Sbírka zákonů

Minulé neúčinné znění od 14. 1. 2002 - 31. 3. 2002

Výše uvedený sled úkonů se opakuje v rámci jednoho úplného dynamického cyklu ještě dvakrát.

Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se dynamický cyklus alespoň třikrát.

Pracovní nástroj s drapákem

Účelem tohoto dynamického cyklu je napodobení hloubení jámy. Na začátku cyklu musí být drapák otevřený a 0,5 m nad povrchem zkušebního stanoviště.

Drapák se uzavře a zvedne do poloviny zdvihací výšky. Otočný svršek se pootočí o 90° doleva od řidiče. Otevře se drapák. Otočný svršek se pootočí zpět při současném spouštění drapáku dolů do výchozí polohy. Výše uvedený sled úkonů se opakuje v rámci jednoho úplného dynamického cyklu ještě dvakrát.

Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se dynamický cyklus alespoň třikrát.

194

Pracovní nástroj s vlečným korečkem

NAŘÍZENÍ VLÁDY

Účelem tohoto dynamického cyklu je napodobení hloubení příkopu a vysypávání vytěženého materiálu podél příkopu. V průběhu cyklu musí být výložník skloněný pod úhlem 40°. Koreček visí pod koncem výložníku svisle ve výšce 0,5 m nad povrchem zkušebního stanoviště, aniž by se přitom řetězy korečku dotýkaly země.

ze dne 7. června 2000,

Koreček se přitáhne tak, aby se co nejvíce přiblížil ke stroji a přitom si zachovával výšku 0,5 m nad povrchem zkušebního stanoviště. Jakmile je koreček přitažen, pootočí se stroj o 90° doleva od řidiče. Současně se přitom koreček zdvihá na 75 % maximální výšky zdvihu a vysouvá se na svůj největší dosah v zatíženém stavu. Provede se pootočení zpět a přitom se spustí mechanismus vysypávání korečku a koreček se zatáhne do jeho výchozí polohy.

kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku

Výše uvedený sled úkonů se opakuje v rámci jednoho úplného dynamického cyklu ještě dvakrát.

Vláda nařizuje k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., (dále jen „zákon“):

Aby byly splněny požadavky uvedené v 7.2, opakuje se dynamický cyklus alespoň třikrát.

Dozer

Stroj musí mít namontovánu radlici, pro kterou byl zkonstruován. Motor a hydraulické zařízení se ohřejí na normální provozní stav pro převládající teplotu okolí.

Dráha pojezdu stroje je znázorněna na obrázku 6. Osou dráhy pojezdu je osa x a podélná osa stroje s ní koinciduje. Délka měřicí dráhy AB se rovná 1,4 násobku poloměru polokoule. Střed dráhy musí koincidovat se středem polokoule C.

§ 1

Stroj se musí pohybovat dopředu ve směru A - B a dozadu ve směru B - A.

Předmět úpravy

Stroj se provozuje s radlicí ve spuštěné přepravní poloze, ve výšce 0,3 ± 0,05 m nad povrchem zkušební dráhy. V každém uvažovaném případě se motor provozuje při maximálních regulovaných otáčkách (v nezatíženém stavu) a při konstantní rychlosti pojezdu vpřed a vzad. Rychlost pojezdu ve směru dopředu se musí u strojů na pásovém podvozku nebo strojů na kolovém podvozku s ocelovými koly, co nejvíce blížit rychlosti 4 km/h a u strojů na kolovém podvozku s pneumatikami, rychlosti 8 km/h, avšak nesmí být větší. Pro pojezd vzad musí být bez ohledu na rychlost pojezdu použit stejný převodový stupeň. U většiny strojů se toho dosáhne při prvním převodovém stupni pro pojezd vpřed, resp. při prvním převodovém stupni pro pojezd vzad. Rychlost pojezdu strojů s hydraulickými pohony může být u strojů na pásovém podvozku nebo u strojů na kolovém podvozku s ocelovými koly mezi 3,5 a 4 km/h a u strojů na kolovém podvozku, jejichž kola jsou opatřena pneumatikami mezi 7 a 8 km/h, jelikož je obtížné nastavit ovládače pojezdové rychlosti na přesné hodnoty.

Toto nařízení se z hlediska emisí hluku vztahuje na

Za těchto podmínek provádí stroj nepřerušovaný pojezd v rozsahu měřicí polokoule v obou směrech bez zastavení a bez pohybu radlice. Jestliže zařazený nižší převodový stupeň způsobí rychlost pojezdu vyšší než je stanoveno, uskutečňuje se zkouška s tímto zařazeným stupněm a s motorem běžícím při maximálních regulovaných otáčkách motoru (ve stavu bez zatížení). U strojů s hydraulickými pohony musí být ovládač rychlosti pojezdu nastaven tak, aby se při maximálních regulovaných otáčkách motoru (ve stavu bez zatížení) dosáhlo výše stanovených rychlostí.

kompresory, svařovací generátory, elektrická zdrojová soustrojí, rýpadla, nakladače, rýpadla-nakladače, dozery, věžové jeřáby, mechanizovaná ruční bourací a sbíjecí kladiva, pokud jsou tyto výrobky určeny pro stavební účely,

Hladina akustického tlaku se měří pouze tehdy, když se střed stroje nachází na dráze pojezdu mezi body A a B podle obrázku 6.

sekačky na trávu a

domácí spotřebiče.

V průběhu pojezdu stroje po zkušební dráze má řidič provádět korekce směru pojezdu, aby udržoval dráhu pojezdu stroje nad středovou čárou zkušební dráhy.

§ 2

Úplný dynamický cyklus se skládá z jednoho pojezdu dopředu a jednoho pojezdu dozadu.

Základní pojmy

Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se jeden dynamický cyklus alespoň třikrát.

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

kompresorem - zařízení s motorovým pohonem pro oběh a stlačování vzduchu, s výjimkou zařízení, které zajišťuje oběh vzduchu při tlaku přepravované vzdušniny nepřevyšujícím atmosférický tlak o 10 %, a zařízení, které umožňuje vyčerpání vzduchu o tlaku nepřevyšujícím atmosférický tlak z uzavřeného prostoru,

Nakladač

svařovacím generátorem - rotační zařízení, které za účelem svařování vyrábí elektrický proud,

Stroj musí mít namontovanou lopatu, která je výrobcem určena pro dané provedení stroje. Motor a hydraulické soustavy musí být ohřáté na normální provozní stavy pro převládající teplotu okolního prostředí.

elektrickým zdrojovým soustrojím - zařízení obsahující motorovou jednotku pohánějící rotační generátor, který dodává elektrický proud,

Všechny pohyby se uskutečňují při největší rychlosti, aniž by však byly uvedeny do činnosti pojistné ventily a aniž by došlo k nárazu na koncové dorazy.

rýpadlem - samojízdné zařízení, které může otáčet vrchní částí v úhlu přesahujícím 360 ° a které těží, zdvihá, přenáší a vysypává materiál buď pohybem výložníku, násady a lopaty, nebo pohybem lopaty ovládané lanem navíjecího zařízení, při instalovaném výkonu menším než 500 kW,

Zkouška při pojezdu

nakladačem - samojízdné zařízení, které nabírá, zdvihá, přepravuje a vysypává materiál kombinací svých vlastních pohybů a pohybů lopaty, při instalovaném výkonu menším než 500 kW,

Dráha pojezdu nakladače v průběhu zkoušky musí být v souladu s dráhou znázorněnou na obrázku 6. Osou dráhy pojezdy stroje je osa x a podélná osa stroje s ní koinciduje. Délka měřicí dráhy AB se rovná 1,4 násobku poloměru polokoule. Střed dráhy musí koincidovat se středem polokoule C.

rýpadlem-nakladačem - samojízdné zařízení, které plní funkce rýpadla a nakladače,

Stroj se musí pohybovat dopředu ve směru A - B a dozadu ve směru B - A.

dozerem - samojízdné zařízení s namontovanou radlicí, která slouží především k přemísťování nebo rozhrnování materiálu, při instalovaném výkonu menším než 500 kW,

Stroj se provozuje s prázdnou lopatou ve spuštěné přepravní poloze, 0,3 ± 0,05 m nad povrchem zkušební dráhy. Ve všech případech se motor provozuje při maximálních regulovaných otáčkách (v nezatíženém stavu) a při konstantní rychlosti vpřed a vzad. Rychlost pojezdu ve směru dopředu se u strojů na pásovém podvozku musí co nejvíce blížit rychlosti 4 km/h a u strojů na kolovém podvozku rychlosti 8 km/h, avšak nesmí být větší. Pro pojezd ve směru dozadu musí být bez ohledu na rychlost pojezdu použit stejný převodový stupeň. U většiny strojů to bude při prvním rychlostním stupni pro pojezd dopředu a při prvním rychlostním stupni pro pojezd dozadu. Rychlost strojů s hydraulickými pohony může být mezi 3,5 a 4 km/h u strojů na pásovém podvozku a mezi 7 a 8 km/h u strojů na kolovém podvozku s pryžovými pneumatikami, jelikož je obtížné nastavit ovládače na přesné hodnoty pojezdové rychlosti.

věžovým jeřábem - mechanizované strojní zdvihací zařízení, které se za provozu sestává z vertikální věže s výložníkem připevněným k její horní části a které je vybaveno prostředky pro zvedání a spouštění zavěšených břemen a pro horizontální pohyb takových břemen změnou poloměru vyložení břemene, nebo otáčením výložníku, nebo pojezdem celého zařízení a je konstruováno tak, aby mohlo být odvezeno, pokud je skončena práce, pro kterou bylo postaveno,

Za těchto podmínek provádí stroj nepřerušovaný pojezd v rozsahu měřicí polokoule v obou směrech bez zastavení a bez pohybu lopaty. Jestliže zařazený nejnižší převodový stupeň má za následek rychlost vyšší, než je stanoveno, uskutečňuje se zkouška s tímto zařazeným stupněm a s motorem běžícím při maximálních regulovaných otáčkách motoru (ve stavu bez zatížení). U strojů s hydraulickými pohony se motor nastaví na maximální regulované otáčky (ve stavu bez zatížení) a ovládač pojezdové rychlosti se nastaví tak, aby se dosáhlo výše stanovené rychlosti.

sekačkou na trávu - samostatné zařízení s motorovým pohonem vhodné pro ošetřování zatravněných ploch jakýmkoliv druhem sečení, s výjimkou zařízení, které má sloužit pro zemědělské a lesnické účely, a s výjimkou zařízení, jehož žací ústrojí je poháněno koly nebo zabudovaným tažným, případně nosným prvkem, a víceúčelového zařízení s hlavními hnacími prvky o instalovaném výkonu větším než 20 kW,

Hladiny akustického tlaku se měří pouze tehdy, když se střed stroje na zkušební dráze nachází mezi body A a B podle obrázku 6.

domácím spotřebičem vysavač prachu, myčka nádobí, pračka a odstředivka, akumulační pokojové topidlo, sušička prádla, ventilátor a mikrovlnná trouba, určené pro použití v domácnosti.

§ 3

V průběhu pojezdu stroje po zkušební dráze má řidič provádět korekce směru pojezdu, aby udržoval dráhu pojezdu stroje nad středovou čárou zkušební dráhy.

Nejvyšší přípustné hodnoty emisí hluku

Jeden dynamický cyklus se skládá z jednoho pojezdu ve směru dopředu a jednoho pojezdu ve směru dozadu.

(1)

Výrobky stanovené v § 1 písm. a) a b) (dále jen „stanovené výrobky“) nesmí překročit nejvyšší přípustné hodnoty emisí hluku vyjádřené pomocí hladiny akustického výkonu a popřípadě pomocí hladiny akustického tlaku, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se jeden dynamický cyklus alespoň třikrát.

Zkouška při statickém stavu hydrauliky

Podélná osa nakladače musí koincidovat s osou x a čelo nakladače musí směřovat k bodu B. Střed základní délky stroje l podle obrázku 3 musí koincidovat se středem polokoule C podle obrázku 6. Motor se nastaví na maximální regulované otáčky (ve stavu bez zatížení). Zařadí se neutrál. Třikrát se zvedne lopata z přepravní polohy do výšky odpovídající 75 % maximální zdvihací výšky a vrátí se nazpět do přepravní polohy. Tento sled úkonů tvoří jeden cyklus při statickém stavu hydrauliky.

(2)

Pro stanovení způsobu měření emisí hluku u stanovených výrobků a pro dozor podle § 18 zákona se použijí metody uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se jeden dynamický cyklus alespoň třikrát.

Rýpadlo-nakladač

Rýpadlo-nakladač musí být vybaveno hloubkovou lopatou a rýpací lopatou, které jsou výrobcem určeny pro dané provedení stroje. Motor a hydraulické zařízení se ohřeje na normální provozní stav pro převládající teplotu okolního prostředí.

§ 4

Při provozu rýpadlového zařízení se ovládač plynu nastaví do polohy maximum (ve stavu bez zatížení) nebo do polohy stanovené výrobcem. Všechny pohyby rýpací lopaty musí být uskutečněny největší možnou rychlostí, aniž by však byly uvedeny do činnosti pojistné ventily a aniž by došlo k nárazu na koncové dorazy.

Posouzení shody

Provoz rýpadlového zařízení

(1)

Požadavky podle § 3 odst. 1 se u stanovených výrobků posuzují přezkoušením vzorku (prototypu) stanoveného výrobku autorizovanou osobou.¹)

Podélná osa stroje musí koincidovat s osou x a čelo stroje musí být obráceno k bodu B, tzn. že rýpadlové zařízení rýpadla-nakladače podle obrázku 4 musí směřovat k bodu B. Střed základní délky stroje l podle obrázku 4 musí koincidovat se středem C polokoule podle obrázku 6.

Provoz rýpadlového zařízení se uskutečňuje způsobem popsaným v bodě A písmene a) s tím rozdílem, že tam uváděná hodnoty úhlu pootočení 90° se nahradí hodnotou 45°.

(2)

K žádosti o přezkoušení vzorku se pro každý typ stanoveného výrobku připojuje příloha. Náležitosti žádosti o přezkoušení vzorku spolu se vzorem přílohy k této žádosti jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

Provoz nakládacího zařízení

Nakládací zařízení se provozuje způsobem popsaným v písmenu c), s rýpadlovým zařízením v přepravní poloze.

(3)

Pokud vzorek (prototyp) výrobku odpovídá požadavkům stanoveným tímto nařízením vlády, vystaví autorizovaná osoba certifikát o přezkoušení vzorku. Náležitosti certifikátu jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

4.6.3

Zkušební stanoviště

(4)

Ke každému výrobku určitého typu, který odpovídá přezkoušenému vzorku, výrobce nebo dovozce připojí prohlášení o shodě, jehož náležitosti jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto nařízení, a současně výrobek označí viditelnou a trvalou značkou. Grafické zpracování značky a údaje, které se na ní vyznačují, jsou uvedeny v příloze č. 6 k tomuto nařízení.

4.6.3.1

Pro zkušební stanoviště se připouštějí tři typy povrchů, které jsou popsány v bodech 4.6.3.2, 4.6.3.3 a 4.6.3.4.

§ 5

Uvádění údaje o hluku

tvrdá odrazivá rovina (zhotovená z betonu nebo neporézního asfaltu),

(1)

Domácí spotřebiče mohou být uváděny na trh pouze tehdy, pokud výrobce nebo dovozce zveřejní v návodu k použití nebo v záručním listu údaj s uvedením hladiny akustického výkonu vyzařovaného těmito spotřebiči a šířeného vzduchem.

kombinace tvrdé odrazivé roviny a písku,

(2)

Je-li domácí spotřebič vybaven štítkem obsahujícím informace o jeho technických vlastnostech, údaj podle odstavce 1 se uvede též na tomto štítku.

pískový povrch nebo písčitá zemina.

Tvrdá odrazivá rovina se použije pro zkoušení následujících strojů,

(3)

Pro určení údaje podle odstavce 1 a pro ověření jeho pravdivosti se použije postup pro určení hluku šířeného vzduchem, vyzařovaného elektrickými spotřebiči pro domácnost a podobné účely, stanovený českou technickou normou.²)

stroje s pryžovými pneumatikami: všechny provozní podmínky,

rýpadla: všechny provozní podmínky,

nakladače a rýpadla-nakladače na pásovém podvozku: provoz s hydraulikou ve stacionárním stavu.

§ 6

Kombinace tvrdé odrazivé roviny a písku se použije pro zkoušení nakladačů, rýpadel- nakladačů a dozerů na pásovém podvozku tak, že se stroje pohybují na pískovém povrchu a mikrofony jsou umístěny nad tvrdou odrazivou rovinou.

Účinnost

Alternativní zkušební stanoviště tvořené pouze pískem se může použít pro nakladače a dozery na pásovém podvozku pro zkoušky při pojezdu a zkoušky s hydraulikou ve stacionárním stavu za předpokladu, že:

korekce na prostředí K₂, určená podle bodu 4.8.6.2 v části A/ je menší než 3,5 dB,

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.

tato korekce se při výpočtu hladiny akustického výkonu bere v úvahu, pokud je její hodnota K₂větší než 0,5 dB.

Předseda vlády:

4.6.3.2

Tvrdá odrazivá rovina

Ing. Zeman v. r.

Zkušební stanoviště, kolem kterého jsou rozmístěny mikrofony, musí být zhotoveno z betonu nebo neporézního asfaltu.

Ministr životního prostředí:

4.6.3.3

Kombinace tvrdé odrazivé roviny a písku

RNDr. Kužvart v. r.

Povrch dráhy pojezdu nebo pracovního místa stroje musí být z vlhkého písku o velikosti částic menší než 2 milimetry nebo z písčité zeminy. Hloubka vrstvy písku musí být alespoň 0,3 m. Jestliže hloubka písku 0,3 m není dostatečná pro vniknutí pásů, musí být hloubka vrstvy nebo písčité zeminy patřičně zvětšena. Povrch země mezi zkoušeným strojem a mikrofonem musí být tvrdý a odrazivý v souladu s bodem 4.6.3.2, takže prostředí měření tvoří spíše odrazivou rovinu než pohltivý povrch.

Jiným řešení je použití kombinovaného zkušebního stanoviště o minimálních rozměrech tvořeného pískovou zkušební dráhou umístěnou podél odrazivé roviny. Se strojem se pojíždí dvakrát ve směru dopředu, avšak v opačných směrech, pro každou trojici měřicích bodů. Zkouška při pojezdu dozadu se může provést stejným způsobem.

Příloha č. 1

k nařízení vlády č. 194/2000 Sb.

4.6.3.4

Celopískové zkušební stanoviště

PŘÍPUSTNÉ LIMITY EMISÍ HLUKU PRO STANOVENÉ VÝROBKY

Písek musí splňovat požadavky stanovené v bodě 4.6.3.3.

KOMPRESORY

Hladina akustického výkonu vyzařovaného kompresory a šířeného vzduchem, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 1 přílohy č. 2, nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v následující tabulce:

4.6.4

Měřicí plocha, měřicí vzdálenost, poloha a počet měřicích bodů

4.6.4.1

Měřicí plocha, měřicí vzdálenost

Jmenovité průtočné množství vzduchu za standardních podmínek v m³. h^-1	Přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
Q ≤ 5	100
5 < Q ≤ 10	100
10 < Q ≤ 30	102
Q > 30	104

Měřicí plochou použitou při zkoušce musí být polokoule.

SVAŘOVACÍ GENERÁTORY

Poloměr této polokoule se určí podle základní délky (l) stroje (viz obrázky 1, 2, 3 a 4).

Hladina akustického výkonu vyzařovaného svařovacími generátory a šířeného vzduchem, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 2 přílohy č. 2, nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v následující tabulce:

Jmenovitý maximální svařovací proud	Přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
Menší nebo rovný 200 A	101
Větší než 200 A	100

ELEKTRICKÁ ZDROJOVÁ SOUSTROJÍ

Hladina akustického výkonu vyzařovaného elektrickými zdrojovými soustrojími a šířeného vzduchem, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 3 přílohy č. 2, nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v následující tabulce:

Základní délka stroje odpovídá

v případě rýpadel, celkové délce otočného svršku rýpadla bez pracovních nástrojů a hlavních pohyblivých dílů, jako je výložník a násada,

Elektrický výkon zdrojového soustrojí (P)	Přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
P ≤ 2 kW	102
2 kW < P ≤ 8 kW	100
8 kW < P ≤ 240 kW	100
P > 240 kW	100

v případě ostatních strojů pro zemní práce, celkové délce stroje bez pracovních nástrojů, jako je například dozerová radlice a lopata.

RÝPADLA, NAKLADAČE, RÝPADLA-NAKLADAČE, DOZERY

Poloměr musí být:

Hladina akustického výkonu vyzařovaného rýpadly, nakladači, rýpadly-nakladači a dozery a šířeného vzduchem vypočítaná za skutečných dynamických provozních podmínek metodou stanovenou v bodě 4 A/ přílohy č. 2 k tomuto nařízení nesmí překročit nejvyšší přípustnou hladinu akustického výkonu A L_WA v dB/1 pW stanovenou v závislosti na čistém instalovaném výkonu P v kW,¹) jak je dále uvedeno:

4 m, když je základní délka l stroje pro zemní práce menší než 1,5 m,

10 m, když je základní délka l stroje pro zemní práce větší než 1,5 m a menší nebo rovna 4 m, nebo

16 m, když je základní délka l stroje pro zemní práce větší než 4 m.

stroje na pásovém podvozku (s výjimkou rýpadel): L_WA = 87 + 11 lg P,

4.6.4.2

Poloha a počet měřicích bodů

dozery, nakladače a rýpadla-nakladače na kolovém podvozku: L_WA = 85 + 11 lg P,

Měří se v šesti měřicích bodech, to znamená v bodech 2, 4, 6, 8, 10 a 12 uspořádaných podle bodu 4.6.4.2 písm. b).

rýpadla: L_WA = 83 + 11 lg P.

Tyto vztahy platí pouze pro hodnoty větší než základní nejvyšší přípustné hladiny akustického výkonu uvedené pro tyto tři druhy strojů v následující tabulce. Těmto základním nejvyšším přípustným hladinám akustického výkonu odpovídají vždy nejnižší hodnoty čistého instalovaného výkonu každého druhu stroje.

Poloha měřicích míst na polokouli o poloměru r

Pro hodnoty čistého instalovaného výkonu menší, než jsou uvedené hodnoty, platí základní nejvyšší přípustné hladiny akustického výkonu podle grafu v bodu B/.

V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích míst s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 5):

Typ stroje	Základní nejvyšší přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
Stroje na pásovém podvozku (s výjimkou rýpadel)	107
Dozery, nakladače, rýpadla-nakladače na kolovém podvozku	104
Rýpadla	96²)

x = (x/r) r,

y = (y/r) r,

Poznámka:

z = (z/r) r.

Hodnota instalovaného výkonu se zaokrouhluje na nejbližší celý kilowatt.

Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:

Vypočítaná hladina akustického výkonu a přípustná hladina akustického výkonu se zaokrouhlí na nejbližší celé číslo, přičemž hodnoty menší než 0,5 se zaokrouhlují dolů a hodnoty větší nebo rovné 0,5 se zaokrouhlují nahoru.

Schematický náčrtek vztahující se k přípustné hladině akustického výkonu uváděné v závislosti na čistém instalovaném výkonu

TABULKA I

	x/r	Y/r	z/r	z
1	1	0	-	1,5 m
2	0,7	0,7	-	1,5 m
3	0	1	-	1,5 m
4	- 0,7	0,7	-	1,5 m
5	- 1	0	-	1,5 m
6	- 0,7	- 0,7	-	1,5 m
7	0	- 1	-	1,5 m
8	0,7	- 0,7	-	1,5 m
9	0,65	0,27	0,71	-
10	- 0,27	0,65	0,71	-
11	- 0,65	- 0,27	0,71	-
12	0,27	- 0,65	0,71	-

VĚŽOVÉ JEŘÁBY

4.7

MĚŘENÍ

Hladina akustického výkonu vyzařovaného věžovými jeřáby a šířeného vzduchem, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 5 A/ přílohy č. 2, nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v následující tabulce:

4.7.1

Zjišťování akustických vlastností místa měření

Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:

	Přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
Zdvihací zařízení	100
Elektrické zdrojové soustrojí	Hladiny stanovené pro elektrické zdrojové soustrojí v závislosti na výkonu soustrojí
Zařízení sestávající ze zdvihacího zařízení a elektrického zdrojového soustrojí	Vyšší ze dvou uvedených položek

cizí hluk,

Hladina akustického tlaku A v dB/20 μPa šířeného vzduchem a vyzařovaného do místa obsluhy, jenž je pevně spojeno s konstrukcí věžových jeřábů, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 5 B/ přílohy č. 2, nesmí v místě obsluhy přesáhnout hodnotu 80 dB.

vliv větru,

podmínky, jako například vibrace, teplota, vlhkost, barometrický tlak,

MECHANIZOVANÁ RUČNÍ BOURACÍ A SBÍJECÍ KLADIVA

akustické vlastnosti zkušební plochy,

Hladina akustického výkonu vyzařovaného mechanizovanými ručními bouracími a sbíjecími kladivy a šířeného vzduchem, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 6 přílohy č. 2, nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v následující tabulce:

odraz zvuku od překážek v místě měření, které by mohly ovlivnit výsledky měření.

4.7.1.1

Cizí hluk

Hmotnost zařízení (m)	Přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
m < 20 kg	108
35 kg ≥ m ≥ 20 kg	111
m > 35 kg a zařízení s vestavěným spalovacím motorem	114

Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.

SEKAČKY NA TRÁVU

Měření hluku pozadí

Hladina akustického výkonu vyzařovaného sekačkami na trávu a šířeného vzduchem, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 7 A/ přílohy č. 2, nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v následující tabulce:

Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 4.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku, (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 4.7.2.

Šířka záběru sekačky na trávu (L)	Nejvyšší přípustná hladina akustického výkonu A v dB/1 pW
L ≤ 50 cm	96
50 cm < L ≤ 120 cm	100
L > 120 cm	105

Sekačky na trávu se šířkou záběru větší než 120 cm musí kromě hodnoty pro ně uvedené v tabulce bodu A/ splňovat také požadavek, aby hladina jejich akustického tlaku šířeného vzduchem a vyzařovaného do místa obsluhy, vypočítaná za podmínek stanovených v bodě 7 B/ přílohy č. 2, nepřesáhla v místě obsluhy hodnotu 90 dB.

4.7.1.2

Rychlost a směr větru

Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad měřicí plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 4.8.6.4.

4.7.1.3

Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů

Příloha č. 2

k nařízení vlády č. 194/2000 Sb.

Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 4.8.6.3.

METODY MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO STANOVENÝMI VÝROBKY

METODA MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO KOMPRESORY A ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM

4.7.1.4

Akustická kvalita měřicí plochy

1.1

OBECNĚ

Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 4.8.6.2.

Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného kompresory. Kompresory se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.

1.2

OBLAST PŮSOBNOSTI

4.7.1.5

Výskyt překážek

1.2.1

Typ hluku

Dodržení požadavků bodu 4.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem polokoule.

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.

1.2.2

Velikost zdroje zvuku

4.7.2

Měření hladiny akustického tlaku L_pA

Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.

K měření hladiny akustického tlaku L_pA se používá přístroj podle bodu 4.5.2. Hladina akustického tlaku L_pA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Při použití zvukoměru se v tomto bodě odečte řada údajů a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 4.11.

1.3

DEFINICE

1.3.1

Hladina akustického tlaku L_pA

Hladina akustického tlaku L_pA je hladina akustického tlaku L_p frekvenčně vážená váhovou funkcí A.

Doba měření je v každém měřicím místě zpravidla 15 s. V případě pracovních cyklů s periodickými změnami hladiny musí doba měření zahrnovat nejméně tři úplné pracovní cykly. Při použití integrátoru bude integrační doba stejná jako doba měření.

Hladina akustického tlaku L_p vyjádřená v decibelech (dB) je definována vztahem:

Hladiny akustického tlaku A L_pA se měří nejméně třikrát. Jestliže se dvě z odečtených hodnot navzájem neliší o více než 1 dB, nemusí se v měření pokračovat; v opačném případě se v měření pokračuje do té doby, dokud se nenaměří dvě hodnoty, které se od sebe neliší více než o 1 dB. Jako hodnota hladiny akustického tlaku A se použije aritmetický průměr dvou největších hodnot, které se navzájem liší o méně než 1 dB.

L_{p} = 20 l g \frac{p}{p_{0}},

4.7.3

Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku

kde je

Z důvodů ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku, aby se mohlo posoudit způsobované rušení.

p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě vyjádřená v Pa,

4.8

ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

p_o - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.

4.8.1

Výpočet středních hodnot

Hodnota hladiny akustického tlaku vážená váhovou funkcí A L_pA vyjádřená v dB se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.

4.8.1.1

Ekvivalentní hodnota v měřicím bodě

1.3.2

Měřicí plocha

Dozery

Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí body (viz bod 1.6.4).

Jelikož pojezd vpřed a vzad představují dva odlišné způsoby provozu, musí se doba a hladina akustického tlaku měřit pro každý směr pojezdu. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_pAeq,T v decibelech se pro kombinovaný cyklus dozeru vypočte podle následujícího vztahu:

L_{p A e q, T} = 10 l g \frac{1}{T_{1} + T_{2}} [(T_{1} . 10^{{0,1 L}_{p A e q, 1}}) + (T_{2} . 10^{{0,1 L}_{p A e q, 2}})],

1.3.3

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

kde je

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 1.8.4, z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.

T₁ - doba trvání pojezdu po stanovené dráze směrem vpřed,

T₂ - doba trvání pojezdu po stanovené dráze směrem vzad,

1.3.4

Hladina akustického výkonu L_WA

L_pAeq,1 a L_pAeq,2 - hodnoty určené v průběhu doby T₁ a T₂.

Hladina akustického výkonu L_WA je hladina akustického výkonu L_W vážená váhovou funkcí A.

Nakladače

Vážená hladina akustického výkonu L_W zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:

Kombinovaný výsledek pro dva způsoby pojezdu

L_{W} = 10 l g \frac{W}{W_{0}},

kde je

L_{p A e q, T} = 10 l g \frac{1}{T_{1} + T_{2}} [(T_{1} . 10^{{0,1 L}_{p A e q, 1}}) + (T_{2} . 10^{{0,1 L}_{p A e q, 2}})],

W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,

kde je

W_o - referenční akustický výkon 10^-12 W.

T₁ - doba trvání pojezdu po stanovené dráze směrem vpřed,

Hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.

T₂ - doba trvání pojezdu po stanovené dráze směrem vzad,

1.3.5

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA

L_pAeq,1 a L_pAeq,2 - hodnoty určené v průběhu doby T₁ a T₂.

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku.

Kombinovaný výsledek pro cyklus za pohybu a pro statický stav hydrauliky

1.3.6

Index směrovosti (DI)

Kombinovaná ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_pAeq,T v decibelech se pro úplný cyklus nakladače vypočte podle následujícího vztahu:

Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:

L_{p A e q, 1} = 10 l g \frac{1}{T_{1} + T_{2}} [(T_{1} . 10^{{0,1 L}_{p A e q, 3}}) + (T_{2} . 10^{{0,1 L}_{p A e q, 4}})],

DI = L_pAmax- L_pAm+ 3

kde je

kde

L_pAeq,3- hodnota určená za pohybu po zkušební dráze,

L_pAmax je nejvyšší z hladin akustického tlaku zjištěných v měřicích bodech (viz bod 1.6.4.2.), vypočtených podle 1.8.1.1., a korigovaných podle obecných zásad stanovených v bodech 1.8.6.1, 1.8.6.3 a 1.8.6.4,

L_pAeq,4 - hodnota určená při statickém stavu hydrauliky.

Rýpadla-nakladače

Kombinovaná ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_pAeq,T v decibelech se pro úplný cyklus rýpadla-nakladače vypočte podle následujícího vztahu:

L_{p A e q, T} = 10 l g ({0,8.10}^{{0,1 L}_{p A e q . e x c a v a t o r}} + {0,2.10}^{{0,1 L}_{p A e q . l o a d e r}}),

kde je

L_{pAeq,excavator} - hodnota určená při provozu rýpacího zařízení,

L_pAm je hladina akustického tlaku na měřicí ploše stanovená podle bodu 1.8.4,

L_pAeq,loader - hodnota určená při provozu nakládacího zařízení.

4.8.1.2

Střední hodnota na měřicí ploše

3 je dohodnutý aditivní člen.

Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot naměřených postupem podle bodu 4.8.1.1 v měřicích místech.

Při stanovení hodnot L_pAmax a L_pAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.

1.3.7

Cizí hluk

4.8.2

Výpočet střední hladiny cizího hluku

Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.

Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí v tomto měřicím bodě.

1.3.7.1

Hluk pozadí

Střední hladina hluku pozadí na měřicí ploše se získá postupem podle bodu 4.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých měřicích bodech.

Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.

1.3.7.2

Parazitní hluk

4.8.3

Výpočet velikosti měřicí plochy S

Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.

V případě polokoule se velikost měřicí plochy S, vyjádřený v m², určí takto:

1.4

KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

S = 2 πr²,

1.4.1

Akustická kritéria pro okolní prostředí

kde je

Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:

r - poloměr měřicí polokoule v m.

vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA, nebo

Velikost měřicí plochy se může vypočítat přibližně, přičemž platí, že chyba při výpočtu o hodnotě odpovídající ± 20 % velikosti této plochy vyvolá odchylku ± 1 dB hodnoty výrazu

vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA doplněná indexem směrovosti (DI).

10 l g \frac{S}{S_{0}} (h l a d i n a p l o c h y) .

Pokud je ale vypočtená vážená hladina akustického výkonu L_WA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.

4.8.4

Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

1.5.

MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 4.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 4.8.6.1, 4.8.6.3 a 4.8.6.4.

1.5.1

Přístroje musí umožňovat měření hladiny efektivní hodnoty akustického tlaku vážené váhovou funkcí A. Hladina odpovídající efektivní hodnotě se v měřicím místě zjišťuje buď přímým odečítáním z přístroje, nebo výpočtem podle bodu 1.11.

1.5.2

Měřicí přístroje

Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje:

zvukoměr vyhovující příslušným požadavkům ČSN IEC 651, přičemž na měřicím přístroji musí být nastavena časová charakteristika “Slow“, (“Pomalu“),

4.8.5

Výpočet hladiny akustického výkonu L_WA

integrátor vyhovující příslušným požadavkům ČSN EN 60804, který zajišťuje analogovou nebo digitální integraci kvadrátu signálu v daném časovém intervalu.

Vážená hladina akustického výkonu L_WA zdroje zvuku se vypočte podle následujícího vztahu:

Pokud jsou při měření použity jiné přístroje, než je přesný zvukoměr, nebo kombinace takových přístrojů, jako jsou integrátory, musí být všechny specifikace takových přístrojů v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651 a ČSN EN 60804.

L_{W A} = L_{p A m} + 10 l g \frac{S}{S_{0}} + K_{2},

1.5.3

Mikrofon s kabelem

kde je

Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.

L_WA - vážená hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 4.3.4),

1.5.4

Váhové filtry

Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.

L_pAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 4.3.3,

1.5.5

Kontrola měřicího přístroje

1.5.5.1

Před zkouškou se akustické vlastnosti celého přístroje, to znamená měřicích přístrojů včetně mikrofonu a kabelu, zkontrolují pomocí akustického kalibrátoru, o přesnosti alespoň 0,5 dB (například pistonfonu). Přístroj se překontroluje okamžitě po ukončení každé série měření.

S - velikost měřicí plochy v m² vypočtená postupem podle bodu 4.8.2,

1.5.5.2

Kontroly na místě musí být doplněny důkladnějším ověřením prováděným nejméně jedenkrát za rok ve speciálně vybavené laboratoři.

1.6.

PODMÍNKY MĚŘENÍ

S_o - referenční plocha 1 m²,

1.6.1

Účel měření

K₂ - korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.

Během měření nesmí být ke kompresorům připojováno žádné nářadí. V každém měřicím bodě musí být hladina akustického tlaku, způsobená odpouštěním a vypouštěním vzduchu z vnějších potrubí připojených k ventilům pro výstup vzduchu, o více než 10 dB nižší než hladina akustického tlaku kompresoru.

Za použití bodu 4.6.4.1 platí například:

1.6.2

Provozní podmínky zdroje zvuku při měření

Pro potřebu vytvoření reprodukovatelných podmínek a umožnění výpočtu charakteristických emisních hodnot zdroje zvuku musí být v průběhu měření dodrženy tyto provozní podmínky.

Pro r = 4 m je 10 \lg \frac{S}{S_{0}} = 20 db .

Zkoušky prováděné při zátěži

Pro r = 10 m je 10 \lg \frac{S}{S_{0}} = 28 db .

Kompresor se zahřeje na ustálenou provozní teplotu ležící v rozsahu stanoveném výrobcem. Musí pracovat při jmenovitých otáčkách a jmenovitém tlaku. Jmenovité otáčky a jmenovitý tlak jsou uvedeny v návodu k obsluze předávaném odběrateli. V těchto provozních podmínkách musí být proudění vzduchu kontrolováno způsobem stanoveným v bodě 1.12.

4.8.6

Korekce naměřených hodnot

4.8.6.1

Cizí hluk

1.6.3

Měřicí stanoviště

Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 4.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 4.8.2. Korekce K₁ v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím bodě, je uvedena v tabulce II.

Měřící stanoviště musí být rovné a horizontální. Toto stanoviště musí být až k bodům vertikálního průmětu poloh mikrofonu a včetně těchto bodů z betonu nebo neporézního asfaltu. Zdroj zvuku bez kol, montovaný na lyžinách, se umístí na podpěry o výšce 0,4 m, popřípadě ve výšce stanovené výrobcem v podmínkách pro montáž.

1.6.4

Měřicí plocha, měřicí vzdálenost, poloha a počet měřicích bodů

1.6.4.1

Měřicí plocha, měřicí vzdálenost

TABULKA II

Měřicí plochou používanou při zkouškách je polokoule.

Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem	Korekce K₁ v dB
Méně než 6	Neplatné měření
6	1,0
7	1,0
8	1,0
9	0,5
10	0,5
více než 10	žádná korekce

Poloměr musí být:

4.8.6.2

Akustické vlastnosti zkušebního prostoru

4 m, pokud největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku nepřesahuje 1,5 m,

Konstanta C indikující akustické vlastnosti zkušebního prostoru je rovna nule.

10 m, pokud je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku větší než 1,5 m, ale nepřesáhne 4 m, nebo

4.8.6.3

Rušivé vlivy: teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.

16 m, pokud je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku větší než 4 m.

Měřicí přístroj

1.6.4.2

Poloha a počet měřicích bodů

Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, ve kterých zmiňuje rušivé vlivy, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost. Tyto vlivy se musí brát v úvahu.

Měří se v 6 měřicích bodech, to znamená v bodech 2, 4, 6, 8, 10 a 12 uspořádaných podle bodu 1.6.4.2.b). Při zkoušce zdroje zvuku musí být geometrický střed tohoto zdroje situován nad středem polokoule. Osa x souřadnicové soustavy, podle které jsou stanoveny souřadnice měřicích bodů, je rovnoběžná s hlavní osou zdroje zvuku.

Zdroj zvuku

Pro zdroj zvuku se neuvažují žádné rušivé vlivy, které by mohly mít vliv na měření.

Poloha měřicích bodů na polokouli o poloměru r

4.8.6.4

Rušivý vliv větru

V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích bodů s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 2):

Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 4.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

x = (x/r) r,

y = (y/r) r,

4.9.

ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

z = (z/r) r.

Ve zprávě týkající se všech měření uskutečněných podle specifikací této metody měření musí být v zásadě sestaveny a zaznamenány informace uvedené v bodech 4.9.1 až 4.9.4.

Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:

TABULKA I

4.9.1

Zkoušený zdroj zvuku

	x/r	y/r	z/r	z
1	1	0	-	1,5 m
2	0,7	0,7	-	1,5 m
3	0	1	-	1,5 m
4	- 0,7	0,7	-	1,5 m
5	- 1	0	-	1,5 m
6	- 0,7	- 0,7	-	1,5 m
7	0	- 1	-	1,5 m
8	0,7	- 0,7	-	1,5 m
9	0,65	0,27	0,71	-
10	- 0,27	0,65	0,71	-
11	- 0,65	- 0,27	0,71	-
12	0,27	- 0,65	0,71	-

popis zkoušeného zdroje zvuku (včetně rozměrů),

1.7

MĚŘENÍ

provozní podmínky zdroje zvuku při zkoušce,

1.7.1

Zjišťování akustických vlastností místa měření

podmínky instalace ve zkušebním prostoru,

Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:

umístění zdroje zvuku na měřicím stanovišti,

cizí hluk,

pokud zkoušený stroj obsahuje více zdrojů hluku, popis zdrojů provozovaných během měření.

vliv větru,

4.9.2

Akustické prostředí

podmínky jako například vibrace, teplota, vlhkost, barometrický tlak,

popis měřicího stanoviště, včetně fyzikálních charakteristik zkušebního prostoru, schematického znázornění polohy zdroje zvuku a jakýchkoliv předmětů odrážejících zvuk v místě měření,

akustické vlastnosti zkušební plochy,

meteorologické podmínky: počasí (například sluneční svit, mraky, déšť, mlha), teplota vzduchu, barometrický tlak, rychlost a směr větru, vlhkost,

odraz zvuku od překážek v místě měření, které by mohly ovlivnit výsledky měření.

korekce na akustické vlastnosti zkušebního prostoru.

1.7.1.1

Cizí hluk

4.9.3

Přístrojové vybavení a jeho ověření

Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.

vybavení používané k měření, včetně názvu zařízení, typu, výrobního čísla a jména výrobce,

Měření hluku pozadí

metoda používaná při ověření měřicího zařízení podle bodu 4.5.5.1,

Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 1.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 1.7.2.

název akreditované osoby, která provedla ověření přístroje vyžadované podle bodu 4.5.5.2 a datum posledního ověření.

1.7.1.2

Rychlost a směr větru

4.9.4

Akustické údaje

Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad měřicí plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 1.8.6.4.

tvar a rozměry měřicí plochy, umístění mikrofonů, přičemž počet měřicích bodů a směr větru musí být uvedeny ve schématu vyžadovaném podle bodu 4.9.2 a),

1.7.1.3

Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů

obsah měřicí plochy S v m² (viz bod 4.8.3) a hodnota 10lg

\frac{S}{S_{0}}

(viz bod 4.8.5),

Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 1.8.6.3.

1.7.1.4

Akustická kvalita měřicí plochy

hladiny akustického tlaku zjištěné v měřicích bodech (viz bod 4.8.1.1),

Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 1.8.6.2.

průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše (viz bod 4.8.1.2),

1.7.1.5

Výskyt překážek

Dodržení požadavků bodu 1.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem polokoule.

případné korekce v dB (viz body 4.8.6.1, 4.8.6.3 a 4.8.6.4),

1.7.2

Měření hladiny akustického tlaku L_pA

K měření hladiny akustického tlaku L_pA se používá přístroj podle bodu 1.5.2. Hladina akustického tlaku L_pA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Jestliže se hladiny akustického tlaku v měřicích bodech měří pomocí zvukoměru, změří se alespoň pět hodnot v pravidelných intervalech a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 1.11.

hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm (viz bod 4.8.4),

Doba měření je v každém měřicím bodě zpravidla 15 s. V případě pracovních cyklů s periodickými změnami hladiny musí doba měření zahrnovat nejméně tři úplné pracovní cykly. Při použití integrátoru bude integrační doba stejná jako doba měření.

konstanta prostředí C (viz bod 4.8.6.2),

1.7.3

Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku

Z důvodu ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku tak, aby se mohlo posoudit způsobované rušení.

vážená hladina akustického výkonu (viz bod 4.8.5),

1.8

ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

1.8.1

Výpočet středních hodnot

index směrovosti a číselné označení měřicího bodu, ve kterém byla zjištěna L_pAmax (viz bod 4.3.6),

1.8.1.1

Ekvivalentní hodnota v měřicím bodě

Hodnoty získané při měřeních podle bodu 1.7.2 jsou ekvivalentní hodnoty za příslušnou dobu.

povaha hluku (viz bod 4.7.3),

1.8.1.2

Střední hodnota na měřicí ploše

datum a doba měření.

Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot získaných v měřicích bodech postupem podle bodu 1.8.1.1.

4.10

ÚDAJE PODLE BODU 4.9 ZAHRNUTÉ DO ZPRÁVY

1.8.2

Výpočet střední hladiny cizího hluku

Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 4.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.

Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí v tomto měřicím bodě.

Střední hladina hluku pozadí na měřicí ploše se získá postupem podle bodu 1.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých měřicích bodech.

4.11

METODA VÝPOČTU STŘEDNÍ HLADINY Z RŮZNÝCH EFEKTIVNÍCH HODNOT AKUSTICKÉHO TLAKU

Střední hladina odpovídající středním kvadratickým hodnotám akustického tlaku, které jsou buď výsledkem série měření provedených v jediném bodě, takzvaná střední kvadratická hodnota za příslušnou dobu, nebo výsledkem série měření uskutečněných v různých bodech měřicí plochy, takzvaná střední kvadratická hodnota v prostoru, se vypočítá pomocí následujícího vztahu:

1.8.3

Výpočet velikosti měřicí plochy S

L_{p A m} = L_{p A o} + 10 l g \frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i} = L_{p A o} + 10 l g g_{m},

V případě polokoule se velikost měřicí plochy S, vyjádřený v m², určí takto:

kde je

S = 2 πr²,

L_pAi - hladina akustického tlaku při i-tém měření,

kde je

L_pAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot L_pAi),

r - poloměr měřicí polokoule v m.

g_i - pomocná proměnná pro i-té měření: g_i = 10^{0,1(LpAi-LpAo)},

g_m - střední hodnota proměnných g_i:

\frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i}

10 l g \frac{S}{S_{0}} (h l a d i n a p l o c h y) .

Veličina ∆L je definována vztahem:

1.8.4

Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

∆L = L_pAi - L_pAo.

Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 1.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 1.8.6.1, 1.8.6.3 a 1.8.6.4.

V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.

TABULKA III

Hodnota g jako funkce ∆L

Tabulka může být rozšířena oběma směry.

∆L	G	∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g
dB	G	dB	g	dB	g	dB	g	dB	g
- 20,0	0,010	- 10,0	0,100	0,0	1	10,0	10,0	20,0	100,0
- 19,5	0,011	- 9,5	0,112	0,5	1,12	10,5	11,2	20,5	112,0
- 19,0	0,013	- 9,0	0,126	1,0	1,26	11,0	12,6	21,0	125,9
- 18,5	0,014	- 8,5	0,141	1,5	1,41	11,5	14,1	21,5	141,3
- 18	0,016	- 8,0	0,158	2,0	1,58	12,0	15,8	22,0	158,5
- 17,5	0,018	- 7,5	0,178	2,5	1,78	12,5	17,8	22,5	177,8
- 17,0	0,020	- 7,0	0,2	3,0	2,00	13,0	20,0	23,0	199,5
- 16,5	0,022	- 6,5	0,224	3,5	2,24	13,5	22,4	23,5	223,9
- 16,0	0,025	- 6,0	0,251	4,0	2,51	14,0	25,1	24,0	251,2
- 15,5	0,028	- 5,5	0,282	4,5	2,82	14,5	28,2	24,5	281,8
- 15,0	0,032	- 5,0	0,316	5,0	3,16	15,0	31,6	25,0	316,2
- 14,5	0,035	- 4,5	0,355	5,5	3,55	15,5	35,5	25,5	354,8
- 14,0	0,040	- 4,0	0,398	6,0	3,98	16,0	39,8	26,0	398,1
- 13,5	0,045	- 3,5	0,447	6,5	4,47	16,5	44,7	26,5	446,7
- 13,0	0,050	- 3,0	0,501	7,0	5,01	17,0	50,1	27,0	501,2
- 12,5	0,056	- 2,5	0,562	7,5	5,62	17,5	56,2	27,5	562,3
- 12,0	0,063	- 2,0	0,631	8,0	6,31	18,0	63,1	28,0	631,0
- 11,5	0,071	- 1,5	0,708	8,5	7,08	18,5	70,8	28,5	707,9
- 11,0	0,079	- 1,0	0,794	9,0	7,94	19,0	79,4	29,0	794,3
- 10,5	0,089	- 0,5	0,891	9,5	8,91	19,5	89,1	29,5	891,3
- 10,0	0,100	- 0,0	1	10,0	10	20,0	100	30,0	1000,0

1.8.5

Výpočet hladiny akustického výkonu L_WA

Obrázek 1

Vážená hladina akustického výkonu L_WA zdroje zvuku se vypočítá podle následujícího vztahu:

L_{W A} = L_{p A m} + 10 l g \frac{S}{S_{0}} + K_{2},

Obrázek 2

kde je

L_WA - vážená hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 1.3.4),

Obrázek 3

L_pAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 1.3.3,

Obrázek 4

S - velikost měřicí plochy v m² vypočtená postupem podle bodu 1.8.3,

Obrázek 5

S_o - referenční plocha 1 m²,

Obrázek 6

K₂ - korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.

Dráha pojezdu stroje

Za použití bodu 1.6.4.1 platí například:

Pro r = 4 m je 10 \lg \frac{S}{S_{0}} = 20 db .

METODA MĚŘENÍ HLUKU RÝPADEL, NAKLADAČŮ, RÝPADEL-NAKLADAČŮ A DOZERŮ, KTERÝ SE ŠÍŘÍ VZDUCHEM A JE VYZAŘOVÁN DO MÍSTA OBSLUHY

Pro r = 10 m je 10 \lg \frac{S}{S_{0}} = 28 db .

4.1

1.8.6

Korekce naměřených hodnot

Cílem této metody je určit hluk vyzařovaný do místa obsluhy rýpadel, nakladačů, rýpadel-nakladačů a dozerů. Tato metoda se nevztahuje na měření expozice obsluhy hluku, to znamená na měření hluku přímo na pracovním místě.

1.8.6.1

Cizí hluk

Získané hodnoty představují údaje, které umožňují stanovení ekvivalentní hladiny akustického tlaku v místě obsluhy za předpokladu, že v sobě zahrnují všechny tolerance.

Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 1.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 1.8.2. Korekce K₁ v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím bodě, je uvedena v tabulce II.

4.2

OBLAST PŮSOBNOSTI

4.2.1

Typ hluku

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného strojem do místa obsluhy.

TABULKA II

4.2.2

Typ stroje

Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem	Korekce K₁ v dB
Méně než 6	Neplatné měření
6	1,0
7	1,0
8	1,0
9	0,5
10	0,5
více než 10	žádná korekce

Tato metoda se vztahuje na všechny typy stroje s jedním nebo více místy obsluhy.

1.8.6.2

Akustické vlastnosti zkušebního prostoru

4.3.

DEFINICE

Konstanta C indikující akustické vlastnosti zkušebního prostoru je rovna nule.

4.3.1

Hladina akustického tlaku A, L_pA je definována v části A/, bod 4.3.1.

1.8.6.3

Rušivé vlivy: teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.

Měřicí přístroj

4.3.2

Ekvivalentní hladina akustického tlaku A, L_Aeq (t₁, t₂)

Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, ve kterých zmiňuje rušivé vlivy, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost. Tyto vlivy se musí brát v úvahu.

Ekvivalentní hladinu akustického tlaku A, L_Aeq(t₁,t₂) se získá uplatněním váhové funkce A na ekvivalentní hladinu akustického tlaku L_eq(t₁,t₂) definovanou níže. Vážení se uskutečňuje zařazením váhového filtru A do měřicího řetězce.

Zdroj zvuku

Ekvivalentní hladina akustického tlaku pro časový interval mezi časy t₁ a t₂, L_eq(t₁,t₂), vyjádřená v decibelech, je pro hluk v daném místě definována vztahem:

Pro zdroj zvuku se neuvažují žádné rušivé vlivy, které by mohly mít vliv na měření.

L_{e q} (t_{1}, t_{2}) = 10 l g (\frac{1}{t_{2} - t_{1}} \int_{t_{1}}^{t_{2}} \frac{p^{2} (t)}{{p_{0}}^{2}} d t) = 10 l g (\frac{1}{t_{2} - t_{1}} \int_{t_{1}}^{t_{2}} 10^{\frac{L_{p (t)}}{10}} d t),

1.8.6.4

Rušivý vliv větru

kde je:

Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 1.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

p(t) okamžitá hodnota akustického tlaku v tomto místě vyjádřená v Pa,

p_o referenční akustický tlak 20 μPa,

1.9.

ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

L _p(t) hladina akustického tlaku v daném okamžiku v tomto místě vyjádřená v dB,

Ve zprávě týkající se všech měření uskutečněných podle specifikací této metody měření musí být v zásadě sestaveny a zaznamenány informace uvedené v bodech 1.9.1 až 1.9.4.

t₁ a t₂ okamžik počátku a konce příslušného časového intervalu, pro který se stanovuje L_eq,

t₁ - t₁ délka měřicího intervalu.

1.9.1

Zkoušený zdroj zvuku

4.4

KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

popis zkoušeného zdroje zvuku (včetně rozměrů),

Akustickým kritériem pro místo (místa) obsluhy stroje je ekvivalentní hladina akustického tlaku A, L_Aeq(t₁,t₂).

provozní podmínky zdroje zvuku při zkoušce,

4.5

MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

podmínky instalace ve zkušebním prostoru,

U této metody platí pro měřící přístroje ustanovení uvedená v bodu 4.5 části A/ s tím, že mikrofon s kabelem musí kromě požadavků uvedených v bodu 4.5.3 části A/ splňovat požadavek, aby jeho vnější průměr nepřesahoval 13 mm.

umístění zdroje zvuku na měřicím stanovišti,

pokud zkoušený stroj obsahuje více zdrojů hluku, popis zdrojů provozovaných během měření.

1.9.2

Akustické prostředí

4.6

OBSLUHA

Při zkoušce musí být v místě obsluhy přítomen jeden pracovník obsluhy.

meteorologické podmínky: počasí (například sluneční svit, mraky, déšť, mlha), teplota vzduchu, barometrický tlak, rychlost a směr větru, vlhkost,

4.6.1

Požadavky na oděv

korekce na akustické vlastnosti zkušebního prostoru.

V případě přítomnosti obsluhy stroje při měření musí mít tato obsluha na sobě pracovní oděv a všechnu výstroj předepsanou (například ochrannou přilbu) pro příslušné místo obsluhy.

1.9.3

Přístrojové vybavení a jeho ověření

4.6.2

Požadavky na výšku obsluhy

vybavení používané k měření, včetně názvu zařízení, typu, výrobního čísla a jména výrobce,

Sedící obsluha

metoda používaná při ověření měřicího zařízení podle bodu 1.5.5.1,

Výška obsluhy vsedě musí být 0,95 ± 0,05 m, jak je zřejmé z obrázku 1.

Obrázek 1

název akreditované osoby, která provedla ověření přístroje vyžadované podle bodu 1.5.5.2 a datum posledního ověření.

4.7

UMÍSTĚNÍ MIKROFONU

1.9.4

Akustické údaje

4.7.1

Poloha mikrofonu je v souladu s bodem 4.7.3.

tvar a rozměry měřicí plochy, umístění mikrofonů, přičemž počet měřicích bodů a směr větru musí být uvedeny ve schématu vyžadovaném podle bodu 1.9.2 a),

4.7.2

Umístění mikrofonu za nepřítomnosti obsluhy

obsah měřicí plochy S v m² (viz bod 1.8.3) a hodnota 10lg

\frac{S}{S_{0}}

(viz bod 1.8.5),

V místě obsluhy, ve kterém obsluha obvykle sedí

Mikrofon se umísťuje do bodu A podle obrázku 2.

Obrázek 2

hladiny akustického tlaku zjištěné v měřicích bodech (viz bod 1.8.1.1),

4.7.3

Umístění mikrofonu za přítomnosti obsluhy

průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše (viz bod 1.8.1.2),

Mikrofon se umísťuje do vzdálenosti 200 ± 20 mm od roviny mediánu, to znamená střední roviny hlavy, ve výšce očí na té straně hlavy, na které je nejvyšší L_Aeq(t₁,t₂). Pro usnadnění umístění mikrofonu se může mikrofon vhodným způsobem připevnit k nosné konstrukci přilby nebo k ramennímu popruhu, které jsou obsluhou při práci používány.

Při měření, při kterém obsluha sedí, se musí sedadlo nastavit tak, aby obsluze umožňovalo pohodlné ovládání stroje.

případné korekce v dB (viz body 1.8.6.1, 1.8.6.3 a 1.8.6.4),

4.8

VLIVY PROSTŘEDÍ

4.8.1

Místo měření

Instalace stroje se musí co možná nejvíce blížit podmínkám odpovídajícím požadavkům uvedeným v bodě 4.6.3 části A/.

hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm (viz bod 1.8.4),

4.8.2

Hluk pozadí

Hluk pozadí musí být ve všech měřicích bodech nejméně o 10 dB menší než hluk stroje.

konstanta prostředí C (viz bod 1.8.6.2),

4.9

MONTÁŽNÍ A PROVOZNÍ PODMÍNKY

4.9.1

Podmínky pro montáž a provoz strojů pro zemní práce jsou stanoveny v bodu 4.6.2 části A/.

vážená hladina akustického výkonu (viz bod 1.8.5),

4.9.2

Provoz s nastavitelným zařízením

index směrovosti a číselné označení měřicího bodu, ve kterém byla zjištěna L_pAmax (viz bod 1.3.6),

Neberou se v úvahu žádná nastavitelná zařízení podle bodu 4.9.2.1, s výjimkou zařízení uvedených v bodu 4.9.2.2.

povaha hluku (viz bod 1.7.3)

4.9.2.1

Je-li uspořádání zařízení jakkoliv nastavitelné a toto nastavení, ačkoliv nemá nic společného s jeho vlastní činností, může ovlivňovat velikost L_Aeq(t₁,t₂), uskuteční se samostatná měření, která se zahrnou do zprávy postupem podle bodu 4.11.

datum a doba měření.

1.10

ÚDAJE PODLE BODU 1.9 ZAHRNUTÉ DO ZPRÁVY

4.9.2.2

V případě zařízení vybaveného kabinou obsluhy se musí dodržet následující postup:

jedná-li se o pevnou kabinu vybavenou klimatizačním anebo větracím zařízením, uskutečňují se měření se zavřenými dveřmi a okny a s klimatizačním a větracím zařízením zapnutým na maximum,

Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 1.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.

je-li kabina konstruována tak, že ji lze používat i s otevřenými dveřmi a okny, a není přitom vybavena klimatizačním anebo větracím zařízením, provádějí se měření nejprve se zavřenými okny a dveřmi a potom s okny a dveřmi otevřenými; použije se větší ze získaných číselných hodnot.

4.10

MĚŘENÍ A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ

1.11

METODA VÝPOČTU STŘEDNÍ HLADINY Z RŮZNÝCH EFEKTIVNÍCH HODNOT AKUSTICKÉHO TLAKU

4.10.1

Měřicí interval T (=t₂ - t₂)

Střední hladina odpovídající středním kvadratickým hodnotám akustického tlaku, které jsou buď výsledkem série měření provedených v jediném bodě, takzvaná střední kvadratická hodnota za příslušnou dobu), nebo výsledkem série měření uskutečněných v různých bodech měřicí plochy, takzvaná střední kvadratická hodnota v prostoru, se vypočítá pomocí následujícího vztahu:

Délka měřicího intervalu v každém měřicím bodě musí být zpravidla nejméně 15 sekund a v případě pracovního cyklu, musí odpovídat celistvému násobku doby trvání tohoto cyklu.

L_{p A m} = L_{p A o} + 10 l g \frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i} = L_{p A o} + 10 l g g_{m},

4.10.2

Stanovení ekvivalentní hladiny akustického tlaku A (L_Aeq (t₁,t₂))

kde je

Tato hladina se zjistí buď přímo integrací p²(t), nebo vzorkováním hladiny akustického tlaku L_pA.

L_pAi - hladina akustického tlaku při i-tém měření,

integrací p²(t)

L_pAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot L_pAi),

L_Aeq(t₁,t₂) je možno získat přímo integrací kvadrátu akustického tlaku váženého frekvenční charakteristikou A v průběhu intervalu rovného t₂ - t₁ podle vztahu uvedeného v bodě 4.2.3.2 části A/.

g_i - pomocná proměnná pro i-té měření: g_i = 10^{0,1 (LpAi-LpAo)},

g_m - střední hodnota proměnných g_i:

\frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i} .

Je možno použít jak analogovou, tak digitální integraci,například pomocí integračního zvukoměru.

Veličina ∆L je definována vztahem:

na základě hladiny akustického tlaku A L_pA

∆L = L_pAi- L_pAo.

Hladina akustického tlaku A L_pA se měří přístroji podle bodu 4.5.2 části A/.

V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.

TABULKA III

Při měření zvukoměrem je T pět sekund. Počet měření je pět.

Hodnota g jako funkce ∆L

4.10.3

Měření rušivých jevů

Tabulka může být rozšířena oběma směry.

Požadavky pro měření rušivých jevů jsou stanoveny v bodě 4.7.1.3 části A/.

∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g
dB	g	dB	g	dB	g	dB	g	dB	g
- 20,0	0,010	- 10,0	0,100	0,0	1	10,0	10,0	20,0	100,0
- 19,5	0,011	- 9,5	0,112	0,5	1,12	10,5	11,2	20,5	112,0
- 19,0	0,013	- 9,0	0,126	1,0	1,26	11,0	12,6	21,0	125,9
- 18,5	0,014	- 8,5	0,141	1,5	1,41	11,5	14,1	21,5	141,3
- 18	0,016	- 8,0	0,158	2,0	1,58	12,0	15,8	22,0	158,5
- 17,5	0,018	- 7,5	0,178	2,5	1,78	12,5	17,8	22,5	177,8
- 17,0	0,020	- 7,0	0,2	3,0	2,00	13,0	20,0	23,0	199,5
- 16,5	0,022	- 6,5	0,224	3,5	2,24	13,5	22,4	23,5	223,9
- 16,0	0,025	- 6,0	0,251	4,0	2,51	14,0	25,1	24,0	251,2
- 15,5	0,028	- 5,5	0,282	4,5	2,82	14,5	28,2	24,5	281,8
- 15,0	0,032	- 5,0	0,316	5,0	3,16	15,0	31,6	25,0	316,2
- 14,5	0,035	- 4,5	0,355	5,5	3,55	15,5	35,5	25,5	354,8
- 14,0	0,040	- 4,0	0,398	6,0	3,98	16,0	39,8	26,0	398,1
- 13,5	0,045	- 3,5	0,447	6,5	4,47	16,5	44,7	26,5	446,7
- 13,0	0,050	- 3,0	0,501	7,0	5,01	17,0	50,1	27,0	501,2
- 12,5	0,056	- 2,5	0,562	7,5	5,62	17,5	56,2	27,5	562,3
- 12,0	0,063	- 2,0	0,631	8,0	6,31	18,0	63,1	28,0	631,0
- 11,5	0,071	- 1,5	0,708	8,5	7,08	18,5	70,8	28,5	707,9
- 11,0	0,079	- 1,0	0,794	9,0	7,94	19,0	79,4	29,0	794,3
- 10,5	0,089	- 0,5	0,891	9,5	8,91	19,5	89,1	29,5	891,3
- 10,0	0,100	- 0,0	1	10,0	10	20,0	100	30,0	1000,0

4.10.4

Korekce při měření

Obrázek 1

4.10.4.1

Vnější vlivy (teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.)

Požadavky na vnější vlivy jsou stanoveny v bodě 4.8.6.3 části A/.

Obrázek 2

4.10.4.2

Hluk pozadí

1.12

METODA MĚŘENÍ OBJEMOVÉHO PRŮTOKU VZDUCHU VZDUCHOVÝCH KOMPRESORŮ POMOCÍ VENTURIHO OBLOUKOVÝCH TRYSEK ZA PODMÍNEK KRITICKÉHO PROUDĚNÍ

Korekce na hluk pozadí se neprovádí.

Jedná se o jednoduchou, rychlou a hospodárnou metodu měření objemového průtoku vzduchu u vzduchových kompresorů.

4.12

ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

Přesnost této metody je ± 2,5 %.

Zpráva musí obsahovat údaje týkající se měření hluku a místa obsluhy v souladu s bodem 4.10.

1.12.1

Uspořádání zkoušky

Průměr trysky se volí tak, aby se při daném tlakovém spádu na trysce dosáhlo v hrdle s jistotou rychlosti zvuku.

O uspořádání místa obsluhy v průběhu měření je nezbytné uvést dodatečné informace.

Tryska se vkládá do trubky, jejíž průměr je alespoň čtyřnásobkem průměru hrdla trysky. Před tryskou, ve směru proti proudu vzduchu, musí být délka trubky rovna alespoň dvojnásobku průměru trubky a v její stěně musí být zamontována zařízení pro měření tlaku a teploty vzduchu proudícího trubkou. Na vstupu trubky se připevní usměrňovač proudu, který sestává ze dvou perforovaných desek, namontovaných s odstupem rovným průměru trubky. Viz obrázek 3 a 4.

Zpráva musí stvrzovat, že ekvivalentní hladiny akustického tlaku A L_Aeq(t₁,t₂) byly zjištěny přesně podle stanovených metod měření.

Za tryskou se může připevnit trubka a tlumič hluku za předpokladu, že pokles tlaku v této výstupní trubce nenaruší podmínky kritického proudění v trysce.

Jsou-li měření v místě obsluhy uskutečňována při určování hladiny akustického výkonu stroje, údaje se zaznamenají v jedné zprávě.

Obrázek 3

METODA MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO VĚŽOVÝMI JEŘÁBY A ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM

Obrázek 4

5.1

OBECNĚ

Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného věžovými jeřáby. Věžové jeřáby se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.

1.12.2

Oblouková Venturiho tryska

5.2

OBLAST PŮSOBNOSTI

Konstrukce je zobrazena na obrázku 5, přičemž vnitřní plochy musí být vyleštěny a průměr hrdla trysky musí být přesně změřen. Doporučované rozměry jsou uvedeny v tabulce I.

5.2.1

Typ hluku

1.12.3

Měření tlaku a teploty

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.

Tlak musí být změřen s přesností ± 0,5 % a teplota s přesností ± 1 K.

5.2.2

Velikost zdroje zvuku

Obrázek 5

Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.

5.3

DEFINICE

Tabulka 1

5.3.1

Hladina akustického tlaku L_pA

Rozměry trysky

Hladina akustického tlaku L_pA je hladina akustického tlaku L_p frekvenčně vážená váhovou funkcí A.

Průtok	A	B	C	D	E	F	G
l/s	Mm	Mm	Mm	Mm	mm	mm	mm
12 - 40	16,00	6,350	2,40	9,93	12,70	60,5	R 1
24 - 90	24,00	9,525	3,60	14,86	19,05	91,0	R 1,5
50 - 160	32,00	12,700	4,60	19,81	25,40	121,5	R 2
100 - 360	48,00	19,050	7,10	29,72	38,10	182,0	R 2,5
180-650	64,00	25,400	9,60	39,65	50,80	243,0	R 3
280 -	80,00	31,750	12,00	49,53	63,50	303,5	R 3,5
1000	95,00	38,100	14,20	59,44	76,20	364,0	R 4
400 -
1500

Hladina akustického tlaku L_p vyjádřená v dB je definována vztahem:

1.12.4

Zkouška

L_{p} = 20 l g \frac{p}{p_{0}},

Po dosažení ustáleného proudění se změří následující hodnoty:

kde je

barometrický tlak (P_b),

p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě, vyjádřená v Pa,

tlak před hrdlem trysky (P_N),

p_o - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.

teplota před hrdlem trysky (t_n),

Hodnota hladiny akustického tlaku vážená váhovou funkcí A L_pA, vyjádřená v dB, se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.

referenční teplota a tlak požadovaného objemového průtočného množství (t_o,P_o).

5.3.2

Měřicí plocha

1.12.5

Výpočet objemového průtokového množství

Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí místa (viz bod 5.6.4).

q_m = 0,1.π.B².C_D.C*.P_N / [4.(R.T_N)^1/2],

kde je

5.3.3

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

q_m - průtočné množství vzduchu v kg/s,

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 5.8.4 z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.

B - průměr trysky v mm,

C_D - výtokový součinitel,

5.3.4

Hladina akustického výkonu L_WA

C* - součinitel kritického průtoku,

Hladina akustického výkonu L_WA je hladina akustického výkonu L_W vážená váhovou funkcí A.

P_N - absolutní tlak před hrdlem trysky v barech,

Vážená hladina akustického výkonu L_W zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:

T_N - absolutní teplota před hrdlem trysky v K,

L_{W} = 10 l g \frac{W}{W_{0}},

R - plynová konstanta v J/(kg.K) (pro vzduch R=287,1),

kde je

C* = 0,684858 + (3,70575 - 4,76902.10^-2.t_N+ 2,63019.1O^-4.t_N²) .P_N.10^-4,

W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,

W_o - referenční akustický výkon 10^-12 W.

kde je

Hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.

t_a = teplota před hrdlem trysky ve °C. Na základě výsledků zkoušek a pro předpokládanou přesnost je C_D = 0,9888.

5.3.5

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1

Na výtlaku pojízdného nebo kompaktního kompresoru na stlačený vzduch t_n kolísá od 20 °C do 70 °C a P_N od 2 do 8 barů. C* proto kolísá od 0,6871 do 0,6852 a za průměrnou hodnotu lze brát 0,6862. Za těchto podmínek lze rovnici zjednodušit na vztah:

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku, s označením L_WA1.

q_m = 0,1.π.B².0,9888.0,6862.P_N/[4.(287,1.T_N)^1/2]

5.3.6

Index směrovosti (DI)

= 3,143.10^-3.B².P_N/T_N ^1/2 kg/s,

Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:

nebo přepočteno na objemové průtokové množství (= q_v) za referenčních podmínek:

DI = L_pAmax - L_pAm + 3

q_v = 9.10^-3.B².P_N.T_o/(Po.T_N^1/2) l/s,

kde

kde je

L_pAmax je nejvyšší z hladin akustického tlaku zjištěných v měřicích místech (viz 5.6.4.2.), vypočtených podle bodu 5.8.1.1., a korigovaných podle obecných zásad stanovených v bodech 5.8.6.1, 5.8.6.3 a 5.8.6.4,

P_o - absolutní referenční tlak v barech,

T_o - absolutní referenční teplota v K.

METODA MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO SVAŘOVACÍMI GENERÁTORY A ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM

2.1

OBECNĚ

Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného svařovacími generátory. Svařovací generátory se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.

2.2

OBLAST PŮSOBNOSTI

L_pAm je hladina akustického tlaku na měřicí ploše stanovená podle bodu 5.8.4,

2.2.1

Typ hluku

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.

3 je dohodnutý aditivní člen.

2.2.2

Velikost zdroje zvuku

Při stanovení hodnot L_pAmax a L_pAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.

Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.

5.3.7

Cizí hluk

2.3

DEFINICE

Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.

2.3.1

Hladina akustického tlaku L_pA

5.3.7.1

Hluk pozadí

Hladina akustického tlaku L_pA je hladina akustického tlaku L_p frekvenčně vážená váhovou funkcí A.

Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.

Hladina akustického tlaku L_p vyjádřená v dB je definována vztahem:

5.3.7.2

Parazitní hluk

L_{p} = 20 l g \frac{p}{p_{0}},

Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.

kde je

5.4

KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě, vyjádřená v Pa,

5.4.1

Akustická kritéria pro okolní prostředí

p_o - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.

5.4.1.1

Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:

Hodnota hladiny akustického tlaku vážená váhovou funkcí A L_pA, vyjádřená v dB, se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.

vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA, nebo

2.3.2

Měřicí plocha

vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA doplněná indexem směrovosti (DI). Pokud je ale vypočtená vážená hladina akustického výkonu L_WA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.

Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí místa (viz bod 2.6.4).

5.4.1.2

Pokud je zdroj zvuku poháněn nezávislým zdrojem energie, pak je akustickým kritériem pro prostředí v jeho okolí vážená hladina akustického výkonu zdvihacího mechanismu.

Když je zdroj energie součástí zdroje zvuku, pak je akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku

2.3.3

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

vážená hladina akustického výkonu zdroje energie a zdvihacího mechanismu, pokud tato zařízení netvoří jeden celek, nebo

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 2.8.4 z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.

vážená hladina akustického výkonu soustrojí tvořeného zdrojem energie a zdvihacím mechanismem.

5.5.

MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

2.3.4

Hladina akustického výkonu L_WA

5.5.1

Hladina akustického výkonu L_WA je hladina akustického výkonu L_W vážená váhovou funkcí A.

5.5.2

Měřicí přístroje

Vážená hladina akustického výkonu L_W zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:

Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje

L_{W} = 10 l g \frac{W}{W_{0}},

zvukoměr vyhovující příslušným požadavkům ČSN IEC 651, přičemž na měřicím přístroji musí být nastavena časová charakteristika “Slow“, (“Pomalu“),

kde je

integrátor vyhovující příslušným požadavkům ČSN EN 60804, který zajišťuje analogovou nebo digitální integraci kvadrátu signálu v daném časovém intervalu.

W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,

Pokud jsou při měření použity jiné přístroje, než je přesný zvukoměr, nebo kombinace takových přístrojů jako jsou integrátory, musí být všechny specifikace takových přístrojů v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651 a ČSN EN 60804.

W_o - referenční akustický výkon 10^-12 W.

5.5.3

Mikrofon s kabelem

Hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.

Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.

2.3.5

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1

5.5.4

Váhové filtry

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku, s označením L_WA1.

Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.

2.3.6

Index směrovosti (DI)

5.5.5

Kontrola měřicího přístroje

Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:

5.5.5.1

Před zkouškou se akustické vlastnosti celého přístroje, to znamená měřicích přístrojů včetně mikrofonu a kabelu, zkontrolují pomocí akustického kalibrátoru o přesnosti alespoň 0,5 dB (například pistonfonu). Přístroj se překontroluje okamžitě po ukončení každé série měření.

DI = L_pAmax - L_pAm + 3

5.5.5.2

Kontroly na místě musí být doplněny důkladnějším ověřením prováděným nejméně jedenkrát za rok ve speciálně vybavené laboratoři.

kde

5.6.

PODMÍNKY MĚŘENÍ

L_pAmax je nejvyšší z hladin akustického tlaku zjištěných v měřicích místech (viz 2.6.4.2.), vypočtených podle bodu 2.8.1.1., a korigovaných podle obecných zásad stanovených v bodech 2.8.6.1, 2.8.6.3 a 2.8.6.4,

5.6.1

Účel měření

Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány.

V případě, že stroje pracují s výměnným zařízením, jako například s různými díly speciálního vybavení, musí se měření uskutečňovat alespoň na stroji vybaveném jeho hlavním zařízením. Výsledky měření platí pouze pro zkoušenou kombinaci.

5.6.2

Provozní podmínky zdroje zvuku při měření

Pro potřebu vytvoření reprodukovatelných podmínek a umožnění výpočtu charakteristických emisních hodnot zdroje zvuku musí být v průběhu měření dodrženy tyto provozní podmínky.

Je-li zdvihací mechanismus umístěn na protirameni, mohou být měření hluku provedena s mechanismem buď přimontovaným k výložníku, nebo připevněným k zemi.

L_pAm je hladina akustického tlaku na měřicí ploše stanovená podle bodu 2.8.4,

Je-li zdroj energie zdroje zvuku nezávislý, například elektrické zdrojové soustrojí, síť, hydraulický agregát nebo kompresor, měří se jen hluk zdvihacího mechanismu.

Je-li zdroj energie připevněn ke zdroji zvuku, pak se musí zdroj energie a zdvihací mechanismus měřit odděleně, pokud netvoří jeden celek.

3 je dohodnutý aditivní člen.

Tvoří-li tato dvě zařízení jeden celek, musí se měřit celé zařízení.

Při stanovení hodnot L_pAmax a L_pAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.

Při akustickém měření musí být zdvihací mechanismus a zdroj energie instalovány a používány v souladu s návodem výrobce. Zdroj energie, který tvoří součást zdroje zvuku, musí pracovat při jmenovitém režimu uvedeném výrobcem. Zdvihací mechanismus musí pracovat, jak je uvedeno v bodech 5.6.2.1 a 5.6.2.2, ve zdvihacím a spouštěcím režimu.

2.3.7

Cizí hluk

Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.

2.3.7.1

Hluk pozadí

Každé měření v zásadě zahrnuje:

Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.

5.6.2.1

Zkoušky zdroje zvuku bez zátěže

2.3.7.2

Parazitní hluk

Zdvihací mechanismus musí pracovat bez břemene při otáčkách bubnu, které odpovídají maximální rychlosti přemísťování háku. Tato rychlost je specifikována výrobcem.

Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.

5.6.2.2

Zkoušky prováděné při zatížení

2.4

KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

Zdvihací mechanismus musí pracovat při tahu lana v bubnu, který odpovídá maximálnímu břemenu, tedy při minimálním vyložení, s hákem pohybujícím se maximální rychlostí. Hodnoty velikosti břemena a rychlosti musí být specifikovány výrobcem.

2.4.1

Akustická kritéria pro okolní prostředí

Rychlost musí být během zkoušky kontrolována. Jako výsledek zkoušky se použije větší ze dvou hladin akustického výkonu měřených při zvedání nebo při spouštění.

Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:

5.6.3

Měřicí stanoviště

vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA, nebo

Zdroj zvuku musí být instalován v podmínkách volného pole, na zvuk odrážející rovině, která odpovídá jeho skutečnému způsobu provozu a v místě, kde je vnější hluk dostatečně malý (viz bod 5.8.6).

vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA doplněná indexem směrovosti (DI).

Pokud je ale vypočtená vážená hladina akustického výkonu L_WA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.

5.6.3.1

Měření zdvihacího mechanismu

2.5.

MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

Při akustických měřeních musí být zdvihací mechanismus namontován jedním z těchto způsobů:

2.5.1

zdvihací mechanismus u paty zdroje zvuku, kdy se tento smontovaný zdroj zvuku umístí na odrazivou plochu z betonu nebo neporézního asfaltu,

zdvihací mechanismus na výložníku, kdy zdvihací mechanismus musí být alespoň 12 m nad zemí, nebo

2.5.2

Měřicí přístroje

zdvihací mechanismus připevněný k zemi, kdy zdvihací mechanismus musí být upevněn k odrazivé základové rovině z betonu nebo neporézního asfaltu.

Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje:

Zvolený způsob montáže se popíše v protokolu o zkoušce.

zvukoměr vyhovující příslušným požadavkům ČSN IEC 651, přičemž na měřicím přístroji musí být nastavena časová charakteristika "Slow" ("Pomalu"),

5.6.3.2

Měření zdrojového soustrojí

integrátor vyhovující příslušným požadavkům ČSN EN 60804, který zajišťuje analogovou nebo digitální integraci kvadrátu signálu v daném časovém intervalu.

Když je zdrojové soustrojí připevněno ke zdroji zvuku, ať už je spojen se zdvihacím mechanismem, či nikoliv, zdroj zvuku musí být umístěn na odrazivé základové rovině z betonu nebo neporézního asfaltu.

5.6.4

Měřicí plocha, měřicí vzdálenost, poloha a počet měřicích bodů

2.5.3

Mikrofon s kabelem

5.6.4.1

Měřicí plocha, měřicí vzdálenost

Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.

Měření na zemi

2.5.4

Váhové filtry

Měřicí plochou, která se používá při měření na zemi, je polokoule (viz obrázek 1 a 2). Střed polokoule je vertikálním průmětem geometrického středu rámu zdvihacího mechanismu, zdrojového soustrojí nebo jednotky tvořené oběma na plochu odrazivé roviny.

Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.

Poloměr musí být:

2.5.5

Kontrola měřicího přístroje

4 m, když největší rozměr zdvihacího mechanismu, zdroje energie nebo jednotky tvořené oběma není větší než 1,5 m, nebo

2.5.5.1

10 m, když je největší rozměr zdvihacího mechanismu, zdroje energie nebo jednotky tvořené oběma větší než 1,5 m.

2.5.5.2

Kontroly na místě musí být doplněny důkladnějším ověřením prováděným nejméně jedenkrát za rok ve speciálně vybavené laboratoři.

Měření ve výšce výložníku

2.6.

PODMÍNKY MĚŘENÍ

Když je zdvihací mechanismus umístěn na protirameni, pak je měřicí plochou koule o poloměru 4 m, jejíž střed musí odpovídat geometrickému středu mechanismu (obrázek 3).

2.6.1

ÚČEL MĚŘENÍ

5.6.4.2

Poloha a počet měřicích bodů

Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány.

Měření na zemi

Při měření hluku na zemi se použije 6 měřicích bodů, to znamená body 2, 4, 6, 8, 10 a 12 rozmístěné podle bodu 5.6.4.2. písm. b).

2.6.2

Provozní podmínky zdroje zvuku při měření

Pro potřebu vytvoření reprodukovatelných podmínek a umožnění výpočtu charakteristických emisních hodnot zdroje zvuku musí být v průběhu měření dodrženy tyto provozní podmínky.

Při měření zdvihacího mechanismu nebo mechanismu připojeného ke zdroji energie musí být osa x souřadného systému měřicích bodů rovnoběžná s osou bubnu zdvihacího mechanismu.

Smluvní režim svařovací kadence

Poloha měřicích bodů na polokouli o poloměru r

Zdroj zvuku musí být používán za podmínek uvedených výrobcem. Musí být provozován při své jmenovité kadenci a jmenovitém svařovacím proudu protékajícím odporem.

V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích bodů s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 4):

2.6.3

Měřicí stanoviště

x = (x/r) r,

Měřicí stanoviště musí být rovné a horizontální. Toto stanoviště musí být až k bodům vertikálního průmětu bodů, v nichž jsou umístěny mikrofony, a včetně těchto bodů, z betonu nebo neporézního asfaltu. Zdroj zvuku bez kol, montovaný na lyžinách, se umístí na podpěry o výšce 0,40 m, popřípadě ve výšce stanovené výrobcem v podmínkám pro montáž.

y = (y/r) r,

2.6.4

Měřicí plocha, měřicí vzdálenost, poloha a počet měřicích bodů

z = (z/r) r.

2.6.4.1

Měřicí plocha, měřicí vzdálenost

Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:

Měřicí plochou používanou při zkouškách je polokoule.

Poloměr musí být:

TABULKA I

4 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku menší nebo roven 1,5 m,

	x/r	y/r	z/r	z
1	1	0	-	1,5 m
2	0,7	0,7	-	1,5 m
3	0	1	-	1,5 m
4	- 0,7	0,7	-	1,5 m
5	- 1	0	-	1,5 m
6	- 0,7	- 0,7	-	1,5 m
7	0	- 1	-	1,5 m
8	0,7	- 0,7	-	1,5 m
9	0,65	0,27	0,71	-
10	- 0,27	0,65	0,71	-
11	- 0,65	- 0,27	0,71	-
12	0,27	- 0,65	0,71	-

10 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku větší než 1,5 m, ale není větší než 4 m, nebo

Měření ve výšce výložníku

16 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku větší než 4 m.

Když je zdvihací mechanismus umístěn na protirameni zdroje zvuku, uspořádají se měřicí body podle obrázku 3.

2.6.4.2

Poloha a počet měřicích bodů

Měří se v 6 měřicích bodech, to znamená v bodech 2, 4, 6, 8,10 a 12 uspořádaných podle bodu 2.6.4.2 b). Při zkoušce zdroje zvuku musí být geometrický střed tohoto zdroje vertikálně situován nad středem polokoule. Osa x souřadnicové soustavy, podle které jsou stanoveny souřadnice měřicích bodů, je rovnoběžná s hlavní osou zdroje zvuku.

Čtyři měřicí body se nacházejí v horizontální rovině procházející geometrickým středem mechanismu (H = h/2);

p ř i t o m L = \frac{r}{\sqrt{2}} = 2,80 m,

Poloha měřicích bodů na polokouli o poloměru r

a d = 2,80 m - \frac{1}{2},

V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích bodů s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 2):

kde je

x = (x/r) r,

r - poloměr měřicí plochy = 4 m,

y = (y/r) r,

L - poloviční vzdálenost mezi sousedními měřicími body,

z = (z/r) r.

l - délka mechanismu (ve směru osy výložníku),

Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:

b - šířka mechanismu,

TABULKA I

h - výška mechanismu,

	x/r	Y/r	z/r	z
1	1	0	-	1,5 m
2	0,7	0,7	-	1,5 m
3	0	1	-	1,5 m
4	- 0,7	0,7	-	1,5 m
5	- 1	0	-	1,5 m
6	- 0,7	- 0,7	-	1,5 m
7	0	- 1	-	1,5 m
8	0,7	- 0,7	-	1,5 m
9	0,65	0,27	0,71	-
10	- 0,27	0,65	0,71	-
11	- 0,65	- 0,27	0,71	-
12	0,27	- 0,65	0,71	-

d - vzdálenost mezi stativem mikrofonu a mechanismem ve směru výložníku.

2.7

MĚŘENÍ

Zbývající dva měřicí body musí být umístěny v průsečících koule a vertikální přímky procházející geometrickým středem mechanismu.

2.7.1

Zjišťování akustických vlastností místa měření

Pro usnadnění měření je možno použít přípravek, který umožňuje kontrolu polohy a kalibrace mikrofonů ze země. Při měření se toto zařízení spolu s mikrofony připevňuje k zdvihacímu mechanismu.

Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:

5.7

MĚŘENÍ

cizí hluk,

5.7.1

Zjišťování akustických vlastností místa měření

vliv větru,

Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:

podmínky, jako například vibrace, teplota, vlhkost, barometrický tlak,

cizí hluk,

akustické vlastnosti zkušební plochy,

vliv větru,

odraz zvuku od překážek v místě měření, které by mohly ovlivnit výsledky měření.

podmínky, jako například vibrace, teplota, vlhkost, barometrický tlak,

2.7.1.1

Cizí hluk

akustické vlastnosti zkušební plochy,

Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.

odraz zvuku od překážek v místě měření, které by mohly ovlivnit výsledky měření.

Měření hluku pozadí

5.7.1.1

Cizí hluk

Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 2.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 2.7.2.

Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.

Při měřeních hladiny akustického výkonu zdvihacího mechanismu musí být uskutečněna všechna opatření k zajištění toho, aby parazitní hluk způsobený přímo nebo nepřímo zdrojem energie neovlivnil měření hluku zdvihacího mechanismu.

Měření hluku pozadí

2.7.1.2

Rychlost a směr větru

Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 5.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 5.7.2.

Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad měřicí plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 2.8.6.4.

2.7.1.3

Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů

5.7.1.2

Rychlost a směr větru

Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 2.8.6.3.

Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad měřicí plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 5.8.6.4.

2.7.1.4

Akustická kvalita měřicí plochy

5.7.1.3

Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů

Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 2.8.6.2.

Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 5.8.6.3.

2.7.1.5

Výskyt překážek

5.7.1.4

Akustická kvalita měřicí plochy

Dodržení požadavků bodu 2.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem této polokoule.

Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 5.8.6.2.

2.7.2

Měření hladiny akustického tlaku L_pA

5.7.1.5

Výskyt překážek

K měření hladiny akustického tlaku L_pA se používá přístroj podle bodu 2.5.2. Hladina akustického tlaku L_pA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Jestliže se hladiny akustického tlaku v měřicích bodech měří pomocí zvukoměru, změří se alespoň pět hodnot v pravidelných intervalech a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 2.11.

Dodržení požadavků bodu 5.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem polokoule.

5.7.2

Měření hladiny akustického tlaku L_pA

K měření hladiny akustického tlaku L_pA se používá přístroj podle bodu 5.5.2. Hladina akustického tlaku L_pA zdvihacího mechanizmu a/nebo zdroje energie v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Při použití zvukoměru se v tomto bodě odečte řada údajů a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 5.11.

2.7.3

Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku

Z důvodu ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku tak, aby se mohlo posoudit způsobované rušení.

2.8

ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

V případě pracovních cyklů s periodickými změnami hladiny musí doba měření zahrnovat nejméně tři úplné pracovní cykly.

2.8.1

Výpočet středních hodnot

Hladiny akustického tlaku L_pA se musí změřit alespoň třikrát. Pokud se hladiny akustického výkonu zjištěné při dvou z těchto měření neliší o více než 1 dB, nejsou další měření nutná; jestliže však tomu tak není, musí měření pokračovat do té doby, dokud se výsledky dvou nebo tří takových měření neliší o více než 1 dB. Jako výsledek měření se uvádí střední kvadratická hodnota takto získaných výsledků měření, které se vzájemně neliší o více než 1 dB.

2.8.1.1

Ekvivalentní hodnota v měřicím bodě

Při měření hladiny akustického tlaku zdvihacích mechanismů je délka měřicího intervalu (t_r + t_f) sekund, kde:

Hodnoty získané při měřeních podle bodu 2.7.2 jsou ekvivalentní hodnoty za příslušnou dobu.

t_r je doba v sekundách předcházející aktivaci brzdy zdvihacím mechanismem pracujícím způsobem popsaným v bodech 5.6.2.1 a 5.6.2.2. Při zkouškách je t_r = 3 sekundy,

2.8.1.2

Střední hodnota na měřicí ploše

Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot získaných v měřicích bodech postupem podle bodu 2.8.1.1.

t_f je doba v sekundách mezi okamžikem aktivace brzdy a okamžikem, ve kterém hák přechází do klidové polohy.

Je-li použit integrátor, musí být doba integrace rovna (t_r + t_f) sekundám.

2.8.2

Výpočet střední hladiny cizího hluku

5.7.3

Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku

Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí v tomto měřicím bodě.

Z důvodů ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku, aby se mohlo posoudit způsobované rušení. Za tímto účelem se stanoví metoda popisu hluku impulsního charakteru.

Střední hladinu hluku pozadí na měřicí ploše získáme postupem podle bodu 2.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých měřicích bodech.

5.7.3.1

Detekce hluku impulsního charakteru

Porovnání údajů přesného zvukoměru při časové charakteristice “Slow“ (“Pomalu“) s údaji přesného impulsního zvukoměru při časové charakteristice “Impuls“, podle ČSN IEC 651, umožňuje posoudit, zda se jedná o hluk impulsního charakteru. Jako indikátor impulsního charakteru hluku se podle této metody používá rozdíl mezi hladinami akustického tlaku měřenými zvukoměrem při časové charakteristice “Slow“ a při časové charakteristice “Impuls“. Hladina akustického tlaku při charakteristice “Impuls“ se uvádí jako “hladina akustického tlaku při charakteristice Impuls“.

2.8.3

Výpočet velikosti měřicí plochy S

Její určení musí být provedeno v jednom z měřicích bodů.

V případě polokoule se velikost měřicí plochy S, vyjádřený v m², určí takto:

Hluk se považuje za impulsní, pokud je rozdíl mezi dvěma výše zmíněnými hladinami roven 4 dB nebo je větší.

S = 2 πr²,

5.8

ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

kde je

Při aplikaci tohoto postupu se za hladinu akustického výkonu zdroje zvuku považuje nejvyšší z hladin akustického výkonu vypočtených podle bodu 5.7.2 na základě zkoušek podle bodu 5.6.2 při běhu naprázdno a při zátěži.

r - poloměr měřicí polokoule v m.

Velikost měřicí plochy se může vypočíst přibližně, přičemž platí, že chyba při výpočtu o hodnotě odpovídající ± 20 % velikosti této plochy vyvolá odchylku ± 1 dB hodnoty výrazu

10 l g \frac{S}{S_{0}} (h l a d i n a p l o c h y) .

5.8.1

Výpočet středních hodnot

2.8.4

Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

5.8.1.1.

Střední hladina v měřicím bodě

Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 2.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 2.8.6.1, 2.8.6.3 a 2.8.6.4.

Střední hladina v měřicím bodě i je dána vztahem:

L_{p i} = 10 l g \frac{1}{t_{r} + t_{f}} (10^{{0,1 L}_{1_{i} . t_{r}}} + 10^{{0,1 L}_{2_{i} . t_{f}}}),

kde je

t_r - hodnota podle bodu 5.7.2,

2.8.5

Výpočet hladiny akustického výkonu L_WA

t_f- hodnota podle bodu 5.7.2,

Vážená hladina akustického výkonu L_WA zdroje zvuku se vypočte podle následujícího vztahu:

L_{W A} = L_{p A m} + {10 l g}_{10} \frac{S}{S_{0}} + K_{2},

L₁ - hladina akustického tlaku v měřicím bodě i za dobu t_r podle bodu 5.7.2,

kde je

L_WA - vážená hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 1.3.4),

L₂ - hladina akustického tlaku v měřicím bodě i za brzdicí dobu t_f podle bodu 5.7.2.

L_pAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 2.3.3,

5.8.1.2

Střední hodnota na měřicí ploše

Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot získaných v měřicích bodech postupem podle bodu 5.8.1.1.

S - velikost měřicí plochy v m² vypočtená postupem podle bodu 2.8.3,

5.8.2

Výpočet střední hladiny cizího hluku

S_o - referenční plocha 1 m²,

Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí v tomto měřicím bodě.

K₂ -korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.

Střední hladina hluku pozadí na měřicí ploše se získá postupem podle bodu 5.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých měřicích bodech.

Za použití bodu 2.6.4.1 platí například:

5.8.3

Výpočet velikosti měřicí plochy S

Pro r = 4 m je 10 \lg \frac{S}{S_{0}} = 20 db .

polokulová měřicí plocha

Pro r = 10 m je 10 \lg \frac{S}{S_{0}} = 28 db .

Obsah S měřicí plochy vyjádřený v m² je:

2.8.6

Korekce naměřených hodnot

S = 2 π r²,

2.8.6.1

Cizí hluk

kde je

Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 2.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 2.8.2. Korekce K₁ v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím místě, je uvedena v tabulce II.

korekce na plochu 10lg

\frac{S}{S_{0}}

pro r = 4 m je 20 dB,

korekce na plochu 10lg

\frac{S}{S_{0}}

pro r = 10 m je 28 dB.

kulová měřicí plocha

TABULKA II

Velikost S měřicí plochy vyjádřený v m² je:

Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem	Korekce K₁ v dB
méně než 6	Neplatné měření
6	1,0
7	1,0
8	1,0
9	0,5
10	0,5
více než 10	žádná korekce

S = 4πr²

2.8.6.2

Akustické vlastnosti zkušebního prostoru

= 200 m².

Konstanta C indikující akustické vlastnosti zkušebního prostoru je rovna nule.

Korekce na plochu 10lg

\frac{S}{S_{0}}

je 23 dB,

2.8.6.3

Rušivé vlivy: teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.

5.8.4

Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

Měřicí přístroj

Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 5.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 5.8.6.1, 5.8.6.3 a 5.8.6.4.

Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, ve kterých zmiňuje rušivé vlivy, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost. Tyto vlivy se musí brát v úvahu.

Zdroj zvuku

Pro zdroj zvuku se neuvažují žádné rušivé vlivy, které by mohly mít vliv na měření.

2.8.6.4

Rušivý vliv větru

Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 2.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

5.8.5

Výpočet hladiny akustického výkonu L_WA

Vážená hladina akustického výkonu L_WA zdroje zvuku se vypočte podle následujícího vztahu:

2.9.

ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

L_{W A} = L_{p A m} + 10 l g \frac{S}{S_{0}} + K_{2},

Ve zprávě týkající se všech měření uskutečněných podle specifikací této metody měření musí být v zásadě sestaveny a zaznamenány informace dále uvedené v bodech 2.9.1 až 2.9.4.

kde je

L_WA - vážená hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 5.3.4),

2.9.1

Zkoušený zdroj zvuku

popis zkoušeného zdroje zvuku (včetně rozměrů),

L_pAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 5.3.3,

provozní podmínky zdroje zvuku při zkoušce,

podmínky instalace ve zkušebním prostoru,

S - velikost měřicí plochy v m² vypočtená postupem podle 5.8.3,

umístění zdroje zvuku na měřicím stanovišti,

pokud zkoušený stroj obsahuje více zdrojů hluku, popis zdrojů provozovaných během měření.

S_o - referenční plocha 1 m²,

2.9.2

Akustické prostředí

K₂ -korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.

Za použití bodu 5.6.4.1 platí například:

meteorologické podmínky: počasí (například sluneční svit, mraky, déšť, mlha), teplota vzduchu, barometrický tlak, rychlost a směr větru, vlhkost,

korekce na akustické vlastnosti zkušebního prostoru.

Pro r = 4 m je 10 \lg \frac{S}{S_{0}} = 20 db .

2.9.3

Přístrojové vybavení

Pro r = 10 m je 10 \lg \frac{S}{S_{0}} = 28 db .

vybavení používané k měření, včetně názvu zařízení, typu, výrobního čísla a jména výrobce,

5.8.6

Korekce naměřených hodnot

metoda používaná při ověření měřicího zařízení podle bodu 2.5.5.1;

5.8.6.1

Cizí hluk

Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 5.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 5.8.2. Korekce K₁ v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím místě, je uvedena v tabulce II.

název akreditované osoby, která provedla ověření přístroje vyžadované podle bodu 2.5.5.2 a datum posledního ověření.

2.9.4

Akustické údaje

TABULKA II

tvar a rozměry měřicí plochy, umístění mikrofonů, přičemž počet měřicích bodů a směr větru musí být uvedeny ve schématu vyžadovaném podle bodu 2.9.2 a),

Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem	Korekce K₁ v dB
méně než 6	neplatné měření
6	1,0
7	1,0
8	1,0
9	0,5
10	0,5
více než 10	žádná korekce

5.8.6.2

Akustické vlastnosti zkušebního prostoru

obsah měřicí plochy S v m² (viz bod 2.8.3) a hodnota 10lg

\frac{S}{S_{0}}

(viz bod 2.8.5),

Konstanta C indikující akustické vlastnosti zkušebního prostoru je rovna nule.

5.8.6.3

Rušivé vlivy: teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.

Měřicí přístroj:

hladiny akustického tlaku zjištěné v měřicích bodech (viz bod 2.8.1.1),

Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, ve kterých zmiňuje rušivé vlivy, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost. Tyto vlivy se musí brát v úvahu.

Zdroj zvuku:

průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše (viz bod 2.8.1.2),

Pro zdroj zvuku se neuvažují žádné rušivé vlivy, které by mohly mít vliv na měření.

5.8.6.4

Rušivý vliv větru

případné korekce v dB (viz body 2.8.6.1, 2.8.6.3 a 2.8.6.4),

Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 5.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

5.9.

ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

Ve zprávě týkající se všech měření uskutečněných podle specifikací této metody měření musí být v zásadě sestaveny a zaznamenány informace uvedené v bodech 5.9.1 až 5.9.4.

hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm (viz bod 2.8.4),

5.9.1

Zkoušený zdroj zvuku

konstanta prostředí C (viz bod 2.8.6.2),

popis zkoušeného zdroje zvuku (včetně rozměrů),

provozní podmínky zdroje zvuku při zkoušce,

vážená hladina akustického výkonu (viz bod 2.8.5),

podmínky instalace ve zkušebním prostoru,

umístění zdroje zvuku na měřicím stanovišti,

index směrovosti a číselné označení měřicího bodu, ve kterém byla zjištěna L_pAmax (viz bod 2.3.6),

pokud zkoušený stroj obsahuje více zdrojů hluku, popis zdrojů provozovaných během měření.

5.9.2

Akustické prostředí

povaha hluku (viz bod 2.7.3)

meteorologické podmínky: počasí (například sluneční svit, mraky, déšť, mlha), teplota vzduchu, barometrický tlak, rychlost a směr větru, vlhkost,

datum a doba měření.

korekce na akustické vlastnosti zkušebního prostoru.

2.10

ÚDAJE PODLE BODU 2.9 ZAHRNUTÉ DO ZPRÁVY

5.9.3

Přístrojové vybavení

vybavení používané k měření, včetně názvu zařízení, typu, výrobního čísla a jména výrobce,

Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 2.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.

metoda používaná při ověření měřicího zařízení podle bodu 5.5.5.1,

2.11.

METODA VÝPOČTU STŘEDNÍ HLADINY Z RŮZNÝCH EFEKTIVNÍCH HODNOT AKUSTICKÉHO TLAKU

název akreditované osoby, která provedla ověření přístroje vyžadované podle bodu 5.5.5.2 a datum posledního ověření.

L_{p A m} = L_{p A o} + 10 l g \frac{1}{n} \sum_{i = l}^{i = n} g_{i} = L_{p A o} + 10 l g g_{m},

5.9.4

Akustické údaje

kde je

tvar a rozměry měřicí plochy, umístění mikrofonů, přičemž počet měřicích bodů a směr větru musí být uvedeny ve schématu vyžadovaném podle bodu 5.9.2 a),

L_pAi - hladina akustického tlaku při i-tém měření;

L_pAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot L_pAi);

obsah měřicí plochy S v m² (viz bod 5.8.3) a hodnota 10lg

\frac{S}{S_{0}}

(viz bod 5.8.5),

g_i - pomocná proměnná pro i-té měření: g_i = 10^{0,1(LpAi-Lpao)};

g_m - střední hodnota proměnných g_i:

\frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i} .

Veličina ∆L je definována vztahem:

hladiny akustického tlaku zjištěné v měřicích bodech (viz bod 5.8.1.1),

∆L ⁼ L_pAi - L_pAo.

V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.

průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše (viz bod 5.8.1.2),

TABULKA III

Hodnota g jako funkce ∆L

případné korekce v dB (viz body 5.8.6.1, 5.8.6.3 a 5.8.6.4),

Tabulka může být rozšířena oběma směry.

∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g
dB	g	dB	g	dB	g	dB	g	dB	g
- 20,0	0,010	- 10,0	0,100	0,0	1	10,0	10,0	20,0	100,0
- 19,5	0,011	- 9,5	0,112	0,5	1,12	10,5	11,2	20,5	112,0
- 19,0	0,013	- 9,0	0,126	1,0	1,26	11,0	12,6	21,0	125,9
- 18,5	0,014	- 8,5	0,141	1,5	1,41	11,5	14,1	21,5	141,3
- 18	0,016	- 8,0	0,158	2,0	1,58	12,0	15,8	22,0	158,5
- 17,5	0,018	- 7,5	0,178	2,5	1,78	12,5	17,8	22,5	177,8
- 17,0	0,020	- 7,0	0,2	3,0	2,00	13,0	20,0	23,0	199,5
- 16,5	0,022	- 6,5	0,224	3,5	2,24	13,5	22,4	23,5	223,9
- 16,0	0,025	- 6,0	0,251	4,0	2,51	14,0	25,1	24,0	251,2
- 15,5	0,028	- 5,5	0,282	4,5	2,82	14,5	28,2	24,5	281,8
- 15,0	0,032	- 5,0	0,316	5,0	3,16	15,0	31,6	25,0	316,2
- 14,5	0,035	- 4,5	0,355	5,5	3,55	15,5	35,5	25,5	354,8
- 14,0	0,040	- 4,0	0,398	6,0	3,98	16,0	39,8	26,0	398,1
- 13,5	0,045	- 3,5	0,447	6,5	4,47	16,5	44,7	26,5	446,7
- 13,0	0,050	- 3,0	0,501	7,0	5,01	17,0	50,1	27,0	501,2
- 12,5	0,056	- 2,5	0,562	7,5	5,62	17,5	56,2	27,5	562,3
- 12,0	0,063	- 2,0	0,631	8,0	6,31	18,0	63,1	28,0	631,0
- 11,5	0,071	- 1,5	0,708	8,5	7,08	18,5	70,8	28,5	707,9
- 11,0	0,079	- 1,0	0,794	9,0	7,94	19,0	79,4	29,0	794,3
- 10,5	0,089	- 0,5	0,891	9,5	8,91	19,5	89,1	29,5	891,3
- 10,0	0,100	- 0,0	1	10,0	10	20,0	100	30,0	1000,0

Obrázek 1

hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm (viz bod 5.8.4),

Obrázek 2

konstanta prostředí C (viz bod 5.8.6.2),

METODA MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO ELEKTRICKÝMI ZDROJOVÝMI SOUSTROJÍMI A ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM

vážená hladina akustického výkonu (viz bod 5.8.5),

3.1

OBECNĚ

Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného elektrickými zdrojovými soustrojími. Elektrická zdrojová soustrojí se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.

index směrovosti a číselné označení měřicího bodu, ve kterém byla zjištěna L_pAmax (viz bod 5.3.6),

3.2

OBLAST PŮSOBNOSTI

3.2.1

Typ hluku

povaha hluku (viz bod 5.7.3),

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.

3.2.2

Velikost zdroje zvuku

datum a doba měření.

Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.

5.10

ÚDAJE PODLE BODU 5.9 ZAHRNUTÉ DO ZPRÁVY

3.3

DEFINICE

3.3.1

Hladina akustického tlaku L_pA

Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 5.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.

Hladina akustického tlaku L_pA je hladina akustického tlaku L_p frekvenčně vážená váhovou funkcí A.

5.11

METODA VÝPOČTU STŘEDNÍ HLADINY Z RŮZNÝCH EFEKTIVNÍCH HODNOT AKUSTICKÉHO TLAKU

Hladina akustického tlaku L_p vyjádřená v dB je definována vztahem:

L_{p} = 20 l g \frac{p}{p_{0}},

L_{p A m} = L_{p A o} + 10 l g \frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i} = L_{p A o} + 10 l g g_{m},

kde je

p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě, vyjádřená v Pa,

L_pAi - hladina akustického tlaku při i-tém měření,

p_o - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.

L_pAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot L_pAi),

Hodnota hladiny akustického tlaku vážená váhovou funkcí A, L_pA, vyjádřená v dB, se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.

g_i - pomocná proměnná pro i-té měření: g_i = 10^{0,1 (LpAi-LpAo)},

3.3.2

Měřicí plocha

g_m - střední hodnota proměnných g_i:

\frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i}

Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí místa (viz bod 3.6.4).

Veličina ∆L je definována vztahem:

∆L = L_pAi - L_pAo.

3.3.3

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 3.8.4 z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.

TABULKA III

Hodnota g jako funkce ∆L

3.3.4

Hladina akustického výkonu L_WA

Tabulka může být rozšířena oběma směry.

Hladina akustického výkonu L_WA je hladina akustického výkonu L_W vážená váhovou funkcí A.

Hladina akustického výkonu L_W zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:

∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g
dB	g	dB	g	dB	g	dB	g	dB	g
- 20,0	0,010	- 10,0	0,100	0,0	1	10,0	10,0	20,0	100,0
- 19,5	0,011	- 9,5	0,112	0,5	1,12	10,5	11,2	20,5	112,0
- 19,0	0,013	- 9,0	0,126	1,0	1,26	11,0	12,6	21,0	125,9
- 18,5	0,014	- 8,5	0,141	1,5	1,41	11,5	14,1	21,5	141,3
- 18	0,016	- 8,0	0,158	2,0	1,58	12,0	15,8	22,0	158,5
- 17,5	0,018	- 7,5	0,178	2,5	1,78	12,5	17,8	22,5	177,8
- 17,0	0,020	- 7,0	0,2	3,0	2,00	13,0	20,0	23,0	199,5
- 16,5	0,022	- 6,5	0,224	3,5	2,24	13,5	22,4	23,5	223,9
- 16,0	0,025	- 6,0	0,251	4,0	2,51	14,0	25,1	24,0	251,2
- 15,5	0,028	- 5,5	0,282	4,5	2,82	14,5	28,2	24,5	281,8
- 15,0	0,032	- 5,0	0,316	5,0	3,16	15,0	31,6	25,0	316,2
- 14,5	0,035	- 4,5	0,355	5,5	3,55	15,5	35,5	25,5	354,8
- 14,0	0,040	- 4,0	0,398	6,0	3,98	16,0	39,8	26,0	398,1
- 13,5	0,045	- 3,5	0,447	6,5	4,47	16,5	44,7	26,5	446,7
- 13,0	0,050	- 3,0	0,501	7,0	5,01	17,0	50,1	27,0	501,2
- 12,5	0,056	- 2,5	0,562	7,5	5,62	17,5	56,2	27,5	562,3
- 12,0	0,063	- 2,0	0,631	8,0	6,31	18,0	63,1	28,0	631,0
	0,071	- 1,5	0,708	8,5	7,08	18,5	70,8	28,5	707,9
	0,079	- 1,0	0,794	9,0	7,94	19,0	79,4	29,0	794,3
- 11,5	0,089	- 0,5	0,891	9,5	8,91	19,5	89,1	29,5	891,3
- 11,0	0,100	- 0,0	1	10,0	10	20,0	100	30,0	1000,0
- 10,5
- 10,0

L_{W} = 10 l g \frac{W}{W_{0}},

Obrázek 1

kde je

Měřicí plocha při různém umístění zdvihacího mechanismu věžového jeřábu

W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,

W_o - referenční akustický výkon 10^-12 W.

Obrázek 2

Hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.

Rozmístění měřicích bodů, je-li zdvihací mechanismus umístěn na zemi

3.3.5

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku, s označením L_WA1.

Obrázek 3

3.3.6

Index směrovosti (DI)

Rozmístění měřicích bodů (1 až 6), je-li zdvihací mechanismus umístěn na protirameni

Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:

DI = L_pAmax- L_pAm+ 3

Obrázek 4

kde

L_pAmax je nejvyšší z hladin akustického tlaku zjištěných v měřicích místech (viz 3.6.4.2.), vypočtených podle bodu 3.8.1.1., a korigovaných podle obecných zásad stanovených v bodech 3.8.6.1, 3.8.6.3 a 3.8.6.4,

METODA MĚŘENÍ HLUKU VĚŽOVÝCH JEŘÁBŮ, KTERÝ SE ŠÍŘÍ VZDUCHEM A JE VYZAŘOVÁN DO MÍSTA OBSLUHY

5.1

OBECNĚ

Cílem této metody je určit hluk vyzařovaný do místa obsluhy věžových jeřábů. Metoda měření se vztahuje na věžové jeřáby s místem obsluhy pevně spojeným s konstrukcí věžového jeřábu.Tato metoda se nevztahuje na měření expozice obsluhy hluku, to znamená na měření hluku přímo na pracovním místě.

Získané hodnoty představují údaje, které umožňují stanovení ekvivalentní hladiny akustického tlaku vyvolané věžovými jeřáby v místě obsluhy za předpokladu, že v sobě zahrnují všechny tolerance.

5.2

OBLAST PŮSOBNOSTI

L_pAm je hladina akustického tlaku na měřicí ploše stanovená podle bodu 3.8.4,

5.2.1

Typ hluku
Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného strojem do místa obsluhy.

5.2.2

Typ stroje
Tato metoda se vztahuje na všechny typy stroje s jedním nebo více místy obsluhy.

3 je dohodnutý aditivní člen.

5.3.

DEFINICE

Při stanovení hodnot L_pAmax a L_pAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.

5.3.1

Hladina akustického tlaku A, L_pA je definována v části A/,bod 5.3.1.

3.3.7

Cizí hluk

Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.

5.3.2

Ekvivalentní hladina akustického tlaku A, L_Aeq (t₁,t₂)

3.3.7.1

Hluk pozadí

Ekvivalentní hladina akustického tlaku A, L_Aeq(t₁,t₂) se získá uplatněním váhové funkce A na ekvivalentní hladinu akustického tlaku L_eq(t₁,t₂) definovanou níže. Vážení se uskutečňuje zařazením váhového filtru A do měřicího řetězce.

Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.

Ekvivalentní hladina akustického tlaku pro časový interval mezi časy t₁ a t₂, L_eq(t₁,t₂), vyjádřená v decibelech, je pro hluk v daném místě definována vztahem:

3.3.7.2

Parazitní hluk

L_{e q} (t_{1}, t_{2}) = 10 l g (\frac{1}{t_{2} - t_{1}} \int_{t_{1}}^{t_{2}} \frac{p^{2} (t)}{{p_{0}}^{2}} d t) = 10 l g (\frac{1}{t_{2} - t_{1}} \int_{t_{1}}^{t_{2}} 10^{\frac{L_{p (t)}}{10}} d t),

Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.

kde je:

3.4

KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

p(t) okamžitá hodnota akustického tlaku v tomto místě vyjádřená v Pa,

3.4.1

Akustická kritéria pro okolní prostředí

p_o referenční akustický tlak 20 μPa,

Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:

L _p(t) hladina akustického tlaku v daném okamžiku v tomto místě vyjádřená v dB,

hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA, nebo

t₁ a t₂ okamžik počátku a konce příslušného časového intervalu, pro který se stanovuje L_eq,

hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA doplněná indexem směrovosti (DI).

t₁ - t₁ délka měřicího intervalu.

Pokud je ale vypočtená hladina akustického výkonu L_WA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.

5.4

KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

3.5.

MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

Akustickým kritériem pro místo (místa) obsluhy stroje je ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_Aeq(t₁,t₂).

3.5.1

5.5

MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

U této metody platí pro měřící přístroje ustanovení uvedená v bodu 5.5 části A/ s tím, že mikrofon s kabelem musí kromě požadavků uvedených v bodu 5.5.3 části A/ splňovat požadavek, aby jeho vnější průměr nepřesahoval 13 mm.

3.5.2

Měřicí přístroje

Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje:

zvukoměr vyhovující příslušným požadavkům ČSN IEC 651, přičemž na měřicím přístroji musí být nastavena časová charakteristika “Slow“ (“Pomalu“),

5.6

OBSLUHA

integrátor vyhovující příslušným požadavkům ČSN EN 60804, který zajišťuje analogovou nebo digitální integraci kvadrátu signálu v daném časovém intervalu.

Obsluha se musí nacházet v místě obsluhy.

5.6.1

Požadavky na oděv

3.5.3

Mikrofon s kabelem

Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.

5.6.2

Požadavky na výšku obsluhy

3.5.4

Váhové filtry

5.6.2.1

Stojící obsluha

Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.

Není-li místo obsluhy vybaveno sedadlem, provádějí se měření se stojící obsluhou, jejíž výška měřená s obuví musí být 1,75 ± 0,05 m.

3.5.5

Kontrola měřicího přístroje

5.6.2.2

Sedící obsluha

3.5.5.1

Jestliže je místo obsluhy vybaveno sedadlem, uskuteční se měření se sedící obsluhou, jejíž výška musí být 0,95 ± 0,05 m, jak je zřejmé z obrázku 1.

3.5.5.2

Kontroly na místě musí být doplněny důkladnějším ověřením prováděným nejméně jedenkrát za rok ve speciálně vybavené laboratoři.

Obrázek 1

3.6

PODMÍNKY MĚŘENÍ

3.6.1

ÚČEL MĚŘENÍ

Poloha obsluhy, vestoje nebo vsedě, se uvede do protokolu o zkoušce.

Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány.

5.7

UMÍSTĚNÍ MIKROFONU

5.7.1

Mikrofon musí být umístěn v souladu s požadavky bodu 5.7.3.

3.6.2

Provozní podmínky zdroje zvuku při měření

Pro potřebu vytvoření reprodukovatelných podmínek a umožnění výpočtu charakteristických emisních hodnot zdroje zvuku musí být v průběhu měření dodrženy tyto provozní podmínky.

5.7.2

Umístění mikrofonu za nepřítomnosti obsluhy

Zkoušky prováděné při zátěži

5.7.2.1

V místě obsluhy, ve kterém obsluha obvykle stojí

Zdroj zvuku musí být používán za podmínek uvedených výrobcem. Musí být provozováno při ustálených otáčkách a musí dodávat proud do bezindukčního odporu, jehož velikost odpovídá třem čtvrtinám zátěže soustrojí v kW, která je dána jmenovitým výkonem v kVA a účiníkem (cos φ).

Mikrofon se umísťuje do místa, ve kterém se normálně nachází obsluha, a to do výšky 1,60 ± 0,25 m nad úrovní, na které obsluha stojí.

3.6.3

Měřicí stanoviště

5.7.2.2

V místě obsluhy, ve kterém obsluha obvykle sedí

Měřící stanoviště musí být rovné a horizontální. Toto stanoviště musí být až k bodům vertikálního průmětu poloh mikrofonu a včetně těchto bodů, z betonu nebo neporézního asfaltu. Zdroj zvuku bez kol, montovaný na lyžinách, se umístí na podpěry o výšce 0,4 m, popřípadě ve výšce stanovené výrobcem v podmínkách pro montáž.

Mikrofon se umísťuje do bodu A podle obrázku 2.

3.6.4

Měřicí plocha, měřicí vzdálenost, poloha a počet měřicích bodů

3.6.4.1

Měřicí plocha, měřicí vzdálenost

Obrázek 2

Měřicí plochou používanou při zkouškách je polokoule.

5.7.3

Umístění mikrofonu za přítomnosti obsluhy

Poloměr musí být:

4 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku menší nebo roven 1,5 m,

Při měření, při kterém obsluha sedí, se musí sedadlo nastavit tak, aby obsluze umožňovalo pohodlné ovládání stroje.

10 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku větší než 1,5 m, ale není větší než 4 m, nebo

5.8

VLIVY PROSTŘEDÍ

16 m, když je největší rozměr zkoušeného zdroje zvuku větší než 4 m.

5.8.1

Místo měření

3.6.4.2

Poloha a počet měřicích bodů

Instalace stroje se musí co možná nejvíce blížit podmínkám odpovídajícím požadavkům uvedeným v bodě 5.6.3 části A/.

Měří se v 6 měřicích bodech, to znamená v bodech 2, 4, 6, 8, 10 a 12 uspořádaných podle bodu 3.6.4.2.b). Při zkoušce zdroje zvuku musí být geometrický střed tohoto zdroje situován nad středem polokoule. Osa x souřadnicové soustavy, podle které jsou stanoveny souřadnice měřicích bodů, je rovnoběžná s hlavní osou zdroje zvuku.

5.8.2

Hluk pozadí

Poloha měřicích bodů na polokouli o poloměru r

Hluk pozadí musí být ve všech měřicích bodech nejméně o 10 dB menší než hluk stroje.

V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích bodů s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 2):

5.9

MONTÁŽNÍ A PROVOZNÍ PODMÍNKY

5.9.1

Podmínky pro montáž a provoz věžového jeřábu jsou stanoveny v bodu 5.6.2 části A/. V případě věžových jeřábů se zdvihacím mechanismem na vyvažovacím rameni se musí měření provádět při tomto uspořádání.

x = (x/r) r,

y = (y/r) r,

5.9.2

Provoz věžového jeřábu s nastavitelným zařízením (například otevíratelnými okny)

z = (z/r) r.

S výjimkou zařízení uvedených v 5.9.2.2 se žádné z nastavitelných zařízení podle 5.9.2.1 nebere v úvahu.

Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:

TABULKA I

5.9.2.1

Je-li uspořádání zařízení jakkoliv nastavitelné a toto nastavení, ačkoliv nemá nic společného s jeho vlastní činností, může ovlivňovat velikost L_Aeq(t_1,t₂), musí se uskutečnit samostatná měření, která se zahrnou do zprávy postupem podle bodu 5.11.

	x/r	y/r	z/r	z
1	1	0	-	1,5 m
2	0,7	0,7	-	1,5 m
3	0	1	-	1,5 m
4	- 0,7	0,7	-	1,5 m
5	- 1	0	-	1,5 m
6	- 0,7	- 0,7	-	1,5 m
7	0	- 1	-	1,5 m
8	0,7	- 0,7	-	1,5 m
9	0,65	0,27	0,71	-
10	- 0,27	0,65	0,71	-
11	- 0,65	- 0,27	0,71	-
12	0,27	- 0,65	0,71	-

3.7

MĚŘENÍ

5.9.2.2

V případě zařízení vybaveného kabinou obsluhy je třeba respektovat následující postup:

3.7.1

Zjišťování akustických vlastností místa měření

Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:

je-li kabina konstruována tak, že ji lze používat i s otevřenými dveřmi a okny, a není přitom vybavena klimatizačním anebo větracím zařízením, provádějí se měření nejprve se zavřenými okny a dveřmi a potom s okny a dveřmi otevřenými, přičemž se použije větší ze získaných číselných hodnot.

cizí hluk,

5.10

MĚŘENÍ A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ

vliv větru,

5.10.1

Měřicí interval T (=t₂ - t₂)

podmínky, jako například vibrace, teplota, vlhkost, barometrický tlak,

Délka měřicího intervalu v každém měřicím bodě musí být zpravidla nejméně 15 sekund a v případě pracovního cyklu musí odpovídat celistvému násobku doby trvání tohoto cyklu.

akustické vlastnosti zkušební plochy,

5.10.2

Stanovení ekvivalentní hladiny akustického tlaku A (L_Aeq(t_1,t₂))

odraz zvuku od překážek v místě měření, které by mohly ovlivnit výsledky měření.

Tato hladina L_Aeq (t₁,t₂) se zjistí přímo integrací p²(t) kvadrátu akustického tlaku váženého frekvenční charakteristikou A, v průběhu intervalu rovného t₂ - t_1, podle vztahu uvedeného v bodě 5.2.3.2 části A/.

3.7.1.1

Cizí hluk

Je možno použít jak analogovou, tak digitální integraci, například pomocí integračního zvukoměru.

Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.

5.10.3

Měření rušivých jevů

Měření hluku pozadí

Požadavky pro měření rušivých jevů jsou stanoveny v bodě 5.7.1.3 části A/.

Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 3.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 3.7.2.

5.10.4

Korekce při měření

5.10.4.1

Vnější vlivy (teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.)

1.7.1.2

Rychlost a směr větru

Požadavky na vnější vlivy jsou stanoveny v bodě 5.8.6.3 části A/.

Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad měřicí plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 3.8.6.4.

5.10.4.2

Hluk pozadí

3.7.1.3

Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů

Korekce na hluk pozadí se neprovádí.

Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 3.8.6.3.

5.11

ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

Zpráva musí obsahovat údaje týkající se měření hluku a místa obsluhy v souladu s bodem 5.10.

3.7.1.4

Akustická kvalita měřicí plochy

Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 3.8.6.2.

O uspořádání místa obsluhy v průběhu měření je nezbytné uvést dodatečné informace.

Zpráva musí stvrzovat, že ekvivalentní hladiny akustického tlaku A L_Aeq(t₁,t₂) byly zjištěny přesně podle stanovených metod měření.

3.7.1.5

Výskyt překážek

Jsou-li měření v místě obsluhy uskutečňována při určování hladiny akustického výkonu, údaje se zaznamenají v jedné zprávě.

Dodržení požadavků bodu 3.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem polokoule.

METODA MĚŘENÍ HLUKU ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM A VYZAŘOVANÉHO MECHANIZOVANÝMI RUČNÍMI BOURACÍMI A SBÍJECÍMI KLADIVY

6.1

OBECNĚ

3.7.2

Měření hladiny akustického tlaku L_pA

Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného mechanizovanými ručními bouracími a sbíjecími kladivy. Kladiva se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.

K měření hladiny akustického tlaku L_pA se používá přístroj podle bodu 3.5.2. Hladina akustického tlaku L_pA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Jestliže se hladiny akustického tlaku v měřicích bodech měří pomocí zvukoměru, změří se alespoň pět hodnot v pravidelných intervalech a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 3.11.

6.2

OBLAST PŮSOBNOSTI

6.2.1

Typ hluku

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.

6.2.2

Velikost zdroje zvuku

3.7.3

Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku

Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.

Z důvodu ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku tak, aby se mohlo posoudit způsobované rušení.

6.3

DEFINICE

3.8

ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

6.3.1

Hladina akustického tlaku L_pA

3.8.1

Výpočet středních hodnot

Hladina akustického tlaku L_pA je hladina akustického tlaku L_p frekvenčně vážená váhovou funkcí A.

3.8.1.1

Ekvivalentní hodnota v měřicím bodě

Hladina akustického tlaku L_p vyjádřená v dB je definována vztahem:

Hodnoty získané při měřeních podle bodu 3.7.2 jsou ekvivalentní hodnoty za příslušnou dobu.

L_{p} = 20 l g \frac{p}{p_{0}},

kde je

3.8.1.2

Střední hodnota na měřicí ploše

p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě, vyjádřená v Pa,

Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot získaných v měřicích bodech postupem podle bodu 3.8.1.1.

p_o - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.

Hodnota hladiny akustického tlaku vážená váhovou funkcí A L_pA, vyjádřená v dB, se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.

3.8.2

Výpočet střední hladiny cizího hluku

6.3.2

Měřicí plocha

Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí v tomto měřicím bodě.

Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí místa (viz bod 6.6.4).

Střední hladina hluku pozadí na měřicí ploše se získá postupem podle bodu 3.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých měřicích bodech.

6.3.3

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

3.8.3

Výpočet velikosti měřicí plochy S

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 6.8.4 z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.

V případě polokoule se velikost měřicí plochy S, vyjádřený v m², určí takto:

S = 2 πr²,

6.3.4

Hladina akustického výkonu L_WA

kde je

Hladina akustického výkonu L_WA je hladina akustického výkonu L_W vážená váhovou funkcí A.

r - poloměr měřicí polokoule v m.

Vážená hladina akustického výkonu L_W zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:

L_{W} = 10 l g \frac{W}{W_{0}},

10 l g \frac{S}{S_{0}} (h l a d i n a p l o c h y) .

kde je

3.8.4

Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,

Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 3.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 3.8.6.1, 3.8.6.3 a 3.8.6.4.

W_o - referenční akustický výkon 10^-12 W.

Hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.

6.3.5

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku, s označením L_WA1.

6.3.6

Index směrovosti (DI)

3.8.5

Výpočet hladiny akustického výkonu L_WA

Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:

Hladina akustického výkonu L_WA zdroje zvuku se vypočte podle následujícího vztahu:

DI = L_pAmax - L_pAm + 3

L_{WA} = L_{p A m} + 10 l g \frac{S}{S_{0}} + K_{2},

kde

kde je

L_pAmax je nejvyšší z hladin akustického tlaku zjištěných v měřicích místech (viz 6.6.4.2.), vypočtených podle bodu 6.8.1.1., a korigovaných podle obecných zásad stanovených v bodech 6.8.6.1, 6.8.6.3 a 6.8.6.4,

L_WA - hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 3.3.4),

L_pAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 3.3.3,

S - velikost měřicí plochy v m² vypočtená postupem podle bodu 3.8.3,

L_pAm je hladina akustického tlaku na měřicí ploše stanovená podle bodu 6.8.4,

S_o - referenční plocha 1 m²,

K₂ - korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.

3 je dohodnutý aditivní člen.

Za použití bodu 3.6.4.1 platí například:

Při stanovení hodnot L_pAmax a L_pAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.

6.3.7

Cizí hluk

Pro r = 4 m je 10 \lg \frac{S}{S_{0}} = 20 db .

Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.

Pro r = 10 m je 10 \lg \frac{S}{S_{0}} = 28 db .

6.3.7.1

Hluk pozadí

3.8.6

Korekce naměřených hodnot

Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.

3.8.6.1

Cizí hluk

6.3.7.2

Parazitní hluk

Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 3.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 3.8.2. Korekce K₁v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím bodě, je uvedena v tabulce II.

Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.

6.4

KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

6.4.1

Akustická kritéria pro okolní prostředí

TABULKA II

Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:

Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem	Korekce K₁ v dB
Méně než 6	Neplatné měření
6	1,0
7	1,0
8	1,0
9	0,5
10	0,5
více než 10	žádná korekce

vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA, nebo

3.8.6.2

Akustické vlastnosti zkušebního prostoru

vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA doplněná indexem směrovosti (DI).

Konstanta C indikující akustické vlastnosti zkušebního prostoru je rovna nule.

Pokud je ale vypočtená vážená hladina akustického výkonu L_WA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.

3.8.6.3

Rušivé vlivy: teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.

6.5.

MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

Měřicí přístroj

6.5.1

Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, ve kterých zmiňuje rušivé vlivy, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost. Tyto vlivy se musí brát v úvahu.

Zdroj zvuku

6.5.2

Měřicí přístroje

Pro zdroj zvuku se neuvažují žádné rušivé vlivy, které by mohly mít vliv na měření.

Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje:

3.8.6.4

Rušivý vliv větru

zvukoměr vyhovující příslušným požadavkům ČSN IEC 651, přičemž na měřicím přístroji musí být nastavena časová charakteristika "Slow" ("Pomalu"),

Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 3.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

integrátor vyhovující příslušným požadavkům ČSN EN 60804, který zajišťuje analogovou nebo digitální integraci kvadrátu signálu v daném časovém intervalu.

3.9.

ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

6.5.3

Mikrofon s kabelem

Ve zprávě týkající se všech měření uskutečněných podle specifikací této metody měření musí být v zásadě sestaveny a zaznamenány informace uvedené v bodech 3.9.1 až 3.9.4.

Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.

6.5.4

Váhové filtry

3.9.1

Zkoušený zdroj zvuku

Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.

popis zkoušeného zdroje zvuku (včetně rozměrů),

6.5.5

Kontrola měřicího přístroje

provozní podmínky zdroje zvuku při zkoušce,

6.5.5.1

podmínky instalace ve zkušebním prostoru,

6.5.5.2

Kontroly na místě musí být doplněny důkladnějším ověřením prováděným nejméně jedenkrát za rok ve speciálně vybavené laboratoři.

umístění zdroje zvuku na měřicím stanovišti,

6.6.

PODMÍNKY MĚŘENÍ

pokud zkoušený stroj obsahuje více zdrojů hluku, popis zdrojů provozovaných během měření.

6.6.1

Účel měření

3.9.2

Akustické prostředí

Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány.

meteorologické podmínky: počasí (například sluneční svit, mraky, déšť, mlha), teplota vzduchu, barometrický tlak, rychlost a směr větru, vlhkost,

6.6.1.1

Určování hmotnosti zařízení

korekce na akustické vlastnosti zkušebního prostoru.

Při určování hmotnosti musí být zdroj zvuku s výjimkou nástroje, napájecí hadice a případně spojovacího členu, vybaven jako při běžném provozu.

3.9.3

Přístrojové vybavení a jeho ověření

6.6.1.2

Podpěry zařízení

vybavení používané k měření, včetně názvu zařízení, typu, výrobního čísla a jména výrobce,

K zajištění úplné reprodukovatelnosti zkoušek musí být zdroj zvuku připojen při zkušebním běhu k nástroji zapuštěnému do betonového bloku tvaru krychle, který je umístěn do jámy vybetonované v zemi. Během zkoušek může být mezi zdroj zvuku a podpěrný nástroj vložen ocelový mezikus. Tento mezikus musí vytvářet pevnou konstrukci mezi zařízením a podpěrným nástrojem. Tyto požadavky splňuje uspořádání zobrazené na obrázku 2.

metoda používaná při ověření měřicího zařízení podle bodu 3.5.5.1,

6.6.1.3

Vlastnosti bloku

Blok musí mít tvar krychle o hraně dlouhé 0,60 m ± 2 mm a tvar musí být co nejvíce pravidelný. Krychle musí být zhotovena z armovaného betonu pečlivě upravovaného vibrátorem ve vrstvách do 0,20 m, aby nedocházelo k nadměrnému usazování.

název akreditované osoby, která provedla ověření přístroje vyžadované podle bodu 3.5.5.2 a datum posledního ověření.

Vzdálenost mezi koncem zdroje zvuku (bez nástroje) a krycím panelem musí být mezi 0,10 a 0,20 m.

6.6.1.4

Složení betonu

3.9.4

Akustické údaje

Na jeden padesátikilogramový pytel čistého Portlandského cementu třídy 400 nebo jí ekvivalentní připadá

tvar a rozměry měřicí plochy, umístění mikrofonů, přičemž počet měřicích bodů a směr větru musí být uvedeny ve schématu vyžadovaném podle bodu 3.9.2 a),

65 litrů surového písku o zrnitosti 0,1 - 5 mm bez obsahu vápna,

115 litrů plaveného štěrku o zrnitosti 5 - 25 mm bez obsahu vápna,

obsah měřicí plochy S v m² (viz bod 3.8.3) a hodnota 10lg

\frac{S}{S_{0}}

(viz bod 3.8.5),

15 l vody,

popřípadě přídavek tvrdidla.

Krychle musí být vyztužena ocelovými tyčemi o průměru 8 mm, které nejsou navzájem spojeny, takže každá tyč je na druhých nezávislá. Princip konstrukce je schematicky znázorněn na obrázku 1.

hladiny akustického tlaku zjištěné v měřicích bodech (viz bod 3.8.1.1),

6.6.1.5

Podpěrný nástroj

Nástroj musí být v bloku utěsněn a musí se skládat z pěchovadla o průměru ne menším než 178 mm a ne větším než 220 mm a upínací stopky, která je totožná s běžně používanou stopkou, a která jí odpovídá, ale je dostatečně dlouhá, aby to umožnilo provedení praktické zkoušky.

průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše (viz bod 3.8.1.2),

Obě součásti se spolu vhodným způsobem pevně spojí. Nástroj musí být upevněn v bloku tak, aby spodní strana pěchovadla byla vzdálena od horní stěny bloku 0,30 m (viz obrázek 1).

Blok musí zůstat mechanicky nepoškozený, zejména v místě, kde se podpěrný nástroj stýká s betonem. Před a po každé zkoušce se musí zkontrolovat, zda je nástroj dobře ukotven v betonovém bloku.

případné korekce v dB (viz body 3.8.6.1, 3.8.6.3 a 3.8.6.4),

6.6.1.6

Umístění krychle

Krychle se musí umístit do vybetonované jámy a přikrýt krycím panelem o plošné hmotnosti nejméně 100 kg/m² tak, aby horní plocha krycího panelu byla v jedné rovině se zemí, jak je uvedeno na připojeném obrázku 4. Pro vyloučení jakéhokoliv parazitního hluku se musí blok na dně a po stranách jámy odpružit pružnými členy, jejichž mezní kmitočet nesmí být vyšší než jedna polovina četnosti úderů zkoušeného kladiva, vyjádřené v počtech úderů za sekundu. Otvor v krycím panelu, kterým prochází stopka nástroje, musí být co nejmenší a musí být utěsněn pružným materiálem pohlcujícím zvuk.

6.6.2

Provozní podmínky zdroje zvuku při měření

Pro zajištění toho, aby se měření mohla reprodukovat, musí být zdroj zvuku zkoušen ve svislé poloze. V případě pneumatického zdroje zvuku musí být osa výfuku vzduchu zkoušeného zdroje ve stejné vzdálenosti od dvou měřicích bodů, neboť vzduch vyfukovaný přímo na mikrofon zkresluje měření. Mikrofon se nesmí umístit mezi zdroj vzduchu a vzdušník (viz obrázek 3).

hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm(viz bod 3.8.4),

6.6.2.1

Zkoušky prováděné při zátěži

V případě pneumatického zdroje zvuku musí mít chod stroje akustickou stabilitu jako při běžném provozu a musí vyhovovat následujícím požadavkům.

konstanta prostředí C (viz bod 3.8.6.2),

Zdroj zvuku musí pracovat při provozním tlaku 600 kPa.

Pokud toto není možné, musí se v protokolu o zkoušce uvést důvody, proč nebylo možné použít stanovený tlak a jaký tlak byl použit.

hladina akustického výkonu (viz bod 3.8.5),

Během měření se musí měřit tlak vzduchu za provozu zařízení. Zdroj zvuku musí pracovat běžným způsobem, přičemž se musí zabránit vzniku jakýchkoliv překážek na výfuku vzduchu, jako je například namrzání. Druh, jakost a množství užitého maziva musí být v souladu s doporučením výrobce.

U zdroje zvuku, které je poháněno jinak než stlačeným vzduchem, musí provozní podmínky odpovídat podmínkám, za kterých může tento zdroj podle prohlášení výrobce pracovat nepřerušovaně při nejvyšší rychlosti.

index směrovosti a číselné označení měřicího bodu, ve kterém byla zjištěna L_pAmax (viz bod 3.3.6),

6.6.2.2

Uspořádání zkoušky

Zdroj zvuku musí běžet bez obsluhy, a to následujícím způsobem:

povaha hluku (viz bod 3.7.3)

musí pracovat ve vzpřímené poloze na přípravku popsaném v bodu 6.6.1.5, který musí být opatřen stopkou nástroje o správné velikosti pro připevnění zařízení,

datum a doba měření.

musí se pevně přitlačovat směrem dolů pomocí pružného přípravku tak, aby se dosáhlo ustálených provozních podmínek odpovídajících chodu zařízení s nástrojem zanořeným do rozrušovaného materiálu předtím, než se materiál rozlomí, přičemž pružný přípravek mohou tvořit například kalibrované pružiny nebo pneumatické zvedáky.

3.10

ÚDAJE PODLE BODU 3.9 ZAHRNUTÉ DO ZPRÁVY

6.6.2.3

Ovládání provozního tlaku zdroje zvuku

Zdroj zvuku musí pracovat při 600 kPa nebo při svém jmenovitém tlaku. Pokud je tento tlak odlišný, musí se tlak kontrolovat na spojce přívodu vzduchu do zdroje zvuku (viz obrázek 3). Tlak lze kontrolovat ručkovým manometrem, avšak z důvodu pulzací zdroje zvuku se dává přednost uspořádání se vzdušníkem o kapacitě 50 - 100 litrů, ke kterému je připojena hadice dlouhá 20 m s průměrem 19 mm. Zdroj zvuku se musí napájet z tohoto vzdušníku pomocí hadice dlouhé 4,5 m o průměru 25 až 30 mm, připojené ke spojce přívodu. Vzdušník se musí umístit v co možná největší vzdálenosti od zdroje zvuku. Tlak uvnitř vzdušníku se měří přístrojem připojeným ke vzdušníku. Tlak se může nastavit buď pomocí výpustného ventilu na kompresoru, nebo pomocí nastavitelného přetlakového ventilu s tlumičem hluku, který je připojený ke vzdušníku.

Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 3.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.

Toto zařízení je schematicky znázorněno na obrázku 3.

6.6.3

Měřicí stanoviště

3.11

METODA VÝPOČTU STŘEDNÍ HLADINY Z RŮZNÝCH EFEKTIVNÍCH HODNOT AKUSTICKÉHO TLAKU

Měřicí stanoviště musí být ploché a vodorovné. Musí být z betonu nebo neporézního asfaltu a jeho poloměr musí být alespoň 4 m.

6.6.4

Měřicí plocha, měřicí vzdálenost, poloha a počet měřicích bodů

L_{p A m} = L_{p A o} + 10 l g \frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g i = L_{p A o} + 10 l g g_{m},

6.6.4.1

Měřicí plocha, měřicí vzdálenost

kde je

Měřicí plochou používanou při zkouškách je polokoule. Poloměr je uveden v následující tabulce:

L_pAi- hladina akustického tlaku při i-tém měření,

Hmotnost zařízení při normálním provozním stavu	Poloměr polokoule	Hodnota z pro body 1 až 8
Méně než 10 kg	2 m	0,75 m
10 kg a více	4 m	1,50 m

L_pAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot L_pAi),

6.6.4.2

Poloha a počet měřicích bodů

g_i - pomocná proměnná pro i-té měření: g_i = 10^{0,1 (LpAi - LpAo)},

Měří se v 6 měřicích bodech, to znamená v bodech 2, 4, 6, 8, 10 a 12 uspořádaných podle bodu 6.6.4.2 b), s úpravou hodnoty z v případě bodů 2, 4, 6 a 8, jak je uvedeno v tabulce výše. Při zkoušce zdroje zvuku musí být geometrický střed tohoto zdroje vertikálně situován nad středem polokoule.

g_m - střední hodnota proměnných g_i:

\frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g i .

Veličina ∆L je definována vztahem:

Poloha měřicích bodů na polokouli o poloměru r

Δ L = L_{p A i} - L_{p A o} .

V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích bodů s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 6):

V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.

x = (x/r) r,

TABULKA III

y = (y/r) r,

Hodnota g jako funkce ∆L

z = (z/r) r.

Tabulka může být rozšířena oběma směry.

Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:

∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	G
dB	g	dB	g	dB	g	dB	g	dB	G
- 20,0	0,010	- 10,0	0,100	0,0	1	10,0	10,0	20,0	100,0
- 19,5	0,011	- 9,5	0,112	0,5	1,12	10,5	11,2	20,5	112,0
- 19,0	0,013	- 9,0	0,126	1,0	1,26	11,0	12,6	21,0	125,9
- 18,5	0,014	- 8,5	0,141	1,5	1,41	11,5	14,1	21,5	141,3
- 18	0,016	- 8,0	0,158	2,0	1,58	12,0	15,8	22,0	158,5
- 17,5	0,018	- 7,5	0,178	2,5	1,78	12,5	17,8	22,5	177,8
- 17,0	0,020	- 7,0	0,2	3,0	2,00	13,0	20,0	23,0	199,5
- 16,5	0,022	- 6,5	0,224	3,5	2,24	13,5	22,4	23,5	223,9
- 16,0	0,025	- 6,0	0,251	4,0	2,51	14,0	25,1	24,0	251,2
- 15,5	0,028	- 5,5	0,282	4,5	2,82	14,5	28,2	24,5	281,8
- 15,0	0,032	- 5,0	0,316	5,0	3,16	15,0	31,6	25,0	316,2
- 14,5	0,035	- 4,5	0,355	5,5	3,55	15,5	35,5	25,5	354,8
- 14,0	0,040	- 4,0	0,398	6,0	3,98	16,0	39,8	26,0	398,1
- 13,5	0,045	- 3,5	0,447	6,5	4,47	16,5	44,7	26,5	446,7
- 13,0	0,050	- 3,0	0,501	7,0	5,01	17,0	50,1	27,0	501,2
- 12,5	0,056	- 2,5	0,562	7,5	5,62	17,5	56,2	27,5	562,3
- 12,0	0,063	- 2,0	0,631	8,0	6,31	18,0	63,1	28,0	631,0
- 11,5	0,071	- 1,5	0,708	8,5	7,08	18,5	70,8	28,5	707,9
- 11,0	0,079	- 1,0	0,794	9,0	7,94	19,0	79,4	29,0	794,3
- 10,5	0,089	- 0,5	0,891	9,5	8,91	19,5	89,1	29,5	891,3
- 10,0	0,100	- 0,0	1	10,0	10	20,0	100	30,0	1000,0

TABULKA I

Obrázek 1

	x/r	y/r	z/r	z
1	1	0	-	1,5 m
2	0,7	0,7	-	1,5 m
3	0	1	-	1,5 m
4	- 0,7	0,7	-	1,5 m
5	- 1	0	-	1,5 m
6	- 0,7	- 0,7	-	1,5 m
7	0	- 1	-	1,5 m
8	0,7	- 0,7	-	1,5 m
9	0,65	0,27	0,71	-
10	- 0,27	0,65	0,71	-
11	- 0,65	- 0,27	0,71	-
12	0,27	- 0,65	0,71	-

6.7

MĚŘENÍ

Obrázek 2

6.7.1

Zjišťování akustických vlastností místa měření

Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:

cizí hluk,

DYNAMICKÁ ZKUŠEBNÍ METODA MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO RÝPADLY, NAKLADAČI, RÝPADLY-NAKLADAČI A DOZERY A ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM

vliv větru,

4.1

OBECNĚ

podmínky, jako například vibrace, teplota, vlhkost, barometrický tlak,

Tato metoda měření se vztahuje na stroje pro zemní práce. Stroje pro zemní práce se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.

akustické vlastnosti zkušební plochy,

4.2

OBLAST PŮSOBNOSTI

odraz zvuku od překážek v místě měření, které by mohly ovlivnit výsledky měření.

4.2.1

Typ hluku

6.7.1.1

Cizí hluk

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.

Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.

4.2.2

Velikost zdroje zvuku

Měření hluku pozadí

Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.

Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 6.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 6.7.2.

4.3

DEFINICE

4.3.1

Hladina akustického tlaku L_pA

Hladina akustického tlaku L_pA je hladina akustického tlaku L_p frekvenčně vážená váhovou funkcí A.

6.7.1.2

Rychlost a směr větru

Hladina akustického tlaku L_p vyjádřená v dB je definována vztahem:

Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad zkušební plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 6.8.6.4.

L_{p} = 20 l g \frac{p}{p_{0}},

kde je

6.7.1.3

Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů

p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě, vyjádřená v Pa,

Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 6.8.6.3.

p_o - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.

Hodnota hladiny akustického tlaku vážená váhovou funkcí A L_pA, vyjádřená v dB, se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.

6.7.1.4

Akustická kvalita měřicí plochy

4.3.2

Měřicí plocha

Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 6.8.6.2.

Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí místa (viz bod 4.6.4).

6.7.1.5

Výskyt překážek

4.3.3

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

Dodržení požadavků bodu 6.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem polokoule.

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 4.8.4 z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.

6.7.2

Měření hladiny akustického tlaku L_pA

4.3.4

Hladina akustického výkonu L_WA

K měření hladiny akustického tlaku L_pA se používá přístroj podle bodu 6.5.2. Hladina akustického tlaku L_pA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Jestliže se hladiny akustického tlaku v měřicích bodech měří pomocí zvukoměru, změří se alespoň pět hodnot v pravidelných intervalech a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 6.11.

Hladina akustického výkonu L_WA je hladina akustického výkonu L_W vážená váhovou funkcí A.

Vážená hladina akustického výkonu L_W zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:

L_{W} = 10 l g \frac{W}{W_{0}},

kde je

6.7.3

Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku

W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,

Z důvodů ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku tak, aby se mohlo posoudit způsobované rušení. Za tímto účelem se stanoví metoda popisu hluku impulsního charakteru.

W_o - referenční akustický výkon 10^-12 W.

6.7.3.1

Detekce hluku impulsního charakteru

Hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.

Porovnání údajů přesného zvukoměru při časové charakteristice “Slow“ (“Pomalu“), s údaji přesného impulsního zvukoměru při časové charakteristice “Impuls“, podle ČSN IEC 651, umožňuje posoudit, zda se jedná o hluk impulsního charakteru. Jako indikátor impulsního charakteru hluku se podle této metody používá rozdíl mezi hladinami akustického tlaku měřenými zvukoměrem při časové charakteristice “Slow“ a při časové charakteristice “Impuls“. Hladina akustického tlaku při charakteristice “Impuls“ se uvádí jako “hladina akustického tlaku při charakteristice Impuls“.

4.3.5

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1

Její určení musí být provedeno v jednom z měřicích míst.

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku, s označením L_WA1.

Hluk se považuje za impulsní, pokud je rozdíl mezi dvěma výše zmíněnými hladinami roven 4 dB nebo je větší.

4.3.6

Index směrovosti (DI)

6.8

ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:

6.8.1

Výpočet středních hodnot

DI = L_pAmax- L_pAm+ 3

6.8.1.1

Ekvivalentní hodnota v měřicím bodě

kde

Hodnoty získané při měřeních podle bodu 6.7.2 jsou efektivní hodnoty za příslušnou dobu.

L_pAmax je nejvyšší z hladin akustického tlaku zjištěných v měřicích místech (viz 4.6.4.2.), vypočtených podle bodu 4.8.1.1., a korigovaných podle obecných zásad stanovených v bodech 4.8.6.1, 4.8.6.3 a 4.8.6.4,

6.8.1.2

Střední hodnota na měřicí ploše

Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot získaných v měřicích bodech postupem podle bodu 6.8.1.1.

6.8.2

Výpočet střední hladiny cizího hluku

Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí v tomto měřicím bodě.

L_pAm je hladina akustického tlaku na měřicí ploše stanovená podle bodu 4.8.4,

Střední hladina hluku pozadí na měřicí ploše se získá postupem podle bodu 6.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých měřicích bodech.

3 je dohodnutý aditivní člen.

6.8.3

Výpočet velikosti měřicí plochy S

Při stanovení hodnot L_pAmaxa L_pAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.

V případě polokoule se velikost měřicí plochy S, vyjádřený v m², určí takto:

4.3.7

Cizí hluk

S = 2 π r²,

Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.

kde je

4.3.7.1

Hluk pozadí

r - poloměr měřicí polokoule v m.

Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.

Obsah měřicí plochy se může vypočítat přibližně, přičemž platí, že chyba při výpočtu o hodnotě odpovídající ± 20 % velikosti této plochy vyvolá odchylku ± 1 dB hodnoty výrazu

4.3.7.2

Parazitní hluk

10 l g \frac{S}{S_{0}} (h l a d i n a p l o c h y) .

6.8.4

Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.

4.4

KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 6.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 6.8.6.1, 6.8.6.3 a 6.8.6.4.

4.4.1

Akustická kritéria pro okolní prostředí

Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:

vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA, nebo

vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA doplněná indexem směrovosti (DI).

6.8.5

Výpočet hladiny akustického výkonu L_WA

Pokud je ale vypočtená vážená hladina akustického výkonu L_WA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.

Vážená hladina akustického výkonu L_WA zdroje zvuku se vypočte podle následujícího vztahu:

4.5.

MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

L_{W A} = L_{p A m} + 10 l g \frac{S}{S_{0}} + K_{2},

4.5.1

kde je

L_WA - vážená hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 6.3.4),

4.5.2

Měřicí přístroje

Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje:

L_pAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 6.3.3,

zvukoměr vyhovující příslušným požadavkům ČSN IEC 651, přičemž na měřicím přístroji musí být nastavena časová charakteristika "Slow" ("Pomalu"),

integrátor vyhovující příslušným požadavkům ČSN EN 60804, který zajišťuje analogovou nebo digitální integraci kvadrátu signálu v daném časovém intervalu.

S - velikost měřicí plochy v m² vypočtená postupem podle bodu 6.8.3,

4.5.3

Mikrofon s kabelem

S_o - referenční plocha 1 m²,

Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.

K₂ - korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.

4.5.4

Váhové filtry

Za použití bodu 6.6.4.1 platí například:

Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.

4.5.5

Kontrola měřicího přístroje

P r or = 4 mj e 10 l g \frac{S}{S_{0}} = 20 d B .

4.5.5.1

P r o r = 10 m j e 10 l g \frac{S}{S_{0}} = 28 d B .

4.5.5.2

Kontroly na místě musí být doplněny důkladnějším ověřením prováděným nejméně jedenkrát za rok ve speciálně vybavené laboratoři.

6.8.6

Korekce naměřených hodnot

4.6.

PODMÍNKY MĚŘENÍ

6.8.6.1

Cizí hluk

Všeobecné požadavky jsou uvedeny v bodech 4.6.1 až 4.6.4.

Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 6.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 6.8.2. Korekce K₁ v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím bodě, je uvedena v tabulce II.

4.6.1

Účel měření

Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány.

TABULKA II

4.6.2

Provozní podmínky zdroje zvuku při měření

Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem	Korekce K₁ v dB
Méně než 6	Neplatné měření
6	1,0
7	1,0
8	1,0
9	0,5
10	0,5
více než 10	žádná korekce

Vyzařovaný hluk se měří za smluvních podmínek provozu zdroje zvuku, které jsou pro každý typ tohoto zdroje definovány níže.

6.8.6.2

Akustické vlastnosti zkušebního prostoru

Zkouška při zatížení

Konstanta C indikující akustické vlastnosti zkušebního prostoru je rovna nule.

V průběhu zkoušky musí být dodrženy všechny příslušné bezpečnostní předpisy a instrukce výrobce pro provoz stroje.

6.8.6.3

Rušivé vlivy: teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.

V průběhu zkoušky nesmí být v provozu žádné signalizační zařízení jako je výstražná houkačka nebo signalizace couvání.

Měřicí přístroj:

Hydraulické nebo lanové rýpadlo

Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, ve kterých zmiňuje rušivé vlivy, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost. Tyto vlivy se musí brát v úvahu.

Rýpadlo musí být vybaveno pracovním nástrojem jako je například hloubková lopata, výšková lopata, drapák nebo vlečný koreček, které je výrobcem určeno pro dané provedení stroje. Motor a hydraulické soustavy musí být zahřáté na normální provozní stavy pro převládající teplotu okolního prostředí. Ovládač plynu motoru se nastaví do maximální polohy, to znamená maximální otáčky bez zatížení. Všechny pohyby se musí provádět největší možnou rychlostí, aniž by přitom byly aktivovány pojistné ventily a aniž by došlo k nárazu na koncové dorazy. Osa otáčení otočného svršku rýpadla musí procházet středem polokoule C (viz obrázek 6). Podélná osa stroje musí koincidovat s osou x a předek rýpadla musí směřovat k bodu B.

Zdroj zvuku:

Dynamický cyklus uskutečňovaný bez přemísťování materiálu sestává ze tří pootočení o 90° od osy x k ose y a zpět k ose x. V průběhu každého pootočení se přední konec pracovního nástroje postupně pohybuje níže popsaným způsobem v písmenech A, B, C nebo D.

Pro zdroj zvuku se neuvažují žádné rušivé vlivy, které by mohly mít vliv na měření.

Během měření se musí předejít namrzání, které je charakteristické pro činnost pneumatického zdroje zvuku.

6.8.6.4

Rušivý vliv větru

Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 6.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

Pracovní nástroj s hloubkovou lopatou

6.9.

ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

V rámci tohoto dynamického pracovního cyklu se napodobuje hloubení příkopu a vysypávání vytěženého materiálu podél příkopu. Na začátku cyklu se výložník a násada nastaví tak, aby se pracovní nástroj nacházel v poloze odpovídající 75 % jeho největšího dosahu a ve výšce 0,5 m nad zemí. Deska břitu pracovního nástroje se nastaví do přední polohy tak, aby svírala úhel 60° s povrchem zkušebního stanoviště. Nejprve se zvedá výložník a současně přitahuje násada tak, aby pracovní nástroj zůstával po zbývajících 50 % pohybu výložníku a násady ve výšce 0,5 m nad povrchem zkušebního stanoviště. Potom se přitáhne nebo přiklopí pracovní nástroj. Pracovní nástroj se zdvihá pomocí zdvihu výložníku a přitom pokračuje přiklápění násady za účelem napodobení dostatečné výšky nad zemí potřebné pro překonávání boční stěny příkopu (30 % největší výšky zdvihu pracovního nástroje). Provede se pootočení o 90° doleva od řidiče. V průběhu pootáčení se zdvihá výložník a odklápí násada do té doby, dokud pracovní nástroj nedosáhne 60 % největší výšky zdvihu výložníku. Pak se odklopí násada až na 75 % plného odklopení. Pracovní nástroj hloubková lopata se odklopí tak, aby se deska břitu lopaty dostala zpět do vertikální polohy. Potom se pracovní nástroj hloubková lopata vrátí zpět do výchozí polohy se spuštěným výložníkem a s přiklopenou hloubkovou lopatou.

Je nutné zaznamenat všechny údaje uvedené ve vzoru protokolu o zkoušce dle bodu 6.12.

Výše uvedený sled úkonů se opakuje v rámci jednoho úplného dynamického cyklu ještě dvakrát.

Aby byly splněny požadavky uvedené v bodě 4.7.2, opakuje se dynamický cyklus alespoň třikrát.

6.10

ÚDAJE PODLE BODU 6.9 ZAHRNUTÉ DO ZPRÁVY

Pracovní nástroj s výškovou lopatou

Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 6.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.

Účelem tohoto dynamického cyklu je napodobení nakládání z vysoké stěny. Na začátku cyklu je deska břitu pracovního nástroje rovnoběžná se zemí, pracovní nástroj se nachází ve výšce 0,5 m nad zemí a zatažený na 75 %.

Pak se pracovní nástroj vysune až na 75 % vyložení a přitom se zachovává původní směr lopaty. Pracovní nástroj se přiklopí a zdvihne do výšky odpovídající 75 % jeho maximální zdvihací výšky, s násadou vysunutou na 75 %. Otočný svršek se pootočí o 90° doleva od řidiče a při největším pootočení se uvede do chodu výsypný mechanismus lopaty. Pak se otočný svršek otočí zpět do výchozí polohy s lopatou v poloze, která je specifikována na začátku tohoto bodu.

6.11

METODA VÝPOČTU STŘEDNÍ HLADINY Z RŮZNÝCH EFEKTIVNÍCH HODNOT AKUSTICKÉHO TLAKU

L_{p A m} = L_{p A o} + 10 l g \frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i} = L_{p A o} + 10 l g g_{m},

kde je

L_pAi - hladina akustického tlaku při i-tém měření,

L_pAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot L_pAi),

g_i - pomocná proměnná pro i-té měření: g_i = 10^{0,1(LpAi-LpAo)},

g_m - střední hodnota proměnných g_i:

\frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i} .

Veličina ∆L je definována vztahem:

∆L = L_pAi - L_pAo.

V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.

TABULKA III

Hodnota g jako funkce ∆L

Tabulka může být rozšířena oběma směry.

∆L	G	∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g
dB	G	dB	g	dB	g	dB	g	dB	g
- 20,0	0,010	- 10,0	0,100	0,0	1	10,0	10,0	20,0	100,0
- 19,5	0,011	- 9,5	0,112	0,5	1,12	10,5	11,2	20,5	112,0
- 19,0	0,013	- 9,0	0,126	1,0	1,26	11,0	12,6	21,0	125,9
- 18,5	0,014	- 8,5	0,141	1,5	1,41	11,5	14,1	21,5	141,3
- 18	0,016	- 8,0	0,158	2,0	1,58	12,0	15,8	22,0	158,5
- 17,5	0,018	- 7,5	0,178	2,5	1,78	12,5	17,8	22,5	177,8
- 17,0	0,020	- 7,0	0,2	3,0	2,00	13,0	20,0	23,0	199,5
- 16,5	0,022	- 6,5	0,224	3,5	2,24	13,5	22,4	23,5	223,9
- 16,0	0,025	- 6,0	0,251	4,0	2,51	14,0	25,1	24,0	251,2
- 15,5	0,028	- 5,5	0,282	4,5	2,82	14,5	28,2	24,5	281,8
- 15,0	0,032	- 5,0	0,316	5,0	3,16	15,0	31,6	25,0	316,2
- 14,5	0,035	- 4,5	0,355	5,5	3,55	15,5	35,5	25,5	354,8
- 14,0	0,040	- 4,0	0,398	6,0	3,98	16,0	39,8	26,0	398,1
- 13,5	0,045	- 3,5	0,447	6,5	4,47	16,5	44,7	26,5	446,7
- 13,0	0,050	- 3,0	0,501	7,0	5,01	17,0	50,1	27,0	501,2
- 12,5	0,056	- 2,5	0,562	7,5	5,62	17,5	56,2	27,5	562,3
- 12,0	0,063	- 2,0	0,631	8,0	6,31	18,0	63,1	28,0	631,0
- 11,5	0,071	- 1,5	0,708	8,5	7,08	18,5	70,8	28,5	707,9
- 11,0	0,079	- 1,0	0,794	9,0	7,94	19,0	79,4	29,0	794,3
- 10,5	0,089	- 0,5	0,891	9,5	8,91	19,5	89,1	29,5	891,3
- 10,0	0,100	- 0,0	1	10,0	10	20,0	100	30,0	1000,0

6.12

VZOR PROTOKOLU O ZKOUŠCE MECHANIZOVANÝCH SBÍJECÍCH A BOURACÍCH KLADIV

ZKUŠEBNÍ BLOK

Krychle o délce hrany 0,60 m z plně vibrovaného betonu

Obrázek 2

SCHÉMA USPOŘÁDÁNÍ

Mezikus podle bodu 6.6.1.2

Obrázek 3

Schéma zařízení pro napájení stlačeným vzduchem

Obrázek 4

ZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ

Obrázek 5

Obrázek 6

METODA MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO SEKAČKAMI NA TRÁVU A ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM

7.1

OBECNĚ

Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného sekačkami na trávu. Sekačky na trávu se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.

7.2

OBLAST PŮSOBNOSTI

7.2.1

Typ hluku

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.

7.2.2

Velikost zdroje zvuku

Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.

7.3

DEFINICE

7.3.1

Hladina akustického tlaku L_pA

Hladina akustického tlaku L_pA je hladina akustického tlaku L_p frekvenčně vážená váhovou funkcí A.

Hladina akustického tlaku L_p vyjádřená v dB je definována vztahem:

L_{p} = 20 l g \frac{p}{p_{0}},

kde je

p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě, vyjádřená v Pa,

p_o - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.

Hodnota hladiny akustického tlaku A, L_pA, vyjádřená v dB, se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.

7.3.2

Měřicí plocha

Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí místa (viz bod 7.6.4).

7.3.3

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 7.8.4 z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.

7.3.4

Hladina akustického výkonu L_WA

Hladina akustického výkonu L_WA je hladina akustického výkonu L_W vážená váhovou funkcí A.

Vážená hladina akustického výkonu L_W zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:

L_{W} = 10 l g \frac{W}{W_{0}},

kde je

W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,

W_o - referenční akustický výkon 10^-12 W.

Hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.

7.3.5

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1

Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku, s označením L_WA1.

7.3.6

Index směrovosti (DI)

Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:

DI = L_pAmax- L_pAm+ 3

kde

L_pAmax je nejvyšší z hladin akustického tlaku zjištěných v měřicích bodech (viz 7.6.4.2.), vypočtených podle bodu 7.8.1.1., a korigovaných podle obecných zásad stanovených v bodech 7.8.6.1, 7.8.6.3 a 7.8.6.4,

L_pAm je hladina akustického tlaku na měřicí ploše stanovená podle bodu 7.8.4,

3 je dohodnutý aditivní člen.

Při stanovení hodnot L_pAmax a L_pAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.

7.3.7

Cizí hluk

Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.

7.3.7.1

Hluk pozadí

Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.

7.3.7.2

Parazitní hluk

Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.

7.4

KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

7.4.1

Akustická kritéria pro okolní prostředí

Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:

vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA, nebo

vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA doplněná indexem směrovosti (DI).

Pokud je ale vypočtená vážená hladina akustického výkonu L_WA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.

7.5.

MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

7.5.1

Přístroje musí umožňovat měření hladiny efektivní hodnoty akustického tlaku vážené váhovou funkcí A. Hladina odpovídající efektivní hodnotě se v měřicím bodě zjišťuje buď přímým odečítáním z přístroje, nebo výpočtem podle bodu 7.11.

7.5.2

Měřicí přístroje

Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje:

zvukoměr vyhovující příslušným požadavkům ČSN IEC 651, přičemž na měřicím přístroji musí být nastavena časová charakteristika “Slow“ (“Pomalu“),

integrátor vyhovující příslušným požadavkům ČSN EN 60804, který zajišťuje analogovou nebo digitální integraci kvadrátu signálu v daném časovém intervalu.

7.5.3

Mikrofon s kabelem

Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.

7.5.4

Váhové filtry

Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.

7.5.5

Kontrola měřicího přístroje

7.5.5.1

7.5.5.2

Kontroly na místě musí být doplněny důkladnějším ověřením prováděným nejméně jedenkrát za rok ve speciálně vybavené laboratoři.

7.6.

PODMÍNKY MĚŘENÍ

7.6.1

Účel měření

Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány.

7.6.1.1

Zdroje zvuku konstruované se sběračem trávy se musí zkoušet za normálních podmínek použití s tímto zařízením namontovaným.

7.6.1.2

Žací ústrojí musí být nastaveno na výšku strniště 3 cm. Pokud to není z technických důvodů možné, musí se žací ústrojí nastavit co nejblíže výšce 3 cm. Před každým měřením hluku musí být tráva na zkušební ploše posečena s tímto nastavením žacího ústrojí. Pro měření hluku musí být zdroj zvuku zbaven zbytků trávy a sběrač trávy musí být prázdný.

7.6.1.3

U bubnových zdrojů zvuku se mezera mezi bubnem a válcovou/řezací hranou seřídí podle údajů výrobce jedním s dále uvedených způsobů:

normalizovaný list papíru o plošné hmotnosti 80 g/m² bude přeříznut alespoň na 50 % řezné šířky,

vzdálenost mezi noži bubnu a řeznou hranou nebude větší než 0,15 mm po celé délce šířky záběru, nebo

žací ústrojí bude nejprve seřízeno tak, až se nože dotknou a pak oddalováno do té doby, dokud dotyk nožů právě neustane při maximálních otáčkách bubnu.

Použití zkušební metody podle písmene c) se omezuje na elektricky poháněné bubnové zdroje zvuku se šířkou záběru menší než 50 cm.

Před použitím a za provozu musí být žací ústrojí namazáno olejem SAE 20/50.

7.6.2

Provozní podmínky zdroje zvuku při měření

Před každým akustickým měřením se zdroj zvuku zahřeje podle pokynů výrobce.

Vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku se zásadně měří ve stacionárním stavu, bez přítomnosti obsluhy a při maximálních otáčkách žacího ústrojí a motoru. Pokud nemůže být žací ústrojí odděleno od pohonu kol zdroje zvuku, musí být tento zdroj zkoušen buď na podpěrách, nebo za pohybu a řízená pracovníkem obsluhy za následujících podmínek:

zdroj zvuku s přímým pohonem

v tomto případě se zdroj zvuku pohybuje takovou rychlostí, aby žací ústrojí pracovalo při maximálních otáčkách podle údajů výrobce,

zdroj zvuku s měnitelným převodem pohonu

v tomto případě se zvolí nejvyšší převodový stupeň. Zdroj zvuku se přitom pohybuje takovou rychlostí, aby žací ústrojí pracovalo při maximálních otáčkách stanovených výrobcem.

Zdroj zvuku se spalovacím motorem

Motorový olej použitý při provozu zdroje zvuku během měření musí odpovídat specifikaci výrobce. Palivová nádržka nesmí být naplněna více než do poloviny.

Zdroj zvuku s elektrickým motorem

Pokud je zdroj zvuku napájen z baterie, musí být baterie plně nabita. Je-li zdroj zvuku při zkoušce napájen ze zdrojového soustrojí nebo ze sítě, musí být, pokud je vybaven indukčním motorem, stanovený kmitočet napájecího proudu stabilní v rozmezí ±1 Hz, a pokud je zdroj zvuku vybaven komutátorovým motorem, nesmí se napájecí napětí lišit o více než ± 1,0 % od jmenovitého napětí. Kmitočet popřípadě napětí motoru jsou specifikovány výrobcem.

Napájecí napětí se měří na svorkách neodpojitelné šňůry nebo na vstupní zásuvce zdroje zvuku, pokud je šňůru možno odpojit. Časový průběh proudu dodávaného ze zdrojového soustrojí musí být podobný časovému průběhu proudu v elektrické síti.

Zdroj zvuku nadnášený vzduchem nebo nesený rukou

Tyto zdroje zvuku musí být v normální pracovní poloze přidržovány nebo vhodným způsobem podepřeny. Podpěry musí být vytvořeny takovým způsobem, aby neovlivňovaly výsledky měření.

7.6.3

Zkušební stanoviště

Zkušební stanoviště musí vyhovovat specifikacím uvedeným v bodech 7.6.3.1, 7.6.3.2 nebo 7.6.3.3, za použití bodu 7.6.3.4. V případě pochybností se musí uskutečnit měření na zkušebním stanovišti podle bodu 7.6.3.1.

7.6.3.1

Měření na umělém povrchu ve venkovním prostoru

Zkušební plocha musí být rovná a horizontální. Zkušební plocha včetně vertikálních průmětů měřicích bodů musí být z betonu nebo neporézního asfaltu, který je pokryt umělým povrchem podle bodu 7.6.3.4, přičemž její střed koinciduje s geometrickým středem polokoule podle bodu 7.6.4 a její rohy směřují k vertikálám procházejícím měřicími body 2, 4, 6 a 8. Jestliže mohou kola zdroje zvuku způsobit stlačení umělého povrchu větší než 1 cm, umístí se kola na podložky tak, aby byla v rovině s nestlačeným umělým povrchem. Podložky musí být vyrobeny takovým způsobem, aby neovlivňovaly výsledky měření.

7.6.3.2

Měření na trávě ve venkovním prostoru

Zkušební plocha musí být rovná a horizontální. Zkušební plocha včetně vertikálního průmětu měřicích bodů musí být pokryta trávníkem, který není vlhký.

7.6.3.3

Měření na umělém povrchu v uzavřeném prostoru

Akustické pole uvnitř měřicího prostoru se musí podobat volnému akustickém poli a musí být stanovena hodnota konstanty C podle bodu 7.8.6.2. Povrch musí být rovný a horizontální.

Zkušební plocha včetně vertikálních průmětů měřicích bodů musí mít akustické vlastnosti betonu nebo neporézního asfaltu a musí být pokryta umělým povrchem podle bodu 7.6.3.4, přičemž její střed koinciduje s geometrickým středem polokoule podle bodu 7.6.4 a její rohy směřují k vertikálám procházejícím měřicími body 2, 4, 6 a 8.

Jestliže mohou kola zdroje zvuku způsobit stlačení umělého povrchu větší než 1 cm, umístí se kola na podložky tak, aby byla v rovině s nestlačeným umělým povrchem. Podložky musí být vyrobeny takovým způsobem, aby neovlivňovaly výsledky měření.

7.6.3.4

UMĚLÝ POVRCH

ROZMĚRY A MATERIÁL

1.1

Rozměry

Umělý povrch musí mít rozměry 360 x 360 cm.

1.2

Materiál

Umělý povrch je tvořen vrstvou absorpčního materiálu, jehož činitel pohltivosti změřený podle požadavků ČSN ISO 354 je v intervalu hodnot podle následující tabulky:

Kmitočet v Hz	125	250	500	1000	2000	4000
Minimum α	0,00	0,20	0,40	0,60	0,70	0,80
Maximum α	0,20	0,40	0,60	0,80	0,90	1,00

PŘÍKLAD MATERIÁLU A KONSTRUKCE, KTERÉ VYHOVUJÍ POŽADAVKŮM PÍSMENE a)

Deska z minerálních vláken o tloušťce 20 mm, jejíž odpor proti proudění vzduchu je 11 kNs/m⁴ a objemová hmotnost 25 kg/m³.

Doporučuje se vytvořit umělý povrch ze smontovaných desek.

Oříznuté hrany vzájemně spojených dřevovláknitých desek musí být neabsorpční a musí být chráněny proti vlhkosti. To se zajistí nanesením syntetického nátěru.

Vnější okraje jsou lemovány hliníkovými U-profily o rozměrech 3 x 20 mm. Tyto smontované desky se vyskytují zejména ve dvou typech:

nezatěžované desky, nebo

desky nesoucí zdroj zvuku a pracovníka obsluhy.

Na spojené desky podle bodu B) se jako nosníky montují hliníkové T-profily o velikosti 3 x 20 mm (viz obrázek 1).

Takto upravené desky se pokryjí absorpčním materiálem potřebných rozměrů.

Desky podle bodu A) se pokryjí kovovým pletivem z drátů o průměru 0,8 mm a velikostí ok 10 mm (pletivo pro voliéry).

Desky podle bodu B) se pokryjí drátěnou mřížkou ze zvlněného ocelového drátu o průměru 3,1 mm a velikostí ok 30 mm.

Tato drátěná překrytí se připevní na hliníkové U-profily.

Obrázek 1

USPOŘÁDÁNÍ ZKUŠEBNÍCH PANELŮ

Typ A

Typ B

7.6.4

Měřicí plocha, měřicí vzdálenost, poloha a počet měřicích bodů

7.6.4.1

Měřicí plocha

Měřicí plochou použitou při zkoušce je polokoule. Poloměr polokoule se určí podle šířky záběru zdroje zvuku.

Poloměr musí být:

4 m, není-li šířka záběru zkoušeného zdroje zvuku větší než 1,2 m, nebo

10 m, přesahuje-li šířka záběru zkoušeného zdroje zvuku 1,2 m.

7.6.4.2

Poloha a počet měřicích bodů

Pro měření hluku vyzařovaného zdrojem zvuku, ať již bez pohybu nebo za pohybu, se použije šest měřicích bodů, to znamená body 2, 4, 6, 8, 10 a 12, rozmístěné podle bodu 7.6.4.2. písm.b). Při měření zdroje zvuku ve stacionárním stavu musí střed polokoule koincidovat s průmětem geometrického středu tohoto zdroje do roviny země a tento zdroj musí být orientován ve směru od bodu 1 k bodu 5. Při měření za pohybu musí osa pohybu procházet měřicími body 1 a 5.

Poloha měřicích bodů na polokouli o poloměru r

V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích bodů s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 4):

x = (x/r) r,

y = (y/r) r,

z = (z/r) r.

Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:

TABULKA I

	x/r	Y/r	z/r	z
1	1	0	-	1,5 m
2	0,7	0,7	-	1,5 m
3	0	1	-	1,5 m
4	- 0,7	0,7	-	1,5 m
5	- 1	0	-	1,5 m
6	- 0,7	- 0,7	-	1,5 m
7	0	- 1	-	1,5 m
8	0,7	- 0,7	-	1,5 m
9	0,65	0,27	0,71	-
10	- 0,27	0,65	0,71	-
11	- 0,65	- 0,27	0,71	-
12	0,27	- 0,65	0,71	-

7.7

MĚŘENÍ

7.7.1

Zjišťování akustických vlastností místa měření

Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:

cizí hluk,

vliv větru,

podmínky, jako například vibrace, teplota, vlhkost, barometrický tlak,

akustické vlastnosti zkušební plochy,

odraz zvuku od překážek v místě měření, které by mohly ovlivnit výsledky měření.

7.7.1.1

Cizí hluk

Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.

Měření hluku pozadí

Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 7.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 7.7.2.

7.7.1.2

Rychlost a směr větru

Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad zkušební plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 7.8.6.4.

7.7.1.3

Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů

Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 7.8.6.3.

7.7.1.4

Akustická kvalita měřicí plochy

Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C definovanou v bodu 7.8.6.2.

7.7.1.5

Výskyt překážek

Dodržení požadavků třetí věty bodu 7.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem polokoule.

7.7.2

Měření hladiny akustického tlaku L_pA

K měření hladiny akustického tlaku L_pA se používá přístroj podle bodu 7.5.2. Hladina akustického tlaku L_pA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Při použití zvukoměru se v tomto bodě odečte řada údajů a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 7.11. Při měření zdroje zvuku za pohybu pomocí zvukoměru bude ve většině případů L_pA rovna hladině naměřené v okamžiku, ve kterém tento zdroj projíždí středem polokoule.

Když je zdroj zvuku v pohybu, je měřicím intervalem doba, kterou potřebuje k překonání vzdálenosti AB (viz obrázek) konstantní rychlostí.

Hladiny akustického tlaku L_pA se měří nejméně třikrát. Jestliže se hladiny akustického výkonu zjištěné na základě těchto měření liší o více než 1 dB, pokračuje se v měření do té doby, než se obdrží dvě hladiny akustického výkonu, které se neliší o více než 1 dB a vyšší z nich je hladinou akustického výkonu zdroje zvuku.

7.7.3

Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku

Z důvodů ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku, aby se mohlo posoudit způsobované rušení.

7.8

ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

7.8.1

Výpočet středních hodnot

7.8.1.1

Ekvivalentní hodnota v měřicím bodě

Hodnoty získané při měřeních podle bodu 7.7.2 jsou ekvivalentní hodnoty za příslušnou dobu.

7.8.1.2

Střední hodnota na měřicí ploše

Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot získaných v měřicích bodech postupem podle bodu 7.8.1.1.

7.8.2

Výpočet střední hladiny cizího zvuku

Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí.

Střední hladina hluku pozadí na měřicí ploše se získá postupem podle bodu 7.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých bodech.

7.8.3

Výpočet velikosti měřicí plochy S

V případě polokoule se velikost měřicí plochy S, vyjádřený v m², určí takto:

S = 2 πr²,

kde je

r - poloměr měřicí polokoule v m.

10 l g \frac{S}{S_{0}} (h l a d i n a p l o c h y) .

7.8.4

Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 7.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 7.8.6.1, 7.8.6.3 a 7.8.6.4.

7.8.5

Výpočet hladiny akustického výkonu L_WA

Vážená hladina akustického výkonu L_WA zdroje zvuku se vypočte podle následujícího vztahu:

L_{W A} = L_{p A m} + 10 l g \frac{S}{S_{0}} + K_{2},

kde je

L_WA - vážená hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 7.3.4),

L_pAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 7.3.3,

S - velikost měřicí plochy v m² vypočtená postupem podle bodu 7.8.3,

S_o - referenční plocha 1 m²,

K₂ - korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.

Za použití bodu 7.6.4.1 platí například:

P r o r = 4 m j e 10 l g \frac{S}{S_{0}} = 20 d B .

P r o r = 10 m j e 10 l g \frac{S}{S_{0}} = 28 d B .

7.8.6

Korekce naměřených hodnot

7.8.6.1

Cizí hluk

Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 7.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 7.8.2. Korekce K₁ v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím bodě, je uvedena v tabulce II.

TABULKA II

Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem	Korekce K₁ v dB
Méně než 6	Neplatné měření
6	1,0
7	1,0
8	1,0
9	0,5
10	0,5
více než 10	žádná korekce

7.8.6.2

Akustické vlastnosti zkušebního prostoru

Konstanta C indikující vlastnosti zkušebního prostoru je rovna 0,5 až 2 dB a K₂ = 0.

7.8.6.3

Rušivé vlivy: teplota, vlhkost, nadmořská výška, atd.

Měřicí přístroj:

Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, aby byly vzaty v úvahu jakékoliv jím zmiňované rušivé vlivy, takové, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost.

7.8.6.4

Rušivý vliv větru

Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s.

Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 7.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

7.9.

ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

Ve zprávě týkající se všech měření uskutečněných podle specifikací této metody měření musí být v zásadě sestaveny a zaznamenány informace dále uvedené v bodech 7.9.1 až 7.9.4.

7.9.1

Zkoušený zdroj zvuku

popis zkoušeného zdroje zvuku (včetně rozměrů),

provozní podmínky zdroje zvuku při zkoušce,

podmínky instalace ve zkušebním prostoru,

umístění zdroje zvuku na měřicím stanovišti,

pokud zkoušený stroj obsahuje více zdrojů hluku, popis zdrojů provozovaných během měření.

šířka záběru,

otáčky žacího ústrojí.

7.9.2

Akustické prostředí

meteorologické podmínky: počasí (například sluneční svit, mraky, déšť, mlha), teplota vzduchu, barometrický tlak, rychlost a směr větru, vlhkost,

korekce na akustické vlastnosti zkušebního prostoru.

7.9.3

Přístrojové vybavení

vybavení používané k měření, včetně názvu zařízení, typu, výrobního čísla a jména výrobce,

metoda používaná při ověření měřicího zařízení podle bodu 7.5.5.1;

název akreditované osoby, která provedla ověření přístroje vyžadované podle bodu 7.5.5.2 a datum posledního ověření.

7.9.4

Akustické údaje

tvar a rozměry měřicí plochy, umístění mikrofonů, přičemž počet měřicích bodů a směr větru musí být uvedeny ve schématu vyžadovaném podle bodu 7.9.2 a),

hladiny akustického tlaku zjištěné v měřicích bodech (viz bod 7.8.1.1),

průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše (viz bod 7.8.1.2),

případné korekce v dB (viz body 7.8.6.1, 7.8.6.3 a 7.8.6.4),

hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm (viz bod 7.8.4),

konstanta prostředí C (viz bod 7.8.6.2),

vážená hladina akustického výkonu (viz bod 7.8.5),

index směrovosti a číselné označení měřicího bodu, ve kterém byla zjištěna L_pAmax (viz bod 7.3.6),

povaha hluku (viz bod 7.7.3),

datum a doba měření.

7.10

ÚDAJE PODLE BODU 7.9 ZAHRNUTÉ DO ZPRÁVY

Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 7.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.

7.11.

METODA VÝPOČTU STŘEDNÍ HLADINY Z RŮZNÝCH EFEKTIVNÍCH HODNOT AKUSTICKÉHO TLAKU

L_{p A m} = L_{p A o} + 10 l g \frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i} = L_{p A o} + {10 l g}_{0} g_{m},

kde je

L_pAi- hladina akustického tlaku při i-tém měření;

L_pAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot L_pAi);

g_i - pomocná proměnná pro i-té měření: g_i = 10^{0,1(Lpai-Lpao});

g_m - střední hodnota proměnných g_i:

\frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i}

Veličina ∆L je definována vztahem:

∆L = L_pAi - L_pAo.

V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.

TABULKA III

Hodnota g jako funkce ∆L

Tabulka může být rozšířena oběma směry.

∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g
dB	g	dB	g	dB	g	dB	g	dB	g
- 20,0	0,010	- 10,0	0,100	0,0	1	10,0	10,0	20,0	100,0
- 19,5	0,011	- 9,5	0,112	0,5	1,12	10,5	11,2	20,5	112,0
- 19,0	0,013	- 9,0	0,126	1,0	1,26	11,0	12,6	21,0	125,9
- 18,5	0,014	- 8,5	0,141	1,5	1,41	11,5	14,1	21,5	141,3
- 18	0,016	- 8,0	0,158	2,0	1,58	12,0	15,8	22,0	158,5
- 17,5	0,018	- 7,5	0,178	2,5	1,78	12,5	17,8	22,5	177,8
- 17,0	0,020	- 7,0	0,2	3,0	2,00	13,0	20,0	23,0	199,5
- 16,5	0,022	- 6,5	0,224	3,5	2,24	13,5	22,4	23,5	223,9
- 16,0	0,025	- 6,0	0,251	4,0	2,51	14,0	25,1	24,0	251,2
- 15,5	0,028	- 5,5	0,282	4,5	2,82	14,5	28,2	24,5	281,8
- 15,0	0,032	- 5,0	0,316	5,0	3,16	15,0	31,6	25,0	316,2
- 14,5	0,035	- 4,5	0,355	5,5	3,55	15,5	35,5	25,5	354,8
- 14,0	0,040	- 4,0	0,398	6,0	3,98	16,0	39,8	26,0	398,1
- 13,5	0,045	- 3,5	0,447	6,5	4,47	16,5	44,7	26,5	446,7
- 13,0	0,050	- 3,0	0,501	7,0	5,01	17,0	50,1	27,0	501,2
- 12,5	0,056	- 2,5	0,562	7,5	5,62	17,5	56,2	27,5	562,3
- 12,0	0,063	- 2,0	0,631	8,0	6,31	18,0	63,1	28,0	631,0
- 11,5	0,071	- 1,5	0,708	8,5	7,08	18,5	70,8	28,5	707,9
- 11,0	0,079	- 1,0	0,794	9,0	7,94	19,0	79,4	29,0	794,3
- 10,5	0,089	- 0,5	0,891	9,5	8,91	19,5	89,1	29,5	891,3
- 10,0	0,100	- 0,0	1	10,0	10	20,0	100	30,0	1000,0

Obrázek 3

Obrázek 4

METODA MĚŘENÍ HLUKU SEKAČEK NA TRÁVU, KTERÝ SE ŠÍŘÍ VZDUCHEM A JE VYZAŘOVÁN DO MÍSTA OBSLUHY

7.1

OBECNĚ

Cílem této metody je určit hluk vyzařovaný sekačkami na trávu o šířce záběru větší než 120 cm, které jsou vybaveny sedadlem, vhodně připevněným k jejich konstrukci. Tento hluk je vyzařován do místa obsluhy sekaček na trávu. Tato metoda se nevztahuje na měření expozice obsluhy hluku, to znamená na měření hluku přímo na pracovním místě.

Získané hodnoty představují údaje, které umožňují stanovení ekvivalentní hladiny akustického tlaku vyvolané sekačkami na trávu v místě obsluhy za předpokladu, že v sobě zahrnují všechny tolerance.

7.2.

OBLAST PŮSOBNOSTI

7.2.1.

Typ hluku

Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného strojem do místa obsluhy.

7.2.2

Typ stroje

Tato metoda se vztahuje na všechny typy stroje s jedním nebo více místy obsluhy.

7.3.

DEFINICE

7.3.1

Hladina akustického tlaku A, L_pA je definována v bodě 7.3.1 části A/.

7.3.2

Ekvivalentní hladina akustického tlaku A, L_Aeq (t₁,t₂)

Ekvivalentní hladina akustického tlaku A, L_Aeq(t_1,t₂) se získá uplatněním váhové funkce A na ekvivalentní hladinu akustického tlaku L_eq(t₁,t₂) definovanou níže. Vážení se obvykle uskutečňuje zařazením váhového filtru A do měřicího řetězce.

Ekvivalentní hladina akustického tlaku pro časový interval mezi časy t₁ a t₂, L_eq(t₁,t₂), vyjádřená v decibelech, je pro hluk v daném místě definována vztahem:

L_{e q} (t_{1}, t_{2}) = 10 l g (\frac{1}{t_{2} - t_{1}} \int_{t_{1}}^{t_{2}} \frac{p^{2} (t)}{{p_{0}}^{2}} d t) = 10 l g (\frac{1}{t_{2} - t_{1}} \int_{t_{1}}^{t_{2}} 10^{\frac{L_{p (t)}}{10}} d t),

kde je:

p(t) okamžitá hodnota akustického tlaku v tomto místě vyjádřená v Pa,

p_o referenční akustický tlak 20 μPa,

L _p(t) hladina akustického tlaku v daném okamžiku v tomto místě vyjádřená v dB,

t₁ a t₂ okamžik počátku a konce příslušného časového intervalu, pro který se stanovuje L_eq,

t₁ - t₁ délka měřicího intervalu.

7.4

KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

Akustickým kritériem pro místo(místa) obsluhy stroje je ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_Aeq(t_1,t₂).

7.5

MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

U této metody platí pro měřící přístroje ustanovení uvedená v bodu 7.5 části A/ s tím, že mikrofon s kabelem musí kromě požadavků uvedených v bodu 7.5.3 části A/ splňovat požadavek, aby jeho vnější průměr nepřesahoval 13 mm.

7.6

OBSLUHA

Pracovník obsluhy musí být přítomen v místě obsluhy.

7.6.1

Požadavky na oděv

7.6.2

Požadavky na výšku obsluhy

Sedící obsluha

Výška obsluhy vsedě musí být 0,95 ± 0,05 m, jak je zřejmé z obrázku 1.

Obrázek 1

7.7

UMÍSTĚNÍ MIKROFONU

7.7.1

Poloha mikrofonu musí být v souladu s bodem 7.7.3.

7.7.2

Umístění mikrofonu za nepřítomnosti obsluhy

V místě obsluhy, ve kterém obsluha obvykle sedí

Mikrofon se umísťuje do bodu A podle obrázku 2.

Obrázek 2

7.7.3

Umístění mikrofonu za přítomnosti obsluhy

Při měření, při kterém obsluha sedí, se musí sedadlo nastavit tak, aby obsluze umožňovalo pohodlné ovládání stroje.

7.8

VLIVY PROSTŘEDÍ

7.8.1

Místo měření

Instalace stroje se musí co možná nejvíce blížit podmínkám odpovídajícím požadavkům uvedeným v bodě 7.6.3 části A/.

7.8.2

Hluk pozadí

Hluk pozadí musí být ve všech měřicích bodech nejméně o 10 dB menší než hluk stroje.

7.9

MONTÁŽNÍ A PROVOZNÍ PODMÍNKY

7.9.1

Podmínky pro seřízení a provoz sekačky na trávu jsou stanoveny v části A/ bodu 7.6.2.

7.10

MĚŘENÍ A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ

7.10.1

Měřicí interval T (=t₂ - t₂)

Délka měřicího intervalu v každém měřicím bodě musí být zpravidla nejméně 15 sekund a v případě pracovního cyklu, musí odpovídat celistvému násobku doby trvání tohoto cyklu.

7.10.2

Stanovení ekvivalentní hladiny akustického tlaku A (L_Aeq (t₁,t₂))

Tato hladina se zjistí buď přímo integrací p²(t), nebo vzorkováním hladiny akustického tlaku L_pA.

integrací p²(t)

Je možno použít jak analogovou, tak digitální integraci, například pomocí integračního zvukoměru.

na základě hladiny akustického tlaku A L_pA

Hladina akustického tlaku A L_pA se měří přístroji podle bodu 7.5.2 části A/.

Při měření zvukoměrem je T pět sekund. Počet měření je pět.

7.10.3

Měření rušivých jevů

Požadavky pro měření rušivých jevů jsou stanoveny v bodě 7.7.1.3 části A/.

7.10.4

Korekce při měření

7.10.4.1

Vnější vlivy (teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.)

Požadavky na vnější vlivy jsou stanoveny v bodě 7.8.6.3 části A/.

7.10.4.2

Hluk pozadí

Korekce na hluk pozadí se neprovádí.

7.11

ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

Zpráva musí nutně obsahovat údaje týkající se měření hluku a místa obsluhy v souladu s bodem 7.10.

O uspořádání místa obsluhy v průběhu měření je nezbytné uvést dodatečné informace.

Zpráva musí stvrzovat, že ekvivalentní hladiny akustického tlaku A L_Aeq(t₁,t₂) byly zjištěny přesně podle stanovených metod měření.

Jsou-li měření v místě obsluhy uskutečňována při určování hladiny akustického výkonu stroje, údaje se zaznamenají v jedné zprávě.

Příloha č. 3

k nařízení vlády č. 194/2000 Sb.

NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O PŘEZKOUŠENÍ VZORKU STANOVENÝCH VÝROBKŮ A VZORY PŘÍLOHY K ŽÁDOSTI O PŘEZKOUŠENÍ VZORKU STANOVENÝCH VÝROBKŮ

Příloha č. 4

k nařízení vlády č. 194/2000 Sb.

NÁLEŽITOSTI CERTIFIKÁTU O PŘEZKOUŠENÍ VZORKU PRO STANOVENÉ VÝROBKY

Příloha č. 5

k nařízení vlády č. 194/2000 Sb.

NÁLEŽITOSTI PROHLÁŠENÍ O SHODĚ PRO STANOVENÉ VÝROBKY

Příloha č. 6

k nařízení vlády č. 194/2000 Sb.

VZOR ZNAČKY S ÚDAJEM O HLADINĚ AKUSTICKÉHO VÝKONU KOMPRESORŮ, SVAŘOVACÍCH GENERÁTORŮ, ELEKTRICKÝCH ZDROJOVÝCH SOUSTROJÍ, RÝPADEL, NAKLADAČŮ, RÝPADEL-NAKLADAČŮ, DOZERŮ, VĚŽOVÝCH JEŘÁBŮ A MECHANIZOVANÝCH RUČNÍCH BOURACÍCH A SBÍJECÍCH KLADIV

Poznámka: udává se

hladina akustického výkonu A v dB na 1 pW, zaručená výrobcem, určená v závislosti na druhu stanoveného výrobku podle bodů 1, 2, 3, 4 A/, 5 A/, nebo 6 přílohy č. 2,

symbol ε (epsilon).

VZOR ZNAČKY S ÚDAJEM O HLADINĚ AKUSTICKÉHO TLAKU V MÍSTĚ OBSLUHY RÝPADEL, NAKLADAČŮ, RÝPADEL-NAKLADAČŮ, DOZERŮ, A VĚŽOVÝCH JEŘÁBŮ

Poznámka: udává se

hladina akustického tlaku A v dB v místě obsluhy vzhledem k 20 μPa, zaručená výrobcem, určená v závislosti na druhu stanoveného výrobku podle bodu 4 B/, nebo 5 B/ přílohy č. 2,

symbol ε (epsilon).

VZOR ZNAČKY S ÚDAJEM O HLADINĚ AKUSTICKÉHO VÝKONU A HLADINĚ AKUSTICKÉHO TLAKU V MÍSTĚ OBSLUHY SEKAČEK NA TRÁVU

Poznámka: udává se

označení výrobce,

typ sekačky na trávu,

hladina akustického výkonu A v dB na 1 pW, zaručená výrobcem, určená podle bodu 7 A/ přílohy č. 2 a symbol ε (epsilon),

hladina akustického tlaku A v dB v místě obsluhy vzhledem k 20 μPa, zaručená výrobcem, určená podle bodu 7 B/ přílohy č. 2 a symbol ε (epsilon).

§ 11a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

ČSN EN 607 04.