110
VYHLÁŠKA
ze dne 29. dubna 2022
o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů, vykazování paliv a kritérií udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 53 odst. 1 písm. a), e), i), k), ak) a al) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 19/2023 Sb., zákona č. 469/2023 Sb., zákona č. 87/2025 Sb. a zákona č. 223/2025 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje
a)
druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů využívajících biomasu a biokapaliny,
b)
způsoby využití podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla a biometanu ,
c)
rozsah uchovávaných dokumentů a záznamů o použitém palivu při výrobě elektřiny a tepla a biometanu a o způsobu výroby tohoto paliva,
d)
podíl biologicky rozložitelné a nerozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu na energetickém obsahu komunálního odpadu,
e)
pro oblast kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů
1.
kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biokapaliny a paliva z biomasy a kritéria úspor emisí skleníkových plynů obnovitelných paliv nebiologického původu , obnovitelného vodíku nebiologického původu a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku ,
2.
rozsah a termíny dokládání splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů nebo splnění pouze úspor emisí skleníkových plynů,
3.
rozsah dokladu o provedeném auditu a o splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a termíny zadání dokladu o provedeném auditu a o splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů do systému operátora trhu,
4.
rozsah auditu a dokladu o provedeném auditu, rozsah a vzor prohlášení o původu lesní biomasy a plnění úspor emisí skleníkových plynů u vnitrostátního režimu prokazování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů z lesní biomasy ,
f)
seznam surovin vymezujících pokročilý a vyspělý biometan ,
g)
určení jiného dokladu o splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro povinnost zajistit minimální množství pokročilého biometanu a obnovitelných paliv nebiologického původu a povinnost snižování emisí skleníkových plynů z plynných pohonných hmot .
§ 2
Druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů využívajících biomasu a biokapaliny
Druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů využívajících biomasu a biokapaliny pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů , výrobu tepla z obnovitelných zdrojů nebo výrobu biometanu stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce.
§ 3
Suroviny pro výrobu pokročilého a vyspělého biometanu
(1)
Seznam surovin pro výrobu pokročilého biometanu je uveden v části A tabulky č. 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce.
(2)
Seznam surovin pro výrobu vyspělého biometanu je uveden v části B tabulky č. 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce.
§ 4
Způsoby využití podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla a biometanu z biomasy a biokapalin
(1)
Při výrobě podporované elektřiny je
a)
biomasa využívána
1.
v procesu samostatného spalování nebo zplyňování pevné biomasy , nebo
2.
spalováním bioplynu vzniklého v procesu anaerobní fermentace,
b)
biokapalina využívána v procesu spalování,
c)
kalový plyn nebo skládkový plyn využíván v procesu spalování.
(2)
Při výrobě podporovaného tepla je
a)
biomasa využívána
1.
v procesu samostatného spalování nebo zplyňování pevné biomasy ,
2.
spalováním bioplynu vzniklého v procesu anaerobní fermentace, nebo
3.
v procesu současného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje (dále jen „společné spalování“); za společné spalování se nepovažují případy, kdy je výroba tepla možná jen prostřednictvím iniciačního zažehnutí nezbytného množství jiného paliva a spalování nevytříděného komunálního odpadu,
b)
biokapalina využívána v procesu spalování.
(3)
Podle toho, zda se palivo spaluje v jednom kotli nebo v samostatných kotlích, se společné spalování podle odstavce 2 rozlišuje na
a)
společné spalování v zařízeních, kde dochází k mísení různých druhů paliva v jednom topeništi, nebo před vstupem do topeniště, přičemž fyzikálně je možné rozlišit energii vzniklou spálením směsi pouze na základě parametrů jednotlivých složek paliva, jakými jsou například hmotnostní podíl, vlhkost, výhřevnost, obsah popelovin, poměr uhlíku a dusíku (dále jen „spoluspalování“), nebo
b)
společné spalování v zařízeních, kde dochází ke spalování různých druhů paliv odděleně v samostatných kotlích nebo jiných zařízeních, dodávajících vyrobené teplo do společné parní sběrnice, ze které se uskutečňuje odběr tepla pro výrobu elektřiny a tepla v jednom nebo více parních turbosoustrojích (dále jen „paralelní spalování“).
(4)
Při výrobě podporovaného biometanu je
a)
b)
kalový plyn nebo skládkový plyn využíván v procesu úpravy na kvalitu a čistotu splňující kvalitativní parametry zemního plynu.
§ 5
Kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny
(1)
Biokapaliny splňují kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů, pokud
a)
vykazují úsporu emisí skleníkových plynů podle odstavce 2 a
b)
1.
§ 6a, jde-li o zemědělskou biomasu , nebo
2.
§ 6b, jde-li o lesní biomasu .
(2)
Úspora emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biokapaliny oproti emisím skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenčního fosilního paliva musí činit nejméně
a)
50 % v případě biokapalin vyráběných v zařízení, které bylo uvedeno do provozu 5. října 2015 nebo dříve,
b)
60 % v případě biokapalin vyráběných v zařízení, které bylo uvedeno do provozu od 6. října 2015 do 31. prosince 2020,
c)
65 % v případě biokapalin vyráběných v zařízení, které bylo uvedeno do provozu od 1. ledna 2021.
§ 6
Kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy
(1)
a)
vykazují úsporu emisí skleníkových plynů podle odstavce 3 a
b)
1.
§ 6a, jde-li o zemědělskou biomasu , nebo
2.
§ 6b, jde-li o lesní biomasu .
(2)
(3)
Úspora emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu paliva z biomasy oproti emisím skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenčního fosilního paliva musí činit nejméně
a)
50 % v případě výrobny biometanu , která byla uvedena do provozu 5. října 2015 nebo dříve, pokud je vyrobený biometan spotřebovaný v odvětví dopravy,
b)
60 % v případě výrobny biometanu , která byla uvedena do provozu od 6. října 2015 do 31. prosince 2020, pokud je vyrobený biometan spotřebovaný v odvětví dopravy,
c)
65 % v případě výrobny biometanu , která byla uvedena do provozu od 1. ledna 2021, pokud je vyrobený biometan spotřebovaný v odvětví dopravy,
d)
80 % v případě výrobny elektřiny, tepla nebo chladu s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 7,5 MW a vyšším v případě pevné biomasy nebo s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 2 MW a vyšším v případě bioplynu nebo biometanu , která byla uvedena do provozu postupem podle jiného právního předpisu2) od 21. listopadu 2023,
e)
70 % do 31. prosince 2029 a alespoň 80 % od 1. ledna 2030 v případě výrobny elektřiny, tepla nebo chladu s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 10 MW, která byla uvedena do provozu postupem podle jiného právního předpisu2) od 1. ledna 2021 do 20. listopadu 2023,
f)
70 % v případě výrobny elektřiny, tepla nebo chladu, využívající energii bioplynu nebo biometanu , s celkovým jmenovitým tepelným příkonem od 2 MW do 10 MW, která byla uvedena do provozu od 1. ledna 2021 do 20. listopadu 2023 postupem podle jiného právního předpisu2), a to po dobu 15 let od uvedení do provozu,
g)
80 % v případě výrobny elektřiny, tepla nebo chladu, využívající energii bioplynu nebo biometanu , s celkovým jmenovitým tepelným příkonem od 2 MW do 10 MW, která byla uvedena do provozu od 1. ledna 2021 do 20. listopadu 2023 postupem podle jiného právního předpisu2), a to po uplynutí doby 15 let od uvedení do provozu,
h)
80 % v případě výrobny elektřiny, tepla nebo chladu s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 10 MW, která byla uvedena do provozu do 31. prosince 2020 postupem podle jiného právního předpisu2), a to po uplynutí doby 15 let od uvedení do provozu; pokud u výrobny elektřiny, tepla nebo chladu s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 10 MW uplynula doba 15 let od uvedení do provozu přede dnem 1. ledna 2028, vztahuje se hodnota úspory emisí skleníkových plynů nejméně 80 % na tuto výrobnu od 1. ledna 2028; bez ohledu na uplynutí nebo neuplynutí doby 15 let od uvedení výrobny elektřiny, tepla nebo chladu do provozu se hodnota úspory emisí skleníkových plynů nejméně 80 % vztahuje od 31. prosince 2029 na všechny výrobny elektřiny, tepla nebo chladu s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 10 MW, které byly uvedeny do provozu do 31. prosince 2020,
i)
80 % v případě výrobny elektřiny, tepla nebo chladu, využívající energii bioplynu nebo biometanu , s celkovým jmenovitým tepelným příkonem od 2 MW do 10 MW, která byla uvedena do provozu do 31. prosince 2020 postupem podle jiného právního předpisu2), a to po uplynutí doby 15 let od uvedení do provozu; pokud u výrobny elektřiny, tepla nebo chladu s celkovým jmenovitým tepelným příkonem od 2 MW do 10 MW uplynula doba 15 let od uvedení do provozu přede dnem 1. ledna 2028, vztahuje se hodnota úspory emisí skleníkových plynů nejméně 80 % na tuto výrobnu od 1. ledna 2028.
§ 6a
Kritéria udržitelnosti zemědělské biomasy
(1)
Zemědělská biomasa splňuje kritéria udržitelnosti, pokud nepochází z půdy, která měla ke dni 1. ledna 2008 nebo později jeden z uvedených statusů:
a)
původní les a jiná zalesněná plocha s původními druhy, kde nejsou žádné viditelné známky lidské činnosti a kde nejsou významně narušeny ekologické procesy, a prales, jak je definován v zemi, kde se prales nachází,
b)
vysoce biologicky rozmanitý les a jiná zalesněná plocha, která je druhově bohatá a neznehodnocená a byla příslušným orgánem daného státu označena jako vysoce biologicky rozmanitá, pokud není prokázáno, že získávání biomasy nezasahovalo do ochrany přírody,
c)
oblast stanovená
1.
právním předpisem3) nebo příslušným orgánem v daném státě k účelu ochrany přírody, pokud pěstování biomasy zasahuje do tohoto účelu, ledaže se prokáže, že produkce této suroviny nezasahovala do ochrany přírody, nebo
2.
rozhodnutím Evropské komise podle čl. 30 odst. 4 ve spojení s čl. 29 odst. 3 písm. c) bodem ii) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (dále jen „směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů “), za účelem ochrany vzácného nebo ohroženého ekosystému nebo druhu, pokud pěstování biomasy zasahuje do uvedeného účelu ochrany přírody,
d)
vysoce biologicky rozmanitý travní porost určený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie stanovujícího kritéria a zeměpisné oblasti k určení vysoce biologicky rozmanitých travních porostů4) o rozloze větší než 1 hektar, a to
1.
původní travní porost, který by bez lidského zásahu zůstal zachován jako takový a který stále vykazuje přirozené složení druhů a ekologické charakteristiky a procesy, nebo
2.
travní porost, který by bez lidského zásahu nezůstal zachován jako travní porost a který je druhově bohatý a neznehodnocený a považuje se za vysoce biologicky rozmanitý podle odstavce 2, pokud není prokázáno, že získávání biomasy je nezbytné k uchování statusu vysoce biologicky rozmanitého travního porostu, nebo
e)
vřesoviště.
(2)
Travní porost podle odstavce 1 písm. d) bodu 2 nacházející se
a)
na území České republiky se považuje za vysoce biologicky rozmanitý v případě, že je předmětem písemné dohody o provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny5) nebo je na něm vymezen nadstavbový titul podopatření ošetřování travních porostů v rámci agroenvironmentálně-klimatických opatření nebo navazujících opatření6), nebo
b)
mimo území České republiky se považuje za vysoce biologicky rozmanitý v případě, že je příslušným orgánem v daném státě nebo právním předpisem daného státu označen jako vysoce biologicky rozmanitý.
(3)
Zemědělská biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy, která byla ke dni 1. ledna 2008
a)
půdou pokrytou nebo nasycenou vodou trvale nebo po významnou část roku,
b)
plochou o rozloze větší než 1 hektar se stromy vyššími než 5 metrů a pokryvem koruny tvořícím více než 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů v daném místě, nebo
c)
plochou o rozloze větší než 1 hektar se stromy vyššími než 5 metrů a pokryvem koruny tvořícím 10 až 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů v daném místě, pokud není prokázáno, že při uplatnění způsobu výpočtu podle § 6c je zásoba uhlíku v oblasti předtím, než došlo k přeměně půdy, a po její přeměně taková, že by podmínky podle § 6 byly splněny.
(4)
Ustanovení odstavce 3 se nepoužije, má-li půda stále status uvedený v odstavci 3 písm. a), b) nebo c) nebo jej měla v době, kdy byla biomasa získána.
(5)
Zemědělská biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy, která byla ke dni 1. ledna 2008 rašeliništěm, pokud není prokázáno, že její pěstování a získávání nezahrnuje odvodňování dříve neodvodňované půdy.
§ 6b
Kritéria udržitelnosti lesní biomasy
(1)
Lesní biomasa splňující kritéria udržitelnosti musí být vytěžena na území státu, jehož právní předpisy zajišťují
a)
legalitu provádění těžby a její vymáhání,
b)
obnovu lesa ve vytěžených oblastech,
c)
ochranu oblastí, které jsou mezinárodní smlouvou, vnitrostátním právním předpisem nebo příslušným orgánem daného státu určeny pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů, travních porostů, vřesovišť a rašelinišť, v zájmu zachování biologické rozmanitosti a s cílem zabránit ničení stanovišť,
d)
provádění těžby způsobem, který zohledňuje zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti podle zásad udržitelného obhospodařování lesů s cílem předejít nepříznivému dopadu tak, aby se zabránilo těžbě pařezů a kořenů, degradaci původních lesů a pralesů, jak jsou definovány v zemi, kde se les nachází, nebo jejich přeměně na pěstované lesy a těžbě na citlivých půdách; při těžbě se dodržují mezní hodnoty, které jsou stanoveny v zemi, kde se les nachází, pro rozsáhlé holoseče a místně a ekologicky vhodné prahové hodnoty pro těžbu mrtvé dřevní hmoty, a těžba splňuje požadavky na používání systémů těžby dřeva, které minimalizují nepříznivý dopad na kvalitu půdy, včetně zhutňování půdy, a na prvky biologické rozmanitosti a stanoviště,
e)
provádění těžby způsobem, který zachovává nebo zlepšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa,
f)
stanovení lesů, v nichž se těží lesní biomasa a které nerostou na půdě, která má status uvedený v § 6a odst. 1 písm. a), b), d) a e), § 6a odst. 3 písm. a) a § 6a odst. 5, přičemž pro určení statusu půdy platí stejná pravidla, která jsou uvedena v těchto ustanoveních.
(2)
Provozovatel zařízení vyrábějící biokapaliny a paliva z biomasy na bázi lesní biomasy a původce lesní biomasy vydávají na základě používání vlastních interních postupů prohlášení, jímž pro účely auditů prováděných podle čl. 30 odst. 3 směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů prokazují, že lesní biomasa není získávána z půdy uvedené v odstavci 1 písm. f) nebo není smíchávána s jinou biomasou , přičemž první sběrné místo je určeno podle čl. 2 bodu 12 prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/996 o pravidlech pro ověřování kritérií udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů a kritérií nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy7).
(3)
Nelze-li prokázat splnění kritérií udržitelnosti podle odstavců 1 a 2, považuje se lesní biomasa za splňující kritéria udržitelnosti, pokud je v dané oblasti těžby zaveden systém lesního hospodaření, který zajišťuje plnění požadavků uvedených v odstavci 1. Splnění požadavku podle odstavce 1 písm. c) lze nahradit prokázáním skutečnosti, že těžba není v rozporu s účely ochrany přírody, včetně ochrany mokřadů, travních porostů, vřesovišť a rašelinišť, v zájmu zachování biologické rozmanitosti a s cílem zabránit ničení stanovišť.
(4)
Vedle plnění požadavků podle odstavce 1 a 2 nebo 3 musí být stát, na jehož území byla lesní biomasa vytěžena, smluvní stranou Pařížské dohody8) a současně
a)
předložil sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu9) vnitrostátně stanovený příspěvek zahrnující emise a pohlcování emisí ze zemědělství, lesnictví a využívání půdy, jenž zaručuje, že změny v zásobě uhlíku spojené s těžbou biomasy jsou započteny do závazku daného státu ke snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů, jak je uvedeno ve vnitrostátně stanoveném příspěvku, nebo
b)
přijal v souladu s čl. 5 Pařížské dohody8) na celostátní nebo nižší úrovni právní předpisy použitelné v oblasti těžby lesní biomasy , jejichž cílem je zachovat a posílit zásoby uhlíku a propady, a poskytl důkaz o tom, že vykazované emise odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví nepřekračují pohlcení.
(5)
Nelze-li prokázat splnění kritérií udržitelnosti podle odstavce 4, považuje se lesní biomasa za splňující kritéria udržitelnosti, pokud je v dané oblasti těžby zaveden systém lesního hospodaření zajišťující, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese.
(6)
Paliva z lesní biomasy nesmí být získávána z půdy, která má status uvedený v § 6a odst.1 písm. a), b), d) a e), § 6a odst. 3 písm. a) a v § 6a odst. 5. Podmínka podle věty první je v České republice splněna.
§ 6c
Výpočet úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny, paliva z biomasy, obnovitelná paliva nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku
(1)
Výpočet úspory skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biokapaliny, paliva z biomasy , obnovitelného paliva nebiologického původu a recyklovaného paliva s obsahem uhlíku oproti emisím skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenčního fosilního paliva se stanoví podle příloh III, V, VI a VIII směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) k tomuto stanovených7)’10).
(2)
Pro výpočet úspory emisí skleníkových plynů se jako hodnota emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenčního fosilního paliva ECF použije
a)
k výrobě elektřiny hodnota ECF(el) ve výši 183 g CO2eq/MJ elektřiny, nebo ve výši 212 g CO2eq/MJ elektřiny pro nejvzdálenější regiony podle čl. 349 Smlouvy o fungování Evropské unie,
b)
k výrobě užitečného tepla , jakožto i k výrobě tepla nebo chlazení hodnota ECF(h) ve výši 80 g CO2eq/MJ tepla,
c)
k výrobě tepla, u níž lze prokázat přímou fyzickou náhradu uhlí, hodnota ECF(h) ve výši 124 g CO2eq/MJ tepla,
d)
v odvětví dopravy hodnota ECF(t) ve výši 94 g CO2eq/MJ; v případě biometanu používaného jako stlačený biometan coby palivo využívané v odvětví dopravy se přičte k typizovaným hodnotám hodnota 3,3 g CO2eq/MJ biometanu a ke standardizovaným hodnotám hodnota 4,6 g CO2eq/MJ biometanu .
§ 7
Stanovení podílu biologicky rozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu
Pokud výrobce nebo výrobce tepla neprokáže skutečný podíl biologicky rozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu na jeho celkovém energetickém obsahu, má se za to, že podíl biologicky rozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu na jeho celkovém energetickém obsahu je 60 %. Zbývající podíl 40 % tvoří biologicky nerozložitelná část.
§ 8
Dokumenty a záznamy o použitém palivu při výrobě elektřiny, tepla a biometanu z podporovaných obnovitelných zdrojů a o způsobu výroby tohoto paliva
(1)
Dovozce paliva z biomasy a biokapalin, výrobce paliva z biomasy a biokapalin, dodavatel paliva z biomasy a biokapalin a odběratel paliva z biomasy a biokapalin pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu uchovává vyhotovené dokumenty a záznamy pro každou fakturovanou dodávku paliva z biomasy a biokapalin podle vzoru uvedeného v části A. v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2)
(3)
Je-li výrobce paliva z biomasy a biokapalin, dodavatel paliva z biomasy a biokapalin, odběratel paliva z biomasy a biokapalin současně výrobcem , výrobcem tepla nebo výrobcem biometanu , uchovává k jím vyrobenému a současně jím pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu spotřebovanému palivu z biomasy nebo biokapalin vyhotovené dokumenty a záznamy podle přílohy č. 3 k této vyhlášce souhrnně za kalendářní měsíc.
§ 9
Zrušovací ustanovení
§ 10
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. května 2022.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Síkela v. r.
Příloha č. 1
Druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů využívajících biomasu a biokapaliny a suroviny vymezující vyspělý a pokročilý biometan
Tabulka č. 1 - Procesy uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) bodě 1, § 4 odst. 1 písm. b), § 4 odst. 2 písm. a) bodech 1 a 3 a § 4 odst. 2 písm. b)
| Výroba elektřiny | Výroba tepla | ||
|---|---|---|---|
| Druhy podporované biomasy a biokapalin | Proces4 | Proces4 | |
| Kategorie 1 | |||
| a) | cíleně pěstované plodiny1, které jsou primárně určeny k energetickému využití, jejichž hmota nadzemní části je využita k energetickým účelům, případně upravené pro přepravu ke konečnému | O | O, S, P |
| b) | cíleně pěstované energetické dřeviny1, tj. dřeviny vypěstované mimo lesní půdu, jejichž hmota nadzemní části je využita k energetickým účelům, případně upravené pro přepravu ke konečnému | O | O, S, P |
| c) | ušlechtilá paliva3 vyrobená z | O | O, S, P |
| d) | ušlechtilá paliva3 vyrobená z | O | O |
| Kategorie 2 | |||
| a) | sláma obilovin a olejnin, sláma kukuřice na zrno, včetně vedlejších a zbytkových produktů z jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy | O | O, S, P |
| b) | znehodnocené zrno potravinářských obilovin a semeno olejnin, včetně vedlejších a zbytkových produktů z jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy | O | O, S, P |
| c) | ostatní rostlinná pletiva, celé rostliny a části rostlin včetně sena, včetně vedlejších a zbytkových produktů z jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy | O | O, S, P |
| d) | rostliny uvedené v nařízení Komise (EU) 2016/1141 ze dne 13. července 2016, kterým se přijímá seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, v platném znění, avšak pouze v případě, pokud se jedná výlučně o využití | O | O, S, P |
| e) | travní hmota z údržby trvalých porostů, z údržby veřejné i soukromé zeleně, včetně údržby vodních vodotečí, ochranných pásem apod. a včetně jejích úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy | O | O, S, P |
| f) | kaly z čistíren odpadních vod, vzniklé v aeračních nádržích při biologickém zpracování odpadních vod nebo při biologickém procesu čištění, a separovaných sedimentací nebo flotací, s vyloučením ostatních kalů a usazenin z vodních těles | O, B | O, S, P, B |
| g) | kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna, včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy | O, B | O, S, P, B |
| h) | zbytkový jedlý olej a tuk, směs tuků a olejů z odlučovače tuků obsahující pouze jedlé oleje a jedlé tuky, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy | O, B | O, S, P, B |
| i) | zbytkové produkty z destilace lihu, výpalky a obdobné rostlinné zbytky a vedlejší produkty z rostlin, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy | O, B | O, S, P, B |
| j) | rostlinné oleje a živočišné tuky s výjimkou živočišných tuků podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy | O, B | O, S, P, B |
| k) | alkoholy vyráběné z | O, B | O, S, P, B |
| l) | kompost nevyhovující jakostí nebo určený k energetickému využití a vyplozené substráty z pěstování hub v podobě energetického kompostu včetně vedlejších a zbytkových produktů jeho zpracování a včetně jeho úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy, zbytkový digestát z bioplynových stanic | O, B | O, S, P, B |
| m) | biologicky rozložitelné zbytky z kuchyní a stravoven | O, B | O, S, P, B |
| n) | biologicky rozložitelná část komunálního odpadu včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy | O | O |
| o) | zbytková hmota z lesa, zbytkové produkty ze zpracování zbytkové hmoty z lesa, | O | O, S, P |
| p) | dřevní biomasa pocházející z nahodilé těžby po zdokumentovaných přírodních škodlivých činitelích, za které jsou považováni zejména hmyzí škůdci a klimatické kalamity způsobené suchem, větrem nebo požárem, kterou s ohledem na rozsah kalamity nelze jinak zpracovat | O | O, S, P |
| q) | ostatní zbytková | O, B | O, S, P, B |
| r) | zbytky z použitého dřeva, použitých výrobků vyrobených ze dřeva a dřevěných materiálů, zbytky dřevěných obalů včetně vedlejších produktů jejich zpracování včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy | O | O, S, P |
| s) | ušlechtilá paliva3 vyrobená z | O | O, S, P |
| Kategorie 3: | |||
| a) | vlákninové kaly vznikající v sedimentačních nádržích při čištění odpadních vod z produkce papíru a celulózy separované sedimentací nebo flotací, výplně a povrchové vrstvy z mechanického třídění, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy | O, B | O, S, P, B |
| b) | deinkingové kaly, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy | O, B | O, S, P, B |
| c) | zbytková | O, B | O, S, P, B |
| d) | druhotně nevyužitý papír a lepenka, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy | O, B | O, S, P, B |
| e) | výmět z rozvlákňování odpadního papíru a lepenky, výměnová vlákna, včetně vedlejších a zbytkových produktů jeho zpracování a včetně jeho úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy | O, B | O, S, P, B |
| f) | sulfátový, sulfitový výluh, surové tálové mýdlo, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy | O, B | O, S, P, B |
| g) | zbytková dřevní hmota vznikající při výrobě celulózy včetně kůry, včetně vedlejších produktů z jejího zpracování a včetně jejích úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy | O | O, S, P |
| h) | odřezky ze dřeva včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy; nezahrnuje pilařské dřevo, dýhařské dřevo, průmyslovou kulatinu5, pařezy a kořeny6 | O | O, S, P |
| i) | zbytky z průmyslové produkce a zpracování odkorněného a neodkorněného dřeva, které jsou svými vlastnostmi nevhodné pro další materiálové využití; nezahrnuje pilařské dřevo, dýhařské dřevo, průmyslovou kulatinu5, pařezy a kořeny6 | O | O, S, P |
| j) | ušlechtilá paliva3 vyrobená z | O | O, S, P |
Vysvětlivky:
1 Cíleně pěstovanými plodinami nebo dřevinami se rozumí rychle rostoucí plodiny a dřeviny určené pro energetické využití.
2 Úpravou pro přepravu ke konečnému spotřebiteli biomasy se rozumí např. balíkování, štěpkování, řezání a mletí biomasy .
3 Ušlechtilým palivem se rozumí pelety a brikety.
4 Kategorie v procesu:
O1, O2 a O3 – kategorie v procesu spalování nebo zplyňování pouze paliva z biomasy ,
S1, S2 a S3 - kategorie v procesu spoluspalování paliva z biomasy a neobnovitelného zdroje,
P1, P2 a P3 - kategorie v procesu paralelního spalování biomasy a neobnovitelného zdroje,
B1, B2 a B3 - kategorie v procesu spalování biokapalin.
5 Průmyslovou kulatinou se rozumí pilařské dřevo, dýhařské dřevo, vlákninové dřevo kulaté či řezané, jakož i další kulatina, které jsou vhodné pro průmyslové účely, kromě kulatiny, jež je z důvodu svých vlastností, jako jsou druhy dřeviny, rozměry, přímost a hustota suků, nevhodná pro průmyslové využití.
6 Jedná se o pařezy a kořeny pocházející z udržitelného obhospodařování lesů. Za pařezy a kořeny pocházející z udržitelného obhospodařování lesů se nepovažují pařezy a kořeny na pozemcích zemědělského půdního fondu získané při povinné rekultivaci zemědělského půdního fondu nebo při rušení zemědělských kultur vinice, ovocný sad a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích (podle nařízení vlády č. 307/2014 Sb. nebo při rušení agrolesnických systémů (podle nařízení vlády č. 140/2023 Sb.) a pařezy a kořeny z čistění ploch při výstavbě nebo opravě dopravní infrastruktury nebo staveb podle stavebního zákona.
Tabulka č. 2 - Procesy uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) bodě 2, § 4 odst. 2 písm. a) bodě 2 a § 4 odst. 4 písm. a) a b).
| Výroba elektřiny, tepla a biometanu | ||||
|---|---|---|---|---|
| Druhy podporované biomasy | Proces4 | |||
| Část A | ||||
| Vstupní suroviny pro výrobu pokročilého | ||||
| a) | řasy pěstované na pevnině ve vodních nádržích nebo fotobioreaktorech | AF | ||
| b) | AF, U5 | |||
| c) | biologický odpad z domácností, na který se vztahuje oddělené soustřeďování odpadu podle § 11 odst. 1 písm. e) zákona o odpadech | AF | ||
| d) | AF | |||
| 1. | zbytky/odpady a zbytkové vody z rafinace rostlinných olejů1 | AF | ||
| 2. | zbytky/odpady z výroby lihu1 | AF | ||
| 3. | zbytky/odpady ze zpracování brambor1 | AF | ||
| 4. | zbytky/odpady ze zpracování cukrové řepy1 | AF | ||
| 5. | zbytky/odpady z pekařské výroby1 | AF | ||
| 6. | zbytky/odpady z výroby piva1 | AF | ||
| 7. | zbytky/odpady ze zpracování obilí, ovoce a zeleniny1 | AF | ||
| 8. | zbytky/odpady ze zpracování živočišných produktů1 | AF | ||
| 9. | jiný biologicky rozložitelný odpad podle zákona o odpadech s výjimkou odpadů pod písmeny b) a c) | AF | ||
| e) | sláma | AF | ||
| f) | mrva | |||
| 1. | hnůj slamnatý hovězí | AF | ||
| 2. | hnůj slamnatý vepřový | AF | ||
| 3. | močůvka | AF | ||
| 4. | kejda hovězí | AF | ||
| 5. | kejda vepřová | AF | ||
| 6. | trus opeřenců | AF | ||
| 7. | trus opeřenců včetně podestýlky | AF | ||
| g) | kal z čistíren odpadních vod | AF, U6 | ||
| h) | odpadní vody z lisovny palmového oleje a trsy prázdných palmových plodů | AF | ||
| i) | dehet z tálového oleje | AF | ||
| j) | surový glycerin | AF | ||
| k) | bagasa | AF | ||
| l) | matoliny a vinné kaly | AF | ||
| m) | ořechové skořápky | AF | ||
| n) | plevy | AF | ||
| o) | kukuřičné klasy zbavené zrn | AF | ||
| p) | AF | |||
| q) | jiné nepotravinářské celulózové vláknoviny2 | AF | ||
| r) | jiné lignocelulózové vláknoviny3, s výjimkou pilařského dřeva a dýhařského dřeva | AF | ||
| s) přiboudliny z destilace alkoholu | AF | |||
| t) surový methanol ze sulfátového procesu výroby dřevné buničiny | AF | |||
| u) dočasné plodiny, jako jsou meziplodiny a krycí plodiny, které jsou pěstovány na plochách, kde je produkce potravinářských a krmných plodin v důsledku krátkého vegetačního období omezena na jednu sklizeň, a za předpokladu, že jejich využití nevyvolává poptávku po další půdě, jakož i za předpokladu, že je zachován obsah organické hmoty v půdě, pokud se používají k výrobě biopaliv pro odvětví letectví2 | AF | |||
| v) plodiny pěstované na silně degradované půdě, s výjimkou potravinářských a krmných plodin, pokud se používají k výrobě biopaliv pro odvětví letectví | AF | |||
| w) sinice | AF | |||
| Část B | ||||
| Vstupní suroviny pro výrobu vyspělého | ||||
| a) použitý kuchyňský olej | AF | |||
| b) živočišné tuky kategorií 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění | AF | |||
| c) poškozené plodiny, které nejsou vhodné pro použití v potravinovém nebo krmivovém řetězci, s výjimkou látek, které byly záměrně modifikovány nebo kontaminovány za účelem splnění této definice | AF | |||
| d) komunální odpadní vody a jiné deriváty než kal z čistíren odpadních vod | AF | |||
| e) plodiny pěstované na silně degradované půdě, s výjimkou potravinářských a krmných plodin a surovin uvedených v části A této přílohy, pokud se nepoužívají k výrobě biopaliv pro odvětví letectví | AF | |||
| f) dočasné plodiny, jako jsou meziplodiny a krycí plodiny, a s výjimkou surovin uvedených v části A této přílohy, které jsou pěstovány na plochách, kde je produkce potravinářských a krmných plodin v důsledku krátkého vegetačního období omezena na jednu sklizeň, a za předpokladu, že jejich využití nevyvolává poptávku po další půdě, jakož i za předpokladu, že je zachován obsah organické hmoty v půdě, pokud se nepoužívají k výrobě biopaliv pro odvětví letectví | AF | |||
Vysvětlivky:
1 Nevyužitelné pro výrobu potravin nebo krmiv.
2 Nepotravinářskou celulózovou vláknovinou se rozumí suroviny složené především z celulózy a hemicelulózy, které mají nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny, včetně zbytků potravinářských a krmných plodin, například slámy, kukuřičného šustí, plev a lusků; energetické traviny s nízkým obsahem škrobu, například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá; krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin; pícniny; průmyslové zbytky včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin; a vláknovina z biologického odpadu, přičemž pícniny a krycí plodiny jsou chápány jako dočasné, krátkodobě oseté pastviny obsahující směs travin a luštěnin s nízkým obsahem škrobu za účelem zajištění píce pro hospodářská zvířata a zlepšení úrodnosti půdy k dosažení vyšších výnosů hlavních plodin na orné půdě.
3 Lignocelulózovou vláknovinou se rozumí vláknovina obsahující lignin, celulózu a hemicelulózu, například biomasa pocházející z lesů, energetické dřeviny a zbytky a odpady z lesnictví a dřevozpracujících odvětví.
4 Kategorie v procesu:
AF - anaerobní fermentace, ze které vzniká bioplyn pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu ,
U – úprava na kvalitu a čistotu splňující kvalitativní parametry zemního plynu.
5 Úprava skládkového plynu na kvalitu a čistotu splňující kvalitativní parametry zemního plynu (skládkový plyn může být využit pouze pro výrobu elektřiny nebo pro výrobu biometanu).
6 Úprava kalového plynu na kvalitu a čistotu splňující kvalitativní parametry zemního plynu (kalový plyn může být využit pouze pro výrobu elektřiny nebo pro výrobu biometanu).
Tabulka č. 3 - Procesy uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) bodě 2, § 4 odst. 2 písm. a) bodě 2 a § 4 odst. 4 písm. a) a b).
| Výroba elektřiny, tepla a biometanu | |||
|---|---|---|---|
| Druhy podporované biomasy | Proces2 | ||
| Vstupní suroviny pro výrobu ostatního | |||
| a) | kukuřice a kukuřičná siláž | AF | |
| b) | jetel, vojtěška a jiné víceleté pícniny nebo jejich směsi | AF | |
| c) | ostatní plodiny pěstované na orné půdě kromě plodin uvedených pod písmeny a) a b) | AF | |
| d) | statková hnojiva vyjma vedlejších živočišných produktů nespadající do části A v tabulce č. 2 | AF | |
| e) | kafilerní tuk pouze kategorie 3 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění | AF | |
| f) | masokostní moučka pouze kategorie 3 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění | AF | |
| g) | rostlinné oleje a živočišné tuky s výjimkou živočišných tuků kategorie 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění | AF | |
| h) | zpracované produkty pocházející z živočišných materiálů kategorií 2 a 3 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění,, nezpracovaných živočišných materiálů, kalů z praní a čištění živočišných tkání kategorie 3, podle uvedeného nařízení Evropského parlamentu a Rady , mléka, mleziva a obsahu trávicího traktu z něj vyjmutého, vše kategorie 3, podle uvedeného nařízení Evropského parlamentu a Rady, v případě těchto materiálů kategorie 2 podle uvedeného nařízení Evropského parlamentu a Rady, tj. pouze pokud jsou předem tepelně zpracovány | AF | |
| i) | zbytkový jedlý olej a tuk, směs tuků a olejů z odlučovače tuků obsahující pouze jedlé oleje a jedlé tuky | AF | |
| j) | zbytky z/ze nespadající do části A v tabulce č. 21 | ||
| 1. | rafinace rostlinných olejů | AF | |
| 2. | zpracování cukrové řepy | AF | |
| 3. | zpracování brambor | AF | |
| 4. | výroby lihu | AF | |
| 5. | pekařské výroby | AF | |
| 6. | výroby piva | AF | |
| 7. | zpracování ovoce a zeleniny | AF | |
Vysvětlivky:
1 Využitelné pro výrobu potravin nebo krmiv.
2 Kategorie v procesu:
AF - anaerobní fermentace, ze které vzniká bioplyn pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu ,
U – úprava na kvalitu a čistotu splňující kvalitativní parametry zemního plynu.
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 110/2022 Sb.
Vypočet emisí skleníkových plynů pro biokapaliny
Emise skleníkových plynů z výroby a použití biokapalin se vypočítají podle níže uvedeného vzorce (E), který je nutno dále rozšířit o přeměnu energie na vyráběnou elektřinu nebo na vyráběné teplo a chlazení podle části i) až iv):
| E = eec + el + ep + etd + eu – esca – eccs – eccr, | [g CO2eq/MJ] |
kde:
E = celkové emise z výroby paliva před přeměnou energie;
eec = emise z těžby nebo pěstování surovin;
el = anualizované emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy;
ep = emise ze zpracování;
etd = emise z přepravy a distribuce;
eu = emise z používání daného paliva;
esca = úspory emisí vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům;
eccs = úspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání CO2; a
eccr = úspory emisí v důsledku zachycování a náhrady CO2.
Emise z výroby strojního a jiného vybavení se neberou v úvahu.
i)
zařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky tepla:
ii)
zařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky elektřiny:
kde
EC h,el = celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity;
E = celkové emise skleníkových plynů z biokapaliny před závěrečnou konverzí;
ηel = elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu;
ηh = účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu;
iii)
v případě elektřiny nebo mechanické energie pocházející ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky užitečného tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie:
iv)
v případě užitečného tepla pocházejícího ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie:
kde
ECh = celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity;
E = celkové emise skleníkových plynů z biokapaliny před závěrečnou konverzí;
ηel = elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu;
ηh = účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu;
Cel = podíl exergie na elektřině nebo mechanické energii, stanovený na 100 % (Cel = 1).
Ch = účinnost Carnotova cyklu (podíl exergie na užitečném teple ).
Účinnost Carnotova cyklu (Ch) pro užitečné teplo při rozdílných teplotách je definována jako:
Th= teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání;
T0 = teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinů (rovná se 0 °C).
Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto:
Ch = účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546.
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 110/2022 Sb.
Dokumenty a záznamy o použitém palivu při výrobě energie z podporovaných obnovitelných zdrojů a o způsobu výroby tohoto paliva
A) Prohlášení dovozce paliva z biomasy a biokapalin, výrobce paliva z biomasy a biokapalin, dodavatele paliva z biomasy a biokapalin, odběratele paliva z biomasy a biokapalin, výrobce vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy , dovozce vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy a prodejce vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasy
B) Prohlášení výrobce , výrobce tepla nebo výrobce biometanu
C) Vzor čestného prohlášení podle čl. II bodu 18 přechodných ustanoveních zákona č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 110/2022 Sb.
Pravidla pro vypočet emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy
A. STANDARDIZOVANÉ HODNOTY ÚSPOR EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ PRO PALIVA Z BIOMASY , JSOU-LI VYROBENA S NULOVÝMI ČISTÝMI EMISEMI UHLÍKU ZE ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ PŮDY
| Dřevní štěpka | ||||
|---|---|---|---|---|
| Systém výroby paliva z biomasy | Přepravní vzdálenost | Úspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota | ||
| Teplo | Elektřina | |||
| Dřevní štěpka ze zbytků z lesnictví | 1 až 500 km | 91 % | 87 % | |
| 500 až 2 500 km | 87 % | 81 % | ||
| 2 500 až 10 000 km | 78 % | 67 % | ||
| Nad 10 000 km | 60 % | 41 % | ||
| Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus) | 2 500 až 10 000 km | 73 % | 60 % | |
| Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením) | 1 až 500 km | 87 % | 81 % | |
| 500 až 2 500 km | 84 % | 76 % | ||
| 2 500 až 10 000 km | 74 % | 62 % | ||
| Nad 10 000 km | 57 % | 35 % | ||
| Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení) | 1 až 500 km | 90 % | 85 % | |
| 500 až 2 500 km | 86 % | 79 % | ||
| 2 500 až 10 000 km | 77 % | 65 % | ||
| Nad 10 000 km | 59 % | 39 % | ||
| Dřevní štěpka z kmenoviny | 1 až 500 km | 92 % | 88 % | |
| 500 až 2 500 km | 88 % | 82 % | ||
| 2 500 až 10 000 km | 79 % | 68 % | ||
| Nad 10 000 km | 61 % | 42 % | ||
| Dřevní štěpka z průmyslových zbytků | 1 až 500 km | 93 % | 90 % | |
| 500 až 2 500 km | 90 % | 85 % | ||
| 2 500 až 10 000 km | 80 % | 71 % | ||
| Nad 10 000 km | 63 % | 44 % | ||
| Dřevěné pelety* | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Systém výroby paliva z biomasy | Přepravní vzdálenost | Úspory emisí skleníkových plynů –standardizovaná hodnota | |||
| Teplo | Elektřina | ||||
| Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví | Situace 1 | 1 až 500 km | 49 % | 24 % | |
| 500 až 2 500 km | 49 % | 25 % | |||
| 2 500 až 10 000 km | 47 % | 21 % | |||
| Nad 10 000 km | 40 % | 11 % | |||
| Situace 2a | 1 až 500 km | 72 % | 59 % | ||
| 500 až 2 500 km | 72 % | 59 % | |||
| 2 500 až 10 000 km | 70 % | 55 % | |||
| Nad 10 000 km | 63 % | 45 % | |||
| Situace 3a | 1 až 500 km | 90 % | 85 % | ||
| 500 až 2 500 km | 90 % | 86 % | |||
| 2 500 až 10 000 km | 88 % | 81 % | |||
| Nad 10 000 km | 81 % | 72 % | |||
| Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus) | Situace 1 | 2 500 až 10 000 km | 43 % | 15 % | |
| Situace 2a | 2 500 až 10 000 km | 66 % | 49 % | ||
| Situace 3a | 2 500 až 10 000 km | 83 % | 75 % | ||
| Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol-s hnojením) | Situace 1 | 1 až 500 km | 46 % | 20 % | |
| 500 až 10 000 km | 44 % | 16 % | |||
| Nad 10 000 km | 37 % | 7 % | |||
| Situace 2a | 1 až 500 km | 69 % | 54 % | ||
| 500 až 10 000 km | 67 % | 50 % | |||
| Nad 10 000 km | 60 % | 41 % | |||
| Situace 3a | 1 až 500 km | 87 % | 81 % | ||
| 500 až 10 000 km | 84 % | 77 % | |||
| Nad 10 000 km | 78 % | 67 % | |||
| Dřevěné brikety nebo pelety z výmladkových plantáží (topol – bez hnojení) | Situace 1 | 1 až 500 km | 48 % | 23 % | |
| 500 až 10 000 km | 46 % | 20 % | |||
| Nad 10 000 km | 40 % | 10 % | |||
| Situace 2a | 1 až 500 km | 72 % | 58 % | ||
| 500 až 10 000 km | 69 % | 54 % | |||
| Nad 10 000 km | 63 % | 45 % | |||
| Situace 3a | 1 až 500 km | 90 % | 85 % | ||
| 500 až 10 000 km | 87 % | 81 % | |||
| Nad 10 000 km | 81 % | 71 % | |||
| Kmenovina | Situace 1 | 1 až 500 km | 49 % | 24 % | |
| 500 až 2 500 km | 49 % | 25 % | |||
| 2 500 až 10 000 km | 47 % | 21 % | |||
| Nad 10 000 km | 40 % | 11 % | |||
| Situace 2a | 1 až 500 km | 73 % | 60 % | ||
| 500 až 2 500 km | 73 % | 60 % | |||
| 2 500 až 10 000 km | 70 % | 56 % | |||
| Nad 10 000 km | 64 % | 46 % | |||
| Situace 3a | 1 až 500 km | 91 % | 86 % | ||
| 500 až 2 500 km | 91 % | 87 % | |||
| 2 500 až 10 000 km | 88 % | 83 % | |||
| Nad 10 000 km | 82 % | 73 % | |||
| Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu | Situace 1 | 1 až 500 km | 69 % | 55 % | |
| 500 až 2 500 km | 70 % | 55 % | |||
| 2 500 až 10 000 km | 67 % | 51 % | |||
| Nad 10 000 km | 61 % | 42 % | |||
| Situace 2a | 1 až 500 km | 84 % | 76 % | ||
| 500 až 2 500 km | 84 % | 77 % | |||
| 2 500 až 10 000 km | 82 % | 73 % | |||
| Nad 10 000 km | 75 % | 63 % | |||
| Situace 3a | 1 až 500 km | 94 % | 91 % | ||
| 500 až 2 500 km | 94 % | 92 % | |||
| 2 500 až 10 000 km | 92 % | 88 % | |||
| Nad 10 000 km | 85 % | 78 % | |||
Vysvětlivky k tabulce „dřevěné pelety“:
*
Situace 1 označuje procesy, v nichž se pro dodávky procesního tepla do výrobny pelet používá kotel na zemní plyn. Elektřina je do výrobny pelet dodávána z rozvodné sítě.
Situace 2a označuje procesy, při nichž se pro dodávky procesního tepla používá kotel na dřevní štěpku, který je zásobován předsušenou štěpkou. Elektřina je do výrobny pelet dodávána z rozvodné sítě.
Situace 3a označuje procesy, při nichž se pro dodávky elektřiny a tepla do výrobny pelet používá kogenerační jednotka spalující plyn z předsušené štěpky.
| Zemědělské postupy | ||||
|---|---|---|---|---|
| Systém výroby paliva z biomasy | Přepravní vzdálenost | Úspory emisí skleníkových plynů -standardizovaná hodnota | ||
| Teplo | Elektřina | |||
| Zemědělské zbytky o hustotě < 0,2 t/m3* | 1 až 500 km | 93 % | 90 % | |
| 500 až 2 500 km | 86 % | 80 % | ||
| 2 500 až 10 000 km | 73 % | 60 % | ||
| Nad 10 000 km | 48 % | 23 % | ||
| Zemědělské zbytky o hustotě > 0,2 t/m3** | 1 až 500 km | 93 % | 90 % | |
| 500 až 2 500 km | 92 % | 87 % | ||
| 2 500 až 10 000 km | 85 % | 78 % | ||
| Nad 10 000 km | 74 % | 61 % | ||
| Slámové pelety | 1 až 500 km | 85 % | 78 % | |
| 500 až 10 000 km | 83 % | 74 % | ||
| Nad 10 000 km | 76 % | 64 % | ||
| Brikety z bagasy | 500 až 10 000 km | 91 % | 87 % | |
| Nad 10 000 km | 85 % | 77 % | ||
| Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka) | Nad 10 000 km | 11 % | - 33 % | |
| Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka) (nulové emise CH4 z lisovny oleje) | Nad 10 000 km | 42 % | 14 % | |
Vysvětlivky k tabulce „zemědělské postupy“:
*
Tato skupina materiálů zahrnuje zemědělské zbytky s nízkou objemovou hmotností a obsahuje materiály jako jsou balíky slámy, ovesné slupky, rýžové plevy a balíky bagasy z cukrové třtiny (neúplný seznam).
**
Tato skupina zemědělských zbytků s vyšší objemovou hmotností zahrnuje materiály jako jsou například kukuřičné klasy, ořechové skořápky, slupky sójových bobů, skořápky palmových jader (neúplný seznam).
| Bioplyn na elektřinu* | ||||
|---|---|---|---|---|
| Systém výroby bioplynu | Technologické řešení | Úspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota | ||
| Vlhká mrva1 | Situace 1 | Otevřený digestát2 | 94 % | |
| Uzavřený digestát3 | 240 % | |||
| Situace 2 | Otevřený digestát | 85 % | ||
| Uzavřený digestát | 219 % | |||
| Situace 3 | Otevřený digestát | 86 % | ||
| Uzavřený digestát | 235 % | |||
| Celá rostlina kukuřice4 | Situace 1 | Otevřený digestát | 21 % | |
| Uzavřený digestát | 53 % | |||
| Situace 2 | Otevřený digestát | 18 % | ||
| Uzavřený digestát | 47 % | |||
| Situace 3 | Otevřený digestát | 10 % | ||
| Uzavřený digestát | 43 % | |||
| Biologický odpad | Situace 1 | Otevřený digestát | 26 % | |
| Uzavřený digestát | 78 % | |||
| Situace 2 | Otevřený digestát | 21 % | ||
| Uzavřený digestát | 68 % | |||
| Situace 3 | Otevřený digestát | 14 % | ||
| Uzavřený digestát | 66 % | |||
Vysvětlivky k tabulce „bioplyn na elektřinu“:
*
Situace 1 označuje způsoby výroby, při nichž elektřinu a teplo potřebné v daném procesu dodává přímo motor kogenerační jednotky.
Situace 2 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána z rozvodné sítě a procesní teplo dodává přímo motor kogenerační jednotky. V některých členských státech nemohou hospodářské subjekty požadovat dotace na hrubou výrobu, a pravděpodobnější konfigurací tak je situace 1. Situace 3 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána z rozvodné sítě a procesní teplo dodává kotel na bioplyn . Tato situace se týká některých zařízení, u nichž není motor kogenerační jednotky na místě a prodává se bioplyn (ovšem bez úpravy na biometan ).
1
Hodnoty pro výrobu bioplynu z mrvy zahrnují negativní emise u úspor emisí při hospodaření s kejdou. Uvažovaná hodnota esca se rovná – 45 g CO2eq/MJ mrvy používané při anaerobní digesci.
2
Otevřené skladování digestátu stojí za vznikem dodatečných emisí CH4 a N2O. Rozsah těchto emisí se mění v závislosti na podmínkách okolního prostředí, druzích substrátu a účinnosti digesce.
3
Uzavřeným skladováním se rozumí skladování digestátu vzniklého procesem digesce v plynotěsné nádrži a dodatečný bioplyn vznikající při skladování je považován za získaný pro výrobu dodatečné elektřiny nebo biometanu . Součástí tohoto procesu nejsou žádné emise skleníkových plynů.
4
Celou rostlinou kukuřice se rozumí kukuřice, která byla sklizena jako píce a byla silážována pro účely konzervace.
| Bioplyn na elektřinu – směs mrvy a kukuřice | ||||
|---|---|---|---|---|
| Systém výroby bioplynu | Technologické řešení | Úspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota | ||
| Mrva – kukuřice 80% – 20% | Situace 1 | Otevřený digestát | 45 % | |
| Uzavřený digestát | 114 % | |||
| Situace 2 | Otevřený digestát | 40 % | ||
| Uzavřený digestát | 103 % | |||
| Situace 3 | Otevřený digestát | 35 % | ||
| Uzavřený digestát | 106 % | |||
| Mrva – kukuřice 70% – 30% | Situace 1 | Otevřený digestát | 37 % | |
| Uzavřený digestát | 94 % | |||
| Situace 2 | Otevřený digestát | 32 % | ||
| Uzavřený digestát | 85 % | |||
| Situace 3 | Otevřený digestát | 27 % | ||
| Uzavřený digestát | 85 % | |||
| Mrva – kukuřice 60% – 40% | Situace 1 | Otevřený digestát | 32 % | |
| Uzavřený digestát | 82 % | |||
| Situace 2 | Otevřený digestát | 28 % | ||
| Uzavřený digestát | 73 % | |||
| Situace 3 | Otevřený digestát | 22 % | ||
| Uzavřený digestát | 72 % | |||
| Biometan pro přepravu* | |||
|---|---|---|---|
| Systém výroby biometanu | Technologické řešení | Úspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota | |
| Vlhká mrva | Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů | 72 % | |
| Otevřený digestát, spalování odpadních plynů | 94 % | ||
| Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů | 179 % | ||
| Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů | 202 % | ||
| Celá rostlina kukuřice | Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů | 17 % | |
| Otevřený digestát, spalování odpadních plynů | 39 % | ||
| Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů | 41 % | ||
| Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů | 63 % | ||
| Biologický odpad | Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů | 20 % | |
| Otevřený digestát, spalování odpadních plynů | 42 % | ||
| Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů | 58 % | ||
| Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů | 80 % | ||
Vysvětlivky k tabulce „biometan pro přepravu“:
*
Úspory emisí skleníkových plynů u biometanu se týkají pouze stlačeného biometanu ve vztahu k referenčnímu fosilnímu palivu pro dopravu ve výši 94 g CO2eq/MJ.
| Biometan – směsi mrvy a kukuřice* | ||
|---|---|---|
| Systém výroby biometanu | Technologické řešení | Úspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota |
| Mrva – kukuřice 80% – 20% | Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů 1 | 35 % |
| Otevřený digestát, spalování odpadních plynů 2 | 57 % | |
| Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů | 86 % | |
| Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů | 108 % | |
| Mrva – kukuřice 70% – 30% | Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů | 29 % |
| Otevřený digestát, spalování odpadních plynů | 51 % | |
| Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů | 71 % | |
| Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů | 94 % | |
| Mrva – kukuřice 60% – 40% | Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů | 25 % |
| Otevřený digestát, spalování odpadních plynů | 48 % | |
| Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů | 62 % | |
| Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů | 84 % | |
Vysvětlivky k tabulce „Biometan – směsi mrvy a kukuřice“:
*
Úspory emisí skleníkových plynů u biometanu se týkají pouze stlačeného biometanu ve vztahu k referenčnímu fosilnímu palivu pro dopravu v hodnotě 94 g CO2eq/MJ.
1
Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan : střídavá tlaková adsorpce (PSA), tlaková vypírka vodou (PWS), membránové technologie, kryogenní metody a organická fyzikální vypírka (OPS). Zahrnuje emise ve výši 0,03 MJ CH4/MJ biometanu pro emise metanu v odpadních plynech.
2
Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan : tlaková vypírka vodou (PWS), je-li voda recyklována, střídavá tlaková adsorpce (PSA), chemická vypírka, organická fyzikální vypírka (OPS), membránové technologie a kryogenní úprava. Pro tuto kategorii nejsou zvažovány žádné emise metanu (je-li metan v odpadních plynech přítomen, spálí se).
B. Postup při výpočtu emisí skleníkových plynů
1.
Výpočet emisí skleníkových plynů z výroby a používání paliv z biomasy se provede:
a)
pro emise skleníkových plynů z výroby a použití paliv z biomasy před přeměnou na elektřinu, vytápění a chlazení podle vzorce:
| E = eec + el + ep + etd + eu – esca – eccs – eccr, | [g CO2eq/MJ] |
kde:
E = celkové emise z výroby paliva před přeměnou energie;
eec = emise z těžby nebo pěstování surovin;
el = anualizované emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy;
ep = emise ze zpracování;
etd = emise z přepravy a distribuce;
eu = emise z používání daného paliva;
esca = úspory emisí vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům;
eccs = úspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání CO2; a
eccr = úspory emisí v důsledku zachycování a náhrady CO2.
Emise z výroby strojního a jiného vybavení se neberou v úvahu;
b)
v případě společné digesce různých substrátů v zařízení na výrobu bioplynu či biometanu se standardizované hodnoty emisí skleníkových plynů podle vzorce:
kde
E = emise skleníkových plynů na MJ bioplynu nebo biometanu vyrobeného ze společné digesce vymezené směsi substrátů;
Sn= podíl suroviny n na energetickém obsahu se vypočte následujícím způsobem:
kde
Pn = energetická výtěžnost [MJ] na kilogram vlhkých surovin n (**);
Wn = váhový faktor substrátu n, který je definován takto:
kde
In = roční vstup do reaktoru pro substrát n [t čerstvé hmoty]
AMn = průměrná roční vlhkost substrátu n [kg vody / kg čerstvé hmoty]
SMn = standardní vlhkost substrátu n (***).
(*)
U chlévské mrvy používané jako substrát se přidá bonus ve výši 45 g CO2eq/MJ mrvy (-54 kg CO2eq/t čerstvé hmoty) za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou.
(**)
Pro výpočet standardizovaných hodnot se použijí tyto hodnoty Pn:
P (kukuřice): 4,16 [MJ bioplynu /kg vlhké kukuřice při 65 % vlhkosti]
P (mrva): 0,50 [MJ bioplynu /kg vlhké mrvy při 90 % vlhkosti]
P (biologický odpad) 3,41 [MJ bioplynu /kg vlhkého biologického odpadu při 76 % vlhkosti]
(***)
Použijí se tyto hodnoty standardní vlhkosti substrátu SMn:
SM (kukuřice): 0,65 [kg vody/kg čerstvé hmoty]
SM (mrva): 0,90 [kg vody/kg čerstvé hmoty]
SM (biologický odpad): 0,76 [kg vody/kg čerstvé hmoty]
c)
V případě společné digesce substrátů n v zařízení na výrobu bioplynu pro účely výroby elektřiny nebo biometanu se skutečné emise skleníkových plynů u bioplynu a biometanu podle vzorce:
kde
E = celkové emise z výroby bioplynu a biometanu před přeměnou energie;
Sn = podíl suroviny n v podílu vstupu do reaktoru;
eec,n = emise z těžby nebo pěstování suroviny n;
etd,suroviny,n = emise z přepravy suroviny n do reaktoru;
el,n = roční emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy u suroviny n;
esca = úspory emisí díky zdokonaleným zemědělským postupům u suroviny n (*);
ep = emise ze zpracování;
etd,produkt = emise z přepravy a distribuce bioplynu nebo biometanu ;
eu = emise z použitého paliva, tedy skleníkové plyny emitované v průběhu spalování;
eccs = úspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání CO2; a
eccr = úspory emisí v důsledku zachycování a náhrady CO2.
(*)
- Pro esca bonus v hodnotě 45 g CO2eq /MJ mrvy za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou, je-li chlévská mrva používána jako substrát pro výrobu bioplynu a biometanu .
d)
pro emise skleníkových plynů z použití paliv z biomasy při výrobě elektřiny, tepla nebo chlazení, včetně přeměny energie na elektřinu, teplo nebo chlazení, podle vzorce:
1.
u zařízení na výrobu energie zajišťujících pouze dodávky tepla:
2.
zařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky elektřiny:
kde
ECh,el = celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity;
E = celkové emise skleníkových plynů z paliva před závěrečnou konverzí;
ηel = elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu;
ηh = účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu;
3.
v případě elektřiny nebo mechanické energie pocházející ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky užitečného tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie:
4.
v případě užitečného tepla pocházejícího ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie:
kde
EC h,el = celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity;
E = celkové emise skleníkových plynů z paliva před závěrečnou konverzí;
ηel = elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu;
ηh = účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu;
Cel = podíl exergie na elektřině nebo mechanické energii, stanovený na 100 % (Cel = 1);
Ch = účinnost Carnotova cyklu (podíl exergie na užitečném teple ).
Účinnost Carnotova cyklu (Ch) pro užitečné teplo při rozdílných teplotách je definována jako:
kde
Th = teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání;
T0 = teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinu (rovná se 0 °C).
Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto:
Ch= účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546.
2.
Způsob uvedení emisí skleníkových plynů z paliv z biomasy
a)
emise skleníkových plynů z paliv biomasy (E) se uvádějí v gramech ekvivalentu CO2 na MJ paliva biomasy [g CO2eq/MJ],
b)
emise skleníkových plynů z tepla nebo elektřiny, které byly vyrobeny z paliv z biomasy (EC) se uvádějí v gramech ekvivalentu CO2 na MJ konečné energetické komodity (tepla nebo elektřiny) [g CO2eq/MJ].
Je-li vedle vytápění a chlazení kombinovaně vyráběna i elektřina, emise se rozdělí mezi teplo a elektřinu (podle bodu 1 písm. d)), bez ohledu na to, zda je teplo skutečně využíváno za účelem vytápění nebo chlazení. Teplo či odpadní teplo se používá k výrobě chlazení (chlazeného vzduchu nebo vody) pomocí absorpčních chladičů. Je proto vhodné počítat pouze emise související s vyrobeným teplem na MJ tepla nezávisle na tom, zda konečná spotřeba tepla je ve skutečnosti teplo či chlazení prostřednictvím absorpčních chladičů.
Pokud se emise skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin (eec) uvádějí v g CO2eq/t suchých surovin, provede se převod na gramy ekvivalentu CO2 na MJ paliva [g CO2eq/MJ] podle vzorce:
kde
faktor surovin pro palivoa = [podíl MJ surovin potřebný k výrobě 1 MJ paliva],
emise na tunu suchých surovin se vypočtou tímto způsobem:
Vzorec pro výpočet emisí skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin eec popisuje případy, kdy jsou suroviny přeměněny na paliva během jednoho kroku. U složitějších dodavatelských řetězců je nutné pro výpočet emisí ze skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin eec provést úpravy pro meziprodukty.
3.
Způsob výpočtu úspory emisí skleníkových plynů z paliv z biomasy
a)
výpočet úspory emisí skleníkových plynů z paliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy se provede podle vzorce
ÚSPORY = (E F(t) − E B)/E F(t) ,
kde
EB = celkové emise z paliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy a
EF(t) = celkové emise z referenčního fosilního paliva pro dopravu;
b)
výpočet úspory emisí skleníkových plynů při výrobě tepla, chlazení a výrobě elektřiny z paliv z biomasy se provede podle vzorce
ÚSPORY = (ECF(h&c,el) − ECB(h&c,el))/ECF(h&c,el),
kde
ECB(h&c,el) = celkové emise z tepla nebo elektřiny;
ECF(h&c,el) = celkové emise z referenčního fosilního paliva používaného pro užitečné teplo nebo elektřinu.
4.
Skleníkovými plyny zohledněnými pro účely bodu 1 jsou CO2, N2O a CH4. Při výpočtu ekvivalentu CO2se uvedené plyny hodnotí takto:
CO2: 1
N2O: 298
CH4: 25
5.
Emise pocházející z těžby, sklizně nebo pěstování surovin (eec) zahrnují emise pocházející ze samotného procesu těžby nebo pěstování; ze sběru, sušení a skladování surovin; z odpadu a úniků; a z výroby chemických látek nebo produktů použitých při těžbě nebo pěstování. Zachycování CO2 při pěstování surovin je vyloučeno. Jako alternativu skutečných hodnot emisí lze použít odhady úrovně emisí z pěstování zemědělské biomasy , které je možno získat z regionálních průměrných hodnot u emisí z pěstování zahrnutých do zpráv podle čl. 31 odst. 4 směrnice 2018/2001, o podpoře využití energie z obnovitelných zdrojů nebo z informací o rozložených standardizovaných hodnotách pro pěstování obsažených v této příloze. Jako alternativu skutečných hodnot emisí je při neexistenci příslušných informací v těchto zprávách povoleno vypočítat průměrné hodnoty založené na místních zemědělských postupech, které vycházejí například z údajů o skupinách zemědělských podniků.
Jako alternativu skutečných hodnot emisí lze použít odhady emisí z pěstování a sklizně lesní biomasy , které je možno odvodit použitím průměrných hodnot emisí z pěstování a sklizně vypočtených pro geografické plochy na úrovni členského státu.
6.
Pro účely výpočtu uvedeného v bodu 1 písm. a) se k úsporám emisí na základě lepšího řízení zemědělství (esca), jako například přechodu na minimální orbu či bezorebné setí, pěstování lepších plodin či jejich střídání, používání krycích plodin, včetně hospodaření se zbytky plodin, a používání organických pomocných půdních látek (například kompostu nebo digestátu z kvašení mrvy), přihlédne pouze tehdy, pokud byly předloženy spolehlivé a ověřitelné důkazy, že obsah uhlíku v půdě se zvyšuje, nebo se dá rozumně očekávat, že v období, kdy byly dotčené suroviny pěstovány, uvedený obsah vzrostl, přičemž se k emisím přihlédne v případě, kde tyto postupy vedou k vyššímu používání umělých hnojiv a herbicidů. Takovými důkazy mohou být měření uhlíku v půdě, například prvním měřením před pěstováním a následnými měřeními v pravidelných několikaletých intervalech. V takovém případě, ještě než je k dispozici druhé měření, by se odhadlo zvýšení uhlíku v půdě na základě reprezentativních experimentů nebo půdních modelů. Od dalšího druhého měření by měření představovala základ pro určení existence zvýšení uhlíku v půdě a jejího rozsahu.
7.
Roční hodnoty emisí pocházejících ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy (el) se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně mezi dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije tento vzorec:
kde
el = roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy (vyjádřené jako hmotnost ekvivalentu CO2 na jednotku energie paliva z biomasy ). „Orná půda“ (Orná půda, jak je vymezena IPCC podle rozhodnutí Komise 2010/335/EU ve vztahu ke směrnici 2018/2001/EU vycházející z pokynů IPCC z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů a v souladu s nařízeními (EU) č. 525/2013 a (EU) 2018/841) a „trvalé kultury“ (Trvalé kultury jsou definovány jako víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná) se považují za jeden způsob využívání půdy;
Kvocient získaný vydělením molekulové hmotnosti CO2 (44,010 g/mol) molekulovou hmotností uhlíku (12,011 g/mol) se rovná 3,664.
CSR = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu 2008 nebo 20 let před získáním suroviny, přičemž se použije pozdější datum;
CSA = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s aktuálním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, se hodnota činitele CSA stanoví jako odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v době zralosti plodiny, přičemž se použije situace, která nastane dříve;
P = produktivita plodiny (vyjádřená jako energie z paliva z biomasy na jednotku plochy za rok); a
eB = bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ paliva z biomasy , pokud je biomasa získávána ze znehodnocené půdy, která prošla obnovou, za podmínek stanovených v bodě 8.
8.
Bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ se přidělí, pokud je prokázáno, že daná půda:
a)
nebyla v lednu roku 2008 zemědělsky ani jinak využívána a
b)
je závažným způsobem znehodnocená, včetně takové půdy dříve využívané k zemědělským účelům.
Bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ se použije pro období maximálně 20 let od doby, kdy došlo k přeměně půdy na zemědělsky využívanou půdu, za předpokladu, že je zajištěn pravidelný nárůst zásob uhlíku, jakož i značné snížení eroze u půd podle písmene b).
9.
„Půdami závažným způsobem znehodnocenými“ se rozumějí půdy, jež byly po značnou dobu výrazně zasoleny nebo vykazují obzvláště nízký obsah organických látek a jež jsou závažným způsobem erodované.
10.
Základem pro výpočet zásob uhlíku v půdě je rozhodnutí Komise 2010/335/EU ze dne 10. června 2010 o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES.
11.
Emise ze zpracování (ep) zahrnují emise z vlastního procesu zpracování; z odpadu a úniků; z výroby chemických látek nebo produktů používaných při zpracování, včetně emisí CO2 odpovídajících obsahu uhlíku ve fosilních vstupech bez ohledu na to, zda byl v příslušném postupu spálen, či nikoli.
Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím pevná nebo plynná paliva z biomasy , se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě a distribuci elektřiny v dané oblasti. Odchylně od tohoto pravidla mohou výrobci pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné síti.
Emise ze zpracování v příslušných případech zahrnují emise ze sušení prozatímních produktů a materiálů.
12.
Emise z přepravy a distribuce (etd) zahrnují emise pocházející z přepravy surovin a polotovarů i ze skladování a distribuce konečného výrobku. Tento bod se nevztahuje na emise z přepravy a distribuce zohledňované podle bodu 5.
13.
Emise CO2 z použitého paliva (eu) se pokládají u paliv z biomasy za rovné nule. Emise skleníkových plynů jiných než CO2 (CH4 a N2O) z použitého paliva musí být zahrnuty do faktoru eu.
14.
Úspory emisí vyvolané zachycením a geologickým ukládáním CO2 (eccs), které nebyly již započítány do ep, se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení a ukládání emitovaného CO2 v přímé souvislosti se získáváním, přepravou, zpracováním a distribucí paliva z biomasy , pokud ukládání probíhalo v souladu se směrnicí 2009/31/ES o geologickém ukládání oxidu uhličitého.
15.
Úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou CO2 (eccr) přímo souvisejí s výrobou paliva z biomasy , jemuž jsou přiřazeny, a omezují se na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se k nahrazení CO2 z fosilních paliv při výrobě komerčních výrobků a služeb.
16.
Pokud kogenerační jednotka - zajištující teplo nebo elektřinu v procesu výroby paliva z biomasy , pro které se počítají emise - vyrobí přebytečnou elektřinu nebo přebytečné užitečné teplo , rozdělí se emise skleníkových plynů mezi elektřinu a užitečné teplo podle teploty tepla (jež odráží užitnost (užitek) tepla). Užitečná část tepla se zjistí vynásobením jeho energetického obsahu účinností Carnotova cyklu (Ch) použitím tohoto vzorce:
kde
Th = teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání;
T0 = teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinu (rovná se 0 °C).
Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto:
Ch = účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546.
Pro účely tohoto výpočtu se použijí skutečné účinnosti, definované jako vyrobená roční mechanická energie, elektřina, resp. teplo děleno ročním vstupem energie.
17.
V případech, kdy v procesu výroby paliva z biomasy vzniká kombinace paliva, pro které se počítají emise, a jednoho nebo několika dalších produktů („druhotných produktů“), rozdělí se emise skleníkových plynů mezi palivo (nebo jeho odpovídající meziprodukty) a druhotné produkty v poměru k jejich energetickému obsahu (stanovenému u druhotných produktů s výjimkou elektřiny a tepla jako spodní výhřevnost). Intenzita skleníkových plynů přebytečného užitečného tepla nebo přebytečné elektřiny se shoduje s intenzitou skleníkových plynů tepla nebo elektřiny dodaných do procesu výroby paliva z biomasy a určí se na základě výpočtu intenzity skleníkových plynů všech vstupů a emisí, včetně surovin a emisí CH4 a N2O, do a z kogenerační jednotky, kotle či jiného zařízení dodávajícího teplo nebo elektřinu do procesu výroby paliva z biomasy . V případě kombinované výroby elektřiny a tepla se výpočet provádí podle bodu 16.
18.
Pro účely výpočtů uvedených v bodě 17 se emise takto rozdělované počítají jako eec + el + esca + ty podíly ep, etd, eccs a eccr, které se vztahují na výrobní kroky až do výrobního kroku, ve kterém vzniká předmětný druhotný produkt, včetně tohoto kroku. Došlo-li k přiřazení emisí druhotným produktům v některém z předchozích výrobních kroků životního cyklu, použije se pro předmětné účely místo těchto celkových emisí jen podíl těchto emisí přiřazený v posledním z těchto výrobních kroků meziproduktu vyráběného paliva.
V případě bioplynu a biometanu musí být pro účely tohoto výpočtu zohledněny všechny druhotné produkty, které nespadají do oblasti působnosti bodu 7. K odpadům ani zbytkům se žádné emise nepřiřadí. U druhotných produktů, jejichž energetický obsah je záporný, se pokládá energetický obsah pro účely výpočtu za nulový.
Emise skleníkových plynů z odpadů a zbytků, včetně korun stromů a větví, slámy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek, a zbytků ze zpracování, včetně surového glycerinu (glycerin, který není rafinován) a bagasy, se považují v celém životním cyklu těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové bez ohledu na to, zda jsou uvedené odpady a zbytky před přeměnou na konečný produkt zpracovány na prozatímní produkty.
V případě paliv z biomasy vyráběných v jiných rafinériích, než které jsou kombinací zpracovatelských zařízení a kotlů nebo kogeneračních jednotek zajišťujících dodávky tepla nebo elektřiny do zpracovatelského zařízení, je analyzovanou jednotkou pro účely výpočtu podle bodu 17 rafinérie.
19.
V případě paliv z biomasy používaných k výrobě elektřiny se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(el) referenčního fosilního paliva použije 183 g CO2eq/MJ elektřiny, nebo 212 g CO2eq/MJ elektřiny pro nejvzdálenější regiony.
V případě paliv z biomasy používaných k výrobě užitečného tepla , jakož i k vytápění nebo chlazení se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(h) referenčního fosilního paliva použije 80 g CO2eq/MJ tepla.
V případě paliv z biomasy používaných k výrobě užitečného tepla , u níž lze prokázat přímou fyzickou náhradu uhlí, se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(h) referenčního fosilního paliva použije 124 g CO2eq/MJ tepla.
V případě paliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(t) referenčního fosilního paliva použije 94 g CO2eq/MJ.
C. ROZLOŽENÉ STANDARDIZOVANÉ HODNOTY PRO PALIVA Z BIOMASY
Dřevěné brikety nebo pelety
| Systém výroby paliva z biomasy | Přepravní vzdálenost | Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Pěstování | Zpracování | Přeprava | Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva | ||
| Dřevní štěpka ze zbytků z lesnictví | 1 až 500 km | 0,0 | 1,9 | 3,6 | 0,5 |
| 500 až 2 500 km | 0,0 | 1,9 | 6,2 | 0,5 | |
| 2 500 až 10 000 km | 0,0 | 1,9 | 12,6 | 0,5 | |
| Nad 10 000 km | 0,0 | 1,9 | 24,6 | 0,5 | |
| Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus) | 2 500 až 10 000 km | 4,4 | 0,0 | 13,2 | 0,5 |
| Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením) | 1 až 500 km | 3,9 | 0,0 | 4,2 | 0,5 |
| 500 až 2 500 km | 3,9 | 0,0 | 6,8 | 0,5 | |
| 2 500 až 10 000 km | 3,9 | 0,0 | 13,2 | 0,5 | |
| Nad 10 000 km | 3,9 | 0,0 | 25,2 | 0,5 | |
| Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení) | 1 až 500 km | 2,2 | 0,0 | 4,2 | 0,5 |
| 500 až 2 500 km | 2,2 | 0,0 | 6,8 | 0,5 | |
| 2 500 až 10 000 km | 2,2 | 0,0 | 13,2 | 0,5 | |
| Nad 10 000 km | 2,2 | 0,0 | 25,2 | 0,5 | |
| Dřevní štěpka z kmenoviny | 1 až 500 km | 1,1 | 0,4 | 3,6 | 0,5 |
| 500 až 2 500 km | 1,1 | 0,4 | 6,2 | 0,5 | |
| 2 500 až 10 000 km | 1,1 | 0,4 | 12,6 | 0,5 | |
| Nad 10 000 km | 1,1 | 0,4 | 24,6 | 0,5 | |
| Dřevní štěpka ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu | 1 až 500 km | 0,0 | 0,4 | 3,6 | 0,5 |
| 500 až 2 500 km | 0,0 | 0,4 | 6,2 | 0,5 | |
| 2 500 až 10 000 km | 0,0 | 0,4 | 12,6 | 0,5 | |
| Nad 10 000 km | 0,0 | 0,4 | 24,6 | 0,5 | |
Dřevěné brikety nebo pelety
| Systém výroby paliva z biomasy | Přepravní vzdálenost | Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Pěstování | Zpracování | Přeprava a distribuce | Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva | ||
| Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 1) | 1 až 500 km | 0,0 | 30,9 | 3,5 | 0,3 |
| 500 až 2 500 km | 0,0 | 30,9 | 3,3 | 0,3 | |
| 2 500 až 10 000 km | 0,0 | 30,9 | 5,2 | 0,3 | |
| Nad 10 000 km | 0,0 | 30,9 | 9,5 | 0,3 | |
| Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 2a) | 1 až 500 km | 0,0 | 15,0 | 3,6 | 0,3 |
| 500 až 2 500 km | 0,0 | 15,0 | 3,5 | 0,3 | |
| 2 500 až 10 000 km | 0,0 | 15,0 | 5,3 | 0,3 | |
| Nad 10 000 km | 0,0 | 15,0 | 9,8 | 0,3 | |
| Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 3a) | 1 až 500 km | 0,0 | 2,8 | 3,6 | 0,3 |
| 500 až 2 500 km | 0,0 | 2,8 | 3,5 | 0,3 | |
| 2 500 až 10 000 km | 0,0 | 2,8 | 5,3 | 0,3 | |
| Nad 10 000 km | 0,0 | 2,8 | 9,8 | 0,3 | |
| Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 1) | 2 500 až 10 000 km | 3,9 | 29,4 | 5,2 | 0,3 |
| Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 2) | 2 500 až 10 000 km | 5,0 | 12,7 | 5,3 | 0,3 |
| Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 3a) | 2 500 až 10 000 km | 5,3 | 0,4 | 5,3 | 0,3 |
| Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 1) | 1 až 500 km | 3,4 | 29,4 | 3,5 | 0,3 |
| 500 až 10 000 km | 3,4 | 29,4 | 5,2 | 0,3 | |
| Nad 10 000 km | 3,4 | 29,4 | 9,5 | 0,3 | |
| Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 2a) | 1 až 500 km | 4,4 | 12,7 | 3,6 | 0,3 |
| 500 až 10 000 km | 4,4 | 12,7 | 5,3 | 0,3 | |
| Nad 10 000 km | 4,4 | 12,7 | 9,8 | 0,3 | |
| Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 3a) | 1 až 500 km | 4,6 | 0,4 | 3,6 | 0,3 |
| 500 až 10 000 km | 4,6 | 0,4 | 5,3 | 0,3 | |
| Nad 10 000 km | 4,6 | 0,4 | 9,8 | 0,3 | |
| Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 1) | 1 až 500 km | 2,0 | 29,4 | 3,5 | 0,3 |
| 500 až 2 500 km | 2,0 | 29,4 | 5,2 | 0,3 | |
| 2 500 až 10 000 km | 2,0 | 29,4 | 9,5 | 0,3 | |
| Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 2a) | 1 až 500 km | 2,5 | 12,7 | 3,6 | 0,3 |
| 500 až 10 000 km | 2,5 | 12,7 | 5,3 | 0,3 | |
| Nad 10 000 km | 2,5 | 12,7 | 9,8 | 0,3 | |
| Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 3a) | 1 až 500 km | 2,6 | 0,4 | 3,6 | 0,3 |
| 500 až 10 000 km | 2,6 | 0,4 | 5,3 | 0,3 | |
| Nad 10 000 km | 2,6 | 0,4 | 9,8 | 0,3 | |
| Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 1) | 1 až 500 km | 1,1 | 29,8 | 3,5 | 0,3 |
| 500 až 2 500 km | 1,1 | 29,8 | 3,3 | 0,3 | |
| 2 500 až 10 000 km | 1,1 | 29,8 | 5,2 | 0,3 | |
| Nad 10 000 km | 1,1 | 29,8 | 9,5 | 0,3 | |
| Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 2a) | 1 až 500 km | 1,4 | 13,2 | 3,6 | 0,3 |
| 500 až 2 500 km | 1,4 | 13,2 | 3,5 | 0,3 | |
| 2 500 až 10 000 km | 1,4 | 13,2 | 5,3 | 0,3 | |
| Nad 10 000 km | 1,4 | 13,2 | 9,8 | 0,3 | |
| Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 3a) | 1 až 500 km | 1,4 | 0,9 | 3,6 | 0,3 |
| 500 až 2 500 km | 1,4 | 0,9 | 3,5 | 0,3 | |
| 2 500 až 10 000 km | 1,4 | 0,9 | 5,3 | 0,3 | |
| Nad 10 000 km | 1,4 | 0,9 | 9,8 | 0,3 | |
| Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 1) | 1 až 500 km | 0,0 | 17,2 | 3,3 | 0,3 |
| 500 až 2 500 km | 0,0 | 17,2 | 3,2 | 0,3 | |
| 2 500 až 10 000 km | 0,0 | 17,2 | 5,0 | 0,3 | |
| Nad 10 000 km | 0,0 | 17,2 | 9,2 | 0,3 | |
| Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 2a) | 1 až 500 km | 0,0 | 7,2 | 3,4 | 0,3 |
| 500 až 2 500 km | 0,0 | 7,2 | 3,3 | 0,3 | |
| 2 500 až 10 000 km | 0,0 | 7,2 | 5,1 | 0,3 | |
| Nad 10 000 km | 0,0 | 7,2 | 9,3 | 0,3 | |
| Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 3a) | 1 až 500 km | 0,0 | 0,3 | 3,4 | 0,3 |
| 500 až 2 500 km | 0,0 | 0,3 | 3,3 | 0,3 | |
| 2 500 až 10 000 km | 0,0 | 0,3 | 5,1 | 0,3 | |
| Nad 10 000 km | 0,0 | 0,3 | 9,3 | 0,3 | |
Zemědělské postupy
| Výroba paliva z biomasy Systém | Přepravní vzdálenost | Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Pěstování | Zpracování | Přeprava a distribuce | Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva | ||
| Zemědělské zbytky o hustotě < 0,2 t/m3 | 1 až 500 km | 0,0 | 1,1 | 3,1 | 0,3 |
| 500 až 2 500 km | 0,0 | 1,1 | 7,8 | 0,3 | |
| 2 500 až 10 000 km | 0,0 | 1,1 | 17,0 | 0,3 | |
| Nad 10 000 km | 0,0 | 1,1 | 34,0 | 0,3 | |
| Zemědělské zbytky o hustotě > 0,2 t/m3 | 1 až 500 km | 0,0 | 1,1 | 3,1 | 0,3 |
| 500 až 2 500 km | 0,0 | 1,1 | 4,4 | 0,3 | |
| 2 500 až 10 000 km | 0,0 | 1,1 | 8,5 | 0,3 | |
| Nad 10 000 km | 0,0 | 1,1 | 16,3 | 0,3 | |
| Slámové pelety | 1 až 500 km | 0,0 | 6,0 | 3,6 | 0,3 |
| 500 až 10 000 km | 0,0 | 6,0 | 5,5 | 0,3 | |
| Nad 10 000 km | 0,0 | 6,0 | 10,0 | 0,3 | |
| Brikety z bagasy | 500 až 10 000 km | 0,0 | 0,4 | 5,2 | 0,5 |
| Nad 10 000 km | 0,0 | 0,4 | 9,5 | 0,5 | |
| Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka) | Nad 10 000 km | 21,6 | 25,4 | 13,5 | 0,3 |
| Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka) (nulové emise CH4 z lisovny oleje) | Nad 10 000 km | 21,6 | 4,2 | 13,5 | 0,3 |
Rozložené standardizované hodnoty pro bioplyn pro výrobu elektřiny
| Systém výroby paliva z biomasy | Technologie | STANDARDIZOVANÁ HODNOTA [g CO2eq/MJ] | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Pěstování | Zpracování | Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva | Přeprava3 | Kredity na mrvu4 | |||
| Vlhká mrva1 | Situace 1 | Otevřený digestát | 0,0 | 97,4 | 12,5 | 0,8 | – 107,3 |
| Uzavřený digestát | 0,0 | 0,0 | 12,5 | 0,8 | – 97,6 | ||
| Situace 2 | Otevřený digestát | 0,0 | 103,7 | 12,5 | 0,8 | – 107,3 | |
| Uzavřený digestát | 0,0 | 5,9 | 12,5 | 0,8 | – 97,6 | ||
| Situace 3 | Otevřený digestát | 0,0 | 116,4 | 12,5 | 0,9 | – 120,7 | |
| Uzavřený digestát | 0,0 | 6,4 | 12,5 | 0,8 | – 108,5 | ||
| Celá rostlina kukuřice2 | Situace 1 | Otevřený digestát | 15,6 | 18,9 | 12,5 | 0,0 | — |
| Uzavřený digestát | 15,2 | 0,0 | 12,5 | 0,0 | — | ||
| Situace 2 | Otevřený digestát | 15,6 | 26,3 | 12,5 | 0,0 | — | |
| Uzavřený digestát | 15,2 | 7,2 | 12,5 | 0,0 | — | ||
| Situace 3 | Otevřený digestát | 17,5 | 29,3 | 12,5 | 0,0 | — | |
| Uzavřený digestát | 17,1 | 7,9 | 12,5 | 0,0 | — | ||
| Biologický odpad | Situace 1 | Otevřený digestát | 0,0 | 30,6 | 12,5 | 0,5 | — |
| Uzavřený digestát | 0,0 | 0,0 | 12,5 | 0,5 | — | ||
| Situace 2 | Otevřený digestát | 0,0 | 39,0 | 12,5 | 0,5 | — | |
| Uzavřený digestát | 0,0 | 8,3 | 12,5 | 0,5 | — | ||
| Situace 3 | Otevřený digestát | 0,0 | 43,7 | 12,5 | 0,5 | — | |
| Uzavřený digestát | 0,0 | 9,1 | 12,5 | 0,5 | — | ||
Vysvětlivky
1
Hodnoty pro výrobu bioplynu z mrvy zahrnují negativní emise u úspor emisí při hospodaření s mrvou. Uvažovaná hodnota esca se rovná –45 g CO2eq/MJ mrvy používané při anaerobní digesci.
2
Celou rostlinou kukuřice se rozumí kukuřice, která byla sklizena jako píce a byla silážována pro účely konzervace.
3
Přeprava zemědělských surovin do transformačního zařízení je podle metodiky uvedené ve zprávě Komise ze dne 25. února 2010 o požadavcích na udržitelnost pro využívání zdrojů pevné a plynné biomasy při výrobě elektřiny, tepla a chlazení zahrnuta v hodnotě „pěstování“. Hodnota pro přepravu kukuřičné siláže představuje 0,4 g CO2eq/MJ bioplynu .
4
Kreditem na mrvu se rozumí výše úspory emisí za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou v případě, že je chlévská mrva používána jako substrát pro výrobu bioplynu a biometanu .
Rozložené standardizované hodnoty pro biometan
| Systém výroby biometanu | Technologické řešení | STANDARDIZOVANÁ HODNOTA [g CO2eq/MJ] | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Pěstování | Zpracování | Úprava | Přeprava | Komprese na čerpací stanici | Kredity na mrvu1 | |||
| Vlhká mrva | Otevřený digestát | Bez spalování odpadních plynů | 0,0 | 117,9 | 27,3 | 1,0 | 4,6 | – 124,4 |
| Spalování odpadních plynů | 0,0 | 117,9 | 6,3 | 1,0 | 4,6 | – 124,4 | ||
| Uzavřený digestát | Bez spalování odpadních plynů | 0,0 | 4,4 | 27,3 | 0,9 | 4,6 | – 111,9 | |
| Spalování odpadních plynů | 0,0 | 4,4 | 6,3 | 0,9 | 4,6 | – 111,9 | ||
| Celá rostlina kukuřice | Otevřený digestát | Bez spalování odpadních plynů | 18,1 | 28,1 | 27,3 | 0,0 | 4,6 | – |
| Spalování odpadních plynů | 18,1 | 28,1 | 6,3 | 0,0 | 4,6 | – | ||
| Uzavřený digestát | Bez spalování odpadních plynů | 17,6 | 6,0 | 27,3 | 0,0 | 4,6 | – | |
| Spalování odpadních plynů | 17,6 | 6,0 | 6,3 | 0,0 | 4,6 | – | ||
| Biologický odpad | Otevřený digestát | Bez spalování odpadních plynů | 0,0 | 42,8 | 27,3 | 0,6 | 4,6 | – |
| Spalování odpadních plynů | 0,0 | 42,8 | 6,3 | 0,6 | 4,6 | – | ||
| Uzavřený digestát | Bez spalování odpadních plynů | 0,0 | 7,2 | 27,3 | 0,5 | 4,6 | – | |
| Spalování odpadních plynů | 0,0 | 7,2 | 6,3 | 0,5 | 4,6 | – | ||
Vysvětlivky
1
Kreditem na mrvu se rozumí výše úspory emisí za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou v případě, že je chlévská mrva používána jako substrát pro výrobu bioplynu a biometanu .
D. CELKOVÉ STANDARDIZOVANÉ HODNOTY EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ U ZPŮSOBŮ VÝROBY PALIVA Z BIOMASY
| Systém výroby paliva z biomasy * | Přepravní vzdálenost | Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
|---|---|---|
| Dřevní štěpka ze zbytků z lesnictví | 1 až 500 km | 6 |
| 500 až 2 500 km | 9 | |
| 2 500 až 10 000 km | 15 | |
| Nad 10 000 km | 27 | |
| Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus) | 2 500 až 10 000 km | 18 |
| Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením) | 1 až 500 km | 9 |
| 500 až 2 500 km | 11 | |
| 2 500 až 10 000 km | 18 | |
| Nad 10 000 km | 30 | |
| Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení) | 1 až 500 km | 7 |
| 500 až 2 500 km | 10 | |
| 2 500 až 10 000 km | 16 | |
| Nad 10 000 km | 28 | |
| Dřevní štěpka z kmenoviny | 1 až 500 km | 6 |
| 500 až 2 500 km | 8 | |
| 2 500 až 10 000 km | 15 | |
| Nad 10 000 km | 27 | |
| Dřevní štěpka z průmyslových zbytků | 1 až 500 km | 5 |
| 500 až 2 500 km | 7 | |
| 2 500 až 10 000 km | 13 | |
| Nad 10 000 km | 25 | |
| Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 1) | 1 až 500 km | 35 |
| 500 až 2 500 km | 35 | |
| 2 500 až 10 000 km | 36 | |
| Nad 10 000 km | 41 | |
| Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 2a) | 1 až 500 km | 19 |
| 500 až 2 500 km | 19 | |
| 2 500 až 10 000 km | 21 | |
| Nad 10 000 km | 25 | |
| Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 3a) | 1 až 500 km | 7 |
| 500 až 2 500 km | 7 | |
| 2 500 až 10 000 km | 8 | |
| Nad 10 000 km | 13 | |
| Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 1) | 2 500 až 10 000 km | 39 |
| Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 2a) | 2 500 až 10 000 km | 23 |
| Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 3a) | 2 500 až 10 000 km | 11 |
| Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 1) | 1 až 500 km | 37 |
| 500 až 10 000 km | 38 | |
| Nad 10 000 km | 43 | |
| Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 2a) | 1 až 500 km | 21 |
| 500 až 10 000 km | 23 | |
| Nad 10 000 km | 27 | |
| Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 3a) | 1 až 500 km | 9 |
| 500 až 10 000 km | 11 | |
| Nad 10 000 km | 15 | |
| Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 1) | 1 až 500 km | 35 |
| 500 až 10 000 km | 37 | |
| Nad 10 000 km | 41 | |
| Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 2a) | 1 až 500 km | 19 |
| 500 až 10 000 km | 21 | |
| Nad 10 000 km | 25 | |
| Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 3a) | 1 až 500 km | 7 |
| 500 až 10 000 km | 9 | |
| Nad 10 000 km | 13 | |
| Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 1) | 1 až 500 km | 35 |
| 500 až 2 500 km | 34 | |
| 2 500 až 10 000 km | 36 | |
| Nad 10 000 km | 41 | |
| Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 2a) | 1 až 500 km | 18 |
| 500 až 2 500 km | 18 | |
| 2 500 až 10 000 km | 20 | |
| Nad 10 000 km | 25 | |
| Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 3a) | 1 až 500 km | 6 |
| 500 až 2 500 km | 6 | |
| 2 500 až 10 000 km | 8 | |
| Nad 10 000 km | 12 | |
| Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 1) | 1 až 500 km | 21 |
| 500 až 2 500 km | 21 | |
| 2 500 až 10 000 km | 23 | |
| Nad 10 000 km | 27 | |
| Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 2a) | 1 až 500 km | 11 |
| 500 až 2 500 km | 11 | |
| 2 500 až 10 000 km | 13 | |
| Nad 10 000 km | 17 | |
| Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 3a) | 1 až 500 km | 4 |
| 500 až 2 500 km | 4 | |
| 2 500 až 10 000 km | 6 | |
| Nad 10 000 km | 10 |
Vysvětlivky:
*)
Situace 1 označuje procesy, v nichž se pro dodávky procesního tepla do výrobny pelet využívá kotel na zemní plyn. Procesní elektřina je nakoupena z rozvodné sítě.
Situace 2a označuje procesy, v nichž se pro dodávky procesního tepla do výrobny pelet využívá kotel na dřevní štěpku. Procesní elektřina je nakoupena z rozvodné sítě.
Situace 3a označuje procesy, při nichž se pro dodávky tepla a elektřiny do výrobny pelet používá kogenerační jednotka na dřevní štěpku.
| Systém výroby paliva z biomasy | Přepravní vzdálenost | Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
|---|---|---|
| Zemědělské zbytky o hustotě < 0,2 t/m3 1 | 1 až 500 km | 4 |
| 500 až 2 500 km | 9 | |
| 2 500 až 10 000 km | 18 | |
| Nad 10 000 km | 35 | |
| Zemědělské zbytky o hustotě > 0,2 t/m3 2 | 1 až 500 km | 4 |
| 500 až 2 500 km | 6 | |
| 2 500 až 10 000 km | 10 | |
| Nad 10 000 km | 18 | |
| Slámové pelety | 1 až 500 km | 10 |
| 500 až 10 000 km | 12 | |
| Nad 10 000 km | 16 | |
| Brikety z bagasy | 500 až 10 000 km | 6 |
| Nad 10 000 km | 10 | |
| Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka) | Nad 10 000 km | 61 |
| Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka) (nulové emise CH4 z lisovny oleje) | Nad 10 000 km | 40 |
Standardizované hodnoty – bioplyn na elektřinu
| Systém výroby bioplynu | Technologické řešení | Standardizovaná hodnota | |
|---|---|---|---|
| Emise skleníkových plynů (g CO2eq/MJ) | |||
| Situace 1 | Otevřený digestát 3 | 3 | |
| Uzavřený digestát 4 | – 84 | ||
| Situace 2 | Otevřený digestát | 10 | |
| Uzavřený digestát | – 78 | ||
| Situace 3 | Otevřený digestát | 9 | |
| Uzavřený digestát | – 89 | ||
| Situace 1 | Otevřený digestát | 47 | |
| Uzavřený digestát | 28 | ||
| Situace 2 | Otevřený digestát | 54 | |
| Uzavřený digestát | 35 | ||
| Situace 3 | Otevřený digestát | 59 | |
| Uzavřený digestát | 38 | ||
| Situace 1 | Otevřený digestát | 44 | |
| Uzavřený digestát | 13 | ||
| Situace 2 | Otevřený digestát | 52 | |
| Uzavřený digestát | 21 | ||
| Situace 3 | Otevřený digestát | 57 | |
| Uzavřený digestát | 22 | ||
Vysvětlivky:
1
Tato skupina materiálů zahrnuje zemědělské zbytky s nízkou objemovou hmotností a obsahuje materiály jako jsou balíky slámy, ovesné slupky, rýžové plevy a balíky bagasy z cukrové třtiny (neúplný seznam).
2
Tato skupina zemědělských zbytků s vyšší objemovou hmotností zahrnuje materiály, jako jsou například kukuřičné klasy, ořechové skořápky, slupky sójových bobů, skořápky palmových jader (neúplný seznam).
3
Otevřené skladování digestátu stojí za vznikem dodatečných emisí metanu, které se mění v závislosti na povětrnostních podmínkách, substrátu a účinnosti digesce. Při těchto výpočtech se použijí množství, která se rovnají 0,05 MJ CH4/MJ bioplynu u mrvy, 0,035 MJ CH4/MJ bioplynu u kukuřice a 0,01 MJ CH4/MJ bioplynu u biologického odpadu.
4
Uzavřené skladování znamená, že digestát vzniklý procesem digesce je skladován v plynotěsné nádrži a dodatečný bioplyn vznikající při skladování je považován za získaný pro výrobu dodatečné elektřiny nebo biometanu .
Standardizované hodnoty pro biometan
| Systém výroby biometanu | Technologické řešení | Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) |
|---|---|---|
| Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů 1 | 22 | |
| Otevřený digestát, spalování odpadních plynů 2 | 1 | |
| Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů | -79 | |
| Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů | -100 | |
| Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů | 73 | |
| Otevřený digestát, spalování odpadních plynů | 52 | |
| Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů | 51 | |
| Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů | 30 | |
| Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů | 71 | |
| Otevřený digestát, spalování odpadních plynů | 50 | |
| Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů | 35 | |
| Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů | 14 |
Vysvětlivky
1
Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan : střídavá tlaková adsorpce (PSA), tlaková vypírka vodou (PWS), membránové technologie, kryogenní metody a organická fyzikální vypírka (OPS). Zahrnuje emise ve výši 0,03 g MJ CH4/MJ biometanu pro emise metanu v odpadních plynech.
2
Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynu na biometan : tlaková vypírka vodou (PWS), je-li voda recyklována, střídavá tlaková adsorpce (PSA), chemická vypírka, organická fyzikální vypírka (OPS), membránové technologie a kryogenní úprava. Pro tuto kategorii nejsou zvažovány žádné emise metanu (je-li metan v odpadních plynech přítomen, spálí se).
Standardizované hodnoty – bioplyn na elektřinu – směsi mrvy a kukuřice: emise skleníkových plynů s podíly na základě čerstvé hmotnosti
| Systém výroby bioplynu*) | Technologické řešení | Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) | |
|---|---|---|---|
| Mrva – kukuřice 80 % – 20 % | Situace 1 | Otevřený digestát | 33 |
| Uzavřený digestát | – 9 | ||
| Situace 2 | Otevřený digestát | 40 | |
| Uzavřený digestát | – 2 | ||
| Situace 3 | Otevřený digestát | 43 | |
| Uzavřený digestát | – 4 | ||
| Mrva – kukuřice 70 % – 30 % | Situace 1 | Otevřený digestát | 37 |
| Uzavřený digestát | 3 | ||
| Situace 2 | Otevřený digestát | 45 | |
| Uzavřený digestát | 10 | ||
| Situace 3 | Otevřený digestát | 48 | |
| Uzavřený digestát | 10 | ||
| Mrva – kukuřice 60 % – 40 % | Situace 1 | Otevřený digestát | 40 |
| Uzavřený digestát | 11 | ||
| Situace 2 | Otevřený digestát | 47 | |
| Uzavřený digestát | 18 | ||
| Situace 3 | Otevřený digestát | 52 | |
| Uzavřený digestát | 18 | ||
Vysvětlivky:
*)
- Situace 1 označuje způsoby výroby, při nichž elektřinu a teplo potřebné v daném procesu dodává přímo motor kogenerační jednotky.
Situace 2 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána ze sítě a procesní teplo dodává přímo motor kogenerační jednotky. V některých členských státech nemohou hospodářské subjekty požadovat dotace na hrubou výrobu, a pravděpodobnější konfigurací tak je situace 1.
Situace 3 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána z rozvodné sítě a procesní teplo dodává kotel na bioplyn . Tato situace se týká některých zařízení, u nichž není motor kogenerační jednotky na místě a prodává se bioplyn (ovšem bez úpravy na biometan ).
Standardizované hodnoty – biometan – směsi mrvy a kukuřice: emise skleníkových plynů s podíly na základě čerstvé hmotnosti
| Systém výroby biometanu | Technologické řešení | Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota1 |
|---|---|---|
| (g CO2eq/MJ) | ||
| Mrva – kukuřice 80 % – 20 % | Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů | 57 |
| Otevřený digestát, spalování odpadních plynů | 36 | |
| Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů | 9 | |
| Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů | – 12 | |
| Mrva – kukuřice 70 % – 30 % | Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů | 62 |
| Otevřený digestát, spalování odpadních plynů | 41 | |
| Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů | 22 | |
| Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů | 1 | |
| Mrva – kukuřice 60 % – 40 % | Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů | 66 |
| Otevřený digestát, spalování odpadních plynů | 45 | |
| Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů | 31 | |
| Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů | 10 |
Vysvětlivka:
1
V případě biometanu používaného jako stlačený biometan coby palivo využívané v odvětví dopravy je třeba přičíst ke standardizovaným hodnotám hodnotu 4,6 g CO2eq/MJ biometanu .
1)
Čl. 2 bod 1a, čl. 3 odst. 3c písm. a), čl. 29 až 31 a přílohy V, VI a IX směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 a směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/1405.
3)
Například § 4 odst. 1 a 2, § 6 odst. 1, § 13 až 15, § 45a a 45e zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Nařízení Komise (EU) č. 1307/2014 ze dne 8. prosince 2014, kterým se stanoví kritéria a zeměpisné oblasti k určení vysoce biologicky rozmanitých travních porostů pro účely čl. 7b odst. 3 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a čl. 17 odst. 3 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.
7)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/996 ze dne 14. června 2022 o pravidlech pro ověřování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a kritérií nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy, v platném znění.
8)
Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie.
9)
Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu, vyhlášená pod č. 80/2005 Sb. m. s.
10)
Nařízení Komise (EU) 2023/1185 ze dne 10. února 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 stanovením minimální hodnoty pro úspory emisí skleníkových plynů z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a upřesněním metodiky pro posuzování úspor emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku.
