaveno rychlouzavíracím ventilem, který lze obsluhovat z paluby, i když jsou dotyčné prostory uzavřeny. Je-li provozní zařízení kryté, víko nebo kryt nesmí být uzamykatelné. Provozní zařízení s rychlouzavíracím ventilem musí být označeno červeně. Je-li zařízení kryté, musí být kryt nebo víko označeny symbolem pro rychlouzavírací ventil podle obrázku 9 v dodatku I k této příloze.

7.05.8

Palivová potrubí, jejich spojovací prvky (hadice), těsnění a armatury musí být vyrobeny z materiálu, který vydrží mechanické, chemické a tepelné namáhání, které lze předpokládat. Palivová potrubí nesmí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná jejich kontrola po celé délce.

7.05.9

Palivové nádrže musí být opatřeny vhodným zařízením pro měření jejich obsahu. Měřicí zařízení musí být dobře čitelné až po nejvyšší hladinu plnění nádrže. Skleněné stavoznaky musí být účinně chráněny před nárazy, musí být na dolním konci opatřeny automatickým uzavíracím zařízením a na horním konci připojeny k nádržím nad nejvyšší hladinou jejich plnění. Materiál použitý k výrobě skleněných stavoznaků se při běžné okolní teplotě nesmí deformovat. Měřicí trubky nesmějí končit v obytných prostorech. Měřicí trubky vyústěné ve strojovně nebo kotelně musí být opatřeny vhodným samouzavíracím zařízením.

7.05.10

Palivové nádrže musí být chráněny při jejich plnění před rozlitím paliva pomocí odpovídajících technických zařízení plavidla. Tato zařízení se zapíší do osvědčení plavidla, bodu 52. Je-li palivo čerpáno ze zásobovacích čerpacích stanic s vlastními technickými zařízeními zabraňujícími rozlití paliva na plavidlo během plnění, neplatí požadavky na zařízení podle první věty a kap. 7.05.11.

7.05.11

Jsou-li palivové nádrže opatřeny automatickým uzavíracím zařízením, musí čidla zastavit plnění, je-li nádrž plná z 97 %. Je-li použit elektrický kontakt, který zastavuje plnění prostřednictvím binárního signálu, předává se signál pomocí vodotěsné spojovací zásuvky. Spojovací zásuvka musí být vybavena pro vedení stejnosměrného proudu 40 až 50 V, musí být opatřena krytem bílé barvy a poloha jejího zemnícího kontaktu musí být deset hodin.

7.05.12

Palivové nádrže musí být vybaveny otvory s těsnými uzávěry, které umožňují čištění a kontrolu.

7.05.13

Palivové nádrže přímo zásobující hlavní motory a motory potřebné pro bezpečný provoz plavidla musí být vybaveny zařízením, které dává v kormidelně vizuální a zvukový signál v případě, že hladina naplnění palivem již nezaručuje bezpečný provoz.

7.06.

Skladování mazacího oleje, potrubí a příslušenství

7.06.1

Mazací oleje se skladují v ocelových nádržích, které buď jsou nedílnou součástí lodního trupu, nebo jsou k lodnímu trupu pevně připevněny. Vyžaduje-li to konstrukce plavidla, lze použít rovnocenný ohnivzdorný materiál. Tyto požadavky se nevztahují na nádrže s objemem do 25 litrů. Nádrže na mazací olej nesmějí mít společné dělící stěny s nádržemi na pitnou vodu.

7.06.2

Nádrže na mazací olej, jejich potrubí a další příslušenství musí být uloženy a uspořádány tak, aby mazací olej ani jeho výpary nemohly náhodně uniknout do plavidla.

7.06.3

Před kolizní přepážkou nesmějí být umístěny žádné nádrže na mazací olej.

7.06.4

Nádrže na mazací olej a jejich armatury nesmějí být umístěny přímo nad motory nebo výfukovým potrubím.

7.06.5

Plnicí otvory nádrží na mazací olej musí být zřetelně označeny.

7.06.6

Potrubí pro mazací olej, jejich spojovací prvky (hadice), těsnění a armatury musí být vyrobeny z materiálu, který vydrží mechanické, chemické a teplené namáhání, které lze předpokládat. Potrubí nesmí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná jejich kontrola po celé délce.

7.06.7

Nádrže na mazací olej musí být opatřeny vhodným zařízením pro měření jejich obsahu. Měřicí zařízení musí být dobře čitelné až po nejvyšší hladinu plnění nádrže. Skleněné stavoznaky musí být účinně chráněny před nárazy, musí být na dolním konci opatřeny automatickým uzavíracím zařízením a na horním konci připojeny k nádržím nad nejvyšší hladinou jejich plnění. Materiál použitý k výrobě skleněných stavoznaků se při běžné okolní teplotě nesmí deformovat. Měřicí trubky nesmějí být vyústěny v obytných prostorech. Měřicí trubky vyústěné ve strojovně nebo kotelně musí být opatřeny vhodným samouzavíracím zařízením.

7.07.

Skladování olejů používaných v soustavách pro přenos sil a v ovládacích, pohonných a topných soustavách, potrubí a příslušenství

7.07.1

Oleje včetně hydraulických kapalin používané v soustavách pro přenos sil a v ovládacích, pohonných a topných soustavách musí být skladovány v nádržích, které jsou nedílnou součástí lodního trupu nebo jsou k lodnímu trupu pevně připevněny. Vyžaduje-li to konstrukce plavidla, lze použít rovnocenný ohnivzdorný materiál. Tyto požadavky se nevztahují na nádrže s objemem do 25 litrů. Tyto nádrže na olej nesmějí mít společné dělící stěny s nádržemi na pitnou vodu.

7.07.2

Tyto nádrže na olej, jejich potrubí a další příslušenství musí být uloženy a uspořádány tak, aby olej ani jeho výpary nemohly náhodně uniknout do plavidla.

7.07.3

Před kolizní přepážkou nesmějí být umístěny žádné nádrže na olej.

7.07.4

Nádrže na olej a jejich armatury nesmějí být umístěny přímo nad motory nebo výfukovým potrubím.

7.07.5

Plnicí otvory nádrží na olej musí být zřetelně označeny.

7.07.6

Potrubí oleje, jejich spojovací prvky (hadice), těsnění a armatury musí být vyrobeny z materiálu, který vydrží mechanické, chemické a teplené namáhání, které lze předpokládat. Potrubí nesmějí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná jejich kontrola po celé délce.

7.07.7

Nádrže na olej musí být opatřeny vhodným zařízením pro měření jejich obsahu. Měřicí zařízení musí být dobře čitelné až po nejvyšší hladinu plnění nádrže. Skleněné stavoznaky musí být účinně chráněny před nárazy, musí být na dolním konci opatřeny automatickým uzavíracím zařízením a na horním konci připojeny k nádržím nad nejvyšší hladinou jejich plnění. Materiál použitý k výrobě skleněných stavoznaků se při běžné okolní teplotě nesmí deformovat. Měřicí trubky nesmějí být vyústěny v obytných prostorech. Měřicí trubky vyústěné ve strojovně nebo kotelně musí být opatřeny vhodným samouzavíracím zařízením.

7.08.

Odvodnění a drenážní soustavy

7.08.1

Každý vodotěsný úsek plavidla musí být možno odvodnit zvlášť. Tento požadavek se nevztahuje na vodotěsné úseky, které jsou během provozu obvykle hermeticky utěsněny.

7.08.2

Plavidla s posádkou musí být vybavena dvěma samostatnými drenážními čerpadly, která nesmějí být instalována ve stejném prostoru. Nejméně jedno čerpadlo musí mít strojní pohon. U plavidel s výkonem pohonu nepřesahujícím 225 kW nebo u plavidel s nosností nepřesahující 350 t nebo u plavidel, která nejsou určena pro přepravu nákladu, majících výtlak vody nepřesahující 250 m3 však postačuje jedno čerpadlo s ručním nebo strojním pohonem. Všechna předepsaná čerpadla musí být možno použít ve všech vodotěsných úsecích.

7.08.3

Minimální výkon Q₁ prvního drenážního čerpadla se vypočte podle tohoto vzorce:

Q₁ = 0,1 · d₁² [l/min]

d1 je vypočteno podle vzorce:

d_{1} = 1, 5 . \sqrt{L (B + H)} + 25 [mm]

Minimální výkon Q₂ druhého drenážního čerpadla se vypočte podle tohoto vzorce:

Q₂ = 0,1 · d₂² [l/min]

d₂ je vypočteno podle vzorce:

d_{2} = 1, 5 . \sqrt{I (B + H)} + 25 [mm]

Hodnota d₂ však nesmí být vyšší než hodnota d₁.

K výpočtu Q₂ se použije délka l nejdelšího vodotěsného úseku.

V těchto vzorcích:

l je délka příslušného vodotěsného úseku v m;

d₁ je vypočtený vnitřní průměr hlavního drenážního potrubí v mm;

d₂ je vypočtený vnitřní průměr potrubních větví v mm.

7.08.4

Jsou-li drenážní čerpadla připojena k drenážní soustavě, drenážní potrubí musí mít vnitřní průměr nejméně d₁ v mm a potrubní větve musí mít vnitřní průměr nejméně d₂ v mm. U plavidel délky do 25 m lze hodnoty d₁ a d₂ snížit na 35 mm.

7.08.5

Jsou povolena jen samonasávací drenážní čerpadla.

7.08.6

Pro každý odvodňovaný úsek plavidla s plochým dnem širší než 5 m musí být instalován alespoň jeden sací koš na levoboku i pravoboku plavidla.

7.08.7

Zadní kolizní prostor musí být možné odvodnit z hlavní strojovny pomocí snadno dostupné, automaticky uzavíratelné armatury.

7.08.8

Potrubní větve jednotlivých úseků musí být spojené do hlavního drenážního potrubí pomocí uzavíratelných zpětných ventilů. Úseky nebo jiné prostory umožňující pojmout zátěž (balast) mohou být zapojeny do drenážní soustavy pouze přes jednoduché uzavírací zařízení. Tento požadavek se nevztahuje na podpalubní nákladové prostory schopné pojmout zátěž. Tyto prostory se zaplní zátěžovou vodou pomocí zátěžového potrubí, které je trvale nainstalováno a je nezávislé na drenážním potrubí, nebo pomocí potrubních větví, které lze připojit na hlavní drenážní potrubí pomocí ohebného potrubí (hadic) nebo pružných přechodových kusů. Za tímto účelem nejsou přípustné ventily k regulaci přítoku vody umístěné na podlaze podpalubního nákladového prostoru.

7.08.9

Sběrné prostory dna (nádní) podpalubních nákladových prostor musí být vybaveny měřícím zařízením.

7.08.10

Je-li na plavidle drenážní soustava s trvale instalovaným potrubím, musí být drenážní potrubí sběrných prostor určené ke sběru zaolejované vody vybaveno uzávěry, které subjekt pověřený prohlídkami opatřil plombou. Počet a umístění těchto uzávěrů se uvede v osvědčení plavidla.

7.08.11

Uzamknutí uzávěrů se považuje za rovnocenné zaplombování podle kap. 7.08.10. Klíč nebo klíče k zámkům uzávěrů musí být odpovídajícím způsobem označeny a uchovávány na označeném a snadno dostupném místě ve strojovně.

7.09.

Uložení zaolejované vody a použitého oleje

7.09.1

Na plavidle musí být možné skladovat zaolejovanou vodu, která se nashromáždila během provozu. Za tímto účelem se za místo uložení považuje sběrný prostor nade dnem strojovny (nádní).

7.09.2

Ke skladování použitého oleje musí být ve strojovně k dispozici jedna nebo několik zvláštních sběrných nádrží o objemu, který odpovídá nejméně 1,5 násobku množství použitého oleje z olejových van všech instalovaných spalovacích motorů a převodovek a hydraulické kapaliny z nádrží hydraulické kapaliny. Připojovací hrdla používaná k vyprazdňování výše uvedených sběrných nádrží musí odpovídat evropské normě EN 1 305:1996.

7.09.3

Splnění požadavků kap. 7.09.2 nemusí být požadováno u plavidel používaných pouze pro dopravu na krátkých tratích.

7.10.

Hluk vydávaný plavidly

7.10.1

Hluk vydávaný plavidlem během plavby, zejména hluk způsobený sáním a výfukem motoru, musí být odpovídajícím způsobem tlumen.

7.10.2

Hluk vydávaný plavidlem během plavby v místě vzdáleném 25 m od boku plavidla nesmí překročit 75 dB(A).

7.10.3

Kromě překládky nesmí hluk vydávaný plavidlem v klidu v místě vzdáleném 25 m od boku plavidla překročit 65 dB(A).

7.10.4

Měření hluku podle kap. 7.10.2. a kap. 7.10.3 se provádí dle „Správního pokynu č. 5“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

KAPITOLA 8

EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE VZNĚTOVÝCH MOTORŮ

8.01.

Obecná ustanovení

8.01.1.

Ustanovení této kapitoly se vztahují na veškeré vznětové motory o jmenovitém výkonu vyšším než 19 kW instalované v plavidlech nebo ve strojích na takových plavidlech.

8.01.2.

Vznětové motory instalované v plavidlech musí splňovat mezní hodnoty emisí výfukových plynů stanovené v tabulce uvedené v kap. 8.03, není-li v této příloze uvedeno jinak.

8.01.3.

Splnění mezních hodnot emisí výfukových plynů u motorů se určuje na základě schválení typu podle práva Evropského společenství¹).

8.01.4.

Ke každému schválenému motoru musí být na plavidle stále k dispozici tyto dokumenty nebo jejich kopie:

dokument o schválení typu,

pokyny výrobce motoru pro monitorování konstrukčních dílů a parametrů motoru významných z hlediska výfukových plynů.

8.01.5.

Schválení typu a identifikační čísla všech motorů, jež jsou instalovány na plavidle a na něž se vztahují požadavky kapitoly 8 se vyznačí v osvědčení plavidla v bodě 52 čísla.

8.02.

Instalace motoru

8.02.1.

Instalace motoru se provádí na základě pokynů výrobce motoru pro monitorování konstrukčních dílů a parametrů motoru významných z hlediska emisí výfukových plynů. V pokynech výrobce se specifikují konstrukční díly významné z hlediska výfukových plynů a také seřízení a parametry, ze kterých lze vyvodit trvalé dodržování mezních hodnot emisí výfukových plynů. Pokyny výrobce motoru obsahují minimálně tyto informace:

typ motoru, případně rodinu motorů s uvedením jmenovitého výkonu a jmenovitých otáček;

seznam konstrukčních dílů a parametrů motoru významných z hlediska emisí výfukových plynů;

jednoznačné údaje potřebné pro identifikaci povolených konstrukčních dílů významných z hlediska emisí výfukových plynů (např. čísla částí vyznačená na konstrukčních dílech);

parametry motoru významné z hlediska emisí výfukových plynů, jako je stanovení rozmezí pro časování vstřiku, povolená teplota chladicí vody, maximální přípustný protitlak výfukových plynů.

V případě motorů vybavených následným systémem zpracováním výfukových plynů obsahují pokyny výrobce motoru také postupy pro kontrolu, zda zařízení následného zpracování výfukových plynů účinně funguje.

8.02.2.

Při montáži motorů na plavidlo se dodržují omezení stanovená v rámci schválení typu. Podtlak sání a protitlak výfukových plynů navíc nesmí převyšovat hodnoty stanovené pro schválený motor.

8.02.3.

Jestliže motory instalované na plavidle patří do jedné rodiny motorů, nesmí být prováděny žádné změny seřízení nebo úpravy, které by mohly negativně ovlivnit emise výfukových plynů a znečišťujících částic nebo které překračují rámec požadovaného rozsahu seřízení.

8.03.

Nejvýše přípustné hodnoty emisí znečišťujících látek vznětových motorů stanovených vnitrozemských plavidel

8.03.1

V případě, že pohonným zařízením vnitrozemského plavidla je vznětový motor, nesmí emise znečišťujících látek ve výfukových plynech překročit hodnoty uvedené v tabulce 1.

Tabulka 1

Kategorie vznětového motoru: zdvihový objem/netto výkon (SV/P) (litry na válec/kW)	Oxid uhelnatý (CO) (g/kWh)	Součet uhlovodíků a oxidů dusíku (HC + NO_x) (g/kWh)	Částice (PT) (g/kWh)
V 1:1: SV < 0,9 a P ≥ 37 kW	5,0	7,5	0,40
V 1:2: 0,9 ≤ SV < 1,2	5,0	7,2	0,30
V 1:3: 1,2 ≤ SV < 2,5	5,0	7,2	0,20
V 1:4: 2,5 ≤ SV < 5	5,0	7,2	0,20
V2:1: 5 ≤ SV < 15	5,0	7,8	0,27
V2:2: 15 ≤ SV < 20 a P < 3 300 kW	5,0	8,7	0,50
V2:3: 15 ≤ SV < 20 a P ≥ 3 300 kW	5,0	9,8	0,50
V:2:4: 20 ≤ SV < 25	5,0	9,8	0,50
V2:5: 25 ≤ SV < 30	5,0	11,0	0,50

8.03.2

Nejvýše přípustné hodnoty znečišťujících látek uvedené v tabulce 1 se vztahují i na pomocné vznětové motory o výkonu nad 560 kW instalované v plavidlech.

8.03.3

U pomocných vznětových motorů kategorie s konstantními otáčkami nebo s proměnlivými otáčkami o výkonu větším než 19 kW a menším nebo rovným 560 kW, instalovaných v plavidlech nesmí nejvýše přípustné hodnoty emisí znečišťujících látek ve výfukových plynech překročit hodnoty uvedené v tabulce 2.

Tabulka 2

Netto výkon (P) (kW)	Oxid uhelnatý (CO) (g/kWh)	Uhlovodíky (HC) (g/kWh)	Oxidy dusíku (NO_x) (g/kWh)	Částice (PT) (g/kWh)
D: 130 ≤ P ≤ 560	3,5	1,0	6,0	0,2
E: 75 ≤ P < 130	5,0	1,9	6,0	0,3
F: 37 ≤ P < 75	5,0	1,3	7,0	0,4
G: 18 ≤ P < 37	5,5	1,5	8,0	0,8
		Součet uhlovodíků a oxidů dusíku (HC + NO_x) (g/kWh)
H: 130 ≤ P ≤ 560	3,5	4,0		0,2
I: 75 ≤ P < 130	5,0	4,0		0,2
J:37 ≤ P < 75	5,0	4,7		0,4
K: 19 ≤ P < 37	5,5	7,5		0,6

8.03.4.

U pomocných vznětových motorů kategorie s proměnlivými otáčkami o výkonu větším než 19 kW a menším nebo rovným 560 kW, instalovaných v plavidlech nesmí nejvýše přípustné hodnoty emisí znečišťujících látek ve výfukových plynech překročit hodnoty uvedené v tabulce 3.

Tabulka 3

Kategorie: netto výkon (P) (kW)	Oxid uhelnatý (CO) (g/kWh)	Uhlovodíky (HC) (g/kWh)	Oxidy dusíku (NO_x) (g/kWh)	Částice (PT) (g/kWh)
L: 130 ≤ P ≤ 560	3,5	0,19	2,0	0,025
M: 75 ≤ P < 130	5,0	0,19	3,3	0,025
N: 56 ≤ P < 75	5,0	0,19	3,3	0,025
		Součet uhlovodíků a oxidů dusíku (HC + NO_x) (g/kWh)
P: 37 ≤ P < 56	5,0	4,7		0,025
Q: 130 ≤ P ≤ 560	3,5	0,19	0,4	0,025
R: 56 ≤ P < 130	5,0	0,19	0,4	0,025

8.04.

Úlevy a výjimky

8.04.1

Nejvýše přípustné (mezní) hodnoty emisí znečišťujících látek ve výfukových plynech pro motory určené k pohonu plavidel podle kap. 8.03.1, a nejvýše přípustné hodnoty emisí znečišťujících látek ve výfukových plynech pomocných motorů plavidel podle kap. 8.03.3 se nevztahují na výměnné motory.

KAPITOLA 9

ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ

9.01.

Obecná ustanovení

9.01.1

Neexistují-li zvláštní požadavky na určité části zařízení, považuje se stupeň bezpečnosti za uspokojivý, pokud tyto části byly vyrobeny v souladu s platnou evropskou normou nebo v souladu s požadavky uznané klasifikační společnosti.

9.01.2

Na plavidle musí být uchovávány tyto doklady, které byly řádně opatřeny otiskem hranatého razítka Státní plavební správy nebo obdobného subjektu jiného členského státu Evropské unie:

přehledná schémata celého elektrického zařízení;

schémata zapojení pro hlavní, nouzový a distribuční rozvaděč s nejdůležitějšími technickými údaji, např. velikost proudu a jmenovitý proud jističů a ovladačů;

údaje o výkonu elektrických strojů a zařízení;

druhy kabelů a údaje o průřezu vodičů.

Na plavidlech bez posádky není nutné tyto doklady uchovávat, musí však být kdykoli k dispozici u vlastníka.

9.01.3

Elektrické zařízení musí zajistit bezchybnou funkčnost v trvalém náklonu až do 15° a okolní teplotu od 0 do +40 °C a teplotu na plavidle od -20 °C do +40 °C.

9.01.4

Elektrická a elektronická zařízení a přístroje musí být plně přístupné a jejich údržba musí být snadná.

9.02.

Systémy napájení elektrickou energií

9.02.1

Je-li plavidlo vybaveno elektrickým systémem, musí mít tento systém nejméně dva zdroje energie, aby v případě výpadku jednoho zdroje energie mohl druhý zdroj napájet elektrické spotřebiče potřebné pro bezpečnou plavbu po dobu nejméně 30 minut.

9.02.2

Dostatečné dimenzování napájení je nutno prokázat výkonovou bilancí. V úvahu lze vzít přiměřený faktor současnosti.

9.02.3

Bez ohledu na kap. 9.02.1 platí kap. 6.04 pro zdroj energie pro kormidelní zařízení (kormidelní stroj).

9.03

Ochrana před dotekem, vniknutím pevných těles a průsakem vody

9.03.1

Druh minimální ochrany u pevně namontovaných částí zařízení musí odpovídat údajům uvedeným v tabulce.

Místo	Druh minimální ochrany (podle publ. IEC 60529:1992)
Místo	Generátory	Motory	Transformátory	Panely, Rozvaděče, Spínače	Montážní příslušenství	Osvětlovací zařízení
Provozní prostory, strojovny, oddělení pro kormidelní stroj	IP 22	IP 22	IP 22 (²)	IP 22 (¹) (²)	IP 44	IP 22
Podpalubní nákladové prostory					IP 55	IP 55
Skříňky na akumulátory a barvy						IP 44 u. (Ex) (³)
Otevřené paluby a ovládací stanoviště		IP 55		IP 55	IP 55	IP 55
Kormidelna		IP 22	IP 22	IP 22	IP 22	IP 22
Ubytovací prostory kromě sociálních zařízení a umýváren				IP 22	IP 20	IP 20
Sociální zařízení a umývárny		IP 44	IP 44	IP 44	IP 55	IP 44
(¹) Pokud přístroje uvolňují velké teplo: IP 12
(²) Pokud přístroje nebo panely nemají tento druh ochrany, musí jejich umístění splňovat podmínky platné pro tento druh ochrany.
(³) Elektrické zařízení typu s osvědčenou bezpečností podle
a) evropských norem EN 50014:1997; 50015:1998; 50016:2002; 50017:1998; 50018:2000; 50019:2000 a 50020:2002
nebo
b) publikace IEC 60079 ve znění ze dne 1. října 2003.

9.04.

Ochrana před výbuchem

9.04.1

Pouze nevýbušné elektrické zařízení lze instalovat V prostorech, v nichž se mohou akumulovat potenciálně výbušné plyny nebo směsí plynů, např. oddělení určená pro akumulátory nebo skladování vysoce hořlavých výrobků musí být instalována nevýbušná elektrická zařízení. V těchto prostorech nelze instalovat spínače osvětlení nebo jiných elektrických přístrojů. Ochrana před výbuchem musí vzít v úvahu vlastnosti potenciálně výbušných plynů nebo směsí plynů, které mohou vzniknout (skupina výbušnosti, teplotní třída).

9.05.

Ochranné uzemnění

9.05.1

Systémy s napětím vyšším než 50 V musí být uzemněny.

9.05.2

Kovové části, u nichž může dojít k dotyku a které při běžném provozu nejsou pod napětím, např. rámy a kryty motorů, přístroje a osvětlovací zařízení, musí být uzemněny samostatně, pokud nejsou v elektrickém kontaktu s lodním trupem.

9.05.3

Kryty přenosných elektrických spotřebičů a přenosných přístrojů musí být při běžném provozu uzemněny pomocí dodatečného uzemňovacího vodiče v přívodním kabelu. Toto ustanovení neplatí v případě použití ochranného izolačního transformátoru a pro přístroje opatřené ochrannou izolací (dvojitá izolace).

9.05.4

Průřez uzemňovacích vodičů nesmí být menší než jsou hodnoty uvedené v tabulce:

Průřez vnějších vodičů [mm]	Minimální průřez uzemňovacích vodičů
Průřez vnějších vodičů [mm]	v izolovaných kabelech [mm2]	uložených samostatně [mm2]
od 0,5 do 4	stejný průřez jako u vnějšího vodiče	4
více než 4 až 16	stejný průřez jako u vnějšího vodiče	stejný průřez jako u vnějšího vodiče
více než 16 až 35	16	16
více než 35 až 120	poloviční průřez vnějšího vodiče	poloviční průřez vnějšího vodiče
více než 120	70	70

9.06.

Nejvyšší přípustná napětí

9.06.1

Na plavidle nesmí být instalována zařízení s napětím vyšším, než je uvedeno v tabulce:

Druh zařízení	Nejvyšší přípustné napětí
Druh zařízení	Stejnosměrný proud	Jednofázový střídavý proud	Třífázový střídavý proud
a) Pohonná a vytápěcí zařízení včetně vývodů pro obecné použití	250 V	250 V	500 V
b) Světelná, komunikační, povelová a informační zařízení včetně vývodů pro obecné použití	250 V	250 V	-
c) Vývody pro napájení přenosných přístrojů používaných na otevřených palubách nebo v omezených nebo vlhkých kovových uzavřených prostorech kromě bojlerů a nádrží:
1. všeobecně	50 V(¹)	50 V(¹)	-
2. při použití ochranného izolačního transformátoru pro jediné zařízení	-	250 V (²)	-
3. při použití zařízení s ochrannou (dvojitou) izolací	250 V	250 V	-
4. při použití proudových chráničů ≤ 30 mA.	-	250 V	500 V
d) Přenosné elektrické spotřebiče např. elektrická zařízení pro kontejnery,motory, ventilátory a mobilní čerpadla, která během provozu nejsou obvykle přenášena a jejichž vodící součásti, u nichž může dojít k dotyku, jsou uzemněny pomocí uzemňovacího vodiče v propojovacím kabelu a které kromě tohoto uzemňovacího vodiče jsou připojeny k lodnímu trupu svou polohou nebo dodatečným vodičem	250 V	250 V	500 V
e) Vývody pro napájení přenosných přístrojů používaných v bojlerech a v nádržích	50 V	50 V	-
(¹) V případě napětí ze sítí s vyšším napětím je nutno použít galvanické oddělení (bezpečnostní transformátor).
(²) Všechny póly sekundárního obvodu musí být izolovány od země.

9.06.2

Odchylně od kap. 9.06.1 jsou přípustná vyšší napětí, jsou-li uplatněna nezbytná ochranná opatření:

pro pohonná zařízení, jejichž výkonnost to vyžaduje;

pro speciální palubní zařízení, například rádiové zařízení a zapalování.

9.07.

Rozvodné systémy

9.07.1

Pro stejnosměrný a jednofázový střídavý proud jsou přípustné tyto rozvodné systémy:

dvouvodičové systémy, z nichž je jeden uzemněn (L1/N/PE);

jednovodičové systémy využívající principu zpětného vedení lodním trupem, pouze pro místní zařízení (např. startéry spalovacích motorů, katodová ochrana) (L1/PEN);

dvouvodičové systémy izolované od lodního trupu (L1/L2/PE).

9.07.2

Pro třífázový střídavý proud jsou přípustné tyto rozvodné systémy:

čtyřvodičové systémy s uzemněním nulového bodu nevyužívající princip zpětného vedení lodním trupem (L1/L2/ L3/N/PE) = (síť TN-S) nebo (síť TT);

třívodičové systémy izolované od lodního trupu (L1/L2/L3/PE) = (síť IT);

třívodičové systémy s uzemněním nulového bodu využívající princip zpětného vedení lodním trupem, nejsou však přípustné pro koncové obvody (L1/L2/L3/PEN).

9.07.3

Mohou být použily jiné systémy zajišťující obdobné technické parametry a stejnou úroveň bezpečnosti.

9.08.

Břehové přípojky nebo jiné vnější sítě

9.08.1

Napájecí vedení z břehových sítí nebo jiných vnějších sítí k zařízením energetické sítě plavidla musí mít pevné spojení na plavidle v podobě pevných vývodů nebo pevných zásuvek. Kabelové spojky nesmí být vystaveny zatížení v tahu.

9.08.2

Pokud přívodní napětí převyšuje 50 V, musí být trup plavidla účinně uzemněn. Uzemňovací zásuvka musí být označena.

9.08.3

Spínací zařízení pro přípojky musí být uspořádána tak, aby se zamezilo souběžnému provozu generátoru energetické sítě plavidla a pobřežní energetické sítě nebo jiné vnější energetické sítě. Krátkodobý souběžný provoz je povolen při přechodu z jednoho systému na druhý bez přerušení napětí.

9.08.4

Přípojka musí být chráněna před zkratem a přetížením.

9.08.5

Na hlavním rozvaděči musí být umístěno zařízení indikující, je-li přívod ze břehu pod napětím.

9.08.6

Musí být nainstalováno kontrolní zařízení, aby bylo možno v případě stejnosměrného proudu srovnat polaritu a u třífázového střídavého proudu sled fází mezi přípojkou a energetickou sítí plavidla.

9.08.7

Návěstní tabulka vedle přípojky musí udávat

opatření potřebná pro připojení břehové přípojky;

druh proudu a jmenovité napětí a u střídavého proudu kmitočet.

9.09.

Napájení jiného plavidla

9.09.1

Je-li elektrická energie dodávána na jiné plavidlo, je nutno použít samostatné přípojky. Při použití zásuvek k dodávce elektrické energie na jiné plavidlo pro jmenovitý proud více než 16 A, je nutno použít přístroje (např. spínače nebo blokovací zařízení), aby bylo zajištěno, že k zapojení a odpojení může dojít pouze tehdy, není-li vedení pod napětím.

9.09.2

Kabelové spojky nesmí být vystaveny zatížení v tahu.

9.09.3

Ustanovení kap. 9.08.3 až 9.08.7 se použijí obdobně.

9.10.

Generátory a motory

9.10.1

Generátory a motory a jejich svorkovnice musí být přístupné pro prohlídky, měření a opravy. Druh ochrany musí odpovídat jejich umístění (viz čl. 9.03).

9.10.2

Generátory poháněné hlavním motorem, vrtulovým hřídelem nebo pomocným agregátem určeným k jiným účelům musí být navrženy na rozsah otáček běžného provozu.

9.11.

Akumulátory

9.11.1

Akumulátory musí být přístupné a uspořádány tak, aby se neposouvaly s pohyby plavidla. Nesmí být umístěny tam, kde by byly vystaveny nadměrnému teplu, extrémnímu chladu, ostřiku, páře nebo výparům. Akumulátory nesmí být umístěny v kormidelně, obytných prostorech ani podpalubních nákladových prostorech. Tento požadavek se nevztahuje na akumulátory pro přenosné přístroje nebo na akumulátory vyžadující nabíjecí příkon menší než 0,2 kW.

9.11.2

Akumulátory vyžadující nabíjecí příkon přesahující 2,0 kW (vypočítaný z nejvyššího nabíjecího proudu a jmenovitého napětí akumulátoru a s přihlédnutím k charakteristické nabíjecí křivce nabíjecího přístroje) musí být umístěny ve zvláštní místnosti. Jsou-li umístěny na plavidle, postačuje jejich uzavření ve skříni. Akumulátory vyžadující nabíjecí příkon nepřesahující 2 kW mohou být umístěny ve skříňce nebo v bedně, nejen nacházejí-li se na palubě, ale i pod palubou. Mohou být také umístěny ve strojovně nebo na jiném dobře větraném místě, pokud jsou chráněny proti padajícím předmětům nebo kapající vodě.

9.11.3

Vnitřky všech prostorů, skříní, beden, krytů a dalších vestavěných částí určených pro akumulátory musí být chráněny proti škodlivému působení elektrolytu.

9.11.4

Musí být zajištěno účinné větrání, jsou-li akumulátory instalovány v uzavřených prostorech, skříňkách nebo bednách. Větrání s nuceným prouděním vzduchu musí být k dispozici u nikl-kadmiových akumulátorů vyžadujících nabíjecí příkon více než 2 kW a u olověných akumulátorů vyžadujících nabíjecí příkon více než 3 kW. Vzduch musí vstupovat spodem a být vytlačován horem, aby se zajistilo úplné odvětrání plynů. Větrací kanály nesmí obsahovat zařízení, bránící průtoku vzduchu, např. uzavírací ventily.

9.11.5

Požadovaný průtok vzduchu (Q) se vypočítá podle tohoto vzorce:

Q = 0,11.I.n [m³/h]

kde:

I = 1/4 maximálního proudu přípustného pro nabíjecí přístroj (A);

n = počet článků.

U vyrovnávacích akumulátorů v energetické síti plavidla mohou být uznány jiné způsoby výpočtu při zohlednění charakteristické nabíjecí křivky nabíjecího přístroje, pokud se tyto výpočty zakládají na ustanoveních uznaných klasifikačních společností nebo na příslušných normách.

9.11.6

Používá-li se přirozená ventilace, průřez kanálů musí být dostatečný pro průtok vzduchu požadovaný při rychlosti 0,5 m/s. Nesmí být menší než 80 cm2 pro olověné akumulátory a menší než 120 cm2 pro nikl-kadmiové akumulátory.

9.11.7

Používá-li se větrání s nuceným prouděním vzduchu, musí být k dispozici ventilátor, nejlépe sací, jehož motor je mimo proud plynu nebo vzduchu. Ventilátory musí být navrženy tak, aby se zabránilo tvorbě jisker při dotyku lopatek a skříně ventilátoru a tvorbě elektrostatického náboje.

9.11.8

Na dveřích nebo krytech oddělení, skříní nebo beden obsahujících akumulátory musí být umístěny symboly „Zákaz ohně, otevřeného plamene a kouření“ podle obrázku 2 v dodatku I o minimálním průměru 10 cm.

9.12.

Spínací zařízení

9.12.1

Elektrické rozvaděče

Přístroje, spínače, pojistky a panelové přístroje musí být přehledně uspořádány a snadno dostupné pro údržbu a opravy. Vývody pro napětí do 50 V a pro napětí vyšší než 50 V musí být navzájem odděleny a řádně označeny.

Pro všechny spínače a přístroje musí být na rozvaděčích připevněny štítky s označením obvodu. Pojistky musí být označeny jmenovitou velikostí proudu a obvodem.

Nacházejí-li se přístroje s provozním napětím vyšším než 50 V za dveřmi, musí být součástí těchto přístrojů, které jsou pod napětím, chráněny před náhodným dotykem při otevřených dveřích (krytí IP 20).

Materiály rozvaděčů musí mít dostatečnou mechanickou pevnost, musí být trvanlivé, zpomalovat hoření a být samozhášecí; nesmějí rovněž nasávat vodu a vlhkost.

Jsou-li v elektrických rozvaděčích pojistky s velkou vypínací schopností, musí být k dispozici pomůcky a osobní ochranné prostředky k výměně těchto pojistek.

9.12.2

Spínače, ochranná zařízení

Obvody generátorů a elektrických spotřebičů musí být chráněny před zkratem a přetížením ve všech neuzemněných vodičích. Pro tento účel mohou být použita spínací zařízení spouštěná při zkratu či přetížení nebo pojistky. Obvody pro napájení elektrických motorů pohonných jednotek (kormidelní zařízení) a jejich řídící obvody musí být chráněny pouze před zkratem. Pokud v obvodech existují tepelné jističe, musí být tyto neutralizovány nebo nastaveny nejméně na dvojnásobek jmenovité velikosti proudu.

Výstupy z hlavního rozvaděče k elektrickým spotřebičům s velikostí proudu více než 16 A musí být opatřeny spínači zátěže nebo síťovými vypínači.

Elektrické spotřebiče pro pohon plavidla, kormidelní zařízení, ukazatel polohy kormidla, navigační nebo bezpečnostní systémy a elektrické spotřebiče se jmenovitou velikostí proudu více než 16 A musí být napájeny samostatnými obvody.

Obvody elektrických spotřebičů potřebných pro pohon plavidla a jeho manévrování musí být napájeny přímo z hlavního rozvaděče.

Vypínací zařízení je nutno zvolit podle jmenovité velikosti proudu, termické nebo dynamické pevnosti a vypínací kapacity. Spínače musí vypnout současně všechny vodiče pod napětím. Musí být rozpoznatelná spínací poloha.

Pojistky musí být uzavřeného typu a být vyrobeny z keramického nebo rovnocenného materiálu. Musí být možné je vyměnit bez nebezpečí pro obsluhu.

9.12.3

Měřící a kontrolní zařízení

Obvody generátorů, akumulátorů a rozvaděčů musí být opatřeny měřícím a kontrolním zařízením, vyžaduje-li to bezpečný provoz zařízení.

Neuzemněné sítě s napětím vyšším než 50 V musí být opatřeny detektorem zemního spojení vydávajícím vizuální i zvukový výstražný signál. U sekundárních zařízení, např. řídících obvodů, lze od tohoto zařízení upustit.

9.12.4

Umístění elektrických rozvaděčů

Rozvaděče musí být umístěny v dostupných a dobře větraných prostorech a musí být chráněny před poškozením vodou nebo mechanickým poškozením. Potrubí a vzduchovody musí být uspořádány tak, aby v případě průsaku nemohly být rozvaděče poškozeny. Je-li jejich umístění v blízkosti elektrických rozvaděčů nevyhnutelné, nesmí mít potrubí v jejich blízkosti snímatelná připojovací hrdla.

Skříňky a výklenky ve stěně, v nichž jsou umístěna nechráněná spínací zařízení, musí být z materiálu zpomalujícího hoření nebo být chráněny kovovým opláštěním či opláštěním z jiného materiálu zpomalujícího hoření.

Pokud napětí převyšuje 50 V, musí být na stanovišti obsluhy před hlavním rozvaděčem umístěny izolační rošty nebo rohože.

9.13.

Nouzové jističe

9.13.1

Nouzové jističe pro olejové hořáky, palivová čerpadla, separátory paliva a ventilátory strojoven musí být namontovány na jednom místě mimo prostory, v nichž se tato zařízení nacházejí.

9.14.

Montážní příslušenství

9.14.1

Kabelové vstupy musí být dimenzovány na kabely, které se mají připojit, a odpovídat druhu použitých kabelů.

9.14.2

Zásuvky pro distribuční obvody s různým napětím nebo kmitočtem nesmí být navzájem zaměnitelné.

9.14.3

Spínače musí přepínat současně všechny neuzemněné vodiče v obvodu. V neuzemněných soustavách obvodů jsou povoleny jednopólové spínače ve světelných obvodech v ubytovacích prostorech kromě prádelen, koupelen, umýváren a jiných vlhkých místností.

9.14.4

Překračuje-li velikost proudu 16 A, musí být možné zásuvky zablokovat pomocí přepínače, aby zástrčku bylo možné zasunout a vytáhnout pouze tehdy, jsou-li napájecí kontakty bez napětí.

9.15.

Kabely

9.15.1

Kabely musí zpomalovat hoření, být samozhášecí a odolné vůči vodě a oleji. V obytných prostorech mohou být použity jiné typy kabelů, pokud jsou účinně chráněné, zpomalují hoření a jsou samozhášecí. Vlastnosti elektrických kabelů týkající se zpomalení hoření musí být v souladu s

publikacemi Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC) 60332-1:1993, 603323:2000 nebo

9.15.2

Vodiče kabelů pro silové a světelné obvody musí mít minimální průřez 1,5 mm2.

9.15.3

Kovové opancéřování, odstínění nebo oplášťování kabelů nesmí být za běžných provozních podmínek použito jako vodiče nebo k uzemnění.

9.15.4

Kovové odstínění a oplášťování kabelů v silových a světelných obvodech musí být nejméně na jednom konci uzemněno.

9.15.5

Průřez vodičů musí zohlednit jejich maximální přípustnou koncovou teplotu (proudovou zatížitelnost) a přípustný pokles napětí. Pokles napětí mezi hlavním rozvaděčem a nejnevýhodnějším místem zařízení nesmí být u světelných obvodů více než 5 % a u silových nebo topných obvodů více než 7 % vztaženo na jmenovité napětí. Přitom je nutné vzít v úvahu sníženou prostupnost tepla u stíněných kabelů a kabelů v uzavřených dálkových vedeních.

9.15.6

Kabely musí být chráněny před mechanickým poškozením.

9.15.7

Způsob upevnění kabelů musí zajistit, aby případné zatížení tahem bylo v přípustném rozmezí.

9.15.8

Procházejí-li kabely přepážkami nebo palubami, nesmí být kabelovými průchodkami nepříznivě ovlivněna mechanická pevnost, vodotěsnost a ohnivzdornost těchto přepážek a palub.

9.15.9

Koncovky a spoje všech vodičů musí být zhotoveny tak, aby byly zachovány původní elektrické, mechanické vlastnosti, vlastnosti zpomalující hoření a případně ohnivzdorné vlastnosti. Počet kabelových spojů musí být co nejnižší. Lze je používat pro účely opravy nebo výměny a výjimečně pro zjednodušení instalace. Tyto požadavky na kabelové spoje se považují za splněné, je-li postupováno podle bodu 3.28 a přílohy D publikace IEC 60092-352: 2005.

9.15.10

Kabely připojené ke spouštěcím kormidelnám musí být dostatečně pružné a mít izolaci s dostatečnou pružností do -20 °C a být odolné vůči páře a výparům, ultrafialovému záření a ozonu.

9.16.

Světelné spotřebiče

9.16.1

Světelné spotřebiče musí být umístěny tak, aby jimi vydávané teplo nemohlo zapálit blízké hořlavé předměty nebo jednotky.

9.16.2

Světelné spotřebiče na otevřených palubách musí být umístěny tak, aby nebránily rozpoznání navigačních světel.

9.16.3

Jsou-li ve strojovně nebo v kotelně umístěny dva nebo více světelných spotřebičů, musí být napájeny nejméně dvěma různými obvody. Tento požadavek se vztahuje rovněž na prostory, v nichž se nacházejí chladící zařízení, hydraulická zařízení a elektrické motory.

9.17.

Navigační světla

9.17.1

Rozvaděče pro navigační světla musí být umístěny v kormidelně. Musí být napájeny zvláštním napáječem z hlavního rozvaděče nebo dvěma nezávislými sekundárními rozvody.

9.17.2

Navigační světla musí být napájena samostatně z rozvaděče pro osvětlení a samostatně jištěna a ovládána.

9.17.3

Porucha kontrolního přístroje podle kap. 6.05.1 nesmí nepříznivě ovlivnit funkci světla, které kontroluje.

9.17.4

Několik světel, která tvoří funkční jednotku a jsou namontována společně na stejném místě, lze napájet, ovládat a kontrolovat společně. Kontrolní přístroj musí rozpoznat poruchu kteréhokoli z těchto světel. Ve dvojitém světle (dvě světla namontovaná nad sebou nebo ve stejném krytu) nesmí být možné používat současně oba světelné zdroje.

9.18.

Výstražné a bezpečnostní systémy pro mechanická zařízení

9.18.1

Výstražné a bezpečnostní systémy ke kontrole a ochraně mechanických zařízení musí splňovat tyto požadavky:

Výstražné systémy

Výstražné systémy musí být navrženy tak, aby porucha výstražného systému nemohla způsobit poruchu kontrolovaného přístroje nebo zařízení. Binární převodníky musí být navrženy na principu klidového proudu nebo kontrolovaného zatěžovacího proudu. Vizuální výstražné signály musí zůstat viditelné, dokud není závada odstraněna; výstražný signál, který byl vzat na vědomí, musí být rozlišitelný od signálu, který dosud na vědomí vzat nebyl. Každý vizuální výstražný signál musí být doprovázen zvukovým výstražným signálem. Zvukové výstražné signály musí být možné vypnout. Vypnutí zvukového Výstražného signálu nesmí zabránit tomu, aby v případě závady z jiných příčin byl výstražný signál znovu spuštěn. Výjimky lze povolit u výstražných systémů, které mají méně než pět měřících bodů.

Bezpečnostní systémy

Bezpečnostní systémy musí být navrženy tak, aby před dosažením kritického stavu zastavily nebo zpomalily chod dotčeného zařízení nebo upozornily trvale obsazené stanoviště na nutnost zastavení nebo zpomalení chodu zařízení. Binární převodníky musí být navrženy na principu zatěžovacího proudu. Nejsou-li bezpečnostní systémy navrženy tak, aby kontrolovaly samy sebe, musí být možné kontrolovat jejich správnou funkci. Bezpečnostní systémy musí být nezávislé na ostatních systémech.

9.19.

Elektronické zařízení

9.19.1

Obecná ustanovení

Zkušební podmínky v kap. 9.19.2 se vztahují pouze na elektronické přístroje, které jsou nezbytné pro kormidelní zařízení a pohon plavidla, včetně jejich přídavných zařízení.

9.19.2

Zkušební podmínky

Namáhání plynoucí z níže uvedených zkoušek nesmí vést k poškození elektronického přístroje nebo jeho nesprávné funkci. Zkoušky podle příslušných mezinárodních norem se s výjimkou zkoušky při nízké teplotě provádí na zapnutém přístroji. Tyto zkoušky zahrnují kontrolu správné funkce.

Kolísání napětí a kmitočtu

		Kolísání
		trvalé	krátkodobé
Obecně	kmitočet	±5%	±10% 5 s
	napětí	±10%	±20% 1,5 s
Provoz akumulátoru	napětí	+ 30%/ -25%

Tepelná zkouška

Zkoušené zařízení se během půl hodiny zahřeje na teplotu 55 °C. Po dosažení této teploty se teplota udržuje na stejné výši po dobu 16 hodin. Poté se provede zkouška funkčnosti.

Zkouška při nízké teplotě

Zkoušené zařízení se vypne, ochladí na -25 °C a udržuje se na této teplotě po dobu dvou hodin. Poté se teplota zvýší na 0 °C a provede se zkouška funkčnosti.

Vibrační zkouška

Vibrační zkouška se provádí ve všech třech osách s rezonanční frekvencí přístrojů nebo jejich součástí vždy po dobu 90 minut. Není-li zjištěna žádná výrazná rezonance, provádí se vibrační zkouška při 30 Hz.

Vibrační zkouška se provádí pomocí sinusové oscilace v rámci těchto mezních hodnot:

Obecně:

f = 2,0 až 13,2 Hz; a = ± 1 mm

(amplituda a = 1/2 kmitočtového rozsahu)

f = 13,2 Hz až 100 Hz: zrychlení ± 0,7 g.

Zařízení, které má být zabudováno do vznětových motorů nebo kormidelního stroje, se zkouší takto:

f = 2,0 až 25 Hz; a = ± 1,6 mm

(amplituda a = 1/2 kmitočtového rozsahu)

f = 25 Hz až 100 Hz; zrychlení ± 4 g.

Čidla, která mají být zabudována do výfukového potrubí vznětových motorů, mohou být vystavena podstatně vyššímu namáhání. Toto je třeba při zkouškách vzít v úvahu.

Zkouška elektromagnetické kompatibility se provádí podle publikací IEC 61000-4-2:1995, 61000-4-3:2002, 61000-4-4:1995, stupeň zkoušky 3.

Splnění lze prokázat dokladem výrobce.

9.20.

Elektromagnetická kompatibilita

9.20.1

Elektrické a elektronické systémy musí být instalovány tak, aby jejich funkce nebyla zhoršena. Toho lze dosáhnout zejména

odpojením přenosových cest mezi zdrojem rušení a dotčeným zařízením;

snížením příčin rušení u zdroje;

snížením citlivosti dotčených přístrojů na rušení.

KAPITOLA 10

VÝSTROJ

10.01.

Kotevní zařízení

10.01.1

Plavidla určená pro přepravu nákladu s výjimkou člunových kontejnerů, jejichž délka L nepřesahuje 40 m, musí být vybavena příďovými kotvami, jejichž celková hmotnost P se vypočte pomocí vzorce:

P = k · B · T [kg]

kde

k je koeficient, který bere v úvahu vztah mezi délkou L a šířkou B a druh plavidla:

k = c . \sqrt{\frac{L}{8 . B}}

u tlačných člunů platí k = c.

c je empirický koeficient uvedený v této tabulce:

Celková nosnost v t	Koeficient c
do 400	45
nad 400 do 650	55
nad 650 do 1000	65
nad 1000	70

U plavidel s celkovou nosností do 400 t, která se vzhledem ke své konstrukci a ke svému předpokládanému účelu používají pouze k přepravě na předem určených krátkých tratích, nemusí být splnění požadavku podle věty první požadováno. Tato plavidla mohou být vybavena příďovými kotvami se dvěmi třetinami celkové hmotnosti P.

10.01.2

Osobní lodě a plavidla, která nejsou určena k přepravě nákladu, s výjimkou tlačných remorkérů musí být vybaveny příďovými kotvami, jejichž celková hmotnost P se vypočte pomocí vzorce:

P = k · B · T [kg]

kde:

k je koeficient podle kap. 10.01.1, k určení hodnoty empirického koeficientu (c) se však místo celkové nosnosti použije výtlak vody v m³ zapsaný v osvědčení plavidla.

10.01.3

Plavidla uvedená v kap. 10.01.1, jejichž maximální délka nepřekračuje 86 m, musí být vybavena záďovými kotvami, jejichž celková hmotnost činí 25 % hmotnosti P. Plavidla, jejichž maximální délka překračuje 86 m, musí být vybavena záďovými kotvami, jejichž celková hmotnost se rovná 50 % hmotnosti vypočtené podle kap. 10.01.1 nebo 10.01.2. Záďové kotvy se nevyžadují u

plavidel, u nichž by hmotnost záďové kotvy byla menší než 150 kg; u plavidel uvedených v kap. 10.01.1 posledním odstavci se vezme v úvahu snížená hmotnost kotev;

tlačných člunů.

10.01.4

Plavidla určená k vedení pevně svázaných sestav, jejichž délka nepřekračuje 86 m, musí být vybavena záďovými kotvami, jejichž celková hmotnost se rovná 25 % maximální hmotnosti P vypočtené podle kap. 10.01.1 pro tvary sestav (považované za lodní jednotku) povolené a zapsané v osvědčení plavidla. Plavidla určená k vedení pevně svázaných sestav po proudu, jejichž délka překračuje 86 m, musí být vybavena záďovými kotvami, jejichž celková hmotnost se rovná 50 % maximální hmotnosti P vypočtené podle kap. 10.01.1 pro tvary sestav (považované za lodní jednotku) povolené a zapsané v osvědčení plavidla.

10.01.5

Hmotnosti kotev zjištěné podle kap. 10.01.1 až 10.01.4 mohou být u určitých zvláštních kotev sníženy podle „Správního pokynu č. 7“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

10.01.6

Celková hmotnost P stanovená pro příďové kotvy může být rozložena na jednu nebo dvě kotvy. Lze ji snížit o 15 %, je-li plavidlo vybaveno pouze jednou příďovou kotvou a kotevní skluz se nachází uprostřed lodi. Celkovou hmotnost stanovenou pro záďové kotvy u tlačných remorkérů a plavidel, jejichž maximální délka překračuje 86 m, lze rozložit na jednu nebo dvě kotvy. Hmotnost nejlehčí kotvy nesmí být menší než 45 % celkové hmotnosti.

10.01.7

Kotvy z litiny nejsou povoleny.

10.01.8

Na kotvách musí být trvanlivým způsobem vyznačena jejich hmotnost plastickým písmem.

10.01.9

Kotvy o hmotnosti větší než 50 kg musí být vybaveny navijáky.

10.01.10

Řetěz příďové kotvy musí mít délku nejméně

40 m u plavidel, jejichž délka nepřesahuje 30 m;

o 10 m delší než je délka plavidla, je-li toto delší než 30 m a kratší než 50 m;

60 m, je-li plavidlo delší než 50 m.

Řetězy zádových kotev musí být dlouhé nejméně 40 m. Pokud však plavidla musejí zastavovat směrem po proudu, musí být řetězy zádových kotev nejméně 60 m dlouhé.

10.01.11

Minimální pevnost v tahu R kotevních řetězů se vypočte podle vzorce:

kotvy s hmotností do 500 kg:

R = 0,35 · P´ [kN];

kotvy s hmotností od 500 kg do 2 000 kg:

R = (0, 35 - \frac{P ´ - 500}{15000}) . P ´ [kN];

kotvy s hmotností více než 2 000 kg:

R = 0,25 · P' [kN]

kde

P' je teoretická hmotnost každé kotvy vypočtená podle kap. 10.01.1 až 10.01.4 a 10.01.6.

Pevnost v tahu kotevních řetězů se stanoví podle technických norem platných v České republice.

Mají-li kotvy hmotnost větší, než je stanoveno v kap. 10.01.1 až 10.01.6., pevnost v tahu kotevního řetězu se určí jako funkce skutečné hmotnosti kotvy.

10.01.12

Pokud se na plavidle nacházejí těžší kotvy se silnějšími kotevními řetězy, zapíší se do osvědčení plavidla pouze minimální hmotnosti a pevnosti v tahu stanovené podle kap. 10.01.1 až 10.01.6 a 10.01.11.

10.01.13

Spojovací součásti (obrtlíky) mezi kotvou a řetězem musí vydržet zatížení tahem o 20 % vyšší než je pevnost v tahu příslušného řetězu.

10.01.14

Místo kotevních řetězů lze použít lana. Lana musí mít stejnou pevnost v tahu jako řetězy, musí však být o 20 % delší.

10.02.

Jiné vybavení

10.02.1

Na plavidle musí být nejméně tato zařízení:

radiotelefonní systém;

přístroje a zařízení potřebná k vydávání vizuálních a zvukových signálů a k dennímu a nočnímu označení plavidla;

nezávislá záložní světla pro předepsaná kotevní světla;

ohnivzdorná označená sběrná nádrž s krytem k odkládání utěrek znečištěných olejem;

ohnivzdorná označená sběrná nádrž s krytem ke skladování nebezpečných nebo škodlivých pevných odpadů a ohnivzdorná označená sběrná nádrž s krytem ke skladování nebezpečných nebo škodlivých kapalných odpadů;

ohnivzdorná označená sběrná nádrž s krytem ke skladování zbytků.

10.02.2

Kromě toho k vybavení patří alespoň

uvazovací ocelová lana:

Plavidla musí být vybavena třemi uvazovacími ocelovými lany. Jejich minimální délka činí:

první lano: L + 20 m, nejvýše však 100 m,

druhé lano: 2/3 prvního lana,

třetí lano: 1/3 prvního lana.

Nejkratší lano se nevyžaduje u plavidel s délkou L kratší než 20 m. Lana musí mít pevnost v tahu Rs, která se vypočte podle vzorce:

pro L·B·T do 1000 m³:

R_{s} = 60 + \frac{L . B . T}{10} [kN];

pro L.B.T více než 1000 m³:

R_{s} = 150 + \frac{L . B . T}{100} [kN] .

Pro předepsaná lana se musí na plavidle nacházet osvědčení podle evropské normy EN 10 204:1991, č. 3.1.

Tato ocelová lana lze nahradit jinými lany stejné délky a pevnosti v tahu. Minimální pevnost v tahu těchto lan musí být uvedena v osvědčení;

vlečná lana:

Vlečná plavidla musí být vybavena odpovídajícím počtem lan. Hlavní lano musí být nejméně 100 m dlouhé a jeho pevnost v tahu v kN nesmí být menší než jedna třetina celkového výkonu v kW hlavního motoru nebo motorů. Motorová plavidla a tlačné remorkéry vhodné rovněž k vlečení musí být vybaveny nejméně 100 m dlouhým vlečným lanem, jehož pevnost v tahu v kN odpovídá nejméně jedné čtvrtině celkového výkonu v kW hlavního motoru nebo motorů;

vrhací lano;

lodní lávka, nejméně 0,4 m široká a 4 m dlouhá, jejíž boční okraje jsou označeny světlými pruhy; tato lávka je opatřena zábradlím. U malých plavidel může být plavidlo vybaveno kratší lávkou;

lodní hák;

odpovídající lékárnička, na jejíž obsah se přiměřeně použijí ustanovení zvláštního právního předpisu²). Lékárnička je uchovávána v obytném prostoru nebo v kormidelně a uložena tak, aby byla v případě potřeby snadno a bezpečně dostupná. Pokud jsou lodní lékárničky uschovány, musí být kryt označen příslušným symbolem podle obrázku 8 v dodatku I s délkou strany nejméně 10 cm;

dalekohled 7 x 50 nebo s větším průměrem čočky;

instrukce k záchraně nebo oživování osob na plavidle;

světlomet, který lze ovládat z kormidelny.

10.02.3

U plavidel, jejichž boční výška je 1,50 m nad vodoryskou v nenaloženém stavu, musí být k dispozici naloďovací schůdky nebo žebřík.

10.03.

Přenosné hasicí přístroje

10.03.1

Na každém z níže uvedených míst musí být nejméně jeden přenosný hasicí přístroj v souladu s evropskou normou EN 3:1996:

v kormidelně;

poblíž každého místa vstupu z paluby do obytných prostor;

v místě vstupu do každého služebního prostoru nepřístupného z obytných prostor, ve kterém je umístěno zařízení k topení, vaření nebo chlazení na pevné nebo kapalné palivo nebo zkapalněný plyn;

u vchodu do každé strojovny nebo kotelny;

na vhodném místě v podpalubí ve strojovnách a kotelnách, umístěný tak, aby z jakéhokoli místa v daném prostoru nebyla vzdálenost k hasícímu přístroji větší než 10 metrů.

10.03.2

Co se týče přenosných hasicích přístrojů podle odstavce kap. 10.03.1, lze používat pouze práškové hasicí přístroje o obsahu nejméně 6 kg nebo jiné přenosné hasicí přístroje se stejným hasicím výkonem. Musí být vhodné pro požáry třídy A, B a C a pro požáry v elektrických systémech až do 1 000 V.

10.03.3

Kromě toho lze používat práškové, vodní nebo pěnové hasicí přístroje, které jsou vhodné k likvidaci takového typu ohně, který se může nejpravděpodobněji vyskytnout v prostorech, pro které je hasicí přístroj určen.

10.03.4

Přenosné hasicí přístroje s CO₂ jako hasicí náplní lze používat k likvidaci požárů pouze v kuchyních a elektrických zařízeních. Obsah těchto hasících přístrojů nesmí být vyšší než 1 kg na 15 m3 prostoru, v němž jsou přístroje k dispozici pro použití.

10.03.5

Přenosné hasící přístroje musí být kontrolovány nejméně jednou za dva roky. Na kontrolu se přiměřeně použijí ustanovení zvláštního právního předpisu³).

10.03.6

Pokud jsou požární zařízení umístěná z dohledu, musí být předměty, které je kryjí, označeny symbolem pro hasicí přístroje podle obrázku 3 v dodatku I, který má délku strany nejméně 10 cm.

10.03a.

Pevné požární soustavy k ochraně obytných prostorů, kormidelen a prostorů pro cestující

10.03a.1

Požární ochrana v obytných prostorech, kormidelnách a prostorech pro cestující musí být zajištěna pouze vhodnými sprinklerovými požárními soustavami s tlakovou vodou jako pevnými požárními soustavami. Požadavky na sprinklerové požární soustavy s tlakovou vodou jsou stanoveny ve „Správním pokynu č. 9“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

10.03a.2

Zabudování nebo přestavbu těchto soustav musí provádět pouze osoby mající oprávnění podle zvláštního právního předpisu⁴).

10.03a.3

Soustavy musí být vyrobeny z oceli nebo rovnocenných ohnivzdorných materiálů.

10.03a.4

Soustavy musí být schopné rozstřikovat vodu o objemu nejméně 5 l/m2 za minutu nad plochou největšího prostoru, který má být chráněn.

10.03a.5

Soustavy, které rozstřikují menší množství vody, musí odpovídat požadavkům podle rezoluce IMO A 800(19) nebo jiné normy uznané Evropskou komisí. Ověření požadavků provádí uznaná klasifikační společnost nebo odborně způsobilá osoba splňující harmonizované normy pro činnost zkušebních laboratoří (EN ISO/IEC 17025:2000).

10.03a.6

Soustavy musí zkontrolovat osoba způsobilá podle zvláštního právního předpisu⁵)

před uvedením do provozu;

před opětovným uvedením do provozu po spuštění;

po jakékoli úpravě nebo opravě;

pravidelně nejméně každé dva roky.

10.03a.7

Při kontrole podle odstavce kap. 10.03a.6 je ověřováno, zda soustavy splňují požadavky kap. 10.03a. Kontrola musí zahrnovat alespoň

vnější prohlídku celé soustavy;

kontrolu funkčnosti bezpečnostních systémů a trysek;

kontrolu funkčnosti tlakových nádob a čerpacího systému.

10.03a.8

Doklad o provedení prohlídky obsahuje

datum,

závěr kontroly, a

podpis osoby, která prohlídku vykonala.

10.03a.9

Počet instalovaných soustav se zapíše do osvědčení plavidla.

10.03b.

Pevné požární soustavy k ochraně strojoven, kotelen a strojoven čerpadel

10.03b.1

Hasící náplně

K ochraně strojoven, kotelen a strojoven čerpadel v pevných hasících soustavách se použijí tyto hasící náplně:

C02 (oxid uhličitý);

HFC 227ea (heptafluorpropan);

IG-541 (52 % dusík, 40 % argon, 8 % oxid uhličitý);

FK-5-1-12 (dodekafluoro-2-methylpentan-3-on).

Jiné hasící náplně lze na základě souhlasného vyjádření Evropské komise.

10.03b.2

Větrání, přívod vzduchu

Spalovací vzduch pro pohonné motory nesmí být nasáván z prostor, které mají být chráněny pevnými požárními soustavami. Toto neplatí, pokud existují dvě navzájem nezávislé a hermeticky oddělené hlavní strojovny nebo pokud se vedle hlavní strojovny nachází samostatná strojovna příďového pohonu, aby bylo zajištěno, že se v případě požáru v hlavní strojovně plavidlo může pohybovat vlastní silou rychlostí nejméně 6,5 km/hod vzhledem k vodní hladině tak, že je schopné dosáhnout a udržet rychlost otáčení plavidla 20 °/min, což musí být ověřeno plavební zkouškou za podmínek podle kap. 3.03 a 3.04.

Větrání s nuceným prouděním vzduchu v prostoru, který má být chráněn, se musí při spuštění požární soustavy automaticky vypnout.

Musí být k dispozici zařízení, pomocí nichž lze rychle uzavřít všechny otvory, kterými by mohl do prostoru, který má být chráněn, vnikat vzduch nebo z něj unikat plyn. Musí být jednoznačně rozpoznatelné, zda jsou otvory otevřené nebo zavřené.

Vzduch unikající z přetlakových ventilů ve vzduchojemech instalovaných ve strojovnách musí být odváděn do otevřeného prostoru.

Přetlak nebo podtlak vznikající při přívodu hasící látky nesmí zničit konstrukční prvky prostoru, který má být chráněn. Musí být možné bez jakéhokoli nebezpečí tlak vyrovnat.

Chráněné prostory musí mít zařízení k odčerpání hasící náplně a kouřových plynů. Ovládání těchto zařízení musí být možné ze stanoviště mimo chráněné prostory, které nebude kvůli požáru v těchto prostorech nepřístupné. Jsou-li na plavidle instalována pevná odsávací zařízení, nesmí být možné tyto během hašení požáru zapnout.

10.03b.3

Systém požárního poplachu

Prostor, který má být chráněn, musí být monitorován pomocí vhodného systému požárního poplachu. Hlášení požáru musí být patrné v kormidelně, v obytných prostorech a v prostoru, který má být chráněn. Vhodnost systému požárního poplachu musí být posouzena dle správního pokynu č. 17 uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

10.03b.4

Potrubní soustava

Hasivo je dopravováno do prostoru, který má být chráněn, a zde rozváděno pomocí pevné potrubní soustavy. Uvnitř prostoru, který má být chráněn, musí být potrubí a příslušné armatury vyrobeny z oceli. Z tohoto požadavku jsou vyňata potrubí spojující nádrže a dilatační spoje, pokud použité materiály mají v případě požáru rovnocenné vlastnosti. Potrubí musí být zevnitř i zvenku chráněno proti korozi.

Výstupní trysky musí být dimenzovány a uspořádány tak, aby hasivo bylo rozstřikováno rovnoměrně. Hasivo musí být účinné i pod podlahovými deskami.

10.03b.5

Spouštěcí zařízení

Požární soustavy s automatickým spouštěním nejsou přípustné.

Musí být možné spustit požární soustavu z vhodného stanoviště mimo prostor, který má být chráněn.

Spouštěcí zařízení musí být namontována tak, aby jejich ovládání bylo možné i v případě požáru a aby v případě poškození ohněm nebo výbuchem v prostoru, který má být chráněn, mohlo být stále dopravováno potřebné množství hasiva. Nemechanická spouštěcí zařízení musí být napájena ze dvou různých, navzájem nezávislých zdrojů energie. Tyto zdroje energie se musí nacházet mimo prostor, který má být chráněn. Řídící vedení v prostoru, který má být chráněn, musí být navržena tak, aby zůstala funkční i v případě požáru pod dobu nejméně 30 minut. V případě elektrického vedení je tento požadavek splněn, pokud toto vedení vyhovuje normě IEC 60331-21:1999. Jsou-li spouštěcí zařízení umístěná z dohledu, musí být předměty, které je kryjí, označeny symbolem „požární zařízení“ podle obrázku 6 v dodatku I k této příloze, který má délku strany nejméně 10 cm a tento text vyhotovený červeným písmem na bílém pozadí:

„Hasicí zařízení

Feuerlöscheinrichtung

Installation d'extinction

Brandblusinstallatie

Fire-fighting installation“.

Má-li požární soustava chránit několik místnosti, musí být spouštěcí zařízení pro každou místnost samostatné a zřetelně označeno.

Vedle každého spouštěcího zařízení musí být viditelně umístěn nesmazatelný návod k obsluze v českém jazyce a v jednom z jazyků členských států Evropské unie. Návod k obsluze obsahuje zejména pokyny o

aa)

spuštění požární soustavy;

bb)

nutnosti zkontrolovat, že prostor, který má být chráněn, opustily všechny osoby;

cc)

opatřeních, která musí přijmout posádka v případě spuštění požární soustavy a v případě vstupu do chráněných prostor po spuštění nebo zaplnění, zejména s ohledem na možnou přítomnost nebezpečných látek;

dd)

opatřeních, která musí přijmout posádka v případě poruchy požární soustavy.

Návod k obsluze musí obsahovat upozornění, že před spuštěním požární soustavy musí být zastaveny spalovací motory s nasáváním vzduchu z prostoru, který má být chráněn.

10.03b.6

Výstražný systém

Pevné požární soustavy musí být opatřeny akustickými a optickými výstražnými systémy.

Výstražný systém se vypne automaticky, jakmile je požární soustava spuštěna. Výstražný signál musí znít po přiměřeně dlouhou dobu před uvolněním hasiva a nesmí být možné jej vypnout.

Výstražné signály musí být zřetelně viditelné v prostorech, které mají být chráněny, a před přístupy k těmto prostorům a musí je být zřetelně slyšet i za provozních podmínek, při nichž dochází k největšímu hluku. Musí být jednoznačně rozeznatelné od jiných akustických a vizuálních signálů v prostoru, který má být chráněn.

Akustické výstražné signály musí být zřetelně slyšitelné v okolních prostorech i tehdy, jsou-li uzavřeny spojovací dveře, a za provozních podmínek, při nichž dochází k největšímu hluku.

Nemá-li výstražný systém vlastní kontrolu zkratu, přerušení vodiče a poklesu napětí, musí být možné zkontrolovat jeho správnou funkci.

U každého vstupu do prostoru, do něhož může být přivedeno hasivo, musí být umístěn zřetelně viditelný štítek s tímto textem vyhotoveným červeným písmem na bílém pozadí:

„Pozor, hasicí zařízení!

Opusťte prostor, jakmile zazní varovný signál!

Vorsicht, Feuerlöscheinrichtung!

Bei Ertönen des Warnsignals (Beschreibung des Signals) den Raum sofort verlassen!

Attention, installation d'extinction d'incendie!

Quitter immédiatement ce local au signal (description du signal)

Let op, brandblusinstallatie!

Bij het in werking treden van het alarmsignaal (omschrijving van het signaal) deze ruimte onmiddellijk verlaten!

Warning, fire-fighting installation!

Leave the room as soon as the warning signal sounds (description of signal)“.

10.03b.7

Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení

Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení musí být v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů.⁶)

Tlakové nádoby musí být namontovány podle pokynů výrobce.

Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení nesmějí být umístěna v obytných prostorech.

Teplota ve skříních a montážních prostorech, kde jsou tlakové nádoby umístěny, nesmí překročit 50 °C.

Skříně nebo montážní prostory na plavidle musí být pevně upevněny a mít větrací otvory, které jsou uspořádány tak, aby v případě netěsnosti tlakové nádoby nemohl do plavidla uniknout žádný plyn. Přímé přípojky k ostatním prostorům nejsou přípustné.

10.03b.8

Množství hasiva

zabraňovalo vzájemnému pohybu mezi plavidly.

16.01.2

Jsou-li plavidla spojena lany, musí být tlačný remorkér vybaven nejméně dvěma speciálními navijáky nebo rovnocenným spojovacím zařízením k napínání lan.

16.01.3

Spojovací zařízení musí umožnit pevné spojení s tlačeným plavidlem. Pokud se sestavy skládají z tlačného remorkéru a pouze jednoho tlačeného plavidla, může spojovací zařízení umožňovat řízené kloubové spojení. Potřebné pohonné jednotky musí snadno absorbovat síly, které mají být přenášeny, a musí být možné je snadno a bezpečně ovládat. Na tyto pohonné jednotky se použijí obdobně kap. 5.02 až 5.04.

16.01.4

U tlačných remorkérů lze upustit od kolizní přepážky podle kap. 2.03.1 písm. a).

16.01.5

Při posuzování splnění požadavků této kapitoly je nutné postupovat podle „Správního pokynu č. 3“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

16.02.

Plavidla, která mohou být tlačena

16.02.1

Na tlačné čluny bez kormidelního zařízení, obytných prostor, strojoven nebo kotelen se nevztahují

kapitoly 4 až 6 a 12;

kap. 7.08.2 až 7.08.8, kap. 10.02 a kap. 10.05.1.

Jsou-li na tlačných člunech kormidelní zařízení, obytné prostory, strojovny nebo kotelny, platí pro ně příslušné požadavky této přílohy.

16.02.2

Pro člunové kontejnery, jejichž délka L nepřesahuje 40 m, dále platí:

Od kolizních přepážek podle kap. 2.03.1 lze upustit, pokud jejich čelní stěny prokazatelně snesou 2,5 násobné zatížení, než je stanoveno pro kolizní přepážky u plavidel vnitrozemské plavby se stejným ponorem postavených podle požadavků uznané klasifikační společnosti.

Odchylně od kap. 7.08.1 nemusí být oddělení dvojitého dna, která jsou obtížně přístupná, odvodnitelná, pokud jejich objem nepřekračuje 5 % výtlaku vody člunového kontejneru při největším přípustném ponoru naloženého plavidla.

16.02.3

Plavidla, která mají být tlačena, musí být vybavena spojovacím zařízením, které zajišťuje bezpečné připojení k druhému plavidlu.

16.03.

Plavidla vhodná k pohonu bočně svázaných sestav

16.03.1

Plavidlo, které má vést bočně svázané sestavy, musí být vybaveno pacholaty nebo rovnocenným zařízením, které podle počtu a uspořádání umožňuje bezpečné boční svázání plavidel.

16.04.

Plavidla, která mohou být vedena v sestavách

16.04.1

Plavidlo, které má být vedeno v sestavách, musí být vybaveno spojovacím zařízením, pacholaty nebo rovnocenným zařízením, které podle počtu a uspořádání umožňuje bezpečné připojení k jinému plavidlu v sestavě.

16.05.

Plavidla vhodná k vlečení

16.05.1

Plavidla určená k vlečení musí splňovat tyto požadavky:

Vlečné zařízení musí být uspořádáno tak, aby jeho použití neohrozilo bezpečnost plavidla, posádky nebo nákladu.

Remorkér a plavidlo určené k vlečení musí být vybaveny vlečným hákem, který lze bezpečně uvolnit z kormidelny; toto neplatí, pokud konstrukce nebo jiná zařízení brání převrácení.

Vlečné zařízení se skládá z navijáků nebo vlečného háku. Vlečné zařízení musí být umístěno před rovinou vrtule. Tento požadavek se nevztahuje na plavidla, která jsou řízena pohonnými jednotkami jako kormidlovacími propelery nebo cykloidními (Voth-Schneider) propelery.

Odchylně od požadavků písmene c) postačuje u plavidel, která poskytují výhradně přípřež, vlečné zařízení jako pachole nebo jiné rovnocenné zařízení. Písmeno b) se použije obdobně.

Hrozí-li nebezpečí, že by se vlečná lana mohla zachytit na zádi plavidla, musí být instalovány deflektory se zachycovači lana.

16.05.2

Plavidlo, jehož délka L přesahuje 86 m, nelze použít k vlečení směrem po proudu.

16.06.

Zkušební plavby sestav

16.06.1

Aby tlačný remorkér nebo motorové plavidlo získaly povolení k vedení pevně svázané sestavy, a za účelem zápisu do osvědčení plavidla se provedou zkušební plavby podle kap. 4.02 u sestavy v požadovaném tvaru nebo požadovaných tvarech, které jsou nejméně příznivé. Sestava musí splnit požadavky stanovené v kap. 4.02 až 4.10. Během manévrování podle kapitoly 4 se kontroluje, zda je zachováno pevné spojení všech plavidel v sestavě.

16.06.2

Jsou-li během zkušebních plaveb podle kap. 16.06.1 na plavidlech, která mají být tlačena nebo vedena bočně svázaná, zvláštní zařízení, např. kormidelní zařízení, pohonné jednotky nebo manévrovací zařízení, nebo kloubové spojky za účelem splnění požadavků stanovených v kap. 4.02 až 4.10, zapíše se do osvědčení plavidla u plavidla vedoucího sestavu: tvar sestavy, pozice, název a jednotné evropské identifikační číslo (ENI) plavidel, která jsou vybavena těmito použitými zvláštními zařízeními.

16.07.

Zápisy v osvědčení plavidla

16.07.1

Má-li plavidlo vést sestavu nebo být v sestavě vedeno, zapíše se do osvědčení plavidla, že splňuje příslušné požadavky stanovené v kap. 16.01 až 16.06.

16.07.2

U vedoucího plavidla se do osvědčení plavidla zapíší tyto údaje:

schválené sestavy a tvary sestav;

druhy spojení;

největší zjištěné spojovací síly a

případně nejmenší pevnost v tahu spojovacích lan pro podélné spojení a rovněž počet ovinutí lana.

KAPITOLA 17

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLOVOUCÍ STROJE

17.01.

Obecná ustanovení

17.01.1

Na konstrukci a vybavení plovoucích strojů se vztahují kapitoly 2, 6 až 14 a 16. Plovoucí stroje s vlastním pohonem musí splňovat rovněž požadavky kapitol 4 a 5. Pohonné jednotky umožňující pouze plavbu na krátké vzdálenosti nepředstavují vlastní pohonné prostředky.

17.02.

Odchylky

17.02.1

Odchylně od kap. 17.01.1 lze postupovat v těchto případech:

maximální hladiny akustického tlaku stanovené v kap. 12.02.5 druhé větě lze překročit, je-li pracovní zařízení plovoucího stroje v provozu, pokud během provozu na plavidle nikdo nenocuje;

výjimky lze udělit s ohledem na ostatní požadavky týkající se konstrukce, pracovního zařízení nebo výstroje, pokud je v každém jednotlivém případě zajištěna rovnocenná bezpečnost.

Palivové nádrže pro motory mechanických pracovních zařízení na plovoucím zařízení nemusí tvořit nedílnou součást trupu nebo k němu být pevně uchycené. Lze používat mobilní nádrže, pokud splňují následující podmínky:

aa)

Objem těchto nádrží nesmí překročit 1 000 l.

bb)

Tyto nádrže musí umožňovat dostatečně pevné uchycení a ukostření.

cc)

Nádrže musí být vyrobeny z oceli s dostatečnou tloušťkou stěny a musí se instalovat na odkapávací vanu. Odkapávací vana musí mít konstrukci zamezující úniku paliva a znečištění vodních cest. Odkapávací vana může být prominuta, pokud jsou použity nádrže s dvojitým pláštěm s ochranou proti úniku nebo výstražným únikovým systémem a jsou plněny pouze automatickým přívodním ventilem. Tato ustanovení jsou považována za splněná, jestliže byla konstrukce mobilní nádrže certifikována a schválena podle zvláštních předpisů platných.

Do osvědčení plavidla se o použití mobilních nádrží provede příslušný záznam.

kap. 10.01.1 se nepoužije, pokud lze plovoucí stroje během provozu bezpečně ukotvit pomocí pracovní kotvy nebo pilot. Plovoucí stroj s vlastním pohonem musí mít alespoň kotvu vyhovující požadavkům kap. 10.01.1, přičemž empirický koeficient k se považuje za roven 45 a pro T se použije nejmenší výška;

kap. 12.02.1 na dostatečné denní osvětlení, lze-li obytné prostory přiměřeně elektricky osvětlit.

17.02.3

Kromě toho platí

pro kap. 7.08.2 druhou větu: drenážní čerpadlo musí mít strojní pohon;

pro kap. 7.10.3: je-li pracovní zařízení v provozu, nesmí hluk v místě vzdáleném 25 m od boku plovoucího stroje překročit 65 dB(A). Měření hluku se provádí dle „Správního pokynu č. 5“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

pro kap. 10.03.1: vyžaduje se nejméně jeden další přenosný hasící přístroj, nachází-li se na plavidle pracovní zařízení, které není pevně připevněno k plavidlu;

pro kap. 14.02.2: kromě zařízení na zkapalněný plyn k domácímu použití smí být na plavidle instalována i jiná zařízení na zkapalněný plyn. Tato zařízení a jejich příslušenství musí splňovat požadavky na určené technické zařízení.

17.03.

Požadavky na poplašný systém

17.03.1

Plovoucí stroj, na němž se během provozu nacházejí osoby, musí být vybaven všeobecným poplašným systémem. Poplašný signál musí být zřetelně odlišitelný od ostatních signálů a v ubytovacích prostorech a na všech pracovištích musí být zajištěna hladina akustického tlaku, která je nejméně o 5 dB(A) vyšší než nejvyšší lokální hladina akustického tlaku. Poplašný signál musí být ovladatelný z kormidelny a hlavních pracovišť. Měření akustického tlaku se provádí dle „Správního pokynu č. 5“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

17.03.2

Pracovní stroj musí mít dostatečnou pevnost, aby vydržel zátěž, které je vystaven, a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem¹⁰).

17.03.3

Stabilita (odolnost vůči převážení) a pevnost pracovního stroje a jeho upevnění musí být takové, aby vydržely síly vyplývající z jeho předpokládaného náklonu, sklonu a pohybu.

17.03.4

Zdvihají-li se břemena pomocí zdvihacího zařízení, musí být nejvyšší povolené zatížení s ohledem na stabilitu a pevnost uvedeno viditelně na cedulích na plavidle a na ovládacích stanovištích. Lze-li nosnost zvýšit připojením dodatečných plováků, musí být zřetelně uvedeny přípustné hodnoty jak při použití těchto plováků, tak i bez nich.

17.04.

Zbývající bezpečnostní vzdálenost

17.04.1

Pro účely této kapitoly a odchylně od kap. 1.01 se zbývající bezpečnostní vzdáleností rozumí nejkratší svislá vzdálenost mezi hladinou vody a nejnižší částí plovoucího stroje, nad níž není stroj dále vodotěsný, přičemž se bere v úvahu sklon a náklon plynoucí z momentů uvedených v kap. 17.07.4.

17.04.2

Zbývající bezpečnostní vzdálenost je podle kap. 17.07.1 u jakéhokoli otvoru odolného vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům dostatečná, činí-li nejméně 300 mm.

17.04.3

U otvoru, který není odolný vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, musí být zbývající bezpečnostní vzdálenost nejméně 400 mm.

17.05.

Zbývající volný bok

17.05.1

Pro účely této kapitoly a odchylně od kap. 1.01 se zbývajícím volným bokem rozumí nejkratší svislá vzdálenost mezi hladinou vody a horním okrajem paluby při zohlednění sklonu a náklonu plynoucího z momentů uvedených v kap. 17.07.4.

17.05.2

Zbývající volný bok je podle kap. 17.07.1 dostatečný, činí-li nejméně 300 mm.

17.05.3

Zbývající volný bok lze zmenšit, prokáže-li se, že jsou splněny požadavky kap. 17.08.

17.05.4

Odlišuje-li se tvar plováku podstatně od tvaru pontonu, např. v případě válcových plováků, nebo má-li průřez plováku více než čtyři strany, může subjekt pověřený prohlídkami požadovat nebo povolit zbývající volný bok, který se liší od kap. 17.05.2. To platí rovněž pro plovoucí stroje s více plováky.

17.06.

Zkouška stability

17.06.1

Potvrzení stability podle kap. 17.07 a 17.08 se musí zakládat na řádně provedené zkoušce stability.

17.06.2

Nelze-li během zkoušky stability dosáhnout přiměřených úhlů náklonu nebo pokud by zkouška stability znamenala nepřiměřené technické obtíže, lze ji nahradit výpočtem těžiště plavidla a hmotnosti. Výsledek výpočtu hmotnosti se musí zkontrolovat změřením ponoru a rozdíl nesmí překročit ± 5 %.

17.07.

Potvrzení stability

17.07.1

Je nutno potvrdit, že s přihlédnutím k zatížením, k nimž dochází při provozu pracovního zařízení a během plavby, zbývající volný bok a zbývající bezpečnostní vzdálenost jsou dostatečné. Za tímto účelem nesmí překročit součet úhlů sklonu a náklonu 10° a dno plováku se nesmí vynořit.

17.07.2

Potvrzení stability zahrnuje tyto údaje a doklady:

výkresy v měřítku plováků a pracovního zařízení a podrobné údaje, které jsou nezbytné pro potvrzení stability, např. obsah nádrží, otvory umožňující přístup dovnitř plavidla;

hydrostatické údaje nebo křivky;

křivky vyrovnávacího ramena páky pro statickou stabilitu, vyžadují-li se podle kap. 17.07.5 nebo podle kap. 17.08;

popis provozních podmínek s odpovídajícími údaji o hmotnosti a těžišti, včetně nenaloženého stavu a stavu zařízení, pokud jde o přepravu;

výpočet klopného, sklopného a vyrovnávacího momentu s údaji o úhlu sklonu a náklonu a příslušném zbývajícím volném boku a zbývající bezpečnostní vzdálenosti;

shrnutí výsledků výpočtů s uvedením mezních hodnot týkajících se provozu a největšího zatížení.

17.07.3

Potvrzení stability se zakládá nejméně na těchto předpokladech týkajících se zatížení:

hustota vytěženého materiálů u rypadel:

písek a štěrk: 1,5 t/m3,

velmi mokrý písek: 2,0 t/m3,

zemina v průměru: 1,8 t/m3,

směs písku a vody v potrubích: 1,3 t/m3;

u drapákových rypadel se hodnoty uvedené v písmenu a) zvyšují o 15 %;

u hydraulických rypadel se uvažuje nejvyšší nosnost.

17.07.4.1

Při potvrzení stability se berou v úvahu momenty plynoucí ze:

zatížení;

nesouměrné konstrukce;

tlaku větru;

otáčení plovoucího stroje s vlastním pohonem během plavby;

případného příčného proudění;

zátěže a zásob;

zatížení paluby a popřípadě nákladu;

volných hladin kapalin;

setrvačných sil;

ostatních mechanických zařízení.

Momenty, které mohou působit současně, se sčítají.

17.07.4.2

Moment způsobený tlakem větru se vypočte podle tohoto vzorce:

M_{W} = c . p_{W} . A (I_{W} + \frac{T}{2}) [kNm]

kde

c = koeficient odporu v závislosti na tvaru. U rámových konstrukcí c = 1,2 a u plnostěnných nosníků c = 1,6. Obě hodnoty berou v úvahu nárazy větru. Za povrchovou plochu vystavenou větru se považuje celá plocha uzavřená obrysem rámové konstrukce.

p_w = specifický tlak větru; použije se jednotně hodnota 0,25 kN/m²;

A = boční plocha nad rovinou největšího přípustného ponoru v m²;

I_w = vzdálenost od středu boční plochy A k rovině největšího přípustného ponoru v m.

17.07.4.3

K určení momentů způsobených otáčením během plavby podle kap. 17.07.4.1 písm. d) u plovoucího stroje s vlastním pohonem se použije vzorec uvedený v kap. 15.03.6.

17.07.4.4

Moment způsobený příčným prouděním podle kap. 17.07.4.1 písm. e) se bere v úvahu pouze u plovoucího stroje, který je během provozu zakotven nebo připevněn napříč k proudu.

17.07.4.5

Při výpočtu momentů způsobených kapalnou zátěží a kapalnými zásobami podle kap. 17.07.4.1 písm. f) se určí z hlediska stability nejméně příznivý stupeň naplnění nádrže a příslušný moment se dosadí do výpočtu.

17.07.4.6

Moment způsobený setrvačnými silami podle kap. 17.07.4.1 písm. i) je nutno patřičně zvážit, lze-li očekávat, že na stabilitu budou mít vliv pohyby břemene a pracovního zařízení.

17.07.5

Vyrovnávací momenty lze pro plováky se svislými bočními stěnami vypočítat podle vzorce

M_{a} = 10 . D . \bar{MG} . \sin (φ) [kNm]

kde:

\bar{MG}

= metacentrická výška v m;

φ = úhel náklonu ve stupních.

Tento vzorec se použije až do úhlů náklonů 10° nebo až do úhlu náklonu, který odpovídá ponoření okraje paluby nebo vynoření dna; rozhodující je nejmenší úhel.

Vzorec lze u šikmých bočních stěn použít až do úhlů náklonu 5°; platí rovněž mezní podmínky stanovené v kap. 17.07.3 a 17.07.4. Pokud zvláštní tvar plováku(ů) neumožňuje takovéto zjednodušení, vyžadují se křivky ramena páky vratného momentu podle kap. 17.07.2 písm. c).

17.08.

Potvrzení stability při menším zbývajícím volném boku

17.08.1

Použije-li se menší zbývající volný bok podle kap. 17.05.3, je nutno pro všechny provozní podmínky prokázat, že

po opravách pro volné hladiny kapalin není metacentrická výška menší než 0,15 m;

pro úhly náklonu mezi 0 a 30° je vyrovnávací rameno páky nejméně

h = 0,30 - 0,28 · φ_n [m]

φn je úhel náklonu, od něhož křivka ramena páky vratného momentu vykazuje záporné hodnoty (rozsah stability); nesmí být menší než 20° nebo 0,35 rad a do vzorce se dosazuje nejvýše 30° nebo 0,52 rad, přičemž se pro použije radián(rad) (1° = 0,01745 rad);

součet úhlů sklonu a náklonu nesmí přesáhnout 10°;

je zachována zbývající bezpečnostní vzdálenost podle požadavků článku 17.04;

je zachován zbývající volný bok nejméně 0,05 m;

pro úhly náklonu mezi 0 a 30° je zachováno zbývající rameno páky vratného momentu nejméně

h = 0,20 – 0,23 · φ_n [m]

přičemž je úhel náklonu, od něhož křivka vyrovnávacího ramena páky vykazuje záporné hodnoty; do vzorce se dosazuje nejvýše 30° nebo 0,52 rad.

Zbývajícím ramenem páky vratného momentu se rozumí největší rozdíl mezi 0° a 30° náklonu mezi křivkou ramena páky vratného momentu a křivkou ramena páky klopného momentu. Pokud se voda dostane k otvoru směřujícímu dovnitř plavidla při úhlu náklonu menším než úhel náklonu odpovídající největšímu rozdílu mezi křivkami ramena páky, vezme se v úvahu rameno páky odpovídající tomuto úhlu náklonu.

17.09.

Nákladové značky a ponorové stupnice

17.09.1

Na plavidle musí být provedeny nákladové značky a ponorové stupnice podle kap. 3.04 a 3.06.

17.10.

Plovoucí stroj bez potvrzení stability

17.10.1

Od použití kap. 17.04 až 17.08 lze upustit u plovoucího stroje,

jehož pracovní zařízení nemůže v žádném případě změnit náklon nebo sklon tohoto stroje a

lze-li přiměřeně vyloučit posunutí těžiště

a současně platí podmínky uvedené v kap. 17.10.2.

17.10.2

U plovoucího stroje podle kap. 17.10.1 musí dále platit:

při největším zatížení musí bezpečnostní vzdálenost činit nejméně 300 mm a volný bok nejméně 150 mm;

u otvorů, které nelze uzavřít tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, musí bezpečnostní vzdálenost činit nejméně 500 mm.

KAPITOLA 18

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PRACOVNÍ PLAVIDLA

18.01.

Provozní podmínky

18.01.1

Pracovní plavidla, která jsou jako taková označena v osvědčení plavidla mohou plout mimo oblast práce na vodní cestě pouze v nenaloženém stavu. Do osvědčení plavidla se zapíše omezení týkající se oblasti práce a úsek vodní cesty, na němž může být plavidlo provozováno, případně také omezení týkající se doby prací.

18.02.

Uplatňování požadavků této přílohy

18.02.1

Není-li v této kapitole uvedeno jinak, konstrukce a výstroj pracovních plavidel musí být v souladu s kapitolami 2 až 14 této přílohy.

18.03.

Odchylky

18.03.1

Pro pracovní plavidla jsou přípustné následující odchylky od ustanovení této přílohy:

Ustanovení kap. 2.03.1 se použijí obdobně.

Má-li plavidlo vlastní pohon, použijí se obdobně kapitoly 4 a 5.

Kap. 10.02.2 písm. a) a b) se použije obdobně.

Subjekt pověřený prohlídkami může udělit výjimky s ohledem na konstrukci, zařízení a výstroj, je-li v každém jednotlivém případě prokázána rovnocenná bezpečnost.

18.03.1

Lze upustit od splnění požadavků ustanovení:

kap. 7.08.2 až 7.08.8, není-li předepsaná posádka;

kap. 10.01.1 a 10.01.3, lze-li pracovní plavidlo bezpečně ukotvit pomocí pracovních kotev nebo pilot. Pracovní plavidla s vlastním pohonem však musí být vybavena nejméně jednou kotvou, která splňuje požadavky stanovené v kap. 10.01 odst. 1, přičemž koeficient k se považuje za roven 45 a pro T se použije nejmenší výška;

kap. 10.02.1 písm. c), nemá-li pracovní plavidlo vlastní pohon.

18.04.

Bezpečnostní vzdálenost a volný bok

18.04.1

Používá-li se pracovní plavidlo jako výsypný člun pro meliorační práce nebo jako zásobníkový hopper, musí bezpečnostní vzdálenost mimo podpalubní nákladový prostor činit nejméně 300 mm a volný bok nejméně 150 mm. Menší volný bok může být subjektem pověřeným prohlídkami povolen, je-li výpočtem prokázáno, že stabilita je dostatečná pro náklad s hustotou 1,5 t/m³ a že se žádný bok paluby nedostane k hladině vody. Je nutno vzít v úvahu účinek kapalného nákladu.

18.04.2

Kap. 3.01 a 3.02 se použijí obdobně na pracovní plavidla, která nejsou zahrnuta v kap. 18.04.1. Pro bezpečnostní vzdálenost a volný bok mohou být stanoveny jiné hodnoty.

18.05.

Lodní čluny

18.05.1

Pracovní plavidlo nemusí mít lodní člun, pokud

nemá vlastní pohon nebo

lodní člun je k dispozici v oblasti práce na vodní cestě.

Tato odchylka se zapíše do osvědčení plavidla.

KAPITOLA 19

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLAVIDLA PROVOZOVANÁ NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNĚ 4

19.01.

Uplatňování kapitoly 4

19.01.1

Odchylně od kap. 3.01.1. a 3.01.2 se bezpečnostní vzdálenost u dveří a otvorů kromě jícnů úložných prostor u plavidel, která jsou provozována na vnitrozemských vodních cestách v zóně 4, snižuje takto:

u otvorů, jež lze uzavřít tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, na 150 mm;

u otvorů, jež nelze uzavřít tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, na 200 mm.

19.01.2

Odchylně od kap. 3.02 minimální volný bok plavidel provozovaných na vnitrozemských vodních cestách v zóně 4 činí 0 mm, je-li dodržena bezpečnostní vzdálenost podle kap. 3.01.1.

KAPITOLA 20

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA REKREAČNÍ PLAVIDLA

20.01.

Uplatňování požadavků této přílohy

20.01.1

Rekreační plavidla musí splňovat tyto požadavky:

kap. 2.01, kap. 2.02.1 písm. a), kap. 2.02.2, kap. 2.03.1 písm. a), kap. 2.03.6 a kap. 2.04.1;

kapitola 4;

kap. 5.01.1 a kap. 5.08;

kap. 6.01.1, kap. 6.01.2, kap. 6.02, kap. 6.03.1, kap. 6.03.2, kap. 6.04.1, kap. 6.05.2 a kap. 6.13, pokud je požadováno schválení uspořádaní kormidelny k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru;

kap. 7.01.1, 7.01.2, 7.02.1, 7.02.2, 7.03.1, 7.03.3, kap. 7.04, kap. 7.05.1 až 7.05.10, 7.05.13, 7.08.1, 7.08.2, 7.08.5, 7.08.7, 7.08.10, 7.09.1 a kap. 7.10;

obdobně kap. 9.01.1;

kap. 10.01.2, 10.01.3 a 10.01.5 až 10.01.14, kap. 10.02.1 písm. a) až c), 10.02.2 písm. a) a e) až h), 10.03.1 písm. a), b) a d) na plavidle se však musí nacházet nejméně dva hasící přístroje; kap. 10.03.2 až 10.03.6, kap. 10.03a, kap. 10.03b, kap. 10.03c a kap. 10.05;

kapitola 13;

kapitola 14.

20.01.2

U rekreačních plavidel, na něž se vztahuje zvláštní právní předpis¹¹), se první prohlídka a pravidelné prohlídky vztahují pouze na

kap. 5.08, je-li na plavidle instalován ukazatel rychlosti otáčení;

kap. 6.01.2, kap. 6.02, kap. 6.03.1 a kap. 6.13, pokud je požadováno schválení uspořádaní kormidelny k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru;

kap. 7.01.2, 7.02.1, 7.03.3, 7.05.5, 7.08.2, kap. 7.10;

kap. 10.01. 2, 10.01.3, 10.01.6, 10.01.14, 10.02.1 písm. b) a c), 10.02.2 písm. a) a e) až h), 10.03.1 písm. b) a d), 10.03.2 až 10.03.6, kap. 10.05;

kapitola 13;

z kapitoly 14:

aa)

kap. 14.12;

bb)

kap. 14.13, přejímací zkouška po uvedení zařízení na zkapalněný plyn do provozu se provádí v souladu s požadavky stanovené zvláštním právním předpisem, zpráva o převzetí se předává Státní plavební správě;

cc)

kap. 14.14 a 14.15; zařízení na zkapalněný plyn musí být v souladu s požadavky stanovenými zvláštním právním předpisem;

dd)

celá kapitola 14, je-li zařízení na zkapalněný plyn zabudováno po uvedení rekreačního plavidla na trh.

KAPITOLA 21

STABILITA PLAVIDEL PŘEVÁŽEJÍCÍCH KONTEJNERY

21.01.

Obecná ustanovení

21.01.1

Kapitola 21 se vztahuje na plavidla určená pro převážení kontejnerů ve více než dvou vrstvách. Doklady o stabilitě musí být zkontrolovány a řádně opatřeny otiskem hranatého razítka subjektu pověřeného prohlídkami.

21.01.2

Doklady o stabilitě musí vůdci plavidla poskytnout srozumitelné informace o stabilitě plavidla pro všechny podmínky zatížení. Doklady o stabilitě musí zahrnovat alespoň

údaje o přípustných koeficientech stability, o přípustných hodnotách KG nebo o přípustných výškách pro těžiště nákladu;

údaje o prostorech, které lze zaplnit zátěžovou vodou;

formuláře pro kontrolu stability;

návod k použití nebo příklad výpočtu pro vůdce plavidla.

21.01.3

U plavidel, na nichž lze převážet kontejnery zajištěné i nezajištěné, se poskytnou samostatné výpočty pro potvrzení stability přepravy nezajištěných a zajištěných kontejnerových nákladů.

21.01.4

Kontejnerový náklad se považuje za zajištěný pouze tehdy, pokud je každý jednotlivý kontejner pevně upevněn k lodnímu trupu pomocí vodícího zařízení nebo zajišťovacího zařízení a jeho poloha se během plavby nemůže změnit.

21.02.

Mezní podmínky pro způsob výpočtu k potvrzení stability při přepravě nezajištěných kontejnerů

21.02.1

Všechny způsoby výpočtu stability plavidla v případě nezajištěných kontejnerů musí vyhovovat těmto mezním podmínkám:

Metacentrická výška

\bar{MG}

nesmí být větší než 1,00 m.

Při současném působení odstředivé síly plynoucí z otáčení plavidla, tlaku větru a volných hladin kapalin nesmí úhel náklonu překročit 5° a okraj paluby se nesmí ponořit.

Klopné rameno páky způsobené odstředivou silou plynoucí z otáčení plavidla se určí podle vzorce:

h_{KZ} = c_{KZ} . \frac{v^{2}}{L_{WL}} . (\bar{KG} - \frac{T ´}{2}) [m]

kde je:

c_KZ parametr (c_KZ = 0,04) [s²/m]

v nejvyšší rychlost plavidla oproti vodě [m/s];

KG výška těžiště naloženého plavidla nad základnou [m];

T' ponor naloženého plavidla [m].

Klopné rameno páky způsobené tlakem větru se určí podle vzorce:

h_{KW} = c_{KW} . \frac{A ´}{D ´} . (I_{W} + \frac{T ´}{2}) [m]

kde je:

c_KW parametr (c_KW ⁼ 0,025) [t/m2];

A' boční plocha nad příslušnou rovinou ponoru naloženého plavidla [m²];

D' výtlak naloženého plavidla [t];

l_w výška těžiště boční plochy A' nad příslušnou rovinou ponoru [m];

T' ponor naloženého plavidla [m].

Klopné rameno páky způsobené volnou hladinou dešťové a zbytkové vody v úložném prostoru nebo dvojitém dnu se určí podle vzorce:

h_{KfO} = \frac{c_{KfO}}{D ´} . \sum (b . l . (b - 0, 55 . \sqrt{b})) [m]

kde je:

c_Kf_O parametr (c_Kf_O = 0,015) [t/m²];

b šířka dotyčného úložného prostoru nebo části úložného prostoru [m] - části sběrných prostor s volnými hladinami kapalin vznikají vodotěsným podélným nebo příčným rozdělením, které vytváří samostatné úseky s volným pohybem vody;

l délka dotyčného úložného prostoru nebo úseku úložného prostoru [m];

D' výtlak naloženého plavidla [t].

Pro každou podmínku zatížení se bere v úvahu polovina zásob paliva a pitné vody.

21.02.2

Stabilita plavidla převážejícího nezajištěné kontejnery se považuje za dostatečnou, pokud skutečná KG nepřekračuje KG_zul podle níže uvedeného vzorce. KG_zul se vypočte pro různé výtlaky zahrnující celý rozsah ponorů.

\bar{{KG}_{zul}} = \frac{\bar{KM} + \frac{B_{WL}}{2 . F} . (Z . \frac{T_{m}}{2} - h_{kW} - h_{KfO})}{\frac{B_{WL}}{2 . F} . Z + 1} [m]

Hodnota

\frac{B_{WL}}{2 . F}

nesmí být pro žádný výtlak menší než 11,5 (11,5 = 1/tan5°).

\bar{{KG}_{zul}} = \bar{KM} - 1, 00 [m]

Rozhodující je nižší hodnota

\bar{{KG}_{zul}}

podle vzorce a) nebo b). V těchto vzorcích:

\bar{{KG}_{zul}}

nejvyšší přípustná výška těžiště naloženého plavidla nad jeho základnou [m];

\bar{KM}

výška metacentra nad základnou [m] podle přibližného vzorce v kap. 22.02.3;

F příslušný skutečný volný bok při " L [m];

Z parametr pro odstředivou sílu způsobenou otáčením

Z = \frac{{(0, 7 . v)}^{2}}{9, 81 . 1, 25 . L_{WL}} = 0, 04 . \frac{v^{2}}{L_{WL}} [-]

V nejvyšší rychlost plavidla proti odporu vody [m/s];

T_m příslušný průměrný ponor [m];

h_KW klopné rameno páky způsobené bočním tlakem větru podle kap. 22.02.1 písm. d) [m];

h_KfO součet klopných ramen páky způsobených volnými hladinami kapalin podle kap. 22.02.1 písm. e) [m].

21.02.3

Přibližný vzorec pro

\bar{KM}

Nejsou-li k dispozici hydrostatické křivky, lze hodnotu

\bar{KM}

pro výpočet podle kap. 22.02.2 a kap. 22.03.2 určit pomocí přibližného vzorce:

pro plavidla ve tvaru pontonu

\bar{KM} = \frac{B_{WL}^{2}}{(12, 5 - \frac{T_{m}}{H}) . T_{m}} + \frac{T_{m}}{2} [m]

pro ostatní plavidla

\bar{KM} = \frac{B_{WL}^{2}}{(12, 5 - 1, 2 . \frac{T_{m}}{H}) . T_{m}} + \frac{T_{m}}{2} [m]

21.03.

Mezní podmínky pro způsob výpočtu k potvrzení stability při přepravě zajištěných kontejnerů

21.03.1

Všechny způsoby výpočtu stability plavidla v případě zajištěných kontejnerů musí vyhovovat těmto mezním podmínkám:

Metacentrická výška

\bar{GM}

nesmí být menší než 0,50 m.

Při společném působení odstředivé síly plynoucí z otáčení plavidla, tlaku větru a volných hladin kapalin se žádný otvor v lodním trupu nesmí ponořit.

Klopná ramena páky způsobená odstředivou silou plynoucí z otáčení plavidla, tlakem větru a volnými hladinami kapalin se vypočte podle vzorců v kap. 22.02.1 písm. c) až e).

Pro každou podmínku zatížení se bere v úvahu polovina zásob paliva a pitné vody.

21.03.2

Stabilita plavidla převážejícího zajištěné kontejnery se považuje za dostatečnou, pokud skutečná

\bar{KG}

nepřekračuje

\bar{{KG}_{zul}}

podle vzorce, který se vypočte pro různé výtlaky zahrnující celý rozsah ponorů.

\bar{{KG}_{zul}} = \frac{\bar{KM} - \frac{I - i}{2 . ꓯ} . (1 - 1, 5 . \frac{F}{F ´}) + 0, 75 . \frac{B_{WL}}{F ´} . (Z . \frac{T_{m}}{2} - h_{KW} - h_{KfO})}{0, 75 . \frac{B_{WL}}{F ´} . Z + 1} [m]

Hodnota

\frac{BWL}{F ´}

menší než 6,6 a

hodnota

\frac{I - i}{2 . ꓯ} (1 - 1, 5 . \frac{F}{F ´})

nesmí být pro žádný výtlak menší než 0.

\bar{{KG}_{zul}} = \bar{KM} - 0, 50 [m]

Rozhodující je nižší hodnota

\bar{{KG}_{zul}}

podle vzorce a) nebo b). Kromě výrazů definovaných výše v těchto vzorcích platí:

I příčný moment setrvačnosti oblasti vodorysky při Tm [m⁴], (přibližný vzorec viz kap. 22.03.3);

i příčný moment setrvačnosti oblasti vodorysky souběžné se základnou, při výšce

T_{m} = \frac{2}{3} F ´ [m^{4}];

ꓯ výtlak vody plavidla při T_m [m³];

F' ideální volný bok F´= H´ - T_m [m] nebo

F ´ = \frac{a . B_{WL}}{2 . B} [m],

rozhodující je nejnižší hodnota;

a svislá vzdálenost mezi spodní hranou otvoru, který se v případě náklonu ponoří první, a vodoryskou v rovné poloze plavidla [m];

b vzdálenost téhož otvoru od středu plavidla [m];

H' ideální boční výška

H ´ = H + \frac{q}{0, 9 . L . B_{WL}} [m];

q součet objemů palubních přístřešků, jícnů, palubních mezinástaveb a jiných nástaveb do výšky nejvýše 1,0 m nad H nebo do nejnižšího otvoru ve zvažovaném objemu; rozhodující je nejmenší hodnota. Části objemů, které se nacházejí v rozsahu 0,05 L od konců plavidla, se neberou v úvahu [m³].

21.03.3

Přibližný vzorec pro I

Nejsou-li k dispozici hydrostatické křivky, lze hodnotu příčného momentu setrvačnosti I oblasti vodorysky vypočítat podle přibližného vzorce:

pro plavidla ve tvaru pontonu

I = \frac{B_{WL}^{2} . ꓯ}{(12, 5 - \frac{T_{m}}{H}) . T_{m}} [m^{4}]

pro ostatní plavidla

I = \frac{B_{WL}^{2} . ꓯ}{(12, 7 - 1, 2 . \frac{T_{m}}{H}) . T_{m}} [m^{4}] .

21.04.

Postup posuzování stability na palubě

21.04.1

Postup posuzování stability na palubě lze zjistit z dokladů uvedených v kap. 22.01.2.

KAPITOLA 22

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLAVIDLA DELŠÍ NEŽ 110 M

22.01.

Prohlídky a stavební dozor

22.01.1

Státní plavební správa provádí prohlídky již během fáze výstavby. Od prohlídek během fáze výstavby lze upustit, je-li před zahájením stavby předloženo osvědčení, v němž uznaná klasifikační společnost prohlašuje, že bude provádět stavební dohled.

22.02.

Pevnost

22.02.1

Uznaná klasifikační společnost ověří dostatečnou pevnost lodního trupu podle kap. 3.02.1 písm. a) (podélnou, příčnou a místní pevnost) a vystaví osvědčení.

22.03.

Plovatelnost a stabilita

22.03.1

Kap. 22.03.2 až 22.03.9 se vztahují na plavidla delší než 110 m s výjimkou osobních lodí.

22.03.2

Důkaz o dostatečně stabilitě, včetně stability v narušeném stavu, je nutno ověřit pro nejméně příznivé podmínky zatížení. Základní hodnoty pro výpočet stability – hmotnost prázdného plavidla a těžiště – se určí

pomocí zkoušky stability nebo

podrobným výpočtem hmotnosti a momentu, přičemž se hmotnost prázdného plavidla ověří kontrolou ponoru s tolerancí +/- 5 % mezi hmotností určenou výpočtem a výtlakem určeným odpočtem ponoru.

22.03.3

Důkaz o plovatelnosti v narušeném stavu se ověří pro plně naložené plavidlo. Plovatelnost v narušeném stavu se prokáže výpočtem prokazujícím dostatečnou stabilitu pro kritické mezistupně zaplavení a konečné zaplavení. Záporné hodnoty stability v mezistupních zaplavení mohou být uznány, je-li prokázána dostatečná stabilita v následných mezistupních.

22.03.4

Pro narušený stav se berou v úvahu tyto předpoklady:

Rozsah poškození boku

podélný: nejméně 0,10 L,

příčný: 0,59 m,

svislý: od základní roviny nahoru bez omezení.

Rozsah poškození dna

podélný: nejméně 0,10 L,

příčný: 3,00 m,

svislý: od základní roviny 0,39 m směrem nahoru, vyjma odpadní jímky.

Všechny přepážky v poškozeném prostoru se považují za poškozené, což znamená, že dělení je nutno zvolit tak, aby plavidlo bylo schopno plavby po zaplavení dvou či více přilehlých oddělení v podélném směru. Pro hlavní strojovnu je nutno vzít v úvahu pouze status 1 oddělení, tj. koncové přepážky strojovny se považují za nepoškozené. Při poškození dna se považují za zaplavená také přilehlá oddělení v příčném směru.

Zaplavitelnost

Předpokládá se zaplavitelnost 95 %. Odchylně od tohoto předpokladu lze použít tuto zaplavitelnost:

strojovny a provozní místnosti: 85 %

dvojitá dna, palivové nádrže, zátěžové nádrže atd. v závislosti na tom, považují-li se podle své funkce u plavidla plovoucího s největším přípustným ponorem za plné nebo prázdné: 0 nebo 95 %.

Pokud se výpočtem prokáže, že průměrná zaplavitelnost určitého oddělení je nižší, lze použít vypočtenou hodnotu.

Spodní hrana nevodotěsných otvorů (např. dveře, okna, vstupní jícny) nesmí být při konečném zaplavení níže než 100 mm nad vodoryskou v narušeném stavu.

22.03.5

Stabilita v narušeném stavu je dostatečná, pokud na základě předpokladů v kap. 22.03.4:

při konečném zaplavení zůstane bezpečnostní vzdálenost nejméně 100 mm a úhel náklonu plavidla nepřekročí 5° nebo

ji potvrzuje výsledek výpočtů v souladu s postupem výpočtu stability v narušeném stavu uvedeném ve zvláštním právním předpise.

22.03.6

Jsou-li na lodi otvory pro příčné zaplavení nebo zaplavení dolních prostor ke zmenšení nesouměrného zaplavení, nesmí doba vyrovnání přesáhnout 15 minut, byla-li v mezistupních zaplavení prokázána dostatečná stabilita v narušeném stavu.

22.03.7

Je-li možno otvory, jimiž by mohlo dojít k dodatečnému zaplavení nepoškozených oddělení, uzavřít vodotěsně, uzavírací zařízení musí být označeno v souladu s návodem k použití.

22.03.8

Důkaz pomocí výpočtu v souladu skap. 22.03.2 až 22.03.5 lze nahradit výpočtem stability v narušeném stavu uvedeném v jiném právním předpisu.

22.03.9

Je-li to nezbytné ke splnění požadavků odstavců kap. 22.03.2 nebo 22.03.3, stanoví se rovina největšího přípustného ponoru znovu.

22.04.

Dodatečné požadavky

22.04.1

Plavidla delší než 110 m musí

být vybavena pohonným systémem s více vrtulemi, s nejméně dvěma nezávislými motory stejného výkonu a příďovým dokormidlovacím zařízením, který se ovládá z kormidelny a který je účinný i tehdy, není-li plavidlo naloženo, nebo mít pohonný systém s jednou vrtulí a příďový pohon ovládaný z kormidelny, s vlastním napájením, který je účinný i tehdy, není-li plavidlo naloženo, a který umožňuje, aby se plavidlo v případě poruchy hlavního pohonného systému pohybovalo vlastním pohonem rychlostí nejméně 6,5 km/hod vzhledem k vodní hladině tak, že je schopné dosáhnout a udržet rychlost otáčení plavidla 20 °/min, což musí být ověřeno plavební zkouškou za podmínek podle kap. 4.03 a 4.04.;

být vybaveno systémem radarového řízení spolu s ukazatelem rychlosti otáčení podle kap. 6.06.1;

mít pevný drenážní systém podle kap. 7.08;

splňovat požadavky kap. 23.09.1.1.

22.04.2

U plavidel, s výjimkou osobních lodí, delších než 110 m, která kromě kap. 22.04.1

mohou být v případě havárie oddělena v jedné třetině plavidla bez použití těžkého vyprošťovacího zařízení, přičemž oddělené části plavidla jsou po oddělení nadále schopny plavby;

mají osvědčení, které se nachází na plavidle a které vystavila uznaná klasifikační společnost, týkající se plovatelnosti, sklonu a stability samostatných částí plavidla s uvedením stavu zatížení, při jehož překročení nelze zajistit plovatelnost obou částí;

jsou postavena jako plavidla s dvojitým lodním trupem v souladu ve zvláštním právním předpisem;

jsou vybavena pohonným systémem s více vrtulemi podle kap. 22.04.1 písm. a) první poloviny věty;

se v bodě 52 osvědčení plavidla uvede, že splňují všechny požadavky písmen a) až d). Prokázání plovatelnosti, sklonu a stability oddělených částí plavidla podle písmene b) musí být provedeno podle „Správního pokynu č. 18“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

22.04.3

U osobních lodí delších než 110 m, které kromě kap. 22.04.1

jsou postaveny nebo přestavěny na nejvyšší třídu pod dohledem uznané klasifikační společnosti, což musí být potvrzeno osvědčením vystaveným klasifikační společnosti, přičemž obnovení třídy není nutné;

buď

mají dvojité dno vysoké nejméně 600 mm a takové dělení, aby se při zaplavení dvou přilehlých vodotěsných oddělení plavidlo neponořilo pod rovinu zbytkového výtlaku a zbývající bezpečnostní vzdálenost zůstala 100 mm,

nebo

mají dvojité dno vysoké nejméně 600 mm a dvojitý lodní trup se vzdáleností mezi boční stěnou plavidla a podélnou přepážkou nejméně 800 mm;

jsou vybaveny pohonným systémem s více vrtulemi s nejméně dvěma nezávislými motory stejného výkonu a systémem příďového pohonu, který lze ovládat z kormidelny a který působí v podélném i příčném směru;

umožňují ovládání záďové kotvy přímo z kormidelny;

se v bodě 52 osvědčení plavidla uvede, že splňují všechny požadavky písmen a) až d).

22.05.

Uplatňování výjimek

22.05.1

Na plavidla přestavěná na délku větší než 110 m lze uplatňovat ustanovení kapitoly 24 této přílohy pouze na základě zvláštních doporučení Evropské komise.

KAPITOLA 22a

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA RYCHLÁ PLAVIDLA

22a.01.

Obecná ustanovení

22a.01.1

Rychlá plavidla nesmějí být postavena jako kajutové osobní lodě.

22a.01.2

Na rychlých plavidlech jsou zakázána tato zařízení:

zařízení vybavená knotovými hořáky podle kap. 13.02;

naftová kamna s odpařovacími hořáky podle kap. 13.03 a 13.04;

topná zařízení na tuhá paliva podle kap. 13.07;

zařízení na zkapalněný plyn podle kapitoly 14.

22a.02.

Prohlídky a stavební dozor

22a.02.1

Rychlá plavidla musí být postavena a klasifikována pod dohledem a podle předpisů uznané klasifikační společnosti, která má zvláštní předpisy pro rychlá plavidla. Třída musí být zachována.

22a.03.

Uplatňování požadavků této přílohy

22a.03.1

Bez ohledu na kap. 22.13.2 a kap. 22.12.2 se na rychlá plavidla vztahují kapitoly 3 až 15, a výjimkou těchto:

kap. 2.04.6 a 2.04.2;

kap. 7.08.2 druhá věta;

kap. 11.02.4 druhá a třetí věta;

kap. 12.02.4 druhá věta;

kap. 15.06.3 písm. a) druhá věta.

22a.03.2

Odchylně od kap. 15.02.9 a kap. 15.15.7 musí být všechny dveře ve vodotěsných přepážkách na dálkové ovládání.

22a.03.3

Odchylně od kap. 5.02.1 v případě poruchy nebo nesprávné funkce pohonné jednotky kormidelního stroje začne neprodleně fungovat druhá nezávislá pohonná jednotka kormidelního stroje nebo ruční pohon.

22a.04.

Sedadla a bezpečnostní pásy

22a.04.1

Pro nejvyšší přípustný počet cestujících na plavidle musí být k dispozici sedadla. Sedadla musí být opatřena bezpečnostními pásy. Od bezpečnostních pásů lze upustit, pokud je plavidlo vybaveno vhodnou ochranou při nárazu, nebo pokud se nevyžadují podle kapitoly 4 části 6 Kodexu pro rychlá plavidla (HSC Code) 2000.

22a.05.

Volný bok

22a.05.1

Odchylně od kap. 3.02 a 3.03 musí být volný bok nejméně 500 mm.

22a.06.

Plovatelnost, stabilita a dělení

22a.06.1

Pro rychlá plavidla je nutno předložit dokumentaci pro

vlastnosti týkající se plovatelnosti a stability, které zajišťují bezpečnost plavidla při plavbě s výtlakem, a to v neporušeném i narušeném stavu;

vlastnosti týkající se stability a stabilizační systémy, které zajišťují bezpečnost plavidla, je-li provozováno s dynamickým vztlakem a v přechodné fázi;

vlastnosti týkající se stability při plavbě bez výtlaku a v přechodné fázi k bezpečnému převedení plavidla do režimu výtlaku v případě nesprávné funkce systému.

22a.07.

Kormidelna

22a.07.1

Uspořádání

Odchylně od kap. 6.01.1 musí být kormidelny uspořádány tak, aby kormidelník a další člen posádky mohli kdykoli během plavby plnit své úkoly.

Ovládací stanoviště musí být uspořádáno tak, aby na něm mohla být umístěna pracoviště pro osoby uvedené v písmenu a). Přístroje k navigaci, manévrování, kontrole a komunikaci a jiné důležité ovládací prvky musí být dostatečně blízko u sebe, aby další člen posádky i vůdce plavidla mohli získávat potřebné informace a ovládat potřebné ovládací prvky a zařízení vsedě. Ve všech případech platí tyto požadavky:

aa)

ovládací stanoviště pro kormidelníka musí být uspořádáno tak, aby umožňovalo řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru;

bb)

druhý člen posádky musí mít na svém pracovišti vlastní (pomocnou) obrazovku radaru a musí být schopen zasáhnout ze svého stanoviště do přenosu informací a ovládání pohonu plavidla.

Osoby uvedené v písmenu a) musí být schopné ovládat zařízení uvedená v písmenu b) bez zábran, a to i tehdy, jsou-li řádně nasazeny bezpečnostní pásy.

22a.07.2

Neomezený výhled

Odchylně od kap. 6.02.2 nesmí být omezený výhled kormidelníka vsedě před přídi více než jedna délka plavidla bez ohledu na zatížení.

Odchylně od kap. 6.02.3 nesmí celkový výsek úseků bez volného výhledu zepředu až k 22,5° směrem dozadu na každou stranu přesáhnout 20°. Každý jednotlivý úsek bez volného výhledu nesmí překročit 5°. Přehledný úsek mezi dvěma úseky bez volného výhledu nesmí být menší než 10°.

22a.07.3

Přístroje

Přístrojové desky pro obsluhu a kontrolu zařízení uvedených v kap. 22.11 se musí nacházet na samostatných a zřetelně označených místech v kormidelně. Totéž platí případně pro ovládací prvky ke spouštění kolektivních záchranných prostředků na vodu.

22a.07.4

Osvětlení

Pro oblasti nebo části zařízení, které musí být během provozu osvětleny, se použije červené světlo.

22a.07.5

Okna

Je nutno zamezit odrazům. Musí být použity prostředky, kterými se zamezí oslnění slunečním světlem.

22a.07.6

Povrchové materiály

V kormidelně je nutno předejít reflexním povrchovým materiálům.

22a.08.

Dodatečné vybavení

22a.08.1

Rychlá plavidla musí mít toto dodatečné vybavení:

radarové zařízení a ukazatel rychlosti otáčení podle kap. 6.06.1;

snadno dostupné osobní záchranné prostředky podle evropské normy EN 395:1998 pro nejvyšší přípustný počet osob na plavidle.

22a.09.

Uzavřené prostory

22a.09.1

Obecná ustanovení

Prostory přístupné všem osobám a obytné prostory a příslušné zařízení musí být navrženo tak, aby osoby, které je řádně používají, neutrpěly zranění při běžném nebo nouzovém rozjezdu či zastavení nebo během manévrování při běžné plavbě a v případě poruchy nebo nesprávného ovládání.

22a.09.2

Komunikace

K informování cestujících o bezpečnostních opatřeních musí být všechny osobní lodě vybaveny akustickými a vizuálními zařízeními, která mohou vidět a slyšet všichni cestující na plavidle.

Pomocí zařízení popsaných v písmenu a) může vůdce plavidla dát pokyny cestujícím.

Všichni cestující mají v blízkostí svých sedadel k dispozici pokyny pro případ nouzové situace, včetně plánu plavidla s označením všech východů, únikových tras, nouzového zařízení, záchranných prostředků a návodu k použití záchranné vesty.

22a.10.

Východy a únikové trasy

22ba10.1

Únikové a evakuační trasy musí splňovat tyto požadavky:

musí být zajištěn snadný, bezpečný a rychlý přístup z ovládacího stanoviště do prostorů a obytných prostorů, do nichž mají přístup cestující;

únikové trasy vedoucí k nouzovým východům musí být zřetelně a trvanlivě označeny;

všechny východy musí být řádně označeny. Fungování otevíracího mechanismu musí být zřejmé zvenku i zevnitř;

únikové cesty a nouzové východy musí mít vhodný bezpečnostní naváděcí systém. Vhodnost bezpečnostního naváděcího systému musí být posuzována podle „Správního pokynu č. 21“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

vedle východů musí být ponechán dostatečný prostor pro člena posádky.

22a.11.

Požární ochrana a prevence

22a.11.1

Chodby, místnosti a obytné prostory, které jsou přístupné veřejnosti, a rovněž kuchyně a strojovny musí být napojeny na vhodný systém požárního poplachu. Vhodnost systému požárního poplachu musí být posouzena podle „Správního pokynu č. 17“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

Požár a místo jeho výskytu se zobrazuje automaticky na stanovišti trvale obsazeném posádkou.

22a.11.2

Strojovny musí být vybaveny pevnou požární soustavou podle kap. 10.03b.

22a.11.3

Místnosti a obytné prostory přístupné veřejnosti a jejich únikové trasy musí být vybaveny sprinklerovou požární soustavou s tlakovou vodou podle kap. 10.03a. Použitou vodu lze rychle odčerpat a odvést ven.

22a.12.

Přechodná ustanovení

22a.12.1

Rychlá plavidla, která měla ke dni 31. března 2003 platné osvědčení plavidla, musí splňovat níže uvedená ustanovení této kapitoly:

kap. 22a.01, 22a.04, 22a.08, 22a.09, 22a.10, kap 22a.11.1 při obnovení platnosti osvědčení plavidla;

ke dni 1. dubna 2013, kap. 22a.07.1, 22a.07.3, 22a.07.4, 22a.07.5 a 22a.07.6;

ke dni 1. ledna 2023 všechna ostatní ustanovení.

KAPITOLA 23

VYBAVENÍ PLAVIDEL S OHLEDEM NA POSÁDKU

23.09.

Vybavení plavidel

23.09.1

U motorových lodí, tlačných remorkérů, tlačných sestav a osobních lodí se zapíše do osvědčení plavidla v bodě 47, zda jsou či nejsou dodrženy odstavce 1.1 nebo 1.2. Při posuzování splnění standardů S1 a S2 se postupuje dle „Správního pokynu č. 20“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

23.09.1.1

Standard S1

Pohonné systémy jsou uspořádány tak, aby z ovládacího stanoviště bylo možné měnit rychlost plavidla a obrátit orientaci tahu vrtule. Pomocné motory potřebné pro provoz je možné zapnout a vypnout z ovládacího stanoviště, pokud k tomu nedochází samočinně nebo pokud motory neběží během plavby nepřetržitě.

Pro indikaci hodnot mimo rozsah pro bezpečný provoz

teploty chladící vody hlavních motorů,

tlaku mazacího oleje u hlavních motorů a převodovek,

tlaku oleje a vzduchu reverzních jednotek hlavních motorů, reverzačních převodovek nebo propelerů,

stavů hladiny sběrných prostor v hlavní strojovně

je zajištěno sledování uvedených veličin pomocí přístrojů, které v případě nesprávné funkce spustí v kormidelně akustické a vizuální signály. Akustické poplašné signály lze sloučit do jednoho akustického výstražného zařízení. Jakmile je porucha rozeznána, je možné je vypnout. Vizuální poplašné signály lze vypnout teprve po odstranění poruch, kvůli nimž byly spuštěny.

K přívodu paliva a chlazení hlavního motoru dochází samočinně.

Kormidelní zařízení je ovladatelné jednou osobou, a to i při největším ponoru, bez vynaložení zvláštní síly.

Z ovládacího stanoviště je možné dát vizuální a akustické signály vyžadované předpisy vnitrostátních nebo mezinárodních plavebních orgánů.

Neexistuje-li přímé spojení mezi ovládacím stanovištěm a přídí, zádí, obytnými prostorami a strojovnami, je plavidlo vybaveno hlasovým komunikačním systémem. Pro komunikaci se strojovnami může mít podobu vizuálního nebo akustického signálu.

Předepsaný lodní člun může spustit na vodu jeden člen posádky sám a v přiměřené době.

Plavidlo je vybaveno světlometem, který lze ovládat z ovládacího stanoviště.

K ovládání klik a podobných otočných součástí zdvihacích zařízení není zapotřebí větší síla než 160 N.

Vlečné navijáky zapsané v osvědčení plavidla mají strojní pohon.

Drenážní čerpadla a čerpadla k umývání podlahy mají strojní pohon.

Hlavní řídící jednotky a kontrolní přístroje jsou uspořádány ergonomicky.

Zařízení podle kap. 5.01.1 lze ovládat dálkově z ovládacího stanoviště.

23.09.1.2

Standard S2

Pro motorové lodě plující samostatně:

standard S1 a dodatečně vybavení příďovým dokormidlovacím zařízením, který lze ovládat z ovládacího stanoviště.

Pro motorové lodě, které vedou bočně svázané sestavy:

standard S1 a dodatečně vybavení příďovým dokormidlovacím zařízením, který lze ovládat z ovládacího stanoviště.

Pro motorové lodě vedoucí tlačné sestavy složené z motorové lodě a plavidel vpředu:

standard S1 a dodatečně vybavení hydraulicky nebo elektricky ovládanými spojovacími navijáky. Toto zařízení se však nevyžaduje, je-li plavidlo v čele tlačné sestavy vybaveno příďovým dokormidlovacím zařízením, který lze ovládat z ovládacího stanoviště tlačné motorové lodě.

Pro tlačné remorkéry vedoucí tlačnou sestavu:

Pro osobní lodě:

standard S1 a dodatečně vybavení příďovým dokormidlovacím zařízením, které lze ovládat z ovládacího stanoviště. Toto se však nevyžaduje, pokud pohonný systém a kormidelní zařízení osobní lodě zaručuje rovnocennou manévrovatelnost.

KAPITOLA 24

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

24.01.

Přechodná ustanovení pro plavidla určená pro plavbu na Rýnu

24.01.1

Kap. 24.02 až 24.04 se vztahují pouze na plavidla, která prokazatelně byla vybavena k 30. prosinci 2008 lodní osvědčení podle nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. prosince 1994, nebo kterým bylo uvedené osvědčení vystaveno později, pokud se ke dni 31. prosince 1994 nacházela ve výstavbě nebo procházela přestavbou.

24.01.2

Na plavidla určená pro plavbu na Rýnu, která nejsou zahrnuta v kap. 24.01.1, se vztahuje kap. 24.06.

24.02.

Odchylky pro plavidla, která jsou již v provozu

24.02.1

Aniž jsou dotčeny kap. 24.03 a 24.04, musí plavidla, která nejsou v souladu s požadavky této přílohy,

být upravena tak, aby vyhovovala těmto ustanovením podle přechodných ustanovení uvedených v kap. 24.02.2, a

až do úpravy být v souladu s nařízením o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. prosince 1994.

24.02.2

Plavidla uvedená v kap. 24.01.1 musí splňovat:

požadavky kap. 2.03.2 na obytné prostory, požadavky kap. 2.03.4, kap. 2.03.5, kap. 5.01.3, kap. 5.02.2, kap. 5.03.2, kap. 5.05.1, kap. 5.07.2 písm. a), kap. 6.02.6, kap. 6.03.8, kap. 6.04.9 věta třetí a čtvrtá, kap. 6.09, kap. 7.02.1, kap. 7.03.2, kap. 7.03.3, kap. 7.05.3, kap. 7.05.4, kap. 7.05.6 věta třetí až pátá, kap. 7.05.9 věta druhá, kap. 7.08.8, kap 7.08.9, kap. 7.09.2, kap. 9.01.2 písm. b), kap. 9.01.3, kap. 10.05.2, kap. 11.10, kap. 11.11, kap. 15.01.1 písm. d), 15.08.4, 15.08.5, kap. 15.08.8, kap. 15.09.3, kap. 15.09.5 písm. b) a c), kap. 15.09.5. písm. f), kap. 15.09.5 písm. i), kap. 15.09.10, kap. 15.12.2 písm. a), kap. 15.12.3 písm. b) a c), kap. 15.12.6, kap. 15.12.7, kap. 15.12.8 písm. b) až d), nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2010;

požadavky kap. 15.01.2 písm. c) nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2010, toto ustanovení se nevztahuje na lodě s parním strojem s kotlem na tuhá paliva;

požadavky kap. 6.04.3, není-li na plavidle kormidelna uzpůsobená k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru, nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2010;

požadavky kap. 15.08.2 u osobních lodí s L_WL méně než 40 m nebo pro nejvýše 75 osob, kap. 15.08.3 u výletních osobních lodí, kap. 15.11.9 na kajutových osobních lodích bez sprinklerové požární soustavy s tlakovou vodou, kap. 15.11.17 u výletních osobních lodí, kap. 15.15.4 a kap. 15.15.5 u osobních lodí s nejvyšším přípustným počtem cestujících 250 nebo s 50 lůžky nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2010;

požadavky kap. 2.03.2 na bezpečnostní zařízení, požadavky kap. 5.01.7 pro plavidla, jejíž kýl byl položen před rokem 1996, kap. 5.06.1, kap. 6.02.3 věta druhá, kap. 7.01.3, kap. 7.03.5, kap. 7.05.1, kap. 7.05.7 věta první, kap. 7.07, kap. 7.10.3, kap. 9.05.4, kap. 9.16.3 věta druhá, kap. 10.04, kap. 11.02.4, kap. 11.12.2. až 11.12.6, kap. 11.12.8 až 11.12.10, kap. 15.02.10 písm. c, kap. 15.07, kap. 15.08.6, kap. 15.10.2, kap. 15.10.3, kap. 15.10.4 písm. f), kap. 15.10.4 písm. i), 15.10.6.věta první až čtvrtá, kap. 15.11.3, kap. 15.12.9 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2015;

požadavky kap. 15.10.4 u výletních lodí s LWL 25 m a méně nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2015;

požadavky kap. 5.03.3 a kap. 5.03.5, nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2020;

požadavky kap. 7.02.4, kap. 7.02.5 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2025;

požadavky kap. 2.04.6 u strojoven, které před rokem 1995 nebyly považovány za strojovny podle kap. 1.01, nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2035;

požadavky kap. 2.03.1 písm. a), kap. 5.01.1, kap. 5.02.3, 9.01.1 věta druhá, kap. 9.20, kap. 9.21, kap. 10.03a, kap. 11.05.1, kap. 11.05.4, kap. 11.06.2, kap. 11.07.1 věta druhá, kap. 12.01.1, kap. 12.02.3, kap. 12,02,4, kap. 12.02.6, kap. 12.02.8, kap. 12.02.9, kap. 12.02.10, kap. 12.2.11, kap. 12.02.12 písm. a) a b), kap. 12.02.13, kap. 12.03, kap. 12.04, kap. 12.05, kap 12.06, kap. 12.07.1 věta druhá, kap. 16.01.3 poslední věta nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2035;

požadavky kap. 16.01.2 u plavidel, jež byla schválena pro tlačení bez vhodného zajišťovacího zařízení před 1.1.1995, požadavky kap. 20.01 u rekreačních plavidel postavených před 1.1.1995 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2035;

požadavky kap. 2.03.7 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2041;

požadavky kap. 7.05.13, kap. 15.02.2, kap. 15.02.15, kap. 15.03.10, kap. 15.03.13, kap. 15.05.2 písm. a), kap. 15.05.2. písm. b), kap. 15.06.1. písm. a), kap. 15.06.3 písm. c) věta první, kap. 15.06.3 písm. f) věta první, kap. 15.06.3 písm. g), kap. 15.06.4 písm. d), kap. 15.06.5, kap. 15.06.6 písm. b) až d), kap. 15.06.7, kap. 15.06.8, kap. 15.06.9, kap. 15.06.10 písm. a) věta první a druhá, kap. 15.06.10 písm. b) věta druhá, kap. 15.06.13, kap. 15.06.14 věta první, kap. 15.06.15, kap. 15.06.17 věta druhá, kap. 15.06.18, kap. 15.06.19, kap. 15.11.1, kap. 15.11.2, kap. 15.11.4, kap. 15.11.5, kap. 15.11.6, kap. 15.11.7, kap. 15.11.8, kap. 15.11.10, kap. 15.11.11, kap. 15.11.12 věta druhá, kap. 15.11.13, kap. 15.11.14, kap.15.11.15, kap. 15.11.17, kap. 15.11.17, kap. 15.15.1 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2045;

požadavky kap. 15.01.2 písm. e) nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2045, toto ustanovení se použije pouze v případě, že poplašné systémy jsou umístěny podle kap. 15.15.8;

požadavky kap. 15.02.5 věta druhá u osobních lodí, jejichž kýl byl položen před 1.1.1996 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2045;

požadavky kap. 15.03.1 až 15.03.6 při zvýšení nejvyššího přípustného počtu cestujících, požadavky kap. 15.06.3 písm. c) věta druhá pro rozměr 0,7 m, požadavky kap. 15.14.1 u kajutových osobních lodí s nejvýše 50 lůžky a u výletních lodí, požadavky kap. 15.14.2 u kajutových osobních lodí s nejvýše 50 lůžky a u výletních lodí s nejvýše 50 cestujícími nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2045;

požadavky kap. 6.07.2 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2049;

požadavky kap. 2.04.3 věta druhá až čtvrtá, kap. 5.07.2 písm. e), kap. 6.04.1, kap. 6.12.1, kap. 6.12.1, kap. 6.12.3, kap. 7.02.6, kap. 7.05.2, kap. 9.11.4, kap. 11.13, kap. 15.02.12, kap. 17.03.1, kap. 17.03.4, kap. 17.04.2, kap. 17.04.3, kap. 17.09, kap. 15.12.1 písm. c) nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla;

požadavky kap. 6.03.7 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla, pokud kormidelna nebyla uspořádána k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru;

požadavky kap. 10.02.2 písm. a) u prvního lana, které se na plavidlu vyměňuje nejpozději 1.1.2008, druhé a třetí lano nejpozději 1.1.2013.

24.02.3

Ustanovení kap. 24.02.2 se nevztahuje na plavidla, která jsou již v provozu, nejsou-li dotyčné části měněny nebo přestavovány. Jsou-li stávající části nahrazovány náhradními součástmi se stejnou technologií nebo stejného typu, nepředstavuje to výměnu ve smyslu přechodných ustanovení.

24.02.4

Plavidla uvedená v kap. 24.01.1 musí splňovat požadavky kap. 10.03.1, kap. 10.03.2, kap. 10.03.4 při výměně, nejpozději 1.1.2010.

24.02.5

Plavidla uvedená v kap. 24.01.1 musí splňovat požadavky kap. 11.05.2, kap. 11.05.3 od vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla.

24.02.6

U osobních lodí, které byly vybaveny kolektivními záchrannými prostředky podle kap. 15.09.5 před 1.1.2006 se tyto prostředky považují za alternativu k osobním záchranným prostředkům. U osobních lodí, které byly vybaveny kolektivními záchrannými prostředky podle kap. 15.09.6 před 1.1.2006, se tyto prostředky považují za alternativu k osobním záchranným prostředkům až do vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2010.

24.02.7

Požární soustavy s CO2 instalované před 1. říjnem 1980 lze používat do vydání nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. lednu 2035, pokud splňují požadavky čl. 7.03 odst. 5 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném k 1. dubnu 1976.

24.02.8

Pevné požární soustavy s CO2 instalované v období mezi 1. dubnem 1992 a 31. prosincem 1994 lze používat do vydání nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. lednu 2035, splňují-li požadavky čl. 7.03 odst. 5 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. prosince 1994.

24.02.9

Doporučení Ústřední komise pro plavbu na Rýně vydaná v období mezi 1. dubnem 1992 a 31. prosincem 1994 s ohledem na čl. 7.03 odst. 5 nařízení o inspekci plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. prosince 1994 jsou platná až do vydání nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. lednu 2035.

24.02.10

Kap. 10.03b.2 písm. a) se použije do vydání nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. lednu 2035 pouze tehdy, byla-li tato zařízení namontovaná na plavidlech, jejichž kýl byl položen po 1. říjnu 1992.

24.03.

Odchylky pro plavidla, jejichž kýl byl položen ke dni 1. dubna 1976 nebo dříve

24.03.1

Na plavidla podle kap. 24.01.1, jejichž kýl byl položen ke dni 1. dubna 1976 nebo dříve, se kromě kap. 24.02 vztahují rovněž ustanovení kap. 24.03.2.

24.03.2

Plavidla uvedená v kap. 24.03.1 musí splňovat:

požadavky kap. 6.01.2, kap. 7.10.2, kap. 9.01, kap. 9.03, kap. 9.06, kap. 9.10, kap. 9.11.2, kap. 9.12, kap. 9.14, kap. 9.15 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2015;

požadavky kap. 2.03.1 písm. a), kap. 2.04.2, kap. nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2035;

požadavky kap. 15.02.5, kap. 15.02.6 věty první, kap. 15.02.7 až 15.02.11, kap. 15.02.13, kap. 15.02.16, kap. 15.04, kap. 15.10.4, kap. 15.10.6 až 15.10.8, kap. 15.10.11 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2045.

24.03.3

Ustanovení kap. 24.03.2 se nevztahuje na plavidla, která jsou již v provozu, nejsou-li dotyčné části měněny nebo přestavovány. Jsou-li stávající části nahrazovány náhradními součástmi se stejnou technologií nebo stejného typu, nepředstavuje to výměnu ve smyslu přechodných ustanovení.

24.03.4

Plavidla uvedená v kap. 24.03.1 musí splňovat požadavky kap. 2.04.7, kap. 3.01.2, kap. 3.02, kap. 3.03, kap. 7.08.3, kap. 7.08.4, kap. 12.02.5 v okamžiku vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2015.

24.03.5

Ustanovení kap. 15.11.3 písm. a) se vztahuje na výletní osobní lodě, jejichž kýl byl položen ke dni 1. dubna 1976 nebo dříve, do prvního vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2045 s tím, že pouze barvy, laky, nátěry a jiné materiály použité na povrchových plochách obrácených k únikovým cestám a jiné materiály k ošetření povrchů obkladů musí být ohnivzdorné a nesmí vznikat kouř nebo toxické výpary v nebezpečném rozsahu.

24.03.6

Ustanovení kap. 15.11.2 se vztahuje na výletní osobní lodě, jejichž kýl byl položen ke dni 1. dubna 1976 nebo dříve s tím, že postačuje, pokud místo schodů v podobě ocelové nosné konstrukce jsou schody sloužící jako únikové cesty navrženy tak, aby v případě požáru byly použitelné po přibližně stejnou dobu jako schody v podobě ocelové nosné konstrukce.

24.04.

Ostatní odchylky

24.04.1

U plavidel, jejichž minimální volný bok byl stanoven podle článku 4.04 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. března 1983, může být na žádost vlastníka volný bok stanoven podle článku 4.03 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 1. ledna 1995.

24.04.2

Plavidla, jejichž kýl byl položen před 1. červencem 1983, nemusí splňovat kapitolu 9, musí však splňovat alespoň kapitolu 6 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. března 1983.

24.04.3

Ustanovení kap. 15.06 odst. 3 písm. a) až e) a kap. 15.12 odst. 3 písm. a) ohledně ustanovení o délce hadice se vztahují pouze na plavidla, jejichž kýl byl položen po 30. září 1984, a na přestavby dotyčných prostor nejpozději při prvním vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. lednu 2045.

24.04.4

Uplatňování ustanovení této kapitoly po uplynutí přechodných ustanovení nemusí být požadováno, je-li to z praktického hlediska obtížné nebo je-li jejich uplatňování spojeno s nepřiměřeně vysokými náklady a za podmínky souhlasného stanoviska Evropské komise. Tyto odchylky se musí zapsat do osvědčení plavidla.

24.05.

Odchylky pro plavidla, na něž se nevztahuje kap. 24.01

24.06.1

Níže uvedená ustanovení platí

pro plavidla určená pro plavbu na Rýnu, jimž bylo prokazatelně vystaveno lodní osvědčení podle nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu poprvé v období mezi 1. lednem 1995 a 30. prosincem 2008, pokud se ke dni 31. prosince 1994 nenacházela ve výstavbě nebo neprocházela přestavbou;

pro plavidla určená pro plavbu na Rýnu, která prokazatelně obdržela jiné povolení k přepravě v období mezi 1. lednem 1995 a 30. prosincem 2008.

24.06.2

Použití přechodných ustanovení pro plavidla podle kap. 24.05.1 je možné v případě, že tato plavidla jsou prokazatelně v souladu s nařízením o inspekci lodní plavby po Rýnu, které bylo v platnosti ke dni, k němuž jim bylo uděleno lodní osvědčení nebo jiné povolení k přepravě.

24.06.3

Plavidla musí být upravena tak, aby splňovala ustanovení, která vstoupí v platnost po prvním udělení lodního osvědčení nebo jiného povolení k přepravě, v souladu s přechodnými ustanoveními v níže uvedené tabulce.

24.06.4

Ustanovení kap. 24.04.4 a 24.04.5 se použijí obdobně.

24.06.5

Plavidla, jimž bylo osvědčení plavidla vydáno před 1.10.1999 musí splňovat požadavky kap. 2.03.7 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2041

24.06.6

Plavidla, jimž bylo osvědčení plavidla vydáno před 1.4.2003 musí splňovat požadavky:

kap. 2.04.3 věty druhé nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2041;

kap. 7.02.4, kap. 7.02.6 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2025;

kap. 10.02.2 písm. a) u prvního lana, které se na plavidle vyměňuje nejpozději 1.1.2008, u druhého a třetího lana do 1.1.2012

24.06.7

Plavidla, jimž bylo osvědčení plavidla vydáno před 1.10.2003 musí splňovat požadavky:

kap. 2.04.3 věty třetí a čtvrté nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla;

kap. 10.04 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2015;

kap. 10.05.2 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2010. Záchranné vesty, které byly na plavidle ke dni 30.9.2003 lze používat do vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2010.

24.06.8

Plavidla, jimž bylo osvědčení plavidla vydáno před 1.4.2007 musí splňovat požadavky:

kap. 5.02.1, kap. 5.03.1 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2020;

kap. 5.07.2 písm. a), kap. 6.04.9 věta třetí a čtvrtá, kap. 7.03.3, kap. 6.04.3 není-li na plavidle kormidelna uzpůsobená k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2010;

kap. 7.02.5 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2025;

kap. 7.06, kap. 7.07 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2045.

24.06.8

Plavidla, jimž bylo osvědčení plavidla vydáno před 30.12.2008 musí splňovat požadavky kap. 6.02.2 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2020.

24.06.9

Plavidla, jimž bylo osvědčení plavidla vydáno před 1.4.2008 musí splňovat požadavky kap. 7.05.7 věty první nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2015.

24.06.10

Plavidla, jimž bylo osvědčení plavidla vydáno před 1.4.1999 musí splňovat požadavky:

kap. 7.05.9 věty druhé nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2010;

kap. 7.05.13 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2015.

24.06.11

Plavidla, jimž bylo osvědčení plavidla vydáno před 1.4.2002 musí splňovat požadavky kap. 10.03a nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2035.

24.06.12

Plavidla, jimž bylo osvědčení plavidla vydáno před 1.10.2002 musí splňovat požadavky kap. 10.03a nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla.

24.06.13

Plavidla, jimž bylo osvědčení plavidla vydáno před 1.1.2006 musí splňovat požadavky:

kap. 15.01.1 písm. c), kap. 15.01.2 písm. b), kap. 15.06.2, kap. 15.06.12, u výletních osobních lodí požadavky kap. 15.08.3 písm. c), kap. 15.08.7, kap. 15.08.9, kap. 15.09. věty první, kap. 15.09.2, kap. 15.09.9, kap. 15.09.11, kap. 15.12.1 písm. c), kap. 15.12.4, kap. 15.12.5, u výletních lodí požadavky kap. 15.13 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla;

kap. 15.01.1 písm. d), kap. 15.01.2 písm. c), u osobních lodí s LWL méně než 40 m nebo pro nejvýše 75 osob požadavky kap. 15.08.2, kap. 15.08.4, kap. 15.08.5, kap. 15.08.8, kap. 15.09.3, kap. 15.09.5 písm. b), c), f), i), kap. 15.09.12, kap. 15.12.2 písm. a), kap. 15.12.6, kap. 15.12.7, kap. 15.12.8 písm. b), kap. 15.12.8 písm. d), u výletních osobních lodí požadavky kap. 15.08.3 a kap. 15.11.17, u kajutových osobních lodí bez sprinklerové požární soustavy s tlakovou vodou požadavky kap. 15.11.9, u osobních lodí s nejvyšším přípustným počtem cestujících 250 nebo s 50 lůžky požadavky kap. 15.15.5 a kap. 15.15.6 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2010;

kap. 15.01.2 písm. e) nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2045. Toto ustanovení se použije pouze v případě, že jsou instalovány poplašné systémy podle kap. 15.15.9;

kap. 15.02.2, kap. 15.02.15, kap. 15.03.7, kap. 15.03.8, kap. 15.03.15 až kap. 15.03.13, kap. 15.05.2 písm. a), kap. 15.05.2 písm. b), kap. 15.06.1, kap. 15.06.3 písm. c) první věty, kap. 15.06.3 písm. c) věty druhé pro rozměr 0,7 m, kap. 15.06.3 písm. f) věty první, kap. 15.06.3 písm. g), kap. 15.06.4 písm. d), kap. 15.06.5, kap. 15.06.6. písm. b), kap. 15.06.6. písm. d), kap. 15.06.8, kap. 150.6.9 písm. a) až c), písm. e) poslední věty, kap. 15.06.10 písm. a) první a druhé věty, kap. 150.6.10 písm. b) věty druhé, kap. 15.06.14 věty první, kap. 15.06.15, kap. 15.06.17 věty druhé, kap. 15.11.1, kap. 15.11.2, kap. 15.06.18, kap. 15.11.4, kap. 15.11.5, kap. 15.11.5, kap. 15.11.6, kap. 15.11.7, kap. 15.11.8 písm. a), kap. 15.11.8 písm. b), kap. 15.11.8 písm. c) věty druhé, kap. 15.11.8 písm. d), kap. 15.11.10, kap. 15.11.12 věty druhé, kap. 15.11.13,kap. 15.11.14, kap. 15.11.15, kap. 15.11.16, kap. 15.15.1, u osobních lodí, jejichž kýl byl položen před 1. 1. 1996 požadavky kap. 15.02.5 věty druhé, u kajutových osobních lodí s nejvýše 50 lůžky a u výletních osobních lodí požadavky kap. 15.14.1, u kajutových osobních lodí s nejvýše 50 lůžky a u výletních osobních lodí s nejvýše 50 cestujícími požadavky kap. 15.14.2, nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2045;

kap. 15.06.7, kap. 15.08.6, kap. 15.10.2, kap. 15.10.3, kap. 15.10.4 písm. f), kap. 15.10.4 písm. i), kap. 15.10.6 věty první až čtvrté, kap. 15.11.3, u výletních lodí s LWL 25m nebo méně požadavky kap. 15.10.4 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2015;

kap. 15.06.6 písm. c) nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2007;

kap. 15.12.9 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1.1.2015. Toto ustanovení neplatí pro osobní lodě, jejichž kýl byl položen po 31. 12. 1995, jejichž trup je ze dřeva, hliníku nebo plastu a jejichž strojovny nejsou zhotoveny z materiálu podle kap. 2.04.3 a kap. 2.04.4.

24.06.14

Ustanovení kap. 24.06.5 až kap. 24.06.13 se nevztahuje na plavidla, která jsou již v provozu, nejsou-li dotyčné části měněny nebo přestavovány. Jsou-li stávající části nahrazovány náhradními součástmi se stejnou technologií nebo stejného typu, nepředstavuje to výměnu ve smyslu přechodných ustanovení.

24.07.

Přechodné ustanovení

24.07.1

Plavidlu, které po 31. březnu 2007 mělo platné osvědčení plavidla podle nařízení o inspekci lodní plavby na Rýně, zůstane v platnosti již přidělené jedinečné evropské identifikační číslo plavidla, případně doplněné počáteční číslicí „0“.

KAPITOLA 24a

DODATEČNÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ PRO PLAVIDLA, KTERÁ NEJSOU PROVOZOVANÁ NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNĚ R

24a.01.

Uplatňování přechodných ustanovení na plavidla, která jsou již v provozu, a platnost předchozích osvědčení Společenství

24a.01.1

Kapitola 24a se vztahuje

na plavidla, pro něž bylo osvědčení plavidla vystaveno poprvé před 30. prosincem 2008, a

na plavidla, která získala jiné povolení k přepravě před 30. prosincem 2008, pokud nejsou provozována na vnitrozemských vodních cestách v zóně R.

24a.02.

Odchylky pro plavidla, která jsou již v provozu

24a.02.1

Aniž jsou dotčeny kap. 24a.03 a 24a.04, musí být plavidla, která nejsou plně v souladu s požadavky této vyhlášky, upravena tak, aby byla v souladu s ustanoveními, která vstoupí v platnost po jejich prvním vystavení osvědčení plavidla nebo jiné přepravní licence v souladu s přechodnými ustanoveními uvedenými v kap. 24a.02.2.

24a.02.2

Plavidla uvedená v kap. 24a.02.1 musí splňovat požadavky:

kap. 2.03.1 písm. a), kap. 12.02.10, kap. 12.02.11, kap. 12.02.12 písm. a) a písm. b), kap. 12.02.13, kap. 12.03, kap. 12.04, kap. 12.06, kap. 12.07.1 věty druhé, kap. 16.01.2, kap. 16.01.3 věty poslední nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 30.12.2049;

kap. 2.03.2, kap. 22a.03 na bezpečnostní zařízení v obytných prostorech nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 30.12.2024;

kap. 2.03.2, kap. 9.11.2, kap. 9.12.2 na bezpečnostní zařízení nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 30.12.2029;

kap. 3.01. nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 30.12.2019;

kap. 7.04 kap. 12.05, nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla;

24a.02.2

Požadavky uvedené:

v kap. 24a.02.2 a

v kap. 2.03.1, kap. 2.03.2, kap. 2.03.5, kap. 2.04.2, kap. 2.04.7, kap. 3.02, kap. 5.01.3, kap. 6.01.2, kap. 6.05.2, kap. 6.12, kap. 7.01.3, kap. 7.05.13, kap. 7.08.2, kap. 7.08.3, kap. 7.08.4, kap. 7.08.5, kap. 7.08.6, kap. 7.08.7, kap. 7.10.2, kap. 9.01.2, kap. 9.01.3, kap. 9.06, kap. 9.10, kap. 9.14.3, kap. 9.15, kap. 9.16.3, kap. 9.17.1

se nevztahují na plavidla, která jsou již v provozu, nejsou-li dotyčné části měněny nebo přestavovány. Jsou-li stávající části nahrazovány náhradními součástmi se stejnou technologií nebo stejného typu, nepředstavuje to výměnu ve smyslu přechodných ustanovení.

24a.03.

Odchylky pro plavidla, jejichž kýl byl položen před 1. lednem 1985

24a.03.1

Je-li bezpečnost plavidla a jeho posádky zajištěna jiným vhodným způsobem, nemusí být za podmínek kap. 24a.03.2 požadováno splnění požadavků této přílohy u plavidel, jejichž kýl byl položen před 1. lednem 1985.

24a.03.2

Plavidla uvedená v kap. 24a.03.1 musí splňovat požadavky:

kap. 2.03.1 písm. a) nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 30.12.2049;

kap. 2.03.2 na bezpečnostní zařízení v obytných prostorech nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 30.12.2024;

kap. 2.03.2, kap. 9.11.2, kap. 9.12.2 na bezpečnostní zařízení nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 30.12.2029;

kap. 3.01. nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 30.12.2019;

kap. 7.04 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla.

24a.03.3

Požadavky uvedené:

v kap. 24a.03.2 a

24a.04.

Ostatní odchylky

24a.04.1

Ustanovení této kapitoly nemusí být po ukončení platnosti přechodných ustanovení uplatňována, je-li to z praktického hlediska obtížné nebo je-li jejich uplatňování spojeno s nepřiměřeně vysokými náklady a za podmínky souhlasného stanoviska Evropské komise. Tyto odchylky se musí zapsat do osvědčení plavidla.

24a.04.2

Plavidla provozovaná výhradně na území České republiky

na uzavřených vodních cestách, jejichž stavba započala před 1. 1. 2009 nebo

určená pro přepravu nákladu s nosností do 350 t a ostatní plavidla s výtlakem do 100 m³, jejichž stavba započala před 1. 1. 1950 se považují za způsobilá, pokud splňují alespoň podmínky technické způsobilosti platné ke dni 31. 12. 2008.

24a.04.3

Osobní lodě, převozní lodě, plovoucí stroje, plovoucí zařízení a jiná než malá rekreační plavidla, pro než bylo vystaveno lodní osvědčení před 31.12.2008, se považují za způsobilá, pokud splňují alespoň podmínky technické způsobilosti platné ke dni 31.12.2008. Díly nebo části plavidla, které byly vyměněny nebo rekonstruovány po uvedeném datu však musí splňovat požadavky této přílohy. Za výměnu dílu se pro účely tohoto ustanovení nepovažuje výměna dílu za stejný nebo s rovnocennou technologií.

24a.04.4

Omezení oblasti plavby u plavidel podle kap. 24a.04.02 a odchylky od požadavků podle této přílohy se zapíší do osvědčení plavidla.

24a.04.5

Převozní lodě s obsaditelností do 12 cestujících včetně se považují za způsobilé, pokud splňují alespoň podmínky technické způsobilosti stanovené v příloze 3 této vyhlášky pro malá plavidla. Pro ostatní převozní lodě se použijí ustanovení této přílohy v rozsahu nutném pro zachování srovnatelné bezpečnosti v závislosti na konstrukci plavidla způsobu provozu a plavebních podmínkách v místě, kde má být převozní loď provozována.

24a.04.6

Na převozní lodě určené pro plavbu v zahraničí se úlevy podle kap. 24a.04.5 nevztahují.

24a.05.

Přechodné ustanovení

24a.05.1

Kap. 24.07 se použije obdobně.

KAPITOLA 24b

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ VZTAHUJÍCÍ SE K EMISÍM PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE VZNĚTOVÝCH MOTORŮ

24b.01

Na instalaci pohonných vznětových motorů a pomocných motorů kategorie V o výkonu vyšším než 560 kW instalovaných na plavidlech přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se použije vyhláška č. 223/1995 Sb. ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

24b.02

Ustanovení kap. 8.01.1, kap. 8.01.2, kap. 8.01.4, kap. 8.01.5, kap. 8.02, kap. 8.03.3, kap. 8.03.4, kap. 8.03.4, kap. 8.04.2 se použije od 30.6.2009.

24b.03

Kap. 8.03.3 se použije pro pomocné vznětové motory s konstantními otáčkami pouze pokud byly instalované na plavidle:

po 31. prosinci 2010 jedná-li se o motory kategorie H, I, K;.

po 31. 2011 jedná-li se o motory kategorie J.

24b.04

Kap. 8.03.4 se použije pro pomocné vznětové motory s proměnnými otáčkami pouze pokud byly instalované na plavidle:

po 31. prosinci 2009, jedná-li se o motory kategorie J;

po 31. prosinci 2010, jedná-li se o motory kategorie L;

po 31. prosinci 2011, jedná-li se o motory kategorie M, N;

po 31. prosinci 2012, jedná-li se o motory kategorie P;

po 30. září 2013, jedná-li se o motory kategorie Q;

po 30. září 2014, jedná-li se o motory kategorie R.

Dodatek I k příloze č. 1

Obrázek 1 Nepovolaným vstup zakázán		Barva: červená/bílá/černá
Obrázek 2 Zákaz ohně, otevřeného plamene a kouření		Barva: červená/bílá/černá
Obrázek 3 Hasící přístroj		Barva: červená/bílá
Obrázek 4 Upozornění na všeobecné nebezpečí		Barva: černá/žlutá
Obrázek 5 Požární hadice		Barva: červená/bílá
Obrázek 6 Požární soustava		Barva: červená/bílá
Obrázek 7 Použijte ochranné protihlukové prostředky		Barva: modrá/bílá
Obrázek 8 Lékárnička		Barva: zelená/bílá
Obrázek 9 Rychlouzavírací ventil na nádrži		Barva: hnědá/ bílá

16.

Dosavadní příloha č. 3 se označuje jako příloha č. 2.

17.

Příloha č. 3 zní:

„Příloha č. 3

Osvědčení společenství plavidla vnitrozemské plavby

“.

18.

Příloha č. 4 zní:

„Příloha č. 4

Prozatímní osvědčení společenství plavidla vnitrozemské plavby

“.

Čl. II

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministr:

Ing. Slamečka, MBA v. r.

Článek 4 a následují směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje ve znění směrnice 2001/63/ES, směrnice 2002/88/ES, směrnice 2004/26/ES, směrnice 2006/105/ES.

Velikost lékárničky III. podle bodu č.2 přílohy č. 14 vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

§ 9 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 11 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 26/2003, kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 42/2003 Sb., kterým se stanoví požadavky na přepravitelná tlaková zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví požadavky na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy, ve znění pozdějších předpisů.

10)

Nařízení vlády č. 24/2003 Sb. kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení.

11)

Nařízení vlády 174/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační plavidla a na jejich vybrané části, na vodní skútry a pohonné motory rekreačních plavidel a vodních skútrů.