258.
Vládní nařízení
ze dne 12. července 1949
o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku.
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 6, odst. 2 celního zákona ze dne 14. července 1927, č. 114 Sb.:
§ 1.
Vysvětlivky k celnímu sazebníku, platné pro československé celní území podle dekretu presidenta republiky ze dne 23. června 1945, č. 25 Sb., o sjednocení celního práva na území republiky Československé, se upravují a platí ve znění obsaženém v příloze tohoto nařízení a vyhlašují se v příloze Sbírky zákonů.*)
§ 2.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1950; provede je ministr financí v dohodě s ministrem zahraničního obchodu.
Zápotocký v. r.
Kabeš v. r.
VYSVĚTLIVKY
k celnímu sazebníku pro československé celní území.
Úvodní vysvětlivky.
1.
(1) Vysvětlivky k celnímu sazebníku doplňují a vykládají celní sazebník.
(2)
Je-li zboží jmenováno v celním sazebníku nebo ve vysvětlivkách k němu nebo obsahuje-li celní sazebník nebo vysvětlivky k němu směrnice pro jeho zařadění, zařadí se podle oněch ustanovení. Jinak platí o zařadění zboží ustanovení § 6 celního zákona a § 7 prováděcího nařízení k němu.
2.
(1) Tato ustanovení obsahují též směrnice pro zařadění zboží spojeného s jinými hmotami.
(2)
Jsou-li v celním sazebníku výslovně stanoveny zvláštní celní sazby na nějaké zboží nespojené s jinými hmotami, nesmí se těchto celních sazeb použít ani tenkrát, je-li takové zboží spojeno třeba jen s podružnými součástmi, uvedenými v § 7, odst. 4, písm. g) prováděcího nařízení k celnímu zákonu. Zboží takto spojené se projednává jako zboží spojené s jinými hmotami, nepřipouštějí-li vysvětlivky výjimek u jednotlivých sazebních čísel, jako je tomu na př. u saz. pol. 356a) pro hřebíky a šrouby nutné ke spojování nebo upevňování jednotlivých částí celku.
(3)
Zboží se zpravidla zařaďuje podle stavu, v jakém došlo k celnímu oddělení ONV. Části spojené pevně v celek se zařadí jako celek a nelze je u celního oddělení ONV rozdělovat, aby jednotlivé části byly projednány zvlášť podle různých sazebních čísel nebo položek. Výjimka je dovolena jenom tam, kde to stanoví vysvětlivky, jako na př. oddělené projednávání součástí z drahých kovů pevně spojených se stroji nebo přístroji saz. tř. XL.
(4)
Doveze-li se v jednom nákladovém kuse zboží rozložené v několik částí, jež by sestaveny tvořily pevně spojený celek patřící do určitého sazebního čísla, zařadí se zboží do sazebního čísla (položky), do něhož by patřilo, kdyby bylo dovezeno v celku, na př. hotové střelné zbraně ruční, které se dovezou v jednom nákladovém kuse, rozložené v hlaveň a pažbu. Na zařadění nemá vlivu okolnost, že chybí některá pro celek nepodstatná součástka. Avšak předměty, jež jsou sice určeny k tomu, aby tvořily pevně spojený celek, ale nejsou ve všeobecném celním sazebníku jako celek výslovně jmenovány, na př. bronzové sochy s mramorovým podstavcem, které se dovezou rozloženě v jednom nákladovém kuse, lze projednat odděleně.
3.
(1) Zboží složené se projednává podle hlavní součásti se zřetelem na povahu ostatních hmot, s nimiž je hlavní součást spojena. Tyto hmoty jsou rozčleněny do tří skupin ve všeobecné poznámce k celnímu sazebníku dovoznímu.
(2)
Spojení zboží se strunami střevovými se posuzuje stejně jako spojení s koží.
(3)
Výšivky na jiných látkách než na textilním zboží, jež jsou zcela nebo částečně provedeny zlacenými nebo stříbřenými dráty leonskými nebo hedvábím, se projednávají jako zboží spojené s velmi jemnými hmotami.
4.
(1) O projednávání předmětů vystrojených drahými kovy viz ustanovení posledního odstavce všeobecné poznámky k celnímu sazebníku dovoznímu.
(2)
U slunečníků a deštníků saz. pol. 272b) vystrojených drahými kovy a z nichž se vybírá clo podle kusu, mohou být též celé rukojetí z drahých kovů; rovněž tak mohou být u postrojů saz. pol. 338c) kování, přezky, kroužky, třmeny a jiné součástky celé ze stříbra a u saz. pol. 575a) a 575b) obruby očních skel, divadelních kukátek a pod. celé z drahých kovů.
(3)
Jiné zboží se pokládá za vystrojené drahými kovy jen tenkrát, je-li výstroj v poměru k velikosti předmětu, jakož i k váze a objemu jen nepatrný. Za výstroj se pokládají sponky, malé monogramy, ozdůbky na rozích u tobolek a pouzder na doutníky, vykládané výzdoby na vějířích, orámování nebo jednotlivé výzdoby, růžice a pod. u kartáčů na vlasy a jiných kartáčů, monogramy a jednotlivé kroužky na holích, klíčové štítky, malá držátka a kování na rozích skřínek, kování u střenek nožů a vidliček, úzké obruby u sklenic a misek, malá víčka u lahviček a pod. Příbory se střenkami z drahých kovů, toaletní kartáče zcela stříbrem pokryté a pod. se projednávají podle saz. čís. 567 nebo 568.
(4)
Předměty vystrojené platinou se projednávají jako předměty vystrojené zlatem.
(5)
Zboží vystrojené drahými kovy podléhá puncovní kontrole. Viz příslušná ustanovení všeobecných vysvětlivek k saz. čís. 560, 562, 564—568.
5.
(1) Pro projednávání hraček (též her) zařaděných do saz. tříd XXVIII—XXX, XXXII, XXXIV až XXXIX platí tato všeobecná ustanovení:
(2)
Přídavky, jež spojují jednotlivé součástky hraček, jako: dráty, klouby (závěsy), svorky, motouzy, přediva, šňůrky, kousky látek, papírové proužky a pod., jakož i nepatrné přídavky z jemných nebo velmi jemných hmot nemají vlivu na zařadění. Vyňaty jsou dřevěné hračky saz. pol. 355a), které s takovými přídavky, nebo jsou-li spojeny s obyčejnými hmotami, patří do saz. pol. 355b).
(3)
Podle hořejšího ustanovení zůstanou tudíž nepovšimnuty na př.: úzké proužky a nepatrné přídavky hedvábí nebo krajek, jednotlivé kousky leonských drátů nebo přediv, jednotlivé umělé květiny u oblečených loutek nebo u loutkového nábytku, proužky krajek u záclon loutkových světniček; stužky zdobící sošky zvířat; niti, šňůrky a stužky, jež pohánějí mechanické hračky; jednoduché ověsné šňůry z textilních nití se střapečky na dětských trubkách, napínací šňůry na dětských bubnech, šňůry, jimiž jsou podloženy jednotlivé hlasy u skleněných nebo kovových harmonik; malá železná nebo kovová kolečka u zvířat na prkénkách, jednotlivé součástky ze železa nebo z jiných obecných kovů, též ornamentované nebo niklované, jako na př. dvířka z mosazných, měděných a jiných plechů u železných krbů, rolničky z niklovaného mosazného plechu u zvířat z kožešiny, olověná kolečka u mechanických plechových hraček; proužky z kůže nebo voskovaného plátna, jež jsou nalepeny jako napodobenina postroje na koníčcích; ohony a hřívy z přediv nebo kožešinových proužků u menších sošek zvířat; předlohy na papíře, též sešité, které jsou přiloženy k stavebnicím, mosaice a podobným skládacím hrám, jakož i obrázky nalepené na bedničkách s hračkami.
(4)
Dětské kuchyňské nádobí a stolní náčiní na hraní z rozličných hmot se projednává jako hračky podle povahy hmoty. Ke skleněným hračkám patří hračky jak z dutého, tak i z masivního skla, jako hrací kuličky, kuželníkové koule a pod.
(5)
Rovněž se projednávají jako hračky a nikoliv jako nástroje a přístroje saz. třídy XLIV dětské trubky, bubínky, housličky a pod., nepřesně pracované hračky optické (jako kaleidoskopy, kouzelné svítilny [stínové hry], kinematografy, dalekohledy, stereoskopy, mikroskopy zvětšující jen zcela nepatrně a pod.) a malé napodobeniny strojů a přístrojů, jež jsou jen pouhými hračkami, též zařízené na mechanický pohon parou, horkým vzduchem a pod., jako na př. malé parní stroje a pod. Přesně pracované kaleidoskopy a kouzelné svítilny, jakož i přesně pracované hračky optické, dále modely strojů a přístrojů, jež nejsou hračkami, projednávají se naproti tomu podle saz. třídy XLIV, elektrické hračky podle saz. čís. 543.
(6)
O projednávání očních skel jako hraček viz 2. odstavec 1. vysvětlivky k saz. pol. 575a).
(7)
Dechové a tahací harmoniky se vždy projednávají podle saz. čís. 581.
(8)
Dřevěné hračky zcela polepené papírem (papírem s obrázky atd.) se projednávají jako hračky saz. čís. 299.
(9)
Hračky z jiných surovin soustružnických a řezbářských než ze dřeva, hračky z korku, kosti, rohu, mořské pěny, lávy, celuloidu a jiných umělých surovin řezbářských, z jantaru, slonoviny, perleti, želvoviny, pak hračky z hliníku, slitin hliníku a slitin hliníku podobných, hračky zcela nebo částečně z drahých kovů, zcela nebo částečně z pravých či nepravých korálů nebo i nepravých perel a hračky z polodrahokamů projednávají se stejně jako zboží z těchto hmot; rovněž tak se projednávají ozdoby na vánoční stromek.
(10)
Zploštěné dráty z obecných kovů v přadénkách na výzdobu vánočního stromku, jež jsou pouze cementovány, stříbřeny či stříbrem plátovány nebo zlaceny či zlatem plátovány, se projednávají podle saz. čís. 498 nebo 499, barvené zploštěné dráty stejné povahy, k témuž účelu a v téže úpravě, podle saz. čís. 523.
(11)
Ozdoby na vánoční stromek pouze z leonského zboží, též spojené s jinými hmotami, se projednávají podle saz. čís. 524, nepozbyly-li tímto spojením povahy leonského zboží. Ozdoby na vánoční stromek a hračky z jiných hmot, spojené s nepravými, t. j. nezlacenými ani nestříbřenými, leonskými dráty nebo takovými předivy se projednávají jako ozdoby na vánoční stromek nebo jako hračky spojené s jemnými hmotami. Avšak ozdoby na vánoční stromek a hračky z jiných hmot, spojené se stříbřenými nebo zlacenými leonskými dráty nebo předivy nebo s výrobky z nich, jakož i s pracemi z nepravých leonských drátů nebo přediv se projednávají jako ozdoby na vánoční stromek nebo jako hračky spojené s velmi jemnými hmotami.
(12)
O zařadění loutek rozhoduje zpravidla povaha těla (trupu); k loutkovým hlavičkám, údům, povlakům z textilních látek nebo šatstvu se při zařaďování loutek přihlíží jako ke spojení.
(13)
Hlavičky a údy loutkové z papíroviny, kamenné lepenky nebo podobných hmot, surové, nemalované, nelakované, se neprojednávají jako hračky, nýbrž podle saz. pol. 300a).
(14)
Jiné součástky hraček se projednávají jako hračky podle hmoty, z níž jsou vyrobeny. Z tohoto pravidla jsou vyňaty surové součástky železných hraček (pouze lité, lisované atd.), které se vzhledem k poznámce za saz. čís. 480 projednávají podle své povahy jako výslovně nejmenované zboží příslušných čísel saz. třídy XXXVIII (t. j. saz. čís. 445, 466, 481, 482 a 483).
(15)
Hračky ze součástek patřících do různých sazebních čísel, jež se dovážejí upravené v papírových krabicích a pod., se zařaďují se zřením k zásadě o projednávání zboží složeného z různých hmot vždy jako celek, a to podle součástek, jež převládají a patří do jednoho sazebního čísla. Nejsou-li tyto součástky zatíženy nejvyšším clem, přihlíží se při zařadění k případným jemným nebo velmi jemným hmotám u ostatních součástek jako ke spojení.
(16)
Obsahují-li takové papírové krabice a pod. toliko několik málo přistřiženych kousků tkanin, začatých šitých prací, výšivek, jednotlivých umělých květin, přízí a pod. nebo jsou-li připojeny náprstky, jehly, jehelníčky atd., projednají se tyto soubory jako složené hračky podle povahy papírové krabice a pod.; podléhají-li však některé součástky v krabici obsažené (vyjma součástky z textilií) vyššímu clu než sama krabice, projednají se takové soubory podle součástky podléhající nejvyššímu clu, při čemž se přihlíží k ostatním součástkám jako ke spojení.
(17)
O tom, jak se projednávají loutkové šaty a klobouky z textilu, viz vysvětlivky k saz. čís. 274, loutkové klobouky jiné, vysvětlivky k saz. čís. 267 až 269, loutkové deštníky a slunečníky, vysvětlivky k saz. čís. 272.
(18)
K pracím vlásenkářským (velmi jemné hmoty), k nimž se přihlíží při projednávání loutek a loutkových hlaviček, patří nejen výrobky z vlasů, nýbrž i výrobky z jejich napodobenin (z vláken rostlinných, příze, hedvábí, zvířecích chlupů atd.) bez zřetele na to, jak jsou na loutkové hlavičky připevněny. Chuchvalce takových látek nebo kousky kožešin nalepené na loutkové hlavičky nelze však pokládat za práci vlásenkářskou. Rovněž nejsou prací vlásenkářskou u loutkových hlaviček brvy a řasy z vlasů nebo chlupů.
DÍL PRVNÍ.
DOVOZ.
I.
Zboží osadnické.
Saz. čís. 1.
Kakaové boby a slupky.
(1)
Do saz. pol. 1a) patří surové (nepražené) kakaové boby a slupky, též jejich zlomky, nepražené kakaové klíčky a stonky a nepražené plody kakaovníku, též naložené ve slané vodě (v sudech a pod.).
(2)
Do saz. pol. 1b) patří kakaové boby a slupky, pražené, nikoli však mleté, též kakaové boby při pražení rozpadlé, jež nebyly mlety.
(3)
Pražené kakaové boby jsou boby barvy temně hnědé, s význačnou aromatickou vůní a mastnou kakaovou chutí, které lze snadno v prstech rozdrtiti, při čemž se slupka lehce odlupuje; trpkost charakterisující surové boby je u pražených bobů zcela nepatrná.
(4)
Pražené kakaové boby a slupky, mleté, viz kakaová hmota, saz. čís. 127; kakaový prášek, saz. čís. 126.
Saz. čís. 2.
Káva.
(1)
Sem patří též mletá káva, rovněž i kávové slupky, t. j. vnější dužnaté oplodí, jakož i vnitřní kávové oplodí (pergamenové, semenné slupky, t. j. tenké, lehce se odlupující blanky). Kávové slupky na zvláštní povolení ministerstva financí po účelné denaturaci, saz. čís. 653.
(2)
Nepražená káva koffeinu zbavená se projednává jako surová. Slabě pražená káva se projednává podle saz. pol. 2b).
(3)
Náhražky, které obsahují pravou kávu nebo při jejichž výrobě bylo použito kávy nebo částí kávovníkového plodu, a přípravky z čerstvého nebo sušeného dužnatého obalu kávových zrnek a z listí kávovníku (káva sakka, sultánská) se projednávají podle saz. pol. 2b), kávové poživatiny, na př. kávová trest’, též v prášku, kávové konservy s kondensovaným mlékem, saz. čís. 132, po příp. 131.
(4)
Kávové náhražky, které neobsahují pravé kávy, saz. čís. 124.
Saz. čís. 3.
Čaj.
(1)
Podle saz. čís. 3 se projednává pravý čaj (sušené stočené listy čajovníku čínského Thea chinensis a jeho odrůd), vyskytující se v obchodě pod názvem čaj čínský, ruský, indický, ceylonský a j., dále maté (čaj paraguayský či brazilský), čaj cihlový (placky z hrubých listů a větviček čajovníku s přísadou krve a tuku), čajové tablety ze slisovaného, rozmělněného čaje, též s přísadou cukru, dále čajové náhražky, t. j. napodobeniny pravého čaje a prostředky k jeho padělání (na př. ze sušených listů některého druhu borůvek), jakož i bylinný čaj z léčivých bylin, též s přísadou jiných látek, obsahuje-li pravý čaj, maté a pod.
(2)
Jiný čaj, saz. čís. 62 a saz. čís. 630.
II.
Koření.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě II.
(1)
Mleté koření, napodobeniny koření a náhražky koření (zbytky po destilaci etherických olejů z koření nebo výrobky z rozmanitých rostlinných prášků a pod. s přísadou etherických olejů z koření) se projednávají jako příslušné koření.
(2)
Balením pro drobný prodej se rozumí váha jednotlivého balení nejvýše 0˙5 kg.
(3)
Koření v cukru, medu, oleji nebo jinak naložené, pak koření kandované, pokud není v saz. třídě II zatíženo vyšším clem, saz. čís. 130. V lahvích, krabicích a pod. neprodyšně uzavřené, saz. čís. 131.
Saz. čís. 4.
Pepř (černý, bílý a červený [španělský, též paprika], dlouhý pepř; pepřový prach); nové koření; zázvor.
(1)
Sem patří též t zv. pepř kayenský, pak směsi pepře kayenského s jiným kořením, jež se nazývají v obchodě curry powder, dále podobně vyhlížející náhražky pepře, na př. pepř ethiopský (habešský) či egyptský.
(2)
Pepř, nové koření (piment, všehochuť, jamajský pepř) a zázvor (oddenek zázvorový, radix zingiberis) se v obchodě vyskytují pod často se měnícími názvy, které se nezřídka přenášejí též na podobně vyhlížející náhražky, na př názvu nového koření se nesprávně užívá pro amom či rajská zrna, patřící do saz. čís 8. Podle saz. čís. 4 se projednávají též semena papriky.
(3)
Lusky paprikové, čerstvé (zelené, žluté nebo červené), hodící se za zeleninu, saz. pol. 43a)
(4)
Kubebový pepř (kubeby), saz. čís. 152.
Saz. čís. 5.
Skořice.
(1)
Sem patří pravá skořice (ceylonská, Canella vera, Cinnamomum ceylanicum), kassiová skořice (čínská, Cinnamomum Cassia), dřevnatá skořice (malabarská, Cassia lignea) a skořicový květ (flores cassiae, flores cinnamomi), t. j. skořicové stonky květní nebo číšky s nevyvinutým pestíkem.
(2)
Bílá skořice (Canella alba) a černá skořice (hřebíčková, Cassia caryophyllata), saz. čís. 62.
Saz. čís. 6.
Badián (čínský anýz); hřebíček (též hřebíčkové matky); macis (muškátový květ); muškátové ořechy nevyloupané.
(1)
Jako hřebíček se projednávají též pestíky, stopky nebo stonky hřebíčkovce.
(2)
Japonský anýz, viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 62.
Saz. čís. 8.
Kardamomy, šafrán, vanilka.
(1)
Sem patří též: saflor (světlice barvířská, planý šafrán, též divoký šafrán), t. j. sušené květní koruny zvláštní vůně, jež obsahují žluté a červené barvivo (nebudiž zaměňován s nerostným saflorem či cafrou, t. j. nečistými kysličníky kobaltu); dále rajská zrna (guinejská jádra, t. j. druh semen kardamomu) a vanilin (t. j. vonná látka vanilky, též syntheticky vyrobená).
(2)
Vanilka a vanilin, též s cukrem a pod. rozetřené, a vanilkové lusky ve skleněných trubičkách ve staniolu atd. se projednávají podle saz. čís. 8, při čemž se váha těchto obalů započítává do čisté váhy. Vanilin se projednává vždy jako mletá vanilka.
(3)
Nápoje a potraviny, vanilkou pouze kořeněné, saz. třídy XIII a XIV.
III.
Jižní ovoce.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě III.
Jižní ovoce v cukru, medu, oleji nebo jinak naložené, pak jižní ovoce kandované, saz. čís. 130. V lahvích, krabicích a podobně neprodyšně uzavřené, saz. čís. 131.
Saz. čís. 9.
Fíky.
(1)
Jako čerstvé fíky se projednávají též čerstvé fíky naložené ve slané vodě (v sudech a pod.). Fíky jen částečně pražené, měkké, které je třeba k výrobě kávových náhražek dopražit, se však projednávají jako fíky sušené.
(2)
Fikidindy (indické fíky) se projednávají jako jiné jižní ovoce, výslovně nejmenované, saz. čís. 18.
(3)
Jako fíky v krabicích, bedničkách nebo košíčcích se projednávají též fíky v jiném malém balení, obvyklém v maloobchodě.
(4)
Fíky plněné mandlemi, ořechovými jádry a pod., saz. čís. 130.
(5)
Pražené fíky, též mleté, saz. čís. 124.
Saz. čís. 10.
Vinné bobule a hrozny, sušené; korintky.
(1)
Sem patří též sušené hrozny malaga.
(2)
Korintky, na rozdíl od velkých hrozinek (cibéb), jsou malé hrozinky bez pecek, tmavé barvy; nutno je lišit od sultánek, které jsou rovněž malé hrozinky bez pecek, avšak barvy světle žlutohnědé.
(3)
Vinné hrozny čerstvé, saz. čís. 35.
Saz. čís. 11.
Citrony, cedráty; mango.
(1)
Kromě citronů (limonů) patří sem též odrůda citronu zvaná Adamovo jablko (židovské, Citrus medica var. ethrog Harms), jakož i plody rostlinného druhu pompel (Citrus pompelmos Risso) a plody jeho kulturních forem, vyskytující se v obchodě pod názvem shaddock, pummelo, pomelo a grape fruit.
(2)
Cedráty jsou velké, 1 až 3 kg těžké plody citroníku Citrus medica var. macrocarpa Risso, s kůrou velmi tlustou, často bez semen.
(3)
Mango jsou peckovité plody stromu Mangifera indica, tvaru kulovitého, vejčitého nebo ledvinkovitého, barvy žluté, dosahující váhy až 1 kg. Dužina jejich je šťavnatá, žlutá až oranžová, chuti meruňkové. Pecka s papírovitě tenkými stěnami obsahuje semeno, ledvinkového tvaru a velikosti žaludu.
Saz. čís. 12.
Pomeranče (též mandarinky).
(1)
Pomeranče jsou zralé plody pomerančovníku (Citrus aurantium sinensis), kulovité, slabě zploštělé až vejčité, o průměru 5 až 8 i více cm, s kůrou zpravidla dosti silnou, s hustými plochými bradavičkami, s dužinou sladkou, často i nakyslou, rozdělenou v 8 až 12 dílů (pouzder).
(2)
Mandarinky (plody druhu Citrus nobilis) jsou malé zploštělé, nejvýše 6 cm v průměru, s kůrou tenkou, vždy snadno se slupující, s dužinou sladkou, aromatickou, rozdělenou zpravidla v 9 až 10 úzkých pouzder.
(3)
Sem patří též chinois (malé trpké pomeranče).
Saz. čís. 13.
Citrony, cedráty a pomeranče, naložené ve slané vodě; nezralé drobné pomeranče; kůra pomerančová, cedrátová a citronová, též mletá nebo naložená ve slané vodě.
(1)
Všechno toto zboží je v sudech nebo větších nádobách; v malém balení však (na př. v lahvích, krabicích atd.), saz. čís. 131, po příp. 132.
(2)
Sem patří též kůra pomerančová, curaçaová, cedrátová a citronová, čerstvá nebo sušená.
Saz. čís. 14.
Datle, pistacie, banány.
(1)
Sem patří též t. zv. syrské (pimperské) ořechy, t. j. bledě zelená jádra s červenavou blankou, jež mají sladkou, mandlím podobnou chuť; rovněž sušené banány, též rozkrájené, jakož i banánová moučka bez jiných přísad. Banánová moučka s přísadou kakaového prášku, saz. čís. 127, s jinými přísadami, saz. čís. 130.
(2)
U čerstvých banánů ve vějířovitých trsech se odečte 30% od vyclívané váhy.
Saz. čís. 15.
Ananas.
(1)
Sem patří ananas čerstvý, jakož i ananas loupaný, celý nebo rozkrájený, zavařený pouze za účelem konservování ve vodě bez jiných přísad, v sudech a pod. velkých obalech. V zaletovaných plechovkách a pod., jako neprodyšně uzavřené poživatiny, saz. čís. 131.
(2)
Ananas zavařený pouze ve vodě bez jiných přísad, též v zaletovaných plechovkách, není však vyloučen z projednávání podle saz. čís. 15, dováží-li se k dalšímu průmyslovému zpracování pod úředním dozorem.
Saz. čís. 16.
Mandle.
(1)
Do saz. pol. 16a) patří též mandle praskavé.
(2)
Mandlově otruby (též mandlové slupky), jakož i tuhé zbytky po lisování mandlí, saz. čís. 653; mandlové otruby navoněné, saz. čís. 633.
Saz. čís. 17.
Piniová jádra; svatojanský chléb, nazaroly, jedlé kaštany; kokosové a podobné jedlé ořechy cizokrajné; olivy.
(1)
Jako piniová jádra (pignoli) se projednávají též limbová jádra (limbové oříšky), jakož i piniové nebo limbové šišky s jádry. Piniové nebo limbové šišky prázdné (bez jader), saz. čís. 133.
(2)
Svatojanský chléb (karoba), též mletý, saz. čís. 17, židovské karoby, saz. čís. 62. Nazaroly jsou červené, nakyslé plody keře Crataegus azarolus, velikosti malé třešně, příjemné chuti; obsahují několik semének.
(3)
Jako kaštany se projednávají jen jedlé kaštany (maroni). Kaštanová moučka a kaštany pražené nebo s cukrem atd. připravené, saz. čís. 130. Nejedlé (koňské) kaštany a jejich slupky, saz. čís. 159.
(4)
Jako podobné jedlé ořechy cizokrajné se projednávají ořechy para (brazilské kaštany), ořechy podzemnicové (arachidové, burské oříšky, plody Arachis hypogaea L.), palmové ořechy, vodní ořechy (vodní kaštany, semena kotvice splývavé, Trapa natans L.), mořské ořechy kokosové (indické nebo maledivské), ořechy pekanové atd., všechny tyto ořechy, jakož i ořechy kokosové mohou být čerstvé nebo suché, též sušené i rozdrobené. Jsou-li určeny k výrobě oleje, projednají se podle saz. čís 47 s výhradou příležitostné dodatečné prohlídky ve zpracovávajícím podniku nejbližším celním nebo kontrolním oddělením ONV. Každé upotřebení takto projednaných ořechů k jinému účelu než právě uvedenému je zakázáno. Tyto ořechy nepoživatelné, avšak způsobilé k výrobě oleje, saz. čís. 47; tytéž, určené jako surovina soustružnická a řezbářská, saz. čís. 137. Jmenované ořechy pražené, jako kávové náhražky, saz. čís. 124.
(5)
Sem patří též šáchor jedlý.
(6)
Muškátové ořechy, saz. čís. 6 a 7, syrské (pimperské) ořechy, saz. čís. 14.
(7)
Olivy čerstvé, sušené nebo solené, saz. čís. 17, naložené v oleji, saz. čís. 130, v krabicích a pod. neprodyšně uzavřené, saz. čís. 131.
Saz. čís. 18.
Granátová jablka a jiné jižní ovoce výslovně nejmenované.
(1)
Granátová jablka (plody granátovce čili marhaníku obecného, Punica granatum L.) mohou být též sušená nebo nezralá.
(2)
Slupky granátových jablek, čerstvé i sušené, saz. čís. 62.
(3)
Jižním ovocem výslovně nejmenovaným je ovoce pěstované a dozrávající zpravidla v krajích se subtropickými nebo tropickými podnebními podmínkami. Patří sem na př. anony (plody lahevníku Anona), fikidindy (indické fíky, plody kaktusu Opuntia ficus indica), jujuby, kvajava (guayava), mišpule japonská, tomel japonský (kaki, plod tomelu japonského, Diospyros kaki L.) a jiné.
(4)
Jižní ovoce výslovně nejmenované může být čerstvé, sušené nebo v jiné jednoduché úpravě zaručující pouze zachování jakosti po dobu dopravy.
IV.
Cukr.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě IV.
(1)
Do této saz. třídy patří všechny cukry náležející do skupiny glycidů (uhlohydrátů); sem patří též pálený cukr a melasa.
(2)
Prosté vodné roztoky zboží saz. čís. 19 až 21 se projednávají jako dotčené zboží samo.
(3)
Navrhuje-li strana, aby cukr byl projednán podle saz. čís. 20 nebo 21, vyžádá si celní orgán před projednáním zboží posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
(4)
Umělý med, saz. čís. 80.
(5)
Umělá sladidla, viz vysvětlivky k saz. čís. 630.
(6)
Alkoholické cukry, na př. mannit a sorbit, saz. čís. 622.
(7)
Lihoviny a potraviny obsahující cukr, saz. třídy XIII a XIV.
Saz. čís. 19.
Cukr řepový a ostatní cukry stejného druhu (cukr třtinový), bez zřetele na stupeň čistoty, mimo melasu.
(1)
Do tohoto saz. čísla patří cukr zvaný chemicky sacharosa, bez zřetele na stupeň čistoty, tudíž surový i rafinovaný cukr řepový a třtinový, dále všechny cukry téhož chemického složení, na př. cukr javorový a pod. Sem patří též cukr invertní, t. j. hydrolysou sacharosy získaná směs glukosy a fruktosy.
(2)
Pálený cukr, saz. čís. 20; melasa, saz. čís. 21.
Saz. čís. 20.
Cukr jiného druhu (škrobový [hroznový], ovocný, mléčný a pod.); pálený cukr.
1.
(1) Podle saz. čís. 20 se projednávají všechny druhy cukru nepatřící do saz. čís. 19. Jsou to zejména:
a)
cukr sladový (maltosa), též obsahuje-li v sušině nejvýše 8% sacharosy,
b)
cukr škrobový (hroznový, glukosa, dextrosa), ovocný (fruktosa, levulosa), mléčný (laktosa) a podobné cukry, a to i tenkrát, obsahují-li v sušině nejvýše 3% sacharosy nebo cukru invertního.
(2)
Sem patří též pálený cukr (karamel, cukrový kulér barvivý). Je to výrobek připravený pálením cukru, který se vyznačuje hořkou chutí, neobsahuje v sušině více než 56% cukru (vyjádřeného jako sacharosa), je prost cizích barviv a má tak značnou barvivost, že jeden jeho váhový díl rozpuštěn v 5000 dílech vody dává ještě zřetelně zbarvený roztok.
(3)
Do saz. čís. 20 patří též dextriny, jež obsahují v sušině více než 30% redukujícího cukru, vyjádřeného jako dextrosa. Viz též 2. vysvětlivku k saz. čís. 614.
2.
(1) Cukr sladový obsahující v sušině více než 8% sacharosy a ostatní cukry saz. čís. 20, vyjma cukr pálený, jež obsahují v sušině více než 3% sacharosy nebo cukru invertního, projednávají se podle saz. čís. 19.
(2)
Sladové výtažky, saz. čís. 132 příp. 630.
(3)
Pivní kulér sladový, viz vysvětlivky k saz. čís. 107.
(4)
Glukosa chemicky čistá, též její roztoky, saz. čís. 630.
Saz. čís. 21.
Melasa.
(1)
Melasa je syrob neschopný krystalisace, zbývající po výrobě cukru.
(2)
Jako melasa se projednává syrob zbývající po výrobě sacharosy, tmavě zbarvený, jenž obsahuje v sušině (100° Ballingových) méně než 74% cukru všech druhů a více než 8% popela; sem patří též krmivo pro dobytek s přísadou melasy, nejde-li o zboží saz. čís. 630.
V.
Tabák.
Saz. čís. 22.
Tabák a všeliké tabákové výrobky.
1.
(1) Tabákem jsou podle § 383 c. a m. ř. nejen listy a odpadky tabákové rostliny, nýbrž všechny rostlinné látky vůbec, jež slouží jako náhražky pravého tabáku obyčejné spotřebě kuřácké buď samy nebo smíšeny s tabákem nebo s jinými látkami. Toto ustanovení se však týká — vedle tabákových rostlin — jenom oněch rostlinných látek, o nichž to bylo stanoveno zvláštní vyhláškou.
(2)
Sem tudíž patří: tabák surový, t. j. nezpracované tabákové listy, žíly, lodyhy, květy a odpadky, tabákové výrobky, t. j. doutníky, cigarety, tabákový výtažek, tabáky kuřlavé i žvýkací a šňupavé a vůbec výrobky, jež obsahují jenom tabák nebo tabák jako přísadu, zejména papír z tabákových lodyh a žil, opium s tabákem, prášek na zuby s tabákovým práškem.
2.
Podle saz. čís. 22, avšak bez vybrání licenčního poplatku, se projednávají též doutníky a cigarety (ke kouření) bez příměsi tabáku, zjistí-li ústřední ředitelství čs. tabákového monopolu, jemuž je třeba zaslat zboží k přezkoušení, že tabák neobsahují. Léčivé doutníky a cigarety jako: doutníky napuštěné jodem, doutníky a cigarety blínové a durmanové, cigarety proti záduše, cigarety konopné, též indické zvané, se projednávají podle saz. čís. 630, zjistí-li ústřední ředitelství čs. tabákového monopolu, že neobsahují tabák; bude-li však v nich tabák zjištěn, projednají se podle saz. čís 22 a vybere se též licenční poplatek.
3.
Semena tabáková, saz. čís. 52 a 53.
4.
Celní derelikty se odvádějí nejbližší tabákové továrně k dalšímu zužitkování čas od času podle množství a podle místních poměrů jednotlivých celních oddělení ONV.
VI.
Obilí; slad; luštěniny; mouka a mlýnské výrobky; rýže.
Do této saz. třídy jsou zařazeny: obilí (saz. čís. 23—29), slad (saz. čís. 30), luštěniny (saz. čís. 31 a 32), mouka a mlýnské výrobky (saz. čís. 33), rýže (saz. čís. 34).
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 23—29.
(1)
Obilí mleté, mačkané, opíchané, šrotované, loupané, trhané, saz. čís. 33; obilí sladované, saz. čís. 30; obilí pražené, též mleté, saz. čís. 124; obilní zápara jako obilí k tomu použité.
(2)
Směsi obilí různě zařazeného nebo obilí s luštěninami (směsky) nebo s jinými semeny se projednávají podle ustanovení § 7, odst. 4, písm. h) prov. nař. k c. z.
(3)
Jako obilí, luštěniny atd. se projednávají též taková plevelová semena, v nichž se tyto plodiny vyskytují v množství nikoli nepatrném.
(4)
Stranám je však dovoleno u obilí, luštěnin, semen, které obsahují nečistoty, jakož i u směsí různých druhů obilí, které jsou smíšeny buď navzájem nebo s luštěninami nebo s jinými semeny, oddělit před projednáním nečistoty, po případě různě zařazené části směsi a pak teprve projednat části směsi, které byly získány skutečným oddělením.
(5)
Strychninové obilí (obilí napuštěné strychninem k hubení myší), saz. čís. 630.
Saz. čís. 23.
Pšenice, špalda.
(1)
Špaldou se rozumějí ve smyslu celního sazebníku druhy pšenice jako samopše, dvouzrnka, jednozrnka, které se vyznačují tím, že se při mlácení pluchy neoddělují od zrna, takže vymlácená zrna zůstávají pluchami obalena; též zrna, která byla dalším zpracováním ve mlýně zbavena pluch, patří do saz. čís. 23; viz vysvětlivky k saz. čís. 25.
(2)
Odběr pšenice podle 2. poznámky povoluje ministerstvo financí, jež stanoví též kontrolní podmínky.
Saz. čís. 25.
Ječmen.
Sem patří též nahý ječmen, t. j. odrůda ječmene, z něhož při mlácení opadávají pluchy. Pod nesprávným názvem „nahý ječmen“ se vyskytuje v obchodě někdy špalda (saz. čís. 23) zbavená pluch; v pochybných případech je třeba si vyžádat posudek příslušného výzkumného ústavu.
Saz. čís. 27.
Kukuřice.
(1)
Sem patří kukuřice vyzrněná nebo v klasech.
(2)
Nezralé (čerstvé, zelené) kukuřičné klasy, saz. pol. 43a).
(3)
Zásilky kukuřice k setí na zelenou píci budou projednány sníženou celní sazbou stanovenou v poznámce za saz. čís. 27 jedině tehdy, předloží-li strana při projednávání zároveň s celní prohláškou osvědčení ústřední zájmové organisace zemědělské o tom, že dovážená kukuřice je určena jen k setí na zelenou píci.
Saz. čís. 28.
Pohanka.
Pohanka obecná a tatarská (sibiřská) tvoří trojhranné, asi 5 mm velké nažky, barvy leskle hnědé, stříbrošedé nebo černé.
Saz. čís. 29.
Proso.
(1)
Sem patří zrna různých druhů prosa jako proso obecné (latnaté), italské (mohár či bér), dále zrna ciroku (čirok, durha, Sorghum vulgare), pokud jsou v pluchách, které jsou různých barev (bělavé, červené, žluté, nahnědlé nebo černé).
(2)
Uvedená zrna loupaná (zbavená pluch), saz. čís. 33.
Saz. čís. 30.
Slad.
(1)
Slad se vyrábí z obilí (jmenovitě z ječmene) klíčením na humnech nebo v klíčidlech (slad zelený nebo syrový). Sušením zeleného sladu na hvozdech se získá slad sušený nebo hvozděný, pražením až do částečného zuhelnatění slad černý či barvivý. Převede-li se škrob ve sladu částečně v cukr a ten v karamel, získá se slad karamelový či patentní; má řez sklovitý, barvy hnědo-žluté až hnědé (kávové náhražky vyrobené upražením obilí [žita, ječmene] nebo sladu mají řez moučnatý, barvy tmavohnědé). Jmenované druhy sladu se projednávají podle saz. čís. 30. Sladový květ, saz. čís. 653.
(2)
Slad hvozděný se projednává podle saz. čís. 30, i když je mletý. Mletý slad černý či barvivý a mletý slad karamelový či patentní, saz. čís. 124.
Saz. čís. 31.
Hrách, čočka, boby a fazole.
1.
(1) Sem patří zralý hrách (Pisum sativum) obecný i cukrový (žlutý i zelený), jakož i hrách rolní či písečný, zvaný též peluška (Pisum sativum arvense), a zralá čočka (Lens), zralý bob obecný (Vicia faba), koňský a svinský a zralé fazole (Phaseolus vulgaris), vše suché.
(2)
Jako boby se projednává též zralý bob soja (čínský bob, Soja hispida), je-li určen k požívání. Soja a jiné boby k výrobě oleje, saz. čís. 47. Jsou-li boby určené k výrobě oleje způsobilé k lidskému požívání, projedná je celní oddělení ONV podle saz. čís. 47 s výhradou příležitostné dodatečné prohlídky ve zpracovávajícím podniku nejbližším celním nebo kontrolním oddělením ONV. Každé upotřebení takto projednaných bobů k jinému účelu je zakázáno.
2.
(1) Jmenované luštěniny loupané, drcené, trhané, mleté nebo jinak mlýnsky upravené, saz. čís. 33. Čerstvý hrách, boby a fazole, vyloupané nebo v luscích, saz. čís. 43; sušené v luscích, saz. pol. 44a).
(2)
Ostatní boby (na př. tonkový bob) k průmyslovým nebo lékařským účelům, saz. čís. 62.
(3)
Jak se projednávají znečištěné luštěniny nebo směsi luštěninové nebo směsi luštěnin s obilím (směsky) nebo s jinými semeny, viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 23—29.
Saz. čís. 32.
Vikev, vlčí bob (lupina).
(1)
Sem patří pouze zralá, suchá semena vikve (Vicia sativa), jakož i semena různých jejích druhů, jako na př. vikve huňaté, panenské, narbonské a pod. a zralá, suchá semena různých druhů vlčího bobu (lupiny, Lupinus), jako na př. lupiny žluté, bílé, modré či úzkolisté a pod.
(2)
Jmenované luštěniny zelené v chrástu, saz. čís. 61; loupané, trhané, drcené, mleté nebo jinak mlýnsky upravené, saz. čís. 33; pražený vlčí bob, celý nebo mletý, saz. čís. 124.
(3)
Jak se projednávají znečištěné luštěniny nebo směsi luštěninové nebo směsi luštěnin s obilím (směsky) nebo s jinými semeny, viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 23—29.
Saz. čís. 33.
Mouka a mlýnské výrobky z obilí a luštěnin (opíchané, šrotované, loupané zrní; kroupy, krupky, krupice).
1.
Sem patří také: mouka a mlýnské výrobky z rýže; krmivo pro dobytek z rozemletých nebo z rozšrotovaných obilných zrn, též smíchané s otrubami, avšak bez kuchyňské soli; mlýnský prach (moučné smetky); otrubová moučka; dále všechny mlýnské výrobky, vyskytující se v obchodě pod rozmanitým pojmenováním, jako na př. pražená nebo pálená mouka; polentová mouka (kukuřičná mouka), kroupy, krupky, krupice, semolina (druh pšeničné krupice), ovesné vločky (loupaná a mačkaná ovesná zrna, na př. quaker oats), jáhly, rýžové vločky (loupaná a mačkaná rýžová zrna) atd.
2.
Mlýnské výrobky pražené nebo pálené (na př. pražený loupaný nebo zlomkový hrách jako náhražka za vlašské ořechy v cukrářství) nebo k výrobě kávových náhražek, saz. čís. 124.
3.
Mouka a všeliké mlýnské výrobky, jako kroupy, krupky, krupice, též promíšené s jinými poživatelnými látkami, jsou-li upraveny pro drobný prodej nebo jsou-li nálepkou, návodem k upotřebení a pod. označeny za poživatiny nebo obsahují-li přísadu látek dietetických nebo léčebných, saz. čís. 132, po příp. 131. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 132.
4.
Rýžovou krupicí a rýžovou moučkou se rozumějí skutečné mlýnské výrobky z rýže, odpovídající stejnojmenným výrobkům z obilí. Zlomky podobné kroupám, vznikající při loupání a leštění rýže, též tříděné, jako rýže zlomková, saz. čís. 34; škrobová moučka rýžová, saz. čís. 613.
5.
Jak třeba postupovat, aby byly rozlišeny otruby a rýžové odpadky moučné nebo mouku obsahující, jež jsou podle saz. čís. 653 beze cla, od mouky nebo mouky rýžové saz. čís. 33, viz vysvětlivky k saz. čís. 653.
6.
(1) Mouky s kypřícími a jinými přísadami do těsta, saz. čís. 132.
(2)
Mlýnské výrobky s kakaovým práškem, saz. čís. 127.
(3)
Mlýnské smetky z otrub a prachu, také pomíšené s méně než 2% obilných zrn, saz. čís. 653.
(4)
Panýrová (obalovací) mouka (z pšeničného těsta), saz. čís. 114.
(5)
Krmivo pro dobytek z mletého nebo šrotovaného obilí, smíchané s kuchyňskou solí, saz. čís. 592.
(6)
Krmivo pro dobytek nabízené na podporu vzrůstu, k posílení odolnosti nebo k léčení a pod., saz. čís. 630.
7.
Odběr semoliny se sníženým clem povoluje ministerstvo financí, jež stanoví též kontrolní podmínky.
Saz. čís. 34.
Rýže neloupaná a loupaná i rýže zlomková.
Odpadky z pluch a plev, jakož i moučné odpadky, jež vznikly při loupání a leštění rýže, saz. čís. 653.
VII.
Ovoce, zelenina, rostliny a části rostlin.
Do této saz. třídy jsou zařazeny: ovoce (saz. čís. 35—39), zelenina (saz. čís. 40—44), semena (saz. čís. 45—53), okrasné květiny a okrasné listoví, pak živoucí rostliny (saz. čís. 54—56), ostatní rostliny a části rostlin (saz. čís. 57—62).
Ovoce.
Saz. čís. 35.
Vinné hrozny čerstvé; vinný rmut.
Vinný rmut musí vedle šťávy obsahovat v přirozeném poměru ještě hroznová vřetena, jádra a slupky z lisovaných hroznů a nesmí tedy být ani procezen, ani odlisován.
Saz. čís. 36.
Vlašské ořechy a lískové oříšky, zralé.
1.
Sem patří též zralá (suchá) celá nebo rozdrobená jádra vlašských ořechů a lískových oříšků.
2.
(1) Nezralé vlašské ořechy a lískové oříšky, t. j. takové, jež mají ještě zelené zevní oplodí nebo obal, saz. čís. 37.
(2)
Cizokrajné ořechy k jídlu, saz. čís. 17.
(3)
Žluklé vlašské ořechy a lískové oříšky, ve skořápkách nebo loupané, nezpůsobilé k lidskému požívání, jsou-li určeny k výrobě oleje, jako semena olejnatá, saz. čís. 47.
Saz. čís. 37.
Ovoce výslovně nejmenované, čerstvé.
1.
(1) Jemným stolním ovocem jsou: broskve (též nektarinky), jahody (červené), meruňky, třešně a višně, dále švestky projednané v době od 1. listopadu do 31. srpna. Švestkami se rozumějí všechny druhy švestky (Prunus domestica), jakož i všechny druhy slívy (Prunus insititia), jako na př. renklody, mirabelky, špendlíky.
(2)
Jako jemné stolní ovoce se projednávají dále všechny druhy ovoce, jako na př. jablka, hrušky atd., je-li buď každý jednotlivý kus ovoce zvláště zabalen anebo je-li ovoce uvnitř obalu proloženo papírem, dřevitou nebo papírovou vlnou, vatou a pod. nebo jsou-li stěny obalů uvnitř obloženy jednou nebo více vrstvami papíru, vlnitým papírem a pod.
2.
(1) Jako ovoce saz. pol. 37b) a 37c) se projednávají borůvky, brusinky, dřínky, dřišťálové bobule, hrušky, jablka, kdoule, klikvy, maliny, mišpule obyčejné, moruše, ostružiny, rybíz, srstky (angrešt), šípky (plody různých růží); dále všechny druhy švestky a slívy, projednané v době od 1. září do 31. října, trnky (Prunus spinosa) atd.
(2)
Bezinky (plody bezu černého, Sambucus nigra), saz. čís. 62.
(3)
Plody svídy (Cornus sanguinea), keře blízce příbuzného dřínu, jichž se užívá k barvení koží, saz. čís. 159.
3.
Ovoce mražené se projednává jako ovoce čerstvé.
Saz. čís. 39.
Ovoce výslovně nejmenované, upravené (sušené, stlačené, rozkrájené, na prach rozmělněné nebo jinak rozdrobené; naložené ve slané vodě nebo v octě, v sudech; švestková povidla bez přísady cukru).
(1)
Sem patří též sušené slupky ovocné (skins) k výrobě ovocných rosolů a pektinu, jakož i ovocná dřeň (ovocná břečka, ovocný rmut), t. j. ovoce rozdrcené, používané k výrobě marmelád a povidel nebo destilátů, a ovocné pulpy (měli), t. j. plody celé, půlené, po příp. v menších nebo větších kusech, obojí (dřeně i pulpy) naložené s vlastní šťávou ve vodě a konservované pro uskladnění a dopravu.
(2)
Jako upravené ovoce se projednává též ovoce sušené, obarvené nebo jinak ozdobené (k výzdobě tabule a pod.).
(3)
Mahalebky, sušené plody turecké višně, velikosti hrachu, nezpůsobilé k přímému lidskému požívání pro svoji nepatrnou dužinu, saz. pol. 62b).
Zelenina.
Saz. čís. 41.
Cibule a česnek.
1.
Sem patří všechny druhy jedlé cibule polozralé nebo úplně zralé, dále t. zv. cibule sazečková (cibulky o průměru menším než 2 cm, používané k sázení), jakož i česnek.
2.
(1) Jedlá cibule, česnek a pod. se projednávají podle saz. čís. 41, i když se zevně jeví suchými.
(2)
Mořská cibule čerstvá nebo sušená, saz. čís. 62.
Saz. čís. 42.
Zelí čerstvé.
Sem patří zelí hlávkové, bílé, které slouží též k výrobě zelí kyselého, a zelí červené.
Saz. čís. 43.
Zelenina výslovně nejmenovaná a jiné rostliny pro kuchyňskou potřebu, čerstvé.
1.
(1) Jako lanýže saz. pol. 43a)1 se projednávají lanýž letní (Tuber aestivum), lanýž černý (zimní, perigordský, Tuber melanosporum) a bělolanýž obecný (Tuber album), a to jak čerstvé, tak i upravené stejným způsobem jako zelenina saz. čís. 44.
(2)
Jako jemná zelenina stolní saz. pol. 43a)2 a 43a)3 se projednávají: artičoky, boby čerstvé, zelené (vyjma boby svinské a koňské, viz 2. vysvětlivku), brukev (kedlubny), celer bílený (vybílené řapíky celerové), čekankový salát (listy čekanky obecné, Cichorium intybus), černý kořen (Scorzonera hispanica), čistec hliznatý (Stachys tuberifera), endivie (štěrbák, španělský salát), fazole čerstvé, fenykl (mladé lodyhy nebo řapíky), houby jedlé, hrách zelený (vyloupaný nebo v luscích), chřest, jablka rajská (tomaty), kapusta pupencová (růžičková), kardy (španělské artičoky, Cynara cardunculus), karotka (t. j. malá válcovitá mrkev), krabilice bulvatá, křen, kukuřičné klasy (nezralé, čerstvé, zelené), květák (karfiol), lilek jedlý vejcoplodý (Solanum melongena), melouny, okurky, paprika čerstvá (paprikové lusky zelené, žluté nebo červené), polníček (polní salát, kozlíček), prokolice (broccoli), rebarborové lodyhy a řapíky (čerstvé), ředkvička (červená a bílá), řeřicha potoční (potočnice), řeřicha zahradní, špenát, šťovík anglický čerstvý.
2.
(1) Všechna ostatní nahoře neuvedená zelenina, jakož i chřást, hlízy, kořeny a pod., jichž se užívá k přípravě pokrmů, patří v čerstvém stavu do saz. pol. 43b). Sem patří na př.: bataty (Yams), bazalka, bob svinský a koňský čerstvý, nezralý, nesušený (Vicia faba), brutnák, celer (celer hliznatý), dymián, estragon (bertrám), kapusta vyjma pupencovou (růžičkovou), kerblík, kopr, kozí brada, lebeda, majoránka, mařinka, mrkev (vyjma karotku, jež patří k jemné zelenině stolní), pastinák, petržel, portulák, ředkev černá, řepa červená (řepa salátová), satureja, topinambury (židovské brambory), tuřín, tykev (turek), vodnice.
(2)
Sazenice všech druhů zelenin, saz. pol. 56e).
(3)
Paprika ve zralých červených luscích, saz. čís. 4; kapary (kaprlata), saz. čís. 132.
3.
Zelenina mražená se projednává jako zelenina čerstvá.
Saz. čís. 44.
Všechny druhy zeleniny (mimo lanýže) a jiné rostliny pro kuchyňskou potřebu, upravené (sušené, stlačené, krájené, na prach rozmělněné nebo jinak rozdrobené).
1.
Jako sušená zelenina se projednává všechna zelenina konservovaná sušením umělým teplem nebo volně na vzduchu.
2.
(1) Podle saz. pol. 44b) se projednává též zápara bramborová a sušené (leč nepražené) nevyloužené řízky řepné.
(2)
Mrkev, řepa atd., pražená, nemletá nebo mletá, saz. čís. 124.
(3)
Kapary (kaprlata), saz. čís. 132.
(4)
Řízky řepné vyloužené (vyslazené řízky z difuserů), saz. čís. 653.
Rostliny a části rostlin.
Semena.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 45—52.
(1)
Jsou-li pochybnosti o povaze dovážených semen, je třeba si vyžádati dobrozdání příslušného výzkumného ústavu.
(2)
Semena saz. čís. 45—47 patří do těchto saz. čísel též tehdy, jsou-li rozmělněna nebo rozemleta; ve stavu více nebo méně olejovitém nebo kašovitém se projednávají jako příslušné oleje.
(3)
Jak se projednávají semena, jsou-li znečištěna, po případě jsou-li smíšena navzájem nebo s obilím nebo luštěninami, viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 23—29.
Saz. čís. 45.
Řepka a podobná semena olejnatá.
(1)
Do saz. pol. 45a) patří semena řepky (olejky) a semena řepice; jsou to semena kulatá, různě veliká (průměr 1 až 3 mm), většinou černohnědá nebo červenohnědá. Pod lupou se jeví buď hladká (na př. polní hořčice) nebo s jemně tečkovaným povrchem. Jsou bez vůně, chuti olejnaté, zahořklé, ředkvičkovité, škrablavé.
(2)
Podobnými semeny olejnatými jsou semena zelenin botanického rodu brukev (Brassica), pokud nepatří do saz. pol. 45a), a to: semena zelí hlávkového, kapusty hlávkové (kélu), kapusty kadeřavé (jarmuzu), kapusty pupencové (růžičkové), brukve (kedlubny), květáku (karfiolu), tuřínu, vodnice, dále semena ředkve a ředkvičky. Tato semena rozmáčknuta vydávají ze sebe olej.
(3)
Sem patří též lnička setá.
Saz. čís. 47.
Semeno lněné a konopné (semenec), semena olejnatá jinde nezařaděná.
1.
Lněná semena jsou asi 4 mm dlouhá, vejčitá, zploštělá s ostrým okrajem, hladká, lesklá, hnědé barvy.
2.
Konopná semena jsou vejčitě okrouhlá, 4—5 mm dlouhá, poněkud zploštělá zrna se šedou, lesklou a křehkou slupkou, jež obsahují bílé, sladké, olejnaté jádro.
3.
(1) Jako olejnatá semena jinde nezařaděná se projednávají na př.: bavlníková (kotonová) semena, behenová semena, bukvice, datlová semena, illipová (mávová) semena, kopra (rozkrájená a usušená jádra ořechu kokosového) k výrobě oleje, krotonová semena (ladelová semena, indické pinelky, granatilky), madiová semena (šedá zrna podobná kmínu), ovocná jádra (meruňková, broskvová, švestková a jiná ovocná jádra způsobilá k výrobě oleje), palmová jádra (k požívání nezpůsobilá), sezamová semena, sheaová semena, skočcová (ricinová) semena, slunečnicová semena, tykvová semena, vavřínky atd.
(2)
Kokosové a podobné jedlé ořechy cizokrajné, viz 4. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 17.
4.
(1) Sem patří též sojové boby, jestliže jsou určeny k výrobě oleje; sojové boby k požívání, saz. čís. 31.
(2)
Ovocná jádra nezpůsobilá k výrobě oleje, saz. čís. 52.
5.
Osvědčení Československé obchodní komory pro bezcelný dovoz semene lněného a konopného podle poznámky za saz. pol. 47a) budiž vyhotoveno podle tohoto znění:
sbcr1949c082z0258_obr01.tif
Saz. čís. 48.
Semeno hořčičné (též mleté, v sudech).
(1)
Hořčičným semenem se rozumějí toliko k výrobě jedlé hořčice užívaná semena hořčice bílé (zvané též žlutá), barvy světle žluté, kulovitá, hladkého povrchu, dále semena hořčice černé, barvy hnědé, vejčitá, jemně síťkovaného povrchu (na rozdíl od hořčice polní saz. čís. 45) a semena hořčice sareptské, lišící se od černé světlejší barvou.
(2)
Zrnka hořčičného semene v upravených papírových sáčcích a pod., hořčičný prášek (hořčičná mouka) v krabicích, lahvích, džbáncích, papírových kornoutech a pod., jakož i hořčice připravená s moštem, kořením atd., saz. čís. 132, po příp. 131.
Saz. čís. 49.
Semeno jetelové.
1.
Vičenec (esparseta, ligrus). Ledvinkovitá, tmavá, lesklá, hladká semena jsou uzavřena v luscích síťkované políčkovaných, polookrouhlých, na hřbetě hřebenovitě zubatých. Semena se vyskytují v obchodě zpravidla v luscích, výjimečně také již vyloupaná.
2.
(1) Mezi jiná jetelová semena saz. pol. 49b) patří různě pojmenovaná semena, ze kterých se nejčastěji vyskytují v obchodě: serradella (ptačí noha), červený, bílý, švédský (zvrhlý) jetel, štírovník, úročník, tolice dětelová, vojtěška, inkarnát (růžák).
(2)
Semena, jež patří do saz. pol. 49b) jako jiná jetelová semena, jsou — vyjma serradellu — nahá (neobalená luskem), vejčitá, srdcovitá nebo ledvinkovitá zrna, žlutavé, zelenavé nebo světlehnědé až tmavohnědé barvy; již při slabém zvětšení je u nich na obvodu patrný malý hrbolek (klíční kořínek).
Saz. čís. 50.
Semena travní.
(1)
Sem patří semena bojínku, jílku, kostřavy (červené, luční, ovčí, rákosovité a různolisté), lesknice rákosovité (Phalaris arundinacea) — lesknice kanárská, saz. čís. 52 —, lipnice (jarní, luční a obecné), medynku vlnatého, ovsíku žlutavého, ovsu písečného, pohánky, psárky luční, psinečku, pýru, srhy laločnaté, sveřepu, tomky vonné atd., jakož i směsi těchto travních semen pro zahradní trávníky.
(2)
Směsi travních semen pro luka nebo pastviny, jež obsahují často 20% i více semene jetelového, se projednávají podle ustanovení § 7, odst. 4, písm. h) prov. nař. k c. z.
Saz. čís. 51.
Anýz, koriandr, kmín, fenykl.
Sem patří anýz obyčejný, koriandr, fenykl, kmín obecný a kmín římský (kumen), všechna tato semena též mletá nebo extrahovaná (též navoněná nebo barvená).
Saz. čís. 52.
Semena výslovně nejmenovaná.
1.
Sem patří na př. všechna semena květin a lesních rostlin (semena lesních stromů, též v šiškách), semena zeleninová (vyjma olejnatá saz. čís. 45 nebo 47), v to počítaje jádra melounová a okurková, ovocná jádra (jež nejsou určena k výrobě oleje), semena řepy krmné (buráku) a řepy cukrové, semena tabáková, šípková zrnka, žaludy, lesknice kanárská (Phalaris canariensis) atd.
2.
(1) Piniová a limbová jádra, také v šiškách, saz. čís. 17.
(2)
Výtrusy plavuně, semena korálová, všivcová, sabadillová a jiná semena pro průmyslové nebo léčebné použití, saz. čís. 62.
(3)
Šípková zrnka a jiná semena, pražená, mletá nebo nemletá, saz. čís. 124.
(4)
Semena upotřebitelná jako barvivo nebo tříslivo, saz. čís. 159.
(5)
Žaludy pražené, mleté nebo nemleté, saz. čís. 124.
Saz. čís. 53.
Všeliká semena v obálkách a podobně pro drobný prodej upravená.
Sem patří veškerá semena v malém balení, upraveném pro drobný prodej (obsahující méně než 100 g), i když obálky, krabičky a pod. jsou opatřeny pestrobarevnými obrázky, znázorňujícími květiny, plody atd. z těchto semen vypěstované.
Okrasné květiny a okrasné listoví, živé rostliny.
Saz. čís. 54.
Okrasné květiny (též ratolesti s ozdobnými plody), uřezané, nesvázané nebo svázané, též na drátě.
1.
(1) Sem patří uřezané přírodní květiny, jež očividně slouží za okrasu nebo výzdobu, z nichž se zhotovují vázané květiny jako kytice, věnce, girlandy atd. a jichž se tudíž neužívá ani k průmyslovým ani k léčebným účelům. Jsou to na př. akacie, anemonky, bramboříky (cyklamen), citlivky (mimosy), fialky, fialy, kamelie, karafiáty, konvalinky, levkoje, lilie, mečíky (gladioly), narcisy, orchideje, pryskyřníky, resedy, růže, sedmikrásky (margeritky), šeřík, tuberosy, tulipány atd.; sem se zařaďují rovněž uřezaná poupata a ratolesti s ozdobnými plody.
(2)
Přířezky slámy, klasy a stébla, přírodní, ke květinovým ozdobám a pod., též barvené, jako slaměnky, saz. pol. 54b).
(3)
Květiny, květy, poupata, v sazebníku výslovně nejmenované, k průmyslovému nebo léčebnému použití, saz. čís. 62, k barvení nebo tříslení, saz. čís. 159.
2.
Podle saz. čís. 54 se projednávají též vázané květiny (kytice, věnce, girlandy atd.) z čerstvých nebo sušených atd. okrasných rostlin, též vázané na slámě nebo drátě a pod., avšak bez spojení s jinými hmotami. Zboží takového druhu spojené s jinými hmotami, na př. s kyticovými držátky, manžetami atd., viz vysvětlivky k saz. čís. 281.
3.
O ozdobných květinách, preparovaných roztokem chloridu vápenatého nebo glycerinem a pod., lakovaných, velutovaných atd. viz vysvětlivky k saz. čís. 281.
Saz. čís. 55.
Okrasné listoví, traviny, ratolesti (bez ozdobných plodů a květů), uřezané, nesvázané nebo svázané, též na drátě.
1.
(1) Sem patří na př.: listoví kameliové, magnoliové, mahoniové, myrtové, střemchy bobkové, vavřínové, okrasné traviny uřezané (jako tráva pampová, psineček, kavyl atd.), ratolesti (bez květů a plodů) cesmínové, cykasové, jehličnanů (jako thujové a cypřišové), myrtové, olivové a palmové; vše, pokud slouží k okrase nebo k výzdobě, a nikoliv pro účely průmyslové nebo léčebné.
(2)
Stejně se projednává barvený mech k výrobě umělých květin a palmové listy k ozdobným účelům, také na špičkách přistřižené nebo pouze ořezané do tvaru vějíře.
(3)
Listy k průmyslovému nebo léčebnému použití, saz. čís. 62; listy k barvení nebo tříslení, saz. čís. 159.
(4)
Listy palmové, usušené, roztřepené atd., jako látka k vycpávání, saz. čís. 61.
(5)
Palmové listy ořezané do tvaru vějíře, jsou-li šité nebo opatřené rukojetí, saz. čís 271.
2.
O projednávaní vázaných rostlin (kytic, věnců atd.) ze hmot v tomto čísle vyjmenovaných viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 54.
3.
O listech, travinách a ratolestech, preparovaných roztokem chloridu vápenatého nebo glycerinem, pak lakovaných, velutovaných, bronzovaných atd. viz vysvětlivky k saz. čís. 281.
Saz. čís. 56.
Živé rostliny (také v obyčejných květináčích, kbelících a podobných nádobách).
1.
(1) Za kvetoucí rostliny saz. pol. 56a) se považují všechny rostliny, jež se pěstují zejména pro své krásné květy, dovážejí-li se v kvetoucím stavu, jako rostliny připravené pro obchod.
(2)
Kvetoucí stav počíná již úplným rozvitím i jen jediného poupěte ve vyvinutý otevřený květ. Tak zvané rostliny v poupatech, u nichž není patrný žádný otevřený květ, nepatří pod tento pojem. Do saz. pol. 56a) jsou zařazeny na př.: kvetoucí azalky, begonie, bramboříky (Cyclamen), cinerarie, dosny (Canna), fuksie, gloxinie, hortensie, hyacinty, chrysanthemy, kaly (Calla), karafiáty, konvalinky, lilie, orchideje, pelargonie, primuly, rhododendrony, růže, skleníkové dřeviny, šeříky, tuberosy, tulipány, vřesy (Erica) atd.
(3)
Rostliny, jejichž květy jsou pro zahradnický obchod bezvýznamné, které tedy rozvíjejí docela malé, nepatrné květy, neprojednávají se jako „kvetoucí“. Nepatří sem proto kvetoucí krotony, cykasy, draceny, vavříny, jehličnany, palmy atd.
2.
(1) Podle saz. pol. 56b) se projednávají všechny takové stromy a keře, jež se pěstují ve středoevropských školkách pod širým nebem. Sem patří všechny zahradní a parkové listnaté dřeviny a — vyjma araukarie — všechny jehličnaté stromy, ovocné stromy a jejich podložky k šlechtění, alejové stromy, ozdobné stromy a ozdobné keře bez květů, s obalem zemním nebo bez něho. Sem patří také semenáčkové rostliny (semenáčky dřevin), t. j. přímo ze semen vypěstované, již zdřevnatělé, mladé, nízké exempláře výše uvedených stromů a keřů, též nešlechtěné; rovněž sem patří mladé rostliny dřevin k dalšímu pěstování, t. j. víceleté, větší semenáčky dřevin. Při dovozu zboží saz. pol. 56b) může celní oddělení ONV žádat, aby dovozce prokázal osvědčením dodávající cizozemské firmy, vydaným podle níže uvedeného vzoru, že jde o zboží v celní prohlášce uvedené.
Vzor osvědčení:
sbcr1949c082z0258_obr02.tif
(2)
Vždy zelené listnaté dřeviny, jako nekvetoucí rhododendrony, kalmie, dále střemcha bobková a zimostráz (buxus) patří do saz. pol. 56e).
3.
Do saz. pol. 56c) patří na př.: cibule, hlízy nebo oddenky amarylek, anemonek, begonií hlízovitých, dosny (Canna), gloxinií, hyacintů, jiřinek, kal, kaladií, konvalinek, kosatců, lilií, mečíků (gladiol), montbrecií, narcisů, plamenek (Phlox), pryskyřníků, richardií, šafránu (Crocus), tuberos, tulipánů atd.
4.
Do saz. pol. 56d) se zařazují vedle zakořeněné révy vinné (révy kořínkové) také nezakořeněné dřevo révové (nezakořeněné řízky a řízkové pruty révy, t. j. kousky révového dřeva určené k pěstění a šlechtění).
5.
Do saz. pol. 56e) patří vedle sazenic, roubů, odnoží a výhonků všechny živé rostliny nepatřící do saz. pol. 56a) až d), tedy zvláště všechny rostliny teplých a studených skleníků. Tak na př. se projednávají podle saz. pol. 56e): azalky indické, bramboříky (Cyklamen), kamelie, orchideje, pelargonie, primuly, rhododendrony, vavříny, vřesy (Erica) atd., vesměs, jestliže právě nekvetou; dále araukarie, aukuby, begonie listnaté, brsleny, cykasy (s listy rozvinutými nebo svinutými), dieffenbachie, draceny, kapradiny listnaté, klivie, koleusy, krotony, smokvoně (fikusy); všechny vždy zelené keře listnaté, vavřínové stromy, musy, myrty, pandány, palmy, philodendrony, yuky atd.
6.
Živé rostliny v neobvyklých hrncích, kbelících a pod. se projednávají podle povahy nádob jen tehdy, podléhají-li tyto nádoby vyšší celní sazbě.
Ostatní rostliny a části rostlin.
Saz. čís. 57.
Kořen čekankový sušený (nepražený), též krájený.
Sem patří kořen čekanky obecné (Cichorium intybus), sušený, též rozdrobený, avšak nepražený ani jinak neupravený na kávovou náhražku; čerstvý kořen čekankový, saz. čís. 62, pražený, též mletý, saz. čís. 124.
Saz. čís. 58.
Štětka soukenická.
Soukenickou štětkou se rozumějí suché hlavice bodlákovité rostliny (Dipsacus fullonum), vejčitého nebo válcovitého tvaru s vyniklými ztvrdlými listeny; používá se jí v soukenictví na počesávání povrchu látek. Jsou-li upevněny v dřevěných rámcích nebo na dřevěném podkladě, projednávají se jako dřevěné zboží.
Saz. čís. 59.
Chmel.
Chmel v neprodyšně uzavřených kovových nádobách smí být projednán bez prohlídky obsahu, je-li zásilka doprovázena osvědčením celního nebo jiného finančního úřadu, kterým se potvrzuje, že nádoby obsahují chmel, dále že byly nádoby příslušným úřadem dány pod úřední závěrku nebo že při odeslání v celovozových železničních zásilkách byly železniční vozy opatřeny celní závěrkou.
Saz. čís. 61.
Mořská tráva, esparto (kavyl přepevný či alfa), piasava a podobné rostlinné látky k vycpávání, pletení, na kartáče a košťata; lýko, rafia; rákos; sláma; seno; stelivo; vše též barvené.
1.
(1) K rostlinným látkám sloužícím k vycpávání, pletení, na kartáče a košťata patří na př.:
náhražky štětin z vláken aloe a piasavy, siamské trávy nebo z vláken podobných, též barvené; crin végétal (crin ďAfrique, rostlinné žíně z palmových listů nebo z jiných rostlinných vláken, náhražka koňských žíní); tráva lima, listy palmové, sušené, také rozvlákněné, mykané; palmové žíně, palmová vlákna, tráva para, pulu (bavlně podobný vycpávací materiál z kapradí), mořské řasy, lesní žíně (ostřice), kořenová vlákna (na košťata, kartáče, k pletení atd.), oloupaná nebo štípaná.
(2)
Viz také saz. čís. 202.
2.
(1) Jako lýko se projednávají také vlákna kokosového ořechu (coïr), jako rákos (lodyhy neboli stébla rákosu obecného Phragmites communis L.) také třtina (Calama grostis), šáchor, palach, sítiny a přeslička.
(2)
K slámě patří sláma používaná jako krmivo a stelivo, také řezaná (řezanka), pak vřes a vřesové kořeny (Trebbia), lodyhy a stopky borůvek, saginy (úrazník) a ciroku (t. zv. rýžová sláma), úhrabky (vymlácené obilní klasy), ostřice, jakož i sláma všech druhů, tříděná, čištěná, štěpená, též jen kroucená, připravená k pletení; slaměné provazce, t. j. pouze hrubě spletená nebo stočená sláma k balení a pod., jakož i slámová stébla ve svazcích, odměřeně řezaná, k výrobě slaměných stuh, saginová sláma na košťata, svázaná lýkem ve větší svazky za účelem snadnější dopravy.
(3)
Jako stelivo se projednává listové a mechové stelivo a jiný obyčejný mech k vycpávání, jehličí stromů jehličnatých (smrku, borovice a pod.), jako seno všechny bylinné pícniny, čerstvé nebo sušené (jetel, vojtěška, úročník, tráva atd.).
(4)
Zboží patřící do saz. čís. 61 může být také štěpeno, barveno nebo pro snadnější dopravu spleteno v rulíky nebo v provazy nebo provazovitě stočeno.
3.
Sláma předená (slaměná příze, slaměné šňůrky na bordury, úplety atd.), saz. pol. 281b); přířezky slámy, klasy a stébla, přírodní i barvené, ke květinovým ozdobám atd., saz. pol. 54b); odměřeně řezaná stébla slámy k srkání nápojů, saz. čís. 279.
4.
Barvené okrasné traviny k vázání květin, saz. pol. 55b).
Saz. čís. 62.
Rostliny výslovně nejmenované a jejich části.
1.
(1) Sem patří všechny rostliny nebo části rostlin, též určené k průmyslovému, živnostenskému nebo léčebnému použití, jestliže nepatří jako barviva nebo třísliva do saz. čís. 159 nebo nejsou-li již výslovně uvedeny v jiných číslech sazebníku, a to:
(2)
Řasy, na př. karaghen (perlový, irský mech), korálový mech atd.
(3)
Plody, na př. plody bezu černého (bezinky, Sambucus nigra), břekyně, chebdí, jalovce, jeřábu, kassie (Cassia fistula), kebule (rybářská zrna), kolokvinty a j.
(4)
Listy, na př. bucco, koky, kopřivy, matiky, podbělu, podražce, prhy (arniky), rulíku zlomocného, senesové, střemchy bobkové, škumpy atd.
(5)
Květy, na př. bezu černého, divizny, granátovníku, heřmánku, hlohu, hluchavky, chrpy, komonice lékařské, konvalinky, kopřivy, kosso, levandule, lilie, lípy, máku, měsíčku, petrklíče, podbělu, prhy (arniky), proskurníku (ibišku), řebříčku, stračky, šeříku, trnky, třezalky; vitodu atd.
(6)
Boby, na př. abrusové, kalabarské, tonkové a pod.
(7)
Lišejníky, na př. lišejník islandský a j.
(8)
Dřeva, na př. agalochové, aloové, aspalatové, fenyklové (sassafrasové), kafrovníkové, kalambakové, kvassiové (hořké), molucké (ladelu počistivého), orlí, rajské atd.
(9)
Sem patří též hobliny cypřišové k účelům voňavkářským, jakož i mimoevropské dřevo, rozřezané, rozstrouhané nebo jinak rozmělněné, jako Lignum sanctum, dřevo santalové a pod.
(10)
Byliny, na př. bažanka, blatouch, blín, bolehlav, brčál, brotan (boží dřevec), celík, čistec, čubet (benedikt), divizna, durman, fenykl, hledík, hluchavka, chrastavec, chvojka klášterská, jablečník, jahodník, jelení jazyk, jestřábník, jetel hořký, jitrocel, komonice, koniklec, konitrud, konopice, kopytník, kosmatec, koření počistivé (projímavé), kozlík (Valeriana), květel, levandule, libeček, lilek, lobelie, locika, maceška, máčka, máta kadeřavá a peprná, meduňka, medvědice, mydlice, náprstník, netík, oměj, openec (popenec), orsej, ožanka, ožanka hořká, pačuli, pampeliška, pelyněk, pěnišník, pivoňka, plavuň, polej, proskurník (ibišek), přímětník, routa, rozpuk, rozrazil, rýt barvířský, řebříček, řeřicha paraguajská, sleziník, sporýš, srdečník, svízel, šalvěj, šedivka, úročník, užanka, včelník, vlaštovičník, vratič, vřes, zběhovec, zemědým, zeměžluč, žindava, žluťucha atd.
(11)
Ořechy, na př. akažuové (mahagonové, ledviníkové, sloní vši), kulčibové (vraní oka), ořechy kola atd.
(12)
Kůry, na př. anděliková, angosturová, baobabová, brasilská (barbatimao), caïlcedrová, granátovníková, guajaková, chinovníková, kaskarillová, kulilabánová, krušinová, lýkovcová, mýdelná (quillajová), sassafrasová, simarubová, sucholusková (Geoffroya), winterová (magellánská) atd.
(13)
Houby, na př. choroš modřínový, boltcovitka (Jidášovo ucho), pýchavka a jiné houby, které nepatří do saz. čís. 43 nebo 44.
(14)
Chaluhy, na př. chaluha bublinatá, čepelatka cukrová, čepelatka prstnatá atd.
(15)
Kořeny, oddenky, hlízy, na př. alantu, angeliky (andělika, dryák), aronu, babího hněvu, bedrníku, bertrámu, blínu, bolehlavu, cicváru (kurkuma), čemeřice bílé i černé, devětsilu, fenyklu, hadí hlavěnky dávivé (Ipecacuanha), hořce, chebule dlanité (kolombo), chinovníku, chřestýše (senega), ivarankusy, jalapu, jarmanky, kalahualy, kalkánu, kapradě samce, konitrudu, kopíčku (zlatohlávek), kopmíku, kopytníku, kosatce, kostu, kuklíku (benedikt), lékořice (sladké dřevo), libečku, lopuchy, máčky, medovníku, mydlice, náprstníku, ocúnu, osladiče, ostřice, pampelišky, pelyňku, pivoňky, pižma (sumbul), podražce, prhy (arnika), proskurníku (ibišek), pupavy bílé, puškvorce, pýřavky, rapontiky, ratanhie, reveně (rebarbora), rozpuku, rulíku zlomocného, řepíku, salepu, sarsaparilly, skořice bílé, sladké i hořké, smldníku, svlačce, šáchoru (hlízy šáchoru jedlého, saz. čís. 17), šťovíku, třemdavy, užanky, vlaštovičníku, všedobru, žindavy (žanikl) atd.
2.
Do saz. čís. 62 patří dále: židovské karoby (Carobbe di legno di Giuda); podhoubí žampionové (s hnojivou zemí); geinorog (perská droga lékárnická, semena druhu jitrocele); slupky granátových jablek; herbáře; plavuňový prášek (Lycopodium); dřevěná moučka k velutování čalounů; prášek proti hmyzu (Pyrethrum), též tvářený s malou přísadou ledku a pojidla k vykuřování komárů; svědivý prášek; bylinný čaj z rozřezaných nebo rozmělněných léčivých rostlin, bez příměsi jiných látek, neoznačuje-li se jako léčivo; semena všivcová (Pedicularis); vší semena (kapucínská, sabadillová, zv. též štěpánská zrna); luffa, sušené rostlinné pletivo; sevlák mořský, kamejka, mořská cibule, námel; Penghawar Yambi (suchomázdřité, hnědé lesklé šupiny tropických stromovitých kapradin); desky z mechu jako vložky do postelí, na obvazy atd.
3.
(1) Do saz. čís. 62 patří též japonský anýz.
(2)
Plody pravého čínského anýzu (badiánu) jsou větší, silnější, zploštělé, méně naduřelé a rozeklané, končí většinou špičkou krátkou, tlustou, často tupou, přímo vybíhající nebo trochu nahoru zahnutou. Plody japonského anýzu jsou menší, zduřelejší, více rozeklané, mají špičku většinou tenkou, nahoru zakřivenou nebo i poněkud háčkovitě zahnutou.
(3)
Pravý čínský anýz (badián) má známou anýzovou vůni a chuť, avšak poněkud nasládlou. Japonský anýz voní osobitě po balzámu, nikoliv jako anýz, chutná z počátku ostře, kysele, posléze trpce, upomínaje vůní poněkud na kardamomy.
(4)
Semena pravého čínského anýzu (badiánu) jsou silněji zploštělá; semena japonského anýzu jsou zakulacenější, méně zploštělá.
(5)
Plody pravého čínského anýzu (badiánu) dávají prášek tmavě červenohnědý, japonského anýzu světlehnědé červenavý. Vaří-li se plody ve zředěném draselném louhu, dává pravý čínský anýz tekutinu téměř krvavě červenou, japonský anýz oranžově zahnědlou.
4.
(1) Zrna pižmová (abelmošová) a kubeby, saz čís. 152.
(2)
Zápalná hubka přírodní, sklepaná, vyčištěná, mořená, saz. čís. 640.
(3)
Korková moučka, korková drť, saz. čís. 363.
(4)
Bylinný čaj, smíšený s pravým čajem nebo s jeho náhražkami, též označovaný za léčivo, saz. čís. 3.
(5)
Bylinný čaj, smíšený s jinými látkami nebo označovaný za léčivo, saz. čís. 630; přípravky z mořské cibule (jako prostředek k hubení krys a myší), saz. čís. 630.
(6)
Desky z rašeliny, saz. pol. 301a).
(7)
Potpourri (vykuřovací prášek), saz. pol. 633a).
(8)
Tyčinky z čepelatky prstnaté (Laminaria digitata), k chirurgickému použití, saz. pol. 361a).
(9)
Semena (na př. jequiritová, provrtaná a zpracovaná na růžence a pod., saz. pol. 361a); navléknutá na šňůrky a tvořící náramky, náhrdelníky a podobné ozdoby, saz. pol. 362a).
(10)
Směsi rozmělněných nebo jinak rozdrobených částí rostlin, s přísadou jiných látek i bez ní, označované jako dybytčí prášek (na př. k zvýšení užitkovosti nebo k zlepšení zdravotního stavu zvířat atd.), saz. čís. 630.
VIII.
Dobytek jatečný a tažný.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě VIII.
1.
Zvířata této saz. třídy (též koně, osli, muli a mezci) zabitá se projednávají jako maso saz. čís. 117, i když jsou ještě v kůži a nevyvrhnuta (nevykolena).
2.
(1) Zvířata uhynulá (též za dopravy) nesmějí být vpuštěna bez souhlasu příslušného veterinárního orgánu.
(2)
Dovolí-li se, aby se části mrtvých zvířat dále upotřebily (na př. když se veterinárně uzná, že nelze požívat masa zabitých vepřů, sádlo z nich však že je upotřebitelné k požívání nebo že maso a sádlo zabitých i uhynulých vepřů je Upotřebitelné k technickým účelům), projednají se tyto části podle své povahy.
Vysvětlivky k saz. čís. 63—67.
Saz. čís. 63 voli; saz. čís. 64 býci; saz. čís. 65 krávy; saz. čís. 66 mladý hovězí dobytek; saz. čís. 67 telata.
1.
(1) Skot (hovězí dobytek) samičího pohlaví se považuje — bez jakéhokoli ohledu na váhu — za krávy saz. čís. 65, jestliže se již otelil anebo je očividně březí (stelný). Známkou oteleni je kruh, který se vytvořil na rozích po otelení silnějším vzrůstem rohoviny, vyvinutější vemeno i struky a vyměšování mléka.
(2)
Skot (hovězí dobytek) samičího pohlaví, jestliže se ještě neotelil nebo není-li očividně březí (stelný), se projednává, váží-li nejvýše 150 kg živé váhy, jako telata saz. čís. 67, váží-li přes 150 kg živé váhy, jako mladý skot (mladý hovězí dobytek) saz. čís. 66.
(3)
Nesouhlasí-li strana s názorem celního oddělení ONV o tom, že skot samičího pohlaví se již otelil anebo že je očividně březí, je strana povinna předložit celnímu oddělení ONV nález úředního veterináře.
2.
(1) Skot (hovězí dobytek) samčího pohlaví, vykleštěný i nevykleštěný, se projednává, váží-li nejvýše 150 kg živé váhy, jako telata saz. čís. 67, váží-li přes 150 kg až do 400 kg živé váhy, jako mladý skot (mladý hovězí dobytek) saz. čís. 66.
(2)
Skot (hovězí dobytek) samčího pohlaví přes 400 kg živé váhy se projednává jako voli saz. čís. 63 nebo jako býci saz. čís. 64.
Saz. čís. 69.
Jehňata a kůzlata.
Jako jehňata a kůzlata se projednávají jen zvířata nevážící více než 14 kg; váží-li více než 14 kg, saz. čís. 68.
Saz. čís. 70.
Vepřový dobytek.
Sem patří jen domácí vepři; divocí vepři, saz. čís. 74.
Saz. čís. 71.
Koně.
1.
(1) Za ssavé hříbě u klisny se považuje hříbě, jež má v každé čelisti teprve čtyři mléčné řezáky, po případě ještě krajní řezáky, pokud se však z dásní teprve prořezávají.
(2)
Za koně do dvou let se považují ti, kteří mají v horní a dolní čelisti pouze mléčné řezáky.
(3)
Narostly-li na místě jednoho nebo několika mléčných řezáků již řezáky trvalé, projednává se kůň jako by stáří dvou let překročil. Mléčné řezáky jsou menší než řezáky dospělého koně, bělejší, lopatkovité, se znatelným zúžením pod korunou u dásně (krček) a s podélnými rýhami na přední ploše.
(4)
Neotřené mléčné řezáky mají též oválné jamky na třecí ploše, jež mezi prvním až druhým rokem zmizí, t. j. otrou se; mléčné zuby stanou se tím malými, zakulacenými a mají pak třecí plochu rovnou.
(5)
Trvalé řezáky jsou značně širší, silnější a tlustší než mléčné zuby a nemají znatelný krček, což je zvláště nápadné, když vedle trvalých zubů jsou v čelistech ještě zuby mléčné Trvalé zuby mají na přední straně uprostřed podélnou rýhu a na třecí ploše, když právě vyrostly, hluboké oválné jamky.
2.
Požaduje-li strana projednání koně podle saz. pol. 71b) nebo jako ssavé hříbě u klisny podle poznámky k saz. čís. 71, je celní oddělení ONV oprávněno žádat, aby předložila veterinární vysvědčení.
3.
Při dovozu koní se projednávají postroje (uzdy, sedla, popruhy, pokrývky atd.) podle své povahy; ohlávky, provazy atd. se propustí beze cla.
IX.
Jiná zvířata.
Saz. čís. 73.
Veškerá drůbež (mimo zvěř pernatou).
(1)
Sem patří všechna po domácku chovaná a k lidskému požívání způsobilá drůbež hrabavá a vodní, jestliže nepatří ke zvěři pernaté saz. čís. 74; jsou to zejména slepice (také kohouti, kuřata a kapouni), perličky, krocani, husy a kachny. Sem patří též holubi domácí. Divocí holubi, saz. čís. 74.
(2)
Zabitá drůbež špikovaná, rozkrájená čerstvá nebo solená, sušená, uzená, v láku (na př. husí prsa, husí játra a pod.), saz. čís. 117; jinak upravená nebo neprodyšně uzavřená, saz. čís. 128, po příp. 131.
(3)
Ptáci, kteří nejsou určeni k požívání, saz. čís. 77.
Saz. čís. 74.
Zvěř srstnatá a pernatá.
1.
(1) Ke zvěři srstnaté a pernaté saz. čís. 74 patří všechna lovná zvířata, jež jsou určena k lidskému požívání, jako jeleni, srnci, kamzíci, mufloni, divocí vepři, zajíci, divocí králíci atd.; dále tetřevi, tetřívci, jeřábci, dropi, bažanti, koroptve, křepelky, divocí holubi, sluky, kvíčaly, divoké husy a kachny atd. Podle saz. čís. 74 se projednávají též králíci domácí.
(2)
Do saz. pol. 74b) patří též zvěř srstnatá a pernatá, vykuchaná, stažená, oškubaná a bez končetin.
2.
Zvěř srstnatá a pernatá, špikovaná, čerstvá nebo solená, sušená, uzená, v láku, saz. čís. 117; jinak upravená nebo neprodyšně uzavřená, saz. čís. 128, po příp. 131 nebo 132.
3.
(1) Lovná zvířata (ssavci i ptáci), jež nejsou určena k lidskému požívání, saz. čís. 77.
(2)
Konservy zvěřinové, saz. čís. 128, po příp. 131.
Saz. čís. 75.
Ryby, raci sladkovodní, pozemní hlemýždi, scampi, vesměs čerstvé.
1.
Do saz. čís. 75 patří jen zvířata poživatelná. Jako ryby se projednává též rybí maso (čerstvé ryby rozkrájené a zbavené kůže), jedlé žáby (skokan zelený a hnědá americká žába bučivá nebo volská) a žabí stehýnka.
2.
Jako čerstvé ryby se projednávají též ryby slabě solené, jen na krátkou dobu konservované, pouze hlavy a vnitřností zbavené, které se nehodí přímo k lidskému požívání.
3.
Raci sladkovodní tohoto saz. čísla mohou být též vaření, nesmějí však být vyloupaní, dále upravení nebo neprodyšně uzavření.
4.
Hlemýždi pozemní patří sem jen tehdy, když jsou čerství a v ulitách.
5.
Jménem scampi (Nephros norvegicus) se označují norští humři (vyskytující se též ve Středozemním moři), kteří se vyznačují 15 až 20 cm dlouhými úzkými klepety; jiní mořští raci, saz. čís. 76.
6.
(1) Nepoživatelná zvířata pro akvaria, na př. zlaté rybky, koljušky, žáby, rybniční hlemýždi atd., saz. čís. 77.
(2)
Rybí moučka, hodící se jen za hnojivo nebo ke krmení dobytka, viz 11. vysvětlivku k saz. čís. 652.
(3)
Rybí a korýšové konservy, saz. čís. 128, po příp. 131.
7.
Násada úhoří (montée) se projedná podle poznámky za saz. čís. 75 beze cla jen tehdy, předloží-li dovozce s celní prohláškou osvědčení ministerstva zemědělství tohoto znění:
sbcr1949c082z0258_obr03.tif
Saz. čís. 76.
Mořská zvířata lasturová nebo korýši (na př. ústřice, mořští raci, mořští pavouci, krabi), želvy, vesměs čerstvé, též uvařené, nikoli však vyloupané.
1.
Do saz. čís. 76 patří též jiná jedlá zvířata lasturová než mořská, pak malí raci mořští (garnáti, krevety), vše též uvařené, nikoliv však vyloupané ani jinak dále upravené ani neprodyšně uzavřené.
2.
(1) Nepoživatelná zvířata lasturová nebo korýši, živí skořepáči pro akvaria, též malé želvy 3 až 4 cm dlouhé, saz. čís. 77; nepoživatelná usušená zvířata lasturová nebo usušení korýši, jako lastury saz. čís. 139; garnáti sušení k hnojení, saz. čís. 652; scampi čerství, saz. čís. 75.
(2)
Konservy korýšové, saz. čís. 128, po příp. 131.
Saz. čís. 77.
Zvířata výslovně nejmenovaná.
(1)
Sem patří všechna domácí zvířata, jež nejsou v sazebníku výslovně jmenována; divoká a cizí zvířata pro zvěřince, zvířata pro akvaria a terraria, dále obojživelníci, pijavice, červi a pod. k farmaceutické potřebě, sušený hmyz pro sbírky, též v krabicích pod sklem a pod. Dále sem patří drobné zpěvné a jiné ptactvo zahradní, polní a lesní (na př. stehlíci, pěnkavy, červenky atd.).
(2)
Kantaridy (španělské mušky), saz. čís. 152.
(3)
Košenila (červec nopálový), saz. čís. 162.
X.
Výrobky živočišné.
Saz. čís. 78.
Mléko a smetana.
(1)
Sem patří mléko, smetana, sbírané mléko, vše sladké nebo kyselé, podmáslí, syrovátka, jakož i ssedlé mléko (t. j. takové, v němž se zřetelně jeví tvarohové částice a syrovátka), pokud je v něm ještě všechna nebo téměř všechna syrovátka.
(2)
Jako smetana se projednává mléko hustoty 1˙02 při teplotě 15° C, zjištěné Soxhletovým hustoměrem. Při zjišťování, zda jde o smetanu nebo mléko, se postupuje takto: do dobře promíchané tekutiny se ponoří hustoměr (opatřený teploměrem) a odečte se z příslušných stupnic její hustota a teplota. Zjištěná hustota se přepočte podle dolejší korekční tabulky na hustotu při teplotě 15° C. Vykazuje-li tekutina hustotu takto zjištěnou nejvýše číslicí 1˙028, projedná se jako smetana. Domáhá-li se strana toho, aby tekutina, vykazující stupeň hustoty číslicí vyšší než 1˙020, nikoli však vyšší než 1˙028, byla projednána jako mléko, vezme celní oddělení ONV vzorky (aspoň po ⅟₄ l) a zašle je k přezkoušení příslušnému státnímu mlékařskému ústavu. Podle výsledku zkoušky se pak projedná tekutina buď jako smetana nebo jako mléko. Tekutiny vykazující hustotu číslicí vyšší než 1˙028 se projednají vždy jako mléko.
(3)
Ssedlé mléko, z něhož byla odlita syrovátka, saz. čís. 119; sterilisované, kondensované, peptonisované mléko, kumys (mléko kvašené přísadou kefíru), mandlové mléko, rostlinné mléko atd., saz. čís. 132, po příp. 131.
Korekční tabulka k vysvětlivkám k saz. čís. 78.
Stupně hustoty podle lakto- densi- metruTeplota (stupně Celsia) podle laktodensimetru
5678910111213141516171819202122232425
181˙01691˙01701˙01701˙01711˙01721˙01731˙01741˙01751˙01761˙01781˙01801˙01811˙01831˙01851˙01871˙01891˙01911˙01931˙01951˙01971˙0199
191˙01791˙01801˙01811˙01811˙01821˙01831˙01841˙01851˙01861˙01881˙01901˙01911˙01931˙01951˙01971˙01991˙02011˙02031˙02051˙02071˙0209
201˙01891˙01901˙01901˙01911˙01921˙01931˙01941˙01951˙01961˙01981˙02001˙02011˙02031˙02051˙02071˙02091˙02111˙02131˙02151˙02171˙0219
211˙01981˙01991˙02001˙02011˙02021˙02031˙02041˙02051˙02061˙02081˙02101˙02121˙02141˙02161˙02181˙02201˙02221˙02241˙02261˙02281˙0230
221˙02081˙02091˙02101˙02111˙02121˙02131˙02141˙02151˙02161˙02181˙02201˙02221˙02241˙02261˙02281˙02301˙02321˙02341˙02361˙02381˙0240
231˙02181˙02191˙02201˙02211˙02221˙02231˙02241˙02251˙02261˙02281˙02301˙02321˙02341˙02361˙02381˙02401˙02421˙02441˙02461˙02481˙0250
241˙02281˙02291˙02301˙02311˙02321˙02331˙02341˙02351˙02361˙02381˙02401˙02421˙02441˙02461˙02481˙02501˙02521˙02541˙02561˙02581˙0260
251˙02371˙02381˙02391˙02401˙02411˙02421˙02431˙02451˙02461˙02481˙02501˙02521˙02541˙02561˙02581˙02601˙02621˙02641˙02661˙02681˙0270
261˙02471˙02481˙02491˙02501˙02511˙02521˙02531˙02551˙02561˙02581˙02601˙02621˙02641˙02661˙02681˙02701˙02721˙02741˙02771˙02791˙0281
271˙02571˙02581˙02591˙02601˙02611˙02621˙02631˙02651˙02661˙02681˙02701˙02721˙02741˙02761˙02781˙02801˙02821˙02841˙02881˙02891˙0291
281˙02661˙02671˙02681˙02691˙02701˙02711˙02741˙02741˙02761˙02781˙02801˙02821˙02841˙02861˙02891˙02921˙02941˙02961˙0299
291˙02751˙02761˙02771˙02781˙02791˙02811˙02821˙02841˙02861˙02881˙02901˙02921˙02941˙0296
301˙02841˙02851˙02861˙02871˙02881˙0290
Saz. čís. 79.
Vejce drůbeží, též žloutek a bílek, tekutý.
1.
Jako vejce drůbeží se projednávají všechna ptačí vejce ve skořápce, způsobilá k požívání, tudíž také na př. vejce čejčí, všechna čerstvá, chlazená, konservovaná vápennou vodou, po příp. jinými roztoky nebo povlaky, rovněž uvařená, také barvená nebo ozdobená obrázky, písmem (t. zv. velikonoční vajíčka, kraslice).
2.
Tekutý žloutek a bílek, jakož i jejich směs, mohou být mražené nebo mohou obsahovat přísadu konservačních prostředků v množství postačujícím ke konservování, aniž je to vylučuje z projednání podle saz. pol. 79b).
3.
(1) Sušené žloutky a bílky a všechny vaječné konservy (vejce a součásti vajec, nepatří-li do saz. čís. 79), k požívání, saz. čís 132; toto zboží, jakož i žloutek nebo bílek tekutý, v nádobách neprodyšně uzavřených, saz. čís. 131.
(2)
Sušený bílek technický (vaječný albumin technický), saz. čís. 612.
(3)
Drůbeží vejce vyfouknutá, saz. čís. 87.
Saz. čís. 80.
Med včelí a umělý.
1.
(1) Sem patří včelí med (čištěný nebo nečištěný), též med vonný jako med růžový a pod., plástve medu, medová voda a med umělý, též v zaletovaných plechových obalech vážících nejméně 10 kg.
(2)
Jako med umělý se projednávají jen ony medové náhražky, jež jsou podobny přírodnímu medu svými vnějšími vlastnostmi (chutí, vůní atd.).
2.
V jiných zaletovaných obalech plechových, jakož i v krabicích, sklenicích, lahvích atd. neprodyšně uzavřené, saz. čís. 131.
3.
Med nebo umělý med smí být projednán zpravidla jen na základě dobrozdání zkušebny, jež zjistí, neobsahuje-li zboží přísadu umělého sladidla.
4.
Med turecký, med sladový, saz. čís. 132; med léčivý, saz. čís. 630.
Saz. čís. 81.
Vosk živočišný.
1.
(1) Nejdůležitější živočišné vosky saz. čís. 81 jsou vosk včelí, vosk čínský červcový, vosk šelakový a vorvanina, též lisovaná. Vysvětlení pojmu vosků, jejich základních vlastností a sazební příslušnost obsahuje 1. všeobecná vysvětlivka k saz. třídě XI.
(2)
Vosk včelí je barvy žlutavě bílé, nazelenalé, oranžové až i červené, typické voskové vůně a mastného lesku, avšak na omak není mastný. Dá se v ruce hnísti; ve vodě a v lihu se nerozpouští; úplně se rozpouští v etheru, chloroformu, benzenu.
(3)
K včelímu vosku přírodnímu patří souš, t. j. prázdné plástve zbavené medu a plodu, buď celé nebo v kusech nebo stlačené v koule, voštiny, t. j. zbytky po získání vosku ze souše, buď v kusech nebo stlačené ve voštinové koule, voskový kal, t. j. usazenina na dně kotle po vyvaření a čeření vylisovaného včelího vosku, zbytky voskových svíček a nakapaný vosk. Dluž a vyextrahované voštiny, viz 14. vysvětlivku k saz. čís. 652.
(4)
Čínský vosk červcový (bílý hmyzí vosk, t. zv. rostlinná vorvanina) podobá se vorvanině, je krystalický, tvrdý a lámavý, v etheru málo, v benzenu snadno rozpustný.
(5)
Vosk šelakový je směs vosku s pryskyřičnými látkami, získaná při výrobě šelaku; má žlutou až červenohnědou barvu a vůni upomínající na šelak, jež je po zahřátí zřejmější.
(6)
Vorvanina surová (spermaceti, cetaceum) je olejovitá tekutina, uložená v lebeční dutině, v páteři, jakož i v některých malých dutinách těla vorvaně; po smrti zvířete tuhne. Lisováním se z ní získá jednak tekutý vorvaninový (spermacetový) olej saz. čís. 91, jednak vorvanina lisovaná, pevná, sněhobílá krystalická látka, perleťového lesku, na omak mastná, kterou lze štípati v tenké šupiny. Vorvaniny se používá v lékařství, k výrobě svíček a apreturních prostředků. Rozpouští se snadno v horkém lihu, etheru, chloroformu. Po navlhčení lihem lze vorvaninu lisovanou rozetříti na prášek.
2.
(1) Jako připravovaný vosk se projednává přírodní vosk bílený, barvený, v tabulkách nebo zhnětený v koule, jakož i umělé včelí plástve (buňkoví tě lisované základy pláství z vosku). Jako smíšený vosk pak směsi vosku s pryskyřicí, lojem, parafinem, ceresinem, bělobou, nerostnými látkami atd., jež jsou v obchodě pod různými názvy, jako vosk zahradnický, lepicí, tvárný (modelovací, plastilina, toncerat), pozlacovací, voskový tmel a pod.
(2)
Jako vosk upravený pro drobný prodej se projednává vosk v tyčinkách, destičkách atd., které se dovážejí v krabicích a pod. nebo jsou jednotlivě balené v papíru, upravené též jako hračky, dále vosk v krabicích a podobných obalech o váze nejvýše 1 kg.
(3)
Rostlinný vosk, saz. čís. 94. Směsi živočišných a rostlinných vosků, saz. pol. 94b).
(4)
Polimentt pro pozlačovače, saz. čís. 618. Zboží z tvárného vosku, saz. čís. 639.
Saz. čís. 82.
Houby rohovité.
1.
(1) Všeliké houby rohovité v přírodním stavu, neupravené, neprané, se poznají podle toho, že jsou v nich pevně uzavřeny vápenité a křemencové ztvrdliny, kamírky, lastury atd., zejména na t. zv. kořenu, t. j. na oné části, kde houba vyrostla na mořském dně; tyto ztvrdliny a cizí tělíska se ucítí hmatem, zmáčkne-li se houba před tím namočená ve vodě.
(2)
Je přípustné očišťovat surové houby při jejich dobývání z moře od slizké hmoty proplachováním a lisováním nebo je zhruba ořezávat a konečně lisovat, aby byly způsobilé k dopravě.
2.
(1) Koňské houby se odlišují od jiných hub svým hrubším složením a velkými póry.
(2)
Jako koňské houby se projednávají též honby zv. riff (přilbovitý druh hub, vyznačující se velkými póry na hřebenu). Koňské houby, jež byly vyprány nebo jež přiříznutím dostaly pravidelnější tvar, nebo byly dále jinak zpracovány, patří do saz. pol. 82a); liší se od bílených hub koňských patřících do saz. pol. 82b) tím, že jsou tmavší a že mají zpravidla na kořenu rezavě hnědé skvrny.
3.
Houby, jež mají ještě vápenitý kořen a v těle kaménky a nejsou tudíž čištěné, lze vždy pokládat za nebílené. Význačnou známkou bílení je stejnoměrně světlá, hnědá nebo žlutá barva hub; u koňských hub se však nepřihlíží k tomu, že byly předběžně bíleny (bílení na břehu, mytí vápenným mlékem) nebo že byla částečně odstraněna tmavá skvrna u kořenu.
4.
Jiné houby v přírodním stavu (viz 1. vysvětlivku) patří do saz. pol. 82a); jsou-li prané atd., dále zpracované nebo bílené, do saz. pol. 82b).
5.
Odpadky hub mycích a koňských, saz. čís. 656; odřezky hub, hodící se k výrobě štětců a pod. na úpravu koží, se však projednávají podle saz. čís. 82. Impregnované odpadky hub k hubení krys, myší a pod., saz. čís. 630.
Saz. čís. 83.
Kožešiny a kůže, surové (mokré nebo suché, též solené nebo vápněné, avšak dále nezpracované).
1.
Sem patří všechny kožešiny a kůže (též rybí kůže a ptačí s peřím) a jejich části, na př. krajiny, slabiny, krky, ohony, vazy, části hlav atd., pokud je lze podle dalších vysvětlivek považovat za surové.
2.
(1) Za surové kožešiny a kůže tohoto saz. čísla se pokládají kůže a kožešiny se srstí, jež jsou čerstvé (zelené) nebo byly usušeny též po vetření vápenného mléka, roztoku kamence, soli nebo jiných konservujících látek (na př. přípravků rtuťových, jež dávají kožím intensivně žlutou barvu) nebo po máčení v těchto látkách, a jsou neohebné, rohovité, dílem i prosvítavé. Rovněž sem patří takové kůže a kožešiny se srstí, jež ve stavu čerstvém (mokrém) byly jen za účelem konservačním promnuty otrubami nebo otrubami a solí, pískem, sádrou atd. a potom usušeny, a nejsou tedy vláčné, i když nemají vysloveně ráz neohebný a rohovitý, z nichž však nebyly na straně k masu sňaty nožem části podkožního vaziva a svalstva; tak je tomu zejména u jemnějších druhů jehnětin (persiánu, ovce širokoocasé, širazu, polopersiánu a pod.), které přicházejí v tomto stavu do obchodu jako prvotní surovina.
(2)
Kožešiny a kůže pouze zbavené srsti, nečiněné (t. zv. holiny), též poltěnky se projednávají jako surové i tenkrát, dovážejí-li se v sudech mokré, solené nebo jinak konservované, aby se zabránilo jejich hnilobě.
(3)
Poločiněné kůže bez srsti, jež byly již částečně, nikoli však dokonale činěny, saz. čís. 328 až 337.
3.
Kožešiny a kůže se srstí, jež byly promnuty otrubami nebo otrubami a solí, pískem, sádrou atd., i když jen za účelem konservačním, se považují za upravenou kožešinu saz. čís. 345 jen tehdy, když byly již na straně k masu odstraněny části podkožního vaziva a svalstva nebo jsou-li uvedené kožešiny vláčné, byť až po promnutí, třebaže nejsou na straně k masu ještě odstraněny části podkožního vaziva a svalstva.
4.
Činěné kožešiny a kůže se zdají mnohdy ještě rohovité jako kožešiny a kůže surové, suché; mnou-li se však takové kožešiny a kůže, stanou se ohebnými a měkkými po příp. vláčnými, kdežto kožešiny a kůže surové se zpravidla lámou, zejména natáhnou-li se silně přes hranu stolu a pod.
5.
Do saz. čís. 83 patří serony, t. j. obaly ze zámořských surových hovězích koží, jakož i měchy ze surových, zcela nezpracovaných koží zvířecích k dopravě oleje, vína atd. Pergamen a tak zvané surové kůže (přírodní useň, skopové holiny), saz. čís. 337.
6.
Ohony kožešinové, rozstřižené za účelem konservování a na straně k masu pouze očištěné od lpícího tuku a pod., dále však neupravené, saz. čís. 83; barvené, saz. čís. 345.
7.
(1) Ptačí kůže s peřím, surové, též solené nebo vápněné, saz. čís. 83; na vnitřní straně zpracované, saz. pol. 345b).
(2)
Ptačí kůže s peřím jako ozdoba z peří, čištěné, hrubě vycpané, pak části ptačí kůže s peřím (křídla, hlavy atd.), všechno pouze preparované proti molům, saz. čís. 85; pouze na vnitřní straně zpracované, saz. pol. 345b); hodící se přímo na ozdobu, saz. čís. 263.
(3)
Ptačí kůže s peřím patřící do saz. čís. 83 jsou rozříznuty na břichu a rozevřeny; jsou více méně rohovité, podle toho kolik tuku obsahuje kůže, a mají na vnitřní straně ještě místy ulpělé kousky masa, tuku a krve. Tím se liší od koží patřících do saz. pol. 345b), jež mají často na vnitřní straně zbytky otrub.
(4)
Podotýká se, že též u zpracovaných ptačích koží s peřím saz. pol. 345b) vyčnívají na vnitřní straně konce brků.
(5)
Viz též vysvětlivky k saz. čís. 85.
Saz. čís. 84.
Chlupy, vlasy a žíně, surové nebo upravené (a to vochlované, vyvařené, barvené nebo mořené, též kadeřené); štětiny.
1.
(1) Sem patří žíně (vyjma žíně kroucené), chlupy hovězí, jezevčí a jiných zvířat, lidské vlasy atd., surové nebo upravené, pouze pro dopravu nebo úschovu kadeřené nebo spletené a jednoduše vázané (copy), pak štětiny a odpadky štětin.
(2)
U žíní určených ke tkaní se nepřihlíží k tomu, že byly na více místech svázány, aby nevypadávaly z tkaniny.
2.
Kroucené žíně, saz. pol. 239a); copy a kadeře jako práce vlásenkářské, jakož i dresovaný krep, saz. čís. 265; o projednávání chlupů zvířecích jako vlny viz vysvětlivky k saz. čís. 220.
3.
(1) Náhražky štětin ze zvířecích surovin (brků, odpadků kostice, odpadků rohu a pod.), 1. poznámka za saz. čís. 361.
(2)
Náhražky štětin z rostlinných vláken (vláken aloe, piasavy, siamské trávy a pod.), saz. čís. 61.
Saz. čís. 85.
Peří výslovně nejmenované (též peří drané, pápěrky a brky); péra ozdobná, neupravená.
1.
(1) Jako peří tohoto saz. čísla se projednává: peří do peřin drané i nedrané, prachové peří, též kajčí prach; barvené peří, prachové peří a trhané části peří, k výrobě umělé kožešiny z peří; vše též balené v obchodě obvyklých pytlích z apretované bavlněné látky a v dalším vrchním pytli jutovém a pod.; brky, surové, oškrábané (zbavené tuku a vrchní pokožky), přiřezané, avšak mající tvar celých per, jakož i takové, jimž byla uříznuta dřeň a chmýří, dále neupravené, též barvené; kosinky (křídla ptačí) surové, bez spojení.
(2)
Dále sem patří kusy brků, nařezané na určitou délku, očištěné, jinak však dále neupravené. Takovéto brky s okrajem ohrnutým, saz. čís. 361, poznámka 1.
(3)
Brky tvaru psacích per, párátek a pod., saz pol. 361b)2.
(4)
Umělá tráva z ohoblovaných rohovitých, též barvených vrchních částí brků, saz. čís. 262.
(5)
Oprašovače z peří, obyčejné, v objímce ze surového dřeva, saz. pol. 275c).
2.
(1) Jako ozdobná péra neupravená se projednávají za ozdobu z peří se hodící péra pštrosí, volavčí, supí, páví, marabu, drůbeží a pod., jakož i ptačí kůže s peřím, pak části takových koží s peřím (hlavy, krky, křídla atd.) na př. kolibříků, rajek a jiných cizokrajných ptáků, jakož i evropských ptáků, kteří mají peří pestře nebo matně zbarvené, i když jsou zhruba vycpány vatou, aby se nepomačkaly, a preparovány proti molům nebo polepeny na straně k masu papírem, aby bylo peří (zejména křídla) chráněno za dopravy; vše surové, čištěné, bílené, barvené, potištěné, nikoli však upravené do té míry, aby se toho dalo přímo použít za výzdobu, což lze poznat zejména z poměrně méně pečlivého zabalení pro dopravu.
(2)
Viz též vysvětlivky k saz. čís. 83 a 263.
Saz. čís. 86.
Měchýře a střeva, čerstvé, solené nebo sušené; blány zlatotepecké; střevové provazy.
1.
(1) Sem patří zvířecí měchýře (vyjma vyzinu a jiné rybí měchýře, jichž se užívá k čeření) a střeva, též natažená nebo nařezaná, upravená k výrobě střevových strun; všechno čerstvé, solené nebo sušené.
(2)
Sem patří též zvířecí žaludky čerstvé, solené nebo sušené, vyjma hovězí a skopové žaludky čerstvé, solené nebo sušené a vyjma telecí žaludky čerstvé nebo solené, patřící do saz. čís. 117; sušené telecí žaludky patří však do saz. čís. 86.
(3)
Přípravky syřidlové, saz. pol. 108b)2 a saz. čís 622.
(4)
Blány zlatotepecké jsou zevní jemné blány slepého střeva hovězího dobytka, nepřiříznuté nebo bez určitého tvaru, též z dvojnásobných vrstev.
(5)
Sem patří dále střevové hadice ze sušených střev stmelených nebo sešitých, aby se docílilo větší délky.
(6)
Střevové provazy z hrubých střev, k soustruhům, brusným kolům a pod., se liší od silných strun saz pol. 584c) většími rozměry a hrubým zpracováním; jsou tudíž drsné, mají tmavou barvu a obyčejně též nepříjemně zapáchají.
2.
(1) Vyzina (pravá a nepravá), saz. čís. 611.
(2)
Střevové struny, saz. pol. 584c); catgut, saz. pol. 584c), po příp. 630.
(3)
Blány zlatotepecké, upravené již pro zlatotepce, do tvaru čtyřúhelníka přistřižené, složené v balíčcích, jakož i jiné předměty z nich, podle toho k čemu jsou určeny, saz. pol. 344d) nebo saz. čís. 342.
Saz. čís. 87.
Živočišné výrobky výslovně nejmenované.
(1)
Sem patří na př. vycpaná zvířata pro sbírky a k účelům vyučovacím, též na destičkách, podstavcích nebo pod sklem atd., bezoarový kámen (nerostné útvary nalézající se v žaludku a ve střevech různých zvířat), sepiová kost (os sepiae, vápenatý štít sepie obecné), t. zv. vajíčka mravenčí, vajíčka hmyzu a pod., rybí šupiny, též v zaletovaných plechovkách, žluč zvířecí, čerstvá nebo sušená, drůbeží vejce vyfouknutá, hyraceum (hmota černohnědá, vonící jako bobří stroj, získaná z vysušené moče ssavce damana kapského [Hyrax capensis]), račí oči (račí kameny) celé nebo mleté, vajíčka bource morušového bez zřetele na to, v jakém obalu se dovážejí, tak zvaná střívka bource morušového (hedvábná střívka, rybí len), ostny ježka, dikobraza a jiných zvířat, surové.
(2)
Podle saz. čís. 87 se projednávají též rybí jikry čerstvé pro chovné účely, dále rybí jikry sušené nebo solené, jež se nehodí k požívání, nýbrž pouze ke hnojení nebo ke krmení ryb. Rovněž sem patří rybí jikry solené, jichž se používá k výrobě kaviárových náhražek; podmínkou projednávání takových jiker podle saz. čís. 87 je, aby byly nečištěné, t. j. aby na nich ještě lpěly částice rybích vnitřností. Rybí jikry čištěné, saz. čís. 123. Části rybího těla, pomíšené s nečištěnými rybími jikrami, saz. čís. 121.
(3)
Podle saz. čís. 87 se též projednávají kultury mikroorganismů (na př. Lofflerův myší bacil), dále předměty určené k vědeckým účelům (na př. mrtvá zvířata nebo jejich části, kostry, preparáty zvířat a různých orgánů [též lidských] atd.), konečně živočišné orgány čerstvé, též sušené nebo na hrubo drcené, jichž se zpravidla používá k výrobě organopreparátů, jestliže svou povahou nepatří do saz. čís. 117; jsou-li tyto orgány jinak upravené, viz vysvětlivky k saz. čís. 630. Očkovací látky atd., saz. čís. 630.
(4)
Vycpaná zvířata, zvířecí hlavy a pod. k účelům dekoračním, pro výklady atd., saz. čís. 342; zvířecí kůže vyplněné jen za účelem konservování se projednávají podle své povahy buď jako surová kůže saz. čís. 83 (neupravená péra ozdobná, saz. čís. 85) nebo jako kožešina saz. čís. 345.
(5)
Šedá ambra, bobří stroj, pižmo (mošus), cibet, saz. čís. 152; zvířecí suroviny soustružnické a řezbářské, saz. čís. 138—140; zvířecí látky ke hnojení, saz. čís. 652.
XI.
Tuky, vyšší mastné kyseliny a látky podobné tukům.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XI.
1.
(1) Tuky jsou glyceridy vyšších mastných kyselin původu živočišného nebo rostlinného. Vyznačují se kluzkostí při omaku, jsou lehčí než voda a na papíře zanechávají průsvitnou mastnou skvrnu, nemizící ani po zahřátí.
(2)
Tuky jsou ve vodě nerozpustné, téměř všechny málo rozpustné v alkoholu, rozpouštějí se však v etheru, sirouhlíku a v nízko vroucím benzinu. Varem s vodnými alkalickými louhy, rychleji však s alkoholickými louhy se rozkládají (zmýdelňují), při čemž vzniká alkalická sůl mastných kyselin (mýdlo) a glycerin, jež obojí jsou ve vodě rozpustné. Nabudeme tudíž po zmýdelnění a po zředění vodou úplného roztoku. Na vzduchu tuky žluknou; přitom se uvolňují mastné kyseliny.
(3)
Jednotlivé druhy tuků se liší mezi sebou konsistencí. V obecné mluvě velmi pevné tuky se nazývají zpravidla loje, tuky střední konsistence sádla nebo másla, tuky tekuté jsou mastné oleje.
(4)
Tuky, jež jsou při 15° C tekuté, se považují za mastné oleje saz. třídy XII, ostatní jsou tuky saz. třídy XI. Naznačené zařazení se však nevztahuje na tuky ryb a jiných mořských zvířat; tyto tuky tudíž i ve stavu při 15° C tekutém zůstávají v saz. třídě XI.
(5)
Tukům jsou podobny vosky. Za ně se chemicky považují estery vyšších mastných kyselin s vyššími mastnými alkoholy; jsou pevné nebo tekuté. Dají se zmýdelnit podobně jako tuky, při čemž se vedle mastných kyselin uvolňují pevné vyšší mastné alkoholy, ve vodě nerozpustné, takže zplodiny zmýdelnění na rozdíl od tuků se nerozpouštějí ve vodě.
(6)
V obecné technické praxi se názvu vosk užívá jen pro vosky pevné. V tom smyslu jsou zařaděny vosky tekuté, obsažené výhradně v těle některých ssavců kytovitých, do saz. čís. 91 (na př. vorvaní olej a vorvaninový olej). Pevné vosky: tuk (vosk) z vlny, přečištěný, saz. čís. 99, surový nebo destilovaný, saz. čís. 101, ostatní živočišné vosky, saz. čís. 81, vosky rostlinné, saz. čís. 94.
(7)
Do saz. třídy XI se zařazují dále vyšší mastné kyseliny, obvyklé zplodiny štěpení tuků nebo vosků. Jiné zplodiny tohoto štěpení jsou glycerin saz. čís. 604 a vyšší mastné alkoholy saz. čís. 622.
(8)
Zvláštním zbožím saz. třídy XI jsou tuhé uhlovodíky zvané též minerální tuky: parafin, ceresin a vaselina, pak hotové výrobky degras a kolomaz.
2.
(1) Aby bylo možno zjistit skupenství tuků, vyjmou se ze zásilek tuků dobře promíšených vzorky trubkou, vnořenou otvorem pro zátku až ke dnu sudu. Vzorek se odebere za přítomnosti strany a ve srozumění s ní. U větších zásilek je třeba odebrat více vzorků z různých sudů naznačeným způsobem a potom je společně roztavit, promísit a tak spojit v jeden průměrný vzorek.
(2)
K provedení vlastní zkoušky se dá asi 50 g tuku do kádinky, do níž se pak doprostřed vnoří teploměr. Postavením kádinky do vody — podle potřeby studenější nebo teplejší — uvede se vzorek na předepsanou teplotu 15°C. Jakmile bylo této teploty dosaženo, pozorujeme, zda možno tuk přelít do jiné nádoby či nikoli. V prvém případě, když tedy tuk se jeví ještě tekutým, nutno zkoušku opakovat tak, že se zkoušený vzorek v kádince postaví do studené vody nebo ledu a za častého míchání zchladí na teplotu nejméně 10° C. Teprve nyní se dá kádinka do vody o teplotě 15° C a při této teplotě se v ní ponechá několik hodin, aniž se promíchává. Je-li tuk i potom ještě tak tekutý, že jej lze vylít, pokládá se za tekutý tuk saz. třídy XII.
3.
Tuky a mastné oleje, zplodiny jejich štěpení saz. třídy XI a degras, s obsahem minerálního oleje po případě parafinu, ceresinu nebo vaseliny, se projednávají, jsou-li pevné nebo mají-li máslovitou konsistenci, podle saz. čís. 96, 98 až 100, jinak jako minerální olej saz. třídy XXI. Zpravidla lze přítomnost minerálního oleje poznat podle zápachu, unikajícího z malého vzorku při jeho zahřívání. Podklady mastí, saz. čís. 630.
4.
Vzbudí-li povaha zboží pochybnost o tom, zda zboží patří do saz. třídy XI, nebo pochybnost o jeho zařadění uvnitř této třídy, nutno si vyžádat posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
5.
(1) Zbytky po čištění a zpracování tuků a mastných olejů, jež vedle tuku (mastného oleje) obsahují značné množství hmot použitých k čištění, nejsou-li při 15° C tekuté, nutno projednávat podle saz. čís. 101. Strana může žádat, aby takové zboží bylo projednáno podle obsahu tuku (mastného oleje), jejž zjistí na její útraty příslušný chemicko-technický ústav finanční správy.
(2)
Tyto zbytky mohou být projednávány s celní výhodou podle poznámky k saz. čís. 101 jenom tehdy, neobsahují-li více než 40% tuků (mastných olejů). Povolení k jejich dovozu vydává KNV.
6.
(1) Jako tuky saz. třídy XI se projednávají i ztužené tuky a ztužené mastné oleje. Připravují se hydrogenací mastných olejů, rybích tuků a jiných tuků o nízkém bodu tání. Jsou bezvodé, při tavení tudíž neprskají; bod tání leží podle druhu použité suroviny a stupně ztužení asi mezi 30 až 80° C. Do obchodu přicházejí pod různými jmény, jako: tvrzené, hydrogenované, hydrované tuky a oleje, umělý lůj, talgol, linol, olinit, candelite a pod.
(2)
Nečištěné ztužené tuky a mastné oleje jsou bílé s nádechem šedivým, žlutým nebo slabě červeným; mají zpravidla osobitou aromatickou vůni; jsou-li zkaženy, páchnou jako zkažené tuky přírodní. Užívá se jich podobně jako přírodních tuhých tuků k výrobě mýdla, svíček a pod.
(3)
Čištěné ztužené tuky a mastné oleje jsou obyčejně bílé, vždy bez chuti a zápachu. Užívá se jich k výrobě umělých jedlých tuků.
(4)
Čištěné ztužené tuky (též rybí, velrybí a tulení) a mastné oleje, saz. čís. 90, nečištěné, saz. čís. 101.
Saz. čís. 88, 89 a 90.
Máslo přírodní, čerstvé nebo solené, též přepouštěné. Vepřové a husí sádlo, syrové i vyškvařené. Umělé tuky jedlé.
1.
K přírodnímu máslu saz. čís 88 patří jen výrobek z mléka nebo smetany, i solený, též přepouštěný.
2.
(1) Do saz. pol. 89a) patří vepřový tuk syrový, obsažený jak mezi vnitřnostmi vepřů (sádlo plsní a sádlo střevní), tak i uložený v jejich podkožním pletivu či vepřová slanina, též masem prorostlá, nasolená (i uložená v konservující soli), paprikovaná, dále husí sádlo syrové.
(2)
Sádlem saz. pol. 89b) se rozumí vepřový tuk vyškvařený, též lisovaný za vyšších teplot tak, že obsahuje všechny normální podíly sádla, vepřová slanina uzená, vařená a husí sádlo vyškvařené.
(3)
Jedlé tuky, které se svou povahou podobají vepřovému a husímu sádlu, projednávají se, jde-li o živočišné tuky přírodní, podle saz. čís 89 (na př. sádlo kachní), jde-li o tuky umělé, podle saz. čís. 90 (na př umělé sádlo).
(4)
Lisováním vepřového sádla při nízké teplotě získaný pevný podíl, t. j. sádlový stearin (lard stearin), saz. čís. 90, tekutý podíl, t. j. sádlový olej (lard oil), saz. čís. 103.
3.
(1) Do saz čís. 90 patří podle 1. poznámky k tomuto saz. číslu jedlý lůj, syrový i vyškvařený (tavený), t. j. čerstvý, jadrný zvířecí lůj, příjemné chuti a vůně, čímž se liší od technických lojů saz. čís 92, zpravidla žluklých.
(2)
Dále sem patří premier jus, t. j. krystalicky ztuhlý tuk, získaný tavením jadrného hovězího loje při 55 až 65° C, jakož i oleomargarin, odtékající při lisování premier jus při 25 až 35° C, mající za teploty 15° C máslovitou konsistenci; zbylý pevný podíl lisovaný lůj (oleostearin), saz. čís. 92.
(3)
Sem patří též veškeré výslovně nejmenované jedlé tuky a jejich směsi, jako:
a)
čištěný olej z kokosových ořechů a čištěný olej z palmových jader, tuhé tuky bez vůně a chuti, nezapáchající ani při zahřátí po volných mastných kyselinách. Dovážejí se v sudech nebo v originálním balení pod různými jmény;
b)
všechny směsi jedlých tuků s živočišnými i rostlinnými oleji, při 15° C tuhé, způsobilé k lidskému požívání, na př. směs bavlníkového oleje s lojem anebo s oleomargarinem, olej z kokosových ořechů s přísadou sádlového oleje a pod.;
c)
margarin, t. j. výrobek podobný máslu ze směsi živočišných nebo rostlinných tuků a olejů s přísadou slabě kyselého mléka, žloutku, barviva, máselného aroma a pod., nebo bez ní, jakož i přepouštěný margarin, náhražka přepouštěného másla, vyrobený přepouštěním hotového margarinu a pozvolným chladnutím s přísadou látek, dodávajících mu chuti a vůně;
d)
umělé sádlo, t. j. výrobky podobné sádlu, jejichž obsah tuku není výlučně sádlem;
e)
umělé pokrmové tuky jiné než v tomto odstavci jmenované;
f)
bavlníkový (kotonový) stearin, t. j. pevný podíl bavlníkového oleje. Vyplývá-li z povahy zboží, že ho nelze použít jako jedlého tuku, projednává se podle saz. čís. 101. Mastné kyseliny bavlníkového oleje (stearová kyselina z bavlníkového oleje), dodávané někdy do obchodu též pod názvem „bavlníkový stearin“, saz. čís. 95 nebo 97;
g)
čištěné ztužené tuky a mastné oleje, viz 6. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XI.
(4)
Konečně sem patří zbytky po škvaření jedlých tuků, na př. škvarky z vepřového sádla, pokud jsou způsobilé k lidskému požívání.
(5)
Zbytky po škvaření loje, pak zbytky po škvaření jiných zvířecích tuků, jež jsou tak zkažené nebo žluklé, že jsou i bez denaturace nezpůsobilé k lidskému požívání, saz. čís. 92.
(6)
Kakaové máslo, saz. čís 125.
4.
Stanovit povahu a množství denaturačních prostředků, jichž nutno použít k denaturaci jedlých tuků, aby mohly být projednány podle 2. poznámky k saz. čís. 9.0, jakož i určit podmínky, za kterých se denaturace dovoluje, je vyhrazeno v jednotlivých případech rozhodnutí ministerstva financí.
5.
Povolení k odběru zboží jmenovaného ve 3. poznámce k saz. čís 90 s celní výhodou udílí ministerstvo financí za přiměřených kontrolních opatření.
Saz. čís. 91.
Tuk rybí, velrybí a tulení.
(1)
Rybím, velrybím a tulením tukem rozumějí se tekuté tuky a oleje z ryb, velryb, tuleňů a podobných mořských zvířat, zvané též trány. Tyto tuky a oleje, používané k technickým účelům, mají osobitý, od obyčejných tuků odlišný, velmi nepříjemný zápach a žlutou až temně hnědou barvu. Jen výrobky používané k účelům lékařským bývají bezbarvé a často také bez zápachu.
(2)
Sem patří též olej vorvaní, obsažený v tukových vrstvách pod kůží vorvaně, olej vorvaninový (spermacetový), bezbarvá a nezapáchající součást tuku, resp. vosku, obsaženého v lebeční dutině vorvaně, a jaterní tuk, jenž se získává z jater žraloka, tresky a podobných ryb, i ve stavu čistém; čistý tuk jaterní v malých lahvích, obsahu menšího než 1 litr, nebo je-li označen jako léčivo, jakož i jaterní tuk s přísadou glycerinu, fosfátů, železitých přípravků atd. patří do saz. čís. 630.
(3)
Směsi rybího, velrybího nebo tuleního tuku s minerálními oleji, saz. čís. 177 nebo 178
(4)
Ztužené rybí, velrybí nebo tulení tuky čištěné, saz. čís. 90, technické, saz. čís. 101.
Saz. čís. 92.
Lůj zvířecí, syrový nebo vyškvařený; lůj lisovaný.
(1)
Do saz. čís. 92 patří lůj hovězí, skopový a kozí, pak všechny ostatní zvířecí tuky, syrové nebo vyškvařené (vyjma zvířecí tuky jedlé, dále rybí, velrybí a tulení tuk saz. čís. 91), pak tuky ze zdechlin k lidskému požívání nezpůsobilé, jakož i lisovaný lůj (oleostearin), t. j. pevná součást, zbylá po lisování hovězího loje při výrobě oleomargarinu.
(2)
Lisovaný lůj (oleostearin) bývá v deskovitých nebo rozlámaných kusech a rozeznává se od kyseliny stearové saz. čís. 95, jež jest téměř bez zápachu, silným lojovitým zápachem. Kyselina stearová na rozdíl od lisovaného loje rozpouští se v lihu i ve čpavku.
(3)
Do saz. čís. 92 patří zbytky po škvaření loje (kal, škvarky), pak zbytky po škvaření jiných zvířecích tuků jedlých, jež jsou tak zkažené (žluklé), že jsou i bez denaturace nezpůsobilé k lidskému požívání.
Saz. čís. 93.
Lůj rostlinný, olej palmový, olej z palmových jader a kokosových ořechů, tuhý.
(1)
K rostlinným lojům saz. čís. 93 patří četné rostlinné tuky původem a vlastnostmi neobyčejně rozdílné. Pocházejí ze semen a plodů tropických rostlin, zejména palem, a používá se jich k výrobě mýdla a stearinu, pak k výrobě umělých jedlých tuků, dílem i v lékařství.
(2)
Patří sem na př.: andirobový či karapový olej, měkký jako máslo; bassiový tuk (takto se nazývají různé tuky bassiové, jež někdy mívají zvláštní pojmenování, na př. illipový olej, máslo mahvah, pak máslo shea či galamové, hmota šedobílá, tuhá a lepkavá, aromaticky páchnoucí, a mnohé jiné); bornejský lůj rostlinný (na př. lůj tenkavang), světle zelený tuk, jenž, leží-li déle na vzduchu, zprvu žloutne, potom zbělá a upomíná konsistencí, chutí a vůní na kakaové máslo; čínský lůj rostlinný (z čínského stromu lojového), uvnitř mdle bílý, vně jako červeně poprášený; dikový či adikový tuk, šedý tuk s bílými skvrnami ze stromu mangového, vůně kakaové a příjemné chuti; malabarský či pineový či vateriový lůj, jenž se připravuje ze semene východoindického stromu kopaloně, hmota žlutavá, jež později zbělá; myrikový tuk či myrikový vosk (též nesprávně myrtový vosk) z plodů rodu Myrica, zelenavě zbarvený, zápachu rozmarinového; ukuhubový či bikuhybový tuk z ořechů Myristica bicuhyba, jedovatý; virolový tuk vonící po muškátu a mnohé jiné.
(3)
Palmový olej saz. čís. 93, za čerstva červenavě žlutý až hnědý a jako fialky vonící, získává se z oplodí plodů palmy olejné a žlukne rychle na vzduchu. Obsah volných mastných kyselin, jichž má palmový olej často až 80%, nemění nic na projednávání palmového oleje podle tohoto čísla. Palmový olej dává se čpavkem emulsi.
(4)
Olej z palmových jader (palmojádrový), jehož se nabývá lisováním nebo extrakci palmových jader, jest bílý až žlutavě zbarvený a dává rovněž se čpavkem emulsi.
(5)
Olej z kokosových ořechů (olej z kopry), tuhý, získává se z jader plodů kokosové palmy.
(6)
Do saz. čís. 93 nepatří muškátové máslo a otobový tuk saz. čís. 152, japonský lůj (vosk) saz. pol. 94a) a pak všechny tuky zařazené do saz. čís. 93, jsou-li pro svou povahu a čistotu způsobilé k lidskému požívání (viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 88, 89 a 90).
(7)
Mastné kyseliny z látek tohoto čísla, jež se vyskytují v obchodě též pod názvem tuky zbavené glycerinu, patří do saz. čís. 95, jestliže tají při teplotě 40° C nebo vyšší, jinak však do saz. čís. 97.
Saz. čís. 94.
Vosk rostlinný.
1.
(1) Vysvětlení pojmu vosků, jejich základní vlastnosti a sazební příslušnost obsahuje 1. všeobecná vysvětlivka k saz. třídě XI.
(2)
Rostlinný vosk se podobá živočišnému vosku saz. čís. 81, jest zpravidla křehký a téměř úplně rozpustný ve studeném etheru.
2.
Do saz. pol. 94a) patří jak surový, tak i bílený vosk japonský, jenž je glyceridem, tudíž tukem a nazývá se proto také japonský lůj nebo japonský tuk. Bývá v obchodě v kusech; jest nažloutle bílý, až žlutý, voskovitý.
3.
(1) Vosky rostlinnými saz. pol. 94b) jsou zejména vosk karnaubový, palmový, třtinový a kandelilový. Sem se přiřazují i vosky umělé.
(2)
Vosk karnaubový (z palmy karnaubové) je žlutý nebo žlutozelený, velmi tvrdý, křehký; lze jej rozetřít na prach.
(3)
Vosk palmový (z palmy Ceroxylon andicola) se vyrovná tvrdostí, křehkostí i jinými vlastnostmi téměř vosku karnaubovému.
(4)
Vosk třtinový se získává ze třtiny cukrové; surový je modrošedý, rafinovaný má barvu bílou.
(5)
Vosk kandelilový, zvaný též kanutilový, se získává vyvářením listů rostliny Pedilanthus pavonis; jest šedožlutý až čokoládově hnědý, aromatického zápachu.
(6)
Umělý vosk, obdobného chemického složení jako vosky, jehož se používá jako náhražky vosků rostlinných, má různou barvu; barvený, saz. pol. 94b)2.
(7)
Sem patří i zbytky po čištění rostlinných vosků, obsahují-li vosk.
(8)
O vosku připravovaném, o směsích vosku s jinými látkami, jakož i o vosku upraveném pro drobný prodej viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 81.
(9)
Montanní vosk, surový, saz. čís. 169, čištěný, saz. pol. 96b).
4.
Podle poznámky k saz. čís. 94 možno s celní výhodou k výrobě ceresinu dovážet vosk karnaubový a jiný tvrdý vosk rostlinný, je-li surový, čištěný nebo bílený, nikoli však barvený, tvářený nebo obsahuje-li přísadu jiných látek.
Saz. čís. 95.
Kyselina stearová (stearin), kyselina palmitová (palmitin).
(1)
Kyselina stearová se získává z lojů nebo některých olejů, kyselina palmitová zpravidla z palmového oleje, štěpením a odloučením kyseliny olejové a glycerinu Obě kyseliny jsou hmoty pevné, tvrdé, a jsou-li úplně prosty kyseliny olejové, čistě bílé, jinak nažloutle nebo nahnědle zbarvené, krystalické, lámavé, na omak mastné a v alkoholu i v čpavku úplně rozpustné.
(2)
Jako kyselina stearová a palmitová projednávají se též rozličné pevné mastné kyseliny v obchodě přicházející, též ztužené, jež tají teprve při teplotě 40° C nebo vyšší, kdežto všechny jiné vyšší mastné kyseliny projednávají se jako kyselina olejová saz. čís. 97.
Saz. čís. 96.
Parafin.
(1)
Parafin se získává z destilačních podílů ropy, jakož i z hnědouhelného a břidličného dehtu.
(2)
Do saz. pol. 96a) patří nečistý parafin, dále pak polotovary při výrobě parafinu jako parafinový gáč, parafinové šupiny a pod., jež jsou více nebo méně hnědě zbarvené, páchnou po destilačních zplodinách na nich ulpělých a mají při obyčejné teplotě konsistenci závislou na bodu tání a stupni čistoty.
(3)
Podle saz. pol. 96a) se projednává i montanní smůla, obsahující více než 5% parafinu, pak minerální mazací oleje, jež mají při 15° C máslovitou konsistenci, nejde-li o vaselinu saz. čís. 99. Směsi takovýchto mazacích olejů s tuky, mastnými oleji, pryskyřicemi nebo jinými přísadami, nepodléhajícími vyššímu clu, patří, jsou-li pevné nebo mají-li při 15° C konsistenci máslovitou, do saz. pol. 100a), jinak do saz. čís. 177 příp. 178.
(4)
Čištěný parafin saz. pol. 96b) se získá rafinací surového parafinu; jest bílý, krystalický, průsvitný, bez chuti a zápachu a rozpouští se v benzinu, benzenu, chloroformu, etheru, sirouhlíku a j.
(5)
Do saz. pol. 96b) patří dále parafin barvený nebo smíšený s lojem nebo s pryskyřicí, jakož i montanní vosk čištěný, získaný ze surového montanního vosku.
(6)
Konečně se podle saz. pol. 96b) projednávají kovy alkalické (na př. sodík a draslík) a kovy žíravých zemin (na př. vápník), jakož i amalgamy a slitiny těchto kovů, jsou-li uloženy v parafinu.
(7)
Jak se rozpozná parafin od ceresinu, viz vysvětlivky k saz. čís. 98.
(8)
Bod tání měkkého parafinu, dováženého k výrobě zápalek na dovolovací list, zjistí příslušný chemicko-technický ústav finanční správy.
(9)
Parafinový olej, saz. čís. 177 nebo 178.
Saz. čís. 97.
Degras a kyselina olejová.
1.
(1) Do saz. čís. 97 patří degras a výrobek téhož jména uměle připravený.
(2)
Degras (zámišnický tuk) je odpadek při vyčiňování koží po zámišnicku, jež záleží v působení rybích, velrybích nebo tuleních tuků na nevyčiněné kůže za přístupu vzduchu. Je to tuk nebo olej, jenž zbývá v kůži po vyčinění; z této kůže se získává mechanicky (lisováním, mačkáním atd.). Méně cenných druhů se nabývá, zpracuje-li se kůže obsahující zmíněné tuky roztokem potaše nebo sody, čímž se tuky částečně zmýdelňují. Výrobek se pak zpracuje kyselinou sírovou, propírá vodou a dává do obchodu v podobě emulse. Ježto degrasu se zhusta užívá jako tuku na kůži při vyčiňování kůže tříslivy nebo chromitými solemi a zámišnický odpadek spotřebě nestačí, dávají se do obchodu pod týmž jménem četné výrobky, jež jsou umělým degrasem. Ten se vyrábí též okysličením rybího tuku vzduchem asi při 150° C, po případě s přísadou jiných živočišných tuků (na př. loje), tuku z vlny, nebo rostlinných tuků (na př. oleje z kokosových ořechů), nebo kyseliny olejové. Degras reaguje slabě kysele, jest zbarven žlutě až žlutohnědě a obsahuje vedle neutrálního tuku a vyšších mastných kyselin vždy též jejich hydroxyderiváty.
(3)
Degras, jenž obsahuje mnoho mýdla a reaguje proto alkalicky, saz. pol. 637a).
(4)
Degras s přísadou minerálního oleje, saz. čís. 177 nebo 178.
(5)
Náhražky degrasu, jež se vyskytují pod různými jmény jako tuková emulse, tuková emulse na vydělávání koží atd., a jež jsou vlastně mýdlem, většinou amonným, též s přísadou alkoholu nepřevyšující 5% váh., saz. pol. 637a), obsahují-li více než 5% váh. alkoholu, saz. pol. 108b).
2.
(1) Kyselina olejová (olein), vedlejší výrobek při výrobě kyseliny stearové, jest hustá tekutina, podle čistoty jasně nebo temně žlutě až hnědě zbarvená.
(2)
Jako vyšší mastné kyseliny saz. čís. 95 po příp. saz. pol. 97a) se projednávají tuky a mastné oleje, obsahují-li více než 50% volných mastných kyselin, potom vyšší mastné kyseliny, které lze získati štěpením tuků, vosků a mastných olejů, na př. mastné kyseliny z oleje lněného, podzemnicového, bavlníkového, palmojádrového, oleje z kokosových ořechů a j. Tvoří-li v těchto výrobcích mastné kyseliny, tající při teplotě nižší než 40° C, přes 50% jejich obsahu, projednávají se podle saz. pol. 97a), jinak podle saz. čís. 95. Obsahují-li tuky a mastné oleje méně než 50% volných mastných kyselin, projednávají se podle své bližší sazební povahy, a to buď jako tuky saz. třídy XI nebo jako mastné oleje saz. třídy XII.
(3)
Palmový olej (saz. čís. 93), odpadové tuky, kostní tuk a valchářský tuk (saz. čís. 101), jakož i sulfurový olej (poznámka k saz. čís. 104), se projednávají podle své povahy i tehdy, obsahují-li přes 50% volných mastných kyselin. Tyto tuky a oleje se tudíž nikdy neprojednávají podle saz. čís. 95 nebo saz. čís. 97.
(4)
Odpadové mastné oleje při 15° C ještě tekuté a obsahující méně než 50% volných mastných kyselin, lze na návrh strany projednat podle saz. čís. 97, zjistí-li se před projednáním zboží chemickým rozborem, provedeným příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy na útraty strany, že nelze oleje racionálním způsobem tak přečistit, aby byly způsobilé k lidskému požívání. Nálezy o rozboru se připojí k rejstříku příjmů.
(5)
Kyseliny mastné se rozeznají od neutrálních tuků a mastných olejů tím, že mastné kyseliny rozpouštějí se ve čpavku téměř úplně, kdežto neutrální tuky a mastné oleje dávají se čpavkem emulsi.
(6)
Při zjišťování, zda tuky, které se ve čpavku nerozpouštějí, obsahují méně než 50% volných mastných kyselin, postupuje se takto: 5 g tuku se zahřeje ve skleněné baňce s dlouhým hrdlem s 50 cm3 lihu, až se tuk roztaví. Potom se obsah baňky několikráte protřepe a zchladí postavením baňky do studené vody. Do zchlazeného roztoku se přidá několik kapek lihového roztoku fenolftaleinu a potom po kapkách a za stálého protřepávání přesně 7˙5 cm3 (při zkoušení oleje z palmových jader a oleje z kokosových ořechů přesně 10 cm3) draselného louhu, jenž obsahuje v litru 65˙45 g chemicky čistého hydroxydu draselného (viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 111). Objeví-li se červené zbarvení kapaliny, které potrvá aspoň ⅟₄ minuty, jest ve vzorku méně než 50% volných mastných kyselin. Při vyšším obsahu volných mastných kyselin než 50% zůstane kapalina po přidání předepsaného množství louhu bezbarvá a zbarví se trvale červeně teprve dalším přídavkem louhu.
(7)
Bod tání mastných kyselin se zjistí takto: skleněná tyčinka se ponoří do roztavené mastné kyseliny tak, aby se povlékla na spodním konci tenkou vrstvou roztaveného vzorku, a vnoří se, když vychladla, do vody teplé 37° C. Roztaví-li se povlak v této vodě a steče, jde o mastnou kyselinu tající při teplotě nižší než 40° C. V opačném případě se zboží projedná podle saz. čís. 95 nebo — požádá-li o to strana — zašle se vzorek ke zjištění bodu tání příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.
3.
Podle saz. pol. 97a) se projednává i surová směs mastných a pryskyřičných kyselin, získaná z odpadků po výrobě sulfátové celulosy, a destilační zplodiny této směsi. Surové zboží je hustá tekutina žlutohnědá až tmavohnědá. Nazývá se v obchodě tekutá pryskyřice, pryskyřičný olej, talový olej. Stejné názvy mívá i výrobek destilovaný, řidší, barvy žluté. Zbytek po destilaci je velmi hustý až polotuhý, tmavohnědý až načernalý; obsahuje vedle mastných a pryskyřičných kyselin trochu neutrálního tuku; do obchodu přichází pod jménem sulfátová smůla.
4.
V pochybných případech se vyžádá před projednáním zboží prohlášeného k vyclení podle saz. čís. 97 posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
Saz. čís. 98.
Ceresin.
(1)
Ceresin jest právě tak jako parafin směsí pevných uhlovodíků a vyrábí se zejména čištěním ozokeritu. Není-li odbarven, jest žlutý až hnědý, působením odbarvovacího prášku stává se podle stupně čistoty jasně žlutým až bílým. Ceresin podobá se vzhledem včelímu vosku, do něhož se často přidává. Od parafinu saz. čís. 96, blízce mu příbuzného, rozeznává se ceresin tím, že jest neprůsvitný a beztvarý, na omak zpravidla lepkavý a že má lasturovitý lom, kdežto průsvitný a krystalický parafin jest na lomu lupenitý a na omak nelepkavý. Jsou-li pochyby, zdali se má zboží projednati podle saz. čís. 98 jako ceresin či podle saz. čís. 96 jako parafin, rozhoduje bod tání, nepožádá-li strana, aby vzorek zboží byl prozkoumán na její útraty příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy. Jinak všechny výrobky, jež tají pod 60°C, nutno projednat jako parafin, výrobky, jejichž bod tání je vyšší, jako ceresin.
(2)
Směsi ceresinu se včelím voskem, saz. pol. 81b), s rostlinným voskem, saz. pol. 94b)2.
(3)
K ceresinu saz. čís. 98 patří též uměle zbarvený ceresin a směsi ceresinu s parafinem. Zbytky po výrobě ceresinu (t. zv. odpadky ozokeritové), saz. čís. 169.
Saz. čís. 99.
Vaselina a lanolin (přečištěný tuk z vlny).
1.
(1) Do saz. čís. 99 patří vaselina, přírodní i umělá, též obarvená. Přírodní vaselina (zvaná někdy též petrolatum) se vyrábí zpravidla ze zbytků po destilaci parafinových rop chudých asfaltem. Je to na rozdíl od parafinu amorfní (beztvará) směs uhlovodíků řady mastné, máslovité konsistence, průsvitavá, zpravidla žlutozelená, žlutá, někdy se zelenavou fluorescencí; rafinovaná je světle žlutá nebo bílá a nezapáchá buď vůbec, nebo jen zcela slabě po petroleji. Ve vodě se nerozpouští, v etheru nebo benzinu snadno. Umělá vaselina se připravuje obvykle rozpouštěním ceresinu ve vaselinovém oleji. Vaselina se liší od mazacích olejů máslovité konsistence saz. pol. 96a) jasnější barvou; tyto oleje jsou tmavší barvy a mají velmi často silnější zápach petrolejový.
(2)
Vaselina s přísadou léčiv, na př. s kyselinou boritou (borová vaselina), nebo vaselina označovaná jako vaselina k účelům léčebným, saz. čís. 630, navoněná nebo doporučovaná jako kosmetický prostředek, saz. čís. 633.
(3)
Vaselinový olej, saz. čís. 177 nebo 178.
2.
(1) Lanolin (Adeps lanae, přečištěný tuk z vlny) jest druh zvířecího vosku; získává se nejčastěji z vod po praní vlny mýdlem a vodou; prvotní surový výrobek se extrahuje acetonem a pak se opětně čistí. Je to nejčastěji slabě, ale charakteristicky páchnoucí výrobek, povahy masti, žlutavě bílé barvy, jenž nežlukne a může přijmout veliké množství vody. Lanolin vniká velmi snadno do kůže, a proto se ho užívá do podkladu mnohých mastí.
(2)
Sem patří jak výrobek vody zbavený, jenž má v obchodě jméno Lanolinum anhydricum, tak i vodu obsahující Adeps lanae hydrosus, jenž se běžně označuje jako lanolin, pak obarvený lanolin.
(3)
Lanolin s přísadou léčiv nebo doporučovaný jako léčivo, saz. čís. 630, navoněný nebo doporučovaný jako kosmetický prostředek, saz. čís. 633.
(4)
Podle saz. pol. 99b) se projednávají lehké a těžké oleje z černouhelného dehtu a minerální oleje, upravené v malých lahvích, plechovkách atd. pro drobný prodej jako prostředky na čištění skvrn, po příp. k účelům konservačním nebo impregnačním, vyskytující se v obchodě pod nejrozmanitějším označením. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 177 a 178.
Saz. čís. 100.
Kolomaz.
(1)
Do saz. čís. 100 patří jak přípravky, jichž se používá na zmírnění tření, tak i přípravky sloužící k jiným účelům, na př. hmoty ucpávkové z tuhy a skočcového oleje, mazadla na provazy, mazadla na řemeny, lep na housenky z pryskyřičného oleje a vápna, jakož i směsi pevných i mazacích výrobků, jako jsou odpadky tuků nebo destilace dřeva, hnědého a černého uhlí, ropy a pryskyřic, pokud nejsou zařazeny do jiných sazebních čísel; tyto směsi mohou obsahovat též tuhu, vápno, sádru a jiné podobné látky.
(2)
Mazadla saz. čís. 100, jež neobsahují dokazatelného množství minerálního oleje, avšak značnou přísadu mýdla, se projednávají podle saz. pol. 637a), mazadla s přísadou minerálního oleje, jsou-li pevná nebo mají-li při 15° C máslovitou konsistenci, saz. pol. 100a), jinak saz. čís. 177 nebo 178. Přísada mýdla se považuje za značnou, jestliže mazadlo, roztíráno na ruce s několika kapkami vody, dává mýdlovou emulsi. V pochybných případech se vyžádá posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
Saz. čís. 101.
Tuky a směsi tuků, výslovně nejmenované.
(1)
K tukům a směsím tuků výslovně nejmenovaným saz. čís. 101 patří všechny tuky a směsi tuků, které nejsou výslovně do jiného sazebního čísla zařazeny, na př. odpadový tuk (sbíraný omastek, omastkové splašky atd.), tuk z paznehtů, kostí, tuk valchářský a surový tuk z potu ovčí vlny, morek z kostí, stearinový dehet a jiné tuky.
(2)
Tuk z vlny, surový, se získává ze surové nezpracované vlny, případně z vlněného rouna, potom z vod mýdlových, jichž se nabývá při praní vlny (tuk z potu ovčí vlny á tuk z vlny). Je to hmota mazlavá, nepříjemně páchnoucí, žlutá nebo hnědá, již lze těžce zmýdelniti a která je směsí volných mastných kyselin, esterů podobných vosku a nezmýdelnitelných látek. Podle svého chemického složení jest tuk z vlny v podstatě živočišný vosk.
(3)
Tak zvaný destilovaný tuk z vlny, jehož se používá samotného nebo ve směsích s jinými tuky jako valchářského tuku, vzniká při destilaci tuku z vlny přehřátou vodní parou. Obsahuje proměnlivé množství nezmýdelnitelných součástek, takže nelze soudit z jejich přítomnosti bez dalšího zkoušení na přísadu minerálního oleje, jež by podmiňovala zařazení do saz. čís. 177 nebo 178, po příp., bylo-li by zboží pevné nebo konsistence máslovité, do saz. pol. 100a).
(4)
Destilovaný tuk z vlny patří do saz. čís. 101 jen, má-li bod tání 40° C nebo vyšší, nebo když při bodu tání pod 40° C neobsahuje více než 50% volných mastných kyselin (viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 97).
(5)
Sem patří i zbytky po čištění a zpracování tuků a mastných olejů (viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XI), jakož i upotřebená valchářská hlinka, obsahující tuk (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 150).
(6)
Bavlníkový stearin, viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 88, 89 a 90.
(7)
Technické ztužené tuky (i rybí, velrybí a tulení) a mastné oleje patří do saz. čís. 101. Viz 6. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XI.
(8)
Stearinový dehet, zbytky při výrobě stearinu, jež obsahují značné množství nerozloženého tuku, jest černá, tuhá hmota, jíž se používá k výrobě prostředků proti rezavění a na impregnaci dřeva.
(9)
Stearinová smůla, saz. čís. 166.
(10)
O odpadových tucích, kostním tuku a valchářském tuku viz též 2. vysvětlivku k saz. čís. 97.
XII.
Mastné oleje.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XII.
1.
(1) Mastné oleje jsou tuky při 15° C tekuté, jež mají jinak všechny vlastnosti tuků. Nemísí se s vodou, mají svou zvláštní tak zvanou olejovitou konsistenci, nelze je destilovat bez rozkladu, možno je však zmýdelnit alkalickými louhy; jsou lehčí vody a způsobují na papíru trvalou průsvitnou mastnou skvrnu. Za mastné oleje ve smyslu celního sazebníku nutno pokládat všechny rostlinné oleje a — s výjimkou tuků rybích, velrybích a tuleních — všechny živočišné tuky, jež jsou při 15° C ještě tekuté (viz 1. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XI).
(2)
Mastné oleje se získávají podle povahy suroviny lisováním za obyčejné nebo vyšší teploty, vyvářením s vodou nebo extrakcí snadno těkavými rozpouštědly (benzinem, sirouhlíkem atd.) a čistí se (též bělí a zbavují pachu) chemicky, filtrací, čeřením a j. Při projednávání — pokud není stanoveno jinak — nehledí se k tomu, zda olej je čištěný nebo surový.
(3)
Mastné oleje rostlinné dělíme podle toho, vysychají-li na vzduchu v pevnou lesklou blanku či nikoli, na oleje nevysychavé (olivový, skočcový a j.), polovysychavé (řepkový, sojový a j.) a vysychavé (lněný, dřevný čínský a j.). Vysychavých olejů, po příp. i polovysychavých se užívá k výrobě fermeží (olejových pokostů).
(4)
Zbytky po lisování olejnatých semen se nazývají pokrutiny a projednávají se podle saz. čís. 653.
2.
(1) Olejová ssedlina (olejový kal), t. j. ssedlina zbylá po čeření mastných olejů, jakož i olejnaté zbytky po čištění a zpracování mastných olejů, obsahují-li značné množství čisticích prostředků nebo jiných nečistot a jsou-li při 15° C tekuté, mohou být na návrh strany projednány též podle svého skutečného obsahu oleje; jinak nutno je projednávat podle jejich bližší povahy.
(2)
Skutečný obsah oleje v olejové ssedlině nebo v olejnatých zbytcích se zjistí, je-li třeba, příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy na útraty strany.
(3)
O projednávání ssedliny z oleje skočcového viz 5. vysvětlivku k saz. čís. 102 až 106.
(4)
O projednávání mastných olejů obsahujících více než 50% volných mastných kyselin a o projednávání odpadových mastných olejů, jež obsahují méně než 50% volných mastných kyselin, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 97.
3.
Směsi mastných olejů, jež jsou podrobeny různým sazbám, projednávají se podle oleje podrobeného nejvyššímu clu, na př. směs olivového oleje s olejem bavlníkovým podle saz. čís. 105.
Saz. čís. 102 – 106.
Olej řepkový.
Olej lněný, sojový, čínský dřevný a jiné oleje mastné výslovně nejmenované.
Olej olivový, kukuřičný, makový, sezamový, podzemnicový, bukvicový a slunečnicový.
Olej bavlníkový.
1.
(1) Řepkový olej saz. čís. 102 se získává ze semen řepky olejně a přichází do obchodu pod různými názvy na př. jako olej kolzový. Sem patří též olej řepicový.
(2)
Tyto oleje, jsou-li dokonale rafinované, jsou jedlé a užívá se jich též k výrobě jedlých tuků. Nedokonale rafinované druhy mají nepříjemný zápach a škrablavou chuť. Jinak se řepkového oleje upotřebuje ke svícení, k výrobě mazadel, faktisu, v koželužství a j.
2.
(1) Lněný olej saz. čís. 103 se získává lisováním nebo extrahováním lněného semene a jest jedním z nejdůležitějších vysychavých olejů. Olej lisovaný za studena má zlatožlutou barvu, lisovaný za tepla je tmavší, jantarově až nahnědle žlutě zbarvený. Vyznačuje se zvláštní mdlou vůní.
(2)
Vařený lněný olej a t. zv. foukaný lněný olej, saz. čís. 623.
(3)
O rozlišování lněného oleje od lněného pokostu (lněné fermeže) viz vysvětlivky k saz. čís. 623.
(4)
Olej sojový je polovysychavý olej, vyrobený ze sojových bobů. Podle způsobu výroby a stupně čištění je světle žlutý se zelenavým odstínem až žlutohnědý. Užívá se ho k výrobě jedlých tuků, mýdla, ke svícení a jako přísady při výrobě olejových barev.
(5)
Čínský dřevný olej (woodoil, olej tungový) se lisuje nebo extrahuje ze semen plodů stromu moukeše (Aleurites). Jest hustý, má velmi charakteristickou vůni a vysychá v tenké vrstvě na vzduchu rychleji než olej lněný. Slouží k přípravě pokostů, tmelů a pod. Snížené celní sazby požívá pouze čínský dřevný olej bez přísad. Od jiných mastných olejů rozeznává se pomocí nasyceného roztoku jodu v chloroformu. Kápne-li se na rozteklou kapku čínského dřevného oleje bez přísad v porcelánové misce zmíněný roztok, vznikne ihned pevná vrstva podoby tuhé želatiny, jež se dá snadno v celistvosti odloupnout. V pochybných případech se vyžádá posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
(6)
K olejům výslovně nejmenovaným saz. čís. 103 patří mimo jiné olej hořčičný, konopný, krotonový, lničkový, mandlový, ořechový, paznehtový, sádlový, skočcový a tykvový.
(7)
Olej hořčičný, nazývaný na rozdíl od etherického oleje hořčičného (silice hořčičné) saz. pol. 155b) též mastným olejem hořčičným, získává se lisováním nebo extrakcí z hořčičného semene. Jest žlutý, páchne slabě po hořčici.
(8)
Olej konopný, ze semen konopných, je za čerstva zelenavě žlutý (později se stává hnědožlutým), páchne zřetelně po konopí a užívá se ho ponejvíce k výrobě mazlavých mýdel, v malířství a ke svícení.
(9)
Olej krotonový je zažloutlý nebo hnědožlutý, těž nazelenalý, zapáchá odporně; je velmi jedovatý, reaguje kysele a užívá se ho jako drastického projimadla v lékařství.
(10)
Olej lničkový se lisuje ze semene lničky (lničky seté).
(11)
Olej mandlový, zvaný též na rozdíl od etherického oleje hořkomandlového (silice hořkomandlové) saz. pol. 155b) mastným olejem mandlovým, se vyrábí jak ze sladkých, tak i z hořkých mandlí a porušuje se velmi často olejem z jader broskvových, jemu podobným. Je zbarven slabě nažloutle, voní a chutná příjemně a užívá se ho v lékařství.
(12)
Olej ořechový (z vlašských ořechů) je skoro bezbarvý nebo nažloutle zelený, byl-li vyroben za studena, jinak silně žlutý, a má zvláštní chuť a vůni. Čerstvého oleje ořechového se užívá k jídlu, jinak též v malířství a k výrobě pokostů.
(13)
Olej paznehtový (kostní) se vyrábí z hnátů (nikoli z kopyt) skotu přehřátou parou. Je téměř bez zápachu a užívá se ho většinou jako mazadla pro jemnější stroje a hodiny.
(14)
Olej sádlový (lard oil) se připravuje lisováním vyškvařeného vepřového sádla při nižších teplotách. Užívá se ho hlavně k účelům technickým.
(15)
Olej skočcový (ricinový) je za chladu mnohem hustší než všechny jiné oleje, a byl-li lisován za studena, skoro bezbarvý, lisován za tepla však hnědě zbarvený. Čistý skočcový olej páchne jen slabě a chutná jemně. Význačnou vlastností skočcového oleje je, že se rozpouští v alkoholu a v ledové kyselině octové a že se nerozpouští v petrolejovém etheru a v minerálním oleji. Skočcový olej sám je nevysychavý, avšak hlavně delším zahříváním na 300° C se přemění na olej vysychavý, zvaný v obchodě na př. floricin nebo dericin, jenž se vyznačuje tím, že se chová právě opačně k uvedeným rozpouštědlům; je při stejné hustotě žlutavě hnědý a zřetelně fluoreskuje. Čistého skočcového oleje se užívá v lékařství, obyčejných druhů k technickým účelům, na př. k výrobě oleje na tureckou červeň, v koželužství, v mydlářství atd.
(16)
Olej tykvový (tykvicový) se získává ze semen tykvových. Je jasně žlutý až hnědý, též zelený a nahoustlý; lepších druhů se používá jako olejů jedlých, obyčejných jako olejů ke svícení.
(17)
Olej vorvaní a vorvaninový, saz. čís. 91.
3.
(1) Olej olivový saz. čís. 104 se vyrábí z dužiny oliv. První podíl oleje, vylisovaný z nejlepších oliv, se nazývá panenským olejem (huile de vierge). Olej z druhého lisování je méněcenný. Ze zkvašených zbytků po lisování se získává druh olivového oleje, kterého se užívá pod jménem olej turnantový zejména v barvířství. Olivový olej je zelenožlutý až žlutý, voní a chutná příjemně a tuhne při teplotě kolem 0°. Bílený olivový olej je bezbarvý. Olej olivový se porušuje často jinými jedlými oleji.
(2)
Jako olej olivový se projednává též olej z jader olivových, získaný lisováním olivových jader.
(3)
Oleje získané extrakcí sirouhlíkem z pokrutin zbylých po odlisování oleje olivového nebo z jader olivových se nazývají oleje sulfurové. Jsou nazelenalé nebo žluté a pro odporný zápach a nepříjemnou chuť k požívání nezpůsobilé. Projednávají se bez denaturace podle poznámky k saz. čís. 104.
(4)
Sulfurové oleje podle zmíněné poznámky mohou projednávat nejen celní oddělení ONV zmocněná k projednávání olejů podle poznámky k saz. čís. 103 a 104, nýbrž i celní oddělení ONV oprávněná všeobecně k projednávání olejů saz. čís. 104.
(5)
Je-li podezření, že je v olivovém oleji, též dováženém k účelům technickým za snížené clo s výhradou, že se zdenaturuje, přimíšen olej mající vyšší celní sazbu, odeberou se ze zásilky vzorky a zašlou se příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy k prozkoumání.
(6)
Ostatní oleje saz. čís. 104 jsou kukuřičný, makový, sezamový, podzemnicový, bukvicový a slunečnicový; užívá se jich jako jedlých olejů k výrobě umělých jedlých tuků nebo k technickým účelům. Rozeznávají se od oleje olivového, pak od olejů saz. čís. 102 a 103, jakož i od oleje bavlníkového saz. čís. 105 zejména svými vnějšími vlastnostmi (barvou, vůní, chutí atd.). Nelze-li podle těchto vlastností povahu zboží určit, odebere se za účasti strany ze zásilky průměrný vzorek a zašle se k prozkoumání příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.
(7)
Některé zvláštní rozpoznávací znaky, které mohou případně usnadnit projednávání, uvádějí se dále při popisu jednotlivých olejů.
(8)
Bukvicový olej, z plodů buku obecného, jest světle žlutý až červenavý, bez zápachu.
(9)
Kukuřičný olej se získává z klíčků zrn kukuřičných nebo jako vedlejší výrobek při výrobě alkoholu z kukuřice. Jest žlutý až červenavý, v surovém stavu páchne a chutná nepříjemně.
(10)
Makový olej tuhne mnohem nesnadněji než ostatní oleje (teprve asi při —20° C).
(11)
Podzemnicový olej (arachidový), z plodů podzemnice olejné, jest světlý a řídký.
(12)
Sezamový olej, ze semen sezamových, se podobá oleji olivovému, nemá však jeho význačné vůně. K rozpoznání sezamového oleje, též ve směsích, lze užít této reakce: 20 cm3 zkoušeného oleje třepeme s 10 cm3 sehnané kyseliny solné, v níž bylo rozpuštěno cukru na špičku nože. Když se olej od kyseliny odloučil, jest kyselina, t. j. spodní vrstva, význačně červeně zbarvena.
(13)
Slunečnicový olej, ze semen slunečnice, je světle žlutý, téměř bez zápachu a velmi řídký.
(14)
Podle saz. čís. 104 se projednává též olej nigrový (negerský, neukový, ramantilový), jenž pochází ze semen tropických rostlin. Podobá se barvou oleji olivovému.
4.
(1) Olej bavlníkový (kotonový) se vyrábí lisováním vyloupaných semen bavlníkových a uvádí se do obchodu buď přímo jako surový nebo jako rafinovaný olej.
(2)
Surový olej je špinavě žlutý až načervenalý, čištěný je světle žlutý. Oleje bavlníkového se užívá v průmyslu, na př. v mydlářství, a jako oleje jedlého. Ochladíme-li olej bavlníkový, vylučuje se již při + 12° C tuhý podíl (bavlníkový stearin). O projednávání bavlníkového stearinu viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 88, 89 a 90.
(3)
Olej bavlníkový možno zjistit i ve směsích dosti přesně touto reakcí: 15 cm3 zkoušeného oleje zahříváme v baničce půl hodiny na vodní lázni se stejným objemem směsi čistého alkoholu amylnatého a sirouhlíku (jenž obsahuje 1% své váhy rozpuštěné síry) v poměru 1:1 a pak pozorujeme barvu kapaliny. Je-li přimíšen bavlníkový olej, jest kapalina podle množství bavlníkového oleje více či méně červená.
5.
(1) Olej skočcový, olej olivový, olej turnantový, olej z olivových jader a olej podzemnicový lze denaturovat přimíšením 130 g oleje rozmarinového nebo 1 kg oleje terpentinového do každých 100 kg hrubé váhy oleje. Olej skočcový může též být denaturován přimíšením 3 kg kyseliny olejové nebo 3 kg technického rybího tuku, majícího vlastnosti uvedené v druhé větě 1. odstavce vysvětlivek k saz. čís. 91, do každých 100 kg hrubé váhy oleje. Olej smí být denaturován jen tenkrát, jestliže jeho hustota zaručuje úplné a snadné smíšení s prostředkem denaturačním. Zásilky dovezené za nízké teploty nutno tudíž podle potřeby uložit tak dlouho v teplé místnosti, až obsah jednotlivých nádob je úplně tekutý. Po přidání denaturačního prostředku do jednotlivých nádob je třeba vždy postarat se o řádné promíšení denaturátu buď válením sudů nebo promíšením obsahu kopistí.
(2)
Dodati denaturační prostředky jest povinností strany. K denaturaci lze použít jen těch denaturačních prostředků, jež byly příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy na útraty strany zkoušeny a jsou opatřeny osvědčením ústavu o tom, že jsou podle ustanovení 1. odstavce 5. vysvětlivky způsobilé k denaturování olejů.
(3)
Denaturace olejů uvedených v poznámce k saz. čís. 103 a 104 může být v jednotlivých případech na povolení ministerstva financí nahrazena kontrolou jejich skutečného upotřebení k technickým účelům.
(4)
Při projednávání skočcového oleje k technickým účelům podle poznámky k saz. čís. 103 a 104 se tento olej považuje za denaturovaný a upouští se od denaturace, je-li jeho barva tmavší než barva typy, vydané celním oddělením ONV k zjištění skutečnosti, zda projednávanou zásilku nutno podrobit denaturaci, a může-li se současně bezpečně usoudit z povahy závodu příjemcova, že jde jen o upotřebení k technickým účelům. Zmíněná poznámka se však nevztahuje na skočcový olej, jenž pozbyl své přírodní povahy, na př. na floricin.
(5)
Ssedlina ze skočcového oleje se projednává podle poznámky k saz. čís. 103 a 104 bez denaturace.
6.
Povolení k odběru olejů jmenovaných v poznámce k saz. čís. 103 až 105 s celní výhodou udílí ministerstvo financí za přiměřených kontrolních opatření.
XIII.
Nápoje, alkohol ethylnatý a ocet.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XIII.
(1)
Přítomnost alkoholu v tekutinách se zjišťuje předběžně takto: V úzkohrdlé baňce obsahu asi 50 cm3 zahříváme asi 20 cm3 zkoušené kapaliny. Je-li alkohol přítomen, unikají hořlavé páry, jež možno u otvoru nádoby zapálit, jakmile počne kapalina vříti. Je-li obsah alkoholu nepatrný, je vznikající modravý plamen viditelný jen na okamžik, při větším obsahu alkoholu plamen hoří déle. Zkouška se provádí nejlépe polotemné místnosti. Zboží, jež nedává při této zkoušce reakci na alkohol, neobsahuje alkohol buď vůbec, nebo ho obsahuje tak nepatrné množství, že je lze pokládati za alkoholu prosté. Abychom zjistili okolnost, důležitou pro sazební zařazení různého zboží, zda totiž množství alkoholu jest větší nebo menší než 5% podle váhy, provádí se zkouška tak, že se kapalina smísí se stejným objemem vody a zahřívá, jak nahoře popsáno. Nevznítí-li se páry, obsahovala původní kapalina méně než 5% alkoholu podle váhy. V pochybných případech se vyžádá posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
(2)
Nápoje saz. třídy XIII v nádobách neprodyšně uzavřených se rovněž projednávají podle této saz. třídy.
(3)
Do saz. třídy XIII nepatří však nápoje vyrobené z mléka, jako žinčice saz. čís. 78, kumys saz. čís. 132, pak rostlinné mléko saz. čís. 132, zahuštěný mošt a zahuštěné šťávy z plodů, ovoce a bobulí saz. čís. 130.
Saz. čís. 107.
Pivo.
(1)
Pivo je nápoj vyrobený z ječného nebo pšeničného sladu, chmele a vody s použitím pivovarských kvasnic, obsahující látky nezkvasitelné, malé množství látek obtížně zkvasitelných, alkohol a kysličník uhličitý.
(2)
Jako pivo se projednávají i jiné alkoholické nápoje, vzniklé zkvašením mladinky, připravené z jiných škrobnatých nebo cukernatých látek s přísadou chmele.
(3)
Do saz. čís. 107 patří též pivo alkoholu prosté, t. j. pivo buď normálně prokvašené, avšak ve vakuu téměř zbavené alkoholu, nebo prokvašené kvasinkami nízko prokvašujícími (na př. některými druhy Teruly) tvořícími pouze zlomek procenta alkoholu, a pivní kulér sladový (zvaný též pivo barvivé), t. j více méně zahuštěný výtažek z barvivého nebo karamelového sladu, jenž se podobá svými vnějšími vlastnostmi cukrovému kuléru barvivému saz. čís. 20. Jiné sladové výtažky, saz. čís. 132, po příp. 630.
(4)
Pivo označované jako léčivé, saz. čís 630; zázvorové pivo (ginger ale) a podobné nápoje, saz. čís 130.
Saz. čís. 108.
Lihoviny; alkohol ethylnatý a zboží s obsahem alkoholu ethylnatého výslovně nejmenované.
1.
(1) Lihoviny jsou lihové nápoje, získané destilací lihově zkvašených rostlinných cukernatých nebo škrobnatých látek nebo míšením těchto destilátů s dovolenými přísadami nebo míšením lihu (ethylalkoholu) s dovolenými přísadami. Jako lihoviny se projednávají též některé nápoje jiné, pokud mají určitý obsah alkoholu Za ušlechtilé lihoviny (destiláty) se považují lihoviny, které byly získány destilací zkvašených cukernatých nebo škrobnatých látek a vyznačují se typickou vůní a chutí, charakterisující základní surovinu, z níž byly získány, na př. arak, borovička, slivovice, vinné destiláty. Za poloušlechtilé se považují lihoviny vyrobené míšením ušlechtilých lihovin s lihem a vodou v určitém poměru Míšením lihu s vonnými a chuťovými látkami, vodou, po příp. s ušlechtilými lihovinami, cukrem a pod. se vyrábějí další typy lihovin, na př. likéry, krémy, punče. Lihoviny saz. čís. 108 se pijí buď přímo nebo po mírném zředění.
(2)
Poloušlechtilé lihoviny a napodobeniny (náhražky) ušlechtilých a poloušlechtilých lihovin se projednávají jako příslušné ušlechtilé lihoviny.
(3)
Nápoje saz. čís. 108 se liší od alkoholických aromatických trestí saz. čís. 632 menším obsahem aromatických látek a obyčejně též menším obsahem alkoholu, což jim dodává povahy nápojů, kdežto tresti saz. čís. 632 poskytují nápoje teprve další úpravou, přidáním ethylalkoholu, vody nebo vína, po příp. cukru a pod.
2.
(1) Mezi vinné destiláty saz. pol. 108a)1 patří výhradně destiláty z hroznového vína, uleželé i čerstvé, t. j. cognac, vínovice (brandy a j.) a vinný destilát jako polotovar k dalšímu zpracování.
(2)
Arak je destilát ze vhodně zkvašené šťávy palmy kokosové, zkvašené rýže a příp. jiných surovin; rum je destilát ze zkvašené melasy třtiny cukrové.
(3)
Ostatní destiláty, nejmenované v saz. pol. 108a) 1 a 2, se projednávají podle saz. pol. 108a)3. Jsou to na př. borovička (vyrobená zkvašením jalovcových bobulí), zvaná též gin, meruňkovice, slivovice (rakije), třešňovice, višňovice, whisky, žitná a pod.
3.
(1) Likéry saz. pol. 108a) 4 jsou slazené lihové nápoje s chuťovými a vonnými látkami. Likéry vyrobené za použití plodů nebo ovocných šťáv se nazývají ovocné likéry (ratafie), na př. likér višňový, třešňový a pod. Další význačné typy likérů jsou na př. anýzový likér, bylinné likéry (na př. bénédictine, chartreuse), curaçao, kmínka slazená, vaječné brandy (vaječný cognac). Silně slazené, husté likéry se nazývají likérové krémy.
(2)
Do saz. pol. 108a) 4 patřící punče (punčoviny) jsou slazené lihoviny, vyrobené z punčové tresti, lihu, vody, cukru (sacharosy, glukosy) za přídavku ovocných kyselin (zejména citronové nebo vinné), látek vonných i chuťových a někdy i vína. Pijí se zpravidla horké, zředěné vodou nebo čajem.
(3)
Lihoviny neslazené saz. pol. 108a)4 jsou lihoviny vyrobené míšením lihu s vonnými a chuťovými látkami, s vodou, po příp. s ušlechtilými lihovinami, bez příměsi cukru nebo jen s nepatrným množstvím. Takové nápoje jsou na př. neslazená kmínka, hořká a pod.
(4)
Podle poznámky k saz. čís. 109 se zařazují do saz. pol. 108a)4 vína obsahující více než 22˙5% obj. alkoholu. Tato hranice v obsahu alkoholu se přiznává i vínům léčivým, jako jsou vína chinová, chinová se železem, kolová, kondurangová, pepsinová, železitá. Taková vína se projednávají podle volby strany buď jako lihoviny saz. pol. 108a)4, nebo po stanovení obsahu alkoholu podle saz. pol. 108a)4 nebo saz. čís. 109.
(5)
Podle saz. pol. 108a)4 se projednávají nezahuštěné šťávy (mošty) z plodů, ovoce a bobulí k lidskému požívání způsobilé, obsahují-li více než 10% váh. alkoholu, pak zahuštěné šťávy (mošty) z plodů, ovoce a bobulí k lidskému požívání způsobilé, obsahují-li více než 5% váh. alkoholu, zahuštěný vinný mošt a ovocné konservy, obsahují-li alkohol, dále cukrářské barvy s přísadou cukru a alkoholu, jakož i ether ethylnatý obsahující přes 10% obj. alkoholu (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 620).
4.
(1) Francovku a její napodobeniny lze projednat podle saz. pol. 108b) 1 jen po dobrozdání příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
(2)
Do saz. pol. 108b)2 patří alkohol ethylnatý (líh, ethylalkohol, ethanol), surový, čištěný, též bezvodý, pak denaturovaný. Jako čištěný se projednává i alkohol pouze zředěný, bez jiných přísad, určený za nápoj.
(3)
Do saz. pol. 108b)2 se zařazují barvy rozpuštěné v lihu bez přísady pryskyřice nebo cukru, dále t. zv. lak na čokoládu (vonný lihový roztok pryskyřice), ocet, obsahuje-li více než 1% obj. alkoholu, jakož i syřidlové přípravky s obsahem alkoholu nad 5% váh.
(4)
Podle saz. pol. 108b)2 se dále projednávají tekutiny a jiné výrobky s přísadou lihu, k lidskému požívání nezpůsobilé, jež nejsou léčivy, převyšuje-li jejich obsah alkoholu ethylnatého 5% váh., na př.: líh pevný (viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 637); mýdla nenavoněná, též jejich náhražky; šťávy rostlinné výslovně nejmenované, patřící bez přísady lihu do saz. čís. 174 (nejde-li o zboží lékárnické, alkoholické aromatické tresti nebo zboží voňavkářské); tinktury na skvrny; výtažky barvířské a tříslivé.
(5)
Do saz. pol. 108b)2 patří též alkohol methylnatý, alkoholy amylnaté, butylnaté, propylnaté a přiboudlina, obsahují-li alkohol ethylnatý (viz vysvětlivky k saz. čís. 619), a tekutiny na zřeďování lakových pokostů, leštidel na boty, krémů na kůži a pod., jež se skládají v podstatě z lihu (viz vysvětlivky k saz. čís. 608).
(6)
Naopak patří kolodium do saz. čís. 619, lakové pokosty lihové nebo s přísadou lihu do saz. čís. 624.
5.
(1) Monopolní daň z lihu ze zboží saz. čís. 108 se platí současně se clem, a to i z lihu denaturovaného v cizině.
(2)
Zvláštní ohláška se nepožaduje, dovozní celní prohláška je zároveň ohláškou k zaplacení daně.
(3)
Monopolní daň z lihu se vybírá z množství alkoholu, obsaženého v dováženém zboží; toto množství se vyjadřuje hektolitrovými stupni (litry absolutního alkoholu).
(4)
Základem pro vyměření monopolní daně z lihu je zjištěné množství zboží a obsah alkoholu stanovený předepsaným lihoměrem případně po předchozí destilaci.
(5)
Dovážejí-li se lihové tekutiny v nádobách, jež mají domácí nebo cizozemskou cejchovní značku, o jejíž správnosti není pochybnosti, vyšetří se množství podle značky cejchovní.
(6)
Obsah jiných nádob se zjistí podle původního účtu, předloží-li se účet současně s prohláškou zboží, a souhlasí-li jak se stavem zásilky, tak i s ostatními průvodními papíry, uvádí-li obsah každé jednotlivé nádoby v litrech a není-li též jinak pochybnosti o jeho správnosti.
(7)
V jiných případech se vyšetří množství lihových tekutin buď zjištěním obsahu v litrech skutečným přelitím případně též výpočtem krychlového obsahu.
(8)
Je-li v zásilce více nádob zřejmě stejné velikosti, stanoví se obsah jedné nádoby každé jednotlivé velikosti a zjišťování množství provádí se výpočtem. Stranám se však ponechává na vůli dodat ke zjištění prostorového obsahu vzorky lahví, není-li pochyby o tom, že vzorkové láhve se shodují s nádobami zásilky.
(9)
Dovážejí-li se lihové tekutiny neslazené nebo bez podstatné přísady jiných látek ovlivňujících přímé zjištění obsahu alkoholu v sudech nebo v jiných nádobách většího obsahu, zjistí se jejich obsah alkoholu úředním lihoměrem. Vzorek ke zjištění obsahu alkoholu je třeba vzít ze střední vrstvy nádoby.
(10)
Obsahuje-li zásilka více nádob, zjistí se obsah alkoholu pro každou nádobu zvlášť.
(11)
Dovážejí-li se lihové tekutiny v lahvích nebo podobných nádobách s menším obsahem nebo sice ve větších nádobách, ale jsou-li takové, že je nelze zkoušeti na obsah alkoholu přímo lihoměrem (na př. slazené), nebudiž obsah alkoholu zpravidla skutečně zjišťován, nýbrž budiž za základ výpočtu daně u různých druhů lihových tekutin vzat tento průměrný obsah alkoholu, není-li odůvodněné pochybnosti o jeho přiměřenosti:
a)u francovky80% obj.
b)u rumu75% obj.
c)u araku65% obj.
d)u whisky, vinného destilátu60% obj.
e)u višňovice (destilátu55% obj.
f)u likérů a jiných lihových tekutin vyjma léčivá vína50% obj.
g)u léčivých vín, jež se projednávají podle saz. čís. 10825% obj.
Je-li však zásilka provázena osvědčením, jež podle připojeného vzoru vyhotovil státní úřad (ústav) země původu k tomu oprávněný, jehož jméno bylo vhodným způsobem sděleno celní správě, může být zásilka projednána podle obsahu alkoholu udaného v osvědčení, není-li důvodných pochybností o pravosti nebo o tom, že obsah zásilky souhlasí s údajem osvědčení. Osvědčení zůstane u prvopisu prohlášky (nálezu).
sbcr1949c082z0258_obr04.tif
(12)
Z pevného lihu (viz 4. vysvětlivku k tomuto sazebnímu číslu) vyměřuje se za 100 kg pevného lihu monopolní daň z lihu za 120 litrů alkoholu.
(13)
Vezme-li se za základ vyměření daně průměrný obsah alkoholu, upustí se od otevření nádob, není-li pochybnosti, který z uvedených průměrných obsahů alkoholu se na zboží vztahuje.
(14)
Strany mohou zapravit monopolní daň z lihu podle skutečného obsahu alkoholu též ze zásilek lihových tekutin, pro které je stanoven průměrný obsah alkoholu.
(15)
Kdo si přeje, aby daň byla vyměřena podle skutečného obsahu alkoholu, musí to v celní prohlášce výslovně uvést. V tomto případě se stanoví skutečný obsah alkoholu vždy podle povahy lihových tekutin buď lihoměrem, nebo způsobem předepsaným u vína (viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 109) s tím rozdílem, že se k destilaci odměří pouze 100 cm3 zkoušené tekutiny odměrnou baničkou na tento obsah. Po přelití obsahu baničky do destilační baňky se naplní táž odměrná banička — aniž se napřed vypláchla — až ke značce čistou vodou a její obsah se vlije rovněž do destilační baňky. Destiluje se do téže odměrné baničky. Po destilaci zjistí se lihoměrem za použití redukčních tabulek obsah alkoholu v destilátu; zjištěné procento udává přímo obsah alkoholu ve zkoušeném vzorku. Při několika druzích lihových tekutin se zjišťuje obsah alkoholu tímto způsobem pro každý druh zvláště.
Saz. čís. 109.
Víno, ovocné víno, vinný a ovocný mošt, šťávy z plodů, ovoce a bobulí, nezahuštěné; medovina.
1.
(1) Sem patří především víno, t. j. víno z hroznů čili révové. Je to nápoj vyrobený alkoholickým kvašením vinného moštu nebo rozmačkaných čerstvých vinných hroznů (vinného rmutu). Vinný mošt je tekutina získaná lisováním čerstvých vinných hroznů; sem patří i vinný mošt sterilisovaný.
(2)
Jako víno se projednává též víno desertní, dále víno aromatisované a víno kořeněné, t. j. víno vyrobené s použitím takových látek nebo výtažků z nich, aby bylo docíleno žádané chuti, jako pelyňku, pomerančové kůry, mařinky vonné, skořice a pod., na př. vermut. Podle saz. čís. 109 se projednávají i vína léčivá (medicinální), t. j. vína připravená k léčebným účelům, na př. víno chinové, kolové, kondurangové, pepsinové, železité (viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 108); dále víno ovocné a bobulové, též slazené, aromatisované, po příp. kořeněné a víno sladové (maltonové, maltosové), připravené vhodným kvašením mladinky nebo sladového výtažku z hvozděného sladu. Všechna vyjmenovaná vína smějí podle poznámky k saz. čís. 109 obsahovat nejvýše 22˙5% obj. alkoholu. Je-li podezření, že víno obsahuje více než 22˙5% obj. alkoholu, odeberou se z něho 2 vzorky, opatří se pečetí úřadu i strany a jeden z nich se zašle příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy k rozboru a druhý se uschová 1 rok u celního oddělení ONV zásilku projednávajícího.
(3)
Podle 2. poznámky k saz. čís. 655 se projednává jako víno i vinné droždí tekuté (vinný kal), t. j. tekutá vinná ssedlina, jež po 24 hodinách vylučuje přes 6% obj. čiré kapaliny.
(4)
Do saz. čís. 109 patří dále: nezahuštěný a neslazený ovocný mošt a nezahuštěné a neslazené šťávy z plodů, ovoce a bobulí, s obsahem nejvýše 10% váh. alkoholu, na př. šťávy plodů citrusových (citronová, grapefruitová, pomerančová a j.), jablečná, malinová, ostružinová, třešňová, jakož i medovina.
(5)
V předchozím odstavci jmenované šťávy a mošt, s obsahem alkoholu přes 10% váh., saz. pol. 108a)4; zahuštěné, slazené, viz vysvětlivky k saz. čís. 130. O rostlinných šťávách výslovně nejmenovaných viz vysvětlivky k saz. čís. 174.
2.
(1) U celních oddělení ONV vybavených přístroji ke zkoušení se obsah alkoholu ve víně zjišťuje takto:
(2)
Přístroj k této zkoušce používaný se skládá z destilační baňky spojené trubicí s chladníkem, v němž se zkapalňují páry při destilaci vzniklé.
(3)
K odměření vína, jež se má destilovat, slouží odměrná banička na 200 cm3, jež se naplní až ke značce. Víno takto odměřené se vlije nálevkou do destilační baňky, při čemž je třeba dbát, aby obsah baničky dobře vykapal.
(4)
Není-li odměrná banička pro víno uvnitř úplně suchá, nutno ji bezprostředně před upotřebením několikrát vypláchnout malými dávkami zkoušeného vína. Kapalina použitá k vypláchnutí se vylije.
(5)
Teplota nalévaného vína nemá být příliš odlišná od teploty normální (15° C); případně nutno teplotu vína regulovati tím, že je postavíme podle potřeby do chladné nebo teplé vody.
(6)
Druhá menší banička je na užší části krčku opatřena též značkou, až ke které pojme přesně 100 cm3, a slouží k jímání destilátu. Před každou destilací se vypláchne čistou vodou.
(7)
Destilační baňka se pak spojí trubicí neprodyšně s chladníkem a zahřívá kahanem. Poté se chladník naplní pomocí nálevky studenou vodou.
(8)
Když obsah destilační baňky přijde do varu, počne z chladníku odkapávat bezbarvá kapalina do baničky pod ním postavené, při čemž se chladicí voda znenáhla zahřívá. Jakmile jest hořejší třetina pláště chladníku na dotek teplá, nahradí se voda v chladníku studenou vodou.
(9)
Destilace budiž vždy řízena tak, aby tekutina v destilační baňce nepřekypěla a nepřetekla přímo do odměrné baničky. Plamen se tedy vhodně reguluje.
(10)
Neodtéká-li destilát pouze po kapkách, nýbrž částečně souvislým proudem nebo je-li zbarven, nutno destilaci opakovat.
(11)
Když se nashromáždilo v odměrné baničce tolik destilátu, že dosahuje téměř až ke značce, odstraníme rychle baničku a přerušíme destilaci tím, že oddálíme kahan. Poté vnoříme baničku s destilátem do vody, aby destilát nabyl teploty 15° C, a při této teplotě doplníme její obsah čistou vodou pomocí pipetky přesně až ke značce. Konečně obsah baničky dobře protřepeme a vlijeme do suchého válce, v němž stanovíme alkoholový obsah destilátu lihoměry připojenými k přístroji. Přitom nutno postupovati právě tak jako při zjišťování stupňovitosti lihu obyčejným úředním lihoměrem. Obsah alkoholu zjištěný s použitím redukčních tabulek se dělí dvěma a tím je dán skutečný obsah alkoholu ve víně.
3.
(1) Dovoz vín barvených dehtovými barvivy je podle ustanovení přílohy A prov. nař. k celnímu zákonu zakázán.
(2)
Je-li podezření, že víno je zbarveno dehtovými barvivy, zkoumá se takto: Asi 50 cm3 podezřelého vína vaříme v porcelánové misce 30 minut s 3 až 4 vlákny odtučněné bílé vlny, mořené kamencem a octanem sodným. Potom se vlna vypere vodou, polije 1%ním čpavkem, zahřívá 30 minut, čímž se barvivo z vlny uvolní. K tomuto roztoku se přidá trochu kyselého síranu draselného a vloží se do něho několik vláken čisté, odtučněné vlny a zahřívá se na vodní lázni 1 hodinu. Přijmou-li vlákna vlny zřetelně barvivo, je tím přítomnost dehtového barviva ve víně dokázána.
4.
Vína, obsahující více než 15% a nejvýše 22˙5% obj. alkoholu, jsou podrobena náhradní dávce za monopolní daň z lihu (viz § 219 prov. nař. k c. z.). Uvede-li strana při projednání vína révového, že víno nemá přísady alkoholu, a že není proto podrobeno náhradní dávce, nutno si vyžádati dobrozdání příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy. Zjistí-li se nálezem, že víno nemá přísady alkoholu, nebude náhradní dávka vybrána, po případě bude vybraná náhradní dávka vrácena.
Saz. čís. 110.
Víno šumivé.
Do saz. čís. 110 patří nejen šumivá vína s obsahem kysličníku uhličitého vzniklého kvašením v uzavřené lahvi (šampaňské, sekt), ale i vína, sycená uměle kysličníkem uhličitým pod tlakem, podobně jako při výrobě sodové vody.
Saz. čís. 111.
Ocet stolní.
1.
Sem patří ocet vyrobený kvašením (kvasný) nebo jiným způsobem, způsobilý k bezprostřednímu lidskému požívání (též ocet s ovocnou nebo jinou příchutí, na př. malinový, estragonový a pod.), pokud neobsahuje více než 1% obj. alkoholu. Ocet s vyšším obsahem alkoholu, saz. pol. 108b)2.
2.
(1) Za ocet saz. čís. 111 se považují jen tekutiny, jež obsahují nejvýše 7 g kyseliny octové ve 100 cm3. Tekutiny obsahující více kyseliny octové, saz. čís. 619.
(2)
Zda jde o ocet saz. čís. 111, zkouší se takto; Cejchovanou skleněnou pipetou vpraví se 25 cm3 zkoušené tekutiny do kádinky o obsahu asi 0˙1 litru, přidá se touž pipetou 25 cm3 roztoku, jenž obsahuje v litru přesně 65˙45 g chemicky čistého hydroxydu draselného, a směs se míchá čistou skleněnou tyčinkou až do úplného promíšení. Touto směsí kápne se na modrý lakmusový papírek, jenž nezčervená, je-li zkoušená tekutina ocet saz. čís. 111. Pipeta budiž vždy předem dvakráte vypláchnuta tekutinou, která se má právě odměřit.
(3)
Surový dřevný ocet, saz. pol. 598b), přečištěný, podle své koncentrace buď saz. čís. 111, nebo saz. čís. 619.
(4)
Pikantní octová tresť ke kořenění zvěřiny, saz. čís. 132 příp. 131.
(5)
Octomed (oxymel), t. j. med smíšený s octem, a léčivé octy, saz. čís. 630. Octy navoněné, saz. čís. 631.
Saz. čís. 112.
Minerální vody a limonády.
(1)
Minerální vody, přírodní i umělé, jsou vody, které obyčejně obsahují větší množství rozpuštěných solí a plynů než obyčejná voda a které se zpravidla vyznačují zvláštní chutí, někdy i vůní, a mívají léčivé účinky nebo se hodí za stolní vody. Okolnost, že se některá minerální voda doporučuje k léčebnému použití, nemá vlivu na projednávání vody podle saz. čís. 112. Jako minerální vody se projednávají i sodové vody (sodovky), t. j. vody nasycené pod tlakem kysličníkem uhličitým, bez přísad nebo s takovými přísadami, které z nich nečiní umělou minerální vodu nebo limonádu,
(2)
Sem patří též šumivé limonády bez alkoholu Jsou to vody, nasycené kysličníkem uhličitým, s přísadou ovocných šťáv, syrupů nebo jiných látek aromatických nebo chuťových; sladí se sacharosou. Stejně se projednávají i limonády nešumivé, bez alkoholu, sloužící přímo jako nápoj.
(3)
Voda přírodní, saz. čís. 150; mořská voda, saz. čís. 595; voda destilovaná, saz. čís. 622.
XIV.
Potraviny.
Do saz. třídy XIV patří: chléb (saz. čís. 113), pečivo (saz. čís. 114), ságo atd. (saz. čís. 115), těstoviny (saz. čís. 116), maso (saz. čís. 117), masité droby (saz. čís. 118), sýry a tvaroh (saz. čís. 119), sledi nasolení nebo uzení (saz. čís. 120), ryby výslovně nejmenované, nasolené atd. (saz. čís. 121), ryby připravené (saz. čís. 122), kaviár a kaviárové náhražky (saz. čís. 123), kávové náhražky (saz. čís. 124), kakaové máslo (saz. čís. 125), kakaový prášek (saz. čís. 126), kakaová hmota atd. (saz. čís. 127), konservy rybí, masové a korýšové (saz. čís. 128), konservy zeleninové (saz. čís. 129), konservy ovocné atd. (saz. čís. 130), poživatiny neprodyšně uzavřené (saz. čís. 131) a poživatiny výslovně nejmenované (saz. čís. 132).
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XIV.
Z některých druhů zboží této saz. třídy, obsahujících cukr, se vybírá náhradní dávka za všeobecnou daň z cukru; viz o tom ustanovení § 108 c. z. a § 219 prov. nař. k c. z.
Saz. čís. 113.
Chléb obyčejný, černý i bílý.
(1)
Sem patří též obyčejné pečivo pekařské (žemle, housky, rohlíky a pod.), židovský chléb velikonoční (macesy), šrotové chleby (na př. pumprnikl), lodní suchary.
(2)
Suchary pro psy s přísadou masitých odpadku, saz. čís. 117.
(3)
Chléb a suchar lepkový (aleuronový), saz. čís. 132.
(4)
Zboží saz. čís. 113 mleté nebo rozstrouhané, saz. čís. 114.
Saz. čís. 114.
Pečivo (suchary, sušenky, koláče, oplatky atd.).
(1)
Do saz. čís. 114 patří pečivo, které nenáleží do saz. čís. 113, tedy pečivo jemné, cukrářské a trvanlivé, jako na př. koláče všech druhů, vánočky a pod., dorty, řezy, piškotové pečivo, ovocný chléb a j., suchary (lodní suchary však saz. čís. 113), sušenky, perníky, oplatky atd., pak též poživatiny z mouky vyrobené s přísadou cukru, koření, sýra a pod., i když jsou určeny také k léčebným účelům (viz též 1. odstavec 4. vysvětlivky k saz. čís. 630). Všechno toto zboží může být též plněné, potřené nebo ozdobené ovocem, ovocným želé, ovocným krémem, zeleninou, sýrem a pod. Sem patří též veškeré pečivo mleté nebo rozstrouhané (smaženka, strouhanka, obalovací, t. zv. panýrová mouka). Pečivo s přísadou masa, ryb a pod. nebo masem, rybami a pod. plněné, saz. čís. 132; s přísadou čokolády nebo kakaa, saz. čís. 127.
(2)
Zboží saz. čís. 114 neprodyšně uzavřené v krabicích a pod. se projednává rovněž podle tohoto saz. čísla.
(3)
Polévková mouka hrachová ve tvaru sucharu, saz. čís. 132.
(4)
Pečetní oplatky ze želatiny, vyziny a pod., saz. čís. 610.
Saz. čís. 115.
Ságo a ságové náhražky, tapioka, arrowroot.
(1)
Sem patří veškeré druhy tropických škrobů, na př. škrob palmový (ságový), batatový, arrowroot, a to západoindický (škrob marantový), východoindický (škrob z canny, kurkumy a cassavy), brazilský (škrob mandiokový) atd., a pak výrobky z nich, jež jsou zčásti nebo úplně zmazovatělé a známé jako ságo, po příp. tapioka, jakož i jejich napodobeniny z evropských škrobů (na př. ságo bramborové).
(2)
Všechno toto zboží, též smíšené s jinými hmotami, upravené pro drobný prodej nebo označené jako dietetické poživatiny nebo opatřené návodem, saz. čís. 132.
Saz. čís. 116.
Těstoviny (t. j. makarony, nudle a podobné nepečené výrobky z mouky).
(1)
Sem patří nepečené, sušené výrobky z mouky, upravené lisováním nebo řezáním a pod. do různých tvarů.
(2)
Těstoviny z kukuřice a těstoviny s přísadou vajec se projednávají rovněž podle saz. čís. 116.
(3)
Mleté nebo strouhané těstoviny všech druhů (na př. smaženka, strouhanka, obalovací, t. zv. panýrová mouka), saz. čís. 114.
Saz. čís. 117.
Maso.
(1)
Sem patří maso zvířat saz. čís. 63—72, dále drůbež saz. čís. 73 rozkrájená, jakož i drůbež, zvěř srstnatá a pernatá saz. čís. 74, solená, sušená, uzená, v láku, špikovaná.
(2)
Jako maso se projednávají zabitá zvířata jatečná a tažná saz. čís. 63—72, i když jsou ještě v kůži a nevyvrhnuta (nevykolena).
(3)
Dále sem patří poživatelné vnitřnosti, na př. žaludky, vyjma žaludky patřící do saz. čís. 86, jazyky, játra, plíce, sleziny atd., pak zvířecí krmivo z masitých odpadků s přísadou otrub, mouky a pod. nebo bez ní, pečené nebo jinak připravené, jako na př. suchary pro psy.
(4)
Na vzduchu usušené maso patří do saz. pol. 117b).
(5)
Střeva a zvířecí žaludky, čerstvé, solené nebo sušené, viz vysvětlivky k saz. čís. 86.
(6)
Žluč zvířecí čerstvá, po příp. sušená, saz. čís. 87.
(7)
Drůbež mrtvá, též vykuchaná, oškubaná nebo bez končetin, saz. pol. 73b), zvěř srstnatá a pernatá, mrtvá, též rušená (rozkrájená na hlavu, kýty, hřbet a slabiny), saz. pol. 74b); ryby čerstvé, rozkrájené a stažené (rybí maso), saz. čís 75.
(8)
Maso zvířat všech druhů upravené jiným způsobem, než jak je uvedeno v saz. pol. 117), (kořeněné, v rosolu, v omáčce, nadívané, připravované s octem, olejem, cukrem nebo jinak [na př. salát z volské tlamy], dušené, masové paštiky, paštiky z husích jater a pod.), jakož i jiné masové konservy; saz. čís. 128, po příp. 132; maso v krabicích, lahvích a pod. neprodyšně uzavřené (na př. corned beef), saz. čís. 131.
(9)
Šunka v měchýři, saz. čís. 118, slanina (též masem prorostlá), saz. čís. 89.
(10)
Masová a rybí moučka hodící se pouze za krmivo pro dobytek nebo za hnojivo, saz. čís. 652.
Saz. čís. 118.
Masité droby.
(1)
Sem patří výrobky z masa (též rybího), zvířecích vnitřností a zvířecí krve, též s přísadou nastavovadel (na př. mletého pečiva), koření a pod., též uzené nebo vařené, v obalech ze žaludků, střev nebo měchýřů (též umělých), jako salámy (též trvalé), uzenice (vuřty), uzenky (párky), klobásy, jaternice, jelita, tlačenka, tučnice, šunka v měchýři (t. zv. lososí šunka) atd. Játrový salám s přísadou lanýžů se projednává rovněž podle saz. čís. 118.
(2)
Podobné výrobky s náplní ze sýra, saz. čís. 119, s jinou náplní, na př. t. zv. datlové salámy (z datlové kaše, mandlí atd.), saz. čís. 132.
Saz. čís. 119.
Sýry a tvaroh.
(1)
Jako sýry se projednává též brynza.
(2)
Do saz. pol. 119b) patří tvaroh (čerstvý nebo solený), jakož i ssedlé mléko (rovněž ssedlá smetana), ze kterého byla odlita syrovátka.
(3)
Rybí sýr (holandské smíšené sýry) a bylinné sýry (na př. glarnský bylinný sýr), saz. čís. 132.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 120, 121 a 122.
Solný lák (sleďový lák, salamoja), jenž se dopravuje současně — avšak odděleně — s rybami saz čís. 120, 121 a 122 k jejich vlhčení za dopravy, se vyclívá do 10% celkové hrubé váhy ryb stejnou sazbou jako ryby. Ostatní solný lák, viz vysvětlivky k saz. čís. 592.
Saz. čís. 120.
Sledi nasolení nebo uzení.
Nasolení sledi se projednávají podle saz. čís. 120 i tehdy, dovážejí-li se bez hlavy a částí břišních.
Saz. čís. 121.
Ryby výslovně nejmenované, nasolené, uzené, sušené.
Sem patří též části rybího těla, pomíšené s nečištěnými rybími jikrami.
Saz. čís. 122.
Ryby připravené (marinované nebo v oleji atd.), v sudech.
(1)
Podle saz. čís. 122 se projednávají ryby jinak připravené, než jak uvedeno v saz. čís. 121, na př. zadělávané, dušené, v rosolu atd., v sudech, také sardele v solné kaši k výrobě sardelových past, oček, řezů a pod.
(2)
Podle saz. čís. 122 smějí být projednávány ryby jen tenkrát, jsou-li naloženy v sudech, soudcích, kbelících nebo jiných dřevěných nádobách.
Saz. čís. 123.
Kaviár a kaviárové náhražky.
(1)
Jako kaviár se projednávají jikry vyzy (Beluga, Acipenser huso), jesetera hvězdnatého (Sevruga, Acipenser sturio, Acipenser Güldenstaedti), čištěné, t. j. zbavené ulpělých částic rybích vnitřností, obvykle nasolené (slabě solený kaviár se nazývá malosol, silněji solený astrachán), případně ještě dále připravené (kořeněné, sušené, barvené a pod.).
(2)
Jako kaviárové náhražky se projednávají jikry blomců, candátů, hranáčů šedých, plotic, sleďů, tresek a j., čištěné, t. j. zbavené ulpělých částic rybích vnitřností, nebo ještě dále připravené (kořeněné, sušené, barvené a pod.), jež vzhledem i chutí mají napodobit nebo nahradit pravý kaviár. Takovou náhražkou je na př. botargo (boutargue) z jiker ryb Středozemního moře, zvláště candáta a jesena mořského.
(3)
Kaviár a kaviárové náhražky v plechovkách a pod. neprodyšně uzavřené se projednávají též podle tohoto saz. čísla.
(4)
Viz též 2. vysvětlivku k saz. čís. 87 a vysvětlivky k saz. čís. 121.
Saz. čís. 124.
Kávové náhražky (též pražená čekanka).
(1)
Sem patří kávové náhražky vyrobené z částí rostlin pražením (a většinou ještě rozemletím), neobsahující kávu saz. čís. 2 a rozpouštějící se pouze částečně ve vodě, na př. z obilí (žita, ječmene), ze sladu, z kořenů (čekanky, řepy cukrové a j.), z plodů (fíků, svatojanského chleba a j.), z hlíz (brambor, topinambur).
(2)
Kávové náhražky bez kávy saz. čís. 2 ve vodě se rozpouštějící, na př. z páleného cukru (karamelu) a pod., projednávají se podle své povahy; jsou-li upraveny pro drobný prodej (t. j. váží-li jednotlivé balení nejvýše 5 kg) nebo jsou-li označeny jako kávové náhražky, projednávají se podle saz. čís. 132 nebo 131.
(3)
O náhražkách a poživatinách se skutečnou kávou viz vysvětlivky k saz. čís. 2.
Saz. čís. 125—127.
Kakaové máslo. Kakaový prášek. Kakaová hmota; čokoláda, čokoládové náhražky a výrobky.
(1)
Upražené kakaové boby se po roztřídění a odslupkování co nejjemněji rozemelou. Vycházejí ze stroje jako hnědá, hustá, tekutá hmota barvy čokoládové, která zachycena do plochých nádob přichází do chladíren a zde tuhne. Takto zpracované kakaové boby se nazývají kakaovou hmotou saz. čís. 127, jíž se používá k výrobě jednak kakaového másla a kakaového prášku, jednak čokolády a čokoládových výrobků.
(2)
Kakaové máslo saz. čís. 125 se vyrábí tak, že se kakaová hmota za tepla lisuje za vysokého tlaku hydraulickým lisem, při čemž tuk obsažený v kakaové hmotě odtéká jako čistý, nažloutlý olej a tuhne v máslovitou hmotu nažloutle bílou, jež má charakteristickou vůni čokolády (bod tání asi 33° C).
(3)
Pevný zbytek po vylisování kakaové hmoty se drtí, rozemílá a prosévá, čímž se získá kakaový prášek saz. čís. 126.
(4)
Na čokoládu saz. čís. 127 se zpracuje kakaová hmota tak, že se promísí v míchacích strojích (melanžérech) s cukrem s přísadou kakaového másla, po příp. také aromatisujících látek, ve stejnorodou hmotu a potom se ještě prohněte (zušlechťuje) ve zvláštním hnětacím zařízení různých typů (t. zv. conche). Takto zušlechtěná hmota se lije do forem, v nichž v chladicím zařízení tuhne v čokoládu.
(5)
Jako kakaový prášek se projednávají i směsi kakaového prášku s cukrem; naproti tomu všechny výživné přípravky, potraviny a nápoje prosté alkoholu, jež obsahují čokoládu nebo kakao, se projednávají podle saz. čís. 127.
(6)
Zboží saz. čís. 126 a 127 v plechovkách, lahvích a pod. neprodyšně uzavřené se projednává rovněž podle těchto saz. čísel; viz též saz. čís. 131.
Saz. čís. 128.
Konservy rybí, masové a korýšové.
(1)
Sem patří všechny výrobky rybí, masové a korýšové, které byly upraveny pro delší úschovu, pokud nepatří do saz. čís. 117, 118, 120, 121 a 122 nebo neprojednávají-li se pro své neprodyšné zabalení podle saz. čís. 131.
(2)
Kaviár a kaviárové náhražky, viz saz. čís. 123.
Saz. čís. 129.
Konservy zeleninové (mimo zeleninu sušenou saz. pol. 44a).
(1)
Sem patří zelenina všech druhů (včetně lanýžů) a ostatní rostliny pro kuchyňskou potřebu, upravené jinak, než je uvedeno v saz. čís. 44, jakož i zelenina jmenovaná v saz. pol. 44b), naložená ve slané vodě nebo v octě, dováží-li se v jiných obalech než v sudech (tímto označením se rozumějí nejen sudy, nýbrž i kbelíky a jiné větší dřevěné nádoby).
(2)
Zboží saz. čís. 129 v lahvích, krabicích a pod. neprodyšně uzavřené se projednává podle saz. čís. 131.
Saz. čís. 130.
Konservy ovocné, zahuštěný mošt, zahuštěné šťávy z plodů, ovoce a bobulí; tamarindy.
1.
(1) K ovocným konservám patří:
a)
Ovoce saz. čís. 35 až včetně saz. čís. 39, které bylo jinak, než je uvedeno v saz. čís. 39, cukrem, medem a pod. upraveno, zavařeno, naloženo, kandováno atd. (na př. marmelády a t. zv. sýry kdoulové);
b)
kandované plody jiné, jako jižní ovoce, též jeho slupky (na př. kandovaná pomerančová a citronová kůra);
c)
v octě nebo ve slané vodě naložené ovoce saz. čís. 39, dováží-li se v jiných obalech než v sudech, kbelících a podobných větších nádobách dřevěných;
d)
připravené byliny, květy, kořínky, semena a též kořeni saz. třídy II, pokud toto koření nepodléhá v saz. třídě II vyššímu clu (na př. kandovaný puškvorcový kořen, upravené cicvárové semeno atd.), dále též zázvorové pivo (ginger ale);
e)
fíky plněné mandlemi, ořechovými jádry atd., kaštanová moučka, dále banánová moučka smíšená s jinými látkami, pak jedlé kaštany a kaštanová moučka, pražené nebo s cukrem připravené.
(2)
Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. třídám II a III, pak vysvětlivky k saz. čís. 9 a 17.
2.
Zahuštěným moštem saz. čís. 130 se rozumí alkoholu prostý vinný mošt zahuštěný vařením.
3.
(1) Jako zahuštěné šťávy z plodů, ovoce a bobulí saz. čís. 130 se projednávají jak výrobky k požívání způsobilé, jež byly vyrobeny zahuštěním přírodních šťáv (moštů) bez další přísady (na př. citronová šťáva k lidskému požívání způsobilá, šťáva pomerančová nebo grapefruitová), tak i výrobky z nezahuštěných šťáv (moštů), slazené cukrem nebo medem, po příp. s přísadou koření a pod. (na př. malinový, třešňový a višňový syrup), neobsahují-li více než 5% váhových alkoholu. Nezahuštěné šťávy (mošty) z plodů, ovoce a bobulí, způsobilé k požívání, saz. čís. 109.
(2)
Zahuštěná citronová šťáva k lidskému požívání nezpůsobilá, sloužící jen k technickým účelům, viz saz. čís. 163.
(3)
Ovocné konservy obsahující alkohol a zahuštěný vinný mošt obsahující alkohol, pak zahuštěné šťávy (mošty) z plodů, ovoce a bobulí k požívání, obsahují-li více než 5% váhových alkoholu, konečně nezahuštěné šťávy (mošty) z plodů, ovoce a bobuli k požívání, obsahují-li více než 10% váhových alkoholu, patří do saz. pol. 108a)4.
4.
(1) Tamarindy jsou dužnaté, srpovité plody (lusky) indických tamarind a podobných stromů.
(2)
Sem patří též výtažky, povidla, tinktury, prášky atd., vyrobené z tamarind nebo s přísadou tamarind, pokud nepatří do některého saz. čísla s vyšším clem.
5.
Zboží saz. čís. 130 v krabicích, lahvích a pod. neprodyšně uzavřené se projednává podle saz. čís. 131. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 108, 109, 132 a 174.
Saz. čís. 131.
Poživatiny v krabicích, lahvích a podobných nádobách neprodyšně uzavřené (mimo poživatiny jmenované pod saz. čís. 114, 123, 126 a 127).
(1)
Podle saz. čís. 131 se projednává všechno zboží saz. třídy XIV (mimo zboží saz. čís. 114, 123, 126 a 127) v plechovkách, lahvích, sklenicích, džbáncích, kelímcích a pod. obalech, které jsou neprodyšně uzavřeny, na př. zaletovány, zapečetěny, smolou, voskem nebo parafinem zality, dále neprodyšně zašroubovány, šešulkami, zvířecím měchýřem nebo pergamenem potaženy, neprodyšným papírem zalepeny nebo jež jsou jinak vzduchotěsně uzavřeny.
(2)
U zboží saz. čís. 131 patří váha neprodyšně uzavřených obalů k čisté váze zboží.
(3)
Zboží saz. třídy XI—XIII se projednává podle svých sazebních čísel, i když je v obalech neprodyšně uzavřených. O tom, zda a za jakých podmínek se projednává zboží jmenované v saz. třídách I—X podle saz. čís. 131 v případě, že je v obalech neprodyšně uzavřených, viz vysvětlivky k saz. čís. 2, k saz. třídám II a III, k saz. čís. 13, 15, 17, 33, poznámku za saz. čís. 44 a vysvětlivky k saz. čís. 79 a 80.
Saz. čís. 132.
Poživatiny výslovně nejmenované.
Sem náležejí všechny poživatiny nepatřící k jiným saz. číslům, na př.:
1.
(1) Výživné přípravky a dětské poživatiny, polévkové moučky a konservy, mléčné konservy.
a)
Výživné přípravky: výtažky a šťávy masové, na př. Liebigův masový výtažek a j.; peptony masové a j.; peptonu prosté bílkoviny, kvasnicové přípravky, na př. somatosa a j.; alkalické sloučeniny bílkovin, na př. eukasin, nutrosa, plasmon, sanatogen atd.; přípravky, které obsahují nerozpustnou bílkovinu, na př. carne pura, tropon, globon; přípravky s lecitinem, nepatří-li do saz. čís. 630; sladové výtažky, též označené za dietetické nebo léčivé prostředky, též smíšené s jinými látkami vůbec nebo s nepatrným množstvím léčivých látek, na př. maltine; je-li však přísada léčivých látek u sladových výtažků taková, že pak sladový výtažek slouží převážně k účelům léčebným, projedná se jako lékárnické zboží upravené. O sladových výtažcích, jež podle toho patří do saz. čís. 630, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 630. Výtažek z karamelového nebo barvivého sladu (pivní kulér sladový), saz. čís. 107.
Dětské poživatiny (dětská výživa) na basi uhlohydrátové (výživné moučky, na př. Nestléova dětská moučka), na basi mléčné bílkoviny (na př obdoba eledonu, pelargonu).
b)
Polévkové moučky a konservy atd. (po příp. v kostkách), na př. hrachová, zeleninová a j. polévka.
c)
Mléčné konservy a podobné konservy a přípravky (kumys, kefír), sterilisované, peptonisované, kondensované mléko, dále sušené mléko plnotučné nebo odstředěné, v prášku nebo formované, sušené podmáslí a j.; kávové konservy s kondensovaným mlékem, kávová tresť, též v prášku, tresť mokka.
(2)
Mouka a mlýnské výrobky všech druhů, jako kroupy, krupky, krupice, dále zelenina a pod., též promíšené s jinými poživatelnými látkami, jsou-li upraveny pro drobný prodej, pak všechny jmenované druhy zboží, jakož i škrob, dextrin, sušený lepek (jako aleuronát, aleuronová moučka, roborát a pod ), jsou-li nálepkou, návodem k upotřebení a pod. označeny za poživatiny nebo obsahují-li přísadu látek dietetických nebo léčebných. (Výživné přípravky, jež obsahují kakao, saz. čís. 127.)
2.
(1) Cukroví, pokud není zařazeno do saz. čís. 114, 127, 130 a 131, na př.:
a)
bonbony, dražé, drops, karamely, marcipánové zboží, t. zv. gumové cukrovinky, orientální cukrovinky (na př. turecký med, rabat, sučuk, chalva), šumivé prášky, šumivé bonbony atd.;
b)
pastilky bez přísady čokolády, peprnomátové cukrovinky atd., pokud je nelze považovat za léčivé prostředky podle 1. odstavce 2. vysvětlivky k saz. čís. 630 nebo za vonné pastilky saz. čís. 633;
c)
pasta lékořicová; šťáva lékořicová v tyčinkách tlustých nejvýše 1 cm, v trubičkách, v žebrovaných nebo točených páskách, pilulkách a pod., nebo s přísadou cukru, medu, škrobu, gumy, anýzové silice a pod., pokud nejde o lékárnické zboží (viz též vysvětlivky k saz. čís. 151), ibišové těsto, marcipánové těsto atd.
(2)
Silice (etherické oleje) s cukrem rozetřené; barviva dehtová, košenilové přípravky a podobné barvy, s cukrem; kypřící přísady (prášky) do těsta, používané místo nebo vedle droždí, z kyselého uhličitanu sodného, kyseliny vinné nebo z vinného kamene a pod., s příměsí škrobu, cukru a podobných plnidel; mouka s kypřícími a jinými přísadami do těsta.
(3)
Vanilka rozetřená s cukrem, viz saz. čís. 8.
3.
Výtažky, tresti a chuťové přípravky k přípravě nebo ke kořenění jídel nebo nápojů (nejsou-li jinam zařazeny), jako t. zv. rybí, anglická, ústřicová, želví omáčka, majonézy, pevné nebo tekuté přípravky z bylin, koření a podobných látek na výrobu likérů, avšak bez alkoholu (s alkoholem, saz. čís. 632); připravovaná hořčice, též mleté hořčičné semeno v jiných obalech než v sudech (viz saz. čís. 48); připravovaná kořenidla, t. zv. konservující sůl (rozličné přísady ke konservování jídel, též s kuchyňskou solí smíšené), sůl s přísadou koření, octová tresť ke kořenění zvěřiny, marináda (upravená z octa, koření a zeleniny k marinování masa a ryb) atd.
4.
Jiné výslovně nejmenované poživatiny, na př.: zboží tragantové se škrobovou moukou, cukrem a pod. (jako ozdoby, figurky, umělé ovoce, pokud nepatří do saz. čísla s vyšší celní sazbou), náhražky vajec, vaječné konservy (vejce a součástky vajec k požíváni, sušené nebo jinak připravené, viz vysvětlivky k saz čís. 79), glarnský bylinný sýr, rybí sýr (holandský smíšený sýr), paštiky (masové, rybí a korýšové však saz. čís. 128), huspeniny (rosoly, želé); kandované poživatiny, nepatří-li do saz. čís. 130, mandlové mléko (připravený nápoj).
5.
Jako sušené žloutky a bílky se projednávají též jejich směsi i celá sušená vejce.
6.
Pevný žloutek (sušený, konservovaný solí kuchyňskou, kyselinou benzoovou, boritou a pod. ) může být projednáván pro národní podniky podle poznámky za saz. čís. 132 s výhradou, že na jeho upotřebení dohlédne nejbližší celní nebo kontrolní oddělení ONV. Je zakázáno upotřebit pevný žloutek, projednaný podle této poznámky, k výrobě poživatin. Odběr tohoto zboží povoluje KNV, jenž stanoví též kontrolní podmínky.
XV.
Dříví, uhlí a rašelina.
Sem patří: dříví palivové atd. (saz. čís. 133), dříví stavební a užitkové (saz. čís. 134) a dřevěné uhlí, rašelina, lignit, kamenné uhlí, koks atd. (saz. čís. 135).
Saz. čís. 133.
Dříví palivové, také kůra, roští, otýpky, vrbové proutí, chrastí (klestí), vyloužené tříslo a tříslové cihly.
1.
(1) K palivovému dříví patří dříví svazkové (vázané též drátem nebo železnými pásky), dříví rovnané, odpadky dřeva, třísky tesařské, hoblovačky a piliny (též brikety z pilin k topení, vyjma podpalky), kořeny, prázdné šišky jehličnatých stromů, vyloužené tříslo (dříví a kůra), kůra a tříslové cihly k topení, chrastí (klestí).
(2)
Do saz. čís. 133 patří též otýpky z chrastí (klestí) nebo z proutí (houžví nebo drátem vázané), pak košikářské proutí, též oloupané nebo štípané.
2.
(1) Štěpiny obuvnické a řešetářské, čisticí hobliny ke zčišťování tekutin, dříví řešetářské (připravené, pouze ohýbané), saz. čís. 347.
(2)
Loubky (štěpiny až jako papír tenké, stužkovité), k výrobě dřevěných pletiv a pod., saz. pol. 351a).
(3)
Dřevěná moučka, saz. čís. 62.
(4)
Dřevitá vlna, saz. čís. 348.
(5)
Korková drť, korková moučka, saz. čís. 363.
(6)
Tříslo (koželužské tříslo) nevyloužené, saz. čís. 158 nebo 159.
Saz. čís. 134.
Dříví stavební a užitkové; korek.
1.
(1) Jako dříví stavební a užitkové se projednává též dříví určené k jinému dalšímu zpracování.
(2)
K evropskému dříví patří:
a)
tvrdé:
akátové, bezové, brslenové, bruyerové, břekové, břestové, bukové, cesminové, citroníkové, cypřišové, čilimníkové, dřezovcové (gleditchiové), dřínové, dřišťálové, dubové, habrové, hlohové, hrušňové, jabloňové, jasanové, javorové, jeřábové, jilmové, kaštanu jedlého, lískové, mahalebkové, meruňkové, morušové, mukové, olivové, ořechové (evropské), ostryové (evropské), platanové, pomerančovníkové, rohovníkové (svatojánský chléb), řešetlákové, střemchové, svídové, šípkové, švestkové, tisové, třešňové, vavřínové, višňové, zimolezové;
b)
měkké:
borové, březové, jalovcové, jedlové, jirovcové (maďalové, kaštanu koňského), korkové, limbové, lipové, modřínové, olšové, smrkové, topolové (zejména osikové), vejmutovkové, vrbové.
(3)
Mimoevropským dřevem rozumíme takové druhy dřev, které i když rostou v Evropě divoce, nevyskytují se tu v takové jakosti, aby byly technicky zužitkovatelné. Patří k nim dřevo: agalochové, algarobové, amabolové, amarantové (cayenské), ambakové, amboinské (cayaboca), ambrové (žluté santalové), andělikové, anghienské, angolové, anýzové, arkanové, atlasové (saténové, feroliové), balsamové, balsové, baratové, barsinové, blahovičníkové (gumwood), cabriuva, caïlcedrové (mahagonu senegalského), camagou, candelao, capo blanca, caracoles, cedrelové, cedrové, cimbalo, copie, cyperské, červené (redwood), dakagua, damarové, ebenové (grenadilové), fialkové, gabonové, greenhartové, grenadilové, guajakové (svaté, francouzské, benediktinské, lignum sanctum), hikorové, jalovce viržinského (tužkové), jasanové (americké), javorové (americké), jilmové (americké), kalamandrové, kampeškové (bahamské), kokosové, kokusové, kondoriové, korálové, koromandelové, košenilové, královské, lancewood, lianové, limbové (africké), lotusové, luciové, magnoliové (šácholánové, cucumbernut), mahagonové (akažuové), margeritové (obdužové), mastixové, moca, mumbrilové, muškátové (písmenkové, leopardí, tygří, hadí), myrtové, okumé, ořechové (americké), ořešákové (butternut), ostryové (stonewood), padukové, pajasanové, palisandrové (polyxandrové, jakarandové), palmové, panakokové (partridžové), paraportské (botanybay), pepřové, pičpajnové, pistaciové, primavera (bílého mahagonu), růžové (rhodské), santalové, surinamské, sykomorové, tamanu, tamaryškové, teakové, topolové (americké), tyndolové, viuhatico, withewood, zebrové, zeravové (thujové), zimostrázové, železné atd.
2.
(1) Podle saz. pol. 134a)1 se projednává kulatina ze dřevin evropských, neloupaná i loupaná, avšak dále neopracovaná (na př. klády, pilařská kulatina, důlní dříví, brusné dříví, kulatina ve vorech, tyče [bidla], obručové dříví neštípané atd.).
(2)
Střední průměr u kulatiny bukové a dubové, dovážené na dovolovací list podle poznámky k saz. pol. 134a) 1, se zjišťuje tehdy, je-li průměr této kulatiny na slabším konci menší než 30 cm, a to výpočtem aritmetického středu nejmenšího a největšího průměru kulatiny (bez kůry), změřeného na obou jejich koncích.
3.
(1) Podle saz. pol. 134a) 2 se projednává stavební a užitkové dříví ze dřevin evropských, přitesané, řezané pilou nebo jinak ořezávané, štípané, avšak dále neopracované (na př. trámy, fošny, prkna, krajiny, latě, kůly, šindele bez drážky, dříví kolářské, dříví kořenové pro soustružníky a řezbáře, štípané dříví brusné, dříví na dýmky, na pažby k ručnicím atd.).
(2)
Železniční pražce jsou ze dřeva dubového, bukového, borového nebo modřínového, buď řezané nebo přitesané.
(3)
Sudovina (dužiny, též tvaru kuželovitého a dna k sudům) se projednává podle saz. pol. 134a) 2, je-li štípaná (též opracovaná sekerou nebo teslicí) nebo řezaná (též pilou válcovou a pod.), avšak nehoblovaná, bez drážky atd. Sudovina se projednává podle oné položky saz. pol. 134a)2, do níž patří druh dřeva, z něhož je sudovina vyrobena. O připravené sudovině viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 347.
(4)
Surové vlysy (bukové i dubové) jsou nehoblovaná, nedrážkovaná prkénka, rovnoběžně hraněná, tloušťky 24 mm až 30 mm, šířky 4 cm až 12 cm, délky 20 cm až 100 cm.
(5)
Zvláštní povolení k bezcelnému dovozu brusného dříví a pilařských odřezků podle 1. poznámky k saz. pol. 134a) 1—2 uděluje ministerstvo financí.
4.
Dříví patřící do saz. pol. 134a) 1 a 134a) 2, je-li impregnováno, podléhá celní přirážce podle 2 poznámky k saz. pol. 134a)1—2, i když jinak je beze cla. Za impregnované se považuje dříví natřené asfaltem nebo dehtem anebo napuštěné olejem nebo jinými látkami (rtuťnatými solemi, chloridem zinečnatým atd.). Dříví toliko pařené se však za impregnované nepovažuje.
5.
(1) Podle saz. pol. 134b) se projednává stavební a užitkové dříví mimoevropské (nepatří-li do saz. čís. 62, 156 nebo 157), ať ve tvaru kulatiny nebo v hrubých špalcích sekerou osekaných, též řezané pilou nebo jinak ořezávané, štípané, avšak dále neopracované.
(2)
Jako korek saz. pol. 134c) se projednávají surové přírodní kusy korkové kůry, též přiřezané.
6.
(1) Dýhy, t. j. dřevěná prkna silná 3 mm nebo slabší, jakož i překližky (desky ze sklížených dyh), saz. čís. 351.
(2)
Dřevěné desky (prkna silnější než 3 mm), nařezané nožem loupačky nebo dyhovačky, působícím jako hoblík, saz. čís. 347.
(3)
Sklížené zboží pilou řezané, nehoblované atd. (na př. prkna ze sklížených prkének), saz. čís. 356 nebo 357.
(4)
Tyčky na hole, dále neopracované, saz. čís. 136.
(5)
Dříví stavební a užitkové i korek, opracované dále, než připouští saz. čís. 134, se vyclívá podle příslušných saz. čísel a saz. položek saz. třídy XXXIV.
Saz. čís. 135.
Dřevěné uhlí, rašelina a rašelinové uhlí, lignit a kamenné uhlí, koks a všechno pevné palivo uměle z těchto hmot vyrobené.
1.
Jako dřevěné uhlí se projednává též plastické uhlí v beztvarých kusech, též v kouscích (umělá hmota řezbářská nebo ke tváření).
2.
Do saz. čís. 135 se řadí dále vyrýpané cihly rašelinové, měl (drť) rašelinová a slatinné uhlí, všechny druhy hnědého uhlí, černého uhlí (kamenného), antracit, koks, též polokoks a koks petrolejový.
3.
(1) Přírodní uhlí (černé i hnědé) jemně rozmělněné, saz. pol. 148b).
(2)
Dřevěné uhlí a koks na prášek rozmělněné, saz. čís. 605.
4.
(1) Pevným palivem umělým tohoto saz. čísla jsou cihelky lisované z rozmělněného uhlí všech druhů, koksu, rašeliny a pod., též s přidáním dehtu nebo jiných látek, obyčejně s vylisovanou značkou, někdy dírkované nebo se zářezy, aby se daly děliti v menší části, jako brikety, bulety, karbolein, uhlí do žehliček a pod.
(2)
Jako pevné umělé palivo saz. čís. 135 se projednávají též přípravky prodávané pod různým označením, které se pro značný vývin kouře spalují na vinicích jako ochrana proti mrazu (na př. résineux bordelais, směs dřevěných pilin, pryskyřice a asfaltu).
(3)
Při pochybnostech musí strana předložit osvědčení příslušné okresní zájmové organisace zemědělské o účelu, ke kterému se přípravek odebírá.
5.
(1) Uhlí vykuřovací, jež šíří při doutnání vůni kadidla nebo jinou příjemnou vůni, saz. pol. 633a).
(2)
Podpalovače uhlí (podpalky), viz vysvětlivky k saz. čís. 640.
(3)
Uhelný prach smíšený s dehtem, saz. čís. 170.
(4)
Jiná umělá pevná paliva se projednávají podle své sazební povahy (na př. kostky „Meta“ [metaldehyd pevný], saz. čís. 622).
XVI.
Suroviny soustružnické a řezbářské.
Do této saz. třídy jsou zařazeny: surové rotany a bambusy a přírodní hole (saz. čís. 136); ořechy kokosové a kokvilové, ořechy arekové a kamenáčové (saz. čís. 137); rohy atd., paznehty atd., kosti (saz. čís. 138); jantar, gagat, slonovina, želvovina, mořská pěna, perleť (saz. čís. 139); surová kostice a surové korály (saz. čís. 140); celuloid a umělé suroviny soustružnické a řezbářské výslovně nejmenované (saz. čís. 141).
Všeobecné vysvětlivky k saz. třidě XVI.
(1)
Desky z rohu, kostí, jantaru (také hmoty jantarové), gagatu, slonoviny a jiných zvířecích zubů, dále ze želvoviny, perleti a jiných lasturových skořepin, surové, pouze štípané, narovnané, lisované nebo rozřezané, avšak dále neopracované, se projednávají jako jmenované suroviny podle saz. třídy XVI; naopak se projednávají hlazené (obroušené, neleštěné), mořené, barvené desky a destičky z těchto surovin, jakož i takovéto skořepiny lasturové podle 1. poznámky k saz. čís. 361.
(2)
Odpadky surovin soustružnických a řezbářských se projednávají jako příslušné suroviny, a to bez zřetele k tomu, pocházejí-li od hmot zpracovaných či surových.
Saz. čís. 136.
Rotany a bambusy, surové; hole přírodní.
1.
Sem patří obyčejný rotan (rotang, Calamus rotang L.), rotan tonkinský (tonkin, tonkinský bambus, Calamus tonkinensis Becc.) a jiné druhy rotanů, dále obyčejný bambus (bengálský bambus, Bambusa tulda Roxb.), bambus malacký, manilský, pepřový (pepřovky) a jiné bambusy, potom dřevěné hole (přírodní), vesměs surové, nemořené, nebarvené ani jinak dále opracované.
2.
(1) Obyčejný rotan je palma nazývaná též rotan skalní neboli palma rákosová, jejíž pružné lodyhy se prodávají pod jménem rotan nebo španělský neboli východoindický rákos, ač s rákosem nemá nic společného; ze silnějších prutů se dělají hole, ze slabších rákosky, klepačky na šaty, rámce na noviny atd.
(2)
Podle saz. čís. 136 se projednávají i odpadky vzniklé při zpracování obyčejného rotanu (též štípaného, mořeného, barveného atd.), ať je tento odpadek určen k pletení rohoží a pod., či k jiným účelům.
(3)
Surový obyčejný rotan, štípaný nebo jen loupaný (peddig), jakož i mořený, barvený (štípaný či neštípaný) nebo přiříznutý, saz. čís. 279.
(4)
Rákos (lodyhy neboli stébla trávy rákosu obecného, Phragmites communis L.) surový, též štípaný nebo barvený, saz. čís. 61.
3.
Surové rotany, bambusy a dřevěné hole se nevylučují ze zařadění do saz. čís. 136, jsou-li nařezány toliko na délku holí, avšak dále neopracovány; to platí pro surové dřevěné hole, i když jsou zbaveny kůry. Jsou-li však hole rotanové, bambusové nebo dřevěné oškrábány nebo soustružením, vrtáním, ohýbáním, pálením, řezáním atd. dále opracovány nebo mořeny, barveny atd., patří do saz. čís. 354. Hole zvané partridge a kručinkové, s neopracovaným oddenkem, oškrabané nebo zbavené kůry pálením, patří však ještě do saz. čís. 136. Dřevěné hole pouze kůry zbavené se rozeznávají od oškrabaných tím, že na povrchu holí pouze kůry zbavených lpí lýková vlákna, jež též zčásti ještě odstávají, takže jejich povrch je drsný, kdežto oškrabané hole mojí povrch hladký, bez vláken.
Saz. čís. 137.
Ořechy kokosové, kokvilové a skořápky ořechů kokosových; ořechy arekové a kamenáčové.
(1)
Do tohoto saz. čísla patří ořechy kokosové, kokvilové, arekové (betelové, datlové, agreové, pinangové), kamenáčové (ořechy slonoviny rostlinné, korosové, korozátové, koruskové, taguové) a podobné ořechy palmové, dovážené výhradně k účelům soustružnickým a řezbářským, jakož i skořápky těchto ořechů, vesměs též štípané nebo řezané, dále však nezpracované.
(2)
Kokosová a palmová jádra (na výrobu oleje), saz. pol. 47b); kokosové ořechy k požívání a rozdrobená kokosová jádra (k požívání), saz. čís. 17.
Saz. čís. 138.
Rohy, rohové kotouče, špičky rohů, paznehty, kopyta, kosti, vesměs přírodní nebo pouze štípané, narovnané nebo rozřezané.
(1)
Sem patří rohy (též parohy), celé i špičky (také mořené, barvené), pak paznehty a kopyta, vesměs surové nebo pouze štípané, narovnané nebo rozřezané. Do saz. čís. 138 patří tudíž i nevrtané proužky z rohu (k dýmkovým špičkám), rohová jádra (peddige, t. j. vnitřní část zvířecích rohů, která se uvolní odstraněním rohového vnějšího povlaku), rohové kotouče (rohové desky). Dále patří do tohoto saz. čísla jak celé, tak štípané, narovnané nebo rozřezané kosti (odtučněné a klihu zbavené) pro práce soustružnické a řezbářské.
(2)
Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. tř. XVI.
(3)
Jsou-li parohy a rohy opatřeny dírkami pouze za tím účelem, aby mohly býti přišroubovány na dřevěné podložky jako ozdoba, nejsou vyloučeny ze saz. čís. 138.
(4)
Surové kosti (neodtučněné nebo klihu nezbavené) a jako hnojivo sloužící rohové piliny (též odštěpky rohů) a odštěpky paznehtů a pod., saz. čís. 652.
(5)
Umělá hmota rohová, saz. čís. 141.
(6)
Sepiová kost (os sepiae), saz. čís. 87.
Saz. čís. 139.
Jantar (také hmota jantarová), gagat, slonovina a jiné zuby zvířecí, želvovina, mořská pěna, perleť a jiné skořepiny lasturové, vše přírodní nebo pouze štípané, narovnané nebo rozřezané.
1.
(1) Sem patří: jantar (také hmota jantarová, ambroid), gagat (černý jantar, celistvé, homogenní, stejnobarevné uhlí), slonovina a jiné zuby zvířecí (zuby sloní, mroží, narvalí, hroší, vlčí, kančí atd.), želvovina (želví krunýř), mořská pěna (též hmota z mořské pěny), perleť s perlami nebo bez nich a jiné skořepiny lasturové (na př. zavinutců [kauri], ústřic, hlemýžďů), též bílé korály (trsy korálové), vesměs surové (přírodní) nebo pouze štípané, narovnané nebo rozřezané (v kusech, balvanech, deskách, hranolech).
(2)
Tyto hmoty k dalšímu zpracování upravené se projednávají podle 1. poznámky k saz. čís. 361 (viz vysvětlivky k této poznámce); jsou-li dále opracovány (obroušeny, leštěny, soustruženy atd.), projednávají se podle saz. čís. 361.
2.
(1) Jantar v kusech, které jsou pouze přibroušeny, aby se posoudila jeho čistota, nebo v přiříznutých, navrtaných špalíčcích nebo proužcích se projednává jako surový.
(2)
Rovněž tak je třeba projednávat perleť a jiné skořepiny lasturové, též bílé korály, pouze čištěné, též s oříznutým nebo obroušeným okrajem nebo s vyvrtanými dírkami, dále neopracované, jako surové podle saz. čís. 139.
Saz. čís. 140.
Kostice surová; korály surové (též vrtané, nikoli však čištěné nebo broušené).
1.
(1) Jako surová kostice saz. čís. 140 se projednávají kostice různých druhů velryb, které jsou sice zbaveny částic tuků a masa, avšak jinak dále neopracovány; kosticové odpadky z přírodní nebo štípané kostice (kosticové třísky) se projednávají jako surová kostice.
(2)
Kostice dále opracovaná, kosticové štětiny a kostice z rohu, saz. čís. 361.
2.
(1) Ke korálům saz. čís. 140 patří toliko pravé, červené (rudé nebo ušlechtilé korály), surové, též pouze vrtané, nikoli však čištěné nebo broušené.
(2)
Jsou-li surové korály jen za účelem balení navlečeny na šňůrkách, nejsou vyloučeny z projednávání podle tohoto saz. čísla.
(3)
Pravé korály dále opracované nebo i jen čištěné, jakož i nepravé korály, saz. čís. 571. (Viz též vysvětlivky k saz. čís. 570.)
(4)
Bílé korály (korálové trsy), saz. čís. 139.
Saz. čís. 141.
Celuloid v deskách, prutech nebo trubkách, též leštěný i podložený, dále však nezpracovaný; umělé suroviny řezbářské a soustružnické výslovně nejmenované, dále neopracované.
1.
Sem patří celuloid a jiné umělé suroviny soustružnické a řezbářské v deskách, listech, kostkách a proužcích, t. j. v rozřezaných deskách, dále ve špalcích, špalíčcích, t. j. v rozřezaných kulatých prutech nebo trubkách, též leštěné a podložené (papírem, bavlněným nebo vlněným prachem nebo tkaninami), avšak k dalšímu zpracování ještě neupravené a dále neopracované. (Viz 11. vysvětlivku k saz. čís. 361.)
2.
(1) Celuloid saz. pol. 141a) je nitrovaná celulosa s kafrem a rozličnými barvivy, též s práškem hliníkovým nebo bronzovým nebo s nerostnými látkami, na př. magnesií, křídou, těživcem. Celuloid nebarvený se podobá čistému rohu, je slabě průsvitný, v tenkých tabulích průhledný, velmi pružný a tvrdý. Zavání slabě kafrem, což lze třením nebo zahříváním zřetelně seznati; hodí se k napodobení želvoviny, jantaru, slonoviny, korálů, ebenového dřeva a pod. a užívá se ho k výrobě hřebenů, ozdobných předmětů, kulečníkových koulí, hraček, límců (celuloidového prádla) atd
(2)
Celuloid v deskách s vložkami tkaninovými, jakož i celuloid v prášku není vyloučen z projednávání podle saz. pol. 141a).
(3)
Pod označením „celuloid“ se vyskytují v obchodě i hmoty, při jejichž výrobě bylo použito místo kafru zcela nebo částečně jiné látky, na př. trifenylfosfátu, trikresylfosfátu, derivátů močoviny a j., aby byla snížena hořlavost celuloidu. Tyto hmoty v deskách, tyčích a pod. se zařaďují jako umělé suroviny soustružnické a řezbářské výslovně nejmenované do saz. pol. 141b); jsou-li však v prášku nebo v šupinách a pod., pak jako nitrocelulosa do saz. čís. 646. Jinou náhražkou celuloidu, patřící do saz. pol. 141b) je Cellon (t. zv. nehořlavý celuloid), z acetylcelulosy a náhražek kafru. Jiná obchodní označení této látky jsou na př. Arcasol, Cellit, Cellulit, Rhodoid, Sicoid.
3.
(1) Umělou surovinou soustružnickou a řezbářskou saz. pol. 141b) je na př. formaldehydem tvrzený kasein jako Argolit, Erinoid, Galalit; rohová hmota (cornit, umělý roh), hmota z rohových na prach rozmělněných odpadků, stlačená ve tvar desky s přísadou pojidel (gumy tragantové a pod.); parkesin (parksin), tvrdá a zároveň jako kůže ohebná hmota ze střelné bavlny a mastného oleje (ricinového) se šelakem nebo pryskyřicí kopálovou, k níž se přidává za účelem zmenšení zápalnosti trochu chloridu zinečnatého nebo wolframanu sodného; vegetalin, hmota skládající se z celulosy, síranu hlinitého a mýdla pryskyřičného. Podle saz. pol. 141b) se dále projednávají umělé pryskyřice fenol-aldehydové, vzniklé kondensací fenolů a aldehydů, zejména fenolformaldehydové a kresolformaldehydové (fenoplasty), na př.: Acidur, Albertol, Bakelit, Celoron, Dekorit, Dorex, Durite, Formalite, Futurit, Juwelit, Laccain, Leukorit, Pantolit, Trolitan, Trolon, Turbonit, Umalon, Xantholith; umělé pryskyřice močovino-aldehydové (aminoplasty nebo pryskyřice karbamidové), připravené kondensací močoviny nebo thiomočoviny s aldehydy, na př.: Alboresin, Aldur, Alfa-Baklax, Bandalasta, Ciba, Endura, Luxan, Marbloid, Moldrite, Plaskon, Pollopas, Profile, Uralite, Urex; lisované hmoty z aminotriazinu čili melaminu s celulosou, na př.: Melmac, Melopas, Ultrapas; pryskyřice alkydalové či glyptalové zejména z anhydridu kyseliny ftalové a glycerinu.
(2)
Dále sem patří další tvrdé hmoty schopné obrábění při obyčejné teplotě: hmoty založené na polyvinylchloridu nebo smíšených polymerátech, na př.: PVC, Igelit, Mipolam; hmoty polyakrylátové a polymetakrylátové, na př.: Acrysol, Lucite, Lu-Glas, Perspex, Plexiglass, Plextol, Vinal; pryskyřice polyvinylesterové, zejména polyvinylacetátové, na př.: Gelva, Movicoll, Mowilith, Vinnapas, Vinoflex; polyvinylacetaly z polyvinylalkoholu a aldehydů, na př.: Alwar, Butwar, Movital. Picform; pryskyřice polystyrenové (z uhlovodíku styrenu), na př.: Trolitul; hmoty polyamidové a polyurethanové, na př.: Igamid, Nylon, Perlol, Perlon, Perluran, Steelon, Silon a j.
(3)
Některé ze surovin v předchozím odstavci uvedených, zejména polyvinylchloridové, se vyskytují zrněné nebo v podobě pružných desek, proužků a pod. a svými vlastnostmi fysikálními se podobají měkkému kaučuku; takové výrobky se zařaďují jako chemicky vyrobené náhražky kaučuku do saz. třídy XXX. Tyto hmoty v prášku se projednávají podle své sazební povahy.
4.
(1) Podle saz. čís. 141 se projednávají desky z celuloidu a jiných umělých surovin soustružnických a řezbářských i tehdy, ubývá-li k jedné straně jejich tloušťky; dále se podle tohoto saz. čísla projednává též papír celuloidový (t. zv. lesklý papír), t. j. velmi tenké desky celuloidové papírem podložené.
(2)
Pruty (tyče) a trubky z celuloidu a jiných umělých surovin soustružnických a řezbářských mohou být i žebrovány (pruty mohou být i složitého průřezu vytvořeného při výrobě na př. litím), avšak nesmějí být takového tvaru, aby se z nich mohly vyrábět pouhým příčným přeříznutím upravené nebo již hotové předměty; je-li tomu tak, pak se takové pruty (tyče) a trubky zařadí do saz. pol. 361c), po příp. do 2. poznámky k saz. pol. 361c) nebo do 1. poznámky k saz. čís. 361.
(3)
O polotovarech z celuloidu a jiných umělých surovin soustružnických a řezbářských, jakými jsou na př. desky jako řešeta dírkované na toaletní potřeby, na separátory do akumulátorů a pod. nebo spirálovité trubky, z nichž příčným přeříznutím se hotoví kroužky na ubrousky, atd., viz 4. odstavec 11. vysvětlivky k saz. čís. 361; napodobují-li jantar, slonovinu, želvovinu nebo perleť, viz též 15. vysvětlivku k saz. čís. 361.
XVII.
Nerosty jinde nezařaděné.
Saz. čís. 142.
Kameny surové nebo pouze zhruba osekané nebo nejvýše na třech stranách pilou nebo lanem řezané; desky neštípané a pilou nebo lanem neřezané.
(1)
Sem patří zejména stavební a užitkové kameny (na př. kameny lomové, k vyzdívání, dlažební a z hlinité břidlice; balvany na sochařské a kamenické práce z úbělu, žuly, mramoru a j.), pazourek (silex), surové drahokamy a polodrahokamy, jakož i jiné surové kameny; kazivec, láva, litografický kámen, povětroně, hadec atd.
(2)
Ke kamenům podle saz. čís. 142 cla prostým, pouze zhruba osekaným, patří balvany zhruba upravené, t. j. ani pemrlicí ani rýhovačkou, nýbrž pouze oškrdem nebo Špičákem opracované, též přizpůsobené tvarem příštímu výrobku, s okrajem (lemem) nebo bez něho, avšak nevyrovnané, t. j. bez jakékoli plochy zhruba nebo úplně vypracované. Viz též 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXVI.
(3)
Asfaltové kameny, surové, též mleté, saz. čís. 168.
Saz. čís. 143.
Kyz železný (pyrit).
(1)
Kyz železný (pyrit) jest nerost mosazně žlutý až zlatožlutý nebo drsná, šedá rudná hmota, jež zahřátím v uzavřené nádobě vylučuje síru; na vzduchu spaluje se kyz železný za vývoje kysličníku siřičitého na červenohnědý kysličník železitý.
(2)
Sem náleží též markasit, jenž se velice podobá kyzu železnému, jest však nejčastěji krystalický a více méně mosazně žlutý, pak kyz magnetový (pyrhotin), obsahující měď a nikl.
(3)
Železný kyz pražený, kyzové výpalky (výpražky), t. j zbytky po výrobě kysličníku siřičitého z kyzu železného, pak kyz železný, zbavený zčásti síry (často zvaný sirník železnatý, t. j. zbytky po výrobě síry z kyzu železného), saz. čís. 144.
(4)
Sirník železnatý, technicky čistý (připravený chemicky ze železa a síry), saz. pol. 601d).
(5)
Sirník železnatý, jenž se získává v hutích pálením kyzu železného za nepřístupu vzduchu, liší se cd technicky čistého sirníku železnatého obsahem písku a jiných nečistot nerozpustných ve zředěné kyselině solné.
(6)
Spenceův kov, viz vysvětlivky k saz. čís. 609.
Saz. čís. 144.
Rudy výslovně nejmenované, též upravené.
(1)
Sem patří v hutnictví používané rudy cínové (cínovec [kassiterit], kyz cínový [stannin]); rudy hliníkové (bauxit; přírodní kryolit viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 150); rudy chromové (na př. chromit); rudy kobaltové (na př. kobaltin, smaltin); rudy manganové (na př. burel [pyrolusit]); rudy měděné (na př. azurit, bornit, břidlice měďnaté, chalkosin, kuprit, kyz měděný [chalkopyrit], malachit); rudy molybdenové (na př. leštěnec molybdenový [molybdenit]); rudy niklové (na př. breithauptit, garnierit, chloanthit [bílý kyz niklový], millerit [kyz vláskový], nikelit [červený kyz niklový], ullmanit [antimonový kyz niklový] ); rudy olověné (na př. cerussit, leštěnec olověný [galenit], krokoit, pyromorfit, wulfenit); rudy titanové (na př. anatas, brookit, ilmenit, iserin, rutil, titanit); rudy uranové (na př. nasturan [smolinec, uranin]); rudy vizmutové (na př. bismutin [leštěnec vizmutový]); rudy wolframové (na př. scheelit, wolframit); rudy zinkové (na př. blejno zinkové [sfalerit], kalamin křemičitý [hemimorfit] a kalamin uhličitý [smithsonit]); rudy železné (na př. bahenní [lužní] ruda železná, ruda bobová, červená ruda železná, franklinit, hlinitá ruda železná, hnědel [limonit], krevel [haematit], kyz železný pražený nebo částečně zbavený síry, lebník červený a hnědý, lesklá ruda železná, magnetovec [magnetit], ocelek [siderit]), jakož i rudy zlaté a stříbrné, vyjma leštenec antimonový (antimonit, sirník antimonitý), jejž třeba projednávat podle saz. pol. 603a).
(2)
Upravené rudy, t. j. pražené a drcené, jakož i na hrubo tříděné rudy, projednávají se jako surové rudy, vyjma směsi nečistých kysličníků kobaltu nebo pražených rud kobaltových s křemenným pískem, jichž se užívá v keramickém průmyslu pod jménem cafra (safflor) a jež patří do saz. pol. 601a). Sem patří též t. zv. rudné koncentráty, získané na př. flotací.
(3)
Jako upravené rudy se projednávají také kysličníky kovů v sazebníku výslovně nejmenované, jež se dovážejí k výrobě kovů. Při jejich projednávání se předloží osvědčení československé obchodní komory o tom, že se zboží u příjemce použije k tomuto účelu. O sazební příslušnosti těchto kysličníků viz vysvětlivky k saz. čís. 626.
(4)
Mleté a plavené rudy, jichž se může použít jako zemitých barev, jsou podrobeny ustanovením pro projednávání barevných hlinek.
Saz. čís. 145.
Sádra.
(1)
Přírodní sádra saz. pol. 145a) jest sádrovec celistvý, vláknitý a štěpný (mariánské sklo).
(2)
Sádrovec štěpný (mariánské sklo) v tenkých tabulích, saz. čís. 394.
(3)
Jako přírodní sádra se projednává též přírodní bezvodý síran vápenatý (anhydrit) a přepálená sádra.
(4)
Přírodní sádra se rozeznává od pálené sádry saz. pol. 145b) tím, že rozdělána s vodou netvrdne.
(5)
Pálená sádra, jež se rozdělala s vodou v množství odpovídajícím asi polovině váhy sádry, po nějakém čase ztvrdne.
(6)
Sádra uměle srážená (umělý síran vápenatý, annalin), saz. pol. 600c).
(7)
Přírodní i uměle srážený síran vápenatý nebo jejich směsi, s přísadou minerálních barev nebo organických barviv, bez zřetele na množství barviva, saz. čís. 626.
(8)
O rozpoznávání sádry přírodní od uměle srážené viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 600, a od siřičitanu vápenatého viz 8. vysvětlivku k saz. čís. 600.
(9)
Sádrové střepy, saz. pol. 145a); tovární odpadky obsahující sádru, jakož i sádrové střepy k výrobě hnojiva, saz. čís. 652.
(10)
Směsi sádry, přírodní nebo pálené, s kamencem a jinými solemi, na výrobu umělých kamenů a pod., jako cement saz. čís. 399.
Saz. čís. 146.
Bílá křída, těživec.
1.
(1) Bílá křída (horská nebo obecná křída) rozezná se od obyčejného vápence a mramoru obsahem ústrojných zbytků (skořápek foraminifer a pod.), drobnohledem snadno zjistitelných, a svou zemitou povahou.
(2)
Pod drobnohledem jeví přírodní plavená křída nepravidelné tvary, v nichž jsou znatelny skořápky foraminifer, kdežto uměle srážená křída skládá se jen z krychlovitých, pravidelných částeček anebo jehlicovitých krystalových tvarů.
(3)
Do saz. pol. 146a) patří bílá křída přírodní, též jen na špalky řezaná; na tyčinky řezaná (křída psací), saz. pol. 393c).
(4)
K plavené křídě saz. pol. 146b) patří též blanc de Meudon a blanc de Troyes, jakož i nečistý srážený uhličitan vápenatý.
(5)
Srážený uhličitan vápenatý lze rozeznat od přírodní křídy (též plavené) t. zv. zkouškou usazovací, jež se provádí takto: Do měrného válce na 250 cm3 se zabroušenou zátkou, děleného po 2 cm3, jehož výška dělení měří 25 cm, vpraví se přesně odvážených 20 g vzorku, k němuž se přidá tolik destilované vody, aby její hladina sahala právě ke známce 250 cm3. Tvrdé vody použít nelze. Po důkladném protřepání ponechá se směs po 24 hodin v klidu, načež se odečte objem ssedliny. Činí-li objem ssedliny méně než 40 cm3 (obyčejně činí 30 cm3), jde o přírodní křídu; u sráženého uhličitanu vápenatého činí objem ssedliny vždy více než 50 cm3.
(6)
Uměle srážená křída chemicky čistá (umělý uhličitan vápenatý), kyprý, specificky lehký prášek, rychle rozpustný ve zředěné kyselině solné, saz. pol. 600 l).
(7)
Projednat nečistý srážený uhličitan vápenatý podle saz. pol. 146b) lze však jen na základě posudku příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy na útraty strany. (Viz též 10. vysvětlivku k saz. čís. 600.)
(8)
Mletá a plavená křída, tvářená, saz. čís. 409 a 629.
(9)
Křída přírodní a umělá (srážený uhličitan vápenatý) anebo směsi obou, obarvené přísadou minerálních barev nebo organických barviv, bez zřetele na obsah barviva, saz. čís. 626.
(10)
O barevném slinu, jílu atd. viz vysvětlivky k saz. čís. 148.
(11)
O černé křídě, označené někdy též jako španělská křída (živičná hlinitá břidlice, jíž se používá jako zemité barvy), viz 1. a 3. vysvětlivku k saz. čís. 148.
2.
(1) Těživec (baryt, přírodní síran barnatý) se vyskytuje v obchodě obyčejně v miskovitých, krystalinických kusech barvy bílé, též načervenalé, zřídka namodralé nebo jiné; je v kyselině solné nerozpustný a má vysokou specifickou váhu a zvláštní mdlý lesk.
(2)
Jemně mletých a plavených druhů se užívá jako sráženého síranu barnatého k přípravě bílých barev barnatých (běloba barytová, minerální, nová, stálá, sněžná, blanc fixe atd.).
(3)
Umělý síran barnatý, saz. pol. 600g). O rozpoznávání přírodního síranu barnatého od umělého viz 7. vysvětlivku k saz. čís. 600.
(4)
Mletý a plavený těživec s větší příměsí než 10% umělého síranu barnatého se projedná jako umělý síran barnatý.
(5)
Je-li podezření, že jest ve zboží taková příměs, provede se tato zkouška: 30 g sporné látky smísí se dokonale v porcelánové misce třením paličkou s 10 cm3 modrého roztoku barviva, jejž nutno si opatřit od příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy; je-li třeba, přidá se ještě tolik vody, aby směs byla tekutá. Jde-li o těživec, směs při naklonění teče již bez přidání vody a je zelená až světle modrá. Umělý síran barnatý a jeho směsi s těživcem tekou teprve po přidání dalších 5 až 10 cm3 vody a hmota má barvu červeno-fialovou.
(6)
Je-li výsledek zkoušky pochybný nebo požaduje-li strana přes opačný výsledek zkoušky, aby zboží bylo projednáno podle saz. čís. 146, zašle se vzorek zboží k prozkoumání příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.
(7)
Bílé barvy barnaté (barytové barvy) z mletého a plaveného těživce patří do saz. pol. 146b), barvy z umělého síranu barnatého do saz. pol. 600g); těstovité směsi mletého nebo plaveného těživce s bílou hlinkou se však projednávají podle saz. pol. 146b) a směsi umělého síranu barnatého se sirníkem zinečnatým (lithopon, Griffitova běl) podle saz. pol. 602f).
(8)
Přírodní a uměle srážený síran barnatý nebo jejich směsi, jež jsou obarveny minerálními barvami nebo organickými barvivy, saz. čís. 626.
(9)
Barvy barnaté s přísadou kaseinu, mýdla, klihu atd., saz. čís. 626.
Saz. čís. 147.
Smirek.
(1)
Smirek je velmi tvrdá, neprůhledná, tmavošedá, někdy též červenavě modrá odrůda korundu.
(2)
Obsahuje zpravidla větší množství magnetovce; často je v něm též trochu kovového železa, jež pochází ze strojů rozmělňovacích a k němuž netřeba při zařaďování přihlížet.
(3)
Smirek upravený pro drobný prodej nebo s přísadou ocelového zrní a pod., saz. čís. 405.
(4)
Aby byla spolehlivě zjištěna přísada ocelových pilin (ocelového zrní) v zrněném smirku, což jenom magnetem není možno, vytáhnou se asi ze 2 g vzorku magnetem všechny částečky, pokud se magnetem přitahují, a zahřejí se se zředěnou kyselinou dusičnou hustoty 1˙2 ( 1 díl obj. sehnané kyseliny a 1 díl obj. vody). Byly-li přimíšeny ocelové piliny, nastane mocný vývoj rudých par, kdežto smirek, jenž obsahuje jen nepatrné množství kovového železa z rozmělňovacích strojů, vyvíjí páry jen slabě žlutavě zbarvené.
Saz. čís. 148.
Barevné hlinky.
1.
(1) Barevné hlinky jsou přírodně zbarvené zeminy.
(2)
Bílé zeminy se nepokládají za barevné hlinky; maltézská hlinka a jiné bílé hlinky se však považují za barevné hlinky saz. pol. 148b), dovážejí-li se v malých koláčcích nebo tyčinkách, též se vtlačenou značkou.
(3)
Nejdůležitější barevné hlinky jsou:
a)
žluté: okr (žlutá hlinka, žlutá siena, železný okr, zlatý okr, Martova žluť, císařská žluť, čínská žluť);
b)
hnědé: siena (terra di Siena, mahagonová hněď, hněď van Dyckova, satinober), umbra (a to pravá i t. zv. kolínská hlinka, kaselská hněď, kotlová hněď);
c)
červené: červená rudka (červená křída), červený bolus (hlinka lemnosská, arménská, strigavská, Terra sigillata);
d)
zelené: zelená hlinka (veronská zeleň, zelený okr, zeleň česká, tyrolská, stálá), též jen velmi slabě zeleně zbarvená, tak jak jí bývá používáno jako suroviny na výrobu krášlených hlinek barevných. Horská zeleň z malachitu patří však do saz. čís. 626.
(4)
Sem patří též břidličná šeď (stříbrná šeď) a břidličná čerň (černá křída, minerální čerň, olejná čerň, t. j. živičná hlinitá břidlice uhlím přirozeně zbarvená).
2.
K přírodním barevným hlinkám saz. pol. 148a) patří jen hlinky, jež nebyly ani jemně umlety, ani plaveny, ani páleny, ani smíšeny s jinými přirozenými neb uměle připravenými látkami, ani lisovány.
3.
(1) Do saz. pol. 148b) patří též mechanicky na prach rozmělněné černé a hnědé uhlí, potom černá křída (přírodní černá hlinitá břidlice) obsahující nejméně 50% popela.
(2)
Mleté nebo na prach rozmělněné živočišné nebo rostlinné uhlí a na prach rozmělněný koks patří však do saz. čís. 605, rovněž tak i mletá černá křída (břidličná čerň atd.) obsahující méně než 50% popela.
(3)
O rozpoznávání šedé nebo černé barevné hlinky saz. pol. 148b) od černí saz. čís. 605 viz vysvětlivky k saz. čís. 605.
(4)
K barevným hlinkám saz. pol. 148b) patří též mleté a plavené rudy, jichž lze používat jako barev, na př. krevel, hnědel, lesklá ruda železná, železná slída (šupinatá barva). Mletá ruda manganová (burel) patří však do saz. čís. 150, mletý leštěnec antimonový do saz. čís. 603.
(5)
Uměle připravený červený kysličník železitý, viz 5. odstavec další 4. vysvětlivky a 5. vysvětlivku, písm. c).
(6)
Barevné hlinky jsou často nastavovány síranem vápenatým, uhličitanem vápenatým nebo síranem barnatým. Není-li těchto přísad více než 50% váhy suché barevné hlinky, nepřihlíží se k nim při zařaďování; je-li toto procento přestoupeno, zařadí se do saz. pol. 148c).
(7)
Pálené, mleté atd. barevné hlinky rozdělané vodou nebo těstovité (en pâte), jakož i barevné hlinky vzájemně promíšené nebo nastavované přísadou nebarevných nerostných látek, jako je kaolin, světlá hlína, jíl, slín, mastek, tuček, světlá břidlice a pod., avšak dále neupravené, patří do saz. pol. 148b).
4.
(1) Krášlené barevné hlinky jsou nejčastěji mleté barevné hlinky, jež nabyly určitého odstínu přísadami anorganických nebo organických pigmentů, dehtových barviv atd., živočišného nebo rostlinného uhlí a pod. Uchovaly si svou původní zemitou povahu, vyznačují se však zpravidla živějšími barevnými odstíny, než jaké mají přírodní aneb vzájemně jen smíchané barevné hlinky saz. pol. 148b).
(2)
Do saz. pol. 148c) patří jen krášlené barevné hlinky, jež neobsahují více než 5% přísad anorganických nebo organických pigmentů, dehtových barviv atd.
(3)
Mleté barevné hlinky, jež obsahují jen stopy nahodile přimíšených anorganických nebo organických pigmentů, dehtových barviv atd., které nedávají zřetelný barevný odstín, patří do saz. pol. 148b).
(4)
Barevné hlinky obsahující více než 5% krášlidel, saz. čís. 626.
(5)
Do saz. pol. 148c) patří též červené barvy z kysličníku železitého, jež podle výsledku zkoušky předepsané v 5. vysvětlivce písm. c) nelze zařadit ani do saz. pol. 148b), ani jako chemicky čistý kysličník železitý do saz. čís. 626.
5.
Při zkoušení barevných hlinek nebo barev budiž postupováno takto:
a)
Zkouška na krášlidla.
(1)
Barevné hlinky se krášlí obyčejně umělými nebo přírodními organickými barvivy, též barvami chromovými, kysličníkem olovnatým atd.
(2)
Barviva ke krášlení bývají často vázána na jiné látky (na př. barvicí laky hlinité). Přítomnost krášlidel se zjišťuje takto:
(3)
Aby se zjistila přísada chromové žluti a kysličníku olovnatého, přidá se k malému množství zkoušené barevné hlinky destilovaná voda a trochu draselného nebo sodného louhu, pak se vše ve zkumavce zahřeje do varu, poté zchladí a tekutina zfiltruje. K získanému filtrátu se přidá nyní kyselina octová v přebytku; byla-li přítomna chromová žluť, vznikne kanárkově žlutá sraženina. Byl-li přítomen kysličník olovnatý, vznikne v roztoku okyseleném kyselinou octovou přídavkem chromanu draselného žlutá sraženina.
(4)
Má-li být zjištěna přítomnost umělých nebo přirozených organických barviv, protřepáme dobře malý vzorek příslušné barevné hlinky s trochou kyseliny octové a lihu ve zkumavce a zahřejeme; poté se tekutina zfiltruje. Je-li přítomno organické barvivo, bývá filtrát a po příp. i filtr zřetelně zbarven.
(5)
Barevné hlinky krášlené organickými barvivy zanechávají, jsouce žíhány na platinovém plíšku, hlinitý zbytek, jenž bývá žlutě nebo hnědě zbarven obyčejně kysličníkem železitým v něm obsaženým. Zůstane-li však po žíhání čistě bílý zbytek, jest podezření, že nejde o barevnou hlinku, nýbrž o barvu (barvicí lak) saz. čís. 626. V tomto případě, jakož i tehdy, když se u krášlených barevných hlinek podle provedené zkoušky nejeví množství krášlidla nepatrným, t. j. není ho zřejmě pod 5%, nutno zaslat vzorek k prozkoumání příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.
b)
Zkouška na přísadu více než 50% uhličitanu vápenatého, síranu vápenatého a síranu barnatého.
(1)
Asi 2 g barevné hlinky se polijí v malé skleněné baničce 40 cm3 25%ní kyseliny solné (specifické váhy 1˙125); poté se kapalina za míchání zahřeje do varu, zředí stejným množstvím vody a ponechá krátký čas, aby se ustála.
(2)
Nyní se nejdříve odhadne, zda na dně usazený nerozpustný podíl jest větší či menší než polovina použité látky. Je-li menší, tu může jít o přísadu větší než 50% uhličitanu vápenatého nebo síranu vápenatého, jež jsou v kyselině solné rozpustné; nutno ji pak projednat podle saz. pol. 148c) nebo zkoušet ji podrobněji. Činí-li naopak nerozpustný zbytek více než polovici, jest vyloučeno, že by barevná hlinka obsahovala přes 50% uhličitanu vápenatého nebo síranu vápenatého, a projedná se podle saz. pol. 148b), v předpokladu, že nerozpustný zbytek neobsahuje síranu barnatého.
(3)
Při zkoušce na tuto posléze zmíněnou přísadu postupujeme takto:
(4)
Asi 1 g barevné hlinky vaří se po několik minut s přídavkem přibližně dvojnásobného množství uhličitanu draselného a 30 cm3 vody. Nato se tekutina zfiltruje, nerozpustný zbytek na filtru se promývá horkou vodou, až zmizí alkalická reakce. Bylo-li přítomno baryum, zůstane jako uhličitan na filtru; polijeme-li zbytek na filtru zředěnou kyselinou solnou, dá filtrát se sádrovou vodou značnou sraženinu síranu barnatého.
(5)
K slabému zákalu se nepřihlíží. Je-li však množství sraženiny značné a nenavrhne-li strana projednání podle saz. pol. 148c), zašle se vzorek zboží k přesnému prozkoumání příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.
c)
Zkoušení červených barev z kysličníku železitého.
Především se zjistí, jak se chovají tyto barvy ke kyselině solné [viz návod ad b), odst. 1]. Tu mohou nastat tyto případy:
(1)
Barva z kysličníku železitého se rozpustila na čirý roztok beze zbytku. V tomto případě se projedná jako chemicky čistý kysličník železitý saz. čís. 626. Obsahuje-li však síran vápenatý nebo uhličitan vápenatý v množství nikoli nepatrném, projedná se podle saz. pol. 148c). Přítomnost uhličitanu vápenatého se prozrazuje již silným šuměním, polijeme-li barvu kyselinou solnou. Abychom dokázali síran vápenatý, smícháme jeden díl čirého (zfiltrovaného) roztoku vzorku v kyselině solné s trojnásobným množstvím ethylalkoholu; je-li přítomen síran vápenatý, vznikne hojná bílá krystalická sraženina.
(2)
Vaříme-li vzorek s kyselinou solnou, zůstane nepatrný, ale vždy zřejmý nerozpustný zbytek. Pak jde o uměle připravený, nikoli však chemicky čistý kysličník železitý, jenž patří do saz. pol. 148c), při čemž nezáleží na tom, obsahuje-li síran vápenatý, uhličitan vápenatý nebo síran barnatý nebo krášlidla (ta však nikoliv nad 5%).
(3)
Vaříme-li vzorek s kyselinou solnou, zůstane značný, zřejmě 15% přesahující zbytek. Pak je to barevná hlinka, kterou je třeba dále zkoušet podle návodu ad a) a b).
6.
Z toho vyplývá toto schema pro stanovení sazební příslušnosti:
Přirozený t. zv. červený okr a jiné červené barvy z kysličníku železitého, které obsahují značné množství (nad 15° o) v kyselině solné nerozpustné hlíny nebo pískuČervené barvy z kysličníku železitého, uměle vyrobeného, nečistého, t. j. obsahujícího nepatrné množství (nejvýše 15 %) v kyselině solné nerozpustné hlíny nebo písku jako přirozených nečistot, též krášlené, avšak nikoli nad 5° o obsahu krášlidelChemicky čistý červený kysličník železitý, jenž se vyznačuje tím, že není znečištěn hlínou nebo pískemJiné (nikoli červené) barevné hlinkyBarevné hlinky obsahující více než 5% krášlidel
bez přísadynekrášlené: 148a) nebo b)
krášlené: 148c)		148c)626**)nekrášlené: 148a) nebo b)
krášlené: 148c)		626
s přísadou uhličitanu vápenatého, síranu vápenatého nebo síranu barnatého do 50%nekrášlené:
148b)
krášlené:
148c)		148c)148c)*)**)nekrášlené:
148b)
krášlené: 148c)		626
s přísadou uhličitanu vápenatého, síranu vápenatého nebo síranu barnatého nad 50°/o148c)*)148c)148c)*)148c)*)626
*)
Též s přísadou nejvýše 5% anorganických nebo organických pigmentů, dehtových barviv atd.
**)
Při nepatrném množství síranu vápenatého, uhličitanu vápenatého nebo síranu barnatého, t. j. při takovém množství, které při předepsaných zkouškách nedává žádné reakce, pokládá se kysličník železitý ještě za „kysličník železitý bez přísady“. Rovněž nevylučuje projednání podle saz. čís. 626 tak nepatrné množství nerozpustné hlíny nebo písku, jež nelze postřehnout při zkoušce vykonané podle návodu ad c), odst. 1.
7.
(1) O rozeznávání černé křídy od mletých černí viz vysvětlivku k saz. čís. 605 a o rozpoznávání umbry a bistru (bistru ze sazí, uhelného bistru) viz vysvětlivku k saz. čís 606.
(2)
Barevné hlinky utřené s olejem, olejovým pokostem, albuminem, kaseinem, klihem, škrobem, dextrinem, glycerinem a pod., saz. čís. 626.
(3)
Barevné hlinky s přísadou lakových pokostů nebo s nimi utřené, saz. čís. 624.
(4)
Barevné hlinky, jakož i černá a červená křída, plavené a pak tvářené do hůlek, pisátek neb tyčinek (pastelky) a černá křída rozřezaná na tyčinky, saz. čís. 629.
(5)
Červená křída rozřezaná na tyčinky, saz. pol. 393c).
(6)
Břidličná šeď upravená pro drobný prodej, saz. pol. 405.
(7)
Obarvená sádra, obarvená křída a obarvený těživec, saz. čís. 626.
(8)
Obarvené cementy, saz. čís. 399.
(9)
Nepoužitá hmota na čištění plynu (t. zv. Luxova hmota), t. j. zbytky po výrobě hydroxydu hlinitého z bauxitu, hrubý a hnědý prášek z kysličníku železitého a malého množství uhličitanu sodného, saz. čís. 150.
Saz. čís. 149.
Jiné zeminy a kameny, uměle barvené.
(1)
Sem patří všechny uměle barvené zeminy a kameny, jež neslouží k barvení nebo k výrobě barev, nýbrž jichž se používá jako barevných hmot, na př. barvené šupiny mariánského skla nebo slídy na výrobu posýpátka, barvený posýpací písek, pak mramorovitě natřené kamínky nebo kamenné směsi (na umělý mramor).
(2)
Kuličky na hraní, viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 408.
Saz. čsí. 150.
Zeminy a látky nerostné, výslovně nejmenované, přírodní, pálené, mleté nebo plavené.
1.
(1) Do saz. čís. 150 patří zejména: amfibol (jinoráz); bahno; břidlice lešticí, mletá a plavená (pro drobný prodej upravená, saz. čís. 405); burel (pyrolusit) mletý, též regenerovaný ze zbytků po výrobě chloru jako hnědý těžký prášek, a hydroxyd manganitý; celestin (síran strontnatý); cementy přírodní (tras, tuf, zemina puzzolánová [pucolánka], zemina santorinová [santorinka]; nebuďtež zaměňovány s umělými cementy: portlandským, románským a pod. saz. čís. 399); dolomit, též pálený; fosfáty nerostné (fosfáty vápenaté, sloužící k výrobě umělých hnojiv: fosfority, koprolity, apatit, fosilní guano, surové fosfáty alžírské, floridské a jiné; tytéž kyselinami rozložené, saz. čís. 617; o rozeznávání od popela z kostí saz. čís. 652 a od umělého fosforečnanu vápenatého saz. čís. 600 viz vysvětlivky u těchto sazebních čísel); hlína ohnivzdorná či žáruvzdorná (též lupek), surová, mletá nebo plavená nebo pálená v hroudách; hlína přírodní nikoli žáruvzdorná (obyčejná cihlářská a hrnčířská hlína, jíl, slin, dýmková hlína, porcelánová hlinka a jiné tvárné hlíny na výrobu kameniny, porcelánu atd.); hlinka běličská; hlinka valchářská (k odmaštění při valchování sukna; valchářská hlinka obsahující tuk, viz vysvětlivky k saz. čís. 101); hmota na čištění plynu, nepoužitá (viz 7. vysvětlivku k saz. čís. 148); china clay (hlinka porcelánová); kaolin (hlinka porcelánová); kazivec v prášku; klouzek (z tučku, mastku, osinku a pod); kryolit, přírodní fluorohlinitan sodný; křeménka (křemelina, hlinka infusoriová, zemina rozsivková, hlinka lešticí, tripl); lepidolit (slída lithiová, nerost obsahující lithium); magnesit (přírodní uhličitan horečnatý) a pálený t. zv. slinutý magnesit, význačný temně hnědou barvou, jehož se užívá jako žáruvzdorné hmoty; malta; mastek (talek, benátská hlinka); mramor, mletý nebo plavený; osinek (asbest), mletý nebo plavený, přírodní (platinovaný osinek, t. j. osinek impregnovaný jemně rozptýlenou platinou, patří však do saz. čís. 622); pazourek v prášku; pemza surová, netvářená, též mletá (tvářená saz. čís. 403; umělá saz. čís. 404; práškovitá, pro drobný prodej upravená, saz. čís. 405); písek křemitý; písek (stavební, formovací a slévačský písek), též přírodně zbarvené posýpátko; prášek démantový (prach démantový, bort démantový, k broušení); prsť zahradní; slatinovka; slída mletá; stroncianit, přírodní uhličitan strontnatý (umělý uhličitan strontnatý, saz. pol. 600b)); tuček (lojovec, steatit, krejčovská nebo španělská křída); tuha (grafit); vápenec (avšak umělý uhličitan vápenatý, saz. pol. 600 l)); vápno pálené, hašené (avšak chemicky čistý hydroxyd vápenatý, saz. čís. 622); vápno lasturové z pálených, mletých nebo plavených lastur (upravené do tvaru malých kloboučků atd., saz. čís. 626); vápno vídeňské; voda, přírodní, sladká a led z ní (avšak, destilovaná voda, saz. čís. 622, mořská voda, saz. čís. 595); witherit (přírodní uhličitan barnatý; nutno rozpoznávati od umělého uhličitanu barnatého saz. pol. 600c)); zbytky po výrobě síranu hlinitého (viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 601); zemina kamenečná (alunit, břidlice kamenečná); zeminy k technickému upotřebení (avšak zemina asfaltová, saz. čís. 168; vzácné zeminy, saz. pol. 600 l)); živec v prášku a jiné zeminy a látky nerostné.
(2)
O projednávání nečistého sráženého uhličitanu vápenatého viz 10. vysvětlivku k saz. čís. 600.
2.
(1) Pálené vápno (žíravé vápno) se vyrábí pálením obyčejného vápence, mramoru nebo křídy (t. j. uhličitanu vápenatého) ve zvláštních pecích. Při tom uniká kysličník uhličitý a zbývá pálené vápno (t. j. kysličník vápenatý). Páleného vápna se užívá v hutnictví, ve sklářství atd. Hašením, při němž přijímá vodu a zahřívá se, vzniká hašené vápno (t. j. hydroxyd vápenatý), jehož se užívá v chemickém průmyslu, na př. při výrobě sody, chlorového vápna, pak k výrobě malty atd. Pálené a hašené vápno se rozeznává od chemicky čistého vápna, jehož se užívá zejména k laboratorním účelům, tím, že obsahuje nečistoty. Zpravidla obsahuje více méně značné množství písku a hlíny. Chemicky čisté vápno má též být prosto chloru a železa. O rozeznávání křídy od sráženého uhličitanu vápenatého viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 146. O vápenných kalech koželužských viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 652.
(2)
O předběžné zkoušce, jde-li o vápno saz. čís. 150 či o hydraulické vápno saz. čís. 399, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 399.
(3)
O rozpoznávání magnesitu od pálené magnesie a od chemicky čistého kysličníku hořečnatého viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 597.
(4)
O žáruvzdorné hlíně, pálené, mleté a šamotové maltě viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 399.
(5)
O rozpoznávání přírodního kryolitu saz. čís. 150 od umělého kryolitu a od náhražek kryolitu a jejich zařazování se poznamenává: Přírodní kryolit (nikoli v kusech) smí být projednán podle saz. čís. 150 jen na základě posudku příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy. Jako umělý kryolit a náhražka kryolitu přichází do obchodu celá řada přípravků obsahujících kazivec, živec, hlínu, fluorid sodný, fluorid hlinitý, fluorokřemičitan sodný a jiné chemické sloučeniny, jež nutno zařadit podle složení zjištěného jmenovaným ústavem; takovéto zboží patří do saz. čís. 622, vyjma směsi hmot cla prostých (na př. nepálené sádry s kazivcem).
3.
Segerovy žároměrky (pyroskopické jehlance z křemičitanů hlinitých), saz. čís. 420.
XVIII.
Látky lékárnické a voňavkářské.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XVIII.
(1)
Mnohé z látek lékárnických a voňavkářských patřících do této saz. třídy, jakož i některé druhy zboží v sazebníku výslovně nejmenované, avšak vysvětlivkami do saz. čís. 151 až 155 přidělené, jsou látky oficinální
(2)
V pochybných případech budiž o povaze zboží vyžádán posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
Saz. čís. 151.
Šťáva lékořicová (ze sladkého dřeva), zahuštěná.
(1)
Šťáva lékořicová (šťáva ze sladkého dřeva, pendrek, Succus Liquiritiae) je zahuštěný vodný výtažek z kořene různých rostlin rodu Glycyrrhiza. Je to hmota balená obyčejně do vavřínových listů, černá nebo černohnědá, tvrdé, lesklá, sladce chutnající, ve vodě podle stupně čistoty více nebo méně rozpustná, lomu sklovitého a lasturovitého. Do saz. čís 151 patří lékořicová šťáva (surová nebo přečištěná) nalitá do beden nebo tvářená v kusy, též lékořicová šťáva ve tvaru tyčí tlustších než 1 cm a balených ve větší obaly nebo v prášku.
(2)
Šťáva lékořicová v tyčinkách tlustých nejvýše 1 cm, v trubičkách, v žebrovaných nebo točených páscích, celtlích, pilulkách a pod., nebo s přísadou cukru, medu, škrobu, gumy, anýzové silice, salmiaku a pod., saz. čís. 132, pokud nejde o lékárnické zboží.
(3)
Pilulky pro kuřáky (cachous aromatisés), saz. pol. 633a).
Saz. čís. 152.
Ambra šedá; bobří stroj; pižmo (mošus); cibet; kantaridy (španělské mušky); zrna pižmová (abelmošová); kubeby; opium; muškátový balzám (muškátové máslo); voda bobkotřešňová.
(1)
Ambra je voskovitá, neprůhledná, světle šedá, skvrnitá nebo žilkovaná, lehká, příjemně pižmově vonící hmota živočišného původu, která za mírné teploty taje a spálena nezanechává vůbec nebo jen velmi málo popela.
(2)
Sem patří též náhražky ambry (umělá ambra a směsi šedé ambry s neutrálními látkami, t. j. padělaná ambra).
(3)
Tekutá ambra (tekutý storax, Styrax liquidus a pod.), saz. čís. 174.
(4)
Bobří stroj (Castoreum) jest v sušeném stavu hnědá až černě zbarvená živočišná látka, zvláště silného, odporného zápachu, jež se dováží ve váčcích, prostoupených tenkými blankami, nebo v prášku.
(5)
Pižmo (mošus) je v čerstvém stavu černohnědý nebo červenavě tmavohnědý masťovitý výměšek žláz kabara pižmového (Moschus moschiferus), vylučující se ve zvláštním váčku (pižmovém). Pižmo přichází do obchodu v těchto váčcích nebo bez nich. Je to hmota tmavohnědá, slabě mastně lesklá; vyznačuje se zvláště pronikavou a neobyčejně trvalou vůní.
(6)
Sem patří též náhražky pižma (padělané pižmo, napodobené pižmové váčky a pod.), prázdné váčky pižmové, pak umělé pižmo (Musc Baur, trinitroterciárbutyltoluen, též podobné chemické přípravky a jejich směsi).
(7)
Pižmová tinktura, alkoholický výtažek z pravého pižma, saz. pol. 633b).
(8)
Cibet je mazlavá, světlá až hnědá hmota živočišného původu, vonící ostře po pižmu.
(9)
Kantaridy (španělské mušky, puchýřníci) jsou různé druhy brouků rodu Lytta, Mylabris, Epicanta a pod., ostře páchnoucí, jejichž tělo obsahuje látky silně jedovaté, způsobující na kůži puchýře. Přicházejí do obchodu sušené nebo již rozmělněné.
(10)
Tinktura kantaridová (Tinctura Cantharidum), saz. čís. 630.
(11)
Zrna pižmová (abelmošusová, abelmošová) jsou semena velikosti čočky, ledvinkovitá, hnědošedá, po délce proužkovaná, jež voní, zejména zahřejeme-li je, po pižmu a slouží k přípravě silic.
(12)
Kubeby (kubebový pepř) jsou plody podobné černému pepři, šedočerné, síťovitě svraštělé, s dlouhou tuhou stopkou, jež se vyskytují v obchodě též rozmělněné a pocházejí z Piper Cubeba L.
(13)
Sem patří též velmi podobné nepravé kubeby (plody Daphnidium Cubeba Nees a j.).
(14)
Opium, zaschlá mléčná šťáva nezralých makovic, je hmota obyčejně červenohnědá, neprůhledná, tuhá, uvnitř často měkká, odporně páchnoucí a hořce chutnající, jež přichází do obchodu v okrouhlých bochnících nebo v koláčích, a to většinou zabalená v makových listech a posypaná šťovíkovým semenem.
(15)
Opium v tyčinkách a práškovité opium, opiový výtažek (Extractum Opii aquosum siccum), opiové tinktury (Tincturae Opii), jakož i podobné přípravky, saz. čís. 630.
(16)
Opiové alkaloidy (morfin, kodein, narcein, narcotin, papaverin, thebain atd.), saz. pol 604i); viz též 9. vysvětlivku k saz. čís. 604.
(17)
Muškátové máslo (olej z muškátových ořechů, dříve nazývaný též muškátovým balzámem, Oleum Myristicae expressum) je hmota lojovitá, konsistentní, bílá a žlutočervenavě mramorovaná, jež se lisuje nebo extrahuje z ořechů muškátových (plodů Myristica fragrans L.), po nichž má osobitou vůni.
(18)
Sem patří též otobový tuk, pocházející z americké Myristica Otoba L.
(19)
Muškátový balzám, směs muškátového másla s voskem a olivovým olejem, jakož i muškátové máslo s jinými přísadami, saz. čís. 630.
(20)
Silice z muškátových ořechů, saz. pol. 155b).
(21)
Bobkotřešňová voda je vodný destilát z listů střemchy bobkové, vonící silně po hořkých mandlích; obsahuje kyanovodík.
(22)
Sem patří též hořkomandlová voda.
(23)
Voda bobkotřešňová a hořkomandlová, s přísadou lihu, saz. čís. 632.
Saz. čís. 153.
Kafr.
(1)
Kafr (Camphora) je součást silice asijského stromu kafrového čili kafrovníku, za obyčejné teploty pevná.
(2)
Surový kafr saz. pol. 153a) tvoří malé, bílé, šedé, nažloutlé nebo načervenalé drobivé úlomky nebo krystaly (nikdy však koláče!), jež bývají znečištěny též slamou, listy, kousky dřeva atd. a zbarvují se sehnanou kyselinou sírovou již za chladu žlutě nebo hnědě.
(3)
Kafr čištěný sublimací, saz. pol. 153b), je bílá, krystalická, mastně lesklá, tuhá a drobivá hmota silné a osobité vůně a palčivé chuti, jež se dováží na trh ve tvaru jasně průsvitných bochníků nebo jejich zlomků anebo v krystalech, zřídka práškovitá, a jež vyprchá beze zbytku. Čištěný kafr nezbarvuje se za studena sehnanou kyselinou sírovou.
(4)
Při zkoušce kyselinou sírovou nutno však dbát, aby zkoušený kafr byl předem pečlivě zbaven ústrojných nečistot na něm snad lpících, ježto jinak i nejčistší druhy tohoto zboží by se zabarvily hnědě.
(5)
Jako přirozený kafr se projednává též umělý kafr (na př. z terpentinového oleje).
(6)
Do saz. pol. 153b) patří též kafr tvářený (v kostkách, deskách, koulích, tyčích atd.), jakož i napodobeniny kafru, t. j. naftalen navoněný kafrem jako ochranný prostředek proti molům, pak přípravky obsahující kafr ke zvýšení svítivosti petroleje a konečně všechny roztoky kafru v rozpouštědlech, jež nejsou podrobena vyšší celní sazbě, pokud tyto roztoky neslouží k léčebným účelům.
(7)
Lékárnické zboží obsahující kafr, saz. čís. 630.
(8)
Viz též 1. vysvětlivku k saz. čís. 155.
Saz. čís. 154.
Vonné vody (lihuprosté), jako: voda z květů pomerančových, voda růžová, levandulová, fenyklová, z máty peprné, millefleurová a podobné vody.
(1)
Vonné vody (vodičky) bez lihu v nádobách se štítky, s návody k upotřebení a pod. nebo s přísadami (na př. solí amonných) k účelům kosmetickým, saz. pol. 633a).
(2)
Vonné vody, jež obsahují alkohol nebo ether, jakož i přípravky z nich, saz. pol. 633b).
Saz. čís. 155.
Silice (etherické oleje).
1.
(1) Jako silice (etherické oleje) a jejich směsi se projednávají též z nich získané účinné součásti a deriváty (stearopteny, siličné kafry a pod.), jakož i všechny umělé látky vonné, do jiných sazebních položek výslovně nezařaděné, pak kafry v nejširším smyslu slova, t. j. krystalické, těkavé, silně vonící látky, jež se vyskytují v různých silicích a obyčejně podle nich se nazývají (na př. menthol či mátový kafr ze silice máty peprné, thymol či tymiánový kafr ze silice tymiánové, kafr pačuliový ze silice pačuliové, kumarin, t. j. kafr z bobů tonkových, apiol či kafr petrželový ze silice petrželové atd.), též byly-li vyrobeny uměle.
(2)
Silice v nádobách se štítky, na nichž je uvedeno více než firma a obsah, s návody k upotřebení a pod., saz. čís. 633. Viz však též 1. a 15. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 633.
(3)
Silice s přísadou alkoholu, podle povahy, saz. čís 632 nebo 633.
(4)
Při zkoušení silic a umělých vonných látek jim na roveň postavených na případnou přísadu alkoholu nutno mít na mysli, že zboží, za obyčejné teploty pevné, zpravidla neobsahuje alkohol. Při zkoušení tekutých silic a umělých vonných látek se postupuje takto:
(5)
Do skleněného odměrného válce o vnitřním průměru 13 mm, na němž jest obsah 10 cm3 a 20 cm3 označen vyleptanými značkami, nalijeme až ke značce 10 cm3 roztok, jenž byl připraven rozpuštěním 23 g čistého dusičnanu sodného ve 100 cm3 destilované vody. Pak přilijeme přesně 10 cm3 silice nebo vonné látky, která se má zkoušet na alkohol, takže nyní hladina kapaliny dosahuje značky 20 cm3. Poté třepeme silně půl minuty a ponecháme válec s obsahem v klidu.
(6)
Po pěti minutách, když se kapaliny úplně oddělily, pozorujeme objem spodní vodné vrstvy, t. j. roztok dusičnanu sodného. Činí-li tento objem přesně původních 10 cm3, t. j. oddělí-li se obě vrstvy u dělicí značky 10 cm3, je zkoušený výrobek bez alkoholu; jinak, t. j. je-li objem roztoku dusičnanu sodného větší než 10 cm3, nutno zboží pokládat za smíšené s alkoholem a projednat je jako aromatickou tresť podle saz. čís. 632, po případě, má-li povahu voňavkářského zboží, podle saz. pol. 633b).
(7)
Není-li proti úřednímu nálezu námitek, lze straně na její žádost vrátit celé množství zboží upotřebené ke zkoušce. K tomu se použije malé skleněné pipety, jíž se vytřepaný vzorek z odměrného válce vyssaje a přenese do nádoby, z níž byl vzat.
(8)
Silice utřené s cukrem (Elaeosacchara), saz. čís. 132.
2.
(1) Jako silice jalovcová (Oleum Juniperi), jež se vyrábí z plodů jalovce, se projednává též silice z jehličí jalovce a silice ze dřeva jalovcového, t. j. směs silice z plodů jalovce se silicí terpentinovou. Olej jalovcový přismahlý (Oleum cadinum, huile de cade), jakož i Oleum rusci, surové, saz. čís. 164, rektifikované, saz. čís. 173.
(2)
Menthol, účinná součást silice peprnomátové a kolíčky mentholové zasazené do dřeva, se projednávají jako tato silice.
3.
(1) K silicím saz. pol. 155b) patří zejména silice bobková (vavřínová), silice rozmarinová a lehká i těžká silice kafrová.
(2)
Dále sem patří silice, jako:
abelmošusová (ze semen abelmošusových), alantová (omanová), angeliková (anděliková), arniková, z asy smrduté, z balzámu kopaivového, bazalková, bayová, bergamotová, bobkotřešňová, březová (nebudiž zaměňována s přiboudlým olejem březovým saz. čís 173), z listů buchových (buccu), canangová indická, celerová, cicvárová, citronová (též umělá), citronellová, citvarová, curaçaová, cypřišová, česneková, dobromyslová, ze dřeva cedrového, ze dřeva růžového (rhodského), estragonová, eukalyptová, fenyklová (Oleum Foeniculi), galbanová, galgánová, geraniová (palmarosová, čapínůsková), z haluchy vodní, heřmánková, hořčičná, hořkomandlová pravá, hřebíčková (Oleum Caryophyllorum), chmelová, chvojková, z jader broskvových (též persiková), jasmínová umělá, z jehličí borového (též z jehličí jedlového; naproti tomu vodný výtažek z jehličí borového, saz. čís. 630), z jehličí smrkového, kajeputová, kapradinová, kardamomová, kaskarilová, kassiová (čínská skořicová, Oleum Cassiae, též umělá, a umělá silice z květů skořicových), klečová (Oleum Pini Pumilionis), kmínová (Oleum Carvi), z kmínu vodního, koprová, kopytníková, koriandrová, z kořene kosatce (irisová), kozlíková (Oleum Valerianae), kubebová, levandulová (Oleum Levandulae), libavková (wintergreenová, zimostrázová, též umělá, t. j. salicylan methylnatý a ethylnatý), libečková, limettová, linaloová, z listí jaborandového, lžičníková, majoránková, mandarinová, mastiková, mateřídoušková, meduňková (melisová), millefleurová, z muškátových květů (macisová, Oleum Macidis), z muškátových ořechů, myrhová, myrtová, nardová (z černého kmínu), niobová (benzoan methylnatý), opoponaxová, pačuliová (též kafr pačuliový), pelyňková, pepřová, petrželová, pimentová, polejová, pomerančová, z pomerančových květů (neroliová, Oleum Aurantii florum), z pomerančových listů (petitgrainová), portugalová, z poupat topolových, z pupavy, puškvorcová, routová, růžová (Oleum Rosae, přírodní i umělá), z řebříčku ovčího, santalová, ze satureje zahradní, sassafrasová, skořicová, šalvějová, ze šišek a výhonků jedlových, tymiánová (též thymol nebo kafr tymiánový), z trav indických (citronellová, lemongrassová, východoindická melisová, sporýšová a pod.), vetiverová, vratičková, ylang-ylangová (orchideová, též umělá), ysopová, zázvorová;
umělé látky vonné, jako:
aldehyd anýzový (aubépine), aldehyd skořicový, alkohol benzylnatý, alkohol skořicový (styron), apiol, benzoan benzylnatý (peruscabin), benzoan methylnatý (silice niobová), borneol (kafr bornejský či sumatránský), bornyloctan (umělá silice ze smrkového jehličí), cineol (eukalyptol), citral (geranial), cyklocitral, eugenol, eukalyptol (cineol), geranial (citral), geraniol, geranyloctan, helenin (alantový kafr), heliotropin (piperonal), iron, isoeugenol, isosafrol, jonon, kafr alantový (helenin), kafr bornejský či sumatránský (borneol), kafr tonkový (kumarin), kafr pačuliový, kafr tymiánový (thymol), karvol (karvon), kumarin (kafr tonkový), linalool, lynalyloctan, nerolin, octan benzylnatý, peruscabin (benzoan benzylnatý), piperonal (heliotropin), reuniol, rhodinol, safrol, salicylan methylnatý a ethylnatý (umělá silice libavková), styron (alkohol skořicový), terpineol (umělá silice šeříková, též terpinoly, vedlejší zplodina při výrobě terpineolů), thymol (kafr tymiánový);
pak olej jantarový čištěný, olej zvířecí (čištěný olej z jeleního rohu, olej Dippelův, též Chabertův, t. j. směs oleje zvířecího s olejem terpentinovým; naproti tomu patři obyčejný surový olej zvířecí či olej z jeleního rohu do saz. čís. 173).
(3)
Surový olej jantarový, jakož i silice z bukového dřeva (olej z dřevného dehtu), saz. čís. 173.
(4)
Silice z vinných kvasnic (cognacová, enantová, ether enantový), přírodní i umělá, saz. pol. 620b).
(5)
Umělá silice hořkomandlová (benzaldehyd), saz. čís. 622.
(6)
Vanilin a směsi cukru, škrobu a pod. s va-nilinem na kořenění (aromatisování) potravin, saz. čís. 8.
(7)
Olej Mirbanův (nitrobenzen) a nitrotoluen, jichž obou se užívá jako náhražek hořkomandlové silice, saz. pol. 604c).
(8)
Pravá silice hořkomandlová (Oleum Amygdalarum) se rozeznává od benzaldehydu a nitrobenzenu zpravidla tím, že obsahuje kyanovodík.
(9)
Deset kapek pravé silice hořkomandlové rozpuštěné v malém množství alkoholu dobře protřepeme s několika kapkami louhu sodného. Přidáme-li pak trochu roztoku zelené skalice, jednu kapku chloridu železitého a přebytek kyseliny solné, vznikne modrá sraženina nebo aspoň zřetelně modré zbarvení.
(10)
Viz též 3. vysvětlivku k saz. čís. 604.
(11)
Oficinální olej kafrový (Oleum camphoratum), t. j. roztok kafru v oleji olivovém, saz. čís. 630.
XIX.
Barviva a třísliva.
Do této třídy patří přírodní látky barvířské a tříslivé původu rostlinného, jakož i barviva a třísliva z nich získaná, pak barviva původu živočišného.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XIX.
Zkoušíme-li na tříslovinu, přidáme k jednomu filtrovanému vodnému roztoku vzorku chlorid železitý, k druhému zředěný roztok želatiny v horké vodě. Je-li přítomna tříslovina, vznikne chloridem železitým zelenočerné nebo modročerné zbarvení, kdežto želatinou vločkovitá sraženina.
Saz. čís. 156.
Dřeva barvířská.
1.
Sem patří modré dřevo (na př. kampeškové, zvláště druh laguna), žluté dřevo (na př. kubánské či starý fustik, t. j. dřevo moruše barvířské, albánské či uherské žluté [fisetové, mladý fustik], t. j. dřevo škumpy barvířské) a červené dřevo (na př. bima, brasiletto, camba [camwood] nebo bar [barwood], fernambukové nebo pravé brazilské, lima, sapanové, též t. zv. japonské, santalové a kaliaturové). Kromě toho se vyskytují v obchodě četná barvířská dřeva s jinými, často se měnícími názvy, jež zpravidla poukazují na místo původu (na př. modré dřevo z Dominga, Guadeloupu, Jamaiky, Martinique, pak žluté dřevo z Cartageny, Costariky, Maracaiby, Veracruzu, konečně červené dřevo angolské, bahijské, kalifornské, kambalské, mazatlanské, nicaragujské a terrafirmské).
2.
Za kvašená se považují barvířská dřeva, jež po navlhčení vodou byla vystavena účinku atmosferického vzduchu, čímž barvivo v nich obsažené snadněji se uvolňuje. Kvašená dřeva barvířská jsou nejčastěji červenohnědá nebo temně hnědá a místy měděného lesku nebo zelenavého třpytu.
Saz. čís. 157.
Dřevo kvebrachové a jiná dřeva tříslivá.
(1)
Druhy dřeva patřící do tohoto saz. čísla, na př. dřevo stromu rodu Schinopsis a Quebracho, pocházející z jižní Ameriky, pak australská mimosová dřeva atd., obsahují kromě poměrně malého množství barviva značné množství tříslovin. Ořechové dřevo nutno projednávati podle saz. čís. 134. Dřevo dubové, dřevo jedle hemlokové, dřevo kaštanové atd. patří do saz. čís. 134, na drobno rozdělané do saz. pol. 157b).
(2)
Jemně mleté dřevo kvebrachové a jiné dřevo tříslivé se nedá bez odborného prozkoumání bezpečně rozeznat od mletých kor saz. čís. 158 a 159. Nelze-li z původu a vnějších vlastností zjistit druh zboží, vyžádá se posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
Saz. čís. 158.
Kůra dubová a kůra stromů jehličnatých.
(1)
Sem patří též kvercitron, t. j. kůra severoamerického dubu barvířského, pak všechny druhy kor dubových a kor stromů jehličnatých, též na drobno rozdělané, t. j. nařezané, rozstrouhané, mleté a pod.
(2)
Vyloužené tříslo, saz. čís. 133.
Saz. čís. 159.
Kůry jiné, pak kořeny, listy, květy, plody (na př. myrobalány), borky, duběnky a pod., též rozřezané, mleté nebo jinak na drobno rozdělané, k barvení nebo k vydělávání koží.
Sem patří zejména algarobilla (žluté až nahnědlé lusky), alkana (orcanette), alkanový kořen, pravý a nepravý, bablah (nezralé lusky plodů různých druhů akacií), borky, boryt barvířský, rostlina, jež slouží k barvení na modro (do kuliček sbalené listí, vyskytující se v obchodě pod jménem borytové kuličky), divi-divi (asi 5 cm dlouhé, ploché, spirálovitě nebo do tvaru S ohnuté hnědé plody s čočkovitými hnědými semeny), dřišťálová kůra a kořen, duběnky, kořen kaya (k barvení na žluto), kermes rostlinný (bobule kermesové, temně fialové barvy), kručinka barvířská, kurkuma (oddenek zázvorovité vůně a hořké kořenné chuti, sloužící k barvení na žluto), též africká kurkuma (dlouhé hlízy tvaru ruky), kurtidorová kůra, lišejníky barvířské (surovina k výrobě barviv, na př. lišejníky orseillové, z nichž se připravuje lišejníková či orseillová červeň saz. čís. 162), kůra maletová (maletto), manglová, mangrovová, mimosová, jakož i kůra monesiová (k vydělávání koží), mořena barvířská (též munhije nebo východoindická mořena, kořen mořeny barvířské), myrobalány (peckovice trpké chuti, popelavě šedé, hnědé, světle žluté nebo červenavé, velikosti lískového nebo vlašského ořechu, okrouhlé nebo vejčité, podélně rýhované), ořechové listí a zelené ořechové slupky (na barvení), perseové kůry, kořen pilátu barvířského, reseda barvířská (rýt barvířský), řešetláčky (řešetlákové bobule francouzské, perské, uherské, zrna avignonská), srpek barvířský (tuzemská rostlina, používaná k barvení na žluto), škumpa (na drobno rozmělněné listy a řapíky škumpy, šedozelené barvy a osobitého zápachu, obsahující tříslovinu a barvící na žluto), topolovky (rostliny slézovité), tříslo a kůry koželužské (vyjímajíc z dubů a stromů jehličnatých), valonky (žaludové misky, kalichy plodů různých druhů dubů) a plody svídy (Cornus sanguinea), jichž se užívá k barvení koží na šedivo.
Saz. čís. 160.
Katechu (hlinka japonská); kino; zrna alkermesová; lac-dye, orlean.
1.
(1) Katechu (hnědé katechu [cachou] a gambir či žluté katechu), je zahuštěný surový nebo čištěný rostlinný výtažek; katechu tvoří zevně tmavohnědé, uvnitř často červenavé nebo bledšími vrstvami prostoupené kusy nebo špalky, které se na lomu lesknou; chuť má svíravou.
(2)
Gambir se vyskytuje nejčastěji ve tvaru krychlí nebo kotoučů a obsahuje zpravidla přimíšený ságový škrob.
(3)
Sem patří též tavené a preparované, jakož i napodobené a extrahované katechu (zbytky po přípravě katechu). Katechin, barvivo připravené z katechu, saz. čís. 626.
2.
Kino jsou vyschlé rostlinné šťávy různého původu, svými vlastnostmi a upotřebením velmi blízké katechu. Vyskytují se v neprůhledných, temně hnědých, hranatých, lesklých kusech, ve vodě a v lihu rozpustných a obsahují vedle značného množství třísloviny temně červené barvivo.
3.
Kermesová (alkermesová) zrna nazývaná živočišný kermes, jsou sušené samičky červce Coccus ilicis; rostlinný kermes, saz. čís. 159; minerální kermes, t. j. v podstatě oxysulfid antimonu, saz. čís. 626.
4.
Lac-dye (lak-lak) se získá vedle šelaku při zpracování laky přírodní; zrna, lístky nebo tabulky barvy tmavofialové nebo tmavočervené.
5.
(1) Orlean (rocou), barvivo připravené kvašením dužnatého oplodí některých semen. Přichází na trh buď jako těsto zabalené do palmových listů nebo ve tvaru koláčů. Rozpouští se těžko ve vodě, snadno v alkoholu, etheru a v alkaliích.
(2)
Bixin, barvivo z orleanu, anotto (barva na máslo), t. j. orlean rozpuštěný v alkalickém louhu, saz. čís. 626.
Saz. čís. 161.
Mořenové výtažky; garancin a garancinetta; lakmus; sepie surová, v měchýřcích.
1.
(1) Mořenové výtažky jsou mořenové přípravky, jež obsahují barvivo mořeny v zahuštěnějším neb účinnějším stavu; připravují se z kořene mořeny kvašením, působením vody, kyselin a jiných rozpouštědel. Sem patří garancin, garancinetta, pinkoffin, mořenový karmín a pod.
(2)
Alizarin, nejdůležitější barvivo mořeny, též umělý, saz. čís. 625.
2.
(1) Lakmus, barvivo lišejníkové, tvoří malé, čtyřhranné kousky modré barvy, jež se získávají vysušením roztoku barviva s přísadou křídy nebo sádry.
(2)
Barvivo se ve vodě snadno rozpouští na modrý roztok, který se kyselinami barví červeně; působením alkalií obdrží původní barvu.
3.
Sepie surová je barvivo z měchýřku sepie.
Saz. čís. 162.
Orseille, persio; indigo; košenila (červec nopálový); výtažek ze dřeva kaštanového; výtažek ze dřeva kvebrachového; výtažky tříslové výslovně nejmenované.
1.
Orseille (orseillové těsto, orseillový výtažek, lišejníková či orseillová červeň, francouzský purpur) a persio (červené indigo, roccelle) je červené, z různých lišejníků získané barvivo, tekuté, těstovité nebo pevné.
2.
(1) Indigo tvoří v obyčejných rozpouštědlech nerozpustnou, temně modrou až purpurově červenou hmotu, jež rozmáčknutím nebo třením nabývá měděného lesku; zahřátím vyvíjí fialové páry, jakož i zvláštní zápach a zahřáta se zředěnou kyselinou dusičnou dává žlutý roztok. Spálíme-li indigo, zanechá jen málo popelu. Podle toho, jakož i podle jeho chování při zahřívání se sodným louhem rozeznáme indigo od berlínské modři.
(2)
Synthetické indigo, suché nebo těstovité, se projednává jako indigo přírodní. Synthetickým indigem se rozumí jen takové, jež je téhož složení jako indigo přírodní.
(3)
Indigo přírodní i synthetické se rozezná od indigových přípravků saz. čís. 626 (indigového roztoku, indigového výtažku, indychkarmínu, modrého karmínu, purpurové modři) tím, že dává vždy bezbarvý filtrát, kdežto jmenované indigové přípravky dávají vždy filtrát modrý. Při zkoušení je třeba dbat, aby bylo použito dobrých, před tím navlhčených filtrů; podle okolností musí býti filtrát ještě jednou nebo i několikráte přefiltrován týmž filtrem.
(4)
Náhražka za indigo (směs výtažku z kampeškového dřeva s octanem chromitým a podobnými solemi), saz. čís. 626;
(5)
Indigové kypy (na př. indigová kypa hydrosulfitová), saz. čís. 622.
3.
(1) Košenila pravá, sušené samičky červce nopálového, se rozeznává od podobného živočišného kermesu velikostí, tvarem a barvou, jež jest stříbrošedá až černá. Sem patří též košenila v koláčích, zboží na prach rozmělněné a pak do forem lisované.
(2)
Košenilové přípravky (karmín, košenilový karmín, kyselina karmínová, lak karmínový, florentský, vídeňský a pařížský, cochenille ammoniacale), saz. čís. 626.
(3)
Košenilové přípravky s přísadou cukru na barvení potravin, saz. čís. 132.
(4)
Nepravá košenila, viz zrna kermesová saz. čís. 160.
4.
(1) Tříslové výtažky jsou vodné, tekuté nebo odpařením zahuštěné, též těstovité až pevné výtažky, připravené z částí rostlin obsahujících tříslovinu, k nimž nebylo přidáno podstatných přísad jiných látek.
(2)
Jako tekuté výtažky se projednávají výtažky hustoty 28˚ Baumé nebo menší.
(3)
Hustota výtažků podle stupňů Baumé-ových stanoví se při obyčejné teplotě (15 až 20° C) za šetření všeobecných pokynů uvedených ve všeobecných vysvětlivkách k saz. třídě XXI. Používané hustoměry mají stupnici do 15° Baumé a jednotlivé stupně jsou rozděleny na polovinu. Příliš husté výtažky nutno před zkoušením zředit stejnou vahou vody a odečtené stupně zdvojnásobit.
5.
(1) Výtažek ze dřeva kaštanového je nejčastěji tekutá, zřídka pevná, temně hnědá hmota, jež se ve vodě rozpouští v žlutavě hnědou tekutinu.
(2)
Škumpový výtažek se vyskytuje taktéž pevný a tekutý a rozeznává se od jiných výtažků zejména svým charakteristickým zápachem, připomínajícím dehet.
(3)
K výtažkům tříslovým výslovně nejmenovaným patří na př. výtažek z dubového dřeva, ze žaludů, z borků, divi-divi, valonků, myrobalánů a pevný výtažek z duběnek (duběnková šťáva), výtažek z kor koželužských (na př. výtažek hemlokový, mangrovový, mimosový atd.
(4)
Jako tříslové výtažky se projednávají též silně pryskyřičnaté zbytky po čištění obyčejných tříslových výtažků (t. j. po výrobě tříslem bohatých, ve studené vodě rozpustných výtažků), pak prostředky proti kotelnímu kameni, jež jsou zahuštěné tříslové výtažky bez jiných přísad, potom využitý sulfitový louh (zbytek po výrobě celulosy), jakož i odpadové louhy podobného složení, tekuté i pevné.
(5)
Zbytky po výrobě tříslových výtažků z kor, dřev, plodů, jako vyloužené tříslo saz. čís. 133.
(6)
Tříslové výtažky s přísadou jiných látek, saz. čís. 622.
(7)
Minerální výtažky na vydělávání koží, t. j. hlavně roztoky solí hlinitých, chromitých nebo železitých, projednávají se podle svého chemického složení.
(8)
Tanin (kyselina tříslová), účinná součást třísel, saz. čís. 622.
(9)
Tanin se rozeznává od pevných často velmi čistých výtažků tříslových nepatrným obsahem popela.
(10)
Tekuté léčebné výtažky (fluidextrakty), obsahující tříslovinu (na př. Extractum Quebracho fluidum), jakož i tříslové výtažky, jež jsou označeny jako léčebné, saz. čís. 630.
Saz. čís. 163.
Výtažky barvířské výslovně nejmenované.
(1)
Výtažky barvířské jsou vodné, tekuté nebo odpařením zahuštěné, těstovité až pevné výtažky, připravené z rostlinných částí obsahujících barvivo, k nimž nebylo přidáno podstatných přísad jiných látek Pevné výtažky se vyskytují jako hmoty v prášku, v kouscích nebo v šupinách.
(2)
Vyjma výslovně jmenované výtažky mořenové saz. čís 161 patří k výtažkům barvířským saz. čís. 163 na př.: výtažek z modrého dřeva či kampeškový (hematein, chrysohematein a pod.), výtažek ze dřeva žlutého a červeného, výtažek kurkumový, řeše lákový, kvercitronový, rýtový atd., jakož i k lidskému požívání nezpůsobilá šťáva dřínová, bezinková a zahuštěná šťáva citronová k průmyslovým účelům (všechny tyto šťávy i tehdy, neobsahují-li více než 5% váh. alkoholu).
(3)
Citronová šťáva používaná k průmyslovým účelům (k barvení hedvábí na černo) rozeznává se od čiré, žluté až červené citronové šťávy způsobilé k lidskému požívání, nepěknou (často skoro černou) barvou nebo odpornou, hořkou chutí.
(4)
Jako tekuté nutno projednávat výtažky hustoty menší než 35° Baumé. Jak se stanoví hustota viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 162.
(5)
Přírodní tekuté výtažky barvířské, připravené s přísadou mořidla pro potiskováni a barvení tkanin, patří jen tenkrát do saz. pol. 163a), jestliže obsah popela v sušině nečiní více než 25%; barvířské výtažky s větším obsahem popela nutno projednávat podle saz. čís. 626. Při projednávání vezme se za základ obsah popela prohlášený stranou. Ze zásilek prohlášených za barvířské výtažky s obsahem popela do 25% odeberou se občas dva vzorky, aniž se zásilka zadrží. Jeden vzorek se zašle příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy k přezkoušení, druhý se uschová po dobu jednoho roku.
(6)
Flavin, barvivo kůry kvercitronové, pak výtažky barvířské s přísadami solí hliníku, mědi, železa, chrómu, cínu a pod., saz. čís. 626.
(7)
Haematin, přípravek z krve, saz. čís. 630.
XX.
Klovatiny (gumy) a pryskyřice.
Do této třídy jsou zařazeny: dehet (vyjma dehet hnědouhelný a břidličný) a jeho destilační zplodiny, dehtové oleje, přírodní pryskyřice, jejich směsi a destilační zplodiny pryskyřic (terpentinový olej, pryskyřičný olej a pod.), konečně smůla, asfalt a ozokerit.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XX.
1.
(1) Dehty jsou husté, tmavě zbarvené zplodiny suché destilace organických látek, mající charakteristický, povahou suroviny podmíněný zápach, jenž jest zejména zřejmý po zahřátí dehtu ve zkoumavce nebo na plíšku a podle něhož lze jednotlivé druhy dehtu rozeznat.
(2)
Těkavější podíly získané destilací dehtů jmenujeme dehtovými oleji. Jsou obyčejně řidší a jasnější než příslušné dehty, mají však, nebyly-li přečištěny, jejich charakteristický zápach.
2.
(1) Dehtovou smůlou se rozumějí černé nebo hnědé zbytky po destilaci různých dehtů konsistence máslovité nebo měkkého až tvrdého vosku. Jinou smůlou je na př smůla stearinová, t. j. zbytek po destilaci mastných kyselin.
(2)
Pryskyřice jsou látky rostlinného původu, které se získávají buď naříznutím kůry jistých stromů anebo které vytékají samovolně nebo po píchnutí hmyzem. Obsahují hlavně tak zvané pryskyřičné kyseliny, jsou jako tuky úplně nebo částečně zmýdelnitelné a proto rozpustné v alkaliích, jakož i podle své povahy v alkoholu, etheru, benzenu a pod. Ve vodě se nerozpouštějí, zahřátím tají a při vyšší teplotě se rozkládají za vývoje osobitého pryskyřičného zápachu, jenž jest pro jednotlivé druhy pryskyřic charakteristický.
(3)
Rozeznáváme: 1. vlastní pryskyřice, na př pryskyřici smrkovou, benzoovou; 2. klejopryskyřice (pryskyřice klovatinové), jako je gumigutta a myrha, jež obsahují kromě pryskyřice ještě klovatinu, která zbude při jejich rozpouštění v alkoholu; 3 balzámy, t. j. tekuté přírodní směsi pryskyřic a silic; 4. fosilní pryskyřice, na př. jantar a některé pryskyřice kopálové.
(4)
Pryskyřice jsou důležitou surovinou pro výrobu lakových pokostů, tmelů a pod.
(5)
Suchou destilací pryskyřic vznikají tak zvané pryskyřičné tresti a smolné (pryskyřičné) oleje. Pryskyřičné tresti jsou látky těkavější, smolné oleje jsou podíly vroucí při vyšší teplotě. Balzámy, na př. terpentin, lze rozložit destilací vodní parou v jejich součásti, silici (terpentinový olej) a pryskyřici.
(6)
Pryskyřice jsou blízké silicím a vznikají z nich okysličením na vzduchu; proto staré silice obsahují vždy pryskyřici.
3.
(1) Asfaltem rozumíme v přírodě se vyskytující živice konsistence měkkého nebo tvrdého vosku, zřídka hustě tekuté, barvy černé, jež jsou příbuzné s ropou a vznikly v nitru zemském rozkladem zvířecích nebo rostlinných látek Asfalt se vyskytuje v různých krajinách buď jako čistá, málo popela obsahující živice, nebo pomíšený se zemitými součástkami jako asfaltové kameny nebo asfaltová zemina. Z nich se získává čistá živice vytavením. V technice se označují jako asfalt též výrobky nahrazující asfalt, připravené uměle ze smůly, dehtu atd., t. j. umělé asfalty nebo asfaltové náhražky. Přimíšením nerostných látek jako sádry, hlíny atd., jakož i dřevěných pilin, vláken atd., vzniká asfaltový mastix, asfaltový tmel atd.
(2)
Roztoků asfaltu v těkavých rozpouštědlech se používá jako laků.
4.
Ozokerit (zemní vosk) je rovněž přírodní látka s ropou příbuzná a s ní společně se vyskytující, konsistence měkkého vosku, barvy žluté, hnědé až černé. Skládá se z uhlovodíků a vyskytuje se jak čistý, tak i pomíšený se zemitými nečistotami. Těchto nečistot může být zbaven vytavením, čištěný ozokerit, jenž se podobá vosku a má bílou nebo žlutavou barvu, nazývá se ceresin.
5.
Obsahuje-li zboží této sazební třídy minerální olej nebo hnědouhelný nebo břidličný dehet, případně oleje z nich, projedná se, je-li tekuté, jako minerální olej saz. třídy XXI, po příp. jako lakový pokost saz. čís. 624, anebo je-li pevné, buď jako mazadlo saz. pol. 100a), nebo podle jiné své povahy.
6.
Jsou-li pochybnosti o povaze zboží, jež má být zařaděno do saz. třídy XX, vyžádá se posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
Saz. čís. 164.
Dehet, mimo dehet hnědouhelný a břidličný.
(1)
Složení dehtů značně kolísá, přece se však vyskytují v každém druhu dehtu vždy ve větším množství určité součásti, které podle okolností usnadňují jejich určení, na př. v dehtu dřevném kreosot, v dehtu hnědouhelném parafin a jiné uhlovodíky řady mastné, v dehtu černouhelném (kamenouhelném) sloučeniny cyklické.
(2)
Sem patří surový dřevný dehet (dehet ze stromů jehličnatých a listnatých, na př. borový, březový) a surový dehet černouhelný, též voda z dřevného dehtu a dehtový kal (dehtová voda), slabě kyselý vodnatý předek destilace dřevného dehtu.
(3)
Černouhelný dehet zbavený vody a preparovaný dehet se projednávají podle saz. čís. 166. Dehty zbavené vody jsou dehty, jež byly zbaveny součástí vroucích při nízké teplotě. K dehtům preparovaným patří směsi dehtových destilačních podílů, vroucích při vyšší teplotě, se surovým dehtem nebo jeho zbytkem po částečné destilaci, roztoky smůly z černouhelného dehtu v těžkých olejích z černouhelného dehtu a konečně též dehty, které byly destilací zbaveny určitých podílů.
(4)
Surový dehet černouhelný se vyznačuje svou konsistencí, jakož i obsahem vody a čpavku. Jest mnohem řidší než černouhelný dehet zbavený vody. Dáme-li těsně nad otvor nádoby, v níž je surový dehet černouhelný, skleněnou tyčinku nebo dřevěnou třísku ovlhčenou kyselinou octovou, tvoří se bílé mlhy. V pochybných případech lze ještě povahu dehtu určit podle toho, jak se chová při zahřívání. Zahříváme-li surový černouhelný dehet v porcelánovém kelímku, vyvíjejí se vodní páry, jež barví červený lakmusový papírek na modro a jež se srážejí na skleněné desce položené na otvor kelímku ve vodní kapky. Vody zbavený nebo preparovaný dehet černouhelný, jenž je vždy mnohem hustší, nedává při této zkoušce ani vodní páry ani vodní kapky, nýbrž skýtá teprve při silnějším zahřátí kapky olejovitého destilátu.
(5)
Od dehtů zbavených vody je třeba pečlivě rozlišovat přípravky, které jsou roztoky smůly z černouhelného dehtu, asfaltu a pod. v nízko vroucích lehkých olejích a jež patří k lakovým pokostům saz. čís. 624. Nátěr jimi provedený vysýchá po 12 až 24 hodinách na hmotu podobnou laku, mají jiný zápach a jsou řídké. Od dehtů vody zbavených a preparovaných se liší svou konsistencí a od surového dehtu rychlým vysýcháním nátěru.
(6)
Dehet rašelinový, dehet skalní a všechny dehty hnědouhelné a černouhelné, vyrobené nízkotepelnou karbonisací, saz. třída XXI.
(7)
Do saz. čís. 164 patří též olej jalovcový přismahlý (Oleum cadinum, huile de cade), jakož i dehet březový (Oleum Rusci), surové.
(8)
Dehet kostní (olej z jeleního rohu) a olej z dřevného dehtu (např. přismahlý olej březový a t. zv. silice z bukového dehtu), saz. čís. 173.
Saz. čís. 165.
Pryskyřice obyčejná; kalafuna; smůla výslovně nejmenovaná.
(1)
Sem patří obyčejná smrková pryskyřice (burgundská pryskyřice, galipot, bílá smůla a podobné zboží, jež je zpryskyřičnatělý terpentin), pak kalafuna (pryskyřice terpentinová, skelná, houslová a pod., t. j. destilační zbytek po zpracování terpentinu na terpentinový olej), dále pryskyřice jedlová (surová) a kalafuna jantarová (t. j. zbytek destilace jantaru).
(2)
Kalafuna tvářená, též adjustovaná, saz. čís. 301.
(3)
Americká smůla, t. j. směs pryskyřice smrkové a pryskyřičného oleje, saz. čís. 167.
Saz. čís. 166.
Smůla z kamenouhelného, hnědouhelného a břidličného dehtu, petrolejová a stearinová.
(1)
Stearinová smůla je černý asfaltovitý zbytek po destilaci mastných kyselin.
(2)
Sem patří též isolační hmoty určené k vysoušení budov, pokud se skládají ze smůly z dehtu černouhelného bez jiných přísad, dále smůly lité do tvarů sudů, pak černouhelný dehet zbavený vody nebo preparovaný, nikoli však dehet stearinový saz. čís. 101, t. j. zbytky po výrobě stearinu, jež obsahují ještě značné množství neutrálního tuku.
(3)
O dehtu zbaveném vody a o dehtu preparovaném viz vysvětlivky k saz. čís. 164.
(4)
Montanní smůla, parafinovitý zbytek po výrobě montanního vosku, pokud obsah parafinu činí více než 5%, jako montanní vosk saz. čís. 96, jinak saz. čís. 169.
(5)
Povolení k dovozu zbytků po destilaci parafinovité ropy podle poznámky k saz. čís. 166 vydává ministerstvo financí.
Saz. čís. 167.
Smůla bednářská, pivovarská, kartáčnická a provaznická.
(1)
Bednářská, pivovarská, kartáčnická a provaznická smůla jsou směsi pryskyřic s pryskyřičnými oleji, tuky a s podobnými látkami, které zvyšují lepivost, pojivost nebo odolnost.
(2)
Sem patří též smůla lodní, ševcovská, americká a kovářská; pak čisté pryskyřice a smůly všech druhů, jsou-li označeny na obalech jako zboží určené k živnostenským účelům.
Saz. čís. 168.
Zemina asfaltová, kameny asfaltové, surové, též mleté.
(1)
Asfaltová zemina a asfaltové kameny jsou asfaltové přírodní hmoty, jež nebyly taveny. V přírodě se vyskytují většinou jako asfaltové vápence, zřídka jako asfaltové pískovce.
(2)
Asfaltové vápence se skládají hlavně z vápence (obyčejného nebo dolomitického), jehož bývá 80—90%, kdežto hlína, jíl a pod. tvoří součást podřadnou. Obsahují zpravidla nejvýše 15%, výjimečně až 30% živice. Asfaltové vápence se rozpadají zahříváním v prášek, z něhož se dělají dlažby (t. zv. dlažby z dusaného asfaltu).
(3)
Asfaltové zeminy a kameny obsahují vždy značné množství popela.
(4)
Při projednávání zboží tohoto sazebního čísla je třeba přihlédnout zejména také k povaze součástí, které mohou odůvodňovat zařadění tohoto zboží do saz. čís. 170. Viz vysvětlivky k saz. čís. 170.
(5)
V pochybných případech budiž vyžádán posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
Saz. čís. 169.
Asfaltová živice a surový vosk montanní.
(1)
Asfaltové živice jsou látky vytavené ze zemin a kamenů obsahujících asfalt, vyznačující se osobitým živičným zápachem, jakož i hnědočernou barvou a konsistencí měkkého, zřídka tvrdého vosku.
(2)
Od smol saz. čís. 166, jež se jim vzhledem velmi podobají, liší se asfaltové živice zejména příjemným živičným pachem, šířícím se při zahřívání. Asfaltová živice se rozpouští v benzinu jen nesnadno na hnědý roztok, kdežto smůla z dehtu černouhelného skýtá ihned zelenavý, kalný roztok. Asfaltová živice zanechává po spálení a vyžíhání, ve srovnání se smůlou z dehtu černouhelného, velmi značné množství popela a nemá jako tato smůla černý, nýbrž hnědý vryp. Vaříme-li asfalt po delší dobu s formalinem, dává bezbarvou tekutinu, kdežto náhražky asfaltu poskytují více nebo méně zbarvené roztoky. O rozlišování asfaltové živice od surové asfaltové zeminy a asfaltových kamenů viz vysvětlivky k saz. čís. 168.
(3)
Sem patří též asfalt v pravidelně formovaných kusech (kotoučích, koláčích, hranolech a pod.), určený k dalšímu zpracování, pak asfalt v zrnech lesklého lomu, jehož se používá k výrobě laků, asfalt nalitý do sudů, a to bez ohledu na obsah popela, potom asfaltová kaše (t. j asfaltová živice máslovité konsistence a bez příměsi těžkého minerálního oleje), konečně též směsi přírodního a umělého asfaltu (t. zv. goudron, jenž může obsahovat smůlu z černouhelného, hnědouhelného a břidličného dehtu, smůlu petrolejovou a stearinovou atd), pak montanní smůla, neobsahuje-li více než 5% parafinu, jakož i zbytky po výrobě ceresinu (t. zv. ozokeritové odpadky), t. j. zápachu prosté černé kusy slabě lasturového lomu, jež měknou již teplem ruky.
(4)
Asfaltová živice obsahující minerální olej, viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XX.
(5)
Asfaltová živice rozpuštěná v lehkém minerálním oleji, v pryskyřičném oleji, v terpentinovém oleji, v benzenu, sirouhlíku, chloroformu a pod., saz. čís. 624.
(6)
Asfalt umělý, bez přísad, saz. čís. 166; s přísadou mletého vápence atd. (asfaltový tmel, asfaltový mastix a pryskyřičný cement), saz. čís. 170.
(7)
Montanní vosk surový (uhelný vosk, hnědouhelný bitumen) je směs voskovitých a pryskyřičných látek z pravěkých rostlin, získaná extrakcí voskového uhlí benzenem nebo jinými rozpouštědly. Tvoří hnědé až černohnědé kusy lasturového lomu a šíří po zahřátí osobitou aromatickou vůni. Čištěním se z něho získá montanní vosk čištěny saz. pol. 96b).
Saz. čís. 170.
Asfaltový tmel; asfaltový mastix; pryskyřičné cementy (dřevitý cement).
(1)
Do saz. čís. 170 patří všechny směsi přírodního nebo umělého asfaltu, smol, kalafuny, dehtu, pevných zbytků po destilaci nebo rafinaci minerálních olejů a pod. s mletými neb jemně zrněnými nerostnými hmotami, na př. se živičným nebo obyčejným vápencem, křídou, hlínou, sádrou, cementem, pískem, sírou atd., pak s pilinami, chlupy, rostlinnými vlákny a pod.
(2)
Toto zboží slouží ke stavebním účelům jako isolační hmoty, k pokrývání střech, k vyplňování spár, po případě též na výrobu uhlíků a pod. a přichází do obchodu jako asfaltový tmel, asfaltový mastix, pryskyřičný cement, dřevitý cement, lak na střechy, mastixový cement, kamenný tmel atd.
(3)
Přírodní asfaltové zeminy obsahují značné množství popela; asfaltové výrobky saz. čís. 170 se rozeznávají od nich množstvím a povahou přísad.
(4)
Dýmotvorné přípravky proti mrazu (résineux bordelais) z dřevěných pilin, pryskyřice a asfaltu, saz. čís. 135.
Saz. čís. 171.
Dlaždice a kostky asfaltové.
(1)
Sem patří desky a kostky, jichž lze použít přímo k dlažebním účelům a jež se vyrábějí z asfaltu (asfaltového mastixu) nebo asfaltovitých nerostů za vysokého tlaku nebo tavením a litím do forem.
(2)
Tvářený asfalt nebo asfaltový mastix v koláčích, kostkách, hranolech a pod., určený k přetavení, saz. čís. 169, po příp. 170.
Saz. čís. 172.
Ozokerit (zemní vosk, skalní vosk), surový.
(1)
Surový ozokerit (zemní vosk, skalní vosk, skalní lůj, neftgil) saz. čís. 172, žlutý, zelenohnědý až i černý nerost, je třeba dobře rozlišovat od ceresinu (čištěného ozokeritu) saz. čís 98.
(2)
Zbytky po výrobě ceresinu (t. zv. ozokeritové odpadky), saz. čís. 169.
Saz. čís. 173.
Terpentin, olej terpentinový, olej smolný (pryskyřičný); olej jantarový, olej z rohu a olej kaučukový, surové, pak oleje řady benzenové z kamenouhelného dehtu; ptačí lep.
1.
(1) Terpentin jest lepkavý, po terpentinovém oleji páchnoucí, jako med hustý balzám, jenž prýští z poraněných jehličnatých stromů a na vzduchu tvrdne na obyčejnou pryskyřici saz. čís. 165.
(2)
Jeho destilací vodní parou nabýváme terpentinového oleje, patřícího rovněž do saz. čís. 173, a kalafuny saz. čís. 165 jako zbytku po destilaci. Kalafuna skýtá suchou destilací z počátku pryskyřičnou tresť (pryskyřičný líh, pinolin), snadno těkavou tekutinu vonící tymiánem, již nutno projednávat jako terpentinový olej, a pak rozličné smolné oleje (pryskyřičné oleje, modrý, světlý, žlutý atd.); jsou to oleje téměř bezbarvé až zahnědlé, s modrou fluorescencí, která po vyčištění mizí; čisté druhy obchodní (na př. oleje kodové) jsou téměř bez zápachu a prosty pryskyřice.
(3)
Pryskyřičný olej liší se od terpentinového oleje svou konsistencí, zápachem a často vyšším bodem varu. Pryskyřičný olej rozpouští se v desateronásobném objemu 90procentního alkoholu jen nedokonale, kdežto terpentinový olej se rozpouští úplně.
(4)
Přísadu minerálních olejů, většinou vysokovroucích, jež se vyskytuje často v pryskyřičném oleji a podmiňuje zařazení do saz. třídy XXI, poznáme podle toho, jak se zboží chová ke směsi 10 objemových dílů 95procentního alkoholu a 1 objemového dílu chloroformu.
(5)
Pryskyřičný olej prostý minerálního oleje musí se při pokojové teplotě rozpustit v této směsi alkoholu a chloroformu bez zbytku.
(6)
Sem patří též borový olej získaný ze sosnového kořene bohatého na pryskyřici, pak čištěný terpentinový olej (kamfin), olej z dřevného dehtu (na př. přismahlý březový olej a t. zv. silice z bukového dřeva), potom rektifikovaný olej kadový (Oleum cadinum rectificatum, huile de cade, francouzský olej z dehtu jalovcového), rektifikovaný březový olej (Oleum Rusci rectificatum) a konečně mazadlo retinol, t. j. hustý pryskyřičný olej; kanadský balzám patří však do saz. čís. 174.
(7)
Jako čištěný terpentinový olej se projednává též terpentinový olej zbavený kafru. Je to zbytek po destilaci pinenu z terpentinového oleje, obsahující vedle menšího podílu jiných látek zbývajících po výrobě umělého kafru zejména dipenten.
(8)
Olej z dřevného dehtu se liší od dřevného dehtu saz. čís. 164 menším množstvím zbytku, jenž při destilaci do 200° C musí u dřevného dehtu činit nejméně 12%. Množství zbytku stanoví v případě potřeby příslušný chemicko-technický ústav finanční správy.
(9)
Patentní terpentinový olej, t. j. lehký minerální olej navoněný terpentinovým olejem, saz. čís. 177.
(10)
Patentní terpentinový olej rozpoznáme od pravého terpentinového oleje touto zkouškou: 5 cm3 zkoušeného terpentinového oleje se smísí v odměrném válci na 100 cm3 se 45 cm3 90procentního alkoholu (podle objemu), pak se válec uzavře a směs protřepá. Terpentinový olej, jenž obsahuje mnoho minerálního oleje, se při tom v alkoholu nerozpustí, nýbrž dává kalnou tekutinu nebo vylučuje kapky oleje a nutno jej bez dalšího zkoušení projednat podle saz. čís. 177 nebo zařídit jeho přesné prozkoumání.
(11)
Jestliže se však olej rozpustí tak, že vznikne čirý nebo skoro čirý roztok, může jít o čistý terpentinový olej nebo o terpentinový olej s nepatrnou příměsí minerálního oleje; v tomto případě nutno ve zkoušce pokračovat takto:
Nejprve přidáme k alkoholickému roztoku další množství alkoholu až k dílci 100 cm3 a opět dobře protřepeme. Potom smísíme v nádobě, již lze uzavříti, 60 cm3 roztoku, jenž obsahuje v 1 litru vody 3 g bromičnanu draselného a 11 g bromidu draselného, s 15 cm3 zředěné kyseliny sírové (350 cm3 sehnané kyseliny sírové na 650 cm3 vody); k této tekutině, zbarvené vyloučeným bromem žlutě, přidáme 6 cm3 alkoholického roztoku terpentinového oleje a dobře třepáme po ⅟₄ minuty. Čistý terpentinový olej odbarví roztok úplně; v opačném případě nutno zboží považovat za smíšené s minerálním olejem a projednat podle saz. čís. 177 anebo zařídit další prozkoumání příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy.
(12)
Terpentinový olej navoněný, saz. čís. 633.
(13)
Silice z borového jehličí a jí podobné silice, saz. pol. 155b).
2.
(1) Surový olej jantarový je hnědočervená, kysele reagující, zahoustlá tekutina přismahlého zápachu, kdežto čerstvý čištěný olej jantarový je bezbarvý a řídký, páchne pronikavě a vytrvale, nikoli však přismahle a reaguje neutrálně; pozvolna žloutne.
(2)
Surový olej z jeleního rohu (zvířecí olej, kostní dehet), se podobá svými vlastnostmi surovému oleji jantarovému, páchne však jinak, a to velmi charakteristicky a nejvýš odporně. Od čištěného oleje z jeleního rohu (Dippelova oleje) saz. pol. 155b) se liší podobně jako surový jantarový olej od čištěného, avšak oba oleje z rohu reagují alkalicky.
(3)
Surový olej kaučukový vyznačuje se rovněž osobitým zápachem. Rozpouští surový kaučuk a na vzduchu hnědne.
3.
(1) K olejům z černouhelného (kamenouhelného) dehtu řady aromatické neboli benzenové patří technicky čisté uhlovodíky benzen, toluen, xylen, kumen, získané jednoduchou frakcionovanou destilací dehtu, potom lehké a těžké dehtové oleje (lehký olej, těžký olej, anthracenový olej a pod.), vyjma olej střední (karbolový), jenž se vyznačuje zřejmým -zápachem po kyselině karbolové a jejž třeba projednávat podle saz. pol. 604c).
(2)
Jako těžké oleje z černouhelného dehtu se projednávají též nebarvené směsi těžkých dehtových olejů (t. zv. impregnační oleje), jichž se používá ke konservování dřeva, na př. karbolineum a pod.
(3)
Pravé oleje z černouhelného dehtu saz. čís. 173, patřící do řady benzenové, mají charakteristický, na svítiplyn nebo černouhelný dehet upomínající zápach a značnou hustotu, jež je jen velmi zřídka menší než 865° a nikdy neklesá pod 850°. Od olejů z čemouhelného dehtu řady methanové, patřících do saz. třídy XXI, a od minerálních olejů rozeznávají se oleje z černouhelného dehtu řady benzenové (saz. čís. 173) tím, že se úplně rozpouštějí, mají-li hustotu menší než 900°, v 1½ objemovém dílu 90procentního alkoholu, a mají-li hustotu větší než 900°, v 1 objemovém dílu absolutního alkoholu. S alkoholem v udaném množství dávají tudíž homogenní, čirou směs, jež se stáním nerozděluje ve vrstvy, kdežto oleje z černouhelného dehtu saz. třídy XXI, jakož i minerální oleje při stejné hustotě jsou v 90procentním alkoholu nerozpustné a smísíme-li je s ním, oddělují se stáním opět ve vrstvy.
(4)
Chemicky čistý benzen, toluen, xylen, kumen, saz. čís. 622; kreolin, t. j. kreosotový olej smíšený s pryskyřičným mýdlem, saz. pol. 604f); pyridinové zásady, t. j. směs pyridinu a jeho homologů k denaturaci lihu, saz. pol. 604d); barvené impregnační oleje z černouhelného dehtu (barvy s přísadou karbolinea a pod.), saz. čís. 626.
(5)
Oleje z černouhelného dehtu, lehké a těžké, jako prostředek na čištění skvrn, po příp. k účelům konservačním nebo impregnačním, v malých lahvích, plechovkách atd., upravené pro drobný prodej a vyskytující se v obchodě pod nejrozmanitějším označením, saz. pol. 99b).
4.
(1) Ptačí lep jest zelenavý nebo nahnědlý, lepkavý, osobitě páchnoucí, tuhý lep na lapání ptáků a hmyzu; vyrábí se z bobulí bílého jmelí a jiných plodů i částí rostlinných a smí obsahovati jen málo popela.
(2)
Ptačí lep umělý, t. j. klih s přísadou solí kovů, na př. chloridu zinečnatého, saz. čís. 611.
Saz. čís. 174.
Pryskyřice kopálová, pryskyřice damarová, šelak, guma arabská, guma geddah, senegalská, gumigutta, guma tragantová; klovatiny (gumy), pryskyřice a klejopryskyřice, přírodní balzámy a šťávy rostlinné, výslovně nejmenované.
1.
(1) Do saz. čís. 174 patří pryskyřice kopálová (angolská, kauri atd.) a pryskyřice damarová, potom surový i bílený šelak (laka, přírodní, v kusech, zrnech, tabulkách, koláčích, deskách, prutech, tyčích a pod.), rovněž tak zvaná šelaková náhražka (t. j. zbytky po čištění a zpracování různých pryskyřic se sledy sikativů), konečně též kávová glazura, která se skládá ze šelaku a jiných pryskyřic saz. čís. 174 bez jiných přísad.
(2)
Šelakový vosk, saz. čís. 81.
2.
(1) Jako gumu arabskou, geddah, senegalskou a senárskou (gumy či klovatiny akacií) saz. čís. 174 nutno projednávat též četné jiné druhy klovatin (kordofanskou, bassorskou, kapskou, australskou, suakimskou atd.), pak klovatiny tohoto saz. čísla čištěné rozpouštěním ve vodě a opětným vysušením, jakož i vodné roztoky arabské gumy bez přísad ve velikých nádobách.
(2)
Gumigutta (Gummi guttae, guma gutti nebo siamská) je zaschlá, jedovatá, mléčná šťáva tropických rostlin; dováží se obyčejně v bambusových trubkách (trubičková gumigutta) anebo v hrudách (koláčová gumigutta) a upotřebuje se k účelům barvířským, řidčeji jako léčivo.
(3)
Klovatina (guma) tragantová (tragant) jest rostlinná klovatina, jež se liší od klovatiny arabské tím, že bobtná silně ve studené vodě, avšak nerozpouští se.
(4)
Náhražky klovatin, na př. dextrin, saz. čís. 614, tragazol, saz. čís. 610.
(5)
Dextrin a náhražky klovatin saz. čís. 614 se rozpoznají od pravé arabské klovatiny atd. povahou, vnějšími vlastnostmi, chováním k činidlům (k Fehlingovu a jodovému roztoku), jakož i polarisací. Je-li podezření, že zboží saz. čís. 174 jest smíšeno se zbožím saz. čís. 614, vyžádá se posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
(6)
Arabská guma a podobné klovatiny, upravené k drobnému prodeji, viz poznámku za saz. čís. 614.
3.
(1) Ke klovatinám (gumám), pryskyřicím a klejopryskyřicím, výslovně nejmenovaným, patří na př. klovatina acajou (nebudiž zaměňována s t. zv. balzámem acajou, t. j. surovým cardolem saz. čís. 622); pryskyřice akaroidová (červená a žlutá pryskyřice botanybayská); pryskyřice amoniaková; pryskyřice animová; asant smrdutý (Asa foetida); bdellium; pryskyřice benzoová (asant vonný); dračí krev; pryskyřice elemová (elemi); euforbium; klovatina galbanová; pryskyřice guajaková; kamala a varas; klovatina kuterová; pryskyřice ladanová (ladanum, pryskyřice cistová); mana (nebudiž zaměňována s mannitem saz. čís. 622); klovatina mastixová; myrha (Gummi Myrrhae); olibanum (vzácné kadidlo, též divoké nebo lesní kadidlo); opopanax (klovatina panaxová nebo opoponax); klovatina sagapenová (serapinum); pryskyřice sandaraková; pryskyřice skamoniová (scammonium); pryskyřice storaxová (styrax), též t. zv. Storax Calamitus a storaxové odpadky; tacamahaca; klovatina třešňová atd.
(2)
Pryskyřice jalapová, pryskyřice podofylová a podobné pryskyřičné přípravky získané extrakcí rostlinných částí alkoholem, etherem a pod. a odpařením rozpouštědla, saz. čís. 622.
(3)
Pryskyřičnan manganatý a podobné soli pryskyřičných kyselin, saz. pol. 637a).
4.
(1) K přírodním balzámům výslovně nejmenovaným patří na př. aloe (nikoli však aloový výtažek saz. čís. 622), kopaivový balzám (v želatinových tobolkách nebo jako pilulky, saz. čís. 630); balzám gurjunový (dřevný olej, woodoil, nebudiž zaměněn se stejnojmenným etherickým olejem ze dřeva santalového [silicí santalovou] saz. pol. 155b) a mastným olejem stromu moukeše čili čínským dřevným olejem saz. čís. 103); zahuštěná šťáva čínské a japonské škumpy pokostové (Rhus vernicifera), v obchodě zvaná japonský lak (avšak lakové pokosty [obyčejně pryskyřičné nebo asfaltové] uměle vyrobené, přicházející do obchodu pod jmény japonský lak, japanika, japanned good, saz. čís. 624); kanadský balzám (vonný kanadský terpentin); laktucarium (locikovina), zaschlá mléčná šťáva rozličných druhů lociky; mecký balzám neboli opobalzám; peruánský balzám; storaxový balzám čili storax (styrax), tekutý; toluánský balzám; tourijský balzám atd.
(2)
Přírodní balzámy označené jako léčebné, saz. čís. 630; navoněné, upravené jako kosmetické prostředky nebo s přísadou alkoholu, saz. čís. 633.
5.
(1) Rostlinné šťávy výslovně nejmenované saz. čís. 174 jsou pouze ty, které z rostlin buď vytekly samovolně nebo byly z nich získány navrtáním, vylisováním a podobným jednoduchým způsobem, nebyly však uměle extrahovány, ani dále upravovány a nemají přísad, na př. čerstvá, nezkvašená březová šťáva (březová voda).
(2)
Šťávy získané z ovoce, bobulí, řep a pod., způsobilé k lidskému požívání (též citronová šťáva), saz. čís. 109 po příp. 130.
(3)
Bobulové šťávy, získané lisováním nebo vyvařením a odpařením, jež nejsou způsobilé k lidskému požívání a jsou určeny k průmyslovým účelům (šťáva dřínová, bezinková, zahuštěná šťáva citronová), též obsahují-li nejvýše 5% váh. alkoholu, saz. čís. 163.
(4)
Rostlinné šťávy, jež kvašením nebo nějakým jiným způsobem nabyly zcela nebo částečně povahy vína, projednávají se podle saz. čís. 109, rostlinné výtažky s přísadou alkoholu podle saz. čís. 108, 630 nebo 633.
(5)
Ovocné gumy, na př. žvýkací guma a jiné t. zv. gumové cukrovinky, vyrobené z rostlinných šťáv nebo klovatin a cukru, saz. čís. 132.
(6)
přírodní rostlinné šťávy výslovně nejmenované, označené jako léčebné, saz. čís. 630, upravené jako kosmetické prostředky, saz. čís. 633, s přísadou alkoholu přes 5% váh. podle povahy výrobku, saz. čís. 108, 632 nebo 633.
XXI.
Oleje minerální; dehet hnědouhelný, dehet břidličný a oleje z nich.
Do této saz. třídy jsou zařazeny: oleje minerální, oleje z dehtu hnědouhelného a břidličného, surové a čištěné, dehet hnědouhelný a břidličný, jakož i zbytky po destilaci nebo rafinaci minerálních olejů.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXI.
1.
Minerální oleje jsou v podstatě směsi uhlovodíků řady mastné. Takových látek se nabývá též suchou destilací živičného hnědého uhlí nebo živičných břidlic. S mastnými oleji mají minerální oleje jen málo společných vlastností, na př., že se nemísí s vodou, že jsou specificky lehčí vody a že způsobují na papíře mastnou skvrnu, jež však u minerálních olejů obyčejně mizí již na vzduchu, rychleji při opatrném zahřátí Jakožto uhlovodíky nejsou zmýdelnitelné, což usnadňuje jejich odstraňování ze směsí s mastnými oleji.
2.
(1) Ropa (surový minerální olej) je podle původu řídká nebo hustá, zřídka máslovité konsistence. Také barva kolísá od světle žluté až do tmavočerné. Zápach je etherický nebo živičný. Ropy se zpravidla přímo nepoužívá; dělí se v rafineriích destilací na různé frakce.
(2)
Frakce destilující asi do 200° C je surový benzin, asi od 180° C do 300° C petrolejový destilát. Zbytek je výchozím materiálem pro výrobu plynových, různých mazacích a jiných olejů nebo destilátů, vaseliny, parafinu, ceresinu a petrolejového asfaltu; je-li zbytek podroben krakování, získá se benzin, oleje a jako zbytek topný olej, po příp. petrolejový koks. Frakce je nutno zpravidla podrobiti rafinačním procesům, po příp. dalším procesům destilačním a dále u rop parafinických procesům odparafinovacím.
(3)
Surový benzin poskytuje dalším zpracováním řadu hotových výrobků, které slouží různým účelům, jako benziny motorové, extrakční, rozpouštěcí, lakové atd.
(4)
Petrolej ke svícení (rafinovaný) je vodojasný nebo světle žlutý, modravě fluoreskující.
(5)
Mazací oleje se vyrábějí z olejových destilátů, získaných vakuovou destilací zbytků suroviny, různými rafinačními procesy (kyselinová rafinace, selektivní rafinace s rozpouštědly), po příp. odparafinováním (u rop parafinických). Vyrobené mazací oleje mají různé vlastnosti a označují se podle způsobu použití jako na př. oleje vřetenové, transformátorové, ložiskové, turbinové, motorové, válcové atd.
(6)
Jako minerální oleje získané z ropy se projednávají i minerální oleje synthetické, vyrobené hydrogenací uhlí nebo dehtů, získaných z uhlí nízkotepelnou destilací. Hydrogenace dehtů je vlastně krakování za přítomnosti vodíku a katalysátorů; vodík potlačuje kondensační reakce a umožňuje vznik nízkomolekulárních zplodin. Obdrží se tak synthetický benzin, petrolej, plynový olej a jiné oleje. Kromě koksu, jednomocných a dvojmocných fenolů, jež jsou základní surovinou při výrobě léčiv, barviv, umělých pryskyřic, tříslovin a jiných látek, se při tomto zpracování získávají plyny (propan, butan, t. zv. pohonný plyn a j.).
(7)
Minerální olej synthetický se vyrábí také metodou, při níž se uhlí v generátoru přemění na generátorový vodní plyn, který slouží k vlastní synthesi.
3.
(1) Živičné hnědé uhlí, jakož i některé druhy černého uhlí (svíčkové uhlí, boghead a pod.) dávají suchou destilací dehet hnědé barvy a nepříjemného zápachu. Další destilací se rozkládá tento dehet v lehký surový olej, parafinovitou hmotu a červené oleje. Frakce se čistí a pak destilují za sníženého tlaku. Takto se získávají jako hlavní zplodiny benzin, solarový olej, jehož se používá většinou k pohonu motorů, a parafinové oleje, které skýtají tvrdý a měkký parafin. Tekutých podílů zbývajících po vyloučení parafinu, jakož i červených olejů se upotřebuje jako plynových olejů k výrobě olejového plynu.
(2)
Podobně se zpracují živičné břidlice; získá se však přitom méně parafinu a více olejů, mnohé (na př. australské olejné břidlice) dokonce poskytují jen oleje.
(3)
Do této saz. třídy patří též dehet rašelinový, získaný suchou destilací rašeliny, jakož i tekutý asfalt (skalní dehet), surový olej (dehet) ichthyolový ze živičných břidlic ichthyolových, pak jiné dehty nepřehřáté či steatické, t. j. dehty vyrobené nízkotepelnou karbonisací uhlí černého nebo hnědého a konečně dehet generátorový.
4.
(1) Dehet hnědouhelný a břidličný lze rozpoznat od jiných druhů dehtů, jež se projednávají podle saz. čís. 164, buď čichem nebo — zejména od dehtu černouhelného — touto zkouškou:
(2)
Malé množství dehtu, který se má zkoušet, vpravíme do zkoumavky, načež přilijeme asi do poloviny zkoumavky čistého benzinu. Mísí-li se dehet s benzinem a současně ho zřetelně zakaluje a zbarvuje, nutno dehet projednat podle saz. čís. 176; zůstává-li benzin čirý nebo sotva znatelně zakalený, je to dehet saz. čís. 164.
(3)
Benzin saz. čís. 177 se rozeznává od benzenu z dehtu černouhelného saz. čís. 173 těmito vlastnostmi: Benzin se rozpouští obtížněji v alkoholu (1 díl benzinu v 6 dílech alkoholu) než benzen (1 díl benzenu v ½—¾ dílu alkoholu); dále se liší hustotou (hustota benzenu je nejméně 870°, benzinu též z dehtu hnědouhelného nejvýše 790°). Asfalt se rozpouští v benzenu, nikoliv však v benzinu. Benzen se mísí s 90procentním alkoholem v každém poměru, benzin nikoli. Konečně lze benzen nitrovat, benzin nikoli.
(4)
Nitrace se provádí takto: K malému množství zkoušeného vzorku ve zkoumavce přidává se ponenáhlu směs 2 dílů sehnané kyseliny sírové a 1 díl sehnané kyseliny dusičné. Je-li benzen přítomen, tvoří se za hojného vývoje červených par nitrobenzen, jenž klesá, vlijeme-li reakční směs do vody, ke dnu a jejž lze poznat podle vůně po hořkých mandlích (Mirbanův olej).
(5)
Viz též vysvětlivky k saz. čís. 173.
5.
(1) Hustota minerálních olejů je údaj hustoměru na minerální oleje při 15° C, při čemž hustota vody 4° C teplé rovná se 1.000 stupňům. Takto udaná hodnota se převede na hustotu uvedenou v celním sazebníku dělením 1.000. Hustoměry mohou býti opatřeny teploměrem, takže odpadá měření teploty zvláštním teploměrem.
(2)
Při použití hustoměru na minerální oleje nutno dbát těchto směrnic:
a)
Kapalinu zkoušíme ve skleněném válci dostatečně vysokém a širokém tak, aby hustoměr volně ploval a nedotýkal se stěn válce.
b)
Hustoměr musí být čistý. Čistíme jej nejlépe tak, že jej ponoříme do benzinu nebo petroleje a pak osušíme filtračním papírem, čistý hustoměr bereme pouze za horní konec stopky nad nejvyšším bodem stupnice.
c)
Hustoměr ponořujeme do zkoušené kapaliny opatrně tak, aby se stonek nesmočil nad místem udávajícím hustotu.
(3)
Aby se zjistila hustota, vnoří se výše popsaným způsobem hustoměr do kapaliny a asi po 5 minutách, kdy hustoměr již nabyl teploty zkoušené kapaliny, odečte se údaj na stupnici, při čemž rozhoduje vždy nejvyšší místo, až ke kterému tekutina přilne na skleněném stonku. Je-li toto místo mezi dvěma dílky stupnice, udáváme ještě polovinu dílku. Současně odečteme na teploměru teplotu rovněž na polovinu stupně.
6.
(1) Podle údajů na hustoměru a teploměru, zjištěných podle předešlé vysvětlivky, zjistíme skutečnou hustotu takto:
(2)
Je-li pozorovaná teplota zkoušené kapaliny 15° C, udává číslo odečtené na hustoměrné stupnici přímo skutečnou hustotu. Ukazuje-li však teploměr jinou teplotu, nazýváme číslo odečtené na stupnici hustoměru hustotou zdánlivou, z níž pak zjistíme skutečnou hustotu tím způsobem, že za každý stupeň přes 15° C připočítáme, za každý stupeň pod 15° C odečítáme příslušný součinitel roztažnosti, jenž činí průměrně:
při hustotědo 7500˙80
od 750°do 7800˙79
od 780°do 8200˙77
od 820°do 8500˙75
od 850°do 8800˙70
nad 8800˙65.
(3)
Tak na př. byla-li při zkoušení minerálního oleje odečtena na stupnici hustoměru hustota 810° a ukazoval-li teploměr teplotu oleje 19° C, pak skutečnou hustotu zjistíme výpočtem takto: Jelikož teplota zkoušené kapaliny je o 4° C vyšší, násobíme 4° součinitelem roztažnosti 0'77 (4° X 0'77 = 3'08°). Vypočtenou hodnotu 3'08° připočteme k nalezené zdánlivé hustotě (připočteme proto, jelikož jsme měřili při teplotě vyšší nežli 15° C), takže skutečná hustota je:
zdánlivá hustota810°
oprava (4° X 0˙77)+ 3˙08°
skutečná hustota, t. j. při 15° C813˙08°.
(4)
Jiný příklad:
Zdánlivá hustota je 840° při teplotě 7° C. Jelikož je teplota o 8° C nižší proti základní teplotě 15° C, násobíme 8° X 0˙75 = 6’0°. Vypočtenou hodnotu odečítáme od nalezené zdánlivé hustoty (odečítáme proto, jelikož jsme měřili při teplotě nižší než 15° C), takže skutečná hustota je:
zdánlivá hustota840°
oprava (8° X 0’75— 6'0°
skutečná hustota, t. j. při 15° C834°.
(5)
Přibližuje-li se skutečná hustota k hodnotě, jež má za následek vybrání celní pohledávky podle jiných sazeb, nutno úřední stanovení hustoty vykonati s obzvláštní pečlivostí a postupovati při něm takto:
a)
Výše popsaným způsobem se stanoví hustota 3krát a z těchto tří měření po přepočtení na skutečnou hustotu vezme se průměr, anebo se zjistí hustota přesně při 15° C.
b)
Při přepočítávání na 15° C nutno přihlížet též ke zlomkům stupňů teploty.
(6)
Byl-li by i potom výsledek nejistý, zašle se vzorek příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy ke stanovení hustoty způsobem pyknometrickým.
(7)
Skutečnou hustotu minerálního oleje lze spolehlivě zjistit hustoměrem jen při teplotě, při níž se z oleje nezačínají vylučovat ještě krystaly parafinu nebo nezačíná olej tuhnout.
(8)
Má-li se zjistit hustota minerálního oleje za teploty, při níž tato podmínka není splněna, lze stanovení provést teprve tehdy, když vzorek zahřátím nabude takové teploty, až se látky z něho vyloučené opět rozpustí.
(9)
Při určování hustoty minerálních olejů, které jsou při braní vzorku ztuhlé, budiž olej předem důkladně promíšen nebo budiž vzat větší počet vzorků z různých vrstev; z těchto vzorků se pak smíšením připraví vzorek průměrný.
7.
(1) Je-li pochybnost o tom, jak má být posuzováno zboží saz. třídy XXI, vyžádá se posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
(2)
Povolení k dovozu minerálních olejů s celní výhodou udílí ministerstvo financí.
Saz. čís. 175.
Ropa.
(1)
Ropa saz. čís. 175 bývá zpravidla tmavohnědá až černá, neprůhledná, jen zřídka jsou ropy žluté, načervenalé a průhledné. Od minerálních olejů saz. čís. 178 se ropa liší silně živičným zápachem a poměrně malou hustotou, jež bývá obyčejně 825—850°.
(2)
Ropa poskytuje při destilaci kromě podílu benzinového i podíl petrolejový, olejový a zbytky. Jsou však známy i ropy, kterým na př. podíl benzinový téměř chybí; u takových rop může být někdy podezření, že jde o ropu zbavenou některého podílu. Ropy saz. čís. 175 nelze použít k osvětlování bez předchozího přečištění spojeného s destilací.
(3)
Ropě se podobají vzhledem velice oleje zbylé po oddestilování lehčích frakcí z ropy (topping) nebo získané t. zv. redukcí některých rop; tyto výrobky přicházejí jako olej topný, vulkánové oleje na mazání železničních os a j.
(4)
Projednává-li se ropa pro rafinerie minerálních olejů a jiné závody zpracující ropu destilací nebo hydrogenací, projedná se zboží podle saz. čís. 175, nejsou-li pochybnosti o jeho povaze. Avšak i tu nutno občas odebrat vzorek a zaslat jej k přezkoušení příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy. Ministerstvo financí může zavést jiný vhodný způsob k zjištění, zda dovezené zboží je ropa saz. čís. 175. Zásilky ropy poukáže celní oddělení do těchto závodů pod úřední závěrkou.
(5)
Navrhne-li se minerální olej k projednání jako ropa saz. čís. 175 pro jiné příjemce, nutno v každém případě dát zboží k prozkoumání příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.
(6)
Zboží se prozkoumá zejména v tom směru, zda jde o ropu. Nelze-li z povahy zboží usoudit, zda je způsobilé k svícení bez předchozího přečištění spojeného s destilací, provede se zkouška na svítivost po předběžné rafinaci zkoušeného zboží kyselinou sírovou a sodným louhem. Hoří-li takto vyčištěný olej v lampě čadivým plamenem, projedná se podle saz. čís. 175.
(7)
Ropa, jež byla na př. zbavena některého podílu, projedná se podle hustoty jako minerální olej saz. čís. 177 nebo 178. Rovněž tak se projedná i ropa, jíž bylo by lze svítit bez předchozího přečištění spojeného s destilací.
Saz. čís. 176.
Dehet hnědouhelný a dehet břidličný.
(1)
Které dehty patří do saz. třídy XXI, t. j. do saz. čís. 176, viz 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXI.
(2)
Zkouška, jak se rozeznávají dehty saz. čís. 176 od jiných druhů dehtů, je předepsána ve 4. všeobecné vysvětlivce k saz. třídě XXI.
Saz. čís. 177 a 178.
Oleje minerální, jakož i oleje z dehtu hnědouhelného a břidličného, polorafinované (poločištěné) nebo rafinované (čištěné), též smíšené s živočišnými nebo rostlinnými oleji nebo tuky.
1.
(1) Význačným znakem minerálních olejů saz. čís. 177 je jejich hustota do 880° včetně, jíž se rozlišují od minerálních olejů saz. čís. 178.
(2)
Minerální mazací oleje máslovité konsistence, viz vysvětlivky k saz. čís. 96.
2.
(1) Též v dehtu černouhelném se vyskytují dehtové oleje řady mastné, jež jinak bývají obsaženy ve větším množství jen v dehtu hnědouhelném a břidličném. Takové tekuté homology methanu, ethylenu, acetylenu a jiných uhlovodíků řady mastné třeba projednávat — nehledě k tomu, zda jsou vyrobeny z dehtu hnědouhelného, břidličného nebo černouhelného — jako minerální oleje saz. čís. 177 nebo 178.
(2)
O jejich rozlišování od pravých olejů z černouhelného dehtu řady aromatické či benzenové, t. j. benzenu, toluenu, xylenu, kumenu atd., viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 173.
3.
(1) Minerální oleje k mazání (jako na př. olej vaselinový, vřetenový a pod.), jakož i těkavé, různě pojmenované zplodiny destilace, jichž nelze užít ke svícení (petrolejový ether, benzin, náhražka terpentinového oleje, vodička na čištění skvrn atd.), upravené v malých lahvičkách pro drobný prodej, se projednávají podle saz. pol. 99b).
(2)
Tekuté směsi minerálních olejů s obyčejným (nenavoněným) mýdlem se projednávají podle toho, je-li hustota směsi menší nebo větší než 880°, podle saz. čís. 177 nebo 178; dovážejí-li se takové směsi v úpravě, jež má za následek zařaďování jako jemné mýdlo, projednávají se právě tak jako tekuté směsi minerálního oleje s navoněným mýdlem podle saz. pol. 637b), nejde-li ovšem o zboží saz. čís. 633.
(3)
Konsistentní (máslovité nebo pevné) směsi minerálního oleje s obyčejným mýdlem v úpravě přípustné pro obyčejné mýdlo podle 2. vysvětlivky k saz. čís. 637, saz. pol. 100a), jinak upravené, jakož i takové směsi minerálního oleje s jemným mýdlem, saz. pol. 637b) nebo saz. čís. 633.
(4)
Asfaltová živice, jež obsahuje těžký minerální olej, hnědouhelný nebo břidličný dehet, viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XX.
(5)
Smůla petrolejová (asfalt), saz. čís. 166; petrolejový koks, saz. čís. 135.
(6)
Parafin, saz. čís. 96.
(7)
Vaselina, saz. čís. 99.
(8)
Kolomaz s minerálním olejem nebo s minerálním tukem, saz. pol. 100a).
(9)
Valchářské tuky s minerálním olejem, saz. čís. 177 nebo 178.
(10)
Kovový sodík, draslík, lithium, rubidium, cesium, vápník, stroncium a baryum, jakož i amalgamy a slitiny těchto kovů, uložené v minerálním oleji, se projednávají podle saz. čís. 177, po příp. 178.
Saz. čís. 179.
Zbytky destilace nebo rafinace olejů minerálních, jichž nelze užít jako olejů k mazání, mimo zbytky pevné.
Do saz. čís. 179 zařazené zbytky po částečné destilaci minerálního oleje, bez dalšího zpracování k mazání nezpůsobilé, jsou ve svých vlastnostech tak různé, že je nelze všeobecně charakterisovat. Vyžaduje se, aby byly při 15˚ C tekuté, v dopadajícím světle barvy tmavohnědé, skoro černé, a aby poskytovaly při destilaci podle Englera do 300° C nejvýše 5 objemových procent destilátu. Nelze-li z ostatních vlastností bezpečně usoudit, že jde o zbytky, budiž vyžádáno dobrozdání příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
XXII.—XXV. Vlákniny a zboží z nich vyrobené.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídám XXII—XXV.
I.
Vlákniny.
Návod, jak rozeznávat přediva.
(1)
Vlákniny k předení, tkaní a stávkování a jejich náhražky (papírová příze, umělé hedvábí) jsou buď rostlinného, živočišného nebo nerostného původu. Nerostné vlákniny, jako na př. osinková, skleněná nebo kovová vlákna, se vyznačují dostatečně svými zvláštními, od organických látek odchylnými vlastnostmi (nespalitelností a pod.), a proto se k nim v tomto návodu nepřihlíží.
(2)
Podle původu mají vlákniny tyto všeobecné rozpoznávací znaky: Všechny látky rostlinné, jsou-li zapáleny (pokud tomu nebrání jejich apretura), shoří živým plamenem, zanechávajíce jen málo popela, a zapáchají jako spálený papír. Všechny živočišné látky vytvoří uhlíkaté uzly nebo kuličky a zapáchají jako spálené vlasy nebo peří; u hedvábí zatíženého silně barvivy zbývá však obyčejně toliko narudlý popel ve tvaru vlákna. Vaří-li se látky živočišné ve zředěném louhu draselném, rozrušují se, kdežto rostlinná vlákna zůstávají neporušena; amoniakálním roztokem hydroxydu mědnatého se rozrušují rostlinná vlákna, živočišná však (vyjma hedvábí) se neporušují. Ve 4—5 procentní kyselině sírové látky rostlinné se rozpouštějí, vlna se však nemění.
(3)
Při rozeznávání jednotlivých druhů přediv nutno dbát zvláště těchto znaků:
A.
Přediva z rostlinných látek, z bavlny, lnu, konopí atd.:
(4)
Vlákno bavlněné je nejvýše 5½ cm dlouhé, bílé, žluté až kávově hnědé, méně lesklé než vlákna lněná, konopná a ramiová.
(5)
Vlákna lněná a konopná jsou si velice podobna, jsou značně delší a mnohem lesklejší, jakož i značně pevnější než vlákna bavlněná. Jejich barva v nebíleném stavu je žlutoplavá až hnědá a stříbrošedá až šedá. Ze světlejší barvy lze soudit, že byla loužena.
(6)
Příze a tkaniny bavlněné jsou proti přízím a tkaninám lněným (konopným) méně lesklé, a proto u zboží bíleného bělejší; ježto pak bavlna lépe vnímá barviva než len, jsou barvené niti bavlněné ve tkaninách (na př. ve stolním prádle) mnohem sytěji zbarvené a matné, kdežto lněné niti mají poměrně bledší zbarvení a živý lesk. Poněvadž apretura často mění vnější ráz vláknin, jsou tyto znaky zpravidla jen tehdy spolehlivým vodítkem, jestliže se apretovaná příze a tkaniny napřed vyperou a usuší. Mneme-li kousek silně apretované tkaniny, je bavlněná tkanina na promnutém místě drsná, poněkud chlupatá a úplně bez lesku, kdežto lněná tkanina zůstane hladká a lesklá.
(7)
Mercerovaná bavlněná příze a tkaniny, t. j. bavlněná příze a tkaniny, jež nabyly hedvábného lesku působením studeného, asi 5procentního louhu sodného za silného napínání a dodatečným vypráním, předčí leskem lněnou přízi i lněné zboží; rozeznávají se však, jako všecky bavlněné výrobky vůbec, snadno od lněných poměrně menší pevností nití. Tkaniny bavlněné se trhají snáze a trhlina sleduje jednu a tutéž nit útkovou nebo osnovní; roztrhnout lněnou tkaninu vyžaduje větší síly, trhlina je zoubkovaná a značně zkroucená. Zkoušku trháním třeba však provést oběma směry, poněvadž pololněné tkaniny mají osnovu bavlněnou a útek lněný. Viz také vysvětlivky k saz. čís. 187.
(8)
Někdy přispívá k posouzení, zda jde o tkaninu bavlněnou nebo lněnou, též okolnost, že lněné tkaniny jsou poměrně mnohem těžší než bavlněné. Poněvadž se však vyskytují také tkaniny ze směsi bavlny a lnu, nutno vždy v pochybných případech rozšířit zkoumání na různé niti z osnovy a útku, při čemž se jich podle okolností vytáhne a zkouší dostatečný počet. Zda jde o tkaninu čistě lněnou či pololněnou, můžeme se též přesvědčit zkouškou olejovou. Ústřižek tkaniny se namočí do čistého oleje nebo glycerinu a přebytečná mastnota se mírně vymačká. Len se stává průhledným, bavlna neprůhlednou. Položí-li se pak tkanina na černou podložku, jeví se niti lněné jako čáry tmavé, poněvadž se staly průsvitnými, kdežto niti bavlněné jako čáry světlé. Díváme-li se proti světlu, je tomu naopak. Tkaniny silně apretované se předem vyperou v teplé vodě a dobře vysuší.
(9)
Vlákno ramiové (konopí z kopřiv) je až metr dlouhé, a je-li nebarveno, barvy čistě bílé a lesku význačně hedvábného; značně větší průměr (šířka) vlákna vylučuje při trochu zkušenosti záměnu s mercerovanou bavlnou a hedvábím, které se namnoze nahrazuje ve výrobcích stávkovaných a v jiném textilním zboží čínskou kopřivou (ramií).
(10)
Je třeba se ještě zmínit o kapoku, rostlinném vláknu podobném bavlně, jež jako rostlinná vlna obklopuje semena eriodendronu; pro jeho malou délku neužívá se ho však jako přediva, nýbrž pouze k vycpávání žíněnek, nábytku nebo jako vaty.
(11)
Nebudou-li makroskopickou zkouškou textilního výrobku, provedenou podle předcházejících směrnic, odstraněny všechny pochybnosti o tom, jde-li o bavlnu nebo jiné předivo, přikročí se vždy ke zkoušce mikroskopické. Stejně se postupuje, má-li být pro různost celních sazeb rozhodnuto, jde-li o len či konopí.
(12)
V mikroskopu se jeví při 120—300 násobném zvětšení:
(13)
vlákno bavlněné jako vlákno stužkovitě ploché, se zakulacenými, ztluštěnými okraji, a kolem své podélné osy zakroucené, často také místy šikmo nebo mřížkovitě čárkované;
(14)
mercerované vlákno bavlněné má rovněž všecky tyto znaky, jeví však četná porušená místa, na nichž chybí šikmé nebo mřížkovité čárkování a má jen ojediněle zákruty;
(15)
vlákno lněné je válcovitě tuhé, rovně natažené, nikoliv ploché nebo zakroucené; mimo to se vyznačuje úzkými trubkovitými kanálky, podobajícími se často jen podélným čarám (niťovité lumen), a tu a tam se vyskytujícími zálomy (jako by bylo napříč rozděleno).
(16)
Konopí a ramie mají strukturu podobnou lnu. Konopí má zaokrouhlené a vidličkovité nebo trojdílné konce a silné stěny. Ramie má kuželovité konce se zakulacenými špičkami a je asi dvakrát tak široké jako konopí.
(17)
Rostlinná přediva, jejichž vnější znaky vylučují zpravidla již samy o sobě záměnu s jinými rostlinnými předivy nebo aspoň nevyžadují mikroskopické zkoušky, jsou:
(18)
Juta, vlákno podobné lnu a konopí, bledě žluté, matné, jehož poměrná pevnost je však mnohem menší nežli pevnost obou jmenovaných surovin. Lámeme-li nit juty mezi nehty, trhá se již po několika málo pohybech sem a tam; další pochybnosti odstraníme, kápneme-li na nit sehnanou kyselinu sírovou, která zbarví jutu, nikoli však len a konopí, ihned sytě černě.
(19)
Manilské konopí (abaka, vlákno banánové), surovina nehodící se pro svoji tuhost ke předení ve vlastním slova smyslu, je prvotní (elementární) vlákno, dlouhé 1—2 metry, stejnoměrně kulaté, bílé nebo hnědožluté, o průměru 0˙15 až 0˙28 milimetru; užívá se ho ke tkaní jako hotové příze. Takových vláken položených rovnoběžně vedle sebe a spojených lepidlem, se používá jako t. zv. sparterie pro kloboukové úplety; od sparterie bavlněné (z bavlněných přízí) je lze snadno rozeznat, odstraníme-li úplně lepidlo vypráním ve vodě. V kobercích, běhounech, rohožích na otírání nohou a pod. tvoří manilské konopí vedle jiných rostlinných přediv, zejména příze z kokosových vláken, tlusté, málo zakroucené niti, obtočené obyčejně volně bavlněnou nití. (Viz o tom vysvětlivky u saz. čís. 280 a 281.)
(20)
Vlákno kokosové (kokosové lýko, coïr), hrubá vláknina barvy matně hnědé, význačná krátkými dřevitými úlomky na ní lpícími. Připravuje se máčením, vyklepáváním a vochlováním z vláknité hmoty, obklopující zevně skořápku kokosových ořechů. Používá se ho jen k výrobě hrubých pokrývek, rohoží, předložek ke dveřím a pod., jimž dodává význačně drsného vzhledu.
(21)
Rašelinová vlna, volně soudržná hnědá surovina o vláknech nestejné, velmi různé šířky, se připravuje z rašeliny vypíráním a mykáním (čechráním). Příze z ní vyrobená má pro svůj nestejný a krátký materiál obyčejně průměr několika milimetrů, je volně soudržná a málo pevná a dodává také výrobkům z ní zhotoveným měkkého, houbovitého vzhledu.
(22)
Jako umělé vlákniny se vyskytují:
(23)
Příze papírová, výrobek podobající se zevnějškem hrubému předivu, zhotovený z úzkých, šroubovitě stočených papírových proužků (xylolin) nebo z papírové kaše, která se buď jednoduše tlačí trubičkami nebo se utváří ryhovaným síťovým válcem na úzké flórové stužky, jež se pak na hustičích zaoblují a potom předou (silvalin).
(24)
Tato vláknina přichází do obchodu obyčejně na kopsech nebo na cívkách a vyskytuje se ve tkaninách pro svoji malou pevnost zpravidla jen jako útek; pozná se jak podle vzhledu, tak i podle snadné rozpustnosti ve vřelé vodě a konečně i podle zápachu, jenž vzniká při spalování.
(25)
Papírové proužky velutované mletou vlnou (k úpletům na klobouky atd.), viz saz. čís. 300.
(26)
Umělé hedvábí se vyrábí rozpuštěním celulosy, nitrocelulosy, alkalicelulosy, acetylové celulosy nebo kaseinu v různých rozpustidlech (v amoniakálním roztoku hydroxydu měďnatého, v etheru, v sodném louhu, v kyselině octové atd.). Tyto roztoky se pak tlačí kapilárními tryskami (hubicemi) a niti takto se tvořící se vedou do roztoků, v nichž se celulosa sráží (na př. do zředěné kyseliny sírové), po příp. denitruje. Umělé hedvábí se vyrábí také tak, že se výchozí hmota (na př. želatina, vinylchlorid a pod.) zahřívá a pak za horka protlačuje kapilárními tryskami. Vlákna takto se tvořící na vzduchu ztuhnou Podle různých základních surovin nebo rozpouštěcích method se označují jednotlivé druhy umělého hedvábí jako umělé hedvábí viskosové, nitrované (Chardonettovo), acetátové, měďnaté, želatinové, lanitalové (zvané též tiolan, aralac, lactolit, fibrolane, cargan, ardil), nylonové (perlon, silon), vynionové atd.
(27)
Umělé hedvábí tvoří měkké vláčné niti zpravidla silně hedvábného lesku. Při doteku vzbuzuje dojem hedvábí a při smáčknutí někdy vrže. Pod mikroskopem se jeví umělé hedvábí (jako každé umělé vlákno) jako hladké, ploché nebo zaoblené vlákno bez struktury, u některých druhů pravidelně podélně ryhované, částečně se zdánlivým úzkým čárkovitým luminem, a liší se od obyčejného hedvábného vlákna větším průměrem, ukazujíc jinak podobný obraz.
(28)
Umělá stříž (buničitá vlna, umělá vlna, umělá bavlna) jsou v podstatě vlákna umělého hedvábí, získaná způsobem uvedeným ve 26. odstavci, avšak nejvýše 1 m dlouhá; nerozhoduje, obdržela-li vlákna svoji délku (1 m nebo méně) již při výrobě rozstříháním nebo roztrháním vláken delších. Umělá stříž se vyskytuje většinou v chomáčcích. Umělá stříž ve svazečcích vláken vedle sebe rovnoběžně ležících se považuje za chvostkové hedvábí. Vlákna umělé stříže bývají ihned po ztuhnutí nařezána na stejnou délku od 15 mm do 1 m, podle účelu, ke kterému se má umělé stříže použít. Vlákny nestejné délky se vyznačuje umělá stříž získaná z odpadků při zpracování umělého hedvábí a umělé stříže, po příp. roztrháním zboží z nich. Vlákna umělé stříže musí být dodatečně spředena na přádacích strojích bavlnářských, lnářských nebo jiných.
(29)
Stejně jako umělá stříž se projednávají silná a široká vlákna umělého hedvábí, známá jako umělé žíně (slouží k výrobě tuhých látek na dámské klobouky, prýmků, pásků, k výrobě kartáčů a pod.), jako umělé chlupy (přimíchávají se v určitém poměru k přízím jako ozdobná vlákna) a jako umělá sláma nebo umělé lýko, pokud délka jednotlivých těchto vláken nepřesahuje 1 m.
(30)
Umělé hedvábí, jež se vyskytuje jako napodobenina žíní v úpletech na klobouky a podobných prýmcích, se jeví převážně pod mikroskopem a někdy i pod lupou složeno z několika vedle sebe ležících, slepených vláken nahoře popsaného tvaru, kdežto pravé žíně jako válce pokryté šupinami. Zkouška pálením není pro rozeznání žíní od jejich napodobenin z umělého hedvábí zcela spolehlivá, protože u napodobenin žíní obsahujících klihové hmoty se mohou též tvořit uzlíčky.
B.
Přediva ze živočišných látek (vlny a hedvábí):
(31)
Vlna (vlna ovčí) a všechna ostatní srst zvířecí, jež se vyskytuje jako textilní surovina, mají velmi různé vnější znaky; někdy jsou zkadeřené, jindy rovné, někdy lesklé, jindy matné. Tloušťka vláken je velmi rozdílná; podle své zvláštní povahy dodávají vlákna také přízi a zboží z nich vyrobenému velmi rozmanitého, rozdílného vzhledu. Celkem stačí k jejich poznání zmíněná již zkouška zapálením; při ní se ukazují také rozdíly zápachu a zuhelnatění, podle nichž možno vlnu a jinou srst zvířecí rozeznat od hedvábí. Vlna a jiná srst zvířecí tvoří měchýřovité větší uzlíky a zapáchá zřetelněji jako spálený roh, hedvábí tvoří většinou jen malé hlavičky, rychle ustupující před ohněm a zápach upomíná spíše na spálený klih. Vlny s hedvábným leskem (na př. mohérová vlna) mají mnohem větší průměr vlákna než hedvábí.
(32)
V mikroskopickém obrázku se jeví vlna a jiná srst zvířecí vždy jako válcovité trubky, pokryté šupinkami, jež jsou uspořádány jako tašky na střeše, při čemž přes sebe částečně přesahují nebo se dotýkají.
(33)
Hedvábí se vyskytuje buď jako dlouhá nit, odvinutá ze zámotku, která, není-li degumována, je podle obsahu vosku na omak více méně tuhá a tvrdá, je-li degumována (zbavena lepu, vosku), je však význačně měkká a vláčná; obyčejně ležívá mnoho nití takového hedvábí většinou jen málo zakroucených (otevřená bíza) vedle sebe (filované hedvábí). Jinak se vyskytuje hedvábí jako příze z mykaných (též česaných) hedvábných odpadků (hedvábí floretové, chappové, buretové), jež podle způsobu úpravy a podle suroviny je rozmanitého vzhledu, více méně lesklého, někdy však též matného, a někdy se dokonce podobá i hrubému vláknu bavlněnému nebo vlněnému. Kápneme-li na hedvábí koncentrovanou kyselinu dusičnou, promění se hedvábí rychle v rosol a pokapaná nit se smrští na chuchvalíček; u skaného hedvábí nastává mimo to zvláštní kroutivý pohyb. U hedvábí nedegumovaného nebo barvivem velmi silně zatíženého a u hedvábí tussah (hedvábí čínského bource dubového) tento zjev obyčejně nenastává nebo nastává teprve mnohem později po opětném pokapání koncentrovanou kyselinou dusičnou.
(34)
Tato zkouška vedle zkoušky zapálením dostačuje zpravidla k poznání hedvábí. V pochybných případech dává mikroskopická zkouška spolehlivý prostředek k rozeznání, přihlíží-li se k znakům uvedeným pro bavlnu, len, konopí, umělé hedvábí a vlnu. Vlákno obyčejného hedvábí tvoří hladkou nit bez struktury, stejnorodou, lesklou, bez vnitřní dutiny nebo rozčlenění, značně menší tloušťky než vlna a umělé hedvábí; hedvábí tussah se jeví jako široká stuha s četnými podélnými čárkovitými pruhy.
(35)
Návod, jak mikroskopovat. Má-li se mikroskopicky zkoušet příze nebo tkanina, vytáhnou se ze zboží kusy nití asi 1 cm dlouhé, dají se na určená k tomu sklíčka, při čemž se u skaných nití oddělí od sebe jednotlivé prameny a rozvlákní se dvěma jemnými preparovacími jehlami; nato se vlákna omočí kapkou vody, glycerinu nebo kanadského balzámu, aby se stala průsvitnějšími, přikryjí se krycím sklíčkem a položí pod objektiv přístroje. Preparát zkoušíme pak zevrubně ve všech jeho částech za přiměřeného osvětlení, posunujíce jej sem a tam. Mají-li se zkoušet špičky vláken, je třeba sledovat vlákna po délce, abychom zjistili, že nejde o utržený konec vlákna.
(36)
Tmavě obarvené niti je třeba někdy napřed odbarvit. Za odbarvovací prostředek se hodí zvláště kyselina dusičná, citronová, vinná, roztok chlorového vápna a kyselina chromová.
(37)
Doporučuje se pracovat podle možnosti s jedním, a to stejným zvětšením (týmž objektivem i okulárem), čímž se umožní správné posouzení šířky vláken bez mikrometru nebo bez srovnávací zkoušky.
II.
Odpadky vláknin.
(1)
Jako odpadky se projednávají nejen odpadky surových vláknin, vzniklé při jejich těžení a balení, nýbrž také odpadky z jejich dalšího zpracování, zejména z předení, a to v rozsahu dále uvedeném.
(2)
Přádelními odpadky se rozumějí odpadky při čechrání a mykání (odpadky bubnové, odletky atd.), pak odpadky při předení a navíjení (zmotky nití, konce nití atd.), vznikající v přádelnách bavlny, lnu, konopí, juty, vlny a hedvábí.
(3)
Jako takové odpadky se projednávají též odpadky vaty, pak staré, upotřebené, k používání již nezpůsobilé kusy vaty, dále roztřásněné odpadky látek (vyjma lněné [šarpie, saz. čís. 657]), barvené nebo nebarvené.
(4)
Zmotky nití, konce nití atd., zbavené oleje, prachu, papírových cívek, dále zpracované (ve velké stůčky, vrstvy atd.) na strojích (vochlích a pod.) se projednávají jako vaty z příslušných přediv (viz oddíl III). Odpadky tkanin, též konce osnov se souvisejícími pruhy tkanin (hadry), patří v dovozu do saz. čís. 657; ve vývozu viz saz. čís. 658.
III.
Vaty.
(1)
Vaty, též v podobě posuknutých pramenů (mykaných pramenů, sčesů, peignées atd., vyjma přást) a luntů, jsou textilní vlákna, vyrobená na zvláštních mykadlech, souvislá, stejnoměrně rozdělená, surová, bílená nebo barvená. Posuknuté prameny, jakož i volné, nestejnoměrně propracované vrstvy, stůčky atd. textilních vláken k dalšímu zpracování v přádelnách, se projednávají jako příslušná přediva surová nebo jejich odpadky. Z ustanovení toho nejsou vyňaty sčesy, též barvené, vážící více než 8 g na jeden metr, jakých se užívá k výrobě vlásenek pro loutky, vložek do vlasů (vlněný krep) a k výrobě umělých květin. Při pochybnostech, jde-li o vaty nebo o surová přediva, je pro zařadění směrodatná hlavně osoba příjemcova. Vaty jsou často na obou stranách klíženy řídkou klihovou vodou nebo povlečeny vrstvami pryskyřice.
(2)
Jako barvené se projednávají též vaty preparované dehtem a pod., nepatří-li do saz. čís. 630.
(3)
Vaty preparované pro léčebné účely (vata karbolová, jodoformová atd.), dále vaty čištěné, zbavené tuku, v balíčcích různé váhy, patří do saz. čís. 630.
(4)
Šarpová bavlna, čištěná, tuku zbavená, nemá obyčejně tvar tabulový; poznává se podle své čistoty a bělosti a projednává se, dováží-li se v balících, jako vata.
(5)
Rouna ze srsti králíků a podobných zvířat k výrobě klobouků, která byla v tabulovitých vrstvách přímo sňata s koží, jsou podle saz. čís. 220 beze cla.
(6)
O bavlněném přástu viz vysvětlivky k saz. čís. 182, o sčesech a o vlněném přástu vysvětlivky k saz. čís. 220.
IV.
Příze.
1.
(1) Příze jsou niti, jež vznikají (upředou se), skroutíme-li dohromady textilní vlákna nebo srst (též chlupy atd. saz. čís. 84); přitom může být skaním spojeno i několik takových nití, pokud se tím nevytvoří zboží prýmkářské nebo provaznické.
(2)
Příze se zařazují do saz. třídy, kam patří podle surovin, z nichž jsou vyrobeny. Výjimky viz u saz. čís. 226 a 245.
2.
(1) Podle počtu samostatně upředených nití tvořících přízi rozeznáváme přízi jednoduchou, dvojpramennou (zdvojenou), troj pramennou a vícepramennou. Příze dvojpramenná, trojpramenná a vícepramenná se označuje též společným názvem skaná příze, poněvadž se vyrábí skaním (skroucením) dvou, tří nebo více již upředených jednoduchých nití (pramenů). (Viz též 3. vysvětlivku.)
(2)
Od skané příze je třeba ovšem rozeznávat přízi vláčenou. Ta se skládá z několika nití (pramenů), bez patrného zakroucení, pouze současně odvinutých, volně vedle sebe ležících, a projednává se podle povahy jednotlivých vláčených nití (jednoduchých, dvojpramenných nebo vícepramenných).
(3)
Poněvadž má příze skaná (na strojích skacích) vždy více než 100 zákrutů na jeden metr, nepovažuje se za skaní pouze 20 až 30 zákrutů (vzniklých na př. samovolně, když se vláčená příze, navinutá na cívce, shrnuje k pevné čelní straně cívky).
3.
(1) Skaná příze se rozlišuje opět v přízi jednou skanou a opětovně skanou.
(2)
Za přízi jednou skanou se považuje příze, jež se skládá ze dvou nebo více jednoduchých nití spojených v jedno pásmo jediným skroucením. Byla-li však příze vyrobena skaním příze již dvojpramenné, trojpramenné nebo vícepramenné, jmenuje se přízí opětovně skanou. Na projednávání příze opětovně skané nemění nic okolnost, že jsou v pásmu spolu skrouceny niti skané s nitmi jednoduchými.
(3)
Jako příze mohou se projednávat výrobky dvakrát nebo vícekrát skané, jen pokud je není nutno považovat vzhledem k jejich tloušťce a k jejich vnější povaze za šňůry ve smyslu zboží prýmkářského nebo provaznického (provazy, motouz). Viz též oddíl V, vysvětlivku 10, odst. 7, 8 a 9.
4.
(1) Příze ozdobná (efektní), falkonévka nebo příze fantasijní je zpravidla příze skaná, zvláštním způsobem skroucená, jejíž jednotlivé prameny, různě probíhajíce, tvoří v jistých vzdálenostech zádrhy, kadeře, smyčky, kličky, závitky a pod. K ní se počítá také t. zv. příze součkovitá, mající ve své struktuře součky (chuchlíky), vzniklé vmíšením vloček (ztluštěním) při předení.
(2)
Všecky tyto výrobky se projednávají jako příze, a to vždy podle příslušné položky zatížené nejvyšší celní sazbou.
(3)
Stejně se posuzuje též příze vyrobená na skacím stroji, podobná prýmku (viz oddíl V, vysvětlivku 10, odst. 8), u které svrchní nit ovinuje spirálovitě druhou, silněji napjatou přízi.
(4)
Od příze ozdobné se rozeznává ona příze, která, jsouc pouze silně zakroucena, tvoří smrštěním jednotlivých nití zádrhy nebo malé kličky, mizící opět, jakmile se příze přiměřeně napne. Tato příze se projednává, jde-li o jemnost příze, podle svého čísla jemnosti.
(5)
K přízím nepatří výrobky stroje gimpového, často zcela tenké, přízi podobné, skládající se z jednoduchých nebo vícenásobných nití (u hedvábí také z bíz, t j. z hedvábných vláken pouze filovaných, nikoli skroucených), které jsou spirálovitě ovinuty přízí nebo hedvábnými bízami, což lze často na takových skaných výrobcích zřetelně poznat teprve lupou, jestliže se rozkroutí. Tyto výrobky patří jako gorly nebo gimpy ke zboží prýmkářskému.
5.
(1) Podle apretury rozeznáváme přízi surovou, t. j. takovou, která se barvou a ostatní povahou (měkkostí, leskem, na dotek atd.) shoduje se surovinou, z níž je vyrobena, a přízi zušlechtěnou, t. j. přízi, která byla dále bílena, barvena, potištěna a pod.
(2)
Jako surová příze se projednává příze požehaná (opálená plynem, zjemnělá opálením vyčnívajících vláken), pařená (vystavená účinku páry, listrovaná) a animalisovaná (rostlinná příze preparovaná zvláštním způsobem, aby vnímala barviva, která jinak drží pouze na vlně), pokud všechny tyto příze zachovaly jinak ráz příze surové.
(3)
Příze toliko přibarvená (poznávací barvou za účelem rozlišování při tkaní) může být projednána jako nebarvená, odebírají-li ji továrny, které zpracovávají takovou přízi. Případná nutná šetření zavede celní oddělení ONV ve vlastní působnosti. Od příze zbarvené natrvalo se tato příze lehce rozlišuje slabými barevnými odstíny mizícími, vypereme-li ji ve vlažné vodě (15° C) nebo zahřejeme-li ji za sucha na 100° C.
(4)
Příze spředená s kovovými vlákny se projednává podle saz. čís. 523 nebo 565.
(5)
Niti opředené zlatým, stříbrným atd. papírem, saz. pol. 300c) nebo d).
6.
Podle úpravy se dělí příze na přízi k průmyslovému použití (příze tovární) a na přízi upravenou pro drobný prodej.
I.
Za přízi upravenou pro továrny se považuje:
a)
příze na větších cívkách dřevěných, lepenkových, plechových a příze, jíž se užívá v továrnách k navíjení osnov a pod.; taková příze se liší také od příze dovážené na malých cívkách a určené pro drobný prodej tím, že nemá továrních etiket (nehledíc na označení čísla příze);
b)
příze v potáčích (kopsech) bez zřetele na váhu a příze pro člunky vyšívacích strojů, navinutá do tvaru oliv;
c)
příze v osnovách navíjených, šlichtovaných, klihovaných (upravená jako osnovní příze [warps]), také protkaná ve větších mezerách několika útkovými nitmi, aby se zamezilo posouvání osnovních nití. Projednává-li se taková příze, nepřihlíží se také k nitím navinutým po stranách a určeným ke zhotovení okrajů. Váha vratidel, na kterých jsou osnovy navinuty, může se odečíst jen tehdy, dá-li se zjistit s úplnou jistotou podle předložených dokladů nebo byla-li vratidla při vývozu zaznamenána. O přirážce při projednávání příze v osnovách šlichtovaných nebo klihovaných viz 1. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI;
d)
jednoduchá příze bavlněná, lněná, ramiová, konopná, jutová a vlněná v přadenech, bez zřetele na velikost a podvázání, a na cívkách křížových, a to u lněné a konopné příze o váze přes 600 g, u jiných přízí bez zřetele na jejich váhu, nejsou-li upraveny vinětami, páskami a pod. pro drobný prodej;
e)
dvojpramenná nebo vícepramenná příze bavlněná, lněná, ramiová, konopná, jutová a vlněná na cívkách křížových, není-li upravena vinětami, páskami a pod. pro drobný prodej a přesahuje-li jejich váha u bavlněné příze 200 g, u lněné a konopné 600 g (příze ramiová, jutová, vlněná na křížových cívkách bez zřetele na váhu);
f)
1. dvojpramenná nebo trojpramenná bavlněná příze v přadenech:
α)
surová nebo bílená bez zřetele na váhu přadena,
β)
barvená (též potištěná), mercerovaná:
příze nižšího čísla než 20 po anglicku, váží-li přadeno nejméně 30 g, od čísla 20 po anglicku výše všechna přadena bez zřetele na jejich váhu;
2.
čtyřpramenná nebo vícepramenná bavlněná příze v přadenech, surová, bílená, barvená (též potištěná), mercerovaná:
nižšího čísla než 30 po anglicku, váží-li přadeno nejméně 45 g, od čísla 30 po anglicku výše všechna přadena bez zřetele na jejich váhu.
U 1. a 2. se předpokládá, že přadena nemají podvazů oddělujících jednotlivá pásma od sebe uzly a že také nejsou jinak upravena pro drobný prodej;
g)
u dvojpramenné nebo vícepramenné příze lněné, ramiové, konopné a jutové přadena, která buď vůbec nemají podvazů (t. zv. přadena křížem navíjená) nebo která jsou oddělena v pásma podvaznou nití, jež jen volně probíhá křížem, nesvírá pevně dílce přadena a neodděluje je uzly od sebe, nejsou-li jinak upravena pro drobný prodej a přesahuje-li mimo to u lněné a konopné příze délka niti 2000 m;
h)
u dvojpramenné nebo vícepramenné vlněné příze v přadenech:
1.
všechna surová příze bez zřetele na váhu přadena,
2.
všechna dvojpramenná nebo trojpramenná příze bílená nebo barvená (též potištěná nebo melírovaná), váží-li přadeno nejméně 30 g,
3.
všechna čtyřpramenná nebo vícepramenná příze bílená nebo barvená (též potištěná nebo melírovaná), váží li přadeno nejméně 45 g,
ve všech třech případech za předpokladu, že přadena nemají podvazu, jenž odděluje jednotlivá pásma od sebe uzly a také nejsou jinak upravena pro drobný prodej;
i)
hedvábí v každé úpravě, vyjma hedvábí k šití, vyšívání a jiné hedvábí saz. čísla 246.
II.
Jako příze upravená pro drobný prodej se projednává:
a)
příze v rozličné malé úpravě, t. j. na lepenkových destičkách, kotoučích, kroužcích, lepenkových cívkách, navíjecích hvězdách a pod., příze tříděná nebo zabalená v krabičkách nebo v přepychovém papíru (počítajíc v to váhu těchto obalů), příze v pásmech (malých přadénkách) a v klubkách; příze v klubkách bez zřetele na délku niti a váhu;
b)
přadena příze, vyjma přízi uvedenou u I d), která jsou na rozdíl od podvazu nutného pro účely tkalcovské (kde nit probíhá volně křížem kolem jednotlivých dílců přadena, pevně je nesvírá a neodděluje je od sebe uzly) rozdělena pásmicí v jednotlivá pásma tak, že se přadeno rozpadne na malá, samostatně upotřebitelná pásma, přetrhne-li se podvaz na místech, kde jsou uzly; pásmice, přesahující způsob oddělování jednotlivých pásem nutný pro účely tkalcovské, neodůvodňuje ještě projednávání železné příze v přadenech podle saz čís. 188;
c)
každá příze upravená jinak, než jak je uvedeno v bodě I.
Celní oddělení ONV jsou však v mezích svého vyclívacího oprávnění zmocněna projednávat přízi upravenou pro drobný prodej, o níž bylo prokázáno, že se jí použije k průmyslovému zpracování (jako k výrobě prýmků, tkaní stuh, k opřádání kabelů atd.), podle její jinaké povahy tenkrát, dá-li strana písemně v prohlášce souhlas k tomu, aby celní nebo kontrolní oddělení ONV dohlédlo čas od času v jejím továrním závodě, že se příze skutečně po továrnicku zpracovává. Použití příze po továrnicku je prokázáno jen zpracováním příze na stavech a na strojích, nikoli však na strojích šicích.
7.
Konečně se rozlišují některé příze ještě podle jejich jemnosti. Viz o tom vysvětlivky u saz. třídy XXII a XXIV.
V.
Textilní zboží.
1.
(1) Textilní zboží, k němuž patří krajky, tyly, zboží tkané, stávkové (též drhané), prýmkářské (také úplety), plstěné a provaznické, jakož i jiné potřeby technické, vyrobené z vláknin nahoře popsaných, se projednává podle oné saz. třídy, do níž patří se zřetelem na surovinu, z níž bylo vyrobeno. O výjimkách viz 4. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.
(2)
Každá z příslušných jednotlivých sazebních tříd zároveň stanoví, na kolik je přípustné vzájemně mísit některé vlákniny nebo určí ony vlákniny, jejichž přimíšení je vůbec vyloučeno.
(3)
Pro zařadění do příslušné saz. třídy je jedno, tvoří-li přediva, dohromady zpracovaná, základní tkaninu anebo jsou-li vetkána, nasnována nebo vpletena do základní tkaniny pouze jako vzorek (dessin) tím, že se použilo zvláštního vzorového útku nebo vetkávání (lancování) nebo zvláštní vzorové osnovy.
(4)
Tak se projednávají na př. tkaniny z česané příze se vzorky pouze vetkanými nebo nasnovanými, skládajícími se zcela nebo z části z hedvábných nití, jako zboží polohedvábné.
(5)
Kombinované textilní zboží, t. j. takové, do něhož při jeho výrobě byly vpracovány prýmky, stuhy, krajky atd., projednává se podle jeho součásti podléhající nejvyšší celní sazbě. Tak se projednávají na př. lněné tkaniny s vetkanými bavlněnými krajkami nebo bavlněné tkaniny s vetkanými lněnými krajkami jako krajky bavlněné, po příp. lněné.
(6)
Zboží kombinované s celohedvábnými textiliemi, které se samo o sobě neprojednává jako zboží celohedvábné, se projedná pouze jako zboží polohedvábné.
(7)
Tkaniny ze ženilek nebo stužek, které nejsou hedvábné, a s osnovou z jiné než z hedvábné příze se projednají jako zboží prýmkářské, po příp. stuhové.
(8)
Tkaniny ze ženilek nebo stužek, které nejsou hedvábné, a s osnovou z hedvábné příze, saz. pol. 256b); jsou-li z hedvábných ženilek nebo stužek, saz. pol. 250b).
(9)
Viz také 2. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.
2.
(1) Tkaninami a zbožím tkaným jsou nejen veškeré výrobky různých stavů tkalcovských (ručních, mechanických, Jacquardových, stavů k výrobě aksamitů, koberců atd.), nýbrž také jiným způsobem (na př. na napínacích rámcích) zhotovené výrobky z vláknin, mající s výrobky zhotovenými na tkalcovských stavech ten společný znak, že se skládají z osnovních a útkových nití křížících se v pravém úhlu a útkové niti tvoří opět pravý úhel s okrajem tkaniny. Na povahu krajů (lemů, šlaků, okrajů, lisiér) se nebere při projednávání tkaného zboží zřetel, i když jsou z jiných přediv nežli zboží samo, vyjma ony případy, kde lisiéry tvoří nějakou ozdobu a mají pro upotřebení zboží zvláštní význam.
(2)
Rovněž tak se nehledí u stolního prádla, kapesníků, šátků na hlavu a pod., přicházejících do obchodu v soupravách, po tuctech, na různé niti vetkané na okrajích, lemech nebo mezi nimi, je-li třeba mít za to, že jsou pro zboží samo bez významu a jsou určeny pouze k ochraně, k zesílení okrajů, k označení lemů nebo k ohraničení odměřených kusů.
(3)
Od krajů je třeba ovšem dobře rozlišovat okrajové ozdoby, které jsou vedle lisiér po celé délce tkaniny a mají účel bordur atd., jako na př. jednoduché nebo dvojité atlasové pruhy a pod. na šířkových okrajích látek slunečníkových nebo deštníkových, u šátků na hlavu, kapesníků a pod.
(4)
Takové tkaniny se projednávají jako jiné vzorkované tkaniny podle tkaniva, z něhož jsou tkány. Výjimku viz u saz. pol. 250a) a u saz. pol. 256a).
(5)
Dále nemají vliv na projednávání proužky z bílené a barvené příze nebo z kovových vláken, z nalepených papírových okrajů nebo z dracounových prýmků, které jsou na svrchních a spodních koncích po šířce tkaniny a tvoří pouze okrasu konců tkaniny nebo lícní strany (t. j. prvé vrstvy kusu).
(6)
Viz též 17. vysvětlivku.
3.
Na příslušných místech je uvedeno, jaký vliv mají na projednávání tkané efekty, t. j. vzorky vznikající ve tkaninách zvláštním křížením nití osnovních a útkových podle toho, jak je uspořádána osnova v brdech tkalcovského stavu a jak se střídá jejich zdvih a stah (klesání), po případě zdvih a stah platin přístroje Jacquardova, spojených s nitmi osnovními. Viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 189—201, všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 207—219 a vysvětlivky k saz. čís. 250.
4.
(1) Jako surové, po případě bílené tkaniny se projednávají též impregnované (napuštěné), požehané, apretované a podobné tkaniny, pokud se jejich barva neodchyluje od barevného odstínu tkanin surových, po příp. bílených. Viz také 19. vysvětlivku. Rovněž tak tkaniny pouze modřené se neprojednávají jako barvené.
(2)
Tkaniny, které jsou setkány zároveň ze surové a bílené příze, jakož i tkaniny z příze loužené a do žlutava bílené nebo apretované (kremované), se projednávají jako bílené.
(3)
Tkaniny přírodní barvy s tmavým odstínem (na př. z bavlny mako, surového lnu), protkávané bílou přízí, o níž nelze prokázat, že by byla bílena, se rovněž projednávají jako bílené.
(4)
Jako mercerované tkaniny se projednávají tkaniny z mercerované příze (viz oddíl I A), jakož i tkaniny mercerované v kusu.
5.
Za barvené se pokládají pouze ony tkaniny, které jsou utkány buď z jednobarevné příze nebo které po utkání byly obarveny jakýmkoli způsobem (také potištěním válci) na jedné nebo na obou stranách v jednom odstínu téže barvy.
6.
(1) Od barvených tkanin se liší pestře tkané látky tím, že jsou utkány z přízí různě barvených; k nim patří též tkaniny vyrobené z příze surové nebo bílené spolu s přízí barvenou.
(2)
Ke zboží pestře tkanému patří také zboží vyrobené ze stočených (drellovaných) jednobarevných nití, z nichž však každá má jinou barvu (pestrá příze).
(3)
Přihlíží-li se podle sazebníku u pestře tkaného zboží k počtu barev, počítá se barva surové nebo bílené příze, a to každá samostatně, jako zvláštní barva.
(4)
Tkaniny pokryté barvivy, rosoly (na př. listy do hektografů) a pod. se projednávají, není-li jinak stanoveno (viz na př. saz. třídu XXXI [voskované plátno] a saz. čís. 407 [brousicí plátno, brousicí pásy]), jako tkaniny barvené.
(5)
Rovněž tak se projednávají, pokud nejsou antisepticky baleny, tkaniny napuštěné léčivými látkami, které nabyly impregnováním barevného odstínu, odlišného od odstínu tkanin surových nebo bílených (na př. jodoformované tkaniny).
7.
(1) Za potištěné látky se považují všechny látky, jejichž dessin (vzorek, figury nebo jiné kresby) byl vyroben barevným tiskem na surovém, bíleném nebo barevném podkladě.
(2)
Látky, které se staly dvojbarevnými nebo vícebarevnými nějakým jiným způsobem než potištěním (pokartáčováním, postříkáním, pomalováním, barvením atd. jednou nebo více barvami), se rovněž projednávají jako potištěné, na př. tkaniny a plsti jaspisované, ombrované, přecházející v rozličné barevné odstíny.
(3)
Jako potištěné tkaniny se projednávají také tkaniny obarvené válcovým tiskem na obou stranách jednobarevně, avšak na každé straně jinou barvou. K nim patří zejména tkaniny k výrobě květin, obarvené na obou stranách jednobarevně, avšak v rozličných odstínech, na př. nahoře tmovozeleně, dole světle zeleně atd.
(4)
Tkaniny vyrobené z příze potištěné nebo z příze žíhané se počítají k potištěným, ať byla příze potištěna před tkaním v přadenech nebo obarvena v přadenech podvázaných.
(5)
Posuzuje-li se počet barev, jichž bylo použito k potištění v uvedeném smyslu, nepočítají se barvy přetažené (barvy, které vznikají nepřesným krytím dvou barev na okrajích vzorku atd.).
(6)
Jako potištěné se projednávají též tkaniny a plsti s nalepenými nebo natištěnými okrasami (vzorky, kresbami) z vlněného a kovového prachu z lístkového zlata nebo z lístkového stříbra, z papíru, papíroviny nebo ze slámy a pod., nehledíc na to, jsou-li kromě těchto okras ještě potištěny či nikoli.
(7)
Látky pokryté zcela, avšak jednobarevně šupinovitou spěží (bronzem) nebo slídou, lístkovým kovem nebo kovovými listy, skleněným, gumovým nebo kovovým posýpátkem nebo vlněným prachem atd. (látky brillantované, velutované), se projednávají jako barvené; jsou-li takové látky pokryté vícebarevně (melírované nebo vzorkované), projednávají se jako potištěné; stejně tak se projednávají barvené tkaniny, jež jsou pokryty jmenovanými hmotami sice jednobarevně, avšak v jiné barvě než tkanina sama, jako na př. takto upravené látky k výrobě květin.
(8)
Tkaniny a plsti, jež jsou za účelem dalšího zpracování opatřeny t. zv. předtiskem vzorků k vyšívání a pod., se projednávají jen tenkrát jako potištěné, zaujímá-li předtisk větší díl základu.
(9)
Tkaniny a plsti se vzorky pouze vypoukle nebo prohloubeně vtlačenými nebo pouze moarované projednávají se — stejně jako tkaniny vyrážené nebo prorážené — podle své jinaké povahy (za určitých podmínek jako stuhy).
(10)
Fotografie a obrazy (tištěné nebo malované) na tkaninách (vyjma barvotisky a malby na plátně), projednávají se jako příslušné tkané zboží potištěné.
(11)
Z bezcelnosti stanovené pro obrazy a malby jsou vyloučeny vůbec všechny takové předměty, u nichž obrazy nebo malby na nich provedené se považují pouze za výzdobu nebo za vedlejší věc a jichž se tedy nepoužívá pouze jako obrazů, nýbrž zřejmě jako předmětů denní potřeby. Sem patří na př. malované čalouny, rolety, napodobeniny gobelinů, pokrývky, povlaky na polštáře a pod., jež se projednávají podle své bližší povahy.
(12)
Pozadí pro fotografy a jeviště, též na lištách, provedená jednobarevně nebo pouze v odstínech natřená, projednávají se jako příslušné zboží textilní; mají-li nějaké vyobrazení, projednávají se podle saz čís. 649.
(13)
K pouhým továrním značkám, názvům zboží, údajům o váze atd., natištěným na předmětech denní potřeby ze tkanin (pytlích, utěrkách a pod.) se při projednávání nepřihlíží.
8.
(1) Aksamity a tkaniny na způsob aksamitu (nepravé aksamity, napodobeniny aksamitu a tkaniny vyrobené na způsob aksamitu) se tkají bud’ o dvojí (základní a vlasové [poilové]) osnově, nebo o dvojím (základním a flórovém) útku. Přitom vzniká z osnovních nebo útkových nití ležících na povrchu vlas (flór, poil), význačný pro aksamitové tkaniny, a to buď nerozřezaný (smyčkový) nebo rozřezaný, vzhledu srstnaté pokrývky podobné kožešině. Od aksamitů s rozřezaným vlasem nutno rozlišovat látky s dlouhým vlasem, u nichž byl vlas mykadly z nití základní tkaniny pouze vytahán (zdrastěn).
(2)
Pravé aksamity a plyše (plyše se vyznačují delší, častěji též zkadeřenou, zvlněnou srstí nebo srstí po obou stranách [astrachán, krymr, dvojitý plyš], felba [plyš na klobouky] se vyznačuje delším, ležatým vlasem) jsou aksamity osnovní. Při jejich výrobě se kladou zvláštní niti osnovní (vlasové, poilové niti) nejen přes obyčejný útek, nýbrž také ještě přes pruty čili jehly; tím vznikají aksamitové smyčky, jež zůstávají buď nerozřezané (aksamit neřezaný, smyčkový, tažený), nebo se rozříznou (řezaný aksamit čili velur). Nazývají se aksamity prutové nebo jehlové. Při výrobě dvojitých aksamitů a dvojitých plyšů se tkají současně dvě základní samostatné tkaniny, jež se spojují zvláštními osnovními (vlasovými, poilovými) nitmi a to tak, že se tyto niti střídavě vetkávají v hořejší a dolejší tkaninu. Obě tkaniny se oddělí od sebe ve dva samostatné aksamity tím, že nůž, běžící mezi nimi, rozřízne vlasové niti ještě na stavu.
(3)
Manšestr neboli velur (velvet) je aksamit útkový se zvláštním (vlasovým) útkem o dlouhých smyčkách, jež se pak rozříznou a kartáčují; postřiháním se vlasová vrstva zarovná. Manšestr se vyrábí jen z bavlny a nazývá se proto též aksamitem bavlněným. Koupací nebo třecí látky, látky na nábytek a pod., pracované se zavřenými smyčkami, dále kordy na střevíce nebo látky na koberce (napodobeniny vyšívaných vzorků na straminu smyčkovitým tkaním atd.) jsou tkaniny na způsob aksamitu. Koupací nebo třecí látky sem patřící jsou aksamity osnovní, při nichž se netvoří smyčky na prutech, nýbrž tím, že se útek vetkává v mezerách, pak se povolí vlasová osnova a útek se přirazí k hotové již části tkaniny, při čemž se zároveň napnou ostatní osnovní niti.
(4)
Sem patří také jako metrové zboží vyrobené plyše stávkové s jednotným povrchem, t. j. plyše vyrobené na stávku tak, že se vpracuje do základní látky (hladkého zboží zátahového) ještě jedna nit, tvořící pouze dlouhé smyčky, nikoli však očka. Tyto vyčnívající smyčky se buď ponechají jako smyčky nebo se rozříznou. Stávkový plyš se lehce pozná podle toho, že na rubu jsou zřetelná stávková očka.
(5)
Výjimku činí vlněné koberce na podlahu a běhouny saz. čís. 237, vyznačující se silnými základními vaznými nitmi, které přestože jsou tkány většinou na způsob aksamitu, přece k aksamitům nepatří. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 237.
9.
(1) Ke zboží stuhovému patří kromě vlastních stuh — t. j. tkaninových pruhů malé šířky o osnově a útku vyrobených na zvláštních stavech na stuhy — též napodobeniny stuh, t. j. pruhy z veškerých přediv netkaných, nýbrž pouze vedle sebe položených, lepidly spojených a naplocho ve stuhy vyválených (sparterie a pod.), i nastříhané nebo vysekané (vyrážené) stuhovité pruhy látek s okraji hladkými, zoubkovanými, vlnitými, nebo dírkované (vyjma takové pruhy z látek v sazebníku výslovně jmenovaných, na př. z batistu, tylu atd.). Sparterie podle poznámek za saz. čís. 194, 214, 231, za saz. pol. 253c) 1, 253c) 2, 259c) 2 a 259c) 3 jsou pruhy z přediv pouze vedle sebe položených, lepidly spojených a naplocho na stuhy vyválených.
(2)
Pruhy tkanin, které nejsou vlastně stuhami v obchodním smyslu, nýbrž které se považují za stuhy jen podle hořejšího ustanovení, se projednávají jako stuhy jen tehdy, je-li jejich šířka menší než 20 cm a je-li jejich délka nejméně desetkrát tak veliká jako šířka. Stuhy odměřeně tkané (nikoli však stuhy nastříhané) se však projednávají jako stuhy bez zřetele na jejich šířku a délku, jsou-li stuhami v obchodním smyslu, jako na př. stuhy na prapory, věnce a pod.
(3)
V pochybných případech se projednávají odměřeně tkané takové výrobky jako stuhy tehdy, je-li jejich šířka 35 cm nebo menší.
(4)
Hrubé látky pytlové a balicí, roztrhané na pruhy, jak se jich užívá k obalování jízdních kol a pod., se neprojednávají jako zboží stuhové, nýbrž jako tkaniny podle své povahy.
(5)
Vyšívané „bandes“ a „entre-deux“ z celohedvábných nebo polohedvábných pruhů tkanin, také užší než 20 cm, se projednávají jako vyšívané zboží celohedvábné nebo polohedvábné podle saz. čís. 247 nebo 255. (Viz také vysvětlivky k saz. čís. 255.)
(6)
Vyšívané nášivkové pruhy z bavlny patří do saz. čís. 198, ze lnu do saz. čís. 212 a z vlny do saz. čís. 235 nebo 236.
(7)
Také výrobky podobné popruhům, jež však nemají význačných znaků popruhů (viz odd. VI všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV), nýbrž jsou určeny k účelům konfekčním, k výstroji kočárů, k výrobě hasičských a podobných opasků atd., i popruhy na šle a na obuv, stuhy na podvazky, stuhy ke spínání a pod., se projednávají jako zboží stuhové
(8)
O páskových mírách viz saz. čís. 577.
10.
(1) Zbožím prýmkářským je zboží nášivkové a čalounické (tapisserie), pracované na zvláštních stavech (prýmkářských, opřádacích čili gimpových atd.), kroucené, pletené (nikoli však tkané), stávkované nebo opředené, jako: porty, prýmky (lemy, lemovky, šněrovací tkanice, šněrovací řemínky, šněrovadla), lacety (plochá pletiva, paličkovaná na způsob lemů nebo vyrobená na stavu řemínkovém, nikoli však na stavu krajkovém [také stužky zvané point lace a šňůrky pojmenované mignartises čili pikotové šňůrky]), pikoty, třásně, gorly, gimpy, pokládané bízy, agrementy, knoflíky, třapce, šňůry, dracounové prýmky, třepenky a pod., s vložkami z jiných hmot nebo bez nich.
(2)
Dále sem patří ženilky, skládající se z několika málo osnovních nití (též z tenkého drátu) a z útku, jenž na obou stranách přečnívá a jsa skroucenou osnovou přeslenovitě svírán tvoří vlas (poil), buď uzavřený nebo rovně nebo vlnovitě přistřižený.
(3)
Zboží prýmkářské s podřadnými přídavky z jiné hmoty, na př. s jednotlivými knoflíky, třapci, háčky, oušky, sponkami, kličkami, šoupátky, kroužky, nýtky, kousky drátu a pod., i s nitmi z přediv, určenými pouze k tomu, aby držely jednotlivé části pohromadě, projednává se, jako by těchto přídavků nebylo, na př. šněrovadla s kovovými návlečkami, paličkované tkanice na rukavičky s kovovým šoupátkem, knoflíčky a pod., šňůrky k hodinkám s háčky, se šoupátky a kroužky z drátu, z opředeného dřeva a pod. Taktéž se nehledí na vložky a podložky ze dřeva, z lepenky, drátu atd. u třapců, růžic, třásní, ženilek a pod.
(4)
Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 247 až 254 a vysvětlivky k saz. čís. 273.
(5)
Prýmky (porty, gimpy, šňůry atd.) s třásněmi vevázanými, také vázanými mezi sebou, s třepenkami, pompony a pod., jež jsou přivázány na uzel, připevněny drátěnými háčky nebo oušky, nejsou vyloučeny z projednání jako zboží prýmkářské, nejde-li o nášivky saz. čís. 273.
(6)
Jiné konfekce z prýmků, které nemají povahu konfekcionovaných nášivek saz. čís. 273, jako na př stuhy s přišitými třásněmi, látky se ženilkami, třepenkami, ověsy atd. dodatečně vpracovanými, se projednávají podle zásad o šatstvu atd. (saz. čís. 274).
(7)
Předměty z bavlny, vlny a hedvábí vyrobené na způsob zboží provaznického patří rovněž mezi zboží prýmkářské, jestliže nejsou přikázány u příslušného textilního zboží do zvláštního saz. čísla. (Viz saz. čís. 201, saz. pol. 219c) atd.)
(8)
Příze podobná výrobkům prýmkářským, vzhledu podobného gimpám (šroubům, kabelům), se liší od těchto prýmků tím, že se takové výrobky stroje skacího dají lehce roztočit a že se přitom všechny niti roztáčejí stejným směrem, kdežto výrobky stroje gimpového (gimpy a t. zv. kabely) jsou buď neutrální, t. j. nedají se roztočit ani napravo ani nalevo, nebo se základní niti roztáčejí jako u šroubů v opačném směru než niti opřádací (krycí). O projednávání takové příze viz 4. vysvětlivku IV oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(9)
Ostatně se při rozeznávání výrobků prýmkářských od příze opětovně skané a šňůr řídíme v pochybných případech zásadou, že se považují za zboží prýmkářské jen takové šňůry, jež jsou vícekrát skány z příze nejméně trojpramenné.
(10)
O vyšívaném zboží prýmkářském viz 4. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.
11.
(1) Mezi zboží knoflíkové (knoflikářské) z látek tkaných a stávkových jsou zahrnuty jak šité knoflíky z nití a pod., tak i všechny knoflíky opředené předivy nebo povlečené tkaninami, mající vložky nebo podložky (jádra, ouška, kroužky, destičky atd.) z jiných hmot.
(2)
Na hmotu vložek a podložek se při projednávání knoflíků nehledí; ty se projednávají vždy podle přediv nebo tkanin, jichž se upotřebilo na líci.
(3)
Přesahují-li však podložky (destičky) nebo obruby na líc, přihlíží se k nim, pokud by tak zboží podléhalo vyšší celní sazbě.
(4)
Zboží knoflíkové z jiných hmot, pouze zdobené na líci předivy, zbožím tkaným a stávkovým, se zařazuje do oněch saz. tříd, do nichž patří podle hmoty své hlavní součástky, a to jako spojené s hmotami jemnými nebo velmi jemnými.
(5)
O vyšívaném zboží knoflikářském viz 4. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.
12.
(1) Ke zboží stávkovému a pletenému patří, vyjma háčkované, pletené, stávkované krajky a stávkové i pletené zboží s krajkovým vzorkem, jak zboží stávkované na stávku, tak i zboží pletené, háčkované, mřížkované (výrobky síťkované či drhané), a to jak takové látky v kusech, tak i t. zv. zboží fasonové (jako stuhy, kápě, kamaše, rukavice, čepce, kalhoty, kazajky, límce, živůtky, peleriny, nátepničky, nákoleníky, pásy proti nachlazení, bačkorky pro děti, zástěry, ponožky, punčochy, kabelky, sáčky na peníze, trikotové oděvy, šátky, vesty a pod.). Při tom nerozhoduje, je-li toto zboží pracováno pravidelně, t. j. v celku nebo ve všech svých částech, z nichž je složeno, s uzavřenými okraji, nebo polopravidelně, t. j. z částí, které mají zároveň uzavřené i přistřižené okraje, nebo bylo-li vyrobeno ze stávkovaných látek na všech stranách přistřižených. Toto zboží může být opatřeno též přídavky, vyjma smyčky ze stuh, náběry, krajky, výšivky atd. (vystrojené fantasijní předměty), jimiž se stává zbožím výstrojným saz. čís. 274. Předměty fantasijní (viz nahoře) patří stejně jako zboží výstrojné do saz. čís. 274.
(2)
Viz podrobnější ustanovení ve 4. a 5. všeobecné poznámce k saz. třídě XXII až XXVI.
(3)
Zboží stávkové s krajkovým vzorkem se neprojednává jako stávkové zboží, nýbrž jako krajky, po případě jako konfekce z krajek. Za zboží stávkové s krajkovým vzorkem se pokládá takové zboží stávkové, u kterého tvoří arabesky, květiny, figury a pod. vzorek na prolamované půdě; jinak vzorkováno, zůstává zbožím stávkovým. U takového zboží stávkového, jež se projednává, jak uvedeno, jako krajky, po případě jako konfekce z krajek, řídíme se však všemi ustanoveními o stávkovém zboží, uvedenými ve 4. a 5. všeobecné poznámce k saz. třídě XXII až XXVI.
(4)
Třecí rukavice a třecí plachetky nebo jiné předměty, upletené řetízkovitě (buňkovitě pletené) ze stužek nebo šňůrek, visuté sítě a jiné drhané sítě se počítají rovněž ke zboží stávkovému, jestliže nepatří ke zboží provaznickému nebo k technickým potřebám nebo jestliže nejsou v sazebníku ze zboží stávkového výslovně vyloučeny.
(5)
K zboží stávkovému patří také na zvláštních strojích zhotovené výrobky s t. zv. sloupky (očkovými řetízky), do kterých je klikatě vpracována příze nebo sparterie probíhající v různě velkých mezerách, i výrobky z těchto látek (vyjma předměty fantasijní), na př. nákupní kabelky.
(6)
O stávkových plyších viz též 4. odst. 8. vysvětlivky.
(7)
Má-li se zjistit váha tuctu párů punčoch, ponožek a rukavic, odstraní se vůbec všechny obaly; mimo pochybné případy mohou se však zpravidla vážit s sebou proužky papíru a pod. obepínající určitý počet párů.
13.
(1) Řídké tkaniny se projednávají, nestanoví-li sazebník jinak (na př. saz. čís. 210), podle své jinaké povahy. V tomto smyslu se projednávají podle jinaké své povahy na př. orleány, podšívkové látky a podobné jednoduché, často zcela tenké a lehce pracované látky i stávkové zboží a krepované (hadovitě zkroucené, parou zkadeřené) tkaniny (vyjma krepované gázy, krepový flór), jejichž mřížkovitá vazba (jako u t. zv. krepů zdravotních) je patrna, jen když se mechanicky roztáhnou.
(2)
Tak zv. zdravotní krep je řídká tkanina s plátnovou vazbou, která použitím silně zakrouceného útku má povrch mnohonásobně vrásčitý.
(3)
O projednávání hedvábných gázů viz vysvětlivky k saz. čís. 248.
14.
(1) Tyly (bobinety, petinety, tyl anglický nebo tyl francouzský) a síťovité látky na způsob tylu jsou průhledné látky s otevřenými očky, které se zhotovují z příze na stavu bobinetovém, po příp. petinetovém; mechanismem těchto strojů se splétají niti útkové s nitmi osnovními tak, že vznikají neroztažitelné šestistranné (nebo též jinak utvořené, na př. čtvercové u t. zv. anglické půdy) otvory různé velikosti a napodobí se tak úplně paličkovaná krajková půda.
(2)
Tuhé sítě na způsob bobinetu z bavlny se projednávají podle poznámky za saz. pol. 195a). Tyly s krajkovými vzorky patří mezi krajky; látky záclonové vyrobené na způsob bobinetu a nábytkové síťky z bavlny odměřeně tkané patří však do saz. čís. 196.
(3)
Krajkovým vzorkem, pro který se řadí tyly a podobné síťovité látky (vyjma látky záclonové a nábytkové sítě, vyrobené na způsob bobinetu) ke krajkám, nejsou hustší, ve stejných vzdálenostech se opakující jednotlivé proužky, tečky, kříže, čtverce, nemající samy o sobě žádný vzorkový efekt. To platí i tehdy, vyskytují-li se takové samy o sobě nevzorkované proužky zároveň vedle teček, křížků nebo čtyřúhelníků.
(4)
Tyly s takovým, nikoliv krajkovým vzorkem patří tedy k tylům vzorkovaným. Viz poznámku k saz. pol. 195b) a 3. odst. 12. vysvětlivky.
(5)
Organtin, tarlatán, crêpe lisse a podobné jemné, mřížkovitě tkané řídké látky (viz vysvětlivku 13) se liší od bobinetů a petinetů (tylu anglického) zejména tím, že je lze snadno rozložit v osnovní a útkové niti, což u bobinetů síťovitě spletených není.
(6)
Tyly, do nichž byly dodatečně vevázány ženilky, nalepeny aksamitové kotoučky, navlečeny greloty atd., patří do saz. čís. 274.
(7)
Aplikované a vyšívané tyly, viz vysvětlivku 16.
15.
(1) Krajky jsou úplety (nebo síťkovité tkaniny z příze nebo hedvábí, také z hedvábí umělého) se vzorky vzniklými z nití hustěji kladených tím, že se niti rozmanitě splétají na síťkovitě prolamované půdě. Krajky se vyrábějí buď na zvláštních stavech nebo ručně (paličkují se nebo se — jako irské krajky — háčkují, stávkují, nebo se — jako práce filet guipure atd. — šijí jehlou).
(2)
K nim patří jak zoubkované tak i nezoubkované, úzké nebo širší, stuhovité pruhy, nášivkové nebo vložkové krajky a okraje a podobné napodobeniny bavlněných krajek, nazvané edgingy, tattingy, trummingy atd., a široké zboží metrové.
(3)
O projednávání stávkového zboží s krajkovým vzorkem jako krajky viz vysvětlivku 12.
(4)
Jako krajky se projednávají také t. zv. vzdušné výšivky (zboží leptané, krajky leptané, krajky vzdušné). Jsou to strojové výšivky, jejichž základní tkanina (mušelín a pod.) se po vyšití zcela nebo částečně vyleptá rozpustidly (alkaliemi, kyselinami atd.).
(5)
Kombinace výšivek na vyleptané půdě (vzdušných výšivek) s výšivkami na nevyleptaném podkladě (tylu a pod.) se projednávají jako krajky, i když podklad je částečně vystřižen nůžkami podle obrysů vyšitých vzorků, a to i tehdy, když vyleptaná část nepřevládá nebo tvoří pouze okrajové kličky a pod. U vystřiženého výšivkového podkladu vyčnívají místy ustřižené niti, i když jsou viditelné jen málo a někdy jen lupou.
(6)
Krajky s našitými pikoty a pod. nebo jinak dále zpracované se projednávají jako výstrojné zboží. Přitom se však neberou za základ projednání jednoduché pikoty, tvořící okrajovou obrubu. Jednotlivé stehové niti na vzdušných krajkách nejsou ještě důvodem pro vybrání konfekční přirážky.
(7)
Stuhovité pruhy vyrobené na prýmkářských stavech, prolamované (porty nebo okraje) bez krajkového vzorku patří ke zboží prýmkářskému.
(8)
O vyšívaných krajkách viz vysvětlivku 16.
16.
(1) Jako vyšívané zboží textilní se projednává, vyjma vzdušné vyšívání (viz vysvětlivku 15), takové zboží textilní, kde byl proveden vzorek rukou nebo vyšívacím strojem teprve na hotové základní látce. Vyšívané zboží textilní se rozlišuje od tkanin protkávaných (brožovaných), přitkávaných (lancovaných) i od tkanin vzorkovaných vzorovou osnovou, t j. takových, do nichž byly vetkány vzorky výšivkám podobné zvláštním útkem nebo nasnovanou osnovou tím, že při těchto tkaninách zasahuje vzorová nit vždy přesně tytéž niti základní tkaniny a jimi se váže, kdykoli se vzorek opakuje. Při vyšívání strojním nebo ručním se však nesetkají vždy určité osnovní a útkové niti tkaniny s nití vyšívací, protože vyšívaná látka se nevyhnutelně na vyšívacím rámci nebo stroji tu a tam posune a nemůže tedy počínat opakující se vzorek u téže niti osnovní nebo útkové. Zkouška se provádí nejúčelněji tak, že se vytáhnou příslušné niti osnovní nebo útkové nebo, kde to není možno, tím, že se sleduje jejich běh jehlou.
(2)
U vyšívaných tkanin se nebere zřetel na vyšívací materiál, neobsahuje-li celní sazebník (viz na př. saz čís. 235) ustanovení zvláštní. Zboží se projedná podle základní látky, vždycky však jako zboží vyšívané.
(3)
K výšivkám se počítá (též jenom částečně provedené, započaté) vyšívání bílé, vyšívání ploché, vyšívání vlnou (též rozřezané), vyšívání provedené ženilkami, zlatem, stříbrem, sklení a perlami, potom látky aplikované (t. j. takové, jejichž základní látka je opatřena našitými nebo všitými výšivkami, aplikovanými květinami nebo jinakými vzorky), tamburované, pošité skleněnými, porcelánovými nebo kovovými perlami, cetkami atd., jakož i zboží s prací zadrhovanou (jako na př. při řasovaných pruzích, výstrojném prádle, zoubkovaných látkách záclonových a pod.).
(4)
Aplikované vyšívání se projednává vždy jako výšivky podle látky, která dodává zboží význačného rázu.
(5)
Aplikované nebo jinak vyšívané tyly patří rovněž jako vyšívané krajky mezi výšivky.
(6)
Nikoli jako aplikované vyšívání, nýbrž podle ustanovení o šatstvu atd. se projednává textilní zboží s našitými stužkami, šňůrkami atd., jestliže se jimi nevytváří vzorek. Rovněž tak odůvodňují greloty, ověsy atd., našité na tkaninách, projednávání podle saz. čís. 274, a to podle jinaké povahy tkaniny. Tak na př. se projednávají hedvábné tyly, vyšívané cetkami a pošité volně visícími greloty ze skleněných perel podle saz. čís. 274, při čemž jako základ se použije celní sazby saz. čís. 247.
(7)
Výšivky pouze vystřihané, nalepené na papírové podložky a pod. toliko k utužení, nebo takové výšivky s přistehovanými podložkami z papíru, z voskovaného plátna atd. (na př. začaté výšivky “point lace“, výšivky ze stužek lacetových, z pikotů, pikotových šňůrek nebo podobné výšivky), z nichž se podložky opět odstraní po ukončené práci, se nepovažují proto ještě za zboží výstrojné, nýbrž za výšivky, při čemž se však nepřihlíží k látce použité za prozatímní podložku.
(8)
Vystřihané výšivky, jež byly vyrobeny jako výšivkové kupony, rozstříhány na pruhy, k sobě sešity a tak upraveny na metrové zboží, se rovněž ještě neprojednávají jako konfekční zboží. Jsou-li takové výšivky sestaveny složitějším způsobem, patří stejně jako takové střídy (raporty) krajkové nebo střídy ze vzdušného vyšívání do saz. čís. 274.
(9)
Pouhé vystřižení výšivek, ať již ve středu nebo na okraji, není vůbec důvodem, aby byly projednány podle saz. čís. 274, pokud tím zboží nenabylo povahy předmětu hotového pro obchod zbožím výstrojným. Tak na př se projednávají vyšívané vystřižené límce námořnické podle saz. čís. 274, kapesníky, pokrývky a pod., pouze vyšívané a podle obrysu vystřižené, bez konfekční přirážky.
(10)
Výšivky na zboží prýmkářském a knoflikářském, stávkovém a pleteném (není-li výjimek), písmena a číslice na látkách všech druhů pouze známkované nebo jednoduše vyšité (bez ozdobných průpletků, korunek a pod.) se ve smyslu celního sazebníku za výšivky nepovažují. Obšívaný okraj se za vyšívání pokládá, okrajové stehové řádky, tamburované rovně nebo vlnovitě řetízkovým stehem, nejsou-li vícenásobné, se považují za jednoduchou obrubu.
(11)
Viz též všeobecné poznámky k saz. třídě XXII až XXVI.
(12)
Vyšívané plsti a plstěné zboží se projednává jako vyšívané zboží vlněné (saz. čís. 235 a 236). K němu patří též plsti a plstěné zboží s nalepenými, vystřiženými hedvábnými i jinými tkaninami, umělými květinami a umělým listovím.
(13)
Výšivky na papíru, kůži atd. se projednávají jako zboží papírové, kožené atd., spojené s jemnými nebo velmi jemnými hmotami.
(14)
Tkaniny s umělými stehy (s prolamovanými obrubami ažurovými nebo prošívané) se neprojednávají jako výšivky ani tehdy, když tyto umělé stehy tvoří figury nebo vzorky nebo jinaké okrasy, nýbrž se projednávají podle ustanovení o šatstvu, prádle a zboží výstrojném.
(15)
O textilním zboží vyšitém kovovými vlákny a o vyšitém zboží prýmkářském viz vysvětlivku 17.
(16)
Viz též 4. a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.
17.
(1) Textilním zbožím spojeným s kovovými vlákny (viz 3. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI) je zboží, do něhož byla vpracována vlákna (tenké dráty, oblé nebo ploché) z drahých nebo obecných kovů.
(2)
Výrobky se silnějšími dráty, určenými k tomu, aby dodaly výrobku tvaru, jako opředené dráty karkasové, stuhy se silnějšími dráty na okraji, nepatří k textilnímu zboží s kovovými vlákny. Ženilky s drátěnou osnovou, viz 2. odst. 10. vysvětlivky.
(3)
O projednávání tkanin a dracounového zboží prýmkářského z pravých zlatých nebo stříbrných nebo leonských přediv viz vysvětlivky k saz. čís. 565, po příp. k saz. čís. 524.
(4)
Pro textilní zboží, spojené s kovovými vlákny, je v sazebníku stanovena zvláštní přirážka; vyšívání kovovými vlákny je sice důvodem pro projednávání zboží jako výšivky, avšak nikoli pro vybírání přirážky.
18.
(1) O spojení textilního zboží se skleněnými, porcelánovými neb o, kovovými perlami, cetkami atd. viz 2. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI. Podle toho se projednávají na př. třásně nebo jiné nášivky, sítě a pod. z kordonetového hedvábí, spojené se skleněnými perlami nebo se sklení tak, jako by těchto přídavků nebylo, tedy jako zboží celohedvábné, a proto také zůstanou nepovšimnuty niti z jiného přediva, na kterých perly atd. jsou navlečeny. U látek, které se projednávají podle váhy jednoho čtverečního metru tkaninové plochy nebo podle jemnosti příze, se odečtou ke zjištění sazební povahy tkaniny vetkané atd., skleněné nebo kovové perly a podobné cizí přídavky.
(2)
Viz také 3. odst. 16. vysvětlivky.
19.
(1) Látky mazem, klihem, gumou, želatinou, škrobem a pod. pouze na tuho apretované nebo leštěné nebo k nalepení upravené (jako podšívkový organtin, podšívky k obkládání, tuhé plátno, t. zv. anglická náplast atd.), apprêt, pak látky na čalouny, na rolety, na umělé květiny a podobné látky, natřené nebo potištěné směsí barev (také obsahující olej a pokosty), jež však nejsou nepromokavými látkami ve vlastním slova smyslu, se projednávají jako tkaniny podle své bližší povahy.
(2)
Napodobeniny kůže jako pegamoid, grabiol, granitol atd. (zvané též umělou kůží), viz 4. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 325. O rozlišování těchto napodobenin kůže od knihařského plátna viz 3. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 324.
(3)
Stejně se projednávají lodeny a jiné látky (neobsahující kaučuk) a vůbec všechny tkaniny, jejichž vnější vzhled se úpravou nezměnil.
(4)
O projednávání kopírovacího plátna (stavitelského plátna snímkového) viz 4. všeobecnou vysvětlivku k saz čís. 189—201.
(5)
Tkaniny preparované kaučukem nebo gutaperčou patří do saz. čís. 315.
(6)
O vozových plachtách a pod., chemicky preparovaných, napuštěných olejem atd., viz saz. čís. 322.
(7)
Knihařské plátno a voskované plátno, viz saz. třídu XXXI.
(8)
Tkaniny natřené léčivými látkami (náplasti), saz. čís. 630.
(9)
Textilní zboží ze dvou nebo více vrstev spojených apreturou nebo lepidlem (vyjma kaučuk, gutaperču a pod.) se projednávají podle vrstvy podrobené vyššímu clu.
20.
(1) Zboží fasonované je textilní zboží tkané, stávkové a plstěné, jež nebylo dále zpracováno a jemuž se již při výrobě dostalo tvaru vhodného pro bezprostřední použití. Zboží odměřené je ono zboží, jež tvoří kusy omezené třásněmi, bordurami, okraji, lemy a pod., jednotlivě nebo souvisle tkané anebo od sebe již oddělené.
(2)
Příklady zboží fasonového jsou: pravidelně pracované punčochy, rukavice, tkané pytle, nešité plstěné boty, tkané machony, krajkové zboží fasonové, jež nebylo dále zpracováno (jako krajkové šátky) a pod.; příklady zboží odměřeného: plédy, cestovní a stolní pokrývky, kapesníky, stolní prádlo a pod., v jednotlivých kusech, tuctech nebo soupravách.
(3)
Fasona tohoto zboží sama o sobě neodůvodňuje projednávání podle saz. čís. 274.
(4)
Zboží textilní dále zpracované umělými stehy a pod. (také takové fasonové zboží) patří však k šatstvu, prádlu nebo k zboží výstrojnému.
21.
Jde-li při vypočítávání cla zároveň o několik přirážek k příslušné základní celní sazbě, připočítávají se k ní nejprve přirážky, vyjádřené určitými číslicemi, a pak teprve přirážky udané v procentech, a to součtem přirážkových procent.
Příklady:
1.
Doveze-li se jednoduchá bavlněná příze přes čís. 12 až 29 po anglicku v čisté váze 40 kg (saz. pol 183 b)) bílená (saz. pol. 187 a)), v osnovách šlichtovaných (1. všeobecná poznámka k saz. třídě XXII až XXVI), vybírají se tyto částky:
Clo (420˙— Kčs, saz. pol. 183b)) za 40 kg168˙— Kčs,
celní přirážka (240˙— Kčs, saz. pol. 187a)) za 40 kg96˙— Kčs,
Úhrnem264˙— Kčs.
Ze 264'— Kčs činí 5%ní přirážka
(1. všeobecná poznámka k saz. třídě XXII až XXVI)		13˙20 Kčs,
Celkem277˙20 Kčs.
2.
Při projednávání dámských šatů v čisté váze 10 kg (saz. čís. 274), u kterých součást nejvyšším clem zatížená je z obyčejného, vzorkovaného, barveného bavlněného zboží (saz. pol. 189b)3), mercerovaného (poznámka k saz. čís. 189 až 194), spojeného s kovovými vlákny (3. všeobecná poznámka k saz. třídě XXII až XXVI) vybírají se tyto částky:
Clo (3100˙— Kčs, saz. pol. 189b)3) za 10 kg310˙— Kčs,
přirážka (600˙— Kčs, poznámka k saz. čís. 189 až 194) za 10 kg60˙— Kčs,
Úhrnem370˙— Kčs.
Ze 370˙— Kčs činí 30%ní přirážka
(3. všeobecná poznámka k saz. třídě XXII až XXV) + 40%ní přirážka (saz. čís. 274), t. j. dohromady 70%ní přirážka		259˙— Kčs,
Celkem629˙— Kčs.
VI.
Technické potřeby.
(1)
Technickými potřebami se rozumí zboží pro technické upotřebení nebo pro účely průmyslové, vyrobené zpravidla z hrubých přediv a tkanin, na př. hnací řemeny, popruhy, hadice, hrubé sítě, ucpávky atd. Plachetky na lisování nebo cezení (filtrování), též kaláky, se projednávají podle své bližší povahy jako tkaniny, po případě jako věci šité, neobsahuje-li celní sazebník ustanovení odlišné.
(2)
Jiné hmoty s nimi spojené, jako svorníky, rukověti, háky, řemeny, kruhy, příčky, přezky, plováky, šroubové závity a pod., nemají u technických potřeb na projednávání vliv. Viz též saz. čís. 476.
(3)
Rovněž tak mohou být technické potřeby bíleny, barveny, dehtovány, klíženy nebo pokostovány.
(4)
Jako hnací řemeny se projednávají výrobky podobné stuhám a řemenům k pohonu strojů atd., lisované, též sešité (na př. nekonečné řemeny pro továrny na výrobu papíru) z nastříhaných vrstev hrubých tkanin s použitím pojidel nebo bez nich (kaučuk, gutaperča a balata jsou však jako pojidla vyloučeny), jakož i z popruhů, z plsti nebo z vrstev tkanin. Jako hnací řemeny se projednávají dále všechny řemenovité výrobky tkané nebo pletené z textilních látek, tlusté přes 5 mm. Mohou být též napuštěné nebo natřené tuky, olejovými nebo lakovými pokosty.
(5)
Hnací řemeny z kaučuku nebo s kaučukem, z gutaperči, též s drátěnými vložkami, saz. pol. 320d), kožené, saz. pol. 344b).
(6)
Popruhy (na nábytek, k sedlům, do stáje, čalounické, na nosítka, hasičské atd.) jsou velmi silné, stuhovité tkaniny z hrubé příze; útek je vytvořen většinou z několika nití, které dohromady dosahují až i síly motouzu. Popruhy, majíce větší únosnost, jsou proto jen nepatrně roztažitelné, zejména ve směru šířky, a jsou vůbec tuhé, rázu řemenovitého, čímž se liší podstatně od zboží stuhového.
(7)
Výrobky podobné popruhům, jež nemají shora uvedených vlastností a jsou určeny k účelům konfekčním, k výstroji kočárů, k výrobě hasičských a podobných opasků atd., jakož i popruhy na šle, k obuvi, na podvazky, na spínací stuhy a pod., se neprojednávají jako popruhy, nýbrž jako zboží stuhové.
(8)
Tkané nebo pletené hadice jsou vyrobeny zpravidla ze silné příze a používá se jich k technickým nebo průmyslovým (také živnostenským) účelům, na př. jako hadic ke stříkačkám, hadic na vodu, víno a pod., také jako hadicím podobných povlaků na válce atd.
(9)
Stávkové hadice a povlaky na válce podobné hadicím se projednávají jako zboží stávkové, jsou-li sešité z tkanin, projednávají se podle saz. čís. 274.
(10)
Hnací řemeny, popruhy, hadice z kaučuku nebo napuštěné kaučukem, saz. třída XXX, z kůže, saz. třída XXXII.
(11)
Technické předměty a výrobky na způsob zboží provaznického z hedvábí se zařaďují do saz. třídy XXV podle své bližší povahy, na př. ucpávky z odpadků hedvábných do saz. čís. 241 nebo podle 1. poznámky k saz. třídě XXV.
(12)
O provaznickém zboží viz saz. čís. 219.
XXII.
Bavlna, bavlněná příze a bavlněně zboží,
též pomíšené s jinými předivy rostlinnými, nikoli však s vlnou nebo hedvábím.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXII.
Bavlnu poskytuje bavlník (Gossypium L.), rostlina to pěstovaná téměř ve všech zemích mezi 41° severní a 30° jižní šířky. Tato rostlina dává ve třídílných až pětidílných tobolkách četná semena s dlouhými bílými vlákny semennými. Stroji vyzrňovacími se oddělují vlákna od semen; semena dávají píci pro dobytek, mrvu a mastný olej (olej bavlníkový), kdežto semenná vlákna (surová bavlna), nalisovaná do balíků, se dodávají do přádelen. Bavlna se rozvolňuje na strojích rozvolňovacích a pak se čechrá na čechradlech; rozčechraná bavlna se dále čistí a rozvolňuje na strojích potěracích, jež tvoří z bavlny na válcích vatovité stůčky. Tyto stůčky přicházejí pak na mykací stroj (mykadlo) nebo drastidlo, který vlákna isoluje, klade je téměř rovnoběžně vedle sebe a řadí je v rouno. Rouno vyrobené na mykadle, t. j. jemný závoj skládající se z rovnoběžných vláken, se pak zhušťuje pomocí nálevky v pramen, v t. zv. pramen mykaný. Tento mykaný pramen se družením a povytahováním na stroji posukovacím prodlužuje a činí stejnoměrným, a tak vzniká pramen posuknutý. Z tohoto pramene opětným družením a povytahováním a současným skrucováním na strojích předpřádacích (přástových stolicích) se vyrábí přást. Přástování se děje na třech nebo více strojích předpřádacích (flyerech, stolicích na hrubý, střední nebo jemný přást), jež činí přást postupně stejnoměrnějším a jemnějším, podle toho, jak jemná příze se má vyrábět. Poslední přást se dopřádá buď na stroji mulovém (selfaktoru, mulová příze, hlavně pro útek) nebo na prstencovém stroji přádacím (ringthrostle, throstlová příze, hlavně pro osnovu ). Zde se příze silněji zakrucuje a zároveň protahuje nebo posukuje, aby se docílilo větší jemnosti, čímž se dosáhne různých čísel jemnosti. Tímto silnějším zakroucením nabývá materiál také pevnosti význačné pro přízi, jež ještě chybí volnému vatovitému přástu. Poněkud odchylně od této výroby jemné příze se při předení odpadků dělí rouno přímo po mykání řemínkovým rozdělovačem na pruhy (lunty), které se válkují a pak předou. O tom, jak se poznává bavlna, viz oddíl I A všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 180.
Bavlna surová, mykaná, bílená, barvená, mletá; odpadky.
(1)
K bavlně patří také bavlna cejbová (jíž poskytuje Bombax pentandrum [cejba šihovitá] a B. quinatum, B. Ceiba) a kapok, odrůda bavlny cejbové. Česaná bavlna se zařazuje stejně jako bavlna mykaná (čechraná nebo kardovaná). Viz oddíl II všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(2)
Lintry (linters, scart, afrittas) jsou krátká bavlněná vlákna získaná dodatečně ještě se semen po vyzrňování bavlny a používá se jich k předení nižších čísel přízí, k vycpávání, k výrobě papíru, umělého hedvábí, střelné bavlny a pod.
(3)
Bavlna se dováží zpravidla v krychlovitých nebo válcovitých (kulatých) balících.
(4)
O rozlišování bavlny od vaty viz oddíl III všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(5)
Lněná bavlna chemicky upravený len), saz. čís. 202.
(6)
Bavlna střelná (pyroxylin, bavlna kolodiová, výbušná bavlna), saz. čís. 646.
Saz. čís. 181.
Bavlněná vata, mimo vatu k léčebným účelům; niti upravené k čištění strojů atd.
(1)
Jako bavlněná vata se projednávají tabule a pruhy, také v závitcích, ze surové, bílené nebo barvené bavlny a z jiných takových rostlinných přediv (z lesní vlny, lnu, juty atd.) s přimíšenou bavlnou, a to jak pouze stejnoměrně jemně mykané, tak i klížené, gumované nebo opatřené pryskyřičnými povlaky.
(2)
Vaty z jiných rostlinných přediv než z bavlny a bez příměsi bavlny, saz. čís. 203.
(3)
Šarpová bavlna, čištěná a zbavená tuku, v balících, saz. čís. 181; jodovaná atd. nebo upravená v balíčcích různé váhy, saz. čís. 630.
(4)
Niti upravené k čištění strojů atd. (hotová vlna k cídění) jsou odpadky přádelné a tkalcovské, jež bylý posukováním nebo mykaním roztaženy a načechrány, aby při cídění více ssály a tak mohly být plně využity.
(5)
Nečisté odpadky se před posukováním nebo mykaním ještě čistí tím, že se perou, po případě bílí nebo zbaví tuku. Nehotová vlna k cídění (nemykaná nebo neposukovaná), patřící do saz. čís. 180, obsahuje vždy chuchvalce, papírové dutinky a cizí součástky, jež se vyskytují v hotové vlně k cídění většinou jen ojediněle.
(6)
Hotová vlna k cídění přichází do obchodu upravena většinou ve stůčkách nebo v přadenech, také zabalená ve svazečcích, někdy též v závitcích — jako neklížená vata; význačnou, zvláště pro svrchní vrstvy stůček a přaden, je rovná, jakož i rovnoběžně upravená poloha nití, jež se nezjišťuje vytahováním nití, nýbrž otevřením obalu, jímž se jednotlivé vrstvy od sebe zřetelně uvolní.
(7)
Smetí tkalcovské nebo přádelné, bílené nebo zbavené tuku, se projednává stejně jako vlna k cídění podle tohoto saz. čísla.
(8)
Roztřásněné odpadky bavlněných látek (šarpa), saz. čís. 180.
Viz též oddíl II a III všeobecných vysvětlivek k saz. třídě XXII—XXV.
(9)
Do saz. čís. 181 patří dále surová bavlna i bavlněné odpadky a vaty, jež byly tvářeny k určitému účelu lisováním, vysekáním a pod., na př. knoflíkové tvary (vložky do knoflíků), kroužky k ucpávkám a pod., podešve, bavlněné svitky, jako ucpávky do oken atd. Všechny tyto věci povlečené papírem, saz. čís. 300.
Saz. čís. 182.
Přást surový, bílený, barvený, potištěný.
Bavlněný přást se liší od bavlněné příze nepatrným počtem zákrutů, nepřesahujícím zpravidla 100 na běžný metr a proto má nápadně volnou strukturu.
Bavlněná příze.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 183—187.
(1)
Příze saz. čís. 183 až 186, po příp. saz. čís. 187 přichází do obchodu zpravidla buď navinutá v přadenech (svazečková příze) nebo v potáčích (t. j. příze cívková, sňatá s vřetének) nebo na cívkách (cívkách křížových) nebo jako osnovy.
(2)
Příze bavlněná se projednává podle anglického číslování.
(3)
Anglickým číslem příze je počet čteníků (přaden) na jednu anglickou libru = 453˙59 g.
(4)
Jeden čteník (přadeno) po anglicku má: 7 pásem po 80 nitích á 1˙372 m, tudíž celkovou délku niti 768˙1 m = 840 yardů.
(5)
U jednoduché příze se zjistí číslo příze po anglicku, dělí-li se váha jedné anglické libry = 453˙59 g vahou jednoho čteníku po anglicku, zjištěnou v gramech.
(6)
O přízi dvojpramenné se poznamenává, že se kroucením (drellováním) zkrátí délka niti asi o 4 procenta; stanoví se tedy, že se pro zjištění čísla příze bere 405 yardů příze dvojpramenné za jeden čteník (840 yardů) příze jednoduché.
(7)
Počet yardů, udaný v následující tabulce podle počtu jednoduchých nití (pramenů) trojpramenné nebo vícepramenné příze, značí jeden čteník jednoduché příze.
(8)
V tomto počtu yardů je vzat zřetel jak na počet pramenů, tak i na zkrácení nití vzniklé skaním.
(9)
Pro projednávání není potřebí vypočítávat skutečné číslo příze, nýbrž stačí, zjistí-li se, má-li projednávaná příze jemnost
až čís. 12 po anglicku nebo
přes čís. 12 až čís. 29 po anglicku,
přes čís. 29 až čís. 50 po anglicku,
přes čís. 50 po anglicku,
přes čís. 50 až čís. 60 po anglicku,
přes čís. 50 až čís. 70 po anglicku,
přes čís. 60 až čís. 80 po anglicku,
přes čís. 70 až čís. 90 po anglicku,
přes čís. 80 až čís. 90 po anglicku,
přes čís. 90 po anglicku,
přes čís. 90 až čís. 120 po anglicku,
přes čís. 120 po anglicku.
K tomu účelu se postupuje takto:
U bavlněné příze v přadenech, na potáčích, cívkách nebo cívkách křížových:
(10)
Ze zkoušené příze se odvine množství dole blíže určené a srovná vážením s příslušným typovým závažím.
(11)
K odvinutí potřebné délky příze se použije zvlášť sestrojeného mechanického měrného vijáku (zařízeného k upotřebení jak pro přízi bavlněnou, tak i vlněnou).
(12)
Upotřebí-li se měrného vijáku pr přízi bavlněnou, upevní se (nasadí a pevně našroubuje) navíjecí kolo, označené štítkem „Obvod jeden yard“ na poháněcí osu (hřídel). Přitom dbáme, aby paprsek označený štítkem byl nahoře v poloze kolmé a aby velký počítací kotouč byl nařízen na počáteční bod (t. j. aby dílec označený 100 byl přesně pod ručičkou). Nestojí-li počítací kotouč na tomto bodě, nařídí se na dílec 100 otáčením kola ve směru pohybu hodinových ručiček.
(13)
Dříve než se počne navinovat příze, nařídí se malý kontrolní kotouč na bod 10. K tomu účelu se posune po uvolnění šroubu krycí deska opatřená výkrojem tak dalece, až se objeví uprostřed výkroje číslo 10, načež se šroub opět přitáhne.
(14)
Velký počítací kotouč (stodílný) ukazuje jednotlivé obrátky kola od 1 až do 100, malý kontrolní kotouč (desetidílný) každým dílcem (čísly 1 až 10) vždy 100 obrátek kola (tedy 100, 200 až 1000).
(15)
Aby se zmírnil běh niti při odvinování příze, je přidán k měrnému vijáku mosazný váleček.
(16)
Třetí paprsek navíjecího kola (napravo od označeného prvého paprsku) nemá na příčném rameni žádné růžice, aby se mohla odměřená příze na tomto místě lehce sejmout s kola.
(17)
Na podstavcové desce vijáku je připevněno metrové měřítko, aby se mohla příze podle potřeby odměřit také bez vijáku.
(18)
Nutnou doplňující pomůckou k měrnému vijáku při odvinování příze v přadenech je kotoučový viják, skládající se ze železné tyče, upevněné kolmo na podstavci, se dvěma kotoučky na vodorovných osách, jež lze posunovat šrouby.
(19)
Podle délky přadena odvíjené příze se postaví kotoučky po uvolnění šroubů (posunutím nahoru a dolů) a opět dobře upevní tak, aby zavěšená přadena volně ležela a aby se zamezilo značnějšímu napínání příze.
(20)
Konce nití přaden zavěšených na kotoučovém vijáku anebo konce nití příze v potáčích nebo na křížových cívkách, nastrčených na vidlici odměrného vijáku se provléknou vodiči nití a jednou kolem nich ovinou, pak se vedou pod váleček a odtud na hoření, kolmo stojící paprsek kola, opatřený štítkem, a zaklesnou se tam pod malá pera k tomu určená.
(21)
Než se počne navíjet, je třeba se ještě postarat o to, aby se nit mezi mosaznými válečky a vodiči nití lehce posouvala a aby se zamezilo každé silné napínání příze.
(22)
U jednoduché příze v přadenech se navinou 336 obrátkami ⁴∕₁₀ čteníku = 336 yardů, u dvojpramenné příze 162 obrátkami 2/₁₀ čteníku = 162 yardů, u jednoduché příze na cívkách (potáčích) se však odvinou zároveň se dvou potáčů 168 obrátkami rovněž ⁴∕₁₀ čteníku = 336 yardů, u dvojpramenné příze navinuté na cívkách se však odvinou pouze s jednoho potáče 162 obrátkami 2/₁₀ čteníku = 162 yardů.
(23)
U trojpramenné nebo vícepramenné příze se má zjišťování vztahovat na celý čteník jednoduché příze. Poněvadž u trojpramenné nebo vícepramenné příze jednou nebo opětovně skané se zkrátí délka příze průměrně asi o 6%, odečte se nejprve od 840 yardů >%, aby se zjistilo, kolik příze se má odvinout; zbytek 789˙6 yardů dělíme pak počtem jednoduchých pramenů (jednoduchých nití) tvořících přízi. Pro nejobvyklejší druhy skané bavlněné příze udává připojená tabulka počet yardů, jež nutno odvinout, aby se rovnaly jednomu anglickému čteníku jednoduché příze.
Tabulka:
Počet pramenůPočet yardů, jež třeba odvinout:
3263
4197
5158
6132
7113
899
988
1079
1266
1553
1649
1844
2039
2433
(24)
Ke kontrole obrátek kola je určen malý kontrolní počítací kotouč, označující 100, 200, 300 atd. obrátek čísly 1, 2, 3 atd.; k témuž cíli jsou označeny uprostřed velkého počítacího kotouče dílce 36, 62 a 68, aby nemohl nastat omyl, počítá-li se méně než 100 obrátek.
(25)
Máme-li tedy na př. odvinout 336 yardů, musí kontrolní kotouč ukazovat 3 (= 300) a dílec 36 počítacího kotouče musí být přesně pod ručičkou (určenou k počítání obrátek až do 100).
(26)
Odvinutá přadénka se sejmou s měrného vijáku a srovnají pak vážením se zvláštními, k tomu určenými typovými závažími.
(27)
Pro zjišťování jemnosti bavlněné příze se používá 14 typových závaží, a to: 8 kusů pro 336 yardů jednoduché nebo 162 yardů dvojpramenné příze hraničních čísel 12 (15˙120 g), 29 (6˙256 g), 50 (3˙629 g), 60 (3˙024 g), 70 (2˙592 g), 80 (2˙268 g), 90 (2˙016 g), 120 (1˙512 g), dále 6 kusů pro příslušný počet yardů trojpramenné nebo vícepramenné příze (podle tabulky ve 23. odstavci) hraničních čísel 12 (37˙799 g), 29 (15˙641 g), 50 (9˙072 g), 60 (7˙560 g), 80 (5˙670 g), 90 (5˙040 g), jež odpovídají jednomu čteníku jednoduché příze.
(28)
Rozlišování podle sazebníku se děje takto:
Má-li se na př. vyšetřit příze prohlášená podle saz. pol. 183b) (přes čís. 12 až do čís. 29, jednoduchá, surová), musí být odvinutých 336 yardů lehčí než typové závaží pro čís. 12, avšak stejně těžké nebo těžší než závaží pro čís. 29. Rovněž tak se musí porovnávat váha odvinuté příze saz. pol. 183c) nebo saz. pol. 184c) s typovým závažím čís. 29 a čís. 50.
(29)
Byla-li však prohlášena příze šestipramenná, jednou skaná, saz. pol. 185c), musí být odvinutých 132 yardů lehčí než typové závaží určené pro trojpramennou nebo vícepramennou přízi čís. 29, avšak stejně těžké nebo těžší než závaží pro takovou přízi čís. 50.
(30)
Apretovací hmota obsažená v přízi nemá vliv na výsledek zjšitění váhy.
U příze vláčené:
(31)
Příze vláčená, t. j. taková, u níž několik jednoduchých niti leží volně vedle sebe, nejsouce dohromady zakrouceny, se projednává, pokud jde o zjištění jemnosti, jako příze jednoduchá; odvine se však místo 336 yardů jen tolik yardů, kolik jich vychází, dělí-li se 336 počtem jednoduchých nití dohromady svláčených.
U příze ozdobné:
(32)
Příze ozdobná (t. zv. falkonévka nebo příze fantasijní) se projednává vždy podle oné příslušné položky, v níž je stanoveno nejvyšší clo Jemnost příze však, která jedině následkem silného zakroucení vykazuje uzlíčky nebo malé kličky, vzniklé smrštěním nití a mizící při zpracování příze jejím napínáním, se zjistí, pokud toho bude třeba, podle předpisu; kličky se při tom odstraní silnějším napínáním při odvinování.
U příze železné:
(33)
Příze železná, t. j. bavlněná příze hladce apretovaná voskem, gumou a pod., i příze smíšená, t. j. příze zdvojená z jedné niti bavlněné a z jedné lněné v přadenech, dělí se podle všeobecných ustanovení sazebníku o jemnosti a zušlechtění. Železná příze bývá většinou dvojpramenná nebo vícepramenná, což nelze hned poznat pro její zvláštní apreturu; proto musí být u ní vždy přesně zjištěn počet pramenů.
(34)
Zjistí-li se, že je dohromady zabalena příze podrobená různým sazbám, je třeba roztřídit jednotlivé druhy a zjistit jejich čistou váhu; to nesmí být opomenuto v žádném případě. Není tedy přípustné, aby se na př. u hydraulicky lisovaných balíků, opatřených železnými obručemi upustilo od zvláštního zjištění množství jednotlivých přízí v nich obsažených, podléhajících různým celním sazbám, a aby se celní oddělení ONV při zkoušení prohlášené váhy spokojilo pouze údaji odesilatelovými o obsahu. V zájmu účelného zjednodušení celního projednání budiž působeno k tomu, aby se balila do takových balíků jen příze zcela stejného druhu, čímž možno účinně zabránit obtížnému rozdělávání a opětnému balení balíků.
U příze navíjené v osnovách:
(35)
Příze upravená v osnovy se vyšetří podle vzorku, který musí být u zásilky příze připojen. Není-li takového vzorku a nemá-li se použít příslušné sazby vyšší, musí se z projednávané navinuté osnovy vzít příze v délce jednoho yardu za tím účelem, aby se zjistilo číslo příze zvážením. V takovém případě se odstřihnou niti potřebné k utvoření ⁴∕₁₀ čteníku jednoduché příze, po příp. 2/₁₀ čteníku dvojpramenné příze (u jednoduché příze se odpočítá tudíž 336, u dvojpramenné příze 162 nití, u trojpramenné a vícepramenné osnovní příze pak tolik niti v délce přesně 1 yardu [=9˙914 m], kolik yardů udává tabulka) a zváží se příslušnými typovými závažími.
(36)
Podotýká se, že zkoušené osnovní niti se nesmějí brát z kraje (z lisiéry), poněvadž bývají mnohdy hrubší nebo vícepramenné a poněvadž se při zjišťování jemnosti osnovní příze nehledí na silnější niti okrajové.
(37)
Nedává-li zkouška při prvním vážení typovým závažím rozhodný výsledek nebo popírá-li strana správnost zařadění příze typovým zvážením, zjistí se skutečné číslo příze odvážením a výpočtem.
(38)
K tomu cíli odvineme u jednoduché příze s 10 různých přaden, po příp. s 10 různých potáčů nebo cívek po ⅟₁₀ čteníku (á 84 = 840 yardů, t. j. 1 čteník jednoduché příze po anglicku), u dvojpramenné příze s 5 různých přaden, po příp. s 5 různých potáčů nebo cívek po ⅟₁₀ čteníku (á 81 = 405 yardů dvojpramenné nebo 840 yardů = 1 čteník jednoduché příze); při tom se ovšem přesně kontrolují obrátky na počítacích kotoučích, jak již bylo naznačeno; odvinuté množství se zváží, pak se dělí 453˙59 vahou zjištěnou v gramech a tím se získá číslo příze. Zlomky menší než 0˙5 zůstávají bez povšimnutí, zlomky 0˙5 a větší se počítají jako 1, tudíž na př. je-li podíl 29˙5, projedná se příze podle čísla 30.
(39)
Jde-li o přízi trojpramennou a vícepramennou, odvine se vždy s 5 různých přaden, potáčů nebo cívek po tolika yardech, kolik udává tabulka pro dotčený počet pramenů; jejich váha v gramech se dělí 5 a výsledkem pak dělíme číslo 453˙59, čímž se nalezne skutečné číslo příze. Se zlomky zjištěného čísla příze se naloží způsobem shora udaným.
Jaké opatrnosti třeba při prohlídce:
(40)
U příze ve svazcích se odstraní vnější obal balíků a přadena se vyberou z rozličných svazků, ležících nejen na vnějších stranách, nýbrž i uvnitř; rovněž se u potáčů nebo cívek přihlíží zvláště k tomu, nejsou-li v sudech nebo bednách mezi stěnami zřízena oddělení, obsahující potáče nebo cívky různé jemnosti.
(41)
Při výběru přaden, potáčů nebo cívek se postupuje se zvláštní opatrností a straně se nedovolí na něj žádný vliv. Musí se proto v každém případě projednání vzít několik přaden nebo potáčů, a to z různých míst schrán, a napřed vyšetřit jejich přesným vzájemným srovnáním, zdali je příze stejně jemná. Máme-li obavu, že jde o čísla příze podléhající různým sazbám, opakujeme zvážení nití u většího počtu přaden, po příp. potáčů nebo křížových cívek, a tak zjistíme pravý stav věci.
(42)
U příze prohlašované podle nejvyšší sazby saz. čísel 183—186 není třeba, vyjma případ zřejmé nesprávnosti, zvláště zjišťovat číslo.
(43)
V prohláškách bavlněné příze nutno vždy udat počet pramenů (jednoduchých nití), ze kterých se skládá. Viz též oddíl IV všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV; motouz bavlněný (lékárnické niti a pod.), saz. pol. 201e), tkalcovské nitěnky ze skané příze, saz. pol. 201f)1.
Saz. čís. 187.
Bavlněná příze bílená, mercerovaná, barvená (také potištěná) je podrobena přirážce k celní sazbě, stanovené pro příslušnou surovou přízi.
(1)
Příze nažloutle nebo napolo bílená (kremovaná) se klade, pokud nebyla obarvena, na roveň přízi bílené.
(2)
Příze kremové barvy se pokládá za obarvenou, prokáže-li se její obarvení buď tak, že vznikne navlhčením kyselinou solnou a roztokem žluté krevní soli modrá reakce, nebo tak, že vytrvalým vařením s ⅟₁₀ procentním roztokem marseilleského mýdla se zeslabí barevný odstín.
(3)
Mercerovaná příze je bavlněná příze, jež zvláštní úpravou nabyla lesku jako hedvábí. Příze, jež se má mercerovat, se protahuje buď v přadenech nebo rozprostřena jako osnova na stavu studeným louhem sodným a přitom se silně napíná. Louhem sodným se mění struktura tak, že se bavlněné vlákno ve své přirozené povaze zkroucené, napíná a nabývá podoby skoro válcovité. Od hedvábí odpadkového se rozezná mercerovaná bavlna spalovací zkouškou; v pochybných případech se provede zkouška kyselinou dusičnou. Viz též oddíl I A odstavec 7 všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Bavlněné zboží.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 189—201.
1.
(1) Bavlněným zbožím je zboží saz. čís. 189—201 pouze z bavlny nebo z bavlny spolu s jinými rostlinnými předivy, také spojené s jinými hmotami. Příměs vlny nebo jiné srsti zvířecí a hedvábí (též umělého hedvábí) vylučuje, aby se bavlněné zboží textilní projednávalo podle saz. třídy XXII.
(2)
O výjimkách z tohoto ustanovení viz saz. čís. 217 a 2. poznámku k saz. třídě XXV.
(3)
Bavlněné tkané nebo stávkové látky obvazové nenapuštěné (jodem, karbolem atd.) nebo i napuštěné, avšak antisepticky nebalené, jak v celých kusech, tak i upravené pro prodej, jako tkaná šarpa, anglický lint, šátky na obvazy atd. se projednávají podle své bližší povahy. Nedá-li se zjistit jejich sazební povaha, projednávají se vždy podle příslušné nejvyšší celní sazby.
(4)
O napuštěných a antisepticky balených obvazech bavlněných i o antiseptickém balení viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 630.
2.
(1) Podle saz. čís. 189—192 se rozlišují bavlněné tkaniny podle rozličné jemnosti příze a hustoty jejich dostavy nití.
(2)
Obyčejné bavlněné tkaniny jsou tkaniny vyrobené z příze čís. 50 nebo nižšího. Takové tkaniny jsou v sazebníku označeny vůbec jen jako tkaniny obyčejné, mají-li 38 a méně nití ve čtverci o straně 5 mm (t. j. součet nití osnovních a útkových připadají-jící na 5 mm); obsahují-li však více než 38 nití ve čtverci o straně 5 mm, jsou označeny v sazebníku jako obyčejné husté. Obě skupiny se dělí na hladké, také jednoduše keprované a na vzorkované.
(3)
Těmito 38 nitmi jsou vždy — jak je tomu vůbec u tkanin bavlněných, jde-li o počítání nití, o počítání normální váhy nebo o počítání váhy podle počtu nití — jednoduché neskané niti. Obsahuje-li tedy některá tkanina dvojpramennou nebo vícepramennou přízi, musí se vždy zjistit počet jednoduchých nití v ní obsažených a vzít jej za základ jak při zjišťování jemnosti příze, tak i při zařadění tkaniny do saz. čís. 189 nebo mezi t. zv. bavlněné zboží husté saz. čís. 190.
(4)
Jemné bavlněné tkaniny jsou hladké nebo vzorkované tkaniny vyrobené z příze vyššího čísla než 50 až včetně čís. 100, kdežto
(5)
k velmi jemným bavlněným tkaninám patří všechny hladké nebo vzorkované tkaniny vyrobené z příze jemnější než čís. 100.
(6)
Stupeň jemnosti příze (číslo příze) se pozná podle váhy určité plochy tkaniny.
(7)
Hranicí jemnosti podle celního sazebníku pro bavlněné tkaniny jsou pouze anglická čísla příze 50 a 100.
(8)
Není však třeba zjišťovat skutečné číslo příze bavlněné (nebo též lněné, jutové atd.), obsažené ve tkanině, ani zkoušet, zdali příze skutečně překročuje čís. 50 nebo čís. 100 či nikoli; je totiž jedno, skládají-li se jednotlivé niti tkaniny z příze čísla jemnějšího nebo hrubšího. Obyčejná tkanina může proto obsahovat také jemnější přízi než přízi čís. 50 a jemná tkanina také jemnější přízi než přízi čís. 100, pokud vedle této příze přesahující hranici jemnosti je ve tkanině ekvivalentní množství příze hrubší. Stejně se může také ve velmi jemných tkaninách vyskytovat hrubší příze než příze čís. 100.
(9)
Metoda pro zařadění bavlněných tkanin do uvedených tří skupin spočívá tedy toliko na těchto úvahách:
Stejně velké plochy tkanin mají při stejném počtu nití menší nebo větší váhu podle toho, skládají-li se z příze jemnější nebo hrubší.
(10)
Při stejné jemnosti příze (při stejném čísle příze) roste nebo klesá váha určité plochy tkaniny podle toho, je-li více nebo méně hustá, t. j. je-li v ní zpracován větší nebo menší počet nití.
(11)
Ježto bylo zjištěno, že
100 m2 tkaniny z příze čís. 50 váží při 38 nitích ve čtverci o straně 5 mm 10 kg a 100 m2 tkaniny z příze čís. 100 při 38 nitích ve čtverci o straně 5 mm 5 kg (na šlichtu a apreturu, jakož i na barvu průměrně ve tkaninách obsažené, bylo přitom již přihlédnuto), je třeba, jakmile u tkaniny je zjištěn počet nití (dostava) ve čtverci o straně 5 mm, skutečná váha a plošná míra zboží, ještě jenom porovnat tuto váhu se zmíněnými normálními tkaninami.
(12)
Má-li se vyšetřit, je-li tkanina z hrubší nebo jemnější příze než z příze čís. 50 a 100, spočítají se proto vždy nejprve niti ve čtverci o straně 5 mm a pak se zjistí váha a plošná míra.
(13)
Sestavíme-li příslušné úměry, můžeme pak vypočítat, jak těžká by byla tkanina určité velikosti a určité dostavy, kdyby byla utkána z příze čís. 50 nebo z příze čís. 100. Ježto by ostatně podle toho vážila tkanina velikosti 1 m2 a při dostavě o jedné niti ve čtverci o straně 5 mm 2˙632 g, může se v praxi použít při výpočtu normální váhy pro každou určitou tkaninu tohoto jednoduchého postupu.
(14)
Délka kusu, zjištěná z přivěšeného štítku nebo odměřením, se násobí jeho šířkou, jež se vždy změří, dále pak se násobí počtem nití zjištěným ve čtverci o straně 5 mm a konečně konstantou (stálým činitelem) 2˙632. Součin vyjadřuje v gramech normální váhu tkaniny z příze čís. 50.
(15)
Na př. tkanina je 40 m dlouhá, 80 cm široká a čítá 50 nití. Činí tedy její normální váha 40 X 0˙8 = 32 m2, 32 X 50 = 1600, 1600 X 2˙632 = 4211 g. Polovina z toho (pro přízi čís. 100) rovná se 2105 g.*)
(16)
Kdyby byla skutečná váha téhož kusu na př. 2830 g, šlo by o jemnou tkaninu bavlněnou, neboť tkaniny bavlněné jsou:
a)
obyčejné, váží-li právě tolik nebo více než normální váha pro tkaniny z příze čís. 50,
b)
jemné, váží-li právě tolik nebo více než normální váha pro tkaniny z příze čís. 100, avšak méně než normální váha pro tkaniny z příze čís. 50,
c)
velmi jemné, váží-li méně než normální váha pro tkaniny z příze čís. 100.
(17)
Tento způsob zkoušky se nazývá metodou odvažovací.
(18)
Druhý způsob (metoda typová) záleží v tom, že se zkouška omezuje na malé výstřižky tkaniny a že se užívá pro jejich porovnání (zvážení) zvláštních závaží (závaží typových nebo niťových). Tato závaží, sestavená v souhlasu s počtem zjištěných jednoduchých nití tkaniny ve čtverci o straně 5 mm, vyjadřují normální váhu pro čtverečnou plochu výstřižků a pro tkaniny z příze čís. 50, po příp. z příze čís. 100.
(19)
Typová (niťová) závaží jsou vypočtena pro výstřižky tkaniny o 250 cm2 z příze čís. 50.
(20)
Poněvadž však normální váha pro tkaniny z příze čís. 50 je právě dvakrát tak veliká jako normální váha pro tkaniny z příze čís. 100, platí polovina typových závaží pro 250 cm2 tkaniny z příze čís. 50 zároveň pro tentýž výstřižek tkaniny z příze čís. 100.
(21)
Přitom není potřebí tabulky o normálních vahách, poněvadž typová závaží vyjadřují již normální váhu pro 250 cm2 tkaniny z příze čís. 50 a pro 500 cm2 tkaniny z příze čís. 100, v této tabulce vypočtenou.
(22)
Podle tohoto způsobu zkoušky patří tedy bavlněné tkaniny mezi:
a)
obyčejné, je-li výstřižek 250 cm2 stejně těžký nebo těžší,
b)
jemné, je-li výstřižek 250 cm2 lehčí než typová závaží, odpovídající počtu nití, avšak stejně těžký nebo těžší než polovina těchto typových závaží,
c)
velmi jemné, je-li výstřižek 250 cm2 lehčí než polovina typových závaží, odpovídajících počtu nití tkaniny ve čtverci o straně 5 mm.
(23)
Typové metody se může samozřejmě použít jen u tkanin majících vesměs jednotnost jak v dostavě nití, tak i ve způsobu tkaní; nelze jí tedy použít u tkanin obsahujících místa řidčeji tkaná v širších střídách z různé příze atd., ani u zboží odměřeného a u zboží, z něhož strana nedovolí vzít výstřižek.
3.
Jako manipulační pomůcky k zařazení bavlněných tkanin mají celní odělení ONV:
a)
Tkalcovskou lupu (k počítání nití) se čtvercovým otvorem o straně 5 mm, jíž se počítají podél jedné jeho strany niti osnovní, podél druhé pak niti útkové Součet obojích těchto nití, jsou-li jednoduché, dává počet nití ve tkanině, který se v celním sazebníku a v tomto návodu nazývá počtem nití ve čtverci o straně 5 mm.
Skládá-li se však zkoušená tkanina v osnově nebo v útku nebo v osnově i útku zcela nebo částečně z příze dvojpramenné, trojpramenné nebo vícepramenné, počítají se — má-li se zjistit počet jednoduchých nití ve čtverci o straně 5 mm, potřebný jak pro vyšetření hustoty, tak i pro zjištění jemnosti setkané příze — všechny dvojpramenné, trojpramenné nebo vícepramenné osnovní nebo útkové niti ležící ve čtverci o straně 5 mm tolikrát, kolikrát jsou v nich obsaženy jednoduché niti. Normální váha a typová závaží (niťová závaží) jsou totiž, jak právě řečeno, vypočtena pouze pro tkaniny z jednoduché příze a rovněž také hustota tkaniny (až do 38 nití včetně nebo výše ve čtverci o straně 5 mm) je stanovena jen podle jednoduchých nití.
b)
Železnou průbojnici, jíž se umožňuje spočítání nití u tkanin, u nichž počítání nití tkalcovskou lupou nelze pro jejich velmi hustou dostavu provést jistě nebo bez obtíží, tím způsobem, že se vytáhnou.
Průbojnice má dvě rovnoběžná, od sebe přesně 5 mm vzdálená ostří, jež nejsou na konci mezi sebou spojena.
Řezy zhotovené touto průbojnicí ve zkoušených tkaninách nejsou odděleny na vnitřním konci od tkaniny, tvoří 5 mm široké proužky souvisící s tkaninou a slouží k bezpečnému spočítání nití (setkaných) v osnově i útku.
Mají-li se počítat niti v osnově, nasadí se průbojnice přesně ve směru osnovy, mají-li se počítat niti v útku, nasadí se ve směru útku a nárazem na ni se vysekne proužek. Nato se na pravé i levé straně od něho uřízne od ostatní tkaniny šikmo po růžku, takže proužek podoby jazýčku stojí volně; tím se zabrání smíšení nití tohoto jazýčku s nitmi ostatní tkaniny, jež by mohlo mást v počítání.
Nato se opatrně vytáhnou a odstraní krátké proříznuté niti z proužku tkaniny, takže osamocené niti osnovní nebo útkové zůstanou viset na tkanině a mohou se nyní velmi lehce spočítat.
U těchto nití, jež jsou tedy osnovními nebo útkovými nitmi tkaniny ve čtverci o straně 5 mm, určenými ke sčítání, se ovšem také zjistí, jsou-li z dvojpramenné, trojpramenné nebo vícepramenné příze a mají-li se proto počítat dvojnásobně, trojnásobně atd.
c)
Soupravu metrických závaží ke zjištění skutečné váhy zboží.
d)
Metrické měřítko k odměření délky a šířky tkaniny pro ony případy, kde je třeba zjistit plošnou míru tkaniny.
e)
Plechovou šablonu, skládající se ze dvou na sebe zapadajících desek, podle níž se vystřihují z tkaniny výstřižky (kupony) o ploše 250 cm2.
Plechové šablony se použije tak, že se tkanina, jež má být zkoušena, položí na dolejší desku (desku bez knoflíku); nato se položí hořejší deska na tkaninu a na dolejší desku tak, že hroty jedné desky zapadají do prohlubenin (otvorů) desky druhé. Pak se tkanina odstřihne ostrými nůžkami podél obvodu šablony a kupon vystřižený ve správné výměře zůstane mezi oběma deskami. Místo spodní desky může se též použít libovolného prkénka ke krájení; tkanina se přes ně natáhne, položí se na ni hořejší šablonová deska a kupon se vyřízne ostrým nožem.
f)
Soupravu typových závaží k srovnávacímu vážení výstřižků tkanin (kuponů) o ploše 250 cm2.
Tato souprava se skládá z 12 závaží, jež jsou upravena jako typová závaží pro váhu 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 20 a 30 nití, souhlasí s tabulkou normálních vah a jsou určena k sestavování typových závaží.
g)
Přesné váhy vahadlové k odvážení (porovnávacímu zvážení) tkaninových výstřižků (kuponů) nebo menších tkaninových ploch vážících méně než 500 g.
Tkaninové plochy větší váhy se odváží na obyčejných vahách vahadlových nebo desetinných.*)
4.
Při projednávání bavlněného zboží saz. čís. 189 až 192 se dbá těchto ustanovení:
(1)
Tkaniny, které nelze pouhým okem poznat s úplnou spolehlivostí jako obyčejné nebo velmi jemné, se zkouší zpravidla nejprve podle metody odvažovací, vyžadující obyčejně jen krátkého času, ačli není třeba zjistit spolehlivě délku kusu odměřením.
(2)
Podle okolností může se však dát přednost také metodě typové jakožto kratší. V mnohých případech poskytuje provedení obou způsobů největší dosažitelnou míru jistoty.
(3)
Metody odvažovací se však musí užít ve všech případech, kde se výsledek typové metody jeví pochybným.
(4)
Ostatně budiž při zkoušení tkanin přesně přihlíženo k tomu, je-li jejich povaha vesměs stejnoměrná a není-li snad — aby se tkanina projednala za nižší sazbu — zpracováno v dostavě na konci tkanin, ze kterých se obyčejně berou výstřižky a kde se zpravidla zjišťuje dostava nití, méně nití nebo silnější příze nebo nápadně těžší apretura, nežli uvnitř tkaninových kusů.
(5)
Proto se nesmí zjišťovat počet nití tkaniny jen na koncích, nýbrž na různých místech kusů; totéž platí o zkoušení jemnosti příze a apretury.
(6)
Jde-li o tkaniny, ve kterých počet nití ve čtverci o straně 5 mm nevychází v celých číslech, a vyskytne-li se to zároveň jak u nití osnovních, tak i útkových, připočte se k nitím zjištěným celými čísly v osnově i útku ještě jedna nit. Shledáme-li však zlomky pouze v osnově nebo pouze v útku, nebere se na ně zřetel. Nedocílíme-li metodou typovou nebo odvažovací nesporně jistého výsledku, rozšíří se počítání nití na šířku 5 cm při tkaninách z hrubé příze a při tkaninách řídkých na 20 cm v osnově a útku a dělí se takto zjištěný součet nití 10, po příp. 40. Zlomky při tom vyšlé zůstávají nepovšimnuty.
(7)
Obsahuje-li tkanina místa řídká (pruhy, čtverce a pod.) střídající se s místy hustě tkanými, vezme se za základ pro projednání střední nebo průměrný počet nití ve čtverci o straně 5 mm, počítaný od střídy ke střídě- (t. j. od počátečního bodu vzorku až k bodu, kde se opakuje), a to jak v osnově, tak i útku.
(8)
Za tím účelem se vyznačí jedna střída a proříznou se pak nožíkem niti útkové nebo osnovní podél první a poslední niti osnovy (střída osnovní) anebo podél první a poslední niti útku (střída útková), potom se šikmými řezy — jak bylo uvedeno nahoře o používání průbojnice — odstraní růžky tkaniny, ležící mimo střídu, a vytvoří tak jazýček. Jednotlivé bavlněné niti ve střídě obsažené se dělí počtem milimetrů udávajících šířku střídy a násobí pěti, čímž se obdrží průměr na 5 mm. Tento průměr se pak připočte k výsledku šetření pro druhý směr nití (útku nebo osnovy).
(9)
Zlomky nití vyskytující se při vypočítávání celých stříd v součtu nití osnovních a útkových ve čtverci o straně 5 mm zůstávají nepovšimnuty.
(10)
U tkanin krepovaných (kadeřených, gaufrovaných) nebo vypoukle lisovaných se provedou výkony nutné ke zjištění jejich jemnosti (zjištění rozměrů, braní výstřižků) na tkaninách napjatých.
(11)
U tkanin, u kterých se střídají pruhy z krepované příze s pruhy z nití rovně natažených, připočte se k vypočtenému výsledku počet nití, odpovídající poměru, v jakém je množství a větší délka krepovaných nití k počtu a délce nití natažených. Rovněž tak se postupuje při protkávaných nebo přitkávaných vzorcích, které neprocházejí celou šíří tkaniny a ke kterým nebylo možno přihlížet při počítání nití, jestliže se nemohou odstranit pochybnosti porovnáním příze tkaniny, o niž nám jde, s příslušnými typy bavlněné příze čís. 50, po příp. čís. 100. Též je přípustné u přitkávaných nebo protkávaných látek, jejichž vzorkový materiál se skládá zřejmě z hrubší příze než je příze základní tkaniny, vzít (po případě po vytažení a odstranění materiálu použitého k přitkávání nebo protkávání) ze základní tkaniny výstřižek potřebný ke zjištění a při dalším šetření vůbec nepřihlížet k tomuto přitkávacímu nebo protkávacímu materiálu, pokud ovšem strana je s tím srozuměna.
(12)
Podle příslušné vyšší sazby se projednávají vždy tkaniny záhybkové, protkávané a pod., jakož i tkaniny se zpracovanou přízí okrasnou (fantasijní), jež — zkoušeny ve smyslu instrukce — zanechávají odůvodněné pochybnosti, zda větší váha, než jaká by odpovídala přízi mezního čís. 50 nebo čís. 100, není způsobena větší délkou nití v záhybech nebo přítomností protkávacího nebo krepovaného materiálu, jehož množství se nedá přesně zjistit nebo zda není způsobena vpracovanými smyčkami, kličkami, vločkami atd.
(13)
Při vypočítávání plochy odměřeně tkaných tkanin s třásněmi se započítají třásně polovicí své délky do rozměrů délkových nebo šířkových.
(14)
Případně se vyskytující okraje z příze značně silnější nebo okraje ztluštěné se odečtou obdobně, jak je předepsáno u vlněného zboží.
(15)
Má-li se provést zařadění bavlněných tkanin, jež se projednávají podle jemnosti příze, odečtou se vetkaná kovová vlákna, skleněné, porcelánové nebo kovové perly a podobné cizí přídavky. K tomu cíli se oddělí takovéto cizí součásti vhodným způsobem (na př. odpáráním, spálením, vyleptáním základní látky) od tkaniny, zvlášť se zváží a takto zjištěná jejich váha se odečte od váhy tkaniny s přídavky. Rovněž tak se nezapočítají kovová vlákna leonských přediv i nití z jiných surovin nepatřících k textilním látkám, zjišťuje-li se počet nití ve čtverci o straně 5 mm.
(16)
Pouhá apretura nebo barva tkanin nemá, jak již uvedeno, zpravidla vliv na stanovení váhy.
(17)
Plátno kopírovací (pausovací, stavitelské plátno snímkové — průsvitné tkaniny — většinou z jemné příze ke zhotovování technických plánů a výkresů) se však projednává vzhledem k proměnlivému množství apretury, přesahujícímu však vždy značně apreturu průměrnou (viz nahoře 2. vysvětlivku) jako bavlněné zboží jemné, bílené saz. pol. 191b) bez zkoušení jemnosti příze, není-li pochybností o tom, že nebylo upotřebeno k jeho výrobě bavlněného zboží velmi jemného; v tomto případě se projedná podle saz. čís. 192. Strana má však na vůli žádat o projednání podle dostavy nití a podle jemnosti příze tkaniny. K tomu účelu se odebere kupon, potřebný k porovnávacímu vážení podle typové metody, z dobře vypraného a usušeného kusu tkaniny; k váze vypraného kuponu, jež byla zjištěna skutečným odvážením na přesné váze vahadlové, se však napřed připočte ještě 10% této váhy. Teprve takto získaná váha se srovná s tabulkou normálních vah.
Tabulka normálních vah
pro bavlněné tkaniny z příze čís. 50 a čís. 100 po anglicku o 1 až 60 nitích ve čtverci o straně 5 mm.
Počet nití ve čtverci o straně 5 mmVáha tkaninyPočet nití ve čtverci o straně 5 mmVáha tkaniny
z příze čís. 50 po anglickuz příze čís. 100 po anglickuz příze čís. 50 po anglickuz příze čís. 100 po anglicku
1 m2100 m21 m2100 m21 m2100 m21 m2100 m2
gkggkggkggkg
12˙6320˙2631˙3160˙1323181˙5798˙15840˙7894˙079
25˙2630˙5262˙6320˙2633284˙2118˙42142˙1054˙211
37˙8950˙7893˙9470˙3953386˙8428˙68443˙4214˙342
410˙5261˙0535˙2630˙5263489˙4748˙94744˙7374˙474
513˙1581˙3166˙5790˙6583592˙1059˙21146˙0534˙605
615˙7891˙5797˙8950˙7893694˙7379˙47447˙3684˙737
718˙4211˙8429˙2110˙9213797˙3689˙73748˙6844˙868
821˙0532˙10510˙5261˙05338100˙00010˙00050˙0005˙000
923˙6842˙36811˙8421˙18439102˙63210˙26351˙3165˙132
1026˙3162˙63213˙1581˙31640105˙26310˙52652˙6325˙263
1128˙9472˙89514˙4741˙44741107˙89510˙78953˙9475˙395
1231˙5793˙15815˙7891˙57942110˙52611˙05355˙2635˙526
1334˙2113˙42117˙1051˙71143113˙15811˙31656˙5795˙658
1436˙8423˙68418˙4211˙84244115˙78911˙57957˙8955˙789
1539˙4743˙94719˙7371˙97445118˙42111˙84259˙2115˙921
1642˙1054˙21121˙0532˙10546121˙05312˙10560˙5266˙053
1744˙7374˙47422˙3682˙23747123˙68412˙36861˙8426˙184
1847˙3684˙73723˙6842˙36848126˙31612˙63263˙1586˙316
1950˙0005˙00025˙0002˙50049128˙94712˙89564˙4746˙447
2052˙6325˙26326˙3162˙63250131˙57913˙15865˙7896˙579
2155˙2635˙52627˙6322˙76351134˙21113˙42167˙1056˙711
2257˙8955˙78928˙9472˙89552136˙84213˙68468˙4216˙842
2360˙5266˙05330˙2633˙02653139˙47413˙94769˙7376˙974
2463˙1586˙31631˙5793˙15854142˙10514˙21171˙0537˙105
2565˙7896˙57932˙8953˙28955144˙73714˙47472˙3687˙237
2668˙4216˙84234˙2113˙42156147˙36814˙73773˙6847˙368
2771˙0537˙10535˙5263˙55357150˙00015˙00075˙0007˙500
2873˙6847˙36836˙8423˙68458152˙63215˙26376˙3167˙632
2976˙3167˙63238˙1583˙81659155˙26315˙52677˙6327˙763
3078˙9477˙89539˙4743˙94760157˙89515˙78978˙9477˙895
5.
(1) Hladkými tkaninami jsou jen látky široko tkané s jednoduchou vazbou na způsob taftu.
(2)
K nim se počítají také jednoduché kepry.
(3)
U hladkých tkanin leží střídavě jedna nit osnovní nad útkem a jedna pod útkem.
(4)
Při tom se považují dvojice nití v osnově ještě za niti jednoduché, leží-li střídavě jedna dvojice nití nad útkem a jedna pod útkem a děje-li se posunutí při následujícím útku pravidelně o dvojici nití. Tkaniny s dvojicemi nití v útku patří k tkaninám vzorkovaným.
(5)
Jednoduché kepry vzniknou, dělí-li se osnova útkem pokaždé ve dvě části, z nichž jedna se skládá ze samých jednotlivých nití, druhá pak ze skupin o 2, 3 nebo 4 nitích stále stejně za sebou následujících. Ježto křížem (vazba) nití se posune při každém následujícím útku o jednu nit, vznikají čáry, probíhající rovnoběžně v úhlopříčném směru, které jsou základním znakem těchto jednoduchých osnovních keprů.
(6)
K jednoduchým keprům se počítá pak pouze ještě onen kepr, u kterého pokaždé dvě vedle sebe ležící osnovní niti leží pravidelně střídavě nad útkovou nití a pod ní a ve kterém vzniknou úhlopříčné čáry o dvou nitích tím, že se posunutí při každém dalším útku děje stejně pravidelně o jednu nit.
(7)
Všechny jiné vazby se projednávají jako vzorkované. Tak na př. se nepočítají k hladkým tkaninám atlasy (satiny, satinety a pod.), jejichž osnovní nebo útkové niti leží složitou vazbou tkaniny z největší části nahoře volně, pak tkaniny, které obsahují různé vazbové prvky (jako kombinace kepru s taftem, kombinace dvou keprů [kepru zpátečního, klikatého atd.]).
(8)
Hladké nebo jednoduše keprované tkaniny pouze frapované, gaufrované (šagrénované, vroubkované, lícované), upravené na způsob krepu (t. j. s nitmi hadovitě nebo vlnitě se vinoucími, zkadeřenými toliko úpravou [krepováním]), moarované (t. j. s leskovým efektem, docíleným vlhčením nebo žíháním a lisováním), potom tkaniny se vzorkem pouze vytlačeným, nepatří proto ještě mezi tkaniny vzorkované.
(9)
K vzorkovaným tkaninám patří vedle keprů, zařaděných již mezi vzorkované tkaniny, všechny tkaniny, u kterých se vytvářejí vzorky (dessiny), jako arabesky, květiny, figury, tečky, žebra, pruhy, kostky, okrajové bordury nebo jiné kresby, zvláštním proplétáním osnovních a útkových nití v samé základní tkanině; dále patří k nim též tkaniny, v nichž takové vzorky jsou vpracovány (vetkány nebo vmotány) zvláštním útkem protkávacím, přitkáváním atd. nebo zvláštními vzorovými osnovami, na př. damašky (viz o tom vysvětlivky k saz. čís. 209), protkávané a fasonované látky, jako drell (vyjma jednoduše keprovanou trojitou tkaninu), piqué, ryps, wallis (dimity), popelín, bavlněný krep (látky na nábytek a na šaty, zrnitého vzhledu krepového) a pod.
(10)
Hladké tkaniny, u nichž vznikly jednoduché okraje nebo okrajové pruhy (jako na př. jednoduché bordury u kapesníků atd.) pouze vetkáním silnější příze, nepokládají se proto ještě za vzorkované, nýbrž se projednávají jako tkaniny hladké podle jinaké své povahy. Naproti tomu tkaniny o sobě jinak hladké, do nichž je vetkána silnější příze nebo příze efektní v pravidelných vzdálenostech po celé ploše tkaniny, se projednávají jako tkaniny vzorkované. Tkaniny s řídkými místy (pruhy, tečkami atd.) se projednávají jako vzorkované, jestliže nejsou zvláště zařaděny, (na př. saz. čís. 210).
Saz. čís. 192.
Bavlněné zboží velmi jemné, t. j. tkaniny z příze přes čís. 100.
(1)
U tkanin o dvojnásobné šířce, tkaných plochým stehem, jež se při úpravě na kusy rozpůlí po délce, se při projednávání nepřihlíží k t. zv. prozatímní obrubě (k zapošití) na okrajích vzniklých rozpůlením látky, zamezující roztřepení tkaniny v místech, kde byla rozpůlena.
(2)
O přirážce za mercerování viz poznámku k saz. čís. 189 až 194; o zkoušení tkanin kremově barvených viz vysvětlivky k saz. čís. 187.
K poznámce k saz. č. 189—192.
Tkaniny t. zv. bagdadské a madrasové jsou řídké tkaniny se vzorky ze surové, bílené nebo barvené příze, vytvořenými zvláštním protkávacím útkem, jenž je podle obrysu vzorků na rubu tkaniny odstřižen. Vazba základní je u tkanin bagdadských zpravidla plátnová, u madrasových perlinková.
Saz. čís. 193.
Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu, též aksamitové stuhy.
Viz 8. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 194.
Zboží stuhové (mimo aksamitové stuhy).
Viz 9. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
K poznámce k saz. č. 189—194.
Přirážka za mercerování se vybírá jen u zboží saz. čís. 189—194. Mercerované zboží bavlněné saz. pol. 195a) 1, b) 1 a 200a) se projednává jako bílené.
Saz. čís. 195.
Tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu.
(1)
Tuhé sítě mají většinou na místech, kde se niti kříží, tolik apretury, že není vidět zřetelně jejich průběh. V pochybných případech se projednávají podle poznámky za saz. pol. 195a)2 ony tyly, u nichž se po vyvaření, vyprání a usušení ukáže, že ztrácejí více než dvě třetiny své váhy.
(2)
Viz 12., 14. a 15. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 196.
Záclony (stores, vitrages a podobné věci) a nábytkové síťky, zhotovené na způsob bobinetu nebo krajek, odměřeně tkané.
(1)
Sem patří také odměřené krajky oltářní. Zboží tohoto saz. čísla neodměřené, saz. čís. 197.
(2)
Viz 12. a 15. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 197.
Krajky, též vzdušné vyšívání (leptané zboží).
Viz 12. a 15. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 198.
Výšivky.
(1)
Vložky jsou vyšívané pruhy bavlněných látek, jejichž šířka nedosahuje 20 cm.
(2)
Z projednávání jako vložky vyšívané pouze na okraji jsou vyloučeny všechny pruhy, které mají vedle vyšívaných okrajových obrub, provedených na jedné podélné straně (bandes) nebo na obou podélných stranách (entre-deux), jakékoli vyšívání zasahující do středu.
(3)
Viz 16. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 199.
Zboží prýmkářské a knoflikářské.
(1)
K prýmkářskému zboží tohoto saz. čísla patří také pletené šňůry bavlněné k technickým účelům (na př. šňůry k bubnům, k selfaktorům, šňůry vřetenové). Takové šňůry bubnové, vřetenové a šňůry k selfaktorům, předené, jakož i pletené provazy o průměru větším než 5 mm, viz saz. pol. 201e).
(2)
Viz 10. a 11. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 200.
Zboží stávkové a pletené.
(1)
Viz 12. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV i 4. a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.
(2)
Podle saz. čís. 200 se projednává také stávkové a pletené zboží z přediv saz. třídy XXIII.
Saz. čís. 201.
Technické potřeby.
(1)
Žárové punčošky jsou stávkové, 3 až 5 cm široké hadicovité kusy, také konfekcionované obsazením z tylu, z osinkových nití a pod.
(2)
Žárové punčošky (nevypálené i vypálené) z jiných rostlinných přediv se projednávají jako bavlněné.
(3)
Vysoušecí plsti jsou zpravidla zdrastěné silnější tkaniny plstěného vzhledu na povlaky válců a k podobným technickým účelům.
(4)
Jiné tkané bavlněné plsti se projednávají jako bavlněné tkaniny podle své bližší povahy.
(5)
O hnacích řemenech a popruzích viz VI. oddíl všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(6)
Ke knotům patří jednak pouze volně zakroucené svazečky nití ze silné bavlněné příze, též opředené, jednak i stuhovité nebo hadicovité tkaniny a šňůrkovitá pletiva z bavlněné příze volně zakroucené, také všechny tyto věci, jsou-li povlečeny voskem a podobnými tukovými hmotami.
(7)
Prýmkářské zboží bavlněné k jinému upotřebení, vyrobené na způsob knotů, patří však do saz. čís. 199; tkané knoty s útkem hedvábným, který se dá obyčejně zjistit jen podrobným vyšetřením, patří do saz. čís. 260.
(8)
O tkaných nebo pletených hadicích viz VI. oddíl všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(9)
Motouzy jsou většinou vícepramenné, hlazené niti z hrubší příze o průměru 1 mm nebo více, silně zakroucené, jako drát oblé, apretované. O stanovení průměru motouzu viz vysvětlivky k saz. čís. 219
(10)
Touto svou význačnou povahou se liší motouzy od hrubší, surové, skané příze; na přízi je buď zřetelně vidět jednotlivé, pouze volně zakroucené niti nebo je při větším zakroucení též oblá, nemá však apretovaného hladkého povrchu.
(11)
Okolnost, že bavlněný motouz je upraven v klubkách nebo na cívkách, nemá vliv na projednávání.
(12)
K sítím saz. pol. 201e) patři všechny sítě z hrubé příze (hrubé sítě rybářské, tenata, visuté sítě atd.), dále veliké, většinou na stroji drhané sítě k technickým účelům, jako takové sítě rybářské (stavěcí a na tah), sítě pro dekorativní malířství atd. bez zřetele na sílu upotřebené příze; jiné sítě, na př. malé sítě rybářské, sítě na ptáky z jemné příze, dále sítě na míče, sítě nákupní a podobné jemné práce síťkované a drhané, jako stávkové zboží (viz 12. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII až XXV).
(13)
Provazy a pod., patřící do saz. pol. 201e), jako na př. šňůry na bubny, na selfaktory, na vřetena a podobné šňůry a provazy, jsou velmi pevné výrobky kroucené ze silnější příze; jsou-li pletené, patří sem jen tehdy, je-li jejich průměr větší než 5 mm. Pletené provazy a šňůry o průměru 5 mm a menším, saz. čís. 199.
(14)
Jiné podobné technické předměty, které sem rovněž patří, jsou na př. ucpávky z bavlněných nití, napuštěné klouzkem, lojem, stearinem a pod. a hadicovitě opředené bavlněnou přízí, pak bavlněné lešticí kotouče z několika vrstev bavlněné látky, spojených spojkami atd.
(15)
Brousicí plátno, brousicí pásy a podobné brousicí prostředky z bavlny, saz. čís. 407.
(16)
Články, ouška, kroužky, smyčky ze dřeva, z kosti, ze skla, z porculánu, z ocele nebo z drátu atd. u tkalcovských nitěnek, rovněž jacquardská závažíčka (delší silné kousky drátu) s nimi spojená, zůstanou při projednávání nepovšimnuty. Činky s navlečenými nitěnkami (tkalcovské listy), viz saz. čís. 467.
(17)
Pletené nitěnky patří do saz. pol. 201f)2 Avšak nitěnky pletené jenom v malém rozsahu u tak zvaného očka, jinak však skané, nejsou vyloučeny z projednání podle položky f)1.
XXIII.
Len, konopí, juta a jiná přediva rostlinná výslovně nejmenovaná, příze a zboží z nich,
nikoli však pomíšené s bavlnou, vlnou nebo hedvábím.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXIII.
(1)
Len (Linum usitatissimum) je jednoletá kulturní rostlina, pocházející z Orientu, jež poskytuje jemné předivo. Stonky se vytrhají, usuší a zbaví semenných tobolek tím, že se odrhnou nebo vymlátí. Potom se chemickým kvašením (močením, rosením) rozpustí rostlinná klovatina, čímž se rozruší spojem lýkové vrstvy s dřevitým jádrem, takže se dá lýko roztřepit na vlákna. Dřevité jádro se mnohonásobně přeláme na třecím stroji, rovněž lýko se uvolní a roztřepí; dřevité části a krátká zcuchaná vlákna se odstraní potíráním. Takto připravené hrsti lnu se dále očistí na vochlovacích strojích nebo na ručních vochlích od dřevitých částí a krátkých vláken na nich ještě lpících. Při tom vzniklá krátká vlákna tvoří koudel (heede, tow), jíž se používá k výrobě hrubé příze. Hrsti lnu vochlováním zcela vyčištěné se rozloží na pramenovacím stroji a spojí se v pramen. Posukováním se pramen zjemňuje a družením se stane stejnoměrným (posukovací stroje na len). Prameny posukované se přemění na předpřádacím stroji s křídlovými vřeteny na přást se slabým zákrutem, jenž se přede v hotovou přízi na suchých, polomokrých nebo mokrých strojích přádacích. U obou posledně jmenovaných strojů se děje posukování za použití studené nebo horké vody, kterou prochází přást při posukování.
(2)
Příze z ramie (konopí z čínské kopřivy) se přede podobně jako příze z floretového hedvábí. Viz všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXV.
(3)
Konopí (Canabis sativa) je rostlina pocházející z teplejších krajin asijských, nyní rozšířená po všech dílech světa. Vlákno konopné se získává podobně jako vlákno lněné. Poněvadž však přírodní vlákno konopné je příliš dlouhé, přetrhává se ve stoupách na několik částí a potom se několikrát vochluje. Příze konopná se přede podobně jako příze lněná. Konopí je velmi pevné, hrubší než len a vyrábí se z něho zejména motouz, plachtovina, balicí plátno a provaznické zboží.
(4)
Juta jsou vlákna konopných odrůd Corchorus capsularis a C. olitorius, jež se pěstují hlavně v jižní Asii, severní Americe a severní Africe. Při výrobě jutové příze se hrsti juty změkčují tlučením a mačkáním, na trhačkách a řezačkách se rozřežou na dvě až tři části a zbaví kořínků, jež se zpracují v papírnách. Surovina se potom třídí podle barvy a jakosti a přede se na přízi týmž přádacím postupem jako přádlo ze lněné koudele. Juta se nevyrovná jemností ani lnu ani konopí, dá se však dobře barvit a používá se jí zejména k výrobě balicích látek (baddingů, tarpaulingů, hessianů), kobercových běhounů, látek nábytkových a provaznického zboží.
Saz. čís. 202.
Len, konopí, juta a jiná výslovně nejmenovaná přediva rostlinná, vesměs surové, močené (rosené), třené, vochlované, bílené, barvené a jejich odpadky.
(1)
Do saz. čís. 202 patří:
(2)
Len a ramie (konopí z čínské kopřivy, konopí reah, čínská tráva [china grass]); konopí a juta (vlákna východoindické juty, kalkutské konopí); dále výslovně nejmenovaná rostlinná přediva jako konopí manilské (konopí východoindické nebo abakové, abaková nebo pisangová vlákna), novozélandské konopí (Phormium tenax), vlákna či vlasy rostliny agave a aloe (vlákna Agave americana a Agave vivipara, konopí aloové, mexický fibr, konopí travní [sisal]), vlákna ananasová (pina), indiánský fibr, konopí sunnské, bombayské, madrasské, lesní vlna (spřádavá vláknina z borového jehličí) a vlna rašelinná; viz též saz. čís. 61.
(3)
Jak se rozeznávají jmenované nejdůježitější vlákniny, viz oddíl I všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(4)
Prameny z uvedených přediv volně stočené pro dopravu, neupotřebitelné však jako provazy, surové, se rovněž projednávají jako koudel (heede, tow) z těchto přediv podle saz. čís. 202.
(5)
Rovněž konopí vochlované, máčené v dehtu, a cucky (t. j. koudel z rozpletených lodních lan) napuštěné dehtem k ucpávání lodí atd. patří do tohoto saz. čísla.
(6)
Naproti tomu se projednává jako zboží provaznické podle saz. pol. 219a) konopí, které je již jednoduše skroucené (jako provaz stočené) a upravené pro neprodyšné ucpávání vzduchových otvorů u strojů nebo pro jiné technické účely.
(7)
Do saz. čís. 202 patří dále patentní vlna (lněná bavlna, chemicky upravený len).
(8)
Dratty (konečky lněných osnov, tkalcovské odpadky) a lněná cupanina (šarpie), saz. čís. 657.
(9)
Viz také oddíl II všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 203.
Vata z těchto přediv, mimo vatu k léčebným účelům; niti upravené k čištění strojů atd.
(1)
Viz oddíl III všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(2)
Sem patří též výrobky z vaty tohoto saz. čísla v rozsahu, jak popsáno u saz. čís. 181.
(3)
Konopná plst nepromokavá (zplstěná konopná koudel s asfaltem nebo dehtem) se projednává jako dehtovaná lepenka saz. čís. 286.
Příze.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 204—206.
(1)
Jako příze této saz. třídy se projednává také velmi hrubé, volně skroucené předivo této saz. třídy, jednoduché nebo dvojpramenné, jehož se používá jako polotovaru v provaznictví nebo ke tkaní. Jednoduché předivo toho druhu, napuštěné dehtem, se projednává rovněž jako surové.
(2)
Dvojpramenná nebo vícepramenná příze této saz. třídy se projednává jako skaná, motouz toho druhu se však projednává bez rozdílu jako provaznické zboží saz. pol 219b).
(3)
Příze loužená je taková příze, jež vařením nebo působením louhu nabyla světlejšího barevného odstínu než příze surová.
(4)
Viz též oddíl IV všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 204.
Příze lněná (ze lněného vlákna nebo ze lněné koudele); příze ramiová (z. čínské kopřivy).
Ramiová příze bílé barvy se projednává vždy jako příze surová.
Saz. čís. 205.
Příze konopná (z konopného vlákna a z konopné koudele, též pomíšená s jinými předivy patřícími do této třídy); příze výslovně nejmenovaná.
Sem patří též příze papírová. O dovozu kokosové příze k výrobě pokrývek na dovolovací list viz poznámku za saz. pol. 219a).
Saz. čís. 206.
Příze jutová (z juty, též pomíšená lnem).
(1)
Přízí na vázání snopů podle poznámky k saz. čís. 204, 205 a 206 je hrubá, jednoduchá nebo skaná, většinou pouze volně skroucená příze v klubku vážícím nejméně 1 kg (též barvená nebo napouštěná dehtem a pod.), jíž se používá u žacích strojů, lisů na slámu, na provázky na popínání chmele a pod.; taková příze skaná může být též na vijáku nebo ve větších svazcích. Kokosová příze v klubkách vážících přes ½ kg se projednává též podle této poznámky.
(2)
Příze na vázání snopů nařezaná na odměřené kousky, též opatřená již kličkami na uzel, se projednává jako příze použitá a nemá nárok na výhodu podle této poznámky.
(3)
Viz též 3. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 219.
Zboží lněné, konopné, jutové atd.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 207—219.
(1)
Má-li se zjistit při zařaďování zboží lněného, konopného, jutového atd. počet nití v osnově a útku ve čtverci o straně 2 cm (saz. čís. 207, 208, 216, saz. pol. 217a)), počítají se niti dvakrát nebo vícekrát skané, jakož i niti ležící vedle sebe po dvou nebo po více nitích za niti dvě nebo za více nití.
(2)
U tkanin z jemné příze se zjistí počet nití v osnově a útku vždy na 2 cm obdobně, jak je to předepsáno pro bavlněné zboží; součet čísel udává počet nití ve čtverci o straně 2 cm.
(3)
Jsou-li hustě tkané tkaniny tkány z různě silné příze (na př. mají-li takové proužky a pod.), vypočítá se průměrný počet nití ve čtverci o straně 2 cm od střídy ke střídě.
(4)
Vyskytnou-li se tkaniny, u nichž počet nití ve čtverci o straně 2 cm nedává celé číslo, připočte se, je-li tomu tak v osnově i útku, jedna nit k součtu útkových a osnovních nití; vyskytne-li se naproti tomu zlomek niti pouze v osnově nebo pouze v útku, nebere se na něj zřetel.
(5)
U tkanin z hrubé příze nebo u tkanin řídkých se zjistí počet nití v osnově i útku vždy na vzdálenost 2 cm.
(6)
Ke lněným atd. tkaninám nevzorkovaným (pouze s jednou základní vazbou) patří kromě hladkých tkanin popsaných v 5. všeobecné vysvětlivce k saz. čís. 189—201 též:
1.
Tkaniny ze skupin několika nití s hladkou vazbou (na způsob plátna), t. j. takové, u nichž
a)
je osnova buď rozdělena jednoniťovým útkem na stejné skupiny po dvou, třech nebo více nitích a posunutí u následujícího útku se děje pravidelně o tyto dvě, tři nebo více nití; nebo je osnova dělena po jedné niti dvojniťovým, trojniťovým nebo víceniťovým útkem a posunutí u následujícího provázání útkem se děje pravidelně o tuto jednu nit; nebo
b)
jsou jak osnova, tak i útek ze stejných skupin po dvou, třech nebo více nitích a vazba pokračuje pravidelně o počet nití, tvořících příslušnou skupinu nití.
2.
a) Všechny jednoduché osnovní kepry bez omezení počtu nití ve víceniťových skupinách osnovy a
b)
všechny jednoduché útkové kepry, t. j. ony kepry, u kterých je dělena osnova útkem jako u osnovních keprů, ale posunutí se děje u následujícího provázání útkem vždy o počet nití odpovídající víceniťové skupině osnovy; tak vznikají sestupné diagonály, ve kterých leží niti útkové nahoře nad dvěma, třemi nebo více nitmi osnovními;
c)
šestivazné, osmivazné atd., na obou stranách stejné (oboulícné) kepry, u kterých leží niti osnovy po třech nebo čtyřech atd. vedle sebe střídavě nad jednoniťovým útkem a pod ním a posunutí se děje pravidelně vždy o jednu nit;
d)
tyto lomené kepry: trojvazné nebo čtyřvazné grádlové kepry, u nichž se střídají navzájem dva stejně široké proužky; přitom u jednoho z nich běží přímky nalevo, u druhého napravo; dále čtyřvazný lomený kepr s rozptýlenými body vazebními, t. j. kepr, u kterého jednoniťový útek váže niti osnovy obsažené ve střídě tak, že se děje posunutí při první útkové niti vzorku o jednu nit, při druhé o dvě niti, při třetí o tři a při čtvrté o dvě niti.
3.
Všechny osnovní a všechny útkové atlasy (satiny). Atlasová vazba záleží v tom, že se osnova dělí jednoniťovým útkem na dvě části, z nichž jedna obsahuje pouze jednotlivé niti, druhá pak vždy stejné skupiny nejméně po čtyřech nitích a posunutí u nejbližšího protkání útkem se děje o dvě nebo více nití. Leží-li přitom skupiny osnovních nití nad útkem, jednotlivé osnovní niti však pod útkem, vznikají atlasy osnovní, v opačném případě atlasy útkové.
(7)
Každá jiná vazba a kombinace vazeb, jako ozdobný kepr (diagonální, diaper), vazba smyčková (u látek na ručníky), vazba záclonová (u látek výšivkových), krepy (pro konfekci prádla), vaflová vazba (u látek na lázeňské utěrky), kombinace vazby plátnové, kepru nebo atlasu s protkávaným lemem, rypsovými proužky a pod., spojený atlas osnovní s atlasem útkovým atd., odůvodňují projednávání tkanin lněných atd. jako vzorkovaných.
(8)
Viz též oddíl V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(9)
Zboží lněné, konopné, jutové atd., tkané z příze loužené (viz vysvětlivky o přízi lněné atd.), se projednává jako látky, jež byly louženy až po utkání a jež se vyznačují týmž vzhledem jako příze loužená.
Saz. čís. 209.
Damašky, též surové.
(1)
Do tohoto saz. čísla patří všechny damašky bez zřetele na počet nití a úpravu (apreturu).
(2)
Damašky se liší od jinakého vzorkovaného zboží této saz. třídy atlasovou vazbou základu, z něhož vystupují větší kresby s figurálním vzorkem, jako arabesky, květiny a pod., které jsou buď úplně zaokrouhleny nebo mají pouze na jedné straně obrysu kresby pravý úhel. Z toho vyplývá, že se projednávají podle tohoto saz. čísla také nepravé damašky, vyrobené na jacquardovém stavu s kresbami zmíněné podoby. Jako jinaké vzorkované tkaniny se tedy projednávají jen látky s kresbami, jejichž obrysy jsou ohraničeny na všech stranách pravým úhlem.
Saz. čís. 210.
Batisty (kmenty); gázy, linony a jiné řídké tkaniny.
1.
(1) Za batisty se považují různě husté, poloprůsvitné tkaniny z velmi jemné příze lněné.
(2)
Pro rozlišení, má-li se projednat lněná tkanina jako zboží lněné saz. čís. 207 a 208 či jako batist saz. čís. 210, platí za základ poměr mezi počtem nití ve čtverci o straně 2 cm a vahou čtverečního metru nesporného batistu.
(3)
Nejprve se tudíž zjistí počet nití ve čtverci o straně 2 cm a váha čtverečního metru příslušné tkaniny.
(4)
Jako batisty se projednávají tkaniny, jež mají ve čtverci o straně 2 cm počet nití uvedený v dolejší tabulce a na čtvereční metr stejnou nebo menší váhu, než je váha uvedená v tabulce, při čemž se činí ještě dále rozdíl jednak mezi tkaninami surovými (též vyvářenými, louženými), jednak bílenými, barvenými, potištěnými atd.
Váha čtverečního metru v gramech
Počet nití ve čtverci o straně 2 cmu batistů surových (též vyvařených, loužených)u batistů bílených, barvených, potištěných atd.
120136118
128132114
136127110
144123106
152118102
16011398
16810994
17610490
1849986
1929582
2009078
2088574
2168070
2247566
2327062
2406558
(5)
Počet nití ve čtverci o straně 2 cm se zjistí tkalcovskou lupou, jak udáno u zboží lněného atd.
(6)
Váha tkaniny se zjistí takto:
(7)
U zboží v kusech, jež není tkáno odměřeně, stačí výstřižek 100 čtverečních centimetrů.
(8)
Tyto výstřižky se vyjmou z tkanin, jež se mají zkoušet, obdobně jako je to předepsáno o braní výstřižků z vlněného zboží tkaného pro celní zkoušení vlněného zboží tkaného výslovně nejmenovaného (viz saz. třídu XXIV).
(9)
U zboží odměřeně tkaného nebo lemovaného se vezme za základ pro výpočet váhy čtverečního metru skutečná váha celého kusu; přitom se připočte jak lem, tak i dutá obruba, vyskytují-li se.
(10)
Když se vypočte plocha zboží odměřeně tkaného, vypočítá se úměrou, kolik váží čtvereční metr projednávaného zboží.
(11)
Zjistí-li se při tom větší váha než váha uvedená v předcházející tabulce, rozlišující jednak zboží surové (také vyvářené, loužené), jednak bílené, barvené, potištěné atd., projedná se zboží jako lněné zboží podle jinaké bližší povahy. Je-li však váha stejná nebo menší než váha udaná v tabulce, pak je to batist.
(12)
Lněné zboží, jež má méně než 120 nití ve čtverci o straně 2 cm, není batist a projedná se tedy podle saz. čís. 207, nejde-li o gázy, linony atd.
2.
(1) Řídké tkaniny jsou především takové tkaniny z jemné příze, které tvoří buď úplně průsvitné mřížoví nebo které též mají pouze v osnově nebo útku pravidelně se opakující mezery, jež tvoří efekt a jsou větší než tloušťka kterékoli setkané niti. Střídají-li se pravidelně silnější a slabší niti, jsou slabší niti rozhodující pro posouzení mezery. K řídkým tkaninám se počítají bez zřetele na jemnost setkaných nití též takové tkaniny, ve kterých hustě tkané proužky jsou přerušovány pravidelně se opakujícími proužky řídkými nebo též pouze mezerami širšími než tloušťka vedle ležících nití osnovních nebo útkových.
(2)
Gázy jsou podobné řídké látky, tkané nití stojitou a obtáčivou nebo háčkovým sloupkem, linony jsou většinou surové nebo loužené řídké tkaniny lněné, u nichž jsou zpravidla dvě osnovní niti blízko sebe.
(3)
Řídké tkaniny, u kterých jsou však mezery úplně vyplněny apreturou, se jako řídké neprojednávají.
(4)
Podle své jinaké povahy a nikoli jako řídké tkaniny se projednávají: mřížkované a podobné výrobky z hrubé příze; volně tkané řídké látky mající znatelné niti, které nejsou pravidelně mřížkovány a též obyčejně nejsou řídké podle své povahy; rovněž mřížkovité tkaniny, kterých se částečně užívá též jako základu pro vyšívání, jejichž niti však bývají pravidelně jemnější než niti obyčejné kanavy, jako na př. tak zvané kanavy aida a java, jakož i podšívkové látky, podšívkové organtiny, aprety, vyrobené ze silné příze a většinou na tuho apretované.
(5)
Viz též 13. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 211.
Krajky, krajkové okraje, tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu.
Viz 12., 14. a 15. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 212.
Výšivky.
Viz 16. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV a vysvětlivky k saz. čís. 198.
Saz. čís. 213.
Aksamity a zboží tkané na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem).
Viz 8. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 214.
Zboží stuhové.
Viz 9. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 215.
Zboží prýmkářské a knoflikářské.
(1)
Viz 10. a 11. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(2)
Prýmky z tagalu jsou zpravidla úzké úplety s hladkými okraji k výrobě klobouků; bývají obyčejně pleteny ze skupin vláken manilského konopí, jež jsou jednotlivě navázána, leží volně vedle sebe a nejsou slepena.
(3)
O manilském konopí pojednává 19. odstavec oddílu I A všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII až XXVI.
Saz. čís. 217.
Jutové tkaniny.
(1)
Do saz. pol. 217a) patří hlavně hrubé pytloviny a hrubé látky balicí z juty (gunny-cloths, gunny-bags, hessians, tarpaulings, baggings, sackings, twilled).
(2)
Viz též 6. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.
(3)
Příměsek koudelné příze nevylučuje tyto pytloviny a balicí látky z projednání podle saz. pol. 217a); také zůstanou nepovšimnuty jednobarevné nebo vícebarevné podélné pruhy, vetkané na pokraji nebo uprostřed, mající účel jen jako značky, i když jsou v nich vetkány bavlněné niti. Podle saz. pol. 217c) se projednávají surové jutové tkaniny, které mají ve čtverci o straně 2 cm více než 40 nití nebo v nichž jsou barevné pruhy ve větším počtu nebo po celé šíři, takže již nemohou být zřejmě považovány za vedlejší, na př. takové tkaniny na slamníky a pod.; obsahují-li však bavlnu nebo jiná rostlinná přediva, patří do saz. pol. 217b).
(4)
Vzorkovaně tkané balicí látky z juty, smíšené s koudelnou přízí nebo pouze z juty, používané na pytle pro vlnu a chmel, patří do saz. pol. 217c).
(5)
Do saz. pol. 217b) patří jutové látky na nábytkové povlaky, na záclony, k účelům konfekčním atd., jutové pokrývky na lůžka, stoly, stěny a pod., čalouny (také ústřižky z nich, pokud se jich dá upotřebit jako čalounů), a bez výjimky všechny jutové tkaniny spojené s jinými rostlinnými předivy, pokud to neomezuje znění této saz. položky.
(6)
Do saz. pol. 217c) patří na příklad jutové tkaniny položky a), jsou-li bílené, barvené, potištěné atd. nebo vzorkované a nepatří-li do saz. pol. 217b).
Saz. čís. 218.
Koberce na podlahu ze lnu, konopí, juty a z jiných přediv rostlinných výslovně nejmenovaných, též bílené, barvené, potištěné, vzorkované.
(1)
Jako koberce na podlahu tohoto saz. čísla se projednávají koberce, rohožky, pokrývky na vůz, běhouny, předložky a podobné kobercové látky na podlahu, nejsou-li spojeny s bavlněnými předivy, a jen tehdy, dá-li se jich podle jejich vnější povahy použít výhradně jen k takovému účelu.
(2)
Látky tkané podobně jako koberce na podlahu, které se spíše hodí za zboží polštářové, brašnářské a pod. než za koberce na podlahu, jakož i jemnější koberce a pokrývky, kterých lze sice též upotřebit jako rohožek na podlahu, u kterých však lze předpokládat, že se jich pro jejich hebkost, menší tuhost a lepší provedení upotřebí za pokrývky na lůžko, stůl nebo stěnu, projednávají se podle saz. pol. 217b).
(3)
Podstatnou známkou pro rozeznání koberců na podlahu od látek tkaných jako koberce je okolnost, že koberce na podlahu bývají vždy tkány s osnovou z velmi hrubé příze, čímž se stanou význačně tuhými a těžkými.
(4)
Jsou-li silnější vlákna (aloová, manilského konopí a pod.), z nichž jsou vyrobeny takové koberce na podlahu, volně obtočena bavlněnými nitmi pouze k tomu účelu, aby lépe držela pohromadě, nejsou tyto koberce vyloučeny z projednání podle tohoto saz. čísla. Jinak patří do saz. pol. 217b).
(5)
Ke kobercům na podlahu tkaným s flórem patří též koberce vyrobené ze ženilkových přediv lněných, konopných, jutových atd.; viz též 8. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII —XXV.
(6)
Do saz. pol. 218a) patří též koberce kokosové, pokrývky a rohožky, a to i tehdy, mají-li povrch kartáčovitý (t. zv. velurové pokrývky).
Saz. čís. 219.
Zboží provaznické a potřeby technické.
(1)
Provazy atd. patřící do saz. pol. 219a) mohou být kroucené nebo pletené.
(2)
Provazy atd. z kokosových vláken, z lýka nebo rákosí se projednávají, mají-li průměr 5 mm nebo větší, rovněž podle saz. pol. 219a), mají-li průměr menší, podle saz. čís. 205. Prameny ze starých rozpletených provazů atd., způsobilé k upotřebení jako motouz, patří do saz. pol. 219b).
(3)
Provazy z kokosových vláken lze také projednat za podmínek stanovených ve vysvětlivce k saz. čís. 206 jako přízi na vázání snopů podle poznámky k saz. čís. 204, 205 a 206.
(4)
O projednávání slaměných provazů pouze hrubě skroucených nebo hrubě pletených na obaly a pod. viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 61.
(5)
Motouz je zpravidla vícepramenná nit, silně skroucená, oblá, apretovaná, hlazená, různé tloušťky.
(6)
Těmito význačnými vlastnostmi se motouz liší od hrubších, surových, skaných přízí lněných atd., u nichž buď jednotlivé niti, jen volně skroucené, jsou dobře znatelné, nebo které, jsouce silněji zakrouceny, mohou být též oblé, nemají však apretovaný, hladký povrch.
(7)
V pochybných případech se zjistí hranice tloušťky 1 mm u motouzu takto:
(8)
Na válcovité hůlce se vyznačí vzdálenost 2 cm dvěma čárkami. Na tuto označenou dvoucentimetrovou délku hůlky se natočí motouz šroubovitě do přesných, rovnoběžně k sobě přiléhajících závitů. Je-li počet závitů větší než 20, je motouz tenčí než 1 mm.
(9)
Zbožím provaznickým jsou kroucené, pletené a drhané, nikoli však stávkové hrubší výrobky z přediv saz. třídy XXIII, jako provazové žebříky, visuté sítě, rybářské sítě, potřeby hasičské, záchranné, tělocvičné nebo lodní, vědra atd. Viz též 12. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 201.
(10)
Spojení s jinými hmotami, jako s oblouky, svorníky, držadly, háky, řemeny, kruhy, příčkami, přezkami, plováky, šrouby a pod., nemá u provaznického zboží vliv na projednávání; viz též saz. čís. 476. Provaznické zboží může být bíleno, barveno, dehtováno, klíženo, fermežováno. Zboží provaznické a sítě (tennisové sítě a pod.), sešité s tkaninami, patří do saz. čís. 274.
(11)
K saz. pol. 219c), d) a e) viz oddíl VI všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV. Brousicí plátno, brousicí pásky a podobná brusidla podložená tkaninami saz. třídy XXIII, saz. čís. 407.
(12)
Žárové punčošky z ramie a pod. se projednávají podle saz. pol. 201a).
(13)
Drát vpředený do plombovacích šňůr nemá vliv na jejich zařadění.
XXIV.
Vlna, vlněná příze a vlněné zboží,
též pomíšené s jinými předivy, nikoli však s hedvábím.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třidě XXIV.
(1)
Vlna (vlna ovčí), je-li surová, je znečištěna látkami pocházejícími z kožních výměšků (vinného potu) zvířat a zbavuje se potu (pere se) buď praním vlny v rounu na živém zvířeti, nebo praním po ostříhání rouna v pračkách na vlnu (leviatanech) mýdlovou vodou, roztokem sody atd. Z vody od praní vlny se získává tuk z vlny (lanolin) a soli draselné.
(2)
Při předení česané příze se vlna třídí, rozvolňuje obyčejně šleháním a čechráním (na šlehacích strojích), pere, oplachuje, suší a pak mastí (kropí olejem), aby byla ohebnější, a přemění se pak na mykacím stroji (mykadle) v rouno a pramen. Prameny se urovnávají ve stůčky, vícekrát druží a posukují. Nato se rozdělují posukované stůčky česáním na sčes a výčesky (odpad). Další zpracování záleží v několikanásobném družení a posukování. Mezi posukovadly se zbavuje sčes na hladicím stroji (lisseuse) oleje (odmašťuje se), také se barví, suší a posukuje. Hladicího stroje není třeba při výrobě jistých druhů příze (alpakové, útkové příze atd.). K výrobě melírovaných přízí se sčes barví nebo potiskuje (vigoureux). Když projde několika posukovadly a předpřádacími stroji, dopřádá se na selfaktorech na česanou přízi nebo na prstencových strojích přádacích.
(3)
Při předení mykané příze se zbaví praná, opláchnutá a usušená vlna, je-li toho třeba, řepíků odřepíkovacím strojem nebo přístrojem karbonisačním, namastí se olejem, čechrá se, při čemž se mohou také pořídit směsi (mélanges). Vlna se pak zpracuje postupně na dvou nebo třech mykadlech, tvořících mykací soustavu (assortiment). První (hrubé mykadlo) dává list, který se klade v několika vrstvách na přívodní pás druhého (prostředního) mykadla tak, že se směr vláken kříží nebo nekříží. Tento list se mění na třetím přástovém mykadle v rouno, jež se rozdělovačem rouna rozloží v úzké proužky, které se pak války zhušťují a navíjejí na cívky (trubičky). Tento přást se dopřádá na selfaktorech a prstencových strojích přádacích v hotovou přízi.
Saz. čís. 220.
Vlna surová, praná, česaná, barvená, bílená, mletá a odpadky.
(1)
Za vlnu se pokládají vedle obyčejné vlny ovčí též chlupy zvířat patřících k čeledi ovcí a koz (na př. ovce alpaky čili pako, kozy angorské [vlna mohérová, teftik]), pak srst velblouda, vikuně, lamy, guanaka, dále chlupy zaječí, králičí, bobří, opičí, pižmovky a nutrie.
(2)
O poznávacích znacích vlny viz oddíl I B všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(3)
Chlupy jiných zvířat, též žíně, saz. čís. 84; výrobky z nich, saz. čís 221—239.
(4)
Česanou vlnou (sčesem, česancem) se rozumějí široké pásy vycházející z česacího stroje k dalšímu spřádání, též na stůčky; z projednávání podle saz. čís. 220 není vyloučen sčes těžší než 8 g na 1 metr — též barvený — jehož se užívá k výrobě loutkových vlásenek a vložek do vlasů (tak zvaný vlněný krep), i k výrobě umělých květin.
(5)
Viz též oddíl III všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(6)
Naproti tomu sčes (vlněný přást) posuknutý v různě tlusté prameny, avšak dosud nepředený, projednává se již jako příze, váží-li na běžný metr 8 g nebo méně.
(7)
Sčes pro vlásenkářské práce upravený v kadeře, též pletený, saz. čís. 265.
(8)
K odpadkům patří kromě odletků z vlny, chomáčků a postřižků vlny atd. (srovnej oddíl II všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV) též strojená vlna (mungo nebo shoddy), t. j. vlna získaná z roztřepených, mykaných vlněných hadrů.
Saz. čís. 221.
Vata z vlny a chlupů (srsti); klobouková vata a kloboukový podsadek (návěj), obojí jenom polozplstěné, nevalchované.
(1)
Viz oddíl III všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(2)
Kloboukové podsadky (návěje) jsou polotovary z chlupů, vyrobené na zdvojovacím stroji v podobě velkých špičatých čepic, jež jsou bud’ vatovité nebo jenom něco málo zplstěné, nevalchované, takže je lze ještě snadno roztrhnout; klobouková vata je tlustá, vůbec ještě neplštěná vata k výrobě plsti na klobouky, vyrobená navíjením tenkého vlněného rouna z mykacího stroje na špičaté formy.
(3)
Kloboukové plsti z kloboukových podsadků (návějí) nebo kloboukových vat, valchované, saz. čís. 266.
(4)
Sem patří též výrobky z vat tohoto saz. čísla v rozsahu vymezeném v saz. čís. 181, pokud nebyly zde již uvedeny nebo nepatří-li, jsouce zplstěny, do saz. čís. 238.
Příze.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 222—227.
(1)
Viz oddíl IV všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(2)
Jemnost vlněné příze se zjišťuje na rozdíl od bavlněné příze, která se projednává podle anglického čísla, podle soustavy metrického číslování.
(3)
Pro zařadění je rozlišovací hranicí číslo 5 metricky u příze saz. čís. 222, číslo 45 metricky u příze saz. čís. 225, čísla 30, 40, 50 a 65 metricky u příze podle poznámek k saz. pol. 225a) a b).
(4)
Podle metrického rozdělení se vyjadřuje jemnost příze (metrické číslo) počtem čteníků po 1000 m obsažených v jednom kilogramu = 1000 g vlněné příze.
(5)
Počet čteníků po 1000 m na jeden kilogram nebo počet metrů na jeden gram je metrické číslo vlněné příze.
(6)
Je tedy:
1čteník =1.000 m na 1 kg nebo1 m = 1 g čís.1
5čteníků =5.000 m na 1 kg nebo5 m = 1 g čís.5
30čteníků =30.000 m na 1 kg nebo30 m = 1 g čís.30
40čteníků =40 000 m na 1 kg nebo40 m = 1 g čís.40
45čteníků =45.000 m na 1 kg nebo45 m = 1 g čís.45
50čteníků =50.000 m na 1 kg nebo50 m = 1 g čís.50
65čteníků =65.000 m na 1 kg nebo65 m = 1 g čís.65.
(7)
Metrické číslo vlněné příze se vypočítá, buď dělí-li se číslo 1000 vahou 1000 metrů (= 1 čteníku metrického) zjištěnou v gramech, nebo zváží-li se libovolný počet metrů příze a zjistí-li se dělením, kolik metrů příze připadá na 1 g.
(8)
Na př.
1 čteník =1000 m váží 20 g
1000 : 20 = 50 nebo
200 m váží 4 g
200 : 4 = 50;
je to tudíž vlněná příze metrického čís. 50.
(9)
Vlněná příze přichází do obchodu jak svinutá v přadenech (svazcích), tak navinutá na bobinách (cívkách osnovních) a na kanetách (cívkách útkových). Poněvadž však příze v přadenech má pro nestejnoměrnost motáků velmi různou délku vijákovou, nařizuje se pro vlněnou přízi bez rozdílu, je-li v přadenech nebo na cívkách, jednotný postup zjišťování tím, že se odvine určité množství příze, jež se pak srovná s typovými závažími, vypočtenými pro příslušná hraniční čísla.
(10)
Pro celní zkoumání vlněné příze používají celní oddělení ONV těchto pomůcek:
a)
Soupravy přesných závaží gramových ke zjištění skutečné váhy v oněch případech, kdy se má pro správné zařadění odvinout větší množství (1000 m) vlněné příze, zvážit ji a vypočíst skutečné její číslo.
b)
Soupravy typových závaží pro vlněnou přízi ke vzájemnému porovnání příslušného množství příze zvážením, a to:
1.
K saz. čís. 225, příze česaná, výslovně nejmenovaná, a to:
k saz. pol. a), c) a e)1 pro:
400 m příze jednoduché č. 45 metricky, 8'889 g k saz. pol. b), d) a e)2 pro:
200 m příze dvojpramennéč. 45 metricky,9˙067 g
100 m příze trojpramennéč. 45 metricky,6˙933 g
100 m příze čtyřpramennéč. 45 metricky,9˙244 g
100 m příze pětipramennéč. 45 metricky11˙556 g
100 m příze šestipramennéč. 45 metricky,13˙867 g
100 m příze sedmipramennéč. 45 metricky,16˙178 g
100 m příze osmipramennéč. 45 metricky,18˙489 g
100 m příze devítipramennéč. 45 metricky,20˙800 g
100 m příze desítipramennéč. 45 metricky,23˙111 g.
2.
K poznámkám k saz. pol. 225a) a b) pro:
200 m příze jednoduchéč. 30 metricky,6˙667 g
100 m příze dvojpramennéč. 30 metricky,6˙800 g
100 m příze dvojpramennéč. 40 metricky,5˙100 g
200 m příze jednoduchéč. 50 metricky,4˙000 g
100 m příze dvojpramennéč. 50 metricky,4˙080 g
100 m příze dvojpramennéč. 65 metricky,3˙138 g.
Typová závaží zde uvedená jsou vypočtena v poměru k jednoduché přízi a zhotovena pro přízi dvojpramennou o 2 procenta, pro přízi trojpramennou a vícepramennou o 4 procenta výše, poněvadž skaním se jednoduchá přezná nit vždy zkracuje a proto se vždy příslušná délka příze zvětšuje poměrně podle počtu skaní jednoduché příze.
Pro přízi více než desetipramennou se sestaví typové závaží ze závaží shora uvedených, na př. při šestnáctipramenné přízi se zváží odvinutých 100 m příslušnými závažími pro desetipramennou a šestipramennou (= 16pramennou) přízi. Závaží určeného pro jednoduchou a dvojpramennou přízi nesmí být při tom použito.
c)
Přesné váhy vahadlové k porovnání váhy odvinutého množství příze s vahou příslušného typového závaží pro hraniční čísla 30, 40, 45, 50 a 65; dále, je-li toho třeba, ke skutečnému odváženi množství příze přesnými závažími gramovými.
d)
Mechanického měrného vijáku, zařízeného tak, že se na dvě navíjecí kola podle potřeby může odvíjet vlněná příze podle metrické míry nebo bavlněná příze podle anglické míry.
e)
Kotoučového vijáku, který doplňuje měrný viják.
Používá-li se těchto vijáků, nutno přesně dbát směrnic pro celní zkoumání bavlněné příze (viz saz. třídu XXII), k odvíjení se však připevní na hnacím vřetenu navíjecí kolo označené štítkem “V. p. obvod jeden metr“.
(11)
Při každém zkoumání musí být balíky a schrány tak otevřeny, aby se co nejpřesněji poznala povaha příze, a tedy i správnost nebo nesprávnost prohlášky.
(12)
Prohlídka nesmí být omezena toliko na přízi ležící navrchu, nýbrž se provede tak obsáhle a důkladně, aby nemohlo být pochybnosti o tom, skládá-li se obsah toliko z jednoho nebo z různých druhů příze.
(13)
Při odebírání vzorků příze nutných pro sazební rozlišování je třeba co nejopatrněji postupovat v těchto směrech:
(14)
U příze ve svazcích se odstraní vnější obaly balíků, vyjmou se přadena netoliko se strany vnější, nýbrž také ze svazků ležících uvnitř; rovněž u příze na cívkách se přihlíží zvláště k tomu, nejsou-li v sudech nebo v bednách mezi stěnami zřízena oddělení, obsahující přízi různé jakosti (jemnosti atd.).
(15)
Správnost prohlášeného druhu příze se posuzuje se zřetelem na zvláštní znaky uvedené ve vysvětlivkách k saz. čís. 222 až 226.
(16)
Při zkoumání jemnosti se zvláště přihlíží též k velikosti zabalených svazků a k počtu přaden (pásem) v nich obsažených, poněvadž již z různého balení atd se může posoudit, zda je tu příze nestejné jemnosti; to platí rovněž i pro přízi na cívkách, obsahuje-li zásilka nebo schrána cívky různé velikosti.
(17)
Shledá-li se, že jsou dohromady baleny příze patřící do různých saz. položek, roztřídí se a zjistí se jejich čistá váha; to nesmí být nikdy opomenuto Není tedy přípustné, aby se na př. u balíků hydraulicky lisovaných, se železnými obručemi, upustilo od podrobného zjištění váhy jednotlivých druhů příze v nich obsažených — podléhajících různým celním sazbám — a aby se celní oddělení ONV při zkoušení prohlášky váhy spokojilo pouze údaji odesilatelovými. K účelnému zjednodušení celního projednávání budiž působeno k tomu, aby byla balena do takových balíků jen příze zcela stejného druhu, čímž se účinně zabrání obtížnému rozkládání a opětnému balení balíků.
(18)
Má-li být zjištěna jemnost příze, vyberou se přadena nebo cívky k odvinutí potřebného množství nití se zvláštní opatrností. Několik přaden nebo cívek vybraných z různých míst balíků a schrán se napřed pečlivě zkusí vzájemným přesným srovnáním, obsahují-li přízi stejné jemnosti. Lze-li mít za to, že jsou tu čísla příze patřící do různých saz. položek, pokračuje se v odvíjení a vážení nití z více přaden nebo cívek lišících se na pohled od sebe, až se bezpečně zjistí stav věci.
(19)
U česané příze výslovně nejmenované saz. čís. 225, která podle zkušeností a zřejmě vůbec nedosahuje hraničního čísla 45, dále u každé česané příze výslovně nejmenované prohlášené vyšším číslem než 45 — vyjma případ, kde jde o zřejmou nesprávnost — není třeba jemnost zjišťovat.
(20)
U těchto přízí se tudíž zjišťuje jen prohlášená jinaká jejich povaha.
(21)
Příze se odvíjí, váží a srovnává s typovými závažími takto:
(22)
Měrný viják se nařídí přesně podle hořejšího návodu. Ze zkoušené odvinuté příze se zavěsí do cívkového vijáku jedno přadeno, jehož niti byly napřed opětovným silným napnutím a smrštěním mezi rukama srovnány do polohy pokud možno rovnoběžné Pak se vyhledá konec niti na kraji prvního pásma a po zjištění, zda se příze snadno odvíjí z cívkového vijáku, spojí se konec niti s měrným vijákem tak, že se nit provlékne jedním z vodičů, ovine kolem něho a vede pak pod mosazný váleček na vijákové kolo, kde se několikrát sevře do jedné pružinky, která je na straně příčného ramene prvního (označeného) paprsku kolového. Potom se začne odvíjet.
(23)
Má-li být odvinuta ke zkoušení příze na cívkách, nastrčí se bobiny nebo kanety na vidlici, připevněnou k tomu účelu na měrném vijáku, načež se postupuje jako u příze v přadenech.
(24)
Aby se zabránilo většímu napětí a tření, postaví se vijáky u smotaných přízí tak, aby šla nit s cívkového vijáku k vodiči nití měrného vijáku v čáře pokud možno vodorovné.
(25)
Z téhož důvodu se jemnější příze neovíjí kolem vodiče niti.
(26)
Při otáčení kola měrného vijáku se zachovává vždy mírná rychlost, aby se všemožně zamezilo přetrhnutí niti a aby příze zůstala stále pravidelně napjata.
(27)
Přetrhne-li se příze přece, mohou se navázat konce niti, aby se nemuselo znovu počít s manipulací, otáčení musí však pokračovat v úplném souhlase s počítacím kotoučem; na to třeba obzvláště pamatovat.
(28)
Aby se zamezilo hromadění nití na jedné straně vijákového kola, střídají se u příze v přadenech vodiče niti, čímž se příze náležitě rozdělí. Příze na cívkách, jednoduchá a dvojpramenná, se odvíjí vždy zároveň se dvou bobin nebo kanet.
(29)
Má-li se příze srovnat s typovými závažími, odvine se:
u příze česané saz. pol. 225a)—e), jež se projednává kromě jiného, také podle své jemnosti:
jednoduché příze 400 m,
dvojpramenné příze 200 m,
vícepramenné příze 100 m;
u příze česané k výrobě prýmků, požívající celní výhody podle 1. poznámky k saz. pol. 225a) a b):
jednoduché příze dvakrát po 200 m,
dvojpramenné příze dvakrát po 100 m;
a u surové příze lastingové pro tkalcovny na lasting, požívající celní výhody podle 2. poznámky k saz. pol. 225b):
dvojpramenné příze 100 m.
(30)
U příze v přadenech se provede plný počet obrátek kola (100, 200, 400), jelikož se odvíjí pouze jedno přadeno; naproti tomu je třeba u příze na cívkách, která se odvíjí zároveň se dvou bobin nebo kanet, pouze 50, 100 a 200 (t. j poloviny) obrátek kola, které rovněž dají metrickou míru předepsanou k vzájemnému vážení.
(31)
Srovnájí-li se (zváží-li se vzájemně) odvinutá množství příze na přesné váze s příslušnými typovými závažími, vyjde toto sazební zařadění příze:
příze česaná výslovně nejmenovaná patří:
jednoduchá, jejíž 400 m váží právě tolik nebo více než typové závaží čís. 45 (= 400 m jednoduché):
surová do saz. pol. 225a)1,
bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225c)1;
byla-li však shledána lehčí než toto typové závaží:
surová do saz. pol. 225a)2,
bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225c)2;
dvojpramenná, jejíž 200 m váží právě tolik nebo více než typové závaží čís. 45 (= 200 m dvojpramenné):
surová do saz. pol. 225b) 1,
bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225d)1;
byla-li však shledána lehčí než toto typové závaží:
surová do saz. pol. 225b)2,
bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225d)2;
trojpramenná nebo vícepramenná, jejíž 100 m váží právě tolik nebo více než typové závaží čís. 45 (= 100 m trojpramenné atd.) odpovídající počtu pramenů příslušné příze:
surová do saz. pol. 225b) 1,
bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225d)1;
byla-li však shledána lehčí než toto typové závaží:
surová do saz. pol. 225b) 2,
bílená, barvená, potištěná do saz. pol. 225d) 2;
výslovně nejmenovaná česaná příze surová k výrobě prýmků na dovolovací list, váží-li 200 m jednoduché příze méně než typové závaží čís. 30 (= 200 m jednoduché) a stejně nebo více než typové závaží čís. 50 (= 200 m jednoduché), nebo
váží-li 100 m dvojpramenné příze méně než typové závaží čís. 30 (= 100 m dvojpramenné) a stejně nebo více než typové závaží čís. 50 (= 100 m dvojpramenné), projednává se podle 1. poznámky k saz. pol. 225a) a b),
patří však tehdy, váží-li právě tolik nebo více než typové závaží čís. 30 nebo váží-li méně než typové závaží čís. 50, jelikož nepřekročují číslo příze 30, nebo jsou jemnější než číslo příze 50, do saz. pol. 225a) nebo b);
příze lastingová pro tkalcovny na lasting, surová, na dovolovací list, váží-li 100 m dvojpramenné příze právě tolik nebo méně než typové závaží čís. 40 (=100m dvojpramenné) a právě tolik nebo více než typové závaží čís. 65, projedná se podle 2. poznámky k saz. pol. 225b); váží-li však více než typové závaží čís. 40 nebo méně než typové závaží čís. 65, patří k česané přízi výslovně nejmenované saz. pol. 225b).
(32)
Nedá-li první zvážení typovými závažími u přízí blízkých svou jemností hraničním sazebním číslům rozhodný výsledek (t. j. kolísají-li přesné váhy tak, že nevychází s plnou jistotou najevo, zda vážená příze toliko dosahuje hraničního čísla nebo je překročuje), zváží se příze z jiných přaden nebo cívek, až je pochybnost odstraněna nebo se zjistí, že k správnému zařadění je zapotřebí šetření, podle dále naznačeného postupu užívaného v pochybných případech.
(33)
U vláčených přízí vlněných (t. j. takových, které v jedné niti obsahují několik zároveň spolu svinutých praménků, volně vedle sebe ležících, bez patrného zákrutu a které tudíž patří k jednoduchým přízím), odvine se ze spojené niti 100 m a zjistí skutečná váha v gramech. Dělíme-li potom počet metrů jednoduché příze (t. j. úhrnná délka všech odvinutých praménků, jež se nalezne, násobí-li se odvinutá délka 100 m počtem praménků ve zkoušené přízi svinutých) vahou 100 m odvinuté příze vláčené, zjištěnou v gramech, vyjde číslo jemnosti.
(34)
Na př. 100 m šestinásobně vláčené příze (= 600 m jednoduché) váží 15 g, tedy 600:15 = 40. Jde tudíž o přízi čís. 40.
(35)
Má-li takováto příze již znatelný zákrut, zařadí se jako skaná a nutné zjištění jemnosti se provede podle ustanovení platných pro přízi skanou.
(36)
Ve všech pochybných případech, když se totiž ani opětovným zvážením typovými závažími nedošlo k úplné jistotě pro správné zařadění, postupuje se takto:
(37)
U jednoduché a u dvojpramenné příze se zjistí skutečné číslo příze.
(38)
K tomuto účelu se odvine u jednoduché příze z 10 přaden nebo cívek po 100 m (= 1000 m jednoduché příze) a přesně se zváží přesnými závažími gramovými. Počet metrů (1000) se dělí touto zjištěnou vahou. U dvojpramenné příze se odvine z 5 přaden nebo cívek po 100m(=500m dvojpramenné příze) a přesně zváží přesnými závažími gramovými. Od zjištěné váhy se odečtou 2 procenta (jakožto skaním vzniklý přírůstek váhy). Číslo 1000 se pak dělí zbytkem váhy (to je vahou připadající na 1000 m jednoduché příze). V obou případech podíl v celých číslech udává číslo příze.
(39)
Na př. 1000 m jednoduché příze váží 21˙7 g, 1000:21˙7 = 46. Příze má tedy čís. 46.
(40)
Přitom se zlomky 0˙5 a vyšší pokládají za celek; činí-li tudíž na př. podíl 45˙5, projedná se příze jako příze přes čís. 45.
(41)
U trojpramenné nebo vícepramenné příze se nezjišťuje v takových případech skutečné číslo příze, nýbrž se postupuje takto:
(42)
Z 10 přaden nebo cívek se odvine po 100 m (= 1000 m trojpramenné, čtyřpramenné nebo vícepramenné příze) a jejich váha se přesně zjistí přesnými závažími gramovými. Zjištěná váha se srovná s desateronásobnou vahou typového závaží odpovídajícího počtu (dohromady skaných) pramenů zkoušené příze. Je-li zjištěná váha menší nežli váha desateronásobného příslušného typového závaží pro čís. 45, projedná se tato příze jako příze přes čís. 45. Na př. se projednává devateronásobně skaná barvená příze v přadenech. 1000 m odebraných z 10 různých přaden váží 225˙6 g. Typové závaží pro 100 m devítinásobné příze je 20˙8; desateronásobek toho činí (20˙8 X 10) 208; příslušná příze patří tudíž jako příze pod čís. 45 metricky do saz. pol. 225d) 1.
(43)
Osnovy z vlněné příze. K vlněným přízím, které dojdou již upraveny v osnovy, t. j. v přadenech k tomuto účelu zvlášť dlouze smotaných (které jsou pak svázány ve velké svazky nebo klubka) nebo již nasnovány (navinuty) na vratidlech a které mohou být k docílení soudržnosti osnovy též místy protaženy několika nitmi útkovými, musí — poněvadž z nich nelze odebrati přízi potřebnou ke zkoušení bez poškození zboží — být přiloženy vzorky příze nejméně 1000 m (smotaných nebo na cívce), souhlasící úplně s těmito osnovami, aby se mohla zjistit jemnost příze pro zařadění.
(44)
Tyto přidané vzorky se porovnají nejdříve s osnovou, zda se s ní úplně shodují, a pak se zkoušejí jako jiné příze v přadenech nebo na cívkách.
(45)
Nedojdou-li takové vzorky hned s osnovami a je-li třeba podle okolností případu zjistit jemnost příze pro její správné zařadění, odloží se projednání, až zmíněné vzorky dojdou, pokud ovšem strana nesvolí, aby množství příze ke zkoušení potřebné bylo vzato z osnovy samé a odpírá-li projednání bez tohoto zjištění podle příslušné nejvyšší celní sazby.
(46)
Soustavu číslování jemnosti, jež spočívá na poměru délky příze k váze, předpokládající tudíž stejnoměrný běh niti, nelze použít pro tak zvanou přízi falkonévku nebo fantasijní (efektní).
(47)
Efektní přízí takovou jsou surové, bílené, barvené, potištěné nebo melírované dvojpramenné nebo vícepramenné příze, jejichž běh nití je přerušen v určitých vzdálenostech uzly, součky, kadeřemi, smyčkami kličkami, závitky atd.
(48)
Takovéto příze (z vlny, též pomíšené s bavlnou) se projednávají vždy podle příslušné nejvyšší sazby, na př. barvená podle saz. pol. 225d)2.
(49)
Příze, jež následkem silného zakroucení splynutím jednotlivých nití tvoří uzlíčky nebo malé kličky, které přiměřeným napětím příze opět zmizí, nepatří sem a projednává se podle své jinaké povahy.
(50)
Viz 2. až 4. vysvětlivku IV. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 222.
Příze z hrubé srsti (chlupů) zvířecí (z chlupů dobytka hovězího a ze srsti podobné) až čís. 5 metricky včetně, surová.
(1)
Touto přízí je hrubá příze upředená z hrubých chlupů zvířecích, jako z chlupů hovězích, koňských, psích, vepřových atd. s malým příměskem zcela hrubé vlny, nutným k vazbě a nepřesahujícím zpravidla 30%, nebo také pomíšená s rostlinnými vlákny chlupům podobnými (jutou, crin végétal a pod.); užívá se jí k výrobě obyčejných koberců, jako na př. tak zvaných holandských koberců.
(2)
Tato příze, obyčejně dvojpramenná — silná jako hrubý motouz — toliko volně souvisící, se vyznačuje zvláště tím, že chlupy převážně zcela krátké a tuhé přes to, že byly většinou silně zakrouceny, již při mírném tření nebo napínání přaden samovolně vypadávají nebo aspoň mohou být bez odporu vytaženy, takže příze je nápadně málo pevná.
(3)
Při projednávání podle tohoto saz. čísla se dbá, aby hrubá příze mykaná, příze z vlny shoddy a tvrdá příze česaná nejhrubšího druhu, jež se také spřádají pod čís. 5, ale vždy se projednávají podle saz. čís. 226, po příp. 225, nebyly nesprávně prohlášeny podle saz. čís. 222.
(4)
Ke zjištění hraničního čísla příze patřící do saz. položky a), o niž jde, postačí, odměří-li se metrovkou 50 m jednoduché nebo 25 m dvojpramenné příze a zváží závažími gramovými. Při trojpramenné nebo vícepramenné takové přízi saz. položky b) se zváží třetina, čtvrtina atd. 50ti metrů. Tyto příze nesmějí nikdy vážit méně než 10 g. Zpravidla budou vážit více než 20 g. Pohybuje-li se váha mezi 10 a 20 g, zjistí se přesně, nejde-li o hrubou přízi mykanou, přízi z vlny strojené atd.
Saz. čís. 223.
Příze mohérová, alpaková (též mottled-alpaková) a ispahánská; všechna tato příze jednoduchá nebo dvojpramenná, surová, dovážená přes celní oddělení ONV výslovně zmocněná.
(1)
Příze mohérová (též angorská) a alpaková z chlupů koz (angorské kozy) a zvířat patřících k čeledi koz, pak lam a vikuní na listry a podobné jemnější látky na oděvy, na plyše, síťovité a pletené zboží (na t. zv. fantasijní předměty) se vyznačují dlouhým hladkým chlupem hedvábného lesku, jenž byl namaštěn, spředen a po spředení více méně zbaven tuku. Tyto příze jsou obyčejně toliko slabě skrouceny.
(2)
Příze mottled-alpaková je příze, jež byla spředena zároveň ze surových, bílých a přírodně barevných nebo též přibarvených černých nebo hnědých chlupů, takže vypadá jako melírovaná,
(3)
Příze ispahánská (nebo genappes) je tvrdá příze, předená v nenamaštěném stavu, uhlazená požehnutím nebo opalováním plynem, šňůrkovitě skroucená, zpravidla skaná, k výrobě šňůrek a jiných výrobků prýmkářských.
Saz. čís. 224.
Příze česaná ze srsti velbloudí, jednoduchá nebo dvojpramenná, surová, dovážená přes celní oddělení ONV výslovně zmocněná.
Surová příze česaná z chlupů velbloudích je dvojího druhu: jedna, alpakovitého hmatu a žlutavě hnědé přírodní barvy, záleží v krátkých, vlnitých chlupech (z břišní strany velblouda), kdežto druhá, tvrdší příze ze srsti velbloudí je z delších chlupů (ze hřbetu a ohonu), tmavšího zabarvení a obsahuje namnoze pesíky. Této druhé příze se užívá zejména k výrobě lisovacích plachetek a hnacích řemenů.
K saz. čís. 223 a 224:
(1)
Projednávání přízí saz. čís. 223 a 224 je omezeno na celní oddělení ONV zvláště k tomu zmocněná. Tato celní oddělení odeberou při projednávání jmenovaných přízí vždy dva vzorky z nich a ztotožní je úředně za účasti strany. Jeden vzorek se zašle celnímu oddělení ONV v Praze k přezkoušení ještě téhož dne, kdy byla celní prohlídka příze provedena, druhý vzorek se ponechá u projednávajícího oddělení a zůstane tu uschován po dobu jednoho roku.
(2)
Vzorky se přezkoušejí u celního oddělení ONV v Praze se vším urychlením (nejdéle ve 4 dnech) a výsledek se v každém jednotlivém případě ihned oznámí projednávajícímu oddělení.
(3)
Není-li tu výslovně ráz těchto přízí, vytčený ve vysvětlivkách k saz. čís. 223 a 224, projedná se příze jako česaná příze výslovně nejmenovaná (saz. čís. 225), vzorky se však stejně odeberou a zašlou.
(4)
Příze saz. čís. 223 a 224 smíšené s rostlinnými předivy nebo skané s takovýmito přízemi patří do saz. čís. 225, smíšené nebo skané s hedvábím, s hedvábím floretovým nebo umělým do saz. čís. 245 po příp. 246.
Saz. čís. 225.
Příze česaná výslovně nejmenovaná.
1.
(1) Česaná příze se vyrábí z přástů z česaných pramenů. Vyznačuje se proto dlouhým, v niti souběžně ležícím, málo zkadeřeným vláknem. Česaná příze nemá krátkých vláken, jež byla odstraněna česáním, je hladká a nemá chomáčků jako příze mykaná. Podle toho se zřetelně rozeznává jak od příze z hrubých chlupů zvířecích, zařaděné do saz. čís. 222, tak od mykané příze saz. čís. 226.
(2)
Z česaných přízí je příze mohérová, alpaková a ispahánská, jakož i příze ze srsti velbloudí, jednoduchá nebo dvojpramenná, surová, zařaděna do saz. čís. 223 a 224, všechny ostatní česané příze patří do saz. čís. 225.
(3)
Sem tedy patří jak tvrdé, tak měkké příze česané, příze útkové, harasové, sayettové, zefírové atd. Dále patří do saz. čís. 225 též příze česané jmenované výslovně v saz. čís. 223 a 224, jsou-li trojpramenné nebo vícepramenné, po příp. bílené, barvené (vyjma přibarvenou přízi mottled-alpakovou), potištěné, melírované.
(4)
Jako surová se projednává pouze příze praná (nikoliv bílená) a přírodně barevná. Viz též 3. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 222.
(5)
Skané příze složené z jedné příze mykané a jedné příze česané se projednávají jako příze česané saz. čís. 225.
2.
(1) Příze melírovaná vlnou barvenou nebo potištěnou i příze melírovaná vlnou nebarvenou (přírodně bílou) je příze, jejíž každý pramen je předen ze směsi různě barvené nebo potištěné vlny nebo barvené vlny s vlnou přírodně bílou (na př. přírodně bílé a černě barvené vlny). Používá se jí k výrobě některých látek. Sem patří na př. příze béžové, příze k výrobě t. zv. Jägerova prádla atd., jestliže jsou vyrobeny způsobem shora udaným. Není-li taková příze předena melírovaně ze směsi s barvenou vlnou, nýbrž výhradně z vlny přírodní barvy, patří do saz. pol. 225a) až d).
(2)
Dvojpramenná nebo vícepramenná příze z nití různé barvy, t. j. z různobarevných jednoduchých nití nebo částečně ze surových, částečně z barvených, třeba nemelírovaných jednoduchých nití, patří však do saz. pol. 225e)2.
(3)
Česaná příze potištěná v česancích se pokládá ještě za potištěnou ve vlně (saz. pol. 225e)); příze, která byla potištěna teprve po zhotovení přástu, patří však do saz. pol. 225c) nebo d).
(4)
Příze z vlny melírovaná spolu spředenými nebarvenými nebo barvenými hedvábnými odpadky patří do saz. čís. 245, příze „shoddy“ melírovaná vlnou barvenou nebo potištěnou patří do saz. čís. 226.
(5)
Příze melírovaná vlnou barvenou nebo potištěnou, u níž barevné odstíny jednotlivých druhů vlny použité k směsi jsou příbuzné, může být projednána jenom tehdy podle saz. pol. 225e), lze-li různobarevnost vlny (melírování) poznat v každé niti pouhým okem nebo tkalcovskou lupou.
(6)
Umělé zbarvení se zjistí v pochybných případech směsí ze stejného dílu lihu, etheru, kyseliny octové a octanu amylnatého, jíž se působí po několik hodin na vzorek příze, takže se v ní barvivo, pokud je snad v přízi obsaženo, rozpustí.
3.
(1) Surová příze česaná prostoupená vláknem nekrouceného hedvábí patří podle poznámky za saz. čís. 245 rovněž do saz. čís. 225 Tato příze, určená ke tkaní šálů, se spřádá s vláknem nekrouceného hedvábí, probíhajícím bez přerušení (nekonečně) přízí proto, aby bylo toto vždy velmi jemné předivo ztuženo.
(2)
Jednoduchá surová příze česaná prostoupená vláknem nekrouceného hedvábí se projednává podle saz. pol. 225a).
(3)
Vlněné příze jiného druhu spojené s hedvábím, hedvábím floretovým nebo umělým patří do saz. čís. 245.
(4)
Surová dvojpramenná příze lastingová čís. 40 až čís. 65 metricky, dovážená na dovolovací list beze cla, se skládá z vlny jemné, dlouhé, hladké, jako vlasy lesklé a natažené (t. j. nikoli zkadeřené nebo vlnité, nýbrž bez kadeří, rovně napjatě ležící), která je vždy spředena v namaštěném stavu.
(5)
Nejvýznačnějším jejím znakem je kromě nápadného lesku vlákno vlny jako vlas natažené, 16 až 20 cm dlouhé, jehož konečky v předivu nejsou zkadeřeny jako u nelesklé, měkké příze česané nebo u jemné příze mykané, nýbrž vyčnívají jako hroty rovně natažené. Není vyloučeno, že se v této přízi vyskytnou též jednotlivé kratší díly vlněných chlupů nebo tak zvané pesíky (mrtvá vlna bez lesku).
(6)
Ze surové dvojpramenné příze lastingové čís. 40 až čís. 65 metricky, odbavené beze cla, se odeberou vzorky a zašlou se k přezkoušení celnímu oddělení ONV v Praze; zachová se přitom postup uvedený ve vysvětlivkách k saz. čís. 223 a 224.
(7)
Příze na osnovy ke kobercům se skládá z vícepramenné silnější příze, na níž je kobercový vzorek rozvlekle natištěn; může obsahovat zčásti také niti jednobarevné.
Saz. čís. 226.
Příze mykaná a příze výslovně nejmenovaná, na způsob mykané předená.
(1)
Příze mykaná se vyrábí spřádáním mykaných přástů z maštěné krátké vlny nebo z vlněných odpadků různé jakosti (vlny strojené, shoddy, mungo); vlákna její nejsou zcela rovnoběžná, mají nepravidelnou délku, jsou neurovnaná a v malých chomáčcích. Nit, místy tenčí nebo tlustší, je vlnitě pokryta vybíhajícími kadeřavými chloupky, čímž tato mdlá, bezlesklá příze nabývá vzhledu rázovitě drsného (v surovém stavu i nečistého). Používá se jí na valchované, zplstěné tkaniny (na šátky, přehozy, látky na šaty, tkané plsti atd.). Hrubší druhy, jichž se užívá za přízi do okrajů nebo na spodní útek při chlupatých zdrastěných látkách vlněných atd., obsahují též přimíšenou hrubou, dlouhou, tvrdou vlnu. Mnohé druhy okrajové příze obsahují, aby se ve valše nesrazily, sepředené odpadky hedvábné a projednávají se podle saz. čís. 245.
(2)
Z mykaných přízí předených z barevné třepené vlny se projednávají jako barevné podle saz. pol. 226c) jen ony, jež mají barevný odstín, lišící se zřetelně od přírodně bílého.
(3)
Jako příze mykaná se projednává též příze vikuňová. Příze vikuňové jsou jednoduché nebo dvojpramenné napodobeniny silnější příze mykané; předou se z bavlny s příměskem nebo bez příměsku vlny nebo vlněných odpadků na způsob příze mykané, mají proto také popsaný drsný, chlupatý (mechovitý) vzhled.
(4)
V pochybných případech se projednají podle saz. čís. 226 všechny druhy vikuňové příze spředené s vlnou, čistě bavlněné takové příze však jen tenkrát, nejsou-li jemnější než čís. 29 po anglicku.
(5)
Vikuňové příze vločkovité (vigogne-noppé), předené z bavlny s příměskem hedvábných odpadků ve vločkách, patří do saz. čís. 245 nebo 246.
(6)
Viz též poznámku k saz. čís. 222.
Saz. čís. 227.
Příze upravená pro drobný prodej.
Viz 6. vysvětlivku IV. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Vlněné zboží.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 228—239.
(1)
K vlněnému zboží patří též žíněné tkaniny a žíněné úplety.
(2)
Viz oddíl V všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 228.
Houně; hrubé sukno (na haleny); soukenné okraje.
(1)
Houně jsou hrubé přikrývky na koně a na postele (vojenské a nemocniční přikrývky) z cápové a jiné hrubé vlny, jež jsou většinou chlupaté, huňaté, tlusté, těžké a odměřené.
(2)
Hrubé sukno (na haleny) je hrubé, tlusté, tuhé, drsné sukno barvy bílé nebo přírodní, vyrobené obyčejně z cápové vlny, jehož se používá hlavně na selské pláště V pochybných případech třeba pamatovat, že šířka zboží nepřekročuje 70 cm a že jeho váha činí více než 900 g na m2.
(3)
Soukenné okraje (soukenné rohy) jsou ustřižené šlaky (lisiéry) silnějších látek vlněných; užívá se jich k výrobě koberců a pletených výrobků.
(4)
Jako soukenné okraje se projednávají též vlněné okraje ženilkové (odpadky při výrobě ženilek).
(5)
Sem patří dále koberce a přikrývky stříhané z hrubého sukna (na haleny) nebo tkané nebo pletené ze soukenných okrajů, nejsou-li jinak dále zpracovány.
(6)
Přikrývky na koně a na postele z jemné nebo strojené vlny, saz. čís. 229.
(7)
Odřezky kloboukové a odřezky plstí, saz. čís. 657.
Saz. čís. 229.
Vlněné zboží tkané výslovně nejmenované, též potištěné.
(1)
Rozlišovacím znakem tkanin saz. čís. 229 je jejich váha na 1 m2, jež se zjistí:
a)
zvážením celých kusů zboží a vypočtením, kolik podle toho připadá na 1 m2, nebo
b)
vystřižením 100 cm2 z kusu projednávaného zboží a porovnáním váhy výstřižku s typovými závažími, dodanými k tomuto účelu celním oddělením ONV.
(2)
K tomu se připomíná, že za základ k vyměření cla se bere pouze váha tkaniny bez okrajů, jež tu snad jsou, poněvadž okraje (šlaky) atd., přitkané nebo přistehované k zesílení nebo také k úpravě podélných okrajů, skládají se většinou z hrubé, těžké příze, která má tu podstatný vliv na váhu vlastní tkaniny jak v celém kuse, tak i ve výstřižku s okrajem, což je důležité zejména při tkaninách blízkých hranici váhy tkanin. Dvojité látky ze dvou samostatných, avšak spolu setkaných vrstev (vyrobené jako jednotný celek na tkalcovském stavu současným použitím několika osnov a útků) a záhybkové tkaniny, projednávají se podle celkové váhy bez ohledu na váhu jednotlivých vrstev nebo záhybů.
(3)
Všechno vlněné zboží tkané výslovně nejmenované, pokud nelze-li je — jak tomu často bývá u velmi těžkých nebo velmi lehkých tkanin — ihned zařadit s úplnou jistotou jen od oka a hmatem, zkouší se podle jedné z těchto dvou metod:
(4)
Podle metody typové se neváží a neodměřují celé kusy a váha podle celního sazebníku pro 1 m2 tkaniny se zjistí tímto zkráceným způsobem:
(5)
Poněvadž 1 m2 vlněného zboží tkaného výslovně nejmenovaného, tvořící hranici pro rozčlenění celního sazebníku, váží 700 g nebo 200 g, je normální váha malého výstřižku (kuponu) o 100 cm2 pro prvou hranici 7 g, pro druhou hranici 2 g.
(6)
Tyto výstřižky se váží dvěma typovými závažími, označenými takto:
100cm2100cm2
5g2g
1m21m2
500g200g.
(7)
Výstřižky, jichž vyžaduje metoda typová, se odeberou ve výměře 100 cm2 plechovou šablonou ze zkoušených tkanin na místech kusů, jež byly shledány zcela nezávadnými, a bez zasažení okrajů (lemů) tak, že se tkanina položí mezi obě šablonové desky, opatřené hroty a zasahující do sebe, načež se desky šroubem utáhnou a pak se vystřihnou nůžkami kupony o 100 cm2 zcela těsně podél šablonových okrajů. Též se může použít místo dolejší desky libovolného prkénka ke krájení, přes něž se tkanina natáhne, na ni se položí hořejší šablonová deska a kupon se vyřízne ostrým nožem.
(8)
Výstřižek se zváží na přesné váze příslušnými typovými závažími o 7 (=5 + 2) g a o 2 g a zjistí se, váží-li výstřižek více než 7 g,
7 g nebo méně, avšak více než typové závaží o 2 g, nebo váží-li 2 g nebo méně.
(9)
V prvém případě patří zboží do saz pol. 229a), protože váží více než 700 g na 1 m2;
v druhém případě patří zboží do saz. pol. 229b);
v třetím případě patří zboží do saz. pol. 229c), jelikož váží 200 g nebo méně na 1 m2.
(10)
Při celní prohlídce se ostatně přihlíží přesně k tomu, není-li snad zboží vlhké nebo na koncích kusů silnější, a tedy těžší, ať toho bylo docíleno vetkáním silnější příze nebo zatížením úpravou (apreturou), aby se dosáhlo projednání podle nižší celní sazby.
(11)
Pozoruje-li se, že je zboží vlhké, zastaví se projednávání a zboží se před zvážením pečlivě vysuší. Je-li zboží na koncích silnější (těžší), nesmějí se vzít výstřižky k vážení z konců, nýbrž toliko z míst zcela nezávadných.
(12)
Jen nezaručuje-li tento postup úplnou jistotu pro správné zařadění, upustí se zcela od manipulace s malými výstřižky a zboží se projedná podle výsledku metody odvažovací s celými kusy, jak ji zde uvádíme.
(13)
Podle metody odvažovací se zjistí nejprve váha celého kusu zboží, jak je, a od toho se odečte váha okrajů, jsou-li tu jaké a mají-li zřejmě vliv na projednání zboží.
(14)
V takovém případě se odstřihne okraj po obou stranách kusu v délce jednoho metru a přesně se zváží.
(15)
Tato váha násobená délkou kusu v metrech dá váhu okrajů celého kusu. Odečte-li se pak od plné váhy celého kusu dříve zjištěné váha okrajů, obdržíme váhu tkaniny jako podklad k celnímu zařadění.
(16)
Změří-li se pak délka a šířka — při tom se u zboží odměřeně tkaného, má-li třásně, přičítá poloviční délka třásní, kdežto při tkaninách s okraji, majícími vliv na projednání, se nezapočítávají okraje do šířky — a násobí-li se zjištěná délka v metrech šířkou v metrech, dostaneme potřebnou plochu kusu ve čtverečních metrech.
(17)
Váha kusu zboží (s okraji nebo bez nich, podle daného případu) dělena plochou ve čtverečních metrech dá váhu 1 m2.
(18)
Na př.: kus sukna 52˙5 m dlouhý a bez okrajů 1˙4 m široký váží i s okraji 40˙6 kg.
(19)
Váha okraje odstřiženého po obou stranách kusu v délce jednoho metru činí 0˙08 kg, tedy po celé délce kusu (52˙5X0˙08=) 4˙2kg a váha kusu bez okrajů (40˙6 - 4˙2 =) 36˙4 kg. Kus má tedy (52˙5X1˙4=) 73˙5 m2, z čehož 1 m2 váží (36˙4:73˙5=) 0˙496 kg.
(20)
Zboží se tedy projedná podle saz. pol. 229b)
(21)
V případech, kde je třeba ve větším rozměru odvážit a odměřit celé kusy ke zjištění váhy zboží na 1 m2 podle celního sazebníku, může se postup zkrátit použitím přiložených pomocných váhových tabulek, v nichž je vypočtena váha 1—100 m2 a 1—9900 cm2, odpovídající hranici váhové 700 a 200 g na 1 m2.
(22)
Srovnáme-li váhu odměřených a zvážených kusů s vahou příslušných ploch ve čtverečních metrech uvedených v tabulce, ukáže se bez dalšího výpočtu, do které z váhových kategorií, jež jsou ustanoveny podle roztřídění celního sazebníku pro vlněné zboží výslovně nejmenované, zboží patří.
Pomocné váhové tabulky
pro vlněné zboží tkané výslovně nejmenované.
(Návod jak použít tabulek, je připojen na konci.)
A
Čtvereční
metry		Počet gramů na 1 m2Čtvereční
metry		Počet gramů na 1 m2Čtvereční
metry		Počet gramů na 1 m2Čtvereční
metry		Počet gramů na 1 m2
700200700200700200700200
Váha v kgVáha v kgVáha v kgVáha v kg
0˙10˙0700˙0202014˙0004˙0004833˙6009˙6007653˙20015˙200
0˙20˙1400˙0402114˙7004˙2004934˙3009˙8007753˙90015˙400
0˙30˙2100˙0602215˙4004˙4005035˙00010˙0007854˙60015˙600
0˙40˙2800˙0802316˙1004˙6005135˙70010˙2007955˙30015˙800
0˙50˙3500˙1002416˙8004˙8005236˙40010˙4008056˙00016˙000
0˙60˙4200˙1202517˙5005˙0005337˙10010˙6008156˙70016˙200
0˙70˙4900˙1402618˙2005˙2005437˙80010˙8008257˙40016˙400
0˙80˙5600˙1602718˙9005˙4005538˙50011˙0008358˙10016˙600
0˙90˙6300˙1802819˙6005˙6005639˙20011˙2008458˙80016˙800
10˙7000˙2002920˙3005˙8005739˙90011˙4008559˙50017˙000
21˙4000˙4003021˙0006˙0005840˙60011˙6008660˙20017˙200
32˙1000˙6003121˙7006˙2005941˙30011˙8008760˙90017˙400
42˙8000˙8003222˙4006˙4006042˙00012˙0008861˙60017˙600
53˙5001˙0003323˙1006˙6006142˙70012˙2008962˙30017˙800
64˙2001˙2003423˙8006˙8006243˙40012˙4009063˙00018˙000
74˙9001˙4003524˙5007˙0006344˙10012˙6009163˙70018˙200
85˙6001˙6003625˙2007˙2006444˙80012˙8009264˙40018˙400
96˙3001˙8003725˙9007˙4006545˙50013˙0009365˙10018˙600
107˙0002˙0003826˙6007˙6006646˙20013˙2009465˙80018˙800
117˙7002˙2003927˙3007˙8006746˙90013˙4009566˙50019˙000
128˙4002˙4004028˙0008˙0006847˙60013˙6009667˙20019˙200
139˙1002˙6004128˙7008˙2006948˙30013˙8009767˙90019˙400
149˙8002˙8004229˙4008˙4007049˙00014˙0009868˙60019˙600
1510˙5003˙0004330˙1008˙6007149˙70014˙2009969˙30019˙800
1611˙2003˙2004430˙8008˙8007250˙40014˙40010070˙00020˙000
1711˙9003˙4004531˙5009˙0007351˙10014˙600
1812˙6003˙6004632˙2009˙2007451˙80014˙800
1913˙3003˙8004732˙9009˙4007552˙50015˙000
B
Čtvereční centimetryPočet gramů na 1 m2Čtvereční centimetryPočet gramů na 1 m2Čtvereční centimetryPočet gramů na 1 m2Čtvereční centimetryPočet gramů na 1 m2
700200700200700200700200
Váha v gramechVáha v gramechVáha v gramechVáha v gramech
10˙070˙0260042˙—12˙—3800266˙—76˙—7000490˙—140˙—
20˙140˙0470049˙—14˙—3900273˙—78˙—7100497˙—142˙—
30˙210˙0680056˙—16˙—4000280˙—80˙—7200504˙—144˙—
40˙280˙0890063˙—18˙—4100287˙—82˙—7300511˙—146˙—
50˙350˙10100070˙—20˙—4200294˙—84˙—7400518˙—148˙—
60˙420˙12110077˙—22˙—4300301˙—86˙—7500525˙—150˙—
70˙490˙14120084˙—24˙—4400308˙—88˙—7600532˙—152˙—
80˙560˙16130091˙—26˙—4500315˙—90˙—7700539˙—154˙—
90˙630˙18140098˙—28˙—4600322˙—92˙—7800546˙156˙—
100˙700˙201500105˙—30˙—4700329˙—94˙—7900553˙—158˙—
151˙050˙301600112˙—32˙—4800336˙—96˙—8000560˙—160˙—
201˙400˙401700119˙—34˙—4900343˙—98˙—8100567˙—162˙—
251˙750˙501800126˙—36˙—5000350˙—100˙—8200574˙—164˙—
302˙100˙601900133˙—38˙—5100357˙—102˙—8300581˙—166˙—
352˙450˙702000140˙—40˙—5200364˙—104˙—8400588˙—168˙—
402˙800˙802100147˙—42˙—5300371˙—106˙—8500595˙—170˙—
453˙150˙902200154˙—44˙—5400378˙—108˙—8600602˙—172˙—
503˙501˙—2300161˙—46˙—5500385˙—110˙—8700609˙—174˙—
553˙851˙102400168˙—48˙—5600392˙—112˙—8800616˙—176˙—
604˙201˙202500175˙—50˙—5700399˙—114˙ —8900623˙—178˙—
654˙551˙302600182˙—52˙—5800406˙—116˙—9000630˙—180˙—
704˙901˙402700189˙—54˙—5900413˙—118˙—9100637˙—182˙—
755˙251˙502800196˙—56˙—6000420˙—120˙—9200644˙—184˙—
805˙601˙602900203˙—58˙—6100427˙—122˙—9300651˙—186˙—
855˙951˙703000210˙—60˙—6200434˙—124˙—9400658˙—188˙—
906˙301˙803100217˙—62˙—6300441˙—126˙—9500665˙—190˙—
956˙651˙903200224˙—64˙—6400448˙—128˙—9600672˙—192˙—
1007˙—2˙—3300231˙—66˙—6500455˙—130˙—9700679˙—194˙—
20014˙—4˙—3400238˙—68˙—6600462˙—132˙—9800686˙—196˙—
30021˙—6˙-3500245˙—70˙—6700469˙—134˙—9900693˙—198˙—
40028˙—8˙—3600252˙—72˙—6800476˙—136˙—
50035˙—10˙—3700259˙—74˙—6900483˙—138˙—
Návod jak použít tabulek.
(1)
Použití těchto tabulek vysvětluje tento příklad:
(2)
Kus sukna dlouhý 59˙75 m a široký 1˙40 m váží 39˙5 kg.
(3)
Délka násobená šířkou dá (59˙75 X 1˙40 =) 83˙650 m2.
(4)
Plocha tkaniny 83˙650 m o váze 39˙5 kg se porovná s váhami vypočtenými v tabulce pro stejnou plochu ve čtverečních metrech:
(5)
Váhové tabulky A a B udávají pro tkaniny vážící na 1 m2:
700 g200 g
A. při 83 m258˙100 kg16˙600 kg
B. při 6500 cm20˙455 kg0˙130 kg
dohromady tedy pro 83˙650 m2
hranici váhovou58'555 kg16 730 kg
Tkanina váží39˙500 kg,
a je tedy lehčí nežli hořejší váha pro tkaniny o 700 g na 1 m2, avšak těžší nežli váha pro tkaniny o 200 g na 1 m2, patří tudíž k vlněnému zboží tkanému výslovně nejmenovanému saz. pol. 229b).
(6)
Projednávání metodou odvažovací v pochybných případech znázorňuje ještě tento příklad:
(7)
Výstřižek 100 cm2, vzatý podle metody typové z kusu sukna, je lehčí nežli typové závaží vážící 5 + 2 = 7 g. Správnost tohoto výsledku je však proto pochybná, poněvadž sukno má okraje, a také hmatem se zjistí, že tkanina je na některých místech silnější. Musí se tedy postupovat podle metody odvažovací.
(8)
Kus dlouhý 59˙75 m a široký s okraji 140 cm váží 58˙93 kg.
(9)
Délka násobena šířkou dá (59˙75 X 1˙4 =) 83˙65 m2. Zjištěná váha dělena plochou ve čtverečních metrech dá 58˙930 : 83˙650 = 704˙5 g na 1 m2.
(10)
Jelikož se tato váha 704'5 g velice blíží k hranici 700 g, má tu zřejmě vliv jen nápadně silný okraj. Aby se nesporně zjistila povaha zboží, postupuje se nyní takto:
(11)
Násobí-li se délka kusu 59˙75 m šířkou bez okrajů = 134 cm, činí čistá plocha tkaniny ve čtverečních metrech bez okrajů (59˙75 X 1˙34=) 80˙065 m2.
(12)
Okraje oddělené po obou stranách sukna v délce jednoho metru váží 54 g, činí tudíž váha okrajů pro celou délku kusu (59˙75 X 0˙054=) 3˙23 kg.
(13)
Odečteme-li váhu okrajů od zjištěné plné váhy celého kusu, obdržíme (58˙93—3˙23 =) 55˙70 kg jako váhu jednotné tkaniny o ploše 80˙065 m2, na niž se vezme zřetel.
(14)
Dělí-li se pak tato váha kusu bez okrajů plochou kusu bez okrajů ve čtverečních metrech, vyjde (55˙700 : 80˙065 =) 696˙9 g na 1 m2.
(15)
Čtvereční metr tohoto sukna je tudíž skutečně lehčí než 700 g na 1 m2.
(16)
Proto se projedná celý kus (i s okraji) 58˙93 kg těžký podle saz. pol. 229b).
Saz. čís. 230.
Aksamity a tkaniny na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem), též potištěné.
(1)
Podle saz. čísla 230 se projednávají též vlněné gobeliny (bez příměsku hedvábí), t. j. čalouny atd., jež vykazují figurálně nebo ornamentálně ohraničené kresby z různobarevných nití; podobně pracované látky s opakujícími se (za sebou následujícími) kresbami a vyskytující se v obchodě jako zboží metrové, patří do saz. čís. 229.
(2)
Viz 8. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 231.
Zboží stuhové.
Viz 9 vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 232
Zboží prýmkářské a knoflikářské.
K prýmkářskému zboží tohoto saz. čísla patří též pouze svázané kamzičí štětky (brady) a jejich napodobeniny, žíněné chocholy z vinutých žíní, upevněných kováním. Sem patří též žíněné krajky. Viz též dresovaný krep, saz. čís. 265 a 10. a 11. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 233.
Zboží stávkové a pletené.
Viz 4. a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI a 12. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 234.
Šály a tkaniny na způsob šálů; krajky a krajkové šátky; tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu.
(1)
Šály a tkaninami na způsob šálů se rozumějí jak pravé kašmírové šály, východoindické a turecké šály, tak i jejich protkávané nebo fasonované napodobeniny, vyrobené na strojích Jacquardových, i podobné bordury, pak přehozy tibetové a kašmírové s našitými šálovými bordurami.
(2)
Tyto přehozy (čtyřúhelníkové, dvojité nebo dlouhé šály, square-, double-longshawls) jsou tkány z nejjemnější kozí nebo ovčí vlny s vetkanými palmetovými vzory v živých barvách (většinou v barvě žluté, červené, modré a zelené), čímž se snadno odlišují od obyčejných přehozů, ženských šátků i od tkaných, pletených nebo stávkových úzkých šerp, které se též někdy v obchodě nazývají šály.
(3)
Šály, kterým se dostalo šitím i bez zvláštního střihu tvaru krátkých pláštěnek a pod., se projednávají jako dámská konfekce.
(4)
Krajkovité vlněné látky síťovité se projednávají stejně jako krajky a krajkové šátky.
(5)
Viz též 12., 14. a 15. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 235 a 236.
Výšivky vyšité hedvábím a výšivky vyšité jinými látkami.
K saz. čís. 235 a 236 viz 16. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vytvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 237.
Koberce na podlahu.
1.
(1) Do saz. pol. 237a) patří hlavně tak zvané koberce holandské. Jsou to hrubé běhouny (stůčkové koberce) pro schodiště, předsíně atd., tkané nikoli na způsob aksamitu, z příze z hrubých chlupů zvířecích, též s příměskem hrubé příze z juty a pod.
(2)
Koberce ze srsti psí, hovězí atd., u nichž niti osnovní jsou ovinuty nití z čisté vlny, se považují ještě za koberce, vyrobené s příměskem malého množství vlny, saz. pol. 237a). Nejsou-li však v takových kobercích niti předené z čisté vlny spolu uskány s nitmi z jiných chlupů, nýbrž tvoří-li o sobě samostatné niti osnovní, projednají se koberce podle saz. pol. 237c).
2.
(1) Koberce vázané saz. pol. 237b) se zhotovují přímo tím, že se vnášejí do osnovy střídavě niti útkové a navazují v řadách kousky nití na způsob smyček, tvořících flór (vlas).
(2)
Tím se význačně liší od koberců tkaných na způsob aksamitu a od jiných koberců. Mají totiž také na straně vlasové (flórové, lícní) smyčku z kousku niti tvořícího vlas, která chybí všem kobercům ostatním.
(3)
Za tuto smyčku lze vlas s lícní strany vytáhnout háčkem.
(4)
Mezi vázané koberce patří většina koberců orientálních.
3.
(1) Všechny ostatní koberce, též běhouny a předložky patří do saz. pol. 237c), tedy i když jsou tkány s vlasem nebo bez něho, s vetkanými nebo našitými ženilkami atd.
(2)
Koberce na podlahu a běhouny z plsti potištěné, odměřené, patřící rovněž do saz. pol. 237c), mají jako tkané koberce na podlahu charakteristický vzorek (dessin) s bordurami, rohovými a středovými obrazci a vůbec kresby větších rozměrů, čímž se liší od potištěných plstí se stejnotvarými drobnými tištěnými vzorky, určených k výrobě šatstva, střevíců atd. Takovéto koberce se skládají ostatně jen z hrubých silnějších plstí, kdežto plstěné pokrývky na postele, na stoly a pod. z jemné vlny jsou tenké jako sukno, měkké a hebké jako podobné koberce tkané.
(3)
Takovéto plsti nepotištěné se za koberce na podlahu nepovažují.
4.
Význačným rozlišovacím znakem tkaných koberců (kobercových látek na podlahu) od jiných koberců a látek tkaných na způsob koberců je, že koberce bývají vždy tkány se základními osnovami z velmi hrubého motouzu, ze silné lněné, jutové nebo vlněné příze s flórovými (poilovými) osnovami rovněž ze silnější vícepramenné příze vlněné, čímž se stávají význačně tuhými a těžkými.
5.
U orientálních koberců nejsou vtažené nebo navázané třásně, lemování, právě tak jako pouhé správky (též hedvábím), důvodem pro projednání podle saz. čís. 274 (viz též 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI).
6.
Podle své bližší povahy se projednávají: vlněné látky tkané jako koberce na podlahu, hodící se spíše na zboží polštářové, obuvnické a brašnářské než za koberce na podlahu; rovněž koberce jemnějšího druhu, hodící se sice také za koberce na podlahu, u nichž však pro jejich hebkost, měkkost nebo provedení lze mít za to, že se jich použije jako pokrývek na postel, na stůl nebo jako koberců na stěnu (na př. koberce flanelové, soukenné, gobelinové a pod.); dále kordy na střevíce, tkané na způsob aksamitu, nebo látky kobercové, které jako napodobenina výšivek na stramínu bývají zpracovány na podušky, nárty a brašny. Koberce provedené ručním vyšíváním na stramínu nebo pod. se projednávají jako zboží vyšívané.
Saz. čís. 238.
Plst a plstěné zboží (mimo koberce na podlahu).
(1)
Hrubé plsti saz. pol. 238a) jsou jenom ty, které se skládají z hrubých zvířecích chlupů, smíchaných většinou s hrubou, ježatou vlnou (s vlnou s noh nebo s vlnou cápovou a s odpadky toho druhu) a jichž se užívá na podešve, ucpávky, závěry, podložky, filtry a pod., rovněž předměty z takovýchto plstí přikrojené, též dehtované, lakované, avšak nezpracované, též jsou-li k technické potřebě Plsti tyto jsou vždy drsného vzhledu, poněvadž hrubé pichlavé chlupy vystupují zřejmě na povrch, čímž se charakteristicky liší jak od obyčejných plstí podšívkových z hrubší vlny, tak i od měkkých, pružných, jemných plstí z vlny a srsti.
(2)
Hrubé barvené plsti se projednávají jako dehtované nebo lakované.
(3)
Netkané bavlněné plsti obsahují vždy vlnu a projednávají se proto podle saz. pol. 238b).
(4)
Plsti s vložkami (s mřížkovitými vložkami z nití z přediv), tak zvané skládané plsti, jež se poznají, když se rozříznou nebo roztáhnou, a plsti tkané (t. j. silné tkaniny, které zdrastěním povrchu obdržely plsťovitý vzhled), se projednávají podle saz. čís 229.
(5)
Plstěné koberce na podlahu, saz. čís. 237.
(6)
Vyšívané plsti se projednávají jako vyšívané vlněné zboží tkané saz. čís. 235 a 236.
(7)
Zátky do ručnic lisované z hovězích chlupů nebo vyrážené z plsti z hrubých zvířecích chlupů, také v pytlíčcích z hrubých bavlněných, lněných nebo vlněných tkanin, saz. pol. 238a); spojené s papírem nebo voskovaným plátnem, saz. pol. 238b)1.
(8)
Plstěným zbožím saz. pol. 238b) je, vyjma hrubé, pouze přikrojené plsti, veškeré nekonfekcionované zboží z plsti, jako na př. sukně (z jednoho kusu), filtrovací klobouky nebo pytle, střevíce, podešve, boty, pokrývky, dále trouby a podobné technické potřeby. Sem patří též plstěné střevíce a filtrovací pytle, i když jsou přistřiženy a šity.
(9)
Plstěné střevíce z vlněné plsti patří do saz. čís. 311, po příp. 340 jen tenkrát, je-li alespoň celá podešev z kaučuku, z kůže atd. Naopak patří takovéto plstěné střevíce s plstěnými podešvemi, které byly zesíleny našitím atd. kožené podešve, i když jsou spojeny s jednotlivými kousky kůže k ochraně špiček a pod., do saz. pol. 238b).
(10)
Plstěné odřezky, saz. čís. 657.
(11)
Plsti na střechy, saz. čís. 286.
(12)
Kloboukové šišáky z plsti, saz. čís. 266.
(13)
Klobouky a čepice z plsti, saz. čís. 267—269.
(14)
Plsti z vlny patří do saz. pol. 238b).
Saz. čís. 239.
Technické potřeby.
(1)
Sitová dna ze žíní, tkaná vždy odměřeně nebo přistřižená v potřebném tvaru, mohou být spojena s jednotlivými nitmi z jiných přediv nebo s drátem.
(2)
Provazy, lana a hnací šňůry ze žíní nebo provazce ze zplstěné vlněné příze mohou být skroucené nebo také pletené, jejich průměr musí však měřit nejméně 5 mm. Tyto předměty o průměru pod 5 mm se projednávají jako příze, po příp. jako prýmkářské zboží z vlny.
(3)
Hrubé mřížky jsou mřížkované tkaniny vyrobené ze silných přízí k technickému nebo průmyslovému (živnostenskému) použití.
(4)
O drhaných sítích viz 12. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 201.
(5)
Do saz. pol. 239a) patří též soukenné odpadky na lešticí kotouče a pod. nastříhané nebo vysekané na kruhovité kotouče, též šité nebo kouskované, a hotové lešticí kotouče z nich vyrobené.
(6)
Kroucené žíně jsou žíně a zvířecí chlupy všech druhů, též pomíšené s rostlinnými vlákny, pevně skroucené v provazy nebo volně roztočené, třepené, bez zřetele na barvu, jak se jich užívá k vycpávání, k pracím čalounickým a sedlářským.
(7)
Plachetky na lisování a filtrování jsou hrubé, velmi silné tkaniny z vlny nebo ze žíní, též takovéto kotouče a tabule upravené pro lisovací válce, pletené, stávkové nebo sešité z takových provazů Sem patří též filtrovací, lisovací a kalové pytle, lisovací vaky, lisovací desky a pod., vyrobené z plachetek na lisování a filtrování (též šité).
(8)
Váha 1 m2 se zjistí způsobem předepsaným u vlněného zboží tkaného výslovně nejmenovaného saz. čís. 229.
(9)
K technickým potřebám výslovně nejmenovaným patří též nitěnky. Viz též 16. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 201.
(10)
Viz též oddíl VI všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(11)
Vlněné tkané povlaky na válce k potažení strojů (machony), též tkané nekonečné vlněné plsti na výrobu papíru, patří do saz. čís. 229.
XXV.
Hedvábí a hedvábné zboží,
též pomíšené s jinými předivy.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXV.
(1)
Hedvábí (viz vysvětlivky k saz. čís. 240) se nevyrábí předením, nýbrž pouhým odvíjením vláken se zámotků. Při odvíjení se provlékne společně několik kokonových vláken skleněným kroužkem, aby se spojily klihovinou na nich lpící v jedinou silnější nit (surové hedvábí, grège). Surové hedvábí se dílem bezprostředně kroutí (filuje) a ská, dílem se loupá (odkližuje) vyvářením v mýdlovém roztoku a bělí (degumuje, zbavuje vosku, lepu). Oloupané hedvábí se barví, při čemž se může silně zatížit.
(2)
Hedvábí floretové čili chappové se vyrábí z porušených zámotků a z odpadků hedvábí. Surovina se nechá zahnít, pere se, suší, kropí a šlehá, poté se čechrá, česá, pramenuje, druží a posukuje. Takto vzniklé prameny se na přástových stolicích s křídly mění v přást. Tento přást se pak dopřádá na křídlových nebo prstencových strojích dopřádacích.
(3)
Přádelny buretového hedvábí zpracují hedvábné výčesky (stumbu), vzniklé při česání floretového hedvábí. Tento odpadek se mísí, čechrá, zbavuje prachu a zhušťuje ve vatu na rounovacím stroji. Mykadlem se mění vata v pramen. Prameny (peignées) se druží a posukují a přicházejí pak na ježková posukovadla (ježkové posukovací stroje), kde se poznovu druží a posukují. Posléze se předpřádají na strojích předpřádacích (flyerech) a dopřádají na waterových strojích přádacích. U hrubých přízí buretových se užívá jako při předení mykaných přízí (viz všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXIV) děličů rouna a rozdělené rouno se proměňuje v praménky a přást. Odpadky při předení buretového hedvábí se zpracují na hedvábnou vatu.
(4)
O umělém hedvábí viz oddíl I A všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 240.
Hedvábné zámotky (kokony); hedvábné odpadky nespředené.
(1)
Hedvábné zámotky (kokony) jsou kukly bource morušového čili hedvábníka.
(2)
Stejně jako hedvábí bource morušového se posuzuje též hedvábí bource dubového (hedvábí tussah) a hedvábí několika jiných zámořských bourců (poměrně hrubé hedvábí barvy přecházející až do kávově hnědé), pak vlákna kyjovky hedvábí podobná (hedvábí byssové, lasturové) a hedvábí umělé (celulosové neboli dřevné).
(3)
Srovnej též oddíl I B všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(4)
Odpadky hedvábí nespředené (strusi, strusa, strazzi, stumba) se skládají dílem z chorobných a proděravěných zámotků nebo částí zámotků, jež nelze odvíjet, dílem ze zevní zámotkové vaty (kokonového chmýří, zplstěného hedvábí) nebo ze zdrchaných vláken, jež se oddělí při smotání. Sem patří též třepené hedvábí a odpadky vzniklé při předení, navíjení a tkaní (hedvábné shoddy), jež se hodí pouze k opětnému předení. K nespředeným odpadkům hedvábí patří též tak zvaná pásma (peignées) pro přádelny na chappe; jsou to nebarvené odpadky zámotků, upravené v dlouhé prameny, v nichž se ještě nespojila vlákna skaním nebo předením a kterých zřejmě nelze užít k žádnému jinému účelu nežli k předení.
(5)
Viz též oddíl III všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(6)
Hedvábná bavlna a bavlna upravená na způsob hedvábí (mercerovaná), saz. třída XXII.
(7)
Odpadky hedvábí napuštěné barvivy (vločkové hedvábí), jichž se používá v barvírnách, saz. čís. 626.
(8)
Odpadky umělého hedvábí jsou zmotaná vlákna umělého hedvábí různé délky, jichž nelze proto bez předchozího zpracování použít bezprostředně k textilně technickým účelům. O umělé stříži získané z odpadků umělého hedvábí viz 28. odstavec oddílu I A všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV a vysvětlivky k saz. čís. 244.
Saz. čís. 241.
Hedvábná vata, mimo vatu k léčebným účelům.
(1)
Viz oddíl III všeobecných vysvětlivek k saz třídám XXII—XXV.
(2)
Sem patří též výrobky z hedvábných vat v rozsahu popsaném u saz. čís. 181.
Saz. čís. 242.
Hedvábí (smotané nebo niťované [filované]), též skané.
(1)
Hedvábí pouze smotané (nefilované surové hedvábí, grège, greggia, grezze) se skládá z jednoduchých přírodních hedvábných vláken (elementárních vláken), která se smotávají v přadena z rozmočených zámotků. Toto hedvábí se spojuje kroucením nebo skaním (filováním, moullinováním) v silnější jednoduché nebo několikapramenné niti. Takovéto kroucené (filované) nebo skané surové hedvábí saz. pol. 242a) přírodní barvy bílé, zelenavé nebo žluté přichází do obchodu jako hedvábí single (jednoduché kroucené hedvábí), organzin (hedvábí osnovní), trama (hedvábí útkové), surové hedvábí k šití a vyšívání (hedvábí cusier a cuserino).
(2)
Bělené hedvábí je hedvábí oloupané (degumované, zbavené vosku, lepu) vařením v mýdlové vodě.
(3)
Toto hedvábí se liší od surového hedvábí měkkostí při doteku, od bělených a předených odpadků hedvábí svou hladkou, nepřetržitě běžící nití bez vláken, nemající vzhled a omak vlny.
Saz. čís. 243.
Floretové hedvábí (hedvábné odpadky předené), též skané.
(1)
Floretové hedvábí jsou předené odpadky hedvábí; neskládá se jako smotané hedvábí z nepřetržitých dlouhých vláken, nýbrž z kratších vláken, spředených v nit skutečným skaním. V obchodě se vyskytuje toto hedvábí podle své jakosti jako hedvábí kordonetové, fantasijní, chappové, buretové atd.
(2)
Příze z barevného třepeného hedvábí se projednává jako barvené hedvábí floretové saz. pol. 243b)2.
(3)
Viz též vysvětlivky k saz. čís. 240 a 242.
Saz. čís. 244.
Hedvábí umělé.
1.
(1) Do saz. pol. 244a) patří umělé hedvábí surové, jež mívá odstín do žluta nebo žlutošeda, dále umělé hedvábí bílé, nehledíc na to, zda bylo jen bíleno či na bílo barveno.
(2)
Umělé hedvábí barvené ve hmotě nebo v niti jinak než bíle patří do saz. pol. 244b).
2.
(1) Elementární vlákna umělého hedvábí jsou různého průřezu, nejčastěji kulatého. Umělé hedvábí jednoduché je utvořeno z několika elementárních vláken dohromady stočených v nit. Umělé hedvábí skané vzniká skroucením dvou i více takových dohromady stočených nití jednoduchého hedvábí.
(2)
Za umělé hedvábí skané se považuje též jednoduché hedvábí umělé, jež má na 1 m délky více než 600 zákrutů (krep nebo voile).
(3)
Československá obchodní komora vydá osvědčení na dovoz krepu nebo voilu z umělého hedvábí podle poznámky za saz. pol. 244a) jen pro zboží určené těm podnikům, které prokázaly, že splnily podmínky, jež podle hospodářských potřeb čas od času určí a jí oznámí ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s ministerstvem financí. Pro osvědčení, jež platí 6 měsíců ode dne vydání, stanoví se tento vzor:
sbcr1949c082z0258_obr05.tif
3.
Do saz. čís. 244 patří též umělá stříž, umělé hedvábí chvostkové (elementární vlákna umělého hedvábí, surová nebo bílá [nebarvená], nestočená, nespředená a neskaná, ležící vedle sebe v jednom směru, obvykle svázaná do svazečků), příze z umělé stříže (příze vyrobená z umělé stříže), příze chvostková (příze vyrobená z umělého hedvábí chvostkového), příze z odpadků umělého hedvábí, dále silná vlákna umělého hedvábí (elementární vlákna kulatého průřezu, leč značně silnější a tužší než vlákna umělého hedvábí), známá jako umělé žíně či astrafil, crinol, sirius nebo jako umělé chlupy, konečně široká vlákna umělého hedvábí (plochá elementární vlákna čtyřúhelníkového průřezu), známá jako viska, umělá sláma, umělé lýko nebo — jsou-li lomena nebo kroucena — lames, pokud délka všech těchto jednotlivých vláken je větší než 1 m.
Saz. čís. 245.
Příze z hedvábí, z hedvábí floretového nebo umělého, spojeného s jinými předivy, též skaná.
(1)
Příze tohoto saz. čísla je jak surová, tak také bílená, barvená atd. příze z přediv saz. třídy XXII až XXIV, jež byla s hedvábím nebo s odpadky hedvábí spředena, jimi prostoupena nebo obalena, nebo uskána s hedvábím, hedvábím floretovým nebo umělým.
(2)
Příze ovinutá spirálovitě přízí nebo hedvábnými bízami patří ke zboží prýmkářskému; viz 5. odstavec 4. vysvětlivky IV. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 246
Niti z hedvábí, z hedvábí floretového nebo umělého, též spojeného s jinými předivy, bílené nebo barvené, upravené pro drobný prodej.
(1)
Za niti tohoto saz. čísla se pokládají též jenom zdvojená vlákna z hedvábí atd. Jednoduché, pro drobný prodej upravené hedvábí atd. Sem nepatří, nýbrž se projednává podle saz. čís. 242 až 245.
(2)
Rovněž se projednává podle saz. pol. 242a), po příp. 243a) surové hedvábí k šití nebo hedvábí kordonetové, jež bývá k usnadnění barvení a další úpravy v malých, pouze navinutých, ještě nepřevázaných panenkách (pásmech nebo dílčích přadenech) a v této úpravě se nedodává do drobného prodeje.
(3)
Hedvábí k šití a vyšívání a pod. upravené pro drobný prodej, se projednává podle saz. čís. 246 i tehdy, není-li nití v pravém slova smyslu, nýbrž tvoří-li pouze svazek vláken bez patrného zákrutu.
(4)
Jako hedvábí pro drobný prodej upravené se projednává též chirurgické hedvábí tohoto druhu, též pletené (nebarvené) nebo uzavřené v lahvičkách, aby se uchovalo sterilním.
(5)
Viz též 4. a 6. vysvětlivku IV. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Zboží celohedvábné (z hedvábí, z hedvábí floretového nebo umělého).
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 247—254.
Celohedvábné zboží s vetkanými kovovými vlákny nepatří ke zboží polohedvábnému, nýbrž je podrobeno přirážce za kovová vlákna ke clu za celohedvábné zboží podle 3. všeobecné poznámky k saz. třídě XXII až XXVI.
Saz. čís. 247.
Celohedvábné zboží vyšívané.
(1)
Sem patří celohedvábné zboží čímkoliv vyšívané, vyjma vyšívané celohedvábné zboží stuhové saz. čís. 253.
(2)
Viz 9. a 16. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 248.
Tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu; gázy (též tkané krepy a flóry); krajky a krajkové šátky.
(1)
Hedvábné mlýnské plátýnko a dna k sítům z hedvábných gázů, saz. čís. 249.
(2)
Krepy (jak drsného, vlnitého vzhledu, tak i hladké [crêpe lisse]), flóry a jiné sem patřící řídké celohedvábné tkaniny se projednávají podle saz. čís. 248 také tehdy, byly-li lisováním rytými válci (gaufrováním) nebo jiným postupem vzorkovány na způsob šagrénu (ryhovány).
(3)
Ke krepům patří též crêpe de Chine, t. j. tkanina zrněného povrchu, vyrobená z hedvábné příze silně skroucené dílem napravo, dílem nalevo.
(4)
Gázy tohoto saz. čísla jsou vedle látek tkaných stojitou a obtáčivou nití (křížovou vazbou, perlinkou nebo háčkovým sloupkem) také jiné řídké celohedvábné tkaniny, u nichž prostor vždy mezi dvěma nitmi jak v osnově tak i v útku, pozorován pod lupou, zřejmě přesahuje tloušťku příslušných nití. Při posuzování tohoto prostoru se přihlíží u nití volně skroucených k jejich celé tloušťce. Efekty vzniklé hustším tkaním jako vzorky, proužky a pod. zůstanou při posuzování prostoru mezi dvěma nitmi nepovšimnuty; naopak se projednávají samy o sobě husté celohedvábné látky mající toliko řídké efekty bez stojitých a obtáčivých nití jako celohedvábné zboží výslovně nejmenované.
(5)
Řídké polohedvábné tkaniny, jež nejsou gázy tkanými stojitou a obtáčivou nití ani tkanými krepy nebo flóry, se projednávají podle své jinaké povahy.
(6)
Viz 12., 13., 14. a 15. vysvětlivku V. oddílu všeobecných výsvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 249.
Hedvábná mlýnská plátýnka.
(1)
Hedvábné mlýnské plátýnko (gáz na mlýnské pytlíky) je látka tkaná stojitou a obtáčivou nití z hedvábných nití silně skroucených, nepatrné roztažitelnosti, jíž se používá hlavně v mlynářském průmyslu; může být též barveno.
(2)
Sem patří též dna k sítům z hedvábných gázových tkanin.
Saz. čís. 250.
Celohedvábné tkaniny výslovně nejmenované.
(1)
Za celohedvábné tkaniny hladké (vyjma tkaniny saz. čís. 247) a armury saz. pol. 250a) se uznávají ony tkaniny, které nezávisle na tom, jsou-li jednobarevné, po délce nebo napříč pruhované nebo kostkované, mají ve vazbě jednotný, pravidelný povrch, vyznačující se tím, že se osnovní a útkové niti kříží a že se toto křížení opakuje vždy po určitém omezeném počtu nití. Tyto látky se vyrábějí současným použitím několika nitěnic, a to:
(2)
tkaniny dykytové (dykyty, tafty, louisiny, sarsenety, marceliny, lustriny, failly, grosgrainy, gros de Londres, gros de Suez, gros de Tours a pod.);
(3)
tkaniny keprové (levantiny, surahy, serge, tricotiny, cotes satinées a pod.);
(4)
tkaniny atlasové a satinové (satin de Lyon, satin de Chine, messaline, satin duchesse a pod.);
(5)
armury (armures piqués, rypsy osnovní, rypsy útkové a pod.).
(6)
Látky a šátky, které mají při okrajích odděleně v podobě pruhů (bordur) dvě nebo více různých armur (vazeb), patří k tkaninám hladkým. Takovými látkami jsou zejména též látky na deštníky a slunečníky, mající po celé šířce jednotnou vazbu (na př. taft) a odlišnou vazbu (většinou atlasovou nebo kanelovou) pouze v podobě a rozsahu okrajových pruhů (bordur). Za okrajové pruhy (bordury) se považují odchylné vazby deštníkových a slunečníkových látek nebo šátků jen tehdy, je-li každý okrajový pruh užší než osmina strany látky nebo šátku, na niž tento pruh stojí kolmo. Za šířku bordury se pokládá celá vzdálenost od kraje vnitřní plochy (zrcadla) až na samý okraj látky nebo šátku jenom tenkrát, má-li nejkrajnější pruh podél okraje šátku nebo látky rovněž jinou vazbu než vlastní střední pole (zrcadlo).
(7)
Vazba a složení konců (okrajů, lisiér) zůstávají při projednávání nepovšimnuty, pokud se jimi nedociluje určitého efektu pro další upotřebení tkanin (na příklad bordury a pod.).
(8)
Hladké tkaniny potištěné v látce se považují za hladké.
(9)
Jsou-li na tkanině, která je sama o sobě hladká, ažurové nebo smyčkové efekty z nepravého gázu, nestává se tím tkanina fasonovanou.
(10)
Za fasonované tkaniny se považují vedle tkanin jacquardových též tkaniny, jež se skládají ze dvou nebo více různých armur (vazeb), ať jsou to již efekty osnovní (pékins), nebo útkové (lancés).
(11)
Látky moarované a gaufrované a látky vyrobené z potištěné osnovy (chinés) se projednávají jako fasonované.
Saz. čís. 251.
Aksamity a tkaniny na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem).
Viz 8. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 252.
Zboží stávkové a pletené.
Viz 4. a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI a 12. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 253.
Stuhové zboží.
(1)
Viz 9. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV. Jako zboží stuhové saz. pol. 253a) se projednávají též takové stuhy, v nichž řídké proužky atd., tkané stojitou a obtáčivou nití nebo háčkovým sloupkem, se vyskytují pouze na okraji nebo jen na ojedinělých místech prostředku.
(2)
O nefasonovaném nebo fasonovaném zboží stuhovém viz vysvětlivky k saz. čís. 250.
Saz. čís. 254.
Zboží prýmkářské a knoflikářské.
(1)
Viz 10. a 11. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV a všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 247—254.
(2)
Sem patří též hedvábné předměty vyrobené na způsob zboží provaznického.
(3)
Hedvábné struny, saz. pol. 584e).
(4)
O hedvábných bízách s bavlněnou duší viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 255—260.
Zboží polohedvábné (z hedvábí, z hedvábí floretového nebo umělého, spojeného s jinými předivy).
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 255—260.
(1)
Všechny látky, do nichž bylo zvláště vetkáno nebo jakkoli jinak vpracováno hedvábí vedle jiných přediv, buď ve tkanině základní jako niti osnovní nebo útkové, nebo k vytvoření vzorku, nebo jako okrasa, patří ke zboží polohedvábnému. Proto se také projednávají jako zboží polohedvábné všechny tkaniny z bavlny, lnu nebo jiných rostlinných přediv, z vlny nebo jiné zvířecí srsti, se vzorky nebo okrasami z hedvábí protkávanými, lancovanými nebo usnovanými ze vzorových osnov nebo vyrobené z příze saz. čís. 245, pokud nebyly 2. poznámkou k saz. třídě XXV stanoveny výjimky.
(2)
Naopak patří k celohedvábnému zboží takové látky, do nichž jsou vpracovány jednotlivé, většinou silnější niti z jiných přediv, aby se tím dosáhlo efektů.
(3)
V pochybných případech se projednávají tkaniny s hedvábnou osnovou a s hedvábným útkem a s plochými (nikoli žebrovitými) efekty z jiných přediv jako zboží celohedvábné tehdy, obsahují-li zřejmě méně než 10% jiných přediv. Není-li strana s tímto nálezem srozuměna, přezkouší zboží celní oddělení ONV v Praze, které zjistí, zdali podíl jiných přediv než hedvábí činí více než 5% váhy. V tomto případě se zboží projedná jako zboží polohedvábné, činí-li však podíl jiných přediv 5% váhy nebo méně, jako zboží celohedvábné.
(4)
Tkaniny s hedvábnou osnovou a s hedvábným útkem, do nichž jsou vpracovány jednotlivé, většinou silnější niti nebo skupiny nití z jiných přediv, aby se tím dosáhlo žebrovitých efektů (boyaux), patří k celohedvábnému zboží tenkrát, mají-li na 10 cm šířky tkaniny (měřeno na kterémkoliv místě) buď ve směru osnovy nebo útku, anebo v obou směrech celkem nejvýše 10 takových efektních proužků. Je-li tu více než 10 takových efektních proužků na uvedené šířce tkaniny, stanoví se poměr úhrnné šířky všech efektních proužků ve střídě (rapportu) k celé šířce střídy; činí-li úhrnná šířka efektních proužků nejvíce desetinu šířky střídy, je to zboží celohedvábné; činí-li více, je to zboží polohedvábné. Přímo vedle sebe ležící efektní proužky, oddělené však od sebe vazbou, se počítají za proužky zvláštní. Strana má však na vůli žádat o přezkoušení celním oddělením ONV v Praze a v tomto případě je 10%ní váhové množství jiných přediv hranicí pro zařadění mezi zboží celohedvábné. Činí-li jiná přediva více než 10% váhy zboží, projedná se zboží jako polohedvábné.
(5)
Hedvábné bízy (gimpy, gorly, šňůry a pod.) s bavlněnou duší, slabší než 3 mm, patří do saz. čís. 254.
(6)
O projednávání hedvábných stuh tkaných na způsob rypsu viz 4. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 259.
Saz. čís. 255.
Polohedvábné zboží vyšívané; tyl a síťovité látky tkané na způsob tylu, gázy (též tkané krepy a flóry); krajky a krajkové šátky.
(1)
Vyšívané polohedvábné stuhové zboží patří do saz. pol. 259a).
(2)
Viz 1., 9. a 12. až 16. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV a vysvětlivky k saz. čís. 248.
Saz. čís. 256.
Polohedvábné tkaniny výslovně nejmenované.
(1)
Pro rozlišování výslovně nejmenovaných polohedvábných tkanin, hladkých nebo fasonovaných, platí příslušné vysvětlivky k saz. čís. 250; přesto však polohedvábné tkaniny, jež jsou podle uvedených ustanovení fasonované a jež váží na čtvereční metr více než 200 g, se projednávají jako tkaniny hladké podle saz. pol. 256a).
(2)
Má-li se zjistit váha polohedvábných tkanin, jež se mají projednat podle poznámky k tomuto saz. číslu, postupuje se způsobem předepsaným pro vlněné zboží tkané výslovně nejmenované saz. čís. 229.
Saz. čís. 257.
Aksamity a tkaniny na způsob aksamitu (s rozřezaným nebo nerozřezaným flórem).
(1)
Viz 8 vysvětlivku V oddílu všeobecných vysvětlivek k saz třídám XXII—XXV.
(2)
Podle tohoto saz. čísla se projednávají aksamity bez zřetele na to, je-li flór (vlas) celý hedvábný.
Saz. čís. 258.
Zboží stávkové a pletené.
Viz 4. a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI a 12 vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 259.
Stuhové zboží.
(1)
Viz 9 vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV a vysvětlivky k saz. čís. 250 a 253.
(2)
Jako polohedvábné stuhy saz. pol. 259b) se projednávají též stuhy, jejichž jedna strana je z hedvábného atlasu, druhá však z bavlněného nebo vlněného flóru (vlasu), jakož i stuhy, jejichž jedna strana je z hedvábného atlasu, druhá z hedvábného flóru (vlasu) se spodním útkem z bavlny atd nevystupujícím na líc, takže mají ráz celohedvábných stuh aksamitových.
(3)
Jako kloboukové stuhy saz. pol. 259c)1 se projednávají toliko polohedvábné stuhy tkané jako ryps útkový v rozměrech a barvách uvedených ve znění sazebníku, kdežto polohedvábné stuhy tohoto druhu tkané jako ryps osnovní se projednávají podle saz. pol. 259c)2.
(4)
Stuhy s celohedvábnou osnovou tkané jako ryps mohou být projednány toliko tenkrát podle saz. pol 259c), obsahují-li v útku zřejmě nejméně 30% bavlny nebo jiných přediv než hedvábí. Jinak musí být zboží před konečným projednáním zkoumáno celním oddělením ONV v Praze, které zjistí váhu jiných přediv v poměru k hedvábí obsaženému dohromady v osnově a útku; jako polohedvábná stuha se projedná takové zboží jen tehdy, činí-li takto přezkoušené množství jiných přediv v něm zpracovaných více než 15% váhy. Je-li jiných přediv přimíšeno méně, projedná se zboží jako celohedvábné zboží stuhové.
Saz. čís. 260.
Zboží prýmkářské a knoflikářské.
(1)
Viz 10. a 11. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV a všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 247—254.
(2)
Sem patří též polohedvábné předměty vyrobené na způsob zboží provaznického.
K poznámkám k saz. třídě XXV.
(1)
Zcela hrubé tkaniny 1. poznámky k saz. třídě XXV mohou být projednány i tenkrát podle této saz. poznámky, tvoří-li jednotlivé zde přípustné barvené nitky úzké proužky nebo jsou-li tyto tkaniny určeny k jiným účelům, než jak je uvedeno v této poznámce.
(2)
Sem patří též hrubé úplety ze surového prádla, z odpadků hedvábí na ucpávky a pod
(3)
U jmenovaných tkanin a úpletů je přípustné též spojení se dřevem, železem a pod.
(4)
Prádlo k odívání a šatstvo z takových tkanin, na př. košile, kazajky atd., se projednává jako prádlo a šatstvo z celohedvábných tkanin saz. čís. 250; naproti tomu se projednávají technické potřeby, podešve a pod. z těchto tkanin podle saz. čís. 274 a použije se celní sazby uvedené v 1 poznámce k saz. třídě XXV.
(5)
Vyztužovací tkaniny pro výrobu obuvi jsou silné, hrubé, impregnací ztužené tkaniny, zhotovené z hrubé příze z odpadkového hedvábí nebo umělé stříže, též s použitím osnovy z jemnější příze; používá se jich k vyztužování špiček nebo opatků obuvi.
(6)
Podle 2. poznámky k saz. třídě XXV se projednávají jako zboží polohedvábné tkaniny z příze, v níž se táhne filované nebo nefilované hedvábí nebo spředené odpadky hedvábí souvisle po celé délce niti (t. j. z přediv bavlněných, lněných nebo vlněných, která jsou hedvábnými nitmi prostoupena, obalena [opředena] nebo s nimi skána).
(7)
Jako zboží polohedvábné se projednávají dále takové tkaniny, jež obsahují mykané, s jinými předivy smíšené nebo spolu spředené odpadky hedvábí, táhnoucí se, i když jen ve volné souvislosti, přece však tak celou délkou niti ve tkanině, že je lze na každém jejím příčném řezu zřejmě zjistit. Není-li tomu tak, nebo obsahuje-li tkanina jenom zapředené hedvábné součky (vločky), jejichž vlákna se mohou jenom náhodně rozprostřít na větší kusy nití, nepovažuje se tkanina za zboží polohedvábné.
XXVI.
Konfekční zboží.
Saz. čís. 261.
Umělé květiny, hotové, zcela nebo částečně z látek textilních.
(1)
Umělými květinami tohoto saz. čísla se rozumějí napodobeniny přírodních květin, květů, poupat, plodů, ratolestí s listovím a pod., zcela nebo částečně z textilních látek, z vaty, též z vláken přediv pouze slepených, na plocho válcovaných (napodobenin tkanin, slaměných stuh, sparterie a pod.), dále květiny ze slaměných lesklých desek podlepených tkaninami, jakož i takovéto květiny fantasijní a napodobeniny motýlů, brouků, much atd., jichž se užívá k stejnému účelu jako květin přírodních (jako výzdoby, okras bytových, pro stolní úbory atd.).
(2)
Jako umělé květiny se projednávají též pouhé součástky umělých květin, lze-li jich upotřebit přímo k výzdobě, na př. soubory listů a travin, dále listoví svázané již v kytice, girlandy a pod. nebo aspoň tak upravené, že se ho může bez dalšího doplnění použít jako výzdoby.
(3)
Sem patří též kytice a podobně upravené přírodní ozdobné květiny a ozdobné listoví, čerstvé nebo sušené, spojené podstatně s umělými květinami nebo s listy z textilních látek; s nepatrnými přídavky umělých květin atd. patří však do saz. pol. 281d).
(4)
Umělé květinové kytice, listnaté rostliny a pod., spojené s podnosy, jardinièrami, vázami atd., zatíženými nižší sazbou, nebo zasklené a zarámované, projednávají se podle saz. čís. 261, nepožaduje-li strana projednání oddělené; jiné zboží spojené s umělými květinami se projednává, pokud není na toto spojení v sazebníku pamatováno, podle své jinaké povahy jako zboží spojené s velmi jemnými hmotami.
(5)
Květiny z papíru, saz. čís. 299; z vosku nebo ceresinu, též květiny z jiných látek než textilních (také přírodní květiny) voskem nebo ceresinem povlečené, saz. čís. 639; květiny tvářené z těstoviny nebo mazu, saz. čís. 301; z kaučuku, kůže, dřeva, kostí, skla, hlíny, porcelánu atd. jako zboží z těchto látek.
Saz. čís. 262.
Součástky umělých květin, zcela nebo částečně z látek textilních.
(1)
Sem patří listy (též listy květů), a to nejen jednoduché, nýbrž i složité listy v botanickém smyslu, jako na př. listy šťavele, jirovce atd., dále stonky, tyčinky, pestíky, tobolky a pod., zcela nebo částečně z textilních látek, jen ze slepených, na plocho válcovaných vláken přediv (napodobenin tkanin, slaměných stuh, sparterie a pod.), též zpracované s jinými látkami, buď jednotlivé nebo jen tak mezi sebou spojené, že tím nenabyly vzhledu hotových květin, hotového souboru nebo hotové výzdoby.
(2)
Sem patří umělá tráva z hoblovaných, rohovitých, též barvených horních částí brků.
(3)
Kaučukové trubičky k výrobě stonků umělých květin jsou tenké hadice z kaučuku nebo s kaučukem, též barvené, velutované, bronzované atd. Jiné součástky umělých květin z papíru atd. se projednávají jako květiny z papíru atd. Viz vysvětlivky k saz. čís. 261.
Saz. čís. 263.
Péra ozdobná, upravená, a práce z těchto per.
(1)
Jako upravená péra ozdobná se projednávají péra pštrosí (z chvostu a křídel), volavčí (z křídel), marabuová, orlí, supí, paví (z chvostu a křídel), tetřeví a tetřívčí (tatrče) a pod., jichž se užívá přímo k výzdobě, jsou li rozštěpená, nakadeřená, zbavená brků, bílená, barvená, potištěná nebo sešitá, sestavená nebo spojená s jinými látkami.
(2)
Péra výslovně nejmenovaná saz. čís. 85 patří jen tehdy do saz. čís. 263, byla-li tím nebo oním z uvedených způsobů zpracována na napodobeniny nebo náhražky pravých per ozdobných, nebo tvoří-li svým sestavením zřejmé ozdoby na klobouky, chocholy a pod.
(3)
Sem patří též napodobeniny umělých per ozdobných z textilních látek, jakož i umělé květiny vyrobené z per (květiny z peří), dále ptačí kožky upravené k přímému použití jako ozdoba na klobouky a pod. nebo jejich části (hlavy, krky, křídla) z rajek, kolibříků a pod. Surové ptačí kožky, pouze čištěné a konservované nebo též jednoduchým způsobem vycpané vatou, aby se nepoškodily, patří do saz. čís. 85, ptačí kožky zpracované na vnitřní straně, do saz. pol. 345b), vycpaní ptáci, ptačí hlavy a pod. k dekoračním účelům, pro výkladní skříně atd., do saz. čís. 342.
(4)
Oprašovače z neupravených ozdobných per nebo z peří výslovně nejmenovaného, saz. čís. 276.
(5)
Umělá kožišina z peří, též peří pouze seřaděné na šňůrách na boa a pod., saz. čís. 264.
(6)
Předměty okrášlené ozdobnými pery, nepatřící k šatstvu a zboží výstrojnému, na př. vějíře, drobnůstky (nippes), ozdobné věci, kabelky, projednávají se, není-li na toto spojení v sazebníku pamatováno, podle své jinaké povahy jako zboží spojené s velmi jemnými hmotami.
Saz. čís. 264.
Umělé kožešiny z peří.
(1)
Umělé kožešiny z peří se vyrábějí tak, že se peří do látek textilních vetká, na ně našije nebo nalepí.
(2)
Všechny umělé kožešiny z peří pštrosího a z podobného jemného peří (z peří marabu, páva, ledňáčka a pod.), konfekcionované nebo nekonfekcionované, patří do saz. pol. 264a).
(3)
Umělé kožešiny z jiného než pštrosího a podobného jemného peří, konfekcionované nebo v nášivkových pruzích, patří do saz. pol. 264b)1. K nim patří též takové umělé kožešiny z peří, do nichž byly vetkány nebo na něž byly našity nebo nalepeny kromě peří též prýmky, stuhy, příze atd., patřící ke zboží textilnímu.
(4)
Nekonfekcionované umělé kožešiny z jiného nežli pštrosího a podobného jemného peří, jako široké zboží, patří do saz. pol. 264b)2. Ke konfekcionovaným umělým kožešinám z peří patří též boa z peří. Části ptačích kožek (peří v přírodní kůži) nalepené atd. na textilní látky, též v pruzích, patří ke konfekcionovaným kožešinám saz. pol. 346b).
Saz. čís. 265.
Práce vlásenkářské a jiné práce z vlasů.
(1)
K vlásenkářským pracím se počítají vlásenky, hotové copy a kadeře, vousy atd. z vlasů nebo napodobenin vlasů (z rostlinných látek, železné příze, hedvábí, zvířecích chlupů atd.).
(2)
K nim patří též přediva a umělé úplety z vlasů, jako květiny, řetízky, síťky, hvězdy a pod.
(3)
Sem patří též dresovaný krep na vložky do vlasů, t. j. vlasy nebo vlna upletené se silnými nitmi z přediv v copy a lisované za horka.
Saz. čís. 266.
Kloboukové šišáky z plsti.
(1)
Kloboukové šišáky z plsti jsou valchované, po případě barvené, též zcela nebo částečně zdrastěné kloboukové plsti, také ve tvaru kotoučů nebo desek, které nebyly dosud na kloboučnické formě. Nemají tudíž dosud šířky hlavy, dýnka a střechy, nýbrž mají ještě neurčitý tvar.
(2)
Takovéto formované plsti kloboukové se projednávají jako klobouky.
Saz. čís. 267–269.
Klobouky mužské a chlapecké. Klobouky ženské a dívčí. Klobouky všech druhů, ozdobené.
1.
(1) Klobouky jsou všeliké pokrývky na hlavu, pro muže, hochy, ženy a dívky, z hedvábí, látek všech druhů (též sparterie), plsti (vlněné a srstěné), slámy, lýka, sítin, dřevěných loubků a jejich náhražek, trav, palmových listů a jejich žeber (panama), rákosu, rotanu (španělského rákosu), kořenů a podobných jiných rostlinných pletiv, též z luffy, zápalné hubky nebo korku, dále z papíru (též z lakované lepenky), kaučuku, z tkanin kaučukem napuštěných atd., z kůže, voskovaného plátna, voskovaného mušelínu, voskované dykyty, vyjma čepce (kapuce, koupací čepce a pod.) z textilních a jiných látek a mimo pravidelně pracované čepice, patřící ke zboží stávkovému a pletenému, ať jsou k obyčejné potřebě (obyčejné klobouky, cylindry, čapky [vyjma fezy] atd.) nebo k zvláštním účelům (klobouky ke stejnokrojům a pod.).
(2)
Jsou tudíž vyloučeny z projednávání podle těchto saz. čísel: pokrývky na hlavu z jiných látek nežli shora uvedených, na př. hasičské a jiné přilby z plechu, pokrývky na hlavu z kožešiny, dále klobouky pro koně atd., jež se všechny projednávají podle povahy hmoty.
(3)
K šicím pracím se u klobouků nepřihlíží.
(4)
Viz též 2. odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 346.
(5)
Klobouky pro loutky negarnované z pletiv slaměných nebo podobných se projednávají podle saz. pol 281b) nebo 281c), takové klobouky loutkové garnované nebo ozdobené podle saz. pol. 281c) nebo 281d), z textilií jako výstrojné zboží podle saz. čís. 274, z jiných hmot jako hračky se zřetelem na spojení.
2.
Negarnované klobouky jsou výrobky tvaru pokrývek na hlavu, vyrobené z uvedených hmot toliko přikrojením, lisováním, pletením, šitím, lepením atd. Přitom nezáleží na tom, jsou-li takové klobouky vyrobeny z jednotné hmoty nebo ze hmot lišících se barvou, tvarem nebo povahou, pokud tyto hmoty tvoří pouze fasonu klobouku a nemají povahu dodatečného přídavku, který by měl podle následující 3. a 4. vysvětlivky ráz garnitury nebo výzdoby, jako na př. vybavení slaměnou stuhou místo stuhy kloboukové. Za stejného předpokladu se nepřihlíží též k tomu, bylo-li k výrobě klobouku použito zvláštních ozdobných úpletů nebo hmot upravených ve tvaru smyček, náběrů a pod. Kloboukové kostry nebo dráty k zesílení nebo k docílení tvaru, střechy z dvojitých vrstev, vlepený papír nebo papírové bříško uvnitř klobouků jsou u negarnovaných klobouků přípustné.
3.
Garnované klobouky jsou klobouky vybavené podšívkou, lemováním, koží do klobouku, jednoduchou stuhou, šňůrami a pod., nebo štítkem, potítkem, páskou pod bradu a pod., nebo také jenom jednotlivými těmito součástkami Ke garnituře se též ještě počítají obyčejné krycí smyčky na kloboukové stuze, jednoduché, volně visící konce stuh u námořnických klobouků a pod.
4.
(1) Za ozdobené klobouky se považují všechny klobouky opatřené výzdobou přesahující pojem garnitury nahoře vymezený, jako na př. klobouky s několikanásobnými nebo splývajícími stuhami nebo kličkami, s ozdobnými smyčkami, náběry, závoji, květinami, ozdobnými pery, prýmky, pompony, kovovými písmeny, s povlaky ze síťovitých pletiv z hedvábí, slámy atd. nebo vystrojené na lícní straně zcela nebo částečně tkaninami nebo prýmky. K ozdobeným kloboukům patří rovněž klobouky a čepice vyložené nebo lemované kožešinou, nemající vzhled skutečného zboží kožešnického.
(2)
Klobouky opatřené obyčejnými přezkami, knoflíky a žaludy se nepovažují za klobouky ozdobené.
5.
(1) Mužské a chlapecké klobouky z plsti srstěné jsou klobouky ze srsti zaječí, králičí, pižmovkové, vydří nebo bobří, naproti tomu mužské a chlapecké klobouky z vlněné plsti jsou klobouky z vlny ovčí, vlny umělé, z chlupů velbloudích, kozích nebo z mohéru, též s přimíšenou bavlnou.
(2)
Ohmatávajíce dýnko nebo střechu (okraj) klobouků z plsti srstěné máme pocit, jako bychom se dotýkali hedvábí, kdežto klobouky z plsti vlněné jsou drsnějšího a tvrdšího omaku, zejména jedeme-li rukou různými směry po dýnku klobouku. Klobouky z plsti srstěné jsou zpravidla lehčí než klobouky stejné velikosti a garnitury z plsti vlněné; to proto, že plsti vlněné jsou obyčejně tlustší než plsti srstěné.
(3)
Klobouky z plsti srstěné jsou pro svou vyšší cenu pravidelně jemněji garnovány než klobouky z plsti vlněné. Je-li vnitřní strana klobouku nezpracována a viditelná, možno pozorovat u klobouků z plsti srstěné lesklé pesíky, vyčnívající z plstěného základu.
6.
(1) Kloboukové formy (kaloty, kloboukové kostry), u nichž použité látky (tkaniny, prýmky atd.) netvoří toliko fasonu, nýbrž zároveň také lícní stranu hotového klobouku, patří ke kloboukům. Jiné kloboukové formy a kloboukové kostry se projednávají podle povahy hmoty.
(2)
Desky nebo kotouče ze sparterie a prýmků, slámy, lýka, dřevěných loubků a pod., upravené na klobouky a čepice, projednávají se jako klobouky podle své bližší povahy, lze-li jich použít jako klobouků buď přímo anebo po pouhém lisování nebo vyztužení karkasovým drátem. Je-li pochybné, patří-li takové desky nebo kotouče ze sparterie a prýmků do saz. čís. 267 nebo 268, projednají se podle vyšší celní sazby. Dojdou-li dýnka ke kloboukům nebo k čepicím z těchto látek beze střech nebo střechy bez dýnek, zapraví se za každé dva kusy clo jako za jeden klobouk.
(3)
Kloboukové šišáky, jakož i desky a kotouče ze slámy, lýka, dřevěných loubků a podobných rostlinných látek, též bílené nebo barvené, patří bez zřetele na šířku hlavy nebo velikost do saz. pol. 267c)1, není-li ze zvláštního uspořádání úpletů, z použití ozdobných úpletů atd. patrné, že jsou určeny výhradně ke zhotovení ženských nebo dívčích klobouků saz. čís. 268.
Saz. čís. 270.
Fezy (turecké čepice) s třapcem nebo bez něho.
Fezy jsou vlněné moslimské pokrývky na hlavu, v jednom kuse stávkované a valchované, bez zřetele na to, z jakého materiálu je třapec a jakým způsobem je připevněn.
Saz. čís. 271.
Vějíře.
(1)
Sem patří vějíře všech druhů (dekorační, žertovné atd.), vyjma zcela malé vějíře pro loutky a k výzdobě vlasů; naproti tomu patří palmové listy pouze přistřižené do tvaru vějířů do saz. pol 55b).
(2)
Vystrojené vějíře jsou vějíře vybavené obloučky nebo jinými menšími ozdobami z drahých kovů, připevněnými většinou jen na krycích článcích vějíře, pokud tím vějíře nenabývají rázu zboží saz. třídy XLIII.
(3)
Vějíře vystrojené drahými kovy (zlatem nebo stříbrem) podléhají puncovní kontrole. Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
Saz. čís. 272.
Deštníky a slunečníky, povlečené látkami.
(1)
Za ozdobené se považují deštníky a slunečníky, jejichž povlaky jsou opatřeny smyčkami, výšivkami, volány a pod.
(2)
Při zařaďování deštníků a slunečníků se nepřihlíží ke spojení s jinými hmotami vyjímajíc povlaky a jejich vybavení (na př. ke smyčkám na holi, třapcům atd.), pak k pouzdrům z tkanin nebo voskovaného plátna.
(3)
Deštníky a slunečníky s povlaky jinými než jmenovanými v saz čís. 272 se projednávají podle povahy hmoty, tedy na př. deštníky s povlaky z tkanin preparovaných kaučukem podle saz. čís. 317, čínské nebo japonské z papíru podle saz. čís. 300.
(4)
Trhové dešníky, zahradní deštníky a podobné velké deštníky z tkanin s kostrami a tyčemi ze dřeva, rotanu nebo železa patří do saz. čís. 360, po příp. do saz. čís. 476.
(5)
Deštníky a slunečníky pro loutky s povlakem z tkanin se projednávají jako hračky podle povahy kostry spojené s jemnými nebo velmi jemnými hmotami; s jiným povlakem jako hračky podle povahy povlaku.
(6)
Deštníky a slunečníky vystrojené drahými kovy (zlatem a stříbrem) podléhají puncovní kontrole. Viz úvodní, vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
Saz. čís. 273.
Nášivky ze šňůr, bíz, ženilek a podobných prýmků, i dále konfekcionované (nikoli však s krajkami nebo výšivkami).
Nášivkami tohoto saz. čísla se rozumí fasonové zboží vyrobené k výstrojným účelům, ze zboží prýmkářského, též pouze pletené nebo jinak konfekcionované, jako arabesky, růžice, spony a pod., též spojené s knoflíky, třapci, třásněmi atd. Naopak patří nekonfekcionované stuhovité úplety, sestavené jako zboží metrové, ke zboží prýmkářskému, na př. úplety tohoto druhu na klobouky, vyložení atd.
Saz. čís. 274.
Šatstvo, prádlo, zboží výstrojné a jiné věci šité z látek, výslovně nejmenované.
1.
Šatstvo je svrchní oděv určený pro muže, hochy, ženy a dívky, k němuž se počítají též pikové vesty, cvilinkové kalhoty, šaty ze surového hedvábí, prací šaty, šněrovačky a pod.
2.
(1) Jako prádlo se projednává spodní šatstvo, prádlo ložní, pro domácnost, stolní a prádlo tělní z textilií všech druhů; tyto předměty musí být vzhledem k svému upotřebení čištěny opětovným praním.
(2)
Výstrojné prádlo patří k výstrojnému zboží.
3.
(1) Zbožím výstrojným se rozumějí všechny předměty obchodu zbožím výstrojným, upotřebované k odívání, vyrobené šitím nebo jiným způsobem, jako na př. límce, manžety, závoje, prošívané pásy, nákrčníky, šité nebo sestehované náběry a pod. a výstrojné prádlo.
(2)
Ke zboží výstrojnému patří též nášivky saz. čís. 273 konfekcionované s krajkami nebo výšivkami, výstrojné (stávkové, háčkované) předměty fantasijní (na př. stávkové kapuce s hedvábnými smyčkami), jakož i předměty obchodu zbožím výstrojným, konfekcionované jiným způsobem (na př. závoje z hedvábného tylu jako zboží metrové s chomáčky z hedvábných ženilek, připevněnými na drátu, nebo s nalepenými aksamitovými kotoučky, přišitými greloty, cetkami a pod.).
(3)
Fantasijními předměty uvedenými v předchozím odstavci se rozumí pouze fasonové zboží určené k odívání; ostatní vystrojené fantasijní předměty ze zboží stávkového a pleteného se projednávají jako jiné šité věci saz. čís. 274.
(4)
O projednávání konfekcionovaného zboží stávkového a pleteného viz 4 a 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI, dále 3. odstavec 12. vysvětlivky V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(5)
Šaty a klobouky pro loutky z textilií se projednávají jako zboží výstrojné.
(6)
Za prádlo výstrojné se pokládá vedle obyčejných límců, manžet a náprsenek všechno prádlo vypravené krajkami, náběry, ozdobnými smyčkami, výšivkami, ozdobnými obrubami atd., u něhož tato úprava nemá ráz podřadného lemování, nýbrž ráz zvláštního výstroje.
(7)
K prádlu výstrojnému patří na př. ženské košile, prací spodničky, noční kazajky, povlaky na podušky a pod., s volány z krajek, s náběry, smyčkami atd., tak zvané krajkové kapesníky, náprsenky (chemisetty) vyšívané nebo ozdobené náběry a pod.
(8)
Papírové prádlo (límce, manžety, náprsenky) s tkaninami na líci nebo s podložkami nebo vložkami z tkanin, saz. čís. 299; prádlo z celuloidu, též spojené s tkaninami, viz 11. vysvětlivku k saz. čís. 361.
4.
(1) Jinými šitými věcmi se rozumějí všechny šité nebo jinak konfekcionované (lepené atd.) předměty, které nejsou šatstvem, prádlem a výstrojným zbožím ve vlastním smyslu, jako na př. bandáže, plněné polštáře, povlaky na nábytek, obsazené koberce, záclony, prapory (bez tyčí), slamníky, matrace, prošívané pokrývky, sachety, pouzdra na rukavice a kapesníky atd., nejsou-li v sazebníku výslovně jmenovány nebo přikázány vysvětlivkami jiným sazebním třídám, jako na př. zboží obuvnické, sedlářské, brašnářské a pod. z látek nebo spojené s látkami, deštníky, hasičská vědra, lisovací plachetky, pytle.
(2)
Při plněných peřinách, matracích, polštářích a slamnících se projednávají dvě třetiny váhy podle výplně (na př. kroucené žíně, saz. pol. 239a)) a jedna třetina jako jiné věci šité podle látky tvořící povlak. Ustanovení toto neplatí však pro menší polštáře (toaletní, vonné, šicí polštáře atd.), výplně pokrývek nebo pouhé vatování. Dovážejí-li se polštáře s vnějšími (druhými) snímatelnými povlaky, projednají se tyto povlaky zvláště.
5.
(1) Textilní zboží pouze přistřižené se projednává jako příslušné tkaniny.
(2)
Je-li však textilní zboží podle fasony přistřiženo a zároveň šito nebo obdrželo-li jinakým dalším zpracováním tvar k potřebě způsobilý nebo je-li opatřeno dalšími přídavky, patří do saz. čís. 274.
(3)
O konfekční přirážce u tkanin, jež jsou obroubeny nebo stehovány toliko jednoduše, viz 5. všeobecnou poznámku k saz. třídě XXII až XXVI.
(4)
K třásním přitkaným nebo sestávajícím z nití tkaniny — i když jsou mezi sebou vázány — se nepřihlíží; naopak se projednávají tkaniny s třásněmi navázanými nebo přišitými (přistehovanými) podle saz. čís. 274; viz též 5. vysvětlivku k saz. čís. 237.
(5)
Konfekční zboží saz. čís. 274 a jeho části se projednávají, jsou-li úplně rozpárány, jako přistřižené, jsou-li však jenom částečně rozpárány, jako hotové
6.
1) Při zařaďování konfekcí složených z látek zatížených různým clem se bere za základ při mužské (chlapecké) konfekci, prádlu a jiných šitých předmětech hlavní součástka, při ženské (dívčí) konfekci a zboží výstrojném (prádle výstrojném) však součástka podrobená nejvyššímu clu.
(2)
Hlavní součástkou bývá zpravidla látka převládající na líci. Je-li základní látka na líci proti výstroji významu podřadného, je pro projednávání rozhodujícím výstroj. Nelze-li podle toho určit hlavní součástku, vezme se z těch látek, mezi nimiž je hlavni součást pochybná, za základ pro vypočítám cla látka zatížená nejvyšším clem.
(3)
Je-li zjištěna hlavní součástka a je sporná jen položka, do níž tato součástka patří, použije se vyšší sazby.
(4)
Při zařaďování ženské (dívčí) konfekce a zboží výstrojného se nehledí na to, vyskytuje-li se součástka zatížená nejvyšším clem a tvořící základ projednání, ve větším nebo menším rozsahu a bylo-li jí užito na líci nebo na rubu konfekčního kusu.
(5)
Za všech okolností zůstanou nepovšimnuty při veškerém konfekčním zboží zcela bezpodstatné přídavky, které vzhledem k ceně a účelu upotřebení předmětu nemají ráz zvláštní přípravy, po příp. výzdoby (na př. kartáčové šňůrky, pouhé lemování na okrajích nebo jednotlivé prýmky a pod.).
(6)
O zboží kožešnickém spojeném s textilním zbožím viz saz. čís. 346.
(7)
Konfekční zboží saz. čís. 274 může být spojeno také s hmotami nepatřícími k látkám textilním, neztrácí-li tím ráz konfekčního zboží tohoto saz. čísla. Jinak se projedná podle všeobecných pravidel o zařaďování složeného zboží. Tak se projednávají na př. pláště pro automobilisty z kůže s podšívkou z bavlněné látky jako kožené zboží výslovně nejmenované saz. pol. 342a), rukavice z vlněného zboží stávkového s koženým vyložením na dlani jako zboží stávkové saz. pol. 33c), jezdecké kalhoty z látky s koženým vyložením podle saz. čís. 274.
(8)
Obnošené šatstvo, prádlo a podobné konfekční zboží se projednává jako nové, není-li osvobozeno od cla podle ustanovení celního zákona.
Ke všeobecným poznámkám k saz. třidě XXII až XXVI.
(1)
Kovovým vláknům jsou na roveň postaveny též leonské dráty a leonské předivo. Textilní látky obsažené v leonských předivech zůstanou při projednávání textilního zboží nepovšimnuty.
(2)
U stávkového zboží, které se projednává podle 3. odstavce 12. vysvětlivky V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV jako krajky, po případě jako konfekce z krajek, nutno dbát všech ustanovení pro stávkové zboží, uvedených ve 4. a 5. všeobecné poznámce.
(3)
Za jednoduché obruby ažurové (obruby s průlomkem položebříčkovým nebo s průlomkem žebříčkovým) se pokládají jenom ony, v kterých má průlomek v prostředku otvory, jež nejsou ani zkříženy nitmi, ani přerušovány vřaděnými obrazci. Za vřaděné obrazce se nepokládají hvězdicové útvary z nití, t. zv. pavouci, vzniklé na místech zkřížení jednořadých průlomků; rovněž se nepřihlíží k tomu, byly-Ii ve tkanině okraje otvorů vyplněných pavouky obšity, aby se nepáraly.
XXVII.
Zboží kartáčnické a řešetářské.
Saz. čís. 275.
Kartáčnické zboží obyčejné, t. j. zboží z neupravených štětin (též z náhražek štětin), ze slámy, piasavy a z jiných látek rostlinných, též vystrojené nebarveným, neleštěným nebo nelakovaným dřevem nebo železem.
1.
(1) Zboží kartáčnické se projednává podle saz. čís. 275 jen tehdy, je-li vyrobeno ze štětin dále neupravených, t. j. štětin barvy přírodní (černé, šedé, hnědé, žluté atd.) — nikoli však ze štětin plavých (bělavých), bílených, barvených, hlazených nebo štěpených. Příměs hrubých chlupů je přípustná. Rovněž patří do saz. čís. 275 kartáčnické zboží vyrobené z nebarvených živočišných náhražek štětin (z brků, z odpadků kostice nebo z odpadků rohu atd.) nebo z rostlinných látek, též jsou-li tyto rostlinné látky bílené nebo barvené, jako aloová vlákna, piasavová vlákna, tráva siamská, sláma, sláma rýžová, kořínky vřesové (trebbia), kořínky rýžové atd.
(2)
Kartáčnické zboží zakryté, t. j. kartáčnické zboží vyrobené ze štětin dále neupravených a opatřené obrubou ze štětin plavých (bělavých), bílených, barvených a pod. dále upravených, patří do saz. čís. 276.
2.
(1) Otýpky slámy cirokové, saginové (sláma svázaná lýkem ve větší svazky, jak tomu bývá obvykle u zásilek tříděné slámy), saz. čís. 61.
(2)
Košťata proutěná, košťata březová a pod., saz. čís. 347.
3.
(1) Do saz. pol. 275b) patří jenom hrubé štětce ze hmot jmenovaných v 1. vysvětlivce. Výstrojem ze železa je též výstroj ze železa pocínovaného nebo pozinkovaného.
(2)
Sem patří obyčejné štětce ruční, natěračské, štětce na patronování, štětce kotoučovité, zednické štětky a pod., též podložené (podvázané) korkem.
4.
Do saz. pol. 275c) náležejí všechny kartáče a košťata ze hmot jmenovaných v 1. vysvětlivce, vyjma košťata přikázaná do saz. pol. 275a); dále kartáče k čištění hadic ze železného drátu se štětinami přeslenovitě zapuštěnými, dále neupravenými, jakož i všechny kartáče válcovité a kartáče k čištění lahví pro strojní použití, bez zřetele na hmotu, z níž jsou vyrobeny. Rovněž sem patří zcela obyčejné oprašovače z peří.
Saz. čís. 276.
Kartáčnické zboží výslovně nejmenované (mimo drátěné kartáče k technickým účelům), vystrojené.
1.
(1) Do saz. čís. 276 patří všechno zboží kartáčnické, které je vyrobeno ze štětin nebo jejich náhražek, dále upravených (plavých [bělavých], bílených, barvených, hlazených, štěpených), nebo z chlupů, per, železných a kovových drátů (mimo drátěné kartáče k technickým účelům), z vláken skelných, nití, nylonu a podobných umělých hmot atd., vystrojené hmotami všech druhů v to počítaje dřevo nebo železo nebarvené, neleštěné nebo nelakované; rovněž sem patří všechno obyčejné kartáčnické zboží, vystrojené dřevem, železem nebo jinými hmotami barvenými, lakovanými, hlazenými atd.
(2)
Sem patří vedle jiného zboží: oprašovače, smetáky z per a podobné zboží z peří (vyjma z upravených per pavích, pštrosích nebo jiných ozdobných per) nebo z chlupů; košťata a kartáče (na koberce) z rýžové slámy a pod. s dřevěnými násadami pokostovanými, barvenými nebo lakovanými; kartáče z rýžové slámy a pod., svázané ve svazečky; kartáče třecí (k frotování), rukavice třecí, kartáče na způsob rukavic, ze štětin, ze žíní nebo z podobných hmot, spojené s tkanými nebo stávkovými látkami nebo zhotovené z hrubých tkanin a posázené štětinami, žíněmi nebo jinými chlupy, kartáče na vlasy, též ze železného nebo kovového drátu; kartáče na koně, též spojené s tkaninami; smetáky na koberce, strojky na zametání koberců, kartáče na parkety, též mají-li nepodstatné součástky z kaučuku, prýmkářských šňůr, kůže nebo vycpávek; kartáčky na zuby a na nehty (ze štětin nebo z chlupů); všechny štětce vyjma hrubé štětce atd. projednávané podle saz. pol. 275b). Kartáčnické zboží výslovně nejmenované se zařaďuje podle hmoty výstroje. U oprašovačů z per a u kartáčů z rýžové slámy se nepřihlíží k nálevkovitým obalům nebo k povlakům z kůže, voskovaného plátna nebo tkanin, jež zakrývají upevňující šňůry.
(3)
Na kaučukové podložky u drátěných kartáčů na vlasy se pohlíží jako na výstroj. Oprašovače z neupravených per pavích, pštrosích a pod., saz. pol. 276c). Upravená ozdobná péra, pouze volně navázaná na hůlkách, saz. čís. 263.
(4)
Drátěné kartáče a drátěná košťata k účelům technickým, saz. čís. 466; třecí polštářky (mycí houby povlečené tkaninami), jako jiné věci šité saz. třídy XXVI.
(5)
Ozdoby na klobouky, tak zvané kamzičí štětky (brady) z chlupů kamzičích, jezevčích nebo z podobných chlupů, pak žíněné chocholy (též chocholy z buvolích chlupů), saz. čís. 232.
(6)
Mykací kartáče pro kloboučníky, z drátu z obecných kovů (obyčejně kličkovitě stočeného), který se před upotřebením rozřízne, a jiné kartáče z drátu z obecných kovů k technickým účelům, saz. třída XXXIX.
(7)
Kartáče na klobouky (ke hlazení klobouků) ze dřeva povlečeného aksamitem, saz. čís. 360, po příp. saz. pol. 362b).
(8)
Kartáče z jehněčí kůže (dřevěné destičky s rukojetí, povlečené srstnatou jehněčí nebo podobnou koží, vydělanou kamencem, k otírání obuvi, nábytku a pod.), saz. čís. 342.
(9)
Leštiče na obuv z plstěných proužků seřaděných v plechových nebo dřevěných objímkách, jako zboží plstěné podle povahy hmoty; zboží toho druhu z kůže jako zboží kožené.
2.
Jemnými štětci (pozn. 2) jsou všechny štětce, které nepatří do saz. pol. 275b).
3.
(1) Přesahuje-li u kartáčů a pod. výprava drahými kovy pouhý výstroj, projednají se kartáče a pod. podle saz. třídy XLIII.
(2)
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564 až 568.
Saz. čís. 277.
Hotová dřevěná síta se dny z dřevěného pletiva nebo ze železného drátu; dřevěná dna k sítům.
(1)
Sem patří pouze síta, jejichž okraj (postranní plochy, luby) je ze dřeva a jejichž dna jsou z dřevěného pletiva nebo ze železného drátu.
(2)
Dřevěnými dny k sítům jsou pouze pletiva ze dřeva, loubků, kořenů a pod., vyrobená ve tvaru okrouhlém či hranatém nebo přistřižená do tvaru sítového dna, jež mohou být též opatřena závlačkami k připevnění do lubů.
(3)
Dřevěná síta sem patřící mohou být rovněž jako dřevěná dna k sítům barvená, mořená, pokostovaná atd.
(4)
Pletiva z dřevěných loubků na dna k sítům, v kusech nepřizpůsobených nebo jako metrové zboží, saz. pol. 281b).
(5)
Dřevo na síta (upravené, též jen ohýbané) a dřevěné obruče na síta (luby), podle bližší povahy jako dřevěné zboží saz. třídy XXXIV.
Saz. čís. 278.
Řešetářské zboží výslovně nejmenované.
(1)
Nezáleží na tom, jsou-li okraje nebo postranní plochy sít ze dřeva, ze železa nebo z obecného kovu. Je-li použito více hmot jmenovaných v jednotlivých položkách, projednává se zboží podle hmoty zatížené vyšším clem.
(2)
Do saz. pol. 278a) patří též dřevěná síta se dny z drátěných pletiv z obecných kovů, pak síta s postranními plochami ze železa, též opatřená dny z pletiv ze železného drátu.
(3)
Dřevěná síta se dny ze železného drátu, saz. čís. 277.
(4)
Kovová síta z dírkovaných plechů atd. se projednávají podle povahy hmoty, saz. třída XXXVIII a XXXIX.
(5)
Síta se dny ze zlacených nebo stříbřených drátů ze železa nebo jiných obecných kovů, saz. čís. 486, po příp. 522.
XXVIII.
Zboží ze slámy, rotanu, lýka, loubků a podobných hmot, nejmenované v jiných sazebních třídách.
Do této saz. třídy jsou zařaděny: obyčejný rotan, upravený (saz. čís. 279), hrubé pokrývky na podlahu a rohožky (saz. čís. 280), pletené zboží výslovně nejmenované a zboží košikářské (saz. čís. 281—283); klobouky z pletiv, jakož i vějíře patří do saz. třídy XXVI.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXVIII.
Sem patří též v jiných saz. třídách nejmenované zboží ze sítin, z kručinky, travin, kokosových vláken, luffy, palmových listů a palmových žeber, vláken piasavy, proutí, rákosu, odpadků obyčejného rotanu, kořenů, pak ze všech ostatních rostlinných hmot upotřebitelných k pletení, vyjma textilní vlákna (bavlnu, čínskou kopřivu, len, konopí, jutu, manilské konopí atd.), pokud níže uvedené vysvětlivky nepřipouštějí spojení s těmito hmotami.
Saz. čís. 279.
Rotan obyčejný (španělský neboli východoindický rákos), upravený.
1.
Obyčejný rotan oloupaný, surový (peddig), patřící do saz. čís. 279, je rotan zbavený pokožky, listí, ostnů a lepkavé šťávy tím, že byl oškrábán nebo ohlazen na zvláštních strojích, štípán, hoblován nebo trhán; nemá již přírodního povlaku surového rotanu obyčejného a nevypadá tudíž jako polévaný glazurou nebo lakovaný. Oblé odřezky v podobě dlouhých třísek, vzniklé štípáním, hoblováním a trháním rotanu, mající na sobě dosud lesknoucí se pokožku, jsou štípaným rotanem tohoto saz. čísla. Odpadky vzniklé tímto zpracováním surového rotanu (na př. k drhnutí) patří do saz. čís. 136; jsou-li svázané v klubka (věchty), saz. čís. 279.
2.
(1) Do saz. čís. 279 patří též bílený rotan, jejž lze poznat podle bledého, plavožlutého zabarvení, dále rotan se vpálenými skvrnami a valosin (umělá kostice z rotanu napuštěného roztokem kaučuku).
(2)
Přiříznutým rotanem se rozumí také rotan okulacený, zbavený hran, přišpičatělý, též vrtaný, na př. zuby do tkalcovských paprsků. Podle saz. čís. 279 se projednávají též odměřeně řezaná stébla slámy k srkání nápojů. Stébla odměřeně řezaná ve svazcích (surovina k výrobě slaměných stuh), saz. čís. 61.
(3)
Obyčejný rotan surový, přiříznutý na délku hole, saz. čís. 136.
(4)
Řezaný rotan (španělský rákos), povlečený papírem, saz. pol. 356c).
Saz. čís. 280.
Hrubé pokrývky na podlahu a rohožky (pokrývky na vozy a podobné věci), nebarvené nebo barvené.
(1)
Jako pokrývky na podlahu a pokrývky na vozy se projednávají jen pokrývky, které podle své zevnější povahy jsou výlučně určeny k upotřebení na podlahu a na vozy, nejsou spojeny s jinými hmotami než s hmotami jmenovanými v saz. třídě XXVIII a jsou hrubě zpracovány Pokrývky na podlahu (rohožky) s povrchem ježatým na způsob kartáče, tak zvané pokrývky velurové, nepokládají se za pokrývky hrubě pracované, a patří tedy jak surové, tak barvené, do saz. pol. 281b). Rovněž patří pokrývky na podlahu a rohožky z lýka, ze sítin atd. do saz. čís. 281, jsou-li olemovány nebo podloženy tkaninami nebo i zpracovány s jinými předivy (motouzy, přízí atd.) nebo též jsou-li volně ovinuty nitmi z přediv, třeba jen na jednotlivých místech, aby držely pohromadě.
(2)
Pokrývky zhotovené z odpadků surových a barevných, nemající však na lícní straně znatelné zbarvení, projednávají se jako nebarvené.
(3)
Do saz. čís. 280 patří mimo jiné: obyčejné rohožky k otírání obuvi, pokrývky na podlahu, hrubé rohože, pokrývky na vozy a pod., z lýka, sítin, travin, rákosu, loubků, odpadků obyčejného rotanu, slámy (též kručinky a vláken piasavy), kořenů atd.; dále štukatérská pletiva (nebo rohože) z rákosu, též vázaná motouzy nebo drátem.
(4)
Jemnější pokrývky na podlahu a jemnější rohože, pokrývky stolní a pod., ze hmot shora jmenovaných, též jsou-li spojeny s jutou, manilským konopím a podobnými rostlinnými předivy, patří do saz. pol. 281b); převládají-li v nich tato přediva, do saz. čís. 218.
(5)
Rohože ze sítin a pod. připouštějící pro své pečlivější provedení též jiné použití než jako pokrývky na podlahu nebo na vozy, na př. jako zahradní stány na ochranu proti slunci, jako okenní svinovací záclony, obložení stěn, ke kartonážní výrobě jemných košů, jakož i všechny rohožky vzorkovaně pletené ze hmoty surové i barvené, patří do saz. pol. 281b).
(6)
Kokosové koberce, pokrývky a rohožky, viz 6. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 218.
Saz. čís. 281.
Pletené zboží výslovně nejmenované.
1.
(1) Do saz. pol. 281a) patří ono hrubé, obyčejné zboží, které je vyrobeno většinou z méněcenné hmoty, jako ze sítin, rákosu, slámy atd. a jehož se používá pro potřebu v domácnosti nebo v živnostech. Lýka, vlákna fibrová, kokosová atd., spletená do copů nebo pouze na způsob provazců stočená atd. jen k usnadnění dopravy, se projednávají podle saz. čís. 61. Přediva, jakož i provazy, provázky, šňůry k balení, též provázky pletené na pletacím stroji k výrobě rohožek na otírání nohou, viz saz. čís. 219.
(2)
Do saz. pol. 281a) patří mimo jiné: hrubě pracované úly a pekařské košinky (okříny, ošatky), vyrobené ze slámy atd. pouze stočené nebo skroucené, lýkem nebo proutím spojené; koše ruční, koše k balení, nůše, obyčejné, hrubě pracované z lýka, rákosu, neoloupaného rotanu (španělského rákosu), odpadků obyčejného rotanu atd. (nikoli však z dřevěných loubků, proutí, kořenů a pod.), nepodšité, bez popruhů a bez pásů a spojené pouze se dřevem; obaly na láhve (kukly na láhve nebo šešule a pod.) ze slámy, rákosu atd., též vázané motouzem; obyčejné ruční brašny pro řezníky atd. (krosny, košíky); vložky do bot a jiné zboží z luffy, pouze přistřižené; hrubá obuv (trepky) a podešve, jakož i nárty, přistřižené, z hrubého slaměného pletiva atd.; obyčejné talíře (šálky, mísy) ze slámy atd.; návěštní koše a kotouče atd.
(3)
Kukly na láhve, dovážené s lahvemi k jejich ochraně za dopravy, jsou beze cla.
(4)
Viz též saz. čís. 282 (košikářské zboží).
2.
(1) K saz. pol. 281b). Niti z manilského konopí nebo z vláken aloe nebo z přediv, vpletené, vetkané, provlečené za tím účelem, aby pouze upevňovaly jednotlivé části pletiva mezi sebou, na př. stehy šitých stuhových pletiv a pod., se nepokládají za přediva taková, jež by odůvodňovala projednávání zboží podle saz. pol. 281c). Pletiva toho druhu se projednávají podle jinaké své povahy. Rovněž se nepřihlíží k háčkům, ouškům, knoflíkům, smyčkám a k podobným nepodstatným přídavkům ani k osnovním nitím z příze u pokrývek, rohožek, záclon a pod. tehdy, jsou-li toliko k tomu, aby zprostředkovaly vazbu, a nejsou-li na lícní straně viditelny. Jsou-li však k jmenovanému zboží přimíšena jiná přediva v takové míře, že zboží nelze již vzhledem k povaze považovat za zboží z lýka. ze sítin atd., projedná se podle povahy těchto přediv. Pokrývky skládající se ze stejně velikých vrstev různých hmot se projednávají podle hmoty zatížené nejvyšším clem.
(2)
Podle toho patří mimo jiné do saz. pol. 281b): všechno zboží saz. pol. 281a) spojené s jinými obyčejnými hmotami než se dřevem, nebo zboží barvené, mořené, pokostované, leštěné atd., dále úplety a tkaniny na způsob stuh, lemů a krajek k výrobě klobouků, zboží košikářského atd.; pak prýmky, svitky, třapce, růžice, šňůry a pod., z lýka, sítin, travin, kokosových vláken, palmových listů a palmových žeber, rákosu, loubků, odpadků obyčejného rotanu, ze slámy (též kručinky a piasavy), z vláken kořenů a podobných rostlinných látek k pletení (vyjma z předivových vláken); rohože do koupelen ze sítin atd., též tak zvané čínské nebo japonské rohožky, i když mají osnovu ze samé příze, pokud není viditelná na povrchu; sušené květiny a listy (cykasové, myrtové ratolesti, palmové listy a pod.), jakož i přírodní listy, bronzované, lakované, velutované, slídou povlečené atd.; dále listy, které, preparovány chloridem vápenatým, glycerinem atd., podrží svou přírodní ohebnost; pokrývky na podlahu a rohože (plachty na vozy) z lýka, ze sítin atd. (vyjma zcela hrubě pracované pokrývky na podlahu a rohože patřící do saz. čís. 280), pak pokrývky a rohože, jsou-li lemovány nebo podloženy tkaninami nebo zpracovány s předivy (s přízí nebo s motouzem) nebo jsou-li pouze na jednotlivých částech volně ovinuty nitmi, aby držely pohromadě; jiné výslovně nejmenované pokrývky (pokrývky stolní, nábytkové a pod.) z lýka atd., též jsou-li nitmi pouze vázány nebo jsou-li lemovány nebo podloženy hrubými tkaninami; koše a ruční brašny (úly, koše k balení, nůše, krosny, košíky a pod.) ze slámy, lýka atd. s hrubými, obyčejnými popruhy, obloženými dny, povlaky atd.; obuv ze slámy, lýka, luffy atd., s motouzy, lemováním nebo s podložkami z látek tkaných a stávkových nebo z plsti, dále vložky do bot ze slámy, lýka, luffy atd. s lemováním z textilií (vložky toho druhu do bot, obložené textiliemi na jedné straně, se projednávají podle saz. pol. 281c)—d), vložky obložené na obou stranách však podle saz. čís. 274); pletiva z obyčejného rotanu, z dřevěných loubků a podobná pletiva na nábytek, síta, vozové korby a pod., jakož i jiná pletiva z jemného rákosu; záclony z rákosu, též záclony z kousků obyčejného rotanu, navlečených na provázcích, nebo spojené s navlečenými skleněnými perlami.
(3)
Všechno toto shora uvedené zboží smí být též spojeno s obyčejnými hmotami, nesmí však být provlečeno nebo propleteno ani nitmi ani žíněmi ani kovovými nitmi, jestliže to není výslovně výjimkou dovoleno, rovněž nesmí být spojeno s jemnými nebo s velmi jemnými hmotami. Kokosové koberce, pokrývky a rohožky, i když mají povrch kartáčovitý (t. zv. velurové pokrývky), patří do saz. pol. 218a).
(4)
Kytice a věnce z čerstvých nebo ze sušených okrasných květin a listoví, saz. čís. 54 nebo 55; s manžetami nebo pod. z papíru, saz čís. 299; ve spojení s jemnými hmotami, saz. pol. 281c); s velmi jemnými hmotami, saz. pol. 281d); spojené podstatnou měrou s umělými květinami nebo s listy ze zboží tkaného a stávkového, saz. čís. 261; s ozdobnými pery, saz. čís. 263.
(5)
Vějíře ze slámy, saz. čís. 271.
(6)
Klobouky z luffy, saz. pol. 267c), saz. čís. 268 a 269.
(7)
Stolní pokrývky, nástěnné pokrývky nebo rohožky, z dřevěných tyčinek spojených motouzy nebo nitmi nebo nalepených na tkaninu, viz vysvětlivky k saz. čís. 358 a 359.
3.
(1) K saz. pol. 281c) a d). — Úplety ze slámy, z lýka atd., spletené s napodobenými stuhami (sparteriemi) z přediv nebo se stuhami, ženilkami atd. z textilních látek nebo s plstěnými pruhy tou měrou, že převládají napodobené stuhy z přediv nebo textilní látky, projednávají se jako zboží textilní. Stužkové zboží toho druhu sešité nebo na sebe našité atd. patří do saz. třídy XXVI.
(2)
K pletenému zboží velmi jemnému saz. pol. 281c) patří úplety (sparterie) a zboží z úpletů, vyrobené z lýka, ze slámy a pod. a setkané s hedvábnými nebo s jinými předivy tou měrou, že přediva jsou na lícní straně viditelná nebo že jednotlivé niti tvoří výzdobný nebo stehový efekt (přitom je však nutno mít na zřeteli, že hedvábí naplocho vyválené na způsob stuh, tak zvaná hedvábná sparterie, se nepokládá za předivová vlákna, nýbrž za zboží stuhové); pak všechny úplety provlečené nebo propletené žíněmi nebo kovovými nitmi nebo úplety spojené s jemnými hmotami, nejsou-li košikářským zbožím saz. pol. 282b).
(3)
Do saz. pol. 281c) patří na př.: stuhy, lemy, úplety, tkaniny, krajky atd., ze slámy a pod., povahy nahoře uvedené; pokrývky, rohože a záclony toho druhu s hustou, na lícní straně viditelnou osnovou z nití z přediv; kloboučky pro loutky, klobouky pro koně (ochrana koní proti slunci) ze slámy atd., s tkanicí k uvázání, s povlaky na uši ze zboží tkaného a stávkového (vyjma z hedvábí); rukavice na drhnutí z luffy, podšité nebo lemované tkaninami (vyjma z hedvábí); obuv ze slámy atd. spojená s jinými jemnými hmotami, než které jsou pod b) dovoleny; slaměnky přírodní (immortelky a j.) podložené papírem, též spojené s předivy; slaměné lesklé desky podložené tkaninami.
(4)
Klobouky (též čepice) ze slámy atd., dále toho druhu dna, střechy nebo štítky ke kloboukům, jakož i pletené a pod. kotouče, desky k slaměným kloboukům, saz. třída XXVI.
(5)
Sparterie z přediv, viz 9. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII až XXV.
4.
Do saz. pol. 281d) patří mimo jiné: pletiva ze slámy atd. a zboží z nich (vyjma zboží košikářské), provlečené, propletené hedvábnými stuhami, hedvábnými ženilkami, hedvábnou sparterií a pod.; kytice a věnce z čerstvých nebo ze suchých okrasných květin nebo listoví, pouze nepatrně zdobené manžetou, smyčkou nebo pod. z hedvábí, krajek, výšivek na textilním zboží nebo umělými květinami nebo upravenými ozdobnými pery; jsou-li však manžety nebo stuhy na těchto kyticích a věncích pouze volně připevněny nebo kolem nich ovinuty, mohou být projednány zvlášť.
Saz. čís. 282.
Zboží košikářské (též z vrbového proutí upletené).
1.
(1) Do saz. pol. 282a) patří košikářské zboží hrubě pracované ze surových, neoloupaných nebo oloupaných březových a jiných prutů nebo z vrby košikářské, dřevěných loubků, kořenů a pod. (nikoli však ze slámy, rákosu, obyčejného rotanu atd.), jako na př. koše na ovoce, na láhve, ruční koše, koše k balení, koše cestovní, dopravní, pobřežní koše, košatiny na vozy, koše na prádlo a pod.; vrše, opálky na píci a jiné, surové, spojené pouze se dřevem, železem nebo jiným obecným kovem.
(2)
Obyčejné zboží košikářské s obyčejnými popruhy, provazy a pod. nebo vyložené na dně hrubými, nevzorkovanými surovými tkaninami lněnými, konopnými nebo jutovými není vyloučeno z projednávání podle saz. pol. 282a); povlaky z tkanin právě jmenovaných, i když kryjí pouze část zboží (jako na př. koše proutěné, jejichž víko je potažené surovou plachtovinou), podmiňují projednání podle saz. pol. 282b).
(3)
Hrubé koše k balení, nůše a podobné koše z rákosu, ze slámy, z obyčejného rotanu atd., saz. čís. 281.
2.
(1) K jemnému zboží košikářskému saz. pol. 282b) patří všechno zboží košikářské barvené, mořené, lakované i ostatní zboží košikářské jemně pracované, tedy také surové; pak zboží košikářské spojené s jinými obyčejnými hmotami, než jsou dovoleny u saz. pol. 282a), nebo spojené s jemnými hmotami, též povlečené tkaninami, jež nepatří k velmi jemným hmotám, dále hračky pro děti z pletiv košikářských, také spojené s hmotami obyčejnými nebo jemnými.
(2)
O vyclívání hraček viz úvodní vysvětlivky.
3.
(1) Do saz. pol. 282b) patří na př.: koše na květiny, koše ruční, koše na papír, košíky nástěnné a pod.; košikářské zboží fantasijní a jiné, z peddigu nebo z pletiv, též s provlečenou sparterií bavlněnou nebo lněnou, s koženými řemínky, celuloidovými proužky, nepravými leonskými předivy a s jinými jemnými hmotami; kostry krejčovských panen, klepačky na šaty, držátka na noviny a pod. z obyčejného rotanu; nábytek košikářský, při němž převládá proutěné pletivo na lícní straně (viz též 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 356—360); porcelánové misky (japonské, čínské) opletené na zevní straně jemným pletivem; zboží ze solné pěny (drobné předměty, košíčky, kříže a podobné věci z proutěného pletiva, pokryté solnými krystaly); talíře (mísy atd.) z jemných pletiv jako na př. čínské, japonské talíře z bambusu nebo z rotanu; brašny z lýka, ze slámy, jemněji pracované nebo pletené ze dřeva.
(2)
Skleněné láhve s pletivem košikářským nebo slaměným, viz saz. třídu XXXV.
(3)
Mosaika ze slámy, viz saz. čís. 362.
4.
(1) Do saz. pol. 282c) patří na př. bonboniéry z loubkového pletiva s provlečenými hedvábnými nitkami nebo hedvábnými sparteriemi.
(2)
Kytice z květin, listnaté rostliny atd. umělé, pevně spojené s květinovými košíky, saz. čís. 261.
Saz. čís. 283.
Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
XXIX.
Papír a papírové zboží.
Do této saz. třídy jsou zařaděny: papírovina (saz. čís. 284), lepenka (saz. čís. 285—286), papír (saz. čís. 287—297), papírové zboží (saz. čís. 298—300), výrobky tvářené z kamenné lepenky, asfaltu a pod. (saz. čís. 301), hrací karty (saz. čís. 302) a zboží této saz. třídy vystrojené drahými kovy (saz. čís. 303). Naproti tomu patří: papír z tabákových odpadků do saz. třídy V.; papírová příze a tkaniny z ní do saz. třídy XXIII.; vějíře z papíru do saz. třídy XXVI.; medicinální a voňavkářské papíry do saz. třídy XLVII.; zápalné a výbušné papíry do saz. třídy XLIX.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXIX.
(1)
Papír je v podstatě hustá, tenká plst z jemných vlákének zpravidla rostlinného původu, která se vyrábí tak, že se čištěná a jemně rozmělněná vláknina rozmíchá s vodou v řídkou kaši, rozprostře rovnoměrně v tenkých vrstvách na hustých sítech a voda se odstraní odtokem, vylisováním a vysušením.
(2)
Nejlepší surovinou na výrobu papíru jsou odpadky lněných, konopných a jiných tkanin z rostlinných vláken (hadry) a jako další suroviny k výrobě papíru se používá v obzvláště velkém množství vláken (buničiny, celulosy) získaných ze dřeva jehličnatých stromů (zejména smrku), ze slámy, kavylu (esparta) a pod. mechanicky broušením, rozvlákněním (dřevní drť, slámová drť) nebo působením sodného louhu nebo kyselého siřičitanu vápenatého.
(3)
K výrobě papíru z hadrů se roztrhají roztříděné a vyčištěné hadry v řezačce na malé, na prst široké kusy. Ty se pak vyčistí nejprve mechanicky ve vyprašovacím nebo trhacím stroji, potom chemicky alkalickými louhy. V pracím holandru se ještě jednou důkladně vyčistí a v mlecím holandru se přemění s příměsí vody v kašovitou hmotu (pololátku, polopapírovinu).
(4)
Tato pololátka, jakož i pololátka získaná mechanicky nebo chemicky ze dřeva, ze slámy atd. se zbaví vody do určitého stupně vlhkosti na odstředivkách, lisech nebo ve strojích na pololátku, aby se pak vybílila buď chlorem v komorových bělidlech nebo chlorovým vápnem a kyselinou sírovou na bělicích holandrech. Pak přijde do holandru na hotovou látku, kde se praním zbaví chlorového vápna a kyseliny sírové a tak rozmělní, že se utvoří velmi jemná vlákénka. Ta dají s vodou je obsahující látku, jež dopravena do kádí na papírovinu (kádě ze dřeva nebo cementu s misidlem), je určena přímo k výrobě papíru ([hotová] papírovina, hotová látka).
(5)
Dříve než přijde hotová papírovina do těchto kádí, přidají se do ní různé příměsky podle toho, jaký druh papíru se má vyrobit, tak na př. t. zv. klih (t. j. pryskyřičné mýdlo, které se přemění příměsí kamence v mýdlo hlinitopryskyřičné, jež odnímá papíru ssavost), dále některá barviva, jako barevné hlinky, ultramarin, barviva dehtová a pod. (pro papíry barvené ve hmotě), jakož i různá plnidla, jako těživec, sádra, osinek, kaolin a jiné nerostné látky.
(6)
Konečný výrobek (hotový papír [lepenka]) se vyrábí buď ručně (nabíráním archů t. zv. formou [rámem s drátěným sítem], rozprostřením kašovitých archů na plst, lisováním na sebe položených papírových archů [kaučování, vrstvení] a sušením, po případě hlazením, klížením atd.), nebo na strojích, které provádějí všechny uvedené potřebné práce nepřetržitě za sebou. Podle povahy nabíracího zařízení (formy), rozlišujeme papírenské stroje s formou plochou (stroje s podélným sítem) nebo válcovitou (stroje s válcovým nebo kruhovým sítem). Prvých se užívá hlavně k výrobě papíru (nekonečného), druhých většinou k výrobě lepenky.
Saz. čís. 284.
Papírovina, bílená nebo nebílená.
1.
(1) Papírovina je tekutá (kašovitá) nebo pevná papírová hmota (polotovar při výrobě papíru), ze které se vyrábí přímo nebo po předchozím rozmělnění ve vodě nabíráním, kaučováním, lisováním atd. ručně nebo na stroji papír, lepenka, zboží štukatérské, zboží mašéové a pod. Papírovina může být též bílena, barvena nebo plněna nerostnými látkami a klížena (pryskyřičným mýdlem). Přijde-li papírovina v arších nebo svitcích, projedná se pouze tehdy podle saz. čís. 284, když se proražením nebo jinak učiní úplně neupotřebitelnou jako papír nebo lepenka.
(2)
Viz též vysvětlivky k saz. čís. 285.
(3)
Papírovina z hadrů (polohadrovina) v pevném tvaru přichází do obchodu v přibližné síle lepenky buď složená, svinutá, nebo též v kusech; je směsí neúplně rozemletých, nestejnoměrných vláken ze zpracovaných hadrů, bývá většinou lisována na lisovadle a zasílá se buď napolo nebo zcela vysušená.
(4)
Papírovina z hadrů je měkká, houbovitá a má velmi hebké vlákno (na rozdíl od papíroviny z buničiny), takže se neláme; není-li pro tloušťku neprůhledná, jeví se nápadně oblačnou a mívá, poněvadž není apretovaná, buď na povrchu vtisknuté stopy síta nebo zcela drsný povrch. Při snímání jednotlivých vrstev se ukazuje stejnorodá povaha látky, která se v horké vodě rychle rozpadá v kaši.
2.
(1) Sem patří též papírovina z odpadků jmenovaných v saz. čís. 657, jakož i jemná bílená polohadrovina bavlněná, která v pevném tvaru byla roztrhána v chomáčky a přichází do obchodu pod jménem filtrační hmota.
(2)
Polohadrovina ze směsi hadrů nebo jiných odpadků na výrobu papíru, jmenovaných v saz. čís. 657, s hmotami jmenovanými v saz. pol. 284b) se projednává podle saz. pol. 284b).
3.
(1) Polopapírovina, vláknina ze dřeva, dřevní drť (dřevovina), slámová drť (slámovina) atd., vyrobená mechanicky (broušením klád zbavených kůry [hlavně smrkových], slámy, kavylu [esparta] a pod. na brusných kamenech [defibrérech] za velikého tlaku), patří do saz. pol. 284b)1.
(2)
Tato polopapírovina je velmi lámavá, protože vlákna jsou krátká a nedají se náležitě zplstit a tedy nemohou poskytovat pevné plstěné plochy. Vláknina z pařeného dřeva (t. j. dřevo vyvářené, pařené za silného tlaku v železných kotlích, vykládaných mědí) je postavena na roveň vláknině z nepářeného dřeva. Vláknina z pařeného dřeva (dřevovina hnědá) je tmavě zbarvená (hnědá) a neláme se tak, ani není tak křehká jako vláknina z nepářeného dřeva (bílá).
4.
(1) Do saz. pol. 284b)2 patří buničina (papírovina z celulosy) vyrobená způsobem chemickým, t. j. vařením rozdrceného dřeva, slámy, kavylu atd. za vysokého tlaku ve velkých kotlích s použitím louhu sodného (způsob nátronový), roztoku síranu sodného (způsob sulfátový), nebo s použitím kyselého siřičitanu vápenatého (způsob sulfitový), a posléze vypráním.
(2)
Dřevní drť (mechanicky broušená) a polopapírovina z buničiny (chemicky vyrobená) vyskytují se v témže tvaru jako polohadrovina.
(3)
Papírovina z buničiny, která přichází do obchodu většinou ve svitcích, liší se jednak od papíroviny z hadrů tím, že je na ní vidět pod lupou stříbrolesklá vlákna, dále tím, že vlákna buničiny nejsou tak měkká a hebká jako vlákna z hadrů, jednak od papíroviny mechanicky broušené větší jemností a délkou svého vlákna a daleko menší lámavostí za sucha.
(4)
Chemicky se rozlišuje papírovina tím, že se dřevní drť barví floroglucinem a kyselinou solnou na červeno, síranem anilinu na citronově žluto.
Saz. čís. 285.
Lepenka, též pokrývky na podlahu z lepenky.
1.
(1) Lepenkou se rozumějí tlusté listy nebo tabule z nevalně čisté papíroviny většinou ze surové vlákniny. Podle způsobu výroby rozeznáváme lepenku nabíranou, kaučovanou nebo skliženou.
(2)
Nabíraná lepenka se vyrábí podobně jako nabíraný papír; má většinou nestejnoměrnou tloušťku a drsný povrch.
(3)
Kaučovaná (vrstvená) lepenka se skládá z několika tenkých papírových vrstev, které byly polomokré na sebe položeny a pak jako celek slisovány a vysušeny.
(4)
Slepovaná lepenka (jemná lepenka, kartony) se vyrábí tak, že se hotové (suché) archy papíru na sebe nalepí lepidlem (hlavně škrobovým mazem s klihem).
(5)
Lepenka tohoto saz. čísla může být také slabě ohýbaná nebo na rozích zakulacená nebo opatřená plechovou sponkou, aby se netřepila.
2.
(1) K obyčejné lepence saz. pol. 285a) patří všechny nabírané a kaučované lepenky, které pro hmotu, z níž jsou vyrobeny, nebo pro způsob výroby jsou drsné, houbovité, lámavé a mají daleko menší tvrdost, pevnost a pružnost než ostatní lepenky tohoto saz. čísla. Kaučované lepenky se projednávají podle saz. pol. 285a) i tehdy, jsou-li vnější vrstvy bílé nebo v papírovině barvené (též různobarevně) a povahy a barvy jiné než mezivrstvy vnitřní. Sem patří též obyčejné lepenky barvené v papírovině, jakož i lepenky vyrobené z různých kaučovaných vrstev papíroviny, barvených v papírovině.
(2)
Surová lepenka z hadrů (surová pokryvačská lepenka) je lepenka vyrobená z hadrů, někdy také žlábkovaná (žebírkovaná), tmavošedá, měkká, chlupatá, plstnatá, velmi ssavá, která přichází do obchodu ve svitcích a jíž se užívá na výrobu asfaltované a dehtované lepenky. Liší se od obyčejné šedé nebo knihařské lepenky a lepenky dřevité, které jsou světle šedé, bílé nebo hnědé, tvrdší a méně ssavé a mají též mnohem větší specifickou váhu.
(3)
Slaměná lepenka je lámavá, žlutá lepenka z jednotné hmoty (ze slámoviny), na jejímž povrchu je častěji vidět částečky slámy.
(4)
Do saz. pol. 285a) patří dále: filtrační lepenky (tlusté tabule z bavlněné hadroviny, též s nepatrnou příměsí osinku); veškerá papírovina ve tvaru lepenkových desek nebo ve svinutých vrstvách; patentní lepenka z pařené dřevoviny (napodobená kožená lepenka).
(5)
Obyčejné lepenky napuštěné olejovým pokostem (ke stavebním účelům a pod.) patří do saz. čís. 286; dodatečně natřené barvou, sádrou, barytem atd., potištěné vzorky, linkami a pod. nebo lisováním linkované, čtverečkované nebo jinak vzorkované patří do saz. pol. 285c).
(6)
Při pochybnostech, zda jde o lepenku nebo o balicí papír, projednávají se takové výrobky, jejichž čtvereční metr váží 300 g nebo více, jako lepenka, kdežto výrobky o váze menší jako balicí papír.
(7)
Surová lepenka k výrobě lepenky pokryvačské, jejíž čtvereční metr váží méně než 300 g, může být celními odděleními ONV výjimečně projednána pro známé výrobce pokryvačské lepenky jako obyčejná lepenka saz. pol. 285a), s výhradou příležitostné dodatečné prohlídky nejbližšího, vhodně vyrozuměného celního nebo kontrolního orgánu. Upotřebení takto odebraného balicího papíru k jiným účelům než k výrobě pokryvačské lepenky je zakázáno.
3.
(1) Lisovací listy a lepenka lesklá saz. pol. 285b) jsou husté, pružné, obyčejně kaučované, nejčastěji žlutě nebo hnědě barvené lepenky, které byly vyrobeny z čisté stejnorodé hmoty (převážně z hadrů) a dosáhly takové hladkosti, že vypadají jako vyleštěné. Jim na roveň se stavějí všechny nabírané nebo kaučované hladké lepenky ze stejnorodé, čisté papíroviny, které mají kompaktní plochu řezu, jakož i tak zvané tvrdé lepenky, které dosáhly značné tvrdosti jednak zvláště silným lisováním, jednak též jistými přísadami, tak na př.: lepenka na lisovací desky (šedá lepenka, které se upotřebuje jako lisovacího listu), lepenka železná (carton de fer), též ohýbaná na stavbu železničních vozů, lepenka kožená, lepenka olejovaná (pevná, stejnorodá), dále papírmašé v tabulích, nelakované. Sem patří rovněž takové husté hmoty na způsob lepenky, které jsou z buničiny při pravené solemi kovů a spojené vysokým tlakem. Přicházejí do obchodu nezpracované ve tvaru desek, bílené (světle šedé) nebo barvené (červeně, černě atd.), s označením vulkanfibr, stabilit, parkesin atd.
(2)
Lepenky břidličné saz. pol. 285b) jsou papírové tabule, vyrobené z pevné, tenké, hladké lepenky, napuštěné lněným pokostem a olejovou barvou s příměsí sazí a pemzového prášku; mohou být též přiříznuty do tvaru počítacích tabulek, nesmějí však být linkovány. Lepenky břidličné linkované nebo orámované, saz. čís. 300.
(3)
Lepenky osinkové, též zvané pokryvačské lepenky břidličné, saz. čís. 401.
4.
(1) K jemným kartonům (kterých se užívá na navštívenky, dopisnice, pohlednice, na kartonáže, pro potřeby fotografické atd.) patří jak jednoduché nebo kaučované kartony, tak i kartony slepované. Jednoduché nebo kaučované kartony (strojní kartony), jsou silné papíry, které vycházejí ze stroje papírenského již hotové. Jednoduché jemné kartony se vyrábějí vždy z bílených vláken a jsou tedy zpravidla bílé nebo světlého, jemného barevného odstínu. Takové kartony na fotografie se projednávají jako jemné kartony i tehdy, když jsou barveny tmavě. Slepované kartony jsou zhotoveny z papírových archů (též archů balicího papíru) na sebe (nalepených nebo mají vnitřní vrstvy z méněcenného papíru a vnější nalepené vrstvy z papíru podrobeného vyššímu clu, vyjma z papíru stříbrného a zlatého. Lepenky všech druhů, které jsou dodatečně natřeny barvou atd. na jedné nebo na obou stranách (vyjma lepenku malířskou saz. čís. 289), moarovány, potištěny linkami nebo jinými vzorky nebo lakovány, nebo lisováním obdržely vzorkovaný povrch, patří do saz. pol. 285c). Otisky drátěného síta nebo značkovací plsti se za lisování nepovažují.
(2)
Kartonové papíry (kartony), váží-li čtvereční metr méně než 200 g, nenatřené, saz. čís. 289, natřené, saz. pol. 290a).
(3)
O rozeznávání jednoduchých kartonů od kreslicího papíru a papíru výslovně nejmenovaného viz vysvětlivky k saz. čís. 289.
5.
Pokrývky na podlahu z lepenky (zvané na př. congoleum, balatum, stragule, vocaleum, linol a pod.) jsou napodobeniny pokrývek linoleových a jsou zhotoveny z lepenky napuštěné asfaltem, dehtem a pod. a opatřené zřetelnou lesklou krycí vrstvou, vyrobenou ze lněného oleje, barviv a plnidel.
6.
Odběr barytovaných kartonů podle 1. poznámky za saz. čís. 285 povolují KNV, jež stanoví též kontrolní podmínky.
Saz. čís. 286.
Lepenka dehtovaná a kamenná.
(1)
Dehtovaná lepenka (pokryvačská lepenka, pokryvačská či asfaltová plst) je buď lepenka ve svitcích nebo v arších, napuštěná dehtem nebo směsí dehtu a smůly, též posypaná před uschnutím pískem nebo drobným křemením, anebo zplstěné tabule, vyrobené ze starých rozpletených provazů s odpadky mydláren atd., nebo z lisovaných zvířecích chlupů s povlakem ze smůly, dehtu, sádry, břidličného písku a pod., k pokrývání budov nebo k isolaci zdí, sklepení a pod. proti vlhkosti.
(2)
Kamenná lepenka jsou tabule nebo beztvárná hmota z papíroviny a klihového roztoku s přimíšenými nerostnými látkami jako cementem, křídou, hlínou, barytovou bělobou atd., jíž se používá na výrobky tvářené.
(3)
Podle saz. čís. 286 se projednávají též olejovým pokostem napuštěné, silné, obyčejné lepenky pro stavební účely; taktéž nepromokavá konopná plst (zplstěná konopná koudel spojená asfaltem nebo dehtem).
(4)
Drážkovaná lepenka napuštěná dehtem patří rovněž do saz. čís. 286.
Saz. čís. 287.
Papír balicí, váží-li čtvereční metr aspoň 30 g.
1.
(1) Jako balicí papír saz. čís. 287 se projednává všechen papír z méně pečlivě připravené papíroviny, který je zřejmě určen k balení zboží, nehledě k látce (hadry, buničina nebo dřevovina), ze které je vyroben, tudíž papír ve hmotě nikoliv jemný a, je-li průsvitavý, je oblačný, jakož i nestejnoměrný. Tento papír má buď přirozenou barvu šedou, hnědou nebo žlutou nebo je barven v papírovině nebo je vyroben natékáním různě zbarvených vrstev papíroviny a je většinou bez nerostných přísad.
(2)
O rozlišování balicího papíru od pravého a napodobeného pergamenového papíru viz 6. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 291.
(3)
Při pochybnostech o váze papíru, jmenovitě u buničinového a hedvábného, jakož i u silného papíru balicího, jejž strana navrhuje projednat jako lepenku, zjistí se váha.
(4)
Balicí papír, vyrobený z několika vrstev, nesmí však být slepován. Znakem pro slepovaný papír je, že — vložen do vody — dá se po několika minutách rozpoltit na dvě nebo několik více méně hladkých papírových vrstev, kdežto kaučovaný (vrstvený) papír nedá nikdy štěpné plochy hladké, nýbrž nerovné a zplstěné.
(5)
Do saz. čís. 287 patří též balicí papír navinutý v kotouče na dřevěných vložkách (pokud nejde o papír nařezaný na proužky široké 15 cm a užší); v proužcích širokých 15 cm a užších, saz. pol. 300a).
2.
(1) Do saz. pol. 287a) patří balicí papír nebarvený, t. j. v přírodní barvě, nebílený, jako žlutý slaměný papír, hnědý dřevitý papír, zvaný též patentní balicí papír, šedý nečistý režný papír (šedák), hrubší, nečistý, přírodně barvený buničinový (celulosový) papír balicí, dále též nedírkovaná (neprorážená) papírovina ve tvaru balicího papíru atd.
(2)
O výjimce u surové lepenky, jejíž čtvereční metr váží méně než 300 g, určené k výrobě pokryvačské lepenky, viz vysvětlivky k saz. čís. 285.
3.
(1) Do saz. pol. 287b) patří balicí papír barvený v papírovině (též kaučovaný z různě zbarvených vrstev papíroviny), jakož i papír dehtovaný (i když se ho užívá na podlepování čalounů nebo k isolaci zdí atd.) a hrubý asfaltovaný papír, dále packing felt (čínský balicí papír), t. j. z bavlněných vláken zplstěný, lepidly skližený, lisovaný, hrubý balicí materiál.
(2)
Papír na balení jehel (papír připravovaný proti rezavění) a podobné balicí papíry z jemné papíroviny a stejnoměrného zbarvení, saz. čís. 296.
(3)
Balicí papír natřený nebo potištěný barevnými linkami atd., saz. čís. 290.
(4)
Balicí papír slepovaný (ze slepovaných vrstev papíru), saz. čís. 296.
(5)
Balicí papír pergamenový, saz. čís. 291.
(6)
Balicí papír zřásněný, lisovaný, vlnitý, s vytlačenými vzory, lícovaný atd., saz. pol. 296c).
(7)
Balicí papír podložený nebo proložený plátnem (též bavlněným), saz. čís. 297.
(8)
Balicí papír potištěný oznámeními, reklamou a pod., saz. čís. 298.
(9)
Balicí papír vyrobený nalepením vlnitě lisovaného balicího papíru na plochý papír (t. zv. vlnitá lepenka), saz. pol. 300a).
(10)
Hedvábný papír o váze čtverečního metru menší než 30 g, saz. čís. 296.
(11)
Speciální balicí papír, připravovaný chemikáliemi, na př. chloridem hořečnatým a kysličníkem hlinitým, saz. čís. 291.
Saz. čís. 288.
Papír pijavý.
1.
(1) Pijavý (ssací) papír je papír většinou nabíraný, vůbec nelisovaný nebo jen velmi slabě lisovaný, měkký, kyprý, neklížený, málo pevný, avšak velice ssavý. Vyrábí se hlavně z hadrů.
(2)
Pijavý papír přiříznutý do tvaru obvyklého pro sešity atd. patří též do saz. čís. 288.
2.
Do saz. pol. 288a) patří pouze hrubý, nebarvený (šedý) pijavý (ssací) papír z nestejnorodé, nečisté papíroviny. Jsou to horší druhy pijavého papíru, vyrobené často zcela nebo částečně z vlněných hadrů.
3.
(1) Do saz. pol. 288b) patří všechen ostatní pijavý papír, jako polobílý, bílený, barvený, dále pijavý papír a pijavé kartony ze stejnorodé, čisté papíroviny. Mohou být též barevné, t. j. v papírovině barvené nebo vyrobené z barevného materiálu. Mají často otisky síta, zvláště jsou-li z velmi kyprého papíru.
(2)
Sem patří též pijavé kartony v podobě houbovité lepenky, kterých se užívá k výrobě stereotypových matric pro rotačky (t. zv. matricová lepenka); filtrační materiál (Enzingerovy listy filtrační), jemný to silnější pijavý papír, a filtrační papír (chemicky nepřipravovaný), bílý, jakož i pijavé kartony z bílého ssacího papíru, kaučované se ssacím papírem jiné barvy.
(3)
Chemicky čistý filtrační papír, saz. čís. 293.
(4)
Filtrační hmota, t. j. v chomáčky roztrhaná zkypřená papírovina z bílené bavlněné polohadroviny, saz. pol. 284a).
(5)
Pijavý papír saz. čís. 288 potištěný oznámeními, reklamou a pod., saz. čís. 298.
(6)
Podložky (lenochy) z linkovaného pijavého papíru, saz. čís. 300.
4.
(1) Do saz. pol. 288c) patří pijavý papír s lisováním na způsob plátna, piketu nebo moarovým, jakož i vůbec pijavý papír opatřený vzorky, vylisovanými válci nebo deskami, bez zřetele k tomu, bylo-li provedeno lisování pro zvýšení ssavosti či pro ozdobu.
(2)
U papíru lisovaného na způsob plátna jeví se pod lupou znázornění nitek, tvořící vzorek, vypouklé (haut relief); nevzniklo tudíž toto znázornění vlisováním nitek kovové nebo jiné tkaniny.
(3)
Pijavý damašek může být barvený, dírkovaný nebo prorážený.
Saz. čís. 289.
Papír kreslicí, lepenka malířská, papír měditiskový.
1.
(1) Kreslicí papír (papír akvarelový, bristolový, slonovinový, velinový, lanový, přírodní atd.) je papír obyčejně silný z jemné papíroviny, klížený, bílý nebo v papírovině barvený, více méně drsný nebo zrněný tlakem plsti, síta nebo válce, vážící aspoň 150 g na čtvereční metr. Vyznačuje se obvykle nerozdíravostí a má jen menší hladkost, nikdy zvláštní lesk.
(2)
Sem patří t. zv. olejovaný snímací papír, t. j. tenký papír vyrobený napuštěním jistými oleji (neschnoucími vyprcháním, nýbrž tuhnoucími přijímáním kyslíku), jako lněným olejem, makovým olejem nebo pokosty, voskem a pod. Bývá často namodralého odstínu; jeho balení je pečlivější, protože velmi snadno žloutne. Dále sem patří též voskovaný, ceresinovaný a parafinovaný papír (vyrobený namáčením slabě klíženého nebo neklíženého surového papíru do rozpuštěného vosku atd.), i když se ho upotřebí jako balicího papíru nebo jako uzávěrky sklenic a pod., nebo je-li přiříznut do formátu obvyklého pro snímací knihy.
(3)
Uvedené druhy papíru ve svitcích širokých méně než 15 cm, saz. čís. 300.
2.
Malířská lepenka je lepenka pro malířskou potřebu půdovaná nebo natřená olejovým pokostem, jež byla vyrobena nalepením papírových archů na sebe. Přichází do obchodu pod různým označením, jako bristolový karton (pro akvarelovou malbu), slonovinový karton (pro miniaturní malbu), isabelový karton a pod., jakož i v různých formátech (velikostech). Sem patří též jiné půdované lepenky, připravené k malování.
3.
(1) Papír měditiskový je silnější papír vyrobený z jemné papíroviny, neklížený nebo slabě klížený, jehož se užívá na mědirytiny, ocelorytiny a pod.; je málo lisován a má houbovitou strukturu, ježto musí mít určitou ssavost.
(2)
Papír na umělecký tisk, saz. čís. 290.
4.
Do saz. čís. 289 patří též kartonový papír, o váze čtverečního metru menší než 200 g. Je vyroben vždycky z bílené vlákniny, bývá tudíž zpravidla bílý nebo má světlý, jemně barevný odstín; váží-li jeho čtveřeční metr méně než 160 g, projednává se podle saz. čís. 296.
Saz. čís. 290.
Papír pestrý, též lakovaný a bíle natřený papír.
(1)
Pestrý papír (papír natíraný, hlazený, lesklý, duhový, jako dřevo žilkovaný, mramorovaný, fénixový a pod.) je všechen papír barvami jednobarevně nebo vícebarevně (též bíle) natřený, mramorovaný, stříkaný, lakovaný (matný nebo lesklý) nebo jinak barevně vzorkovaný (nikoli však bronzovaný, zlacený, stříbřený nebo prorážený). Též hotový papír na obou stranách natřený nebo protažený barvou patří mezi pestrý papír. Od papíru barveného v papírovině se liší tím, že je natřen, t. j. barevný, pouze na povrchu, jinak však je z bílého nebo světleji odstínovaného, stejnoměrného papíru. O projednávání pergamenového papíru pestrého viz 9. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 291.
(2)
Za pestrý papír se pokládá dále t. zv. pestrý papír pískovcový, t. j. papír ještě na sítu mramorovaný nastříkáním barvy, jakož i papír, který byl za mokra mramorován posypáním intensivně zbarvenými vlákny.
(3)
K pestrému papíru patří též balicí papír zdobený barevnými linkami, tečkami, hvězdičkami a pod., t. zv. kartounový papír a pod., jakož i papír v celých arších vyzdobený ornamentálními nebo figurálními nákresy (zvířat, květin, ovoce atd.), u kterého obrázkové nákresy nemají povahu vlastních obrazů, nýbrž mají působit opakováním a neohraničením pouze jako vzorkování plochy.
(4)
Sem patří též t. zv. křídový, lesklý či barytovaný papír, opatrený bílým povlakem (z křídy, kaolinu, satinové běloby, síranu barnatého [blanc fixe] a pod.), dále tenký asfaltovaný papír, obtiskovací obrázky (metachromotypie), též obtiskovací písmo, vyrobené na způsob obtiskovacích obrázků, jednobarevné nebo vícebarevné květiny a ornamenty, jakož i texty písma, jichž se užívá k obtiskování vzorků nebo nápisů na porcelánovém, skleněném, kovovém zboží atd.; papír dřevitě žilkovaný a mramorovaný, s barevnými vzorky dřevitých žilek, mramoru a pod., určenými k obtiskování; papír na umělecký tisk, vyrobený natřením bílými nebo slabě odstíněnými barvami (barytem a pod.), s příměsí klihu, kaseinu a formaldehydu (namočí-li se takový papír v horké vodě s příměsí čpavku a lehce se tře, zakalí a zbarví vodu); papír zbarvený eosinem nebo jinými barvivy (protažený barvou, nikoli však barvený v papírovině), vyjma takový hedvábný papír, jehož čtvereční metr váží méně než 30 g. Barvený hedvábný papír, jehož čtvereční metr váží méně než 30 g, saz. čís. 296.
(5)
Sem se zařaďuje dále obtiskový papír na obtiskovací obrázky, natřený klovatinou, tragantem, škrobem (metapapír, metachromotypní papír).
(6)
Podle saz. pol. 290a) se projednává všechen hladký pestrý papír (vyjma pergamenový), podle saz. pol. 290b) všechen pestrý papír, který má mimo to ještě lisované vzorky (arabesky, linky, napodobeniny tkanin, knihařského plátna a pod.), který je lícován (zrnkován, šagrénován atd.) nebo ryhován (krabován nebo jinak lisováním utvářen).
(7)
Obrázkový papír, který má povahu hromadných výrobků obrázkového tisku, saz. čís. 299.
(8)
Brilantový papír, t. j. papír povlečený slídovými nebo skleněnými šupinami a barevným posýpátkem, na kartonáže atd., saz. čís. 300.
(9)
Pestrý papír, bronzovaný, zlacený, stříbřený nebo prorážený, saz. čís. 294.
(10)
Papír lepivý, papír gutaperčový (papír natřený klihem nebo jinými lepidly, připravený k nalepení), saz. čís. 300.
(11)
Papír s mramorovým vzorkem, jehož mramorované zbarvení vzniklo v papírovině, saz. čís. 296.
(12)
Lepenka natřená barvami atd., barevně vzorkovaná, saz. pol. 285c).
(13)
Aksamitový nebo soukenný papír (t. j. povlečený barevným vlněným prachem, velutovaný papír), saz. čís. 300.
(14)
Papír přetiskový litografický, saz. čís. 293.
(15)
Odběr barytovaného papíru podle poznámky za saz. pol. 290a) povolují KNV, jež stanoví též kontrolní podmínky.
Saz. čís. 291.
Papír pergamenový.
(1)
Jako pergamenový papír se projednává jak pravý, tak i napodobený papír pergamenový.
(2)
Pergamenový papír pravý (rostlinný pergamen, nazvaný tak pro svoji podobnost se zvířecím pergamenem) vzniká působením kyseliny sírové nebo roztoku chloridu zinečnatého na neklížený papír. Vyrábí se tedy hlavně tak, že se neklížený papír protáhne zředěnou kyselinou sírovou, pečlivě vypere v čisté vodě a ve slabém alkalickém roztoku a usuší při silném napnutí.
(3)
Je to papír pevné, rohovité povahy, průsvitný; ponoří-li se do vody, změkne a zplihne, aniž ztrácí na pevnosti, vařením ve vodě se neporuší, vzdoruje i nějaký čas vroucímu žíravému louhu, rozpouští se však pozvolna v horké koncentrované kyselině solné nebo sírové. Pod drobnohledem jsou patrná částečně změněná slepená vlákna. Drží-li se pravý pergamenový papír nad slabým plaménkem (zápalky), dává, není-li napuštěn glycerinem nebo jinou hygroskopickou látkou, více méně intensivní puchýřovité výdutky.
(4)
K napodobeným pergamenovým papírům (pergamin, náhražka pergamenu, pergamen nepropouštějící mastnotu) se počítají všechny papíry, které jsou vyrobeny ze sulfitové buničiny, po příp. z velmi jemně umleté a zvláště připravené papíroviny, mají téměř stejnou průsvitnost jako pravé pergamenové papíry a rovnají se jim též jinak vzhledem. Od pravého pergamenového papíru se liší tím, že na přetrženém místě jsou znatelná vlákna, zvláště pak, když byl papír před tím ponořen do vody; napodobené pergamenové papíry se po dlouhém vaření ve vodě rozvaří na kaši; jsou to většinou tenčí papíry než t. zv. pravé pergamenové papíry. Pravé pergamenové papíry se rozlišují od napodobených ještě tím, že pravé pergamenové papíry při vaření ve zředěném (3%ním) sodném louhu po 20 minut a při současném silném míchání mohou být z roztoku vytaženy v celku.
(5)
Celulosové papíry saz. čís. 296 vyrobené pouze pozvolným a silným mletím vláken v holandru, jakož i pozvolným chodem v papírenském stroji a rychlým usušením, podobající se však téměř úplně svým zevnějškem napodobeným pergamenovým papírům, rozlišují se hlavně tím, že mají vždy na přetrženém místě krátká vlákénka.
(6)
Pravé a napodobené papíry tohoto saz. čísla se rozlišují od balicích papírů saz. čís. 287 a papírů výslovně nejmenovaných saz. čís. 296 hlavně tím, že nepropouštějí mastnotu. V pochybných případech se položí vzorek asi 2 dm2 zkoumaného papíru — který se nejprve důkladně vyzkouší, není-li jemně dírkován — na bílý psací papír; potom se na zkoumaný papír nakape 10 kapek kostního oleje. Neshledají-li se po 2 minutách na podloženém psacím papíru mastné skvrny, projedná se přezkoušený papír jako pravý nebo napodobený pergamenový papír tohoto saz. čísla, v opačném případě podle své jinaké povahy jako papír balicí podle saz. čís. 287 nebo jako papír výslovně nejmenovaný podle saz. čís. 296.
(7)
O rozlišovacích znacích balicího papíru viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 287.
(8)
Jako pergamenový papír se projednává též speciální balicí papír, totiž papír napuštěný chloridem hořečnatým a kysličníkem hlinitým, špinavě šedohnědý nebo žlutý, velmi pevný a pergamenovité povahy.
(9)
Pergamenový papír hladký saz. pol. 291a) může být pestrý, lakovaný, bíle natřený; zlatý, stříbrný, se zlatými a stříbrnými vzorky (pravý nebo nepravý, též bronzovaný), krajkovitý a podobně prorážený, vzorkovaně lisovaný, krepovaný, ryhovaný nebo krabatý pergamenový papír patří do saz. pol. 291b). Pergamenový papír pestrý, lakovaný, bíle natřený, je-li vzorkovaně lisovaný, krabatý, krepovaný nebo ryhovaný, patří do saz. pol. 290b).
(10)
Pergamenový papír přistřižený v proužky pro určitou zřejmou potřebu nebo zvláště upravený pro vložení do osmosových přístrojů dírkováním na místech určených k upevnění, jakož i dírkované isolační desky, saz. čís. 300.
(11)
Do saz. čís. 291 patří též viskosový (celofánový) papír.
Saz. čís. 292.
Papír připravený k účelům fotografickým.
1.
(1) Albuminový papír je papír z jemné hmoty, který je pokryt po jedné straně hladkým, lesklým, bílým, růžovým, fialovým nebo jiným světle zbarveným povlakem z čištěné vaječné bílkoviny a jehož se užívá ke zhotovování fotografických obrázků. V obchodě se vyskytuje papír jednou i dvakrát albuminovaný, t. zv. albuminový papír brilantový.
(2)
Vrstva vaječného bílku na albuminovém papíře se rozpouští ve vodě; roztok se sráží vařením.
(3)
Želatinový papír je papír povlečený poměrně tlustou vrstvou želatiny, na př. přenášecí papír fotolitografický, kterého se používá k fotografickému snímání chromovými solemi.
(4)
Listy hektografické (na archu papíru položená, tenká hektografická hmota, želatinové listy), saz. čís. 610.
(5)
Pigmentový papír je papír povlečený silnou vrstvou želatiny zbarvenou pigmentovými barvami (zpravidla tmavě), kterého se užívá k výrobě fotografických pigmentových obrázků nebo uhlotisků. Vrstva ta nabobtná ve studené vodě a v horké vodě se rozpouští.
(6)
Sem patří též t. zv. přímo snímající uhlový papír, jakož i gumotiskový papír a podobné papíry, které jsou povlečeny tmavobarevnou vrstvou různých pigmentů a klovatiny (klihu) Vrstva gumotiskového papíru se rozpouští ve studené vodě.
2.
(1) Do saz. pol. 292b) patří:
a)
všechen fotografický papír připravený solemi drahých kovů (sloučeniny zlata, stříbra, platiny atd.), který se mění na světle a je určen pro snímání nebo pro fotografické vyvolávání, jako papír aristový, stříbrný albuminový nebo kaseinový papír, papír bromostříbrný a želatinový papír bromostříbrný, papír chlorostříbrný a želatinový papír chlorostříbrný, papír celoidinový (kolodiový papír chlorostříbrný), papír protalbinový (papír s rostlinnou bílkovinou chlorostříbrný), dále papír platinový, světlotiskový papír obsahující stříbro (bleskový papír sepiový atd.) a pod.
b)
papír, který byl učiněn citlivým na světlo natřením roztoky solí obecných kovů, na př. papír světlotiskový (papír modrotiskový) nebo papír kyanotypový (připravovaný směsí citranu železitého a červené krevní soli), papír železito-duběnkový a papír učiněný citlivým chromovými solemi, jako pigmentový papír trvale chromovaný atd.
(2)
Tyto papíry jsou velmi citlivé na světlo a poznají se tedy již po zvláštním pečlivém balení.
(3)
Dopisnice z takovýchto papírů citlivých na světlo patří sem rovněž.
(4)
Fotografické cívky (svitkové filmy) z celuloidu, saz. pol. 361c); ze želatiny, saz. čís. 610.
3.
Odběr želatinového papíru podle poznámky za saz. pol. 292a) povolují KNV, jež stanoví též kontrolní podmínky.
Saz. čís. 293.
Jiné papíry chemické.
1.
(1) Karbonový i indigový papír je hedvábný papír napuštěný emulsí z tuků (živočišných nebo rostlinných), vosků (živočišných, rostlinných nebo minerálních) a barviv (anilinových nebo minerálních), tuhy, sazí, kysličníků kovů (na př. kysličníků chromu, zinku, olova). Indigový papír je papír určený pro průpis tužkou nebo perem, karbonový pro průpis strojem; barvy obou těchto papírů mohou být různé (na př. modrá, fialová, černá, červená, zelená, žlutá, bílá).
(2)
Rozmnožovací blány, t. j. papír sloužící k rozmnožování na rozmnožovacích přístrojích (na př. papíry stencilové a indestructible-stencil), v arších na tužších podložkách s proráženou hlavicí se projednávají podle saz. pol. 300b).
2.
(1) Sem patří mimo jiné papír albuminový čeřicí, olovnatý (povlečený uhličitanem olovnatým) na balení stříbrných předmětů; desinfekční (karbolový, naftolový atd.); balicí papír pro desky citlivé na světlo (tenký celulosový papír napuštěný uhličitanem sodným); filtrační papír připravovaný (t. zv švédský nebo Berzeliův papír), jemný (ssací) papír, podobný tiskařskému papíru, neklížený, vyráběný v nabíraných arších, vypraný kyselinami a destilovanou vodou, též přistřižený v kotouč nebo skládaný; papír na mouchy (k hubení much připravovaný kysličníkem arsenitým, kvasiovým výtažkem a pod.); papír naftalinový (proti molům), papír ozonový (k určení množství ozonu ve vzduchu); papír reagenční (papír lakmusový, kurkumový, alkanový atd); papír snímající kopie (rekopírovací), tenký to papír, napuštěný solemi železa nebo chromu nebo jinými chemickými přípravky, k pořizování snímků písemností již sňatých otiskem (železem připravený papír dává s krevní solí modré zbarvení, s roztokem taninu černé); papír připravený proti potu, též skládaný v balíčcích
(2)
Podle saz. čís. 293 se projednává též litografický přetiskovací papír. Je to papír připravovaný síranem barnatým, křídou nebo barvou se želatinou, mazem, klihem nebo podobnými pojidly, barevný nebo bílý; sem patří též glycerinem a pod. zpracovaný, t zv. trvale vlhký litografický přetiskovací papír.
(3)
Filtrační papír tohoto saz. čísla ovlhčený kyselinou solnou a pokápnutý vodným roztokem žluté krevní soli nedává modré zbarvení (reakci na železo), čímž se liší od pijavého papíru saz. čís. 288. Po spáleni zanechává filtrační papír saz. čís. 293 jen nepatrné množství popela prostého kyseliny křemičité.
(4)
Bolusový papír (na knížečky pro lístkové zlato), papír proti rezu čili tuhový, saz. čís. 296.
(5)
Výbušný papír (připravený z kolodiové bavlny), saz. čís. 646.
(6)
Papír na mouchy natřený lepidlem a pod, saz. čís. 300.
(7)
Medicinální papíry, na př. papír hořčičný, sublimátový atd., saz čís 630.
(8)
Papír voňavkářský, papír nakuřovací, papír ličidlový (napuštěný růžovým ličidlem a pod.), saz pol 633a).
(9)
Zápalný papír (umělý troud a pod.) saz. čís. 640.
Saz. čís. 294.
Papír zlatý a stříbrný a papír se zlatými a stříbrnými vzorky (pravý nebo nepravý, též bronzovaný), papír krajkovitý a podobný papír prorážený.
1.
Sem patří: pravý papír zlatý a stříbrný (barvou, jako okrem, olověnou bělobou atd., a klovati-nou nebo rozpuštěným klihem natřený a pravým lístkovým zlatem nebo lístkovým stříbrem pokládaný a mezi válci uhlazený); nepravý papír zlatý a stříbrný (natřený bronzovým práškem rozetřeným v klihu); papír pokládaný kovovými foliemi nebo opatřený zlatou ořízkou; rovněž všechen papír hladký nebo lisovaný v celých arších (vyjma pergamenový), vypravený na bílém nebo barevném podkladě zlatými, stříbrnými nebo bronzovými výzdobami, pokud nejde o hromadný výrobek obrázkového tisku nebo nepatří do saz. čís. 298.
2.
(1) Zlatý a stříbrný papír neslepený, nenapnutý, v proužcích na obou stranách přímočaře ohraničených, též ve svitcích, není vyloučen z projednávání podle saz. čís. 294.
(2)
Dále patří do saz. čís. 294 všechen vysekávaný, vyrážený, dírkovaný papír, lepenka, balicí a pestrý papír, v celých arších, vyjma pijavý damašek a pergamenový papír, na př. papír kanavový (vyšívací nebo stramínový) mřížkovitě prorážený pro vyšívání atd.; papír krajkovitý v arších (jako krajky vysekaný nebo s krajkovým okrajem), též dopisní papír toho druhu atd.
(3)
Jacquardové listy, saz. pol. 300a)4.
(4)
Kanavový papír fasonovaný nebo s předtiskem vzorků pro vyšívání, saz. čís. 299.
(5)
Proužky do skříní, jakož i všechny proužky krajkovitého a podobně proráženého papíru, saz. čís. 299.
(6)
Monotypový papír, saz. pol. 300a).
(7)
Silný papír s vysekávanými velkými otvory pro přenášení housenek hedvábníka se nepočítá k proráženému papíru, nýbrž projednává se podle povahy papíru.
(8)
Komůrkové soubory z papíru pro pěstování hedvábníka, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 300.
Saz. čís. 295.
Čalouny.
(1)
Jako čalouny (papírové čalouny, též lemovky toho druhu) se projednává všechen papír ve svitcích, barvami, barevným vlněným prachem, dřevěnou moučkou atd. potištěný, velutovaný nebo jinak vzorkovaný nebo též pouze jednobarevně natřený, používaný jako čalouny.
(2)
Sem patří též jednou barvou potištěný papír na stropy (t zv. fond uni), též ve svitcích o neobvyklé délce u čalounů, jakož i hlazený papír, bílý, na líci natřený, ve svitcích obvyklých u čalounů. Dále sem patří napodobeniny kožených čalounů, též ze silného a tuhého papíru, který nabyl vzhledu lisované kůže povlakem laku barvy kůže (též bronzovaným zlatově, po příp. stříbrně) a dalším zpracováním
(3)
Tekkové a salubrové čalouny, vyráběné nanesením olejovité barevné, po případě bronzované hmoty na papír, též pojištěné vzorky, se projednávají podle saz. čís. 295.
(4)
Linkrustové čalouny skládající se z papírového podkladu, na kterém jsou válcem naneseny vypouklé ornamenty, linky atd. z hmoty obsahující dřevěnou moučku, lněný olej, pryskyřici a pod. (ať lakované, bronzované atd. či nikoli), saz. čís. 342.
(5)
Papír na výrobu čalounů, též barvený v papírovině, dovážený ve velkých kotoučích pro továrny na čalouny, saz. čís. 296.
(6)
Papírový štuk s vlisovaným vzorkem, saz. pol. 300b).
Saz. čís. 296.
Papír výslovně nejmenovaný.
1.
(1) Do saz. čís. 296 patří všechen papír, který není ani výslovně uveden v sazebníku, ani přikázán určitému sazebnímu číslu vysvětlivkami u jednotlivých saz. čísel této saz. třídy, ať je surový, bílený, barvený v papírovině (též mramorovaný v papírovině), klížený nebo neklížený, zejména:
(2)
Papír, dopisní papír, pouze nařezaný v arších, též skládaný; tiskařský papír; klosetový papír, též rozřezaný, avšak neskládaný, neperforovaný, ani v krabicích; snímací papír (ke snímání písma), nepřipravovaný chemicky; papír na balení jehel; papír proti rezu čili tuhový (papír připravovaný tuhovým práškem k ochraně proti rezu) a podobné papíry na balení kovů; papírová vlna (proužky papíru všech druhů na balení stolního ovoce a pod.); slepovaný balicí papír; psací papír (kancelářský, do psacího stroje a pod.); balicí, jakož i hedvábný papír, váží-li jejich čtvereční metr méně než 30 g; cigaretový papír; všechny tyto papíry v celých arších nebo ve svitcích širších než 15 cm (též v obvyklé obchodní úpravě, nikoli však v krabicích); araliový či t. zv. rýžový papír, t. j. na tenko řezaná dřeň stromů na umělé květiny, též barvená.
(3)
O rozlišovacích znacích balicího nebo pergamenového papíru a papíru výslovně nejmenovaného viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 287 a vysvětlivky k saz. čís. 291.
(4)
Papír výslovně nejmenovaný ve svitcích v šíři nejvýše 15 cm, saz. čís. 300.
(5)
Barytovaný papír a podobné papíry natřené barvami, saz. čís. 290.
(6)
Dopisní papír, psací papír a pod. se zlatou ořízkou nebo s krajkovým okrajem, saz. čís. 294.
(7)
Dopisní papír, psací papír a pod. pouze potištěný označením firmy nebo jinakými písemnými značkami, s vyobrazeními obchodní povahy, saz. čís. 298.
(8)
Papír na umělecký tisk, saz. čís. 290.
(9)
Cigaretový papír v arších, potřený pokostovým roztokem nebo pro drobný prodej nařezaný, upravený atd., saz. čís. 300.
(10)
Cigaretový papír z odpadků tabáku (tabákový papír), saz. čís. 22.
2.
(1) Do saz. pol. 296a) patří všechen hladký papír, t. j. všechny druhy satinovaného, polodrsného nebo drsného, nevzorkovaného papíru, v sazebníku výslovně nejmenované, a to i tehdy, mají-li vodotiskové ozdoby (t. zv. singhaleský papír a pod.) nebo mají-li linky, které byly vytvořeny již za mokra sítem nebo značkovací plstí.
(2)
Novinový papír tiskařský je nehlazený papír obsahující nejméně 60% (podle váhy) ligninu, s rovnoběžnými vodoznakovými čarami vzdálenými od sebe 5—10 cm, váží-li jeho čtvereční metr nejméně 45 g, nejvýše 60 g, v kotoučích o průměru nejméně 80 cm. Podle sazby pro novinový papír tiskařský v kotoučích se projednává papír pouze tehdy, předloží-li dovozce při dovozu osvědčení výrobní firmy o tom, že dovážený papír obsahuje nejméně 60% (podle váhy) ligninu. V případech pochybnosti o správnosti osvědčení se vyžádá posudek chemicko-technického ústavu finanční správy.
(3)
Bílý papír prostý ligninu (zvaný též dřevaprostý papír) smí obsahovat nejvýše 5% ligninu. Chemickou zkouškou se pozná tento papír tak, že skvrna způsobená na něm kapkou roztoku floroglucinu je po uschnutí nažloutlá nebo růžová, nikdy však sytě fialově červená. V případech pochybných se vyžádá posudek chemicko-technického ústavu finanční správy. Roztok floroglucinu se připraví takto: 1 g floroglucinu se rozpustí ve 100 cm3 lihu, po úplném rozpuštění se přidá 25 cm3 sehnané kyseliny solné a roztok se promíchá. Roztok se uchovává v hnědé lahvičce se zabroušenou zátkou; jelikož se časem kazí, nutno jej vždy asi po 3 měsících obnovovat. Tento roztok dodá chemicko-technický ústav finanční správy.
3.
(1) Do saz. pol. 296b) patří dopisní, psací a pod. papír s černými nebo barevnými linkami, čtverečky, tečkami atd.; linkovaný notový papír; papír linkami předtištěný na vzorkové listy a pod., jakož i papír s průsvitnými (t. zv. vodotiskovými) linkami.
(2)
Tištěné linkované listy (lenochy), saz. čís. 300.
4.
Do saz. pol. 296c) patří dopisní papír a jiné papíry výslovně nejmenované, též balicí papír, s vtlačenými vzorky, monogramy, znaky, okraji a podobnými výzdobami, s vypoukle lisovanými linkami, arabeskami, vzorky napodobujícími plátno, piketovou látku atd., jakož i takový papír, který je válcováním nebo lisováním šagrénován, ryhován, žebrován, zrnkován nebo moarován; dále krepovaný papír, t. j. papír, který dostal řasnatý vzorek zvláštním seškrabovacím zařízením na snímacích válcích papírenského stroje, též krepovaná papírová vata na obvazy; vlnitý, vlnitě lisovaný slaměný balicí papír (na balení lahví atd.).
Saz. čís. 297.
Papír a lepenka, podložené nebo proložené plátnem (též bavlněným); podšívka z papíru do klobouků, též povlečená látkou.
(1)
Sem patří též papír s nalepeným plátnem (bavlněným plátnem), jakož i balicí papír podložený hrubými mřížkovanými tkaninami a napuštěný olejovým pokostem (podobný svým vzhledem olejovanému plátnu) a surová lepenka proložená hrubými nitmi na způsob mřížek; dále podšívka do klobouků (podšívkový papír do klobouků, podšívková vložka podobná čepičce), též dýnka do klobouků (kotouče do klobouků) a proužky do klobouků (vložky do klobouků) z lakovaného nebo lisovaného papíru, též povlečeného tkaninami všech druhů (bavlnou, hedvábím atd.).
(2)
Podšívka do klobouků z papírového dýnka nebo z papírového dýnka povlečeného tkaninou, s proužkem podšívkového organtinu nebo jiné látky, našitým kolem dýnka, saz. pol. 300c), po příp. d).
(3)
Papír potažený atlasem, moarovanými látkami, aksamitem, suknem a pod. k úpravě jemných kartonáží nebo k jinému upotřebení než za podšívku do klobouků, saz. pol. 300c), po příp. d).
Papírové zboží:
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 298 a 299.
(1)
Vzhledem k různému celnímu projednávání obrázkových tiskovin saz. čís. 298 a 299 podle způsobu jejich výroby je třeba pro rozlišování dbát těchto podstatných znaků různých rozmnožovacích způsobů:
(2)
Zbožím zhotoveným způsobem fotomechanickým jsou všeobecně jak fotografie (bromo- a chlorostříbrné obrázky) vyrobené rychlosnímacím strojem, tak i tiskařské výrobky pořízené podle dřívějších způsobů výroby (kamenotiskem, kovotiskem), avšak tiskacími formami, které byly vyrobeny chemicky z fotografie, jako na př. světlotisky, heliogravury, fotozinkotypie, autotypie, fotolitografie atd. Je-li obraz tiskací desky prohlouben jako při mědirytinách a ocelorytinách, vzniknou t. zv. tisky z hloubky (heliogravury, též zvané světloměditisky, fotogravury).
(3)
Snímky (fotografie) pořízené fotografickým rychlosnímacím strojem jsou obrázky, které se vyrábějí ozařováním a vyvoláváním fotografických papírů bromo- nebo chlorostříbrných. Bývají většinou matné, též však lesklé, odstínu černého, nahnědlého, načervenalého atd. Plocha obrazu je pod lupou souvisle odstíněná. Tyto obrázky vyblednou, navlhčí-li se sehnaným roztokem chloridu měďnatého nebo červené krevní soli.
(4)
Světlotisky (též zvané fototypie, heliotypie, tisky skleněnými deskami, klihotisky) jsou obrazy podobné fotografiím, vyrobené mastnou barvou v lisu na plochý tisk. Za tiskací plotnu se užívá ozářené (do vodní lázně ponořené) vrstvy chromové želatiny na skleněné desce. Světlotisky mají pod lupou velmi jemné, význačně svraštělé zrno. Obyčejný světlotisk je jednobarevný, a to buď na bílém nebo barevném (též lesklém) papíru, s tiskací barvou různých odstínů.
(5)
Mezi výrobky tisku z hloubky (heliogravury, fotogravury) se počítají výrobky toho druhu zhotovené měditiskovým lisem. Poznají se podle toho, že jsou tištěny mastnou barvou a že barva vystupuje znatelně vypoukle nad papír, jmenovitě u samostatných čar a výrazných částí obrazu. (Příčinou toho je, že tiskařský papír navlhčený a na tiskací desku silně přitlačený nassál barvu z prohloubených částí obrazu tiskací formy.) Tento znak mají též zvláště tiskopisy, vyrobené v hlubotiskovém lisu a obsahující většinou jen písmové značky.
(6)
Autotypie jsou polotonované obrazy, tištěné zpravidla knihtiskařským lisem, řidčeji lisem kamenotiskařským. Vytvářejí buď obraz rozložený v tečky nebo čárky, získané fotograficky mřížkovanou liniaturou (rastrem), nebo u t. zv. zrněných autotypií nepravidelné tečky, podobné litografickému zrnu. Získají se t. zv. rastrem, t. j. skleněnou deskou, na níž jsou taženy (rastrovány) více méně jemné a blízko vedle sebe ležící černé linky v mřížkované poloze, což lze zřetelně poznat lupou.
(7)
Fotolitografie jsou lineární obrazy vyrobené lisem na plochý tisk. Za tiskací desku se užívá litografického kamene nebo jeho náhražky (zinku, hliníku atd.), na němž se zhotoví výkres pro tisk postupem užívaným při fotografickém snímání.
(8)
Jiné výrobky tiskařské, které patří do saz. pol. 298a) nebo b) podle toho, jsou-li jednobarevné, dvoubarevné nebo vícebarevné, jsou:
(9)
Litografie, t. j. písmo nebo obrazy tištěné mastnou barvou lisem na plochý tisk z litografického kamene nebo jeho náhražky (jako zinku, hliníku [t. zv. algrafie], desky z krápníkového vápence a pod.). Jeví dílem lineární zobrazení (perokresbu nebo přetisk kamenorytin), dílem odstínování docílené zrněním, které pochází od drsně zrněného povrchu kamene atd. (na př. křídová malba). Zrno stínovaných litografických obrazů je hrubší, přetrhávané, více méně okrouhlé a může tedy být pod lupou rozeznáno od světlotiskového zrna.
(10)
Dřevoryty, t. j. většinou jednobarevné tisky, které se vyrábějí na obyčejném knihtiskařském nebo příklopovém lisu tiskacími formami (nebo štočky) vyřezanými nebo vrytými do dřeva.
(11)
Mědirytiny a ocelorytiny, pak lepty, t. j. tisky většinou jednobarevné, které se vyrábějí v lisu na měditisk (druh kalandrového lisu) rytými, škrábanými nebo leptanými měděnými nebo ocelovými deskami a vyznačují se vyvýšením barvy nad papírem jako u výrobků tisku z hloubky.
(12)
Vypouklé (reliefové) obrázky, t. j. výrobky obrázkového tisku vyrobené vypouklou ražbou bez použití barev, se projednávají jako obrazy.
(13)
Pro sazební zařaďování tiskařských výrobků saz. čís. 298 a 299 je zásadou, že se počítají pouze barvy, které byly na papír dodatečně natištěny, naneseny atd., potom i barvy, kterých bylo dosaženo úmyslně přetiskem dvou barev. Nepočítá se tudíž barva, kterou má papír v papírovině, rovněž zůstanou nepovšimnuty t. zv. přesahující barvy, to jsou takové, které vzniknou bez úmyslu nepřesným zasahováním dvou barev do sebe na okrajích. U pestrého nebo zlatého a stříbrného papíru se při zařaďování barvy papírů připočítávají.
Saz. čís. 298.
Tiskopisy, oznámení a plakáty.
1.
(1) Tiskopisy, oznámení a plakáty s různobarevným tiskem v textu se považují za dvoubarevné nebo vícebarevné.
(2)
Tiskopisy, oznámení a plakáty s vyráženým, lisovaným písmem nebo ozdobou, saz. pol. 300b)2.
(3)
Dovážejí-li se tiskopisy, oznámení a pod. v obálkách, páskách atd., mohou být projednány odděleně; jsou-li opatřeny vlepenou nebo oddělitelnou dopisnicí, projednají se podle povahy dopisnice, jen nepatří-li samotné tiskopisy do položky s vyšším clem nebo není-li dopisnice v nepatrném poměru k objemu oznámení (jmenovitě u sešitých katalogů atd.).
2.
(1) Do saz. čís. 298 patří všechny na papíru nebo na lepence (též slepené), bez obrázků nebo jen částečně s obrázky vyrobené
(2)
tiskopisy, které se vyplňují a doplňují, jako psací nebo tabelový papír opatřený natištěnými rubrikami, písemnými značkami a pod., nákladní listy, účty, účtenky, jídelní lístky, směnečné blankety, nevyhotovené cenné papíry, vysvědčení, obchodní dopisní papíry a pod.;
(3)
oznámení, jako oběžníky, obalové papíry, návody k upotřebení, reklamní papíry, prospekty, divadelní oznámení, jízdní řády a knihy jízdních řádů (vyjma jízdní řády a knihy jízdních řádů, které vydávají cizozemské dopravní podniky, provozované mimo československé celní území), ceníky, reklamní knihy; obaly na knihy (envelopy) v celých arších nebo přiříznuté; mají-li tyto obaly na vnějších stranách pouze obrazy nebo téměř výhradně obrazy nebo je-li jejich textová část proti obrazům nepatrná, saz. čís. 299.
(4)
Potištěný obalový papír nepřesahující v žádném směru 15 cm, saz. čís. 300.
(5)
Nálepky (etikety, viněty), viz 3. vysvětlivku.
(6)
Naproti tomu se projednávají beze cla podle saz. čís 647: knihy jízdních řádů, jízdní řády, plakáty (též s obrázky), sazebníkové tiskopisy, svazové sazebníky, složitelné jízdenky (též v sešitech), jakož i seznamy k nim, které vydávají cizozemské dopravní podniky provozované mimo československé celní území; adresáře, schematismy, výstavní, veletržní a knihovní katalogy jiných zemí, jakož i plakáty vztahující se na výstavy, veletrhy a pod. pořádané mimo československé celní území. Periodické knižní seznamy (na př. seznam knih vyšlých na cizozemském knižním trhu); vědecké bibliografie o jednotlivých odvětvích vědy; seznamy nakladatelské pro potřebu knihkupeckou a seznamy o dražbách v cizině pro potřebu obchodu se starožitnostmi nebo s uměleckými předměty; skladní seznamy firem, které dodávají díla jiných nakladatelů pouze knihkupcům, a skladní seznamy antikvářů; všechny uvedené seznamy jsou-li vydávány od nakladatelů, knihkupců nebo obchodníků s uměleckými předměty, usedlých mimo československé celní území. Dále veškeré seznamy a ceníky, které docházejí poštou v jednom výtisku (přitom se nehledí na váhu kusu), pak t. zv. svazečky lístků přiložené knihkupeckým balíkům knih, prospekty knih (hudebnin) pro odbyt knihkupcům (obchodům s hudebninami), avšak pouze v poštovních balíčkových zásilkách. Cestovní příručky (cestovní průvodce) a brožury, které pouze doporučují navštívení cizích států, jejich turistických míst, lázní a pod. (pokud nemá anonční část převahu), počítaje v to prospekty a brožury výstav, veletrhů a pod. pořádaných mimo československé celní území, se projednávají jako tiskopisy beletristického obsahu podle saz. čís. 647 beze cla. Jiné cestovní publikace obsahující převážně anonce k propagaci určitého výdělečného podniku (hotelu, pensionátu, sanatoria a pod.), patří do saz. čís. 298. Podle saz. čís. 647 se projednávají též souhrnné programy rozhlasových vysílacích stanic (cizozemských a československých nebo jen cizozemských), pokud nemá anonční část převahy; nákladní listy, jízdenky a jiné tiskopisy, sloužící k provozu cizozemských dopravních podniků, tiskopisy poštovní šekové služby cizozemské a šeků cizozemských bank.
(7)
U sešívaných tiskopisů a oznámení, seznamů, ceníků, reklamních knížek a pod. se nepřihlíží k obalům z papíru, i když jsou vyzdobeny vícebarevnými obrázky, zlatým a stříbrným tiskem nebo jsou-li lisovány; tiskopisy atd. mající jiné obaly (z knihařského plátna, z kůže, z voskovaného plátna a pod.) nebo vázané (v tuhých nebo polotuhých deskách), saz. čís. 300. Hřbety a rohy z jemných hmot nemají však vliv na zařadění. Tvoří-li však vazba, u sešitých (brožovaných) obal, hlavní součástku, totiž je-li pouze několik málo listů svázáno (sešito), jako na př. u jídelních lístků, vinných lístků atd., projednají se podle desek nebo podle obalu.
(8)
Ceníky, seznamy a jiné tiskopisy, které obsahují výhradně nebo téměř výhradně obrázky (vyobrazení, nebo jejichž textová část je proti obrázkům skrovná, jakož i dopisní a podobné papíry, upravené k vyplnění tiskem nebo písmem, jsou-li ozdobeny obrázky v té míře, že je podstatně překročena obvyklá míra výzdoby (vyobrazení továrních závodů, zboží a značek zboží, výstavních medailí a pod.), patří do saz. čís. 299.
(9)
Plakáty se rozumějí nejčastěji větší, pro reklamu určené, potištěné papíry, též slepované nebo napnuté na lepence nebo na plátně. Mohou být též ozdobeny obrázky, ba mohou mít povahu obrazů, pokud lze nesporně poznat jejich určení jako plakát podle tisku, nápisu atd.
(10)
Ke kroužkům, poutkům a pod. k zavěšení, jakož i k dřevěným a kovovým lištám se nepřihlíží.
(11)
Obrazy (hromadné výrobky obrázkového tisku) s vynechaným místem, bez nápisu, bez tisku a pod., i když se mohou upotřebit na plakáty, saz. čís. 299.
(12)
Plakáty s útržkovými kalendáři, malými teploměry a pod., plakáty zarámované nebo zasklené a zarámované a vůbec s jiným spojením, než výše uvedeným, saz. čís. 300.
(13)
Plakáty z papíru, povlečené celuloidem, saz pol. 300c)
3.
(1) Nálepky (etikety, viněty) bez vyobrazení, nepřikrojené, negumované, v celých arších, saz. čís. 298; přikrojené, vyrážené nebo gumované, saz. čís. 300; s jakýmkoli vyobrazením (též pouze s vyobrazeními značek zboží, továrních známek, výstavních medailí a pod.), v celých arších, přikrojené, vyrážené nebo gumované, saz. čís. 299.
(2)
Lístky reklamní, adresní, blahopřejné, návěštní atd., saz. čís. 299.
Saz. čís. 299.
Papírové zboží přepychové, výslovně nejmenované hromadné výrobky obrázkového tisku, hračky, vesměs též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami; papírové prádlo; květiny a jejich součástky z papíru.
1.
(1) K papírovému zboží přepychovému saz. čís. 299 patří: plesové, masopustní a žertovné předměty (na př držadla na kytice, papírové řády, taneční pořádky, masky a jejich příslušenství [též s voskovým a pod povlakem], atrapy, t. zv. konfety [papírky okrouhlé, čtyřhranné nebo jiného tvaru], t. zv. létací had) [serpentiny]); figurky, ozdobné drobnůstky na stůl, krabičky na skvosty atd., tvářené z papíru nebo papíroviny; potištěné pruhy do skříní, přizpůsobené cukrářské papíry, ozdoby na rakve (figury, ornamenty a pod.); písmena z papíru; úplety z papírových proužků; stínítka na lampy; lampiony a pod; všechny tyto předměty též s obrázky; lístky adresní, pochvalné, pozvánkové, doporučovací, jídelní (menu), zásnubní, svatební, navštívenky a lístky blahopřejné (též blahopřejné dopisnice), rovněž vstupenky, záložky do knih, kanavový papír fasonovaný, též pouze s předtištěným vzorkem vyšívání, a podobné tisky bez vícebarevne obrázkové výzdoby.
(2)
Vějíře, též dekorační vějíře papírové, bez ohledu, na velikost, saz. čís. 271.
(3)
O projednávání pruhů ze zlatého, stříbrného a krajkovitého papíru viz poznámku k saz. čís. 294.
2.
(1) K hračkám saz čís. 299 patří vedle dětských hraček, obrázkových her, společenských her, kouzelných her a pod., z papíru, lepenky, papíroviny nebo z dřevěné vlákniny, jakož i z kamenné lepenky a tvárných hmot patřících do této saz. třídy, též obrázkové knihy s tahacími obrázky, ozdoby na vánoční stromek, vzduchové balonky, rozkládací nebo skládací obrazy atd., dále hračky ze dřeva polepené úplně papírem (kostkové hry a pod.), jakož i hračky (též sošky zvířat) z vaty nebo textilních látek vycpaných vatou, dřevěnou vlnou, pilinami a podobnými látkami k vycpávání, v kterýchžto případech se přihlíží k povlakům jako ke spojení.
(2)
Společenské hry povahy hracích karet patří do saz. čís. 302.
(3)
Lepenkové čepičky (poklopky na hlavičky k loutkám vyrážené z lepenky), jakož i surové hlavičky a údy k loutkám z papíroviny, kamenné lepenky nebo podobných hmot, saz. čís. 300.
(4)
Loutky a hlavičky k loutkám s vlásenkářskými pracemi saz. čís. 265 patří do saz. pol. 300d); s napodobeninami vlásenkářské práce, viz 18. odstavec 5 úvodní vysvětlivky. Hlavičky k loutkám povlečené voskem, saz. čís. 639.
(5)
Předlohy pro stavebnice atd., saz. čís. 299.
(6)
O projednávání hraček viz úvodní vysvětlivky.
3.
K papírovému prádlu saz. čís. 299 patří ubrousky (též s obrázkovou výzdobou), pak límce, manžety, náprsníky, a to i tehdy, když tkanina tvoří líc a papír pouze podložku nebo vložku. Prádlo, které je ušito z tkané látky a ztuženo uvnitř papírem, patří do saz. čís 274
4.
(1) Do saz. čís. 299 patří květiny, květy, poupata, listy, plody, tobolky, tyčinky, pestíky a podobné napodobeniny přírodních květin a jejich součástek, dále fantastické květiny, napodobeniny motýlů, brouků, much atd., jichž se užívá stejně jako květin přírodních k výzdobě, okrase pokojů atd., z papíru, lepenky a pod., též vyrobené z tak zvaného dřeňového nebo rýžového papíru i zpracované v kytice, věncoví (girlandy) atd., jakož i spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami. Sem patří též součástky květin zhotovené vysekáním z papíru.
(2)
Květiny a součástky květin z papíru, povlečené textilními látkami nebo zpracované s takovými látkami nebo přízí (tyčinky, pestíky), saz. čís. 261 nebo 262; z papíru napuštěného voskem nebo ceresinem, saz. čís 639.
(3)
Plody (jablíčka, třešně a pod.) z vaty, saz čís 261.
5.
(1) Obrázky a pohlednice patřící do saz. čís. 299, mohou být opatřeny zlatým nebo stříbrným tiskem, stříbrnou nebo zlatou ořízkou, vypoukle lisovány (reliefní obrázky), proráženy, figurálně řezány nebo vyráženy. Přitom se přihlíží k zlatému či stříbrnému tisku, jakož i k stříbrné či zlaté ořízce pouze jako k barvě.
(2)
Pro použití celních sazeb je jedno, zda jsou tisky sem patřící v celých arších nebo v odměřeném tvaru.
(3)
Hromadné výrobky obrázkového tisku, vázané v alba, knihy a pod., též se hřbety nebo rohy z jemných hmot, sešité, vlepené, též pouze vložené nebo vsunuté do obálek nebo desek (též alb), v rámech ze dřeva, kovu, celuloidu nebo z jinakých obyčejných nebo jemných hmot, po příp. zasklené a zarámované, se projednávají podle povahy použitého obrázkového papíru, pokud vazba, obálky, rámy a pod. nejsou podrobeny vyšší celní sazbě; jinak jsou základem pro zařadění vazby, obálky atd. Tvoří-li však vazba, obálky, mapy a pod. vlastní hlavní součástku, jako na př. u diplomů, pamětních listů a pod., projednají se podle povahy vazby, obálky atd., pokud samy tiskové výrobky nepodléhají vyšší celní sazbě.
(4)
K hromadným výrobkům obrázkového tisku saz. čís. 299 patří dále:
obrázkový papír, jímž je papír potištěný obrázky (vyjma papír pestrý, viz saz. čís 290), určený k úpravě zboží na hračky (též modelovací archy, obrázkové archy k omalování a vystřihování, předlohy k skládacím hrám, stavebnicím a pod.), na práce z lepenky (kartonáže), na vazbu knih, obálky, k nálepkám (etiketám, vinětám) a pod.; dále papír s obrázky upravený k doplňování dodatečnými zápisy tiskem a písmem, jako takový dopisní papír, diplomy a pod., pokud nejsou přikázány k saz. čís. 298, jakož i vzory pro tiskárny a tkalcovny, obrázkové vzory pro vyšívání a šití, vyjma papír potištěný pouze předtiskem na vyšívání atd., módní obrázky, terčové obrázky a vůbec všechen papír s obrázky a figurami k dalšímu zpracování, u něhož vyobrazení není samo o sobě výlučně konečným účelem; grafická znázornění z anatomie, matematiky, mechaniky, přírodopisu, fysiky atd. pro potřebu literární a pro vyučování. (O bezcelných dílech předlohových a grafických znázorněních viz 16. a 17. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 648). Předlohy k psaní a kreslení, sešity pro malování a kreslení, obsahující malovací, po případě kreslicí předlohy a obrázky (obrysy) k omalování; předlohové listy k šití a vyšívání; nálepky (etikety, viněty) s jakýmkoli vyobrazením (také jen s vyobrazením značek zboží, továrních známek, výstavních medailí a pod.) v celých arších, přiříznuté nebo vysekávané, též nálepky s podobenkou nebo zalepovací; diafanie, t. j. papír na způsob pergamenu učiněný průsvitným olejnatými látkami a potištěný barevnými vzorky (napodobenina malby na skle); lístky adresní, pochvalné, pozvánkové, doporučovací, jídelní, zásnubní, svatební, navštívenky a lístky blahopřejné, rovněž vstupenky, záložky do knih a podobné tisky s vícebarevnou obrázkovou výzdobou.
(5)
Vyšívací šablony (vzornice), viz 9. odstavec vysvětlivek k saz. čís 647.
(6)
Tiskový papír s tištěnými ilustracemi pro časopisy a knihy, na kterém se textový obsah natiskne teprve v Československu, se neprojednává jako papír obrázkový, nýbrž s výhradou průkazu tohoto upotřebení podle saz. čís. 648.
(7)
S výhradou průkazu o upotřebení se projednávají podle saz. čís. 648 též ilustrace k vědeckým nebo vyučovacím dílům vydávaným v Československu.
(8)
Obrázky hracích karet.
(9)
Obrázky z klihovatiny, potištěné, pomalované nebo lisované atd., saz. čís. 610.
(10)
Obrázky tištěné nebo malované na tkanině (vyjma malbu a fotografie na plátně), jako obrázkové vyšívací vzorky na kanavě, látky na svinovací záclony do oken a pod., se projednávají jako příslušné potištěné zboží tkané; obrázky natisknuté, litografované, fotografované atd. na jiných látkách, jako na kůži, na voskovaném plátně a pod., se projednávají jako zboží z těchto hmot.
(11)
Obrázkové archy pro dětské hry, znázorňující obrázky a čísla pro hry v kostky, hry závodní atd., též s textem, patří k hračkám saz. čís. 299.
Saz. čís. 300.
Zboží z papíru, lepenky nebo papíroviny, výslovně nejmenované.
1.
(1) Sem patří všechen papír, kterému se dostalo určitého tvaru vysekáním, přiříznutím nebo jiným zpracováním, nepatří-li do saz. čís. 298 nebo 299, dále všechny práce knihařské a lepenkářské, jakož i zboží z papíroviny nebo dřevěné vlákniny. Dětské hračky z papíroviny atd. patří též surové do saz. čís. 299, vyjma loutky a součástky loutek, které jsou-li surové a nespojené s jinými hmotami — zůstávají přikázány do saz. pol. 300a).
(2)
Papír v arších nebo rozřezaný pouze na proužky širší než 15 cm a bez zřejmého určitého účelu upotřebení, se projednává ještě jako papír. Naopak se jako výslovně nejmenované zboží z papíru projednávají na př. nařezané proužky z papíru na spony, na adresní pásky, k úpravě stůček tkanin atd., jakož i papírové proužky ve svitcích (svitkový papír) — t. j. papír svinutý, rozřezaný již při výrobě papíru nebo též dodatečně na proužky — široké 15 cm a užší, vyjma takové proužky z papíru saz. čís. 294. Proužky viskosového (celofánového) papíru v šíři nejvýše 5 mm se projednávají jako umělé žíně nebo umělá sláma. (Viz 29. odstavec I oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.)
(3)
Sošky, ozdobné drobnůstky na stůl, krabičky na skvosty atd., z papíru nebo papíroviny, patří do saz. čís. 299, jiné papírové zboží s ornamenty do saz. pol. 300 b).
2.
Do saz. čís. 300 patří mezi jiným:
(1)
Alba (alba na básně, památníky atd.) a desky na alba s prázdnými listy nebo alba, do kterých se dávají (vlepují, vkládají nebo vsunují) obrázky, fotografie a pod., též s hudebními hracími strojky (viz též 5. vysvětlivku k saz. čís. 299); přívěsné lístky z kartonového papíru k úpravě nebo k označení zboží (též vypravené nitmi nebo oušky, nikoli pouze připravené k nalepení); samovazače knih; podložky pod pivní sklenice (kotouče vyrážené z dřevité lepenky a pod.) s perlovitým, meandrovitým nebo podobným ornamentálním orámováním, s označením firmy, s průpovídkami, s ochrannými známkami (i obrázkovými), saz. pol. 300a), potisknuté obrázky nebo obrázkovým ozdobným okrajem, saz. pol. 300b); seřaďovače korespondence, účtů a pod.; dopisní obálky (i s adresou), jakož i dopisní papír bez obálek nebo s nimi v krabicích (jsou-li však krabice nebo dopisní papíry podrobeny vyššímu clu, projednají se podle tohoto vyššího cla); brilantový papír (papír povlečený slídovými nebo skleněnými šupinami a barevným posýpátkem); velutovaný papír (aksamitový nebo soukenný papír, totiž papír povlečený barevným vlněným prachem); lepivý papír (papír natřený klihem nebo jinými lepidly, připravený k nalepení), jakož i lepidlem natřený papír na mouchy; knihy a kalendáře s přišitým nebo vevázaným papírem připraveným pro zápisky, nejsou-li prázdné listy již v nepatrném poměru k objemu celé knihy, dále papír vázaný jako knihy nebo též pouze sešitý, k snímání, psaní nebo kreslení, na př. vzorníky (pro psaní nebo kreslení), knihy snímací, kancelářské, obchodní, zápisníky, deníky a pod., též vázané nebo v obálkách; střeva z pergamenového papíru; sudy a jiné nádoby z papíroviny i s dřevěnými a železnými dny a obručemi; filtrovací lepenka hotová k zasazení do filtrovacích lisů; ručniční zátky z lepenky; Jacquardovy listy s proráženými dírkami; kalendáře (útržkové, miniaturní, tobolkové, posuvné, zápiskové, nástěnné a pod.), jakož i kalendáře bez literárního přídavku ve tvaru knihy; zadní desky útržkových kalendářů, součásti nástěnných košíčků a podobné předměty z kartonu; klosetový papír v balíčcích se skládanými listy, jakož i klosetový papír rozřezaný na listy v krabičkách nebo ve svitcích, které jsou dírkovány v pravidelných vzdálenostech; klosetový papír nařezaný, též drátem dohromady stažený, saz. čís. 296; knoflíky z papíroviny; dopisnice bez obrázků a bez cenné známky (dopisnice s cennou známkou, saz. čís. 647); tištěné linkované listy (lenochy); malířské patrony (šablony pro malíře pokojů); monotypový papír ve svitcích, jednoduše dírkovaný na podélných okrajích; osmosový papír (pergamenový papír s proráženými velkými otvory, připravený pro vložení do osmosových přístrojů); packing felt (ucpávací hmota zplstěná z bavlněných vláken, spojená lepidlem) ve stuhovitých proužcích; balicí papír vlnitý, zhotovený nalepením vlnitě lisovaného (gaufrovaného) balicího papíru na plochý papír (t. zv. vlnitá lepenka); přistřižený (též vysekávaný) papír pro určitý účel upotřebení, na př. na přívěsné lístky, nálepky, navštívenky, fotografie, obálky; střihy pro konfekcionáře, vystřihované figurky, vzornice (patrony); papírové listy ručně nabírané, též se záhybovou čarou, na jídelní lístky, taneční pořádky, navštívenky nebo dopisní obálky (toto zboží v arších, jakož i ručně nabírané papíry dopisní, saz. čís. 296); lepenkové čepičky, poklopky vyrážené z lepenky na hlavičky k loutkám, jakož i surové, ne však malované, natřené nebo lakované hlavičky a údy k loutkám z lepenkové hmoty a pod.; počítací a školní tabulky z břidličné lepenky, pytle (papírové sáčky, též pytle na dopisy, kornouty a pod.) slepené, sešité nebo spojené kovovými kroužky, též vylepené na rubu tkaninami; pouze přehýbané papírové dutinky a šešulky pro lékárníky atd.; průpovídky (biblické a jiné) na kartonu; cigaretový papír, je-li částečně potřen fermežovým roztokem (papier ambré) nebo je-li nařezán pro drobný prodej nebo upraven v balíčcích, knížečkách, svitcích a pod.; špičky na doutníky a cigarety, i s brkovou násadkou.
(2)
Komůrkové soubory z papíru pro pěstování hedvábníka, a to papírové listy z pergamenovitého papíru, přistřižené do tvaru lichoběžníku (též prodlouženého na základně) a opatřené četnými malými otvory.
(3)
Listy ke strojům Verdolovým jsou papírové pruhy (zpravidla široké 172 mm, 323 mm nebo 474 mm), podél okraje nebo též podél středu podlepené úzkými proužky kartonu a v těchto podlepených místech opatřené dírkami, jež jsou od sebe stejnoměrně vzdáleny (asi 27 mm).
3.
(1) Při projednávání alb, knih a pod., jakož i desek na jejich vazbu, samovazačů knih, seřaďovačů a pod., se nepřihlíží k rohům a hřbetům z kůže nebo tkanin; rovněž nemá vliv na zařadění krabic z lepenky a kartonů, pokud přicházejí jako obal zboží, pouhé lemování okrajů tkaninami, jakož i vyobrazení, která nepřesahují pojem obchodního označení. Naopak se u jmenovaného zboží přihlíží k uzávěrkám, ke kování a k podobným ozdobám; rovněž se přihlíží při zařaďování lepenkářských (kartonážních) prací k povlakům vnitřních oddělení, přihrádek, k vyšívání na nich, jakož i ke kovovým obloučkům, ke kování a podobným ozdobám.
(2)
Při zařaďování knoflíků saz. čís. 300 se nepřihlíží k ouškům, třebas i s kovovými plátky, ani k podložkám z příze nebo z tkanin na přišití. Přesahují-li však kovové plátky nebo obruby na líc, přihlíží se k nim, pokud tím přijde v úvahu vyšší celní sazba.
4.
(1) Hektografické listy ze želatiny proložené archy papíru, saz. čís. 610.
(2)
Dýnka do klobouků (vložky do klobouků, proužky do klobouků a pod.) z papíru, saz. čís. 297.
(3)
Papírová vlna, saz. pol. 296a).
(4)
Desky na alba, povlečené koží, saz. čís. 339 (viz 2. vysvětlivku k tomuto saz. číslu).
(5)
O projednávání hraček viz úvodní vysvětlivky.
Saz. čís. 301.
Výrobky tvářené z kamenné lepenky, asfaltu a podobných látek.
1.
(1) Výrobky tvářenými saz. čís. 301 jsou výrobky z nahoře jmenovaných hmot, pak z pryskyřičného (dřevitého) cementu (viz 1. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 170), též z plastického (tvárného) uhlí (umělé řezbářské a tvárné hmoty, též ze směsi krve a dřevěného uhlí), z těsta nebo škrobového mazu, rašeliny, tragantu, konopné plsti a pod., avšak bez příměsi kaučuku nebo osinku; naopak výrobky z cementové hmoty, křeménky, sádry, pak výrobky z papíroviny se projednávají vždy podle povahy hmoty jako kamenné nebo papírové zboží.
(2)
Výrobky tvářené z pryskyřičného (dřevitého) cementu, plastického uhlí atd. s přísadou osinku, jak se jich používá zpravidla v elektrotechnickém průmyslu (na př. krabice, kabelové cívky, isolační tělesa z ambroinu, eburinu, rhadoonitu, heliositu, clemateitu atd.) se projednávají podle saz. pol. 401e); při projednávání těchto výrobků nutno vždy přihlížet obzvláště k tomu, vyskytuje-li se v nich osinek. Dokáže-li se zápachem při pálení kaučuk, je takové zboží kaučukovou komposicí (na př. resinit, plastit, postlerit atd.) a projedná se podle bližší povahy jako kaučukové zboží (saz. třída XXX); o komposicích, které obsahují jak osinek, tak kaučuk, viz též 4. vysvětlivku k saz. čís. 401.
2.
(1) K saz čís. 301 patří mezi jiným: asfaltové zboží (trubky, desky a pod.); utěsňovací kroužky z lepenky (konopného lýka) napuštěné chloridem hořečnatým a plněné rudkou nebo z papíroviny (bez osinku) impregnované kysličníkem železitým a hlinitým; filtry, cedidla, z plastického uhlí; zátky do lahví, knoflíky, rámy, lišty, ornamenty atd., z pryskyřičného (dřevitého) cementu, kamenné lepenky a pod.; tvářená kalafuna; pájkové uhlí (formované plastické dřevěné uhlí), též spojené se sádrou; trouby z lepenky asfaltové, kamenné nebo podobných tvárných hmot; výrobky z rašeliny, a to desky, žlábky a pod., též spojené s cementem nebo podobnými hmotami.
(2)
Elektrody, Bunsenovy desky, válce a podobné depolarisátory atd., saz. čís. 546.
3.
(1) Do saz. pol. 301b) patří všechny tvářené výrobky saz. pol. 301a), jsou-li natřené, lakované, malované, zlacené, stříbřené, bronzované nebo ornamentované, povlečené parafinem nebo podobnou mastnou látkou, spojené s provaznickým zbožím nebo jinými hrubými tkaninami, jakož vůbec spojené s jinými obyčejnými hmotami než železem a dřevem.
(2)
Krabičky na skvosty, figurky, drobnůstky a pod., jakož i hračky ze jmenovaných hmot patří však mezi papírové zboží přepychové nebo mezi hračky saz. čís. 299, nepatří-li do saz. pol. 300d) proto, že jsou spojeny s velmi jemnými hmotami.
(3)
Součástky k elektrickému zařízení a k elektrickým přístrojům, vyrobené z tvárných hmot, vystrojené železem nebo obecnými kovy, saz. třída XLI.
(4)
Xylolit a xylolitové desky, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 347; tvářené výrobky ze sádry, z cementu, saz. čís. 400.
Saz. čís. 302.
Hrací karty.
(1)
Sem patří karty, které jsou svým zevnějškem způsobilé k některé obvyklé hře v karty; při zařaďování nezáleží na jejich pojmenování, tvaru nebo velikosti ani na látce, ze které byly vyrobeny.
(2)
Patři tedy do saz. čís. 302 též vykládací karty, karty ke hře „patience“ (hra v karty pro jednu osobu), dětské hrací karty a pod., dále kejklířské a kouzelnické karty, hodí-li se k některé obvyklé hře.
(3)
Obrázky hracích karet, saz. čís. 299.
Saz. čís. 303.
Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
XXX.
Kaučuk, gutaperča a zboží z nich.
Do této saz. třídy jsou zařazeny: suroviny, též čištěné a odpadky (saz. čís. 304), polotovary, a to kaučukové roztoky (saz. čís. 305), kaučukové těsto (saz. čís. 306), patentní desky (saz. čís. 308), tvrdá guma v deskách, v tyčích a trubkách (saz. čís. 313), zboží z kaučuku (saz. čís. 307, 309—312, 314—320) Kaučukové přístroje a jejich součásti, jakož i kaučukové obruby k optickým přístrojům patří do saz. třídy XLIV; vějíře, saz. čís. 271.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXX.
1.
(1) Kaučuk (pryž, Gummi elasticum, india rubber) se vyrábí z mléčné šťávy některých stromů na př. pryšcovitých (Euphorbiaceae), chleboňovitých (Artocarpaceae) a j., hlavně přímým sušením na vzduchu (v jamách a na hliněných deskách) jako t. zv. gumová hmota nebo tak, že se rostlinná šťáva zachycená v jamách zředí vodou; tím se vyloučí kaučuk jako hmota podobná smetaně a hnětením a rozválením se zbavuje vodnaté tekutiny ještě v ní obsažené, nebo se do této mléčné šťávy ponoří dřevěné nebo jiné vhodné formy; šťáva se pak vysušuje na formách pohybujících se nad ohněm, což se tak dlouho opakuje, až se vytvoří přiměřeně silná vrstva kaučuku. Naříznutím a odloupnutím kaučuku získají se výrobky většinou barvy špinavě žluté, tvaru formy, jaké bylo použito.
(2)
Druh surového kaučuku zelené barvy je výtažkem z listí příslušných stromů.
(3)
Surový kaučuk se důkladně vyčistí praním, roztrhá se zvláštními stroji na drobné kousky, zbaví se za stálého přítoku vody všech nečistot a rozválí se hnětacím válcem v drsnou, namnoze děravou, tenkou desku.
(4)
Kaučuk je pružný, pozbývá však v chladnu této vlastnosti, tvrdne a tuhne; zahřátím měkne, stává se lepkavým, dá se hníst a těžko se krájí. Čerstvě rozříznuté plochy, znovu k sobě přitisknuty, přilnou k sobě skoro tak pevně jako před rozříznutím. Kaučuk se rozpouští v benzinu, sirouhlíku, terpentinovém oleji atd., nerozpouští se však ve vodě ani v alkoholu.
2.
(1) Smísí-li se kaučuk se sírou a pak se zahřeje, vzniká vulkanisovaný kaučuk s různými vlastnostmi podle množství přidané síry a stupně zahřátí.
(2)
Přidá-li se do kaučuku málo síry a zahřívá-li se hmota jen krátkou dobu, získá se vulkanisovaný, měkký kaučuk, zvaný též vulkanit, t. j. hmota šedé barvy a veliké pružnosti, neměnící se valně ani při změnách teploty; vulkanisovaný kaučuk čerstvě rozříznut k sobě nepřilne a rozpouští se velice těžko v sirouhlíku a pod.
(3)
Kaučuk se slučuje chemicky se sírou z počátku v malé míře, největší část síry zůstává smíšena pouze mechanicky. Leží-li tato směs déle, působí síra tak, že kaučuk zkřehne, ztvrdne a snadno se drobí. Odejme-li se vulkanisovanému kaučuku vařením v sodném louhu tato přebytečná nevázaná síra, ztratí kaučuk šedou barvu a získá se výrobek velice podobný surovému kaučuku, který však má veškeré vlastnosti kaučuku vulkanisovaného, t. zv. odsířený kaučuk.
(4)
Smísíme-li kaučuk s větším množstvím síry a udržujeme-li jej po delší dobu při vyšší teplotě, obdržíme výrobek barvy černé, málo pružný a velmi tvrdý, který se třením snadno stává elektrickým; podobá se mnohými vlastnostmi rohovině a nazývá se tvrdá guma, též cornit, ebonit, keratit. Tvrdé gumě třeba na roveň postavit směsi různých pryskyřic s kaučukem, jako resinit, plastit a pod.
(5)
Vulkanisace může se dít též bez zahřátí, ponoří-li se tvářený kaučuk do chloridu sirného atd.
3.
(1) Gutaperča (perčovina) se vyrábí z mléčné šťávy rostliny Isonandra gutta podobně jako kaučuk a vyskytuje se většinou v červenohnědých kusech (koláčích), značně znečištěných kůrou, pískem a pod. Gutaperča jest tuhá, málo pružná, tažná; zahřáta měkne, stává se tvárnou a dá se lisovat. Postup při čištění jest týž jako u kaučuku; gutaperča se dá rovněž vulkanisovat sírou, snáze se vzak vulkanisuje sirnatany.
(2)
Z listí rostliny Isonandra gutta se získává gutaperča zelené barvy.
4.
(1) Balata — látka příbuzná s gutaperčou — se vyrábí z mléčné šťávy stromu Bullytree (pakoru), rostoucího v Guyaně; používá se jí méně než kaučuku, hodí se však zvláště k výrobě hnacích řemenů, podešví a isolátorů.
(2)
Zboží z gutaperči a balaty, jakož i zboží jimi povlečené se projednává jako zboží z kaučuku.
5.
(1) Umělý (synthetický) kaučuk je látka získaná polymerací butadienu nebo jeho derivátů, která se podobá kaučuku přírodnímu a dá se vulkanisovat a zpracovat jako přírodní kaučuk, na př. Buna, Dupren, Chloropren, Neopren, Perbunan, Pergut, Tornesit, Sovpren, Thermopren. Výchozí látkou k přípravě butadienu bývá zejména acetylen, ethylalkohol, zemní plyn a j.
(2)
Umělý kaučuk přichází do obchodu též ve vodné emulsi většinou s přísadou čpavku nebo jiných látek zamezujících srážení. Za takové umělé kaučukové mléko, jež se projednává jako mléko kaučuku přírodního, lze považovat jtn výrobky, jichž lze použít k výrobě kaučukového zboží.
(3)
Jsou-li pochybnosti, zda jde o umělý kaučuk, vyžádá se posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
(4)
Zboží z umělého kaučuku, jakož i zboží jím povlečené se projednává jako zboží z kaučuku.
(5)
Projednávání odpadků a starých opotřebovaných kusů zboží z umělého kaučuku se řídí týmiž zásadami, jaké platí pro kaučuk přírodní.
6.
(1) Faktis je látka vyrobená z mastných olejů oxydací; sířením a pod.; přichází též pod jménem olejový kaučuk a j.
(2)
Jiné chemicky vyrobené náhražky kaučuku jsou výrobky vyznačující se značnou pružností, byť i menší než má měkký vulkanisovaný kaučuk. Patří sem zejména: polysulfidové synthetické látky (thioplasty) na př. polyethylensulfid, známý pod názvy Thiokol a Perduren; polyisobutylen na př. Vistanex a Oppanol; estery kyseliny polyakrylové a polymetakrylové s nízkým polymeračním stupněm, na př. Plexigum; pružné hmoty (elastikáty) z polyvinylchloridu, na př. PVC, Igelit a Mipolam, a jeho smíšené polymeráty, na př Flamenol a j Tyto hmoty v prášku se projednávají podle své sazební povahy. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 141.
(3)
Zboží z náhražek kaučuku se projedná podle povahy buď jako zboží vyrobené z kaučuku s přísadami, t. j. jako zboží z měkkého vulkanisovaného kaučuku, nebo jako zboží z patentních desek. Barva obsažená ve výrobku se nepokládá při zařazení za přísadu. T. zv. umělá kůže nebo t. zv. plastické plátno a podobné výrobky z polyvinylchloridu patří do saz. čís. 325.
(4)
Projednávání odpadků a starých opotřebovaných kusů zboží z náhražek kaučuku se řídí týmiž zásadami, jaké platí pro přírodní kaučuk.
Saz. čís. 304.
Kaučuk přírodní i umělý, gutaperča (též balata), faktis a jiné chemicky vyrobené náhražky kaučuku, vesměs surové, též čištěné; odpadky z nich, staré opotřebované kusy zboží z nich vyrobeného; obrozený (regenerovaný) kaučuk z kaučukových odpadků (guma Mitchelova).
(1)
Sem patří: kaučukové mléko (latex, revertex, jatex a pod.), t. j. přírodní kaučuková šťáva, též zahuštěná, konservovaná čpavkem za účelem zamezení srážení; kaučuk, gutaperča a balata, surové, t. j. v původním tvaru (v balvanech, koláčích, deskách, koulích, vřetenech atd.) nebo čištěné, t. j. zbavené všech nečistot roztrháním a praním, nelisované (hrubé, nerovné, děravé vrstvy a desky), lisované v desky a špalky, dále neopracované a bez jakékoli cizí příměsi (je-li pochybnost, zda lisované desky a špalky z čištěné gutaperči a z balaty nebyly dále opracovány nebo zda neobsahují přísad, lze je propustit beze cla, byly-li napřed rozkouskovány); kaučukové odpadky (též odpadky z tvrdé gumy, jakož i z gutaperči a z balaty), t. j. odpadky vzniklé při výrobě a staré opotřebované kusy výrobků.
(2)
Regenerovaný kaučuk (regenerát, též reclaimed rubber, Mitchelova guma) je tvárná hmota z regenerovaných gumových odpadků, které byly co možno nejvíce zbaveny volné síry, plnidla a barviva. Aby se získala hmota úplně stejnorodá, zpracuje se na válcových strojích; dováží se ve svinutých deskách s povrchem většinou drsným, jejichž jednotlivé vrstvy bývají tak slepené, že původní tabulový tvar již nelze rozeznat. Regenerovaný kaučuk se liší od nevulkanisovaného kaučukového těsta tím, že se nerozpouští v benzinu, kdežto kaučukové těsto se v benzinu převážně rozpouští.
(3)
Podle saz. čís. 304 projednává se též kaučukový prášek, kaučuková moučka (mleté nebo jinak rozmělněné zboží z kaučuku a z tvrdé gumy) k výrobě regenerovaného kaučuku a pod.
(4)
Naopak se vždy projednávají podle saz. čís. 306 odpadky kaučukového těsta, odřezky desek vyválených z kaučukového těsta, jakož i kaučukové odpadky v podobě desek i vláken z t. zv. kožené plsti (směsi lněného oleje, kaučukových odpadků, pilin atd., jež se dají snadno hníst) nebo z jiných podobných náhražek kaučuku, kterých lze použít buď přímo, nebo pouhým nahřátím a hnětením válci k výrobě ucpávek a pod.
(5)
Kaučukové odřezky z patentních desek, nestejného a nepravidelného tvaru, jichž se dá použít pouze jako polotovarů, saz. čís. 308, pokud je nelze po dostatečném rozkouskování projednat beze cla podle saz čís. 304.
(6)
Kaučukové odřezky upotřebitelné jako hotové zboží, na př. pásy, kotouče, pruhy a pod., projednávají se jako zboží z kaučuku podle své povahy.
(7)
Kaučukové desky z nevulkanisovaného kaučuku, které jsou směsí vyrobenou na mísicím kalandru z rozměklého, mechanicky čištěného kaučuku s určitými přísadami, saz. čís. 306.
(8)
O umělém kaučuku, faktisu a jiných chemicky vyrobených náhražkách kaučuku patřících rovněž do saz. čís. 304 viz 5. a 6. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXX.
Saz. čís. 305.
Kaučukové roztoky.
(1)
Kaučukovými roztoky se rozumějí více méně husté, tekuté a lepkavé výrobky z čistého kaučuku s terpentinovým olejem, benzinem, benzenem, sirouhlíkem atd., které neobsahují žádné jiné příměsi a jichž se obyčejně používá v gumárenském průmyslu k lití (foukání) různých dutých předmětů, jakož i k výrobě jiného kaučukového zboží beze švů máčením nebo natíráním, k výrobě nepromokavých tkanin, kaučukových laků atd.
(2)
Kaučukové roztoky obsahující alkohol nebo chloroform, velmi řídké (k přetírání mědirytin, map atd.), nebo kaučukové roztoky s olejovým pokostem, lakovým pokostem nebo s přísadou pryskyřic, na př. kopálové, damarové atd., jichž se používá jako pokostů lakových, na př. námořnický klih, tvrdý kaučukový lak, saz. čís. 624. Kaučukový tmel, saz. čís. 609.
(3)
Kaučukové roztoky v tubách, lahvičkách atd., se projednávají podle poznámky za saz. čís. 614.
Saz. čís. 306.
Kaučukové těsto.
(1)
Kaučukové těsto je mechanická směs lepkavé, tvárlivé a stejnorodé povahy, určená pouze k dalšímu zpracování; vyrábí se z rozměklého nebo z rozpuštěného kaučuku válením nebo hnětením se sírou a s jinými přísadami, jako s kysličníkem zinečnatým, se suříkem, s křídou, s barytem, s osinkovými vlákny, s tuhou atd., a tvoří balvany, tyče nebo vrstvy o síle nejméně 2 mm, bez papírové nebo jiné vložky nebo •bez jiného opatření bránícího slepení. Podle množství přidané síry se rozeznává kaučukové těsto měkké a kaučukové těsto tvrdé.
(2)
Které kaučukové odpadky se projednávají podle saz. čís. 306, je uvedeno ve 4. odstavci vysvětlivek k saz. čís. 304. Stejně se projednávají odpadky z umělého kaučuku a chemicky vyrobených náhražek kaučuku, pokud mají obdobnou povahu a použitelnost k výrobě ucpávek.
(3)
Do saz. čís. 306 patří i kaučukové roztoky zhuštěné v těsto bez cizích přísad.
(4)
Kaučuk k účelům zubního lékařství, bílený nebo barvený, v tyčinkách nebo v deskách, též nevulkanisovaný, saz. čís. 312.
(5)
Kruhy a zboží z kaučukového těsta (ucpávací gumy), saz. čís. 312, po příp. 320.
(6)
Nevulkanisované desky a pruhy slabší než 2 mm, jakož i takové desky a pruhy silnější, avšak s vložkou papírovou nebo jinou, nebo s jiným opatřením bránícím slepení, saz. čís. 308. Desky částečně (neúplně) vulkanisované, na př. t zv. desky pro rychlé opravy, vyznačující se pružností, která odpovídá měkkému vulkanisovanému kaučuku, s jakoukoli vložkou, saz. čís. 312.
Saz. čís. 307.
Kaučuková vlákna neopředená.
(1)
Sem patří pouze holá kaučuková vlákna bez zřetele na průřez, jejichž tloušťka nebo šířka nepřesahuje 3 mm; kaučuková vlákna textilními látkami jakkoli opředená, ovinutá a pod. patří do saz. čís. 316.
(2)
Kaučuková vlákna širší než 3 mm, saz. čís. 309, 312, po příp. 320.
(3)
Kaučukové kruhy z měkkého kaučuku, saz. čís. 312, vykrojené z patentních desek, saz. čís. 309.
(4)
Podle saz. čís. 307 projednávají se též kaučukové odřezky užší než 1 cm, dlouhé až 15 cm, jak se jich užívá k vázání révy. Dovoz těchto odřezků za celní sazbu saz. čís. 307 je dovolen pouze za podmínek stanovených u saz. čís. 366 pro korkové zátky k zušlechtění révy.
Saz. čís. 308.
Desky nevulkanisované, krájené, rozestřené, rozválené (patentní desky).
(1)
Sem patří nevulkanisované desky a pruhy slabší než 2 mm, jakož i takové desky a pruhy silnější, avšak s vložkou papírovou nebo jinou nebo s jiným opatřením bránícím slepení, dále desky krájené (žebérkované) z čistého přírodního kaučuku, t. zv. patentní desky, jakož i desky vyválené z gutaperči (hladké) a desky vyrobené z kaučukového roztoku natíráním (naléváním) na nepromokavé tkaniny nebo na skleněné desky, jichž se používá jako polotovarů k výrobě chirurgicko-zdravotních a elektrotechnických předmětů, potítek, kaučukových krepovaných podešví a pod. Nevulkanisované desky patentní mohou být též barveny, musí však mít vlastnosti, jaké má nevulkanisovaný kaučuk příp. gutaperča, t. j. především menší pružnost a lepkavost. Dají se lehko roztáhnout na docela tenkou blánu a podržují delší čas stopu po vtisknutém nehtu, čehož již není u vulkanisovaných desek toho druhu. Také se trhají již při menším napnutí.
(2)
Jako desky se projednávají též odřezky patentních desek, způsobilé k dalšímu zpracování. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 304.
(3)
Gutaperčový papír, nelepkavý, tenký, saz. čís. 312.
(4)
Desky částečně (neúplně) vulkanisované (na př. t. zv. desky pro rychlé opravy), vyznačující se pružností, která odpovídá měkkému vulkanisovanému kaučuku, s jakoukoli vložkou, saz. čís. 312.
Saz. čís. 309.
Zboží výslovně nejmenované z patentních desek, vulkanisované nebo nevulkanisované, též spojené s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami.
(1)
Sem patří výrobky, jež jsou z patentních desek nebo z t. zv. odsířeného kaučuku zhotoveny nebo k určité potřebě uzpůsobeny, přiříznuty nebo vyraženy, a tudíž nejsou již polotovary (deskami), dále t. zv. kaučukové zboží beze švů, vyrobené litím (foukáním) nebo natíráním, nanášením kaučukových roztoků na formy, nebo namáčením forem do tekutého kaučuku. Zboží tohoto sazebního čísla se vyznačuje tím, že jest vyrobeno z čistého kaučuku, tudíž neobsahuje nikdy kromě barvy jiné příměsi.
(2)
Příznačným pro zboží z patentních desek je charakteristické ryhování, vzniklé jejich krájením, a průsvitnost při napnutí; zboží mající některý z těchto znaků nutno tudíž zařadit do saz. čís. 309. Přitom se podotýká, že zboží z patentních desek nemá švy od lisováni, nýbrž má skoro vždy švy od lepení, často též pruhy, tam kde je přeloženo, a není zpravidla silnější než 2 mm. Lepené zboží z měkkého kaučuku, saz. čís. 312.
(3)
Hadice z patentních desek lze také poznat podle švu podélně probíhajícího nebo podle příčného ryhování. K tomu se poznamenává, že též hadice saz. pol. 320b) mívají často podélnou, švu podobnou rýhu, jež však je způsobena při vulkanisaci otiskem okrajů ovinutých pruhů tkaninových; hadice tohoto druhu se liší od hadic vyrobených z lepených patentních desek otiskem vzorků, který zůstavily tkaniny na jejich povrchu.
(4)
O dalším rozeznávání zboží z měkkého kaučuku viz vysvětlivky k saz. čís. 312.
(5)
Máčené předměty beze švů patřící do tohoto saz. čísla nejsou nikdy přes 1 mm silné a mají většinou okraje svinuty do tvaru šňůrky. Okolnost, že máčené zboží beze švů není průsvitné, nevylučuje jeho zařazení do saz. čís. 309, poněvadž přísada barvy činí je často neprůsvitným. To se stává zvláště při barvení sazemi nebo rumělkou.
(6)
Sem patří mezi jiným: cucáčky dětské; čepice koupací; guma stěrací, vykrojená z přírodních desek; hadice; hračky (míče, balonky, písklavé měchýřky atd.); chirurgicko-zdravotní předměty; kotouče (též kotouče z gutaperči, nevulkanisované); obinadla (bandáže); pessary; potítka; preservativy; proužky a pásky širší než 3 mm; prsty gumové; rukavice; trubičky; vaky na led; vložky do postelí bez tkanin.
(7)
Podle saz. čís. 309 se projednává též zboží vyrobené z umělého kaučuku a zboží z chemicky vyrobených náhražek kaučuku, bez přísad, též barvené. Viz též 5. a 6. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXX.
(8)
Isolační pásky z patentních desek (proužky a pásky k ovinování, k isolování elektrických vodivých drátů), vulkanisované nebo nevulkanisované, saz. pol. 320f).
Saz. čís. 310.
Hračky z měkkého kaučuku, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
(1)
Sem patří na př.: míče (dětské, tenisové atd.), též povlečené; koule ke hře v kuželky polotvrdé; loutky; zvířecí figurky atd.
(2)
Hračky z patentních desek, vulkanisované nebo nevulkanisované, saz. čís. 309.
(3)
Hračky z tvrdé gumy, saz. čís. 314.
(4)
Hračky spojené s velmi jemnými hmotami, saz. čís. 318. Viz též úvodní vysvětlivky.
Saz. čís. 311.
Obuv, též spojená se zbožím textilním všech druhů nebo s jinými hmotami.
Do saz. čís. 311 patří přezuvky a jiná obuv z kaučuku, též spojená s textilním zbožím všech druhů nebo s koží. Přezuvkami rozumějí se galoše, sněhovky a jiná ochranná obuv, jež se obléká na vlastní obuv. Obuv z látek s kaučukovými podešvemi, pak podešve z kaučuku a z gutaperči, jakož i podešve z korku potažené kaučukem se rovněž projednávají podle saz. čís. 311. Veškeré věci patřící do saz. čís. 311 mohou být kožešinou pouze lemovány nebo spojeny s jinými též velmi jemnými hmotami, nesmějí však být vystrojeny drahými kovy. Obuv z kaučuku pošitá kožešinou patří však do saz. čís. 346. Obuv kožená s kaučukovými podešvemi, viz vysvětlivky k saz. čís. 340.
Saz. čís. 312.
Zboží z měkkého kaučuku výslovně nejmenované, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
(1)
Do saz. čís. 312 patří veškeré zboží vyrobené z měkkého vulkanisovaného kaučuku, po příp. z kaučukového těsta, též spojené s obyčejnými nebo s jemnými hmotami, vyjma zboží jmenované v saz. čís. 307, 309, 310, 311 a 320. Zboží saz. čís. 312 spojené s velmi jemnými hmotami, saz. čís. 318.
(2)
Zboží z měkkého kaučuku má často na sobě švy od lisování nebo aspoň stopy po něm; zboží vyrobené z patentních desek krájením a lepením má charakteristické znaky této výroby nebo je beze švů, na př. zboží máčené nebo natírané. Zboží z patentních desek nebývá podloženo nebo proloženo vložkami z tkanin, kdežto zboží z měkkého kaučuku je často spojeno s tkaninami. Takové zboží z měkkého kaučuku se liší od tkanin kaučukem potažených nebo od tkanin vrstvami kaučuku mezi sebou spojených především tloušťkou kaučukové vrstvy, poněvadž u tkanin vrstvami kaučuku mezi sebou spojených používá se kaučukových vrstev co nejtenčích, ba většinou pouze kaučukového roztoku; je tedy vlastní a charakteristickou hlavní součástí u prvního zboží kaučuk, u druhého tkanina.
(3)
Sem patří: biče (lovecké, jezdecké atd.); přistřižené desky a pruhy kaučukové, vulkanisované nebo nevulkanisované, z nečistého kaučuku; desky k výplatě peněz; desky nárazníkové (kotouče k nárazníkům); guma stěrací; vyválené desky z gumy ucpávací (kaučukového těsta), přistřižené nebo tkaninami podložené; hole; kaučuk zubní (tvrdé kaučukové těsto pro lékařské účely, smíšené s barvami, s kovovým práškem nebo s jinými hmotami; přichází do obchodu skoro jen v barvě červené nebo červenavé a většinou v tenkých deskách nebo v bílých tyčinkách, zabalených do vložek papírových nebo tkaninových, aby se neslepily; tyto obalové látky se neprojednávají zvlášť, nýbrž s deskami nebo s tyčinkami podle saz. čís. 312); kotouče gutaperčové vulkanisované; kruhy; papír gutaperčový; pásy ke kulečníkům (mantinelové pruhy); pessary; poháry; pokrývky (na nohy a pod.), též podložené hrubými tkaninami nebo plstí; povlaky na válce; rozprašovače a podobné zboží vyrobené z měkkého kaučuku nebo jím povlečené; řemeny; řemeny obtahovací; stříkačky tvaru balonku, též s kostěným a podobným nástavcem; škrabošky; těrky; váčky (na př. na peníze, na broky, na tabák); vany koupací, též skládací; vědra; zboží sedlářské, řemenářské a brašnářské.
(4)
Klobouky z kaučuku, saz. pol. 267c), saz. čís. 268 a 269.
(5)
Trubičky kaučukové k výrobě umělých květin, viz poznámku k saz. čís. 262.
(6)
Razítka kaučuková v pouzdrech z obecných kovů, saz čís. 509.
(7)
Provazy kaučukové upravené jako hnací řemeny, saz. pol. 320d).
(8)
Pneumatiky (duše a pláště) a obruče na kola vozidel, saz. pol. 320e).
(9)
Guma stěrací krájená z přírodní gumy, po příp. z patentních desek, hadice atd. z patentních desek, saz. čís. 309.
(10)
Válce s kaučukovým povlakem do strojů, saz. třída XL.
(11)
O projednávání hadic viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 320.
Saz. čís. 313.
Tvrdá guma (tvrdosti rohu nebo kůže) v deskách, tyčích a trubkách, též leštěná, avšak dále neopracovaná.
(1)
Tvrdá guma může nabýt jisté pružnosti a ohebnosti (jako kůže), přidá-li se do kaučuku méně síry a přeruší-li se včas zahřívání, takže se tvrdá guma podobá tvrdší měkké gumě.
(2)
Rozdíl mezi tvrdou a měkkou gumou je tento:
(3)
Tvrdá guma obsahuje daleko více cizí příměsi (křídy, magnesie, hlíny, zinkové běloby atd.) než měkká guma, zanechává proto po spálení mnohem více popela. Tvrdá guma se dá pilníkem strouhat v jemný prášek, bobtná jen nepatrně a beze změny svého tvaru, i když se ponechá přes 48 hodin v terpentinovém oleji nebo v sirouhlíku. Naopak tvrdší měkká guma se nedá strouhat, bobtná v uvedených látkách a míchána přemění se v beztvárnou hmotu.
(4)
Do saz. čís. 313 patří též desky a dyhy, jejichž tloušťky k jedné straně ubývá nebo jež jsou na jedné straně podlepeny papírem nebo posypány vlněným prachem atd., a trubky a tyče, hladké i žebérkované, též trubky na koncích zesílené.
(5)
Tvrdá guma dále opracovaná, t. j. potištěná, dodatečně obarvená (natřená), lakovaná, s vlisovanými vzory, se vřezanými závity, dírkovaná na způsob síta atd., jestliže není technickým předmětem saz. čís. 320, patří do saz. čís. 314
(6)
Moučka z tvrdé gumy (mletý odpadek z tvrdé gumy), saz. čís. 304.
(7)
Tyčinky z tvrdé gumy čtvercového průřezu se zakulacenými hroty k nasazení potáčů, saz. čís. 314.
(8)
Kovové trubky vyložené uvnitř tvrdou gumou, saz. čís. 521.
Saz. čís. 314.
Zboží výslovně nejmenované z tvrdé gumy.
1.
(1) Do saz. pol. 314a) patří pouze zboží z tvrdé gumy hrubě lisované se znatelnými švy od lisování, na němž lze sice poznat tvar věci, jež má být z něho vyrobena, které však nebylo nijak dále opracováno broušením, pilováním, vrtáním nebo hlazením a pod.; tak na př. hrubě lisované rukojeti, kohouty, střenky nožů, obruby skřipců a pod., bez jakéhokoli spojení s jinými hmotami, dále také surové, nehlazené desky a trubky pouze na způsob síta dírkované nebo s vyříznutými závity.
(2)
Zboží z tvrdé gumy dále opracované nebo spojené s obyčejnými nebo s jemnými hmotami patří do saz. pol. 314b), jestliže není technickým předmětem saz. čís. 320.
2.
Je-li zboží pouze potaženo tenkou vrstvou z tvrdé gumy, neodůvodňuje to ještě zařazení mezi zboží z tvrdé gumy; takové zboží je třeba projednávat podle jinaké jeho povahy.
3.
(1) Do saz. pol. 314b) patří všecko zboží dále opracované, též zboží, jež bylo pouze zbaveno švů od lisování, na př.: desky (na knihy); drobnůstky (nippes) a toaletní předměty; dýhy, lakované a pod.; hole; hřebeny; knoflíky; koule kulečnikové; krabice; mísy; ozdoby pánské i dámské; podnosy; poháry; rukojeti; tobolky a pod. Všechno toto zboží může být spojeno s obyčejnými nebo jemnými hmotami; je-li však spojeno s velmi jemnými hmotami, patří do saz. čís. 318.
(2)
Výstroje pro technické a elektrotechnické účely, k přístrojům atd., vyjma hrubé výlisky, saz. pol 320g).
(3)
Vějíře, saz. čís. 271.
(4)
Obruby k brýlím a k jiným optickým přístrojům, saz. pol. 575c)2.
(5)
Kotouče gutaperčové tvrdé, saz. čís. 312.
Saz. čís. 315.
Tkaniny a stávkové látky kaučukem potažené, napuštěné, potřené nebo vrstvami kaučuku mezi sebou spojené.
(1)
Do saz. čís. 315 patří všechny tkaniny, stávkové látky a plsti, povlečené, napuštěné, potřené kaučukem vulkanisovaným nebo rozpuštěným nebo vrstvami kaučuku mezi sebou spojené, též jsou-li přikrojeny do pravého úhlu, nikoli však v podobě stuh, dále však nezpracované, na př. látky na obleky, látky obalové, též polepené papírem, vložky do postelí, listy kopírovací atd. Naopak patří stužkové pruhy z takových tkanin, stávkových látek a plsti, vyjma stužkové pruhy k technickým účelům, jakož i předměty, které jsou zřejmě k určité potřebě upraveny do určitého tvaru přikrojením, vyražením, lisováním, tmelením, šitím a pod., jako kokardy, lemovky, stolní podložky, potítka, růžice atd., do saz. čís. 317.
(2)
Od zboží zařazeného do saz. čís. 315 nutno dobře rozeznávat desky atd. saz. čís. 312, které mohou být rovněž spojeny s tkaninami, plstí atd., patřícími ke hmotám obyčejným nebo jemným. Viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 312.
(3)
Vyšívané kaučukové tkaniny, saz. čís. 317
Saz. čís. 316.
Pružné tkaniny, pružné zboží stávkové a prýmkářské.
(1)
Pružnými tkaninami a pružným zbožím stávkovým se rozumějí s výjimkou zboží jmenovaného v poznámce za saz. čís. 316 všechny výrobky, u nichž jsou vlákna textilní zpracována s holými nebo s opředenými vlákny kaučukovými (setkána, slepena atd.), na př. pera do bot, pružné stuhy na šle, na podvazky, na pásy na šaty atd., pružné zboží stávkové metrové i pravidelně fasonované (punčochy proti křečovým žilám, obinadla, kamaše atd.).
(2)
K pružnému zboží prýmkářskému patří kaučuková vlákna zcela nebo částečně opletená, ovinutá, opředená, na př. ploché a kulaté šňůry a pod., jakož i popruhy atd. z nich vyrobené.
(3)
Pružné tkaniny nebo pružné zboží stávkové, dále zpracované do určitého tw.ru přikrojením, vyrážením, lisováním, tmelením, šitím atd., nebo konfekcionované s přídavky, jakož i pružné zboží prýmkářské, dále zpracované nebo spojené s jinými hmotami, saz. čís. 317 nebo 318.
Saz. čís. 317.
Oděv a jiné předměty konfekcionované lepením, šitím a podobným způsobem z látek jmenovaných v saz. čís. 315 a 316.
1.
(1) Sem patří šatstvo, zboží výstrojné a všechno ostatní zboží (vyjma klobouky) z látek jmenovaných u saz. čís. 315 a 316, které bylo konfekcionováno šitím, lepením a pod., pak zboží, jež bylo vyrážením, vykrojením, lisováním, vysekáním atd. k určité potřebě upraveno nebo pouze k dalšímu zpracování připraveno, nebo bylo dále zpracováno tím, že bylo spojeno s obyčejnými nebo s jemnými hmotami.
(2)
Konfekce patřící do saz. čís. 317 z tkanin, stávkového zboží, prýmkářského zboží a z plsti saz. čís. 315 a 316 může být též opatřena podšívkou, ozdobami nebo jinými přídavky ze zboží tkaného, vyjma ze hmot velmi jemných.
(3)
Naopak patří do saz. čís. 274 šatstvo ze zboží tkaného a stávkového vyložené látkami kaučukovými nebo z nich tak složené, že se dá nosit oboustranně (oboustranné šatstvo), potom potítka ze tkanin, přikrojená a šitá a s vložkami nebo podložkami z kaučuku nebo z tkanin kaučukem preparovaných.
(4)
Rovněž nutno projednávat podle jeho jiné povahy zboží, při jehož konfekcionování bylo kaučuku použito pouze jako lepidla, jako na př. u lemovek s vlepenou bavlněnou šňůrou.
2.
U peřin, žíněnek, polštářů a pod. naplněných peřím a pod., projednávají se dvě třetiny váhy podle výplně a jedna třetina jako šatstvo podle látky povlakové. Toto ustanovení však neplatí u menších polštářů (šicích polštářků a pod.) a u pokrývek nebo u pouhého vatování.
3.
(1) K výšivkám na zboží projednávaném podle saz. čís. 317 se při zařaďování zboží nepřihlíží; zboží saz. čís. 315, pouze vyšívané, se však projednává, i když je bez další konfekce, podle saz. čís. 317.
(2)
Do saz. čís. 317 patří; čepice koupací; desky (na písemnosti); kamaše; kokardy; lemovky; měchy s tahy z tkanin saz. čís. 315; pásy měsíční; peřiny; pláště do deště a do prachu; podložky stolní; pokrývky, též pokrývky na vozy (vyjma pokrývky přímočaře přikrojené); polštáře, též nafukovací; potítka; punčochy proti křečočovým žilám; rukavice; růžice; suspensoria; šle; umyvadla; vaky na led; vložky do klobouků; zástěry; zboží sedlářské, řemenářské a brašnářské; žíněnky (matrace) a pod. Všechny tyto předměty jsou ze zboží tkaného, stávkového a prýmkářského nebo z plsti, saz. čís. 315 a 316, po příp. spojené s obyčejnými nebo s jemnými hmotami.
(3)
Fasonované pružné zboží stávkové, nepřikrojené a nešité, saz. čís. 316.
(4)
Ucpávky a isolační pruhy z tkanin potřených kaučukovým roztokem, saz. čís. 320.
(5)
Páskové míry z tkanin saz. čís. 315 patří do saz. čís. 577.
(6)
Klobouky z tkanin kaučukem napuštěných atd., saz. pol. 267c), saz. čís. 268 a 269.
4.
Zboží saz. čís. 317 spojené s velmi jemnými hmotami, saz. čís. 318.
Saz. čís. 318.
Kaučukové zboží spojené s velmi jemnými hmotami.
(1)
Sem patří všecko zboží z kaučuku spojené s velmi jemnými tmotami vyjma zboží saz. čís. 309 a obuv z kaučuku, na př. pružné pásy a pružné podvazky, spojené se zbožím hedvábným, pláště do deště a pláště do prachu s límci z hedvábného aksamitu nebo s hedvábnými kápěmi, outky kaučukové s hedvábnými a krajkovými šatečkami nebo výstrojem a pod.
(2)
O projednávání hraček viz úvodní vysvětlivky.
Saz. čís. 319.
Kaučukové zboží vystrojené drahými kovy.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
Saz. čís. 320.
Technické potřeby.
1.
(1) Tkaniny na mykací povlaky se vyrábějí z jemných tkanin, z barchetu atd. (též z plsti). Jsou buď pouze na jedné straně povlečeny kaučukem, nebo mají kaučukové vložky.
(2)
Tkaniny tohoto druhu dovážené bez dovolovacího listu patří do saz. pol. 320h).
2.
(1) Do saz. pol. 320b) patří hadice všech rozměrů, také s nástavci, dále s drátěnými vložkami z obecných kovů, vyjma hadice z patentních desek saz. čís. 309 a vyjma hadice vyloučené ze saz. třídy XXX vůbec (na př. kaučukové trubičky k výrobě umělých květin nebo hadice povlečené hedvábím nebo prýmky).
(2)
Sem patří též ruční pumpy, ruční stříkačky, jež mají jednoduchou čerpadlovou trubku, jinak však se skládají převážně z hrubých hadic, jakož i hadice konopné a pod. kaučukem napuštěné.
(3)
O tom, jak se poznávají hadice z patentních desek, viz vysvětlivky k saz. čís. 309.
3.
Ucpávky (ucpávkové příruby, ucpávkové kruhy, ucpávkové šňůry, ucpávky pístové, zděřové [hrdlové], nebo hadicové atd.), zvané též těsnění, slouží k vzájemnému těsnému spojení dvou součástek stroje nebo pod.; patří do saz. pol. 320c), jsou-li z měkkého kaučuku, též s podloženými nebo vloženými vrstvami hrubých tkanin textilních nebo drátěných nebo z kaučuku plněného sírou a mastkem a povlečeného konopným plátnem preparovaným kaučukovým roztokem anebo jsou-li ze tkanin, hrubých přediv nebo z plsti, rozpuštěným kaučukem povlečených, napuštěných, potřených nebo jeho vrstvou spojených.
4.
Do saz. pol. 320d) patří hnací řemeny (převodní řemeny), t. j. řemeny pásového tvaru z kaučuku, z gutaperči nebo z balaty, též s vloženými pevnými tkaninami konopnými nebo s vloženými bavlněnými pruhy, jako se jich užívá u strojů, a to i tenkrát, jsou-li potaženy koží; dále patří do saz. pol. 320d) popruhy takto upravené, jakož i hnací řemeny konopné, lněné nebo bavlněné, potřené roztokem kaučukovým, a i kaučukové provazy (šňůry) z měkkého kaučuku upravené na hnací řemeny.
5.
(1) K pneumatikám saz. pol. 320e) patří nejen vnější, tlustší pláště na kola, ochranné pásy, též jako zboží metrové, ať mají vložky nebo spodní vrstvy z látek tkaných či stávkových, s koženým obložením nebo bez něho, nýbrž i vnitřní, tenčí duše (též z vulkanisovaných patentních desek), bez ohledu na přidělané snad nástavce (ventily) z kovu, a to i tenkrát, dovážejí-li se odděleně nebo zvlášť zabaleny.
(2)
Do saz. pol. 320e)1 patří jednak pláště pneumatik, u nichž vzdálenost (šířka) mezi okraji, jimiž se zapouští plášť do obruče, činí v rozvinutém stavu nejvýše 95 mm, jednak duše pneumatik, jež zploštěny mají šířku nejvýše 50 mm.
(3)
Pneumatiky (pláště a duše) větších rozměrů patří do saz pol. 320e)2.
(4)
Jako obruče na kola vozidel se projednávají zejména obruče plné a komorové na kola vozidel všech druhů. K nim patří i pásy na kola vozidel.
6.
Do saz. pol. 320f) patří na př. úzké pruhy z patentních desek, přikrojené na způsob pásů, vulkanisované nebo nevulkanisované, nebo úzké pruhy z kaučukového těsta, navinuté na válečky a pod., k bezprostřednímu použití k isolacím.
7.
Výzbroje k technickým a elektrotechnickým účelům saz. pol. 320g) (ke stavbě telefonů a mikrofonů, plynovodů, vodovodů atd.) jsou hotové součásti z tvrdé gumy, nespojené s jinými hmotami, na př.: desky dírkované nebo jinak dále opracované; kotouče podpěrné; krabice; lišty; mluvítka a naslouchátka k telefonům a mikrofonům; obruby; přepinače; rukojeti; separátory; skřínky pro akumulátory a baterie; tlačítka; vidlice isolační; víka; vypínače a pod. Součásti přístroji z tvrdé gumy se projednávají podle ustanovení saz. třídy XLIV.
8.
(1) Kaučukové podložky tiskací (pro tiskárny látek) skládají se nejméně ze dvou (většinou však více) hustých, jemnějších vrstev tkanin, proložených kaučukem, a mají obyčejně zevně vrstvu kaučukovou.
(2)
Do saz. pol. 320h) patří též tkaniny na mykací povlaky, dovážené bez dovolovacího listu, a vůbec všechny technické potřeby z kaučuku, gutaperči atd., které nelze zařadit do některé položky v předu uvedené, jako na př. isolační proužky z tkanin kaučukem povlečených.
XXXI.
Voskované plátno a zboží z něho.
Saz. čís. 321.
Voskované plátno, hrubé, nepotištěné; plátno asfaltované.
Jako voskované plátno, hrubé, nepotištěné a jako plátno asfaltované se projednává jenom hrubé, pouze pokostované nebo asfaltované zboží vyrobené ze tkanin saz. pol. 207a)1, 216a)1 nebo 217a), k balení a pokrývání; u tohoto zboží se musí tudíž zjistit počet nití jako u příslušných surových tkanin.
Saz. čís. 322.
Vozové plachty a jinaké přikrývky z hrubých látek, chemicky preparované ve tkanině nebo přízi nebo natřené olejem, dehtem nebo tukovou směsí nebo těmito látkami napuštěné.
(1)
Vozové plachty a přikrývky saz. čís. 322 jsou vyrobeny většinou ze silnějších tkanin lněných, konopných nebo jutových a staly se nepromokavými buď tím, že byly natřeny, napuštěny atd. pokosty, dehtem a pod., nebo tím, že byly upraveny chemicky (na př. mýdlem hlinitým nebo jinými mýdly nerostnými, amoniakálním roztokem hydroxydu měďnatého [kuoxam] za použití tukových směsí a apreturou); rovněž sem patří úplně upravené vozové plachty z takových látek.
(2)
Všité kruhy, provazy a podobné předměty k upevnění plachet nemají vliv na projednávání.
(3)
Přikrývky kaučukové a kaučukové plachty vozové, saz. čís. 315, po příp. 317.
Saz. čís. 323.
Pokrývky na podlahu z voskovaného plátna, linolea, kamptulikonu a z podobných směsí.
(1)
Pokrývkami na podlahu saz. čís. 323 se rozumějí parkety z voskovaného plátna, předložky, běhouny a pod., se silnějšími vrstvami klíženého a pokostovaného krytiva, pak z kamptulikonu, linolea, boulinikonu, korticia (směsí rozměklých kaučukových odpadků nebo okysličeného lněného oleje s korkovou drtí, s dřevěnou moučkou a pod.) nebo z podobných směsí; všechno toto zboží potištěné nebo nepotištěné, též odměřené, jakož i se zakulacenými rohy, podložené nebo nepodložené hrubými tkaninami.
(2)
Pokrývky tohoto saz. čísla spojené s jinými hmotami, na př. s lištami na hranách nebo s kovovými rohy, saz. čís. 326.
(3)
Tloušťkou vroubkovaného linolea je tloušťka linolea v žebru, nikoliv v rýze (drážce).
Saz. čís. 324.
Knihařské plátno.
(1)
Knihařským plátnem se rozumějí tkaniny bavlněné a lněné, které jsou upraveny (apretovány) lepivými látkami a tím dosti husté i pevné k povlaku knižních desek a jichž nelze použít k jinému účelu, zejména ne jako látek na šaty a jako podšívek.
(2)
Knihařské plátno se liší od jiných tkanin silně upravených (apretovaných), zvláště od látek na zástěry a podšívky, tím, že je na omak tvrdé a nepoddajné, jakož i tou vlastností, že klih nebo maz natřený na straně určené k nalepení neproniká na lícní stranu. Knihařské plátno bývá většinou 95 až 100 cm široké a svinuto ve stůčkách, kdežto látky na zástěry a podšívky přicházejí do obchodu v různých šířkách a v kusech jako zboží metrové, buď navinuté na prkénkách nebo bez nich. Ve sporných případech se vyžádá dobrozdání znalců.
(3)
Knihařské plátno se liší od napodobenin kůže jako pegamoidu, grabiolu, granitolu atd. (nazvaných též umělou koží), jež nutno projednávat podle saz. čís. 325, tím, že napodobeniny kůže mají povlak nepromokavý, kdežto knihařské plátno je pouze apretováno škrobem. Navlhčí-li se knihařské plátno vodou, ztrácí lesk; umělá kůže a napodobeniny kůže však po navlhčení vodou svůj vzhled a lesk neztrácejí.
Saz. čís. 325.
Voskované plátno výslovně nejmenované, též voskovaný mušelín a voskovaná dykyta.
1.
(1) Voskovaným plátnem výslovně nejmenovaným se rozumějí tkaniny hrubší i jemnější, které jsou buď natřeny ohebnými vrstvami pokostovými nebo laky nebo které se staly nepromokavými (t. j. nepropouštějí vodu ani tenkrát, působí-li na ně dlouhou dobu) voskem, olejem a pod. či chemickými směsmi, nebo tkaniny, které byly spojeny vrstvami těchto látek.
(2)
Takto připravené tkaniny z jemné příze nebo tkaniny průsvitné, vyjma hedvábné, nazývají se voskovanými mušelíny, hedvábné tkaniny takové voskovanými dykytami.
(3)
Podle toho patří k voskovanému plátnu výslovně nejmenovanému plátno kožené, malířské, břidličné (na školní tabule), umělá kůže (látka vzhledu kůže vyrobená z polyvinylchloridu, klihu, glycerinu atd., bez použití kůže, i když není podložena tkaninou), t. zv. plastické plátno a podobné výrobky z polyvinylchloridu, olejované plátno k balení atd.; k voskovanému mušelínu patří Billrothův batist na obvazy a pod.; k voskované dykytě patří vlastní voskovaná dykyta na nepromokavý vrchní oděv, dykyta k účelům léčebným povlečená pryskyřičnými látkami a pod.
(4)
Do saz. čís. 325 patří vedle umělé kůže, uvedené ve 3. odstavci, též napodobeniny kůže, jako pegaimod, grabiol, granitol atd. (zvané též umělou koží), i když v nátěru je přimíšen kaučuk.
(5)
Jak se rozeznávají tyto napodobeniny kůže od knihařského plátna, viz 3. odstavec vysvětlivky k saz. čís. 324. O projednávám látek na svinovací záclony, látek na čalouny atd. viz 19. vysvětlivku V. oddílu všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
(6)
O projednávání průsvitného plátna pausovacího (pro architekty a pod.) viz 17 odstavec 4 všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 189—201.
(7)
Tkaniny připravované kaučukem nebo gutaperčou, saz. čís. 315.
2.
(1) K metrovému zboží s neohraničeným vzorem, projednávanému podle saz. pol. 325a), patří voskované plátno, voskovaný mušelín, voskovaná dykyta, bez ohraničených obrazců nebo vzorů, podle nichž se má zboží dělit při prodeji nebo při upotřebení.
(2)
Do saz. pol. 325b) patří veškerá voskovaná plátna atd. podle určité míry přistřižená nebo dovážená jako zboží metrové, která mají vzory ohraničené figurami, obrubami, lemy, čarami atd.; dále sem patří všechny výrobky z voskovaného plátna atd., jež nabyly svého předběžného tvaru, určeného pro další zpracování anebo pro určitý účel upotřebení, pouze vykrojením, přikrojením nebo vyseknutím.
(3)
Do saz. čís. 326 patří — vyjma zboží projednávané podle saz pol. 300c), saz. čís. 322 a 323 a vyjma zboží sedlářské, řemenářské a brašnářské — všechno zboží z voskovaného plátna, z voskovaného mušelínu, z voskované dykyty, které bylo nejen pouze vykrojeno, přikrojeno nebo vyseknuto, nýbrž ještě nějak dále zpracováno, jakož i zboží projednávané podle saz. čís. 321 až 325, má-li takové spojení, jež přesahuje meze přípustné u uvedených saz. čísel.
(4)
Hnací řemeny z tkanin připravených tukem, olejem, pokosty a pod., viz oddíl VI všeobecných vysvětlivek k saz. třídám XXII—XXV.
Saz. čís. 326.
Zboží z voskovaného plátna, voskovaného mušelínu a voskované dykyty, mimo zboží sedlářské, řemenářské a brašnářské.
(1)
Sem patří (vyjma zboží sedlářské, řemenářské a brašnářské) práce ze zboží projednávaného podle saz. čís. 321, 323 až 325, na př. nástěnné tabule potažené břidl čným plátnem, malířské plátno napnuté na dřevěné rámy, oděvy z voskovaného plátna, práce z knihařského plátna, vyjma knižní desky patřící do saz. čís 300.
(2)
Klobouky z voskovaného plátna, z voskovaného mušelínu, z voskované dykyty, saz. pol. 267c), saz. čís. 268, 269.
(3)
Viz též vysvětlivky k saz. čís. 325; páskové míry, viz saz. čís. 577.
Saz. čís. 327.
Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
XXXII.
Kůže vydělaná a kožené zboží.
Do této saz. třídy patří vydělané kůže: hovězí a koňská (saz. čís. 328 a 329), telecí (saz. čís. 330), kozlí, kozí, kozlečí, ovčí a jehněčí (saz. čís. 331 až 334), rukavičkářská (saz. čís. 335), kůže lakovaná (saz. čís. 336) a kůže výslovně nejmenovaná (saz. čís. 337); dále kožené zboží: sedlářské a řemenářské, též z voskovaného plátna (saz. čís. 338), zboží brašnářské, též z voskovaného plátna a z hrubších látek (saz. čís. 339), obuv (saz. čís. 340), rukavice (saz. čís. 341), kožené zboží výslovně nejmenované (saz. čís. 342), zboží této saz. třídy vystrojené drahými kovy (saz. čís. 343) a technické potřeby (saz. čís. 344).
Kůže vydělaná.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 328—337.
1.
(1) Kůže vydělaná se získává zpravidla ze střední vrstvy (škáry) zvířecích koží, zbavených předchozími pracemi srsti, pokožky a podkožního vaziva činěním (vyděláváním). Vlákna takto upravených holin se činěním prosytí látkami obsahujícími tříslovinu, čímž se chrání před hnilobou, a získávají částečně již tímto činěním, částečně pak dalším mechanickým nebo chemickým zpracováním, barvením a pod., vlastnosti potřebné k výrobě koženého zboží (pevnost, tažnost, vláčnost, stejnoměrnou tloušťku, barvu atd.).
(2)
Podle hmot upotřebených k činění se rozeznává:
a)
činění tříslem čili tříslení na červeno, čímž se rozumí nejen vydělávání kůrami koželužskými (jako je kůra dubová, smrková, jedlová, vrbová, jilmová, březová, kaštanová atd.), nýbrž také jinými rostlinnými částmi obsahujícími tříslovinu (jako kvebrachovým dřevem, valonkami, duběnkami, divi-divi, myrobalány, škumpou atd.), a výtažky z nich, jako katechu a kino;
b)
činění solemi minerálními (chromitými a j.); zvláštní druh jeho je činění kamencem čili jirchářství;
c)
činění tukem čili zámišnictví.
2.
(1) Tříslem a minerálními solemi se vyčiňují nejen velké, těžké kůže (hovězí a koňské), nýbrž též kůže menších zvířat (jako kůže telecí, ovčí, kozí atd.) na kůže na podešve a svršky, na hnací řemeny, na kůže sedlářské a na kůže k výrobě zboží brašnářského.
(2)
Tříslem činěná kůže se liší od kůže činěné minerálními solemi (chromitými a j.) již zevně barvou, jež je u kůže tříslem činěné světle hnědá až tmavohnědá, někdy také načervenalá až červená, u kůže minerálními solemi činěné zpravidla šedě nazelenalá. Dalším znakem kůže vyčiněné minerálními solemi je menší specifická váha a velký obsah popela. Spálíme-li kůži činěnou tříslem, zbude lehký, ve vzduchu poletující popel, kdežto kůže vyčiněná minerálními solemi dává popel pevnější, bělozelený nebo žlutavý.
(3)
Nezřídka se vyskytuje činění smíšené; kůže, která nebyla vyčiněna jedině minerálními solemi, nýbrž smíšeně, má v popelu znaky uvedené shora pro činění minerálními solemi a projednává se jako kůže činěná minerálními solemi.
(4)
Kamencem činěná kůže čili jircha je bílá a vláčná, připravuje se obyčejně z koží mladých koz, ovcí a telat a používá se jí k výrobě rukavic a zboží galanterního.
(5)
Kůže činěná tukem čili zámiš (též kůže olejová nebo prací) je žlutohnědá, měkká a vlnatá (na způsob sukna); připravuje se z koží zvěře (z koží srnčích, jeleních a pod.), avšak také z koží ovčích, kozích a z jiných, většinou odštěpením lícní části, a užívá se jí k výrobě rukavic, kožených kalhot a pod. a jako kůže k cídění.
3.
Zvířecí kůže se srstí, napolo nebo zcela zpracované na straně k masu, patří ke kožešině upravené (saz. čís. 345); avšak obyčejné kůže se srstí (hovězí, telecí atd.), které byly namaštěny, načerněny nebo barveny (apretovány na kůži svrškovou), se projednávají jako kůže.
4.
(1) Za kůži přírodní barvy (nebarvenou) se považuje jen kůže v barvě získané pouze činěním. Jako barvená se projednává i kůže jen zhruba natřená obyčejnou barvou anebo kůže s nátěrem bílým nebo barevným. Černě leštěná (černěná) kůže se klade na roveň kůži černě barvené.
(2)
Rovněž tak patří k barvené kůži i ta, která po vyčinění působením olověného cukru a kyseliny sírové nabyla světlejšího barevného odstínu; navlhčí-li se tato kůže a vystaví účinku sirníku sodného nebo sirníku amonného, objeví se zejména na líci skvrna stejnoměrně černá nebo hnědá.
(3)
Za vzorkovanou kůži se pokládá kůže s vytlačenými okrasami, jako s hvězdičkami, ornamenty a pod.; je-li taková kůže vykrojena nebo přikrojena na pruhy nebo jinak anebo slepena (kožené čalouny a pod.), projednává se jako kožené zboží výslovně nejmenované saz. čís. 342.
(4)
Barvená a vzorkovaná kůže, jakož i kůže s uměle vytlačeným lícem (rytými válci nebo deskami) se projednává podle druhů zvířat, z nichž pochází, podle saz. pol. 329b), saz. čís. 330, 333, 334 nebo 337, ať líc napodobuje líc kůže hadí, hroší, ještěrčí, krokodilí, rybí, sloní, tulení, vepřové atd., nebo má jakýkoli jiný ráz. Juchta (juchtová kůže) a její napodobeniny se projednávají rovněž podle druhů zvířat, z nichž pocházejí, podle saz. čís. 329, 330, 333 nebo 334.
(5)
Jako kůže s lícem uměle vytlačeným (t. j. rytými válci nebo deskami) se projednává též kůže kostkovaná (jemně lícovaná), jakož i kůže s lícem long-grainovým, boxovým a šagrénovým.
(6)
Bez zřetele na svoji jinakou povahu se však projednává kůže rukavičkářská podle saz. čís. 335, kůže lakovaná podle saz. čís. 336, kůže bronzovaná podle saz. čís. 337.
5.
Při projednávání zůstává nepovšimnuto poltění kůže nebo její části, jímž se štěpí v tenčí vrstvy (souběžné s povrchem), nehledíc k výjimkám u saz. pol. 329a) a saz. čís. 332.
6.
Odřezky a jiné odpadky, vzniklé při úpravě kůže nebo dalším jejím zpracováním, jichž lze ještě jako kůže upotřebit, se projednávají — vyjma kůži odpadkovou vydělanou na způsob podešvic, v saz. pol. 328c) výslovně uvedenou, a nepatří-li povahou do saz. čís. 331 nebo 332 — podle poznámky za saz. čís. 337; hodí-li se však takové odřezky pouze za surovinu k výrobě umělé kůže nebo klihu, projednávají se jako kůže na klih podle saz. čís. 656.
7.
(1) Předměty vykrojené z kůže, pak odkrojky a pruhy kůže, jež byly vyrobeny stmelením, vřezáním nebo výkrojem okras, dírkováním, prošíváním, šitím atd., se projednávají jako kožené zboží výslovně nejmenované saz. čís. 342, nestanoví-li sazebník jinak.
(2)
Vykrojenou kůží je kůže zřejmě upravená pro určitý účel pouze jednoduchým přikrojením anebo vyražením, na př. pouze přikrojené nebo vyražené holínky, nárty, podešve, podpatkové plátky, kožené zástěry, jakož i kůže upravená na pásky do klobouků, na štítky k čepicím, na lemovky, míry, potítka, kokardy, růžice, podložky dírek u rukavic, podnosy atd.
(3)
Kůže ve čtvrtkách, v polovičních vazech nebo v částech ještě menších, jež není zřejmě upravena pro určitý účel, se nepovažuje za kůži vykrojenou ve smyslu 2. poznámky za saz. čís. 337, nýbrž se projednává — podle své povahy — podle saz. čís. 328 až 337.
Saz. čís. 328.
Kůže hovězí a koňská, vydělaná na způsob podešvic (též na hnací řemeny).
1.
(1) Jako kůže vydělaná na způsob podešvic se projednává všechna kůže hovězí nebo koňská (též buvolí a mezčí), též barvená, hodící se k výrobě podešví pro svou tuhost, tloušťku nebo jinakou povahu.
(2)
K podešvicím patří také méně silná kůže stélková (stélkovice). Zvláštním druhem podešvice je vacheta (useň vachetová), t. j. lehčí podešvice jemně upravená, pak podešvice jasně červeně vyčiněná kůrou hemlockovou (kůrou jedle hemlockové).
(3)
Dále sem patří silnější, ohebná, nemaštěná nebo jen málo maštěná chromem činěná kůže, jíž se užívá na podešve sportovní obuvi nebo na ochranné povlaky proti smyku a na převodní řemeny.
(4)
Okolnost, že celé kůže nebo odkrojky z nich (vazy, hlavy, krajiny nebo slabiny) nemají na vnějších (obvodních) částech vlastností shora uvedených nebo jich mají jen poskrovnu, není ještě důvodem, aby se neprojednávaly podle saz. pol. 328a), po příp. saz. pol. 328b). Tím je třeba se též řídit při projednávání odpadkové kůže saz. pol. 328c).
(5)
Kůže, jež pro své promaštění není způsobilá k použití na podešvici, patří do saz. čís. 329 (vyjma kůži na řemeny hnací a metací).
2.
Kůže na hnací řemeny je silná, maštěná, též barvená hovězí kůže vyčiněná podobně jako kůže na podešvice, vyskytují se většinou ve hřbetech (kruponech). Stejně se projednává též kůže na metací řemeny, jež je silně maštěná, činěná obyčejně minerálními solemi (chromitými) a ze které se vyrábějí metací řemeny pro tkalcovské stavy.
3.
Hřbetem (kruponem, jádrem) se nazývá část kůže pokrývající hřbet a boky zvířete, z níž byly odděleny hlava, plece a části břišní. Hřbet je zpravidla přikrojen do tvaru čtyřúhelníka. Též hřbety rozříznuté na půlky se projednávají podle saz. čís. 328. Na rozdíl od hřbetů, jež se projednávají podle saz. pol. 328a), zařaďují se jako jiná hovězí a koňská kůže, vydělaná na způsob podešvic, do saz. pol. 328b) kůže celé, půlky nebo čtvrtky koží, jakož i menší kusy, pokud tyto menší kusy nepatří jakožto části vazu, nožin nebo slabin ke kůži odpadkové saz. pol. 328c).
4.
(1) Kůže odpadková jsou okrajové části kožní plochy, které byly odděleny od plochy hřbetní (kruponu), a nazývá se vazem, nožinou nebo slabinou (krajinou, částí břišní), podle toho, z které části pochází.
(2)
Tyto části nejsou vyloučeny z projednání podle saz. pol. 328c) ani tenkrát, tvoří-li spolu souvislý kus (na př. dolení části vazu s nožinami nebo nožiny se slabinami atd.), pokud neobsahují části hřbetu (kruponu).
(3)
Do saz. pol. 328b) patří též kůže umělá (umělá kůže v deskách), která se vyrábí lepením a lisováním z drtin kožených, z drtin od postruhování nebo poltění (odpadků při úpravě koží) nebo z kožených odřezků.
(4)
Kůže k výrobě mykacích povlaků, saz. čís. 329.
(5)
Kůže rámová na boty (zvaná weltings), saz. pol. 344a).
(6)
Pruhy z kůže na řemeny hnací nebo metací, saz. pol. 344b).
Saz. čís. 329.
Kůže hovězí a koňská, vydělaná jinak než na způsob podešvic, též úplně upravená, avšak nelakovaná.
1.
Do tohoto saz. čísla patří všeliká kůže hovězí a koňská (ne však lakovaná a bronzovaná) vydělaná jakýmkoli způsobem, nikoli však na způsob podešvic, v celých kožich, půlkách, čtvrtích nebo menších kusech, a to též poltěná na straně k masu nebo k líci. Takové kůže se užívá zvláště jako kůže svrškové a k pracím sedlářským (hlazenice). Zvláštní druhy jsou na př. vláčná kravina, vyrobená z koží volských nebo kravských, sice silná, ale ohebná, kůže japonská, t. j. jircha vyčiněná kamencem a ledkem z kůže jistého druhu krávy, žijícího v Japonsku, a jiné.
2.
(1) Kipsky (kůže zebu čili indického skotu), vyčiněné, avšak nevydělané na způsob podešvic, se projednávají jako kůže hovězí podle saz. čís. 329 buď bez zřetele na váhu kusu, je-li na nich ještě zřejmý hrbový záhyb, nebo — nelze-li na nich hrbového záhybu zjistit — jen přesahuje-li váha kusu 3 kg. Váží-li tyto kipsky jednotlivě nejvýše 3 kg, projednávají se jako kůže telecí podle saz. čís. 330.
(2)
Jiné kůže hovězí se projednávají podle saz. čís. 329 tehdy, váží-li celá kůže více než 3 kg; jde-li o půlky nebo čtvrtky, váží-li více než 1½ kg nebo více než ¾ kg.
(3)
Podle poznámky k saz. pol. 329a) se projednává hovězí a koňská poltina (štípenka) jen od rubu, a to pouze vydělaná, dále neupravená. Tyto poltiny od rubu nemají přirozený líc, a tedy ani žádné póry po chlupech. Od poltin saz. pol. 332a) se liší — jsou-li celé — svou velikostí, jinak též tím, že jsou silnější, tužší (nejsou hebké) a že jsou obyčejně činěné tříslem.
3.
(1) Černou kůží hovězí a koňskou saz. pol. 329a) se rozumí jak kůže jednoduše černěná (leštidlem černěná), tak i obarvená na černo, též hlazená (žehlená), maštěná nebo leštěná roztokem krve, klihu nebo šelaku, nikoli však kůže lakovaná, lisovaná nebo bronzovaná.
(2)
Jinak barvená kůže hovězí a koňská patří do saz. pol. 329b).
(3)
Viz též 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337.
4.
Kůže k výrobě mykacích povlaků, dovážená obyčejně ve hřbetech, maštěná a vyčiněná podobně jako kůže na hnací řemeny, patří podle své jakosti do saz. čís. 328 (podešvice). Taková kůže dovážená na dovolovací list k výrobě mykacích povlaků, požívá zvýhodněné celní sazby podle poznámky i tenkrát, je-li již přikrojena na pruhy (hřbety mykací, pásy mykací).
Saz. čís. 330.
Kůže telecí (teletina), mimo kůži lakovanou.
(1)
Sem patří všechna vydělaná kůže z koží telecích bez rozdílu činění, také poltěná, vyjma kůži rukavičkářskou, telecí kůži lakovanou a bronzovanou.
(2)
Teletina v celých kožich se liší od kůže hovězí tím, že váha celého kusu kůže telecí nepřesahuje 3 kg. U půlek a čtvrtek telecích koží nepřesahuje váha kusu 1½ kg, po příp. ¾ kg.
(3)
Viz též 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 331—334.
1.
(1) Hlazená a vyrovnaná kůže ovčí a jehněčí, dále neupravená, se projednává podle saz. čs. 332.
(2)
Totéž platí o kůži kozlí, kozí a kozlečí saz. čís. 331.
2.
(1) Podle saz. čís. 331 nebo 332 se projednává též vydělaná kůže z koží zvířat jmenovaných v saz. čís. 331 a 332, jež byla poltěna, mízdřena, zřásněna nebo čistě vyhlazena; naproti tomu se projednává podle saz. čís. 333 a 334 všechna kůže černěná, na černo nebo jinak barvená nebo jinak dále upravená (na př. zcela upravená, vzorkovaná, uměle lícovaná, zpracovaná olověným cukrem a kyselinou sírovou atd.), vyjma kůži rukavičkářskou, kůži lakovanou a bronzovanou.
(2)
U vydělaných koží kozlích, kozích a kozlečích (zejména byly-li vydělány kůže starších zvířat) je lícování, tvořící skupiny vlnovitě uspořádané, mnohem vyvinutější, zřetelněji rozčleněné nežli u slabší, lehčeji se trhající, nejadrné, houbovité kůže ovčí a jehněčí, u nichž ono lícování je menší a méně výrazné. U kůže silně hlazené a leštěné lze tyto zvláštnosti líce zřetelně pozorovat teprve tehdy, napneme-li kůži a dopadá-li na ni světlo se strany.
(3)
Kůže upravené lze rozlišit od koží ještě neupravených saz. čís. 331 a 332 tím, že — nehledíme-li ke kožím východoindickým, do nichž byl na vrchní straně vetřen olej nebo lůj — kůže ještě neupravené mají zpravidla na líci vzhled vrásčitý, nestejnoměrný a že na straně k masu lpí na nich ještě více nebo méně části podkožního vaziva; u poltin (štípenek) jsou také ještě zpravidla viditelné na řezných plochách brázdy nože.
(4)
Do saz. čís. 331 a 332 patří též kůže zatížená síranem sodným (solí Glauberovou), která pouští částečně bílou barvu, poněvadž se síran sodný sloučil s vápnem zbylým po vyloužení v síran vápenatý.
(5)
Vydělaná kůže bez další úpravy se projednává podle saz. čís. 331 a 332 i v tom případě, byla-li za účelem zatížení zpracována olověným cukrem.
(6)
Kůže zhruba natřená hrubou žlutou nebo červenou barvou se projednává jako barvená podle saz. čís. 333, po příp. 334.
(7)
Viz též 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337.
Saz. čís. 332.
Kůže ovčí (skopovice) a jehněčí (jehnětina), vydělaná, nebarvená, bez další úpravy.
Kůží poltěnou po rubu saz. pol. 332a) se rozumí spodní díl poltěné kůže, kdežto jinou kůží saz. pol. 332b) se rozumí kůže jednak nepoltěná, jednak poltěná se strany k líci a mající zřetelné póry po chlupech na povrchu.
Saz. čís. 335.
Kůže rukavičkářská.
1.
Kůží rukavičkářskou se rozumí kůže jehňat, mladých koz (kozlat) nebo jiných menších zvířat, též hříbat, činěná na jirchu, na zámiš nebo na jirchu tříslem přečiněná, hlazená nebo upravená vlnatě, měkká, hebká, tažná, ať nebarvená nebo barvená nebo jinak dále upravená. K druhům rukavičkářské kůže patří zvláště kůže glacé, jež je vyčiněna žloutkem a moukou a na lícní straně leštěna; kůže dánská (nebo švédská), upravená zpravidla na straně k masu na způsob sukna, měkká, bez lesku; dále telecí kůže kidová upravená na práce rukavičkářské a zámišová kůže srnčí, kamzičí a kůže podobné zvěře.
2.
Zámišová kůže ovčí poltěná, též pemzovaná (pemzou broušená), avšak dále neupravená, které se zpravidla používá k cídění, patří do saz. čís. 332; naproti tomu zámišová kůže ze zvěře a kozlů, jakož i dále upravená (vlnatě apretovaná a pod.) zámišová kůže ovčí patří do saz. čís. 335, poněvadž se právě jmenovaných druhů koží používá k pracím rukavičkářským (silnějším rukavicím, jezdeckým kalhotám atd.).
3.
Jako kůže rukavičkářská se projednává též paličková kůže pro piana, silnější to zámišová kůže, měkká, vlnatá, s lícní stranou, k povlékání paliček pianových.
4.
(1) Kůže glacé silnější, ale přece hebká, jíž se sice neužívá k výrobě jemných glacé rukavic, avšak na jiné hrubší rukavice, se projednává podle saz. čís. 335. Na takové kůži se vyskytují někdy na straně k masu lehce lpící vlákna podkožní, jež se odstraňují při stříhání rukavic.
(2)
Jako kůži rukavičkářskou k barvení lze podle poznámky k saz. čís. 335 projednávat na dovolovací list též rukavičkářskou kůži k odtučnění.
(3)
Rukavičkářská kůže přistřižená na rukavice, saz. čís. 341.
Saz. čís. 336.
Kůže lakovaná.
(1)
Lakovaná kůže se vyrábí nanášením vrstvy černých nebo barevných pokostů lakových ze lněného oleje. Do saz. čís. 336 patří všechna lakovaná kůže bez zřetele na druh zvířat, z nichž pochází, a na její jinakou povahu (vzorkování a pod.).
(2)
K lakované kůži patří také ony měkké, lakované druhy koží z kozin, pak z tenkých teletin, jež jsou známy pod označením jako laková kůže chevreau, calfbox a chromová.
(3)
Kůže pouze přetřená průhledným pokostem nebo leštěná hladící koulí se neprojednává jako kůže lakovaná.
Saz. čís. 337.
Kůže výslovně nejmenovaná; pergamen.
1.
Jako kůže výslovně nejmenovaná se projednává bronzovaná kůže všech druhů, dále všechna kůže (vyjma kůži rukavičkářskou a lakovanou) z jiných zvířat, než která jsou jmenována v saz. čís. 329 až 334. Sem patří tedy na př. kůže gazelí, hadí, hroší, ještěrčí, kamzicí, krokodilí, psí, pštrosí, rybí, sloní, sobí, tulení, žabí atd., bez ohledu na to, jak byla vydělána a upravena (barvena, vzorkována atd.).
2.
Napodobeniny koží patřící podle ustanovení 1. vysvětlivky do saz. čís. 337 se projednávají podle druhu kůže, z níž byly umělým vytlačením líce zhotoveny. (Viz též 4. odstavec 4. všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 328—337.)
3.
Kůže vepřová se pozná podle toho, že póry po štětinách procházejí se strany lícní až na stranu k masu. Napodobená kůže vepřová se projednává podle ustanovení 2. vysvětlivky,
4.
(1) Pergamen sem patřící je pouze pergamen pravý, t. j. vyrobený z koží zvířecích. K výrobě pravého pergamenu se používá nevydělaných koží zvířecích, hlavně telecích, ovčích nebo oslích, jež se zbavují srsti, máčejí, napouštějí kamencovým roztokem, pak napínají na rámy, natírají vápnem a hladí pemzou. Od kůže vydělané se rozlišuje pravý pergamen svou tvrdou a rohovitou povahou. T. zv. olejový pergamen, sem též patřící, je obyčejný pergamen půdovaný vápnem a klihovou vodou a pak zpracovaný roztokem mýdla. Na povrchu se utvoří vrstva vápenného mýdla; čáry tužkou se lehce smyjí vlhkou látkou.
(2)
Jako pergamen se též projednávají ovčí holiny, jež byly zbaveny srsti, poltěny, pak čištěny vápnem, napjaty a na vzduchu usušeny a jež touto úpravou nabyly vzhledu pergamenu, a surové kůže (kůže přírodní) vyrobené podobným způsobem, hodící se přímo k zpracování na technické potřeby.
(3)
Pergamen může být též barvený (limbou) nebo jinak dále upravený.
(4)
Pergamenový papír, saz. čís. 291.
5.
(1) Za odřezky a jiné odpadky usní saz. čís. 329, 330, 333—337 se považuje směs netříděných odřezků a odpadků nepravidelných tvarů a různé velikosti, po příp. též různých druhů a barev, dovážených obyčejně v pytlích, bednách a pod. V jednotlivých zásilkách mohou být ojediněle Větší odpadkové kusy, jejichž rozměr nesmí však dosahovat čtvrtiny normální kůže příslušného druhu.
(2)
Viz též 6. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337.
Kožené zboží.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 338—344.
1.
Při projednávání koženého zboží se nehledí na druh a úpravu kůže použité k jeho výrobě, vedle výjimek stanovených v saz. pol. 342a) a 344b).
2.
(1) Zboží povlečené koží, na př. pouzdra, kufry, truhlice, polštáře, láhve, hračky, figury zvířat, se projednává jako zboží kožené. Rovněž tak se projednávají předměty povlečené kožešinou (koží se srstí), nemají-li povahy konfekcionované kožešiny saz. třídy XXXIII.
(2)
Ke koženému zboží patří dále zboží z pravého pergamenu, z přírodní kůže (z koží nevydělaných, avšak zpracovaných jiným způsobem), zboží ze zvířecích šlach nebo ze zvířecích svalových žil a ze zlatotepeckých blan saz. čís. 86.
3.
(1) Hedvábné stehy nemají vliv na výměru cla u brašnářského zboží z kůže, z voskovaného plátna a z hrubších látek saz. čís. 339 a u koženého zboží výslovně nejmenovaného saz. čís. 342.
(2)
To platí též o koženém zboží ostatních saz. čísel.
Saz. čís. 338.
Zboží sedlářské a řemenářské, též spojené s jinými hmotami.
1.
Ke zboží sedlářskému a řemenářskému patří koňské postroje (chomouty, postraňky, náojníky atd.), sedla, též sedla k jízdním kolům bez per a bez podpěry, sedlové a jezdecké postroje, otěže (ohlávky, opratě, uzdy atd.), biče (biče pro vozky, jezdecké biče atd.), sedlové pokrývky; dále řemeny všech druhů, též řemeny k bičům a k obuvi, jakož i pruhy upravené k výrobě řemenů, t. j. přikrojené, vyrážené nebo dírkované (vyjma však řemeny hnací a metací a pruhy na hnací řemeny, proužky na řemeny šicí, řemínky k rozdělovači rouna saz. pol. 344b) a řemínky šicí saz. pol. 344d)). Do saz. čís. 338 patří též zboží vyrobené spojením řemenů, jako závěsy a opasníky k šavlím, řemení na zavazadla, na pokrývky atd.
2.
Ke zboží sedlářskému a řemenářskému saz. čís. 338 patří vedle koženého též takové zboží vyrobené pouze z voskovaného plátna nebo z kůže a voskovaného plátna, jakož i ze hmot jmenovaných ve 2. všeobecné vysvětlivce k saz. čís. 338—344.
3.
(1) U zboží sedlářského a řemenářského se napřihlíží ke spojení s jinými hmotami, na př. s tkaninami jutovými, lněnými, plstí, látkami kobercovými, kaučukem. Zboží z jiných hmot než ve 2. vysvětlivce uvedených, na př. zboží sedlářské a řemenářské z látek tkaných nebo stávkovaných, též spojené s koží nebo s voskovaným plátnem, se však neprojednává podle saz. čís. 338, nýbrž podle své povahy, v uvedeném případě podle saz. třídy XXVI.
(2)
Sedlové pokrývky, jež se skládají z vrstev různých látek, se projednávají podle látky zatížené vyšším clem.
4.
(1) Biče patřící do saz. čís. 338 mohou být vyrobeny z kůže, z voskovaného plátna nebo z koží se srstí, ze dřeva nebo z rotanu, zcela nebo částečně povlečeného nebo opleteného jmenovanými hmotami.
(2)
Při projednávání se nepřihlíží ke knoflíkům opředeným textiliemi, pak ke šňůrkám k zavěšení a k textilním šňůrkám vpleteným do konce bičů; naproti tomu se projednávají biče s dřevěnými bičišti opletenými, opředenými, povlečenými nebo ozdobenými zcela nebo částečně textiliemi nebo strunami ze střev podle saz. pol. 354e), po příp. f).
(3)
Obyčejné biče pro vozky z obyčejných dřevěných bičišť s řemínky pouze nařezanými z kůže patří do saz. pol. 356c), po příp. 357b).
5.
(1) Sedla k jízdním kolům s pery nebo s podpěrou, saz. čís. 552.
(2)
Zboží saz. pol. 338c) s kováním a pod. ze stříbra podléhá puncovní kontrole; viz též úvodní vysvětlivky.
Saz. čís. 339.
Brašnářské zboží kožené, z voskovaného plátna a z hrubších látek.
1.
Ke zboží brašnářskému patří peněženky, náprsní tobolky, pouzdra na doutníky a cigarety, váčky, na př. na ruční práce, na peníze a na tabák; pásy, brašny, na př. na spisy, nákupní, cestovní, lovecké, k sedlům, na knihy a školní; dámské kabelky; kufry (ruční, cestovní, tlumoky); vaky, na př. cestovní, spací; truhlice, kasety, rámy, mapy (na spisy), vazby knih, desky na alba, pouzdra na pušky, na náboje, na pistole a jiná (etuis); torby (vojenské) a pod.
2.
(1) Podle saz. čís. 339 se projednávají předměty uvedené v 1. vysvětlivce, jsou-li vyrobeny z kůže, voskovaného plátna a z hrubších látek nebo jsou-li těmito hmotami povlečeny.
(2)
Proto se projednávají podle saz. čís. 339 na př náprsní tobolky z lepenky povlečené koží, dřevěné kufry a truhly povlečené koží, voskovaným plátnem nebo hrubšími látkami desky z rotanu upravené na součásti kufrů, pokládané hrubšími látkami, láhve a flakony pevně spojené s koženými pouzdry a pod.
(3)
Rovněž sem patří desky, vazby na knihy, desky na alba z lepenky, jsou-li povlečeny koží; jsou-li toliko spojeny s koží (hřbety, rohy), projednávají se podle saz. čís. 300.
(4)
Voskovaným plátnem jsou všechny látky, patřící do saz. čís. 321—323 a do saz. čís. 325.
3.
Brašnářským zbožím z hrubších látek saz. čís. 339 se rozumí takové brašnářské zboží, jež je vyrobeno z jutových tkanin saz. pol. 217a) a c), z hrubých lněných tkanin saz. pol. 207a) 1, 2 a 3, b)1, 2 a 3 a 216a) a b)1 a z kobercových látek. (O kobercových látkách viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 237 ) Předměty jmenované v 1. vysvětlivce k saz. čís. 339, na př. náprsní tobolky, váčky atd., vyrobené z jiných než uvedených látek, na př. z hedvábí nebo z aksamitu, ze sukna, z bavlněných tkanin nebo ze stávkového zboží, se projednávají jako konfekční zboží saz. třídy XXVI. Tak tomu je však jen tenkrát, jsou-li příslušné předměty vyrobeny z těchto textilních látek, nikoli však, skládají-li se z kůže, z voskovaného plátna a z hrubších látek (z jutových tkanin atd.) a jsou-li pouze ozdobeny nebo jinak spojeny s hedvábím a pod. V tomto případě se projednávají podle saz. pol. 339a), b) nebo c) podle toho, jaké povahy je toto spojení.
4.
Výstrojem se rozumějí kovové součástky na brašnářském zboží (rámy, obloučky, uzávěrky, kování, okrasy atd.). Výstroj povlečený koží, voskovaným plátnem nebo hrubšími látkami, jenž není tudíž viditelný, zůstává při projednávání nepovšimnut. Přezky, hřebíky, háčky, malé uzávěry, pouze k upevnění nebo ke spojení jednotlivých součástí, jež jsou bezpodstatné a nemají sloužit k okrase, též jednoduché zámky na kufrech bez jiných kovových součástí, se nepovažují za výstroj a nemají vliv na projednávání. Pouzdra na pušky, školní brašny, pásy a pod. z kůže se železnými přezkami se neprojednávají tedy podle saz. pol. 339a), nýbrž podle b), po příp. podle c).
5.
(1) Do saz. pol. 339a) patří brašnářské zboží z voskovaného plátna, z koženého plátna a z hrubších látek, bez výstroje; vedle toho patří do a) ještě brašnářské zboží s výstrojem ze železa a z oceli, vyjma výstroj poniklovaný nebo povlečený jinými obecnými kovy.
(2)
Podle saz. pol. 339b) se projednává brašnářské zboží z kůže, váží-li kus bez výstroje nejméně 1 kg; vedle toho patří do b) jen brašnářské zboží s výstrojem z obecných kovů (též z niklu), ani nestříbřených, ani nezlacených, nebo s výstrojem ze železa nebo z oceli, je-li tento výstroj povlečen obecnými kovy nebo je-li poniklován. U zboží saz. pol. 339a) a b), jak bez výstroje, tak s výstrojem, nemá spojení s obyčejnými a jemnými hmotami vliv na projednání. Také nerozhoduje, jak je výstroj opracován; může tedy býti též broušen, leštěn, lakován, lisován nebo jinak opracován.
(3)
Podle saz. pol. 339c) se projednává všechno zboží brašnářské spojené s velmi jemnými hmotami, ať se již vyskytují tyto velmi jemné hmoty jako výstroj (zlacené nebo stříbřené obecné kovy) anebo jako jiné spojení. Do saz. pol. 339c) patří dále všechno brašnářské zboží z kůže ve váze kusu menší než 1 kg bez výstroje, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami, poněvadž podle saz. pol. 339a) a b) se projednává — nehledí-lí se k brašnářskému zboží z voskovaného nebo z koženého plátna a z hrubších látek a k brašnářskému zboží z kůže, váží-li kus nejméně 1 kg — jen zboží s výstrojem; za výstroj se však nepovažují uzávěrky bez rámů (závěry, stiskací knoflíky a pod.).
(4)
Hedvábné stehy, jimiž jsou spojeny jednotlivé kožené části, pak hedvábné šňůry určené pouze k uzavírání váčků, jež však nemají sloužit k okrase, šňůry k upevnění klíčů na brašnách a kufrech a pod zůstanou bez povšimnutí. Naproti tomu se pokládají okrasné stehy a výšivky z hedvábí za spojem s velmi jemnými hmotami.
(5)
Vyskytují-li se velmi jemné hmoty jako podšívky nebo povlaky vnitřní strany nebo vnitřních oddílů (přihrádek), přihlíží se k nim a zboží se projedná podle saz. pol. 339c).
(6)
Ruční kufry vypravené vložkami a toaletními předměty se projednávají podle povahy oddělitelných částí.
(7)
Alba, kalendáře, zápisníky atd. v kožených vazbách, saz. čís. 300.
Saz. čís. 340.
Všeliká obuv zcela nebo zčásti kožená, též spojená se zbožím textilním nebo s jinými látkami.
(1)
Sem patří střevíce, boty, trepky, sandály a pod., též opánky, z kůže nebo s koží, též spojené s textilním zbožím nebo s jinými obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami, také vyšívané, avšak bez výstroje (na př. přezek a pod.) z drahých kovů.
(2)
Pouhé olemování kožešinou zůstává u obuvi z kůže nebo u obuvi ze zboží textilního s koží bez povšimnutí; o střevících z kožešiny spojených s koží viz vysvětlivky k saz. čís. 346.
(3)
Střevíce se svršky zvlněné plsti (střevíce plstěné) nebo z látek patří do saz. čís. 340, skládá-li se celá podešev nebo značná část svršku z kůže, na př. střídají-li se pruhy látek s pruhy kůže; jsou-li však z kůže jen zapinadla, řemeny nebo je-li užito kůže k zesílení špiček a pat, nepřihlíží se k nim. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 238.
(4)
Střevíce z kůže s podešvemi kaučukovými se projednávají podle saz. čís. 340.
(5)
Střevíce z kůže s dřevěnými podešvemi se projednávají jako obuv kožená podle saz. čís. 340, naproti tomu dřeváky pouze s koženými řemeny nebo nárty se projednávají jako zboží dřevěné spojené s koží saz. třídy XXXIV.
(6)
Dojdou-li střevíce jednotlivě, bere se za základ polovina váhové sazby.
Saz. čís. 341.
Rukavice kožené (i pouze přistřižené nebo spojené s textilním zbožím), též vyšívané.
(1)
Sem patří kožené rukavice, též pouze přistřižené nebo spojené s textilním zbožím (na př. tamburované nebo vyšité nitmi, anebo spojené s jinými obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami).
(2)
O rukavicích z textilního zboží s kožešinou viz vysvětlivky k saz. čís. 346.
(3)
Rukavice ze zboží textilního (vyjma rukavice stávkové) zesílené koženým obsazením na vnitřní straně dlaně (též na vnitřní straně prstů), saz. čís. 274.
(4)
Rukavice šermířské, boxerské a podobné rukavice z kůže, vycpávané, saz. čís. 342.
Saz. čís. 342.
Kožené zboží výslovně nejmenované.
1.
(1) Podle saz. čís. 342 se projednává všechno zboží vyrobené z kůže nebo koží povlečené, výslovně nejmenované v saz. čís. 338—341 a 344, též spojené s jinými hmotami, není-li vystrojeno drahými kovy.
(2)
Sem patří kůže vykrojená a všechny výkroje a pruhy z kůže, jež byly zpracovány tmelením, vřezáním nebo vyřezáním ozdob, dírkováním, prošíváním, šitím a pod. (vyjma přikrojené pruhy k výrobě řemenů, po případě hnacích řemenů, patřící do saz. pol. 338a) nebo do saz. pol. 344b), pak vyjma rámovou kůži na boty [weltings] saz. pol 344a) a vyjma šicí řemeny přikrojené do špičky saz. pol. 344d)). Viz 7. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328 až 337.
2.
(1) Do saz. čís. 342 patří dále kůže rytá (vyřezávaná), t. j. kůže s vřezanými kresbami, ornamenty atd., na rozdíl od kůže vzorkované s ozdobami toliko vtlačenými, jež se projednává ještě jako kůže; kůže s vtlačenými ozdobami v pruzích nebo jinak vykrojená nebo přikrojená nebo slepovaná, zvláště kožené čalouny, se však projednává podle saz. čís. 342. Jako kožené čalouny se projednávají též čalouny linkrustové, skládající se z podložky papírové nebo tkaninové, na které jsou naválcovány vypouklé ornamenty, čáry atd. z hmoty obsahující dřevěnou moučku, lněný olej, pryskyřicí a pod. (s lakováním, bronzováním atd. nebo bez něho). Viz též 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337.
(2)
Rovněž sem patří šaty z kůže (též s výšivkami, ozdobami nebo nášivkami z textilií nebo jimi podšité, vyjma kožené šaty podšité zcela textiliemi, které lze nosit na obě strany, t. zv. šaty oboustranné, jež se projednávají podle saz. čís. 274), pak hračky z kůže nebo povlečené koží či kožešinou.
3.
(1) Sem patří dále podpatky, též dřevěné podpatky povlečené koží, jakož i kožené podpatkové plátky, bandáže (kýlní pásy, přimidla, šněrovací punčochy, suspensoria a podobné chirurgické a orthopedické předměty), lůžka (žíněnky, polštáře a pod.), měchy s koženými tahy o váze kusu menší než 20 kg (též takové malé hlasy k loutkám), pokrývky (lůžkové, lovecké, cestovní, pokrývky na koně, pokrývky stolní atd.), vyjma sedlové pokrývky patřící do saz. čís. 338, vědra (hasičská a pod.), šermířské, boxerské a podobné rukavice (vycpávané), šermířské přilby, rybí kůže zpracovaná na rukojeti a pod., rohože k otírám obuvi (z kousků kůže spojených drátem), kamaše, punčochy, umělé údy (protézy), navíjecí vlásničky (z drátu povlečeného koží), kalhoty, šle, kožené pásky do klobouků (kožená potítka), štítky k čepicím, knoflíky, kožené pilníky (dřevěná hladítka povlečená koží), nátepničky(k odívání), orthopedická náčiní (přístroje k napravování zkřivenin lidského těla), pergamenové zboží z pravého pergamenu (vyjma rukopisy [manuskripty] na pergamenu, jež se projednávají podle saz. čís. 647), loutky a loutková těla, také s hlavami z jiných hmot nebo oblečené nebo povlečené zbožím textilním, podešve z kůže nebo s koží (pouze přikrojené, šité nebo jinak dále upravené), nárty (svršky k botám) z kůže, též pouze přikrojené nebo ze zboží textilního s koženým obsazením (šité, s podšívkou, s připevněnými oušky, prošívané nebo s pružnými vložkami), také holínky (kopny), zástěry, potítka, hračky, hole ze zvířecích šlach (býkovce) nebo ze zaschlé kůže, podvazky, zvířata vycpaná a hlavy zvířecí k účelům dekoračním, pro výklady a pod., kůže na bubny (z pergamenu), také pouze přikrojené, těrky (pro kresliče) ze svinuté kůže a různé jiné věci.
(2)
Kožené šle, jejichž líc je zcela z textilií nebo je utvořen nalepením nebo našitím textilních pruhů, se neprojednávají jako zboží kožené, nýbrž patří do saz. čís. 274.
(3)
Pokrývky, jež se skládají z vrstev různých látek, se projednávají podle látky podrobené vyššímu clu.
(4)
Z celkové váhy plněných peřin, žíněnek, polštářů a pod. s koženými povlaky se projednávají dvě třetiny podle povahy výplně, jedna třetina podle saz. čís. 342.
(5)
Klobouky z kůže (též přilby pro vojsko, hasiče atd.), saz. pol. 267c), saz. čís. 268 a 269; páskové míry v kožených pouzdrech, viz 2. a 4. vysvětlivku k saz. čís. 577.
4.
(1) O projednávání hraček viz úvodní vysvětlivky.
(2)
O hedvábných stezích platí ustanovení obsažené v 5. vysvětlivce k saz. čís. 339.
Saz. čís. 343.
Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
Saz. čís. 344.
Technické potřeby.
1.
(1) Do saz. pol. 344a) jsou zařaděny:
(2)
Rámová kůže na boty (zvaná weltings), t. j. úzké (většinou asi 1 cm široké), nebarvené a barvené kožené řemeny, navzájem stmelené, jež přicházejí do obchodu v kotoučích a jichž se používá při výrobě obuvi jako podešvového rámu ke spojení svršku s podešví; kůže sedlová, přikrojená na sedla jízdních kol, avšak nešitá, neprošívaná, ani jinak dále neupravená (tato kůže dále upravená patří rovněž jako hotová sedla k jízdním kolům do saz. čís. 338); špalky ze surové kůže, t. j. válcovité špalky zhotovené nalepením kotoučů ze surové kůže na sebe, dále nezpracované. Jsou-li špalky ze surové kůže dále upraveny na ozubená kola nebo na jiné technické potřeby, projednávají se podle saz. pol. 344d).
2.
(1) Ploché hnací řemeny saz. pol. 344b) jsou kožené pruhy s pravoúhlým průřezem, určené pro strojní potřebu a proto tedy přiměřené tloušťky a délky. Jsou sešívány, pleteny, článkovány, spojovány nýty a pod. nebo slepovány tmelem z nakrájených kožených pruhů přiměřené délky.
(2)
Sazbou stanovenou pro hnací řemeny se projednávají také délky na hnací řemeny, t. j. pruhy z kůže na hnací řemeny k tomuto účelu pouze přikrojené.
(3)
Podle saz. pol. 344b) se projednávají též pruhy na řemínky šicí, na řemeny metací a na řemínky k rozdělovači rouna.
(4)
Sem patří též řemeny metací (bicí), t. j. řemeny ze silně maštěné kůže pro tkalcovské stavy (k metání tkalcovských člunků).
(5)
Řemínky šicí jsou řezané, tenké (zpravidla nejsou silnější než 5 mm) a úzké (zpravidla nejsou širší než 20 mm) proužky kůže k šití hnacích řemenů, které někdy po 50 až 60 kusech na jednom konci ještě spolu souvisejí, na druhém konci jsou přišpičatělé a na této špičce zvláštní úpravou ztužené. Tyto šicí řemínky patří do saz. pol. 344d).
(6)
O rozlišování kůže vyčiněné tříslem od kůže vyčiněné tukem nebo minerální solí viz 2. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337.
3.
Hnací šňůry z kůže, oblé nebo hranaté, také kroucené, jsou buď z kusu hladce nařezány nebo se splétají, vinou nebo kroutí z kožených proužků (t. zv. těhlíkové šňůry). Mají-li průřez kulatý, projednávají se podle saz. pol. 344c) bez zřetele na jejich větší či menší rozměry. Hnací šňůry s hranami a průřezem trojúhelníkovým nebo čtvercovým se vyskytují jen o nepatrné tloušťce (na př. 2 cm do čtverce).
4.
(1) Do saz. pol. 344d) patří všechny technické potřeby z kůže vydělané nebo z kůže surové, v saz. pol. 344a)—c) výslovně nejmenované, jako kapsy k transportérům, t. j. nádoby, jichž se užívá k přepravě pevných hmot u transportérů [paternostrů] (na př. u mlýnských strojů k dopravě obilí a pod.), babky tkalcovské (pickers, tkalcovská pudítka), ozubená kola vyrobená ze špalků surové kůže, ucpávky (manžety, kotouče, kruhy a pod.).
(2)
Do saz. pol. 344d) patří dále na př. kožené špalky k brzdám pro osobní vozy a pod., blány zlatotepecké, pro zlatotepce již upravené, zlatotepecké formy z blan zlatotepeckých přikrojených do tvaru čtyřúhelníku, broušených a spojených v balíčky, nebo zlatotepecké formy z pergamenu; válkové pásy (užívané v přádelnách vlny na válkách k rozdělování rouna na přást); pruhy a listy na tkalcovská pudítka a listy na povlečení volantů (zachycovacích válců); hnací řemeny (vyjma hnací řemeny patřící do b) a vyjma hnací šňůry), na př. hnací řemeny pravoúhlého průřezu, avšak malých rozměrů, nehodících se k strojovému upotřebení, pak hnací řemeny průřezu lichoběžníkového, sešité z několika vrstev, pro motocykly a pod.; hadice z vydělané kůže, ze surové kůže, pak z koží se srstí spojených s koží vydělanou, dále hadice saz. pol. 219c) povlečené koží (měchy ze surových, vůbec neopracovaných zvířecích koží, jakých se užívá k dopravě vína neb oleje v některých zemích, se projednávají jako surové kůže saz. čís. 83); válce (válce tiskařské pro knihtiskaře nebo litografy atd.) ze dřeva, povlečené koží; povlaky na válce z kůže, též spojené s hrubými, surovými lněnými tkaninami a různé jiné.
XXXIII.
Zboží kožešnické.
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXIII.
1.
Zboží kožešnické jsou upravené kůže ssavců se srstí a upravené kůže ptačí s peřím, jakož i zboží z nich konfekcionované.
2.
(1) Celní sazby jak u kožešiny nekonfekcionované, tak i konfekcionované jsou různé podle toho, je-li zhotovena z koží obyčejných nebo z koží jemných.
(2)
Za obyčejné kožešiny saz. pol. 345a) a 346a) se pokládají: kůže ovčí, jehněčí a kůže zmetků nebo spratků (také kůže ovcí tibetských), vyjma již barvené nebo jinak hotově upravené kůže astrachánské, karakulské, bucharské, drajblové, krymské, moskevské, ukrajinské, perské, širazské, širokoocasé, poloperské a kůže zmetků těchto druhů; kůže jihoamerického bobra bahenního (řekomyš, nutrie), kůže buvolí, desmana (bisam ruský či stříbrný), kůže drapoše hrabavého (wombat), kůže gazelí (též antilopí), kůže guanaková (druh peruánské lamy), kůže hovězí, hyení, jelení, jezevčí, též pahmi (kůže jezevce čínského), kůže kamzičí, klokaní (kanguroo, australská zvířata vačnatá a svišťová), kůže kočičí (koček domácích i divokých), kůže koňská, kozí (kozy angorské, tibetské, arabské, t. zv. hobejda atd.), kůže králičí, křeččí, krtčí, krysí, liščí (vyjma kůže lišek křížových, černých, stříbrných, modrých, bílých), kůže lišky mořské (obyčejné lišky japonské), kůže medvědí (medvěda šedého, hnědého a černého), kůže mufloní (korsické ovce), kůže mývala (šupa), kůže australského hlodavce „nativcats“, kůže ondatry (bobříka pižmového, bisam severní a jižní), kůže opičí, oslí, pešanik (psouna ryšavého), kůže plcha zahradního a sysla obecného (syslíka) a plcha i sysla chilského, kůže psí, slinky (kůže jehněte severočínské ovce), kůže sobí, kůže mláděte soba evropského (pijik), kůže srnčí, sviští (marmot, bobak), kůže šakalí, telecí, kůže tchoře evropského, tuleně obecného (kůže se srstí jistého druhu tuleňů se řídkými štětinatými chlupy), kůže mláděte tuleně gronského (white-coats), kůže vačice (opossum), kůže valaby (klokana), kůže vepřová, veverčí (deňky sibiřské [burunduk], veverky sibiřské či šedé [popelky], poletuchy [molendy] a j.), kůže viskáčí (polozajíce), vlčí a zaječí.
3.
(1) K jemným kožešinám saz. pol. 345b) a 346b) patří všechny kožišiny, jež nejsou uvedeny ve 2. vysvětlivce.
(2)
Jako jemné kožešiny saz. pol. 345b) a 346b) se tudíž projednávají na př.: kůže bobří (bobra kanadského), kůže cibetky, činčily (písťuchy) pravé i vlnaté, činčilony (lagidium, hlodavec podobný činčile, žijící v Peru a Bolivii), genetky (španělské plíživé kočky), hranostaje (hermelin, solongois), irbise, kůže jaguára, kůže kolínského (druh kuny v ruské Asii, podobný tchoři), kůže kuny (lesní, skalní atd.), lasičky, kůže levhartí (též leopardi, pantheří, pardálí), lví, kůže lišek ušlechtilých (lišky křížové, černé, stříbrné, modré a bílé), kůže medvěda ledního, kůže norčí (minka, vydry bahenní), kůže ocelota, onzy (severoasijské světle šedé odrůdy levharta s dlouhou srstí), kůže pervicky (tchoře tygrovitého), rosomákové, rysí, kůže koček rysovitých, kůže sealskinové (tulení s měkkou lesklou srstí), skunkové (smraďocha), sobolí, tchoře virginského (kuny rybářské), tygří, kůže koček tygrovitých, kůže vydří, kůže vydry mořské (bobra kamčatského) a mnohé jiné.
(3)
K jemným kožešinám patří dále již obarvené nebo jinak úplně upravené kůže astrachánské, karakulské, bucharské, drajblové, krymské, moskevské, ukrajinské, perské, širazské, širokoocasé, poloperské a kůže zmetků těchto druhů; tyto kůže promnuté otrubami atd., i když jen za účelem konservačním, patří-li podle ustanovení 3. odstavce 1. vysvětlivky k saz. čís. 345 do tohoto saz. čísla, se projednávají podle saz. pol. 345a).
(4)
Kůže zmetků a jehňat jmenovaných ovcí barvené nebo jinak hotově upravené se nazývají: brajtšvanc, persián a polopersián. Brajtšvanc a persián jsou kůže zmetků a jehňat ovce karakulské, provenience uzbekistanské a afganistanské, též jihoafrické. Polopersián jsou kůže zmetků a jehňat ovce širazské, astrachánské, syrské, perské (iranské), iracké, besarabské a několika dalších druhů ruské ovce širokoocasé. Polopersiány se nazývají na př. metis, širaz, krymer, syrský solený, astrachán, drajbl, merluška.
(5)
Kaljaky (galyak, goljax) jsou kůže zmetků s hladkou nízkou srstí bez moaré nebo s jemnou moaré kresbou. Označují se často jménem podobné kožešiny, jako kalyakbrajtšvanc, kalyakastrachán a pod.
4.
(1) Napodobeniny jemných koží, vyrobené z koží obyčejných úpravou nebo barvením, pokládají se za obyčejné kůže saz. pol. 345a) a 346a), pokud je lze jako napodobeniny poznat nebo prokázat. V opačném případě se projednají takové napodobeniny jako kůže jemné.
(2)
Napodobeniny se provádějí nejčastěji na kůži králičí, jehněčí a ovčí Na králičí kůži je na př. t. zv. seal (imitace sealskinu) a bibret (imitace bobroviny). Kůže jehněčí a ovčí (barvené i nebarvené) sestřižením získávají určité kresbovitosti a tím napodobují jemné kůže ovčí a jehněčí, na př. buenosbrajtšvanc (kůže jihoamerické ovce) napodobuje ovci karakulskou. Tak zvané nutriety a panofix jsou sestřižené kůže obyčejných ovcí nebo jehňat napodobující nutrii nebo bobra.
5.
(1) Ke kožešinám z koží jemných patří též kožešiny z peří (kůže husí, kachní, labutí, ledňáčků a jiné ptačí kůže na straně k masu zpracované) a umělé kožešiny (ze srsti nalepené na tkaninách).
(2)
Umělé kožešiny z peří, saz. čís. 264.
Saz. čís. 345.
Kožešiny upravené, nekonfekcionované.
1.
(1) Kožešinami upravenými nekonfekcionovanými jsou zvířecí kůže se srstí, též kůže ptačí, na straně k masu napolo nebo zcela zpracované, také barvené, škubané (zbavené pesíků), sestřižené nebo provlékané jinou srstí, jakož i části z nich (hlavy, krky, hřbety, bříška, ohony atd.).
(2)
Vyspravení natržených míst šitím se nepokládá u koží upravených za konfekci.
(3)
Kožešiny upravené se liší od surových koží saz. čís. 83 tím, že surové kůže jsou na straně k masu buď surové, nebo pouze natřené vápenným mlékem, roztokem kamence nebo soli a pak usušené, čímž se staly neohebnými a rohovitými (viz 1. odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 83), kdežto kožešiny upravené jsou na straně k masu zpracované, t. j. vyčiněné a proto vláčné. Kožešiny a kůže se srstí, jež byly promnuty otrubami nebo otrubami a solí, pískem, sádrou atd., i když jen za účelem konservačním, se považují za upravené kožešiny jen tehdy, když byly již na straně k masu odstraněny části podkožního vaziva a svalstva nebo jsou-li uvedené kožešiny vláčné, byť až po promnutí, třebaže nejsou na straně k masu ještě odstraněny části podkožního vaziva a svalstva.
(4)
Od vydělané kůže (usně) se kožešina liší již tím, že useň je zpravidla zbavena srsti. Obyčejné kůže se srstí (hověziny, teletiny atd.), vydělané na straně k masu a apretované na kůži svrškovou (viz 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337), se projednávají ovšem také jako usně; rozeznávají se však od kožešin podle vyčinění anebo zpracování na straně k masu na způsob usní (maštění, černění, barvení).
2.
(1) Ke kožešinám nekonfekcionovaným saz. čís. 345 patří též kusy kožešin, sukně (pytle) z kožešin, jakož i kožešinové tabule bez podšívky z obyčejných kožešin, sešité do podoby čtverce nebo špičky (rotundy) nebo do podoby kříže, též v kusy sešité z odřezků, avšak ještě nepřikrojené pro určitý zřejmý účel.
(2)
Všechny kusy kožešin, pytle z kožešin a nepodšité kožešinové tabule, sešité z jemných kožešin, se projednávají podle saz. čís. 346, rovněž tak jako všechno zboží kožešnické, přizpůsobené nebo přikrojené pro určitý účel, bez zřetele na to, je-li zhotoveno z kožešin obyčejných nebo jemných nebo je-li zhotoveno šitím nebo bez šití. Pokrývky z koží srnčích, kozích a ovčích, vykrojené pouze z jednoho kusu nebo sešité z několika kusů, též barvené nebo potištěné, pokud však nejsou podšity nebo jinakými přídavky vypraveny, patří ke kožešinám nekonfekcionovaným saz. čís. 345 bez ohledu na to, lze-li jich upotřebiti jako předložek k lůžkům a pod.
3.
(1) Surové ohony kožešinové, jež byly jen rozříznuty a zbaveny chrupavek nebo jež po odstranění chrupavek nabyly původního tvaru bez další úpravy pouhým sešitím, jakož i takové surové ohony, jež byly po odstranění chrupavek protaženy šňůrami anebo jsou po několika kusech seřazeny na šňůře, patří do saz. čís. 83
(2)
Ohony kožešinové barvené nebo ohony kožešinové se špičkou jiné barvy, pocházející většinou ze zvířete jiného druhu, konečně ohony kožešinové zhotovené sešitím kožešinových pruhů, se projednávají podle saz. čís. 345.
(3)
Ohony kožešinové, jež seřazením na šňůrách nabyly povahy metrového zboží, nebo ohony, které tím byly upraveny k přímému upotřebení jako boa, se projednávají jako hotová boa podle saz. čís. 346.
4.
(1) Podle saz. čís. 345 se projednávají též kousky (odřezky) kožešinové. Za kožešinové kousky se považují odřezky vznikající při úpravě a zpracování kožešin (nožičky a jiné odřezky nepravidelného tvaru a různé velikosti). Mohou být též tříděné a v jednotlivých zásilkách mohou být ojediněle i větší odřezky, jejichž rozměr však nesmí dosahovat ⅟₄ normální kožešiny příslušného druhu. Jsou-li však odřezky určeny výhradně jako surovina k výrobě klihu nebo k získání srsti pro výrobu klobouků, může se (na žádost stran) dovolit jejich další rozřezání, po příp. ostříhání srsti za úředního dozoru; v tomto případě se pak srst projednává podle saz. čís. 220, ostříhané nebo dále rozřezané kousky kůže jako klihovka podle saz. čís. 656 beze cla.
(2)
O tom, které kůže patří mezi obyčejné a které mezi jemné, viz 2., 3. a 5. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.
Saz. čís. 346.
Kožešiny konfekcionované.
1.
(1) Jako konfekcionované kožešiny saz. čís. 346 nutno projednávat: kožichy (bundy, ovčí kožichy a jiné kožichy), kazajky, čepice, boa, peleriny, rukávníky, rukavice, střevíce, boty, nánožníky a podobné součástky oděvu z kožešiny.
(2)
Takové šatstvo z obyčejných kožešin spojené se zbožím textilním (na př. jím povlečené, podšité nebo obsazené) se vždy projednává podle saz. čís. 274; rovněž tak se projednávají dámské šaty a zboží výstrojné z kožešin obyčejných nebo jemných nebo s takovými kožešinami, spojené s hedvábným zbožím saz. třídy XXV, s výšivkami, se síťovitými látkami tylovými a na způsob tylu zhotovenými, s krajkami z textilních látek saz. tříd XXII—XXIV a s vlněnými šály; šatstvo z jemných kožešin spojené s jinými textilními látkami než hedvábnými a nahoře uvedenými patří však do saz. pol. 346b). U šatů pánských a jiných šitých předmětů z jemných kožešin nebo s jemnými kožešinami se nepřihlíží ke spojení s hedvábím a takové šaty se projednávají podle saz. pol. 346b), netvoří-li hedvábí hlavní součást.
(3)
Obyčejné, pro upotřebení nutné přídavky z textilií a z jiného materiálu zůstávají při projednávání konfekcionovaných kožešin bez povšimnutí, jako na př. lemování knoflíkových dírek, knoflíky, kličky, háčky, stahovací šňůry, řetízky, přezky; též kaučukové a kožené součásti u střevíců z kožešiny atd.
(4)
Tato ustanovení platí též pro obuv z kožešiny spojenou s textiliemi, též s kůží nebo s kaučukem.
2.
(1) Šaty ze zboží textilního spojeného s kožešinami se projednávají podle ustanoveni 1. vysvětlivky.
(2)
Klobouky a čepice, obsazené, obroubené atd. kožešinami, jež nemají povahu kožešnického zboží, patří k ozdobným kloboukům saz. čís. 269.
3.
Ke konfekcionovaným kožešinám patří též všechny kožešiny podšité, garnované nebo vypravené různými přídavky a pokrývky z kožešin; tyto předměty se projednávají podle ustanovení 1. vysvětlivky.
4.
Podle saz. čís. 346 se dále projednávají kožené rukavice povlečené, podšité nebo lemované jemnou kožešinou (viz poznámku k saz. čís. 341); naproti tomu se nepřihlíží k pouhému lemování kožešinou u buvi kožené, kaučukové nebo u obuvi z textilního zboží spojené s kůží nebo kaučukem (saz. čís. 340, po příp. 311). Podešve z kůže, lepenky a pod. povlečené kožešinou se projednávají podle saz. čís. 346.
5.
(1) Zboží patřící ke konfekcionovaným kožešinám se projednává podle saz. čís. 346 též ve stavu polohotovém (na př. pruhy na rukávníky, jemné kožešiny astrachánské atd. sešité do podoby kožichu); rovněž tak se projednávají kožešiny šité vůbec (na př. sešité kusy, pytle [sukně], tabule z kožešin do podoby čtverce nebo do podoby špičky [rotundy]; z toho jsou vyňaty kožešiny sešité z koží obyčejných, viz 1. odstavec 2 vysvětlivky k saz. čís. 345). Jsou-li takové nehotové konfekcionované kožešiny spojeny s textiliemi a s jinými hmotami, projednávají se podle ustanovení 1. až 4. vysvětlivky.
(2)
O švech vzniklých vyspravením a o sešitých pokrývkách viz také 1 a 2. vysvětlivku k saz. čís. 345.
6.
Ke konfekcionovaným kožešinám patří dále všechny kožešiny pro určitý účel přizpůsobené nebo přikrojené, též nešité, zvláště pruhy přistřižené pro lemování, obsázky z kožešin, přizpůsobené nebo přikrojené pro určitý účel (též nalepené na textiliích) a podšívky z kožešin, dále ohony z kožešin, které byly seřazeny na šňůrách atd. a nabyly tak povahy metrového zboží nebo jsou-li takto upraveny k použití jako boa a pod. Podle saz. čís. 346 se projednávají konečně i pokrývky z kožešin, též nepodšité a pokrývky ze surových koží pštrosích a z koží jiných ptáků, vyjma pokrývky z koží kozích, srnčích a ovčích, zařazené podle 2. vysvětlivky k saz. čís. 345 do tohoto saz. čísla.
7.
(1) Přírodní kožešiny z peří nalepené na textilních látkách, potom zboží z přírodních kožešin z peří, se vždy projednávají podle saz. pol. 346b).
(2)
Stejně se projednávají umělé kožešiny ze srsti nalepené na tkaninách.
(3)
O tom, které kůže patří k obyčejným a které k jemným, viz 2., 3. a 5. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.
(4)
Umělé kožešiny z peří, saz. čís. 264.
(5)
Zboží sedlářské, řemenářské a brašnářské z koží se srstí, saz. čís. 338 a 339.
(6)
Hračky povlečené kožešinou, saz. čís. 342.
XXXIV.
Zboží dřevěné; zboží ze surovin soustružnických a řezbářských.
V této saz. třídě jsou zařaděny: dříví užitkové a řezivo hoblované atd., připravená sudovina, proutěná košťata (saz. čís. 347); dřevěný drát a dřevitá vlna (saz. čís. 348); dřevěné nýtky (saz. čís. 349); součástky parketových podlah a parkety (saz. čís. 350); dýhy (saz. čís. 351); lišty a rámy (saz. čís. 352 a 353); hole (saz. čís. 354); hračky (saz. čís. 355); zboží výslovně nejmenované ze dřeva (saz. čís. 356—360) a z jiných surovin soustružnických a řezbářských (saz. čís. 361); galanterní zboží (saz. čís. 362); korek a zboží z korku (saz. čís. 363—366); zboží vystrojené drahými kovy (saz. čís. 367).
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXIV.
1.
K dřevěnému zboží této saz. třídy patří všechno zboží ze dřeva jak přírodního, tak i umělého.
2.
(1) Podle stupně opracování rozeznává sazebník dřevěné zboží surové od dřevěného zboží mořeného, barveného, pokostovaného, lakovaného a leštěného.
(2)
Za dřevěné zboží mořené, barvené, pokostované, lakované, leštěné se pokládá též dřevěné zboží hněděné, hrubě pomalované, jakož i zakouřené, napuštěné (impregnované) nebo jinak chemicky připravované. Naopak dřevěné zboží, jež bylo potřeno olejem, voskem, olověným klejtem, tukem, stearinem nebo podobnými látkami nebo opatřeno nátěrem dehtovým, je třeba projednávat jako surové.
(3)
Zboží z dříví pařeného (t. j. konservovaného působením vodní páry ve zvláštních pařácích) se projednává jako dřevěné zboží mořené. Jestliže však zboží bylo pařeno pouze za tím účelem, aby se dalo ohýbat, jak je tomu u dřeveného zboží ohýbaného, nepřihlíží se při zařaďování k tomuto paření.
(4)
Barevné písmo, jež se omezuje na označení firmy, tovární značky a pod., nemá vliv na zařadění zboží.
(5)
Leštěné zboží dřevěné má zrcadlovitý lesk, vytvořený nanášením pokostovité hmoty (politury).
(6)
Hněděné dřevo je dřevo, které bylo mořeno dřevným octem a potom usušeno; zakouřené dřevo nabylo působením kouře nebo čpavku téměř stejnoměrného hnědého zabarveni. Hnědé dřevo, t. j. dřevo promořené chemikáliemi v parní lázni, patří sem rovněž.
3.
(1) Bronzovaným, zlaceným nebo stříbřeným zbožím dřevěným rozumíme ono zboží, jehož plochy jsou povlečeny úplně nebo i jen částečně pravým nebo nepravým pozlátkem, bronzovým práškem, bronzovanou hmotou nebo vypraveny ozdobami (arabeskami, figurami, okraji atd.) z těchto hmot.
(2)
Jemně malované zboží dřevěné je nejen zboží ručně malované, nýbrž i ono, na něž byly obtisky, patronami atd. naneseny ornamenty, květiny, krajiny, figury a pod.
4.
(1) V sazebníku se dále rozlišuje: zboží hoblované (hladce nebo profilovaně), zhruba osoustruhované a zhruba vyřezávané; dále zboží jemně soustruhované a zboží s vypálenými, vytlačenými nebo vykrouženými ornamenty a zboží jemně prolamované nebo vyřezávané.
(2)
Zbožím hoblovaným rozumíme jak zboží, jež bylo obyčejným hoblíkem hladce opracováno, tak i zboží, jež bylo článkovaným hoblíkem nebo frézovacím strojem článkováno (profilováno) nebo též žlábkováno (rýhováno, kannelováno), je-li průřez jednoduchý, všude stejný, bez jakýchkoliv ornamentů nebo ozdob (podoby perel, vajec, růžic a pod.).
(3)
Zhruba osoustruhované je zboží pouze zhruba na soustruhu opracované, jehož povrch jeví ještě stopy tohoto opracování, a je tedy více méně drsný, na rozdíl od přesně provedeného, jemně soustruhovaného zboží s hladkým povrchem, ke kterému patří též zboží jen pečlivě soustružené.
(4)
Zhruba vyřezávané zboží má ornamenty (arabesky, růžice atd.) provedené primitivně ručním vyřezáváním, kdežto vytlačené nebo vykroužené ornamenty — zvláště vytlačené napodobeniny jemné práce řezbářské — jsou provedeny mnohem jemněji, pravidelněji a přesněji.
(5)
Dyhovaným zbožím rozumíme všecko dřevěné zboží, též prkna a lišty, na jejichž povrchu je naklížena dřevěná vrstva na způsob dýhy. Tato vrstva nemusí být jen z dyh saz. čís. 351.
(6)
Kroužením se rozumí vytváření ornamentů na způsob dřevořezby vykružovadlem, které pracuje kroužícími, různě profilovanými noži.
(7)
Zboží jemně prolamované má prolamované ornamentální okrasy, jež byly zhotoveny lupenkou nebo řezbářským nářadím. Vzory vytvořené pouze prorážením dírek (na př. u sedadlových desek) nelze pokládat za jemně prolamovanou práci.
(8)
Vyřezávané zboží je zboží s umělecky provedenými řezbami (arabeskami, květinami, ovocem, figurami a podobnými plastickými ozdobami a skulpturami).
5.
(1) Jako zboží vykládané se projednává: bulová (Boulléova) práce, t. j. vykládání používající k výzdobě dřeva hladkých nebo rytých obecných kovů, kamenů a pod.; intarsie, t. j. vykládaná práce z různých dřev různých barev, tvořících geometrické, přírodní nebo figurální obrazce na dřevěné ploše; zboží s dřevěnou mosaikou, t. j. s obrazci ze slepených dřevěných špalíčků nebo lamel.
(2)
Vykládané zboží, u něhož bylo užito slonoviny, perleti, želvoviny, polodrahokamů, obecných kovů zlacených nebo stříbřených pravým zlatem nebo stříbrem, se projednává jako zboží spojené s velmi jemnými hmotami. Toto zboží vykládané drahými kovy, saz. čís. 367, po případě saz. třída XLIII.
Saz. čís. 347.
Užitkové dříví a řezivo: hoblované, drážkované nebo čepované; přiřezané pruty na obruče, též s uzávěrou; připravená sudovina; proutěná košťata; to vše surové, nemořené, nebarvené atd.
1.
(1) Do saz. čís. 347 patří dříví užitkové a řezivo saz. čís. 134, je-li hoblováno, drážkováno (t j. opatřeno drážkami či rýhou nebo perem) nebo čepováno (t. j. opatřeno čepy a jim odpovídajícími děrami vydlabanými nebo vrtanými).
(2)
Do saz. čís. 347 patří tedy šindele opatřené drážkou, vrtané hlavy kol, hoblované plotní kůly, hoblovaná dřeva na pažby pušek atd Sem patří též dřevěné desky silnější než 3 mm, které byly buď vyrobeny nožem loupačky, pracujícím jako hoblík, i když byly uhlazeny horkými válci, nebo jež byly nařezány řezačkou na dyhy; dále sem náležejí desky vyrobené pouze lisováním z umělého dřeva (xylolitu, sciffarinu, dřevěné pasty a pod.). Umělé dřevo se vyrábí z pilin (též dřevěné moučky) pryskyřičnatých dřev, jež byly jemně na prášek rozemlety, pak smíšeny s rozličnými rostlinnými a nerostnými látkami a pojidly a stlačeny silným tlakem. Umělé dřevo má vzhled přírodního dřeva a dá se také stejně zpracovat.
(3)
Dříví užitkové a řezivo, opracované jinak než jak shora uvedeno, na př. zhruba osoustruhované (na soustruhu hrubě opracované, sklížené (prkna ze sklížených prkének a pod.), též pouze mořené, barvené atd., se projednává podle saz. čís. 356 nebo 357.
2.
(1) Jako přiřezané pruty na obruče se podle saz. čís. 347 projednávají štípané pruty na obruče (loupané nebo neloupané), ať s uzávěrou, to je se zářezy na koncích, nutnými k bezprostřednímu použití prutů jako obručí, či bez uzávěry.
(2)
Obručové dříví neštípané, též ohýbané v kotoučích, saz. čís. 134.
(3)
Do saz. čís. 347 patří též štěpiny obuvnické a řešetářské a čisticí hobliny.
3.
Připravenou sudovinou saz. čís. 347 je sudovina, jež nepatří do saz. čís. 134 (viz 3. odstavec 3. vysvětlivky k saz. čís. 134), poněvadž je drážkována nebo jinak opracována způsobem dovoleným podle znění saz. čís. 347, avšak nehodí se ještě bez další úpravy přímo ke stavbě sudů.
4.
Proutěná košťata saz. čís. 347 jsou košťata z proutí březového, vrbového a jiného, bez dřevěných násad. Taková košťata s dřevěnými násadami, saz. čís. 356 nebo 357.
5.
Zboží saz. čís. 347 mořené, barvené atd. nebo spojené s jinými hmotami se projednává jako zboží výslovně nejmenované podle saz. čís. 356—360.
Saz. čís. 348.
Dřevěný drát a dřevitá vlna.
(1)
Dřevěný drát jsou slabé dřevěné tyčinky k výrobě sirek, dřevěných tkanin (pokrývek, rohoží) a pod. Sem patří též nemáčené zápalky.
(2)
Dřevitá vlna jsou dřevěné třísky (pásky nebo vlákna) tenké až jako papír a zkadeřené. Užívá se jí na vycpávání nebo jako baliva, steliva pod dobytek, jako filtrační hmoty, barvené vlny pak k výrobě rohoži a podobných pletiv. Dřevitá vlna saz. čís. 348 může býti též stočená v provazy.
Saz. čís. 349.
Dřevěné nýtky (dřevěné kolíčky), též mořené nebo barvené.
(1)
Dřevěné nýtky (dřevěné kolíčky, floky a kolíčky obuvnické) jsou zpravidla 10 až 20mm dlouhé, 1 až 3 mm silné nýtky čtvercového průřezu, jejichž špička tvoří buď čtyřboký jehlan (všecky čtyři strany jsou seříznuty, americké floky) nebo klín (dvě protilehlé strany jsou seříznuty, německé floky). Užívá se jich v obuvnictví ke spojování svršků s podrážkou.
(2)
Sem patří též stužkovité úzké dřevěné pásky, jejichž jedna podélná strana je seříznuta na způsob klínu. Štípají se z nich dřevěné nýtky, kterých se užívá ke strojnímu přibíjení podrážek.
Saz. čís. 350.
Vlysy, obruby, příčky a výplně, hoblované, jakož i parkety (desky sklížené nebo jinak spojené); vesměs nedyhováné a nevykládané.
(1)
Sem patří součástky parketových podlah (hoblované vlysy, obruby, příčky a výplně) a hotové parkety, to jest tabule z takovýchto součástek složené, buď sklížené nebo jinak spojené, na př. drážkou, rýhou a perem, z nichž se kladou podlahy.
(2)
Vlysy a obruby jsou úzká prkénka, jimiž se vroubí parketová pole a parketové podlahy; příčky jsou prkénka opatřená drážkami nebo rýhami a pery, ze kterých se zhotovuje příčková podlaha (prkénková podlaha); výplně jsou desky, jimiž se vyplňují parkety. Hotové parkety se skládají z rámu zhotoveného z obrub, který je obyčejně vlysy rozdělen na pole, v nichž jsou výplně.
(3)
Jako parkety saz. čís. 350 se projednávají též mosaikové desky ze dříví napříč řezaného, které jsou sestaveny z jednotlivých hranolovitých dřevěných kostek; tyto kostky mají na obvodu v poloviční výšce drážku, kterou probíhají dráty, spojující kostky.
(4)
Parkety a součástky parketových podlah dyhované (s naklíženými dyhami), saz. čís. 356 nebo 357; vykládané, saz. čís. 360 nebo 362.
Saz. čís. 351.
Dýhy i desky ze sklížených dýh.
1.
Jako dýhy saz. čís. 351 se projednávají všechna prkna silná 3 mm nebo slabší, řezaná nebo loupaná obyčejně z jemných dřev nebo vyrobená z umělých dřevovin, nehledíc na účel, k jakému se jich upotřebí. Nejčastěji se jich používá na dýhování nábytku nebo na výrobu krabic.
2.
Jako dýhy saz. č. 351 se též projednávají: překližky (desky ze sklížených dýh) k výrobě nábytku a pod., dále dřevěné žilky (barvené nebo vzorkované dřevěné tyčinky, kterých se užívá k vykládání), pak dřevěné čalouny, jakož i dřevěné loubky jako papír tenké, stužkovité, k výrobě pletiv, klobouků apod.
3.
(1) Neprojednávají se podle saz. pol. 351a), nýbrž podle saz. pol. 351b): dýhy s vlisovaným vzorkem, t. j. dýhy, jež mají ozdoby (kresby, ornamenty, arabesky, růžice a pod.) zhotovené lisováním; dýhy vykládané, t. j. takové, které jsou buď opatřeny vykládáním (viz 5 všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXIV) nebo jsou sestaveny (sklíženy) z různých dřev tak, aby tvořily obrazec; tyto dýhy bývají často polepeny papírem nebo tkaninami, aby jednotlivé vložky nevypadávaly; dýhy s malovanými nebo šablonou nanesenými vzorky; dále dřevěná mosaika, sklížená z různobarevných dřevěných kostek, jakož i z takovéto mosaiky řezané dýhy uměle vzorkované; tyto dýhy bývají na jedné straně polepeny papírem nebo tkaninou.
(2)
Podle saz. pol. 351b) se projednávají též dýhy na jedné nebo obou stranách papírem nebo tkaninou polepené nebo povlečené, ať jsou surové či mořené, barvené atd.; nepřihlíží se však k papírovým proužkům, jež jsou nalepeny na hranách dyh, aby se dýhy neštípaly, nebo jimiž jsou přelepena poškozená místa.
(3)
Dýhy z korku, saz. čís. 366.
Saz. čís. 352.
Dřevěné lišty (na nábytek, na rámy atd.).
1.
Jako dřevěné lišty saz. čís. 352 se projednávají dřevěné okraje k nábytku, rámům, čalounům atd., dveřní lišty, lišty na římsy, k obložení stěn a pod., a to podle pol. a) všechny hladké nebo profilované lišty, podle pol. b) lišty jemně prolamované nebo vyřezávané, jakož i vykládané (viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXIV).
2.
(1) Do saz. pol. 352a)1 patři jen surové lišty, do saz. pol. 352a) 2 lišty mořené, barvené, pokostované, lakované, půdované (t. j. potřené tmelem nebo rozpuštěným klihem, aby se mohly bronzovat, pozlacovat atd.), dále lišty leštěné, pak dyhované, vesměs však jen tehdy, jsou-li lišty — u dyhovaných lišt dýhy — hladké nebo profilované, bez ornamentálních ozdob a nejsou-li spojeny s jinými hmotami.
(2)
Lišty spojené s jinými hmotami se projednávají podle saz. čís. 356—360 nebo podle saz. pol. 362b).
(3)
O dýhovaných dřevěných lištách viz 5. odstavec 4. všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXIV.
3.
Do saz. pol. 352a)3 patří lišty pokládané hmotou (křídovou nebo linoleovou hmotou, kamennou lepenkou, linkrustou a pod.), při čemž je lhostejno, tvoří-li tato hmota ozdoby či nikoli (nepatří sem však lišty jen půdované, viz 2. vysvětlivku); dále sem patří lišty s vykrouženými nebo vytlačenými ornamenty, též lišty pokryté dyhami takto ozdobenými, všechny tyto lišty též spojené s koží nebo obyčejnými hmotami; lišty spojené s jinými jemnými nebo velmi jemnými hmotami se projednávají podle saz. čís. 359, 360 nebo saz. pol. 362b).
4.
(1) Podle saz. pol. 352a)4 se projednávají lišty úplně nebo částečně bronzované, zlacené, stříbřené nebo jemně malované, i když jsou hmotou pokládané nebo ornamentované, vyjma lišty jmenované v saz. pol. 352b)
(2)
U lišt saz. pol. 352a)4 se nepřihlíží ke spojení s koží nebo obyčejnými hmotami; jsou-li spojeny s jinými jemnými nebo velmi jemnými hmotami nebo jsou-li povlečené, projednávají se podle saz. čís. 359, 360, nebo podle saz. pol. 362b).
5.
(1) Do saz. pol. 352b) patří všechny dřevěné lišty (surové, mořené atd., hmotou pokládané, bronzované atd.), jsou-li jemně prolamovány nebo vyřezávány nebo vykládány, jakož i lišty pokryté jemně prolamovanými, vyřezávanými nebo vykládanými dýhami nebo dřevěnou mosaikou (viz 4. a 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXIV).
(2)
U těchto lišt se nepřihlíží ke spojení s koží nebo obyčejnými hmotami; jsou-li spojeny s jinými jemnými nebo velmi jemnými hmotami nebo jsou-li povlečené, projednávají se podle saz. čís. 359, 360, nebo podle saz. pol. 362b).
Saz. čís. 353.
Rámy (na obrazy, zrcadla atd.), nepatří-li do saz. čís. 362.
1.
Sem patří rámy z dřevěných lišt jmenovaných v saz. čís. 352 na obrazy, zrcadla a pod., vyjma rámy okenní, které nutno projednávat podle saz. čís. 356 nebo 357, a vyjma rámečky (rámečky na fotografie a podobné předměty galanterní) saz. čís. 362.
2.
O dřevěných lištách, podle jejichž povahy se zařaďují rámy do saz. pol. 353a), b) a c), platí vysvětlivky k saz. čís 352 s tou odchylkou, že rámy z dřevěných lišt saz. pol. 352a)1 a 2 patří do saz. pol. 353a), i když jsou spojeny s koží nebo obyčejnými hmotami.
Saz. čís. 354.
Hole dřevěné, rotanové a bambusové.
1.
(1) Sem patří veškeré opracované hole ze dřeva nebo rotanu (též bambusu), jako hole pro chodce, hole pro jezdce, pruty rybářské, bičiště, hole k deštníkům, slunečníkům a pod. Lyžařské hole, viz však 2. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 356—360.
(2)
Přírodní hole, pouze zbavené kůry (neoškrábané) nebo pouze nařezané na délku hole, viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 136.
2.
Hole dřevěné, rotanové a bambusové se projednávají podle saz. pol. 354a), jsou-li pouze zhruba opracované, t. j. nejsou-li ani hladce osoustruhované ani ornamentované, nýbrž pouze předběžně připravené osoustruhováním, vrtáním, ohnutím, orašplováním, opilováním, oškrabáním, ořezáním atd., jinak však ještě surové (nemořené, nebarvené atd.). Kování na konci hole zůstane nepovšimnuto. Hole spojené s jinými hmotami patří do saz. pol. 354c)—f). Obyčejné biče pro vozky, t. j. obyčejná bičiště opatřená řemínky řezanými z kůže, patří však do saz. čís. 356 nebo 357.
3.
(1) Přírodní hole saz. čís. 136, jakož i hole zhruba opracované saz. pol. 354a) patří do saz. pol. 354b), jsou-li mořené, barvené, pokostované, lakované nebo leštěné. Sem patří též hole, které mají tmavší vypálené skvrny na světlém přírodním základě.
(2)
O kování na konci hole a o spojení platí ustanoveni 2. vysvětlivky.
4.
(1) Podle saz. pol. 354c) se projednávají hole jemně opracované, pak všechny hole spojené s rukojeťmi, knoflíky a pod. z obyčejných hmot (vyjma kování na konci hole jmenované v 2. a 3. vysvětlivce). Hole jemně opracované jsou takové, které prodělaly další, pojem hrubého opracování podle 2. vysvětlivky přesahující způsob opracování, tedy jemně hladce vypracované, dále hole s vyřezávanými, vysoustruhovanými, vykrouženými, vypalovanými nebo vylisovanými ozdobami, též hole jemně prolamované nebo vyřezávané, jakož i hole jemně pomalované, vyjma hole vykládané.
(2)
Hole vykládané (vyjma takové, jež patří do saz. pol. 354e) a f)), saz. čís. 360.
5.
(1) Do saz. pol. 354d) patří hole s rukojeťmi, knoflíky, šňůrami, třapci a pod. z jemných hmot, vyjma takové, které jsou opleteny předivy, textiliemi nebo střevovými strunami, a vyjma hole vykládané (viz 4. vysvětlivku).
(2)
Podle saz. pol. 354e) se projednávají hole úplně nebo částečně opletené, opředené nebo povlečené předivy nebo textiliemi — nepatří-li ke hmotám velmi jemným — jakož i střevovými strunami, i když jsou spojeny s jinými obyčejnými nebo jemnými hmotami (viz též 4. vysvětlivku k saz. čís. 338).
(3)
Hole spojené s velmi jemnými hmotami patří do saz. pol. 354f).
(4)
Rukojeti nebo knoflíky pouze opletené nebo opředené, potom destičky, kroužky, růžice a podobné nepatrné ozdoby z jemných nebo velmi jemných hmot nutno posuzovat podle ustanovení § 7 prováděcího nařízení k celnímu zákonu. Hole saz. pol. 354a) a b) spojené s takovými ozdobami z obyčejných hmot patří do saz. pol. 354c).
(5)
Hole s knoflíky, destičkami, kroužky, kováním a pod z drahých kovů, saz. čís. 367.
Saz. čís. 355.
Dřevěné hračky.
1.
(1) Do saz. čís. 355 patří pouze hračky ze dřeva.
(2)
Hračky z košikářského pletiva, saz. pol. 282b), z rostlinných surovin soustružnických a řezbářských, saz. pol. 361a), korkové, saz. čís. 366.
2.
(1) Jako dřevěné hračky saz. čís. 355 se projednávají nejen hračky určené dětem, nýbrž i hry společenské a jiné. Sem patří tedy na příklad: dřevěné loutky, houpací koně, koníci na holi (nikoli však koníčky ke kolotoči, které se projednávají podle své povahy), dřevěná zvířátka určená na hraní, dětské trubky, dětské šavle, kuše (upozorňuje se, že pro ně neplatí ustanovení o zbraních), stavebnice (domky, kostky atd., též uspořádané v krabicích), kočárky pro loutky, malé knihtiskařské lisy (pro děti), šachovnice, šachové figurky, domina a podobné hry, kuželky a kuželníkové koule, stolní kuželníky, kroketové hry, rakety tennisové (též pro stolní tennis), brusle na kolečkách a jiné.
(2)
Podle tohoto saz. čísla se projednávají též součástky hraček, kterých nelze jinak upotřebit, na př. části loutek (ruce, nohy, hlavy), kolečka ke kočárkům pro loutky, stavebnicové kostky a hranoly, kotoučky opatřené vytlačenými nebo nalepenými čísly pro číselné hry a pod. Neprojednávají se však jako hračky, nýbrž podle své jinaké povahy: součástky, jako na př. surové, pouze pilou řezané dřevěné kostky, ze kterých se teprve zhotoví nalepením obrázků t. zv. dětské obrázkové hry; zhruba osoustruhované, surové dřevěné kotoučky k číselným hrám, které nemají dosud vytlačená nebo nalepená čísla; kolečka, která mohou být vzhledem k své konstrukci a rozměrům upotřebena nejen u kočárků pro loutky, nýbrž i u jiných vozíků (dětských kočárků a pod.), dále malý dřevěný nábytek, který se hodí jako nábytek pro děti, na př. židličky, stolečky, lavičky atd.
3.
(1) Do saz. pol. 355a) patří dřevěné hračky hrubé, surové (nemořené, nebarvené atd.), pouze hoblované, zhruba osoustruhované nebo zhruba vyřezávané (viz 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXIV), bez jakéhokoli spojení s jinými hmotami, na př. surová, zhruba vyřezávaná zvířátka, zhruba osoustruhované ruce a nohy k loutkám, surové kotoučky jen s vytlačenými čísly (nikoli však barevnými), surové koule na kuželky (též tukem napouštěné) a pod.
(2)
Tyto hračky spojené s jinými hmotami, saz. pol. 355b)—d). Při tom je třeba dbát toho, že hračky spojené s jinými hmotami nesmějí být nikdy projednávány podle saz. pol. 355a), i když toto spojení je nepatrné (na př. šňůrky spojující jednotlivé součástky hraček).
4.
(1) Podle saz. pol. 355b) se projednávají veškeré dřevěné hračky mořené, barvené, lakované, leštěné, malované (též bronzované, zlacené nebo stříbřené, dále veškeré hračky spojené s obyčejnými hmotami, konečně hračky jemně pracované, bez ohledu na to, zda jsou surové nebo mořené atd. a zda jsou spojeny s obyčejnými hmotami či nikoli. Za jemně pracované hračky se považují všecky hračky jemně hladce pracované, jemně soustruhované nebo vyřezávané, hračky s ozdobami vypalovanými, vytlačenými nebo vykrouženými a hračky s prací jemně prolamovanou nebo vyřezávanou, vyjma hračky vykládané.
(2)
Hračky vykládané (vyjma patřící do saz. pol. 355d)), saz. čís. 360.
5.
(1) Do saz. pol. 355c) i d) patří dřevěné hračky (též hrubé, surové) spojené s jemnými nebo velmi jemnými hmotami, pokud toto spojení u hraček saz. pol. 355c) netvoří, povlak; takové hračky se pak projednávají jako dřevěné zboží výslovně nejmenované čímkoli povlečené podle saz. čís. 360.
(2)
Jak se projednávají hračky, viz též úvodní vysvětlivky.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 356—360.
1.
(1) K dřevěnému zboží výslovně nejmenovanému saz. čís. 356—360 patří veškeré zboží, jež není jmenováno v saz. čís. 347—355, 362— 366 a jež je vyrobeno ze dřeva přírodního, umělého nebo z rotanu (pokud se zboží z rotanu nejeví jako zboží saz. třídy XXVIII), i když je spojeno s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
(2)
Zboží dřevěné výslovně nejmenované, spojené s velmi jemnými hmotami, se projednává podle saz. pol. 362b).
(3)
Pouze u zboží saz. čís. 356 a 357 se rozlišuje dřevo podle druhu na měkké a tvrdé, obyčejné a jemné.
(4)
O zařaďování dřevěného zboží podle stupně opracování viz 2.—5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXIV.
2.
Ke zboží dřevěnému výslovně nejmenovanému patří: nábytek a součástky nábytku; zboží bednářské, na př. kádě (bečky), okovy (vědra), putny, sudy; zboží soustružnické; zboží kolářské, též vozové svršky (korby), vyjma hotová vozidla patřící do saz. třídy XLII; krabice a skřínky (též prázdné skřínky na barvy); lisy (ruční lisy), na př. lisy knihařské, kopírovací, pečetní, lisy na karty a pod., vyjma lisy patřící do saz. třídy XL; kadluby (formy) na máslo; pažby ručnic nespojené se železnými součástkami pušek (spojené s těmito součástkami, saz. pol. 478c)3); rukojeti (násady, topůrka) k nářadí, nástrojům atd.; dřevěné sportovní předměty (lyže, rohačky, sáňky, sněžnice, lyžařské hole a pod.); kostry k deštníkům a slunečníkům a jejich součástky (ze dřeva nebo rotanu), nejsou-li žebra z ocelového drátu (jsou-li žebra z ocelového drátu, saz. čís. 466); dřevěné dýmky, lulky, špičky na cigarety a doutníky, jakož i jejich součástky ze dřeva, a jiné.
3.
(1) Nábytkem a součástkami nábytku, jež patří k dřevěnému zboží výslovně nejmenovanému, jsou:
(2)
Větší kusy domácího zařízeni a nářadí a podobné předměty, jakož i jejich součásti předběžně připravené, na př. kulečníky, křesla (klubovky, operační křesla, pojízdná křesla a lenošky, vyjma samočinné lenošky pojízdné pro nemocné s pohonem ručním nebo nožním saz. čís. 550), lavice, nosítka, pohovky (i otomany a gauče), postele (též polní lůžka), sedadlová prkénka, skříně, stoličky (podnožky, bidetové atd.), stoly (též šicí, hrací, výplatní atd.), španělské stěny (zástěny ke kamnům, postelím a pod.), věšáky na šaty, židle (i polní).
(3)
Dětský nábytek, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 355.
(4)
Za součástky nábytkové se považují jen takové předběžně připravené součástky, jichž zřejmě nelze upotřebit k ničemu jinému než k sestavení nábytku, na př. sedadla, nohy a kostry k židlím a stolům, zásuvky ke stolům a skříním; též rotanové hole k sestavování stolních koster, jež jsou již opatřeny potřebnými vývrty, šrouby, zářezy a plechovými závěsy.
(5)
Podle saz čís. 356—360 se projednává též proutěný nábytek, jestliže u něho převládá dřevo i na líci a košíkářská práce je pouze vedlejší; naopak proutěný nábytek, u něhož převládá na líci pletivo, se projednává podle saz. čís. 282. Takový je zejména proutěný nábytek, u kterého dřevo pouze vyztužuje kostru (zejména nohy), na př. zahradní nábytek, pobřežní koše a pod. (viz vysvětlivky k saz. čís. 282).
(6)
Při zařaďování nábytku se nepřihlíží k popruhům a motouzům připevněným na nábytek, k polštářům na jehly a špendlíky pevně spojeným se šicími stoly, k textilním podložkám shrnovacích příklopů a k podobným nepodstatným přídavkům.
Saz. čís. 356.
Zboží výslovně nejmenované z obyčejného dřeva, též hoblované (hladce nebo profilovaně), zhruba osoustruhované nebo zhruba vyřezávané, též sklížené, spárované nebo jiným způsobem sestavené.
1.
(1) Do saz. čís. 356 patří veškeré výslovně nejmenované zboží dřevěné, vyrobené z obyčejného dřeva, jež je zhruba opracované (pouze otesané nebo pilou řezané) nebo pouze hoblované (hladce nebo profilovaně), zhruba osoustruhované, zhruba vyřezávané, nebo sklížené, spárované nebo jiným způsobem sestavené (spojené hřeby, šrouby atd.). Může být též dyhované (obyčejným dřevem), mořené, barvené, pokostované, lakované nebo leštěné nebo spojené s koží nebo s obyčejnými hmotami.
(2)
Sem patří též zboží saz. čís. 347, jestliže bylo některým z uvedených způsobů více opracováno, než je u jmenovaného saz. čísla přípustno (viz 1. a 5. vysvětlivku k saz. čís. 347).
2.
(1) Obyčejným dřívím jsou levnější druhy dřev, jako na př. dřevo borové, březové, bukové, jasanové, javorové, jedlové, jilmové, kaštanové, lipové, lískové, modřínové, olšové, pitchpineové, smrkové, topolové, vrbové a pod., jichž se používá k hrubým pracím bednářským, soustružnickým, truhlářským, kolářským a tesařským, ke zhotovení hrubých nářadí polních, zahradních, kuchyňských a pod.
(2)
O rozlišování dříví na tvrdé a měkké viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 134.
(3)
Umělé dřevo (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 347) se klade při zařaďování na roveň obyčejnému tvrdému dřevu.
3.
(1) Dřevěné zboží sestavené z různých druhů dřev (z dříví jemného a obyčejného, tvrdého a měkkého) se projednává vždy podle toho druhu, který podléhá vyšší sazbě, bez zřetele na jeho množství. Dřevěné zboží spojené s rotanem nebo bambusem se projednává jako zboží spojené s obyčejnými hmotami (saz. pol. 356c) nebo 357c)). Viž též 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 356—360, jednající o proutěném nábytku.
(2)
Dyhované zboží dřevěné (viz 5. odstavec 4. všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXIV) se projednává vždy podle podpoložek a)2, b)2 a c)2.
4.
(1) Do saz. čís. 356 patří mimo zboží již jmenované ve 2. a 3. všeobecné vysvětlivce k saz. čís. 356— 360 na př. bedny, kufry, truhly, džbery (díže, necky atd.), koryta, vědra, vany, žlaby (okapní žlaby atd.) a trouby (do studní a pod.); ruční sáňky, trakaře, t. zv. kolečka, káry (vyjímajíc nákladní káry zařízené na zapřažení, saz. čís. 547); vypracované nápravy, oje, loukotě, hlavy a paprsky kol (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 347), dále kola (ke kárám, pluhům, vozům atd.), zarážky a jiné součástky vozové; jesle (žebříky na krmení), jařma, hlavy sedel, odměrné nádoby, bidla žebříková a pavuzy, žebříky (vyjma hasičské žebříky na kolech s mechanickým zdvihadlem, jež patří do saz. třídy XL); ledničky; sádky, úly, líhně (k umělému líhnutí drůbeže), posady na drůbež, pasti na myši; okenní rámy; lucerny; cepy, vidle, palice, vesla, hrábě (pohrabovačky, avšak hrábě se železnými kolíčky se vyclívají jako hrábě železné, viz saz čís. 455), lopaty a pod., avšak bez železného kování na rýpacích dílech (takové lopaty atd. se železným kováním na rýpacích dílech se projednávají jako lopaty železné, viz saz. čís. 454), paličky; klíny; víkové zátky, dřevěné zátky, kohouty (pípy a jiné kohouty stáčecí); držadla, násady a topůrka (k nářadí, nástrojům a pod.), též pouze zakulacená dřeva na ně; víka, hoblíková lůžka, dřevěné šrouby; obyčejné biče pro vozky, t. j. obyčejná bičiště, opatřená řemínky řezanými z kůže; oblouky a rámy na pily, kosiště (násady ke kosám); krabice (na balení, na klobouky a pod., vyjma krabice saz čís. 362); dřeváky, také dřevěné podrážky a sandály, též opatřené řemínky nebo nárty z kůže (kožené boty s dřevěnými podrážkami, saz. čís. 340), podpatky (dřeva na podpatky), kopyta a napínače obuvi (vyjma dutě vykroužené, saz. čís. 358), zouváky, formy na klobouky; kuchyňské náčiní jako: hrubé lžíce (jemné, saz. čís. 358), kvedlačky, hrubé talíře (ozdobné, saz. čís. 362), škopky, vály, prkénka na krájení a pod.; prací valchy (jsou-li však pobité na jedné straně zinkovým plechem nebo jsou-li z ryhovaného či vlnitého zinkového plechu v dřevěném rámu, saz. čís. 515), kolovraty (přeslice), vijáky (motáky na přízi, motovidla), vyšívací rámy (též napínací obroučky ze slepených dýh), vřetena, cívky (k navíjení příze a hedvábí nebo pro stroje přádací, soukací a pod.), vložky do třapců a zboží prýmkářského (vyjma knoflíkové formy saz. čís. 358), člunky tkalcovské, tkalcovské paprsky (rozváděcí hřebeny) z rákosu a dřeva, štětky soukenické, upevněné v dřevěných rámech nebo na dřevěných podložkách, početní tabule (ze dřeva, povlečené břidlicovou hmotou na způsob pokostu), rýsovací prkna; poklopy a podložky k psacím strojům; krabice z kůry, držátka na balíčky (kulaté, hrubě osoustruhované hůlky se zářezy uprostřed), obruče (vyjma přiřezané pruty na obruče, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 347), proutí košikářské, mořené nebo barvené atd. (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 133), řezaný a papírem povlečený rotan obyčejný, též zpracovaný na stojany, rákos přiříznutý, přiostřený na tkalcovské paprsky a podobně; dřevěné tyče s kruhovitým průřezem, vyrobené na soustruhu, z nichž se vyrábějí dřevěné zátky; dřevěná prkénka, mořená; dřevěné podložky k horním částem šicích strojů (též s malými kaučukovými hlavičkami, k nimž se pro jejich nepodstatnost nepřihlíží); klosetová sedadla, cementovaná prkna (Compo-Board, která byla vyrobena silným tlakem z tenkých, cementem a hrubou papírovinou natřených prkének), desky ze silně lisované lepenky, jež jsou pokryty po obou stranách dřevěnými dýhami (napodobenina desek z umělého dřeva); přikrajovací špalky (špalky na ražení), sestavené z dřevěných kostek a jiné.
(2)
Sem patří i dřevěné sudy, též rozložené (viz vysvětlivky k saz. čís. 134 a 347).
(3)
Resonanční desky a klávesnicová dřívka, viz saz. čís. 583.
5.
(1) Podle saz. pol. 356a) se projednává surové, nemořené, nebarvené atd. zboží tohoto saz. čísla, nespojené s jinými hmotami, podle saz. pol. 356b) surové zboží okované nebo jinak spojené se železem nebo s jinými obecnými kovy. Přitom se považuje za spojení se železem nebo jinými obecnými kovy nejen kování, nýbrž i závěsy, stěžeje, obruče a pod., kdežto hřebíky a šrouby sloužící k upevnění a spojení jednotlivých součástí mezi sebou zůstávají při projednávání nepovšimnuty.
(2)
Podle saz. pol. 356c) se projednává surové zboží tohoto saz. čísla, je-li spojeno s koží nebo obyčejnými hmotami, pak zboží mořené, barvené atd., a to jak bez spojení, tak i okované atd. spojené s koží nebo obyčejnými hmotami. Přípustné spojení s koží nesmí mít povahu povlaku; je-li tomu tak, projednává se takové zboží podle saz. čís. 360.
(3)
O tom, jak se projednává zboží z pařeného dříví, viz 3. odstavec 2. všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXIV.
6.
(1) Nábytek a součásti nábytku, viz 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 356—360.
(2)
Řezaná bezová duše (pro hodináře) se vyclívá podle saz. pol. 356a)1.
Saz. čís. 357.
Zboží výslovně nejmenované z jemného dřeva nebo takovýmto dřevem dyhované, též hoblované (hladce nebo profilovaně), zhruba osoustruhované nebo zhruba vyřezávané, též sklížené, spárované nebo jiným způsobem sestavené.
(1)
Jemná dřeva jsou ušlechtilejší a drahocennější dřeva k výrobě jemných truhlářských a řezbářských prací (jemného nábytku atd.); jsou to četná zámořská dřeva, na př. dřevo cedrové, ebenové, mahagonové, palisandrové atd. (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 134), dále z evropských dřev citroníkové, dubové, hrušňové, jabloňové, jalovcové, olivové, ořechové, tisové, třešňové, višňové, zimostrázové a pod. Za jemná dřeva se považují též rotany (vyjma obyčejný rotan) a bambusy (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 136).
(2)
Jinak viz vysvětlivky k saz. čís. 356.
Saz. čís. 358.
Dřevěné zboží výslovně nejmenované, jemně soustruhované, pak všechno zboží s vypálenými, vytlačenými nebo vykrouženými ornamenty, též spojené s koží nebo s obyčejnými hmotami; vycpané zboží bez povlaku.
1.
(1) Do tohoto saz. čísla patří veškeré výslovně nejmenované zboží dřevěné, je-li jemně soustruhované nebo jinak jemně hladce nebo přesně opracované; dále zboží s vypálenými, vytlačenými nebo vykrouženými ornamenty nebo opatřené takto zdobenými dýhami (viz 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXIV); konečně všechno vycpané zboží bez povlaku.
(2)
Za vycpané zboží bez povlaku se považuje vycpaný nábytek, vycpané figury (panáci, loutky s pohyblivými údy do výkladních skříní a jako modely pro malíře), stojany na zkoušení šatů vycpané na způsob trupů a podobné vycpané předměty, mající povlak obyčejně z hrubých surových látek, které jen přidržují vycpávky a netvoří výzdobu. Vycpané předměty s povlakem z kůže, koženého plátna, voskovaného plátna nebo textilií všech druhů, který není u saz. čís. 358 přípustný, se projednávají podle saz. čís. 360.
2.
Do saz. čís. 358 patří na př. tyto jemně hladce nebo přesně opracované předměty: dřeva na kartáče, pouzdra a schrány (tabatěrky, cukřenky, slánky atd.), skřínky na barvy a skřínky malířské (prázdné bez barev), též skřínky na psací náčiní, kořenky, vidličky (na salát a pod.), lžíce (na jídlo a jiné), nože (desertní, nože na ovoce atd.), hřebeny (na vlasy nebo do vlasů), jehelníčky, palety, pravítka, kreslicí náčiní, na př. křivítka, záměrná pravítka (s průhlednicí), příložníky, desky k měřickým stolům pro podrobné měření atd., vyjma rýsovací (kreslicí) prkna saz. čís. 356 nebo 357, kalamáře, trubičky ke stříkačkám (pro balonové rozprašovače prášku na hmyz a pod.), fotografické kopírovací rámy, obruby k teploměrům do koupelen a k vodováhám, roztahovače rukavic, lisy (jemné lisy na karty a pod.), pouzdra na housle, modely (též jemné slévačské modely), učebné pomůcky (napodobeniny anatomických preparátů, geometrické figury, stereometrická tělesa, krystalové tvary a pod.).
3.
Podle saz. čís. 358 se dále projednává toto dřevěné zboží: držátka na pera (dřevěná nebo rákosová, též s korkem, s kostěnými knoflíky nebo s nepatrnými součástkami ze železa nebo jiných obecných kovů), figury (panáci, loutky s pohyblivými údy do výkladních skříní a jako modely pro malíře), i když nejsou vycpané, nýbrž jen polepené papírem a tkaninami (viz též 1. vysvětlivku), hodinové číselníky, hodinové nástavce, hodinové skřínky (skřínky a stojany na hodiny bez hodinových součástí — furnitur — viz saz. čís. 589 a 590), knoflíky (soustruhované, vyřezávané nebo vylisované ze dřeva nebo umělé dřevoviny), knoflíkové formy (podložky nebo vložky na povlékané knoflíky), kování na skřínky (soustruhované, vyřezávané nebo vylisované ze dřeva nebo umělé dřevoviny), náprstky, navštívenky z dřevěných listů, párátka, perly ze dřeva, jakož i růžové perly (pravé z růžového dřeva a napodobené lisováním z umělých navoněných hmot), počitadla (dřevěný podstavec s dřevěnými kuličkami na drátech), podložky (dřevěné) pro přesýpací hodiny, pouzdra na brýle, prkénka a dýhy s napatronovanými nebo nalepenými kresbami pro práce lupenkářské, rohože (nástěnné a pod.), rolety z dřevěných tyčí, jež jsou spojeny jednotlivými motouzy nebo předivy — nikoli však hedvábnými — nebo jež jsou podloženy textiliemi, které patří k hmotám obyčejným, růžence (ze dřeva, z pravých i z napodobených růžových perel, při čemž nemají vliv na zařadění nitě a šňůry, na nichž jsou navlečeny), strojky na cídění nožů (dřevěné, i spojené se železem, s jinými obecnými kovy, s kartáči nebo s povlaky z plsti, kamptulikonu nebo podobných komposic), tága kulečníková, vějířové kostry a součásti (sponky a žebra ze dřeva nebo rotanu).
4.
(1) Zboží saz. čís. 358 nesmí být opracováno způsoby uvedenými u saz. čís. 359 a 360; je-li tomu tak, třeba jen částečně, projednávají se podle těchto saz. čísel.
(2)
Veškeré zboží saz. čís. 358 může být též spojeno s koží (nikoli však na způsob povlaku) a s obyčejnými hmotami; je-li spojeno s jinými jemnými nebo velmi jemnými hmotami nebo opatřeno povlaky, projednává se podle saz. čís. 359, 360 nebo saz. pol. 362b).
Saz. čís. 359.
Dřevěné zboží výslovně nejmenované, jemně prolamované nebo vyřezávané; dřevěné zboží zlacené, stříbřené nebo bronzované (mimo dřevěné lišty a rámy); dřevěné zboží jemně malované; dřevěné zboží výslovně nejmenované, spojené s jemnými hmotami, mimo kůži a povlaky ze zboží textilního.
1.
Sem patří zboží uvedené ve vysvětlivkách k saz. čís. 356—358, je-li jemně prolamované nebo vyřezávané, zlacené, stříbřené, bronzované, jemně malované nebo spojené s jemnými hmotami, vyjma kůži a povlaky ze zboží textilního.
2.
Do saz. čís. 359 patří též na př.: práce lupenkářské, vyřezávané sochy, poprsí a sošky zvířat, též vyřezávané zvířecí hlavy (jelení, srnčí a pod.) s přidělanými přirozenými parohy (viz však saz. čís. 362 a 651); bronzované kroužky a tyče k záclonám; malířské palety půdované barvami nebo povlečené vrstvou celuloidu; malované terče pro střelnice; tiskařské, formy (tiskařské modely a desky) k potiskování papírových čalounů, malířských patron, tkanin, voskovaného plátna atd., jakož i štočky k předtiskování výšivek a pod. (vyjma desky pro tisk obrazů, viz saz. čís. 650), dále litery (knihtiskařská písmena), jakož i iniciálky a pod. pro tisk plakátů a j.
3.
(1) Ke zboží tohoto saz. čísla, spojenému s jemnými hmotami, patří na př.: přikrývky (na stůl a pod.), rohože (nástěnné a j.), rolety z dřevěných tyček, jež jsou spojeny provázky, nitmi, stuhami nebo šňůrami nebo podloženy textilními látkami, patřícími k jemným hmotám; svinovací okenice s podložkami z textilií; nábytek a součásti nábytku, jsou-li ozdobeny součástkami železnými nebo kovovými, patřícími k jemným hmotám (viz 5. vysvětlivku k saz. čís. 356), nebo jsou-li vypraveny jinými jemnými hmotami, vyjma koží (nikoli však v podobě povlaku), na př. stolní desky, jež jsou částečně povlečeny voskovaným plátnem nebo textiliemi; zásuvky, skříně atd. povlečené uvnitř textiliemi (viz též 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 356— 360); klosetová sedadla s malými kaučukovými nárazníčky; pouzdra na housle, která jsou uvnitř vyložena nebo povlečena textiliemi; formy na klobouky povlečené plstí; vysušovače inkoustu (kolébky), u nichž je mezi dřevem a pijavým papírem nalepen plstěný pruh; růžence s křížky z jemně pracovaných obecných kovů; udice, t. j. destičky dřevěné nebo z rotanu (i bambusu) se zářezy, na nichž jsou navinuty rybářské vlasce (šňůry) se splávkem a háčkem a jiné.
(2)
Zboží saz. čís. 359 s povlaky, nebo je-li spojeno s velmi jemnými hmotami, saz. čís. 360, po případě saz. pol. 362b).
Saz. čís. 360.
Dřevěné zboží výslovně nejmenované, vykládané (bulová práce, intarsie, dřevěná mosaika); dřevěné zboží výslovně nejmenované, čímkoli povlečené.
1.
Sem patří veškeré zboží dřevěné — vyjma dřevěné lišty, rámy, hole saz. pol. 354e) a f) a hračky saz. pol. 355d) — vykládané (viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXIV), polepené vykládanými dýhami nebo dřevěnou mosaikou, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami; dále všechno zboží dřevěné (též lišty a rámy), vyjma hole a hračky saz. pol. 355d), čímkoli povlečené, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
2.
(1) Jako zboží povlečené se projednává jak vycpaný (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 358), tak i nevycpaný nábytek a jiné zboží dřevěné, je-li úplně nebo částečně povlečeno koží, koženým plátnem, voskovaným plátnem, plátnem knihařským a pod. nebo textiliemi všech druhů (též hedvábnými) a tvoří-Ii tento povlak zároveň podstatnou výzdobu nebo výpravu předmětu.
(2)
Za zboží povlečené se nepovažuje, nýbrž se projednává jako dřevěné zboží spojené s příslušnými hmotami: zboží opatřené pouze z technických důvodů povlakem, jenž netvoří výzdobu předmětu (na př. formy na klobouky povlečené plstí a pod ), nebo zboží s povlakem, který jen pokrývá dno nebo vnitřek a není vycpán (na př. vysušovače inkoustu mající mezi dřevem a pijavým papírem nalepený plstěný pruh, pouzdra na nástroje a zásuvky atd., uvnitř povlečené), pak zboží polepené shora jmenovanými hmotami pouze částečně (též na líci), nemá-li toto polepení povahy povlaku.
(3)
Dřevěné zboží, které má kromě povlaku ještě další výpravu textiliemi patřícími k velmi jemným hmotám, se projednává podle saz. pol. 362b) (na př. panáci s povlakem z textilií, jejichž prsa jsou vyzdobena dalším povlakem z hedvábného aksamitu a pod.), právě tak jako dřevěné zboží spojené s jinými (dalšími) velmi jemnými hmotami.
(4)
K dřevěnému zboží povlečenému saz. čís. 360 patří tedy na příklad: kulečníky (též dovážené rozloženě ve více nákladových kusech, jakož i mantinelové pásky, kulečníkové hrany, mantinely), lenošky, polní židle, podnožky, pohovky, hrací stolky, španělské stěny (zástěny ke kamnům a pod.) povlečené textiliemi atd.; sítě do oken proti mouchám (na dřevěných rámech); skříně se záclonami, pouzdra na housle a na jiné nástroje, vně povlečená koží, voskovaným plátnem, plátnem knihařským nebo textiliemi nebo uvnitř vyčalouněná a vyložená; vozíky pro nemocné (ruční vozíky nebo pojízdná křesla) s prací čalounickou a povlečené; židle do parních lázní s výplněmi z koženého plátna, s připnutými vložkami z textilních látek atd.; dětské ochranné rámy (baby boxes, zahrádky), na hranách vyčalouněné a povlečené.
(5)
Jako povlečené zboží saz. čís. 360 se projednávají též stany a přístřeší na způsob stanů, jakož i veliké deštníky z tkanin s kostrami, tyčemi atd. ze dřeva nebo obyčejného rotanu, dále polštáře pod nohy a polštářky na jehly nebo špendlíky z textilii, jsou-li plněny olovem, pískem, kameny a podobnými těžkými hmotami; zato se však při projednávání nepřihlíží k polštářkům pevně spojeným se šicími stoly.
Saz. čís. 361.
Zboží výslovně nejmenované z jiných surovin soustružnických a řezbářských než ze dřeva.
1.
Sem patří veškeré zboží ze surovin soustružnických a řezbářských jmenovaných v saz. čís. 137—141, vyjma zboží korálové (saz. čís. 570) a galanterní zboží z rostlinných látek řezbářských (saz. pol. 362a)).
2.
(1) Do saz. pol. 361a) patří zboží (vyjma knoflíky a zboží galanterní) z rostlinných surovin soustružnických a řezbářských saz. čís. 137, jakož i zboží z jiných výslovně nejmenovaných rostlinných surovin soustružnických a řezbářských, i když jsou spojeny s obyčejnými hmotami, na př.: vrtaná nebo na perly a pod. zpracovaná semena nebo ovocná jádra, jako semena soterku (semena pivoňková), plody mýdelníku a pod.; perly, růžence atd. z ořechů arekových, kokosových, kamenáčových a pod. (při čemž se poznamenává, že pouhá vazba růženců nebo nitě a šňůry, na nichž jsou perly navlečeny, nemají vlivu na zařadění); náprstky, rukojeti (držadla), hřebeny, lžíce z těchto surovin soustružnických a řezbářských, zboží z choroše (hubky); plody tykve zpracované na láhve a pod., zduřovací tyčinky (k chirurgickým účelům) z čepelatky prstnaté (Laminaria digitata) atd.
(2)
O projednávání knoflíků viz 6. vysvětlivku.
(3)
Galanterní zboží, např. skřínky nebo košíčky z ovocných jader, ozdobné knoflíky, perlové náhrdelníky a podobné ozdoby z rostlinných surovin soustružnických a řezbářských, saz. čís. 362.
(4)
Zboží saz. pol. 361a) spojené s jemnými hmotami patří do saz. pol. 361b)2, spojené s velmi jemnými hmotami do saz. pol. 361d).
(5)
Klobouky z choroše (hubky), saz. pol. 267 c) a saz. čís 268 a 269.
3.
(1) Do saz. pol. 361b) patří rohová (nepravá) kostice (náhražka kostice), t. j. úzké, z rohu řezané nebo hoblované proužky (pásky), které mají tvar pásků do korsetů a pod. z pravé kostice Rohová (nepravá) kostice se vždy projednává, i když není dále opracována (hlazena, vrtána atd.), podle saz pol. 361b)1, a nevztahuje se tedy na ni ustanoveni 1. poznámky za saz. čís. 361. Podle saz. pol 361b)1 se projednává též zboží z rohové (nepravé) kostice, na př. planžety do korsetů a pod., též spojené s obyčejnými hmotami; spojené s jemnými hmotami se projednává podle saz. pol. 361b)2.
(2)
Rohová (nepravá) kostice se rozpozná od pravé podle toho, že pravá kostice se dá následkem své vláknité stavby velmi snadno rovnoběžně s podélnou osou štípat na tenké proužky, kdežto rohová (nepravá) kostice nikoli.
(3)
Umělá kostice z obyčejného rotanu (valosin), saz. čís. 279.
4.
Do saz. pol. 361b)2 patří veškeré zboží (též zboží galanterní) — vyjma rohovou (nepravou) kostici — z látek živočišných, jež jsou jmenovány v saz. čís. 138, potom z umělé hmoty rohové (viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 141 a vysvětlivky k saz. čís. 138), z kostice (saz. čís. 140), z lasturových a hlemýždích skořepin (saz. čís. 139), vyjímajíc perleť a perleti podobné lasturové skořepiny, a z jiných výslovně nejmenovaných živočišných surovin soustružnických a řezbářských (na př. z brků, zvířecích ostnů atd.); veškeré toto zboží též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami; dále všechno zboží saz. pol. 361a) a 361b) 1, je-li spojeno s jemnými hmotami. Veškeré toto zboží spojené s velmi jemnými hmotami, saz. pol. 361d).
5.
(1) Řezané tyčinky (kulaté nebo čtyřhranné atd.) z pravé kostice kratší než 50 cm a tenčí než 1˙5 mm, též dále neopracované, se projednávají podle saz. pol. 361b)2; právě tak se projednávají kosticové tyčinky bez ohledu na jejich délku a sílu, jsou-li zaokrouhleny, vrtány, zahroceny nebo jiným způsobem připraveny pro korsety, planžety atd.
(2)
Podle saz. pol. 361b)2 se projednávají též pletiva, tkaniny a jiné zboží z pravé kostice (hole, deštníkové a slunečníkové kostry a pod.), vyjímaje klobouky z kostice (saz. čís. 267 až 269) a kosticové štětiny (náhražka štětin z kosticových odpadků, 1. poznámka za saz. čís. 361).
(3)
Tyčinky řezané (též mořené, barvené, hlazené), avšak jinak dále neopracované, z pravé kostice, nejméně 50 cm dlouhé nebo 1˙5 mm silné, jakož i stará opotřebovaná napinadla deštníková z kostice, 1. poznámka za saz. čís. 361 (viz 15. vysvětlivku k saz. čís. 361).
6.
(1) Podle saz. pol. 361b)2 se projednávají též knoflíky arekové, kamenáčové a pod.
(2)
Na projednávání knoflíků nemají vliv ani knoflíková ouška i s přidělanými — nezlacenými, nestříbřenými — kovovými destičkami, ani podložky z příze nebo látek, jestliže tyto podložky nepřesahují na líc knoflíků; je-li tomu tak, nebo jsou-li kovové destičky zlaceny nebo stříbřeny, nebo jsou-li knoflíky jinak spojeny s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami, projednávají se podle saz. pol. 361b)2 nebo 361d). Rohové knoflíky s perleťovým leskem nejsou vyloučeny z projednávání podle saz. pol. 361b)2 (viz 13. vysvětlivku k saz. čís. 361).
(3)
Podložky z lepenky a papíru, na nichž jsou knoflíky z rohu, rohové hmoty nebo kosti, jakož i knoflíky z kamenáčů, arekových ořechů a pod. našity nebo jinak upevněny, patří do vyclívané čisté váhy zboží. Lepenkové krabice (kartony), i s našitým vzorkem knoflíku, do nichž jsou knoflíky nebo podložky s přistehovanými knoflíky vloženy, se projednávají podle ustanovení §§ 179 a 194 prov. nař. k c. z.
(4)
Ozdobné knoflíky, jakož i knoflíky z jiných živočišných surovin soustružnických a řezbářských (než z rohu, rohové hmoty nebo kosti), na př. z lastur, jež nepatří k perleti, se projednávají podle saz. pol. 361b)2.
(5)
Ozdobné knoflíky z rostlinných surovin soustružnických a řezbářských, saz. čís. 362.
7.
(1) Do saz. pol. 361b)2 patří dále brky upravené na psací pera, k doutníkovým špičkám, na párátka atd., při čemž se poznamenává, že se brky, které byly uříznuty tak, že zůstaly při nich ještě části dřeně a peří, a nejsou dále opracovány, projednávají podle saz. čís. 85 (viz saz. čís. 85), držátka na pera, dýmky a jejich součástky (špičky, troubele atd.), hrací známky, hračky, hřebeny (na vlasy, ozdobné), lžíce, náprstky, nože (též nože hřbetovací, hladicí nože na papír atd.), párátka, parohy (jelení a j.) připravené jako trofeje nebo pokojové ozdoby atd. (namontované na dřevěných deskách s kroužky na pověšení a pod., viz též vysvětlivku k saz. čís. 138), perly a růžence (viz 2. vysvětlivku), psací pera (z brků nebo kosti n způsob per ocelových), pouzdra (schrány), předměty ozdobné (též drobnůstky, nippes), předměty toaletní, rámy, rukojeti (držadla), šachové figurky, špičky na doutníky, vidličky a pod.
(2)
Desky a kusy z kosti, z rohu nebo z lasturových skořepin, mořené, barvené, hlazené nebo leštěné, dále však neopracované, jakož i kusy z těchto látek upravené k dalšímu zpracování, 1. poznámka za saz. čís. 361 (viz 15. vysvětlivku k saz. čís. 361 a všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XVI).
(3)
Desky s odlisovanými vzorky nebo jinak dále opracované, saz pol. 361b)2.
(4)
Náhražky štětin z brků, odpadků rohu (rohové štětiny) a podobných živočišných surovin soustružnických a řezbářských, dále dýhy z kosti, rohu nebo rohové hmoty, 1. poznámka za saz. čís. 361.
8.
(1) Do saz. pol. 361c) patří zboží z mořské pěny (pravé nebo napodobené i z hmoty vyrobené z mořské pěny), z lávy, celuloidu a podobných umělých surovin soustružnických a řezbářských saz. čís. 141 (vyjma rohové hmoty a napodobeniny látek jmenovaných v saz. pol. 361d) a e), viz též 2. a 3. vysvětlivku k saz. čís. 141), též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
(2)
Toto zboží spojené s velmi jemnými hmotami, saz. pol. 361d).
9.
Napodobeniny mořské pěny se vyrábějí hlavně z těchto hmot: z magnesie s vodním sklem; ze směsi prášku mastku nebo hadce, křeménky, pálené magnesie a roztoku soli draselné; z kaseinu s vodním sklem a pálenou magnesií; z kaseinátu amonného s pálenou magnesií a bělobou zinkovou.
10.
(1) Láva jsou roztavené horniny, jež vyvřely při výbuchu sopek. Tyto horniny jsou jednak skelnaté (obsidián, černá skelná láva, sopečné sklo, skelný achát, islandský achát), jednak pórovité (láva na mlýnské kameny), nebo hutné (láva z Vesuvu); jejich barva bývá žlutavě šedá až černá. Z lávy se vyrábějí podle její jakosti nejrůznější předměty (od stavebních a dlažebních kamenů až po ozdobné předměty). Jako zboží z lávy saz. pol. 361c) se však projednávají pouze užitkové předměty, drobnůstky (nippes), toaletní a ozdobné předměty a pod., jako na př. pouzdra (schrány), vázy, sošky, těžítka, pečetítka, přívěsky atd., kdežto zboží kamenické z lávy, na př. koryta, mlýnské kameny, dlaždice, stolní desky atd. se projednává jako zboží kamenné saz. třídy XXXVI.
(2)
Zboží z obsidiánu (porfyru), saz. čís. 572.
11.
(1) Podle saz. pol. 361c) se projednává dále zboží z celuloidu a z podobných umělých surovin soustružnických a řezbářských, vyjma předměty z napodobenin látek jmenovaných v saz. pol. 361d) a e). Patří sem na př. korály a perly, filmy, zboží galanterní, hračky a celuloidové prádlo, které má knoflíkové dírky vždy jen vyrážené; naproti tomu se projednává prádlo z textilních látek, které bylo dodatečně opatřeno celuloidovým povlakem a má vždy šité knoflíkové dírky, podle saz čís. 274.
(2)
Filmy patřící do saz. pol. 361c) jsou průhledné lístky nebo pruhy, obyčejně celuloidové, pokryté fotografickou emulsí. Patří sem jak neosvětlené, tak i osvětlené, nevyvolané nebo vyvolané jako negativ či positiv Jsou to buď ploché lístky rozměrů fotografických desek nebo svitky, které se k použití vkládají do zvláštních kaset nebo jsou navinuty na cívkách Patří proto do saz. pol. 361c) i filmy kinematografické, jednak obyčejné 35 mm široké, po obou stranách perforované (mimo neosvětlené, patřící do 1. poznámky k saz. pol. 361c)), jednak t. zv. úzké, t. j. široké 16, 9˙5 nebo 8 mm a perforované po jedné nebo po obou stranách, nebo uprostřed mezi obrázky
(3)
Za neosvětlené filmy kinematografické, patřící do 1. poznámky k saz. pol. 361c), se považují pásy obyčejně z celuloidu, někdy též z cellitu (t. zv. nehořlavé — non flamm), 35 mm široké, na okrajích perforované, opatřené citlivou vrstvou fotografickou. Jsou navinuty obyčejně po 300 m buď na malém dřevěném válečku průměru 24 mm, nebo na kovovém prstenci průměru 50 mm a zabaleny v červeném a černém neprůhledném papíře nebo do silného staniolu a dvou vrstev neprůhledného černého papíru, načež jsou uloženy do nízké kotoučovité krabice z plechu a na spáře oblepeny gumovanou páskou. Nyní se k projekci v kinech používá též filmu 16 mm širokého, který bývá perforován po obou stranách, má délku nejméně 100 m (nejčastěji 300 m) a bývá svinutý v kotouč a taktéž balený v plechových krabicích světlotěsně uzavřených; projednává se rovněž podle 1. poznámky k saz. pol. 361c).
(4)
Polotovary předmětů patřících do saz. pol. 361c), upravené k dalšímu zpracování, se projednávají podle 2. poznámky k saz. pol. 361c), na př. hrubě opracovaná držadla k holím, polotovary (tvaru hruškovitého nebo špalíčkovitého) kulečníkových koulí, zhruba lisované kotoučky knoflíkové, dírkované listy celuloidové na toaletní potřeby, pro akumulátory a pod., hrubé, neopracované výlisky krabiček, pouzder a jiných věcí z cellonu, se švy od lisování, neopracované odlitky na střenky k nožům a příborům, spirálovité trubky, z nichž se příčným řezem hotoví kroužky na ubrousky atd., a jiné kusy mající přibližně tvar předmětu, který z nich má být vyroben dalším opracováním (broušením, hlazením, pilováním, soustruhováním, vrtáním atd.)
12.
(1) Podle saz. pol. 361d) se projednává veškeré zboží z pravého nebo napodobeného jantaru (též jantarové hmoty) a gagatu, též spojené s obyčejnými, jemnými nebo jinými velmi jemnými hmotami, potom veškeré zboží saz. pol. 361a) až c), je-li spojeno s velmi jemnými hmotami. Viz vysvětlivky k saz. čís. 139.
(2)
Napodobeniny jantaru se zhotovují obyčejně z celuloidu nebo ze směsi pryskyřice kopálové a jiných pryskyřic roztavených s terpentinem a kafrem; napodobeniny jantaru ze skla se neprojednávají podle tohoto saz. čísla, nýbrž jako skleněné zboží saz. třídy XXXV.
(3)
Gagat se napodobuje uhlím kanelovým (druh přírodního uhlí, které má lom lasturový, třpytivý, voskově lesklý a aksamitově smolně černý) nebo smolou z černouhelného dehtu; napodobeniny gagatu z kaučuku (tvrdé gumy), rohu, kosti nebo skla se neprojednávají podle saz. pol. 361d), nýbrž jako zboží ze jmenovaných hmot.
13.
(1) Do saz. pol. 361e) patří veškeré zboží z pravé nebo napodobené slonoviny, perleti a želvoviny, též spojené s obyčejnými, jemnými nebo jinými velmi jemnými hmotami. Viz vysvětlivky k saz čís. 139.
(2)
Napodobeniny jmenovaných hmot se vyrábějí zejména takto:
(3)
Napodobenina slonoviny se vyrábí z celuloidu, galalitu a pod.; z klihu působením octanu hlinitého; ze směsi kaučuku s fosforečnanem vápenatým a uhličitanem zinečnatým; ze směsi bramborového škrobu s kysličníkem zinečnatým, jež byla rozdělána roztokem chloridu zinečnatého a kyselinou solnou. Napodobeniny slonoviny z kosti se neprojednávají podle saz. pol. 361e), nýbrž podle saz. pol. 361b)2.
(4)
Napodobenina perleti z jiných mušlí, u nichž bylo docíleno duhovitého lesku; z perleťového prášku naneseného lakem; z celuloidu a pod.; napodobenina perleti z rohu se neprojednává podle saz. pol. 361e), nýbrž podle saz. pol. 361b)2.
(5)
Napodobenina želvoviny z odpadků želvoviny, které se zahřejí a silným tlakem slisují (umělá želvovina); z rohu, do něhož byly hnědé nebo černé skvrny vpáleny, vleptány nebo namalovány; z celuloidu. xylonitu a pod.; z klihu nebo živočišné želatiny, tvrzených chromovými solemi; napodobenina želvoviny z tvrdé gumy se neprojednává podle saz. pol. 361e), nýbrž podle saz. čís. 314.
(6)
Zboží z perleti a lastur postavených jí na roven se liší od zboží z mušlí sladkovodních tím, že zpracovaná perleť má buď duhovitý nebo jen opálový vzhled bez hry barev, avšak vždy silný lesk, kdežto zpracované mušle sladkovodní mají lesk pouze mdlý, jsou velmi slabé, avšak téměř vůbec neprůsvitné. Sladkovodní mušle jsou mnohem křehčí než perleť a nehodí se proto k výrobě knoflíků.
14.
Podle saz. pol. 361d) a e) se projednávají též leštěné nebo vlisovanými vzorky opatřené desky nebo kusy z pravého jantaru (též jantarové hmoty), gagatu, slonoviny, perleti a želvoviny (viz všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XVI); desky nebo kusy ze jmenovaných hmot, pouze obroušené, mořené nebo barvené, jakož i kusy (polotovary) z těchto hmot a jejich napodobenin upravené k dalšímu zpracování se projednávají podle 1. poznámky za saz. čís. 361 (viz 15. vysvětlivku k saz čís. 361).
15.
(1) Jako polotovary upravené k dalšímu zpracování podle 1. poznámky za saz. čís. 361 se projednávají: desky nebo kusy ze živočišných surovin soustružnických a řezbářských, patřících do saz. pol. 361b)2 (viz všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XVI a 4. a 7. vysvětlivku k saz. čís. 361), jsou-li mořené, barvené, obroušené nebo leštěné, avšak jinak dále neopracované; desky a kusy z pravého jantaru, gagatu, slonoviny, perleti a želvoviny (viz 14. vysvětlivku k saz. čís. 361), jsou-li mořené, barvené nebo obroušené, nikoli však leštěné nebo jinak dále opracované; destičky na střenky k nožům, na klávesy, na práce mosaikové a pod. ze všech hmot patřících do saz. pol. 361b) 2, d) a e) a jejich napodobenin, jsou-li řezané, mořené, barvené nebo obroušené (též vrtané), nikoli však leštěné nebo již úplně hotové (takové destičky leštěné nebo již úplně hotové patří do saz. pol. 361b)2 nebo d) nebo e)); kostice, je-li mořená, barvená, válcovaná nebo hlazená (obroušená nebo leštěná) nebo pouze štípaná (trhaná), potom řezané, dále neopracované kosticové tyčinky (kulaté nebo čtyřhranné atd.) nejméně 50 cm dlouhé nebo 1˙5 mm silné, též mořené, barvené, hlazené (vyjma rohovou [nepravou] kostici, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 140 a 3. a 5. vysvětlivku k saz. čís. 361); náhražky štětin z brků, odpadků kostice (kosticové štětiny), odpadků rohu (rohové štětiny) a podobných živočišných surovin soustružnických a řezbářských (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 140 a 5. a 7. vysvětlivku k saz. čís. 361); dýhy z kosti, rohu nebo umělé hmoty rohové, též mořené, barvené, leštěné (viz 7. vysvětlivku k saz. čís. 361) a konečně veškeré polotovary ze všech do saz. pol. 361b)2, d) a e) patřících hmot a jejich napodobenin, které jsou zřejmě upraveny k dalšímu zpracování (zhruba přiříznuty nebo vyříznuty, zhruba předběžně soustruhovány, zhruba do tvaru lisovány atd.), avšak nejsou dále opracovány (oškrábány, osoustruhovány, obroušeny nebo leštěny), na př. polotovary pouze zhruba přiříznuté nebo vyříznuté na knoflíky, rukojeti, agrafy, přezky atd., zhruba předběžně soustruhované koule kulečníkové, hrubě lisované (ještě nevrtané, na př. z napodobeniny jantaru atd.) špičky na doutníky, brky přiříznuté na určitou délku, čištěné, s okrajem ohrnutým a pod.
(2)
Podle 1. poznámky za saz. čís. 361 se projednávají na př. též stará, opotřebovaná deštníková napinadla z kostice, která se již nehodí k původnímu určení a dovážejí se k zpracování jako surovina; při pochybnostech jsou celní oddělení oprávněna žádati, aby bylo napřed odříznuto kování nebo soustruhované hlavičky.
(3)
Polotovary upravené k dalšímu zpracování, patřící do 1. poznámky za saz. čís. 361, nesmějí býti spojeny s jinými hmotami; je-li tomu tak. nebo jsou-li tyto polotovary více opracovány, než jak bylo uvedeno u jednotlivých předmětů v této vysvětlivce, projednávají se podle saz. pol. 361b)2 nebo d) nebo e), na př. desky nebo kusy ze všech jmenovaných hmot s vlisovanými vzory, leštěné desky nebo kusy z pravého jantaru, gagatu, slonoviny, perleti a želvoviny, leštěné nebo hotové destičky na klávesy nebo střenky k nožům atd., hotové knoflíkové destičky (t. j. soustruhované destičky na knoflíky s kovovým mechanismem), osoustruhované nebo leštěné kulečníkové koule, zaokrouhlené, vrtané atd. tyčinky kosticové a m. j.
Saz. čís. 362.
Galanterní zboží (drobnůstky [nippes] a toaletní předměty).
1.
(1) Sem patří veškeré zboží galanterní (drobnůstky [nippes], toaletní a ozdobné předměty) ze dřeva, též z korku a rostlinných surovin soustružnických a řezbářských, patřících do saz. pol. 361a) (viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 361), též surové (nemořené, nebarvené atd.) nebo jen hladce opracované.
(2)
Toto galanterní zboží bez spojení nebo spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami patří do saz. pol. 362a), spojené s velmi jemnými hmotami do saz pol. 362b).
(3)
Podle saz. pol. 362a) a b) se projednává též zboží z korku (vyjma korkové zátky opatřené dřevěným vyřezáváním), spojené s jemnými nebo velmi jemnými hmotami (na př. korkové zátky s niklovanými nebo stříbřenými kovovými kloboučky, korkové desky nebo korkové dýhy povlečené koží nebo tkaninami atd.), podle saz. pol. 362b) též veškeré zboží ze dřeva (vyjma hole a hračky), je-li spojeno s velmi jemnými hmotami (na př. nábytek s pozlacenými kovovými ozdobami a podobně).
(4)
Korkové zátky spojené s figurkami z obecných kovů, saz. čís. 509.
2.
(1) Za zboží galanterní se považují takové předměty, kterých se nesporně jinak nedá použít než jako drobnůstek (nippes) a předmětů toaletních, tedy zejména figury (sošky, poprsí a zvířecí figurky), kříže, ozdobné a toaletní skřínky, rámy, povětrnostní domky, podstavce, vázy, nástěnné dekorace.
(2)
U všech těchto předmětů se však předpokládá, že neměří na délku, šířku nebo výšku přes 30 cm. Je-li tento rozměr v jednom směru překročen, projedná se předmět jako zboží podle bližší povahy.
(3)
Dále se projednává jako zboží galanterní: dřevěné zboží se slaměnou mosaikou, potom ozdobné předměty (mužské a ženské šperky), jako agrafy, přívěsky, náramky, náhrdelníky, brože, ozdobné hřebeny (okrasné hřebeny, ornamentované zasouvací hřebeny), ozdobné knoflíky (též takové knoflíky ke košilím a manžetám), ozdobné přezky (k ozdobě klobouků a pasů atd.), na šňůrách navlečená semena a ovocná jádra nebo perly ze dřeva nebo z jiných rostlinných surovin soustružnických a řezbářských, jako náramky, náhrdelníky atd.
(4)
Jako dřevěné zboží podle bližší povahy se však projednávají zejména tyto předměty: držátka na dopisy, držátka na pera (též se zvětšovacími čočkami), dýmky, hladítka na papír, hodinové skřínky, hodinové podstavce, hodinové stojany, chlebové mísy, jehelníky (též se zvětšovacími čočkami), kalíšky na vejce, kartáčová dřeva, kasety a skřínky (na zámky, na šití a pod.), konsoly, korkové zátky opatřené dřevěným vyřezáváním, košíčky, kroužky na ubrousky, lisy na rostliny, louskáčky, mísy (též tvaru vyřezávaných listů), navíjecí hvězdy, nože na papír, osušovací kolébky, pepřenky, pokladničky, popelníčky, pouzdra pro fysikální a jiné přístroje, pouzdra na psací náčiní, pravítka, prkénka na knihy, příbory, psací náčiní, rámy na noviny, schránky na náprstky, skřínky a stojany na likéry, slánky, stojany na deštníky a hole, stojany na doutníky, stojany na dýmky, stojany na šaty, svícny, špičky na doutníky, talíře (vyjma ozdobné), těžítka na dopisy, věšáky na klíče, věšáky na šaty, záložky do knih, zapalovače kapesní i stolní.
(5)
Mechanické hrací strojky v pouzdrech, saz. čís. 582.
(6)
Nábytek se neprojednává podle saz. pol. 362b), jestliže sem nepatří podle 3. odstavce 2. vysvětlivky k saz. čís. 360.
Saz. čís. 363.
Korková drť, korková moučka a korek v kostkách.
1.
(1) Korková drť a korková moučka jsou výrobky velikosti hrubších zrn krupičných (korková drť) až po velmi jemný prášek (korková moučka), vyrobené mletím korkových odpadků Korkové drti se užívá na př jako hmoty isolační k parním vedením a k vedením pro horkou vodu, jakož i k výrobě korkových cihel; korkové moučky se užívá hlavně k výrobě korkových pokrývek na podlahu (linoleových pokrývek) a pokrývek kamptulikonových.
(2)
Korkové odpadky (odřezky), saz. pol. 134c).
2.
(1) Korkem v kostkách saz. čís. 363 se rozumějí jen kostky řezané z korku nespojené s jinými hmotami, jež slouží jako polotovary k výrobě korkových zátek; mohou mít na jedné straně ještě vnější rozpukanou a drsnou kůru (tak zvané zátky kůrové nebo kostkové) nebo mohou být na všech stranách ořezané. Podle saz. čís 363 se projednávají též korkové kostky se zaokrouhlenými podélnými hranami, jež nemají však ještě normální tvar zátek a u kterých jsou ještě na některých místech znatelné stopy původní kůry.
(2)
Rovněž tak se projednávají upotřebené zátky z lahví od šampaňského vína, jichž nelze užívat jako zátek bez předchozího zpracování, nýbrž které dostanou teprve napařením přibližně svůj původní kostkový tvar a potom se teprve hodí k řezání zátek.
(3)
Korkové kostky k jiným účelům, na př. jako hračky, saz čís 366, spojené s jinými hmotami, saz. čís. 366 nebo saz. pol. 362a) nebo b).
(4)
Korek ve špalcích, saz. pol. 134c).
(5)
Viz též 2 odstavec 5. vysvětlivky a 5. odstavec 6 vysvětlivky k saz. čís. 134.
Saz. čís. 364.
Korek v deskách a kotoučích.
(1)
Podle tohoto saz. čísla se projednávají čtyřhranné nebo okrouhlé tabule řezané z korku, jež nejsou ještě k určitému účelu zřejmě připraveny (vyjma surové, pouze přiříznuté přírodní desky korkové kůry a dýhy), nespojené s jinými hmotami. Slouží jako polotovary k výrobě podešví a pod.
(2)
Korkové desky, které jsou k určitému účelu zřejmě připraveny (na př. na vložky do klobouků, na plovací pásy, na uzávěrky větších sklenic atd. ), jakož i korkové dyhy, saz. čís. 366.
(3)
Korkové desky spojené s jinými hmotami (na př. pokládané papírem, koží, voskovaným plátnem nebo textiliemi atd.), saz. čís. 366 nebo saz. pol. 362a) nebo b). Desky stmelené z korkových odpadků, saz. čís. 365 nebo 366.
(4)
Korek v neloupaných tabulích, v surových, pouze přiříznutých přírodních deskách korkové kůry, saz pol. 134c) (viz 2. odstavec 5. vysvětlivky k saz. čís. 134).
Saz. čís. 365.
Korkové cihly.
1.
(1) Jako korkové cihly saz. čís. 365 se projednávají cihly, desky, trouby, žlábkovité předměty atd., jež byly vyrobeny tvářením a sušením z hrubě umletého nebo jiným způsobem rozmělněného korku s různými tmely (vápnem, hlínou, cementem, pískem, roztokem vodního skla, mazem, klihem, papírovinou, lněným olejem, dehtem atd.), též s přísadou chlupů nebo rostlinných vláken, dřevěných odpadků a pod ke stavebním, isolačním a podobným technickým účelům.
(2)
Korkové cihly saz. čís. 365 nesmějí být spojeny s jinými hmotami; je-li tomu tak, projednávají se podle saz. čís. 366, nebo podle saz. pol. 362a) nebo b).
(3)
Desky stmelené z rozmělněného korku jako náhražka přírodního korku (umělý korek, suberit), saz. čís. 366.
2.
Podle saz. čís. 365 se též projednávají tvářené hmoty isolační (desky, cihly, trouby, žlábkovité předměty atd.) z křeménky pomíšené s osinkem, chlupy, pilinami a pod., též s vložkami z drátěného pletiva, avšak nespojené s jinými hmotami (viz vysvětlivky k saz. čís. 398). Tyto předměty spojené s jinými obyčejnými hmotami (na př. s podložkami z jutových tkanin saz. pol. 217a)), saz. čís. 366; spojené s jemnými nebo velmi jemnými hmotami, saz. pol. 362a) nebo b).
Saz. čís. 366.
Korkové zátky, podešve a podobné zboží, též spojené s obyčejnými hmotami.
1.
Sem patří veškeré zboží z korku (vyjma zboží galanterní), jež není jmenováno v saz. čís 363—365, též spojené s obyčejnými hmotami; dále zboží saz čís. 363—365 spojené s obyčejnými hmotami; korkové dýhy, t. j. korkové listy tenké jako papír, nejvýše 1 mm silné, též pokládané nebo povlečené papírem nebo obyčejnými hmotami; dále desky z umělého korku, t. zv. desky suberitové, jež se vyrábějí stmelením rozmělněného korku (na př. roztokem nitrované celulosy v etheru, alkoholu atd.) a je náhražkou za přírodní korek k výrobě zboží korkového (podrážek a pod.), jakož i zboží z těchto desek.
2.
(1) Do saz. čís. 366 tedy patří: korkové zátky; korkové vložky do bot; vložky do klobouků (stuhy, podšívky a pásky do klobouků), též povlečené papírem nebo jinými obyčejnými hmotami; hračky z korku; plovací pásy nebo plovací kruhy (korkové desky a pruhy, spojené popruhy nebo šňůrami); korkové desky a kotouče, zřejmě připravené k určitému účelu (viz vysvětlivku k saz. čís. 364) nebo pokládané či povlečené papírem nebo spojené s obyčejnými hmotami a mnoho jiných.
(2)
Korkové klobouky (též přilbice), saz. pol. 267c) a saz. čís. 268 a 269.
(3)
Korkové nárazníky, t. j. hrubé sítě, plněné korkovými odpadky (jako nárazníky k zamezení tření přistávajících lodí), saz. pol. 219e).
3.
Veškeré zboží korkové, též zboží saz. čís. 363—365, spojené s jemnými nebo velmi jemnými hmotami, se projednává podle saz. pol. 362a) nebo b). Takovým zbožím jsou na př. korkové zátky s poniklovanými nebo postříbřenými kovovými kloboučky; korkové dýhy, vložky do klobouků, desky a kotouče, pokládané nebo povlečené kaučukem, voskovaným plátnem, koží atd. nebo textiliemi; korkové vložky do bot s obrubou z kaučuku, kůže, voskovaného plátna, plsti nebo z jiných textilií a pod.
4.
(1) Nové (dosud neupotřebené) korkové zátky po délce rozříznuté, jakož i upotřebené zátky korkové všech druhů, kterých se užívá k zušlechtění vinné révy, jsou bez cla, jestliže se dovážejí pro vinaře na osvědčení některého tuzemského zemědělského sdruženi a jsou určeny k zušlechtění vinné révy.
(2)
Tato osvědčení, která musí znít na jméno tuzemského vinaře nebo na některé sdružení vinařů, se předem zašlou tuzemskými objednateli cizozemskému odesilateli, aby je přiložil k nákladnímu listu zásilku doprovázejícímu, nebo se odevzdají před vyclením zásilky projednávajícímu celnímu oddělení. Podle poznámky za saz. čís. 366 smějí být projednány jen takové zásilky, které jsou kryty těmito osvědčeními.
(3)
O projednávání hraček viz úvodní vysvětlivky.
Saz. čís. 367.
Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
XXXV.
Sklo a skleněné zboží.
Do této saz. třídy jsou zařaděny: sklovina atd. (saz. čís. 368); skleněné tyčinky atd. (saz. čís 369); sklo duté (saz. čís. 370—374); sklo tabulové (saz. čís. 375—380); sklo optické (saz. čís. 381 a 382); perly, skleněné knoflíky atd. (saz. čís. 383—386); skleněné zboží (saz. čís. 387—390).
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXV.
1.
Rozlišujeme: sklo přírodní barvy, bílé, barevné (barvené) a malované. Přírodní zabarvení skla má svůj původ toliko v nečistotě hmot použitých k výrobě. Jako sklo bílé se projednává jen sklo bílé a polobílé, průhledné; bílé průhledné sklo je bezbarvé, polobílé má pouze slabý nazelenalý nebo nažloutlý nádech. Barevné sklo se vyrábí přimíšením barviv (zpravidla kysličníků kovů) ke sklářskému kmeni a liší se od skla přírodní barvy stejnoměrností a čistotou zabarvení. Sklo barevné je buď barvené ve hmotě nebo podjímané, t. j. povlečené tenkou vrstvou skla barevného.
2.
(1) Jako sklo barevné se kromě skla filigránového a skla duhového projednává všecko sklo, které jeví ve své hmotě stejnoměrné nebo zvláštním výrobním postupem docílené nestejnoměrné zbarvení.
(2)
Sklo filigránové (vláknové či petinetové) je sklo nebarvené nebo barvené, do kterého byla zatavena skleněná vlákna barevná nebo jinobarevná, též mléčně bílá. Sklo duhové je jak bílé průhledné, tak i barevné sklo, které hraje různými barvami; této vlastnosti bylo docíleno působením par solí kovů za tepla.
(3)
Ke sklu barevnému patří též bílá neprůhledná skla, jako sklo úbělové, mléčné, kostní a opálové, která přimíšením mastku, kryolitu, kosti, kazivce atd. jsou ve hmotě zkalena nebo nabyla takového vzhledu tím, že takovýmto sklem byla podjímána. Jako sklo barevné se projednává též sklo floretové, t. j. bílé nebo barevné sklo nestejné tloušťky, které má na silnějších místech odstín mléčně zkalený, ostře neohraničený. Tohoto účinku se dociluje stejnými přísadami, jakých se užívá k výrobě skla mléčného atd., a to tím, že se tyto přísady usazují spíše na místech silnějších, kde sklo pomaleji chladne, a způsobují tak zakalení skla, kdežto místa tenká, rychleji chladnoucí zůstávají nezakalena.
(4)
Bílé sklo průhledné, do kterého bylo zataveno sklo barevné, se projednává jako sklo barevné.
3.
(1) Sklem malovaným je sklo, na jehož povrch byly naneseny po jeho úplném zhotovení vzory nebo vyobrazení barvou, též skelnou barvou. Takovéto sklo se pokládá za malované i tehdy, když po pomalování bylo tak zpracováno, aby mělo duhové barvy. Nános jinobarevného skla nelze pokládat za malování.
(2)
K malovanému sklu se řadí nejen sklo zdobené ruční malbou, nýbrž i sklo, které bylo natřeno barvou nebo na které byly natištěny, napatronovány nebo metachromotypií (obtisky) naneseny vzory, figury a jiné kresby (též písmo).
(3)
Podle týchž celních sazeb jako malované sklo se projednává též sklo zlacené a stříbřené.
Tímto sklem je veškeré sklo, na jehož povrchu nebo v jehož sklovině jsou jakýmkoli způsobem naneseny nebo vpáleny zlaté nebo stříbrné linky, obruby, ornamenty, figury atd., též písmo ze zlata nebo stříbra (pravého i nepravého).
Saz. čís. 368.
Sklovina; smaltovina a glazura; sklo rozemleté (skelný prášek).
1.
(1) Skloviny jsou hmoty vzniklé tavením sklářského kmene (t. j. směsi hmot používaných k výrobě skla), v beztvarých úlomcích nebo kusech,
(2)
Ke sklovinám patří též sklo barevné v podobě šišek a pod., jehož se používá k výrobě barevného skla podjímáním atd. Sklo avanturinové, t. j. sklovina žlutohnědá, třpytící se uvnitř zlatově jako krystalky, patří rovněž do saz. čís. 368.
(3)
Kameny mlýnské ze skloviny, též se železnými obručemi, se projednávají jako sklovina.
2.
Smaltoviny (smalty, emaily) jsou nízko tavitelné sklovité hmoty, jež se vyskytují v obchodě výhradně ve stavu taveném (fritovaném) jako koláče, kusy, zrna nebo prášek suchý nebo výjimečně rozdělaný vodou. Dávají po vytavení neprůhledný sklovitý povlak, mléčně zakalený, barvy bílé nebo jiné a jsou určeny k smaltování kovového zboží.
3.
Glazury se vyskytují v obchodě buď ve stavu taveném jako taveniny (frity) nemleté v podobě nepravidelných zrn (granulované) nebo mleté v podobě prášku různé jemnosti anebo ve stavu netaveném jako mechanické směsi v podobě prášku nebo ve slepených hrudkách. Po vytavení dávají hladké, průhledné, lesklé sklovité povlaky, buď bezbarvé nebo zbarvené. Užívá se jich ke glazování (polévání) hliněného zboží.
4.
Sklo rozemleté (skelný prášek, skelné šupiny, skelný lesk), též barevné, se upotřebuje k posypávání papíru, pohlednic, čalounů, dřevěného a lepenkového galanterního zboží, umělých květin a pod.
5.
(1) Mosaikové desky, destičky a tyčinky z barevného nebo avanturinového skla, kterých se po rozřezání používá k výrobě mosaikových obrazů, saz. pol. 374b).
(2)
Skelná pěna (skelná žluč), saz. pol. 599b).
(3)
Sklo vodní, saz. pol. 599e).
(4)
Šmolka, cafra, saz. pol. 601a).
(5)
Barvy tavné, saz. čís. 626.
(6)
Odpadky z výroby skla, skelné střepy, sklo nístějní, saz. čís. 656.
Saz. čís. 369.
Skleněné tyčinky, skleněné destičky a skleněné trubičky bez ohledu na barvu (užívané k výrobě perel, k uměleckému vyfukování a k výrobě knoflíků).
(1)
Jako skleněné tyčinky saz. čís. 369 se projednávají tyčinky ze skla průhledného (bílého nebo polobílého) průměru nejvýše 8 mm a tyčinky z barevného skla průměru nejvýše 2 mm, jichž se používá k výrobě perel, knoflíků, elektrických žárovek a pod. Silnější tyčinky patří mezi masivní sklo saz. čís. 374.
(2)
Skleněné destičky k výrobě knoflíků se projednávají podle saz. čís. 369 i tehdy, jsou-li pokládány amalgamem nebo folií.
(3)
Skleněné trubičky, které pro svůj větší průměr nebo pro tenkost svých stěn nebo z jiných důvodů nemohou být upotřebeny k výrobě perel, k uměleckému vyfukování, k výrobě knoflíků, na př. trubky pro vodoznaky, trubky isolační, nehotové trubky k teploměrům a tlakoměrům, ochranné trubky k teploměrům, skleněné trubky k chemickým přístrojům a pod., vůbec skleněné trubky všech druhů s přibroušenými, broušenými nebo hladkými obtavenými okraji se projednávají podle své bližší povahy jako sklo duté saz. čís. 370—372.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 370—372.
1.
(1) Předměty z dutého skla jsou na př. sklenice k pití, láhve, džbány, cylindry, stínítka a jiná skla k lampám (též nádržky na petrolej a pod.), poklopy, zvony, trubky, balony (veliké silné láhve, zvané demižony), duté koule, umyvadla, nádobky k vyplachovačům (irigátorům), vany k chemickým účelům a pod., retorty, kelímky, misky, šálky, nálevky, duté cihly (dutá skelná tělesa) k stavebním účelům a pod., nejeví-li tyto předměty známek skla lisovaného (švů pocházejících od lisování) nebo nejsou-li opatřeny nalisovanými ozdobami.
(2)
O dutém skle, vyrobeném foukáním do forem nevzorkovaných viz 2. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 374.
(3)
Jsou-li ke sklu dutému přitavena ucha, držadla, nožky (u kalíšků), upevňovací čepy, jakož i na hrdle lahví jednotlivé obroučky a pod. ze skla masivního, neplyne z toho ještě, že se mají zařaditi ke sklu masivnímu.
(4)
Jako sklo laboratorní saz. pol. 370b)1, 371a)1 a 372a)1α) se projednává takové duté sklo, patřící jinak svou povahou do těchto tří saz. čísel, jehož se podle jeho zvláštních vlastností a tvaru používá jen k pracím v chemických, přírodovědeckých, výzkumných a jiných vědeckých nebo technických laboratořích, na př. baňky (kulovité, konické, odměrné a pod.), chladiče, dialysátory, exsikátory, extraktory, jímadla, kádinky, křivule, láhve filtrační, láhve na výrobu plynů, láhve s tubusy, misky odpařovací, nádoby dekantační, nálevky dělicí (s kohoutkem), pipety, plynojemy, promývačky, sklíčka reagenční, válce odměrné, válce kolorimetrické, váženky, zkumavky, zvony s tubusy atd:
2.
(1) Sklo duté (nerafinované), na němž jsou pouze vlisována, vleptána nebo natištěna obvyklá obchodní označení (firma, ochranná známka, prostorový obsah atd.) nebo jednoduché čáry, nebo jež má ve dno vlisovanou hvězdu, nebo je obtočeno ostřicí nebo slamou stočenou v tenké provázky, nebo opleteno neoloupanými proutky (balony na kyseliny a jiná větší tělesa ze skla dutého), není vyloučeno z projednávání podle saz. čís. 370 a 371.
(2)
Duté sklo opletené jiným pletivem nebo jinak spojené s jinými hmotami se projednává podle saz. čís. 388.
Saz. čís. 370.
Duté sklo obyčejné, t. j. nebroušené, nevzorkované, nezabroušené, nelisované.
1.
(1) Duté sklo obyčejné přírodní barvy saz. pol. 370a) je pouze takové, které má povahu jako zcela obyčejné láhve (na př. pivní a pod.) ze žlutobílé, světle nebo tmavě zelené, modravé, žluté, hnědé, tmavočernohnědé skloviny s bublinami, uzlíky a pod. a nemá tedy čistý vzhled.
(2)
Při dutém skle saz. pol 370a) lze vždy zřetelně rozeznat barevný odstín i u světlých barev přírodních, jako světle zelené, modravé nebo světle žluté, i na místech, kde jsou stěny docela slabé.
(3)
Duté sklo úplně bezbarvé nebo takové, které položeno na bílý papír má na tenkých místech toliko slabý nádech do zelena nebo do žluta a jinak též má vzhled čistý, téměř bez bublinek, se projednává podle saz. pol. 370b).
(4)
Sem patří též zkumavky, láhve a jiné nádoby pro laboratoře, zhotovené z taveného křemene na způsob foukaných skel.
2.
Duté sklo zbarvené přísadou barviv (zpravidla kysličníků kovů) do sklářského kmene nebo barveným sklem podjímané patří do saz. pol. 370c). Viz též 1. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXV.
3.
Při zařaďování dutého skla saz. čís. 370 se nepřihlíží k tomu, byly-li okraje opuknuty a pouze tavením zaobleny (obtaveny).
Saz. čís. 371.
Duté sklo se zátkami jen zabroušenými nebo s obroušenými dny a kraji.
(1)
Dutému sklu se zátkami zabroušenými je na roveň postaveno sklo se zátkami přibroušenými a tedy i s přibroušeným hrdlem; dna a okraje přibroušené se rovnají obroušeným. Sem patří rovněž cylindry k lampám, jejichž opuknuté okraje byly zbaveny vyčnívajících hran a špiček zběžným přidržením na brus.
(2)
Opracování (rafinace) dutého skla saz. čís. 370 na kterýchkoli jiných místech, než která jsou uvedena v saz. čís. 371, má za následek projednání skla podle saz. čís. 372; proto patří na př. kapací lahvičky s vbroušeným otvorem pro vzduch do saz. čís. 372.
Saz. čís. 372.
Duté sklo rafinované.
1.
Sklo leptané je opatřeno různými ozdobami a kresbami nebo pouhými stupnicemi (na př. u nádobek odměřovacích a pod.), které vznikly působením kyseliny fluorovodíkové Sklo broušené (leštěné) má čisté, hladké a zrcadlící plochy, někdy se znatelnými brusnými čarami. Sklo vzorkované je takové, na němž byly vytvořeny matované figury, arabesky atd. pískovým tryskačem. Jako vzorkované sklo se projednává také sklo ledové (craquelé), jehož povrch je trhlinkovitý. Matované sklo má plochy drsné (matné), nikoli úplně průhledné, nýbrž jen průsvitné (na př. opracováním brousicími kotouči, pískovým tryskačem nebo leptáním). Ryté sklo je takové, do kterého byly zvláštními rydly nebo brusidly uměle vryty arabesky, figury nebo jiné kresby.
2.
Stříbrovité sklo (duté sklo mezi dvojitými stěnami chemicky stříbřené), zdobené nebo bez ozdob, se projednává podle saz. pol. 372b).
3.
(1) Bílé sklo duté označené stupnicemi (odměrné nádoby jako válce, baňky, zkumavky, pipety a pod.) se projednává podle saz. pol. 372a)1α), i když jsou vleptané nebo vryté dělicí čárky, číslice a pod. obarveny. K pouhým cejchovním značkám se nepřihlíží.
(2)
Byrety, skleněné přístroje používané při chemických rozborech, saz. čís. 574.
4.
(1) K dutému sklu sklem opředenému nebo sklem obkládanému saz. pol. 372c) patří veškeré duté sklo (tedy také obyčejné duté sklo saz čís. 370), na jehož povrchu jsou jako výzdoba přitavena vlákna ze skla bílého i barevného (v rovnoběžných kruzích nebo v určitých obrazcích do sebe se vplétajících) nebo jiná samostatně vyrobená obkládání z bílého nebo barevného skla (na př. skelné slitky, ornamenty, květiny a pod.).
(2)
Opředením nebo obkládáním zdobené duté sklo malované, zlacené nebo stříbřené, jakož i jiné duté sklo, u něhož obkládání je malováno, zlaceno nebo stříbřeno, projednává se vždy podle saz. pol. 372b); všechno ostatní duté sklo zdobené opředením nebo obkládáním se však projednává podle saz. pol. 372c). Viz též 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXV.
Saz. čís. 373.
Skleněné baňky (hrušky) pro elektrické žárovky.
(1)
Skleněnými baňkami pro elektrické žárovky se rozumí duté sklo hruškovité podoby, tence foukané, bezbarvé nebo barevné, s jinými hmotami však nespojené, kterého se používá k výrobě žárovek.
(2)
Ochranná a výzdobná skla (jako na př. tvaru tulipánového a jiných květů nebo tvaru zvonového) pro elektrické žárovky se projednávají podle své jinaké povahy.
(3)
Podle saz. čís. 373 se projednávají též skleněné baňky pro elektronky (elektronové lampy), výbojky (usměrňovací lampy), stabilisátory, doutnavky, fotobuňky a pod.
(4)
Skleněné baňky jakkoli montované viz 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 540—543.
Saz. čís. 374.
Lisované a masivní sklo výslovně nejmenované.
1.
(1) Sklem lisovaným (nebo litým) jsou skleněné předměty tvaru miskovitého nebo vydutého, hladké nebo ozdobené (napodobeniny broušeného zboží), vyrobené v kovových formách, jako misky na máslo, misky ke svícnům, slánky, mísy, talíře a pod.
(2)
Duté sklo vyrobené foukáním do vzorkovaných forem se projednává jako sklo lisované podle saz. čís. 374. Sem patří všechno duté sklo s ozdobami reliefními, jako na př. duté sklo opatřené polokulovitými nebo oválovými perlami, štítky, kroužky, ovály, napodobeným diamantovým broušením, se žebírky, vícenásobnými obroučkami, ornamenty, odlisovanými jmény, průpovídkami atd. (džbány, láhve, pivní sklenice a pod.), jakož i takové duté sklo, jehož povrch je pokryt vlnovitými, vzájemně se proplétajícími pruhy, jak to zhusta bývá u džbánů, nádrží na petrolej u lamp atd. Pouze vlisovaná v obchodě obvyklá označení firmy, ochranné známky, označení prostorového obsahu atd., cejchovní značky, jednoduché čáry a obroučky, jakož i hvězdice vlisovaná do dna se nepovažují při zařaďování foukaného dutého skla za reliefní ozdoby.
2.
Sklem masivním jsou předměty tvářené z masivního skla, jako na př. těžítka, krystalové tvary, figury, koule, svícny, podložky pod nože, zátky, válce, tyče ze skla průhledného (bílého nebo polobílého) průměru většího než 8 mm a tyče ze skla barevného průměru většího než 2 mm, jakož i jiné zboží ze skla masivního výslovně nezařaděné, hladké nebo ozdobené.
3.
(1) Sklo lisované a masivní, přírodní barvy nebo bílé, surové, t. j. v tom stavu, jak opustilo formu, tedy s plastickými ozdobami, jež vznikly přímo při lisování, lití nebo foukání do vzorkovaných forem bez dalšího rafinování, projednává se podle saz. pol. 374a).
(2)
Obtavení opuknutých okrajů, jakož i obroušení dna a okrajů nemá vlivu na zařaďování jinak surového skla této saz. položky.
(3)
Do saz. pol. 374b) patří sklo barevné tohoto saz. čísla vždy, i když není dále rafinováno, sklo přírodní barvy nebo bílé (průhledné) jen tehdy, je-li rafinováno. Patří tedy do saz. pol. 374b) všechno barevné, malované, zlacené, stříbřené, leptané, broušené, vzorkované (ve smyslu 1. vysvětlivky k saz. čís. 372), matované nebo ryté sklo tohoto saz. čísla.
(4)
Kolečkové sklo (tabulky k zasklívání oken po středověkém způsobu) je uprostřed vypouklé. I když je přírodní barvy nebo bílé, projednává se podle saz. pol. 374b).
4.
(1) Podle saz. čís. 374 se též projednávají: skleněná ouška k nitěnkám (maillons), skleněné kroužky, skleněné pasty (t. j. destičky ze skloviny, na kterých jsou otisky antických kamenů) a pasty mosaikové, mosaikové kostky, mosaikové tyčinky; skleněné čočky pro lodi; lisované skleněné dlaždice, skleněné cihly (po jedné straně otevřené), skleněné desky na světlíky, též vybíhající na dolní ploše v trojstranný jehlan, skleněné tašky, lité desky skleněné tvaru kruhovitého nebo podlouhlého, jakých se užívá k uzavření kukátek do topicích zařízení, tavicích pecí atd.
(2)
Skleněné kuličky k čištění lahví a pod., saz. čís. 385.
(3)
Skleněné kuličky (hračky), saz. čís. 388.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 375—377.
1.
Sklo zrcadlové a tabulové zařaděné do saz. čís. 375—377 je zpravidla v tabulích nejrůznější velikosti pravoúhle přiříznutých; tvar nemá však vlivu na zařadění, takže lichoběžně, okrouhle nebo jinak přiříznuté zrcadlové a tabulové sklo podléhá podle druhu týmž celním sazbám jako pravoúhle přiříznuté.
2.
Dojde-li sklo zrcadlové a tabulové rozbito, projedná se jako skelné střepiny podle saz. čís. 656 jen tehdy, nelze-li těchto střepin použít k ničemu jinému než k výrobě sklářského kmene. Větší kusy, ještě upotřebitelné jako zrcadlové a tabulové sklo, se však projednávají podle druhu skla a je za tím účelem přípustné, aby byly přiříznuty v žádaný tvar; odpadek při tom vzniklý se propustí beze cla. Nesvolí-li však strana, aby byly upotřebitelné části takových poškozených zásilek vycleny, mohou být na její přání úplně rozbity za úředního dohledu a pak projednány beze cla. Viz také 1. vysvětlivku k saz. čís. 656.
3.
(1) Sklo zrcadlové a tabulové výslovně nejmenované, neohýbané, zelené, polobílé nebo bílé (bezbarvé) patří do saz. čís. 375 jen tenkrát, je-li surové, t. j. bez jakéhokoli dodatečného rafinování; barvené, též přírodní barvy (žluté, hnědé atd.), rovněž bez dodatečného rafinování, patří do saz. čís. 376.
(2)
Surové zrcadlové a tabulové sklo ohýbané, jakož i všechno zrcadlové a tabulové sklo výslovně nejmenované broušené, leštěné, vzorkované nebo vůbec nějakým způsobem dodatečně rafinované se projednává podle saz. čís. 377, všechno takovéto sklo pokládané výhradně podle saz. pol. 377c).
(3)
Sklo zrcadlové a tabulové, též surové, jehož okraje jsou obroušeny, facetovány (šikmo seříznuty), matovány atd., se projednává podle saz. čís. 377.
Saz. čís. 375.
Sklo zrcadlové a tabulové výslovně nejmenované surové, nebroušené, neleštěné, nevzorkované, nepokládané, nebarvené.
1.
Surové sklo zrcadlové saz. pol. 375a) je, a to bez rozdílu tloušťky, buďto:
a)
lité sklo v tabulích, které byly pouze vyválcovány a jsou na jedné nebo obou stranách vlnitě nerovné, toliko přiříznuté; nebo
b)
foukané sklo vyrovnané, jež je na jedné straně od vtisků vyrovnávacího kamene drsné, trhlinovité a pouze mdle prosvítající (neúplně průhledné); i když je toto sklo vyčištěno, má místy nelesklý povrch, při čemž jedna strana je stále ještě zcela patrně drsná, a liší se právě svou pouze mlhavou průhledností od okenního a jiného tabulového skla dokonale průhledného.
2.
(1) K saz. pol. 375a) patří surové sklo lité, je-li silnější než 5 mm; vyskytuje se v tabulích nebo v deskách a užívá se ho ke krytí střech, k obkládání stěn, na světlíky, k výplni menších otvorů pro světlo atd. Surové sklo lité uvedené tloušťky nemění sazební položky, je-li jeho povrch toliko jednoduše ryhován (kanelován), t. j. má-li rýhy 2 mm hluboké nebo mělčí; zato se však desky a tabule s rýhami hlubšími než 2 mm, jakož i desky a tabule s povrchem vlnitým, zrnkovitým, kostkovaným, kruhovitým nebo polygonálním či jinak ornamentovaně lisovaným, projednávají podle saz. čís. 377.
(2)
Viz také 4. vysvětlivku k saz. čís. 374.
(3)
Surové sklo lité silné 5 mm nebo slabší, nemá-li shora stanovených rozlišovacích znaků pro surové lité sklo zrcadlové, se projednává podle saz. pol. 375b).
3.
(1) Veškeré tabulové sklo průhledné, nebroušené, neleštěné, nevzorkované (mimo foukané surové sklo zrcadlové saz. pol. 375a)) ve své přírodní barvě (zelené, polobílé nebo bílé), ať se ho užívá k oknům, zrcadlům nebo k jiným účelům, se projednává bez zřetele na jeho tloušťku podle saz. pol. 375b). Sklo okenní (tabulové sklo), jakož i sem patřící surové sklo lité silné 5 mm nebo slabší, vlnitě šupinaté nebo jinak vzorkované, saz. čís. 377; naproti tomu se takové sklo ryhované (kanelované) projednává podle saz. pol. 375b).
(2)
Viz také všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 375—377.
Saz. čís. 376.
Sklo zrcadlové a tabulové výslovně nejmenované barvené, nebroušené, neleštěné, nevzorkované, nepokládané.
(1)
Sem patří též sklo opalisující, t. j. lité tabulové sklo mramorové k ozdobným zasklívkám, jež bylo vyrobeno vmísením různobarevných sklovin do tekutého skla; vyskytuje se obyčejně v menších kouscích.
(2)
Viz též 2. a 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 375—377.
Saz. čís. 377.
Sklo zrcadlové a tabulové výslovně nejmenované broušené, leštěné, vzorkované, ohýbané, též barvené nebo podjímané.
1.
(1) Broušené nebo leštěné sklo zrcadlové a tabulové se vyznačuje ponejvíce již svou větší stejnoměrnou tloušťkou, hladkostí i čistotou ploch (zrcadlové plochy bez bublinek, vláken, kroužků, šmouh a pod.), jakož i svým pečlivějším balením.
(2)
Lze je dále poznat podle toho, že se skrz zrcadlové a tabulové sklo broušené jeví předměty přímočaré, skrz sklo nebroušené však nerovné (pokřivené), jakož i podle toho, že broušené tabule skleněné na sebe položeny k sobě pevně přilnou a stěží se dají posunovat, čemuž tak není u tabulí nebroušených.
(3)
Sklíčka krycí a nosná na drobnohledné preparáty se projednávají jako broušené sklo tabulové.
(4)
Podle saz. pol. 377a) se projednává též velice tenké čisté, bezbarvé sklo tabulové, ze kterého se řezají krycí sklíčka na drobnohledné preparáty. Pro svou křehkost se vyskytuje pouze ve zcela nepravidelných kusech nepatrné velikosti. Žádá-li se, aby se projednalo jako sklo rozbité, lze to povolit jen s tou podmínkou, že bude napřed úplně rozbito.
2.
(1) Jako vzorkované sklo zrcadlové a tabulové se projednává nejen takové sklo, na jehož povrchu byly vytvořeny figury, ornamenty nebo jiné vzorky leptáním, pískovým tryskačem, rytím nebo jiným mechanickým nebo chemickým způsobem, nýbrž i sklo žlábkované, vlnité nebo vlnitě šupinaté a pod., dále tabulové sklo opatřené hvězdičkami, kvítky nebo jinakými lisovanými ozdobami, jakož i takové lité sklo surové. Lité sklo surové v tabulích nebo deskách, bez ohledu na tloušťku, je jen tenkrát vyloučeno z projednávání podle saz. čís. 377 a projednává se jako hladké podle saz. pol. 375a) nebo b), je-li jednoduše ryhováno (kanelováno). Viz 1. odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 375.
(2)
Matované sklo zrcadlové a tabulové se projednává rovněž podle saz. čís. 377 i když není vzorkované.
(3)
Veškeré ohýbané sklo zrcadlové a tabulové, ať je surové nebo jakkoli rafinované, se projednává podle saz. čís. 377; užívá se ho u vyčnívajících oken, rohů výkladních skříní, k zasklívání osvětlovacích těles, luceren a pod.
3.
Sklo facetované je na okrajích šikmo broušené a projednává se, není-li pokládané, podle saz. pol. 377b), i když není jinak broušeno.
4.
Sklo chrámové (kathedrální) má drsný, nerovný (jako od tepání) povrch, který tlumí světlo; užívá se ho v uměleckém malířství na skle a také k zasklívání.
5.
Jako zrcadlové a tabulové sklo pokládané se projednává všechno zrcadlové a tabulové sklo pokládané amalgamem, folií (lístky), též stříbrem.
6.
(1) O zrcadlovém a tabulovém skle malovaném, zlaceném nebo stříbřeném platí ustanovení všeobecných vysvětlivek k saz. třídě XXXV.
(2)
Jako malované sklo zrcadlové a tabulové se projednává též tabulové sklo, jež je natřeno olejovými nebo jinakými barvami nebo opatřeno vzorky nebo písmem, napatronovanými barvou.
(3)
Podle saz. pol. 377c) se projednávají též diapositivy na skle (fotografie na skle) Skleněné negativy k rozmnožování fotografickou cestou nebo světlotiskem jsou obdobně jako desky na tisknutí obrazů podle saz. čís. 650 beze cla.
(4)
Fotografické desky citlivé, saz. čís. 380.
Saz. čís. 378.
Zarámovaná zrcadla.
(1)
Jako zarámovaná zrcadla se projednávají větší zrcadla (zařízení pokojová) v rámech z obyčejných hmot. Taková zrcadla v rámech ze hmot jemných nebo velmi jemných se projednávají jako skleněné zboží, spojené s jinými hmotami podle saz. pol. 388b), c), d). Menší zrcadla, která již nemají povahy pokojových zařízení, se projednávají, jsou-li bez rámů nebo v rámech z jiných hmot, než které jsou jmenovány v saz. pol. 388b) až d), podle saz. čís. 378. Taková zrcadla v rámech ze hmot v saz. pol. 388b) až d) jmenovaných se projednávají podle saz. pol. 388b) až d), nepatří-li jako drobné potřeby (kapesní zrcátka) do saz. čís. 468 nebo 509 nebo jako zboží galanterní (malá ozdobná stolní zrcátka) do saz. čís. 480 nebo 511.
(2)
Zrcátka pozorovací (přístroj chirurgický), saz. čís. 573. Vydutá zrcadla optická, vyjma vydutá zrcadla k holení, saz. pol. 575b).
Saz. čís. 379.
Drátové sklo (lité tabule nebo desky s drátěnou vložkou).
(1)
Drátové sklo je sklo ztužené drátěným pletivem, probíhajícím pravidelně středem tloušťky celou tabulí. Vyrábí se tak, že se buď na žhavou skleněnou desku položí drátěné pletivo a na to se lisuje druhá vrstva skla, nebo se drátěné pletivo napne v určité výšce (v poloviční tloušťce skla) a nalitá sklovina se promačkává drátěným pletivem a válcuje v desku. Podobně se zhotovují skleněné tabule, v kterých probíhají ocelové dráty rovnoběžně.
(2)
Drátové sklo může být dvoubarevné, vzorkované a pod.
Saz. čís. 380.
Fotografické desky citlivé.
(1)
Sem patří pouze skleněné desky pokryté citlivou vrstvou fotografickou (emulsí).
(2)
Vyskytují se v obchodě většinou po dvanácti kusech zabalené v červeném nebo černém papíře a vložené do zalepených papírových krabiček. Poznají se již podle balení.
Saz. čís. 381.
Optické sklo surové, v čočky nevybroušené, v kusech, tabulích nebo jako čočky, lité, lisované nebo řezané, též přibroušené, bílé nebo barevné.
(1)
Sklo určené k účelům optickým je úplně čiré a má velikou způsobilost k lomu světla. K nejhlavnějším druhům optických skel patří sklo flintové, korunové (crownglass), zinkové a boraxové.
(2)
Surové sklo optické v kusech má tvar nepravidelných drsných zlomků; tabule takového skla, zpravidla ne příliš veliké, mají poměrně velkou tloušťku, někdy tvar kostek a mají vždy povrch drsný Surové sklo optické ve tvaru čoček se podobá hladkým válcovitým koláčům, jejichž povrch je rovněž drsný.
(3)
Veškeré tyto tvary bývají téměř vždy k vyzkoušení čistoty skla na dvou protilehlých místech přibroušeny.
(4)
Jako optické sklo saz. čís. 381 se projednávají také skla plochá a lasturovitá (skla vydutá, konkavní), vyříznutá okrouhle nebo oválně ze skla válcovaného nebo z foukaných skleněných dutých koulí, jakož i řezané, ne příliš veliké tabule a pásy, bílé, modré, šedé nebo jinak tmavě zbarvené, avšak nebroušené ani na plochách, ani na okrajích.
(5)
Sem patří též Strassovo sklo (sklo lehko tavitelné, obsahující mnoho olova a lámající silně světlo) v surové hmotě, kdežto pierres de Strass (napodobeniny diamantů) nezasazené se projednávají podle saz. čís. 386.
Saz. čís. 382.
Sklíčka hodinková, skla do brýlí a jiná skla optická, broušená.
(1)
Skly do brýlí a podobnými optickými skly (skleněnými čočkami a pod.) podle saz. čís. 382 rozumíme skla broušená vypoukle a vydutě, broušené optické hranoly, dále podobná skla plochá a lasturovitá (coquilles) atd., která nejsou spojena s jinými hmotami; jsou-li obroubena, projednávají se jako přístroje optické saz. čís. 575.
(2)
Optická skla sem patřící mohou mít obroušené plochy nebo být přibroušena pouze na okrajích (předběžně upravena), na př. skla do brýlí nebroušená na plochách, avšak s okraji přibroušenými, též s vyvrtanou dírkou po straně k upevnění pera (pro skřipce bez obruby) a pod.
(3)
Vypoukle a vydutě broušené sklo zrcadlové k optickým přístrojům, jež lze poznat podle jeho čirosti, patří do saz. čís. 382; zato se však projednává takové pokládané sklo zrcadlové na zrcadla holicí nebo na zrcadla pro jiné potřeby podle saz. pol. 377c).
(4)
Skla do brýlí z horského křišťálu hrubě přiříznutá a zhruba přibroušená se projednávají podle saz. čís. 381, hotově broušená podle saz. čís. 382.
(5)
Jako broušená sklíčka hodinková se projednávají všecka broušená sklíčka, mající tvar a velikost sklíček hodinkových, bez zřetele na jejich upotřebení.
Saz. čís. 383.
Skleněné perly.
1.
(1) Skleněné perly se lijí (též lisují nebo brousí) masivně (též s podjímáním) z bílé nebo barevné skloviny nebo se z ní dutě vyfukují nebo se sekají ze skleněných trubiček. Okraje perel sekaných se zakulacují dodatečně obtavením.
(2)
Skleň (šmelc, bůstky, t. j. tenké krátké kousky trubiček s ostrými hranami) a skelné šupiny (tenké cetkovité částečky skla, dírkované) se projednávají jako skleněné perly.
2.
(1) Napodobeniny pravých perel (umělé, nepravé perly) se projednávají jako takovéto napodobeniny jen tehdy, mají-li barvu, tvar a velikost pravých perel a průměr nejvýše 8 mm; zpravidla se vyfukují z velmi tenkých skleněných trubiček, uvnitř nebo vně se pokládají zvláštní hmotou (perlovou trestí, t. zv. rybím stříbrem) a vyplňují voskem, aby byly pevnější.
(2)
Podle saz. pol. 383c) se projednávají též jiné napodobeniny perel z umělé perlové hmoty zhotovené z rybích šupin nebo opatřené perlovým leskem, jehož bylo docíleno působením směsí (ze želatiny a j.) a pod., podobají-li se skutečným perlám barvou, tvarem a velikostí. Skleněné fantastické útvary, které se barvou, tvarem nebo velikostí nepodobají perlám pravým, jakož i napodobeniny perel průměru většího než 8 mm patří do saz. čís. 388.
3.
(1) Při zařaďování se nepřihlíží k tomu, jsou-li skleněné perly nebo skleň (šmelc, bůstky) navlečeny na nitích jen za tím účelem, aby se daly snáze zabalit a zasílat.
(2)
Dají-li se skleněné předměty navlečené na nitích nebo šňůrách upotřebit přímo jako náramky nebo náhrdelníky, patří do saz. čís. 387.
(3)
Skleněné kroužky, které nelze považovat pro jejich větší průměr za skleněné perly, saz. čís. 374.
Saz. čís. 384.
Skleněné ověsky k lustrům atd. masivní, též barevné, broušené, s očky nebo bez nich.
Skleněné ověsky saz. čís. 384 se liší od podobných předmětů saz. čís. 374 z lisovaného, masivního skla tím, že jsou buď vrtané nebo opatřené vtavenými očky k zavěšení na lustry.
Saz. čís. 385.
Skleněné knoflíky s očky nebo bez nich, skleněné korály, skleněné kuličky, skleněné krůpěje, též z barevného skla.
1.
Skleněné knoflíky na podložkách z obecných kovů nezlacených nebo nestříbřených, u kterých kov na stranu lícní nepřesahuje, se projednávají podle saz. čís. 385; jsou-li tyto podložky na líci viditelné, projednávají se takové knoflíky podle saz. čís. 388.
2.
(1) Skleněné korály se lijí (též lisují nebo brousí) jako skleněné perly saz. čís. 383 masivně (též s podjímáním) z bílé nebo barevné skloviny nebo se z ní dutě vyfukují.
(2)
Nepravé korály z umělé hmoty korálové, saz. čís. 571.
(3)
Skleněnými kuličkami tohoto saz. čísla se rozumějí jednak malé dírkované kuličky nebo podobné kuličky ze skla dutého, jakých se užívá k výzdobě konfekce, dámských klobouků, ozdobných předmětů a pod., jednak malé masivní kuličky skleněné k čištění lahví atd. Masivní skleněné koule, použitelné jako hračky a pod., saz. čís. 388.
(4)
Při zařaďování se nepřihlíží k tomu, jsou-li skleněné korály a skleněné kuličky navlečeny na nitích jen za tím účelem, aby se daly snáze zabalit a zasílat. Viz též saz. čís. 387.
(5)
Skleněné krůpěje (skleněné slzy, rozpraskané sklo, zvané též kapky batavské) jsou kapky z bílého nebo barevného skla, vybíhající v dlouhou špičku, které vznikají kapáním roztaveného skla do studené vody. Náhlým tímto ochlazením se sklo stává velmi křehkým a rozpadne se, ulomíme-li špičku na nejkrajnějším bodu.
Saz. čís. 386.
Nepravé kameny nezasazené.
(1)
Skleněné kameny, skleněné drahokamy, skelné slitky, nepravé kameny ozdobné, nepravé drahokamy (zvané obyčejně pierres de Strass) jsou lisované nebo broušené napodobeniny drahokamů ze skla.
(2)
Pravé drahokamy saz. čís. 571 se liší od nepravých tím, že mají větší stupeň tvrdosti, živější hru barev, značnější sílu a stálost lesku (oheň), a také někdy tím, že mají větší specifickou váhu. Vzniknou-li pochybnosti, podá nám potřebné vysvětlení cena udaná v účtu nebo posudek znalců.
(3)
Sem patří též dírkované nepravé kameny, které jsou upraveny k navléknutí na šňůrky pro ozdobné předměty nebo k přišití na konfekční zboží.
(4)
Nepravé kameny zasazené nebo zboží z nich, saz. čís. 387.
Saz. čís. 387.
Skleněné náramky a náhrdelníky; předměty ze skleněných perel (mimo napodobeniny pravých perel), z nepravých kamenů, ze skleněných destiček, skleněného přediva a pod., též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
(1)
Sem patří náramky a náhrdelníky, též jiné ozdoby pánské i dámské, na př. brože, náušnice, jehlice náprsní atd. ze skla, nepravých kamenů, skleněných destiček, skleněné mosaiky, skleněného přediva a skleněných korálů; dále šňůry perel, t. j. perly skleněné na šňůrkách nebo drátcích upravené na náramky a náhrdelníky a pod., vyjímaje výrobky z nepravých perel, patřící do saz. čís. 570.
(2)
Viz též 3. vysvětlivku k saz. čís. 383 a 2. vysvětlivku k saz. čís. 385.
(3)
K tomuto saz. číslu patří též jiné výrobky ze skleněných perel atd., jako nášivky ze skleně (šmelce) nebo skleněných perel a pod. navlečených na šňůrkách nebo drátu (sem patří též perly navlečené na přízi, jež jsou upevněny dvěma v opačném směru taženými hedvábnými nitmi), náhrobní věnce ze skleněných perel atd., růžence ze skleněných korálů, skleněných perel atd.; dále krajky z předeného skla, vypoukle ryté lehko tavitelné sklo (napodobeniny kamejí), do hloubky ryté lehko tavitelné sklo (napodobeniny gem) a j.
(4)
Zboží tohoto saz. čísla spojené s velmi jemnými hmotami, saz. pol. 388d).
Saz. čís. 388.
Skleněné a smaltové zboží výslovně nejmenované.
1.
(1) Do saz. čís. 388 patří ozdoby na vánoční stromek, hračky a veškeré zboží skleněné a smaltové výslovně nejmenované, nespojené nebo spojené s jinými hmotami Nespojené s jinými hmotami jsou na př. umělé oči, zhotovené se skla a smaltu, hotové tlakoměrové trubičky, skleněné trubičky pro chemické účely, které nebyly najednou vyfukovány, nýbrž jsou sestaveny z různých dílů, sošky zvířat, květiny a podobné výrobky uměleckého vyfukování skla; zboží skleněné spojené s jinými hmotami jsou na př. sklenice na pivo a skleněné džbánky s kovovými víčky, skleněné mísy, cukřenky atd. s kovovou obrubou; skleněné láhve povlečené nebo opletené proutěným nebo slaměným pletivem, koží, kaučukem nebo tkaným a stávkovým zbožím, skleněné láhve syfonové s kovovým mechanismem tlakovým, skleněné přístroje na sodovku s opletením rákosovým nebo drátěným a s kovovým kováním; skleněná svítidla spojená s kovovými součástkami; montované skleněné koule pro elektrické obloukovky, avšak bez součástek vlastního lampového mechanismu; skleněné obrazy, u nichž jsou jednotlivé kusy skla spojeny okenním olovem nebo jiným pojivem (tmelem); skleněná mosaika, jejíž dílky jsou položeny na desce povlečené tmelem; skleněné pískové a vodní hodiny (přesýpací a překapovací) spojené se dřevem nebo s jinými hmotami; drobnohledné preparáty na skle.
(2)
Viz též všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 370—372.
(3)
Trubky zaváděcí a katétry k účelům chirurgickým, saz. čís. 573.
2.
(1) Ozdoby na vánoční stromek a jiné hračky se projednávají podle saz. čís. 388, jsou-li jenom ze skla (na př. kuličky na hraní, kuželníkové koule, skleněná vlna upravená pro drobný prodej) nebo tvoří-li sklo hlavní součást. Skleněné předivo a skleněná vlna neupravené pro drobný prodej se projednávají jako ostatní skleněné zboží výslovně nejmenované.
(2)
Jak se projednávají hračky, viz úvodní vysvětlivky.
Saz. čís. 389.
Umělé zuby nevystrojené drahými kovy.
(1)
Sem patří umělé zuby (jako náhražka za přírodní) tvářené ze smaltu, tmelů, porcelánu a pod. nebo řezané ze slonoviny nebo jiných živočišných nebo rostlinných surovin soustružnických a řezbářských, jakož i hotové chrupy, též spojené s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami, avšak nevystrojené drahými kovy.
(2)
Toto zboží spojené s drahými kovy, saz. čís. 390.
(3)
Za spojení s drahými kovy se považují i nýtky nebo trubky z platiny nebo platinové slitiny (crampony), které slouží k upevnění zubů na patrových destičkách a jež bývají zapuštěny většinou do voskových podložek garnitur, takže nejsou viditelny. Při prohlídce takových zásilek buďtež proto jednotlivé zuby z voskové podložky vytaženy, aby mohla být jejich sazební povaha určena.
Saz. čís. 390.
Zboží této třídy, vystrojené drahými kovy.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.
XXXVI.
Kamenné zboží z kamene, nepálených zemin, cementu a kamenné směsi.
Do této saz. třídy jsou zařaděny: kameny a desky určitým způsobem opracované (saz. čís. 391), žárovzdorné kameny křemencové (saz. čís. 392), břidlice (saz. čís. 393), kamenné desky 16 cm silné nebo slabší (saz. čís. 394), výslovně nejmenované předměty z kamene (saz. čís 395—397), hmoty isolační (saz. čís. 398), cement (saz. čís 399), zboží z cementu nebo sádry (saz. čís. 400), zboží osinkové (saz. čís. 401), kameny mlýnské a litografické (saz. čís. 402), brusy a brousky, cídidla, brusidla a leštidla (saz. čís. 403—407), kamenné zboží jemné (saz. čís. 408), kamenné zboží spojené s jinými hmotami (saz. čís. 409) a kamenné zboží vystrojené drahými kovy (saz. čís. 410).
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXVI.
1.
(1) Zbožím kamenným rozumíme zboží z kamene, nepálených zemin, cementu a kamenné směsi. U desek saz. čís. 394 a u výslovně nejmenovaných předmětů saz. čís. 395—397 rozeznáváme předměty z úběle, mramoru nebo hadce, pak ze žuly, porfyru, syenitu a podobných tvrdých kamenů a konečně předměty ze všech kamenů jinakých.
(2)
Pro rozeznávání těchto tří skupin se podotýká toto:
(3)
Úběl (alabastr, odrůda sádrovce) je průsvitný, jemnozrnný, čistě bílý, tu a tam přechází v bledou červeň nebo šeď, též bývá prostoupen jemnými žlutavými, červenavými nebo šedými žilkami a má nízký stupeň tvrdosti, takže se dá rýpat již nehtem. Odrůdou jeho je tak zvaný vápencový úběl, který je rovněž průsvitný, ale hrubozrnný, lupenatý a žlutavě bílý až žlutý jako víno nebo med, někdy pruhovaný světlejšími nebo tmavšími barevnými pruhy; je tvrdší než úběl shora jmenovaný a nedá se nehtem rýpat.
(4)
Mramor je vápenec leštitelný, krystalinicko-zrnitý, bílý ve všech odstínech, méně často černý nebo jiné barvy, většinou žíhaný skvrnami v podobě plamenů nebo oblakovitých chuchvalců, žilkovitý nebo jinak skvrnitý. Mramor se liší od žuly tím, že se rozpouští v teplé zředěné kyselině solné (při čemž unikající kyselina uhličitá šumí), čehož u žuly není. K mramoru patří též tak zvaný onyxový mramor živých barev s kresbou v podobě plamenů, místy průsvitný jako úběl.
(5)
Všechny předměty z écaussines, t. j. leštitelného vápence, se projednávají jako předměty z mramoru.
(6)
Hadec (převážně vodnatý křemičitan horečnatý) má slabý mastný lesk a velmi často má skvrny a žilkovité světlejší pruhy, takže jeho kresba se podobá hadí kůži; barvy je nejčastěji tmavozelené, zřídka kdy hnědé. Hadec je měkký, lehko se řeže a rozkládá se v kyselině solné nebo sírové, při čemž se vylučuje rosolovitá kyselina křemičitá.
2.
Druhou skupinu tvoří žula, porfyr, syenit a podobné tvrdé kameny, na př. rula, diabas, diorit, gabro, trachyt, čedič, labradorit. Tyto kameny jsou velice tvrdé, nedají se nožem rýpat vůbec nebo jen nepatrně a kyselina solná na ně prakticky nepůsobí.
3.
(1) Všechny druhy kamenů v 1. a 2. vysvětlivce neuvedené patří do třetí skupiny, na př. pískovec, mastek, lasturové vápno (odrůda vápence, která se nedá leštit a kterou nelze počítat k mramoru) atd.; sem patří též nepálené zeminy a nepálená tuha.
(2)
Zboží z cementu nebo ze sádry, saz. čís. 400.
4.
Kamenné zboží složené z různě zařaděných kamenů se projednává podle druhu, na který je stanovena vyšší sazba, na př. náhrobky ze žuly a pískovce jako zboží ze žuly.
5.
(1) Různé způsoby opracování (zhruba osekané, pemrlicí opracované, pilou nebo lanem řezané, broušené, leštěné), podle kterých je zboží do saz. čís. 391—397 zařaděno, se poznávají takto:
(2)
Zhruba osekanými nebo osekanými rozumíme kameny (saz. čís. 391), kamenné desky 16 cm silné nebo slabší (saz. čís. 394), jakož i hrubě pracované předměty z kamene (saz. čís. 395—397), u nichž byly pouze odstraněny hrubé nerovnosti opracovaných ploch, jako vyčnívající hrany, výstupky, hrboly a pod., kamenickým kladivem, špičákem, dvojšpicí, nosákem, sekerou, oškrtem nebo korunicí (vesměs nástroje podobné kladivu nebo dlátu), ovšem jenom potud, pokud tím nepovstanou plochy vyrovnané, t. j. čistě opracované. K pečlivějšímu opracování úzkého okraje (pásku) kamenickým dlátem se nepřihlíží.
(3)
Od kamenů atd. zhruba osekaných buďtež rozeznávány kameny atd. opracované pemrlicí, jejíž čtvercová úderná plocha je pokryta špičkami. Takto opracované kameny mají rovnoměrný, vyrovnaný povrch, pokrytý všude nepatrnými dolíčky.
(4)
Jako pemrlicí opracované kameny se projednávají též kameny ryhované, t. j. kameny opracované rýhovačkou (širokým plochým dlátem); mají rovnoměrně vyrovnané plochy, na nichž jsou viditelné rovnoběžné stopy po úderech dláta.
(5)
Pilou nebo lanem řezané plochy jsou na rozdíl od osekaných rovné, mívají však často ještě stopy tohoto opracování (rýhy po pile nebo drsný povrch atd.). Nezřídka však tyto znaky chybějí a řezné plochy jsou více méně hladké. V tomto případě se podobají plochám broušeným nebo hoblovaným, jež mají povrch stejnoměrný, hladký. Je jedno, jsou-li dále uvedené „pilou řezané“ plochy vytvořeny pilovým listem ozubeným či neozubeným, tenkým úzkým pásem ocelovým nebo kotoučem (nikoli však brusem), lanem či drátem. Viz též 1. odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 394.
(6)
Leštěné plochy jsou nejen úplně hladké, nýbrž i lesklé jako zrcadlo, kdežto plochy řezané pilou, i broušené nebo hoblované, jsou bez lesku.
Saz. čís. 391.
Kameny na více než třech stranách pilou nebo lanem řezané, jinak však hrubé nebo jen zhruba osekané; kamenné desky silnější než 16 cm, toliko pilou nebo lanem řezané nebo štípané.
1.
(1) Sem patří kameny řezané pilou na více než třech stranách nebo na všech stranách. Nejsou-li jednotlivé strany řezané pilou, pak smějí být jen surové nebo pouze zhruba osekané (viz vysvětlivky k saz. čís. 142). Plochy pilou řezané, jež byly Špičákem deformovány a nejsou tedy použitelné, nelze považovat za řezané pilou, nýbrž jen za zhruba osekané.
(2)
Kvádry a jiné tvářené osazovací kameny, které mají jednu nebo více vyrovnaných ploch, patří podle druhu kamene do saz. čís. 395—397 i tenkrát, když je líc zhruba osekán (alla rustica).
2.
(1) Kamenné desky jsou kameny s dvěma hlavními plochami rovnoběžnými nebo jen nepatrně k sobě nakloněnými, jejichž tloušťka je poměrně nepatrná k délce a šířce, nikdy však nepřesahuje 20 cm. Jsou-li pochybnosti, pokládají se za desky jen takové kameny, jejichž největší plocha je větší než součet plochy po ní největší a obou ploch nejmenších.
(2)
Kamenné desky silnější než 16 cm se projednávají podle saz. čís. 391, jsou-li řezány pilou nebo štípány z balvanů, kdežto za desky, které se projednávají podle saz. čís. 142, se považují jen balvany tvaru deskového, surové, jak byly vytrhány nebo vylámány ze skály (lomu). Viz vysvětlivky k saz. čís. 142.
(3)
Štípané desky jsou na štěpné ploše více nebo méně nerovné, vlnité a jeví zpravidla na mnohých místech stopy použitých nástrojů. Naproti tomu desky buď oddělené (odkryté, sňaté), též nástroji, nebo získané trháním z horniny uložené ve vrstvách mají zpravidla více méně rovnou vrstevní plochu.
(4)
Kamenné desky saz. čís. 391 mohou být také zhruba osekány; toto zařadění se nemění, jsou-li zhruba osekány i okrajové plochy.
(5)
Břidlice v deskách silnějších než 16 cm se projednává jako jiné kamenné desky této tloušťky podle saz. čís. 391, kdežto břidlicové desky silné nejvýše 16 cm patří do saz. čís. 393. Jiné kamenné desky než břidličné, 16 cm silné nebo slabší, patří do saz. čís. 394, litografické kameny vždy do saz. čís. 402.
(6)
Kameny, jakož i kamenné desky silnější než 16 cm, které jeví na všech nebo na jednotlivých plochách nebo místech další opracování, než je u saz. čís. 391 přípustné, na př. opracované pemrlicí, ryhované, hoblované, broušené, leštěné, patří do saz. čís. 395—397, vyjma břidlici, která takto opracovaná patří do saz. pol. 393c).
(7)
O způsobech opracování viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXVI.
Saz. čís. 392.
Žáruvzdorné kameny křemencové tvaru cihel, osekané anebo řezané pilou nebo lanem.
Křemenec je křemen sklovitého lesku, bílého, šedého, též červenavého zbarvení; je tak tvrdý, že rýpe sklo. Žáruvzdorné kameny patřící do saz. čís. 392 jsou z křemene vysekány nebo pilou vyřezány, nikoli však stmeleny z křemencových zrn. Takové žáruvzdorné cihly (dinasové), saz. čís. 413.
Saz. čís. 393.
Břidlice.
1.
(1) Břidlicí v deskách saz. pol. 393a) rozumíme nehoblované a nebroušené desky, silné 10 mm až 16 cm, kterých se užívá jako obkládaček nebo dlaždiček, desek stolních atd., i když jsou upraveny pilou, osekáním atd. na hranách na tvar pro budoucí použití; jsou-li dále opracovány (hoblovány, broušeny atd.), patří do saz. pol. 393c).
(2)
Břidlicové desky silnější než 16 cm, pouze pilou řezané nebo štípané, se projednávají podle saz. čís. 391, dále opracované podle saz. pol. 393c).
2.
(1) Jako břidlice pokryvačská a jiná břidlice tabulková saz. pol. 393b) se projednávají tenčí tabule, štípané z balvanů, dále neopracované, na krytí střech a k výrobě počítacích (psacích) tabulek.
(2)
Při projednávání břidlice pokryvačské a tabulkové se nepřihlíží k tomu, jsou-li hrany pouze ořezány, osekány nebo řezány pilou.
(3)
Za pokryvačskou břidlici se pokládají všechny břidlicové desky slabší než 10 mm a obvodu menšího než 2 m.
(4)
Břidlicové desky pokryvačské mohou býti též jiného tvaru než pravoúhlého nebo kosočtverečného; při zařadění se nepřihlíží k vysekaným nebo proráženým otvorům.
(5)
Jako tabulková břidlice se projednávají břidlicové desky, které jsou slabší než 10 mm a obvodu 2 m nebo většího.
3.
(1) Do saz. pol. 393c) patří všechny břidlicové desky (též silnější než 16 cm), jakož i břidlice pokryvačská a tabulková, jsou-li dále opracovány, t. j. hoblovány, broušeny, černěny, linkovány, žlábkovány, drážkovány, vrtány, nebo mají-li profilovaný okraj atd., též v rámech ze surového dřeva, které mohou mít na rozích kování z bílého plechu toliko k upevnění, avšak bez dalšího jiného spojení.
(2)
Břidlicové tabulky (počítací tabulky) v rámech z pokostovaného nebo leštěného dřeva, saz pol. 409a).
(3)
Podle saz. pol. 393c) se projednává dále zboží z břidlice nespojené s jinými hmotami, nejde-li o přepychové předměty nebo hračky saz. čís. 408.
(4)
Pisátka se však projednávají podle saz pol. 393c) jen tehdy, jsou-li řezána z přírodní břidlice a nejsou-li malována, lakována nebo bronzována, ani spojena s jinými hmotami.
(5)
Podle saz. pol. 393c) se projednávají též tyčinky z bílé nebo červené přírodní křídy nebo mastku, jen řezané, neobkládané ani papírem, ani ničím jiným, kterých se používá ke psaní na tabulích atd. (viz 3. vysvětlivku k saz čís. 409). Černá křída řezaná, saz. čís. 629.
(6)
Pisátka řezaná z přírodní břidlice, malovaná, lakovaná nebo bronzovaná nebo spojená s obyčejnými hmotami, saz. pol. 409a); pisátka z plavené hmoty břidličné, tvářená pojidly (zasazená nebo nezasazená), saz. čís. 629, jen papírem povlečená, saz. pol. 409a).
(7)
Zboží z břidlice (též desky, tabule a pisátka řezaná z přírodní břidlice) spojené s jinými hmotami (vyjma břidlicové tabule v rámci ze surového dřeva), saz. čís. 409.
Saz. čís. 394.
Kamenné desky silné nejvýše 16 cm (mimo desky břidlicové a kameny litografické).
1.
(1) Sem patří všecky kamenné desky 16 cm silné nebo slabší, vyjma desky břidlicové (saz. čís. 393) a kameny litografické (saz. čís. 402).
(2)
O pojmu kamenných desek viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 391.
2.
(1) Podle saz. pol. 394a) se projednávají kamenné desky zhruba osekané, štípané nebo řezané pilou, jevící obyčejně ještě stopy tohoto opracování (nerovný, drsný povrch atd.). Při řezání kamenů pilou (viz 5. odstavec 5. všeobecné vysvětlivky k této saz. třídě) se užívá buď ocelového zrní nebo mořského písku; tvrdé kameny se řežou výhradně za pomoci ocelového zrní, kdežto při řezání měkčích kamenů (na př. mramoru) se používá raději mořského písku, ježto se jím docílí jemnějšího řezu. Plochy kamenných desek řezaných za pomoci ocelového zrní jeví zpravidla nerovnosti a rýhy po pile; plochy kamenných desek řezaných za použití mořského písku (zvláště mramorových, jež se dovážejí ponejvíce z Italie a z Belgie), mívají na řezných plochách někdy t. zv. zářezy (nepatrné podélné vyvýšeniny nebo vlnění ve směru řezu) nebo hladší rovnoběžné pruhy, vznikající nedostatečným nasypáním písku, mimo pruhy hrubšího vzhledu; někdy mívají žlutohnědé skvrny od rzi (zvláště mramory světlých barev) nebo pod lupou znatelné stopy zadřeného písku. Často však jsou plochy kamenných desek řezaných za použití mořského písku úplně rovné, více méně hladké, bez oněch stop po řezání pískem. Takové desky se pak podobají deskám broušeným, dovážejí se však jinak baleny nežli broušené. Řezané desky se dovážejí zpravidla v otevřených vagonech, obyčejně několik desek stejné velikosti, řezaných z jednoho a téhož balvanu, bez zvláštního balení, podložené jen slamou a pod.; desky broušené však jsou pečlivě baleny, obyčejně v bednění.
(2)
Jsou-li kamenné desky dále opracovány (na př. pemrlicí), broušeny nebo leštěny, projednávají se podle saz. pol. 394b). Broušené desky mají povrch úplně rovný, stejnoměrný, hladký bez lesku, kdežto leštěné desky mají zrcadlový lesk a dovážejí se zpravidla buď v bednění, nebo jsou k sobě lesklou plochou po dvou přisádrovány.
(3)
Jen nepatrně zhruba přibroušené kamenné desky, jejichž povrch má ještě korýtkovité nebo žlábkovité prohloubeniny nebo přírodně drsná místa, nejsou vyloučeny z projednávání podle saz. pol. 394a).
(4)
Jak se rozeznávají druhy kamenů a způsoby opracování, viz všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXVI.
3.
(1) Do saz. pol. 394a) 1 patří též tenké surové desky štípané ze slídy a selenitu (mariánského skla, tabulkovitého sádrovce), v různých nepravidelných mnohoúhelnících, s oříznutými okraji; jsou-li barveny nebo dále opracovány, nikoli však přiříznuty pro určitou potřebu, projednávají se takové desky, jakož i tak zvané desky mikanitové, t. j. desky vyrobené ze stmelených destiček slídových, podle saz. pol. 394b)1.
(2)
Surové deskovité kusy slídy z kamene jen vylámané, nepravidelných tvarů, obyčejně neoříznuté, saz. čís. 142.
(3)
Slídové a mikanitové desky přiříznuté k určitému účelu, rovněž kotoučky, děrované kroužky a pod. ze slídových a mikanitových desek vyříznuté, vyseknuté, či jinak tvářené, saz. čís. 409.
(4)
Mikanitové desky podlepené papírem neba tkaninami, anebo s takovými vložkami se projednávají podle saz. čís. 409, právě tak jako zboží ze slídy či selenitu spojené s jinými hmotami; je-li jakkoli montované, viz saz. třídu XLI.
4.
Dále opracované desky z leštitelného vápence (écaussines), mají-li menší rozměr než uvedeno v poznámce k saz. pol. 394b) 2, jakož i všecky takové desky bez zřetele na rozměry, nedovážejí-li se na dovolovací list, projednávají se podle saz. pol. 394b)2.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 395—397.
Předměty výslovně nejmenované z kamenů.
1.
(1) Do saz. čís. 395—397 patří všechny v saz. čís. 393, 394 a 398—410 neuvedené předměty z kamenů (práce kamenická, soustružnická atd.), na př.: obrubně (veřeje) dveřní a okenní, sloupy a jejich součástky, žlaby, trouby, koryta, válce (kamenné válce k ovocným lisům, k facetování skleněných tabulí atd.), moždíře, plynové hořáky, vřetenové pánvičky, opracované filtrační kameny, srdce k mlýnským kamenům, koule z nepálených zemin k odstraněni přiboudliny při rektifikaci lihu a pod.; jinou skupinu zboží těchto saz. čísel tvoři náhrobní kameny (náhrobky), krby a jejich součástky, pak práce sochařské a řezbářské, na př. architektonické okrasy (balustrády, konsoly, římsy atd.), vázy a jiné plastické výrobky, vyjma sochy (také poprsí a zvířecí figury), basreliefy a hautreliefy saz. čís. 651 a vyjma předměty přepychové a hračky saz. čís. 408.
(2)
Podle těchto saz. čísel se projednávají též kameny, jakož i kamenné desky silnější než 16 cm, jež jsou více opracovány, než je dovoleno v saz. čís. 391 a jež jsou tedy zcela nebo částečně opracovány pemrlicí, broušeny, přibroušeny, leštěny nebo jinak dále opracovány (viz vysvětlivky k saz. čís. 391).
(3)
Sochy, poprsí atd. z kamenů vážící více než 5 kg, které jsou součástmi náhrobků a s nimi se zároveň dovážejí, mohou být projednány odděleně podle saz. čís. 651. Právě tak se projednávají ozdoby a tabule pro nápisy z kovů podle hmoty, ze které jsou vyrobeny, nejsou-li pevně spojeny s náhrobky.
(4)
Součástky krbů s plastickými ozdobami (figurami, reliefy atd.), váží-li kus 5 kg nebo méně, saz. čís. 408.
2.
(1) O rozlišování druhů kamenů a jejich opracování viz všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXVI. K tomu, jak odlišovat podle znění saz. čís. 395—397 výrobky prostě profilované nebo prostě pracované, nekroužené [a)1] od výrobků jinak profilovaných, ornamentovaných nebo kroužených [a)2], se poznamenává: Podle a)1 se projednávají jen hrubé práce kamenické, které jsou pracovány prostě, t. j. bez ozdoby, a mají profil prostý, t. j. přímočarý nebo jednoduše oblý (konkávní nebo konvexní). Zboží zařaděné do a)1 nesmí být krouženo (soustruhováno) a nesmí tedy mít známky po opracování kamenickým soustruhem; též nesmí být spojeno s jinými hmotami (viz následující 3. všeobecnou vysvětlivku).
(2)
Do a)2 patří zboží kamenné zcela nebo částečně kroužené, i když je jen prostě pracováno nebo prostě profilováno, jakož i kamenné zboží jinak profilované (profilu několikanásobně oblého nebo kombinovaně přímočarého a oblého nebo ornamentované (s ozdobami tvaru perel, vajec, arabesek, růžic, všechno zboží kanelované [žlábkované] s rovnými okrasnými čarami, které vnikají do ploch nebo vynikají z nich [s pásovým ornamentem meandrovým, vodními kapkami a pod.] atd.), vyjma zboží uvedené pod b); vrtání se pokládá za opracování uvedené pod a)2. Vývrty pro čepy a pod. nevylučují však projednání podle a)1.
(3)
Do b) patří všechny výrobky zcela nebo částečně broušené, leštěné, zlacené nebo stříbřené (též bronzované), bez zřetele jsou-li prostě pracované nebo ornamentované a jsou-li prostě nebo jinak profilované. Sem patří též práce kamenické pomalované nebo mnohobarevně natřené. K pouhému jednoduchému nátěru olejovou barvou se nepřihlíží. Broušené práce se odlišují od kroužených (soustruhovaných) tím, že kroužené mají viditelné známky po opracování soustruhem, kdežto zboží broušené je hladké a má nejvýš tu a tam nějakou brusnou čáru.
3.
(1) Spojení předmětů saz. čís. 395—397 se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami ze železa nebo z jiných obecných kovů nevylučuje jejich projednání podle těchto saz. čísel, neboť se k takovému spojení nepřihlíží, nejde-li o předměty saz. pol. 395a)1, které se, jsou-li takto spojené, projednávají podle saz. pol 395a)2.
(2)
Spojení uvedená v předcházejícím odstavci, k nimž se nepřihlíží, jsou jen podřadné součástky, na př.: patky, rozpěrky a spojky ze dřeva; čepy, tyče, rozpěrky zhruba kované, zhruba opilované nebo přibroušené, zhruba pozinkované, pocínované atd. nebo natřené; dále kotouče a objímky ze železa nebo jiných obecných kovů u otáčivých plastických výrobků těchto saz. čísel. Nepatří však k nim ozdoby ze železa nebo jiných obecných kovů, na př. profilované lišty, ornamenty, květiny, ovoce a pod., které při náhrobcích, studnách a pod. bývají často spojovány s pracemi z kamenů; takové zboží se projednává podle saz. čís. 409.
(3)
Práce z kamenů spojené s jinými hmotami (vyjma se dřevem nebo hrubě pracovanými součástkami ze železa nebo jiných obecných kovů) se projednávají podle saz čís. 409.
Saz. čís. 398.
Isolační hmoty z křeménky promíšené s osinkem, chlupy, pilinami a pod.
(1)
Isolační hmoty (obkládací) saz. čís. 398 jsou směsi křeménky s osinkem (také s cementem a jinými nerostnými hmotami), chlupy, dřevěnými pilinami, rostlinnými vlákny a pod., kterými se plní dutiny ledniček a ohnivzdorných pokladen, obkládají parovodní potrubí atd Isolační hmoty se vyskytují buď jako prášek, nebo jsou v kusech, jež lze snadno rozetřít.
(2)
Křeménka je sypký, jemný (jako mouka) prášek nebo hmota šedobílá až světle hnědá, která se dá snadno rozetřít a skládá se z křemenných skořápek odumřelých rozsivek (infusorií), jejichž pravidelná struktura se pozná drobnohledem.
(3)
Tvářené hmoty isolační z křeménky s osinkem atd. v deskách, cihlách, žlábkovitých kusech a pod., též s vložkami z drátěných pletiv, saz. čís. 365.
(4)
Tvářené hmoty isolační z cementu, saz. čís. 400.
Saz. čís. 399.
Cement.
1.
(1) Do saz. čís. 399 patří portlandský a románský cement (hydraulický cement, cementové vápno, nesprávně zvané také vápno hydraulické), jakož i podobné výrobky, na př. struskový cement.
(2)
Získávají se z hlinitých vápenců a slínů nebo ze směsí vápenců s hlínou, též s přídavky trasu (sopečného tufu), pucolánky nebo santorinky, strusky, střepů hliněných, moučky z cihel a pod., které se rozkládají uměle regulovaným pálením za chemické kontroly v zamýšlené sloučeniny vápníku, křemíku a hliníku a ztvrdnou po kratší nebo delší době i pod vodou:
(3)
Tyto cementy přicházívají do obchodu obyčejně jemně rozemleté jako drsný prášek zelenošedý nebo žlutavý, nahnědlý až červenohnědý, v sudech nebo pytlích, opatřených obyčejně továrními známkami.
(4)
Sem patří také barvené cementy všech druhů k výrobě různého zboží cementového.
(5)
Do saz. čís. 399 patří dále pálená magnesie saz. pol. 597c) s přísadou dřevěných pilin nebo nerostů (magnesiový cement).
(6)
Podle saz. čís. 399 se projednává též hydraulické vápno v kusech nebo mleté (hubené vápno, vodní vápno) Mleté hydraulické vápno je lehký moučnatý prášek světložlutý, skoro bílý, který pod vodou vůbec netvrdne, na vzduchu tvrdne velice pomalu až po několika dnech; u vodního vápna musí tedy předcházet vždy ztvrdnutí na vzduchu, než se stane nepromočitelným. Vodní vápno v kusech se hasí ve vodě, při čemž se vyvine vysoká teplota a značně se zvětší objem; tento zjev se objevuje též u mletého, nehašeného vodního vápna, třebas i slaběji, ale vždy ještě se zřejmě viditelným zvětšením objemu (asi o třetinu), kdežto u cementu pozorujeme jen slabé, sotva znatelně zahřátí a žádné zvětšení objemu.
(7)
Podle saz. čís. 399 se projednávají dále směsi hydraulického vápna s křemenným pískem, vápencem, živcem, struskovou moučkou atd. s příměsí barevných hlinek, sazí, ultramarinu a pod nebo bez nich, které přicházejí do obchodu pod různými jmény, jako na př. diabasit, lithinový umělý kámen, lithin, lithin-estrich, felsit-porfýr, reformní čisticí hmota, terranova, terrasit, terrasit-estrich, terrasitový umělý kámen, suchá malta atd., jichž se užívá jednak na omítku, jednak ke zhotovení prací kamenických (jako umělé kamenné hmoty). Vaří-li se vzorek tohoto zboží s kyselinou solnou, nerozpouští se jeho větší díl.
(8)
Zkouška, zda jde o žíravé vápno saz. čís. 150 nebo o cement, hydraulické vápno (vodní vápno) nebo o směs hydraulického vápna s křemenným pískem atd., které vesměs reagují alkalicky, tedy barví, navlhčeny vodou, červený lakmusový papír zřetelně na modro, provádí se takto:
(9)
Hrubě rozemletý vzorek asi 2 g se rozmíchá s vodou, smísí s nadbytkem zředěné kyseliny solné (jeden objem koncentrované kyseliny na 3 až 4 objemy vody) a vaří pak aspoň 2 minuty, načež se zfiltruje. Čistý filtrát se povaří s několika kapkami kyseliny dusičné a smísí s nadbytkem zředěného amoniaku (jeden objem amoniaku na 2 až 3 objemy destilované vody). Kapalina se pak opět zahřeje do varu, při čemž musí být patrný silný zápach amoniaku, a opět se filtruje.
(10)
Zbude-li na filtru hojná vločkovitá sraženina, zbarvená více nebo méně rezavě a rosolovitá (t. j. směs kyseliny křemičité, hydroxydu hlinitého a železitého), projedná se zboží podle saz. čís. 399.
(11)
Silniční celní oddělení a silniční odbočky celních oddělení mohou sice projednávat zboží bez tohoto rozboru a bez zajištění, jsou však povinny zaslat vzorek nejbližšímu nádražnímu nebo vnitrozemskému celnímu oddělení, aby jej přezkoušelo.
2.
(1) Do saz. čís. 399 patří též šamotová pojidla, šamotová moučka nebo šamotová malta, t. j. prášek vyrobený z pálené žárovzdorné hlíny, který je více nebo méně jemný, na omak ostrý (též smíšený s nepálenou žárovzdornou hlínou nebo se zrnky křemene). Dále sem patří též t. zv. moučka z rozemletých pouzdrových (muflových) střepin, t. j. hrubě mletá moučka ze střepin nepotřebných žárovzdorných pouzder (muflí).
(2)
Přírodní cementy (tras, tuf, pucolánka a santorinka), saz. čís. 150.
Saz. čís. 400.
Zboží z cementu nebo sádry, výslovně nejmenované, též spojené se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami ze železa nebo z jiných obecných kovů.
1.
(1) Do saz. čís. 400 patří veškeré zboží z cementu nebo sádry vyjma hračky a přepychové předměty z těchto nerostných látek, které patří do saz. čís. 408, jako těžítka, svícny, misky, kalamáře a podobné drobnůstky, dále sochy, poprsí a zvířecí figury a jiné plastické výrobky, jejichž kus neváží více než 5 kg.
(2)
Viz též 2. a 3. vysvětlivku k saz. čís. 408.
2.
Při zařaďování tohoto zboží se nepřihlíží k drátu, železným tyčím, dřevu, rákosu, kouskům z hrubých tkanin, k motouzu, koudeli a pod., které bývají spolu zpracovány ve vnitřku cementového a sádrového zboží, aby je ztužily nebo aby jednotlivé díly držely pohromadě nebo je rozepřely; cementové a sádrové zboží, jinak spojené a s jinými hmotami, patří do saz. čís. 409.
3.
(1) Zboží z cementu se tváří z tekuté cementové hmoty, která se nechává pak ztuhnouti. Patří k němu na př. žlábky, trouby, sloupy, koryta a pod. jako náhražka kamenického zboží; pak architektonické ozdoby, jako balustrády, konsoly, římsy, růžice, lišty a pod., tašky a dlaždiče, cihly, filtrační kameny cementové, tvářené isolační hmoty z cementu (na př. v žlábkovitých kusech) atd., bez zřetele na váhu kusu; dále sochy, poprsí, reliefy, vázy a jiné plastické výrobky, váží-li kus více než 5 kg. Ke zboží cementovému patří dále tak zvané umělé kameny (cementové kameny), t. j. kameny tvářené z cementu nebo jím povlečené, jako na př. kameny do zdiva, obrubníky, desky, schody a pod.; rovněž takové zboží kajolitové (zboží z magnesiového cementu).
(2)
Viz též 1. vysvětlivku shora.
(3)
O mlýnských kamenech spojených s cementem viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 402.
4.
(1) Zboží ze sádry jsou výrobky tvářené nebo odlévané ze sádry nebo ze směsi sádry se sírou, křídou a klihem nebo jinými přísadami, na př. sádrové formy pro tovární účely, štukové práce (ozdoby, růžice, lišty atd.) pro stavební nebo jiné dekorační účely, tabule (desky), napodobeniny anatomických preparátů, geometrické modely, stereometrická tělesa, krystalové tvary a pod., kopie drahých kamenů, modely, odlitky mincí nebo řezaných kamenů (též ze síry), bez zřetele na váhu kusu; dále sochy, poprsí, figury zvířecí, reliefy, vázy, modely staveb, znázornění krajin a jiné plastické výrobky, váží-li kus více než 5 kg.
(2)
Viz též 1. vysvětlivku shora.
5.
(1) Zboží z cementu nebo ze sádry nebroušené, nenatřené, nelakované se projednává podle saz. pol. 400a); totéž zboží patří však do saz. pol. 400b), je-li broušeno, naleštěno fermeží, voskem, stearinem nebo podobnými látkami nebo natřeno, černěno (též posypáno za mokra manganovou černí a pod. a pak otřeno), barveno, lakováno, bronzováno atd. nebo kamennými střípky barevně mramorováno nebo vzorkováno barevnými kamennými kostkami jako mosaika (na př. takové tašky a dlaždice).
(2)
Sochy, poprsí a podobné plastické výrobky ze sádry galvanicky poměděné atd. se projednávají jako zboží kovové; jsou-li aspoň přírodní velikosti a zároveň uměleckým dílem, projednají se podle saz. čís. 651.
Saz. čís. 401.
Zboží osinkové.
1.
Do saz. čís. 401 patří všechno zboží z osinku nebo ze směsi osinku s jinými hmotami (papírovinou, vápnem, cementem, asfaltem, dehtem, pryskyřicí, hlínou a pod.), též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami; je-li spojeno s velmi jemnými hmotami, patří do saz. pol. 409c).
2.
(1) Netvářený osinkový papír a netvářená osinková lepenka saz. pol. 401a) jsou desky (tabule, archy) více nebo méně silné, až i tenké jako papír, čtyřhranné, nepřistřižené nebo pouze přistřižené do pravého úhlu, anebo též do pravého úhlu přistřižené pruhy z osinku nebo ze směsi osinku s papírovinou, cementem, vápnem nebo jinými nerostnými hmotami, též ve hmotě barvené (na př. uralit obarvený přísadou kysličníku železitého). Osinkový papír a osinková lepenka patří do saz. pol. 401b), nabyly-li střihem nebo jiným způsobem nějakého tvaru (okrouhlého, trojúhelníkového, polygonálního atd.) nebo jsou-li dírkovány (těsnicí kroužky a pod.); sem patří i všechen osinkový papír a osinková lepenka, netvářené nebo tvářené, mají-li vložky z drátu železného nebo z jiných obecných kovů; drátěné tkaniny propletené osinkovým předivem patří však do saz. pol. 401e).
(2)
Osinkocementová břidlice, též přikrojená ke krytí střech, saz. pol. 401a), osinkocementové trouby (trouby ze směsi osinku s cementem), saz. pol. 401b).
(3)
Upozorňuje se, že drátěné vložky v nepřistřižené osinkové lepence nejsou zpravidla viditelné; mohou být však zjištěny zářezem do okraje lepenky.
(4)
Osinkové desky napuštěné voskem, ceresinem a pod. nebo natřené fermeží a pod. nebo lakované se projednávají právě tak jako osinkové desky spojené s jinými hmotami podle saz. pol. 401e).
3.
(1) Osinkovým předivem saz. pol. 401c) je příze, provázky, prameny, provazy a pod., kroucené nebo pletené, též ucpávky z osinkových nití pletených v jednom prameni obložené dalším pletivem z tenkých osinkových nití (nikoli však tkanou osinkovou hadicí). Do osinkových přediv může být vetřena olověná běloba, lůj, tuk, tuha a pod.
(2)
Osinkové tkaniny se projednávají podle saz pol 401d).
(3)
Osinková přediva, jakož i osinkové tkaniny mohou být spojeny s jinými předivy nebo s dráty železnými nebo z jiných obecných kovů a mohou být též ve hmotě barveny.
(4)
Jsou-li spojené s jinými hmotami nebo natřené, lakované atd., patří do saz. pol. 401e); avšak osinkové hadice, jež jsou plněny křeménkou (osinkové ucpávky), se projednávají podle saz. pol. 401d).
4.
(1) Do saz. pol. 401e) patří všechny předměty z osinku nebo ze směsi osinku s jinými hmotami (vyjma kaučuk), které nejsou zařaděny v předcházejících vysvětlivkách do saz pol. 401a)—d) Zejména patří sem ebonitu podobné výrobky tvářené z pryskyřičného (dřevitého) cementu, dehtu, plastického uhlí atd. s přísadou osinku, jichž se zpravidla užívá v elektrotechnickém průmyslu jako náhražek za tvrdou gumu (na př. jako krabic, kabelových cívek, isolačních těles z ambroinu, eburinu, rhadoonitu, heliositu, clemateitu atd.), nejeví-li se již při pouhém přižehnutí kaučukovou komposicí svým zápachem po kaučuku; za těchto okolností se projednávají jako zboží z tvrdé gumy podle saz. čís. 313, 314 nebo 320.
(2)
Výrobky z osinku nebo ze směsí osinkových, jejichž zápach (třebas přižehnutím) prozrazuje přítomnost kaučuku, které však nemají povahy zboží z tvrdé gumy, nýbrž se podobají svou ohebností spíše zboží z měkkého kaučuku (na př. postlerit), buďtež projednávány podle saz. čís. 312 nebo 320.
(3)
Tyto hmoty vystrojené pro elektrotechnické účely součástkami ze železa nebo jiného kovu atd. patří do saz. třídy XLI.
(4)
Tvářené isolační hmoty ze směsi křeménky, osinku, chlupů, dřevěných pilin a pod., jako cihly korkové, saz. čís. 365.
(5)
Netvářená isolační hmota, saz. čís. 398.
Saz. čís. 402.
Mlýnské kameny, též se železnými obručemi nebo s kovovými obaly; kameny litografické.
1.
(1) Jako mlýnské kameny saz. čís. 402 se projednávají přírodní nebo umělé kameny, a to jak hořejší otáčivé běhouny, tak i dolejší nehybné spodky, bez zřetele na průmyslové odvětví, v němž se jich užívá (k semílání obilí, rýže, luštěnin, kakaových bobů, sádry atd.).
(2)
Mlýnské kameny jsou většinou z tvrdého jemnozrnného pískovce nebo porfyru, žuly nebo podobných tvrdých kamenů, a to buď vhodně tvářené z jednoho kusu nebo sestavené z několika dílů, které drží pohromadě železné obruče.
(3)
Do saz. čís. 402 patří též mlýnské kameny, vyrobené z několika kusů, u nichž bylo použito cementu jako tmele nebo k zarovnání povrchu.
(4)
Jako mlýnské kameny se projednávají též přírodní nebo umělé kameny k defibreurům, t. j. brusy tvaru mlýnských kamenů k výrobě dřevoviny, kterých se užívá v brusírnách dřeva a v papírnách k broušení dřeva.
2.
(1) Podle saz. čís. 402 se projednávají mlýnské kameny i tehdy, mají-li vedle železných obručí a kovových objímek ještě vyrovnávací otvory (aby se zajistila rovnováha u běhounů tím, že se do nich vkládají přiměřeně těžká tělesa), které jsou vyloženy plechem železným nebo z jiných obecných kovů, nebo mají-li železem obložené otvory (k zasazení lehčidla) nebo vyčnívá-li jejich železná obruba (obruč) daleko přes okraj kamene, jak tomu bývá u spodků, aby se zamezilo vypadávání mlýnského výrobku.
(2)
Mlýnské kameny, které se dovážejí zároveň s mlýny, avšak nejsou pevně spojeny se strojovými součástmi, mohou být projednány zvlášť.
(3)
Mlýnské kameny stmelené ze skloviny, saz. čís. 368.
3.
(1) Kameny litografické jsou velmi husté a jemnozrnné, čisté nebo trochu hlinité vápencové kameny stejnorodého složení, barvy šedé nebo žlutavé až žluté, které se vyznačují tím, že vsávají jak mastnotu, tak i vodu a jiné tekutiny.
(2)
Litografické kameny saz. čís. 402 mohou být i řezané, broušené, leštěné nebo i opatřené vzorky k potiskování tkanin a pod.; mají-li však na sobě jiné ryté nebo leptané kresby (též písmo nebo notová znaménka), patří do saz. čís. 650.
(3)
Podle saz. čís. 402 se projednávají též t. zv. tmelové desky, t. j. desky, kterých se užívá k zesílení litografických kamenů a jež bývají slabší než tyto kameny a jsou broušeny na jedné velké ploše.
Saz. čís. 403.
Přírodní brusy a brousky.
1.
(1) Sem patří všechny brusy a brousky, obtahovací, zkušební a leštící kameny z přírodních kamenů, vyjma ty, které jsou z polodrahokamů (na př. lešticí acháty a obtahovací brousky z chalcedonu zvané arkansas a pod., viz saz. čís. 571).
(2)
Brusy jsou tvaru kotoučovitého nebo válcovitého, dají se otáčeti kolem osy a slouží k opracování povrchu (obrušování a pod.) nebo k ostření; výrobní hmotou bývá bílý nebo šedý pískovec, který má rovnoměrné složení, jemné zrno a jen mírnou tvrdost. Leštící kameny z přírodní břidlice, krevele (červené rudy železné) nebo z jiných druhů přírodních kamenů se projednávají jako brusy. Brousky, jichž se užívá na rozdíl od brusů vždycky ručně, jsou tvaru podlouhlého, k oběma koncům se zužujícího a slouží k ostření kos, srpů a pod. za sucha; vyrábějí se obyčejně z modré nebo šedé hlinité břidlice nebo též z břidlice křemenné. Obtahovací brousky (brousicí nebo ostřicí kameny, olejové brousky) jsou z velmi tvrdé, světle nebo zelenavě šedé hlinité břidlice, jsou protáhlé nebo okrouhlé, nepravidelné, deskovité a užívá se jich k obtahování jemných nástrojů (břitev, chirurgických nástrojů, rydel atd.) za mokra (s vodou nebo olejem); k nim se řadí i t. zv. levantinské olejné brousky, t. j. šedohnědé dolomity, prosycené kyselinou křemičitou. Zkušební kameny jsou z černého čediče nebo z černé křemenné břidlice (lydického kamene) a užívá se jich ke zkoušení drahých kovů (zkouška čarou).
(3)
Podle saz. čís. 403 se projednávají též tvářené přírodní kameny cídicí a na drhnutí (cihly na drhnutí) a tvářená přírodní pemza.
(4)
Kameny k defibrérům, viz saz. čís. 402.
2.
(1) Do saz. pol. 403a) patří uvedené brusy a brousky, nejsou-li spojeny s jinými hmotami a jsou-li vyrobeny jen z jednoho druhu kamene. Brusy a brousky stmelené ze dvou nebo několika rozličných druhů kamene (na př. z bílého vápence a šedé břidlice) se projednávají tak jako spojené se dřevem, železem nebo s jinými obecnými kovy podle saz. pol. 403b). K nalepeným papírovým etiketám (s označením firmy nebo s návodem k použití) se nepřihlíží jako ke spojení.
(2)
Jsou-li spojeny s jinými hmotami, patří do saz. čís. 409.
(3)
Přírodní brusy a brousky nespojené s jinými hmotami, avšak natřené barvami nebo lakované, bronzované atd. se projednávají podle saz. pol. 403b).
Saz. čís. 404.
Umělé brusy a brousky, též spojené se dřevem, železem nebo s jinými obecnými kovy.
1.
(1) Umělými brusy a brousky saz. čís. 404 rozumíme brusy a brousky tvářené pojidly (vodním sklem, šelakem, magnesiovým cementem, kaučukem a pod.) z mletého nebo zrněného smirku nebo z jiných brusidel (karbidu křemíku, mleté pemzy, písku atd.), též se směsí těchto hmot nebo z jejich směsí s hlínou. Ke spojení se dřevem, železem nebo jinými obecnými kovy se nepřihlíží, i když je lakováno nebo jinak opracováno.
(2)
Jako umělé brousky se projednávají též brousky na kosy, vyráběné nanášením směsi dehtu s pískem, smirkem a pod. na dřevo, jimiž se ostří (brousí) kosy atd., dále dřevěná leštítka (leštící pilníčky) s naneseným smirkem atd. nebo s nalepenými proužky papíru smirkového, papíru posypaného karbidem křemíku, papíru pemzového a papíru pískového nebo dřevěná leštítka s nalepenými pruhy brousicího plátna, a to podle povahy naneseného brusidla buď podle a), nebo b).
2.
(1) Do saz. pol. 404a) patří všechny umělé brusy a brousky z tvrdých brusidel, zejména ze smirku nebo z karbidu křemíku, kdežto do saz. pol. 404b) patří brusy a brousky z písku, mleté pemzy a jiných mletých měkkých kamenů. Přírodní netvářená pemza, surová nebo mletá, saz. čís. 150; pemza tvářená, saz. čís. 403; pemza v prášku upravená pro drobný prodej, saz. čís. 405.
(2)
Brusy a brousky pálené z preparovaných hlín se projednávají podle saz. pol. 420b); mají-li však značnější příměs smirku, projednají se podle saz. pol. 404a).
3.
Umělé brusy a brousky spojené s jinými hmotami než se dřevem, železem nebo s jinými obecnými kovy se projednávají podle saz. čís. 409; při zařaďování se však nepřihlíží k nalepeným papírovým etiketám (s firmou nebo s návodem k použití), ani k papírovým kroužkům nalepeným okolo otvoru (u kotoučů), ani k vylepení tohoto otvoru papírem nebo lepenkou.
Saz. čís. 405.
Nerostná cididla, brusidla a leštidla, pro drobný prodej upravená.
(1)
Sem patří všechna přírodní cididla, brusidla a leštidla z pálených, plavených nebo mletých nerostů, v plechovkách, sklenicích, skleněných lahvích, džbánech, v sypátkách (též lakovaných), v papírových krabičkách nebo v podobné úpravě pro drobný prodej, bez příměsi jiných hmot než minerálních, jako tuku, mýdla, chemických výrobků atd., na př. čisticí vápno (lešticí nebo vídeňské vápno), cídicí prášek, lešticí červeň (krevel), pemza, písek (posýpátko a pod., i zbarvené), také písek na drhnutí (preparáty písku na drhnutí označené jako léčivo, saz. čís. 630), smirek, posýpátko zlaté nebo stříbrné, t. j. vyrobené ze slídy (kočičí zlato, kočičí stříbro, též barvené nebo smíšené se skelným práškem); křeménka (rozsivková zemina, lešticí břidlice, tripl) a pod.
(2)
Do saz. čís. 405 patří též plavená tuha ve tvaru tabulek, kuliček anebo lisovaná v malých válečcích, kterých se používá k natírání železných kamen, trub atd.
(3)
Umělá pemza, saz. pol. 404b).
(4)
Kameny na drhnutí z pálené hlíny, saz. pol. 420b).
(5)
Cídicí pasty z chemických směsí nebo z nerostných látek s přísadou minerálních olejů, tuku, pojidel a pod., saz. čís. 618, s přísadou mýdla saz. čís. 637.
Saz. čís. 406.
Brousicí papír.
(1)
Do saz. čís. 406 patří papír v arších nebo nastříhaný na pásy širší než 18 cm, na povrchu s mletými (pálenými, plavenými) nerosty, též se skelným prachem atd., k čištění, broušení a leštění rozličných předmětů, na př. papír pemzový, pazourkový, skelný, rezivý, pískový, smirkový a pod.
(2)
Brousicí papír přistřižený v kotouče nebo nastříhaný na pásy široké 18 cm nebo užší, slepený, prohnutý nebo jinak upravený pro určitou potřebu (na př. k povlečení lešticích kotoučů) se projednává podle saz. pol. 409a).
(3)
Na zařadění nemá vliv, je-li brousicí papír určen k jiným účelům než k broušení a k čištění (na př. jako třecí plocha ke krabičkám na zápalky).
(4)
Dřevěná leštítka (lešticí pilníčky), t. j. dřívka s nalepenými proužky brousicího papíru, patří podle povahy brousicí hmoty nanesené na papír do saz. pol. 404a) nebo b).
Saz. čís. 407.
Brousicí plátno, pásy a pod.
(1)
Podle saz. čís. 407 se projednávají listy z tkanin, stuhy nebo popruhy povlečené nerostnými látkami, skelným prachem atd., jakož i brousicí plátno pouze nastříhané na pásy širší než 18 cm.
(2)
Brusidla tohoto saz. čísla se projednávají podle saz. čís. 409, jsou-li tvaru kotoučovitého, v pásech širokých 18 cm nebo užších anebo jinak přistřižená, slepená, prohnutá či jinak upravená k určitému účelu (na př. k povlečení lešticích kotoučů).
(3)
Dřevěná leštítka (lešticí pilníčky), t. j. dřívka s nalepenými pruhy brousicího plátna, patří podle povahy brousicí hmoty nanesené na plátno do saz. pol. 404a) nebo b).
Saz. čís. 408.
Kamenné zboží jemné, t. j. předměty přepychové (těžítka, svícny, misky, kalamáře a podobné drobnůstky [nippes]; sochy, poprsí, sošky zvířat a jiné plastické výrobky, vážící nejvýše 5 kg), hračky; všechny tyto předměty též spojené s obyčejnými hmotami.
1.
(1) Jako kamenné zboží jemné saz. čís. 408 se projednávají přepychové předměty a hračky z kamenů všech druhů (vyjma z drahokamů a polodrahokamů, z lávy a z mořské pěny), dále z nepálených zemin, sádry, cementu a pod., vyjma takové předměty z osinku, které se projednávají vždy podle saz. pol. 401e).
(2)
Zboží saz. čís. 408 může být spojeno s obyčejnými hmotami; je-li spojeno s jemnými nebo velmi jemnými hmotami, patří do saz. pol. 409b) nebo c).
2.
(1) Přepychovými předměty tohoto saz. čísla jsou na př.: těžítka, svícny, misky, kalamáře, skřínky hodinové, stojany pro teploměry a podobné drobnůstky, bez zřetele na váhu; dále sochy, poprsí, zvířecí figury a jiné plastické výrobky (hautreliefy a basreliefy, figurky, vázy, popelnice, plastické obrazy, modely staveb, plastická znázornění krajin, jesličky, součástky krbu s plastickými okrasami a pod.), neváží-li kus více než 5 kg, kdežto architektonické okrasy (konsoly, balustrády, římsy atd), jakož i štukatérské práce ze sádry pro účely stavební a pod. a sádrové formy pro výrobní účely se za přepychové předměty nepovažují (viz 1. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 395—397 a 3. a 4. vysvětlivku k saz. čís. 400).
(2)
Podle saz. čís. 408 se dále projednávají: perly, knoflíky a pod., stínítka (též cylindry k lampám) a podobné výrobky z mariánského skla, kamenná mosaika (musivní práce, t. j. obrazy sestavené z různobarevných kamenných, hliněných a skleněných kolíčků nebo destiček atd. v kamenném tmelu), vložky do akvarií (z kamenů stmelených cementovou hmotou a pod.) a j.
3.
(1) K hračkám patří též kuličky na hraní. Kamenné kuličky se vyrábějí obyčejně z vápence, jsou na dotek, až na jednotlivá místa, velice hladké a umělé zbarvení povrchu nevniká do hutné hmoty vnitřní. Polijeme-Ii úlomky kyselinou solnou, rozpouštějí se za silného šumění, zvláště když je zahřejeme. Podobně se vůči kyselině solné chovají kuličky z cementu. 0 rozlišování od kuliček hliněných, patřících do saz čís. 425, viz 2. vysvětlivku k tomuto saz. číslu.
(2)
Jako hračky patří dále do saz. čís. 408 stavebnice nebo sestavovací hry z kaménků, kuliček a pod., z cementu, kamenné hmoty, nepálené hlíny atd., též v krabicích ze dřeva nebo lepenky i s předlohami; koriandoli ze semen obilního plevele povlečených vrstvou vápna různě zbarveného.
(3)
O vyclívání hraček viz úvodní vysvětlivky.
Saz. čís. 409.
Kamenné zboží spojené s jinými hmotami, jestliže se k takovému spojení nepřihlíží v jiných číslech této třídy.
1.
Sem patří všechno zboží saz. třídy XXXVI spojené s jinými hmotami, není-li toto spojení u jednotlivých saz. čísel zvlášť uvedeno nebo prohlášeno za přípustné.
2.
Mezi zboží této třídy spojené s obyčejnými hmotami, které se projednává podle saz. pol. 409a), nepatří zboží osinkové (saz. čís. 401) a jemné zboží kamenné (saz. čís. 408); zvláštní výjimky jsou dále stanoveny v saz. pol. 393c), v poznámce za saz. čís. 397 a v saz. čís. 400, 402, 403 a 404.
3.
(1) Do saz. pol. 409a) patří pisátka řezaná z přírodní břidlice, pomalovaná, lakovaná nebo bronzovaná, a to jak nespojená s jinými hmotami, tak i povlečená papírem, zasazená ve dřevě nebo jinak spojená s obyčejnými hmotami; rovněž sem patří pisátka z plavené hmoty břidličné povlečená papírem. Pisátka z plavené hmoty břidličné jinak upravená (na př. zasazená do dřeva) anebo vůbec bez další úpravy se projednávají jako tužky saz. čís. 629.
(2)
Do saz. pol. 409a) patří křída plavená nebo uměle srážená, tvářená, jakož i každá křída psací, krejčovská a křída ke kulečníkům (bílá, červená a jinobarevná, nikoli však černá), je-li obalená papírem; rovněž sem patří pisátka z mastku, zasazená do obyčejných hmot; avšak kreslicí křídu, t. j. řezanou přírodní křídu černou anebo litou křídu bílou nebo barevnou v tyčinkách je třeba projednávat podle saz. čís. 629.
(3)
O křídě psací nespojené s jinými hmotami viz 3 vysvětlivku k saz. čís. 393.
4.
(1) Do saz pol. 409b) patří všechno zboží této třídy, též kamenné zboží jemné saz. čís. 408, je-li spojeno s jemnými hmotami; vyňato je jen zboží osinkové.
(2)
Do saz. pol. 409c) patří veškeré zboží této třídy, i zboží osinkové, spojené s velmi jemnými hmotami, též kamenná mosaika spojená s jantarem, gagatem, slonovinou, perletí nebo želvovinou.
(3)
Jak se vyclívají hračky, viz úvodní vysvětlivky.
Saz. čís. 410.
Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568
XXXVII.
Hliněné zboží.
Do této saz. třídy jsou zařaděny: cihly žáru nevzdorující a žáruvzdorné (saz čís. 411—413); zvonivky (saz. čís. 414); hliněné trouby (saz. čís. 415 a 416); obkládačky a dlaždice (saz. čís. 417); stavební okrasy (saz. čís. 418); obyčejná kamna (saz. čís. 419); technické předměty (saz. čís. 420 a 423); obyčejné nádobí hrnčířské (saz. čís. 421 a 422); porcelán (saz. čís. 424); hliněné zboží výslovně nejmenované (saz. čís. 425); hliněné zboží spojené (saz. čís. 426); hliněné zboží vystrojené drahými kovy (saz. čís. 427).
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXVII.
1.
(1) Hliněným zbožím rozumíme veškeré zboží zhotovené z uhnětené hlínovité hmoty a vypálené nebo jen sušené.
(2)
K výrobě hliněného zboží se používá hlavně různých druhů hlín a jílů, kaolinu a jiných zemin, hornin i nerostů. Zeminy mají zpravidla vlastnost, že zpracovány s vodou stanou se plastickými (hnětitelnými) a pálením ztvrdnou. Silnějším pálením se hlína spéká (sline); jisté druhy hlín, jež obsahují tavidla (živec, baryt atd.) nebo bývají s nimi smíchány, slinou až v hutný výrobek.
(3)
Jako suroviny k výrobě zboží této sazební třídy se používá také tuhy, uhelného a koksového prachu, rozsivkové zeminy (křemeliny), bauxitu, magnesitu a pod., zejména k výrobě některého zboží žáruvzdorného.
2.
(1) Hliněné zboží bývá často glazované (polévané), t j. opatřené lesklým, sklovitým (bezbarvým nebo barevným) povlakem zv. glazura.
(2)
K přípravě glazur se používá různých hmot, na př. leštěnce olověného (galenitu), klejtu, olověné běloby a suříku (glazury olověné), dále boraxu a kyseliny borité (glazury bez olova), pak kysličníku cíničitého, kysličníku antimonitého nebo antimoničnanu draselného (na neprůhledné glazury smaltové), kuchyňské soli (solná glazura), vodního skla, živce, křemene a mnohých jiných.
3.
(1) Zboží hliněné se podle povahy střepu (lomu) dělí na průlinčivé a hutné.
(2)
Průlinčivé zboží hliněné má střep neprůhledný, zemitý, buď vůbec neslinutý nebo pouze poněkud na povrchu; střep je nasákavý (ssaje vodu) a lpí proto na jazyku.
(3)
K průlinčivému zboží hliněnému, které má právě udané znaky, patří:
(4)
a) Zboží z obyčejné neslinuté hlíny, jež se vypaluje barevně (červenohnědě, žlutohnědě, šedohnědé). Toto zboží se vyznačuje svou barvou, svým pískově drsným střepem matné barvy a tím, že je buď neglazované (nepolévané) nebo glazované (polévané) pouze glazurou hrubou (s bublinami atd.), obyčejně neprůhlednou, jednobarevnou, ale i pestrou.
(5)
Zboží této povahy se zařaďuje takto: cihly nikoli žáruvzdorné, saz. čís. 411, 412; hliněné trouby, saz. čís. 415; obkládačky a dlaždice, saz. čís. 417; stavební okrasy, saz. čís. 418; kamna, saz. čís. 419; nádobí hrnčířské, saz. čís. 422; retorty, kelímky a podobné technické předměty, jakož i veškeré ostatní zboží, saz. pol. 425b) nebo saz. čís. 426.
(6)
b) Terakota je hliněné zboží zpravidla z lepší cihlářské nebo hrnčířské hlíny, jemně zpracované, neglazované, vypalující se bělavě, nažloutle, načervenale až červeně, obyčejně uměleckého provedení. S výjimkou obkládaček a dlaždic saz. čís. 417 a stavebních okras saz. čís. 418 se terakota, jako na př. sochy, vázy, sloupy, obruby a jiné samostatné výtvarné předměty, jimiž se vyzdobují zahrady nebo obydli, projednává podle saz. pol. 425b), je-li spojena s jinými hmotami, podle saz. čís. 426.
(7)
c) Fajans. Tímto označením rozumíme dva různé druhy hliněného zboží, a to fajans obyčejnou, zvanou též bílá fajans, a fajans jemnou.
(8)
Obyčejná fajans se vyrábí z bílé hlíny, často nádechu světle žlutého, je jen slabě pálena (tedy dosti průlinčivá) a opatřena neprůhlednou, opálově bílou glazurou cíničitou. Sem patří též tak zvaná majolika z hlíny, která má žlutavý nebo načervenalý nádech a je buď opatřena povlakem bílé hlíny (t. zv. engobováním) a pak pálena, nebo je povlečena bílou glazurou cíničitou a různě pomalována.
(9)
Jemná fajans je z bílé neprůhledné hmoty, která je hutná (málo průlinčivá), jemného zrna, žáruvzdorná a slabě zvoní; bývá opatřena průhlednou glazurou olovnatou.
(10)
Zvláštní druh hliněného zboží jež se povahou blíží jednak fajansi, jednak terakotě, je hliněné zboží známé pod jménem siderolit a terralit. Siderolit je hliněné zboží lakované, terralit je hliněné zboží broušené i leštěné koží, rohem, ocelí a pod.
(11)
Zboží fajansové jak z obyčejné fajanse a majoliky, tak i z jemné fajanse, dále zboží ze siderolitu a terralitu patří do saz. čís. 425 nebo 426, vyjma obkládačky a dlaždice saz. čís. 417 a technické potřeby saz. čís. 423.
(12)
d) Zboží ze hmot žáruvzdorných se vyrábí ze žáruvzdorných jílů (zostřených nebo s ostřidly) nebo ze šamotu (žáruvzdorného jílu již páleného) nebo z přísadou šamotu. Žáruvzdorný jíl vzdoruje vysokému žáru, aniž se roztaví; žáruvzdornost je závislá na větším nebo menším množství kyseliny křemičité; zvýší se značně přidáním křemene, písku a pod. nebo šamotu.
(13)
Šamot je drť vyrobená z páleného žáruvzdorného materiálu, často z lupku. Šamot je vždy průlinčivý, barvy bělavé až světle hnědožluté, obyčejně nečisté. Šamot přichází buď v beztvarých kouscích nebo mletý na hrubší nebo jemnější, na omak ostrý prášek; v beztvarých kouscích se projednává podle saz. čís. 150; mletý, též s přísadou nepálených žáruvzdorných jílů, se projednává jako šamotová pojidla (šamotová moučka nebo malta) podle saz. čís. 399.
(14)
Hrubě mletý šamot se též přidává k žáruvzdorným hlínám. Výrobky pálené z těchto hmot, na př. cihly a pod., patří mezi zboží žáruvzdorné.
(15)
V obchodě se zboží šamotové nesprávně nazývá též zbožím z ohnivzdorné hlíny. Ze šamotu se vyrábějí zejména cihly nebo dlaždice (saz. čís. 413 nebo 417), trouby (saz. čís. 416) a technické potřeby (saz. čís. 420 nebo 423).
(16)
O ostatních žáruvzdorných hmotách viz saz. čís. 413.
4.
(1) Hutné zboží hliněné se liší od průlinčivého zboží hliněného uvedeného ve 3. všeobecné vysvětlivce tím, že je silnějším pálením ve hmotě více slinuto, že má hutný střep, není skoro ani nasákavé (nessaje vodu) a nelpí proto na jazyku. Křesáno ocelí dává jiskry a má jasný zvuk.
Sem patří:
(2)
a) Kamenina; je neprůsvitná nebo nanejvýše na hranách slabě průsvitná. Rozeznáváme obyčejnou a jemnou kameninu. Za zboží z obyčejné kameniny se považuje nejen zboží se střepem více nebo méně slinutým, vzhledu špinavě šedého, žlutého, červenohnědého nebo rezavě hnědého a zjizveného, které bývá glazováno (poléváno) obyčejně průhlednou solnou glazurou, nýbrž i zboží z hliněné hmoty na tvrdo vypálené, neprůlinčivé, slinuté buď glazované (polévané) hrubými krycími glazurami nebo neglazované (nepolévané), je-li hrubě pracováno. Dlažební kameny z obyčejné kameniny se projednávají podle saz. čís. 414, trouby podle saz. čís. 416, obkládačky a dlaždice podle saz čís. 417, technické předměty podle saz. čís. 420 nebo 423, obyčejné nádobí hrnčířské a zboží výslovně nejmenované (vyjma předměty přepychové a hračky saz. pol. 425b)) z obyčejné kameniny podle saz. čís. 421 nebo 426.
(3)
Jemná kamenina je buď neglazovaná (nepolévaná) nebo glazovaná (polévaná); neglazovaná kamenina bývá i bílá, neprůsvitná nebo pouze na hranách slabě průsvitná (zboží wedgewoodské, jemná anglická kamenina), nebo je barvená různými přísadami, na př. čedičová kamenina (čedičové nádobí, egyptian z hmoty černě zbarvené kovářskými okujemi a burelem), jaspisová kamenina (z bílé základní hmoty různě zbarvené kovovými kysličníky), bamboo (z hmoty barvy jako sláma nebo světle žluté) a j. Glazovaná jemná kamenina je bílá; je vyrobena ze směsi hlíny v žáru méně stálé s kaolinem a pazourkem a glazovaná průhlednou glazurou olověnou a boraxovou. Tvoří přechod k porcelánu a liší se od něho tím, že je neprůsvitná.
(4)
Zboží z jemné kameniny patří do saz. pol. 425b) nebo saz. čís. 426, vyjma okládačky a dlaždice saz. čís. 417 a isolační a montovací předměty saz. čís. 423.
(5)
b) Porcelán. Porcelán se liší od ostatního zboží hliněného jak svou stejnorodou, čistou, světlou, slinulou hmotou, tak zvláště svou značnou průsvitností na slabých místech, jakož i na hranách střepu (podobně jako u skla úbělového, kostního nebo mléčného). Snese silné zahřátí. Ostatně jsou u porcelánu vlastnosti hutného zboží hliněného nejzřetelněji patrny: střep má skelný, lasturový a nelpí na jazyku. Zboží porcelánové se v obchodě dělí na glazované, se skelným, lesklým, hladkým povrchem, a na neglazované čili přežehnuté zboží porcelánové (též zv. soškový porcelán), s matným povrchem, dále na porcelánové zboží tvrdé a měkké.
(6)
Zboží na způsob porcelánu (frita, poloporcelán, parský porcelán, kararský porcelán a pod.), které má nejdůležitější charakteristické vlastnosti porcelánu (skelný, lasturový střep, průsvitavá místa), se projednává jako porcelán.
(7)
Zboží porcelánové se projednává vždy podle saz. čís. 424 nebo 426, vyjma isolační a montovací předměty saz. čís. 423 a umělé zuby saz. čís. 389.
5.
(1) O rozlišování zboží této saz. třídy na jednobarevné nebo na bílé a vícebarevné nebo na barevné platí toto:
(2)
Jednobarevné nebo bílé zboží hliněné, opatřené továrními známkami, jež však zboží nezdobí, se neprojednává jako zboží vícebarevné nebo barevné.
(3)
Hliněné nádoby, jež mají na vnější straně jinou barvu než na vnitřní, a hliněné předměty, které kromě přírodní barvy pálené hlíny mají jen jednu jinou barvu, nepokládají se proto ještě za vícebarevné.
6.
(1) Zboží této saz. třídy spojené s jinými hmotami je zvlášť zařaděno do saz. pol. 424a)2 a b)2 a do saz. čís. 426 a 427. Z projednání podle saz. čís. 426 je však vyňato: zboží jmenované v saz. čís. 411—417a)1, 420b), 421 a 422 spojené se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů, jež se projednává podle poznámky za saz. čís. 422; dále hrubé opletení zboží saz čís. 420, 421 a 422 vrbovým proutím (neloupaným nebo loupaným), lýkem, sítinou, slamou nebo rákosem, k němuž se při projednávání nepřihlíží.
(2)
Shora uvedené spojení se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z obecných kovů je přípustné jen k zazátkování nebo jako prostředek upevňovací nebo jako příslušenství nutné k používání; bylo-li tímto spojením docíleno ozdoby nebo zjemnění předmětu, patří takové zboží rovněž do saz. čís. 426.
Saz. čís. 411.
Cihly (mimo žáruvzdorné) nepolévané.
1.
Cihlami tohoto saz. čísla rozumíme pouze obyčejné cihly, tašky a dlaždice, vyrobené z obyčejné hlíny (jílu), která se vypaluje do žlutočervena, červena až červenohněda, jež nejsou ani žáruvzdorné, ani glazované (polévané). Mohou být nepálené (pouze sušené) nebo pálené, pouze však tak, že zůstanou průlinčivé; jsou-li tvrdě pálené, takže jejich hmota seslinula (na způsob kameniny), patří do saz. čís. 414. Cihly saz. čís 411 nenatřené, neimpregnované nebo nečazené se projednávají podle a) nebo b); jsou-li natřené, impregnované nebo čazené, podle c).
2.
(1) Za obyčejné cihly saz. pol. 411a) se považují pouze stavební cihly obvyklého tvaru, jež mají pískovitě drsný povrch a nejsou děrovány.
(2)
Cihly jiného než obyčejného tvaru, pálené nebo nepálené, se projednávají jako tvárnice podle saz. pol. 411b). Sem patří na příklad: klenovky (klínovité cihly na klenby), radiálky (klínovité cihly s konvexními a konkávními úzkými stranami k stavbě komínů), cihly drážkové (na klenby oken a dveří), cihly s vidlicovitými spojkami na styčných spárách, cihly s podobnými spojkami na styčných a ložných spárách, římsovky, podnožní kameny a nárožníky a pod. Jako tvárnice se projednávají též veškeré cihly děrované (duté cihly), t. j. cihly opatřené po délce nebo napříč, řidčeji na výšku průběžnými kulatými nebo hranolovitými otvory Lícovky (obkládačky, cihly průčelní), patřící rovněž do saz. pol. 411b), jsou cihly pečlivě tvářené, vzdorují více nepohodám, jsou stejnoměrné barvy a užívá se jich bez omítky k obkládání fasád, na obruby okenních otvorů a pod.; liší se od obyčejných cihel svojí jemnější a hutnější hmotou, jakož i hladkým (nikoliv pískovitým), stejnoměrným po vrchem.
(3)
Lehké porésní cihly (plovoucí cihly, tufové cihly) jsou velmi průlinčivé lehké cihly, kterých se pro jejich nepatrnou váhu užívá zvláště ke stavbě vnitřních přepážek a na klenby ve vyšších poschodích. Vyrábějí se ze směsi hlíny s křeménkou nebo s organickými látkami (s dřevěným uhlím, dřevěnou moučkou, slamou a pod.), které při pálení shoří. Sem patří též cihly z pemzového prášku smíchaného s vápenným mlékem jako pojidlem, které se nevypalují, nýbrž na vzduchu ztvrdnou; jsou rovněž lehké a velmi průlinčivé.
3.
(1) K obyčejným taškám saz. pol. 411a) patří pouze ploché tašky a háky Ploché tašky jsou čtyřhranné ploché desky pravoúhlého tvaru, obyčejně na jedné straně zaokrouhlené, opatřené buď na hoření (nezaokrouhlené) hraně výstupkem k zavěšení na střešní latě, nebo blíže hrany dírkou pro hřebík, kterým se na střešní latě přibíjejí. Ploché tašky mohou mít též podélná žebra, aby mohla voda stékat. Háky (prejzy, žlabovnice) jsou tašky poloválcovitě nebo polokuželovitě prohnuté, jimiž se pokrývají hřebeny střech, někdy i střechy samé, při čemž se kladou střídavě řady háků dutou stranou vzhůru a do ní zapadají háky obrácené dutou stranou dolů.
(2)
Tašky drážkované saz. pol. 411b) se vyznačují tím, že mají na jedné podélné nebo též na úzké straně drážku (žlábek) a na druhé protilehlé straně vystupující hranu, která zapadá do drážky, takže se docílí pevného spojení mezi dvěma taškami ve směru podélném, po př. též příčném. Jako drážkované tašky se projednávají též t. zv. pánve (holandské tašky tvaru ~), t. j. vlnité tašky, opatřené výstupkem jako obyčejné tašky, které se kladou tak, že dolů obrácený okraj jedné tašky zasahuje do nahoru obráceného záhybu tašky sousední; dále flámské tašky, t. j. ploché tašky, které jsou na jedné podélné straně obloukovitě dolů zahnuty, na druhé podélné straně slabě ohraněny; kladou se tak, že dolů zahnutá strana přesahuje vždy hranu nejbližší tašky.
4.
(1) Za obyčejné dlaždice saz. pol. 411a) se považují dlaždice silnější než 30 mm, vyrobené z téže hmoty jako obyčejné cihly, tedy ze hmoty neslinuté (nikoli na způsob kameniny); do síly 30 mm se tyto dlaždice projednávají podle saz. čís. 417.
(2)
Viz též saz. čís. 414.
5.
Podle saz. pol. 411c) se projednávají cihly, jsou-li natřené, impregnované nebo čazené. Čazené cihly mají barvu břidlicově šedou až černou, tuhově lesklou. Čazení cihel se provádí tím způsobem, že se po vypálení vhodí do pece něco dehtu, zbytků destilace minerálních olejů a pod., čímž se v peci dobře uzavřené vyvine mnoho kouře, který se usadí v pórech a utvoří tuhovitý povlak.
6.
(1) O projednávání zboží saz. čís. 411 spojeného s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz třídě.
(2)
Ornamentované cihly (perlovcem nebo vejcovkou, arabeskami, růžicemi atd.) se projednávají podle saz. čís. 418.
Saz. čís. 412.
Cihly (mimo žáruvzdorné) polévané.
(1)
Sem patří veškeré cihly jmenované ve vysvětlivkách k saz. čís. 411, jsou-li glazované (polévané) a nejsou-li spojeny s jinými hmotami.
(2)
O projednávání zboží saz. čís. 412 spojeného s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě
Saz. čís. 413.
Cihly žáruvzdorné.
1.
Do tohoto saz. čísla patří všeliké cihly bez zřetele na jejich tvar (vyjma ornamentované saz čís. 418), jež jsou zhotoveny ze žáruvzdorných hmot, a vzdorují tedy vysokému žáru, aniž se taví. V případech pochybnosti rozhoduje zkouška žáruvzdornosti, podle níž jsou žáruvzdornými takové cihly, jejichž žáruvzdornost se rovná aspoň žáruvzdornosti Segerovy žároměrky č. 20.
2.
(1) Podle saz. pol. 413a) se projednávají cihly dinasové (dinasbriks), z magnesitu, bauxitu a tuhy. Cihly dinasové jsou žáruvzdorné cihly, zhotovené z křemencových zrn s přísadou pojidla (vápna a pod.); mají poněkud vrásčitý povrch, barvy špinavě bílé a mívají načernalé skvrny nebo žilky. Přírodní žáruvzdorné kameny křemencové tvaru cihel patří do saz. čís. 392. Magnesitové cihly se vyrábějí z páleného, obyčejně železnatého magnesitu, jsou hutné, barvy obyčejně hnědé a mají velikou žáruvzdornost. Cihly bauxitové se zhotovují z bauxitu, špinavě žlutého nebo hnědého nerostu, podobného bolusu, a obsahují značné množství kysličníku hlinitého (přes 40%). Tuhové cihly jsou zhotoveny ze žáruvzdorné hlíny s přísadou tuhy nebo z tuhy, ke které bylo přidáno malé množství hlíny jako pojidla.
(2)
Jako tuhové cihly se projednávají též t. zv. uhlíkové nebo koksové cihly, jež obsahují místo tuhy uhelný prach nebo koksovou moučku a jsou rovněž značně žáruvzdorné.
3.
(1) Do saz. pol. 413b) patří veškeré cihly, vyrobené ze žáruvzdorné hlíny, též s přísadou křemencových zrn nebo šamotu, t. zv. šamotové cihly, šamotky (viz bod d) všeobecné vysvětlivky 3. k saz. třídě XXXVII). Mívají obyčejně světlou barvu, bělavě žlutou až bledě červenavou, často s nahnědlým nádechem; výjimečně se vyskytují též cihly úplně bílé nebo tmavobarevné (pak hnědočervené až černé).
(2)
Na lomu cihel saz. pol. 413b) je vidět, že po celé jejich hmotě je rozptýlena více či méně hrubá ostřící přísada (šamot nebo křemen).
(3)
Jejich povrch je vždy drsný, často vrásčitý, nestejnotvarý nebo skvrnitý; nemají nikdy ostré hrany. Tím se liší od jemnějších cihel žáru nevzdorujících, jež se vyrábějí často též z hmoty ostřené, mají přesný tvar, hladký povrch a jsou stejnoměrně zbarveny (na př. obkládačky a pod.); tyto cihly se projednávají podle saz. pol. 411b) Cihly saz. pol. 413b) jsou vždy průlinčivé (neslinuté), ssají tudíž silně vodu a tím se liší od zvonivek a dlažebního materiálu z obyčejné kameniny saz. čís. 414.
4.
(1) Jako cihly saz. čís. 413 se projednávají též desky ze žáruvzdorných hmot, které sem patří, jsou-li silnější než 30 mm a nejsou-li ornamentovány; užívá se jich jako dlažebních kamenů, jako dlaždic, k obkládání pecí a pod.
(2)
Takové desky do síly 30 mm, saz. čís. 417; ornamentované desky, saz. čís. 417 nebo 418.
5.
O projednávání zboží saz. čís. 413 spojeného s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.
Saz. čís. 414.
Zvonivky a dlaždice z obyčejné kameniny, silnější než 30 mm.
1.
(1) Zvonivky (kabřince) saz. čís. 414 jsou cihly různých tvarů (nikoli však ornamentované), jež pálením při vyšší teplotě až ke slinutí ztvrdly a zpevněly; mají hutný střep a jsou málo nasákavé. Pro tyto vlastnosti jsou vhodným materiálem dlažebním i velice odolnou hmotou stavební. Užívá se jich tudíž velmi často k stavebním účelům, k stavbě značně zatížených nosičů zdí (pilířů), k vodním stavbám, na dna stok a pod. Liší se od obyčejných cihel a od cihel žáruvzdorných (šamotek), jež jsou vždy průlinčivé, též svou zvláštní hutností a tvrdostí. Obyčejně je jejich hladký nebo ryhovaný povrch trochu mastně lesklý a žlutý, hnědý, hnědočervený, šedý až černý.
(2)
Zvonivky jsou obyčejně na hranách ostřejší a jsou čistší než vlastní zboží cihlářské, poněvadž byly vyrobeny lisováním, jsou též většinou menší než obyčejné cihly. Vyskytují se však též zvonivky tvaru cihel obyčejných.
(3)
Podle tohoto sazebního čísla se projednávají též struskové cihly (cihly ze strusek, též smíšených s pemzovými odpadky) jež mají podobné vlastnosti jako zvonivky.
2.
Za dlaždice saz. čís. 414 se považují dlaždice z obyčejné kameniny (též z hmoty na zvonivky), jsou-li silnější než 30 mm, glazované (polévané) nebo neglazované (nepolévané); dlaždice do síly 30 mm se projednávají podle saz. čís. 417.
3.
O projednávání zvonivek a dlaždic spojených s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.
Saz. čís. 415.
Hliněné trouby.
(1)
Do tohoto sazebního čísla patří jen trouby žáru nevzdorující, vyrobené z hlíny (jílu), jež mají střep zemitý a průlinčivý, buď s hrdly nebo bez nich. Trubky trativodné (drenážní), jež se projednávají podle saz. pol. 415a), jsou velmi průlinčivé, neglazované (nepolévané) trouby různých velikostí k odvodňování mokrých polí a luk.
(2)
Trouby z průlinčivé hlíny, glazované (polévané), se projednávají podle saz. pol. 415b)
(3)
O projednávání hliněných trub spojených s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.
Saz. čís. 416.
Trouby z obyčejné kameniny nebo ze hmot žáruvzdorných.
(1)
Za trouby (též žlaby) tohoto sazebního čísla se považují trouby k stavebním účelům, na př. do záchodů, na výlivky, ke kanalisacím (na dna stok), jako nástavky na komíny, k vodovodům a pod., z obyčejné kameniny nebo žáruvzdorných hmot, glazované (polévané) nebo neglazované (nepolévané), s hrdly nebo bez nich.
(2)
Trouby k technickým účelům (na př. trouby filtrační, chladicí, isolační atd.), jakož i kohouty, ventily a pod. se projednávají podle saz. pol. 420b) nebo saz. čís. 423.
(3)
O projednávání trub spojených s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.
Saz. čís. 417.
Obkládačky a dlaždice do síly 30 mm (mimo porcelánové).
1.
(1) Sem patří obkládačky a dlaždice do síly 30 mm (dlaždičky, dlaždice do průjezdů, na chodníky, obkládačky do koupelen, na fasády atd.) z obyčejné hlíny, terakoty, kameniny, též z hmoty na zvonivky (jako na př. dlaždice z Metlachu, Sinzigu a Trieru), dále z jemných hmot fajansových, vůbec ze všech druhů hlín vyjma z porcelánu.
(2)
Na zařadění nemá vliv, zda povrch obkládaček a dlaždic je hladký, ryhovaný, vzorkovaný nebo ornamentovaný.
(3)
Podle saz. čís. 417 se projednávají též obkládačky a dlaždice spojené po dvou v jednom kuse, které možno rozpoltěním rozdělit (t. zv. štípenky).
2.
(1) Neglazované (nepolévané) obkládačky a dlaždice se projednávají podle saz. pol. 417a), glazované (polévané) podle saz. pol. 417b). Glazované se vyznačují lesklým skelným vzhledem. Smaltované, bíle nebo barevně, se projdnávají jako glazované; to platí též o obkládačkách a dlaždicích, které mají barevný nátěr na způsob smaltu, kterého však nebylo docíleno pálením.
(2)
Jak se rozlišují jednobarevné obkládačky a dlaždice od vícebarevných, viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXVII. Mimo to se poznamenává: Obkládačky a dlaždice vyrobené stlačením různých hliněných hmot, které však přes to mají povrch jednobarevný, se považují za jednobarevné, kdežto vznikly-li stlačením různobarevných hliněných hmot na jejich líci vzorky, považují se za vícebarevné. Obkládačky a dlaždice, které mají kromě přírodní barvy pálené hlíny ještě jednu jinou barvu, nelze rovněž považovat za vícebarevné.
3.
(1) Jsou-li obkládačky a dlaždice saz. pol. 417a)] spojeny se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů a není-li toto spojení zároveň ozdobou nebo jejich zjemněním, projednávají se podle poznámky za saz. čís. 422; je li takovéto spojení ozdobou nebo jejich zjemněním, projednávají se právě tak jako spojené s jinými hmotami podle saz. čís. 426.
(2)
Ostatní obkládačky a dlaždice tohoto saz. čísla (vyjma saz. pol 417a)1) se projednávají podle saz. pol. 417a)2 až 417b)2, i když jsou spojeny se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů, není-li toto spojení ozdobou nebo jejich zjemněním. Je-li takové spojení ozdobou nebo zjemněním obkládaček a dlaždic, projednávají se stejně jako spojené s jinými hmotami podle saz. čís. 426.
Saz. čís. 418.
Stavební okrasy (též terakotové), polévané nebo nepolévané.
1.
(1) Sem patří stavební okrasy z obyčejné hlíny, terakoty nebo slinuté hlíny, buď glazované (polévané) nebo neglazované (nepolévané), na př. ramenáče (konsoly), hlavice sloupů, římsy, zábradelní kuželky (balustry), vlysy, též stavební cihly ornamentovaně tvářené, dále hliněné knoflíky (z pálené cihlářské hlíny k upevňování Stropní omítky při pracích štukatérských) a pod.
(2)
Je-li toto zboží pomalováno, potištěno, bronzováno, stříbřeno, zlaceno nebo vyrobeno z jiných druhů hlíny než zde jmenovaných (na př. z jemné hmoty fajansové a j.), projednává se podle saz. pol. 425b), je-li vyrobeno z porcelánu podle saz. pol. 424b).
(3)
Sochy, figury, vázy a podobné plastické předměty z hlíny nebo z terakoty, jichž se užívá též k výzdobě staveb, neprojednávají se podle saz. čís. 418, nýbrž podle saz. pol. 425b) nebo saz čís. 426.
2.
Spojení se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů, jež je určeno jen k tomu, aby zesílilo stavební okrasy, nebo aby mohly být tyto okrasy připevněny na jiné stavební součásti, na př. železné tyče připevněné na zadní části konsol, dále řídké drátěné pletivo s nalisovanými a pak vypálenými malými hliněnými hvězdičkami na místech skřížení drátu (cihelné pletivo), jehož se užívá při omítkách vodorovných stropů, projednávají se rovněž podle saz. čís 418 Tvoří-li však takové spojení ozdobu nebo zjemnění stavebních okras, projednávají se stejně jako spojené s jinými hmotami podle saz. čís. 426.
Saz. čís. 419.
Obyčejná kamna a jejich součástky.
1.
Sem patří všechna obyčejná kamna, kachlíky a obkládačky k stavbě a obkládání kamen a sporáků z obyčejné hlíny, neglazované (nepolévané) nebo glazované (polévané), bílé, jednobarevné nebo vícebarevné, též mramorované nebo stříkané, avšak hrubě pracované, t. j. s vnějšími stěnami drsnými, hrubě pískovitými a bez okras Kamna a součástky kamen (kachlíky, nástavce, římsy, medailony a pod.) jemně pracované, t. j. bíle nebo barevně smaltované nebo hladce glazované (na př. míšeňská kamna), potom všechna kamna s plastickými nebo barevnými okrasami, dále krby a jejich součásti z obyčejné hlíny (též terakoty) se však projednávají podle saz. pol. 425b).
2.
Obyčejná kamna a jejich součástky spojené se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů, pokud toto spojení netvoří ozdobu nebo jejich zjemnění, na př. spojení s rošty, skobami, obyčejnými dvířky a pod., projednávají se rovněž podle saz. čís. 419; tvoří-li však takové spojení ozdobu nebo zjemnění, projednávají se stejně jako spojené s jinými hmotami podle saz. čís. 426.
Saz. čís. 420.
Retorty, kelímky, mufle, vypalovačky, duvky (dyksy), kopistě a podobné technické potřeby.
1.
(1) Sem patří veškeré technické potřeby (vyjma isolační a montovací předměty pro elektrotechnické účely saz. čís. 423), na př. retorty (plynárenské a jiné, též jejich součástky), kelímky, jakož i tavné nádobí a náčiní, misky, kapelky (malé misky z rozemletého kostního popele ke stanovení obsahu drahých kovů na suché cestě odháněním), tyglíky k technickým účelům, mufle, t. j. polokulaté nebo skříňovité nádoby se všech stran uzavřené, pouze na jedné straně otevřené, jichž se užívá k pálení hliněného zboží a při chemických a metalurgických žíhacích procesech v t. zv. muflových pecích, vypalovačky, t. j. kulaté nádoby, do kterých se ukládá zboží hrnčířské k vypalování v hrnčířských pecích, aby bylo uchráněno před přímým účinkem ohně, Segerovy žároměrky (jehlance a pod.), duvky, t. j. trubková ústí dmychadel do metalurgických tavicích pecí, chladicí trouby (chladicí hady), trouby procezovací, kameny procezovací (t. zv. pískové procezovací desky, t. j. duté desky vyrobené pálením z písku a mletého skla), kameny vodu odvádějící (dírkované procezovací kameny z pálené hlíny, kterých se užívá při výrobě papíru), desky (na př. příklopy kelímků, desky pro lisy a pod.), umělé pazourkové kameny (jako pěst veliké koule pro bubnové a kulové mlýny), kopistě (k míchání roztavených hmot), kohouty (pípy a stáčecí kohouty), ventily (uzávěry a výtoky, k vystrojení strojů a přístrojů) a pod. Jsou-li tyto předměty vyrobeny z tuhy (též z uhelného prachu nebo koksové moučky), i s jinakými přísadami, projednávají se podle saz. pol 420a), jsou-li z jiných žáruvzdorných hmot nebo z obyčejné kameniny, podle saz. pol. 420b).
(2)
Hrubé opletení jmenovaných předmětů vrbovým proutím (neloupaným nebo loupaným), lýkem, sítím, slamou nebo rákosem nemá vliv na projednávání.
(3)
Takovéto předměty z jiných hliněných hmot, na př. z fajanse nebo z jemné kameniny, se projednávají podle saz. čís. 425, z porcelánu podle saz čís. 424.
2.
(1) Do saz. pol. 420b) patří dále umělé brusy a brousky, též umělé zkušební kameny a kameny na drhnutí (hladicí kameny) ze všelikých pálených zemin (z preparovaných pálených hlín), vyjma ony, jež mají značnou přísadu smirku a patří do saz. pol. 404a) (viz vysvětlivky k saz. pol. 404a)), a vyjma umělé pemzové kameny saz. pol. 404b).
(2)
Umělé brusy a brousky saz. čís. 420 jsou kameny na tvrdo pálené, více méně tmavošedé nebo hnědé až červenohnědé, které jsou obyčejně z křemenného písku stmeleného hlinou. Umělé zkušební kameny se zhotovují též z černé, na tvrdo vypálené jemné kameniny (čedičové kameniny).
3.
(1) Technické potřeby saz. pol. 420a) se projednávají podle této saz. položky, i když jsou spojeny se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů a není-li toto spojení zároveň ozdobou nebo jejich zjemněním. Je-li takové spojení ozdobou nebo jejich zjemněním, projednávají se stejně jako spojené s jinými hmotami podle saz. čís. 426.
(2)
Technické potřeby saz. pol. 420b) spojené se dřevem nebo s hrubě pracovanými součástkami železnými nebo z jiných obecných kovů a není-li toto spojení zároveň ozdobou nebo jejich zjemněním, projednávají se podle poznámky za saz. čís. 422; je-li takovéto spojení ozdobou nebo jejich zjemněním, projednávají se stejně jako spojené s jinými hmotami podle saz. čís. 426.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 421 a 422.
Za obyčejné nádobí hrnčířské saz. čís. 421 a 422 se pokládá pouze obyčejné nádobí pro domácnost a k účelům živnostenským, na př. džbány, baňky, hrnky (též obyčejné květináče), pekáče, mísy, okříny, kelímky (vyjma kelímky k technickým účelům saz. čís. 420), balony na kyseliny a pod. Obyčejné nádobí hrnčířské z obyčejné kameniny a černé nádobí patří do saz. čís. 421, z obyčejné hlíny barevně se vypalující, do saz. čís. 422 Jemnější nádobí hrnčířské a přepychové předměty, dětské nádobíčko na hraní, ampule, košíčky, kalamáře, misky fasonované na způsob lastur a podobné předměty se projednávají však vždy podle saz. pol. 425b).
Saz. čís. 421.
Obyčejné nádobí hrnčířské a výslovně nejmenované zboží z obyčejné kameniny; černé nádobí.
1.
(1) O obyčejném nádobí hrnčířském saz. čís. 421 viz vysvětlivky k saz. čís. 421 a 422; kromě toho platí tato ustanovení:
(2)
Do saz. čís. 421 patří též džbány a podobné nádoby z obyčejné kameniny se škrabanými, vroubkovanými nebo barevnými čarami, tečkami a pod., obyčejného jednoduchého provedení, jak se vyskytují na obyčejných džbánech.
(3)
Jiné džbány a pod. z obyčejné kameniny, s lisovanými nebo barevnými ozdobami, projednávají se jako jemná kamenina podle saz. pol 425b).
2.
(1) Do saz čís. 421 patří dále výslovně nejmenované zboží z obyčejné kameniny, t. j. všecky předměty v jiných sazebních číslech nejmenované, na př. výlevky, kesony, jesle, žlaby pro dobytek, vany, nádoby pro tovární účely (s výjimkou technických předmětů jmenovaných v saz. čís. 420), spodkové kameny (podložky k připevnění mříží a j.) a pod., s výjimkou předmětů přepychových a hraček saz. pol. 425b).
(2)
T. zv černé nádobí, jež se projednává rovněž podle saz. čís. 421, je obyčejné hliněné nádobí, černošedé až černé, více méně tuhového zbarvení, vyrobené z obyčejné hlíny s přísadou uhelného prachu nebo koksové moučky nebo též čazením.
3.
(1) Obyčejné nádobí hrnčířské saz. čís. 421 hrubě opletené vrbovým proutím (neloupaným nebo loupaným), lýkem, sítím, slamou nebo rákosem se projednává tak, jako by nebylo spojeno s těmito hmotami.
(2)
O projednávání zboží saz. čís. 421 spojeného s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.
Saz. čís. 422.
Obyčejné nádobí hrnčířské z obyčejné hlíny barevně se vypalující.
1.
(1) Sem patří veškeré obyčejné nádobí hrnčířské (obyčejné zboží hliněné) z hrnčířské hlíny obyčejné, barevně (žlutohnědě, červenavě nebo červenohnědě až šedohnědě nebo červeně) se vypalující, buď neglazované (nepolévané) nebo částečně nebo úplně glazované (polévané) obyčejnou, neprůhlednou, bílou, hnědou nebo jinobarevnou glazurou (obyčejně olovnatou), která je většinou jednobarevná, může však býti též skvrnitá nebo křiklavě pestrá. Střep je písčitý, drsný, silně průlinčivý, mdlé barvy. Hmota se dá lehce drobiti, má tedy nepatrnou pevnost a střep je nasákavý.
(2)
Do saz. čís. 422 patří též obyčejné hornolužické a boleslavské nádobí hrnčířské, i když má bělavý střep a je primitivně ozdobeno nastříkanými nebo tečkovanými barvami.
(3)
Toto hrnčířské nádobí tvoří do jisté míry přechod od obyčejného zboží hrnčířského k obyčejné kamenině, poněvadž je páleno při vysoké teplotě až do okamžiku, kdy počíná slinutí, a je zpravidla glazováno (poléváno) olova prostou, neprůhlednou glazurou. Střep je homogenní, hutný a vodu buď vůbec nessaje, nebo jen nepatrně.
(4)
Hornolužické a boleslavské obyčejné nádobí hrnčířské se projednává i tenkrát podle saz. čís. 422, když je uvnitř obyčejně bíle glazované. Hnědé nádobí uvnitř jemně bíle smaltované, pak bíle glazované (nemalované nebo malované) hrnčířské nádobí, které se podobá zevnějškem obyčejné fajansi, a nemá tedy povahu obyčejného nádobí hrnčířského ve smyslu bodu a) všeobecné vysvětlivky 3. k saz. třídě XXXVII, patří do saz. pol. 425b).
2.
(1) Hrubé opletení hrnčířského nádobí saz. čís. 422 vrbovým proutím (neloupaným nebo loupaným), lýkem, sítím, slamou nebo rákosem nemá vliv na zařadění.
(2)
Dětské nádobíčko na hraní z hmoty tohoto sazebního čísla, saz. čís. 425.
(3)
O projednávání zboží saz. čís. 422 spojeného s jinými hmotami viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.
K poznámce za saz. čís. 422.
Viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.
Saz. čís. 423.
Isolační a montovací předměty pro elektrotechnické účely, nespojené s jinými hmotami.
1.
K isolačním a montovacím předmětům pro elektrotechnické účely patří isolační tělesa, objímky, tabule k rozvodným deskám, tělesa pro zařízení dotyková, kladky, ouška a podobné předměty pro elektrická vedení a pro jiná elektrická zařízení z porcelánu, fajanse, majoliky a z jiných pálených hlín všech druhů, bez jakéhokoli spojení s jinou hmotou.
2.
(1) Předměty tohoto sazebního čísla z bílé hmoty, třebas i zevnějšku zeleně šedého nebo jinak tmavěji zbarveného, který vznikl pálením, se přesto projednají podle saz. pol. 423a) Tovární známky, jež zboží nezdobí, nejsou důvodem, aby bílé zboží saz. pol. 423a) bylo projednáváno podle saz. pol 423b).
(2)
Isolační a montovací předměty tohoto sazebního čísla spojené s jinými hmotami, viz 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 540-543 a vysvětlivky k těmto sazebním číslům
Saz. čís. 424.
Porcelán.
1.
(1) Sem patří s výjimkou elektrotechnických předmětů saz. čís 423 a umělých zubů saz čís. 389 veškeré zboží z porcelánu všech druhů a z porcelánovitých hmot (viz bod b) všeobecné vysvětlivky 4 k této saz. třídě), též spojené s obyčejnými hmotami.
(2)
Podle saz. pol. 424a) se projednávají dýmkové hlavičky a součástky dýmek, jako mokváčky, špičky na doutníky, též sestavené dýmky na doutníky a na tabák; hračky, na př nádobíčko pro loutky, dětské nádobíčko na hraní, malé loutky s pohyblivými údy a pod., vyjma loutkové hlavičky; zboží galanterní, drobnůstky (nippes) a toaletní předměty, na př. vázy, figurky, sošky, těžítka, toaletní misky, kelímky na pomádu a voňavkářské zboží atd.
(3)
Do saz. pol. 424b) patří všechny ostatní předměty, zvláště nádobí, a to stolní a kuchyňské, nádoby a přístroje k chemickým a fysikálním účelům, na př tavicí kelímky, odpařovací misky, hmoždíře, třecí misky a pod., dále kamna, krby a jejich součástky (kachlíky, nástavce, římsy atd.), koupací vany, klosetové mísy, desky (obkládačky, dlaždice, vlysy a pod ), lithophanie (průsvitné obrazy, porcelánové průsvitné obrazy), malby na porcelánu, štítky, hodinové číselníky, držadla (rukojeti), knoflíky, perly, ouška (maillons), trubičky (na tkalcovská brda) a m. j.
(4)
Perly a knoflíky z fritového (sklovitého) porcelánu se někdy velice podobají skleněným perlám saz. čís 383 nebo skleněným knoflíkům saz. čís. 385, liší se však od nich tím, že lze na nich rozpoznat místo, které leželo při pálení v porcelánové peci na podložce, dále tím, že se neroztaví ani v bílém žáru.
2.
(1) Podle saz pol. 424a) 1 nebo b)1 se projednává pouze čistě bílý porcelán, glazovaný nebo neglazovaný, nespojený s jinými hmotami; činí-li však glazura dojem barvy (na př. zelenošedé, žlutavé atd.), nebo má-li jinak bílý porcelán perleťový lesk, zbarvení napodobující slonovinu a pod., projednává se jako barevný porcelán podle saz pol. 424a)2 nebo b)2 Podle týchž saz. čísel se projednává bílý porcelán ozdobený písmem, monogramy, znaky a pod; pouhé tovární známky, jež zboží nezdobí, neodůvodňují projednávání bílého porcelánu jako barevného.
(2)
Podle saz. pol. 424a)2 nebo b)2 se projednává též jak porcelán bílý, tak i barevný atd., spojený s obyčejnými hmotami; porcelán všech druhů spojený s jemnými nebo velmi jemnými hmotami patří do saz. pol. 426b) nebo c).
(3)
Podle poznámky k saz. čís. 424 se projednávají hlavičky k loutkám (k připevnění na loutkové trupy), též s brvami z vlasů nebo chlupů.
(4)
Jak se projednávají hračky, viz úvodní vysvětlivky.
Saz. čís. 425.
Hliněné zboží výslovně nejmenované.
1.
Sem patří veškeré zboží nejmenované v saz čís. 411—423 z obyčejné hlíny, terakoty, šamotu, obyčejné a jemné fajanse, majoliky, siderolitu, terralitu, jemné kameniny (zboží wedgewoodské, nádobí čedičové, jaspisová kamenina, bamboo atd.), vůbec ze všech hmot v této sazební třídě se vyskytujících, vyjma z porcelánu saz. čís. 424 a z obyčejné kameniny saz. čís. 421 (viz 1. až 4. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě). Podle saz. čís. 425 se však projednává hliněné zboží výslovně nejmenované jen tenkrát, není-li spojeno s jinými hmotami.
2.
(1) Do saz. pol. 425a) patří zboží fajansové pro technické a hygienické účely, na př. retorty, kelímky a podobné nádoby k továrním účelům, odpařovací misky, chladicí trouby, kohouty, ventily a pod., dále pissoirové a klosetové mísy, plivátka, bidetové mísy atd. Do saz. pol. 425b) patří všechny ostatní předměty z fajanse a všechno zboží z jiných druhů hlín.
(2)
Zařaďují se tudíž do b): hračky (loutkové hlavičky, dětské nádobíčko na hraní, hliněné kuličky na hraní a pod.), vyjma hračky z porcelánu, předměty přepychové (zboží galanterní, drobnůstky [nippes] a toaletní předměty, ampule, nádoby na tabák, košíčky, kalamáře atd.), hliněné hlavičky k dýmkám, hrnčířské nádobí (džbány, hrnky, květináče atd.) vyrobené z jiných hliněných hmot než těch, které patří do saz. čís. 421, 422 a 424, dále hrnčířské nádobí s barevnými nebo plastickými ozdobami, t. j. opatřené plastickými nebo malovanými arabeskami, figurami, znaky a pod., jakož i veškeré jemné glazované nebo smaltované nádobí hrnčířské, stolní a kuchyňské nádobí (soupravy jídelní a na umyvadlo, nádobí na vaření, soudečky na koření a pod.), alcarazzos (t. j. džbány nebo láhve na vodu z velice průlinčivé nepolévané hlíny), koupací vany, kamna, krby a jejich součástky, s výjimkou obyčejných, patřících do saz čís. 419 (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 419), stavební okrasy z jiných hliněných hmot, než které jsou vyjmenovány v 1. vysvětlivce k saz. čís. 418, plastické modely, figury a pod., lišty a spojky pro obkládačky, perly, knoflíky a m. j.
(3)
Hliněné kuličky na hraní z pálené hlíny nebo pálených zemin mají obyčejně nerovný povrch; do hmoty více nebo méně průlinčivé vniká vnější barva často značně hluboko. Takové kuličky se poléváním kyselinou solnou nemění. Jak se rozlišují od kamenných kuliček, viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 408.
(4)
Jak se projednávají hračky, viz úvodní vysvětlivky.
3.
Bílé zboží hliněné saz. čís 425 se projednává jako jednobarevné; bílé nebo jednobarevně zboží hliněné ozdobené však písmem, monogramy, znaky a pod. se projednává jako vícebarevné. Viz též 5. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.
Saz. čís. 426.
Hliněné zboží jiné (jinde nezařaděné), spojené s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami.
(1)
Sem patří veškeré zboží hliněné spojené s jinými hmotami (s výjimkou drahých kovů), pokud není toto spojení prohlášeno u jiných sazebních čísel za přípustné (viz 6. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě). Projednávají se tedy podle saz. čís. 426 na př.: hračky (stavebnice, skládací hry, nádobíčko pro loutky a pod.) v krabicích, figury (zvířecí a jiné) se skleněnýma očima, dýmky s troubeli, nástavci, kováním a podobným spojením z jiných hmot (nepatrné přídatky jako destičky, kroužky, růžice, šňůrky, pytlíčky z látek nebo kůže k ochraně hlaviček a pod. zůstávají nepovšimnuty), džbány s víkem, láhve s přimontovanou t. zv. patentní uzávěrou (z drátu, porcelánu a kaučuku), sifonové láhve s mechanickým tlakovým zařízením, přístroje na sodovku opletené drátem a s kovovým kováním; lustry (ramenové svícny a jejich součástky) s kovovým montováním, klosetové mísy s dřevěnými sklapovacími sedadly nebo s kovovým zařízením splachovacím, filtrační válce s plnicími násadci z poniklovaného kovu a pod.; dále veškeré zboží z porcelánu saz. čís. 424 spojené s jemnými nebo velmi jemnými hmotami.
(2)
Porcelán saz. pol. 424a)1 nebo b)1 spojený s obyčejnými hmotami se projednává podle saz. pol. 424a) 2 nebo b)2.
(3)
Porcelán saz. pol. 424a)2 nebo b)2 zůstává v těchto položkách i tehdy, je-li spojen s obyčejnými hmotami.
(4)
Jak se projednávají hračky, viz úvodní vysvětlivky.
Saz. čís. 427.
Zboží této třídy, vystrojené drahými kovy.
Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz čís. 560, 562, 564—568.
XXXVIII.
Železo a železné zboží.
Do této saz. třídy jsou zařaděny: Železo surové a staré (saz. čís. 428), železné polotovary (saz. čís. 429—435) a železné zboží (saz. čís. 436—487) Stroje a přístroje, jakož i jejich součásti ze železa, dále elektrické stroje ze železa patří do saz. třídy XL a XLI, vozidla ze železa do saz. třídy XLII, železné přístroje (instrumenty), měřicí nástroje, váhy, hodiny a hodinové součástky do saz. třídy XLIV.
Všeobecné poznámky k saz. třídě XXXVIII.
1.
Podle celního sazebníku se slovem železo rozumí technické železo; jeho kujné druhy se označují souhrnným názvem kujné železo a jsou v něm zahrnuty nejen všechny druhy oceli (i ocelová litina), ale i temperovaná litina (změkčená i kujná) a elektrolytické železo.
(1)
Pokud se v celním sazebníku nebo ve vysvětlivkách k němu užívá názvu železo, rozumí se jím vždy železo technické a jen tehdy, když je to výslovně řečeno nebo ze souvislosti úplně zřejmé, označuje se jím železo čisté (prvek).
(2)
Výrazu kujné železo se v celním sazebníku a ve vysvětlivkách k němu užívá jen jako souhrnného názvu a označují se jím všechny kujné druhy technického železa, není-li třeba nebo možno rozlišovati mezi jeho jednotlivými druhy, jak tomu zpravidla je při celním zařadění.
(3)
Neoznačuje se zde tedy názvem železo nebo kujné železo jeho jeden určitý druh, a zejména se ho neužívá k rozlišení mezi ocelí a kujným železem nebo železem, u nás dříve všeobecně obvyklým.
(4)
Je samozřejmé, že na celní zařadění nemá vliv, označí-li se zboží názvem v cizině (v obchodě, sazebnících a pod.) obvyklým, použitým nebo i v některých oborech mezinárodně sjednaným, který však odporuje našemu označení.
2.
U zboží z technického železa (v celním sazebníku „železné zboží“) opracovaného — proti neopracovanému (surovému) — rozeznávají se tři stupně opracování.
Není-li u jednotlivých čísel této třídy výslovně uveden způsob opracování nebo nejsou-li u nich stanoveny výjimky, pokládají se podle tohoto roztřídění:
a)
za zboží obyčejně opracované: všechny železné předměty, které jsou odrhnuty, dírkovány, vrtány nebo opatřeny vyřezanými závity, jakož i všechny železné předměty, které jsou zcela nebo částečně opilovány, na povrchu zhruba ubrány, osoustruhovány, osmirkovány, ohoblovány, obroušeny nebo hrubě natřeny; pak všechny železné části, které jsou snýtovány, sešroubovány nebo podobným způsobem dodatečně složeny, pokud nepatří vzhledem k svému dalšímu opracování do b) a c).
Za opracování se však nepokládá, když se švy (břity), vzniklé při lití nebo lisování, dlátem odstraní, upilují nebo srazí, když se plochy na lomu zarovnají, když se přílitky odpíchnou nebo když se předměty z ocelové litiny zhruba uberou, aby se zkusilo, jsou-li bez vady.
1.
Mezi obyčejně opracované železné zboží patří též zboží zcela nebo částečně frézované, jakož hrubě hlazené; dále obyčejné železné zboží, na př. hřebíky, lopaty atd., které po svém dohotovení vyžíháním zmodraly (modře zakalené), rozpálením s olejovým povlakem zbarvily se stejnoměrně šedě, hnědě nebo jinak (olejem ožehnuté); potom takové zboží, které nabylo lesklého vzhledu přímo při výrobě, na př. lisováním.
2.
(1) Za odrhnuté (mechanicky cíděné) se považují takové polotovary a zboží ze železa, s nichž byl drátěnými kartáči nebo otřásáním v bubnech, nejčastěji však otryskáním křemičitým pískem a pod. pouze odřen opal, okuje, přečnívající částečky litinové kůry, nahodile přilnulý písek při slévání do rámů a pod. Povrch odrhnutého zboží je sice někdy slabě kovově lesklý, je však přece vždy více nebo méně drsný a bez rýh od pilníku a brusidla.
(2)
Plechové zboží saz. čís. 445 pouze odrhnuté se projednává jako zboží z hlazeného (dresovaného) plechu.
(3)
Ocelové zboží, které odrhnutím v bubnech nabylo lesku (jako po vyleštění) a hladkého povrchu (na př. řetízky podbradní, knoflíky, kroužkové pletivo k leštění), považuje se však za leštěné.
3.
Ke zboží obyčejně opracovanému se počítá též takové, které bylo jen hrubě předpracováno, na př. jen pilníkem sraženo, povrchně přibroušeno atd. Takové zboží má vždy ještě celkem drsný vzhled, kdežto pilované, obroušené atd. plochy železného zboží jsou vyrovnány. Na místech jen zhruba předpracovaných jsou také vždy znatelné stopy obráběcích nástrojů.
4.
Ohrubování (ubrání zhruba) u ploch zakřivených není nic jiného než hrubší osoustruhování na soustruhu, u ploch rovných hrubé odstranění kůry litinové, valcířské nebo kovářské nožem stroje hoblovacího. Toto opracování se vyznačuje souběžnými úzkými a hustými rýhami, které se pozdějším dalším zjemňovacím opracováním odstraňují.
5.
(1) Za hrubě natřené se pokládá ono zboží, které bylo povlečeno smolou, dehtem, asfaltem nebo hrubě natřeno tuhou, suříkem (miniem) nebo kysličníkem zinečnatým, potom takové, které bylo natřeno pouze obyčejnou olejovou barvou, bez lakového pokostu v jednom odstínu. Tuhový povlak, který zůstal lpěti na surové litině po vyjmutí ze slévací formy, nemá však vliv na zařadění. Nátěr obyčejnou olejovou barvou je vždy mdlý a drsný, často zrnitý, poněvadž olejová barva, jíž se k těmto účelům používá, neroztírá se dosti pečlivě.
(2)
Pouze jednoduchý, místy zrnitý nátěr asfaltovým pokostem pokládá se za nátěr hrubý. Tento nátěr, používaný jen pro zcela obyčejné železné zboží, snadno odprýskává (odlupuje se) od zboží jím natřeného, které se tak liší od zboží asfaltovým lakem jemně natřeného nebo jím lakovaného.
(3)
Viz též 4. vysvětlivku k bodu b) všeobecné poznámky 2 k této třídě.
(4)
Hrubě natřenému zboží je na roveň postaveno takové zboží, které bylo pouze máčeno ve smole, dehtu, asfaltu a pod.
(5)
Zboží, které bylo opatřeno zcela obyčejným nátěrem fermežovým nebo jiným pouze pro ochranu proti rezu, považuje se za hrubě natřené. Avšak u surového zboží a u polotovarů se nepřihlíží k ochrannému nátěru proti rezu, který je určen pouze k ochraně zboží při dopravě a před dalším opracováním musí býti odstraněn.
(6)
Podotýká se, že většinou jen hrubé zboží kované, lité nebo obyčejné zboží plechové se hrubě natírá k ochraně proti rezu, kdežto zboží jemnější, jako kliky, přezky atd., ať již k témuž účelu nebo k ozdobě, má téměř vždy povlak fermežový nebo lakový.
(7)
Jak se projednávají ocelové tyče a kolejnice natřené pouze ochranným prostředkem proti rezu, viz 3. odstavec 4. vysvětlivky k saz. čís. 431 a 3. odstavec vysvětlivek k saz. čís. 446.
6.
Za surové se tedy považují veškeré polotovary a zboží, které — nehledíc k ustanovení, podle něhož zůstává nepovšimnuto odstranění švů po lití a lisování, též nálitků atd. — nebylo nikterak ani mechanicky ani nátěrem nebo jinak dále zušlechtěno nebo zjemněno. Podle toho se tedy za surové považuje zboží lité (též litina temperovaná a ocelová), jakož i zboží lisované ve stavu, v jakém vychází z formy (vyjímajíc zboží lesklého vzhledu), pak polotovary a výlisky a výkovky ve stavu, v jakém vycházejí z válcovny, lisovny nebo kovárny, t. j. zboží drsného povrchu a v posledním případě téměř vždy se znatelnými stopami po úderech kladiva.
7.
Na ohrubování (ubrání zhruba) za účelem vyzkoušení bezvadnosti nebere se zřetel pouze u litiny ocelové; u litiny nekujné nebo temperované se tedy ohrubování pokládá vždy za obyčejné opracování.
b)
za zboží jemně opracované: všechno zboží železné, které je zcela nebo částečně pocínováno, pozinkováno, pooloveno, poměděno, pomosazeno, oxydováno, jemně natřeno, pokostováno, lakováno, malováno, bronzováno nebo smaltováno.
1.
(1) Za pocínované, pozinkované nebo poolovené pokládají se veškeré železné polotovary a zboží, které byly povlečeny příslušným kovem ponořením do roztaveného kovu nebo způsobem chemickým nebo galvanickým.
(2)
Železo povlečené bílými kovy se podobá často železu, jemuž bylo dodáno lesku. Jsou-li tedy pochybnosti, o který z těchto případů jde, postačí potření roztokem některé soli mědi (na př. skalice modré), který vyvolá na lesklém železe červený měděný povlak, kdežto na železe povlečeném jmenovanými kovy nikoli.
(3)
Pocínování, pozinkování nebo poolovení železných tovarů, není-li poznatelné již pouhým okem, pozná se takto:
(4)
Koncentrovaná kyselina dusičná vyvolá na cínu bílou skvrnu (kyselinu metacíničitou). Jsou-li pochybnosti, oškrábe se lehce nožem povrch domněle pocínovaného železa. Působíme-li na prášek takto získaný koncentrovanou kyselinou dusičnou, oxyduje se v bílý prášek, jde-li o cín.
(5)
Olovnatan sodný způsobuje temnou skvrnu na očištěném zinku okamžitě, na cínu teprve po delším působení. Roztok chloridu kademnatého způsobuje temnou skvrnu na zinku, nikoli na cínu.
(6)
Roztok jodidu draselného, k němuž bylo přidáno několik šupinek jodu, způsobí na olovu žlutou skvrnu.
(7)
Zboží z tak zvané cínové oceli, t. j. zboží z ocelového jádra se silnou cínovou vrstvou, na př. takové lžíce, vidličky neprojednávají se jako pocínované zboží železné, nýbrž jako zboží cínové (saz. čís. 514 nebo 509).
2.
(1) Za poměděné nebo pomosazené se pokládá takové zboží, jež bylo chemicky nebo galvanicky zcela nebo částečně tence povlečeno mědí nebo mosazí. Povlaku z mosazi je na roveň postaven tenký povlak z bronzu nebo z jiné podobné slitiny kovové.
(2)
O železném zboží plátovaném mědí nebo slitinami mědi viz 2. vysvětlivku k bodu c) všeobecné poznámky 2 k této saz. třídě.
3.
Oxydované zboží (opakem ke zboží v oleji ožehnutému, za tepla olejem černěnému, jež se považuje za obyčejně opracované) jsou jemněji provedené předměty, na jejichž hotovém povrchu byla uměle vytvořena kysličníková vrstva stejnoměrně zbarvená: žlutá, modrá, hnědá, červenavá, šedá nebo černá.
4.
Za jemně natřené se pokládá zboží s jemným nátěrem olejových barev, nebo natřené základními barvami a pryskyřičnými pokosty nebo neprůhledným nevpáleným barevným lakovým pokostem jednobarevně nebo vícebarevně (též s čarami nebo okraji), za pokostované pak takové, které je povlečeno průhledným, též barevným lakovým pokostem. Sem patří též železné zboží s mramorovým nebo žilkovaným barevným vzorkem.
5.
(1) Lakované zboží je pro celní zařadění takové, které bylo opatřeno vpáleným lakovým povlakem nebo které nanášením a hlazením zpravidla neprůhledného jemného povlaku z barev s lakovým pokostem jeví se hladké a zrcadlově lesklé, někdy též hladké a matné.
(2)
Železné zboží pokládané foliemi nebo opatřené barevnými vzorky, v obou případech povlečené průhledným pokostem, projednává se rovněž jako lakované.
6.
Za malované železné zboží se pokládá nejen takové, které bylo okrášleno ruční malbou (též pomalováno písmem), nýbrž i železné zboží potištěné a takové, na které byly ornamenty, figurky, květiny, krajiny, písmo atd. naneseny obtisky nebo napatronovány.
7.
Jako bronzované se projednává železné zboží povlečené (natřené) pokosty obsahujícími bronzový prášek nebo posypané bronzovým práškem před zaschnutím pokostového nátěru. Sem patří též zboží pouze vyzdobené bronzovými vzorky, lemovacími a obrubními linkami, proužky a pod.
c)
za zboží velmi jemně opracované: všechno zboží železné, které je leštěno, ryto, niklováno, plátováno mědí, slitinami mědi nebo hliníkem.
Není-li v sazebníku zvláštního ustanovení, vyměří se ze zboží velmi jemně opracovaného 50%ní celní přirážka k sazbě na ono zboží. Jsou-li však pro zboží stanoveny zvláštní celní sazby za obyčejné nebo jemné opracování, položí se za základ výpočtu 50%ní přirážky celní sazba, která platí pro zboží jemně opracované.
1.
(1) Leštěné zboží železné má zrcadlový lesk a nejsou na něm vůbec znatelné, nebo jen tu a tam, rýhy po pilníku nebo brusu. Zboží leštěné se silným leskem je takové, které má úplně čistou zrcadlící plochu kovovou.
(2)
Jemně mdle broušené (jemně hlazené), t. j. takové zboží, které bylo vybroušeno na nejvyšší stupeň (t. zv. hladké vybroušení), a proto se označuje jako mdle leštěné, potom zboží, které bylo ozdobeno leptadlem nebo jiným způsobem (damaškováno), patří rovněž ke zboží leštěnému.
(3)
Ryté zboží železné je takové, do jehož povrchu jsou rydlem nebo gilošovacím strojem prohloubeně nebo vypoukle vpracovány ornamenty, arabesky, figury, znaky, monogramy, písmena, číslice atd. Sem patří též litina umělecká nebo ornamentovaná, jakož i železné zboží s lisovanými figurami, ornamenty a pod., které byly rydlem ciselovány (přeciselovány).
(4)
Za niklované se pokládá železné zboží, jehož povrch byl niklem povlečen galvanicky nebo mechanicky (dvojkov).
(5)
O niklovaném železném zboží plechovém srovnej 7. vysvětlivku k saz. čís. 445.
(6)
O zkoušení niklovaného zboží viz 2. odstavec 11. vysvětlivky k saz. čís. 488.
(7)
Jako velmi jemně opracované se projednává též železné zboží galvanicky chromované.
2.
(1) Za železné zboží plátované mědí, slitinami mědi (mosazí, bronzem a jinými slitinami mědi) nebo hliníkem se pokládá železné zboží, jehož povrch byl zcela nebo částečně povlečen jmenovanými kovy nebo slitinami kovů mechanicky (dvojkov).
(2)
Plátovanému železnému zboží se rovná železné zboží, jehož povrch byl galvanicky silněji povlečen mědí nebo slitinami mědi (mosazí, bronzem a jinými slitinami mědi).
(3)
Zboží plátované a jemu na roveň postavené zboží galvanicky silněji povlečené mědí nebo slitinami mědi, rozeznává se od ostatního chemicky nebo galvanicky poměděného nebo pomosazeného zboží, které se pokládá jen za jemně opracované, silnější vrstvou povlaku, vždy zřejmě znatelnou již pouhým okem nebo lupou na jemně opilovaném nebo obroušeném průřezu. U zboží však, jež se projednává pouze jako poměděné nebo pomosazené, je povlak tak tenký, že není ani pouhým okem ani lupou na průřezu znatelný. Takovéto tenké galvanické povlaky zmizí zpravidla ihned, jakmile se pokápnou kyselinou dusičnou a pokápnuté místo se ihned otře.
3.
(1) Povlaky hliníkové se pořizují pouze mechanicky, proto se hliníkem pokládané železné zboží projednává vždy s 50% přirážkou. Naproti tomu železné zboží lité může býti povlečeno mědí nebo slitinami mědi pouze chemicky nebo galvanicky.
(2)
Dosahuje-li však u dvojkovu síla naplátovaného niklu, hliníku, mědi nebo slitiny mědi třetiny síly železného jádra nebo železného podkladu, projednávají se takto plátované železné pruty a tyče podle saz. pol. 496d), týmž způsobem plátované železné zboží podle saz. čís. 517, 518 nebo 520.
(3)
Přirážka za železné zboží velmi jemně opracované se vybírá též u železného zboží spojeného s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami, nestanoví-li sazebník nebo vysvětlivky jinak.
(4)
O plátovaném železném zboží plechovém srovnej 7. vysvětlivku k saz. čís. 445.
Saz. čís. 428.
Surové železo; zlomková litina a odpadová ocel (litina a ocel, staré přelámané nebo v odpadcích), k metalurgickému zpracování.
1.
(1) Železem surovým rozumíme prvotní výrobek (železo bílé, šedé, makové [polovičaté] a zrcadlovina), který se získá tavením železných rud ve vysoké peci jako produkt ještě nekujný (ani tažný, ani svarný) v podobě housek, prutů, slitků a podobných beztvarých kusů, též v úlomcích.
(2)
Sem je zařaděno též surové železo zrněné (granulované), které vzniká vedením roztaveného surového železa do vody. Je složeno z kousků velikosti hrachu až bobu, jež tvoří částečně též souvislé dírkovité chomáčky. Rovněž sem patří železná houba a práškové železo (vyjma k účelům léčebným).
(3)
Šedé druhy surového železa se hodí zvláště k lití a proto se také nazývají slévárenským železem; bílého železa surového se užívá obyčejně k výrobě oceli, a proto se nazývá též surovým železem ocelárenským. Fosforové železo, bílé železo surové, kterého se užívá při postupu Thomasově, se nazývá surovým železem Thomasovým; šedé železo surové, jehož se užívá při postupu Bessemerově, sluje surovým železem Bessemerovým.
(4)
Nekujné slitiny železa s hliníkem (ferroaluminium), s chromem (ferrochrom), s křemíkem (ferrosilicium), obsahují-li 50—95% křemíku, s manganem (ferromangan), s molybdenem (ferromolybden), s niklem (ferronikl), s titanem (ferrotitan), s vanadem (ferrovanad), s wolframem (ferrowolfram), jakož i kovový mangan obsahující železo projednávají se podle saz. pol. 428c). Tyto slitiny se získávají buď tavením směsí příslušných rud nebo roztavením surového železa s příslušnými kovy nebo rudami. Ferrosilicium s 50—95% křemíku je na lomu barvy světlešedé až tmavošedé a na omak mastné a zasílá se v sudech, bednách a jiných obalech. Surové železo obsahující více než 25% manganu nemá krystalických ploch zrcadlících jako zrcadlovina a magnet je nepřitahuje.
(5)
Ferromanganu a ferrosilicia se užívá při výrobě oceli postupem Bessemerovým, Thomasovým a Siemens-Martinovým, ostatních slitin jako přísad při výrobě určitých druhů oceli, které se označují jako ocel aluminiová, chromová, niklová, wolframová.
(6)
Ferrosilicium méně než s 50% křemíku, saz. pol. 428a).
(7)
Ferrosilicium prohlášené s 50—95% křemíku se projedná předběžně jako surové železo saz. pol. 428a); ze zásilky se však vezmou v přítomnosti strany dva vzorky a jeden se zašle vysoké škole báňské v Ostravě k rozboru na obsah křemíku. Podle výsledku rozboru upraví celní oddělení ONV celní pohledávku a rozdíl vrátí straně ve vlastní působnosti. Výlohy spojené s rozborem hradí strana.
(8)
Drcené (hrubě rozmělněné, zrněné) surové železo, jakého se užívá při obrábění (řezání) kamene, saz. čís. 436.
(9)
Viz též vysvětlivku u manganu saz. čís. 488.
2.
(1) Jako starou přelámanou litinu nebo ocel a jako litinu nebo ocel v odpadcích saz. pol. 428b) lze bez další kontroly projednávat jen takové již neupotřebitelné staré předměty a takové zlomky zboží, jako na př.: staré nebo rozbité hrnce a jiné nádobí. Části strojů, nářadí, kování na vozy, přelámané hřebíky, staré přestříhané zdrchané dráty a pod., jakož i jen takové odpadky při zpracování železa a oceli, jako na př.: třísky od vrtačky, od soustruhu, hoblovačky, odstřižky plechu, tyčí, odloupané, struskou úplně promíchané náIitky ingotů atd., kterých zřejmě nelze upotřebiti jinak než k metalurgickému zpracování, jímž se rozumí použití tohoto materiálu jako přísady při postupu Siemens-Martinově, Bessemerově a Thomasově nebo při výrobě elektrické oceli.
(2)
Staré kolejnice, odřezky kolejnic, nápravy, transmisní hřídele, tyče, desky a pod., kterých lze upotřebit pro jejich velikost a povahu buď přímo nebo ke kovářským pracím atd., nesmějí se projednávat podle saz. čís. 428 bez kontroly dalšího svého metalurgického zpracování, nýbrž projednávají se jako kolejnice, ocel v tyčích atd. Pouhé rozbití neodůvodňuje projednávání podle saz. čís. 428 a je přípustné pouze u nekujné litiny železné. Je-li však vyloučena možnost, že se užije těchto zlomků k původnímu účelu, lze projednávat takovéto zlomky, způsobilé ke kovářským pracím, bez ohledu na jejich tvar jako tyčovou ocel podle saz. pol. 431a). Bylo-li však při dovozu starých náprav, transmisních hřídelů, kolových obručí a pod. navrženo, aby se za úředního dozoru rozřezaly k bezprostřednímu dalšímu zpracování, projednají se podle saz. čís. 430.
(3)
Svrchu popsaná kontrola metalurgického zpracování nechť se vztahuje na upotřebení výše uvedenými způsoby. Přitom se podotýká, že kolejnicové hlavy, t. j. hořejší části kolejnic, které byly po délce uříznuty, se zpravidla přímo rozválcují, proto — nehledíc k případům, které je třeba zvlášť ospravedlnit — nelze jich propouštět podle saz. čís. 428. Takové kolejnicové hlavy, jež nejsou delší jednoho metru, projednávají se podle saz. čís. 429 i tenkrát, když se odříznou od dovezených starých kolejnic nebo kolejnicových konců teprve v tuzemské huti, ve které budou zpracovány. V tomto případě se počítá 40% váhy na kolejnicovou hlavici, zbytek však se projedná za předepsaných kontrolních opatření podle saz. čís. 428.
3.
(1) Na kusy přelámané surové housky, ingoty, pak zpřerážené nebo rozřezané nové ocelové tyče nelze vůbec pokládat za odpad nebo zlomky ve smyslu saz. čís. 428, nýbrž projednávají se vždy podle povahy.
(2)
Výjimečně se však mohou projednat jako staré přelámané (zlomkové) železo — zachovají-li se kontrolní předpisy — k roztavení určené odřezky železných a ocelových tyčí, dlouhé nejvýše 12 cm.
(3)
Ocelové třísky k drhnutí, saz. pol. 483a)1.
4.
(1) Kontrolní předpisy, podle nichž staré železo atd., jehož lze upotřebit podle jeho povahy přímo ke kovářským pracím atd. a které může býti odebíráno k metalurgickému zpracování železárnami nebo jinými závody zpracovávajícími železo podle saz. čís. 428, jsou tyto:
(2)
Povolení k odběru bez omezení množství udílejí krajské národní výbory na dobu tří roků.
(3)
Celní oddělení ONV, u nichž se má podle udání strany dovážené zboží projednávat, vyrozumí o uděleném povolení přímo krajský národní výbor; v tomto vyrozumění se označí dozorčí orgán, pověřený dozorem na metalurgické zpracování.
(4)
Jednotlivé zásilky poukáže projednávající celní oddělení ONV na průkazu vyclení (celní prohlášce, celní kvitanci) dozorčímu orgánu, a to pravidelně pod celní uzávěrou, a současně zvláštním návěštím zpraví dozorčí orgán, který na návěští potvrdí celnímu oddělení ONV převzetí. Závod je povinen vést knihu o příjmu a upotřebení. Kontrola se provádí dohlídkou a srovnáváním zásob se zápisy.
(5)
Každé odklizení ze závodu v nezpracovaném stavu — vyjma na zvláštní úřední povolení — pokládá se za důchodkové zkrácení o rozdíl cla podle sazeb saz. čís. 428 a saz. pol. 431a) připadající na odklizené množství a má vzápětí ztrátu této výhody.
(6)
Tyto předpisy platí též pro projednávání odřezků ocelových tyčí, o nichž je zmínka v druhém odstavci předcházející 3. vysvětlivky.
5.
(1) Piliny, které patří do 1. poznámky k saz. čís. 428, jsou odpad vzniklý pilováním; jim na roveň je postaven odpad vzniklý broušením litiny nebo oceli, t. zv. obrus.
(2)
Okuje uvedené v téže poznámce jsou lístkovitý odpad (opal) tmavé, rezavé barvy, který odprýskává při kování oceli.
(3)
Železný thermit (směs zrněného hliníku s okujemi), saz. čís. 488.
(4)
Ocelový písek k technickým účelům, saz. čís. 436.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 429 a 430.
(1)
Polotovary zařaděné do těchto čísel jsou ocel, v niž se proměňuje surové železo získané z vysoké pece postupem chemickometalurgickým (zkujňováním).
(2)
Ocel je podle způsobu své výroby buď ocel svářková, když se vyrábí ve stavu netekutém (dnes již téměř nevyráběná), nebo ocel plávková, když se vyrábí ve stavu tekutém, jak tomu je při postupu Bessemerově, Thomasově a Siemens-Martinově nebo v elektrických pecích. První výrobky těchto postupů, ingoty a pod., ve kterých je již dokončena chemická přeměna surového železa v ocel, jsou beztvarým polotovarem pro další zpracování, zařaděným do saz. čís. 429.
(3)
Dalším mechanickým zpracováním bucharem nebo ve válcovnách se ingoty, které se obyčejně dříve dělí v kusy přiměřeně veliké, přetvářejí na předvalky nebo ploštiny. Tyto polotovary se projednávají podle saz. čís. 430.
(4)
Zde je třeba připomenout, že dřívější rozlišování, dosud někdy ještě v praxi užívané, mezi „kujným železem“ v užším smyslu a „ocelí“ pozbylo svého významu. Podle platných technických norem československých (i většiny států vyrábějících ocel) je „ocel“ jednotný název pro materiál dříve takto rozlišovaný. Označuje se jím veškeré kujné železo jakékoli tvrdosti (s obsahem uhlíku nejvýše 1˙7%), vyrobené způsobem plávkovým nebo téměř již neužívaným způsobem svářkovým. Podle výrobního postupu se rozeznává ocel bessemerská, thomasovská, martinská a elektrická; podle složení je nejdůležitější rozdělení na oceli uhlíkové a slitinové; oceli slitinové, jichž je mnoho druhů s nejrozmanitějšími vlastnostmi, dělí se opět podle zvláštních prvků, úmyslně přidaných nad obvyklé množství, na př. ocel manganová, křemíková, niklová, chromniklová atd. Podle upotřebení lze oceli děliti na konstrukční obvyklých jakostí (stavební nebo strojní) nebo ušlechtilé, na oceli nástrojové (oceli na řezné nástroje, na nástroje k lisování, oceli rychlořezné a j.) a oceli speciální (nerezavějící a nekorodující, žáruvzdorné, magnetové a j.). Všechno toto i jiné rozlišování oceli (na př. na měkkou a tvrdou, podle pevnosti v tahu atd.) je bez vlivu na celní zařadění, není-li výslovně stanoveno jinak (na př. ve smluvním styku).
Saz. čís. 429.
Vlková kujnina; výlitky (ingoty).
1.
Vlková kujnina je polotovar dosažený při výrobě oceli svářkové, dnes již téměř nevyráběné, který se za účelem částečného odstranění strusky mechanicky zhušťuje; zhušťování toto se děje pouze jakýmsi kováním (stlačováním) buchary, mačkadly, lisy. Vlková kujnina má vždy drsný šupinatý povrch a na lomu průlinčité složení, pocházející od strusky v něm obsažené.
2.
(1) Výlitky (ingoty) jsou plávková ocel, odlitá buď ve válcovitých nebo hranolovitých balvanech, k jednomu konci se zužujících, nebo deskovitě odlitá, bez jakéhokoliv dalšího mechanického opracování; mají vždy drsný nerovný povrch a na konci nálevu (vrcholku) nerovnosti a nečistoty, které se utvořily a vyloučily při chladnutí tekuté hmoty.
(2)
Kusy výlitků (ingotů), jimž se dal mechanickým opracováním určitější pravidelný tvar, na př. kusy v podobě válců nebo kotoučů, nelze již pokládat za ingoty. Takové kusy, nejsou-li hotovým zbožím a nelze-li poznat, k čemu jsou zvláště určeny, projednávají se podle povahy jako ocel v tyčích nebo jako desky.
3.
(1) Surová cementovaná ocel v tyčích nebo v rozbitých kusech, křehká to ocel hrubě krystalického složení, která vzniká delším žíháním ocelových tyčí v prášku z dřevěného uhlí a jíž se užívá jen jako tavicí přísady při výrobě plávkové oceli, může být projednána pro ocelárny vybavené příslušným zařízením podle saz. čís. 429, byly-li tyče před tím roztlučeny.
(2)
Přitom se obdobně používá kontrolních opatření, která jsou předepsána ve 4. vysvětlivce k saz. čís. 428 pro staré železo.
Saz. čís. 430.
Housky (brusky) z plávkové oceli, předvalky, ploštiny.
1.
(1) Housky (brusky) jsou klacíky t. j. předběžně válcované, nikoliv přímočaře vyrovnané tyče čtvercového, kosočtverečného nebo- obdélníkového průřezu, též s vypouklými stranami, se silně zakulacenými hranami a drsného povrchu, který bývá též často pokryt křižujícími se žebry vzniklými tím, že bylo užito přiměřeně profilovaných válců. Je to přechodný výrobek pro další válcování nebo pro další kování.
(2)
Též nefasonovaná tyčová ocel saz. pol. 431a) má často zakulacené a jen velmi zřídka ostře vytlačené hrany; hrany oceli tyčové jsou však vždy ostřeji vytlačeny než hrany takového přechodného výrobku, který má být dále zpracován. Tyčová ocel (netažená) nemá sice zpravidla hladkého povrchu, poněvadž je ještě obyčejně pokryta okujemi (opalem), přece však má — na rozdíl od drsného, hrubého povrchu housek (brusku) — hutnější, hladší složení, způsobené uzavřeným přesným kalibrem, kterým musela projít. V úpravě je mezi houskami (brusky) a tyčovou ocelí rozdíl, ne sice nápadný, přece však znatelný; poněvadž se tyčové oceli upotřebuje bez dalšího zpracování, musí být co možná přesně vyrovnána, kdežto u housek (brusků) tomu tak není.
2.
Předvalky jsou balvany, vyrobené z výlitků (ingotů) na předválcovacím stroji, různých, vždy však značných rozměrů a čtvercového nebo jiného pravoúhlého průřezu, z nichž se vyrábějí obyčejně ploštiny. Hrany předvalků nejsou ostře vyválcovány, často jsou zaokrouhleny nebo otupeny. Též jiné ocelové balvany, bucharem zhuštěné, hlavně z výlitků (ingotů) vyrobené, jakých se používá ke zpracování na velké kované kusy, projednávají se jako předvalky.
3.
(1) Ploštiny, které povstávají dalším válcováním předvalků, jsou polotovary neostrých hran, určené k vyválcování na plech; jsou to dlouhé silné tyče s drsným povrchem a pravoúhlým, někdy též poněkud vypouklým průřezem, jehož šířka obyčejně nepřesahuje 180 mm.
(2)
Ploštiny rozřezané na kusy podle velikosti plechových tabulí, které z nich budou vyválcovány, projednávají se rovněž jako ploštiny.
(3)
Ploštiny na plocho vyválcované a v některém směru slabší než 40 mm, projednávají se jako tyčová ocel.
Saz. čís. 431.
Ocelové tyče kované, válcované nebo tažené.
1.
(1) Tyče kované, válcované nebo tažené se pokládají za:
a)
nefasonované (saz. pol. 431a)), když jejich průřez tvoří pravoúhelník nebo kruh, na př. čtvercové, ploché, mřížové a kruhové (kulaté); tyče vroubkové neboli „cánovka“ (čtvercové tyče nepříliš silné, na jejichž hranách jsou vroubky po kladivu), jakož i ploštiny (viz saz. čís. 430) pro své malé rozměry sem zařaděné; naproti tomu
b)
fasonované (tvarové, saz. pol. 431b)), t. j. s jinými průřezovými tvary. Sem patří tedy tyče, oválné, čtvrtkulaté, půlkulaté, ze tří čtvrtin kulaté, trojhranné, šestihranné a osmihranné, veškeré tyče úhlové a nosné, a to: jednoduché úhlové ( L V ) jako T (T I), jako U (U), křížové ( + ), tyče průřezu kosočtverečného, tyče na okenní příčky, na loukotě, profilované, hladké na lišty, na kolové obruče ( sbcr1949c082z0258o001.tifsbcr1949c082z0258o002.tif, sbcr1949c082z0258o003.tif na kola s kaučukovými obručemi), na pražce ( sbcr1949c082z0258o004.tif), které se přirezáním zpracují na pražce pro úzkokolejné dráhy polní, lesní atd., tyče na sloupy ( sbcr1949c082z0258o005.tif ) atd.
(2)
Ploché tyče vypouklého profilu na úzkých stranách průřezu (k výrobě vozových per, ocel na dláta a pod.) projednávají se jako nefasonované.
(3)
Tažené nebo za studena válcované tyče, kterým se již při tažení nebo válcování dostalo lesklého vzhledu, patří do saz. pol. 431a) nebo b). Tyče (fasonované i nefasonované), které jsou dodatečně upravené nebo zušlechtěné, patří do saz. pol. 431d), nebo 431e).
2.
(1) Obyčejná pásková ocel silnější než 1˙5 mm, nejčastěji ve svazcích nebo kotoučích, projednává se jako tyče (ploché) saz. pol. 431a). Viz též 1. vysvětlivku k saz. čís. 432.
(2)
Tak zvané troubové lupy, t. j. dutá, na jednom konci uzavřená tělesa čtvercového průřezu se zakulacenými hranami, jak se vyrábějí přímo z roztavené oceli plávkové, jichž se užívá k výrobě tažených trub (beze švů), se projednávají podle saz pol. 431a).
(3)
O ploché oceli, která se projednává jako plech, viz saz. čís. 432. Válcované, tažené nebo kované tyče, též fasonované, průměru nebo síly nejvýše 6 mm se projednávají jako drát; viz saz. čís. 434. Válcované drátovité výrobky průměru většího než 6 mm až do 10 mm, dovážené v kotoučích, mající zpravidla délku přes 20 m, projednávají se však jako drát saz. čís. 434.
3.
Okrasné, ornamentované tyče saz. pol. 431c) jsou profilovaná ocel lištová, do níž byly veválcovány více nebo méně bohaté ornamenty. Sem patří okrasné tyče jen v takovém stavu, v jakém opouštějí stroj válcovací; byly-li však upraveny, patří do saz. pol. 431d) nebo 431e).
4.
(1) Upravenými (saz. pol. 431d)) se rozumějí všechny tyče, jež byly opracovány některým ze způsobů jmenovaných v bodu a) nebo b) všeobecné poznámky 2 k saz. tř. XXXVIII.
(2)
Podle saz. pol. 431d) se projednávají všechny tyče (fasonované i nefasonované), jejichž povrch je opilován, osoustruhován, osmirkován, ohoblován, obroušen, leskle odrhnut, pocínován, pozinkován, pooloven, poměděn, uměle oxydován, hrubě nebo jemně natřen, pokostován, lakován, bronzován atd., které tedy byly pouze upraveny (zjemněny, zušlechtěny), nikoli však dále opracovány vrtáním, dírkováním atd.
(3)
Tyče (zvláště nástrojová ocel), natřené pouze na ochranu proti rezu, na př. nátěrem olejovým nebo tuhovým, tenkou vrstvou pryskyřičnou nebo jinými ochrannými prostředky proti rezu, a tyče barevně označené podle jakosti neprojednávají se však jako upravené tyče podle saz. pol. 431d), nýbrž podle saz. pol. 431a) nebo 431b). Naopak musí být však pokládán za úpravu (saz. pol. 431d)) nátěr tyčí barvou, asfaltovým lakem a pod., který zřejmě má na nich trvale zůstat nebo který má být podkladem pro další nátěr, jako na př. nátěr suříkem.
(4)
Tyče jen povrchně odrhnuté, t. j. takové, se kterých byly odstraněny jen okuje (opal), jakož i tyče jen kalené neprojednávají se jako upravené, nýbrž jako surové podle saz pol. 431a) nebo b).
(5)
Tyče temné barvy železa projednávají se rovněž podle saz. pol. 431a) nebo b), i když jejich povrch je čistý a má patrný lesk vzniklý pouhým ochlazováním vodou při válcování.
(6)
Tyče (fasonované nebo nefasonované), které vyvrtáním, dírkováním, vřezáním závitů, vykováním na určitý tvar, lisováním a pod. byly pro určitý účel dále zpracovány a které tím tedy dostaly vskutku povahu železného zboží nebo jeho součástek, neprojednávají se podle saz. pol. 431d), nýbrž podle bližší povahy podle příslušných saz. čísel.
5.
(1) O tyčích niklovaných, plátovaných mědí, slitinami mědi nebo hliníkem nebo leštěných saz. pol. 431e) viz bod c) všeobecné poznámky 2 k saz. tř. XXXVIII.
(2)
O projednávání takových tyčí dále zpracovaných viz předcházející 4. vysvětlivku.
Saz. čís. 432.
Plechy a desky.
1.
(1) Jako plechy a desky saz. čís. 432 se projednávají:
a)
ocel tabulovitě vykovaná nebo vyválcovaná bez ohledu na šířku nebo sílu;
b)
plochá ocel širší než 450 mm, jejíž síla činí méně než jednu třetinu šířky;
c)
plochá ocel šířky menší, když šířka 50násobnou sílu převyšuje;
d)
ocel vykovaná nebo válcovaná, silná nejvýše 1˙5 mm a širší než 12 mm, též taková ocel pásková nebo plochá ocel, směrem do středu postupně zesílená, na želízka k nožům.
(2)
Též tovary silné nejvýše 1˙5 mm a užší než 12 mm se projednávají jako plech, jestliže nebyly vyrobeny válcováním na plocho, nýbrž byly nařezány z plechových tabulí (2. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 434).
2.
(1) Plechy se rozumějí tenčí, deskami silnější polotovary saz. čís. 432. Jsou buď nepřistřiženy nebo jen pravoúhle přistřiženy. Zcela nepatrně zakulacené rohy takových plechových tabulí zůstanou nepovšimnuty. Z plechů nebo desek řezané pruhy s hladkým okrajem se projednávají též jako plechy a desky, vyjímajíc neozubené listy na pily (kalené); ty patří do saz. čís. 458.
(2)
Plochá ocel širší než 450 mm, jejíž síla činí více než jednu třetinu šířky, nepatří sem, nýbrž do saz. čís. 431.
(3)
Tyče, jakož i pásková ocel silnější než 1˙5 mm patří do saz. čís. 431 nebo podle rozměrů stanovených pro drát do saz. čís. 434.
(4)
Plechové odřezky, t. j. odpadky (proužky a pod.) při zpracování plechů, kterých lze ještě upotřebiti jako plechů, na př. k výrobě knoflíků, hřebíků, kování atd., projednávají se jako plechy.
(5)
Síla plechu se zjišťuje měřidlem na nejtenčím místě.
3.
(1) Neopracované (surové) plechy (černé plechy saz. pol. 432a)) mají podle různých stupňů výrobního postupu různé vnější vzezření:
a)
nežíhané mají tvrdost získanou pouhým válcováním, nedají se snadno ohýbati a jsou buď na obou stranách červenavé, nebo jsou jen na jedné straně kovově bílé, na druhé straně však rovněž červenavé;
b)
žíhané — jak se obyčejně plechy vyskytují — ztrácejí na tvrdosti a dají se tedy snáze ohýbat; bývají většinou nestejnoměrně černomodře nebo modrošedě zbarveny, mnohdy více nebo méně světle skvrnité, a mívají obyčejně modrý okraj, někdy zákal, který vznikl okysličením. Žíhané neopracované (surové) plechy se však vyskytují též stejnoměrná barvy myší nebo tmavošedé.
(2)
Neopracované (surové) plechy se liší od mořených (dekapovaných) a hlazených (dresovaných) tím, že je na nich více nebo méně rozprostřena vrstva opalu, často jen na okraji znatelná, která při ostrém ohnutí plechu odprýskává. Povrch neopracovaných (surových) plechů je vždy drsný a mdlého vzhledu. Občas se vyskytující nestejnoměrný vzhled obou stran plechů a zejména světlé skvrny, též s přiléhajícím zákalem, pocházejí od toho, že při současném žíhání více tabulí se tabule nestejně dotýkají a na jednotlivých místech často i spékají, takže tato místa zůstávají více nebo méně kovově bílá, poněvadž bezprostřední přístup vzduchu byl zamezen. Ostatní místa, kam vzduch mohl vzniknout, zejména okraje tabulí mají naproti tomu znatelnou vrstvu opalu.
(3)
Černé plechy hrubě natřené, saz. pol. 433a).
4.
(1) Mořené (dekapované) plechy saz. pol. 432b) jsou plechy, z nichž byl opal kyselinami odstraněn. Jsou většinou světleji zabarvené než plechy neopracované (surové), uprostřed tabulí kovově bílé, bělošedé nebo žlutavošedé, s modrým okrajem nebo se zákalem, a vždy bez opalu. Jsou-li mořené (dekapované) plechy ještě válcováním za studena hlazeny, nazývají se plechy hlazenými (dresovanými).
(2)
Jako plechy mořené (dekapované) se projednávají též plechy silně lesklé, t. j. plechy stejnoměrně šedomodře zabarvené, mastného lesku, hladké, kterým se tohoto vzhledu dostalo tím, že se opal vzniklý na plechu v žíhací peci přitiskne pevně na plech dalším válcováním hladkými válci. Ohnou-li se ostře takovéto plechy, odprýskává vrstva opalu. Takové plechy nebuďtež zaměňovány s rovněž šedomodrými, obyčejně silnějšími a do saz. pol. 432a) patřícími neopracovanými (surovými) plechy na výrobu nožů k řezačkám, listů na pily a pod., které mají též vrstvu opalu přitisknutou za válcování a mastný vzhled, avšak daleko mdlejší lesk nežli silně lesklé plechy.
(3)
Pouhé vyrovnání plechů do roviny nemá vliv na zařadění.
(4)
Podle saz. pol. 432b) se projednávají dále plechy za studena válcované. Toto mechanické zpracování se vyskytuje obyčejně u páskové oceli (t. zv. nekalená ocel pérová). Povrch těchto plechů je na obou stranách lesklý, t. j. čistého stejnoměrného lesku a hladký od válcování, nejsou tedy na něm viditelné stopy po dodatečném opracování, jaké na př. povstávají při obrušování. Zploštěná ocel získává válcováním za studena poněkud na tvrdosti, nedosahuje však přece té pružnosti, která se získá zpracováním v ohni a odražením.
(5)
Pro rozlišování pružinové oceli kalené od nekalené je tato zkouška: odřezek dlouhý as 60 cm uchopí se na obou koncích, ohne se do smyčky, načež se natáhne do vodorovné polohy. Na nekalené páskové oceli zůstane trvalý ohyb, na kalené však zakřivení sotva znatelné.
(6)
Pásková a pružinová ocel v žáru válcovaná, nekalená, dále neupravená — projednává-li se jako plech — patří do saz. pol. 432a), pružinová ocel kalená do saz. čís. 470.
5.
(1) Do saz. pol. 432c) patří mimo plechy, které jsou tam jmenovány, také plechy a desky, jež jsou galvanicky povlečeny bronzí nebo jinými slitinami mědi, jemně natřeny, osmirkovány nebo ohoblovány.
(2)
O některých způsobech tohoto opracování viz vysvětlivky k bodům a) a b) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII.
6.
Výrazem galvanisovaný plech se rozumí plech pozinkovaný, výrazem bílý plech plech pocínovaný.
7.
(1) O plechu niklovaném, plátovaném mědí, slitinami mědi nebo hliníkem nebo leštěném (saz. pol. 432d)) viz bod c) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII.
(2)
Tiskařské desky z oceli, leštěné, se zaokrouhlenými rohy a se zkosenými okraji (bez kresby) se projednávají jako zboží plechové saz. pol. 445e).
8.
(1) Vzorkované plechy saz. pol. 432e) jsou plechy vzorkované tiskem, patronováním, malbou nebo metachromotypií nebo lisovanými vzorky (hvězdicemi, růžicemi, ornamenty, figurami, květy a pod.). Pro zařadění je jedno, jsou-li lisováním vzorkované plechy samy o sobě surové nebo nějak zušlechtěné. Moirovanými plechy saz. pol. 432e) se rozumějí slabší plechy k výrobě pouzder, krabiček, knoflíků a podobných drobných potřeb. Plechy tyto mají vzhled krystalovaný jako ledové květy nebo perleťovitě se lesknoucí a bývají zpravidla natřeny průhlednými barevnými pokosty, též vzorkovaně potištěny nebo podle patrony vzorkovány.
(2)
Pozinkované silnější plechy, též desky, mají mnohdy také povrch krystalovaný jako ledové květy, avšak mnohem hrubší drsný vzhled než výše popsané jemné vzorkované plechy. Takovéto pozinkované silnější plechy a desky se neprojednávají podle saz. pol. 432e), nýbrž podle saz. pol. 432c).
(3)
Pro plechy lakované platí v plném rozsahu ustanovení vysvětlivek k bodu b) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII pro zboží lakované.
(4)
Oznámení (návěštní tabule, plakáty, štíty atd.), provedená na pravoúhlém plechu barvami, bronzovým práškem atd., i jsou-li na nich namalovány figury, ornamenty atd., neprojednávají se jako plech, nýbrž jako zboží plechové saz. čís. 445 podle bližší sazební povahy také tehdy, nemají-li ouška nebo jiné zařízení na připevnění.
(5)
Plechy a desky přiříznuté (přistřižené) jinak než pravoúhle (také s rohy nepatrně zakulacenými), jakož i plechové pruhy přiříznuté jinak než přímočaře, pak plechy a desky prorážené, dírkované nebo hloubené, saz. čís. 433.
(6)
Desky z nekujné litiny, saz. čís. 481.
9.
Podle poznámky k saz. pol. 432a) lze projednávati jen takovou páskovou ocel, jež má povahu plechu podle ustanovení 1. vysvětlivky.
Saz. čís. 433.
Plechy a desky prorážené, dírkované, hloubené nebo přistřižené.
1.
(1) Jako plechy a desky prorážené, dírkované saz. čís. 433 se projednávají též plechy vrtané nebo s výřezem, jako hloubené též plechy ohýbané, vlnité, žebrované, ryhované, obrubované a drážkované, jestliže jsou přiříznuty jen pravoúhle.
(2)
Sem patří mimo jiné:
(3)
plech tažný, t. j. plechové tabule opatřené zářezy, které umožňují roztažení kolmo na zářezy. Již roztažený plech tažný je mřížovitý a v tomto tvaru patří do saz. čís. 445;
(4)
plech triérový, t. j. plech se vtlačenými prohlubinami k čisticím a třídicím strojům na obilí;
(5)
plech bradavkovitý, t. j. plech, na jehož jedné straně jsou osamocené vyvýšeniny různého tvaru, na druhé straně prohlubemny téhož obrysu.
(6)
Jen předpracované miskové zboží ve stavu, v jakém vyjde z bucharu, projednává se rovněž jako hloubené desky nebo plechy tohoto saz. čísla.
(7)
U prorážených, dírkovaných atd. desek kotlových, t. j. u černých plechů silnějších než 10 mm, nepřihlíží se však při zařadění k tomu, zda jsou přiříznuty (přistřiženy) jinak než pravoúhle, právě tak, jako se nepřihlíží k tomu, jsou-li ze stejného materiálu předpracována dna ke kotlům. Proto se takovéto předpracované desky a dna ke kotlům projednávají bez ohledu na jejich přistřižení podle saz. pol. 433a).
2.
(1) Za přistřižené plechy a desky saz. čís. 433 se považují všecky, které mají jiný tvar než pravoúhlý. Zvláště sem patří všechny plechy a desky trojúhelníkové, lichoběžníkové, kosoúhlé, kulaté, oválové nebo jinak — podle účelu, vždy však ještě v jednoduchém tvaru — přistřižené (též pilou řezané) nebo vyrážené, na př. vyrážený plech k výrobě podnosů, pouzder, krabic a pod., ploché lžicové formy z plechu, které se dodatečně zpracují na hotové lžíce, atd.
(2)
Okrasy z plechu vyrážené nebo vystříhané a jiné takové předměty z plechu složitějšího obrysu, na př. obrazce, písmena, číslice a pod., jakož i veškeré přistřižené plechy a desky, které jsou zároveň proráženy, dírkovány nebo hloubeny (vyjma desky a dna ke kotlům silnější 10 mm, jež jsou jmenovány v 1. vysvětlivce), nebo plechy, které byly dále opracovány ohýbáním, tepáním, drážkováním nebo nějak jinak mechanicky, se neprojednávají jako plechy podle saz. čís. 433, nýbrž jako zboží plechové.
(3)
Z plechu pouze vystřižené nebo vyrážené předměty, které jsou jmenovány ve zvláštních číslech sazebních nebo do nich podle povahy zařaděny, nepatří taktéž do saz. čís. 433; tak na příklad patří kování (přistřižené úhlové plechy [úhelníčky], kování dveřní, okenní a pod.) do saz. čís. 472, vyrážené surové ploché formy na vidličky do saz. pol. 479a).
3.
(1) Při zařaďování plechů a desek saz. čís. 433 do položek a) až c) nerozhoduje jejich síla.
(2)
Do saz. pol. 433b) jsou zařaděny všechny hlazené (dresované) nebo mořené (dekapované) plechy a desky saz. pol. 432b), do saz. pol. 433c) všechny pocínované, pozinkované, poolovené, niklované, plátované mědí, slitinami mědi nebo hliníkem, leštěné, pak vzorkované (barvou nebo lisováním), moirované nebo lakované plechy a plotny saz. pol. 432c)—e), jsou-li proráženy, dírkovány, hloubeny nebo — nikoliv však zároveň — přistřiženy.
(3)
Přitom se upozorňuje, že celní sazby saz. pol. 433a), b) a c) platí také pro všechny takové plechy a desky, jež sice v sazebníku nejsou zvlášť jmenovány, které však vysvětlivkami k saz. čís. 432 jsou přikázány položkám a)—e).
(4)
Černé plechy hrubě natřené a jen pravoúhle přistřižené, projednávají se podle saz. pol. 433a). Jinak přistřižené takovéto plechy patří do saz. pol. 445b).
Saz. čís. 434.
Drát.
1.
(1) Ocel kovaná, tažená nebo válcovaná (válcovaný drát), silná 6 mm nebo slabší, projednává se jako drát saz čís. 434, a to bez zřetele na tvar průřezu (kulatý, oválný, hranatý, tvaru úseče kruhové, zploštěný atd., též drát na brýle). Kromě toho se projednávají jako drát saz. čís. 434 též válcované drátovité výrobky průměru silnějšího než 6 mm až do 10 mm dovážené v kotoučích, mající zpravidla délku přes 20 m.
(2)
Zploštěný drát (vyrobený válcováním kulatého drátu), jehož šířka nepřesahuje 12 mm, projednává se jako drát saz. čís. 434; ten není zpravidla silnější než 1˙5 mm a lze jej poznati podle jeho charakteristických, zakulacených, drsných hran, vzniklých zplošťováním. Vzorem zploštěného drátu je drát paragonový na deštníkové kostry, drát na prstencové běhounky (travellers) a pod. Jako plech saz. čís. 432 se však projednává zploštěný drát silný nejvýše 1˙5 mm a širší než 12 mm, dále pak předměty vystříhané z plechu, jež se poznají podle hladkých, ostrých hran střižných ploch, bez ohledu na sílu plechu; délka takových vystříhaných plechových pásů nepřesahuje pravidelně 2 m.
(3)
Zploštěná ocel, jež je silnější než 1˙5 mm až do 6 mm, a není širší než 6 mm, projednává se však jako drát; je-li širší, avšak jeho šířka nepřesahuje padesátinásobek síly, projednává se jako plochá ocel saz. čís. 431, přesahuje-li padesátinásobek síly, jako plech saz. čís. 432.
(4)
Při projednávání podle saz. čís. 434 je bez významu, zda se drát silný nejvýše 6 mm dováží v kotoučích, svazcích nebo navinutý na cívkách anebo pouze na kusy nařezaný nebo ve vytažených, též vykovaných tyčích, které mají rozměry stanovené pro drát.
(5)
Síla drátu se zjišťuje měřidlem na nejkratší ose.
(6)
Dráty, jež nabyly lesklého vzhledu přímo při tažení, potom dráty, které mají slabý měděný nádech, poněvadž se při tažení užilo roztoků měďnatých solí, patří do saz. pol. 434a).
(7)
Zmíněné dráty se slabým měděným nádechem se rozeznávají od drátů, které se projednávají jako poměděné, podle toho, že lze ve směru tažení poznat lesklé nebo prosvítavé pruhy obnaženého železa, kdežto povrch drátů, které se projednávají jako poměděné, je mědí pokryt úplně.
(8)
Zmíněné dráty, jakož i tažené dráty vůbec, i byly-li dodatečně vyžíhány (zčernalé), jsou vždy úplně hladké, kdežto drát válcovaný se vyznačuje povrchem více méně drsným, nerovným, nestejnoměrným. Rozumí se jím drát vyrobený válcováním za tepla, nikoli však drát válcovaný po tažení.
2.
(1) Jako drát mykací se projednává též drát sektorální (trojúhelníkového nebo lichoběžníkového průřezu) slabší než 1˙5 mm.
(2)
Pilovitý drát, zoubkovaný nebo nezoubkovaný, je zploštěný drát, který je na jednom okraji plosce zesílen, což připouští, že může býti těsně vedle sebe namontován na válce, a přece zůstává mezi jednotlivými pásy stejná mezera. Vřezané nebo vypilované zuby roztrhávají textilní látky.
3.
(1) Do saz. pol. 434b) patří mimo dráty pocínované, pozinkované, poolovené, poměděné, pomosazené a pokostované též dráty, které jsou bronzem nebo jinou podobnou slitinou kovovou galvanicky povlečeny, jakož i dráty lakované. Podle této položky se projednávají též dráty opatřené povlakem z různých směsí minerálních hmot a chemických sloučenin (na př. břidlice, burelu, křemičitanů, písku, tuhy, uhličitanu vápenatého, síranu vápenatého, kysličníku hlinitého atd.), jichž se používá při sváření (na př. jako elektrod při obloukovém sváření železa).
(2)
Ocelové tyče, které podle svých rozměrů se zařaďují jako drát, projednávají se podle saz pol. 434b), jestliže byly některým způsobem uvedeným v bodu a) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII mechanicky opracovány, na př. obroušeny, osoustruhovány atd. nebo hrubě natřeny.
(3)
O drátech, jež patří do saz. pol. 434c), viz vysvětlivky k bodu c) všeobecné poznámky 2 k této saz. třídě, které platí v plné míře pro způsoby opracování jmenované v saz. pol. 434c).
4.
(1) Drát pouze na kusy rozřezaný, vyrovnaný se projednává jako drát podle své síly a zušlechtění, kdežto jako drátěné zboží saz. čís. 466 podle bližší povahy projednává se drát zploštěný, kolem své osy kroucený a vůbec všeliký drát připravený tvarem k příštímu upotřebení, na př. drát kroucený do spirál, ohýbaný k upevňování korkových zátek, připravený na řetězy, přezky a pod., jakož i drát se vlisovanými ozdobami (vzorky).
(2)
Kalený drát, saz. čís. 435.
(3)
Drát na tkalcovské paprsky, saz. čís. 467.
(4)
Ocelové struny, saz. čís. 584.
5.
Podle poznámky k saz. pol. 434b)1 až b)3 lze projednávati jen drát pozinkovaný k výrobě drátěných lan v továrnách na drátěná lana.
Saz. čís. 435.
Kalený drát.
1.
(1) Kaleným drátem saz. čís. 435 se rozumí ocelový drát, jehož stupeň tvrdosti a pružnosti byl zvýšen zahřátím v ohni a následujícím ochlazením ve vodě, oleji atd. Drát tvrdosti dosažené pouze válcováním za studena nebo opětovaným tažením nepatří však do tohoto saz. čísla. U kaleného drátu se nepřihlíží, pokud jde o jeho sílu, k odstupňování, jaké je stanoveno pro drát saz. čís. 434.
(2)
Sem patří též kalený drát na deštníky (t j. olejem pálený ocelový drát mdle lesklého tmavého vzhledu k výrobě rozpinadel na deštníky).
2.
(1) Jako neopracovaný (surový) podle saz. pol. 435a) se projednává kalený drát, též na kusy rozřezaný, jakéhokoli průřezu v takovém stavu, jakého se mu dostává kalením, tedy beze všeho dalšího mechanického opracování, na př. obroušení atd. Všechny kalené dráty, které byly leštěny, obroušeny, osmirkovány, pomosazeny, poměděny, lakovány atd., patří do saz. pol. 435b).
(2)
Podle saz. pol. 435b) se projednává též drát na průbojnice (vyrovnaný), ocel pastorková (hvězdovitě fasonovaná ocel na součástky k hodinám), drát na západky.
(3)
Kalené dráty niklované, plátované mědí, slitinami mědi nebo hliníkem projednávají se podle sazby pol. 435b) s 50% přirážkou.
(4)
Kalený drát leštěný, pomosazený, poměděný, lakovaný atd. se projednává podle saz. pol. 435b), kdežto zboží z kaleného drátu, jakož i kalený drát připravený k dalšímu upotřebení projednává se obdobně podle ustanovení platících pro drát saz. čís. 434 jako drátěné zboží saz. čís. 466, nepodléhá-li zpracovaný drát sám o sobě vyššímu clu.
(5)
Ocelové struny, saz. čís. 584.
Všeobecné vysvětlivky ke zboží železnému (saz. čís. 436-487).
1.
(1) Do saz. čís. 436—444, 446—465, 467—480 a 482 jsou zařaděny jen předměty výslovně jmenované, pro jejichž zařadění nemá význam, zda jsou zhotoveny z oceli, ocelové litiny, temperované litiny nebo z nekujné litiny, dále zda jsou z plechu či drátu, není-li v příslušném čísle výslovně zdůrazněno, že jde o zboží z nekujné litiny.
(2)
Saz. čís. 445 a 466 obsahují výslovně nejmenované zboží plechové a drátěné.
(3)
Zboží, které není v předcházejících číslech jmenováno nebo v nich zahrnuto, projednává se, je-li z nekujné litiny, podle saz. čís. 481, všechno ostatní podle saz. čís. 483.
(4)
Zboží vyrobené lisováním a slinováním ze směsí kovových prášků, též s prášky nekovovými, se všeobecně posuzuje, převládá-li práškové železo, jako zboží železné. Má-li povahu předmětů patřících do sazebních čísel uvedených v 1. odstavci, projednává se jako tyto předměty opracované; není-li v nich jmenováno nebo zahrnuto a nepatří-li svou povahou vůbec do jiných sazebních tříd, jako na př. součásti strojů, přístrojů a pod., zařadí se do saz. čís. 483, nikoli však jako surové (neopracované).
2.
(1) Celní sazby, jichž se používá pro surové a pro různě opracované zboží, jsou obyčejně stanoveny u jednotlivých sazebních čísel nebo sazebních položek.
(2)
Není-li u jednotlivých čísel nebo položek vůbec ustanovení o nějakém opracování, platí stanovená celní sazba jak pro zboží surové, tak i pro všechny ony způsoby opracování, které jsou pro příslušné zboží v obchodě obvyklé, nestanoví-li se jinak ve vysvětlivkách k příslušnému číslu.
(3)
Není-li pro surové zboží u některého čísla nebo položky celní sazba zvlášť vyznačena, avšak je uvedeno zvláštní opracování, platí stanovené clo nejen pro označený způsob opracování, nýbrž i pro zboží ve stavu surovém. Zboží takových položek jinak opracované se projednává jako výslovně nejmenované zboží saz. čís. 481 nebo 483 nebo jako výslovně nejmenované zboží plechové nebo drátěné saz. čís. 445 nebo 466, jestliže celní sazba v položce těchto čísel, do níž by se výslovně jmenované zboží zařadilo, je vyšší nežli sazba položky, do které zboží patři podle svého pojmenování, nebo nestanoví-li vysvětlivky jinak.
3.
(1) U zboží velmi jemně opracovaného, pro které nejsou stanoveny v příslušných saz. číslech nebo saz. položkách zvláštní celní sazby, vybírá se 50% přirážka, která je stanovena v bodu c) všeobecné poznámky 2 k této saz. třídě, a to u zboží, pro něž jsou stanoveny zvláštní sazby pro obyčejné a jemné opracování, ke clu stanovenému pro jemné opracování.
(2)
Jsou-li u jednotlivých saz. čísel nebo saz. položek stanoveny zvláštní sazby pro některé nebo všechny způsoby velmi jemného opracování, nevybírá se přirážka za uvedený tam způsob; za ono velmi jemné opracování, které není výslovně jmenováno, vybírá se však přirážka vždy, když nejsou stanoveny výjimky ve vysvětlivkách k příslušnému saz. číslu.
4.
O pojmu surový a o různých způsobech opracování viz bod a) až c) všeobecné poznámky 2 k této saz. třídě a vysvětlivky k nim, které platí všude tam, kde nejsou stanoveny výjimky pro jednotlivé druhy zboží v sazebníku nebo ve vysvětlivkách.
5.
(1) Zboží spojené s obyčejnými, jemnými a velmi jemnými hmotami, jakož i zboží zlacené a stříbřené (vyjma výslovně zařaděné) zařaďuje se do saz. čís. 484—486, zboží vystrojené drahými kovy do saz. čís. 487.
(2)
O tom, kdy se zboží spojené s jinými hmotami projednává podle saz. čís. 484—486 a kdy se zboží zlacené nebo stříbřené projednává podle saz. čís. 486, viz poznámku k saz. čís. 484 až 486.
6.
(1) Zboží samo o sobě surové, spojené s jinými hmotami, projednává se vždy jako obyčejně opracované, a to tak, že se přihlíží k povaze těchto hmot, nikdy však jako surové.
(2)
O podružném spojení, k němuž se při projednávání nepřihlíží, viz úvodní vysvětlivky.
(3)
Je-li pro některé zboží bez spojení stanovena zvláštní celní sazba, nemůže při zařaďování tohoto zboží zůstat nepovšimnuto ani podružné spojení.
(4)
Označení firmy i ochranné známky na zboží sazební třídy XXXVIII odlité, vylisované, vyryté, namalované, natištěné nebo napatronované, též nabronzované a pod., nebo taková označení papírová, plechová atd. na zboží nalepená nebo jinak upevněná, nemají vliv na zařadění, avšak jen tehdy, označuje-li se tak jeho cizozemský výrobce nebo dodavatel a nejde-li tedy o zboží určené výhradně nebo především k reklamě označené firmy a známky.
(5)
O zkoušení zboží zdánlivě zlaceného nebo stříbřeného viz 8. všeobecnou vysvětlivku ke zboží kovovému (saz. čís. 500—525).
Saz. čís. 436.
Ocelové zrní.
(1)
Ocelovým zrním je drcená ocel, jaké se užívá při obrábění kamene (při řezání nebo broušení).
(2)
Drcená litina (zrněné železo ve tvaru malých broků), užívaná k stejnému účelu, je na roveň postavena ocelovému zrní.
Saz. čís. 437.
Válce z nekujné litiny.
(1)
Sem patří jak plné, tak i duté válce z nekujné litiny, také tvrdé i tvrzené válce pro stroje a přístroje, na př. válce hřebenové, přítlačné, kalandrové, protahovací, silniční a pod.
(2)
Válce sem patřící mohou míti též tvar kuželovitý, povrch může být hladký, žebrovaný, ryhovaný, též kalibrovaný nebo může být opatřen vtlačenými vzorky. Neopracované (surové) nebo jen odrhnuté patří tyto válce do saz. pol. 437a), jinak obyčejně nebo jemně opracované do saz. pol. 437b); leštěné, ryté nebo jinak velmi jemně opracované podléhají celní přirážce, stanovené v bodu c) všeobecné poznámky 2 ke třídě XXXVIII.
(3)
Strojní válce ocelové i bez spojení s jinými hmotami, jakož i veškeré strojní válce, bez zřetele na druh železa, spojené s jinými hmotami, třída XL.
(4)
Válce dovezené zároveň se stroji nebo přístroji, k nimž patří, projednávají se, i když nejsou namontovány, vždy se stroji atd. podle ustanovení třídy XL nebo XLI.
(5)
Silniční válce zařízené na potah, saz. čís. 538, nerozlučně spojené s parními motory, saz. čís. 528, poháněné spalovacími motory, odděleně motor, saz. čís. 528, ostatní strojní zařízení, saz. čís. 538.
(6)
Menší předměty, které mají jen tvar válců, jichž se však užívá spíše jako kladek a pod., neprojednávají se podle saz. čís. 437, nýbrž podle bližší sazební povahy.
Saz. čís. 438.
Trouby a jejich spojky z nekujné litiny.
1.
(1) Síla stěn u trub a jejich spojek, jež sem patří, se nezjišťuje na hrdlech, která jsou vždy silnější, nýbrž na koncích opačných. U trub s přilitými přírubami je tomu rovněž tak, a síla stěny se měří na troubě samé na místě od příruby poněkud vzdáleném.
(2)
U trub litých kolmo (lití trub na stojato) se nálitek vždy odpíchne (seřízne nebo pilou odřízne); tento postup se nepovažuje za opracování, a proto se takovéto trouby z nekujné litiny, též odrhnuté, nikoli však dále opracované, projednávají jako neopracované (surové) podle saz. pol. 438a)1 nebo 2.
(3)
Nátěr smolou se rovná nátěru asfaltovému nebo dehtovému.
(4)
Čisticí jímky z nekujné litiny, t. j. kusy trub s průlezy, které se zasazují do vodovodního potrubí, aby z něho mohlo býti odstraněno znečištění, projednávají se jako trouby podle stupně opracování.
(5)
Trouby a jejich spojky tohoto čísla s vřezanými závity nebo s provrtanými nebo osoustruhovanými přírubami patří do saz. pol. 438b).
2.
(1) U trub a spojek trub saz. čís. 438—441 spojení se dřevem nevylučuje jejich zařadění do jmenovaných čísel.
(2)
Žebrové trouby topné, saz. čís. 538.
(3)
Soustavy trub ke strojům, přístrojům, saz. třída XL.
Saz. čís. 439.
Trouby, nikoli však jejich spojky, z kujného železa, válcované nebo tažené anebo z kujné litiny, též s přehnutými, přiletovanými nebo navařenými přírubami; trouby vlnité.
1.
(1) Do saz. čís. 439 patří: ocelové trouby válcované nebo tažené, bezešvé nebo svařované (neletované); bezešvé trouby lisované za studena a dodatečně tažené (obyčejně velmi tenkostěnné); trouby z kujné litiny, trouby vlnité (trouby většího průměru obyčejně pro kotle) a dutá ocel k výrobě dutých vrtáků. Všechny tyto trouby též s přehnutými, přiletovanými (připájenými) nebo navařenými přírubami.
(2)
Podle saz. čís. 439 se projednávají též přehnuté trouby, na nichž příruby jsou navlečeny volně.
(3)
Trouby saz. čís. 439 hrubě natřené, jakož i trouby na koncích provrtané proto, aby mohly býti snýtovány, projednávají se podle a), jiné trouby dírkované jemně neopracované podle b).
(4)
Trouby tažené nebo po válcování tažené, které při tažení nabyly lesklého vzhledu, patří do saz. pol. 439a); naproti tomu do saz. pol. 439b) patří obroušené bezešvé trubky k výrobě jízdních kol, které často bývají olejem černěné a tím nabývají temného vzhledu.
(5)
U trub a spojek trub saz. čís. 438—441 spojení se dřevem nevylučuje jejich zařadění do jmenovaných čísel.
(6)
Varné trubky pouze z oceli patří do saz. čís. 439; jsou-li spojeny s měděnými hrdly, projednávají se podle saz. čís. 484.
2.
(1) Trouby rozřezané pouze v kusy různé délky se projednávají jako trouby, kdežto dále opracované trouby, jednoduše zahrnuté nebo zpracované s jinými železnými součástkami projednávají se jen tenkrát podle saz. čís. 439, nejde-li pro toto zpracování o zboží čísla nebo položky s vyšší sazbou. Tak patří na př. do saz. čís. 552 úřezky trubek k stavbě jízdních kol zpracované se spojkami trub nebo zpracované navzájem v díly rámu jízdního kola.
(2)
Dutá tělesa k vytápění železničních vozů atd., vyrobená z dílů trub, na obou koncích svařovaná, opatřená otvory, pak trouby Perkinsovy, t. j. ocelové trouby několik metrů dlouhé a asi 4 cm široké, svařované, pro parní pece pekařské projednávají se podle saz. čís. 538, trubkové hady, ploché nebo spirální, jakož i jejich soustavy podle saz. čís. 526, jiné soustavy trub jako součástky přístrojů destilačních, chladicích a varních rovněž podle saz. čís. 526, jiných strojů nebo přístrojů podle oněch čísel, do kterých tyto stroje a přístroje patří (viz 6. a 7. vysvětlivku ke třídě XL). Rovné nebo jen jednoduše zahnuté trouby ocelové přivádějící páru, teplou vodu, horký vzduch k vlastním přístrojům topným atd. odděleně postaveným, projednávají se jako trouby, i když se dovážejí s úplným zařízením topným atd.
(3)
Viz též 10. a 12. všeobecnou vysvětlivku ke třídě XL.
Saz. čís. 440.
Trouby z desek a z plechu nýtované, letované nebo sdrápkované.
1.
(1) Také u trub saz. čís. 440 nemají přidělané příruby vliv na zařadění.
(2)
Do saz. pol. 440a)1 patří jen nýtované nebo sdrápkované kouřové trouby ke kamnům a kolena obvyklých rozměrů. Týmž způsobem zhotovené trouby z černého plechu většího průměru, jako na př. trouby, jichž se užívá jako komínů, větracích trub a pod., patří však právě tak jako všechny letované trouby z černého plechu do saz. pol. 440a)2.
(3)
Trouby sdrápkované jsou trouby vyrobené ostrým zahnutím okrajů plechu ve směru podélném. Troubami letovanými — opakem k troubám svařovaným — rozumějí se trouby spojované pájkou ve směru podélném.
(4)
U trub a spojek trub saz. čís. 438-441 spojení se dřevem nevylučuje jejich zařadění do jmenovaných čísel.
2.
(1) O troubách tohoto čísla dále zpracovaných, které v daném případě mají povahu součástek strojů nebo přístrojů, použije se obdobně příslušných ustanovení u saz. čís. 439.
(2)
Plechy k výrobě nábytku pouze trubkovitě sbalené, nenýtované, neletované, nesdrápkované neprojednávají se jako trubky, nýbrž jako plechové zboží saz. čís. 445.
Saz. čís. 441.
Spojky trub (fitinky) a příruby z kujného železa.
1.
(1) Spojky trub (fitinky) tohoto čísla jsou fasonované kusy různého tvaru (prstencové, tvaru T nebo křížovité), které bývají někdy, zvláště jsou-li pro trouby většího průměru, vyráběny z ploché oceli kováním, zpravidla však jsou z temperované (kujné) litiny. Do tohoto čísla patří též spojky trub, do nichž ještě nejsou vřezány závity. Jako spojky trub z temperované litiny se projednávají též závěrky trub z temperované litiny se vřezaným závitem nebo bez něho a s krychlovým nástavcem k nasazení šroubového klíče.
(2)
Spojky trub z kujného železa se zapuštěnými kohouty (ventily ze železa, též z litiny) projednávají se podle saz. čís. 441, se zapuštěnými železnými kohouty, spojenými s obecnými kovy, podle saz. čís. 484.
(3)
U trub a spojek trub saz. čís. 438—441 spojení se dřevem nevylučuje jejich zařadění do jmenovaných čísel.
(4)
Spojky trub jako součásti jízdních kol, saz. čís. 552.
2.
Příruby jsou ploché, kruhovité kotouče z kujného železa, vypracované na vnitřním okraji často v trubkovitý nástavek; příruby se na trouby navaří nebo naletují anebo se na ně pouze navléknou a pak se spojování trub provede šroubovými svorníky, které se prostrčí otvory do přírub navrtanými. Přírubové kroužky bez vyvrtaných otvorů, též beze všeho dalšího opracování, patří rovněž do saz. čís. 441.
Saz. čís. 442.
Ocelové konstrukce (hotové v celku nebo jejich hotové součásti) z ocelových tyčí, z plechu nebo z desek, svařované, nýtované, sešroubované atd., též zhruba natřené.
(1)
Sem patří ocelové stavební a mostní konstrukce, též spojené se dřevem nebo se železnou litinou, na př. takovéto mosty a mostová pole, krovy, viadukty, rozhledny, posuvné přístavní můstky, cvičné věže pro hasiče, těžné věže, schodiště a pod. z ploché, kruhové, čtvercové, úhlové nebo fasonované (tvarové) oceli, jakož i z ocelových plechů a desek.
(2)
Jen menší takové konstrukce se dovážejí hotové zmontované, kdežto větší bývají rozloženy. Celní sazby tohoto čísla se použije též na sestavené hotové součásti takovýchto konstrukcí, které se dovážejí odděleně, jakož i na vrtané, děrami pro nýty nebo vřezanými závity opatřené, odměřené nosníky, desky, plechy, tyče a pruty z oceli, jichž se použije beze vší pochyby k takovým konstrukcím.
(3)
Jsou-li jednotlivá místa konstrukcí opilována, obroušena nebo jinak obyčejně opracována, nemá to vliv na zařadění. Jsou-li však tyto konstrukce na převážné části nebo na celém povrchu obyčejně nebo jemně opracovány (vyjma hrubý nátěr), patří do saz. pol. 483b) nebo c). Konstrukce jen z plechu nebo z desek se však projednávají podle způsobu svého opracování jako plechové zboží saz. čís. 445.
(4)
Konstrukce z nekujné litiny, saz. čís. 481.
Saz. čís. 443.
Železné sudy.
Sudy tohoto sazebního čísla, které jsou zevně surové nebo jen hrubě natřené, bývají často uvnitř pocínovány atd., a proto je třeba při celní prohlídce brát vždy zřetel také na tuto okolnost. U sudů saz. pol. 443a) není přípustné spojení se šroubením na zátkovém otvoru nebo s výpustnými kohouty atd. z obecných kovů nebo jiných obyčejných hmot. Mají-li takové spojení, patří do saz. pol. 443b), právě tak jako mají-li těsnění z jemných hmot; sudy s jinakým spojením ze hmot jemných, než je těsnění, patří podle poznámky k saz. čís. 484 až 486 do saz. čís. 485.
Saz. čís. 444.
Kotlářské zboží kované, lisované, svařované, nýtované, mimo zboží patřící do třídy XL.
(1)
Sem patří: kotvové plavatky (boje), plynojemy, vodojemy a jiné otevřené nádržky a pod z kotlového plechu, pak kované otevřené velké kotle (tavicí kotle a pod.) atd.
(2)
U kotlářského zboží saz. pol 444a) není přípustné spojení s obyčejnými hmotami. S tímto spojením patří toto zboží do saz. pol. 444b).
(3)
Kotle a zboží kotlářské se dny, dvojitými dny nebo s vyložením z měděného plechu patří do saz. pol. 444b).
(4)
Hotové zboží kotlářské dovážené rozložené projednává se jako zboží kotlářské.
(5)
Jak se projednávají kotlové plechy a kotlová dna, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 433.
(6)
Parní kotle, cisterny, tanky a jiné uzavřené nádržky z kotlového plechu, jakož i ocelové láhve (bomby) na zkapalněné plyny, saz. čís. 526.
(7)
Kované nebo lisované menší kotle z plechu pro domácí a kuchyňskou potřebu, saz. čís. 445.
Saz. čís. 445.
Plechové zboží výslovně nejmenované.
1.
K výslovně nejmenovanému zboží plechovému saz. čís. 445 patří všechno zboží v jiných číslech nebo v jiných třídách výslovně nezařaděné nebo v nich nezahrnuté, zhotovené jen z plechu nebo z desek nebo z plechu ve spojeni se součástkami z nekujné litiny, temperované litiny nebo z oceli, má-li toto zboží ještě povahu zboží plechového. Povaha takového složeného zboží jako zboží plechového je dána zejména tím, že povrch zboží je větším dílem z plechu, při čemž nezáleží na tom, zda ve váze převládá plech nebo ostatní součástky z oceli nebo litin. U plechového zboží saz. pol. 445a) a b) je spojení se dřevem přípustné; plechové zboží spojené s jinými obyčejnými hmotami patří do saz. pol. 445c). Plechové zboží saz pol. 445a)—d) spojené s jemnými hmotami patří do saz. pol. 445e), všechno plechové zboží spojené s velmi jemnými hmotami nebo zlacené do saz. čís. 486.
2.
(1) Do saz čís. 445 patří zvláště předměty pro domácí a kuchyňskou potřebu (jako kotle, hrnce, pánve, džbány, misky, talíře, šálky, poháry, vařiče, plechová síta, pokličky, sběračky, struhadla, konvice na vodu, na mléko a na petrolej, mlýnky na kávu a koření, kávovary, strouhací strojky na pečivo a pod., kbelíky, vědra, umyvadla, koupací vany, sprchové přístroje, svícny, lampy a jejich součástky, též lampová stínidla a reflektory, ruční svítilny, petrolejové vařiče, špikovačky, schránky na dopisy, schránky na klíče, krabice na čaj, na cukr atd.); dále blatníky k jízdním kolům, z černého plechu, hlazeného (dresovaného) nebo mořeného (dekapovaného) plechu, též na okraji přehnuté, avšak nevrtané ani jinak dále neopracované, bubny na pražení kávy (pražidla kávy), dveře svinovací, formy na cihly, formy na cukr (také naplňovací truhlíky k výrobě pravoúhlých hranolů cukru na kostkový cukr), hadice z plechových proužků spirálně do sebe zasahujících, též kaučukovými vlákny utěsněné, hřbílka (na koně atd.), hřebíky z vlnitého plechu (pravoúhlé, na jednom kraji přiostřené destičky z vlnitého plechu na spojování dřeva bez začepování a zakližování), chránítka na bedny (malé, uprostřed proražené plechové mističky, kterými se prorážejí hřebíky při zatloukání beden), kamna (pokojová, též plynová), kolečka s plechovou korbou, konve na dopravu mléka, konve přádelní a dna k nim, nádoby irigátorové (odděleně dovážené), nádoby na led (ledotvorné formy) k ledotvorným strojům, obaly (schránky, pouzdra, krabice atd. k zabalování zboží, též pro drobný prodej), obruče k jízdním kolům z černého plechu nebo mořeného (dekapovaného) plechu, nevrtané a jinak dále neopracované, okenice svinovací z vlnitého plechu silného 1˙5 mm nebo slabšího, pásky plechové spirálně zatáčené, připravené k výrobě spirálních trychtýřů pro secí stroje, pláště kamen, plíšky návlečkové (malé kousky plechu na jedné straně vroubkované, k obložení konců šněrovadel), plynoměry (plynové hodiny, také suché plynoměry, mechanické přístroje na měření spotřeby plynu), pouzdra hodinová, nikoli hodinková (bez číselníku, byť i jen namalovaného, bez otvorů pro ručičky a natahovací čípek a bez všelikých jiných součástek hodinových), přilby hasičské, rolničky, skřínky na razítka, sporáky, strojky na čištění nožů (s plechovým pláštěm), svorky plechové (krabicové svorky, na obou stranách vroubkované svorky k výrobě papírových krabic), svršky vozíkové z plechu pro výklopné, důlní a jiné ruční vozíky, škrabky na boty z páskové oceli, zvonkové misky z ocelového plechu k hodinám, ke zvonicím přístrojům atd., žlaby atd. Pro toto plechové zboží, zde jen na příklad uvedené, jakož i pro veškeré jiné výslovně nejmenované zboží plechové se užívá celních sazeb, stanovených podle rozlišovacích znaků sazebníkových uvedených pod a)—e) a se zřetelem na vysvětlivky k tomuto číslu.
(2)
Plechové zboží pouze odrhnuté se projednává jako zboží z hlazeného (dresovaného) plechu podle saz. pol. 445b).
(3)
Do saz pol. 445b) patří též zboží z mořeného (dekapovaného) plechu, do saz. pol. 445d) jak zboží z plechu vzorkovaného barvou nebo lisováním, tak i zboží z plechu moirovaného.
(4)
Zboží z plechu černého, hlazeného (dresovaného) nebo mořeného (dekapovaného) s vyráženými (prolamovanými) vzorky, též hrubě natřené, projednává se podle saz. pol. 445c); do saz. pol. 445c) patří takovéto plechové zboží, i když bylo opracováno některým způsobem v této sazební položce uvedeným, do saz. pol. 445d) a e) však tenkrát, když bylo opracováno některým způsobem jmenovaným v těchto položkách.
3.
Lžíce z hlazeného (dresovaného) plechu, i nepocínované atd., projednávají se podle saz. pol. 445c), ocelové tiskací desky, leštěné, se zakulacenými rohy a zkosenými okraji, jakož i ryté zboží plechové podle saz. pol. 445e). Trubkovitě sbalené nesnýtované, nesletované a nesdrápkované plechy k výrobě nábytku atd. projednávají se jako zboží plechové podle bližší povahy.
4.
(1) Plechové zboží saz. pol. 445a) a b), spojené s uměleckou litinou nebo jinou jemnou litinou, projednávají se podle saz. pol. 482a) nebo b); u jiných sazebních položek tohoto čísla zůstává spojení s uměleckou litinou nebo jinou jemnou litinou bez povšimnutí. Na nepatrné spojení s ornamentovanou litinou se nehledí vůbec u větších předmětů, na př. u kamen, u koupacích van (ornamentované nohy z litiny).
(2)
Viz též 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 484—486.
(3)
Na zařadění nemá vliv podružné spojení s jinými hmotami, na př. mosazné knoflíky, zástrčky a dvířka u sporáků, mosazné závěrné šrouby u konví, mosazné knoflíky u pokliček, mosazné kohouty u koupacích van, mosazné kotoučky na zařízení k posunování knotu u lamp, kožená tlumítka zvuku u posuvných dveří, úzké obruby z niklovaného mosazného plechu u hasičských přilb, kaučuková vlákna jako těsnění spirálních hadic atd. Viz též § 7, odst. 4, písm. g) prov. nař. k c. z.
(4)
Jsou-li plechová kamna a sporáky uvnitř vyloženy šamotem, ohnivzdornými cihlami, deskami a pod., nemá to rovněž význam pro zařadění.
(5)
Dovážejí-li se výklopné, důlní a jiné ruční vozíky hotově sestavené, projednávají se oddělitelné podvozky zvlášť, a to podle saz. čís. 483, vozíkové korby z plechu podle saz. čís. 445.
5.
(1) Kdy se projednávají přistřižené nebo jinak předpracované plechy a desky jako plechové zboží výslovně nejmenované, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 433.
(2)
O návěštních tabulích, plakátech, štítech a pod., které se projednávají podle saz. čís. 445, viz 8. vysvětlivku k saz. čís. 432.
6.
Lisované nádobí plechové určené k pocínování nebo smaltování vyrábí se z plechu mořeného (dekapovaného); patří do saz. pol. 445b), i když není prosto opalu, což je jen následkem výrobního postupu (žíhání před každým opětovným lisováním).
7.
(1) O plechovém zboží plátovaném mědí, slitinami mědi, niklem a hliníkem nebo též dvěma těmito kovy a slitinami (zboží dvojkovové a trojkovové) platí toto:
(2)
Je-li plechové zboží jen na jedné straně plátováno a nedosahuje-li síla naplátovaného kovu jedné třetiny síly plechu, projednává se vždy podle saz. čís. 445.
(3)
Naproti tomu plechové zboží na jedné straně plátované, u něhož kovový povlak dosahuje jedné třetiny síly plechu nebo ji převyšuje, pak veškeré na obou stranách plátované zboží plechové bez zřetele na sílu plátování projednává se podle kovového povlaku podle saz. čís. 517, 518 nebo 520 (u trojkovového zboží podle kovu, který převládá; jsou-li pochybnosti, podle kovu podléhajícího vyšší sazbě).
(4)
O projednávání plechového zboží galvanicky povlečeného silnější vrstvou kovovou viz 2. a 3. vysvětlivku k bodu c) všeobecné poznámky 2 ke třídě XXXVIII.
(5)
Plechové řetězy, saz. čís. 464 a 465.
(6)
Drobné potřeby plechové, saz. čís. 468.
(7)
Kování, jakož i ornamenty z plechu, lisované, vytepané, i plechové zboží takovými ornamenty vyzdobené, viz saz. čís. 472 nebo 474.
(8)
Součástky zámků z plechu, saz. čís. 473.
(9)
Nábytek z ocelového plechu, saz. čís. 476.
(10)
Galanterní zboží a hračky z plechu, saz. čís. 480.
(11)
Ráfky a blatníky k jízdním kolům, pocínované nebo vrtané atd., saz. čís. 552.
(12)
Kladky o průměru větším než 155 mm (měřeno v žlábku), saz. třída XL.
8.
K poznámce k saz. pol. 445a)—b). Rámy rozumíme nosiče tvaru „U“ lisované ze silného plechu k výrobě automobilových rámů. Hotové rámy patří do saz. čís. 553. Podmínky odběru předmětů uvedených v této poznámce stanoví KNV.
Saz. čís. 446.
Kolejnice všech profilů, též vrtané.
(1)
Sem patří železniční kolejnice pro veškeré dráhy, i elektrické, jízdní kolejnice pro dráhy ozubnicové, jakož i kolejnice pro dráhy polní, lesní, důlní, na staveništích, v továrnách a pod., bez zřetele na profil (kolejnice se širokou patkou, stoličkové, žlábkové, úhlové atd.); pro zařadění je rozhodující pouze váha běžného metru. Jazyky nebo hrotnice (pro výhybky) patří též do saz. čís. 446. Ohýbané kolejnice (pro zatáčky) se projednávají stejně jako kolejnice rovné.
(2)
Ozubnicové kolejnice, t. j. prostřední těžké, ozubené kolejnice v kolejích ozubnicových drah, do kterých zapadá ozubené kolo lokomotivy, pak kolejnice všech druhů spojené v celek z jízdních a vodicích kolejnic šroubovými svorníky, jakož i kolejnice sestavené v koleje (jařma) projednávají se podle saz. čís. 483.
(3)
Hrubý nátěr na ochranu proti rezu nemá vliv na projednávání kolejnic.
Saz. čís. 447.
Předměty k upevňování kolejnic: spojky, klíny, kolejnicové hřeby, podložky, ustalovací kroužky atd. (mimo šrouby, šroubové svorníky a matice), železniční pražce, kolejové stoličky.
(1)
Předměty k upevňování kolejnic saz. čís. 447 mohou být odrhnuty, vrtány, dírkovány nebo na jednotlivých místech zhruba předběžně opracovány, na př. pilníkem sráženy, také hrubě natřeny atd.
(2)
Jinak obyčejně opracované předměty k upevňování kolejnic projednávají se podle bližší povahy, na př. podle saz. čís. 466, saz. pol. 481b) a 483b).
(3)
Pro zařadění je bez významu, zda se předmětů k upevňování kolejnic upotřebí na vrchní stavbu hlavních nebo vedlejších drah, anebo na stavbu kolejí v dolech, v továrnách nebo na staveništích atd.
(4)
Jako podložky se projednávají též tak zvané svěrky kolejnicové, t. j. podložky s hákovitými nástavky, které zčásti zasahují do ocelových pražců, zčásti objímají patku kolejnic.
Saz. čís. 448.
Železniční osy a železné součástky kol (náboje [hlavy], kolové obruče [tyres], kolové kotouče, kolové hvězdice), též soustruhované, broušené.
(1)
Do saz. čís. 448 patří předměty v něm uvedené, i když se dovážejí zcela surové.
(2)
Železničními osami se rozumějí osy pro lokomotivy a pro železniční vozidla všech druhů, jakož i osy podobného tvaru pro menší vozidla, která se pohybují na kolejnicích (jako ruční vozíky výklopné a pod.). Od náprav pro povozy silniční saz. čís. 451, na jejichž sedlech se kola pohybují volně, liší se železniční osy sestrojením, které dovoluje, že kola mohou být na ně pevně namontována. Na rozdíl od náprav pro silniční povozy, jež jsou s vozidlem spojeny pevně, železniční osy nejsou se železničními vozidly spojeny nehybně, nýbrž otáčejí se spolu s namontovanými koly.
(3)
Kolové kotouče a kolové hvězdice jsou vnitřní součástky železničních kol, k jejichž dohotovení chybí ještě navlečení kolových obručí (bandáž). Kolové hvězdice pro lokomotivní kola hnací a lokomotivní kola nosná, jakož i kolové obruče k nim, patří rovněž do saz. čís. 448.
(4)
Osy pro menší kola kolejnicová, které mají týž tvar jako nápravy pro silniční povozy, saz. čís. 451. Viz též 2. vysvětlivku k saz. čís. 451.
Saz. čís. 449.
Železniční kola a dvojkolí, hotová.
1.
(1) Průměr, který je rozhodující pro zařadění železničních kol a železničních dvojkolí (t. j. párů kol navlečených na nápravu), měří se na jízdním věnci.
(2)
Hotovými železničními koly a železničními dvojkolími saz. čís. 449 rozumějí se kola a dvojkolí k vozidlům železničním a k vozidlům pro dráhy pouliční saz. čís. 555 až 557, dále nosná kola pro lokomotivy a tendry, jakož i menší nosná kola s nákolkem pro výklopné vozíky na uhlí a pro jiné menší vozíky a přepravní prostředky pohybující se na kolejnicích, které nelze považovat za železniční vozidla. Takových vozíků a přepravních prostředků se užívá při přepravě na kolejích v báňských, hutních nebo továrních závodech, na drahách polních a lesních, na staveništích atd.
2.
(1) Kolové hvězdice a kolové kotouče, na které jsou již navlečeny kolové obruče, považují se za hotová železniční kola nebo železniční dvojkolí, i když jízdní věnec není osoustruhován; železniční kola skořepová se však projednávají jako hotová železniční kola, je-li aspoň otvor pro osu a jízdní věnec osoustruhován. Skořepová kola surová, neopracovaná, nebo jen tu a tam opracovaná, se projednávají podle saz. čís. 448.
(2)
Hotová kola hnací pro lokomotivy, jakož i kolové hvězdice k nim s navlečenými kolovými obručemi, saz. čís. 527.
Saz. čís. 450.
Výhybková zařízení, křížovky, posunovadla, výhybky, zařízení brzd, nárazníky a podobné těžké železniční hmotiny.
(1)
Předměty patřící do saz. čís. 450 (z oceli nebo z litiny) jsou určeny zčásti pro vrchní stavbu železniční (také drah pouličních), zčásti k stavbě železničních vozů. K předmětům pro vrchní stavbu železniční se počítají výhybková zařízení, jako křížovky, srdcovky, výhybky, výměny, vysouvací stojany, ústřední stavědla kolejí, těžké návěštní přístroje zvonkové pro stanice a strážní domky a pod. (viz též saz. čís. 540); k předmětům k stavbě železničních vozů se počítají mechanická zařízení brzd, nárazníky s namontovanými pery, nárazníkové kotouče, nárazníkové koše (nárazníková pouzdra), brzdové špalíky, vozové spojky šroubové, vozové háky i s tažnými řetězy, vozové maznice a podobné těžké železniční hmotiny. Všechny tyto předměty se projednávají, jsou-li surové nebo jen odrhnuté, podle saz. pol. 450a); jsou-li jakkoli jinak obyčejně opracovány, vždy podle b).
(2)
Vakuové (ssací) brzdy, saz. čís. 538.
(3)
Odměřené dírkované nosníky k stavbě vozů, dále pohyblivé železniční závory, stojany na optická návěští, sestavené z plechu, desek a tyčí, saz. čís. 442.
(4)
Kování k stavbě železničních vozů, saz. čís. 472.
Saz. čís. 451.
Nápravy, čepy náprav, zděře a zákolníky pro povozy silniční.
1.
(1) Nápravy pro silniční vozidla mají dvě nápravová sedla, nápravové čepy pouze jedno; vždy dva kusy mohou být svařeny v jednu nápravu. Nápravové zděře slouží k vnitřnímu vyložení nábojového otvoru kol a pohybují se s nimi na sedlech náprav pevně spojených s povozem.
(2)
Nápravové zákolníky jsou krátké železné zděře, které zabraňují sklouznutí kol s náprav. Za tím účelem mívají často uvnitř vřezané závity k našroubování na konce náprav, vždy však mají otvory k prostrčení svorníků k dalšímu zajištění kol.
2.
Sedla obyčejných náprav a obyčejných čepů mají kuželovitý tvar a často poblíž konců vřezaný závit pro zákolníky. Obyčejné nápravové zděře jsou rovněž kuželovité. Sedla náprav olejových a poloolejových i nápravové zděře k nim jsou naopak vždy válcovité. Jsou-li sedla náprav olejových a poloolejových opracována, mají na nárazovém kotouči vždy vypracovanou okrouhlou ucpávací drážku; zděře náprav olejových a poloolejových mají vždy na vnějším konci uvnitř řezaný závit a na protilehlém konci vždy nádržku na olej nebo mazadlo; to vše u obyčejných náprav a nápravových zděří nebývá.
3.
(1) Nápravy a jejich součástky, surové (bez rozdílu, zda jsou to obyčejné nápravy nebo jiné nápravy a jejich součástky), projednávají se podle saz. pol. 451a); nesmějí být opracovány jinak nežli pouze povrchně odrhnuty, aby byly zbaveny okují. Byly-li jinak opracovány, t. j. odrhnuty, dírkovány, vrtány, opatřeny vřezanými závity, pilovány, na povrchu zhruba ubrány, osoustruhovány, obroušeny, osmirkovány, natřeny, lakovány atd., patří do saz. pol. 451b), a to obyčejné nápravy a jejich součástky do položky b)1, olejové a poloolejové nápravy, nápravy patentní a jejich součástky, dále veškeré nápravy a součástky spojené se součástkami z jiných kovů obecných do položky b)2.
(2)
Jednotlivé mosazné šrouby zůstávají u náprav bez povšimnutí; je-li tu ještě další spojem s obecnými kovy, jako u patentních náprav, které mají mosazné šrouby a šroubová pouzdra, jež jsou zároveň maznicemi, projednávají se podle saz. pol. 451b) 2.
(3)
Olejové nápravy s našroubovanými zděřemi mívají často jemně leštěná sedla a ložiska, jež nejsou patrna zevně.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 452—460 (nástroje).
1.
(1) K nástrojům saz. čís. 452—460 patří nejen nástroje k potřebě živnostenské a zemědělské, nýbrž i nástroje k strojnímu použití, jestliže se nedovážejí se stroji jako jejich jedno vybavení nebo nejsou na strojových součástech připevněny nebo nejsou výslovně vyloučeny z projednáváni jako nástroje třídy XXXVIII.
(2)
Nástroje (bez zřetele na to, zda jsou z oceli, ocelové litiny, temperované litiny nebo nekujné litiny), které nejsou v saz. čís. 452—460 výslovně jmenovány (a také nejsou přikázány následujícími vysvětlivkami do určitého saz. čísla), projednávají se jako výslovně nejmenované nástroje podle saz. čís. 460.
(3)
Nástroje, jako kladiva, vrtáky, dláta a pod., poháněné stlačeným vzduchem projednávají se jako jiné železné nástroje, nedosahuje-li váha kusu 20 kg. Váží-li taková zařízení 20 kg nebo více, projednávají se jako stroje saz. čís. 538 podle váhy kusu; při tom se však válec, který dostává stlačený vzduch z kompressoru postaveného na vzdálenejším místě a převádí jej na pracující nástroj, neprojednává jako motor.
2.
(1) Železné nástroje saz. čís. 452—460, jakož i nástroje vysvětlivkami do těchto čísel zařaděné, projednávají se podle příslušných sazebních čísel nebo položek, i když jsou zcela surové, a to i tehdy, nejsou-li ještě odstraněny švy vzniklé při lití nebo lisování. Neprojednávají se však jako nástroje součásti jinde výslovně jmenované nebo zařaděné, jako na př. pružiny, svorníky, nýty, šrouby a pod., a takové části, kterých se používá i jinak než k nástrojům.
(2)
Při projednávání částí takových nástrojů, které jsou podrobeny clu odstupňovanému podle váhy kusu, bere se za základ vyclení kusová váha dovezených částí, nelze-li z povahy těchto částí s určitostí stanovit váhu hotového nástroje (na př. u ramen kleští).
3.
Kombinované nástroje, které jsou složeny ze dvou nebo z více nástrojů jmenovaných v saz. čís. 452 až 460, na př. kladiva zednická, dlaždičská, která místo nosem končí motykou, projednávají se podle nástroje podrobeného vyšší sazbě (tedy v tomto příkladě jako kladiva). Totéž platí pro soupravy nástrojů patřících podle jednotlivých kusů do různých sazebních čísel (položek), připevněné na lepence a pod., jakož i pro soupravy nástrojů náležejících do různých sazebních čísel (položek) a uložených v dutém držadle, se kterým se jich jednotlivě používá.
4.
U nástrojů, pro které jsou v sazebníku celní sazby odstupňovány podle váhy kusu, je rozhodnou pouze váha železa; proto se váha držadel, násad a jiného výstroje ze dřeva nebo z jiných obyčejných hmot nezahrnuje do váhy kusu.
5.
(1) Při zařaďování nástrojů zůstanou bez povšimnutí jednotlivá nepatrná pro výkon nástroje bezvýznamná leštěná místa, spojení s jednotlivými pery nebo s dřevěnými držadly, podružné součástky z obecných kovů, jako jednotlivé šrouby, svorky atd.
(2)
Nástroje s namontovanými drahokamy, provádějícími pracovní výkon, jako průvlaky na drát, vrtáky, pily a pod. se projednávají jako příslušné nástroje.
6.
(1) O projednávání nástrojů spojených s jinými hmotami viz též poznámku k saz. čís. 484 až 486.
(2)
Hrubé nože a hrubé nůžky pro potřebu živnostenskou, zemědělskou nebo k strojnímu použití, saz. pol. 479b).
(3)
Nástroje, hodící se jen za hračky, saz. čís. 480.
(4)
Tesařské skoby, saz. čís. 461.
(5)
Jemné nástroje kapesní, též v pouzdrech, saz. čís. 468.
(6)
Nástroje strojové dovezené se stroji jako jedno vybavení nebo na strojích anebo strojových součástech namontované, třída XL nebo XLI.
(7)
Měřicí nástroje pro živnostníky, čítajíc v to i přesná měřidla, saz. čís. 577.
(8)
Chirurgické kleště, pilky, vrtáky a pod., saz. čís. 573.
Saz. čís. 452.
Kosy a srpy, též spojené se dřevem.
(1)
Sem patří též zubaté srpy. Kosy a srpy s obtisknutými továrními značkami jsou na roveň postaveny těm, které jsou popsány písmem podle patrony.
(2)
Kosíře (nože do řezaček), saz. pol. 479b).
Saz. čís. 453.
Těžké kovářské kleště, sochory, sochory vidlité (kozí nožky) a skalní vrtáky, též na ostří nebo na hraně broušené; duté skalní vrtáky.
(1)
Těžkými kovářskými kleštěmi rozumějí se jenom velké hrubé kleště, těžší než 1 kg, jichž se užívá v hutích, dílnách kovářských a zámečnických a j., k přidržování výkovků a pod., též k držení menších železných kusů při vkládání do výhně, kterých však nelze užít k odštipování. Kovářské kleště mohou být též opatřeny zařízením potřebným k upevnění ramen.
(2)
Skalní vrtáky jsou ocelové nástroje zpravidla tyčovité k vyvrtávání děr do skal. Pracovní část je různě dlátovitě přiostřena. Sem patří různé vrtáky dlátové (dlátovce), úderné, přibírací (přiběráky) atd., též vrtáky palicové. Rovněž sem patří jiné velké těžké skalní vrtáky bez šnekového závitu, s přiostřeným ostřím (dlátové vrtáky pro hlubinné vrtání), též se vřezanými závity na hrdle.
(3)
Předměty saz. čís. 453 mohou být i povrchně odrhnuty, místy zhruba předpracovány nebo hrubě natřeny jen na ochranu proti rezu, nikoli však na povrchu dále opracovány. Přiostření ostří a hran pilníkem nebo vykováním je právě tak přípustné jako přiostření obroušením.
(4)
Vyvrtání děr u kleští nebo vřezání závitů u skalních vrtáků, aby mohly být upevněny na soutyčí, nemá vliv na projednávání.
(5)
Štípací kleště, saz. čís. 456.
(6)
Kleště do ohně, saz. čís. 483.
Saz. čís. 454.
Nosáky, motyky a lopaty (také lžíce zednické), též spojené se dřevem.
1.
(1) K nosákům (klínovcům) patří též takové, které mají na jednom konci široký kladivovitý nástavec, jímž se zatlouká štěrk pod pražce, aby slehlé kolejnice přišly do roviny. Horolezecké Špičáky (cepíny), Špičáky hasičské, saz. čís. 456.
(2)
Jako motyky (motyčky ploché na polní práce, motyčky na řepu, motyčky zahradnické a pod.) a lopaty se projednávají také rýče, rýly, motyky na bahno, lžíce zednické (omítačky), dále lopatky na uhlí, rýpače kořenů (lopatkovité zahradnické nářadí) a vůbec lopatářské zboží nejrůznějšího tvaru, na př. škrabadla na shrnování silničního prachu, bláta nebo ledu, škrabadla hornická, škrabátka kominická a pod. Nečiní se rozdíl mezi lopatářským zbožím zhotoveným z plechu, oceli, kujné litiny nebo z nekujné litiny.
(3)
Sem patří též dřevěné lopaty se železným střevícem, t. j. s kováním, které tvoří dolejší hlavní část lopaty.
(4)
Ploché motyčky, které naproti pracovní špičce vybíhají v hrabky, projednávají se podle saz. čís. 455.
2.
Do saz. pol. 454a) patří lopatářské zboží také tenkrát, když jsou jeho toulce, v nichž se upevňují násady, opatřeny potřebným počtem otvorů nebo když jsou toulce sletovány nebo zajištěny nýty; všechny předměty tohoto čísla se projednávají podle položky b), jestliže jsou více než obroušením nebo přiostřením na ostří nebo hraně obyčejně nebo jemně opracovány.
Saz. čís. 455.
Vidle na seno a hnůj a jiné hrubé vidle, hrábě a hrabky, též spojené se dřevem.
(1)
Hrubými vidlemi rozumíme vidle na řepu, vidle k pecím a pod.
(2)
K hrábím (zahradnické a zemědělské nářadí) patří též dřevěné hrábě se železnými zuby.
(3)
Jako hrabky (dvojzubé polní nářadí) se projednávají též rýpače řepy, řepné hrabky, kopáče (na píci, hnůj atd.).
(4)
Každé další obyčejné nebo jemné opracování předmětů zařaděných do saz. čís. 455, přesahující pouhé upravení špičky (t. j. pouhé obroušení, opilování a pod. nejkrajnějšího konce špičky) a pouhé dírkování toulců pro upevnění násady, má za následek jejich projednávání podle b).
Saz. čís. 456.
Kladiva, palice; sekery; kleště, mimo těžké kleště kovářské; kovadliny, kovadlinové babky, kovářské zápustky (tvárnice).
1.
(1) Kladivy saz. čís. 456 se rozumějí ruční kladiva, která jsou podle svého účelu velmi různě utvářena. Sem patří jak těžká kladiva zvaná perlíky, pro kováře, zámečníky a pod., tak i lehká kladívka pro hodináře, zlatníky a pod., jakož i kladiva bosovací, sedlářská, mlátky, kladiva vytepávací, nýtovací, čalounická, ladičská kladívka atd.
(2)
Parní kladiva (buchary), též jádra kladiv a kovadlin k nim, hutní kladiva (velmi těžká kladiva pro hutě a pod.), saz. třída XL.
(3)
Jako palice (též paličky na štěrk) se projednávají též pěchovadla (pro dlaždiče a j.). Sem patří též dřevěné paličky na maso, na jejichž nárazné ploše jsou připevněny železné ryhované desky.
(4)
Jako sekery (štípací a sekací nástroje) se projednávají též špičáky všech druhů (horolezecké, hasičské atd.) vyjma dvoustranné špičáky na kámen saz. čís. 460, jakož i ocelové klíny.
(5)
Ke kleštím tohoto čísla patří všechny kleště nezařaděné do saz. čís. 453, jako kleště štípací, také pákové, kleště na trouby, štipce, kleště na drát (drátovky), kleště rozvodové, kleště přehybací, pincety (vyjma chirurgické) a pod. Sem patří též menší sklíčidla (na přidržování kusů při soustruhování), klíče na trouby, klíče šroubové (též universální šroubové klíče) a podobně utvářené klíče k otevírání a zavírání plynových nebo vodovodních kohoutků a pod.
(6)
Skličidla se nesmějí zaměňovat s čelistmi závitnic saz. čís. 459, jež mají stoupající závit, kdežto skličidla mají na čelistech určených k upnutí opracovávaných kusů jen vruby souběžné se základní plochou a zcela nezpůsobilé k řezání závitů.
(7)
Upínačky (upínací desky) a skličidla, váží-li kus více než 5 kg, saz. tř. XL.
(8)
Kleštičky na nehty, saz. pol. 479e).
2.
(1) Kovadliny jsou podložky různého tvaru podle svého účelu, na jejichž hořejší části (ocelové plošině) se opracovávají kovy kladivem.
(2)
Sem patří též rohatiny, žlábkové kovadliny, ohýbací kovadliny, babky k naklepávání kos, obuvnické kovadliny (stojany a nožky na přibíjení).
(3)
Kovadlinové babky jsou pomocné nástroje, které se nasazují do otvoru v kovadlině a jichž se používá pro určité kovářské práce, jako na př utínka k přesekávání žhavých tyčí.
(4)
Kovářské zápustky jsou formy, s nimiž lze snáze železo vykovat v určitý tvar, kulatý, hranatý a pod.
(5)
Zápustky jsou někdy jednoduché, jednodílné, jako na př. k vykovávání matek; obvykle jsou však ze dvou dílů, ze spodní a vrchní zápustky různého tvaru. Sem patří také děrovky, zápustkové desky, zápustkové babky, t. j. těžké pravoúhlé více nebo méně deskovité špalky, které jsou různotvárně prodírkovány a opatřeny na stranách prohloubenými, otevřenými formami nejrůznějšího průřezu.
(6)
Kovadliny pro parní kladiva, saz. tř. XL.
3.
Kladiva a kovadliny s leštěnými údernými plochami, i když jsou jinak jen surové, projednávají se podle saz. pol. 456b).
Saz. čís. 457.
Pilníky a rašple.
1.
(1) Do saz. čís. 457 patří jen vysekané pilníky a rašple (velké a malé, též pilníky jehlovité), také jinak obyčejně nebo jemně opracované. Dřevěné rukojeti zůstanou při zařadění nepovšimnuty.
(2)
Délkou seku se rozumí střední čára skutečně vysekané části.
(3)
Jako pilníky se projednávají též železná brusidla na kosy a ocílky, též t. zv. brusiče nožů, skládající se z ocelových čepelí kosočtverečného průřezu s ostrými hranami a dřevěné rukojeti. Délkou tahu je vzdálenost od špičky k počátku rukojeti.
(4)
Přirážka, která se vybírá podle bodu c) všeobecné poznámky 2 k saz. třídě XXXVIII za leštěné nebo niklované pilníky a rašple, vypočítává se z oné celní sazby, která je stanovena pro příslušnou délku seku.
(5)
Pilníčky na nehty, saz. čís. 468.
(6)
O řeznických ocílkách s jemně vypracovanými rukojeťmi viz 7. vysvětlivku k saz. čís. 479.
2.
(1) Nevysekanými tělesy pilníkovými, o nichž je zmínka v poznámce, rozumějí se jak kusy vykované ve tvar pilníku, skládající se ze dvou pilníkových těles ještě stopkou spojených, tak i pilníková tělesa již navzájem oddělená.
(2)
Nevysekaná tělesa rašplí se projednávají rovněž podle ustanovení poznámky k saz. čís. 457.
Saz. čís. 458.
Pily a neozubené listy na pily, též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované.
1.
(1) K pilám saz. čís. 458 patří jak pily ruční (příčnice [pily tesařské neboli dvojručky a břichatky], rozmítačky, rozvrhovačky, tak zvané ocasky, pily sadařské nebo zahradnické, svlakovky, zářezky, žilkovky, děrovky, přiřezávačky, obloučnice, obsazovačky. úhlovnice, lupenky atd.), tak i pily pro strojovou potřebu (pásovky [pásové pily], kružní pily [cirkulárky], pily rámové, pily válcové atd.).
(2)
Neozubenými listy na pily se rozumějí odměřené, přímočaře vyrovnané a zakalené ocelové listy, do nichž budou zuby teprve vyřezány, vyraženy, vypilovány atd., a to na př. v jeden kus sletované listy na pily pásové, listy na přiřezávačky, na těžké dvojručky, kruhovité listy na kružní pily atd.
(3)
Zmíněné přímočaré vyrovnání listů na pily se pozná tím, že více kusů na sebe položených zcela k sobě přiléhá; u jednotlivých kusů se tato vlastnost pozná, postavíme-li na ně pravítko hranou, je-li hrana v každém směru přesně v dotyku s plochou listu. Znakem pro rozlišování neozubených listů na pily od jiných plechových pásů je také to, že se listy na pily dovážejí většinou baleny v bednách, bedněních nebo jinakých obalech, kdežto jiné pásy se zasílají nebalené nebo jenom svázané drátem nebo páskovým železem.
2.
(1) Na výši celní sazby nemá vliv, jsou-li pily a neozubené listy na pily černé, lesklé, obroušené, do modra naběhlé atd., úplně nebo částečně leštěné nebo niklované, nebo jsou-li ruční pily smontovány s rámy, oblouky, rukojeťmi a pod. z obyčejných hmot.
(2)
Lupenky, malé pilky na prolamovanou práci, jejichž délka obyčejně kolísá mezi 75—125 mm, šířka mezi 0˙8—2 mm a síla mezi 0˙25—0˙35 mm, patří do saz. pol. 458a), všechny ostatní pily a listy na pily do saz. pol. 458b).
3.
(1) Jako pily se projednávají také poutka k pilám.
(2)
Železné oblouky a železné rámy pro ruční pily, čítajíc v to rámy pro lupenky, projednávají se jako ostatní pily saz. pol. 458b).
(3)
Dřevěné oblouky na pily (též na lupenky) a dřevěné rámy bez pil, také s kovovými napínacími a svorkovými šrouby nebo s napinadlem z provazů, jako dřevěné zboží.
(4)
Pilovitý drát, zoubkovaný a nezoubkovaný, saz. čís. 434.
Saz. čís. 459.
Kruže (frézy), výstružníky (mimo výstružníky úhlové), závitníky a šroubové vrtáky, čelisti závitnic; šídla; všechny tyto nástroje též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované.
1.
(1) Kruže (frézy) jsou řezadla tvaru kotoučů, komolých kuželů, válců atd. s větším nebo menším počtem ostří, na obrábění kovů nebo dřeva na frézovacích strojích.
(2)
Výstružníky jsou ocelové nástroje s ostrými hranami a užívá se jich k rozšiřování (vystruhování) děr v kovech.
(3)
Závitníků se užívá ke vřezávání závitů do šroubových matic, čelistí závitnic ke vřezávání závitů do šroubových svorníků nebo šroubových vřeten. Sem patří též nože na závity (hřebenky).
(4)
Šroubové vrtáky jsou nejužívanější vrtáky na kov, ale užívá se jich i na dřevo, tvrdou gumu a jiné hmoty. Mají tvar válce ukončeného špičkou se dvěma břity, skloněnými k sobě pod úhlem 116°; od nich vedou dvě šroubovitě vinuté drážky, kterými mohou odcházeti třísky z vrtu. Jako šroubové vrtáky se projednávají — a někdy i označují — také vrtáky na dřevo (nebozezy) zvané hadovce, podobně sestrojené s charakteristickým šroubovým vinutím.
(5)
Šídly (půrky) se rozumějí rovné nebo zahnuté špičaté nástroje, jimiž se píchají dírky do kůže, dřeva a pod., rozšiřují vyvrtané díry atd. Průřez těchto nástrojů je kulatý, trojhranný nebo čtyřhranný.
2.
(1) Podle saz. čís. 459 se projednávají také závitnice se vsazenými čelistmi závitnic nebo bez nich, také upevněné na kartonech nebo na jiných podložkách s celými soupravami řezadel, jakož i řezadla závitů různé konstrukce (též nejmenší řezadla závitů z ocelových lístků pro hodináře).
(2)
Výstružníky úhlové, saz. čís. 460.
Saz. čís. 460.
Želízka do hoblíků a dláta, teslíky, výslovně nejmenované vrtáky, razidla, průbojnice a jiné nástroje výslovně nejmenované; všechny tyto nástroje též úplně nebo částečně leštěné nebo niklované.
1.
(1) K želízkům do hoblíků patří jak jednoduchá, tak dvojitá želízka do hoblíků (klopky). Jako želízka do hoblíků se projednávají též hoblíková lůžka se vsazenými želízky. Hoblovací nože k hoblovacím strojům na kovy patří rovněž do saz. čís. 460.
(2)
Hoblovací nože ke strojům na hoblování dýh a pod., též loupací nože na strojní loupání dýh, saz. pol. 479b).
(3)
Dláta, též dláta vydutá, dláta plochá, jsou dlátovité nástroje na obrábění dřeva; teslíky (sekáče) s různě utvářeným ostřím slouží k obrábění kovů, kamene atd.
(4)
Vyjma skalní vrtáky saz. čís. 453 a šroubové vrtáky saz. čís. 459 patří k vrtákům tohoto sazebního čísla veškeré vrtáky, jako na př. z vrtáků na dřevo (nebozezů) kančíky (nejobvyklejší nebozezy), lžičníky, středové vrtáky atd., z vrtáků na kovy na př. kopinaté vrtáky a tak zvané dělové vrtáky, z jiných vrtáků na př. skalní vrtáky se šnekovým závitem.
(5)
Razidla (patrice) a průbojnice (matrice), jsou ocelové nástroje k probíjení, lisování nebo ražení kovového zboží atd., jejichž pracovní plochy pro vytvoření tvaru se navzájem doplňují (prohloubené proti vypouklým). Probíjení se děje obyčejně kladivem, lisování a ražení strojem. Sem patří také puncovní razidla (též vypalovadla), molety (ocelová razidla válcovitá), řezací razidla, prořezávací razidla (průbojnice k prorážení plechů a desek), probiječe, vyražeče, pak číslovací kladiva (číslovací paličky), skládající se z několika ocelových, vypouklými číslicemi opatřených kotoučů, které lze zvláštním mechanismem přemístiti, též číslice k nim a pod.
2.
(1) Podle saz. čís. 460 se projednávají též železná hoblíková lůžka bez želízek, železné vrtací stojany (vrtací kolovrátky [vrtací kliky, náprsní kolovrátky], řehtačky, vřetena ke svidříkům atd.) bez vsazených nebozezů. Dřevěná lůžka hoblíková, jakož i dřevěné stojany vrtací, projednávají se jako zboží dřevěné.
(2)
Razidla, průbojnice, puncovní razidla, číslovací kladiva atd., s vyrytými ornamenty, písmeny, číslicemi a pod. podrobeny jsou 50% celní přirážce.
(3)
Razidla, průbojnice, prořezávací razidla, řezací razidla, do strojů nebo do strojových částí již vsazené nebo dovážené s úplnými stroji jako jejich jedno vybavení, neprojednávají se zvlášť, nýbrž podle saz. tř. XL.
(4)
Pečetítka, též nerytá, saz. čís. 468.
3.
(1) Výslovně nejmenovanými nástroji patřícími do saz. čís. 460 rozumějí se veškeré železné nástroje pro jakoukoli živnostenskou, řemeslnou nebo strojní potřebu, také nástroje sochařské, jestliže nejsou v saz. čís. 452 až 460 výslovně jmenovány nebo tam vysvětlivkami přikázány nebo nepatří-li jako hrubé nože a nůžky pro živnostenskou (také strojní) nebo zemědělskou potřebu do saz. pol. 479b).
(2)
Do saz. čís. 460 patří na př.: babky nýtovací, dlabače, dláta čepovní, dláta koutní, dlátka pro pouzdraře, dmuchavky, hřebeny železné pro natěrače, hřebovky (pro kováře), kleště propichovací, kolečka a vidlice vroubkovací, kopistky (špatlíky), leštítka, nárazníky (pro zámečníky), odjimačky podešvové (pro obuvníky), okrajníky (želízka do svlakovníku), oškrty mlynářské (na zrnění žernovů), pájidla železná, pánvičky k napouštění (pro hodináře), pátradla, pemrlice (s rýhovanými údernými plochami pro kameníky), plantéry (hodinářský nástroj), pokosnice (pro truhláře), probíječky dírek (na šněrování a k upevnění kroužků), průvlaky na drát, rydla, sekáče na kámen, dvoustranné (pro kameníky), srdce unášecí k soustruhům (zařízení k upevnění kusů, obráběných na soustruhu), stahovačky (ke klížení), svěráky, také ruční svěrky a skřipce, Špičáky na kámen, dvoustranné (pro kameníky), šroubováky (na šrouby se zářezem), trny (vytahovací, válcovací, rozšiřovací) k výrobě trubek, úhelníky železné bez měrného dělení, utínáky, vidlice svěšovací, vijáky na pera (pro hodináře), vroubkovače (pro koželuhy), výstružníky úhlové, vytahovadla olova (malá válcová zařízení na válcování okenního olova), vytloukadla (na podpatky), záchytky (unašeče), zrnováky, zubáky, zubovačky a rozvodky (k upravení zubů pil), želízka na tmel, žlábkovače pro koláře atd.
Saz. čís. 461.
Hřebíky a drátěnky.
1.
(1) Cvočky se rozumějí hřebíky k natloukáni do obuvi, a to jak hřebíky do podešví (t. zv. myší hlavičky, pifláky atd.), tak i hřebíky do podpatků a podpatkové nýtky (čtyřhranné bez hlaviček). Za cvoky se považují obuvnické cvoky (kulaté, špičaté ocelové hřebíky s kulatou plochou velmi tlustou hlavičkou) k upevňování kůže napjaté na kopytě atd., jakož i menší cvoky podobného tvaru do podpatků. Podkováky jsou dlouhé ploché hřebíky se silnými hlavičkami různého tvaru k upevňování podkovy na kopyto. Při projednávání všech těchto hřebíků podle saz. pol. 461a) se nerozlišuje, zda jsou kovány nebo sekány.
(2)
Výslovně nejmenované sekané (strojem) hřebíky saz. pol. 461 a) sekají se z ocelových plechů a lisováním na stroji se zašpičatí a opatří hlavičkou. Sem patří cvočky flokovací (teksy) a cvočky podrážkové (channel nails), t. j. tenké z nejlepšího ocelového plechu sekané velmi špičaté hřebíčky, dlouhé 3 až 32 mm, s malými hlavičkami, jakých se užívá při strojové výrobě obuvi místo dřevěných obuvnických nýtků. Též mnohé jiné hřebíky, zvláště menší, vyrábějí se strojem z řezaných plechů, na př. hřebíky sedlářské a čalounické s plochými hlavičkami a ostrými špičkami. Hřebíky strojové se liší od hřebíků kovaných, patřících do saz. pol. 461c), vyrovnanějším a hladším vzhledem, kdežto dále neopracované hřebíky kované, i když jsou odrhnuty, mají vždy drsný vzhled.
(3)
Všechny hřebíky saz. pol. 461a) mohou být též obyčejně opracovány, tedy také po dohotovení vyžíháním zabarveny modře, hnědě nebo černě, aniž se celně projednávají jinak.
2.
(1) Do saz. pol. 461b) patří obyčejné drátěnky a drátěné skoby (skoby do stěn, do rámů atd.), též odrhnuté; jinak obyčejně opracované a s jinými hmotami nespojené patří do saz. pol. 461c)2.
(2)
Drátěnky mají dřík v průřezu kruhovitý, kdežto hřebíky téměř vždy hranatý; obyčejné drátěnky jsou též lesklé již od výroby, čehož se u hřebíků docílí jen dodatečným odrhnutím, ale nikdy tak stejnoměrně.
3.
(1) Mezi jiné hřebíky saz. pol. 461c) jsou zařaděny všechny kované nebo lité hřebíky, také skoby (skoby do stěn, do obrazů, skoby lodní a pod.), a to do saz. pol. 461c)1 všechny neopracované (surové) nebo jen odrhnuté, do saz. pol. 461c)2 všechny jinak obyčejně opracované, s jinými hmotami však nespojené.
(2)
Podle saz. pol. 461c) se projednávají též skoby tesařské, zednické (skoby na lešení, na trámy), podkůvky (deskovité podkůvky) z temperované litiny s přilitými hřebíky, jakož i takové spojky na řemeny.
4.
(1) Podle saz. pol. 461d) se projednávají všechny jakkoli jmenované hřebíky a drátěnky úplně nebo částečně pocínované, pozinkované, poolovené, poměděné, pomosazené, bronzované nebo jinak jemně opracované nebo s hlavičkami z jiných obyčejných hmot. Patří sem také všechny hřebíky čalounické s hlavičkami mosaznými, bronzovými, porcelánovými atd., jakož i s hlavičkami z oceli, ocelových plechů a pod., na něž byly hlavičky zvlášť — od výroby hřebíčků odděleným postupem — přidělány, na př. naletováním, drážkováním a pod.
(2)
Hřebíky (čalounické a pod.) s hlavičkami z ornamentovaných kovů obecných, saz. čís. 485.
5.
Za hřebíky a drátěnky velmi jemně opracované se vybírá celní přirážka k sazbě pol. 461 d).
6.
(1) Jako hřebíky saz. čís. 461 se projednávají podle bližší povahy též kolíčky určené ke vsazení do přípravných strojů pro přádelny (do vlků trhacích, mykacích čechradel), jakož i jehly vochlovací (t. j. lesklé jehly, gills) k zasazení do vochlovacích hřebenů.
(2)
Podle tohoto saz. čísla se projednávají také obyčejné vochle z hřebíků nebo drátěnek natlučených na rovnou dřevěnou desku. Avšak vochle na dřevěných podložkách s průřezem kruhové úseče, obklady snímacích válců, vochelné tyče a jehlové válce se projednávají jako součásti strojů podle saz. třídy XL.
(3)
Viz též 5. odst. 13. všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XL.
(4)
Kolejnicové hřeby (k upevňování železničních kolejnic na dřevěné pražce), saz. čís. 447.
(5)
Napínací hřebíčky (hřebíčky k upevnění kreslicího papíru), hřebíky k napínání koberců, saz. čís. 468.
(6)
Kolíčky k citerám a pianům, hřebíkovité, saz. čís. 461, svorníkovité, saz. čís. 462.
(7)
Závlačky (také závlačkové hřebíky), t. j. zahnutý drát vybíhající ve dva rovnoběžné, zašpičatělé kolíčky (na př. k upevnění vodicích drátů na stěnu a pod.), saz. čís. 466.
(8)
Hřebíky a drátěnky tohoto čísla, jsou-li úplně nebo částečně zlacené nebo stříbřené, saz. čís. 486.
(9)
Hřebíky a drátěnky tohoto čísla, mají-li hlavičky z jemných hmot (na př. z ornamentované nebo niklované mosazi), saz. čís. 485. Viz též 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 514—520.
(10)
Hřebíky a drátěnky tohoto čísla, mají-li hlavičky z velmi jemných hmot, saz. čís. 486.
Saz. čís. 462.
Šroubové matice a svorníky, bez závitu; nýty.
1.
(1) Šroubové matice a svorníky, bez závitu saz. čís. 462 jsou polotovary na výrobu hotových šroubů, šroubových matic a svorníků se vřezanými závity, zařaděných do saz. čís. 463.
(2)
Šroubové matice bez závitu jsou zpravidla čtvercové, šestiboké i víceboké ploché kusy větší nebo menší síly, které mají ve středu vyražený nebo vyvrtaný otvor, do něhož se později vřežou závity; nebo jsou to křídlové matice kotoučovitého nebo kuželovitého tvaru, nad jejichž hořejší plochu vyčnívají plochá křidélka k utahování nebo povolování šroubových závitů pouhou rukou, kdežto u šroubových matic zprvu uvedených se tato práce vykonává jen šroubovými klíči. Tvarové kusy na šroubové matice jsou buď kovány, lisovány nebo z fasonované oceli řezány.
(3)
Svorníky bez závitu mají válcový dřík a plné hlavy, podobné šroubovým maticím, jsou-li určeny k výrobě šroubových svorníků; jsou-li však určeny k výrobě vlastních šroubů, mají hlavy kulové nebo ploché, jaké bývají u nýtů.
(4)
Sem patří také ladicí kolíčky (ladicí hřeby), nesprávně také zvané pianovými šrouby k citerám, cymbálům a pianům, t. j. kulaté kolíčky k napínání strun, na hořejším konci provrtané a k nasazení ladicího klíče čtyrhranně utvářené, které k docílení drsného povrchu jsou na dolejší části šroubovitě pilovány anebo mají jemné, velmi mělce zařezávané spirály.
(5)
Nýty jsou výrobky podobné svorníkům, obyčejně s kratším dříkem než stejně silné svorníky. Hlavy jejich, zvláště u větších nýtů, jsou kulové, kuželové, mnohdy také ploché, směrem ke dříku kuželovitě zúžené („zapuštěné“ hlavy). Užívá se jich k nýtování, t. j. ke spojení dírkovaných desek, plechů atd.; protilehlá hlava se utvoří hlavičkářem, lisem a pod.
2.
Podstatnou okolností pro zařadění svorníků a nýtů je průměr dříku, pro zařadění šroubových matic průměr otvoru. Měřit je třeba u obou přesně v průměru; u svorníků a nýtů se nejlépe měří posuvným měřítkem, u matic přiložením milimetrové míry.
3.
(1) Do saz. pol. 462a) patří podle trojího odstupňování průměru dříku jen neopracované (surové) svorníky bez závitu a neopracované (surové) nýty. Šroubové matice bez závitu patří k neopracovaným (surovým) tehdy, nejsou-li kromě vyvrtání středního otvoru jinak dále opracovány.
(2)
Šroubové matice tohoto saz. čísla jinak obyčejně opracované, svorníky a nýty tohoto saz. čísla obyčejně opracované vůbec, jakož i všechny tyto předměty jemně opracované projednávají se podle saz. pol. 462b), a to podle průměru otvoru nebo průměru dříku; avšak u šroubových matic a svorníků jinak neopracovaných (surových) o průměru otvoru nebo dříku 14 mm a větším zůstane bez povšimnutí ofrézování nebo osoustuhování švů vzniklých při lisování na vnějších a vnitřních hranách matice, po příp. na hlavě.
(3)
Za velmi jemné opracování se vypočítává celní přirážka vždy ze sazby pol. 462b).
(4)
Nýty kotlové, na jejichž hlavy je navařen silný měděný plech, saz. čís. 484.
(5)
Tvarové kusy šroubových matic z kujného železa, nedírkované, saz. čís. 483.
Saz. čís. 463.
Šrouby, šroubové matice a svorníky, se závitem.
1.
(1) U šroubů jsou na větší části dříku vřezány nebo vyválcovány závity a v hlavách, jednak kulových, jednak plochých je zářez (drážka) pro šroubovák. Místo těchto hlav jsou u šroubů ručních připevněny na dřík kotoučky s ryhovaným okrajem, ruční kolečka a pod. U šroubů a šroubových svorníků se závit vyválcovaný posuzuje stejně jako závit řezaný.
(2)
Ke šroubům se závitem saz. čís. 463 patří šrouby do podstavců, do ručnic, do dřeva, do nástrojů, šrouby špičaté, křížové, šrouby s okem, šrouby do varhan, šrouby do kol, šrouby do řemenů, šrouby s kroužkem, šrouby růžicové, šrouby k stavbě lodí, šrouby do zámků, šrouby obuvnické atd., jakož i šroubové hřebíky, šroubové skoby, velké i malé, zhotovené z kovaných nebo lisovaných ocelových svorníků nebo z drátu (drátěné šrouby, drátěné skoby šroubové).
(3)
Šroubové hřebíky, šroubové skoby a šroubové skoby drátěné se podobají hřebíkům, skobám a drátěnkovým skobám až na to, že mají místo špičky vřezaný závit. Jako šroubové skoby se projednávají také nosiče isolátorů, opatřené na jednom konci závity k upevnění na telegrafní tyče, jakož i obrtlíky (dveřní a okenní) se vřezanými závity.
(4)
Šroubové matice a svorníky (t. j. předměty vyznačené v saz. čís. 462) patří do saz. čís. 463, jsou-li již v otvorech šroubových matic a u svorníků na dolní části dříku vřezány závity.
(5)
Matice z nekujné litiny, jen výjimečně se vyskytující, projednávají se jako matice ocelové.
2.
(1) U šroubů a svorníků s vřezanými závity se zjišťuje průměr dříku na neřezané části nejbližší poslednímu závitu, u šroubových matic průměr otvoru na místě, kde zářez počíná, stejným způsobem, jak je stanoveno ve 2. vysvětlivce k saz. čís. 462.
(2)
Šrouby, šroubové matice a svorníky pouze se závity, dále však neopracované, patří k neopracovaným (surovým) saz. pol. 463a)1-4, a to podle průměru dříku nebo otvoru.
(3)
Do saz. pol. 463b) 1-4 patří šrouby, šroubové matice a svorníky podle průměru dříku nebo otvoru tenkrát, jsou-li na některé části svého povrchu, vřezanými závity neopatřeného, obyčejně nebo jemně opracovány. Zvláště sem patří všechny šrouby a svorníky, jakož i matice, které jsou na neřezaném dříku nebo hlavě (u šroubů) nebo na povrchu (u matic) zcela nebo částečně opilovány, osoustruhovány, obroušeny nebo jinak ohlazeny nebo po dohotovení žíháním zmodřeny, opalováním olejem do šeda, hněda, černa nebo jinak zabarveny, pocínovány, pozinkovány, po měděny nebo jinak obyčejně nebo jemně opracovány; avšak u šroubů, šroubových matic a svorníků jinak neopracovaných (surových) o průměru dříku nebo otvoru 14 mm a více zůstane nepovšimnuto ofrézování nebo osoustruhování švů vzniklých při lisování na vnějších hranách hlavy nebo matice.
(4)
Základem pro výpočet celní přirážky za velmi jemně opracované šrouby, matice a svorníky jsou celní sazby položky 463b) 1-4.
3.
(1) Projednávání podle saz. čís. 463 se omezuje pouze na šrouby, šroubové matice a svorníky se závity, jakož i na šroubové skoby atd. postavené jim na roveň v předcházejících vysvětlivkách, nevztahuje se však na jiné zboží se vřezanými závity nebo na zboží spojené se šrouby, svorníky nebo maticemi; toto zboží se projednává podle své jinaké sazební povahy jako obyčejně opracované, nejde-li o jiný způsob opracování.
(2)
Patří tedy na př.: závěrky trub se závity do saz. čís. 441; šroubové zděře zátkové (k sudům a pod.) z kujné litiny do saz. čís. 483; ozuby do podkov se vřezaným závitem do saz. čís. 483; svory k nápravám silničních povozů a skoby šroubové k upevnění tlakových vzpruh na nápravy osobních vozů, obojí zakončené dvěma svorníky se závitem a opatřené maticemi, potom prstence na kosy (ploché, na jedné straně zesílené kroužky, jimiž prochází šroub) k upevnění kosy na kosiště, jako kování do saz. čís. 472.
Saz. čís. 464.
Řetězy, mimo řetězy lité a kloubové.
1.
K řetězům saz. čís. 464 patří všechny kované ocelové řetězy článkové, pak všechny článkové řetězy z ocelového drátu nebo z ocelových plechů nebo z temperované litiny, na př. řetězy kotevní a lodní, nálední, ohlávkové, zarážkové (brzdové), vozové, spojovací řetězy k vozům železničním (neodměřené), článkové řetězy pro jeřáby, těžná zařízení a pro jinou potřebu strojní, řetízky k záclonám, ke kabelkám, k lampám, řetězy na psy, řetězy perlové nebo kuličkové atd. Nepatři sem řetězy lité (t. j. řetězy z nekujné litiny), řetězy kloubové a řetězy ozdobné.
2.
Síla článku, která je pro zařadění řetězů do saz. pol. 464a), b) a c) především rozhodná, zjišťuje se u řetězů kovaných a drátěných měřidlem síly na nejkratší ose článků a nikoli snad na příčných spojkách (můstcích) upevněných v článcích, které u těžkých řetězů zabraňují zmotání řetězových článků. Střídají-li se v jednom řetězu silnější články se slabšími, je rozhodující pro zařadění síla článků slabších. U řetězů plechových a u řetězů z temperované litiny se považuje síla plechu, po případě síla temperované litiny, za sílu článku.
3.
(1) Všechny řetězy saz. čís. 464 neopracované (surové), také odrhnuté nebo dehtované (asfaltované, smolou natřené), patří podle síly článků do saz. pol. 464a)1, b)1 nebo c)1, všechny řetězy opilované, obroušené, pocínované, pozinkované, poměděné, pomosazené, pokostované, okysličené, lakované nebo nějak jinak obyčejně nebo jemně opracované do saz. pol. 464a)2, b)2 nebo c)2.
(2)
Základem pro výpočet celní přirážky za velmi jemně opracované řetězy jsou celní sazby položek 464a)2, b)2 nebo c)2.
(3)
Při zařadění zůstávají nepovšimnuty háky, řetězové příčky, karabinky a pod., které jsou připevněny na jednom konci řetězu, aby se mohl na jiné předměty upevnit nebo aby se z něho mohla utvořit smyčka.
4.
(1) Odměřené řetízky ozdobné (řetízky k hodinkám, řetízkové náramky, řetízkové náhrdelníky atd.) patří do saz. čís. 480. Neodměřené řetízky ozdobné (metrové zboží) se však projednávají podle saz. čís. 464.
(2)
Plechové řetízky s vyráženými (proráženými) okrasami se považují, i když nejsou jinak dále opracovány, za jinak obyčejně opracované.
(3)
Kloubové řetězy z plechu patří jako kloubové řetězy vůbec do saz. čís. 465.
(4)
Plechové řetězy s lisovanými nebo vytepanými ornamenty, saz. čís. 474.
(5)
Lité řetězy (z šedé litiny), saz. čís. 481.
(6)
Odměřené řetězy, dovážené se stroji, k nimž patří, se projednávají se stroji podle saz. třídy XL.
Saz. čís. 465.
Řetězy kloubové, mimo řetězy k jízdním kolům, patřící do saz. čís. 552.
(1)
Řetězy kloubové (deskové řetězy) se skládají z obdélníkových, na konci zakulacených, nebo z obloukovitých destiček, vyrážených z desek nebo z plechu, které mají nedaleko konců po dvou vyvrtaných dírkách, jimiž se spojuje více destiček svorníky nebo nýty v řetězové články, po příp. v řetězy. Kloubových řetězů se užívá nejčastěji u strojů, jako na př. u jeřábů, mykacích strojů atd. Od řetězů článkových saz. čís. 464 se liší tím, že jejich jednotlivé články s následujícími jsou pevně spojeny a mohou se pohybovati jen kolem svorníků, které je spojují.
(2)
Podle saz. čís. 465 se projednávají též převodní řetězy z kruhové oceli řetězové, také s články, které lze rozebrat (jako u Ewardových hnacích řetězů).
(3)
Dohotovené články k řetězům kloubovým, jakož i hotové svorníky a destičky pro kloubové řetězy se projednávají rovněž podle saz. čís. 465.
(4)
U řetězů kloubových saz. čís. 465 je přípustné každé obyčejné nebo jemné opracování; za velmi jemně opracované se vybírá celní přirážka podle ustanovení bodu c) všeobecné poznámky 2 ke třídě XXXVIII.
(5)
Sem patří také řetězy automobilové, t. j. kloubové řetězy vyrobené jako řetězy k jízdním kolům s průměrem svorníků (i se svorníkovým obalem) větším než 10 mm.
(6)
Řetězy deskové po příp. dohotovené jejich části pro visuté mosty, saz. čís. 442.
(7)
Destičky k řetězům kloubovým bez dírek pro svorníky, saz. čís. 433, po příp. saz. čís. 483.
(8)
Odměřené řetězy, dovážené se stroji, k nimž patří, projednávají se s nimi podle třídy XL.
Saz. čís. 466.
Drátěné zboží výslovně nejmenované.
1.
(1) Jako drátěné zboží výslovně nejmenované saz. čís. 466 se projednává veškeré zboží z ocelového drátu (též zploštěného, jmenovaného v 2. odstavci 1. vysvětlivky k saz čís. 434), které není výslovně zařaděno do jiných čísel sazebníku.
(2)
Sem patří zejména tyto drátěné předměty: drátěné tkaniny a drátěná pletiva, jako na př. dna k sítům nejrůznější síly, k výrobě sít od nejhrubších důlních roztřiďovacích až k nejjemnějším mlýnským prosévačkám, drátěné mříže (drátěné ploty, sítě okenní, prohazovačky), drátěné žíněnky (vložky do postelí z drátěného pletiva namontovaného na dřevo nebo železo anebo ze žíněnkových per drátem propletených), drátěná lana (též s konopnou duší, t. j. s vložkami ze surových nebo dehtovaných konopných provazů nebo šňůr), ostnatý drát (t. j. drátěné prameny se železnými ostny, upevněnými v nich v pravidelných mezerách), kroužkové pletivo k leštění, drátěné kartáče k technickým účelům (na př. kartáče škrabací, též na parkety, drátěná drhla), košíky na příbory a na peníze, poklopy na potraviny, klece, psí obojky, kloubové kostry (karkasy), dřevěná nebo železná kolečka k dětským vozíkům s paprsky drátěnými, paprsky jízdních kol jen ze surového nebo obyčejně opracovaného drátu bez závitu, pasti na myši a na krtky, drátěná zapinadla pro šampaňské láhve (jako závěrky lahví po dobu uložení v kvasírnách), deštníkové a slunečníkové kostry (rozpinadla). Dále sem patří též jiné zboží drátěné, na př. háky na věšení klobouků a šatstva, klíče na konservy, kroužky do nozder, hrubé drátěné přezky a karabinky (t. j. z drátu silného nejméně 1˙5 mm, s jazýčkem nebo bez něho, váží-li 25 kusů nejméně 1 kg), prstencové běhounky ze zploštěného drátu (k prstencovým strojům přádacím a skacím) hroty mřížové z drátěných spirál, Jacquardovy jehly, podkůvky z plochého drátu, fasonovaný drát složitého tvaru k výrobě obvodů hodinových koleček, na něž se zavěšuji hodinová závaží na řetízcích atd. Podle saz. čís. 466 se projednává též zploštěný drát kroucený kolem své osy, jakož vůbec všechen drát upravený pro příští potřebu, na př. drát do spirál točený, ohnutý k upevňováni korkových zátek, drát připravený na řetězové články, přezky, čechrací háčky, upravené deštníkové a slunečníkové dráty určité délky (t. j. deštníkové a slunečníkové dráty přistřižené na určitou délku, mající na obou koncích vložku z kulatého drátu), pruty k deštníkům a slunečníkům s připěchovanými hlavičkami nebo s nalisovanými kloubky nebo s přidělanými vidlicemi a jiné drátěné součástky deštníků a slunečníků atd.; pak drát s vlisovanými ozdobami (vzorky).
(3)
Drát pouze na kusy rozřezaný, vyrovnaný a drát toliko zvlněný se projednává jako drát podle své síly a podle svého zušlechtění. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 435.
2.
(1) U zboží drátěného saz. čís. 466 nemá spojení se součástkami z jiného druhu železa (tyčového, plechu, litiny kujné nebo jiné atd.) potud vliv na zařadění, pokud tím takové zboží nepozbylo povahy zboží drátěného. Viz též 5. vysvětlivku.
(2)
Při projednávání drátěného zboží nerozhoduje, zda bylo k jeho výrobě upotřebeno drátu nekaleného nebo kaleného, není-li tento drát podroben vyššímu clu podle saz. čís. 435.
(3)
Do saz. pol. 466a) patří veškeré zboží drátěné z drátu surového (též žíhaného nebo lesklého nebo z drátu, který při tažení nabyl lehkého měděného nádechu), osmirkovaného, obroušeného, hrubě natřeného nebo jinak obyčejně opracovaného, a to:
do saz. pol. 466a)1 všechno zboží zhotovené z drátu silného nejméně 1˙5 mm;
do saz. pol. 466a)2 ono, které bylo zhotoveno z drátu slabšího.
(4)
Střídají-li se u zboží drátěného silnější dráty se slabšími, rozhoduje o použití celní sazby drát slabší.
(5)
Podle saz. pol. 466b) se projednává jen drátěné zboží výslovně nejmenované, jemně natřené, pocínované nebo pozinkované, a to bez zřetele na sílu drátu.
3.
Mají-li drátěná lana konopné duše nebo jsou-li opředena hrubými vlákny nebo povlečena kaučukem, dehtovanými hrubými tkaninami nebo nebarvenou kůží nebo spojena s těmito hmotami, nemá to vliv na jejich projednávání podle saz. čís. 466.
4.
(1) Výslovně nejmenované drátěné zboží poolovené, poměděné, pomosazené, lakované, bronzované nebo jinak jemně opracované (vyjma jemně natřené, pocínované nebo pozinkované, patřící do saz. pol. 466b)) patří do saz. pol. 466c). V téže položce výslovně jmenováno je také drátěné zboží leštěné nebo niklované.
(2)
Za drátěné zboží saz. čís. 466 ryté, plátované mědí, slitinami mědi nebo hliníkem vypočítává se 50% celní přirážka vždy z celní sazby pol. 466c).
(3)
Drát opředený vlákny přediv [též hedvábím (drát karkasový)], také na kloboukové kostry (karkasy) atd. zpracovaný, s tkaninami však nespojený, projednává se podle saz. pol. 466c).
5.
(1) Spojení se dřevem nemá vliv na zařadění u prohazovaček, u pastí na myši a podobných pastí na zvěř a u klecí. O tom, kdy se drátěné zboží výslovně nejmenované, spojené s jinými hmotami — nehledíc k právě zmíněnému spojení se dřevem —, projednává podle saz. čís. 484—486 a kdy se drátěné zboží výslovně nejmenované, zlacené nebo stříbřené, projednává podle saz. čís. 486, viz poznámku k saz. čís. 484 až 486.
(2)
O podružných součástech, jež nemají vliv na zařadění zboží, viz § 7, odst. 4, písm. g) prov. nař. k c. z.
(3)
Jako hrubé přezky drátěné saz. čís. 466 se projednávají též hrubé přezky z temperované litiny nebo z oceli, váží-li 25 kusů nejméně 1 kg.
(4)
Ženilky (housenkovitě vinuté) k účelům konfekčním s osnovou z tenoučkých drátů a s útkem z příze projednávají se jako zboží prýmkářské podle saz. tříd XXII—XXV.
(5)
Dřevěná síta se dny z ocelového drátu, saz. čís. 277; s plechovými okraji (luby), saz. pol. 278a).
(6)
Drátěné tkaniny propleteně osinkovou přízí, saz. pol 401e).
(7)
Drátěné řetězy, saz. čís. 464.
(8)
Mykací povlaky, tkalcovské paprsky atd., saz. čís. 467.
(9)
Jehly, saz. čís. 468 a 469.
(10)
Drátěné kartáče na vlasy, saz. čís. 276.
(11)
Drobné potřeby drátěné, také jemnější přezky, saz. čís. 468.
(12)
Drátěná pera, saz. čís. 471.
(13)
Drátěné závorky, saz. čís. 472.
(14)
Ocelový drát povlečený papírem, saz. čís. 484.
(15)
Telegrafní drát (z ocelových drátů, jejichž uzlové spojení je ovinuto měděným drátem), saz. čís. 484.
(16)
Paprsky jízdních kol, se závitem nebo z drátu jemně opracovaného, saz. čís. 552.
(17)
Ocelové struny, saz. pol. 584b).
(18)
Textilní stuhy s obrubami provlečenými drátem, saz. třída XXII—XXV.
Saz. čís. 467.
Mykací povlaky všech druhů; tkalcovské paprsky a zuby na tkalcovské paprsky, též ve svazcích nebo v kotoučích; drátěné tkalcovské nitěnky; drátěná nebo plechová ouška k nitěnkám (maillons).
1.
(1) Mykacími povlaky saz. čís. 467 se rozumějí veškeré, obyčejně v pásech dovážené povlaky pro mykací stroje (též pro čechradla a stroje česací), nazývané též někdy česací povlaky, z kůže nebo z tkanin na mykací povlaky (viz též vysvětlivky k saz. čís. 320), do nichž jsou vsazeny háčky z ocelového drátu. Užívá se jich v přádelnách při předení (k rovnání předivových vláken: mykání, čechrání, česání) nebo v úpravnách tkanin k drastění a pod.
(2)
Do saz. čís. 467 patří též povlaky pro ruční přístroje na česání vlny nebo žíní, ze silnějších zahnutých do kůže zapuštěných drátěnek.
(3)
Umělé štětky soukenické, podobající se tvarem soukenickým štětkám, z ocelového plechu s ostrými háčky projednávají se rovněž jako mykací povlaky.
(4)
Mykací povlaky se projednávají vždy zvlášť podle saz. čís. 467, i když se dovážejí zároveň nebo spojené se stroji nebo jejich součástmi (na př. s víčkovými tyčemi)
(5)
O tom, jak se zjišťuje váha mykacích povlaků namontovaných na strojích, viz 13. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XL.
(6)
Mykací povlaky s drátěnými háčky z bronzu, mosazi nebo jiných kovů obecných, saz. pol. 508b).
(7)
Obklady snímacích válců, vochelné tyče a jehlové válce, viz 2. odstavec 6. vysvětlivky k saz. čís. 461 a 5. odstavec 13. všeobecné vysvětlivky ke třídě XL.
2.
(1) Tkalcovské paprsky saz. čís. 467 se skládají ze dvou prutů, mezi něž jsou vsazeny zuby tkalcovských paprsků z ocelového drátu, a jsou určeny k protahování a vedení osnovních nití v řízeném pořadí na stavu tkalcovském.
(2)
Zuby na tkalcovské paprsky saz. čís. 467 jsou kousky drátů na výrobu tkalcovských paprsků odměřeně nařezané, jež se k tomu účelu vyrábějí způsobem níže popsaným. Drát na tkalcovské paprsky, na odměřené kusy ještě nerozřezaný, nýbrž dovážený ve svazcích nebo v kotoučích, jinak však téže povahy jako zuby na tkalcovské paprsky, projednává se rovněž jako tyto zuby.
(3)
Zpracování drátu na zuby tkalcovských paprsků není pouhým zploštěním (válcováním na plocho), nýbrž drát zploštěný se ještě ořezává na okrajích, zbavuje se veškerých nerovností, na hranách se zakulacuje, též leští, vyrovnává, tedy zvlášť pečlivě se opracuje a teprve potom se zasílá buď v kotouče svinutý, nebo již rozřezaný na krátké tyčinky.
(4)
Projednávání zubů na tkalcovské paprsky je třeba věnovat zvláštní pozornost, aby nebyly nesprávně projednány jako drát pouze zploštěný.
(5)
Lamely pro tkalcovské stavy — dlouhé 28 cm, široké 5 mm, mající na jednom konci vyražený zářez asi 1½ cm dlouhý a uprostřed délky vyraženou dírku — projednávají se rovněž podle saz. čís. 467 (se zřetelem na činnost podobnou jako u zubů na tkalcovské paprsky).
3.
(1) Nitěnky saz. čís. 467 jsou pleteny z drátu a mají uprostřed ouško k provlečení osnovní niti. Dále upraveny a v brda spojeny tvoří vrchní a spodní prošlup na tkalcovském stavu. Do saz. čís. 467 patří též drátěné nitěnky, opatřené na obou koncích skanou bavlněnou přízí k upevnění nitěnek na brda.
(2)
Drátěná nebo plechová ouška k nitěnkám (maillony) saz. čís. 467 jsou ouška z drátu nebo vyrážená z ocelového plechu, uprostřed s dírkou k provlékání osnovních nití a s menší horní a dolní dírkou, do které se upevňuje příze nebo žíně k dohotovení nitěnky.
(3)
Při projednávání hotových nitěnek se nehledí na ocelová nebo drátěná ouška (maillony).
(4)
Do saz. čís. 467 patří též brdové listy, t. j. rámy zpravidla dřevěné s napjatými nitěnkami; užívá se jich k tvoření prošlupu osnovy navinuté na vratidlo.
Saz. čís. 468.
Jehlice, pokud nepatři do saz. čís. 469; psací pera a nástrčky na pera; ocelové perly, též zlacené nebo stříbřené; udice, háčky a sponky, přezky, knoflíky, náprstky a podobné drobné potřeby.
I.
(1) K jehlicím saz. čís. 468 patří nejen obyčejné špendlíky z ocelového drátu, nýbrž i — obyčejně větší — zastrkávací jehlice a jehlice do šátků, dále obyčejné jehlice do klobouků, vlásničky, šněrovací jehly (navlekače), pojistné špendlíky (zavírací špendlíky), dráty pletací, háčkovadla, jehly tamburovací, síťkovací, splétací, pak jehly kopírovací, jehly k leptání, úpravní jehly (větší jehly s kroužkem na konci stvolu k přípravě drůbeže k pečení), hroty šicích jehel bez oušek a jiné podobné jehly nepatřící do saz. čís. 469.
(2)
Jako hotová psací pera (ocelová psací pera) se projednávají podle saz. čís. 468 též pera pouze přiříznutá nedohotovená, pak ocelová pera kreslicí a litografická.
(3)
Jako nástrčky na pera saz. čís. 468, t. j. objímky z ocelového plechu k nastrčení na násadky a k přidržení pera, projednávají se také malé rozštěpené pružné vložky z ocelového plechu, které se zapustí do dřevěných vyhloubených držátek a rovněž upevňují vsunutá psací pera. Podle sazby platné pro nástrčky na pera se projednávají také veškeré vlastní nástrčky na pera, spojené s dřevěnými, rákosovými, korkovými atd. držátky, jakož i držátka ze železného plechu, zařízená k upevnění psacích per; dřevěná, rákosová, korková atd. držátka se zapuštěnými rozštěpenými pružnými vložkami z ocelového plechu, saz. třída XXXIV. Viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 358.
(4)
Podle sazby na ocelové perly saz. čís. 468 se projednávají též vyrážené cetky z oceli (blyskotky, hvězdičky a pod., též zlacené nebo stříbřené).
(5)
Na zařadění nemá u perel vliv, jsou-li pouze pro zasílání navlečeny na niti nebo šňůrky. Viz o tom též vysvětlivky k saz. čís. 509.
(6)
Jako udice (rybářské háčky) se projednávají též vlasce spojené s háčky, také s korkovými, plechovými atd. splávky. Takovéto rybářské náčiní navinuté na destičkách dřevěných nebo z rotanu (nebo bambusu) se zářezy patří do saz. čís. 359, připevněné na rybářské pruty do saz. čís. 354.
(7)
Jako háčky a sponky se projednávají také smyčky z ocelového drátu, jakož i ocelové spínací háčky k šněrovačkám.
(8)
Jako přezky saz. čís. 468 se projednávají veškeré železné přezky (vyjma hrubé přezky drátěné a hrubé přezky z temperované litiny), i bez jazýčku.
(9)
Hrubé přezky z drátu silného nejméně 1˙5 mm nebo z temperované litiny, váží-li 25 kusů aspoň 1 kg, saz. čís. 466.
(10)
Ke knoflíkům saz. čís. 468 se počítají též knoflíky stiskací (které se zapínají přimáčknutím na malý nýtek opatřený knoflíčkem, jako na př. u rukavic a pod.).
(11)
Jako náprstky se projednávají též náprstkové kroužky.
(12)
Při zařaďování jehlic zůstanou nepovšimnuty zlacené nebo stříbřené, jakož i leštěné hroty, při zařaďování přezek niklované nebo leštěné, zlacené nebo stříbřené jazýčky,
(13)
Jehly vochlovací (gills), saz. čís. 461.
(14)
Jacquardské jehly, saz. čís. 466.
(15)
Ozdobné jehlice (do vlasů a do klobouků), ozdobné přezky a ozdobné knoflíky, saz. čís. 480.
(16)
Knoflíkové formy železné, t. j. vložky a podložky na povlečené knoflíky, podle povahy hmoty.
(17)
Špikovačky plechové, saz. čís. 445.
2.
(1) Jako jiné podobné drobné potřeby saz. čís. 468 se projednávají tyto — jen pro příklad uvedené — předměty:
držadla na doutníky, držátka na balíčky, drátěná, též spojená se dřevem, háčky na zapínání obuvi a rukavic, háčky obouvací (k usnadnění obouvání vysokých bot), háčky zapínací k nákrčníkům, hřebeny, hřebíčky napínací (na upevnění kreslicího papíru a pod.), jehelníčky (též malá pouzdra na psací pera a pod.), karabinky, jichž 25 kusů váží méně než 1 kg, kolečka zoubkovací (krejčovská kolečka k okreslování střihů), krabičky (jako tabatěrky, bonboniéry, pouzdra na mýdlo, na zápalky a podobné menší krabičky, většinou kapesní), ladičky, láhve polní s nasazeným železným pohárem, lžíce obouvací, lžíce (vyjma obyčejné lžíce z měkkého plechu), louskáčky, náčiní psací, cestovní a kapesní, napinače kobercové (hřebíky podobné napínacím hřebíčkům, se širokou hlavičkou), násadky na tužky (též na pisátka), nástroje kapesní, jemné, železné, také v pouzdrech, ořezávadla tužek, otvírače krabic, pečetítka, pilníčky na nehty, poháry cestovní (sestavitelné z několika kuželovitých kroužků), pouzdra na doutníky, pouzdra na háčkovadla, sdrhovadla, spinadla k nákrčníkům, spony drátěné a plechové (kancelářské potřeby ke spínání nebo spojování volných listů papíru), spony (držadla) na upevňování ubrusů, strojky na cigarety (k plnění cigaret), svítilny kapesní, těžítka, vývrtky, zapalovače kapesní, závěry k peněženkám, (malé, nikoli obloučky), zrcátka kapesní s plechovou obrubou (též reklamní předměty jim podobné), zvonky stolní, želízka (kadeřnická, na jemné prádlo a pod.) atd.
(2)
Drátěné klíčky k otvírání konservových krabic, jaké bývají obyčejně při každé krabici, patří do saz. čís. 466.
(3)
Karabinky z drátu silného nejméně 1˙5 mm jichž 25 kusů váží aspoň 1 kg, saz. čís. 466.
(4)
Řemeny a šňůry zůstanou při zařadění polních lahví nepovšimnuty.
3.
(1) Předměty do saz. čís. 468 zařaděné nebo do něho přiřaděné zůstanou v tomto čísle, nejen jsou-li obyčejně, nýbrž i jsou-li nějak jemně opracovány. Jehlice tohoto saz. čísla, jsou-li leštěny, nepodléhají přirážce za leštění. To platí též o gramofonových jehlách.
(2)
Zlacené nebo stříbřené předměty saz. čís. 468 patří do saz. čís. 486 (vyjma takovéto ocelové perly a cetky, jakož i jehlice a přezky zlacené a stříbřené jen na hrotech, po příp. jen na jazýčcích).
4.
O tom, kdy se zboží saz. čís. 468 spojené s jinými hmotami projednává podle saz. čís. 484—486, viz poznámku k saz. čís. 484 až 486.
5.
Jehelnými stvoly, které se podle poznámky k saz. čís. 468 projednávají podle saz. čís. 466, rozumějí se zašpičatěné stvoly jehelné větších rozměrů, jakých se užívá na výrobu jehlic do klobouků a šátků nebo ozdobných jehlic a pod. Stvoly k obyčejným špendlíkům, šicí jehly bez ouška a podobné menší stvoly jehelné jsou z tohoto výhodného projednávání vyloučeny a projednávají se vždy podle saz. čís. 468.
Saz. čís. 469.
Jehly (také jehly stehovací, vyšívací a látací), též se zlaceným ouškem; jehly k šicím, pletacím, vyšívacím a stávkovacím strojům.
1.
(1) Podle sazby na jehly se projednávají též jehly vyšívací a látací (s větším delším ouškem a se špičkou poněkud otupenou), pak hrubší jehly stehovací a prošívací pro čalouníky, sedláře, plachtaře atd., jakož i jehly k zašívání balíků. Zlacení hrotů, jakož i leštění jehel je pro projednávání podle saz. čís. 469 bez významu.
(2)
Hroty šicích jehel bez ouška, saz. čís. 468.
2.
(1) Jehly k šicím strojům se liší od jehel obyčejných tím, že jejich ouško je blízko špičky a že konec jejich stvolů je tak upraven, aby jehla mohla býti účelně zasazena do hlavy šicího stroje. Jehly k strojům pletacím jsou jazýčkové (jehly záklopné), s pohyblivým krátkým ramínkem a bez ouška. Jehly k strojům vyšívacím jsou však na obou koncích zašpičatěné a mají ouško uprostřed stvolu.
(2)
Jehly k strojům stávkařským jsou různých tvarů; buď mají zahnutý háček jako jehly s háčkem (jehly stávkové), nebo mají jen jednu dírku (jehly kladecí) anebo jsou to pouze jehly u jímací (tupé jehly) nebo jehly jazýčkové (záklopné, téže povahy jako jehly k strojům pletacím).
Saz. čís. 470.
Pružinová ocel (ocel zploštěná na pásy ve svazcích nebo v kotoučích, kalená), též leštěná.
(1)
Podle saz. čís. 470 se projednává též surová kalená ocel pružinová, t. j. ocel v onom stavu, jakého se docílí, když pásková ocel zploštěná již na žádoucí sílu (nekalená ocel na pera) byla zahřátím v ohni a potom odražením zakalena.
(2)
Surová kalená ocel pružinová je nestejnoměrně šedomodrá, částečně skvrnitá; držíme-li ji na obou koncích a lehce sem tam ohýbáme, jeví nápadnou pružnost. Viz též 4. vysvětlivku k saz. čís. 432.
(3)
Pro zařadění je bez významu, byla-li pružinová ocel po kalení leskle hlazena, obroušena nebo napouštěním modře zabarvena nebo vyleštěna. Niklovaná kalená ocel pružinová se projednává jako velmi jemně opracovaná s 50% celní přirážkou.
(4)
Podle saz. čís. 470 se projednává pružinová ocel jen tehdy, je-li ve svazcích nebo v kotoučích.
(5)
Pružinová ocel kalená, na odměřenou délku řezaná, na př. na pera ke šněrovačkám, projednává se jako pera podle saz. čís. 471.
(6)
Stěradla (t. j. ústřižky pružinové oceli kalené, zpravidla jemně obroušené, jež se podobají neozubeným listům na přiřezávací pily a jichž se užívá na př. v tiskárnách látek na stírání barvy s válců tiskacích) patří do tohoto sazebního čísla; mají-li však ostří, patří mezi hrubé nože (strojní) saz. pol. 479b); nejsou-li ani kalena, projednávají se jako plech nebo plechové zboží.
(7)
Listy na pily, neozubené, odměřené, saz. čís. 458; nekalená pružinová ocel se projednává jako plech. Viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 432.
Saz. čís. 471.
Pera (zpruhy).
1.
(1) Pásovými a spirálními zpruhami saz. pol. 471a) k vozům železničním a k vozům pouličních drah se rozumějí netoliko nosná pera pro vozové skříně těchto vozidel, nýbrž i pera nárazníková nejrůznějších soustav pro tato vozidla. Podle saz. pol. 471a) se projednávají též jiná hrubá, těžká pera spirální z plechu silnějšího než 5 mm anebo z tyčové oceli (kruhové nebo hranaté) k stavbě strojů a pod.
(2)
Do saz. pol. 471b) patří veškerá jiná pera vozová, t. j. nosná pera pro silniční vozidla, která se nepohybují na kolejnicích. Jsou to pásová pera z týchž hmot jako pera zařaděná do položky a), avšak značně menších rozměrů. Sem také patří zřídka se vyskytující t. zv. labutí krky, t. j. svisle montovaná pera pásová, na něž se řemeny zavěsí skříň kočáru.
(3)
Opracování per jmenovaných v saz. pol. 471a) a b) nepřesahuje všeobecně obyčejné opracování; takové opracování nemá vliv na výši celní sazby. Pouze jiná pera vozová bývají někdy také lakována; v tom případě se projednávají podle saz pol. 471c)2.
(4)
Podmínky odběru automobilových per k výrobě motorových vozidel podle poznámky k pol. 471b) stanoví KNV.
2.
(1) Nábytkovými pery (žíněnkovými pery), t. j. spirálními pery z drátu se závity většinou daleko od sebe odstávajícími a jinými hrubými pery saz. pol. 471c) rozumějí se spirální pera (tažná pera) z drátu silnějšího než 2 mm, jakož i pera z plechu silnějšího než 1˙5 mm až do 5 mm včetně.
(2)
Sem patří na př. takto dimensovaná pera z ocelového plechu pro tkalcovské stavy, tažná pera z drátu pro textilní stroje a pod., tak zvané nárazníky (chránidla pro koně), t. j. zařízení z několika spirálních per na železném kruhu, které se upevňuje na váhu povozu, aby ulehčilo zabrání a zmenšovalo nárazy při jízdě, dřevěné nebo ocelové vložky do postelí s napjatými, mezi sebou spojenými pery, které se látkou nepovlékají a j.
(3)
Pera z tyčové oceli nebo z plechu větší síly, než zde stanoveno, patří k hrubým, těžkým perům saz. pol. 471a); všechna jiná pera z drátu silného nejvýše 2 mm anebo z plechu silného nejvýše 1˙5 mm se projednávají podle saz. pol. 471d).
(4)
Nábytková a jiná hrubá pera saz. pol. 471c) neopracovaná (surová) nebo pouze odrhnutá nebo zhruba natřená patří do položky c)1, osmirkovaná, obroušená, olejem pálená, pocínovaná, pozinkovaná, poměděná anebo jinak obyčejně nebo jemně opracovaná do položky c)2.
3.
(1) K perům výslovně nejmenovaným saz. pol. 471d) patří s výjimkou per svrchu jmenovaných a per hodinových na př. pera do kýlních pásů, pera do šatů, obuvi, nákrčníků, šněrovaček, také planžety, pera do rukavic a klobouků (též celé kostry do klobouků s pery pro klaky), pera do paruk, pera dveřní, pera k zámkům, pera (mechanismy) k samočinným svinovacím záclonám, pásky z pružného ocelového plechu k skládacím mírám, které udržují nataženou míru v přímé poloze, pera do tkalcovských člunků, do potáčů a pod., dále pera k stavbě strojů atd., všechna tato pera z plechu v síla do 1˙5 mm nebo z drátu v síle do 2 mm. O takových perech silnějších viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 471.
(2)
Do saz. pol. 471d) patří dále kalená pružinová ocel řezaná na odměřenou délku.
(3)
Pera saz. pol. 471d) se projednávají podle sazby stanovené v této položce, nejen jsou-li neopracovaná (surová), nýbrž i jakkoli obyčejně nebo jemně opracovaná nebo leštěná nebo spojená s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
4.
(1) Pera s přimontovanými pouzdry, kováním, klouby a pod., které zprostředkují upevnění per na jiné předměty nebo činnost per, jako na př. samočinné zavírače dveří, tyče k svinovacím záclonám, stěžeje ke kývacím dveřím atd., projednávají se podle saz. čís. 471. Jsou-li však pera na předměty podle svého určení přimontována jako součásti, není pero základem pro zařadění, nýbrž přihlíží se k němu jen jako k součásti; na př. součásti strojů s přimontovanými pery se projednávají podle saz. třídy XL nebo XLI, nástroje spojené s pery jako nástroje příslušných čísel.
(2)
Pera saz. pol. 471a), b) a c) mohou být spojena též se dřevem; jsou-li spojena s jinými obyčejnými nebo jemnými hmotami, patří do saz. pol. 471d).
(3)
Pera spojená s velmi jemnými hmotami, saz. čís. 486.
(4)
Pera saz. pol. 471a), b) a c), leštěná, saz. pol. 471d).
(5)
Hodinková pera, saz. čís. 588; hodinová pera saz. čís. 590.
(6)
Ocelové míry páskové, saz. čís. 577.
(7)
Pera (podpěry) pro sedla k jízdním kolům, saz. čís. 552.
(8)
Pera k zámkům ručnicovým, saz. čís. 478.
Saz. čís. 472.
Kování (klouby [závěsy], závory, okenní a dveřní stěžeje, stěžejní knoflíky a součástky stěžeji, kování dveřní, okenní, vozové, nábytkové, atd.); zboží ostruhářské; všechny tyto předměty, pokud nejsou výrobkem uměleckého zámečnictví, též spojené s obecnými kovy.
1.
(1) Kování saz. čís. 472, jichž se užívá zejména ke konečné úpravě, k zesílení, částečně i k ozdobě nejrozmanitějšího dřevěného zboží (avšak také jiných předmětů), jsou valnou většinou pracemi zámečnickými. Nejvíce se zhotovují z plechu a desek, avšak také z drátu, tyčí a pod. Kování z temperované (kujné) i z nekujné litiny se projednává rovněž podle saz. čís. 472.
(2)
Klouby (závěsy) nejrůznější velikosti slouží k spojení pohyblivých částí; skládají se ze dvou pravoúhlých kusů plechu nebo desek, které jsou spojeny bud’ nýtky nebo svorníky a mají potřebné dírky k upevnění šrouby nebo hřebíky na spojované části. K závorám patří (vyjma zámkové závory) nejen zástrčky a pákové rozvory (dlouhoramenné okenní závory atd.) namontované na podložkách, nýbrž i hákové závory z drátu s příslušnými šrouby s okem, obrtlíky (dveřní, okenní) bez vřezaného závitu (se vřezanými závity viz 3. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 463), pak t. zv. západky, t. j. závory přidržované při zavření tlakem pera (na př. u nočních stolků) a pod. Okenní a dveřní stěžeje (také stěžeje k vratům) spojují křídla okenní nebo dveřní s rámy okenními nebo dveřními. Stěžejní knoflíky (stěžejní hlavice) jsou žaludovité nebo jinak profilované konce obou do sebe zapadajících dílů stěžeji, jejichž jsou ozdobou.
(3)
Za kování dveřní, okenní, nábytkové a vozové se považují plechy rohové a úhlové, přiříznuté, také dírkované, jakož i jiné kování k zesílení křídel dveřních a okenních, rozpěrací háky a jiná zařízení k zajištění otevřených oken, štítky a růžice na klíčové dírky, obloučky, rukojeti (také mušlovité) a knoflíky k zásuvkám, kufrům, bednám, dveřím atd., kování k zesílení a k ozdobě nábytku, kufrů, vozů, též železničních vozů atd., pak stupátka, plechové blatníky, svory k nápravám, skoby k nápravám, kování na oj (brejle ojové) k vozům, rozpěrací zařízení pro střechy kočárů a dětských vozíků nebo pro plachty, řetízky ke dveřím a pod.
2.
(1) Ke zboží ostruhářskému saz. čís. 472 patří udidla, stíhla (lomená udidla), řetízky podbradní, třmeny, kroužky a kování k postrojům atd.
(2)
Ostruhy, saz. čís. 477.
3.
(1) Kování ze surového plechu pouze přiříznuté nebo vyrážené, dále neopracované, na př. takové úhlové plechy a jiné ploché kování se projednává podle saz. pol. 472a).
(2)
U velmi jemně opracovaného kování a zboží ostruhářského se vypočítává celní přirážka vždy z celní sazby saz. pol. 472c). Přitom upozorňujeme, že kování, zejména ploché kování na nábytek a pod., bývá často vyzdobeno rytím.
(3)
Ploché kování vyrážené podle obrysů se projednává podle své bližší povahy, pří čemž podotýkáme, že vyrážení podle obrysu samo o sobě neodůvodňuje zařadění mezi kování jinak jemně opracované saz. pol. 472c).
(4)
Kování ornamentované, t. j. vypoukle nebo vyhloubeně lisované, facetované, zahýbané a pod. patří do saz. pol. 472c) za předpokladu, že síla plechu je nejvýše 1 mm.
(5)
Za ornamentování se ještě nepovažuje jednoduchá vypuklina, na př. vypuklina kolem klíčové dírky u štítků na klíčové dírky.
(6)
Ornamentované kování z plechu silnějšího než 1 mm patří však do saz. čís. 474.
Saz. čís. 473.
Zámky, klíče a jiné součástky zámků.
1.
(1) Zámky saz. čís. 473 (zámky ke skříním, zámky zápustné, visací, zajišťovací, kombinační, zámky rozvorové, t. j. zámky s velmi dlouhými závorami ke skříním dvoukřídlovým a pod.) jsou zařízení k uzamčení dveří, skříní, zásuvek, kufrů, pokladen, skřínek a pod., která lze otevříti pouze klíči k tomu se hodícími. Sazebník rozlišuje zámky obyčejné a zámky bezpečnostní; jejich obyčejné nebo jemné opracování není měřítkem pro výši celní sazby. Za všechny velmi jemně opracované zámky se však vybírá celní přirážka z oné celní sazby, které jsou podrobeny bez velmi jemného opracování.
(2)
Dovážejí-li se zároveň se zámky příslušné k nim zapadací (závorní) plechy (t. zv. protiplechy), které se upevňují na veřeje a pod. proti zámyčkám, nezapočítávají se, právě tak jako klíče, do váhy kusu.
(3)
O tom, kdy se zámky saz. čís. 473 spojené s jinými hmotami projednávají podle saz. čís. 484—486, viz poznámku k saz. čís. 484 až 486. Klíčové trubičky, štítky na klíčové dírky a jiné malé přídatky z mosazi a pod. zůstanou však při zařaďování zámků nepovšimnuty.
2.
(1) Obyčejné zámky patří do saz. pol. 473a), a to do položky a)1 zámky, váží-li kus bez příslušných klíčů více než 300 g, a do položky a)2 zámky, váží-li kus rovněž bez příslušných klíčů 300 g nebo méně, pokud nejsou na těchto zámcích vykované, vylisované nebo vytepané ornamenty (práce uměleckého zámečnictví). Váha klíčů dovezených s příslušnými zámky se však vždy započítává do vyclívané váhy zámků.
(2)
Obyčejné zámky s prací uměleckého zámečnictví nebo jen s klíči, které jsou prací uměleckého zámečnictví, nebo obyčejné zámky spojené s ornamentovanou litinou slabě změkčenou nebo nekujnou projednávají se podle saz. pol. 473b)
3.
(1) K zámkům bezpečnostním (kombinačním, jako zámek Brahmův, Chubbův atd.) saz. pol. 473b) se počítají veškeré zámky, také zámky s uměleckou prací zámečnickou nebo s lehkou ornamentovanou litinou, které mají více než jedno stavítko. Ozuby klíčů, jakož i píchací klíče k zámkům bezpečnostním mají vypilované zářezy různé hloubky. Poněvadž počet stavítek u všech zámků uzavřených krycími deskami, u visacích zámků atd. zvenčí postřehnut být nemůže, musí se sazební povaha zámků posoudit z povahy sou časně dovezených klíčů. Protože však klíče mívají často ony kombinované zářezy jen na oko, zámek však ve skutečnosti je toliko obyčejný, mají strany na vůli prokázat otevřením (rozložením) zámku, že jde pouze o zámky obyčejné. Totéž platí i v pochybných případech pro zařadění zámků, jež se dovážejí bez klíčů.
(2)
Jako zámky bezpečnostní se projednávají také zámky kroužkové (t. j. tak zvané zámky písmenkové), dále zámkové vložky (na př. soustavy FAB, Yale, Hahn a j.), které se upevňují do obyčejných zámků a činí z nich zámky bezpečnostní, jichž se hojně užívá pro malý, nejčastěji plochý klíč a možnost skupinových závěrů, na př. bytových a domovních dveří, jedním klíčem; vložky ty nelze projednávat jako pouhé součástky.
(3)
Klíče s bezpečnostními zámky dovážené a k nim patřící projednávají se společně se zámky bezpečnostními.
4.
(1) Za součástky zámků, vyjma pera k zámkům, se pokládají: zámková dna, zámková víka (krycí desky), čela zámků, zapadací (závorové) plechy (protiplechy), zámkové ořechy, střední zářez, stavítka (kombinační součástky), závorky (zámyčky), klíčové trubičky, čípky klíčové, západky (střelky) u dveřních zámků, kliky atd.
(2)
Do saz. pol. 473c) patří — s výjimkou per k zámkům — klíče a součástky zámků, jakkoli obyčejně nebo jemně opracované, dovážejí-li se odděleně nebo se zámky, k nimž nepřísluší. Patří sem tedy všechny tyto předměty, i když jsou pouze odrhnuty, připilovány, vrtány nebo dírkovány.
(3)
Toliko zcela neopracované klíče a součástky zámků, na nichž byly odstraněny nanejvýše švy vzniklé při lití nebo lisování, projednávají se podle své povahy, a to z nekujné litiny podle saz. čís. 481, z litiny temperované (kujné) nebo z oceli podle saz. čís. 483, z plechu podle saz. čís. 445, z lehké ornamentované litiny podle saz. čís. 482.
(4)
Klíče a součástky zámků velmi jemně opracované jsou podrobeny celní přirážce k celní sazbě položky 473c).
(5)
Klíče, kliky a jiné součástky zámků, jsou-li prací uměleckého zámečnictví, saz. čís. 474.
(6)
Pera k zámkům, saz. čís. 471.
(7)
Na zámky zadlabané nebo zapuštěné atd. do dveří, nábytku a pod. se při projednávání zpravidla nehledí.
Saz. čís. 474.
Práce uměleckého zámečnictví s vykovanými, lisovanými nebo vytepanými ornamenty, též spojené s obecnými kovy.
1.
(1) Jako práce uměleckého zámečnictví saz. čís. 474 se projednávají všechny zámečnické práce z oceli s vykovanými, lisovanými nebo vytepanými ornamenty, dále kování, zboží ostruhářské a napodobeniny prací uměleckého zámečnictví, které jsou zhotoveny z plechu silnějšího než 1 mm, s ornamenty lisovanými vypoukle nebo vyhloubeně. Takovéto předměty zhotovené plochým vyrážením patří rovněž do tohoto saz. čísla, jsou-li na okrajích facetovány (zešikmeny).
(2)
Sem patří na př. takovéto mříže, balkony, portály, zábradlí, kříže, lustry, svítilny, svícny a jiná svítidla, klíče, kliky, pak též jednotlivé lisované, vytepané nebo vykované ornamenty a jejich díly, jako listoví, květy, věnce, ratolesti, listy, růžice atd.
(3)
Velké předměty, jako mříže, balkony, portály a pod., které jsou ozdobeny jen několika málo jednoduchými růžicemi atd., nepovažují se za práce uměleckého zámečnictví a projednávají se podle své jinaké povahy.
(4)
Sem patří též ozdobně lisované hroty mříží; avšak jednoduše profilované předměty, jako na př. hroty mříží podobné hrotům kopí, nepovažují se za ornamentované ani tehdy, vede-li jejich středem linie.
(5)
U lustrů se nepřihlíží k protaženým drátům elektrovodným.
2.
(1) Práce uměleckého zámečnictví a uvedené jejich součástky jsou podrobeny celní sazbě stanovené saz. čís. 474, jsou-li neopracované (surové) nebo obyčejně či jemně opracované; za velmi jemně opracované se vybírá 50% celní přirážka. O tom, jak se projednává toto zboží spojené s jinými hmotami nebo zlacené či stříbřené, viz poznámku k saz. čís. 484 až 486. Spojení prací uměleckého zámečnictví s uměleckou nebo jinou jemnou litinou saz. čís. 482 nemá vlivu na zařadění.
(2)
Práce uměleckého zámečnictví jako zboží galanterní, saz. čís. 480.
(3)
Pokladny železné s prací uměleckého zámečnictví, saz čís. 475.
Saz. čís. 475.
Železné pokladny a bezpečnostní skřínky.
(1)
Za nedohotovené pokladny saz. pol. 475a) se považují jen ony, které jsou buď zcela neopracované (surové), nebo pouze předpracované, t. j. které jsou vrtány, dírkovány nebo místy pilníkem a pod. opracovány a k svému dohotovení potřebují ještě podstatného mechanického opracování přímo na kovu, dříve než lze počít s další jemnější prací na nich (broušením, lakováním atd.).
(2)
K hotovým (saz. pol. 475b)) patří všechny pokladny a bezpečnostní skřínky, které jsou již upotřebitelné, třebas i ještě chyběly všechny zušlechťovací práce, jako broušení, nátěr, lakování atd. Obyčejné nebo jemné opracování, jakož i spojení s prací uměleckého zámečnictví nebo s lehkou ornamentovanou litinou saz. čís. 482 je u nich pro výši celní sazby bez významu a rozhoduje pouze, zda mezi dvojitými stěnami je nebo není isolační výplň (popel, osinek a pod.); této rozhodující okolnosti je třeba při zařaďování zvláště dbát. Pokladny ještě nevyplněné isolačními hmotami lze snadno poznat podle toho, že násypné otvory nejsou ještě uzavřeny.
(3)
U pokladen a bezpečnostních skřínek velmi jemně opracovaných se vypočítává celní přirážka, se zřetelem k jinaké sazební povaze, z celní sazby pol. 475b)1 nebo 475b)2.
(4)
O tom, jak se projednávají pokladny a bezpečnostní skřínky spojené s jinými hmotami, viz poznámku k saz. čís. 484 až 486.
n)
různé jiné stroje a přístroje, na př. odolejovače páry, výfukové hrnce k zařízení na nassávaný plyn atd., polní výhně, regulátory plynového tlaku, plynová a vodní šoupátka (vážící 20 kg nebo více, bez vedlejších součástí, jako ochranných trubek, poklopů silničních a pod., jež se vyclívají podle své sazební povahy), impregnovací kotle, karbonovací stroje (vyjma stroje patřící do saz. čís. 533), kondensátory (na srážení výfukové páry vstřikováním studené vody do výfukového prostoru, vyjma trubkové kondensátory saz. čís. 526), žebříky s mechanickými zařízeními zdvíhacími na kolech, osmosové přístroje, pasteurovací zařízení, stroje na vytahování cvočků, přístroje na výrobu sodovky, silniční válce (zařízené na potah), stroje na slaměné provazy, zařízení na tištění čalounů, přístroje na skrucování drátu, ventily (též redukční ventily parního tlaku), předhřivače samostatně dovážené (předhřivače napájecí vody, ekonomisery, též s příslušnými škrabadly sazí), vodotlačné přístroje a j.
(2)
O zařízeních jmenovaných příkladem v předešlém odstavci, jsou-li jednoduché konstrukce a sama o sobě váží méně než 20 kg, viz 1. všeobecnou vysvětlivku k této třídě.
2.
(1) U strojů a přístrojů saz. čís. 536—538, u nichž rozhoduje o sazebním zařadění váhový poměr hmot, totiž dřeva, obecných kovů a železa (čítajíc v to i jiné hmoty), stanovený u těchto čísel, je základem výpočtu tohoto váhového poměru vždy kusová váha stroje nebo přístroje a přitom se váha všech jiných hmot, které se podle 4. všeobecné vysvětlivky k této třídě pokládají za spojení přípustné u strojů a přístrojů, započte do váhy železa.
(2)
Proto patří všechny stroje (přístroje) zařaděné do saz. čís. 536—538, které jsou zcela dřevěné nebo obsahuji nejméně 75% (z úhrnné váhy) dřeva v poměru k jiným hmotám v nich zpracovaným (obecným kovům, železu a jiným hmotám), do saz. čís. 536; takovéto stroje více než z 50% obecných kovů v poměru k jiným hmotám v nich zpracovaným (dřevu, železu a jiným hmotám), patří do saz. čís. 537; všechny ostatní výslovně nejmenované stroje a přístroje, které zpravidla mohou být označeny jako železné, patří do saz. čís. 538.
(3)
Hrubé stroje ze dřeva, jako mandly, lisy, mlýny, soustruhy a pod., nejsou vyloučeny z projednání podle saz. čís. 536 ani tehdy, jsou-li zhotoveny jen ze dřeva.
Saz. čís. 538.
Stroje a přístroje, výslovně nejmenované, jiné.
1.
O kusové váze viz 16. všeobecnou vysvětlivku k této třídě.
2.
(1) Obráběcí stroje na kovy jsou stroje na obrábění nebo tváření železa, drahých a obecných kovů, čítajíc v to i stroje, jež mechanicky zušlechťují povrch kovových polotovarů nebo hotových výrobků kovových obroušením, leštěním, vzorkováním, gilošováním, ražením a pod., nebo kterými se kovové nástroje udržují v dobrém stavu, při čemž je jedno, užívá-li se těchto strojů v kovovém průmyslu nebo v jiných závodech. K nim patří: soustruhy, vrtací a frézovací stroje, rycí stroje, parní kladiva (bez parních strojů), buchary, hoblovací stroje (též obrážecí stroje a shapinky), strojní pily na kov, nůžky na plech, stroje na vyrovnání plechu, kovací lisy, kablové lisy, probíjecí lisy, stroje na řezání závitů, stroje válcovací, stroje na tažení drátu, stroje naklepávací, moletovací, lešticí (lapovací), brousicí, redukční, stroje na broušení pilových zubů, stroje odrhovací a pod.
(2)
Stroje na výrobu drátěných a mřížových pletiv, jakož i ostnatého drátu nebo lisy na uzavírání víček konservových krabic, stroje na lití písmenek a pod. se zařaďují jako stroje výslovně nejmenované.
(3)
Viz též 2. vysvětlivku k saz. čís. 529.
(4)
Zvlášť dovážené kovadliny a kladivová jádra pro parní kladiva, buchary (nepřipevněné) se rovněž projednávají jako strojní součásti příslušných obráběcích strojů na kovy.
3.
Hydraulické mandly jsou kalandry, u nichž se hydraulickým zařízením tlakovým přitlačují k sobě hladké válce, mezi nimiž mají být textilní látky uhlazeny (vyleštěny).
4.
Válcové stroje na drastění bavlněných látek jsou veliké stroje na drastění bavlněného zboží (tkanin, trikotového zboží) — také polovlněného zboží — mykacími povlaky připevněnými na velikých bubnech a válcích.
5.
Kalandry (kalandry válcové, válivé, hladicí, lešticí, satinovací, na mdlý lesk, vzorkovací, gaufrovací, moirovací, frikční a hydraulické) jsou úpravné stroje, jež se skládají většinou z několika párů válců. Mezi těmito válci se textilní látky silným tlakem uhlazují nebo opatřují vlisovanými vzorky. Vedle textilního průmyslu užívá kalandrů také na př. průmysl papírenský na hlazení papíru a lepenek, kaučukový průmysl na lisování kaučukového těsta v desky, na spojování kaučukových desek tkaninami atd.
6.
Sušárenské přístroje jsou zařízení na sušení nebo mírné pražení ovoce a zeleniny (také řepných řízků).
7.
(1) Pomocné stroje pro továrny na dřevovinu a buničinu (celulosu), pro papírny a továrny na lepenku saz čís. 538 jsou stroje na přípravu surovin (dřevoviny, buničiny, hadroviny) a na přípravu polotovaru (papíroviny) na výrobu papíru nebo lepenky, mají-li vůbec povahu strojů saz čís. 538.
(2)
K pomocným strojům patří:
a)
Stroje na přípravu dřevoviny a papíroviny: brusy dřeva (defibréry), lapače třísek, třídiče dřevoviny, rafinéry, odvodňovače, kolové mlýny, holandry, kuželové mlýny na mletí papírové hmoty, michadla, lapače písku, lapače uzlíků;
b)
stroje na přípravu buničiny a papíroviny: stroje na vyvrtávání suků, stroje na řezání kotoučů z kmenů, desintegrátory a triéry na třídění třísek, zahušťovací bubny, drtiče vláken (opener), bubny na vymísení suků, lapače písku, lapače uzlíků, centrifugální třidiče, míchací přistroje, odvodňovací stroje s podélným rovinným nebo válcovým sítem, holandry;
c)
stroje na přípravu hadroviny: mlátičky hadrů, řezačky na hadry, vařáky, holandry, lapače písku a uzlíků, kolové mlýny, drtiče makulatury, michadla.
(3)
Za pomocné stroje saz. čís. 538 se pokládají též jednotlivé zvlášť dovážené součásti úplného stroje na papír s podélnými rovinnými síty, popsaného doleji v 6. odst., písm. b) (na př. část sítová, přetřásadlo s příslušným ssacím čerpadlem na vzduch a čerpadlem ssajícím vodu se síta, část lisovací, odvodňovací atd.).
(4)
Pomocné stroje pro továrny na lepenku jsou stroje k účelu obdobnému jako pomocné stroje vyjmenované v 2. odstavci, písm. a) a b) této vysvětlivky.
(5)
Obdobně jako pomocné stroje pro továrny na dřevovinu a buničinu, pro papírny a továrny na lepenku se též projednávají úplné stroje na papír se síty válcovými na výrobu papíru nebo lepenky, jakož i jednotlivá zvlášť dovážená zařízení stroje na papír s válcovými síty, která jsou některou jeho úplnou částí.
(6)
Ke strojům pro průmysl papírenský patří dále:
a)
stroje loupací na odstraňování kůry, stroje štípací, vařáky dřeva;
b)
úplné stroje na papír s podélnými rovinnými síty, které se skládají z části sítové (též s egutéry), z přetřásadla s příslušným ssacím čerpadlem na vzduch a čerpadlem ssajícím vodu se síta, z části lisovací (odvodňovací), sušicí (kombinace parních válců) a hladicí, ze stroje rozřezávajícího podélně papírový list a ze zařízení navinovacího; vyjmenované stroje, jež jsou sestaveny v celek, vykonávají příslušné práce nepřetržitě podle postupu výroby papíru;
c)
úplné příčně řezací stroje, jichž se používá k příčnému nebo úhlopříčnému rozřezávání listu papíru;
d)
úplné kalandry, určené k další úpravě papíru, na př. kalandry hladicí a pod.;
e)
strojní zařízení sušáren pro lepenku.
8.
Stroje na zpracování těsta jsou zvláštní stroje pro pekárny a cukrárny, jako na př. stroje na hnětení, mísení a krájení těsta, stroje na válení a vykrajování těsta, stroje na prolamování těsta a pod.
9.
Válcové stolice jsou zvláštní mlecí stroje, které rozmělňují obilí, rýži a luštěniny mezi válci na mouku nebo na jiné mlýnské výrobky. Stroje na čištění obilí, stroje na třídění obilí (triéry) a pod. patří do saz. čís. 530.
10.
(1) Hydraulické regulátory mají tyto podstatné součásti: odstředivý regulátor, převod, servomotor s pístem a rozváděcí šoupátko s příslušnými trubkami a ventily.
(2)
Hydraulických regulátorů se používá k řízení vodních turbin, lanových drah, transportních zařízení a pod.
(3)
Hydraulické regulátory se vždy projednávají podle saz. čís. 538, i když se dovážejí s příslušnými vodními turbinami nebo s jinými zařízeními hnacími.
11.
(1) Ke koželužským strojům na přípravu, činění a úpravu koží podle poznámky k saz. čís. 538 patří zejména: stroje odchlupovací, omykací a mízdřicí, činicí a valchovací sudy, stroje ždímací, vyrážecí (vymítací), polticí (štípací), kartáčovací, postruhovací, válcovací a kladivové, stroje blanžirovací a na snímání líce, stroje potahovací, stroje na leštění, lícování nebo černění, stroje podvalovací a pod.
(2)
Spodky strojů na měření plochy kůže dovážené odděleně se rovněž projednávají podle poznámky k saz. čís. 538 příslušnou celní sazbou; vlastní měřicí přístroj, jakož i úplné takové stroje (spodek v pevném spojení s měřicím přístrojem) se projednávají podle saz. čís. 576. Totéž se vztahuje na stroje na zkoušení pevnosti kůže.
12.
(1) Ke knihtiskařským a kamenotiskařským strojům podle poznámky k saz. čís. 538 patří:
a)
sázecí a tiskací stroje (vyjma příklopové lisy, viz odstavec 2c) této vysvětlivky) pro knihtiskárny se samočinnými nakladači nebo bez nich, se samočinnými stroji falcovacími (skládacími) nebo bez nich, knihtiskařské stroje rotační a příslušná zařízení stereotypovací;
b)
jako stroje knihtiskařské se též vyclívají stroje ofsetové (t. zv. přenosky), t. j. stroje, jež tisknou gumovými válci, jakož i příslušné stroje na broušení desek a válců;
c)
kamenotiskařské rychlolisy s automatickými nakladači nebo bez nich.
(2)
Podle poznámky k saz. čís. 538 se však neprojednávají:
a)
stroje linkovací;
b)
stroje na obtahování tiskařských korektur;
c)
příklopové lisy s barevníkem talířovitým (t. zv. tyglovky) nebo válcovitým;
d)
řezací stroje pro potřebu knihtiskáren a kamenotiskáren.
13.
(1) Jako stroje na výrobu kakaového prášku a čokolády se vyclívají podle poznámky k saz. čís. 538 tyto stroje, patří-li ovšem svou povahou do tohoto čísla:
a)
stroje na čištění surových kakaových zrn, stroje na pražení kakaových zrn, drtiče a čističe pražených kakaových zrn a kakaové mlýny;
b)
vlastní stroje na výrobu kakaového prášku, a to: míchací stroje (melanžéry), hydraulické lisy s příslušným zařízením tlakovým (čerpadlovým), drtiče lisovaných koláčů z kakaového prášku, mlecí stroje a prosívací stroje;
c)
stroje na výrobu čokolády, melanžéry (na míchání kakaové hmoty s cukrem), míchací stroje na čokoládovou hmotu, stroje válcovací, třecí a temperovací (na udržování určité teploty čokoládové hmoty), stroje formovací a třesací a chladicí transportéry.
(2)
Stroje na výrobu čokoládových cukrovinek (pralinek, pastilek a pod.) a cukrářského zboží, samočinné váhy, stroje na balení čokoládových výrobků (tabulek a pod.), jakož i elevátory a jiné stroje, které nejsou svou povahou vlastními stroji na výrobu kakaového prášku nebo čokolády, nemají nárok na výhodné vyclívání podle poznámky k saz. čís. 538.
14.
(1) Ke strojům pro průmysl vlnařský podle poznámky k saz. čís. 538 patří:
a)
Široké prací stroje, t. j. stroje na praní vlněných tkanin v celé šíři kusu, probíhajících soustavou vodicích a lisovacích válců.
b)
Dekatovací stroje (patří-li ovšem svou povahou do tohoto čísla), které odnímají vlněné tkanině vysoký, avšak na vodu citlivý lesk, způsobený lisováním tkaniny. Dekatování se děje pařením tkanin v dekatovacích strojích, v nichž pára působí na tkaniny, navinuté na děrovaných válcích měděných nebo mosazných.
c)
Drasticí (škrabací) stroje s drátkovými povlaky. Těmito stroji se tvoří hustý vlasový povrch vlněných tkanin. Konstrukce těchto strojů se skládá v podstatě z bubnu, na němž jsou umístěny válečky s drátkovitými povlaky.
d)
Postřihovací stroje (podélné a příčné). Tyto stroje se skládají ze spodku, na němž je umístěno vlastní zařízení na stejnoměrné postřihování zdrastěného vlasu vlněných látek. Toto postřihovací zařízení se skládá z nožů upevněných šroubovitě na válcích a z přímých nožů. Tyto stroje mohou postřihovati podélně nebo příčně.
e)
Stroje na potiskování vlněných látek deskami.
(2)
Válcové stroje na potiskování látek, saz. čís. 531.
15.
Součásti strojů jmenovaných v poznámce k saz. čís. 538 nemají nárok na výhodné vyclívání podle této poznámky.
16.
Celkové strojní zařízení pro továrny na dřevovinu a buničinu, pro papírny a továrny na lepenku, potom pro továrny průmyslu koželužského, pro knihtiskárny a kamenotiskárny, pro továrny na kakaový prášek a na výrobu čokolády a pro továrny průmyslu vlnařského se vyclívá podle 19. všeobecné vysvětlivky k saz. tř. XL.
17.
(1) Všechny stroje jmenované v poznámce k saz. čís. 538 se projednávají s podmínkou dodatečné prohlídky v průmyslovém závodě, pro nějž je stroj určen.
(2)
Při vyclívání těchto strojů je třeba dbát ustanovení 20. všeobecné vysvětlivky k saz. tř. XL.
XLI.
Elektrické stroje, přístroje a elektrotechnické potřeby.
Do této třídy jsou zařaděny: elektrické stroje (generátory, elektrické motory a transformátory) saz. čís. 539, elektrické přístroje sdělovací, elektrická zařízení návěštní a zabezpečovací, ochranná zařízení proti blesku, elektrické přístroje měřicí a elektroměry saz. čís. 540, zařízení rozvodná a kontaktní a montované pojistky saz. čís. 541, elektrická svítidla, elektrické zdroje světla a záření, montované objímky k elektrickým zdrojům světla a záření a přístroje elektroléčebné saz. čís. 542, elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení, výslovně nejmenované saz. čís. 543, isolované vodiče saz. čís. 544, akumulátory saz. čís. 545 a elektrické uhlíky saz. čís. 546.
Saz. čís. 539.
Elektrické stroje: generátory, elektrické motory (též spojené neodlučitelně s mechanickým zařízením nebo s přístrojem) a transformátory.
1.
(1) Elektrické stroje jsou zařízení na přeměnu elektrické energie elektromagnetickou indukcí a zahrnují generátory, elektrické motory a transformátory.
(2)
Generátory a elektrické motory se skládají ze statoru (nehybné části) a rotoru (otáčivé části). Rotor je uložen v ložiskách. Ložiska jsou upevněna buďto v ložiskových štítech přišroubovaných k statoru anebo zvlášť v ložiskových stojanech. Některé z těchto strojů mají na hřídeli rotoru sběrací kroužky nebo komutátor se sběracími kartáči (uhlíky). Komutátor je složen z měděných lamel (segmentů), navzájem od sebe i od hřídele isolovaných na př. slídou, mikanitem a pod., na něž jsou připojeny konce vinutí rotoru.
2.
(1) Generátory přeměňují energii mechanickou (vodních a parních turbin, parních strojů, spalovacích a výbušných motorů atd.) v elektrickou.
(2)
Generátory stejnosměrného proudu se nazývají dynama. Jejich význačným znakem je, že mají komutátor — buď jenom na jedné straně nebo na obou stranách kotvy — a na statoru magnety s vinutím nebo u malých dynam magnety permanentní. S tohoto komutátoru se elektrický proud snímá sadou kartáčů. Podle druhu buzení se rozeznávají dynama derivační, seriová a kompoudní (sdružená) a dynama s cizím buzením (z cizího zdroje).
(3)
Generátory střídavého proudu nazýváme též alternátory. Podle počtu fází jsou alternátory jednofázové nebo trojfázové nebo i vícefázové. Na rozdíl od dynam se střídavý proud u alternátorů vyrábí ve vinutí statorů a odebírá přímo se svorek. Zde obstarává buzení rotor. Alternátory synchronní (obvykle pro velké výkony) s hladkým rotorem se jmenují turboalternátory. Zpravidla jsou poháněny turbinami parními nebo plynovými. Buzení je tu dodáváno budičem přes dva kroužky uložené isolovaně na hřídeli.
(4)
Zvláštní skupinou elektrických strojů točivých jsou měniče napětí, měniče kmitočtu, měniče fází, synchronní konvertory a točivé kompensátory. Tyto stroje se rovněž projednávají podle saz. čís. 539. Jsou-li však složeny ze dvou nebo více strojů, takže jsou soustrojím, projednávají se podle ustanovení 2. odstavce 6. vysvětlivky k tomuto číslu. Takovým soustrojím je na př. motor-generátor.
3.
(1) Elektrické motory mění energii elektrickou v mechanickou. Dělí se na elektrické motory na proud stejnosměrný a na elektrické motory na proud střídavý. Elektrické motory na proud stejnosměrný se ve stavbě nijak neliší od dynam.
(2)
Elektrické motory na proud střídavý jsou synchronní, asynchronní a komutátorové. Synchronní motory se ve stavbě nijak neliší od synchronních alternátorů.
(3)
Asynchronní motory jednofázové nebo trojfázové jsou nejběžnější elektrické motory na pohon pracovních strojů, jako strojů obráběcích, čerpadel, kompresorů, drtičů a pod. Asynchronní motory dělíme na motory s kotvou na krátko a motory s kotvou kroužkovou. Základním znakem motorů asynchronních a komutátorových je to, že statorové i rotorové těleso je složeno z dynamových plechů s drážkami pro vinutí. U motorů s kotvou kroužkovou je vinutí rotoru vyvedeno ke třem sběracím kroužkům upevněným isolovaně na hřídeli. Na tyto kroužky se připojuje spouštěč. Je-li vinutí rotoru nahrazeno neisolovanými vodiči, na př. tyčemi měděnými nebo hliníkovými, vzniká motor s kotvou na krátko. Tento motor nemá kroužky, a tedy ani spouštěč.
(4)
Motory komutátorové mají stator jako motory synchronní (složené z plechů) a rotor jako u strojů stejnosměrných, t. j. s komutátorem. Význačnou vlastností jejich je možnost hospodárné regulace otáček v širokých mezích posouváním kartáčů po obvodě komutátoru. Proto se jich užívá v textilních továrnách, papírnách, u odstředivek cukrovarnických a pod., třebaže jsou nákladné.
(5)
Elektrické lokomotivy se projednávají podle své váhy kusové podle saz. čís. 539.
(6)
Elektrické motory k pohonu automobilů, dovážené samostatně, patří do saz. čís. 539.
4.
(1) Transformátory přeměňují napětí střídavého proudu a přitom zachovávají původní kmitočet. Základním znakem transformátoru je to, že nemá pohyblivé součásti a že jeho vinutí jsou nasunuta na železném jádře složeném z měkkých plechů železných. Přeměna napětí se děje indukcí z jednoho vinutí do druhého.
(2)
Transformátory rozeznáváme: podle použiti — transformátory normální a transformátory zvláštní (transformátory měřicí, pro radiotechniku a pod.), podle počtu fází — transformátory jednofázové, trojfázové a vícefázové, podle chlazení — transformátory vzdušné a olejové, podle výkonu — transformátorky (do 5 kVA) a transformátory (nad 5 kVA), podle provedení vinutí — transformátory s oddělenými vinutími a transformátory s neoddělenými vinutími, t. zv. autotransformátory. Normální transformátory jsou buď bez přepínání odboček vinutí anebo s přepínáním, t. zv. regulační.
(3)
Mezi transformátory zařaďujeme též tlumivky a reaktory.
(4)
Jako transformátory se projednávají také bustry (boostery), nazývané též indukční regulátory. Jsou provedeny konstruktivně jako asynchronní motory. Jejich rotor se natáčí ručně v určitých mezích a tím se zvyšuje nebo snižuje napětí.
5.
Hmoty, z nichž se všeobecně vyrábějí generátory, elektrické motory a transformátory, jsou nekujná litina, kujné železo a obecné kovy; přitom poměr, v jakém jsou navzájem zpracovány, nemá vliv na zařadění. Mimo to je každé spojení s jinými hmotami, jehož je třeba, aby se dosáhlo účelu stroje, přípustné právě tak jako u strojů a přístrojů saz. tř. XL.
6.
(1) Celní sazby saz. čís. 539 odstupňované podle kusové váhy se vztahují na úplné (t. j. v jejich podstatných částech), třebas i rozloženě dovezené elektrické stroje tam jmenované. Pro použiti celní sazby je rozhodující skutečná váha strojů, jak byly ve svých podstatných částech dovezeny, i kdyby stroj s částmi ještě chybějícími podléhal sazbě nižší. Ochranné kryty (pouzdra) patřící konstruktivně ke strojům, základní desky s přilitými částmi strojů, jako stojany, ložiska a pod., se započítají do kusové váhy i u strojů rozloženě dovážených.
(2)
U dvou elektrických strojů (též měničů) přímo spolu spojených se každý stroj vyclí zvlášť podle vlastní kusové váhy; společnou základní desku, společný hřídel, řemenici a pod. třeba přičíst ke kusové váze stroje těžšího. Nedá-li se dělení provést, nechť strana předloží hodnověrné specifikace váhy, nebo může být na její žádost a na její útraty váha jednotlivých strojů odhadnuta znalcem; jinak se oba stroje projednají jako celek celní sazbou saz. čís. 539, připadající na stroj menší. Potom se odhadne váha menšího stroje, a jsou-li pochybnosti, vezme se za základ vyměření celní pohledávky příslušná sazba vyšší.
7.
(1) Se stroji dovážené náhradní díly, pouhé základní desky, posunováky a lišty bez strojních částí, ochranné kryty a isolátory, nesouvisí-li konstruktivně se stroji, dále příslušenství, na př. regulační odpory, spouštěče, pojistky, spinače, přístroje měřicí a kontrolní, elektroměry atd., i když jsou podle svého určení připevněny na strojích nebo jejich částech, nesmějí být započítány do váhy kusu, nýbrž se vyclí zvlášť podle své povahy sazební. Z tohoto ustanovení jsou však vyňata taková regulační zařízení, spouštěče a spinače, jež jsou zároveň součástmi stroje. Základní desky se stroji již smontované se však započítají do váhy vlastního stroje a vyclí s ním.
(2)
Převody (viz 17. všeobecnou vysvětlivku k saz tř. XL) se vždy projednávají zvlášť jako stroje výslovně nejmenované podle saz. tř. XL, třebas byly do elektrických strojů vmontovány nebo na nich umístěny, vyjma okolnost, že by odmontování za účelem zjištění váhy strojů, různým sazbám podléhajících, bylo neproveditelné. Potom se elektrické stroje i s převodem vyclí jako celek podle saz. čís. 539.
(3)
Hnací provazce a řemeny, lana, vodiče, uhlíky, isolátory atd. dovážené zároveň s elektrickými stroji se projednávají vždy odděleně podle své povahy sazební Avšak namontovaná krátká zařízení rozvodná mezi jednotlivými částmi stroje, jakož i veškerá vinutí na rotorech, magnetech atd. se vyclí jako příslušenství stroje a započtou do kusové váhy.
(4)
Ochranné tvarem přizpůsobené pokrývky dovážené někdy s elektrickými stroji se vyclívají jako bezprostřední obaly se strojem, k němuž patří, nezapočítávají se však do kusové váhy, jež rozhoduje o výši celní sazby.
(5)
Při dovozu úplných stanic elektrických pro rozvádění elektrické energie nebo osvětlování se projednávají elektrické stroje a transformátory jednotlivě podle kusové váhy podle saz. čís. 539, ostatní elektrická zařízení, přístroje, akumulátory, vodiče atd. zvlášť podle saz. čís. 540—546, parní stroje a jiné neelektrické motory podle saz. tř. XL.
8.
(1) Podle saz. čís. 539 se též vyclívají generátory a elektrické motory spojené neoddělitelně s mechanickými zařízeními a přístroji.
(2)
Těmito kombinovanými zařízeními se rozumějí mechanická zařízení a přístroje, které jsou s elektrickými stroji navzájem do sebe vestavěny nebo s nimi přímo spřaženy.
(3)
Takováto kombinovaná zařízení jsou na př. ventilátory, vyssavače prachu, elektrické strojky kuchyňské a pod.
(4)
Hmota a její zpracování nemá též u těchto zařízení zpravidla vliv na výši celní sazby. Dovezou-li se však takováto zařízení s elektrickými motorky (na př. stolní a stropní ventilátory) zlacená, stříbřená nebo spojená s velmi jemnými hmotami, vyclívají se podle saz. čís. 486 nebo 522.
(5)
Vrtací a frézovací stroje pro zubní lékaře s při pevněnými motorky elektrickými patří jako chirurgické přístroje do saz. pol. 573 b).
9.
(1) Pracovní stroje a přístroje spojené s elektrickými stroji se projednávají podle těchto ustanovení:
(2)
Dovezou-li se generátory spojené s příslušnými stroji hnacími (parními stroji, plynovými motory atd.), nebo elektrické motory pevně spojené se stroji (na př. s obráběcími stroji, čerpadly atd.), vyclí se každý stroj zvlášť podle svých bližších znaků sazebních. Společné části (na př. hřídele, základní desky se strojními částmi a pod.) se připočtou k váze těžšího stroje.
(3)
Není-li rozdělení možné, je povinností strany předložit věrohodné specifikace váhy, nebo může být proveden na její žádost a útraty odhad váhy jednotlivých strojů znalcem; jinak se projednají oba stroje jako celek podle sazby připadající na stroj podrobený vyššímu clu. Odhad váhy stroje podrobeného vyššímu clu provedou pro stanovení příslušné celní sazby celní orgány; jsou-li pochybnosti, vezme se za základ výměry celní pohledávky příslušná sazba vyšší.
10.
(1) Dovážejí-li se součásti generátorů, elektrických motorů atd. jmenovaných v saz. čís. 539 zvlášť, vyclívají se hotové části, z jejichž konstrukce lze nepochybně poznat, že jsou součástmi takových strojů, podle saz. čís. 539, a to podle pol. b) až e) tehdy, předloží-li strana potřebné průkazy, že tyto části patří ke stroji zařaděnému do pol. b) až e). Nepředloží-li takové průkazy, vyclí se podle pol. a),
(2)
Jiné zvlášť o sobě dovážené součásti k těmto strojům se vyclívají jako odděleně dovážené součásti strojů saz. tř. XL, mají-li vůbec povahu strojních součástí, všechny ostatní součásti pak podle povahy hmoty.
11.
(1) Za dohotovené části generátorů, elektrických motorů a transformátorů se pokládají ony, jejichž hmota (železo, obecné kovy) dostala hoblováním, broušením, vrtáním nebo jinakým mechanickým opracováním tvar potřebný k stavbě nebo k sestavení těchto strojů; přitom nezáleží na tom, je-li k dosažení tohoto účelu třeba velmi značného opracování nebo poměrně nepatrného, jako na př. u věncových koster elektrických strojů a pod.
(2)
Tyto součásti se projednávají podle saz. čís. 539 i tehdy, chybí-li jim vinutí isolovanými vodiči a pod., nebo zušlechtění, jako na př. lakování, niklování atd.
(3)
Do saz. čís. 539 patří odděleně dovážené, dohotovené (jak popsáno v 1. a 2. odst. této vysvětlivky) rotory, magnetová jádra, cívková jádra, komutátory (kolektory), stojany, základní desky s přilitými stojany, kryty patřící konstruktivně k strojům (věncové kostry elektrických strojů a pod.).
(4)
Rovněž sem patří rozmanitě tvářené plechové kotouče, kusy plechu a tyče, jichž nelze použít jinak než k sestavení nemasivních prstenců rotorových, jader rotorových, magnetových a cívkových.
(5)
Celní orgány jsou oprávněny žádat od strany předložení výkresů a plánů, aby mohly dovážené součásti správně posoudit.
(6)
Průkaz o příslušnosti těchto součástí k sazební položce b) až e) podá strana tím, že předloží výkresy, plány, váhové specifikace stroje, k němuž patří, korespondenci a pod. Nepodá-li strana tento průkaz, vyclí se všechny dohotovené součásti, které váží samy o sobě až 25 kg, podle pol. a); jednotlivé těžší součásti se vyclívají podle té sazební položky, do které podle své váhy kusové patří. Projedná se tedy na př. dohotovená součást vážící 6 q, o níž není prokázáno, že patří do určité položky saz. čís. 539, podle c), součást 32 q těžká podle d).
12.
(1) Všecky odděleně dovážené nedohotovené součásti strojů saz. čís. 539, t. j. takové, které potřebují ještě dalšího podstatného mechanického opracování, aby se staly způsobilými ke stavbě elektrických strojů, patří do saz. tř. XL; projednávají se právě tak jako součásti, jež nelze nepochybně poznat jako součásti generátorů, elektrických motorů nebo transformátorů (na př. ozubená kola), jako odděleně dovážené součásti ve smyslu 7. všeobecné vysvětlivky k saz. tř. XL, a byla-li jejich příslušnost k elektrickým strojům prokázána, jako výslovně nejmenované stroje saz. čís. 536—538.
(2)
Neopracované železné součásti generátorů, elektrických motorů a transformátorů, které podle své povahy patří do saz. pol. 481a) nebo 483a), se projednávají jako železné zboží podle ustanovení 8. všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XL.
13.
Zvlášť dovážené jiné součásti elektrických strojů, jako měřicí přístroje, ochranná zařízení proti blesku, odpory, isolované vodiče, ochranná zařízení (t. j. taková, která nejsou konstruktivně integrujícími součástmi strojů) atd., se vyclívají podle své povahy sazební.
14.
Podle poznámky k saz. čís. 539 se projednávají motorky k spouštěcímu zařízení a dynamka k osvětlovacímu zařízení motorových vozidel. Ostatní součásti spouštěcích a osvětlovacích zařízení (na př. baterie), stejně tak jako zapalovače, se projednávají podle své povahy sazební.
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 540—543.
1.
(1) Do saz. čís. 540—542 jsou výslovně zařaděny některé elektrické přístroje, zařízení a jejich součásti, kdežto elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení, v sazebníku výslovně nejmenované, jsou zahrnuty do saz. čís. 543.
(2)
Přístroje a zařízení, které se projednávají podle těchto čísel, jsou takové, jež jsou určeny k obyčejnému upotřebení. Elektrické přístroje k demonstračním účelům a elektrofysikálním pokusům (vyjímajíc měřici přístroje lehčí než 5 kg zařaděné do saz. čís 540), jako elektrisovací strojky, elektrofory, elektroskopy, leydenské láhve atd., pak modely elektrických přístrojů atd. se nevyclívají, protože to jsou přístroje fysikální nebo výrobky přesné mechaniky, podle saz. čís. 540—543, nýbrž podle saz. čís. 574 nebo 576; právě tak nelze vyclívat šperky a drobnůstky s elektrickým zařízením, na př. s miniaturní žárovkou, jakož i takové přístroje a nástroje chirurgické nebo lékařské podle saz. čís. 540—543, nýbrž podle jejich sazební povahy nebo podle saz. čís. 573.
(3)
Elektrické hračky patří do saz. čís. 543.
(4)
Akumulátory s olověnými elektrodami, saz. čís. 545; o akumulátorech, které se projednávají jinak, viz 2. a 3. vysvětlivku k saz. čís. 545.
(5)
Měřicí přístroje, elektroměry, spinače, pojistky atd. připevněné na elektrických strojích se vždy projednávají podle své povahy sazební. Avšak namontované odpory regulační, spouštěče a přepinače, které jsou zároveň součástmi jmenovaných strojů, se vyclívají s těmito stroji podle saz. čís. 539.
2.
Hmota, z níž jsou vyrobeny přístroje atd. patřící do saz. čís. 540—543, nemá zpravidla vliv na výši celní sazby. Avšak přepychové předměty spojené s elektrickými zařízeními nebo přepychově vypravené potřeby elektrické se vyclívají podle povahy hmoty nebo podle své jinaké povahy sazební, jestliže jsou podrobeny vyššímu clu nežli u saz. tř. XLI. Takto se na př. projednávají stolní tlačítka k zvonkům a elektrická svítidla se žárovkami, jsou-li tyto předměty zcela nebo částečně zlaceny, stříbřeny nebo s velmi jemnými hmotami spojeny nebo jimi vyzdobeny nebo vyrobeny zcela nebo zčásti z drahých kovů. Je však dovoleno též odděleně vyclívat části takových zařízení, jež sice k sobě patří, avšak mají být prostorově odděleně montovány a nikoli neoddělitelně spojeny, na př. tlačítka a zvonky. Vedení, která patří k spojení prostorově oddělených přístrojů a zařízení, se vyclívají zvlášť podle své povahy, a to i tehdy, kdyby snad byla již při dovozu na přístroje atd. připojena. Jsou-li těžké přístroje atd. spojeny s drahými kovy (nejde-li o nepatrné spojení popsané v následující vysvětlivce), mohou být drahé kovy odděleny a vycleny zvlášť.
3.
Při vyclívání elektrických přístrojů se nehledí na nepatrná spojení s drahými kovy, která nejsou výzdobou, nýbrž jsou určena jen k dosažení účelu příslušných zařízení elektrických atd., na př. platinové drátky u žárovek, stříbrné drátky u pojistek, stříbrné kontakty u spinačů a pod., pak nepatrná zlacení nebo stříbření na číselnících, stupnicích, ručičkách atd.
4.
(1) Součásti přístrojů (nikoli generátorů, elektrických motorů a transformátorů) a elektrotechnických potřeb, patřících do této třídy, nejsou-li výslovně jmenovány, se vyclívají jako příslušné přístroje atd. tehdy, jeví-li se svou konstrukcí hotovými částmi takových přístrojů atd.; jiné součásti se vyclívají podle své jinaké povahy sazební.
(2)
Za hotové části přístrojů a elektrických potřeb se považují všecky součásti ze železa nebo obecných kovů, které jsou tvarem tak dalece dohotoveny, že se z nich mohou sestavit přístroje atd., pak všechna montovaná, svorkami atd. opatřená tělesa isolační z porcelánu, hlíny, skla, gumy, osinku, slídy a pod.
(3)
Takovéto dohotovené části se vyclívají podle saz. čís. 543 tehdy, není-li na nich patrné, že jsou součástmi nějakého přístroje nebo ochranného zařízení proti blesku saz. čís. 540 nebo elektrického svítidla saz. čís. 542, jako na př. magnetová jádra k návěštním přístrojům, válečky k ochranným přístrojům proti blesku, hnací ústrojí k telegrafním přístrojům atd. Omezení tohoto pravidla, stanovených v předcházející 2. a 3. vysvětlivce, je třeba dbát, i když se vyclívají takové součásti.
(4)
Do saz. čís. 543 patří na př. přiváděcí pera ke kontaktům, tavné vložky pojistek, kontaktní zařízení k rozvodným deskám, spouštěcí spinače, vystrojené isolátory, spinací páky atd.
(5)
Dohotovené součásti přístrojů a elektrických potřeb saz. čís. 540 a 543 se vyclívají vždy podle sazby onoho stupně váhy, v jehož mezích je váha součásti, i kdyby přístroj nebo elektrické zařízení, které z nich má být složeno, náleželo podle své váhy kusové do nižší celní sazby.
(6)
Ne dohotovené součásti přístrojů těchto čísel, t. j. takové, kterým se nedostává ještě podstatného zpracování nebo jimž chybí jakýkoli skutečně činný díl, aby byly způsobilé k sestavení přístrojů, se projednávají podle své bližší povahy sazební.
(7)
Výstroje k elektrotechnickým účelům z tvrdé gumy, saz. pol. 320g).
(8)
Isolační a montovací součásti z porcelánu, hlíny, bez spojení, saz. čís. 423.
5.
(1) Podle povahy hmoty nebo podle své jinaké povahy sazební se vyclívají: stojany, skříně, upevňovací předměty, hadice a podobné předměty, které ani nejsou součástmi vlastního přístroje, ani nenesou na sobě nějaké součásti vlastního přístroje elektrického, pak také jiné odděleně dovážené předměty, kterých lze také jinak upotřebit, a to buď vůbec nebo proto, že jim chybí nějaká součástka kontaktní, vodicí nebo jiná potřebná součástka k elektrickému účelu, nebo takové předměty, jež potřebují ještě zvláštních podstatných součástí dalších, aby jich mohlo být použito k elektrotechnickým účelům. Sem patří: závěsná zařízení pro svítidla, lana na vytahování, závěsné skoby, oblouky, pera na na zavěšení, vyrovnávací závaží, bubny na navíjení lan, nástěnná ramena, stožární nástavce, skleněné zvony, poklopy, stínidla a koule na svítidla, různá chránidla k žárovkám, koruny, prázdná tlačítka a pouzdra, nevystrojené isolátory, průchodní trubky do zdiva, k!adky, prázdné krabice odbočné (též kovové nebo železné), svorky, podpěry, ochranné skřínky, isolační trubky a spojky k nim, nádoby pro kapalinové spouštěče a kapalinové odpory, nemontované desky rozvodné a stěny pro elektrická svítidla, též s protaženými isolovanými vodiči, avšak bez součástí elektrických svítidel, isolované vodiče, uhlíky atd.
(2)
U krabic a isolátorů je třeba věnovat pozornost obzvláště tomu, zda nejsou již opatřeny pojistnými drátky nebo jinými jemnými částmi kontaktními nebo vodivými.
6.
V oněch případech, kde jsou součásti elektrických stanic patřící do saz. tř. XLI jen ve volném spojeni s těžkými podložkami, kryty atd., mohou být tyto podložky, kryty atd. na žádost strany odpojeny a odděleně vycleny podle povahy hmoty Tak mohou být na př. u montovaných desek rozvodných měřicí přístroje, odpory a pod., jenom přišroubované na rozvodných deskách, sňaty a samostatně vycleny podle saz. tř. XLI, rozvodné desky však podle povahy hmoty.
Saz. čís. 540.
Elektrické přístroje sdělovací; elektrická zařízení návěštní a zabezpečovací; ochranná zařízení proti blesku; elektrické přístroje měřicí a elektroměry.
1.
(1) Elektrické přístroje sdělovací jsou veškerá zařízeni elektrická, kterých se užívá k zprostředkování zpráv.
(2)
Sem patří: přístroje telegrafní (jako telegraf Morseův, Baudotův, Hughesův, přístroje dálnopisné, Siemens-Hellovy a přístroje pro obrazovou telegrafii a pod ), telegrafní ústředny manuální a samočinné, liniová technika telegrafní, přístroje telefonní, telefonní ústředny manuální, automatické a poloautomatické, liniová technika telefonní (jako výzbroj vzdušných vedení, Pupinovy skříně a pod.)
(3)
Sdělovací přístroje povahy radiotelefonní a radiotelegrafní se projednávají podle poznámky k saz. čís. 540
2.
(1) Jako elektrické přístroje sdělovací se projednávají jak jednotlivé přístroje odesílací, tak i přijímací (jako telegrafní klíče, relé, klávesové stoly, zapisovací přístroje, mikrofony a pod.).
(2)
Isolované vodiče, uzemňovací desky, galvanické články a baterie, akumulátory a pod se však vyclívají odděleně podle své jinaké povahy sazební Kdyby se však tyto předměty nemohly bez poškození příslušných přístrojů oddělit, projednají se s těmito přístroji.
3.
(1) K elektrickým zařízením návěštním a zabezpečovacím patří: návěštní a zabezpečovací pří stroje zvukové (jako elektrické zvonky, bzučáky, houkačky, sirény a pod.), návěštní a zabezpečovací zařízení světelná (jako svolávací zařízení, hotelová a nemocniční zařízení světelná, návěštní tabla, návěštní zařízení průmyslová a pod.), návěštní zařízení pro zabezpečení života a věcí (návěštní přístroje požární, veřejná zařízení policejní, poplachová zařízení k pokladnám, zabezpečovací zařízení místností a tresorů a pod.), elektromechanická železniční zařízení zabezpečovací (jako hradlové přístroje, řídicí přístroje staniční, kolejnicové kontakty a pod.), elektrodynamická železniční zařízení zabezpečovací (jako světelná návěštidla, elektrické přístroje stavědlové a řídicí, zařízení pro soustředěné řízení vlakového provozu, zařízení pro přenos návěštních pojmů na vlak, výstražná návěštní zařízení pro přejezdy, relé pro samočinnou blokádu a pod.), návěštní a zabezpečovací zařízení důlní, návěštní a zabezpečovací zařízení silniční a uliční (světelná návěštidla, ukazovatele a znaky, řídicí přístroje, zařízení pro soustředěné řízení pouliční dopravy, výstražné majáčky a pod.), návěštní a zabezpečovací zařízení pro plavbu a návěštní a zabezpečovací zařízení pro letiště.
(2)
Viz též 2. a 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 540—543.
4.
(1) Ochranná zařízení proti blesku jsou všechna zařízení na elektrických vedeních, strojích, přístrojích atd., která jsou určena k odvrácení škod výbojem atmosférické elektřiny; vyňaty jsou železné hromosvody nástřešní (tyčové hromosvody), patřící do saz. čís. 484.
(2)
K ochranným zařízením proti blesku patří všechny pojistky, které přerušují vedení (jiskrovou dráhu), pročež nejsou vsunuty do proudového okruhu samého, nýbrž toliko do vedlejšího svodu.
(3)
Sem patří veškeré svodiče přepětí vysokého napětí, na př. pojistky růžkové, válečkové, deskové atd.
(4)
Pojistky nepřerušující proudový okruh, zařaděné do vedení samého, které jsou určeny především k ochraně proti velké intensitě proudu a to tak, že teplo vzbuzené elektrickým proudem roztaví kovový drát nebo vložku (na př. patronové a kolíčkové pojistky, u kterých je tavný drát uložen v porcelánu atd.), jsou-li montovány a jednotlivě až 250 g těžké, patří do saz. čís. 541, jinak do saz. čís. 543.
5.
(1) Kromě elektrických přístrojů měřicích a elektroměrů patří do saz. čís. 540 též elektrické přístroje kontrolní; mají povětšině stupnice s pohyblivými ručičkami nebo také počítací strojky.
(2)
Nejdůležitější takové přístroje jsou: elektroměry, udávající množství spotřebovaného elektrického proudu, voltmetry ke kontrole napětí (sem patří také galvanometry [vláknové, zrcadlové]), ampérmetry k zjištění intensity proudu, zkoušečky proudu k zjištění, zdali prochází vedením proud či nikoli, ukazatelé směru proudu k zjištění, kterým směrem jde proud.
(3)
Jako elektrické přístroje měřicí se projednávají též měřidla základních veličin elektrických (jako měřidla pro rozvaděče a měřidla laboratorní), měřicí a zkušební přístroje (jako dekádové odpory a kapacity, můstky, měřicí soupravy), měřicí a regulační přístroje pro tepelné a vodní hospodářství (jako odporové teploměry, analysátory plynů), přístroje na zkoušení struktury materiálu (jako přístroje magnetoelektrické nebo ultrazvukové), elektronické přístroje měřicí (jako přístroje pro měření elektrických a jiných veličin, na př. lampové voltmetry, můstky), přístroje pro zkoumání dějů (na př. kathodové oscilografy) a pod.
(4)
Elektrické hodiny, t. j. časoměry na elektrický pohon, patří do saz. čís. 589; viz vysvětlivky k tomuto číslu.
6.
Kusovou váhou u předmětů saz. čís. 540 je vždycky váha předmětu bez vedení a součástí vedení, nejd3-li o podstatné součásti přístroje samého. Pevně namontovaná ochranná zařízení proti blesku a podobné přístroje pomocné se započítají do kusové váhy.
7.
(1) Podle poznámky k saz. čís. 540 se vyclívají radiotelefonní a radiotelegrafní zařízení vysílací i přijímací, t. j vysílací nebo přijímací přístroje radiotelegrafní a radiotelefonní, též rozložené a jejich součásti (na př. otočné kondensátory, samoindukční cívky, slaboproudové variometry, detektory; elektronky vysílací, přijímací, zesilovací, trubice Braunovy a pod.; zesilovače, vlnoměry, montované antény atd.) Jako zařízení podobná zařízením radiofonním se projednávají zařízení pro bezdrátovou televisi, radary, zařízení pro vícenásobnou telefonii bezdrátovou, zesilovací zařízení pro výrobu a předvádění zvukového filmu, gramofony smontované s radiotelefonními přístroji nebo se zesilovači, zesilovače pro místní rozhlas atd. Kromě toho se projednávají podle poznámky k saz. čís. 540 elektrické tlampače a jejich dohotovené součásti, na př. chassis (pohonné systémy) k tlampačům a pod.
(2)
Usměrňovací lampy, přeměňující střídavý proud nízkofrekvenční na proud stejnosměrný, pro přístroje radiotelefonní a pod., jakož i eliminátory patří do saz. čís. 543.
(3)
Stabilisační lampy patří do saz. čís. 542.
Saz. čís. 541.
Zařízení rozvodná a kontaktní, montované pojistky a pod.; všecky tyto předměty v objímkách (v pouzdrech a pod.), váží-li kus až 250 g.
1.
(1) Sem patří kromě hotových zásuvek (spodků a vidlic), krabicových spinačů (svorkovnic), drobných spinačů (nástěnných i šňůrových), dveřních kontaktů, tlačítek, montovaných pojistek (spodků, hlavic a tavných vložek) a podobných přístrojů rozvodných, též takováto nesmontovaná zařízení rozložená v jednotlivé své součásti, dovážejí-li se v jedné zásilce, při čemž však to, že chybějí některé součásti, na př. porcelánová isolace, nevylučuje vyclení podle tohoto čísla.
(2)
Pojistky sem patřící jsou přístroje vložené do vedení, skládají se obyčejně ze spodku, hlavice a tavné vložky (patrony).
2.
(1) Zařízení rozvodná a kontaktní, montované pojistky a pod., váží-li kus více než 250 g, se projednávají podle saz. čís. 543, kdežto složitější taková zařízení, jako desky a skřínky s tlačítky a nějakým přístrojem sdělovacím podle saz. čís. 540. Viz též 3. vysvětlivku k saz. čís. 540 a o pojistkách 4. vysvětlivku k saz. čís. 540.
(2)
O vyclívání tlačítek (kontaktů) a pod. z velmi jemných hmot, pak tlačítek spojených s velmi jemnými hmotami viz 2. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 540 až 543.
(3)
Viz též 3. odstavec 4. vysvětlivky k saz. čís. 540—543.
Saz. čís. 542.
Elektrická svítidla, elektrické zdroje světla a záření, montované objímky k elektrickým zdrojům světla a záření, přístroje elektroléčebné.
1.
(1) Za elektrická svítidla se pokládají svítidla vnitřní, venkovní, pro dopravní prostředky a pro zvláštní účely, jakož i obloukovky.
(2)
U obloukovek se tvoří světelný oblouk mezi dvěma uhlíky; stejnoměrnost tohoto světelného oblouku závisí na činnosti regulačního zařízení, které oba uhlíky stále udržuje v příslušné vzdálenosti od sebe. Regulační zařízení je podstatnou částí obloukovek, jež se vždy zařaďuje do saz. čís. 542.
(3)
Obloukovky, u nichž se jako elektrod užívá místo uhlíků tyček kovových (měděných) společně s tyčkami z umělých hmot (magnetovce s titanem [magnesitové lampy]) patří rovněž do saz. čís. 542.
2.
(1) Z elektrických zdrojů světla a záření jsou nejobvyklejší žárovky. Většina žárovek svítí rozžhavením jemných vláken kovových ve vzduchoprázdné skleněné baňce (hrušce). Žárovková vlákna se vyrábějí v různých tvarech, převážně wolframových spirálách.
(2)
K elektrickým zdrojům světla a záření patří též výbojky (jako doutnavky, reklamní trubice svíticí, výbojky sodíkové, rtuťové výbojky osvětlovací, zářivky atd.).
3.
(1) Do saz. čís. 542 se zařaďují též elektrická svítidla s reflektory a jinými vedlejšími zařízeními (pro osvětlování jeviště, pro majáky, promítací přístroje, osvětlovací přístroje fotografické, světlomety a pod.), nepatří-li se zřetelem na své spojení s optickými skly, čočkami, zrcadly nebo protože jsou stříbřeny nebo stříbrem plátovány, mezi zboží vyšší sazby, na př. do optických přístrojů saz. pol. 575b) nebo mezi zboží stříbřené saz. čís. 486 nebo 522. Je-li konstrukce těchto osvětlovacích přístrojů taková, že se jeví vlastní elektrické svítidlo a promítací přístroj nebo pod., každé samo o sobě jako zvláštní předmět, lze tyto předměty vyclíti odděleně.
(2)
U žárovek se nepřihlíží k povaze (rafinování) skleněných baněk; jsou-li však stěny baněk uvnitř vyloženy nebo zevně obloženy jako u reflektorů stříbrnými nebo stříbřenými plíšky kovovými, zařaďují se podle těchto součástí, podléhajících vyšší celní sazbě.
(3)
Lustry a svítidla, montované se žárovkami, se rovněž vyclívají podle saz. čís. 542, leda že je nutné použít sazby vyšší, protože jejich železné nebo kovové součástky jsou zlaceny, stříbřeny, nebo že jmenované předměty jsou spojeny s velmi jemnými hmotami. Lustry a svítidla, pouze protažené isolovanými vodiči, avšak bez namontovaných objímek se projednávají jako zboží podle povahy hmoty spojené s obyčejnými hmotami.
(4)
Skleněné baňky (skleněné hrušky) pro elektrické žárovky, nemontované, saz. čís. 373.
4.
Montované objímky k elektrickým zdrojům světla a záření jsou nejen ty části, které jsou nosiči vlastních svíticích těles (žárových vláken atd.) a jež se u žárovek nazývají paticí, nýbrž i zařízení kontaktní a spínací, do nichž se zasazují hotové zdroje světla a záření.
5.
(1) Přístroje elektroléčebné jsou přístroje na léčení elektrickým proudem a jeho účinky, na př. přístroje diathermické, resonátory, přístroje galvanisační, faradisační, indukční, jiskrové (jednopólové, s vakuovými elektrodami); přístroje ozařovací a zahřívací (horské slunce, ozařovací lampy, lázně žárovkové a na horký vzduch atd.); přístroje sterilisační, inhalační, elektrické nože (skalpely), žahadla (kautery), masážní přístroje atd.
(2)
Jako přístroje elektroléčebné se projednávají též elektrické přístroje, jichž se používá k vyšetřování nemocných, na př. přístroje endoskopické, elektrické kardiografy, kymografy, oscilometry.
(3)
Přístroje Röntgenovy se projednávají podle saz. čís. 542 nejen tehdy, jsou-li určeny k účelům léčebným nebo k vyšetřování nemocných, nýbrž i tehdy, má-li se jich používat k jiným vědeckým nebo technickým pracím (na př. ke zkoumání hmot). Jako přístroje Röntgenovy se projednávají též lampy Röntgenovy a lampy ventilové.
Saz. čís. 543.
Elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení, výslovně nejmenované, jako přístroje spínací, řídicí, spouštěcí a regulační, odpory, elektrické spotřebiče a pod.
1.
Sem patří: přístroje spínací nízkého i vysokého napětí a pojistky, vážící více než 250 g, přístroje řídicí (kontroléry jeřábové, trolejbusové a pod.), přístroje spouštěcí a regulační, odpory, elektrické spotřebiče, přenosné i pevné, na př. elektrické vařiče, plotny, sporáky, trouby, pařáky, žehličky, páječky, kamna, teplomety, podušky, líhně a pod. Dále sem zařaďujeme též elektrické hračky, galvanické články, suché baterie, montovaný materiál elektroinstalační z porcelánu, hlíny, skla a pod.
2.
(1) Podle saz. čís. 543 se rovněž projednávají rozvodnice (rozvodné desky), avšak jenom tehdy, jestliže přístroje na nich připevněné nepatří do jiných čísel sazebních s vyšší sazbou.
(2)
Výslovně nejmenované přístroje elektrické a zařízení elektrotechnická, jejichž kus váží i s připevněnými elektrickými přístroji měřicími nebo elektroměry méně než 5 kg, se vyclívají podle saz. pol. 540b). V kusové váze elektrických přístrojů a zařízení tohoto čísla, vážících méně než 5 kg a smontovaných s elektrickými měřidly nebo s elektroměry, je zahrnuta i váha měřidel nebo elektroměrů.
(3)
Viz též 6. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 540—543.
3.
Do saz. čís. 543 patří též usměrňovače, a to jak vibrační, tak elektrolytické, kuproxové, selénové, lampové, jakož i usměrňovací lampy (s kathodou žhavenou nebo rtuťovou).
Saz. čís. 544.
Isolované vodiče.
1.
(1) Jsou-li isolované vodiče (kabely, isolované dráty a šňůry) s drátěnými nebo kovovými plášti a pod. na ochranu proti mechanickým a chemickým vlivům ovinuty ještě zevně koudelí, předivy, tkaninami atd., nemění to nic na jejich projednávání podle saz. pol. 544a); též povaha vodičů a druh jejich vnitřní isolace nemají u saz. pol. 544a) vliv na zařadění.
(2)
Isolované vodiče (kabely), které nejsou obaleny alespoň jednou kovovou ochranou po celé délce (nepřetržitě), patří do saz. pol. 544b); rovněž tak se nepokládají isolované vodiče s plechovými nebo drátěnými obaly, váží-li běžný metr i s těmito obaly méně než 300 g, za isolované vodiče s kovovou ochranou.
2.
Isolované vodiče povlečené tkaninami se kladou na roveň vodičům isolovaným předivem saz. pol. 544b)3; několikerá isolace předivem nebo tkaninami (hadicovitá opředení atd.) neodůvodňuje zařadění do jiného čísla.
3.
Isolované vodiče dovážené se stroji, přístroji a nástroji se nevyclívají jen tehdy odděleně, jestliže jsou podstatnou součástí strojů atd., jako vinutí na rotorech, magnetových a cívkových jádrech a pod.; krátká vedení mezi jednotlivými částmi strojů a pod. se rovněž vyclívají se stroji.
4.
(1) Přízí opředené nebo jinak obalené dráty z obecných kovů (saz. tř. XXXIX), které nejsou určeny pro elektrická vedení, se projednávají rovněž podle saz. čís. 544, takovéto dráty železné patří však do saz. pol. 466c).
(2)
Potřeby, jež se neprojednávají jako zboží saz. tř. XLI, a k nimž jsou namontována vedení, je třeba posuzovat podle ustanovení o zboží složeném, nejde-li o výjimky.
(3)
Viz též 3. vysvětlivku k saz. čís. 542.
Saz. čís. 545.
Akumulátory s olověnými elektrodami, jakož i olověné elektrody akumulátorové.
1.
Baterie sestavené z jednotlivých akumulátorových článků se projednávají jako tyto články.
2.
Akumulátory v nádobách nebo s mezistěnami, jež podléhají vyšší sazbě než u saz. čís. 545 (z tvrdé gumy, celuloidu a pod.), a akumulátory s elektrodami z jiného kovu nežli z olova nebo z olověných slitin, se projednávají podle saz. čís. 543, není-li je snad nutné pro jejich provedení přepychové (podobně jako v 2. všeobecné vysvětlivce k saz. čís. 540—543) vyclít podle povahy hmoty.
3.
Menší akumulátory tvaru a velikosti suchých článků do kapesních svítilen, ozdobných předmětů atd. se vyclívají jako suché články podle saz. čís. 543, jestliže hmoty, z nichž jsou vyrobeny, neodůvodňují vyclení podle vyšší celní sazby.
Saz. čís. 546.
Elektrické uhlíky.
1.
K elektrickým uhlíkům patří uhlíkové roubíky k osvětlovacím nebo jiným elektrotechnickým účelům, elektrody, Bunsenovy desky, válečky a pod., řezané plynové uhlíky, depolarisátory (uhlíkové tyčinky obložené hmotou z uhelného prášku a obtočené kusem bavlněné látky nebo uhlíkové válečky se směsí roztlučeného uhlí retortového a burelu v hrubé lněné tkanině), dále všechny uhlíkové hmoty přizpůsobené tvarem elektrickým účelům, též parafinem povlečené nebo tuhované (grafitované), s burelem nebo jinými látkami (svítivými) smíšené, poměděné, niklované, stříbřené a s jinými podobnými povlaky, jakož i t. zv. bronzové uhlíky elektrické, tvářené ze směsi bronzového prášku a uhlíku v každém tvaru a velikosti, na př. takové snimače proudu, uhlíky pro mikrofony, připravená vlákna do žárovek a pod. Takové uhlíky, u nichž galvanický kovový povlak je tak silný, že se jeví již jako plechový obal, se vyclívají jako zboží z příslušných kovů. Za plechový obal se považují kovové povlaky silnější než 0˙2 mm.
2.
(1) Do saz. pol. 546a) patří uhlíkové roubíky pro obloukové světlo (knotové a homogenní uhlíky) i duté uhlíkové tyčinky (uhlíky bez knotu), jestliže jejich váha na jeden metr délky nepřesahuje 1 kg.
(2)
Váhou jednoho metru délky se rozumí délka střední osy bez zřetele na tvar a vypočítá se zpravidla rovnicí tak, že se zváží několik kusů nebo celý svazek roubíků a z poměru váhy k celkové délce těchto roubíků se vypočte váha jednoho metru.
XLII.
Dopravní prostředky.
Do této třídy jsou zařaděna: vozidla silniční, včetně motorových vozidel (saz. čís. 547—553), letadla (saz. čís. 554), vozidla pro železnice a pouliční dráhy (saz. čís. 555—557) a lodi (saz. čís. 558 a 559).
Vozidla silniční:
Všeobecné vysvětlivky k vozidlům silničním saz. čís. 547—549.
1.
Sem patří vozy a sáně pro dopravu nákladů nebo osob po silnicích, zařízené na zvířecí potah.
2.
(1) Ruční vozíky nebo sáňky (t. j. nezařízené na zapřažení tažných zvířat) k potřebě zemědělské nebo živnostenské se projednávají podle povahy hmoty.
(2)
O celním projednávání dřevěných sáněk a rohaček viz též 2. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 356—360.
(3)
Ruční vozíky, které jsou zařízeny na zapřažení tažných psů, nevyclívají se jako nákladní vozy, nýbrž jako jiné ruční vozíky.
(4)
Vozíky pro nemocné, pojízdné lenošky pro nemocné, též s kruhy umístěnými na vnější straně kol podél obvodu, aby jimi mohl nemocný sám pohybovat bez dalšího mechanismu, se projednávají jako nábytek, samočinné lenošky pojízdné pro nemocné s hybným ústrojím ručním nebo nožním jako jízdní kola saz. čís. 550.
(5)
Při vyclívání dopravních vozíků se dvěma nebo třemi kolečky, s korbou ze dřeva, košatinou a železnými součástmi se nehledí na kaučukové obruče.
3.
(1) Silniční vozidla saz. čís. 548 a 549, dovážená rozloženě, též balená ve více nákladních kusech, se projednávají jako hotově sestavená; chybějí-li u vozů, jež jsou jinak hotové, jednotlivé součásti (oj, kola), nevylučuje to jejich vyclení podle sazby za kus. Dováží-li se se silničními vozidly saz. čís. 548 a 549 druhá oj (na př. kromě jednoduché oje ještě jedna vidlicová), je clo za tuto druhou oj již zahrnuto v sazbě za kus a nevybírá se zvlášť, je-li vozidlo zařízeno na oba druhy ojí. Totéž se vztahuje i na druhé váhy, jsou-li spolu dovezeny a je-li jich potřebí k zapřažení čtyř tažných zvířat.
(2)
Rozložené úplné nákladní vozy a nákladní sáně, jež se dovážejí v různých nákladních kusech, zabalené nebo bez obalu, se projednávají podle saz. čís. 547. Rozložené neúplné nákladní vozy a nákladní sáně (na př. bez kol) se projednávají právě tak jako vůbec všechny jednotlivé součásti silničních vozidel saz. čís. 547—549 podle své jinaké povahy sazební.
(3)
Viz též vysvětlivky k saz. čís. 547.
4.
Vozidla saz čís. 547 a podvozky se stroji, jež jsou na ně podle svého určení zcela nebo zčásti připevněny — nikoliv se stroji, jež se jimi pouze dopravují — na př. čerpadla, strojně zařízené voznice výkalové, polní výhně, pojízdné stříkačky hasičské, pojízdné parní kotle, pojízdné pekárny a přístroje na vaření píce, dále cisterny a jiné uzavřené nádoby plechové, připevněné na jmenovaných vozidlech, se projednávají podle saz. třídy XL, nákladní vozy zcela železné jako železné zboží. Vozy na kropení ulic s dřevěnými sudy se však projednávají podle saz. čís. 547. O vozidlech poháněných motory spalovacími a výbušnými viz saz. čís. 553.
5.
(1) Vozy a sáňky jako hračky nebo modely se projednávají jako hračky nebo modely podle své povahy sazební.
(2)
O celním osvobození vozů jako dopravovadel přes celní hranici viz § 87, odst. 1, bod 22 celního zákona a §§ 165, 166 a 168 prováděcího nařízení k němu.
Saz. čís. 547.
Nákladní vozy a nákladní sáně.
1.
Vedle obyčejných nákladních vozů a nákladních saní patří do saz. čís. 547 též t. zv. štýrské vozy, vozy kočujících umělců, vozy pro zvěřince, povozy vojenské, vozy hasičské, přepravní vozy nábytkové (také přepravní skříně nábytkové bez kol), vozy obchodní (dodávkové, též se střechou a připevněnými plachtami svinovacími) a pod.
2.
U vozů saz. čís. 547 nemají na zařadění vliv sedadla pro vozku a druhou osobu (vedle sebe), ani příslušné vybavení. Vozy nábytkové mohou tedy být uvnitř čalouněny, zevně uzavřeny upevněnými plachtami z plátna, voskovaného plátna a pod.; vozy obchodní atd. mohou být natřeny nebo lakovány, sedadla potažena koží a pod. Řetězy, zarážky, řetězy brzdicí (zarážkové), brzdy, svítilny, šroubové klíče, jichž je třeba k výbavě a užívání vozů nákladních atd., se nevyclívají odděleně, nýbrž sazbou vozů nebo saní. Zvlášť se však vyclívají kamna, sporáky, skříně a pod. připevněné na t. zv. vozech kočujících umělců, dále s nákladními vozy dovezená zdvihadla, řetězy, provazy a přikrývky k ochraně nákladu. Skříně vozů kočujících umělců bez příslušného podvozku se rovněž projednávají podle saz. čís. 547.
Saz. čís. 548 a 549.
Osobní vozy a osobní sáně, dětské kočárky.
1.
(1) K osobním vozům saz. čís. 548 a 549 patří: kočárky, drožky, landaury, bryčky, vozy lovecké, cestovní, závodní, omnibusy a pod.
(2)
Podle saz. čís. 548 a 549 se též vyclívají přepychové vozy, jako na př. vozy pro slavnostní průvody, pohřební vozy, květinové vozy pro pohřební průvody.
2.
(1) Dětské kočárky podléhají clu za 100 kg podle saz. pol. 548 a) nebo 549 a) a osobní vozy clu za kus podle saz. pol. 548 b) nebo 549 b) podle toho, jsou-li bez úpravy čalounické nebo sedlářské nebo mají-li takovouto úpravu. Ostatní výprava (nátěr, lakování, vyřezávání a pod.), vybavení všelikým kováním, dále úprava kol (s kaučukovými obručemi nebo pneumatikami nebo bez nich) nemá vliv na zařadění.
(2)
Osobní vozy s korbami zavěšenými na kožených řemenech, s ojemi jednoduchými nebo vidlicovými povlečenými částečně koží, osobní vozy se záclonami, střechami nebo ochrannými plachtami z voskovaného plátna, kůže nebo hrubých tkanin, s volnými nebo připjatými polštáři atd. se projednávají podle saz. čís. 549, i když žádné jiné části vozů nejsou vybaveny prací sedlářskou nebo čalounickou.
(3)
Malé rukojeti kožené (nikoli však dlouhé řemeny) na spouštění nebo zavírání vozových oken pohybujících se v drážkách zůstávají při zařadění osobních vozů bez povšimnutí.
3.
Osobní vozy, které jsou sice zřejmě připraveny pro další výpravu sedlářskou nebo čalounickou, ale dovážejí se bez ní, vyclívají se podle saz. čís. 548, kdežto rozloženě dovážené osobní vozy s polštáři zvlášť balenými se vyclívají jako celek podle saz. čís. 549.
4.
S osobními vozy dovážené a k nim příslušející vozové svítilny, rohožky na podlahu (u vozů saz. čís. 549 i rohožky na podlahu z textilií), jakož i šroubové klíče a jiné nástroje potřebné k obsluze vozů, v jedné soupravě, jsou zahrnuty v kusovém cle na vůz a nevyclívají se odděleně.
Saz. čís. 550.
Jízdní kola úplná, též rozložená; hotové rámy jízdních kol, též spojené s jinými součástmi jízdních kol.
1.
(1) Jako jízdní kola (velocipedy) se projednávají vozidla uzpůsobená zvláštní konstrukcí, aby se dosáhlo značnější rychlosti, opatřená zařízením, aby mohla být uváděna v pohyb jedoucí osobou samou, buď šlapáním nebo ručně. Sem patří bicykly (se dvěma koly), tricykly (s třemi koly) a tandemy (jízdní kola zařízená na pohon více než jednou osobou).
(2)
Ke způsobu provedení a výstroji se při zařaďování jízdních kol nepřihlíží. Proto je pro vyclívání bez významu, jaká jsou sedla, rukojeti řídítek, zda jsou opěradla kožená nebo tkaninová nebo vyčalouněná, právě tak jako mají-li kola kaučukové obruče nebo pneumatiky, či jsou-li bez nich.
(3)
Za úplná se pokládají jízdní kola i tehdy, chybějí-li části příslušenství nebo jednotlivé součásti, jako na př. pneumatiky, sedla, zvonky a pod. Při projednávání jízdních kol rozložených, i v různých nákladových kusech zabalených, je třeba obzvláště dbát, aby počet zvlášť balených kol a jiných hotově smontovaných součástí nepřesahoval potřebu nutnou k sestavení rozloženě dovezených jízdních kol.
(4)
Podle saz. čís. 550 se též vyclívají taková jízdní kola železniční s napjatými koly a samočinné lenošky pojízdné pro nemocné s pohonem ručním nebo nožním, jež jsou konstruovány jako dvoukolová nebo vícekolová jízdní kola.
(5)
Dvojitá jízdní kola, skládající se ze dvou jízdních kol, která mohou být bez zvláštních pozměňovacích prací proměněna ve dvě samostatná vozidla, podléhají clu za dva kusy.
(6)
Přívěsné vozíky k motorovým kolům, saz. pol. 553 a).
2.
(1) Pevně smontované rámové trubky, hlavové trubky a vidlicové hlavy, sedlové spojky, zadní vidlicové trubky, můstky, též nelakované, neniklované atd., se vyclívají jako hotové rámy k jízdním kolům.
(2)
Také rámy k jízdním kolům, kombinované s dalšími součástmi jízdních kol, jako na př. se sedlovkami (sedlovými podpěrami), rameny předních vidlic, šlapacími klikami, převodníkem a pod., a vůbec úplně hotová jízdní kola dovezená bez kol, projednávají se jako hotové rámy k jízdním kolům.
3.
O celním osvobození jízdních kol jako dopravovadel přes celní hranici viz § 87, odst. 1, bod 22 celního zákona a §§ 165, 166 a 168 prováděcího nařízení k němu.
4.
Svítilny, brašny, zvonky a podobné příslušenství dovážené s jízdními koly je ve cle za kus zahrnuto. Hustilky na plnění pneumatik se však vyclívají zvlášť podle saz. čís. 574.
5.
(1) Jízdní kola pro děti téže konstrukce jako jízdní kola pro dospělé se projednávají podle saz. čís. 550, kdežto tricykly nepracované nijak přesně a mající povahu hraček (dětské tříkolky) je třeba projednávat jako hračky.
(2)
Vodní velocipedy, t. j. vodní vozidla k rychlému pohybu, nekonstruovaná jako lodi, na př. vodní vozidla s úzkými plováky, vyclívají se podle povahy hmot. Motorová kola, jakož i jízdní kola s pomocným motorem, saz. pol. 553a).
Saz. čís. 551.
Kola k jízdním kolům (napjatá), jednotlivá, hotová, dovážená sama o sobě.
1.
Sem patří odděleně dovážená hotová kola k jízdním kolům, zpravidla s loukotěmi plechovými, někdy dřevěnými, s paprsky drátěnými a paprskovými maticemi železnými nebo z obecných kovů, i když jim schází ještě jakékoli zušlechtění (jako lakování, niklování a pod.).
2.
Kolům k jízdním kolům se podobající, zvlášť dovážená, s toutéž přesností pracovaná napjatá kola ke kočárům, automobilům, motorovým kolům, klusáckým vozům, přívěsným vozům kol motorových a jízdních se rovněž vyclívají podle saz. čís. 551, dovážejí-li se odděleně bez příslušných vozidel. Takováto kola k automobilům atd. se však vyclívají podle bližší povahy, váží-li kus bez pneumatik více než 9 kg, s pneumatikami více než 12 kg.
Saz. čís. 552.
Součásti jízdních kol (spojky trubek, vidlice, řídítka, sedlovky, převodníky, šlapátka, ventilky, části brzd, náboje a převody [též rozložené], řetězy, šlapací kliky, paprsky se závitem, matice paprsků, vrtané ráfky atd.), opracované.
1.
(1) Součástmi jízdních kol saz. čís. 552 se rozumějí všechny součásti železné nebo z obecných kovů k stavbě jízdních kol více méně opracované, též jen zhruba předpracované.
(2)
Trubky pouze řezané na určitou délku nejsou v to zahrnuty; jsou-li však tyto trubky již spojeny jako díly rámů jízdních kol, avšak nikoli ještě jako úplné rámy (viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 550) nebo spojeny trubkovými spojkami (letováním, nýtováním, svářením) nebo ohýbáním zformovány, dírkovány a pod., patří jakožto součásti jízdních kol rovněž do saz. čís. 552. Sem patří také ocelová pera k sedlům jízdních kol a sedla k jízdním kolům montovaná s pery, podpěrami nebo upevňovacími součástmi, dále opracované ložiskové kuličky, které nemají větší průměr než 10 mm. Kuličková ložiska k jízdním kolům jsou kuželovitá (konusová), kuličky leží v nich mezi ložiskovou pánví a zvláštní kuželovou pánví (konusem), kde se kuličky buď přímo dotýkají nebo jsou drženy v jisté vzdálenosti od sebe vodicím prstencem.
(3)
Sedla k jízdním kolům bez per atd., saz. čís. 338.
(4)
Paprsky k jízdním kolům toliko z drátu surového nebo obyčejně opracovaného bez závitů se vyclívají podle saz. čís. 466, kdežto všecky paprsky se závity nebo z drátu jemně nebo velmi jemně opracovaného, i bez závitů, podle saz. čís. 552. Ráfky jízdních kol a blatníky k jízdním kolům, vyrobené z dresovaného nebo dekapovaného plechu, na okrajích též se záhybem, patří do saz. čís. 445, nejsou-li ani vrtány (vyjímajíc ventilkový otvor u ráfků), ani jinak dále opracovány; všechny ráfky a blatníky, vrtané bez rozdílu, pak všechny ráfky a blatníky z obroušených, cínovaných nebo jinak opracovaných plechů, i nevrtané, dále dřevěné ráfky s hliníkovým vyztužením, jakož i všechny blatníky, které mají upevňovací součásti, jako na př. třmeny nebo pod., patří však do saz. čís. 552.
(5)
Kloubové řetězy provedené jako řetězy jízdních kol s průměrem svorníku (včetně svorníkových plášťů) větším než 10 mm se nevyclívají již jako řetězy jízdních kol, nýbrž podle saz. čís. 465.
(6)
Jsou-li součásti jízdních kol zlaceny nebo stříbřeny, vyclívají se podle saz. čís. 486 nebo 522.
2.
(1) Součásti jízdních kol z jiných hmot nežli ze železa a z obecných kovů se projednávají podle sazební povahy hmoty, z níž jsou vyrobeny, na př. řídítka a duté ráfky ze dřeva podle saz. třídy XXXIV.
(2)
Části, jež nejsou ve skutečnosti nutné ke stavbě jízdních kol, jako zvonky, počitadla vzdáleností, rukojeti k řídítkům, nosidla zavazadel, brašny, svítilny a pod. se vyclívají podle své povahy sazební.
Saz. čís. 553.
Motorová vozidla.
1.
(1) Motorová kola (motocykly) saz. pol. 553a) jsou dvoukolová motorová vozidla o jedné stopě.
(2)
Podle této položky se vyclívají též motorová kola s přívěsným vozíkem, přívěsné vozíky zvlášť dovážené, motorová kola dovezená rozloženě, neúplná motorová kola a zřejmé součásti motorových kol nebo přívěsných vozíků.
(3)
Zvlášť dovážená kola k motorovým kolům nebo přívěsným vozíkům se vyclívají podle své jinaké povahy sazební.
(4)
Jako motorová kola se podle saz. pol. 553 a) projednávají též jízdní kola s pomocným motorem.
2.
(1) Automobily jsou motorová vozidla silniční k dopravě osob a nákladů, poháněná motory spalovacími a výbušnými, t. j. motory zvlášť konstruovanými, ve vozidlech zamontovanými a zařízenými na pohon tekutými palivy (benzinem, benzolem [benzenem], lihem atd. nebo jejich směsmi, naftou, plynovým olejem, petrolejem atd.) nebo plyny. Jako automobily se projednávají též motorová vozidla silniční poháněná parou (sentinely) nebo elektrickými motory (elektromobily).
(2)
Chassis (automobilový podvozek) je strojní podvozek automobilu, skládající se z nosné konstrukce (rámu) spojené pružnými součástmi (na př. listovými nebo spirálními zpruhami nebo kaučukovými bloky a pod.) s nápravami, z kol, ze strojní části hnací, t. j. z motoru a ústrojí převádějícího pohyb na kola, a z vozidlového řízení.
(3)
Karoserie je vršek automobilu, namontovaný na chassis a upravený pro dopravu osob nebo nákladů.
(4)
Úplný automobil je vozidlo skládající se z úplného chassis a úplné karoserie, tedy vybavené vším příslušenstvím potřebným k trvalému a bezpečnému provozu, které po doplnění provozními hmotami (pohonnou látkou, mazacím olejem, chladicí vodou [u motorů vodou chlazených] a po naplnění a nabití akumulátorové baterie) je ihned schopno bezpečné a trvalé jízdy. Odmontuje-li se z takového úplného automobilu karoserie, zbývá úplné chassis.
(5)
Úplné chassis se skládá zejména z nosné konstrukce, perování, motoru, spojky, rychlostní skříně, pohonu kol, předních a zadních os, řízení, brzd, zařízení zapalovacího, spouštěcího, osvětlovacího a signálního, baterie, nádrže na pohonnou látku a na mazací oleje, příčné armaturní desky s přístroji a plného počtu kol, též jednoho náhradního kola s pneumatikou nebo bez ní.
3.
(1) Podle saz. pol. 553 b) se vyclívají osobní automobily, chassis i karoserie k osobním automobilům a motorové tříkolky (osobní i nákladní). Za motorové tříkolky se nepokládají motorová kola s přívěsným vozíkem ani tehdy, tvoří-li přívěsný vozík s rámem kola pevný celek.
(2)
Osobní automobily (otevřené, zavřené) se vyznačují tím, že mají karoserii upravenou pro dopravu jednotlivých osob (nejvýše 8), čímž se liší od autobusů saz. pol. 553 c), určených pro hromadnou dopravu osobní.
4.
(1) Nákladní automobily jsou motorová vozidla silniční, jež mají nákladní chassis (viz 6. odstavec této vysvětlivky) a hodí se jenom pro dopravu nákladů.
(2)
Přívěsné vozy k automobilům na dopravu nákladů patří do saz. čís. 547, na dopravu osob do saz. čís. 548 nebo 549.
(3)
Autobusy jsou automobily, mající nákladní chassis s karoserií upravenou pro hromadnou dopravu osob (více než 8). Viz též 2. odstavec 3. vysvětlivky k tomuto číslu.
(4)
Za automobily nerozlučně spojené s pracovním zařízením se považují taková motorová vozidla, na nichž jsou namontovány pracovní stroje nebo zařízení. Sem patří na př. automobilové stříkačky, vozy na kropení a čištění ulic, pojízdné žebříky, jeřáby, pumpy a pily, pojízdná zařízení osvětlovací a pojízdné srovnavače půdy. Pojízdné srovnavače půdy jsou motorová vozidla, a to jak plazová, tak kolová, nerozlučně spojená s pracovním zařízením na hloubení, rýpání, nakládání, přemisťování nebo srovnávání půdy a podobné práce, různě nazývaná, na př. dozery (bulldozery, tiltdozery, angledozery), gradery a traxcavatory.
(5)
U vozidel tažených potahy s namontovanými pracovními stroji nebo zařízeními poháněnými motory se vyclívá motor podle saz. čís. 528 nebo 539, kdežto podvozek s pracovním strojem se podle 4. všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 547—549 zařadí do saz. tř. XL nebo XLI.
(6)
Podle saz. pol. 553 c) se vyclívají nákladní chassis, t. j. chassis, z jejichž konstrukce lze nepochybně zjistit, že jich lze použít toliko k sestavení nákladních automobilů, autobusů nebo automobilů nerozlučně spojených s pracovním zařízením; jinak nutno dovážená chassis projednat podle saz. pol. 553b).
5.
(1) Traktory saz. pol. 553 d) jsou silniční vozidla poháněná motory spalovacími a výbušnými, která výhradně táhnou jiné vozidlo, pracovní stroj a pod. Jsou-li však tyto traktory nerozlučně spojeny s pracovním zařízením, zařaďují se do saz. pol. 553 c).
(2)
Traktory poháněné parou se projednávají jako silniční lokomotivy podle saz. čís. 527 (viz též 1. odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 527). Traktory poháněné parou a spojené neodlučitelně s pracovními stroji patří do saz. čís. 528 (viz též 1. odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 528).
6.
(1) Je-li ve všeobecném nebo ve smluvním styku stanovena zvláštní celní sazba na úplné automobily nebo na úplná chassis, lze podle této celní sazby vyclívat taková vozidla jen tehdy, jsou-li „úplná“ ve smyslu 4. a 5. odstavce 2. vysvětlivky k tomuto sazebnímu číslu. Dovážejí-li se částečně rozložena, požívají celní sazby stanovené na úplná vozidla jen tehdy, jsou-li v jednom nákladním kuse a prokáže-li strana vyclívajícímu orgánu smontováním rozložených částí nebo jiným naprosto věrohodným a bezvadným průkazem, že části dovezené v jednom nákladním kuse po smontování v celek tvoří „úplné“ vozidlo podle 4. a 5. odstavce 2. vysvětlivky k tomuto sazebnímu číslu.
(2)
Dovážejí-li se chassis rozložena, vyclívají se jako chassis osobní saz. pol. 553 b), není-li nesporně prokázáno, že jsou to chassis nákladní saz. pol. 553 c).
7.
(1) Součásti chassis, jejichž opracování nepřevyšuje míry obvyklé v hutích, válcovnách, slévárnách a kovárnách, vyclívají se podle povahy hmoty. Za opracování prováděná v hutích, válcovnách, slévárnách a kovárnách, se považuje srážení břitů u součásti litých nebo lisovaných, ohoblování hran a ohýbání částí lisovaných z plechu a hrubé opracování odlitků a výkovků, jímž se má zjistit, zda nemají kaz. Jsou-li více opracovány, vyclívají se — nejsou-li výslovně zařaděny do jiných sazebních čísel — podle saz. pol. 553 b)1, není-li naprosto nepochybno, že jde o součásti saz. pol. 553 c)1. Části lisované z plechu, vyjmenované v poznámce k saz. pol. 445 a)—b), jsou-li jen hrubě natřeny, aby nerezavěly, vyclívají se podle saz. pol. 445 b).
(2)
Jednotlivé součásti karoserií, zvlášť dovážené, se vyclívají podle své povahy sazební.
(3)
Váha nádržek na pohonné látky a na olej, zařízení k zapalování a spouštění motoru, zařízení k osvětlování vozidel, akumulátorových baterií, svítilen, houkaček (ručních i elektrických), nástrojů a ostatního příslušenství — vše pouze v jedné soupravě — a jednoho náhradního kola (třebas i s pneumatikou), jež se dovážejí zároveň s motorovými vozidly, se započítává do váhy vozidla.
(4)
Náhradní součásti (kromě jednoho náhradního kola) se vždy vyclívají zvlášť.
8.
U silničních válců poháněných motory spalovacími a výbušnými se vyclívá motor zvlášť podle saz. čís. 528 a ostatní strojní zařízení podle saz. čís. 538.
Letadla:
Saz. čís. 554.
Letadla.
1.
(1) Letadly saz. čís. 554 se rozumějí dopravní prostředky určené pro vzdušnou dopravu.
(2)
Letadla lehčí vzduchu (aerostaty) jsou balony, volné i upoutané, vzducholodi a pod. Do saz. pol. 554a) patří všechna letadla lehčí vzduchu i tehdy, jsou-li vybavena motory.
(3)
Podle saz. pol. 554 b)1 se projednávají bezmotorová letadla těžší vzduchu, která využívají k letu vzdušných proudů a mají různá pojmenování jako kluzáky, větroně a pod.
(4)
Do saz. pol. 554 b)2 se zařaďují letadla těžší vzduchu, jež jsou vybavena motory. Mají různé názvy, a to podle konstrukce jednoplošníky, dvojplošníky, trojplošníky, vrtulníky (helikoptery, autogira), letadla trysková, raketová a pod. nebo podle účelu letadla dopravní, sportovní, školní, vojenská (výzvědná, stihací, bombardovací) atd.
2.
(1) Jako letadla se vyclívají též rozložená letadla, letadlové trupy a letadlové součásti.
(2)
Motory dovážené zároveň s letadly, k nimž patří, i když jsou odděleně zabaleny, projednávají se jako příslušná letadla. Letadlové motory dovážené zvlášť se projednávají podle 1. poznámky k saz. čís. 528.
Vozidla pro železnice a pouliční dráhy:
Saz. čís. 555.
Nákladní vozy a podvozky.
1.
Nákladní vozy ze železa a dřeva saz. pol. 555 b) pro železnice a dráhy pouliční jsou takové, u nichž je ze dřeva aspoň plošina vozu a boky nebo vozová skříň. Nákladní vozy s dřevěnou plošinou bez dřevěných boků nebo bez dřevěné skříně vozové, pak podvozky k železničním vozům vůbec patří jako všecky nákladní vozy železné do saz. pol. 555a). Dřevěné součásti vyskytující se u nákladních vozů železných jako pouhý povlak plošiny a podlah, police, stojany, schůdky a pod., jakož i brzdařské budky nemají vliv na zařadění.
2.
Nákladní vozy pro železnice a pouliční dráhy se vsazenými nebo namontovanými kotli, se železnými nádržemi (cisternové vozy) k dopravě tekutin se vyclívají podle saz. pol. 555 a); mají-li nádrže z obecných kovů, projednávají se podle saz. pol. 526 b).
3.
Důlní vozíky (důlní vozíky na uhlí a pod. k důlní a hutní potřebě) s korbami dřevěnými nebo plechovými se nevyclívají jako vozidla, nýbrž podle své jinaké povahy sazební. Viz též 4. vysvětlivku k saz. čís. 445.
Saz. čís. 556 a 557.
Osobní vozy železniční bez úpravy čalounické, pak vozy poštovní, vozy pro průvodčí a jiné služební vozy železniční.
Osobní vozy železniční s úpravou čalounickou; osobní vozy pro dráhy pouliční, s úpravou čalounickou nebo bez ní.
1.
(1) Za jiné služební vozy železniční se pokládají též vozy zavazadlové, t j. vozy vybavené na dopravu zavazadel policemi, zvláštními odděleními a pod.
(2)
Jídelní, lůžkové a kuchyňské vozy se projednávají jako osobní vozy. Inventární předměty nepatřící k výstroji vlastního vozu, jako kuchyňské nádobí, jídelní příbory, stoly, ložní prádlo a pod. se však vyclívají zvlášť.
(3)
Drobná vozidla (dresiny [šlapací i motorové], motorové vozíky, traťové vozíky) se nepokládají za služební vozy a vyclívají se podle své úpravy jako osobní vozy saz. čís. 556 nebo 557; drobná vozidla rázu jízdních kol (s napjatými koly, sedlem a převodem) k jízdě po kolejích se projednávají jako jízdní kola saz. čís. 550.
2.
Ustanovení poznámky za saz. čís. 557 se vztahuje též na podvozky, jež třeba projednávat podle saz. pol. 555a), mají-li namontovány elektrické motory.
3.
Jako vozy pro elektrické dráhy se projednávají také motorové vozy jezdící po kolejích, nepoháněné elektricky, jakož i elektrické vozy motorové nejezdící po kolejích, které za jízdy přijímají proud z napájecího vedení.
Lodi:
Všeobecné vysvětlivky k lodím saz. čís. 558 a 559.
1.
Veslové čluny, též skládací, pak plachetní jachty s kovovou páteří nebo bez ní ve váze kusu až 1500 kg (čítajíc v to i příslušné obyčejné výstrojné předměty lodní) a motorové čluny až 6˙5 m dlouhé se vyclívají podle povahy hmoty; u motorových člunů se motory projednávají zvlášť podle saz. čís. 528 nebo 539. Váha těchto motorů, nemohou-li být bez větších obtíží odmontovány, může být vyšetřena hodnověrnými účty nebo na žádost strany odhadem znalce přibraného na její útraty.
2.
(1) Plachetní jachty s kovovou páteří nebo bez ní ve váze kusu přes 1500 kg (čítajíc v to i příslušné obyčejné výstrojné předměty lodní) a motorové čluny delší než 6'5 m, vyjma parníky (i parní barkasy) patřící do saz. čís. 559, se vyclívají podle hlavních součástí, tedy loď podle saz. čís. 558 nebo 559, motor podle své povahy (saz. čís. 528 nebo 539), také akumulátory nebo nádrže (cisterny) odděleně podle své povahy sazební.
(2)
Lodi jako hračky nebo modely, jakož i jednotlivé součásti lodní — nepřipočítají-li se podle poznámky k saz. čís. 559 k lodím — projednávají se podle povahy hmoty.
(3)
O lodích jako dopravovadlech viz § 87, odst. 1, bod 22 celního zákona a § 165 prováděcího nařízení k němu.
Saz. čís. 558.
Lodi dřevěné (též železem nebo mědí pobité).
1.
(1) Sem patří též vory, nejsou-li podle saz. čís. 134 beze cla.
(2)
Dřevěné lodi, jejichž podstatné konstruktivní části, aspoň však žebra jsou vyrobeny ze železa nebo jiných obecných kovů, projednávají se podle saz. čís. 559.
2.
Pro určení nosnosti v tunách jsou tato ustanovení:
(1)
Za jednotku této míry se stanoví metrická tuna (1000 kg).
(2)
U člunů a pramic se změří délka, šířka a hloubka v decimetrech. Součin těchto tří rozměrů vyjádřených v decimetrech se dělí:
a)
u člunů číslem 1358,
b)
u pramic číslem 1263.
Podíl udává hledanou nosnost v tunách.
(3)
Délka plavidla se měří od přídě ke kormidlu, t. j. od nejzazšího bodu přídě k nejzazšímu bodu zádě, a to u prázdných plavidel podél prostředku dna, u naložených však podél horní obruby lodního boku; na zlomky decimetrů se nehledí.
(4)
Šířka se měří na nejširším místě dna napříč přes dno od jednoho boku lodi k druhému, nikoli od žeber. Měření se provádí u prázdných jako u plných plavidel vždy ve středním prostoru lodním (nejširším), který musí zůstat vždy prázdný.
(5)
Hloubka plavidla se měří v témž prostoru, a to v prostředku a na nejhlubším jeho místě kolmicí ode dna až do výše hoření obruby lodního boku; přitom se nemá měřidlo postavit na žebro, nýbrž na dno.
(6)
Při měření šířky a hloubky se zlomky nad půl decimetru počítají za celý, zlomky menší zůstávají nepovšimnuty.
(7)
Nosnost voru se zjistí, změří-li se jeho délka a šířka v decimetrech, tloušťka v centimetrech, znásobí-Ii se tato tři čísla a dělí-li se součin:
a)
u vorů kmenových číslem 7700,
b)
u vorů fošnových (prkenných) číslem 6044.
Podíl udává nosnost v tunách.
(8)
Tyto tři rozměry obdržíme: délku, změříme-li vor od jednoho konce na druhý; šířku, měříme-li na přední nebo zadní části voru napříč kmeny nebo fošny narovnané vedle sebe. Za tloušťku se pokládá u kmenových vorů střední tloušťka kmene, u vorů fošnových úhrnná tloušťka fošen narovnaných na sebe. Tloušťka se měří na přední nebo zadní části voru, jež jsou vždy nad vodní hladinou, a to u kmenových vorů se měří průměr jednoho kmene na volném tlustém konci a jednoho na volném tenkém konci; tato dvě takto nabytá čísla se sečtou a součet se dělí dvěma. Podíl udává střední tloušťku kmene.
(9)
Dřevěná plavidla, jež jsou určena k tomu, aby byla rozebrána a dříví z nich prodáno, se projednávají jako dříví stavební nebo užitkové podle saz. čís. 134. To se vztahuje zejména na vory, jichž se užívá jen zřídka jako dopravovadel k opětovným plavbám.
(10)
Nosnost v tunách u jiných dřevěných plavidel se zjistí po dohodě s poříčními plavebními úřady nebo jejich expositurami, a to tak, že se vyšetřené číslo (cejchovní tuny) násobí číslem 1524 a přemění na metrickou tunovou nosnost.
(11)
Zlomky až do půl tuny zůstávají nepovšimnuty, půl tuny a více se vyclívá jako celá.
(12)
Lodní mlýny se vyclívají podle svých jednotlivých částí, a to lodi jako příslušné lodi, mlýnské přístřešky, mlýnské kameny a mlecí stroje (nebo jednotlivé jejich součásti) podle své povahy sazební.
Saz. čís. 559.
Lodi železné, z jiných obecných kovů nebo z jiných hmot než ze dřeva; parníky a jiné motorové lodi.
1.
Do saz. čís. 559 patří lodi železné nebo z obecných kovů, které nejsou pouze pobity železem nebo kovy, nýbrž mají podstatné části konstrukční, a to aspoň žebra železná nebo z jiných obecných kovů anebo z jiných hmot než ze dřeva.
2.
(1) Váhu kovu, jež je vyclívacím základem lodí saz. čís. 559, stanoví poříční plavební úřady nebo jejich expositury.
(2)
Váha nářadí železného nebo z obecných kovů se připočítá k vyclívané váze kovu lodí.
(3)
Útraty za intervenci příslušného poříčního plavebního úřadu nebo jeho expositury hradí celní správa.
3.
Lodi železné nebo z obecných kovů, dovážené rozloženě, mohou být projednány na přání strany bez přibrání příslušného poříčního plavebního úřadu nebo jeho expositury sazbou 170˙— Kčs podle váhy zjištěné vážením, při čemž však může být odečtena jen váha zcela dřevěných součástí.
XLIII.
Drahé kovy, drahokamy, polodrahokamy a zboží z drahých kovů, drahokamů a polodrahokamů; mince.
V této třídě jsou zařaděny: surové drahé kovy (saz. čís. 560), polotovary z drahých kovů (saz. čís. 562, 564 a 566), zlato a stříbro lístkové (saz. čís. 563), příze a dracounové zboží prýmkářské (saz. čís. 565), zboží zlaté, stříbrné a platinové (saz. čís. 567—569), výrobky z korálů, nepravých perel a zboží granátové (saz. čís. 570), drahokamy, polodrahokamy a korály, opracované, nezasazené, pravé perly nezasazené (saz. čís. 571); zboží z polodrahokamů (saz. čís. 572); mince (saz. čís. 561).
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564–568.
1.
Při vyclívání zboží platinového, zlatého a stříbrného a zboží s obsahem 250/1000 zlata je třeba dbát předpisů zákona ze dne 16. prosince 1927, čís. 2/1928 Sb., o ryzosti a puncovní kontrole platinového, zlatého a stříbrného zboží (puncovního zákona) a vládního nařízení ze dne 28. prosince 1928, čís. 215 Sb., kterým se provádí puncovní zákon a stanoví počátek jeho účinnosti, a dalších předpisů v této věci vydaných (viz vládní nařízení ze dne 29. ledna 1932, čís. 17 Sb., ze dne 23. února 1934, čís. 37 Sb., ze dne 8. února 1935, čís. 31 Sb., a ze dne 12. března 1948, čís. 29 Sb., a vyhlášku ministerstva průmyslu ze dne 25. ledna 1949, čís. 71 Sb.).
2.
(1) Základní ustanovení puncovních předpisů vzhledem k celní službě:
(2)
Platinové, zlaté a stříbrné zboží a zboží s obsahem 250/1000 zlata, z ciziny dovezené, podléhá puncovní kontrole. Puncovní kontrolou je úřední zkoušení ryzosti a zákonitého stavu tohoto zboží a jeho úřední označení.
(3)
U zboží z drahých kovů stříbřeného, zlaceného nebo platinovaného se nezjišťuje ryzost vrstvy drahého kovu, kterou je toto zboží povlečeno, nýbrž se zkouší jádro.
(4)
Puncovní kontrolu zboží z ciziny dovezeného provádějí toliko puncovní úřady (v Praze, Brně, Mor. Třebové a Bratislavě), nikoli jejich expositury.
3.
(1) Puncovní kontrole nepodléhají:
a)
platinové, zlaté a stříbrné slitky, pruty, desky, plechy, granálie, lístkové zlato (pozlátko), odpadky vzniklé při zpracování drahých kovů, drát, tkanivo, metrové řetízky a jiné suroviny a polotovary z drahých kovů, které se považují za materiál k dalšímu zpracování a nikoli za zboží podle puncovního zákona a nepodléhají tedy puncovní kontrole;
b)
zboží z obecných kovů, i když je povlečeno drahými kovy;
c)
předměty osvobozené od dovozního cla; mají-li být tyto předměty zcizeny, musí být předloženy k úřednímu označení;
d)
přístroje a nástroje k účelům vědeckým, vyučovacím nebo léčebným, k výrobě živnostenské nebo průmyslové a výrobky z drahých kovů pro zubní lékařství;
e)
veškeré státní mince, i když jsou součástkou předmětů z drahých kovů a jsou s nimi volně spojeny;
f)
pamětní mince, medaile a plakety, ražené ve státní mincovně;
g)
předměty staršího původu, které mají zvláštní uměleckou nebo kulturně historickou cenu;
h)
předměty smaltem úplně povlečené;
i)
pouhé obruby kamenů, perel, smaltu nebo mosaiky, u nichž váha zlata, stříbra nebo platiny má jen podřízený význam;
j)
zlatá pera psací do plnicích per dovážená v záznamním styku zušlechťovacím.
(2)
Ve sporných případech rozhodují puncovní úřady o tom, zda zboží podléhá puncovní kontrole.
4.
(1) Zboží platinové, zlaté a stříbrné dovezené z ciziny musí mít aspoň nejnižší zákonitou ryzost uvedenou v § 4 puncovního zákona a zboží s obsahem 250/1000 zlata musí mít obsah zlata aspoň 250/1000.
(2)
Vyhovuje-li toto zboží i jinak puncovním předpisům a zjistí-li se, že vyhovuje i jiným než puncovním předpisům, označí se na něm úřední značkou jeho cizozemský původ a je pak dovoleno s ním v tuzemsku obchodovat.
(3)
Nemá-li toto zboží aspoň nejnižší zákonitou ryzost, anebo nelze-li jiné jeho závady odporující puncovním nebo jiným předpisům odstranit, odešle se na útraty příjemce do celní ciziny odesilateli, a to prostřednictvím onoho celního oddělení ONV, které je projednalo. Nelze-li cizozemského odesilatele zjistit nebo odepře-li zjištěný odesilatel příjem, zboží takové se rozbije a vydá příjemci.
5.
(1) Zásilky se zbožím podléhajícím puncovní kontrole zašlou celní oddělení ONV, když skončily celní řízení, se všemi celními doklady nejbližšímu úřadu puncovnímu nebo tomu úřadu puncovnímu, který označí strana; zasílají-li je poštou, musí být zásilky řádně vyplaceny. V celní prohlášce nebo účtu je třeba vyznačit upotřebené přísady drahých kovů kvalitativně i kvantitativně. Puncovní úřad opatří celní nález nebo prvopis celní prohlášky svým nálezem a vrátí doklady, které nepatří příjemci, celnímu oddělení ONV. Puncovnímu úřadu se předkládá i zboží, které bylo již dříve opatřeno čs. značkami puncovními.
(2)
Puncovní úřad vydá zboží úředně označené příjemci; zasílá-li je poštou, podá je jako dobírkovou zásilku řádně vyplacenou.
(3)
Vrací-li puncovní úřad zásilku podle 3. odst. předcházející 4. všeobecné vysvětlivky celnímu oddělení ONV, zasílá ji bez poštovného. Celní oddělení ONV vyrozumí o tom příjemce a zařídí, aby zaslal zboží zpět odesilateli do celní ciziny. Celní oddělení ONV jsou tu zmocněna samostatně vrátit vybrané clo, jakmile dojde úřední potvrzení výstupu.
(4)
Obdrží-li strana od celního oddělení ONV povolení, že může sama zboží podléhající puncovní kontrole po celním projednání dopravit k puncovnímu úřadu, musí být zboží po celním projednání zaplombováno a strana je povinna předložit ještě téhož dne zboží i s celními doklady puncovnímu úřadu. Vyclívací doklad pro celní oddělení ONV předloží celní oddělení ONV dodatečně puncovnímu úřadu, který potvrdí, že mu bylo zboží stranou předáno.
6.
Projednávají-li se dovážené předměty v dovozním záznamu, musí být již při celním projednání zajištěno nejen clo, ale také všeobecná daň, a to u celního oddělení ONV, které po provedeném celním záznamu zašle předměty puncovnímu úřadu k úřednímu zkoušení a označení. Puncovní úřady vyberou zde pouze puncovní poplatky. Ve vývozu uvolní celní oddělení ONV nejen jistotu za clo, ale také jistotu za všeobecnou daň.
7.
(1) Toliko vzorky obchodních cestujících se vydají po zapravení cla a všeobecné daně cestujícímu bez dalšího úředního řízení puncovního.
(2)
Zůstala-li by část vzorků nebo celá zaznamenaná zásilka v tuzemsku, je třeba, aby strana prokázala puncovní boletou, že předměty, které v tuzemsku zůstaly, byly puncovány. Celní oddělení se při definitivním zúčtování přesvědčí, že nevyvezené předměty byly dodatečně podrobeny puncovnímu řízení. Nestane-li se tak, zavede se proti cestujícímu důchodkové trestní řízení, o čemž se také uvědomí příslušný puncovní úřad, aby provedl další řízení úřední.
(3)
Aby bylo usnadněno ztotožnění vzorků v tuzemsku zbylých, poznamenají puncovní úřady na puncovních boletách data příslušné celní prohlášky, kterou předloží strana při puncování vzorků.
8.
(1) Platinové, zlaté a stříbrné zboží a zboží s obsahem 250/1000 zlata, určené k vývozu do ciziny, nepodléhá povinnému označení úřednímu, jeho vývoz je však podroben kontrole. Odesilatel předloží připravenou zásilku se seznamem pořízeným dvojmo puncovnímu úřadu, který zboží označí vývozní značkou.
(2)
Zásilky nepuncovaného zboží z drahých kovů do ciziny je třeba uzavřít pečetěmi puncovního úřadu a odesilatel je povinen při dodání k dopravě kromě ostatních průvodních listin předložit také seznam zboží s potvrzením puncovního úřadu, že vykonal předepsané řízení úřední. Byly-li takové zásilky předloženy k výstupu pohraničnímu celnímu oddělení ONV, potvrdí pohraniční celní oddělení výstup zboží na seznamu a seznam vrátí puncovnímu úřadu.
(3)
Z celní ciziny vrácené tuzemské zásilky nepuncovaného zboží z drahých kovů zašle celní oddělení ONV před projednáním puncovnímu úřadu ke zjištění, zdali je zboží totožné s oním, jež svého času bylo podle § 6 vl. nař. k puncovnímu zákonu jako nepuncované vyvezeno.
9.
(1) Zboží vystrojené součástkami z drahých kovů nebo spojené s drahými kovy, zařaděné v saz. čís. 271, 272, 276, 283, 303, 319, 327, 338, 343, 367, 390, 410, 427, 487, 524, 525 a 575 podléhá rovněž puncovní kontrole.
(2)
Zboží vystrojené součástkami z platiny se vyclívá jako zboží vystrojené součástkami ze zlata
(3)
Viz též vysvětlivky k saz. čís. 569.
10.
Zboží ze slitiny kovu obecného a zlata, u něhož je obsah drahého kovu aspoň jedna čtvrtina (250/1000) celkové váhy slitiny, se projednává jako zboží zlaté.
11.
Zboží ze silného plechu stříbrného plátovaného zlatem se projednává jako výrobky stříbrné saz. čís. 568.
12.
Zboží z iridia, osmia, paladia, rhodia a ruthenia se vyclívá jako zboží platinové.
13.
O rozlišování kovů drahých od obecných viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 500—525.
14.
Bílé zlato je slitina zlata s příměsí některých kovů, jako mědi, stříbra, niklu, paladia a zinku. Vyrábí se v ryzosti 585/1000, 750/1000 a pro účely zubotechnické též i 916/1000.
15.
Výrobky z drahých kovů podléhají všeobecné dani stanovené nařízením ministra financí čís. 285/1948 Sb. Tuto daň vybírají z předmětů podléhajících puncovní kontrole puncovní úřady při puncování. U předmětů z drahých kovů dovážených z ciziny a nepodléhajících puncovní kontrole vybírají všeobecnou daň celní oddělení ONV podle váhy příslušného drahého kovu.
16.
Československé úřední značky pro platinové, zlaté a stříbrné zboží byly stanoveny vyhláškou ministerstva průmyslu ze dne 25. ledna 1949, čís. 71/1949 Sb. (vyobrazení viz na másledující straně).
sbcr1949c082z0258_obr06.tif
Saz. čís. 560.
Zlato, stříbro, platina a jiné drahé kovy výslovně nejmenované, surové, též staré přelámané a v odpadcích.
1.
(1) Surové zlato a surové stříbro se vyskytuje v prutech, též jako pagament (t. j. pruty slité z úlomků zlata nebo stříbra), v drsných deskách, zrnech a v prášku; platina a platinové kovy (iridium, osmium, paladium, rhodium a ruthenium) jsou ve stavu surovém spečená, slitá nebo krystalická tělíska. Platinová houba patří rovněž sem.
(2)
Platinová čerň, saz. čís. 622.
2.
Staré přelámané drahé kovy jsou zlomky předmětů již neupotřebitelných, jakož i roztrhané (rozstříhané), jinak neupotřebitelné zboží dracounové (tkaniny, úplety atd.) z drahých kovů, též vypálené, jež se hodí jen k roztavení.
3.
(1) Za odpadky při zpracování drahých kovů se pokládají opilky (stěr), šumichové odpadky (odpadky při výrobě lístkového zlata a stříbra), usazeniny roztoků, kal, zlatý a stříbrný popel a podobné hmoty, hodící se k opětnému získání drahých kovů, ve tvaru obvyklém v obchodě. I odstřižky zlatých plechů mohou být projednány podle saz. čís. 560, dovážejí-li je galvanické závody.
(2)
Zlato a jiný drahý kov, třený, upravený na barvu malířskou nebo s přísadou pokostu, saz. čís. 513.
(3)
Bezcelný zlatý a stříbrný prach saz. čís. 560 rozeznáme od bronzových prášků saz. čís. 513 vždy spolehlivě podle vnější úpravy. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 513.
Saz. čís. 561.
Mince.
(1)
Medaile, mince ozdobné a pamětní a potom i jiné mince, jsou-li upraveny obrubami a pod. na šperky (přívěsky atd.), jakož i všechny medaile atd. s ouškem na protažení stužek, tkanic a pod. se vyclívají jako mužské a ženské šperky podle povahy hmoty.
(2)
Medaile z obecných kovů na výrobu růženců se vyclívají jako výslovně nejmenované zboží kovové.
(3)
Napodobeniny mincí vyrobené galvanoplasticky se vyclívají podle povahy hmoty.
(4)
O celním osvobození pamětních mincí a propůjčených výstavních medailí viz § 87, odst. 1, bod 6 celního zákona a § 152 prováděcího nařízení k němu.
O dovozu hracích známek podobných mincím a podobných věcí viz přílohu A, oddíl V, bod 2 prováděcího nařízení k celnímu zákonu.
Saz. čís. 562.
Desky, plechy, tyče a dráty z drahých kovů.
1.
(1) Do saz. čís. 562 patří desky, plechy a tyče z drahých kovů, pak dráty zlaté nebo platinové, též zploštěné, jak ve slitině, tak i v ryzím stavu (ryzí zlato, ryzí stříbro).
(2)
Z drátů stříbrných patří do saz. pol. 562b) všechny dráty ze stříbrné slitiny bez zřetele na sílu, též zploštěné, pak všechny dráty z ryzího stříbra silnější než 2 mm; všechny tyto dráty též zlacené nebo zlatem pokládané.
(3)
Stříbrné dráty, které se vyclívají podle saz. pol. 562b), nemají nikdy jádra (duše) z obecných kovů.
(4)
Dráty z obecných kovů pokládané stříbrnou slitinou, jakož i všecky dráty z obecných kovů ryzím stříbrem pokládané, silnější než 2 mm, saz. čís. 498.
(5)
Dráty z ryzího stříbra nebo dráty z ryzího stříbra s jádrem z obecných kovů, též zlacené nebo zlatem pokládané, mají-li průměr 2 mm nebo menší, saz. čís. 564.
2.
(1) Plechy, desky, tyče a dráty z drahých kovů patří do saz. čís. 562, netoliko jsou-li kovány, válcovány nebo taženy, ale i tehdy, jsou-li dodatečně leštěny nebo hlazeny. K tyčím a drátům tohoto čísla patří nejen ty, jež mají průřez kruhový nebo jsou zploštěné, nýbrž i ty, jež mají průřez vejčitý, čtverhranný nebo vícehranný.
(2)
Dráty jiného průřezu, hodícího se k zvláštnímu upotřebení, jako na př. žlábkovitý drát na brýle, jakož i dále nezušlechtěné dráty s ozdobami vlisovanými nebo veválcovanými se projednávají podle saz. čís. 566.
(3)
Zlacenými nebo zlatem pokládanými deskami, plechy, tyčemi a dráty stříbrnými, které patří do saz. pol. 562b), rozumíme ty, jež jsou na jedné straně nebo na obou stranách nebo třeba i na celém povrchu zlatem pokryty.
(4)
Plechy a desky stříbrné se zlacenými vzory, ozdobami nebo jinými kresbami patří jako všechny plechy (též desky) z drahých kovů s lisovanými nebo gilošovanými vzory do saz. čís. 566.
(5)
Plechy a desky z drahých kovů se vzory vyrytými, vyleptanými a podobně ručně vytvořenými, saz. čís. 567 nebo 568.
(6)
Tak zvané lingoty z drahých kovů (tyče, též s jádrem z obecných kovů, upravené k tažení drátu) se projednávají jako tyče podle saz. čís. 562.
3.
Jsou-li podle puncovního nálezu mezi dráty prohlášenými nebo podle celního nálezu projednanými podle saz. pol. 562b) i dráty z ryzího stříbra, silné 2 mm nebo slabší, vrátí puncovní úřad vždy takovéto zásilky celnímu oddělení. Celní oddělení zjistí příslušnou váhu těchto drátů, nařídí doplatek rozdílu na celní sazbu saz. čís. 564 a zavede, je-li třeba, trestní řízení pro nesprávné prohlášení.
Saz. čís. 563.
Pravé lístkové zlato a stříbro.
1.
Tepané lupeny ze stříbra jsou polovýrobky mezi plechem a lístkovým stříbrem, ještě úplně nevytepané na lístkové stříbro; mají již obyčejně tvar čtvercových listů, avšak větších, nežli jsou listy stříbra lístkového, a jsou ještě tak tlusté, že šustí, držíme-li je mezi dvěma prsty a otáčíme-li jimi sem a tam; od plechu se liší svou již skutečně listovou povahou a daleko větší ohebností; tepané lupeny ze stříbra lze též lehce trhat.
2.
(1) Zlato lístkové a hotové stříbro lístkové (pozlátko a stříbřítko) jsou neobyčejně tence vytepané listy z těchto kovů a mají toliko nepatrnou pevnost; jsou-li položeny přes hůlku, visí po obou stranách kolmo dolů, kdežto tepané lupeny ze stříbra (t. zv. loty) se pro větší tloušťku (neohebnost) po obou stranách podpěry jenom nakloní, i když se na ni položí ve větších kusech.
(2)
Jako lístkové zlato se projednává i poloviční pozlátko, t. j. lístkové stříbro, jež je po jedné straně pokládáno zlatem. Pravé lístkové zlato a poloviční pozlátko prosvítají proti světlu zeleně nebo modrozeleně, kdežto nepravý kov lístkový je neprůhledný. Jsou-li pochybnosti, provede se zkouška podle ustanovení 8. všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 500—525.
3.
Tepané lupeny ze stříbra se téměř vždy zasílají v balících, takže je položen list na list bez vložek, kdežto lístkové stříbro a lístkové zlato je takřka bez výjimky vloženo po jednom listu mezi dva listy knížeček (sešitů) a vyclívá se vždy s těmito obaly.
Saz. čís. 564.
Dráty z ryzího stříbra, též s jádrem z obecných kovů, i zlacené nebo zlatem plátované, průměru 2 mm nebo slabší.
1.
(1) Dráty z ryzího stříbra silnější než 2 mm sem nepatří a projednávají se podle saz. pol. 562b).
(2)
Naopak všecky slabší dráty z ryzího stříbra, též zlacené nebo zlatem pokládané, i zploštěné, se vždy vyclívají podle saz. čís. 564.
(3)
Podle saz. čís. 564 se projednávají dále všecky dráty z ryzího stříbra s jádrem z obecných kovů silné nejvýše 2 mm, též zlacené nebo zlatem pokládané, i zploštěné.
(4)
Avšak těmto drátům podobné dráty z obecných kovů, stříbřené nebo stříbrnou slitinou pokládané, dále všecky dráty z obecných kovů ryzím stříbrem pokládané, silnější než 2 mm, patří do saz. čís. 498. Viz vysvětlivky k saz. čís. 498.
2.
(1) Zjistí-li puncovní úřad, že dráty projednané podle saz. čís. 564 jsou dráty ze stříbrné slitiny, vrátí se straně ihned na nekolkovanou kvitanci rozdíl na celní sazbu saz. čís. 562 nebo saz. čís. 498.
(2)
Viz též 3. vysvětlivku k saz. čís. 498.
Saz. čís. 565.
Dracouny, cetky a příze z drahých kovů; tkaniny, pletivo, prýmky a jiné práce z drátů, cetek a příze z drahých kovů.
1.
(1) Dracouny (bouillony, kantilky, kudrnky, duté cetky) jsou polotovary z kulatého nebo zploštěného drátu zlatého nebo stříbrného na výrobu lemovek, třásní, epolet, třapců, k vyšívání atd., které mají většinou trubkový tvar podobný housenkám a vyrábějí se na t. zv. dracounových strojcích tak, že se drát ovíjí kolem jehel různého průřezu.
(2)
Cetkami (blyskotkami) se rozumějí kotoučky (drátěné cetky) z drahých kovů s dírkou uprostřed, které se vyrábějí roztepáním rozevřených drátěných kroužků. Duté cetky jsou tvaru vydutého. Sem patří též kadeřavé cetky, totiž cetky, zdobené razidlem, jakož i cetky vysekané průbojníkem z folií drahých kovů (foliové cetky).
(3)
Za přízi z drahých kovů se pokládá příze z všelikých přediv (zde zejména příze hedvábná) opředená zploštěným (plochým) drátem z drahých kovů buď tak, že příze je drátem úplně pokryta, nebo zůstává více nebo méně viditelná. Této příze se užívá na výrobu dracounového zboží prýmkářského, na ozdoby v tkalcovství, jako vyšívacího materiálu atd.
(4)
Taková příze uskaná se vyclívá jako prýmky tohoto čísla.
2.
(1) Výrobky z drátů, cetek a příze z drahých kovů, zařaděné do saz. čís. 565, se označují v obchodě též jako dracounové zboží prýmkářské. Sem patří zvláště lemovky, třásně, prýmky, třapce (též třapce na šavle a kordy), růžice, kokardy, stužky, epolety, závěsníky šavlí, opaskové stuhy a pod.
(2)
Široké tkaniny a stuhy (ovšem jen stuhy, které nejsou pro svou nepatrnou pevnost a tuhost ještě lemovkami), patří jen tenkrát do saz. čís. 565, jsou-li vyrobeny podle počtu nití převážně z drátů nebo z příze z drahých kovů (viz 3. odstavec 1. vysvětlivky k tomuto číslu). Stejně se projednává stávkové zboží, tyly a krajky, jsou-li podle vzhledu vyrobeny převážně z drátů nebo příze z drahých kovů.
(3)
U dracounového zboží prýmkářského nemají vliv na zařadění ani vložky z příze nebo z jiných látek, jako dřeva, lepenky a pod., ani příze z látek textilních, ležící volně na rubu lemovek, ani taková příze, která vystupuje na líci dracounového zboží prýmkářského, avšak nemění povahy tohoto zboží jako dracounového zboží prýmkářského ze zlatých nebo stříbrných přediv nebo drátů, ani příze, jíž je dracounové zboží prýmkářské vyšito.
(4)
Viz též 17. všeobecnou vysvětlivku V. oddílu k saz. tř. XXII—XXV.
(5)
Na spojení s jednotlivými malými ozdobami z drahých kovů se při vyclívání dracounového zboží prýmkářského saz. čís. 565 nehledí.
3.
(1) Výrobky z drátů z drahých kovů, jež se vyclívají podle saz. čís. 565, rozumíme toliko takové, které jsou vyrobeny z ohebných, povolných, zploštěných nebo kulatých drátů, jež se svou povahou hodí na výrobu dracounového zboží prýmkářského.
(2)
Výrobky ze silnějších a neohebných drátů zlatých a stříbrných, jako na př. zboží filigránové, se vyclívají jako výrobky zlaté a stříbrné podle saz. čís. 567 nebo 568.
4.
(1) Výprava nebo výzdoba šatů a výstrojného zboží saz. čís. 274 pravým dracounovým zbožím prýmkářským je bez vlivu na jejich zařadění. Všeliké klobouky takto vystrojené patří do saz. čís. 269.
(2)
Jiné zboží spojené s pravým dracounovým zbožím prýmkářským se vyclívá, nelze-li toto spojení pokládat za pouhý výstroj, podle saz. čís. 565, není-li zboží samo podrobeno vyšší celní sazbě.
Saz. čís. 566.
Polotovary z drahých kovů nespájené, jako obruby, drápky (chatons), lisované předměty, kuličky, obroučky na prsteny, též vzorkované plechy.
1.
(1) Jako polotovary z drahých kovů saz. čís. 566 se projednávají lité nebo strojem vyrobené (lisované, tažené nebo vysekávané) polotovary menších rozměrů, jak se jich užívá na úpravu obrub prací klenotnických, na výrobu šperkových předmětů, na výzdobu větších zlatých nebo stříbrných výrobků atd.
(2)
Sem patří na př. obruby, t. j. zoubkované tyčinky, lité nebo vysekávané, hladké nebo zdobené ornamentem, na obroubení spon atd.; drápky (korunky na zasazení drahokamů); destičky zdobené ornamentem, též s lisovanými obrazci, jako součástky ozdobných předmětů, jako vložky na nádobách a pod.; kuličky, obroučky na prsteny (hladké nebo tvarové tyčinky na výrobu prstenů, též do kroužků stočené, nikoli však spájené); profilované tyčinky, též zdobené ornamentem, které se napájkují na okrajích nebo jiných místech stříbrného nádobí atd.; dráty s ozdobami vlisovanými nebo veválcovanými, tvarové dráty, jež mají průřez hodící se k použití předem určenému, jako na př. žlábkový drát na brýle a pod.
(3)
Podle saz. čís. 566 se projednávají všecky tyto polotovary jen tenkrát, jsou-li surové, t. j. tak, jak opustily slévací kadlub, lis atd. Nesmějí být spájeny. Pouhé ořezání okrajů ještě surových polotovarů lupenkou, razidly nebo nůžkami nemá vliv na zařadění.
(4)
Veškeré polotovary, jakož i všechny větší předměty, jako nádobí, příbory, příborové rukojeti atd. z drahých kovů, spájené, pilované nebo nějak jinak dále opracované, byť i jinak surové, patří do saz. čís. 567 nebo 568 nebo, jde-li o zboží platinové k účelům vědeckým nebo živnostenským, do saz. čís. 569.
2.
(1) Vzorkované plechy (též desky) z drahých kovů saz. čís. 566 jsou určeny na výrobu různých předmětů, zvláště pouzder, knoflíků, tabatěrek a tulového zboží. Sem však patří jenom takové dále neopracované plechy, jejichž vzorky byly vytvořeny lisem, strojem gilošovacím, nikoli však ručně, jako rytím, leptáním a pod.
(2)
Podle saz. čís. 566 se též projednávají ještě jinak dále neopracované plechy a desky stříbrné, jejichž pozlacení tvoří vzory, ozdoby nebo jiné kresby.
3.
Surové obruby k bílým klenotům z platinového stříbra (ze slitiny stříbra a platiny) se vyclívají podle saz. pol. 566b).
Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 567 a 568.
1.
(1) K výrobkům zlatým a stříbrným saz. čís. 567 a 568 patří netoliko vlastní zboží zlatnické a stříbrnické (nádoby, stolní náčiní, stolní příbory, řetízky, klenoty, obruby k optickým přístrojům, korunky a víčka proti prachu k hodinkám, víčka hodinek bez střední části hodinkových pouzder, obroučky k hodinkovým sklíčkům atd. z drahých kovů), nýbrž i zboží klenotnické (do drahých kovů zasazené perly, korály, drahokamy atd.), též spojené s všelikými hmotami jinými, dále zboží z jiných hmot spojené s drahými kovy, nejsou-li drahé kovy pouhým výstrojem nebo nejsou-li výslovně zařaděny.
(2)
Zboží zcela nebo zčásti z platiny patří, není-li určeno k účelům vědeckým nebo živnostenským, do saz. čís. 567.
(3)
Zboží, jež se skládá ze zlata a stříbra, se vyclívá jako výrobky zlaté.
(4)
Stříbrné zboží pozlacené, též zlatem pokládané, se projednává podle saz. čís. 568.
(5)
Vyjma polotovary z drahých kovů zařaděné do saz. čís. 566 patří do saz. čís. 567 a 568 též surové výrobky zlaté, platinové nebo stříbrné, jakož i zpola nebo zcela hotové zboží z těchto kovů, při čemž je přípustný každý způsob technického opracování. U saz. čís. 567 je jednotná celní sazba jednak na všechny předměty zlaté, jednak na všechny předměty platinové, kdežto u saz. čís. 568 jsou stanoveny na jednotlivé druhy zboží, zčásti též podle kusové váhy, různé sazební položky, k jejichž správnému použití je třeba dbát vysvětlivek k tomuto číslu.
2.
(1) Pouhý výstroj z drahých kovů se neprojednává podle saz. čís. 567 nebo 568; viz též úvodní vysvětlivky.
(2)
Do kterých čísel je zařaděno zboží vystrojené drahými kovy, viz 9. všeobecnou vysvětlivku k saz. tř. XLIII.
(3)
Viz též stanovení pojmů pravých perel, korálů (pravých nebo nepravých), drahokamů a polodrahokamů u saz. čís. 570 a 571, nepravých perel u saz. čís. 383 a napodobených drahokamů u saz. čís. 386.
(4)
Jak se projednávají starožitné zbraně a starožitná zbroj s ozdobami z vkládaných tenkých drátů stříbrných, viz 5. vysvětlivku k saz. čís. 478.
(5)
Granátové zboží v obrubách z drahých kovů, saz. čís. 570.
(6)
Optické přístroje v obrubách z drahých kovů, saz. pol. 575a) a 575b).
(7)
Hodinky se zlatými nebo stříbrnými pouzdry, saz. čís. 585.
(8)
Pouzdra k hodinkám, zlatá nebo stříbrná, saz. čís. 586.
(9)
Na vyclívání nemají vliv tato spojem z drahých kovů: platinové hroty u železných hromosvodů saz. čís. 484; platinové kolíčky a krátké kousky stříbrného drátu u některých přístrojů saz. tř. XLI a XLIV; klapky a kování u hudebních nástrojů saz. tř. XLIV.
Saz. čís. 567.
Výrobky zlaté a jiné zboží výslovně nejmenované zcela nebo částečně ze zlata nebo z platiny, též spojené s pravými nebo nepravými perlami nebo korály, drahokamy nebo polodrahokamy a s napodobenými drahokamy.
Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 567 a 568.
Saz. čís. 568.
Výrobky stříbrné a jiné zboží výslovně nejmenované zcela nebo částečně ze stříbra, též zlacené nebo spojené s pravými nebo nepravými perlami nebo korály, drahokamy nebo polodrahokamy a s napodobenými drahokamy.
1.
Do saz. čís. 568 patří jak zlacené, tak i zlatem pokládané výrobky stříbrné. Sem patří též tulové (niellové) zboží, t. j. výrobky ze stříbra s ozdobami vtlačenými nebo vrytými, které jsou vyplněny (černě nebo barevně) smaltem nebo jinými směsmi.
2.
Zboží z platinového stříbra, t. j. zboží ze stříbra s přísadou platiny, se vyclívá jako zboží ze stříbra; avšak jiné zboží z platinového stříbra než obruby bílých klenotů není dovoleno podle ustanovení o puncovní kontrole dovážet. V platinovém stříbře zasazené šperky z pravých diamantů nebo perel se projednávají podle saz. pol. 568c).
3.
(1) Příbory (noži a vidličkami) a lžícemi saz. pol. 568a) a 568b) rozumíme netoliko ty, jichž užívá jednotlivec (jako příbory jídelní, na ovoce nebo zákusky, lžíce polévkové, lžičky zákuskové, kávové, na zmrzlinu, vejce a pod.), nýbrž i ty, jichž se užívá společně u tabulí (jako příbory podávací, rozkrajovací, salátové, nože na máslo, sýr, dorty, polévkové naběračky, lžíce na kompot, salát nebo omáčku, lžičky na sůl, cukr, hořčici a pod.). Naopak se vyclívají vždy jako jiné výrobky stříbrné saz. pol. 568d) stříbrné podložky pod příbory (kozlíky), kroužky na ubrousky, kalíšky na vejce, cukřenky, solničky, sítka na čaj a pod., jež se zhusta dovážejí společně s příbory nebo někdy zase samostatně.
(2)
Pro všechny příbory a lžíce zařaděné do a) a b) je rozlišovacím znakem při zařaďování skutečná váha kusová, a to příbory a lžíce, jejichž kus váží třebas i s jinými s nimi spojenými hmotami více než 10 g, patří do a), všecky lehčí do b).
(3)
Avšak při projednávání nebo zařaďování příborových rukojetí do a) nebo b) se pokládá za kusovou váhu jen čistá váha stříbrného výrobku bez vyplňující hmoty (sádry, kalafuny a pod.). Při dovozu příborových rukojetí zalitých vyplňující hmotou (hmota se však vždy zahrne do váhy clu podrobené) stačí, je-li k zásilce připojena od každé rukojeti různé velikosti jedna nezalitá. Není-li tomu tak, vyšetří se kusová váha znaleckým odhadem, a jsou-li pochybnosti, vyclí se zásilka podle saz. pol. 568b).
4.
Příbory, lžíce a rukojeti z obecných kovů s obroučkami, do rukojeti vloženými destičkami a pod. ze stříbra patří do saz. čís. 525.
5.
(1) U zboží saz. pol. 568a) a 568b) se zjistí kusová váha bez všelikého obalu vnitřního; vnitřní obal se však započítává do vyclívané váhy.
(2)
U předmětů stříbrných, jež se k použití jenom sestavují, jakož i u kusů, které sice mají být dodatečně pevně spojeny, ale dovážejí se nespojené, se uznává za kusovou váhu, rozhodující o výši celní sazby, váha každého jednotlivého kusu.
(3)
Zlatem pokládanými výrobky stříbrnými rozumíme stříbrné zboží, u něhož byl položen na stříbrný podklad plát buď z ryzího zlata nebo ze slitiny zlata s mědí, potom v ohni rozpálen a za horka vyválcován, na rozdíl od zboží zlaceného (galvanicky), u něhož byl na hotovém zboží vyroben zlatý povlak galvanicky.
(4)
U prvního způsobu pokládání zlatem je spojení zlata se stříbrným podkladem mnohem důkladnější. Zlato vniká v ohni částečně do stříbra a slévá se s ním. Rozpustíme-li stříbro takto zlacené v kyselině dusičné, zůstane zlatá vrstva na straně, kterou se stýkala se stříbrem, jako černá houba zlatá, kdežto u galvanicky zlaceného zboží zůstane zlatá vrstva po rozpuštění stříbra na obou stranách lesklá.
(5)
Prakticky se zkouší tak, že se položí kousek zboží na bílou porcelánovou misku, poleje se zředěnou kyselinou dusičnou (1 díl kyseliny, 2 díly destilované vody) a pozoruje se lupou působení této kyseliny bez zahřívání. Po několika málo minutách se začne vyvinovat plyn. U zboží zlatem pokládaného vznikne nyní na oněch místech, kde kyselina zlatou vrstvu uvolní nebo prorazí, černá, řídká houba zlatá. Po několika minutách je působení ukončeno a lze na všech místech, kde je dotyková plocha se stříbrem, spatřit černou nabubřelou zlatou houbu.
(6)
U zboží galvanicky zlaceného se týmž postupem stane stříbro účinkem kyseliny dočasně bezlesklým a tmavostříbrošedým; když se pak rozpustilo, zůstane zlatá vrstva na obou stranách lesklá a zlatožlutá.
(7)
Ke zkoušení se vezme potřebný kousek tak, aby se zkoušený předmět co možná nejméně poškodil; podle okolností postačí též, když se ponoří malá část zkoušeného předmětu, na př. řetízkový článek, do kyseliny nebo se oddělí místo, jež se má zkoušet, od ostatních částí voskovým proužkem a pak kyselinou solnou potře, nebo se vystaví jen vyhloubená místa povrchu účinku kyseliny; vždycky se však místo, jež se má zkoušet, napřed nožem ostře oškrábne, aby se umožnilo kyselině vniknout až pod zlatou vrstvu.
(8)
Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 567 a 568.
Saz. čís. 569.
Zboží platinové pro účely vědecké nebo živnostenské.
(1)
Sem patří na př. přístroje, drátěné tkaniny, lžíce, dmuchavky, nože, křivule, kelímky, hroty na hromosvody, kotlíky a pod. z platiny, též spojené s jinými hmotami.
(2)
Předměty pro účely vědecké nebo živnostenské z jiných hmot nežli z drahých kovů vystrojené součástkami z platiny se rovněž vyclívají podle saz. čís. 569.
(3)
Viz též všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 567 a 568.
Saz. čís. 570.
Výrobky výslovně nejmenované zcela nebo částečně z pravých nebo nepravých korálů, z nepravých perel (mimo ty, které patří do saz. čís. 567 a 568); zboží granátové.
1.
Sem patří výrobky zcela z pravých nebo nepravých korálů, na př. knoflíky, držátka, pečetítka a pod., korály nebo nepravé perly navlečené pouze na šňůrky, takže se mohou beze všeho nosit jako šperk, jakož i zboží z jiných látek, vyjma drahé kovy, spojené s pravými nebo nepravými korály nebo nepravými perlami, na př. takové klenoty, drobnůstky a toaletní předměty z obecných kovů, též zlacené nebo stříbřené atd.
2.
(1) Pravými korály rozumíme jenom červené krvavé nebo vzácné korály (avšak také bledší, růžově zbarvené druhy), nepravými korály jenom napodobeniny korálů z umělé hmoty korálové. Jiné napodobeniny z kosti, dřeva, skla, nepálené nebo pálené hlíny, celuloidu a pod. se projednávají jako zboží z těchto látek.
(2)
Korály pravé, surové, saz. čís. 140.
(3)
Korály (pravé či nepravé) opracované, saz. čís. 571.
(4)
Viz též stanovení pojmu pro nepravé perly u saz. čís. 383.
3.
(1) Jako granátové zboží saz. čís. 570 se projednává jenom takové zboží, jež se skládá převážně z granátů a u něhož bylo podle okolností použito drahého kovu toliko za obrubu těchto drahokamů. Granátové zboží spojené ve větší míře s drahými kovy, na př. se zlatými nebo stříbrnými jehlami, nebo zlaté a stříbrné výrobky, jež jsou jen posázeny jednotlivými granáty atd., se projednávají podle saz. čís. 567 nebo 568.
(2)
Granátové zboží v obrubách z obecných kovů, též zlacených nebo stříbřených, nebo jinak s těmito kovy zpracované, se rovněž projednává podle saz. čís. 570.
(3)
Viz též 2. odstavec 3. vysvětlivky k saz. čís. 571.
Saz. čís. 571.
Kameny pravé (drahokamy a polodrahokamy) a korály (pravé i nepravé), opracované (broušené, řezané), nezasazené; pravé perly nezasazené.
1.
(1) K pravým kamenům patří:
drahokamy, a to akvamarin, almandin, beryl, cirkon (hyacint), diamant, dichroit (peliom), granát, hessonit, chrysoberyl, chrysolit (olivín), opál drahý, orientálský granát, pyrop, rubín (karbunkul), safír, smaragd (euklas), spinel (rubicel, ceylonit), topas drahý, turmalín (drahý skoryl), tyrkys (kalait) a vodní safír (kardierit);
polodrahokamy, na př. achát, adular, amazonit, amethyst, avanturin, cyanit, diopsid (baikalit), hauyn (spinelan), heliotrop, hyalit (skelný opál), hypersthen (paulit), chalcedon, chalcedonix, chrysopras, idokras, jaspis, karneol, kočičí oko, křišťál, labradorit, lazurit, malachit, měnek průdělný (bastit), obsidián, onyx, pazourek, poloopál, prasem, růženín, sardonyx, záhněda a vůbec všecky u drahokamů nejmenované, zcela průhledné nebo poloprůhledné kameny značnějšího stupně tvrdosti.
(2)
Drahokamy se liší od skloviny (nepravých drahokamů saz. čís. 386) vyšším stupněm tvrdosti, živější hrou barev, větším a stálejším leskem (třpytem), někdy i větší specifickou váhou.
(3)
Pravé perly jsou kulaté nebo zaokrouhlené vápenné výměšky zvláštního lesku a hry barev, které se tvoří v mořské perlorodce a říční perlovce; od lastury oddělené a nezasazené se projednávají podle saz. čís. 571.
2.
(1) Za opracované ve smyslu saz. čís. 571 se pokládají jen broušené nebo řezané, nezasazené drahokamy a polodrahokamy a korály (pravé nebo nepravé), tak jak se jich užívá za materiál k dalšímu zpracování na klenoty a pod. Sem patří též hladicí acháty a obtahovací brousky z chalcedonu (tak zvané arkansasové brousky).
(2)
Pravé kameny a korály (pravé či nepravé) toliko s vyrytými, vřezanými monogramy, znaky a podobnými okrasami se pokládají ještě za řezané.
(3)
Kameje, gemy, knoflíky, prsteny, náprstky, držadla k holím a deštníkům (i slunečníkům), vázy, kalíšky, drobnůstky a pod., řezané z polodrahokamů nebo korálů, nezasazené, patří však do saz. čís. 572 nebo 570.
(4)
Vyskytnou-li se snad takové předměty z nezasazených drahokamů, projednávají se podle saz. čís. 567.
(5)
Desky z polodrahokamů (desky na stoly a pod., na př. malachitové a j.), broušené nebo řezané, patří do saz. čís. 571. Podle tohoto čísla se též vyclívají desky na stoly z jiných kamenů, jež jsou dyhovány tenkou vrstvou polodrahokamů.
3.
(1) Obroubení drahokamů a polodrahokamů obroučkou z obecných kovů nebo podložení folií za tím účelem, aby lépe vysvitl účinek, hra barev atd., vsazení psacích a řezacích diamantů, jakož i hladicích achátů do násadky nebo desek ze dřeva nebo obecných kovů se nepokládá za zasazení; tyto předměty se tedy vyclívají podle saz. čís. 571.
(2)
O průvlacích na drát s otvory protahovacími, vystrojených diamanty, rubíny, safíry atd., a o železných nástrojích (vrtácích, pilách a pod.), vystrojených surovými diamanty, viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 452—460.
(3)
Korály a perly navlečené pouze k snadnějšímu balení na šňůry se nepokládají za zasazené; přitom je bez vlivu na zařadění, zda jsou korály nebo perly navlečeny tříděné podle velikosti nebo tak, že jsou na př. uprostřed největší a k oběma koncům vždy menší.
(4)
Pravé perly ještě v lastuře, saz. čís. 139.
(5)
Drahokamy a polodrahokamy, korály (pravé nebo nepravé), jakož i pravé perly, zasazené do drahého kovu nebo jinak s ním zpracované, saz. čís. 567 a 568.
(6)
Korály (pravé nebo nepravé) jinak zasazené nebo jinak zpracované, saz. čís. 570.
(7)
Polodrahokamy jinak zasazené nebo jinak zpracované, saz. čís. 572.
Saz. čís. 572.
Zboží z polodrahokamů (mimo ono, jež patří do saz. čís. 567 a 568).
(1)
Do saz. čís. 572 patří kameje, gemy, knoflíky atd., jmenované ve 3. odstavci 2. vysvětlivky k saz. čís. 571, nezasazené, jakož i všechno jiné zboží z polodrahokamů, spojené s jinými hmotami, jako na př. klenoty, drobnůstky a pod. s obrubami z obecných kovů, též zlacených nebo stříbřených, náramky z polodrahokamů navlečených na pružných prýmcích atd.
(2)
Zboží z jiných hmot polodrahokamy posázené, ozdobené nebo jinak s polodrahokamy zpracované se vyclívá podle hmoty, která mu dává ráz, jako zboží spojené s velmi jemnými hmotami.
(3)
Je-li zboží podrobené vyššímu clu spojeno s polodrahokamy, jako na př. polodrahokamy posázené umělé květiny saz. čís. 261, výrobky z ozdobných per saz. čís. 263 a dracounové zboží prýmkářské saz. pol. 524b) nebo saz. čís. 565, nemění proto své sazební položky.
(4)
U deštníků a slunečníků saz. čís. 272 se nepřihlíží k spojení s polodrahokamy.
(5)
Zboží z polodrahokamů spojené s drahými kovy, saz. čís. 567 nebo 568.
XLIV.
Přístroje a nástroje (instrumenty), hodiny.
Do této třídy jsou zařaděny: chirurgické, matematické, fysikální, optické a výslovně nejmenované přístroje a nástroje [instrumenty] (saz. čís. 573—576), nástroje měřicí, váhy a součástky vah (saz. čís. 577, 578), hudební nástroje a jejich součásti, jakož i struny (saz. čís. 579—584), hodinky, hodiny a jejich součástky (saz. čís. 585—591). Elektrické přístroje měřicí a jiné přístroje elektrické patří do saz. tř. XLI.
Všeobecné vysvětlivky k přístrojům a nástrojům (instrumentům)
—
dále jen přístrojům —
Saz. čís. 573—576.
1.
Na zařadění nemívá zpravidla vliv ani hmota, z níž jsou přístroje sem patřící (saz. čís. 573—576) vyrobeny, ani způsob, jak je tato hmota opracována, nejsou-li přístroje z některých hmot podrobeny v jednotlivých číslech zvláštní sazbě. Avšak přístroje těchto čísel sazebních, zcela nebo zčásti ze zlaceného nebo stříbřeného železa nebo jiných kovů obecných nebo z hmoty velmi jemné nebo spojené s hmotou velmi jemnou, na něž je v saz. tř. XLIV nižší celní sazba než u saz. čís. 486 nebo 522 nebo u příslušného čísla sazebního podle hmot, z nichž jsou vyrobeny nebo s nimiž jsou spojeny, se projednávají podle povahy hmoty.
2.
Přístroje s pevně přišroubovanými stříbrnými nebo stříbřenými stupnicemi nebo úzkými okraji, jakož i s krátkými kousky platinového drátu nebo s hroty z platinového drátu se projednávají jako přístroje.
3.
(1) Nezařaďují se jako přístroje, nýbrž podle svých jinakých znaků sazebních: zařízení, jichž se užívá jako pomocného nářadí v chirurgii a k provedení fysikálních nebo chemických prací, a zvláště též předměty, jež mají povahu hraček, pánských a dámských ozdob, drobnůstek, předmětů reklamních a pod., na př nepřesně pracované kaleidoskopy a kouzelné svítilny, dále magnetické střelky jako přívěsky nebo do knoflíků u holí, drobné sošky s teploměrem atd.
(2)
Viz též vysvětlivky u saz. čís. 573 a 574.
4.
Účelně a neoddělitelně na jiné předměty připevněné přístroje, mající v poměru k celku nepatrnou váhu, neodůvodňují vyclení celého předmětu jako přístroj, na př. reklamní tabulky nebo útržkové kalendáře s malými teploměry, stroje s manometry, teploměry a pod.
5.
(1) Dají-li se sestavit hotové dílce přístrojů, jež se dovážejí rozloženě, snadno v celek a nelze-li jich jinak samostatně užívat, projednávají se jako příslušné přístroje. Vyňaty jsou obruby optických přístrojů, které se vyclívají bez optických skel podle saz. pol. 575c). Viz také poznámku k saz. pol. 575c) a 2. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 575. Číselníky a jednotlivá kolečka ke kontrolním počitadlům se nevyclívají jako přístroje, nýbrž podle bližší povahy; rovněž se nepokládají za vlastní dílce přístrojů dřevěná pouzdra k vodním váhám nebo k teploměrům do koupelí, kovová pouzdra k maximálním teploměrům a pod.
(2)
Dále se vyclívají podle svých jinakých znaků sazebních takové předměty dovážené rozloženě, které jsou podřadného rázu pro upotřebení přístroje, jako na př. podstavce, stojany (stativy), skřínky, pouzdra, upevňovadla atd., nebo pomocné předměty k výrobě přístrojů, na př. skleněné trubičky, trubičky k stříkačkám, hadice, spojovací součástky atd., a takové dílce, které mají ještě potřebí značného opracování, aby jich mohlo být použito přímo k jejich účelu.
(3)
Dovážejí-li se však podstavce, stojany (stativy), skřínky, ochranná víka a pod. v pevném spojení s příslušnými přístroji, vyclívají se s těmito přístroji jejich sazbou.
(4)
Přístroje těchto sazebních čísel, dovážené v obalech podléhajících vyššímu clu, avšak obvyklých v obchodě, mohou být vycleny s těmito obaly sazbou příslušného přístroje.
(5)
Avšak takové těžké podstavce a stojany, jejichž váha je u porovnání s váhou vlastního přístroje nadmíru větší a které nejsou podstatnou součástí přístroje, mohou být na návrh strany odděleně vycleny podle své povahy sazební. Rovněž tak mohou být u strojů na zkoušení hmot (textilií, papíru, kůže, kovů atd.), spojených pevně s přístroji zapisovacími a pod., těžké strojní dílce, nutné k činnosti vlastního ústrojí, projednány podle návodu saz. tř. XL, kdežto vlastní ústrojí zkoušecí, t. j. zařízení měřicí a zaznamenávací, kyvadlové manometry a pod., se zařadí samostatně jako přístroje. Takovéto přístroje zkoušecí se rozlišují od strojů s připevněnými manometry a pod., o nichž je zmínka v 10. všeobecné vysvětlivce k saz. tř. XL, tím, že u nich je přístroj nutný jedině ke kontrole pravidelného chodu stroje, kdežto u přístrojů zkoušecích je zaznamenávací ústrojí vlastním účelem přístroje a strojní dílce samotné nemají samostatné funkce. U přístrojů s takovými součástmi strojními nebo s těžkou základnou, jichž nelze oddělit, aby se dala zjistit váha vlastního přístroje, může strana při vyclívání obdobně použít ustanovení 2. odstavce 18. všeobecné vysvětlivky k saz. tř. XL a předložit věrohodné specifikace váhové, nebo se může na její žádost a na její útraty dát odhadnout váha jednotlivých částí znalci. Jinak se podstavce nebo strojní části vyclívají sazbou příslušného připevněného přístroje.
6.
O celním osvobození přístrojů a nástrojů saz. čís. 573—576 určených do veřejných sbírek nebo k vědeckým pracím ústavů vědeckých a všeobecně prospěšných nebo k potřebě nemocnic a veřejných škol viz § 87, odst. 1, bod 18—20 celního zákona a §§ 162 a 163 prováděcího nařízení k němu.
Saz. čís. 573.
Lékařské přístroje a nástroje.
1.
Lékařské přístroje a nástroje jsou přístroje nebo nástroje, kterých se používá přímo k výkonu chirurgických (i zubních) prohlídek a operací, jako chirurgické příbory, nože, pily, kleště, lancety, pincety, jehly, stříkačky klystýrové, stříkačky na rány a všechny podobné stříkačky pístové, také irigátory, inhalační přístroje, baňky na pouštění krve, trubičky zaváděcí, katétry (též bougies) atd. Sem patří též takovéto přístroje a nástroje k účelům zvěrolékařským a větší zařízení, jako zubní vrtačky a kruže (i s připevněným elektrickým motorkem) k potřebě zubních lékařů, inhalační přístroje a pod. Inhalační přístroje z plechu, jednoduše provedené, které se spíše podobají rozprašovačům, dále nádoby k irigátorům dovážené zvlášť, potom stříkačky hruškovité a balonovité se vyclívají podle povahy hmoty.
2.
Přístroje a nástroje s optickými zrcátky pozorovacími (také s kovovými zrcátky) patří k přístrojům optickým saz. čís. 575.
3.
(1) Za přístroje a nástroje se nepokládají předměty, jichž se užívá v chirurgii jenom přímo jako ochranných prostředků nebo při tělesných vadách bez vlastních účelů léčivých, konečně takové předměty, které připouštějí ještě jiné upotřebení, na př. obvazy, chránítka prsů, vyssavače mléka, hadice, kanyly, trubičky k stříkačkám, pessary (mateční věnečky), mateční kroužky, spekuly mycí (trubičky vyplachovací), zduřovací tyčinky (z Laminaria digitata), obklady, šněrovací punčochy, obvazy na vředy, suspensoria, dýchací přístroje, sluchátka k potřebě nedoslýchavých (třeba rozeznávat od stetoskopů saz. čís. 573, t. j. lékařských naslouchátek vyšetřovacích), umělé končetiny, oči a zuby, berly, operační židle, nádobí, kočárky pro nemocné (židle na kolečkách), podušky, orthopedické nářadí atd.
(2)
Surové, neopracované součásti chirurgických nožů, kleští a pod., saz. pol. 479a).
Saz. čís. 574.
Přístroje matematické a fysikální.
1.
(1) K přístrojům saz. čís. 574 patří na př. přístroje geodetické (theodolity, busoly [magnetické střelky], stoly měřicí, přístroje nivelační a pod., avšak pouze bez optických skel [s optickými skly, saz. pol. 575b)]), rysovadla, kružítka, též kružítka tyčová pro kresliče, rýsovací pera, úhloměry, počítací pravítka (malá zařízení pravítková nebo tvaru jiného k rychlým úkonům početním, také dřevěná, papírová, celuloidová a pod.) a přístroje na vypočítávání krychlového obsahu kmenů stromových (dendrometry, avšak bez optických skel), strojky elektrisovací, elektrofory, elektroskopy, leydenské láhve a jiné přístroje k elektrickým pokusům, vývěvy, manometry, též se zaznamenávacím strojkem hodinovým, měřiče vakua, přístroje diagramové, větroměry (anemometry), fotometry (k měření světelné síly, avšak bez optických skel), rychloměry, hydrometry (k měření rychlosti vodní), vlhkoměry (k určování vlhkosti vzduchu), tlakoměry, teploměry, pyrometry, hustoměry (lihoměry, louhoměry), astrolabia (bez optických skel), mlékoměry, vinné vážky, byrety (válcové nebo trubkové přístroje skleněné se stupnicemi k chemickým rozborům), jemné libely (jemné vodní váhy), hvězdářské přístroje (zeměkoule a báně nebeské, telurie, hvězdářské hodiny sluneční a jiné podobné hodiny a pod.) s výjimkou optických, přesné a analytické váhy atd.
(2)
Elektrické přístroje měřicí, saz. čís. 540; elektrické přístroje sdělovací, návěštní a zabezpečovací a jiné elektrické přístroje a zařízení saz. čís. 540—543.
(3)
Nástroje měřicí pro živnostníky, saz. čís. 577.
2.
(1) Hustilky na plnění pneumatik vzduchem (skládající se z několika kovových trub do sebe vsunutých, které mají uvnitř ventily působící samočinně) patří rovněž do saz. čís. 574.
(2)
Menší čerpadla vzduchová k potřebě živnostenské, váží-li kus méně než 20 kg (jako na př. taková čerpadla pivní a j.), se projednávají podle povahy hmoty; váží-li kus 20 kg nebo více (stroje dopravní a pracovní) jako stroje.
(3)
Jako přístroje matematické se též projednávají kružítka a pod., i když jsou méně přesně opracovaná, nepatří-li podle svého upotřebení do saz. čís. 577.
3.
(1) Magnetové armatury, jakož i vystrojené (ovinuté nebo spojené s jinými dílci) nebo neovinuté, avšak již pevně spojené magnety (ocílkové, podkovové, kroužkové, lahvové atd.), které však nejsou ještě hotovými součástmi elektrických přístrojů měřicích, zapalovačů a pod., se zařaďují do saz. čís. 574, nepatří-li do saz. čís. 539 jako elektromagnety k elektrickým strojům (s ovinutým drátem nebo bez něho). Holé magnety však (ocílkové, podkovové. kroužkové, lahvové atd.), neovinuté, bez spojení, magnetované či nikoli, též dírkované nebo jinak opracované, vyclívají se podle bližší povahy sazební jako železné zboží výslovně nejmenované saz. čís. 483.
(2)
Magnetové přístroje k účelům živnostenským nebo zemědělským, které odstraňují železné částečky z obilí, mouky, moučky korkové, smetí, písku a pod., jakož i vystrojené nebo pouze spojené magnety k sestavení podobných přístrojů nebo k stavbě strojů saz. tř. XL vyclívají se podle všeobecných vysvětlivek k saz. tř. XL.
(3)
Malé magnety (ocílkové nebo podkovové), jako hračky podle bližší povahy.
4.
K přístrojům však nepatří nádoby, nářadí a pod., kterých se užívá k provedení prací fysikálních, jmenovitě chemických, na př. balony, baňky, baňky destilační, držadla baněk, hrnce, jimače, kelímky tavicí, kopistky, kotle, křivule, láhve, lisy, lisy deskové, misky lisovací, odpařovací a třecí, moždíře, nádoby infundační a dekantační, nálevky, násosky, nože, odměrky, pánve, pece, pincety (vyjímajíc chirurgické), pipety, podstavce procezovadel, procezovadla, recipienty, sklíčka reagenční, trubky, válce, vaničky pneumatické, zvony atd.
Všeobecné vysvětlivky k optickým přístrojům saz. čís. 575.
1.
Sem jsou zařaděny: brýle, polní a divadelní kukátka, dalekohledy, též hvězdářské a čočkové (refraktory), dutá zrcadla, i z leštěných kovů, lupy, skla čtenářská, drobnohledy, komory světlé a temné, přístroje fotografické, objektivy, přístroje stereoskopické, přístroje na spektrální pozorování, přístroje polarisační, nivelační a jiné měřicí přístroje spojené s dalekohledy a pod.
2.
(1) U optických přístrojů se předpokládá, že se dovážejí zároveň s optickými skly k nim patřícími (i když nejsou ještě přidělána), jak tomu často bývá na př. u drobnohledů dovážených ve skřínkách s okuláry a objektivy, se stojanem a trubkami beze skel, odděleně přiloženými.
(2)
Viz též 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 573—576.
3.
Obroubená skla oční patří do saz. pol. 575a), divadelní kukátka, dalekohledy a jiné přístroje optické, jakož i toliko obroubená skla optická do saz. pol. 575b), pouhé obruby pro tyto všechny předměty do saz. pol. 575c).
4.
(1) Předměty saz. čís. 575 z drahých kovů podléhají puncovní kontrole. Viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568 a úvodní vysvětlivky.
(2)
Skla brýlová a jiná skla optická, broušená, neobroubená, saz. čís. 382.
Saz. čís. 575.
Přístroje optické:
Saz. pol. 575a).
Skřipce, brýle, lorněty a jiná skla oční.
1.
(1) Do saz. pol. 575a) patří netoliko obroubené skřipce, brýle, lorněty, monokly atd., jež mají broušenými optickými skly (nebo křišťály) zvýšit zrakovou schopnost, ale i všeliká obroubená skla oční s plochými, broušenými nebo nebroušenými skly nebo slídou (i barevnými), jež mají chránit oko před náhodnými mechanickými nebo jinými škodlivými vlivy. Proto se vyclívají podle této položky také ochranné brýle, jako brýle pracovní (i se skly, jež se jen zasouvají do obrub), brýle automobilní, ochranné brýle proti slunci a pod.
(2)
Podle saz. pol. 575a) se projednávají též skla oční pravidelně obroubená, jež jsou hračkou. Sem patří rovněž monokly bez obruby, avšak s vyvrtanou dírkou na upevnění šňůrky; nevrtané, neobroubené se vyclívají podle saz. čís. 382. Jenom přistřižené a obšité kousky všelikých látek upevněné kolem obrub některých brýlí nemají vliv na zařadění. Ochranná a uzavírací skla, která jsou pevně zasazena do kukel potápěčských obleků, se nepokládají za skla oční a vyclívají se zároveň s oblekem podle jeho povahy sazební.
2.
Jsou-li skla oční, která se vyclívají podle tohoto čísla, zasazena v obrubách zlatých nebo platinových, projednávají se podle saz. pol. 575a)1, jsou-li zasazena v obrubách jiných, jako stříbrných, ocelových, z kovů obecných, též zlacených nebo stříbřených, kostěných, z rohu, tvrdé gumy, celuloidu, želvoviny, slonoviny atd., vyclívají se podle saz. pol. 575a)2.
Saz. pol. 575b).
Divadelní kukátka, dalekohledy a jiné optické přístroje.
1.
(1) Do saz. pol. 575b) patří kromě výslovně jmenovaných divadelních kukátek a dalekohledů všechny ostatní přístroje optické, vyjímajíc skřipce, brýle, lorněty a jiná skla oční zařaděná do saz. pol. 575a).
(2)
Do saz. pol. 575b) patří všechny přístroje optické, které jsou jmenovány příkladem v 1. všeobecné vysvětlivce k saz. čís. 575, vyjímajíc brýle. Zvláště třeba upozornit, že lupy (a to i takové, které se přidržují v dutině oční) a skla čtenářská patří sem, a nikoli mezi oční skla saz. pol. 575a).
(3)
Do saz. pol. 575b) patří též obroubená skla optická (vyjímajíc skla brýlová), jako optické čočky a hranoly atd., dále zvlášť dovážené dílce přístrojů optických se vsazenými skly optickými, jako objektivy pro fotografické přístroje, drobnohledy a pod.
(4)
Plochá skla obroubená se však nevyclívají podle saz. pol. 575b), nýbrž podle své jinaké povahy sazební.
(5)
Přesně pracované kaleidoskopy a kouzelné svítilny, jakož i přesně pracované hračky optické patří rovněž do saz. pol. 575b). Optické hračky, které nejsou přesně pracovány, se však vyclívají podle bližší povahy jako hračky. Viz též 5. úvodní vysvětlivku a o sklech očních 2. odstavec 1. vysvětlivky k saz. pol. 575 a).
2.
Za divadelní kukátka se pokládají všecky dvojité dalekohledy, jež nejsou, když se vytáhnou, delší než 30 cm. Do této délky se stínítka nezapočítávají.
3.
Dutá zrcadla, která nejsou svou povahou přístroji optickými, zvláště zrcadla opticky nebroušená, nýbrž se skly vyřezanými ze skleněných koulí, jako na př. zrcadla na holení, se projednávají podle své jinaké povahy sazební.
4.
Světlomety, též majákové svítilny, se vyclívají podle svých hlavních částí: svítilny, podstavce a zařízení otáčecí podle své jinaké povahy sazební, toto zařízení nejčastěji podle saz. tř. XL, osvětlovací přístroj zařízený opticky (zrcadla, hranoly a pod.) podle saz. pol. 575b).
Saz. pol. 575c).
Obruby na skřipce, brýle a na podobná skla oční, pak na jiné přístroje optické.
1.
Jako obruby saz. pol. 575c) se vyclívají také jejich hotové součásti, o nichž není pochybnosti, že patří k obrubám, na př. dílce k obrubám očních skel (hotová držátka z kovů a pod. k obrubám, která přidržují hotové brýle na uších, hotové jednotlivé části skřipcových obrub z tvrdé gumy, kovu atd.), hotové tubusy dalekohledů a dílce obrub divadelních kukátek a pod. Je-li snad potřebí ještě provésti na těchto součástech malé práce seřizovací, nejsou vyloučeny ze saz. pol. 575c).
2.
(1) Z obrub saz. pol. 575c) (i lornětových) patří obruby z obecných kovů (též ze železa a z ocele), i zlacené nebo stříbřené, z pravé nebo napodobené slonoviny, želvoviny nebo perleti do saz. pol. 575c)1, ze všech jiných hmot (vyjímajíc kovy drahé), tedy z kosti, rohu, celuloidu (nikoli však napodobující hmoty řezbářské saz. pol. 361d) a 361e)), z tvrdé gumy a pod., ze dřeva, z lepenky (na př. obruby na stereoskopy), také povlečené koží nebo tkaninami atd., do saz. pol. 575c) 2.
(2)
Ke spojení obrub skřipcových atd. z kosti, tvrdé gumy a pod. se svorkami z obecných kovů (též ocele) se nepřihlíží; jsou-li však spojeny se součástmi ze želvoviny, pravé či napodobené, vyclívají se podle saz. pol. 575c)1.
3.
Fotografické komory, které jsou vybaveny třeba jen malými čočkami (hledáčky), se zařaďují do saz. pol. 575b).
4.
Fotografické kasety, i když dojdou zároveň s komorami, se projednávají podle své jinaké povahy sazební.
Saz. čís. 576.
Přístroje a nástroje výslovně nejmenované.
1.
(1) Z velikého množství sem patřících přístrojů a nástrojů se zvláště uvádějí: stroje počítací, t. j. takové, které provádějí početní úkony mechanicky, zařízení na počítání peněz, přístroje a kasety kontrolní na, peníze s počitadly, měřidla ploch (na př. na měření kůže), potom jiná zařízení s počitadly, jako krokoměry, počitadla obrátek, měřicí navijáky a kabloměry, přístroje zapisovací (zaznamenávací, registrační), plynové tlakoměry, počitadla a zapisovací (zaznamenávací, registrační) ústrojí samé, na rozdíl od hodinkových a hodinových strojů patřících do saz. čís. 587 a 589 a od elektrických přístrojů měřicích saz. čís. 540.
(2)
Rychloměry a počítací pravítka (pomůcky k počítání, nepracující mechanicky) se projednávají podle saz. čís. 574. Počitadla k účelům vyučovacím (dřevěný podstavec a drát s kuličkami) se vyclívají podle své bližší povahy sazební.
2.
(1) Dále se nevyclívají jako přístroje, nýbrž podle své jinaké povahy nebo jako stroje: úplné plynoměry (hodiny na měření spotřeby plynu), plynové regulátory (přístroje na úpravu plynového tlaku v plynoměrech) a vodoměry (k stanovení množství proteklé vody).
(2)
Nástroje měřicí (průmyslové a živnostenské), saz. čís. 577.
3.
(1) Jako přístroje a nástroje výslovně nejmenované se dále projednávají: stroje psací, jakož i všechny ostatní kancelářské stroje, které jsou výrobky jemné mechaniky, jako knihovací, rozmnožovací, účtovací atd.; pantografy a podobné přístroje kreslicí, zvětšovací a zmenšovací; zařízení na zkoušení pevnosti papíru, příze, tkanin a pod.; přístroje na určování suché váhy látek (celulosy, sladu, škrobu atd.), malé odstředivky se stupnicemi a pod. na zkoušení jakosti, na př. mléka, měřidla výhřevnosti, fonografy, gramofony, grafofony (též s elektrickým pohonem, ale bez elektrické zvukovky), jakož i jejich ústrojí hybné, desky a válečky přijímací (z tvrdé gumy, stearinu atd., nahrané i nenahrané); dále plynové zapalovače s nepatrným přídavkem platinového drátu a platinové hubky a mnoho podobných zařízení jiných. Hlásné trouby, dmuchavky a pájecí lampy nemají zpravidla povahu přístrojů.
(2)
Hotové součásti fonografů, gramofonů a jiných mluvicích a podobných přístrojů, jako gramofonové ozvučnice, hybná ústrojí a zvukovody k takovýmto přístrojům, se vyclívají rovněž podle saz. čís. 576.
(3)
Pera k hybným ústrojím těchto přístrojů, saz. čís. 590.
(4)
Gramofonové jehly, saz. čís. 468.
(5)
Modely strojů a přístrojů (i elektrických) se projednávají, nejde-li o hračky, podle saz. čís. 576. O vyclívání strojků a přístrojů, jde-li o hračky, viz 5. úvodní vysvětlivku.
Saz. čís. 577.
Nástroje měřicí pro živnostníky (míry [i skládací], kružidla úhlová, točitá a obkročná, drátoměry a pod.).
1.
Do jaké míry má vliv na zařadění hmota, z níž jsou vyrobeny měřicí nástroje zařaděné do saz. čís. 577, dále opracování, zušlechtění a spojení s jinými hmotami, viz 1. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 573—576, jež se vztahuje obdobně i na saz čís. 577. Spojení měřicích nástrojů s hmotami jemnými nemění jejich položky sazební.
2.
(1) Do saz. čís. 577 patří zvláště: míry, i míry skládací, pravítka (s měřicím rozdělením), měřidla (měřidla plechu, drátoměry, posuvná měřidla, tloušťkoměry, závitoměry, šablony na závity, měřidla světlosti válců a hlavní, měřidla na měření závitové hloubky a stoupání atd.), kružidla (úhlová, točitá, obkročná, také dřevěná kružidla ke školní potřebě), úhloměry s měřicím rozdělením, krokvice, měřicí řetízky, nivelační laťky, obyčejné vodní váhy ve dřevěné schránce, ocelové a jiné míry páskové, vyjímajíc páskové míry z tkanin saz. tř. XXII—XXV, bez pouzder dřevěných, mosazných atd., nebo s nimi, nejsou-li pouzdra podrobena vyššímu clu; jsou-li pouzdra podrobena vyššímu clu, vyclívají se míry podle povahy pouzder.
(2)
Do saz. pol. 577a) jsou zařaděny pouze metrovky (také s rozdělením jiných délek) a míry skládací, dřevěné, kdežto z jiných hmot vyrobené, jakož i všechny ostatní nástroje měřicí, i dřevěné, patří do saz. pol. 577b).
(3)
Ke kování na koncích dřevěných metrovek a dřevěných měr skládacích, jakož i k perům, přidržujícím natažené dílce, se při zařaďování nepřihlíží.
3.
(1) Jako přesná měřidla saz. pol. 577b)1 se projednávají takové nástroje měřicí pro účely živnostenské a průmyslové, jichž se používá k přesnému měření tloušťky, délky a povrchu hmot, otvorů, dutin, závitů atd. (na př. přesně pracované kovové míry délkové, přesně pracované kalibry a šablony tvarové, měřidla na měření tloušťky plechu, drátu a pod. s mikrometrickým šroubem atd.). Měřicí přístroje a nástroje fysikální a matematické (logaritmická a jiná pravítka počítací, libely [jemné vodní váhy] atd.) patří však do saz. čís. 574.
(2)
Míry atd. ze slonoviny, saz. pol. 361e).
4.
Míry páskové z tkanin saz. tř. XXII—XXV se vyclívají podle povahy stuh; jsou-li v pouzdrech, která nepodléhají vyššímu clu, saz. čís. 274. Ke kovovým vláknům vetkaným v páskových mírách se při zařaďování přihlíží. Viz též 1. odstavec 2. vysvětlivky k tomuto číslu.
5.
Měřicí nádoby (duté míry) nepatří k nástrojům měřicím a projednávají se podle své povahy sazební, rovněž tak ocelová pravítka bez měrného dělení. Ocelové míry úhlové (úhelníky) bez měrného dělení, saz. čís. 460.
Saz. čís. 578.
Váhy a součásti vah, mimo váhy přesné, patřící do saz. čís. 574.
1.
(1) Ustanovení 1. vysvětlivky k saz. čís. 577 o tom, jaký vliv má na zařadění hmota, způsob opracování, zušlechtění nebo spojení s jinými hmotami, se vztahuje plnou měrou i na saz. čís. 578.
(2)
Z vyclení podle saz. čís. 578 se nevyjímají váhy s přišroubovanými stupnicemi stříbřenými; k hákům, kroužkům, tkanicím nebo provázkům se při zařaďování nepřihlíží.
(3)
Součásti vah, i surové, neopracované, se vyclívají jako váhy, k nimž patří, podle příslušné položky saz. čís. 578; proto se zařaďují na př. vahadla a váhové misky do saz. pol. 578b), podstavce okované nebo neokované k vahám desetinným a mostním do saz. pol. 578a).
(4)
Závaží se neprojednávají jako součásti vah, nýbrž podle své jinaké povahy sazební, avšak závaží přesná, na př. k vahám analytickým, se projednávají podle saz. čís. 574.
2.
Váhy s připevněnými počitadly kontrolními se projednávají jako váhy saz. čís. 578, ledaže nelze jejich značné tíhy v poměru k tíze váhy nedbati; za těchto okolností se vyclí podle saz. čís. 576. Dovážejí-li se však počitadla sama nebo s vahami, k nimž však nejsou připevněna, projednávají se podle saz. čís. 576.
3.
Do saz. pol. 578b) patří na př. váhy vahadlové, miskové, perové, mincíře a všeliké váhy samočinné, nejde-li o váhy přesné (t. j. lékárnické, zlatnické, chemické [analytické] váhy a pod. saz. čís. 574); mají-li váhy vahadlové výchylnou stupnici, nezařaďují se již proto k vahám přesným; známkou vah přesných je zpravidla ta okolnost, že jsou přesně provedeny a mají stavítko.
4.
Samočinné váhy připevněné na strojích a přístrojích se vyclívají zvlášť. Viz též 18. všeobecnou vysvětlivku k saz. tř. XL.
Hudební nástroje.
Všeobecné vysvětlivky k hudebním nástrojům saz. čís. 579—583.
1.
(1) Za nástroje hudební se pokládají bez zřetele na hmotu jak nástroje, k jejichž používání je třeba lidské dovednosti, tak i hudební hrací strojky mechanické (na př. Aeolovy harfy, kolovrátky, hrací strojky, orchestriony atd.). Menší hrací strojky, jako hrací skřínky, též dětské hrací skřínky a pod., nejsou vyloučeny z projednání jako hudební nástroje saz. čís. 582.
(2)
Naopak se nezařaďují do saz. čís. 582 předměty běžné potřeby, jako alba, podstavce na doutníky a pod., se vsazenými strojky hracími, nýbrž se vyclívají podle své jinaké povahy. Rovněž tak třeba postupovat, jsou-li hudební hrací strojky spojené s jinými předměty v poměru k úhrnné váze zcela podřadného významu, na př. podstavce na vánoční stromek s hracím strojkem. Hračky (dětské bubínky, trubky, housličky atd.) se projednávají podle povahy hmoty a povahy spojení jako hračky.
2.
(1) Součástky z drahých kovů nemají vliv na zařadění nástrojů hudebních. Skřínky, schránky, pouzdra, povlaky a podobné obaly, ve kterých se hudební nástroje uschovávají, se vyclívají podle své povahy sazební.
(2)
O součástkách hudebních nástrojů viz ustanovení u jednotlivých čísel (579—583), zvláště u saz. čís: 583.
Saz. čís. 579.
Piana, pianina, harmonia a podobné nástroje klávesové (vyjímajíc varhany).
1.
Kromě nástrojů zde jmenovaných patří do saz. čís. 579 veškeré hudební stroje samočinné, mající podobný mechanismus jako piana (napjaté struny, ústrojí paličkové atd.), na př. orchestriony, pianofony, pianoly, fonoly a pod., také s elektrickým nebo jiným pohonem strojním. Vsazený motor se vyclívá s nástrojem, akumulátory však podle své povahy. Chybí-li u samočinných strojů hracích vlastní klaviatura, nemá to vliv na zařadění.
2.
Dovážejí-li se takové větší stroje hrací rozložené, vyclívají se dílce balené odděleně (svršek, spodek, nástavce atd.) — ovšem bez rozebrání — tak, že se projednají nástrojové dílce ve smyslu poznámky k saz. čís. 583 podle saz. čís. 579, dílce neobsahující součásti hracího mechanismu podle své jinaké povahy sazební a motory nebo pohonné části strojní podle saz. tř. XL nebo XLI.
3.
Hotové součástí nástrojů saz. čís. 579 dovážené odděleně se vyclívají ve smyslu poznámky k saz. čís. 583, tedy klaviatury (i s mechanikami), hotové klávesy klaviaturní, tlumítka atd. podle saz. čís. 579.
4.
Na rozdíl od nástrojů patřících do saz. čís. 580 nejsou sem zařaděna harmonia s píšťalami, nýbrž harmonia s hlasy (kovovými jazýčky). Patří sem tedy kromě harmonií netoliko fysharmoniky, melofony, aerofony a melodia, nýbrž i klávesové varhany s jazýčky pouze kmitavými (bez píšťal).
Saz. čís. 580.
Kostelní a jiné varhany píšťalové.
1.
(1) Varhany kostelní a nástroje podobné varhanám saz. čís. 580 vyluzují tóny píšťalami; skládají se hlavně ze soustavy píšťalové, zařízení měchového a rejstříkového. Sem patří rovněž varhany mající kromě píšťal též hlasy jazýčkové.
(2)
Sem patří také kolovrátky (flašinety) s píšťalami, ať mají nebo nemají ještě jinaká zařízení k tvoření tónů.
2.
Nástroje podobné varhanám, které nejsou zařízeny na píšťaly, nepatří sem, nýbrž jsou buď nástroji klávesovými saz. čís. 579, nebo hudebními nástroji výslovně nejmenovanými saz. čís. 582.
3.
Všeliké píšťaly k varhanám se projednávají jako varhany, jiné součástky podle poznámky k saz. čís. 583. Píšťaly k varhanám bývají zpravidla dřevěné nebo cínové.
Saz. čís. 581.
Dechové a tahací harmoniky.
1.
Dechové (foukací) a tahací harmoniky saz. čís. 581 jsou nástroje dechové s hlasy jazýčkovými; tón se tvoří buď přímým foukáním nebo měchem a klaviaturou. Sem patří též dechové a tahací harmoniky (i akordeony), jichž se používá jako hraček, jakož i dechové ladičky, t. j. pouzdra zařízená na udání tónu nebo akordu, též měnitelného podle různých stupnic hudebních.
2.
Podle položky b) tohoto čísla se projednávají (hotové) hlasy k harmonikám, t. j. hlasové destičky s jazýčky.
Saz. čís. 582.
Hudební nástroje výslovně nejmenované.
1.
Sem se zařaďují veškeré hudební nástroje dechové, smyčcové a jiné hudební nástroje výslovně nejmenované, jakož i mechanické hudební stroje hrací, vyjímajíc ty, které patří do saz. čís. 579—581, na př.: aeolodikony, basy, bombardony, bubny, cimbály, citery, čakany, čela, činely, dudy, fagoty, flažolety, flétny, gong-gongy, harfy, harfy Aeolovy, harmoniky skleněné, hoboje, housle, klarinety, kolovrátky (flašinety, též serinety [flašinetky na učení ptactva zpěvu], vyjímajíc kolovrátky s píšťalami saz. čís. 580, kotle (tympany), kytary, loutny, mandoliny, mechanické hudební stroje hrací (automaty), pikoly, píšťaly (hudební), pozouny, rohy (křídlovky, lesní rohy a podobné nástroje hudební), šalmaje, tamburiny, triangly, trubky, též t. zv. trombiny (trubky, u nichž se melodie vyluzuje klapkami a papírovými válečky notovými jako u mechanických strojů hracích), zvonkové hry, dále válce, kotouče nebo proužky — tak zvané noty — k samočinným strojům hracím nebo ke kolovrátkům, lepenkové, kovové atd. a karillony (malé hrací strojky bez pouzdra).
2.
(1) Náustky, klapky, paličky, smyčce, kobylky, hmatníky, kolíčky, dusítka a jiné součástky, patřící nepochybně k hudebním nástrojům výslovně nejmenovaným, se rovněž vyclívají podle saz. čís. 582; viz zejména též poznámku k saz. čís. 583.
(2)
Předměty, které nejsou nezbytnými součástkami nástrojů, na př. houslové podbradky a malá držadla not, jež se nasadí na nástroje, se vyclívají podle své jinaké povahy sazební.
3.
Gramofony, fonografy a podobné přístroje reprodukující hudbu, řeč atd. a zařízené na reprodukci zvukovou ozvučnicí, jakož i přijímací desky a válečky (z tvrdé gumy, stearinu atd.), jež jsou podkladem k reprodukci, patří k přístrojům a nástrojům výslovně nejmenovaným saz. čís. 576.
4.
Kastaněty a drnkačky (drumle), jakož i veškeré předměty zvuky vyluzující, jež mají povahu hraček, se vyclívají jako hračky.
5.
(1) Od not k mechanickým strojům hracím uvedených v hoření 1. vysvětlivce je třeba rozlišovat notové listy vyrobené rovněž z tuhého papíru, které se kladou pod struny harf a citer a podle jejichž teček, křížků, čárek, číslic atd. necvičený hráč hmatá na struny; takovéto listy notové se vyclívají podle bližší povahy jako zboží papírové.
(2)
Podle povahy hmoty nebo podle své jinaké povahy sazební se dále vyclívají ladičky vidlicové, ladičky kladívkové, signálové trubky (též o dvou nebo více tónech, není-li potřebí zvláštní dovednosti k jejich ovládání, k potřebě hasičstva, železnic atd.), automobilové houkačky a podobné předměty, jež nejsou vlastními nástroji hudebními.
Saz. čís. 583.
Mechaniky k pianům a pianinům; hlasy a hlasové destičky k harmoniím.
1.
(1) Mechanikami k pianům a pianinům rozumíme pouze vlastní ústrojí kladívkové nebo jeho jednotlivé součástky (kladívka, hlavy a násadky ke kladívkům, páky, vložky, spojky atd.), všechny tyto předměty hotové, i když není na nich ještě kůže, plst a pod.
(2)
Klaviatura (soustava klávesová), jednotlivé klávesy klaviaturní a ústrojí pedálové se vyclívají podle saz. čís. 579. Klaviatury a klávesy k píšťalovým varhanám patří rovněž do saz. čís. 579, dovážejí-li se odděleně od varhan; podobné menší klapky k tahacím harmonikám se vyclívají podle saz. čís. 581.
(3)
Shodně s tímto ustanovením se zařaďují též hlasy a destičky hlasové k harmoniím (saz. čís. 583 nebo 579). Vyclívají se tedy hlasové destičky k harmoniím (t. j. pravoúhle řezané nebo vyrážené destičky mosazné nebo zinkové) bez jazýčků (mosazných) určených k vsazení do zářezu a hlasy (t. j. hlasové destičky s jazýčky) podle saz. čís. 583, hlasové destičky a hlasy k akordeonům nebo jiným nástrojům hudebním podle saz. čís. 581 nebo 582, konečně hlasové deštičky a hlasy k předmětům vzhledu hraček podle jejich jinaké povahy sazební. Pro rozlišování je rozhodující velikost a provedení.
2.
(1) Součástky hudebních nástrojů (vyjímajíc struny saz. čís. 584, resonanční desky a kovové rámy k pianům a pianinům), jak hotové, tak i nedohotovené, se vyclívají jako příslušné nástroje. Součástky, kterých lze také jinak upotřebit než k sestavení pian, pianin, harmonií, varhan, harmonik a hudebních nástrojů výslovně nejmenovaných, na př. šlapadla pedálová, se zařaďují podle své jinaké povahy sazební.
(2)
Ladicí kolíčky (nesprávně též zvané pianové šrouby), viz 4. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 462.
3.
Resonanční desky k pianům a pianinům jsou tenké desky dřevěné, mající na spodku dřevěná pažení; na povrchu jsou obyčejně fermežovány. Rámy jsou ony části pian a pianin, které jsou nosiči napjatých strun; jsou ze železné litiny a mají zvukové otvory. Takovéto resonanční desky a kovové rámy s připevněnými dalšími součástkami nástrojovými se projednávají podle saz. čís. 579.
4.
Prázdné skříně k pianům, pianinům a harmoniím bez jakékoli součásti hudebního ústrojí se vyclívají jako dřevěné zboží podle bližší povahy.
5.
Podle položky a) tohoto čísla se projednávají hotové hlasy k harmoniím, t. j. hlasové destičky s jazýčky.
Saz. čís. 584.
Struny.
1.
Do saz. pol. 584a) a 584b) patří hladké struny z obecných kovů a struny ocelové; dovážejí se obyčejně — zvláště struny ocelové — zabalené do zvlášť připraveného papíru. Drát z obecných kovů, který není znatelně upraven na struny, se vyclívá podle své bližší povahy, drát ocelový takovéto povahy, podle saz. pol. 435b).
2.
Struny střevové saz. pol. 584c) se vyrábějí ze střev ssavců (ovcí, jehňat). Jak se rozlišují silné struny střevové od střevových provazů, viz vysvětlivky k saz. čís. 86.
3.
Struny opředené saz. pol. 584d) mívají duši ocelovou, z obecného kovu, střevovou nebo z hedvábných nití; silné struny (basové struny k pianům a pod.) bývají opředeny kovovým drátem, jemné struny ocelové, kovové nebo hedvábné drátem stříbrným, drátem měděným stříbrem plátovaným nebo holým drátem měděným.
4.
Struny hedvábné saz. pol. 584e) jsou výrobky pro nástroje smyčcové vyrobené z hedvábných nití, silně kroucené, motouzovité a neopředené.
Hodiny.
Všeobecné vysvětlivky k hodinám saz. čís. 585, 586 a 589.
1.
Zlaté i stříbrné hodinky a hodiny (jakož i pouzdra k nim) podléhají puncovní kontrole; viz všeobecné vysvětlivky k saz. tř. XLIII.
2.
(1) Schránky, řetízky atd. se vyclívají zvlášť, i když se dovážejí zároveň s hodinkami.
(2)
Z předmětů běžné potřeby (náprsních tobolek, holí, deštníků, náramků, broží atd.) spojených s hodinkami se vybírá clo podle povahy předmětů (je-li rozdělení neproveditelné nebo bylo-li stranou odepřeno, bez srážky za váhu hodinek) a kusové clo za hodinky.
3.
(1) Hodiny přesýpací a vodní, spojené s dřevem nebo s jinými hmotami, se vyclívají podle svých jinakých znaků sazebních jako zboží skleněné, dřevěné, kaučukové, kožené, kovové atd.
(2)
Dětské hodinky bez hodinkových strojů se vyclívají jako hračky, sluneční hodiny astronomické podle saz. čís. 574, jiné podle své bližší povahy; všechna kontrolní počitadla se rovněž projednávají podle svých jinakých znaků sazebních (viz zejména u saz. čís. 576), a to i tenkrát, mají-li zařízení podobná strojům hodinovým, avšak nelze-li jich zároveň pokládat za hodiny.
(3)
Hodiny zařízené na krátký chod (na př. pěti minut, jako kontrolní hodiny pro telefonní rozmluvy, pro hru na kulečníku, pro vaření vajec atd.) se nepočítají k hodinám, nýbrž se vyclívají jako kontrolní počítadla.
4.
Dováží-li se nábytek, obchodní police, psací stoly a pod. se zasazenými hodinami, je dovoleno oddělit hodiny nebo dílec je obsahující (nástavec, římsu atd.) a odděleně vyclít podle saz. čís. 589, nezasluhuje-li úvahy sazba vyšší. Jsou-li takové hodiny tvaru a velikosti hodinek, projednávají se podle předchozí 2. vysvětlivky.
Saz. čís. 585.
Hodinky.
1.
Při vyclívání hodinek saz. čís. 585 a pouzder k hodinkám saz. čís. 586 třeba přihlédnout ke každému zlacení nebo stříbření na pouzdrech (též na pláštích, oblících, korunkách, obroučkách a pod.). Nepřihlíží se však k povaze hodinkových strojů, číselníků a ručiček.
2.
(1) K hodinkám saz. pol. 585c) náležejí hodinky s pouzdry z obecných kovů nebo ocele, jež nejsou ani zcela ani částečně zlacena nebo stříbřena, dále hodinky s pouzdry z kosti, ze slonoviny, želvoviny a pod., bez vložek ze zlacených nebo stříbřených kovů nebo z kovů drahých. Jsou-li pouzdra takovéto povahy, vyclívají se podle saz. pol. 585a) nebo 585b).
(2)
Hodinky s pouzdry platinovými, saz. pol. 585a).
(3)
Hodiny pro vozy, automobily, jízdní kola a pod. se projednávají podle saz. čís. 585, mají-li velikost a stavbu hodinek.
Saz. čís. 586.
Pouzdra k hodinkám.
1.
(1) Ustanovení 1. všeobecné vysvětlivky k hodinám, dále ustanovení vysvětlivek k saz. čís. 585 se vztahují také na pouzdra k hodinkám saz. čís. 586.
(2)
Platinová pouzdra k hodinkám, saz. pol. 586a).
2.
(1) Pouzdry saz. pol. 586c) jsou pouzdra z obecných kovů nebo ocele, jež nejsou ani zcela ani zčásti zlacena nebo stříbřena, dále z kosti, ze dřeva, slonoviny, želvoviny a pod.
(2)
Vnější (ochranná) pouzdra k hodinkám se vyclívají podle své jinaké povahy sazební.
3.
Dílce středních částí, jako oblíky a vnější a vnitřní pláště, dovážené jednotlivě (t. j. nejsou-li na střední části připevněny nebo nejsou-li zároveň se středními částmi k nim patřícími zabaleny v jednom nákladovém kuse), se neprojednávají podle saz. čís. 586, nýbrž podle své bližší povahy jako výrobky zlaté nebo stříbrné, a jsou-li z kovů obecných nebo ocele, jako hodinkové součástky podle ustanovení k saz. čís. 588.
Saz. čís. 587.
Hodinkové stroje, též deštičky k hodinkovým strojům (hodinkové kostry) a neopracované (surové) stroje hodinkové.
1.
Vnitřky hodinek sestavené z hodinkových součástek na destičkách k hodinkovým strojům se projednávají jako hodinkové stroje, i kdyby scházely k úplnosti jednotlivé součástky hodinkové nebo i více jich. Pro rozlišování hodinkových strojů od hodinových strojů saz. čís. 589 mají platnost tytéž znaky, jak jsou udány ve vysvětlivkách k saz. čís. 590 o součástkách k hodinám; je-li pochybnost vyclí se stroj podle saz. čís. 587. Viz také vysvětlivky k saz. čís. 589.
2.
(1) Destičky (platiny, nosiče hodinkových strojů) jsou největší částí hodinkového stroje, jež je jeho základnou, do níž a na niž se většinou šroubky upevňují jednotlivé součástky, jako kolečka, pastorky, pera, natahovací soustava atd.
(2)
Destičky pro stroje, sestrojené jako stroje hodinkové pro větší hodiny (cestovní, vozidlové, hodiny na psací stůl), se zařaďují do saz. čís. 589 tehdy, dá-li se jejich příslušnost do tohoto čísla jistě poznat.
3.
Neopracované (surové) stroje hodinkové (ébauches) jsou součástky zhruba sestavené na destičkách a můstcích, mající též nutná kolečka, pastorky a natahovací soustavu, avšak postrádají kaménků, chodu a číselníku; potřebují většinou ještě značného opracování, leštění, třeba i zlacení a pod.
Saz. čís. 588.
Hodinkové součástky.
1.
(1) Za hodinkové součástky saz. čís. 588 se pokládají jenom jednotlivé součástky hodinkových strojů, jmenovitě tyto: čípky, číselníky a číselníkové kruhy, chody (échappements), chody kotvové, klíčky hodinkové a jejich části, kolečka, můstky, oblíky k pouzdrům, pera, ručičky, válečky, vlásky, vřeténka.
(2)
Součástky sestavené v hodinkové stroje se projednávají i tenkrát jako hodinkové stroje, chybějí-li jednotlivé součástky; viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 587.
(3)
Na zlacení číslic nebo úzkého okrajového proužku se nehledí při zařaďování hodinkových číselníků z obecných kovů, rovněž jako na podobné nepodstatné ozdoby.
(4)
Součástky hodinkové, které nejsou z kovu, na př. dřevěné, kostěné, skleněné, papírové atd., se zařaďují podle povahy hmoty.
(5)
Destičky hodinkových strojů, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 587.
(6)
Ozdobné řetízky k hodinkám se vyclívají jako mužské nebo ženské šperky podle hmoty, z níž jsou vyrobeny.
Saz. čís. 589.
Hodiny a hodinové stroje výslovně nejmenované; hodinové kostry; pastorky se zasazenými čípky a přinýtovanými kolečky.
1.
(1) Do saz. čís. 589 patří hodiny poháněné závažím nebo perem, na př. švarcvaldky (černoleské), budíky, hodiny cestovní, kontrolní, nádvorní, staniční, telegrafní a veškeré hodiny nástěnné, též hodiny obrazové, jakož i všeliké hodiny stojací (pod sklem nebo sloupkové) a jejich stroje; do tohoto čísla náležejí též hodiny elektrické a všeliké hodinové stroje elektrické (i věžní hodiny elektrické a hodinové stroje elektrické k věžním hodinám), mají li jen nějaký mechanismus k pohybu ručiček. Elektroměry (počitadla ampérových hodin) se nepokládají za hodiny.
(2)
Hodiny hrací se zařaďují bez zřetele na hrací strojek. Malé hodiny a hodinové stroje velikosti hodinek, které se zasazují do rukojetí holí a deštníků, do pouzder na doutníky a pod., jakož i hodiny téže velikosti v kožených pouzdrech a pod. k upotřebení v automobilech, přepychových vozidlech atd. se vyclívají jako hodinky nebo hodinkové stroje. Viz také 2. všeobecnou vysvětlivku k hodinám.
2.
(1) Hodinové kostry saz. čís. 589 jsou desky spojené sloupky, mezi nimiž se sestavují součástky ve stroje.
(2)
Hodinové skřínky bez strojů a bez hodinových součástek se vyclívají podle své bližší povahy sazební.
Saz. čís. 590.
Všeliké součástky k hodinám saz. čís. 589.
1.
(1) Za všeliké součástky k hodinám saz. čís. 589 se pokládají jen jednotlivé součástky, z nichž se skládají hodinové stroje a hodiny zmíněného čísla, zejména čepy, číselníkové kruhy, číselníky s číslicemi nebo bez nich, chody (échappements), chody kotvové, klíče hodinové a jejich části, kolečka, kotvy, kyvadla, můstky, pera, stupnice (na kontrolu svislé polohy kyvadla), vlásky, vřetena.
(2)
Tyto součástky se liší od součástek hodinkových saz. čís. 588, jsou-li pro hodiny a hodinky stejného tvaru, hlavně větším rozměrem, dílem i tím, že bývají méně jemně provedeny. Jsou-li pochybnosti, jež nemohou znalci vysvětlit, zejména u součástek výslovně nejmenovaných malých hodin a hodinových strojů saz. čís. 589, vyclívají se tyto součástky podle saz. čís. 588.
(3)
Skřínky, zvonky, závaží, řetízky k závážím, ozdobné řetízky k hodinám, jakož i hodinové součástky nekovové, na př. dřevěné, kostěné, skleněné, papírové, se vyclívají podle povahy hmoty.
(4)
Zlacení nebo stříbření hodinových součástek saz. čís. 590 nemá vliv na zařadění.
(5)
Kostry k hodinám saz. čís. 589, dále pastorky se zasazenými čípky a přinýtovanými kolečky, saz. čís. 589.
2.
Pera spirálová (tažná) k hracím strojkům a pod., ručičky ke kontrolním počitadlům, kolečka k hybným ústrojím, smaltované desky s otvory na ručičky a na natahování, na něž se pokládají kroužky s číslicemi, číselníkové kruhy, klíčky a pod., jichž lze použít jako hodinových součástek nebo k sestavení předmětů zařaděných do jiných čísel, se vyclívají podle saz. čís. 590.
Saz. čís. 591.
Hodiny věžní a jejich součástky.
(1)
Stroje věžních hodin se vyclívají jako hotové hodiny věžní. Na součástky sem patřící se vztahují obdobná ustanovení o součástkách saz. čís. 588 a 590.
(2)
Elektrické hodiny věžní a elektrické stroje hodinové do věžních hodin, saz. čís. 589.
XLV.
Kuchyňská sůl.
Saz. čís. 592.
Kuchyňská sůl čistá (kamenná, vařená a mořská sůl) nebo pomíšená s jinými látkami (dobytčí sůl, solné louhy, rapy, solanka), nejsou-li takovéto směsi zařaděny do jiného čísla.
1.
(1) Sem patří kuchyňská sůl (chlorid sodný) jak nepomíšená (kamenná, vařená, mořská, též zboží z kamenné soli), tak i pomíšená s jinými látkami, na př. sůl dobytčí, sůl (solné kameny) k lizu pro vysokou zvěř nebo pro dobytek v každé úpravě a bez zřetele na vnější označení, solné louhy, solanky (rapy), hořký louh, matečný louh ze solivarů, tekutý i odpařený, pokud povaha tohoto zboží neodůvodňuje zařadění do saz. čís. 593, 594 a 595 nebo do jiných sazebních čísel.
(2)
Sem patří též hnojivé soli draselné a umělá hnojiva ze solných směsí, obsahující více než 70% soli kuchyňské (viz též 1. vysvětlivku k saz. čís. 599).
2.
(1) Dehtová barviva s přísadou kuchyňské soli, viz 9. vysvětlivku k saz. čís. 625.
(2)
Solný lák (sleďový lák, salamoja), saz. čís. 592, nevyclívá-li se za sazbu ryb saz. čís. 120, 121 a 122; t. zv. konservující sůl (rozličné přísady ke konservování jídel, též smíšené s kuchyňskou solí) a sůl kořeněná, saz. čís. 132; pastilky obsahující sůl kuchyňskou, saz. čís. 630.
Saz. čís. 593 a 594.
Kuchyňská sůl chemicky čistá (chlorid sodný chem. čistý), potom pevné výrobky zřídelné, obsahující kuchyňskou sůl, k účelům léčebným a vědeckým.
Solanka (rapy) a matečné louhy, obsahující kuchyňskou sůl, k účelům léčebným.
(1)
Chemicky čistou kuchyňskou solí se rozumí jen chemicky připravený, úplně čistý výrobek. Jsou-li pochybnosti, zdali má zboží být projednáno podle saz. čís. 592 či podle saz. čís. 593, vyžádá si celní oddělení ONV — aniž zdrží projednání zásilky — posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
(2)
Pevné zřídelní výrobky, obsahující kuchyňskou sůl a solanky (rapy), označené nápisy, nálepkami, návody k upotřebení a pod. jako léčebné, saz. čís. 630, navoněné, saz. čís. 633.
Saz. čís. 595.
Mořská voda přírodní.
Sem patří mořská voda přírodní (nenasycená), která neobsahuje více než 5% pevných součástek; v jiném složení saz. čís. 592, po případě saz. čís. 594.
XLVI.
Chemické látky pomocné a chemické výrobky.
Do této saz. třídy patří výslovně jmenované prvky (saz. čís. 596), kysličníky a zásady (saz. čís. 597), kyseliny (saz. čís. 598), soli a jiné výslovně jmenované anorganické a organické sloučeniny (saz. čís. 599—604) a ostatní chemické látky pomocné a chemické výrobky, na př. umělé černi, tmely, klih, ethery atd. (saz. čís. 605—622).
Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XLVI.
(1)
Nepostačí-li u jednotlivých chemických látek pomocných a chemických výrobků pro rozpoznání a určení dováženého zboží popisy a rozlišovací znaky od podobných látek, nutno přikročit k chemickému prozkoumání.
(2)
Ani látky poměrně velmi jednoduchého složení (kovy, kyseliny, zásady, soli a pod.) nejsou zpravidla chemicky čisté, nýbrž obsahují obyčejně vedle hlavní součástky větší nebo menší množství jiných látek jako nečistot. Tyto vedlejší součástky mohou jednak snadno vést k nesprávným závěrům o povaze zboží, jednak jsou potud důležité, že jejich množství podmiňuje jakost a tím i cenu chemických pomocných látek a výrobků. Za účelem celního projednání zkouší se zboží na tyto součástky jen výjimečně. Vedle toho nutno si ještě uvědomiti, že chemická povaha směsí, pak látek komplikovaného složení (na př. většiny ústrojných látek) a vzácných chemických pomocných látek a výrobků (na př. sloučenin osmia) může být zjištěna jen složitými vědeckými zkušebními methodami. Z těchto důvodů bude mít zkouška, provedená celním oddělením, nejde-li o látky nepochybně jednoduché a čisté, vědy jen povahu zkoušky všeobecné, již bude po případě nutno doplniti dobrozdáním příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
(3)
Nejdůležitější chemické sloučeniny se zjišťují kvalitativně zkouškami suchou nebo mokrou cestou.
a)
Zkoušky cestou suchou. Sem patří na př. u sloučenin olova redukce na zrnko kovu charakteristických vlastností žíháním na uhlí za pomoci dmuchavky, dále žíhání látek samotných nebo s přísadami ve skleněné trubičce, při čemž se tvoří páry nebo se objevují i jiné úkazy, které buď již samy o sobě jsou rozhodujícím znakem nebo aspoň udávají směrnici pro další zkoumání. Tak na př. cukr a jiné organické látky žíháním zuhelňují, salmiak a jiné soli amonné bez rozkladu těkají a pod.;
b)
zkoušky cestou mokrou. Je to nejobvyklejší methoda; její použití předpokládá, že jde o tekutinu nebo o roztok pevné látky; přísadou činidel vznikají v nich charakteristické sraženiny nebo zabarvení, které prokazují přítomnost určitých látek, případně se vyvíjejí plyny nebo teplota reagujících látek stoupne a pod.
(4)
Kyselina sírová dává na př. s roztokem soli barnaté sraženinu síranu barnatého nerozpustnou v kyselinách, chroman draselný s roztokem soli olovnaté žlutou sraženinu chromanu olovnatého, nadbytkem čpavku dávají roztoky solí měďnatých a nikelnatých modré zbarvení. Polijeme-li sodu kyselinou, uniká za šumění plynný kysličník uhličitý. Má-li být látka zkoušena cestou mokrou, nutno ji rozpustiti, není-li už sama o sobě tekutou. Podle rozpustnosti mohou nastat různé případy, a to:
a)
Látka se ve vodě rozpouští bez chemické proměny;
b)
je ve vodě nerozpustná, rozpouští se však ve zředěných kyselinách (na př. solné, dusičné);
c)
je i v kyselinách nerozpustná.
(5)
Rozpustnost se proto musí zjistit pečlivě touto zkouškou:
a)
Vzorek vaříme v malé baňce asi s desateronásobným množstvím vody. Rozpouští-li se látka, odfiltrují se případné nerozpustné nečistoty (písek a pod.) a čirého filtrátu se použije k dalšímu zkoumání. Rozpouští-li se jen zčásti a zbývá-li značnější množství nerozpuštěno, jde zpravidla o směs látek rozpustných a nerozpustných. Abychom zjistili, že se alespoň část látky rozpustila, odpaříme několik kapek filtrátu na platinovém plíšku nebo ve skleněné misce na vodní lázni, při čemž zbude rozpuštěná látka v pevném stavu (často ve způsobě krystalů). U látek ve vodě rozpustných je třeba kromě rozpustnosti sledovat také jejich chování k lakmusovému papírku (kyselá nebo zásaditá reakce).
b)
Je-li látka ve vodě nerozpustná, zahřejeme ji asi s trojnásobným množstvím zředěné kyseliny solné, roztok zředíme asi sedmi díly vody a podle potřeby zfiltrujeme. Tento kyselý roztok slouží právě tak jako vodný roztok k provedení reakcí níže sestavených, při čemž nutno ovšem přihlédnout k použitému rozpouštědlu. Jde-li o zkoušení kovů, použijeme za rozpouštědlo — pokud je vůbec nutno je rozpustit — zpravidla kyseliny dusičné místo kyseliny solné.
c)
Je-li látka ve vodě i v kyselině solné nerozpustná nebo jen málo rozpustná, použijeme ještě příslušných speciálních reakcí.
(6)
V připojených tabulkách jsou uvedeny nejdůležitější reakce na kovy a na kyseliny, t. j. na příslušné ionty, nejčastěji se vyskytujících sloučenin. Pro ostatní chemické sloučeniny nelze zde podat všeobecný návod k jejich určení. Takovéto sloučeniny buďtež v pochybných případech zaslány bezpodmínečně k rozboru příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.
A.
Reakce na kovy (kationty).
Prvek (chem. značka)Reakce rozpustných sloučeninNerozpustné sloučeniny a jejich reakce
I. Skupina mědi.
Sirníky jsou nerozpustné ve zředěné kyselině solné i v alkalických sirnících. Roztoky solí kovů této skupiny srážejí se proto sirníkem sodným; sirníky jsou až na kademnatý černé. Rovněž se srážejí uhličitanem sodným.
Měď
(Cu)		Čpavkem v nadbytku vzniká temně modré zbarvení.
Železný hřebík se pomědí.		Měděný kyz se rozpouští v kyselině dusičné, při čemž se vylučuje síra.
Vizmut
(Bi)		Roztoky obsahující málo volné kyseliny, po případě čpavkem téměř zneutralisované, dávají s větším množstvím vody bílou sraženinu nerozpustnou v kyselině vinné. Podobně se chovají také sloučeniny antimonu, avšak tyto hydrolysou vzniklé sloučeniny antimonu se v kyselině vinné rozpouštějí; vizmut se liší od antimonu též tmavohnědou až černou barvou sirníku.
Olovo
(Pb)		Přísadou zředěné kyseliny sírové vznikne bílá sraženina síranu olovnatého. Sirník sodný dává sraženinu černou, chroman draselný žlutou (chromová žluť); k alkalickým roztokům musí se při této reakci dříve přidat něco kyseliny octové, k roztokům, jež obsahují kyselinu solnou nebo mnoho kyseliny dusičné, octanu sodného Chromová žluť je rozpustná v nadbytečném louhu. Viz poznámku u stříbra.
Pevné sloučeniny olova dají, žíhají-li se se sodou dmuchavkou na uhlí, měkké zrno kovového olova		Síran olovnatý se rozpouští v octanu amonném s přísadou amoniaku. Roztok dává pak reakce na olovo, jak vedle uvedeno.
Leštěnec olověný se rozpouští částečně v kyselině dusičné; přitom se vylučuje síra a část olova jako nerozpustný bílý síran olovnatý.
Stříbro
(Ag)		S kyselinou solnou vzniká bílá sraženina chloridu stříbrného, jež jest nerozpustná v kyselině dusičné, rozpouští se však v nadbytku čpavku. Na světle tato sraženina po nějakém čase zčerná. (S kyselinou solnou dávají bílou sraženinu též roztoky solí olovnatých a rtuťných; vzniklý chlorid olovnatý se rozpouští v horké vodě, rtuťný amoniakem černá.)Chlorid, bromid a jodid stříbrný se poznávají tím, že černají na světle.
Rtuť
(Hg)		Se sirníkem sodným vzniká černá sraženina, jež se ve zředěné kyselině dusičné nerozpouští; sraženina bývá často z počátku červená a teprve dalším přídavkem sirníku sodného zčerná.
Na lesklém (čistém) plechu měděném vzniká lesklá skvrna kovové rtuti.
Viz poznámku u stříbra.		Rumělka, jako vůbec všechny pevné sloučeniny rtuti, dává žíháním s kalcinovanou sodou v trubičce na jednom konci zatavené kapky nebo zrcadlo rtuti.
Chlorid rtuťný (kalomel) amoniakem zčerná.
Kadmium
(Cd)		Se sirníkem sodným vzniká žlutá sraženina, jež se nerozpouští v nadbytku sirníku (na rozdíl od sirníků skupiny arsenu) ani ve zředěné kyselině solné.Kadmiová žluť (sirník kademnatý) se rozpouští v kyselině dusičné.
II. Skupina arsenu.
Sirníky jsou v kyselinách nerozpustné, v alkalických sirnících však rozpustné. Srážejí se proto sirníkem sodným, který však nesmí býti v přebytku (přidává se tudíž po kapkách). Sirníky jsou žluté až oranžové, sirník cínatý je hnědý.
Arsen
(As)		Gutzeitova reakce. Již nepatrné množství sloučenin arsenu (vyjma sirníky arsenu) vyvíjí s čistým zinkem a čistou zředěnou kyselinou sírovou (působením vodíku ve zrodu) plynný arsenovodík (jedovatý!). Uzavřeme-li otvor baničky, v níž se arsenovodík vyvíjí, vatou a položíme na ni kousek filtračního papíru, na nějž jsme dali kapku nasyceného roztoku dusičnanu stříbrného, vznikne žlutá skvrna, jež zčerná, byla-li povlhčena vodou. Abychom urychlili vývoj vodíku, přidáme k zinku kousek platinového drátku, jenž po skončení pokusu zbude nezměněn.
O rozpoznávání kyseliny arsenité (kysličníku arsenitého) od kyseliny arseničné viz 6. vysvětlivku k saz. čís. 597.		Sirníky arsenu (realgar a auripigment) se rozlišují od látek podobného vzhledu těkavostí při žíhání (sublimací).
Antimon
(Sb)		Vodný roztok okyselený kyselinou solnou dává s trochou sirníku sodného oranžově červenou sraženinu. Viz též poznámku u vizmutu.
Cín
(Sn)		Z roztoku v kyselině solné vylučuje se cín přídavkem kovového zinku jako houbovitá hmotaKysličník cíničitý, cínový popel, viz vysvětlivky k saz. čís. 597
III. Skupina železa.
Sirníky kovů této skupiny, sražené sirníkem sodným, rozpouštějí se ve studené zředěné kyselině solné až na sirníky niklu a kobaltu. Sirníky jsou černé až na sirník manganatý (pleťový) a sirník zinečnatý (bílý).
Uhličitanem sodným vzniká rovněž sraženina.
Železo
(Fe)		Se sirníkem sodným vzniká černá sraženina, jež jest rozpustná ve zředěné kyselině solné, při čemž se vylučuje síra.
Roztoky solí železitých, okyselené kyselinou solnou, dávají se žlutou krevní solí modrou sraženinu, kdežto v roztocích solí železnatých vzniká modrá sraženina červenou krevní solí.
Nikl
(Ni)		Čpavkem vzniká modré zbarvení jako u mědi. S roztokem dimethylglyoximu dávají v mírně amoniakálném prostředí červenou sraženinu. Roztoky solí niklu nedávají na lesklém (čistém) železe povlak barvy mědi.
Mangan
(Mn)		Všecky pevné sloučeniny manganu, i nerozpustné, dávají tavením se sodou a ledkem na platinovém plíšku tmavozelenou taveninu. Aby se mohla provést tato reakce s roztoky sloučenin manganu, nutno několik kapek roztoku odpařit. Jsou-li přítomny organické látky (na př. u sikativů), je třeba hmotu dříve zpopelnit.
Zinek
(Zn)		Se čpavkem vzniká bílá sraženina, rozpustná v nadbytku srážedla (na rozdíl od hliníku). Roztok takto získaný dává se sirníkem sodným bílou sraženinu. Je-li přítomno železo jako nečistota, jest sraženina více méně šedá. Kysličník zinečnatý, jako všecky netěkavé sloučeniny zinku, silným žíháním zežloutne a po vychladnutí opět zbělá.
Kobalt
(Co)		Boraxová perlička se barví při žíhání modře.
IV. Skupina chromu.
Sirníkem sodným vzniká sice sraženina, nejsou to však sirníky, nýbrž hydroxydy.
Chrom
(Cr)		Všecky sloučeniny chromu, i nerozpustné, dávají, jsouce taveny se sodou a ledkem, žlutou taveninu, jež se ve vodě rozpouští na roztok žluté barvy, jenž s octanem olovnatým dává žlutou sraženinu. Abychom dokázali chrom v organických látkách (černích na kůže a pod.), musíme je zprvu zpopelnit; popelu se pak použije k reakci svrchu popsané.
Hliník
(AI)		Čpavkem vznikne bílá, rosolovitá sraženina, jež jest v nadbytku čpavku nerozpustná (na rozdíl od zinku). Sodným louhem vzniká podobná sraženina, jež se však v nadbytečném louhu rozpouští, při čemž vzniká hlinitan sodný. Z tohoto roztoku sráží chlorid amonný za tepla opět hydroxyd hlinitý.Kysličník hlinitý, přírodní hlína a jiné křemičitany hliníku dávají, žíháme-li je dmuchavkou na uhlí a poté povlhčíme trochou soluce kobaltové a opět žíháme, blankytnou hmotu.
V. Žíravé zeminy.
Nesrážejí se sirníkem sodným, zato však uhličitanem sodným. Kovy jiných skupin, jež při této reakci vadí, možno odstranit přidáním sirníku sodného, zfiltrováním, povařením filtrátu s kyselinou solnou a opětovnou filtrací.
Baryum
(Ba)		Roztok v kyselině solné dává, přidáme-li k němu sádrovou vodu, bílou sraženinu síranu barnatého. Sloučeniny barya na platinovém drátku povlhčené kyselinou solnou barví plamen zeleně (viz kyselinu boritou).Síran barnatý jest ve zředěných kyselinách nerozpustný, rozpouští se však poněkud v sehnané kyselině sírové, zahřejeme-li ji. Barví po ovlhčení kyselinou solnou rovněž plamen, ale méně zřetelně.
Stroncium
(Sr)		Roztok v kyselině solné dává s kyselinou sírovou po krátké době anebo ihned bílou sraženinu, se sádrovou vodou (viz baryum) teprve po delší době. Sloučeniny stroncia dávají, ovlhčíme-li je kyselinou solnou, purpurové zbarvení plamene (viz vápník).Síran strontnatý jest ve zředěných kyselinách velmi nesnadno rozpustný; skýtá po ovlhčení kyselinou solnou charakteristické zbarvení plamene.
Vápník
(Ca)		Kyselina sírová dává sraženinu jen v sehnaných roztocích, sádrová voda nedá ji vůbec. Sloučeniny vápníku, byvše ovlhčeny kyselinou solnou, zbarvují plamen žlutočerveně (viz stroncium)
Nejcitlivější jest reakce se šťavelanem amonným. Přidáme čpavku, a vznikne-li snad sraženina (je-li přítomen hliník), zfiltrujeme ji; pak přidáme šťavelan amonný. Je-li přítomen vápník, vznikne bílá, v kyselině octové nerozpustná sraženina. Sloučeniny barya, stroncia a hořčíku nesmějí být přítomny, ježto skýtají podobné sraženiny.		Síran vápenatý jest ve vodě nesnadno, ve zředěné kyselině solné dosti snadno rozpustný. Roztok dává reakci se šťavelanem amonným
Hořčík
(Mg)		Přidáme-li čpavek, vzniká bílá sraženina rozpustná v nadbytečném chloridu amonném. Nezískáme-li pro přítomnost jiných kovových sloučenin dokonalého roztoku, zfiltrujeme a k filtrátu přidáme fosforečnan sodný Horečnaté soli dávají s tímto činidlem v nepřítomnosti kovů žíravých zemin bílou krystalickou sraženinu.
VI. Alkalické kovy.
Nesrážejí se ani sirníkem sodným ani uhličitanem sodným. Všechny jednoduché sloučeniny alkalických kovů
jsou rozpustné ve vodě, při nejmenším za varu.
Draslík
(K)		Nepříliš zředěné roztoky, povařeny s trochou octanu sodného, a je-li potřebí, zfiltrovány, okyseleny kyselinou octovou a ochlazeny, dávají s kyselinou vinnou krystalickou sraženinu vinného kamene. Sloučeniny draslíku barví plamen fialově červeně. Zbarvení stává se již stopami velmi rozšířeného sodíku nezřetelné nebo zcela zastřené. Aby byla reakce draslíku viditelná, musí být zabarvení sodíkem neutralisováno. Toho dosáhneme, pozorujeme-li zbarvený plamen temně modrým sklem, jež světlo sodíkové absorbuje a propouští jen draslíkem vzniklé fialové paprsky Taková skla lze obdržet u příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
Sodík
(Na)		Všecky sloučeniny sodné zbarvují plamen intensivně žlutě. Slabé žluté zbarvení pochází jen od nepatrného znečištění solemi sodnými, jež lze téměř všude zjistit. Spolehlivější jest reakce na sodík s kyselým pyroantimoničnanem draselným; připravíme sehnaný roztok zkoušeného vzorku, povaříme jej s trochou uhličitanu draselného, zfiltrujeme, je-li třeba, a přidáme po zchladnutí několik kapek roztoku kyselého pyroantimoničnanu draselného. Je-li přítomna sloučenina sodíku, vznikne zejména při tření skleněnou tyčinkou krystalická sraženina kyselého pyroantimoničnanu sodného
Lithium
(Li)		Sloučeniny lithia vyznačují se tím, že zbarvují plamen karmínově červeně.
Amonium
(NH4)		Amonné soli těkavých kyselin při zahřívání těkají úplně. Jak pevné, tak i rozpuštěné sloučeniny amonné uvolňují při zahřívání se sodným louhem plynný čpavek, jenž zbarví červený lakmusový papírek na modro a má štiplavý zápach.
B.
Reakce na kyseliny (anionty).
V této tabulce jest ve třetím sloupci u každé kyseliny uvedeno, jak se chovají nejdůležitější její soli k rozpouštědlům; přitom bylo místo přesných označení použito chemických značek kovů a těchto zkratek: „vr“ značí „ve vodě rozpustná“, „sr“ značí v „kyselině solné rozpustná“ a „nr“ značí „ve vodě a v kyselině solné nerozpustná“.
KyselinyReakce rozpustných sloučeninRozpustnost různých solí
Kyselina sírováChloridem barnatým vzniká v roztoku okyseleném kyselinou solnou bílá sraženina síranu barnatého.vr: Cu, Ag, Hg, Cd, Fe, Ni, Cr, Zn, AI, Mg, K, Na, NH₄.
sr: Ca.
nr: Pb, Ba, Sr.
Kyselina solnáV roztoku okyseleném kyselinou dusičnou dává dusičnan stříbrný bílou sraženinu chloridu stříbrného, jež se na světle zbarvuje tmavě (viz stříbro).vr: Cu, chlorid rtuťnatý, Cd, Fe, Ni, Cr, Zn, AI, Mg, K, Na, NH₄.
Chlorid olovnatý jest rozpustný jen
ve vroucí vodě.
nr: Ag, chlorid rtuťný.
Kyselina dusičnáPevné sloučeniny vyvíjejí, jsou-li zahřáty s kyselinou solnou, chlor a třaskají, byvše žihány na dřevěném uhlí. Vaříme-li jejich roztoky s kyselinou sírovou a několika kapkami roztoku indigového, odbarvují indigo. Smícháme-li je se stejným objemem sehnané kyseliny sírové, dávají, byl-li po ochlazení pozorně přilit roztok zelené skalice, na styčné ploše obou tekutin hnědou vrstvu.vr: všechny sloučeniny.
Kyselina siřičitáSiřičitany vyvíjejí, byvše polity zředěnou kyselinou sírovou, zápach po kysličníku siřičitém.Kyselé soli jsou vesměs rozpustné, z normálních je sůl barnatá a vápenatá ve vodě nerozpustná, v kyselinách rozpustná.
Kyselina sirnatáVyskytuje se jen ve způsobě solí, které se chovají ke kyselině sírové jako siřičitany, vylučují však současně síru.
SirovodíkVodné roztoky sloučenin sirovodíku (sirníky) dávají s octanem olovnatým černou sraženinu. Nerozpustné sirníky se převedou v rozpustné tavením se sodou. Sirníky rozložitelné zředěnou kyselinou solnou vyvíjejí při rozkladu sirovodík.vr: Ca, Ba, Sr, Mg, K, Na, NH₄
sr: Fe, Zn, Mn.
nr: As, Sb, Sn, Cu, Pb, Bi, Ag, Hg, Cd.
Kyselina
fosforečná		Volné kyseliny fosforečné (ortho-, meta- a pyro- fosforečná) a jejich soli dávají, byvše povařeny s kyselinou dusičnou, za přísady soluce molybdenové, žlutou sraženinu.vr: K, Na, NH₄.
sr: Ag, Fe, Mn, Zn, AI, Mg, Ca, Ba, Sr.
Kyselina boritáLihový roztok volné kyseliny borité zapálen hoří zelenavým plamenem; boritany dají tuto reakci teprve po přídavku sehnané kyseliny sírové.vr: K, Na, NH₄.
sr: Cu, Pb, Ag, Hg, Cd, Fe, Ni, Cr, Zn, AI, Mg, Ca, Ba, Sr.
Kyselina
šťavelová		Volná kyselina zahříváním za částečného rozkladu sublimuje, soli se rozkládají, aniž vylučují uhlík, anebo jej vylučují jen nepatrně. Se čpavkem a chloridem vápenatým vzniká bílá sraženina nerozpustná v kyselině octové.vr: K, Na, NH₄
sr: Cu, Pb, Ag, Fe, Mn, Zn, AI, Mg, Ca, Ba, Sr.
FluorovodíkFluoridy dávají, smísíme-li je jemně rozmělněné s trochou křemenného prášku a ovlhčíme-li směs v porcelánovém kelímku sehnanou kyselinou sírovou a opatrně zahřejeme, páry fluoridu křemičitého. Pokryjeme-li kelímek skleněnou deskou, jež má na spodní straně kapku vody, vznikne na okraji kapky bílý kroužek. Delším působením se sklo naleptá (viz 6. vysvětlivku k saz čís. 698).
Kyselina uhličitáVšechny uhličitany vyvíjejí zředěnými kyselinami za šumění kysličník uhličitý, jenž ihned kalí barytovou vodu, na př. její kapku, jež lpí na skleněné tyčince.vr: K, Na, NH₄.
sr: Ag, Cu, Pb, Hg, Fe, Mn, Zn, AI, Mg, Ca, Ba, Sr.
Kyselina
křemičitá		Křemičitany kyselinami rozložitelné (na př. vodní sklo), vylučují, byvše polity kyselinou solnou, rosolovitou kyselinu křemičitou. Z ostatních se vylučuje kyselina křemičitá teprve po předchozím tavení jemně rozmělněných křemičitanů s alkalickými uhličitany na platinovém plíšku.vr: K, Na, NH₄.
sr nebo nr: všechny ostatní.
Bromovodík a jodovodíkVolné kyseliny a jejich soli se chovají k dusičnanu stříbrnému podobně jako kyselina solná, avšak vyloučený bromid a jodid stříbrný jsou nažloutlé až žluté.
Třepáme-Ii rozpuštěné bromidy a jodidy s chlorovou vodou (chlorovým vápnem) za přísady sirouhlíku nebo chloroformu, zbarví vyloučený brom sirouhlík nebo chloroform červenohnědě, vyloučený jod pak fialově.		vr: Cu, Fe, Mn, Zn, AI, Mg, Ca, Ba, Sr, K, Na, NH₄. nr: Pb, Ag, Hg.
Saz. čís. 596.
Prvky výslovně jmenované.
1.
(1) Síra se vyskytuje ryzí, dobývá se na př. tavením surové síry a hornin obsahujících síru a čistí se sublimací. Přichází do obchodu v prášku, kusech a roubících.
(2)
Síry se používá k výrobě kyseliny sírové, černého střelného prachu, kaučukového zboží a ultramarinu, pak v běličství, v zemědělství k potírání nemocí rostlin atd.
(3)
Síra je nerozpustná ve vodě a alkoholu, rozpustná v chloridu sirném a v sirouhlíku. Zahříváním taje a na vzduchu shoří modrým plamenem na kysličník siřičitý. Jemně práškovitá síra, sražená při sublimaci, se nazývá sirný květ; tento tvar síry je zbarven sytě žlutě.
(1)
K síře saz. pol. 596a) patří též koňská síra (zbytek po čištění síry) a „zolfo ramato či addizionato“, t. j. směs jemně rozmělněné síry s malým množstvím modré skalice. Jemně rozmělněná síra se značným množstvím modré skalice, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 602.
(5)
Sirné knoty (sirné proužky), saz. čís. 640.
(6)
Sirné mléko saz čís. 622 se získá vařením sirného květu s vápenným mlékem, zfiltrováním vzniklého roztoku a přidáním kyseliny solné. Užívá se ho k léčebným, jakož i ke kosmetickým účelům a přichází do obchodu, ač řidčeji, též těstovité.
(7)
Sirné mléko se liší od sirného květu (t. j. sublimované síry) a od síry pouze rozmělněné zřejmě bledší barvou a mnohem nepatrnější, pod mikroskopem snadno rozpoznatelnou velikostí jednotlivých částeček.
(8)
Bílý fosfor se vyrábí z kostí rozkladem fosforečnanu v nich obsaženého zahříváním s drobným dřevěným uhlím za nepřístupu vzduchu, v novější době též z jiných fosforečnanů v elektrických pecích.
(9)
Bílý čili žlutý fosfor se vyskytuje v kusech nebo tenkých tyčinkách nažloutle až načervenale bílých a může se zasílati pouze pod vodou, ježto se na vzduchu sám od sebe zapaluje. Lze jej snadno poznati podle jeho význačného zápachu a balení.
(10)
Červený fosfor vzniká zahříváním bílého fosforu v železných nádobách za nepřístupu vzduchu na 250 až 300°. Užívá se ho zejména k výrobě zápalek.
(11)
Červený či beztvarý fosfor je červenohnědý prášek bez zápachu nebo celistvé neprůhledné kusy, jež jsou na lomu téměř černé. Je-li čistý, není na rozdíl od bílého fosforu jedovatý, bývá však často znečištěn bílým fosforem. Nezasílá se také pod vodou, poněvadž se zapaluje teprve silnějším zahříváním.
(12)
Bílého fosforu se používá k výrobě jedu na myši (fosforového těsta), v lékařství, k výrobě bojových látek (fosforových zápalných bomb) a j.
(13)
Fosforové tablety, pilulky a podobné výrobky fosfor obsahující, k léčebným účelům, pak fosforové těsto (jed na krysy), saz. čís. 630.
(14)
Sirníky fosforu, též tetrafosfortrisulfid (sesquisulfid fosforu), saz. pol. 596a).
(15)
Fosforové tablety k metalurgickým účelům (t. j. kovy obsahující fosfor nebo sloučeniny fosforu s kovy), saz. čís. 622.
(16)
Kovový antimon se vyrábí z leštěnce antimonového pražením a redukcí utvořeného kysličníku antimonu uhlím nebo působením kovového železa; užívá se ho k výrobě kovových slitin (na př. tvrdého olova a kovu britania).
(17)
O rozlišování kovového antimonu od leštěnce antimonového viz vysvětlivky k saz. čís. 603.
(18)
Rtuť se vyskytuje v přírodě jako rumělka, zřídka ryzí. Vyrábí se zahříváním rumělky na vzduchu, přichází do obchodu obyčejně v lahvích z kujného železa a užívá se jí k plnění fysikálních přístrojů, pak k dobývání zlata a stříbra, k pokládání zrcadel a k výrobě chemických přípravků.
(19)
Podle saz. pol. 596a) se projednává též brom a jod, surové i čištěné, a selen.
(20)
Brom je v mořské vodě a ve stassfurtských odklizových solích, jod v popelu některých mořských rostlin (chaluh), z něhož se vyrábí. Kromě toho se získává při rafinaci surového čilského ledku.
(21)
Obou se užívá k výrobě lékárnických přípravků a dehtových barviv.
(22)
Brom je za obyčejné teploty těžká, červenohnědá kapalina, jež na vzduchu vyvíjí jedovaté hnědočervené páry pronikavého zápachu, podobného chloru.
(23)
K desinfekčním účelům přichází brom do obchodu též v pevném stavu jako Bromum solidificatum, t. j. křeménka ve tvaru válečků napojená bromem; tyto preparáty se projednávají podle saz. čís. 622.
(24)
Jod tvoří černošedé, tuhovité, kovově lesklé šupinky nebo tabulky osobitého, chloru podobného zápachu; zahříváme-li jej, vyvinuje fialově modré páry, působí žíravě a zbarvuje ústrojné látky přechodně žlutohnědě.
(25)
Jodové přípravky, podle povahy, saz. čís. 622 nebo 630.
(26)
Kovový selen přichází do obchodu v podobě červeného prášku nebo tuhově lesklých černých zrneček či malých podlouhlých krystalků.
2.
(1) Kovový arsen (šedý nebo černý arsenik, ryzí kovový arsenik) saz. pol. 596b) je hmota obyčejně tmavošedá, krystalická a drobivá, zřídka — jako dvakrát čištěné zboží — v dlouhých, špičatých krystalech; tvoří však též miskovitě zahnuté nebo krápníkovité kusy. Zahříváme-li malý kousek arsenu ve skleněné trubičce, sublimuje a tvoří arsenové zcadlo.
(2)
Arsen se získává jednoduchou sublimací z hornin obsahujících arsen ryzí nebo z arsenopyritu a užívá se ho k výrobě broků, v ohněstrůjství atd.
(3)
Do saz. pol. 596b) patří též kovy alkalické: sodík, draslík, lithium, rubidium a cesium, a kovy žíravých zemin: vápník, stroncium, baryum a radium, jakož i amalgamy a slitiny těchto kovů; tyto kovy uložené v minerálním oleji, saz. čís. 177, po příp. 178, v parafinu, saz. pol. 96b).
Saz. čís. 597.
Kysličníky a zásady, výslovně jmenované.
1.
(1) Žíravé draslo a žíravý natron saz. pol. 597a) se vyrábějí z potaše nebo z chloridu draselného, sody nebo z kuchyňské soli, v nejnovější době hlavně elektrolyticky. Jsou to silně žíravé, šedé, nažloutlé nebo bílé kusy či tyčinky, jež ve zředěném vodném roztoku s kyselinami nešumí nebo jen málo šumí, řidčeji bílý nebo špinavě bílý prášek, případně kusy nebo hmoty nalité do železných bubnů, jež dávají s vodou čiré, silné louhy (louh draselný nebo sodný).
(2)
Užívá se jich v mydlářství, v běličství, jakož i k výrobě chemických přípravků a rozlišují se od sebe chováním k sehnanému roztoku kyseliny vinné; přidá-li se větší nadbytek tohoto roztoku k louhu draselnému, vznikne na rozdíl od louhu sodného bílá krystalická sraženina.
(3)
Chemicky čisté žíravé draslo a chemicky čistý žíravý natron (hydroxyd draselný a sodný), v tyčinkách, kusech, prášku a pod., saz. čís. 622.
(4)
Čisté přípravky se rozlišují od technických barvou a tím, že neobsahují nečistoty vůbec nebo alespoň takové, jež by byly pro určité účely na závadu (na př. sloučeniny železa, chloru, síry).
(5)
Peroxyd sodíku a draslíku, saz. čís. 622.
2.
Žíravý louh draselný a sodný (vodné roztoky žíravého drasla a žíravého natronu) saz pol. 597b), zvané též obecně louhy, obsahují proměnlivé množství žíravého drasla nebo žíravého natronu. Přicházejí do obchodu čisté jako čiré kapaliny nebo více či méně znečištěny jako kalné roztoky, mísí se s vodou, reagují silně zásaditě a činí kůži kluzkou
3.
(1) Hydroxyd barnatý (baryumhydroxyd, žíravý baryt, kaustický baryt) saz. pol. 597c) se vyrábí ze sirníku nebo uhličitanu barnatého a upotřebuje se v analytické chemii. Tvoří bílé krystaly a rozpouští se snadno ve vroucí vodě na kalný roztok s bílou ssedlinou, jenž reaguje silně alkalicky, a zfiltrujeme-li jej a rychle zchladíme, vylučuje opět téměř všechnu rozpuštěnou hmotu jako krystalickou kaši. Kysličník uhličitý sráží z filtrovaného roztoku (barytové vody) bílý uhličitan barnatý. Zrnko hydroxydu barnatého, navlhčené kyselinou solnou a vložené do nesvitivého plamene, dává charakteristickou nažloutle želenou plamennou reakci barya. Stejně se chová kysličník barnatý saz. čís. 622, přípravek šedý nebo bílý, beztvarý nebo krystalický, jenž se s vodou silně zahřívá.
(2)
Jako pálená magnesie (chemicky nečistý kysličník hořečnatý) projednává se pálený, chemicky nečistý kysličník hořečnatý, jenž se získává jak z nečistého, sráženého, tak z přírodního uhličitanu hořečnatého (magnesitu), vyjma slinutý magnesit saz. čís. 150. Pálená magnesie slouží k výrobě žáruvzdorných cihel, magnesiových cementů a hmot na něm založených (xylolitu, dřevolitu), některých tmelů atd. a jako prostředek zmýdelňovací v tukovém průmyslu.
(3)
Chemicky nečistý, technický kysličník hořečnatý se rozlišuje od chemicky čistého kysličníku obsahem vedlejších součástek. Rozpouštíme-li jej v zředěné kyselině solné, zanechává více nebo méně nerozpustný zbytek (písek, kyselinu křemičitou); roztok dává se žlutou krevní solí modré zbarvení, způsobené přítomností sloučenin železa, a s chloridem barnatým obyčejně zákal nebo sraženinu síranu barnatého.
(4)
Kysličník hořečnatý, mající méně než 1% zbytku nerozpustného v kyselině solné (písku a hlíny), projednává se jako kysličník hořečnatý chemicky čistý, saz. čís. 622.
(5)
Kysličník hořečnatý, připravený ze sráženého uhličitanu hořečnatého, je obyčejně velice lehký a objemný prášek (výjimku tvoří Magnesia usta ponderosa), kdežto zboží vyrobené z magnesitu je vždy hutnější a dováží se v hrubých kusech, drobtech nebo jako bílý, načervenalý, nažloutlý nebo nahnědlý prášek.
(6)
Kysličník hořečnatý se liší od sráženého uhličitanu hořečnatého saz. čís. 622 a od mletého nebo plaveného magnesitu saz. čís. 150 silnější zásaditou reakcí, již jeví po navlhčení vodou. Čistý kysličník hořečnatý neobsahuje také vůbec kyselinu uhličitou — i velmi nečistý kysličník hořečnatý obsahuje jí jen poměrně málo — kdežto srážený a přírodní uhličitan (magnesit), rozmíchán ve vodě, šumí živě po přidání kyseliny. Při této reakci zahřívá se pak kysličník hořečnatý mnohem silněji než uhličitan hořečnatý.
(7)
Peroxyd hořčíku, saz. čís. 622.
4.
Peroxyd barya saz. pol. 597d) se získá zahříváním kysličníku barnatého v proudu vzduchu a slouží k výrobě peroxydu vodíku a jako bělicí prostředek. Je to těžký, bílý prášek, jenž se rozkládá zředěnými kyselinami, při čemž se tvoří peroxyd vodíku. Peroxyd barya dává s kyselinou sírovou nerozpustný síran barnatý (rozdíl od peroxydu sodíku a hořčíku). Roztok dává reakci na peroxyd vodíku, popsanou ve vysvětlivkách u saz. čís. 597.
5.
(1) Hydroxyd hlinitý (aluminiumhydroxyd) saz. pol. 597e) vyrobený uměle z bauxitu, kryolitu a pod., je bílý prášek, na omak ostrý, bez chuti, nebo tvoří bílé, kypré, snadno rozmělnitelné kusy, jež se rozpouštějí za varu v kyselině solné nebo sírové; přidáváme-li k tomuto roztoku po kapkách amoniak, vylučuje se opět hydroxyd hlinitý jako rosolovitá sraženina. Umělý hydroxyd hlinitý přichází do obchodu též jako pasta; je výchozí látkou k výrobě jiných sloučenin hliníku.
(2)
Od přírodních, mletých nebo plavených hlín (kaolinu a pod.) liší se umělý hydroxyd hlinitý nejen zevně, ale i svým chemickým složením. Tavíme-li totiž vzorek těchto měkkých, mastných, zemitě páchnoucích a chutnajících hlinek, jež lze — na rozdíl od umělého hydroxydu hlinitého — s vodou rozmísené hnísti, s trochou kalcinované sody a rozpustíme-li taveninu v malém množství vody, obdržíme ve filtrátu, přidáme-li pozorně zředěné kyseliny solné, charakteristickou klkovitou sraženinu kyseliny křemičité, která se u umělého hydroxydu hlinitého netvoří.
(3)
Kysličníkem hlinitým umělým saz. pol. 597e) se rozumí hydroxyd hlinitý žíhaný, nikoli tavený; hlinitan sodný a jiné hlinitany patří však do saz. čís. 622.
(4)
O rozlišování hlinitanu sodného od síranu hlinitého viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 601.
(5)
Kysličník hlinitý (žíhaný hydroxyd hlinitý) je v kyselinách nerozpustný, jinak má však podobné vlastnosti jako umělý hydroxyd hlinitý.
(6)
Hlinitan sodný (natriumaluminát) je bílá nebo nahnědlá drobivá hmota silně žíravé chuti, jež na rozdíl od kamenců reaguje zásaditě.
(7)
Povolení k dovozu kysličníku hlinitého podle poznámky k saz. pol. 597e) vydává ministerstvo financí.
6.
(1) Kysličník arsenitý (kyselina arsenitá, bílý arsenik, jedová moučka, jed na krysy) saz. pol. 597f) se získá při pražení arsenových rud a čistí se sublimací. Užívá se ho k výrobě sloučenin arsenu a ke konservování zvířecích koží, pak ve sklářství atd. Kysličník arsenitý je jako arsenová moučka bílý prášek, jako arsenové sklo tvoří však průhledné, sklovité kusy nebo bílou, porcelánovitou hmotu. Zahřívá-li se zrno kysličníku arsenitého v úzké skleněné trubičce s dřevěným uhlím, tvoří se arsenové zrcadlo.
(2)
Kyselina arseničná, saz. čís. 622.
(3)
Abychom rozpoznali kyselinu arseničnou od kysličníku arsenitého, rozpustíme malé množství vzorku v amoniaku, zneutralisujeme roztok přesně kyselinou dusičnou a přidáme dusičnan stříbrný. Je-li přítomen kysličník arsenitý, vznikne žlutá sraženina, kdežto je-li přítomna kyselina arseničná, utvoří se sraženina červenohnědá.
(4)
Arsenitany a arseničnany, saz čís. 622.
7.
(1) Zinková běloba (bílý kysličník zinečnatý, sněžná běloba, permanentní běloba, zinkový květ, pomfolix), saz. pol. 597g), se vyrábí spalováním kovového zinku nebo pražením zinkových rud. Je to bílý, kyprý, lehký prášek se slabým nádechem do citronově žlutá, jenž zahříváním zřetelně žloutne, po vychladnutí nabývá však opět své původní barvy. Od lithoponu saz. pol. 602f) se rozlišuje zinková běloba tím, že se rozpouští v kyselině solné bez vývoje sirovodíku. Lithopon vyvíjí působením kyseliny solné sirovodík a rozpouští se jen částečně.
(2)
Zinková šeď (šedý kysličník zinečnatý), vedlejší produkt při výrobě běloby zinkové, je nečistá běloba zinková. Rozpoznává se od podobné šedi zinkové saz. čís. 148, jež je mleté blejno zinkové, a od zinkového prachu saz. pol. 488c) podle chování ke zředěné kyselině solné, v níž se blejno zinkové rozpouští za vývoje sirovodíku, kysličník zinečnatý však bez podstatného vyvinování plynu. Zinkový prach saz. pol. 488c) žhne při zahřívání za vzniku kysličníku zinečnatého a rozpouští se při vaření s louhem sodným za vývoje vodíku. Se sehnanou kyselinou dusičnou dává zinková šeď čirý roztok, kdežto cínový popel saz. pol. 597h), jenž by mohl též býti zaměněn se zinkovou šedí, za těchto okolností se nerozpouští. Popel olověný saz. pol. 597i) se rozpouští v kyselině dusičné jako zinková šeď, roztok dává však se zředěnou kyselinou sírovou bílou sraženinu síranu olovnatého. O projednávání zbytků obsahujících kysličník zinečnatý viz též 9. vysvětlivku k saz. čís. 488.
(3)
O rozlišování zinkové šedi od zinkového popelu a pod. viz vysvětlivky k saz. čís. 488.
(4)
Hydroxyd zinečnatý, zinečnatan sodný, peroxyd zinku, saz. čís. 622.
8.
Umělý kysličník cíničitý (popel cínový, často zvaný potée) saz. pol. 597h) vzniká spalováním cínu na vzduchu. Je to bílý, žlutý nebo šedý prášek, nerozpustný v kyselinách a slouží k leštění, k výrobě smaltu, polev a mléčného skla. K umělému kysličníku cíničitému patří též kyseliny cíničité (α-cíničitá a β-cíničitá zvaná obyčejně metacíničitá, hydroxydy cíničité), jež vznikají působením sehnané kyseliny dusičné na kovový cín.
9.
(1) Olověný popel saz. pol. 597i), odpadek při výrobě olova, je těžký šedý prášek.
(2)
O rozlišování od zinkové šedi a cínového popelu viz 7. vysvětlivku.
(3)
Klejt (lithargyrum, stříbrný nebo zlatý klejt) saz. pol. 597k) je nažloutlý nebo načervenalý kysličník olovnatý tvaru krystalických šupin nebo drobtů, získaný při hutnickém zpracování stříbrných rud nebo tavením olova v plamenných pecích; klejt mletý saz. pol. 5971) je nažloutlý nebo načervenalý prášek.
(4)
Massikot saz. pol. 5971), jenž se vyrábí pražením kovového olova nebo zahříváním uhličitanu nebo dusičnanu olovnatého, je beztvarý prášek červenožlutý, zřídka masově červený.
(5)
Suřík (minium, pařížská červeň, satinová rumělka, Saturnova červeň) saz. pol. 5971) získává se pozorným zahříváním klejtu a massikotu nebo vhodným zpracováním olovnatých solí v plamenné peci.
(6)
Popel olověný, klejt a massikot jsou kysličníky olova; suřík je směs olovičitanu olovnatého a kysličníku olovnatého; dávají tudíž taveny se sodou na uhlí dmuchavkou zrno olova. Užívá se jich ve sklářství, k výrobě akumulátorů atd., suříku též jako barvy a k výrobě tmelů.
(7)
Suřík se rozpoznává od podobně zbarvené chromové červeně saz. čís. 626 a od rumělky saz. čís. 626 takto: Suřík působením mírně zředěné kyseliny dusičné zhnědne, kdežto chromová červeň a rumělka zůstávají nezměněny. Vaříme-li chromovou červeň s kyselinou solnou a přidáme-li několik kapek alkoholu, utvoří se zelený roztok s bílou ssedlinou. Suřík touto reakcí rovněž zbělí, roztok však zůstává nažloutlý. Při nejnepatrnějším odstínu roztoku do zelena lze tušiti přítomnost chromové červeně. Rumělka, zahřívána ve zkumavce s bezvodou sodou, dává na chladnějších místech zkumavky šedý nálet (kovové zrcadlo), který pod lupou se jeví jako kuličky rtuti. Tímto náletem se prozradí při popsané zkoušce již zcela nepatrná přísada rumělky k suříku.
(8)
Suřík krášlený, t. j. obarvený dehtovými barvivy (na př. pseudorumělka, nepravá rumělka), saz. čís. 626. Přísadu organických nebo dehtových barviv lze poznati extrakcí suříku vřelým alkoholem, v němž se barvivo rozpouští.
(9)
Jemně mleté směsi klejtu a písku ke keramickým účelům, saz. čís. 368.
(10)
Kysličník olovičitý, užívaný v průmyslu dehtových barviv a při výrobě určitých druhů zápalek, saz. čís. 622; je to tmavohnědý, v kyselině dusičné nerozpustný prášek; dováží se též těstovitý a při žíhání dmuchavkou se chová jako kysličník olovnatý.
10.
(1) Zkapalněný kysličník uhličitý (kyselina uhličitá) saz. pol. 597m) je kapalina bezbarvá, velmi pohyblivá, která se mění na vzduchu rychle v plynný kysličník uhličitý. Přichází do obchodu v ocelových lahvích a slouží k výrobě umělých minerálních vod, k provozu pivních tlakostrojů a strojů chladicích, jakož i k hašení.
(2)
Kysličník uhličitý tuhý, t. zv. suchý led, saz. čís. 621.
(3)
Hasicí granáty, a prášky, saz. čís. 622, bez ohledu na obal.
11.
(1) Voda amoniaková (čpavková voda plynárenská), bohatá amoniakem (zahuštěná), saz. pol. 597n), výchozí látka k výrobě čpavku a solí amonných, se vyznačuje žlutavou až červenohnědou barvou, pak obsahem sirovodíku, jejž lze zjistiti přidáním octanu olovnatého, který jím černá, konečně též tím, že zahuštěná voda plynárenská zůstavuje po odpaření obyčejně větší množství zbytku.
(2)
Tím se rozpoznává zřetelně od čpavku (amoniaku) saz. pol. 597o), jenž je kapalinou bezbarvou, nažloutlou nebo tmavou, štiplavě páchnoucí a barvící červený lakmusový papírek modře. Přiblížíme-li skleněnou tyčinku, ovlhčenou zředěnou kyselinou octovou, k nádobě, v níž je amoniak, vyvinuje se hustý bílý dým. Amoniak nezůstavuje po odpaření znatelného zbytku. Amoniaku se užívá k výrobě barev, v běličství, barvířství, k výrobě sody a solí amonných.
(3)
Surová voda plynárenská (odpadek při výrobě svítiplynu), saz. čís. 652.
(4)
Amoniaková (plynárenská) voda zahuštěná a čpavek se liší od surové vody plynárenské obsahem amoniaku.
(5)
Amoniaková voda, obsahující více než 5% čpavku, nejvýše však 15%, patří do saz. pol. 597n), s vyšším obsahem čpavku do saz. pol. 597o).
(6)
Zahuštěnou vodu amoniakovou možno projednat podle saz. pol. 597n) a amoniakovou vodu nezahuštěnou podle saz. čís. 652, bude-li nálezem příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy prokázáno, že zahuštěná neobsahuje více než 15% a nezahuštěná více než 5% čpavku.
(7)
Čpavek (amoniak) zkapalněný saz. pol 597p) je plynný amoniak, zkapalněný vysokým tlakem a silným ochlazením, jenž přichází do obchodu v ocelových lahvích a jehož se používá při výrobě ledu.
12.
(1) Peroxyd vodíku saz. pol. 597q) je bezbarvá kapalina, sloužící k bělení, jež lakmusový papírek zbarvuje červeně. Přidáme-li k malému množství peroxydu vodíku zředěné kyseliny sírové (1 : 10) a potom několik kapek roztoku dvojchromanu draselného, směs šumí a zbarvuje se z počátku modře, později zeleně od roztoku soli chromité.
(2)
Peroxyd vodíku, chemicky čistý, jest v obchodě pod názvy perhydrol či katharol v malých, dobře uzavřených a pečlivě zabalených skleněných lahvích; užívá se ho v lékařství a patří do saz. čís. 622.
(3)
Peroxyd vodíku, zvaný zlatá voda (na odbarvování vlasů), saz. čís. 633.
Saz. čís. 598.
Kyseliny výslovně jmenované.
1.
(1) Tekutou kyselinou fosforečnou saz. pol. 598a) se rozumí zejména kyselina orthofosforečná. Je to vodojasná, v surovém stavu nažloutlá, obyčejně syrupovitá tekutina, jež po opatrné neutralisaci amoniakem (t. j. bez přebytku tohoto činidla) dává s dusičnanem stříbrným kanárkově žlutou sraženinu, rozpustnou v kyselině dusičné.
(2)
Příbuzná, taktéž sem patřící tekutá kyselina pyrofosforečná dává touto zkouškou bílou sraženinu.
(3)
Jako tekutou kyselinu fosforečnou je třeba projednávat též těstovitou kyselinu fosforečnou.
(4)
Krystalovaná kyselina fosforečná, pak kyselina pyrofosforečná a kyselina metafosforečná, jež obě přicházejí v sklovitých, průhledných, ledu podobných kusech nebo tyčích, a anhydrid kyseliny fosforečné (anhydrid fosforečný, kysličník fosforečný), bílý sněhovitý prášek, jenž se rozpouští ve vodě za sykotu a na vzduchu se rozplývá, saz. čís. 622.
(5)
Všechny kyseliny fosforečné se připravují rozkladem fosforečnanu vápenatého kyselinou sírovou nebo působením kyseliny dusičné na fosfor, resp. kyselina pyrofosforečná a metafosforečná zahříváním kyseliny orthofosforečné, jež vzniká nejdříve. Anhydridu kyseliny fosforečné nabýváme spálením fosforu. Všech těchto přípravků se užívá jednak v lékařství, jednak k výrobě fosforečnanů a pod.
2.
(1) Kyselina solná (kyselina chlorovodíková) saz. pol. 598b), vyráběná rozkladem chloridu sodného kyselinou sírovou nebo přímým sloučením chloru s vodíkem, je vodojasná nebo nažloutlá, štiplavě páchnoucí kapalina, jež na vzduchu vyvíjí bílé páry, jimiž modrý lakmusový papírek červená. Držíme-li nad kyselinou solnou papírek navlhčený amoniakem, tvoří se hustý bílý dým.
(2)
Kyseliny solné se používá v průmyslu barvářském, metalurgickém a j., k výrobě salmiaku a jiných chemických přípravků, při výrobě klihu atd.
(3)
Ke kyselině dusičné saz. pol. 598b) patří dýmavá i obyčejná kyselina dusičná, jakož i směsi kyseliny dusičné s kyselinou solnou (na př. lučavka královská) a směsi kyseliny dusičné s kyselinou sírovou (na př. nitrační směsi).
(4)
Kyselina dusičná se připravuje na př. z čilského ledku zahříváním s kyselinou sírovou. Silnějším zahřátím se rozkládá při tomto pochodu část kyseliny dusičné a vzniká červená, dýmavá kyselina dusičná. V dnešní době se vyrábí hlavně katalytickým spalováním čpavku. Kyseliny dusičné se užívá k výrobě kyseliny sírové a při technickém zpracování kovů, jakož i k přípravě dehtových barviv a výbušných látek.
(5)
Kyselina dusičná je bezbarvá, nažloutlá nebo též žlutočervená kapalina, jež vyvíjí žluté páry a barví kůži i nehty trvale na žluto. Rozpouští kovy (na př. měď) za vývoje červených par.
(6)
Královská lučavka se vyznačuje tím, že rozpouští zlato; čára utvořená zlatým předmětem na zkušebním (prubířském) kameni zmizí, pokápneme-li ji královskou lučavkou.
(7)
Dřevný ocet surový nebo poločištěný saz. pol. 598b), vyrobený suchou destilací dřeva, je kyselá, tmavě zbarvená kapalina silného a nepříjemného, kouřovitého, přismahlého zápachu, jež slouží k výrobě čisté kyseliny octové a jejích solí.
(8)
Surový dřevný ocet se rozlišuje od roztoků nečistého octanu hlinitého saz. pol. 601c) tím, že nedává rosolovité sraženiny, přidáme-li k němu po kapkách čpavku, a od surové kyseliny octové malým obsahem kyseliny octové. Octan železnatý saz. pol. 601a). podobající se vzhledem surovému dřevnému octu, vyznačuje se tím, že se po silném zředění zabarvuje červenou krevní solí modře.
3.
(1) Kyselina sírová se vyrábí v t. zv. olověných komorách z kysličníku siřičitého, získaného pražením sirných rud (kyzů), jenž se oxyduje kyslíkem ze vzduchu za přítomnosti kyseliny dusičné a vody. První výrobek, t. zv. kyselina sírová komorová, dává odpařením v olověných nebo platinových nádobách sehnanou či anglickou kyselinu sírovou. Podle novějšího způsobu kontaktního vede se kysličník siřičitý přes jemně rozptýlenou platinu (platinovaný asbest) nebo kontaktní hmotu vanadiovou, při čemž vzniká kysličník sírový, jenž uváděn do zředěné kyseliny sírové nebo do vody poskytuje sehnanou kyselinu sírovou. Dýmavá kyselina sírová vzniká rozpouštěním kysličníku sírového v sehnané kyselině sírové.
(2)
Kyselina sírová patří k nejdůležitějším chemickým látkám pomocným; užívá se jí při výrobě superfosfátů, k přípravě jiných kyselin, na př. kyseliny dusičné a vinné, při výrobě barev, v barvířství, běličství a v četných jiných odvětvích chemického průmyslu.
(3)
Nedýmavá (sehnaná nebo anglická) kyselina sírová saz. pol. 598c) 1 je kapalina bezbarvá, někdy též více nebo méně hnědě zbarvená, olejovitá, kyselá, velmi žíravá; dýmavá kyselina sírová (pyrosírová, česká), saz. pol. 598c)2, je hustá, bezbarvá až nahnědlá tekutina, vyvíjející na vzduchu bílé páry. Dřevěná tříska, vnořena do kyseliny sírové, zčerná. Přidáme-li kapku kyseliny sírové do několika kubických centimetrů vody, obdržíme s roztokem chloridu barnatého hustou bílou sraženinu síranu barnatého.
(4)
Do saz. pol. 598c)1 patří též t. zv. akumulátorová kyselina, t. j. zředěná kyselina sírová k plnění akumulátorů, pak kyselina sírová odpadající při různých průmyslových čisticích pochodech (černá, mazlavá kapalina s proměnlivým obsahem kyseliny, štiplavého zápachu po kysličníku siřičitém), dále odpadová kyselina sírová z nitračních pochodů (jež bývá světleji nebo jen nažloutle zbarvena, páchne po kysličníku dusičitém a zředěním vodou vyvíjí hojně červenohnědých par).
(5)
Anhydrid kyseliny sírové (anhydrid sírový, pevný, krystalický, vody prostý kysličník sírový), jenž se zasílá vždy v neprodyšně uzavřených nádobách, saz. čís. 622.
4.
(1) Surová kyselina boritá saz. pol. 598d)1 se vyrábí buď rozkladem různých přírodních boritanů kyselinami nebo krystalisací zahuštěného vodného svého roztoku, získaného vedením par sopečného původu obsahujících kyselinu boritou (soffionů) vodou; zahušťování ke krystalisaci se děje na plochých pánvích teplem soffionů. Tvoří malé krystaly, šedé nebo špinavě bílé, perleťově lesklé, šupinovité, jež chutnají zahořkle a jsou na omak mastné. Kyselina boritá se rozpouští v lihu; tento roztok zapálen hoří zelenavým plamenem.
(2)
Kyselina boritá přečištěná saz. pol. 598d)2 se liší od surového zboží čistě bílou barvou; přichází do obchodu buď v šupinkách nebo mletá v prášku.
(3)
Kyseliny borité se používá ve sklářství, k výrobě smaltu a svíček (k impregnaci knotů), pak v lékařství atd.
(4)
Do saz. pol. 598d)2 patří též sklovitá t. zv. tavená kyselina boritá (t. j. kysličník boritý, anhydrid boritý).
(5)
O rozlišování kyseliny borité od boraxu viz vysvětlivky k saz. pol. 599.
5.
(1) Kyselina šťavelová (oxalová) saz. pol. 598e) se vyrábí na př. tavením pilin s alkaliemi nebo z mravenčanu sodného a užívá se jí zejména v barvířství a běličství. Tvoří malé, bílé, průhledné, hranolovité krystaly, silně kyselé chuti a taje, zahříváme-li ji ve zkumavce, na bezbarvou kapalinu, jež úplně vytěká, aniž dříve hnědne, a usazuje se pak na chladnějších místech zkumavky jako dlouhé paprskovité krystaly, podobné ledovým květům.
(2)
Kyselina citronová a vinná saz. pol. 598g), lišící se od kyseliny šťavelové již tvarem svých krystalů, zahříváním hnědnou a nesublimují.
6.
(1) Kyselina fluorovodíková saz. pol. 598f) je vodný roztok fluorovodíku, jenž vzniká z kazivce zahříváním se sehnanou kyselinou sírovou; leptá silně sklo a proto se jí užívá v leptací technice. Do obchodu přichází v nádobách olověných, kaučukových, gutaperčových nebo železných povlečených uvnitř parafinem nebo olovem. Kyselina fluorovodíková je látka nejvýš jedovatá a ničivě působící.
(2)
Kyselina fluorovodíková v platinových nádobách, saz. čís. 569.
(3)
Kyselina fluorokřemičitá (silikofluorovodíková), užívaná k desinfekci, pak uměle připravené fluoridy a fluorokřemičitany (na př. fluáty, fluorid sodný a fluorokřemičitan sodný, umělý kryolit, jenž slouží jako přírodní kryolit k zakalování skla, fluorid chromitý, antimonová sůl, t. j. fluorid antimonitý, jakož i t. zv. podvojná sůl antimonová a pod.) se projednávají podle saz. čís. 622. Jako kyselina fluorovodíková se projednává též směs fluoridu s volnou kyselinou fluorovodíkovou.
(4)
Kyselina fluorovodíková a fluoridy, obsahující volnou kyselinu fluorovodíkovou, vyleptají zřetelně skleněnou desku za 10 až 20 minut. Kyselina fluorokřemičitá se rozkládá vařením s vodou. Odpařujeme-li ji tudíž ve zkoumavce, vylučuje se brzy kyselina křemičitá a uvolněná kyselina fluorovodíková leptá stěny nádoby. K důkazu fluoru v pevných fluoridech a fluorokřemičitanech smísíme vzorek s křemenným pískem, navlhčíme hmotu v porcelánovém kelímku sehnanou kyselinou sírovou a pokryjeme kelímek skleněnou deskou, na jejíž spodní straně je kapka vody. Za přítomnosti fluoridu se objeví zanedlouho kolem kapky bílý kroužek kyseliny křemičité. U fluorokřemičitanu nastává tato reakce též bez přísady křemenného písku. Roztoky fluoridů a fluorokřemičitanů nutno odpařit do sucha za přidání malého množství sodného louhu; s pevným zbytkem nakládáme pak, jak svrchu uvedeno.
(5)
Kyselina vinná a kyselina citronová saz. pol. 598g) tvoří bezbarvé krystaly nebo bílý prášek a rozpouštějí se snadno ve vodě a chutnají příjemně kysele; při pálení kyselina vinná páchne po spalovaném cukru, kdežto kyselina citronová vydává pronikavě kyselé páry, obě však nezanechávají zbytek. Viz též 5. vysvětlivku.
Saz. čís. 599.
Soli draselné, sodné a amonné, výslovně jmenované.
1.
(1) Ke hnojivým solím saz. pol. 599a) patří karnallit, kainit a t. zv. tvrdá sůl, sylvinit, kieserit, též umělý, v balvanech, t. j. nečistý síran hořečnatý získaný zpracováním surových solí draselných nebo jako vedlejší výrobek při jejich zpracování, schönit, krugit, polyhalit, tachhydrit a jiné surové soli draselné a jalové (odklizové), jakož i jiná umělá hnojiva ze solných směsí, na př. hnojivé soli draselné, síran draselný k hnojení (obsahující nejvýše 80% síranu draselného), síran hořečnatodraselný atd., vyjma směsi čistých živných solí pro rostliny (na př. fosforečnan amonný, fosforečnan draselný, dusičnan draselný a pod.), jež se projednávají podle své povahy.
(2)
Podle této saz. položky se projednává též pánevní kámen či pečárka (zbytek po výrobě soli).
(3)
Dovoz surových solí draselných a umělých hnojiv ze solných směsí saz. pol. 599a) je dovolen za těchto podmínek:
a)
Obsah chloridu sodného nesmí být větší než 70%. Umělá hnojiva ze solných směsí smějí obsahovat vedle chloridu sodného a sloučenin draslíku v podstatě jen takové látky, jež jsou přibližně stejně rozpustné ve vodě. K těmto hnojivům může však být přimíšena rašelinová měl až do 2½% podle váhy.
b)
Každá zásilka musí být kryta osvědčením dodávajícího závodu, vydaným ve dvou stejnopisech podle přiloženého vzorce,*) v němž vedle údajů o chemickém složení je potvrzeno, že tu jsou náležitosti uvedené pod písm. a). Jeden stejnopis osvědčení připojí zásilku projednávající celní oddělení jako přílohu k rejstříku, druhý, jestliže nebyl zaslán podle ustanovení následujícího odstavce příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy, doprovází zásilku.
sbcr1949c082z0258_obr07.tif
c)
Celní oddělení vezme občas, zvláště má-li pochybnost, aniž zdrží projednání zásilky, dva vzorky, jejichž totožnost zajistí oddělení i strana; jeden vzorek se zašle s jedním stejnopisem osvědčení příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy k přezkoušení, druhý se uschová po dobu jednoho roku.
Shledá-li se přezkoušením mezi údaji osvědčení a nálezem příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy podstatný rozdíl, podá o tom ústav zprávu ministerstvu financí.
Nebyla-li zásilka uznána za hnojivou sůl saz. pol. 599a)2, je strana povinna zaplatit příslušnou celní pohledávku za podmínek § 95 celního zákona, jakož i výlohy za rozbor.
d)
Hnojivé soli, jež nejsou kryty osvědčením (odstavec b), nutno před celním projednáním přezkoušet na útraty strany na obsah chloridu sodného. Za tím účelem vezme projednávající celní oddělení ONV z dotčené zásilky dva vzorky, zajistí jejich totožnost a jeden z nich zašle příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy k pro vedení rozboru.
Zjistí-li se tímto rozborem, že hnojivá sůl vyhovuje požadavkům stanoveným pod písm. a), celní oddělení zásilku projedná, jakmile nález dojde, jinak chemicko-technický ústav finanční správy předloží nález ministerstvu financí k rozhodnutí. Stejně budiž postupováno, obsahuje-li osvědčení, jež provází zásilku hnojivé soli, podstatné vady, zvláště v údaji obsahu chloridu sodného, nebo vysvítá-li z něho, že hnojivá sůl nevyhovuje podmínkám pod písm. a) stanoveným.
(4)
Draselné superfosfáty, saz. čís. 617.
(5)
Chlorid draselný (kaliumchlorid) saz. pol. 599a) podobá se značně tvarem krystalů a chutí kychyňské soli, chutná však ostřeji a rozpouští se snadněji ve vodě, zvláště v teplé. Barví plamen fialově, kdežto kuchyňská sůl zbarvuje plamen žlutě.
(6)
Surový čilský ledek (sodný ledek, dusičnan sodný) saz. pol. 599a) se nabývá vyluhováním přírodních ledkových zemin. Používá se ho ke hnojení, k výrobě kyseliny dusičné, dusičnanů a pod., je barvy špinavě bílé až narůžovělé (od mechanických nečistot v něm obsažených), krystaluje v nezřetelných klencích, chutná nahořkle a vzbuzuje na jazyku chladivý pocit. Na žhavém uhlí vybuchuje žlutě zbarveným plamenem.
(7)
Surový čilský ledek obsahuje vždy značnější množství chloru a dává proto jeho nasycený studený vodný roztok po přidání dusičnanu stříbrného bílou sýrovitou sraženinu chloridu stříbrného. Charakteristickou vlastností surového čilského ledku, jíž se liší od ledku synthetického, je zápach po jodu.
(8)
Jako surový (nečištěný) čilský ledek se projednává též synthetický (umělý) ledek sodný, nečistý, t. zv. norský ledek sodný, který se vyrábí spalováním dusíku ze vzduchu v elektrickém oblouku nebo spalováním amoniaku vzduchem a jímáním vzniklých „nitrosových“ plynů do roztoku sody.
(9)
Synthetický ledek sodný nečistý je barvy špinavě bílé se žlutavým nádechem. Jeho vodný roztok za studena nasycený je ve skleněném válečku o průměru 3 cm vždy nažloutlý.
(10)
Sodný ledek čištěný, jenž se projednává podle saz. pol. 599h), liší se od popsaných nečistých druhů ledku čistě bílou barvou, průhledností krystalů a vyšším obsahem dusičnanu sodného. Jeho vodný roztok je vodojasný, úplně bezbarvý. Obsahuje často stopy chloru a v tom případě dává jeho za studena nasycený roztok po přidání dusičnanu stříbrného bílý zákal. Ve sporných případech se vyžádá posudek příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
(11)
Za čištěný ledek sodný se považuje též t. zv. ledek guggenheimský, vyráběný z téže suroviny jako čilský ledek saz. pol. 599a)1 zvláštní methodou. Od čilského ledku surového se liší barvou, tvarem a vyšším obsahem dusičnanu sodného (zpravidla přes 97%); dováží se ve tvaru dutých perliček barvy bílé.
(12)
Sodný ledek tavený, též tvářený, saz. čís. 622.
(13)
Dusíkaté vápno, saz. pol. 600m).
(14)
Surový borax tvoří bělošedé hroudy, jež se skládají ze shluků krystalů a jsou obyčejně znečištěny hlínou a hmotou na omak mýdlovitou. Práškovitý, kyselinou sírovou ovlhčený borax zbarvuje lihový plamen zeleně, kdežto kyselina boritá zbarvuje plamen zeleně i bez přidání kyseliny sírové. Stejně reaguje též boronatrokalcit (přirozený boritan vápenato-sodný), jenž se projednává rovněž podle saz. pol. 599a); vyskytuje se v šedobílých kusech velikosti ořechu a má lom vláknitý, hedvábně lesklý.
(15)
Boracit, přírodní chloridoboritan hořečnatý, jakož i podobně složené soli obsahující kyselinu boritou, saz. pol. 599a).
(16)
Borax tvářený nebo přečištěný, saz. pol. 599i).
(17)
Perboritany patřící do saz. čís. 622 se rozpoznávají od boraxu takto: Přidáme-li k vodnému roztoku perboritanu několik kapek roztoku zelené skalice, okyseleného kyselinou sírovou, a zahřejeme-li směs slabě, zbarvuje se původně bezbarvý roztok žlutě utvořeným síranem železitým.
(18)
Přidáme-li k roztoku perboritanu několik kapek roztoku manganistanu draselného a zředěné kyseliny sírové, zmizí červené zbarvení manganistanu za šumění a vývoje kyslíku.
(19)
Vinný kámen surový saz. pol. 599a) tvoří zrnité, tvrdé, nažloutlé nebo načervenale šedé, slabě kyselé, korovité kusy nebo krystalický prášek. Žíhá-li se vinný kámen, ať surový nebo čištěný, zuhelnatí, zapáchá po spalovaném cukru a zůstavuje hojný zbytek uhličitanu draselného, jenž s kyselinami šumí, kdežto vinnému kameni podobná kyselina vinná při žíhání nezanechává zbytek. O rozlišování surového a čištěného vinného kamene viz 10. vysvětlivku k saz. čís. 599.
(20)
Vinné droždí suché saz. pol. 599a) je směs kvasnic a vinného kamene, špinavě bílá nebo načervenalá, osobitě páchnoucí, často znečištěná zrnky hroznovým a pod., odlisovaná a poté usušená; je odpadkem sklepního hospodářství a dováží se v hrudkách a kusech.
(21)
Vinné droždí těstovité, saz. čís. 655.
(22)
Vinné droždí tekuté, saz. čís. 109.
(23)
Výpalkové uhlí saz. pol. 599a), důležitá surovina pro výrobu potaše, jsou silně koncentrované a potom vypálené melasové výpalky; tvoří šedé, načervenalé až černé kusy, podobající se vlastnostmi surové potaši. Rozeznává se od ní zejména obsahem uhličitanu draselného, jenž nesmí přesahovat 65%.
(24)
Aby se zjistil obsah uhličitanu draselného, přidává se v porcelánové misce k 10 g zkoušeného, dobře rozmělněného a promíšeného vzorku po troškách opatrně 50 cm3 dvojnormálné kyseliny sírové a 100 cm3 vody; jakmile ustane vývoj kysličníku uhličitého, vaříme kapalinu asi 5 minut a pak se zkouší na reakci lakmusovým papírkem. Je-li reakce zřetelně kyselá, lze zboží projednati podle saz. pol. 599a), jinak jen podle vyžádaného posudku příslušného chemicko-technického ústavu finanční správy.
(25)
U výpalkového uhlí je velmi důležité, aby zkoušený vzorek byl vzat pečlivě, stejnoměrně ze všech dílů zásilky tak, aby byl skutečně průměrný.
2.
(1) Do saz. pol. 599b) patří Glauberova sůl (síran sodný, natriumsulfát), jak krystalovaná, tak žíhaná. Glauberova sůl se získává při zpracování odklizových (jalových) solí, působením kyseliny sírové na kuchyňskou sůl a j.
(2)
Krystalovaná Glauberova sůl je ve vodě snadno rozpustná, na suchém vzduchu větrá a má hořce chladivou chuť. Používá se jí v barvířství a lékařství; do obchodu přichází buď ve tvaru velkých krystalů nebo jejich úlomků jako obyčejná Glauberova sůl nebo jako jemné jehličky, t. zv. nepravá hořká sůl. V prvém tvaru se podobá sirnatanu sodnému saz. pol. 599i), v druhém bylo by ji možno zaměniti se síranem hořečnatým (hořkou solí) saz. pol. 600g) nebo se síranem zinečnatým saz. pol. 602b). Od sirnatanu sodného se rozpozná svým chováním ke kyselině solné, která Glauberovu sůl nerozkládá, kdežto ze sirnatanu sodného vylučuje kysličník siřičitý a síru. Pokud jde o možnost záměny Glauberovy soli se síranem hořečnatým a zinečnatým, budiž poznamenáno, že Glauberova sůl chutná mnohem méně hořce než síran hořečnatý; pouhá chuť není však dostatečným rozlišovacím znakem, jelikož nejsou vzácné směsi obou solí. Je tedy třeba provést zvláštní zkoušku roztokem sody, jenž sráží z roztoku síranu zinečnatého a hořečnatého bílou sraženinu, kdežto roztok Glauberovy soli zůstává čirý.
(3)
Kalcinovaná (žíhaná) Glauberova sůl tvoří bílé až slabě zažloutlé kusy nebo hrubý prášek.
(4)
Kalcinovaná Glauberova sůl, vyskytující se v obchodě pode jménem „sulfát“, je určena zejména pro sklárny; je obyčejně odpadkem chemického průmyslu, reaguje pravidelně slabě kysele nebo neutrálně, výjimečně však též zásaditě. V tomto případě nutno soudit na přítomnost sody. Tyto zásaditě reagující výrobky lze projednat jen tenkrát podle saz. pol. 599b), zjistil-li příslušný chemicko-technický ústav finanční správy ve vzorku, že soda není úmyslně přimíšena a že její množství nepřesahuje 10%. Je-li obsah sody vyšší, zásilka se projedná podle saz. pol. 599f).
(5)
Podle saz. pol. 599b) se projednává též t. zv. skelná pěna, odpadek při výrobě skla, jež obsahuje hlavně Glauberovu sůl.
(6)
Persíran sodný, saz. čís. 622.
3.
(1) Jako síran draselný (duplikátová sůl) saz. pol 599c) se projednává výrobek, který obsahuje více než 80% čistého síranu draselného; síran draselný s menším obsahem čistého síranu draselného, saz. pol. 599a).
(2)
Při dovozu síranu draselného beze cla podle poznámky za saz. pol. 599c) 1 je dovozce povinen předložiti osvědčení ústřední zájmové organisace zemědělské tohoto znění:
sbcr1949c082z0258_obr08.tif
(3)
Síran draselný se vyrábí z chloridu draselného působením kyseliny sírové, pak z odklizových solí; používá se ho k výrobě skla, potaše, kamence a jako hnojivá. Tvoří buď velmi tvrdé, na vzduchu stálé, bílé nebo bezbarvé, kosočtverečné krystalky s jednotlivými zploštělými hranami nebo krystalické kůry, nebo bílý prášek, jenž mezi zuby skřípe. Je slaně zahořklé chuti, ve studené vodě dosti nesnadno rozpustný a reaguje neutrálně. Kyselina vinná sráží z jeho sehnaných roztoků bílou sraženinu, jež nevzniká v roztocích žíhané Glauberovy soli saz. pol. 599b), práškovitému síranu draselnému velmi podobné.
(4)
Kyselý síran draselný a sodný saz. pol. 599c) jsou navzájem velice podobné soli, jež v obchodě bývají označovány jako bisulfáty. Kyselý síran draselný vzniká působením přebytečné kyseliny sírové na chlorid draselný, kyselý síran sodný jako vedlejší zplodina při výrobě kyseliny dusičné. Obě soli jsou bílé nebo za vlhka poloprůsvitné, chuti podobné kyselině vinné saz. pol. 598g), ale značně kyselejší; ve vodě jsou snadno rozpustné. Podobají se poněkud síranu hlinitému saz. pol. 601b), jsou však průsvitnější a nedávají se čpavkem sraženinu. Od kyseliny vinné nebo od kyseliny citronová saz. pol. 598g) se rozlišují tím, že při zahřívání ve zkoumavce tají, avšak nehnědnou a netěkají. Mimo to dávají s chloridem barnatým bílou, v kyselině solné nerozpustnou sraženinu, jíž kyselina vinná nebo citronová nedává.
(5)
Jako náhražka vinného kamene saz. pol. 599c) se označuje kyselý síran sodný, jenž přichází do obchodu jako náhražka za kyselinu vinnou. Tvoří kusy vzhledu nečistě bílého a chuti silně kyselé.
(6)
Náhražky vinného kamene jiného složení, zejména takové, jež obsahují přísadu vinného kamene, kyseliny šťavelové a pod., se projednávají podle své povahy, po příp. podle saz. čís. 622.
(7)
Potaš saz. pol. 599c) se vyrábí z dřevěného popelu, z výpalkového uhlí, z vod po praní vlny a ze síranu draselného a používá se jí ve sklářství, v běličství, k praní vlny, v barvířství a mydlářství, jakož i k výrobě jiných solí draselných.
(8)
Potaš saz. pol. 599c), jež smí obsahovati až 85% uhličitanu draselného, nebudiž zaměňována ani s výpalkovým uhlím saz. pol. 599a), ani s čistou potaši saz. pol. 599e).
(9)
Výpalkové uhlí, jakož i potaš surová i přečištěná obsahují jako podstatnou součást uhličitan draselný, jenž chutná louhovitě, ve vodě se snadno rozpouští a s kyselinami šumí. Sehnané čiré roztoky uhličitanu draselného, tedy též výpalkového uhlí, potaše surové i přečištěné dávají třepáním se sehnaným roztokem kyseliny vinné bílou, krystalickou sraženinu. Kdežto výpalkové uhlí, jak již bylo podotčeno ve vysvětlivce 1, je barvy tmavé a poměrně chudé uhličitanem draselným, je surová potaš hmota namodrale nebo načervenale bílá, surová potaš z melasy dokonce čistě bílá a drobkovitá a obsahuje nejvýše 85% uhličitanu draselného.
(10)
Potaš, jež obsahuje více než 85% uhličitanu draselného (přečištěná potaš), je zpravidla bílá; patří do saz. pol. 599e).
(11)
Jako potaš saz. pol. 599c) lze projednati zboží jen podle rozboru úředně vzatého vzorku o váze nejméně ½ kg, provedeného příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy.
(12)
Dřevěný popel, saz. čís. 652.
4.
(1) Surovou sodou saz. pol. 599d) je přirozená, z popelu rostlin získaná soda, jako na př. trona, barilla (varek nebo kelp) a pod.
(2)
Umělá soda se vyrábí z kuchyňské soli zejména methodou Solvayovou. Touto methodou se vyrábí t. zv. soda amoniaková tak, že se plynným čpavkem a kysličníkem uhličitým působí na roztok kuchyňské soli, nasycený za studena; tím se tvoří chlorid amonný a kyselý uhličitan sodný (bikarbonát), který žíháním dává sodu a kysličník uhličitý. Vedlejší zplodiny (chlorid amonný a kysličník uhličitý) se zavádějí opět do výroby.
(3)
Sody se používá ve sklářství, mydlářství, při výrobě papíru, v běličství, barvířství, k přípravě hydroxydu sodného, sodných solí a četných jiných chemických výrobků.
(4)
Krystalovaná soda saz. pol. 599d) se vyrábí nyní většinou krystalisací vodného roztoku sody amoniakové. Tvoří velké průhledné krystaly, které na vzduchu snadno větrají a po delší době se rozpadávají v bílý prášek. Takováto zvětralá práškovitá soda se projednává jako soda žíhaná.
(5)
Soda žíhaná či kalcinovaná saz. pol. 599f) přichází do obchodu v prášku nebo v hrudkách; má barvu bílou s nažloutlým nebo šedavým odstínem, je žíravější než krystalovaná a lze ji poznat podle toho, že při rozpouštění ve vodě se roztok zahřeje.
(6)
Soda amoniaková se podobá chemickým složením bezvodé sodě žíhané (kalcinované) a projednává se podle saz. pol. 599f).
(7)
Krystalovanou sodu saz. pol. 599d) rozlišíme od sody žíhané (amoniakové) nebo zvětralé práškovité saz. pol. 599f) zahřátím malého množství sody ve zkumavce nad plamenem. Krystalovaná soda snadno taje (ve své vlastní krystalové vodě), kdežto žíhaná (amoniaková) nebo zvětralá práškovitá soda netaje.
(8)
O sirnatanu sodném, jenž se poněkud podobá vzezřením krystalované sodě, viz 9. vysvětlivku.
5.
(1) O rozpoznávání potaše saz. pol. 599e) od surové potaše a výpalkového uhlí viz 3. vysvětlivku.
(2)
Vodní sklo saz. pol. 599e) se vyrábí tavením křemenného písku se sodou nebo s potaši.
(3)
Pevné vodní sklo (křemičitan draselný, křemičitan sodný a t. zv. podvojné vodní sklo, t. j. směs obou) tvoří bezbarvé, nazelenalé nebo hnědožluté, sklovité kusy lasturovitého, ostrohranného lomu, jež jemně rozmělněny a vařeny po několik hodin ve vodě se rozpouštějí.
(4)
Jako vodní sklo pevné projednává se i směs sody s práškovitým vodním sklem zvaná též běličská soda; tento výrobek nesmí být zaměňován s běličskou sodou saz. pol. 599i), t. j. s pevným kyselým siřičitanem sodným.
(5)
Běličská soda, patřící do saz. pol. 599e), chutná jako soda a reaguje zásaditě. Se zředěnou kyselinou solnou šumí a rozpouští se buď neúplně nebo dává roztok, jenž odpařováním vylučuje kyselinu křemičitou.
(6)
Běličská soda saz. pol. 599i) zapáchá, přidáme-li k ní kyselinu solnou, jako hořící síra.
(7)
Běličská soda upravená v balíčcích, saz. čís. 618.
(8)
Fluoridy a fluorokřemičitany s pevným vodním sklem, saz. čís. 622.
6.
(1) O rozeznávání kalcinované sody saz. pol. 599f) od krystalované sody saz. pol. 599d) viz 4. vysvětlivku.
(2)
Žíravý natron saz. pol. 597a), jenž se některými vlastnostmi podobá kusové kalcinované sodě, ve zředěném roztoku s kyselinami nešumí nebo jen málo, pohlcuje na vzduchu snadno vlhkost, rozplývá se a stává se tím na omak kluzkým a mýdlovitým.
(3)
Tekuté vodní sklo saz. pol. 599f) je kapalina čirá až žlutohnědá, na omak mýdlovitá, zahoustlá, jež červený lakmusový papírek zbarvuje modře; po při dání kyseliny solné rosolovatí od vyloučené kyseliny křemičité.
(4)
Sem patří též vodné roztoky vodního skla, bez jiných přísad, k určitým účelům, na př. k impregnování tkanin, konservování vajec atd.
(5)
Fluoridy a fluorokřemičitany s tekutým vodním sklem, saz. čís. 622.
7.
(1) Síran amonný (ammoniumsulfát) saz. pol. 599g) se získává neutralisací plynárenské vody kyselinou sírovou; používá se ho k hnojení, jakož i k výrobě jiných amonných solí. Čistý je sůl bezbarvá a bez zápachu, jež se rozpouští ve vodě a chutná ostře slaně. Surové obchodní zboží je často šedé nebo nahnědlé, páchne někdy přismahle a tvoří buď hmotu složenou z malých krystalů nebo korovité kusy. Chloridem barnatým vzniká v roztoku síranu amonného, okyseleném kyselinou solnou, bílá sraženina síranu barnatého. Zahříváme-li roztok síranu amonného s roztokem sody, vyvíjí se štiplavě páchnoucí amoniak.
(2)
Sem patří též čpavkové superfosfáty, obsahující více než 25% síranu amonného; viz vysvětlivky k saz. čís 617.
(3)
Persíran amonný, saz. čís. 622.
(4)
Chlorid amonný (ammoniumchlorid, salmiak) saz. pol. 599g) vzniká neutralisací plynárenské vody kyselinou solnou a jako vedlejší produkt při výrobě sody methodou Solvayovou (viz tuto). Používá se ho v barvířství, lékařství, při spájení a zinkování, jakož i k výrobě jiných solí amonných. Chlorid amonný je, jako síran amonný, sůl bezbarvá a bez zápachu, ve vodě rozpustná, štiplavě slané chuti; je to obyčejně hmota poloprůhledná, vláknitě krystalická nebo bílý krystalický prášek; zahříván sublimuje, t. j. mění se v husté, bílé páry, které se srážejí jako jemný bílý prášek (salmiakový květ). Zahříváme-li salmiak s roztokem sody, vyvíjí se plynný čpavek; s dusičnanem stříbrným dává bílou sraženinu chloridu stříbrného.
(5)
Sem patří též salmiak v tabletkách bez jiných přísad k upotřebení v průmyslu: Směsi salmiaku s jinými solemi se však projednávají podle bližší povahy.
(6)
Spájecí sůl a spájecí tresť, směsi chloridu zinečnatého a salmiaku, saz. pol. 602f).
8.
(1) Ledek draselný (dusičnan draselný, kaliumnitrát) saz. pol. 599h) vzniká přeměnou čilského ledku chloridem draselným a proto byl dříve nazýván konversním ledkem. Slouží k výrobě střelného prachu, k nasolování masa a k přípravě ohňostrojného zboží. Ledek draselný tvoří suché, šestiboké hranolovité krystaly, jež na žhavém uhlí třaskají a zbarvují plamen fialově, čímž se rozeznávají od ledku sodného.
(2)
Podle saz. pol. 599h) se projednává též čištěný ledek sodný. O rozeznávání čištěného ledku sodného od nečištěného viz 1. vysvětlivku.
(3)
Ledek draselný a sodný, tavený, též tvářený, saz. čís. 622.
9.
(1) Kyselý uhličitan draselný (kaliumbikarbonát) saz. pol. 599i) se připravuje vháněním kysličníku uhličitého do roztoku potaše a používá se ho v lékařství. Tvoří bezbarvé, velké krystaly, na vzduchu stálé, průhledné, slaně chutnající a slabě zásaditě reagující; ostatními vlastnostmi podobá se kyselý uhličitan draselný kyselému uhličitanu sodnému popsanému již ve 4. vysvětlivce. Ten se vyrábí působením kysličníku uhličitého na sodu a používá se ho k přípravě prášku do pečiva, jako léčiva a pod.
(2)
Prášek do pečiva z kyselého uhličitanu sodného a vinného kamene, saz. čís. 622.
(3)
Prášek do pečiva z kyselého uhličitanu sodného, vinného kamene atd., s přísadou mouky nebo cukru, saz. čís. 132.
(4)
Čištěný borax saz. pol. 599i) se vyrábí ze surového boraxu nebo z kyseliny borité neutralisací sodou; používá se ho na polevy, jako tavidla, ke spájení a v lékařství. Tvoří hranolovité, sloupkovité nebo osmistěnné, poloprůhledné, bílé, lesklé krystaly (obyčejný borax a t. zv. osmistěnný či klenotnický borax), jež jsou dosti velké a pevné, nebo bílý, sodě podobný prášek, jenž s kyselinami nešumí. Čištěný borax chutná z počátku jemně nasládle, později hořce. Zahříváme-li jej, nejprve taje, pak se nadýmá a konečně tuhne ve sklovitou hmotu. Plamen lihový zbarvuje jako surový borax.
(5)
Tavený či pálený borax (boraxové sklo), patřící též do saz. pol. 599i), se podobá sklu, rozeznává se však od něho rozpustností, zahříváme-li jej s kyselinou solnou. Rovněž podobná tavená, sklovitá kyselina boritá saz. pol. 598d) je na rozdíl od taveného boraxu velmi snadno rozpustná v louhu draselném.
(6)
Sem patří též borax v kusech nebo tvářený, bez přísad.
(7)
Jiné uměle připravené boritany, jako boritan vápenatý, manganatý, zinečnatý atd., saz čís. 622.
(8)
O rozeznávání boraxu od perboritanu sodného, patřícího do saz. čís. 622, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 599.
(9)
Siřičitan sodný (natriumsulfit), pevný, kyselý siřičitan sodný (natriumbisulfit, běličská soda), pevný a sirnatan sodný (natriumthiosulfát), pevný (též zvaný antichlor) saz pol. 599i) jsou soli navzájem dosti podobné. Jak siřičitan sodný, tak i kyselý siřičitan sodný se připravují působením kysličníku siřičitého na sodu a užívá se jich ke konservování, dále jako redukovadla v barvířství, běličství atd.
(10)
Sirnatanu sodného se používá jako antichloru k odstraňování chloru zbylého po bělení ve vláknech přediv a v papírovině, dále ve fotografii a k výrobě chemických přípravků. Oba siřičitany i sirnatan saz. pol. 599i) tvoří bílé nebo bezbarvé krystaly nebo prášky, podobné hořké soli, chladivě chutnající, ve vodě rozpustné, jež poznáme podle toho, že po přidání zředěné kyseliny sírové vyvíjejí zápach po hořící síře (kysličník siřičitý). Sirnatan sodný se při tom zakalí a vylučuje žlutobílou ssedlinu jemně rozptýlené síry.
(11)
Všechny pevné nebo tekuté přípravky, určené k přípravě kyp a j. obsahující kyselinu siřičitou ve způsobě siřičitanů, kyselých siřičitanů, hydrosiřičitanů nebo sirnatanů a jiné soli kovů, formaldehyd a pod., jakož i z nich připravené kypy (na př. kypa indigohydrosulfitová) patří však do saz. čís. 622.
(12)
Kypy, t. j. přípravky obsahující rozpuštěné redukované kypové barvivo, vylučují okysličením při povaření na vzduchu zpravidla trochu nerozpustného kypového barviva. O přítomnosti redukovaného kypového barviva lze se přesvědčit též vybarvovací zkouškou předepsanou v pojednání o kypových barvivech v 7. vysvětlivce k saz. čís. 625.
(13)
O rozlišování pevného kyselého siřičitanů sodného od běličské sody saz. pol. 599e) viz 5. vysvětlivku k saz. čís. 599.
(14)
Siřičitan draselný a kyselý siřičitan draselný, saz. čís. 622.
10.
(1) Dusitan sodný (natriumnitrit) saz. pol. 599k), krátce zvaný nitrit, se připravuje redukcí ledku sodného nebo absorbcí kysličníků dusíku louhem sodným; používá se ho rozsáhlou měrou při výrobě dehtových barviv. Tvoří bílý až slabě nažloutlý krystalický prášek, řidčeji tyčinky. Působením čisté sehnané kyseliny sírové vyvíjejí se z něho červenohnědé páry za živého šumění. Velmi podobný dusitan draselný saz. čís. 622 se odlišuje od dusitanu sodného fialovou plamennou reakcí.
(2)
Do téže saz. pol. 599k) patří průmyslový meziprodukt výroby manganistanu draselného nebo sodného, totiž surový manganan draselný a sodný (kalium- a natriummanganát), jakož i manganistan draselný a sodný (kalium- a natriumpermanganát) v každém stavu čistoty.
(3)
Surový manganan draselný je tmavozelená nebo černá drobivá hmota, jež dává s malým množstvím vody tmavozelený roztok. Přísadou většího množství vody nebo kyseliny, na př. sírové, barví se tento roztok purpurově červeně.
(4)
Manganistan draselný tvoří fialové, kovově lesklé, krystalové jehlice, jež na vzduchu hnědnou a ve vodě se rozpouštějí sytě purpurově červenou barvou. Barví kůži trvale na hnědo a používá se ho jako desinfekčního prostředku a v chemickém průmyslu.
(5)
Sloučeniny sodné se podobají svými vlastnostmi sloučeninám draselným.
(6)
Manganistan vápenatý a zinečnatý a jiné manganany a manganistany, saz. čís. 622.
(7)
Do saz. pol. 599k) patří dále jak normální šťavelan draselný (kaliumoxalát), připravený z kyseliny šťavelové a užívaný v chemickém průmyslu, tak i kyselý šťavelan draselný, jenž přichází do obchodu pod názvem šťavelová sůl Sorrelova, pak tetrašťavelan draselný (t. zv. sůl šťavelová) a konečně šťavelan sodný (natriumoxalát) a kyselý šťavelan sodný.
(8)
Z roztoků těchto šťavelanů vylučuje chlorid vápenatý již za chladu hustou, bílou sraženinu šťavelanu vápenatého. Normální šťavelan draselný tvoří malé, bezbarvé, lupenité, snadno zvětrávající krystaly, jež chutnají méně kysele a hořčeji než šťavelová sůl. Ta přichází na trh jako zlomky bílých průsvitných hranolů se zřetelně viditelnými štěpnými plochami. Chutná velmi kysele a slabě hořce.
(9)
Šťavelany sodné se podobají šťavelanům draselným, zbarvují však plamen žlutě.
(10)
Vinný kámen čištěný nebo poločištěný (kyselý vinan draselný) saz. pol. 599k) se rozeznává od surového vinného kamene saz. pol. 599a), z něhož se vyrábí, již svým vzhledem. Je to bílý nebo světle zbarvený krystalický prášek nebo klencové krystaly, chutnající slabé kysele; z horkého vodného roztoku se vylučuje ochlazením větší část ve způsobě bílého krystalického prášku. Čištěného vinného kamene se používá zejména v barvířství a v lékařství.
(11)
Poločištěný vinný kámen v krystalech nebo v prášku se rozpozná od surového vinného kamene takto:
(12)
Ke zkoušce nutno použít louhu předepsaného ke zkoušení octa (viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 111), jehož 1 cm3 odpovídá 0˙22 g vinného kamene.
(13)
Zkouška sama se provádí takto:
(14)
10 g jemně rozmělněného vzorku se vaří 5 minut za stálého míchání v porcelánové misce se směsí přesně 34 cm3 nahoře uvedeného louhu a asi 100 cm3 vody, načež se zkouší reakce kapaliny lakmusovým papírkem. Je-li reakce kyselá, obsahuje zboží více než 75% vinného kamene a nutno je projednati jako poločištěný vinný kámen saz. pol. 599k). Je-li reakce zásaditá, vaří se ještě několik minut; potrvá-li alkalita zřetelně, obsahuje kapalina nadbytek louhu a vinný kámen nutno projednat jako méně procentní surové zboží saz. pol. 599a).
(15)
K odměření louhu se používá odměrného válce.
(16)
Obsah vinného kamene se zjišťuje jen tehdy, má-li vinný kámen šedou nebo červenohnědou barvu. Krystalovaný nebo mletý vinný kámen čistě bílé barvy nutno vždy projednat podle saz. pol. 599k).
(17)
Je-li výsledek zkoušky nejistý nebo požaduje-li strana přes to, že obsah vinného kamene je vyšší, bezcelné projednání, budiž zařízeno — a v tomto případě na útraty strany — přezkoušení příslušným chemicko-technickým ústavem finanční správy.
(18)
Normální vinan draselný (kaliumtartrát), vinan sodno-draselný (Seignettova sůl) a vinan antimonylo-draselný (dávivý vinný kámen), saz. čís. 622.
(19)
Uhličitan amonný (ammoniumkarbonát, sůl z jeleního rohu) se získává sublimací uhličitanu vápenatého se síranem amonným a užívá se ho k čištění tkanin, přípravě soli na čichání atd. Je to krystalická, bílá, poloprůhledná sůl, v nepravidelných kusech nebo bochnících, jež páchnou po čpavku, rozpadávají se na povrchu v kyprý prášek a zahříváním úplně těkají.
(20)
Sůl na čichání, t. j. navoněný uhličitan amonný, saz. čís. 633.
11.
(1) Vodný roztok kyselého siřičitanů sodného (bisulfitový louh, leukogen) se vyznačuje zpravidla silným zápachem po kysličníku siřičitém. Tento zápach vynikne zřetelněji, přidá-li se trochu zředěné kyseliny sírové. Ostatně viz 9. vysvětlivku.
(2)
Do saz. pol. 499l) patří též vodné roztoky kysličníku siřičitého (kyselina siřičitá).