408
VYHLÁŠKA
ze dne 6. prosince 2016
o požadavcích na systém řízení
Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, k provedení § 24 odst. 7, § 29 odst. 7 a § 30 odst. 9:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu1) a upravuje
a)
požadavky na zavedení, udržování a zlepšování systému řízení,
b)
obsah dokumentace systému řízení a způsob jejího vedení,
c)
pravidla provádění a řízení procesů a činností,
d)
pravidla provádění a řízení zvláštních procesů,
e)
způsob plánování v systému řízení a rozsah a způsob provedení dokumentace tohoto plánování,
f)
postup provádění změn systému řízení,
g)
pravidla posuzování účinnosti systému řízení, včetně procesů a činností a jejich změn,
h)
postupy řízení neshody,
i)
způsob zajištění kvalifikace pracovníků provádějících procesy a činnosti,
j)
rozsah a způsob zajištění trvalého rozvíjení a pravidelného hodnocení kultury bezpečnosti a
k)
požadavky na obsah programu systému řízení.
§ 2
Pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
b)
c)
d)
e)
f)
§ 3
Požadavky na zavedení, udržování a zlepšování systému řízení
(1)
Systém řízení musí být zaveden, udržován a zlepšován tak, aby
a)
bylo účinným způsobem dosahováno cíle, který směřuje k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti , radiační ochrany , technické bezpečnosti , monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, (dále jen „cíl systému řízení“) a
b)
byly plněny všechny požadavky, které mohou sloužit k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti , radiační ochrany , technické bezpečnosti , monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, (dále jen „integrovaný požadavek“).
(2)
Osoba zavádějící systém řízení musí při rozhodování přednostně dbát o dosahování cíle systému řízení.
(3)
Procesy a činnosti v systému řízení musí být zavedeny tak, aby zajišťovaly dosahování cíle systému řízení a plnění integrovaných požadavků.
(4)
Procesy a činnosti v systému řízení musí být prováděny plánovaně a systematicky.
(5)
V systému řízení musí být
a)
vytvořeny podmínky pro udržování, zlepšování a hodnocení systému řízení, včetně jeho změn,
b)
zavedena opatření k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti , radiační ochrany , technické bezpečnosti , monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
c)
zavedena opatření k zajišťování shody činností prováděných osobou zavádějící systém řízení s požadavky právních předpisů,
d)
integrované požadavky plněny ve vzájemném souladu tak, aby jaderná bezpečnost , radiační ochrana , technická bezpečnost , monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení byly trvale zajištěny,
e)
integrované požadavky vzájemně spojeny tak, aby jaderná bezpečnost , radiační ochrana , technická bezpečnost , monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení byly trvale zajištěny,
f)
v rámci organizační struktury stanoven způsob řízení a jednotlivé úrovně řízení,
g)
rozvíjena a udržována schopnost vedení pracovníků k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti , radiační ochrany , technické bezpečnosti , monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení (dále jen „schopnost vedení“) u pracovníka pověřeného řízením nebo se schopností vedení (dále jen „vůdčí pracovník“) a
h)
schopnost vedení rozvíjena a udržována na všech úrovních řízení tak, aby mohla být účinně uplatňována při dosahování cíle systému řízení a rozvíjení a hodnocení kultury bezpečnosti.
Rozsah a způsob provádění a řízení procesů a činností
§ 4
(1)
Pro každý proces musí být určen garant procesu . V rámci každého procesu musí být stanoveny procesní role .
(2)
Procesy a činnosti musí
a)
být prováděny a řízeny ve shodě
1.
se zamýšleným účelem použití jejich výstupů a
2.
s požadavky stanovenými v dokumentaci systému řízení, včetně požadavků na rozsah zajišťování kvality jejich výstupů a kritérií přijatelnosti těchto výstupů,
b)
mít určeny související procesy a činnosti a vzájemné rozhraní se souvisejícími procesy a činnostmi tak, aby jaderná bezpečnost , radiační ochrana , technická bezpečnost , monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení byly trvale zajištěny; součástí rozhraní mezi procesy a činnostmi musí být
1.
hmotné nebo nehmotné vstupy a výstupy procesů a činností,
2.
informace, které jsou při provádění souvisejících procesů a činností sdíleny, a
3.
vzájemné vztahy osob provádějících a řídících související procesy a činnosti,
c)
být soustavně sledovány k prověření jejich schopnosti dosáhnout stanoveného cíle systému řízení,
d)
e)
být prováděny za těchto podmínek:
1.
dokumentace vztahující se k procesům a činnostem musí být po celou dobu provádění procesů a činností dostupná každé osobě podílející se na provádění procesů a činností,
2.
musí být prováděna průběžná kontrola procesů a činností, kterou se prověřuje správnost jejich provádění a kvalita jejich výstupů v určitém okamžiku,
3.
musí být používáno vhodné technické vybavení a zajištěny odpovídající pracovní podmínky a prostředí,
4.
vzájemné vztahy osob provádějících a řídících procesy a činnosti musí být nastaveny tak, aby bylo dosaženo cíle systému řízení a byly plněny integrované požadavky,
5.
pracovník musí být způsobilý k plnění procesní role a k provádění přidělené činnosti a znát požadavky na procesy a činnosti, k nimž procesní role náleží, a
6.
technické vybavení k provádění procesů a činností musí být udržováno ve stavu zajišťujícím dosažení trvalé shody výstupů z procesů a činností s požadavky na něj kladenými.
(3)
Pokud je v dokumentaci procesů a činností stanoven kontrolní bod, nelze v jejich provádění pokračovat bez souhlasu určeného pracovníka. Souhlas s pokračováním provádění procesů a činností lze udělit jen při dosažení úspěšného výsledku kontroly provedené v rámci kontrolního bodu. Udělení souhlasu s pokračováním provádění procesů a činností musí být dokumentováno záznamem.
§ 5
(1)
U procesů a činností a jejich vstupů a výstupů musí být před jejich prvním užitím provedeno přezkoumání , ověření a validace .
(2)
Pro přezkoumání , ověření a validaci procesů a činností musí být stanovena kritéria přijatelnosti .
(3)
(4)
Pro zvláštní proces musí být stanoveny požadavky odpovídající povaze zvláštního procesu na
a)
způsobilost pracovníků, kteří jej řídí, provádějí a hodnotí,
b)
postup provedení procesu a
c)
technické vybavení a vhodné pracovní prostředí a podmínky jeho provádění.
(5)
Splnění požadavků podle odstavce 4 písm. a) a b) musí být před provedením zvláštního procesu prověřeno validací .
(6)
K provádění zvláštního procesu lze užít jen technické vybavení, u něhož byl před jeho použitím kontrolován stav a prověřena způsobilost k tomuto provádění.
§ 6
Způsob plánování v systému řízení a rozsah a způsob provedení dokumentace tohoto plánování
(1)
Při plánování v systému řízení musí být
a)
vytvořen a naplňován plán k dosažení cíle systému řízení a uskutečnění politiky bezpečnosti podle § 14 písm. a) (dále jen „plán systému řízení“),
b)
plán systému řízení znám každému pracovníkovi provádějícímu činnost k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti , radiační ochrany , technické bezpečnosti , monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
c)
průběžně zvyšována kvalita plánu systému řízení tak, aby nedocházelo ke snížení úrovně jaderné bezpečnosti , radiační ochrany , technické bezpečnosti , monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
d)
naplňování plánu systému řízení a účinnost zvyšování jeho kvality pravidelně hodnoceny z hlediska jejich souladu s plánovaným výsledkem a
e)
přijímáno účinné opatření k odstranění neshody v plánu systému řízení.
(2)
Plán systému řízení musí být v souladu s politikou bezpečnosti podle § 14 písm. a).
§ 7
Způsob provádění změn systému řízení
(1)
Změna systému řízení musí být plánována. Plán změny systému řízení musí být proveden tak, aby nedocházelo ke snižování úrovně jaderné bezpečnosti , radiační ochrany , technické bezpečnosti , monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
(2)
Návrh změny systému řízení musí být odůvodněný a musí být hodnocen z hlediska účelu změny systému řízení a jejího budoucího vlivu na jadernou bezpečnost , radiační ochranu , technickou bezpečnost , monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
(3)
Provádění změny systému řízení musí být z hlediska její účinnosti průběžně sledováno a následně nezávisle hodnoceno podle § 10 odst. 1.
(4)
Při provádění změny systému řízení musí být záznamem dokumentovány
a)
návrh změny systému řízení,
b)
rozhodnutí o provedení změny systému řízení,
c)
způsob přípravy změny systému řízení,
d)
provedení změny systému řízení,
e)
způsob a provedení hodnocení změny systému řízení a
f)
harmonogram provádění změny systému řízení.
(5)
Po provedení změny systému řízení musí být hodnocen její skutečný vliv na jadernou bezpečnost , radiační ochranu , technickou bezpečnost , monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
(6)
Změnou systému řízení se rozumí též změna procesů a činností v systému řízení.
Pravidla posuzování účinnosti systému řízení, včetně procesů a činností a jejich změn
§ 8
(1)
Posuzováním účinnosti systému řízení, procesů a činností a jejich změn musí být zjišťováno, zda jsou
a)
vhodné a přiměřené k dosažení cíle systému řízení a
b)
schopny dosahovat plánovaného výsledku.
(2)
Posuzováním účinnosti systému řízení, procesů a činností a jejich změn musí být trvale hledány možnosti ke zlepšování systému řízení, včetně procesů a činností a jejich změn.
(3)
Při posuzování účinnosti systému řízení musí být určen a používán ukazatel účinnosti procesu .
(4)
(5)
Posuzování účinnosti systému řízení musí být prováděno vlastním hodnocením a nezávislým hodnocením.
§ 9
(1)
Vlastní hodnocení musí být pravidelně prováděno u každého procesu garantem procesu porovnáním výstupu procesu s požadavky kladenými na proces dokumentací systému řízení k
a)
prověření vhodnosti, přiměřenosti a účinnosti procesu,
b)
identifikaci neshody, která brání v dosažení cíle systému řízení, nebo jejímu předcházení a
c)
nalezení a přijetí opatření k odstranění neshody podle písmene b), nápravného opatření vedoucího k zabránění opakovanému výskytu neshody nebo preventivního opatření k jejímu předcházení.
(2)
Vlastní hodnocení musí být plánováno. Plán vlastního hodnocení musí stanovit
a)
způsob zavedení vlastního hodnocení,
b)
četnost vlastního hodnocení a
c)
zaměření vlastního hodnocení v plánovaném období.
(3)
a)
stanovit cíl a rozsah vlastního hodnocení,
b)
stanovit ukazatel účinnosti procesu , podle kterého má být posuzována účinnost procesu nebo činnosti,
c)
zpracovat program provedení vlastního hodnocení,
d)
provést porovnání hodnoceného procesu a jeho činností se stanoveným cílem a ukazatelem účinnosti procesu a
e)
na základě výsledků vlastního hodnocení navrhnout
1.
opatření k odstranění neshody, je-li identifikována,
2.
nápravné opatření vedoucí k zabránění opakovanému výskytu neshody a
3.
preventivní opatření k předcházení neshodě, včetně návrhu na zlepšení účinnosti procesu.
§ 10
(1)
Nezávislé hodnocení musí hodnotit změnu systému řízení a změnu v procesech a činnostech a musí být prováděno
a)
metodou vhodnou k vyhodnocení schopnosti systému řízení dosáhnout cíle systému řízení,
b)
v pravidelných intervalech a
c)
kvalifikovaným pracovníkem, který se nepodílí na plánování, řízení a provádění procesů a činností, které jsou předmětem hodnocení.
(2)
Výstup z nezávislého hodnocení musí
a)
být formulován jednoznačně a v souladu s jeho zamýšleným užitím pro zlepšování systému řízení,
b)
obsahovat informace umožňující jeho přezkoumání a
c)
umožňovat přijetí
1.
opatření k odstranění neshody, je-li identifikována, a
2.
preventivního opatření k předcházení neshodě.
§ 11
Postupy řízení neshody
(1)
V rámci řízení neshody musí být při odhalování neshody
a)
informace o vzniku neshody oznámena pracovníkovi, který je určen k zajištění nápravy neshody, neprodleně po jejím zjištění,
b)
identifikovány znaky neshody neprodleně po jejím zjištění,
c)
neshoda dokumentována neprodleně po jejím zjištění,
d)
zaveden postup pro nakládání s procesy a činnostmi, jejich vstupy a výstupy a zdroji, kterých se neshoda týká, včetně plánu odstranění neshody,
e)
stanoveny požadavky k zamezení nevhodného nakládání s procesy a činnostmi a jejich vstupy, výstupy nebo zdroji, kterých se neshoda týká, a
f)
hodnocen vzniklý a možný dopad neshody na jadernou bezpečnost , radiační ochranu , technickou bezpečnost , monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
(2)
V rámci řízení neshody musí být při nápravě neshody
a)
hodnocena závažnost neshody,
b)
proveden rozbor příčin neshody,
c)
určeno a provedeno opatření k odstranění neshody,
d)
provedené opatření k odstranění neshody sledováno a vyhodnocováno z hlediska stavu jeho provádění a jeho účinnosti,
e)
vyhodnocena potřeba nápravného opatření vedoucího k předcházení opakovanému výskytu neshody,
f)
určeno a provedeno nápravné opatření vedoucí k předcházení opakovanému výskytu neshody přiměřené následku neshody a
g)
provedené nápravné opatření vedoucí k předcházení opakovanému výskytu neshody sledováno a vyhodnocováno z hlediska stavu jeho provádění a jeho účinnosti.
(3)
V rámci řízení neshody musí být v zájmu předcházení neshodě a předcházení opakovanému výskytu neshody
a)
vyhledána neshoda, která by mohla nastat, (dále jen „potenciální neshoda“) a její možné příčiny,
b)
vyhodnocena potřeba preventivního opatření k zabránění výskytu potenciální neshody,
c)
zavedeno preventivní opatření přiměřené možné příčině potenciální neshody; ke stanovení preventivního opatření musí být využita vlastní provozní zkušenost a provozní zkušenost jiné osoby, je-li k dispozici, a
d)
sledováno a vyhodnocováno preventivní opatření z hlediska stavu jeho zavádění a jeho účinnosti.
§ 12
Způsob zajištění kvalifikace pracovníků provádějících procesy a činnosti
(1)
K zajištění kvalifikace pracovníka provádějícího procesy a činnosti v systému řízení musí být
a)
stanoveny kvalifikační požadavky, včetně délky odborné praxe, odpovídající druhu a významu procesu a činnosti, které pracovník provádí,
b)
užíván systém teoretické přípravy pracovníků provádějících procesy a činnosti,
c)
užíván systém praktického výcviku pracovníků provádějících procesy a činnosti a
d)
hodnocena účinnost systému teoretické přípravy a praktického výcviku pracovníků provádějících procesy a činnosti.
(2)
Požadavky podle odstavce 1 musí být plněny tak, aby pracovník provádějící procesy a činnosti byl schopen vykonávat proces a činnost a byl seznámen s vlivem procesu a činnosti na zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti , radiační ochrany , technické bezpečnosti , monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
(3)
Kvalifikace pracovníka provádějícího procesy a činnosti musí být před prvním zahájením procesu a činnosti a následně pravidelně nezávisle ověřována.
(4)
Kvalifikace pracovníka provádějícího procesy a činnosti musí být trvale udržována tak, aby bylo zajištěno plnění požadavků na procesy a činnosti a jejich účinnost.
§ 13
Rozvíjení a hodnocení kultury bezpečnosti
(1)
K trvalému rozvíjení kultury bezpečnosti v systému řízení osoby zavádějící systém řízení musí být
a)
zajištěna srozumitelnost hlavních principů kultury bezpečnosti pro vůdčí pracovníky a pracovníky, kteří provádějí procesy a činnosti, a jejich informovanost o nich,
b)
zajištěno vyhledávání informací o dosahování cíle systému řízení osobou zavádějící systém řízení vůdčím pracovníkem a jejich sdílení s jinými pracovníky osoby zavádějící systém řízení,
c)
vytvářeny podmínky pro informování vůdčího pracovníka o způsobu dosahování cíle systému řízení osobou zavádějící systém řízení pracovníky této osoby,
d)
zajištěna připravenost pracovníka osoby zavádějící systém řízení k činnosti nutné k dosahování cíle systému řízení,
e)
pracovník osoby zavádějící systém řízení veden vůdčím pracovníkem k vyhledávání příležitostí ke zlepšování systému řízení a procesů a činností a vytvářeny podmínky k tomuto vyhledávání a
f)
posouzena přiměřenost, vhodnost a účinnost zdrojů přiměřeně podle § 8 až 10.
(2)
Osoba zavádějící systém řízení musí zajistit, aby vůdčí pracovník přispíval k neustálému zlepšování a rozvíjení kultury bezpečnosti a prováděl pravidelné vlastní hodnocení kultury bezpečnosti podle procesní role , kterou zastává.
(3)
Pravidelné hodnocení kultury bezpečnosti musí být prováděno nejméně jednou ročně a výsledek hodnocení kultury bezpečnosti a přijatá opatření musí být dokumentovány.
(4)
Výsledek hodnocení kultury bezpečnosti musí být oznamován každému pracovníkovi osoby zavádějící systém řízení a jejího dodavatele výrobku nebo služby.
Dokumentace systému řízení
§ 14
Dokumentace systému řízení musí zahrnovat
a)
politiku bezpečnosti obsahující popis
1.
cíle systému řízení,
2.
cíle vedoucího k zajišťování a zvyšování kvality řízení procesů a činností a jejich výstupů a
b)
popis systému řízení obsahující popis
1.
organizační struktury osoby zavádějící systém řízení,
2.
práv a povinností pracovníků, kteří plánují, řídí, provádějí a hodnotí procesy a činnosti, a jejich vzájemných vztahů, způsobu komunikace a způsobu rozhodování na každé úrovni řízení,
3.
způsobu komunikace osoby zavádějící systém řízení s dodavatelem výrobku nebo služby, jinou osobou, která se podílí na zajišťování jaderné bezpečnosti , radiační ochrany , technické bezpečnosti , monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, a s Úřadem,
4.
procesů a činností, jejich výstupů a jejich vzájemného působení vycházející z politiky bezpečnosti podle písmene a) a obsahující informace o jejich přípravě, přezkoumání , ověření a validaci , provádění, hodnocení a zlepšování a zaznamenávání údajů vztahujících se k procesům a činnostem a jejich výstupům a
5.
řízení záznamů podle písmene c),
c)
záznamy
1.
způsobu provedení procesu a činnosti,
2.
dosaženého výstupu při plnění požadavků na systém řízení a výstupu procesů a činností a
3.
naplňování požadavků jiné dokumentace systému řízení,
d)
požadavky na procesy a činnosti prováděné dodavatelem výrobku nebo služby a
e)
jinou dokumentaci osoby zavádějící systém řízení, která je využívána k řízení procesů a činností, zejména smlouvy, programy, seznamy vybraných zařízení , limity a podmínky , bezpečnostní zprávy a vnitřní předpisy.
§ 15
(1)
Dokumentace systému řízení musí být
a)
zpracována tak, aby postup v ní popsaný
1.
umožňoval dosažení cíle systému řízení a
2.
vedl k plnění integrovaných požadavků,
b)
před svým zavedením podrobena přezkoumání podle § 5,
c)
schválena pracovníkem k tomu určeným; změna dokumentace systému řízení musí být schválena pracovníkem, který schválil dokumentaci systému řízení, a, není-li to možné, musí být schválena pracovníkem se stejnou procesní rolí ,
d)
srozumitelná, čitelná, úplná, jednoznačně a snadno identifikovatelná a sledovatelná,
e)
bezpečně ukládána a uchovávána po dobu stanovenou v dokumentaci systému řízení,
f)
pravidelně zhodnocena v celém rozsahu v průběhu tří po sobě jdoucích let z hlediska
1.
plnění požadavků na procesy a činnosti, které popisuje, a
2.
účinnosti procesů a činností a
g)
udržována v souladu s výsledky zhodnocení podle písmene f).
(2)
Politika bezpečnosti podle § 14 písm. a) musí být
a)
oznamována pracovníkům na všech úrovních řízení a dodavateli výrobku nebo služby tak, aby byly požadavky v ní obsažené vždy naplněny v rozsahu odpovídajícím vykonávané činnosti,
b)
průběžně sledována z hlediska plnění cíle systému řízení a
c)
pravidelně jednou ročně hodnocena osobou zavádějící systém řízení z hlediska přiměřenosti a účinnosti jejího zavedení.
(3)
Politika bezpečnosti podle § 14 písm. a) musí stanovit požadavek na soustavné zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti , radiační ochrany , technické bezpečnosti , monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení prostřednictvím
a)
identifikace a hodnocení nových informací vztahujících se k jaderné bezpečnosti ,
b)
hodnocení bezpečnosti a
c)
včasného provedení opatření ke zvýšení úrovně jaderné bezpečnosti .
§ 16
Program systému řízení musí obsahovat
a)
předmět, místo výkonu a rozsah povolované činnosti,
b)
s výjimkou pracoviště III. kategorie identifikační údaje přímého dodavatele výrobku nebo služby využívaného osobou zavádějící systém řízení v rozsahu obdobném údajům podle písmene a),
c)
výčet procesů a činností, na které se program systému řízení vztahuje, s ohledem na druh povolované činnosti, včetně vyznačení procesu, který bude zajišťován dodavatelským způsobem,
d)
identifikaci pracovníka, který je povinen zajistit koordinaci a udržování systému řízení a shodu systému řízení s požadavky této vyhlášky, a popis práv a povinností tohoto pracovníka,
e)
informace o systému řízení zahrnující popis
1.
práv, povinností a vzájemných vztahů pracovníků, kteří plánují, řídí, ověřují a hodnotí procesy a činnosti,
2.
vzájemných vazeb a členění útvarů podílejících se na plánování, řízení, provádění, přezkoumání , ověření a validaci procesů a činností,
3.
způsobu vnitřní komunikace a komunikace s dodavatelem výrobku nebo služby a s Úřadem,
4.
způsobu zajištění plnění požadavků této vyhlášky vztahujících se k povolované činnosti, včetně jednoznačné identifikace dokumentace, podle které se tyto požadavky zajišťují,
5.
způsobu hodnocení účinnosti systému řízení a procesů a činností, včetně popisu principů zajištění nezávislosti hodnocení systému řízení a vlastního hodnocení a zaznamenávání výsledku hodnocení,
6.
způsobu ověřování schopnosti dodavatele výrobku nebo služby dodávat požadovaný výrobek nebo službu, včetně způsobu zajišťování kvality výrobku nebo služby, a plnit požadavky na zajištění jaderné bezpečnosti , radiační ochrany , technické bezpečnosti , monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a
7.
s výjimkou pracoviště III. kategorie rozsahu a způsobu uplatnění požadavků této vyhlášky na systém řízení dodavatele výrobku nebo služby, včetně způsobu hodnocení účinnosti systému řízení a hodnocení procesů a činností, které jsou prováděny dodavatelským způsobem, a
f)
popis způsobu a četnosti provádění aktualizací programu systému řízení.
§ 17
Systém řízení při provádění nebo zajišťování činností v rámci expozičních situací
Systém řízení při provádění nebo zajišťování činností v rámci expozičních situací na pracovištích III. kategorie musí splňovat požadavky § 3 až 5, § 7 až 12, § 14 písm. b) až e), § 15 odst. 1 a § 16.
§ 18
Oznámení
Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění.
§ 19
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.
Předsedkyně:
Ing. Drábová, Ph.D., v. r.
1)
Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení.
Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.
Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom.
Směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení.
Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.
Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom.
Směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení.
