462
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 22. listopadu 2000
k provedení některých ustanovení krizového zákona
Vláda nařizuje podle § 40 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 266/2025 Sb.:
Označování, evidence, manipulace a ukládání písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti a postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi
§ 1
Podrobnosti o označování písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti
(1)
Označení krizových plánů nebo jejich částí, ostatních listin, nosných médií a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti (dále jen „písemnosti“), které se označují podle zvláštního právního předpisu,2) se uvádí na přední straně prvního listu v pravé horní části, na popisném štítku nebo obalu.
(2)
Je-li písemnost určena k doručení adresátovi mimo objekt orgánu krizového řízení nebo je přenášena mimo budovu z jiného vážného důvodu (dále jen „přeprava“), označuje se také v pravé horní části obálky.
§ 2
Stanovení režimu evidence písemností
(1)
Samostatný jednací protokol3) pro evidenci písemností vede pracoviště krizového řízení;4) není-li zřízeno, vede tento protokol jiné pracoviště, které určí vedoucí příslušného orgánu krizového řízení, statutární zástupce právnické osoby nebo podnikající fyzická osoba (dále jen „pověřené pracoviště“).
(2)
Písemnosti se při příjmu pověřenou osobou nebo osobou určenou k tomuto převzetí (podatelna) neotevírají a předávají se nejkratší cestou adresátovi. Adresát předloží písemnosti po jejich otevření pracovišti krizového řízení nebo pověřenému pracovišti k doplnění údajů v samostatném jednacím protokolu.
§ 3
Stanovení režimu manipulace s písemností
(1)
Opis, kopii nebo výpis z písemnosti lze pořídit jen se souhlasem vedoucího pracoviště krizového řízení nebo pověřeného pracoviště.
(2)
Na písemnost, ze které se vyhotovuje opis, kopie nebo výpis, se vyznačí datum a důvod vyhotovení, počet výtisků a jejich rozdělovník, jméno, příjmení a podpis osoby, která vydala souhlas podle odstavce 1, a dále jméno, příjmení a podpis osoby, která opis, kopii nebo výpis vyhotovila.
(4)
Písemnosti určené k přepravě vybavuje pracoviště krizového řízení nebo pověřené pracoviště; k odeslání je předává pověřené osobě nebo osobě určené k tomuto převzetí (podatelna) proti podpisu.
(5)
Přeprava písemností se provádí
a)
kurýrní službou,
b)
technickými prostředky,
c)
držitelem poštovní licence, nebo
d)
osobou určenou ke styku se zvláštními skutečnostmi.
(6)
Písemnosti se přepravují způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem6) pro přepravu písemností obsahujících utajované skutečnosti stupně utajení „Vyhrazené“.
(7)
Vedoucí pracoviště krizového řízení nebo pověřeného pracoviště písemně oznámí vedoucímu orgánu krizového řízení nebo jím pověřenému pracovníkovi neoprávněnou manipulaci s písemnostmi ihned, jakmile se o ní dozví; zároveň zajistí objektivní zjištění všech okolností této neoprávněné manipulace, zejména rozsah nastalých či hrozících následků. Po provedení úkonů přijme bez zbytečného odkladu opatření k zamezení nebo zmírnění následků neoprávněné manipulace s písemnostmi.
§ 4
Stanovení režimu ukládání písemností
(1)
Písemnosti se po jejich vyřízení ukládají způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem7) pro ukládání písemností obsahujících utajované skutečnosti stupně utajení „Vyhrazené“.
(2)
Vyřazování, archivování a skartace písemností se provádí podle zvláštních právních předpisů.8)
§ 5
Postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi
(1)
Určení ke styku se zvláštními skutečnostmi se provádí schválením zvláštního seznamu9). Vzor zvláštního seznamu je uveden v příloze č. 1.
(2)
O určení ke styku se zvláštními skutečnostmi se zpracovává písemný záznam, který se ukládá na pracovišti krizového řízení nebo na pověřeném pracovišti. Vzor písemného záznamu je uveden v příloze č. 2.
(3)
Určený pracovník se při jednání k zabezpečení úkolů krizového řízení prokazuje zmocněním, které se vydává na dobu 2 let. Zmocnění se nevyžaduje u vedoucího orgánu krizového řízení a osob určených ke styku s utajovanými skutečnostmi.10) Vzor zmocnění je uveden v příloze č. 3.
(4)
Při ukončení určení ke styku se zvláštními skutečnostmi pracovníka se provede záznam ve sloupcích 6 a 7 zvláštního seznamu podle odstavce 1.
Obsah činnosti a složení bezpečnostní rady a krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností
§ 6
Obsah činnosti bezpečnostní rady kraje
Bezpečnostní rada kraje projednává a posuzuje
a)
přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení,
b)
krizový plán kraje,
c)
havarijní plán kraje,
d)
vnější havarijní plán, pokud je schvalován hejtmanem kraje,
e)
finanční zabezpečení připravenosti kraje a složek integrovaného záchranného systému na krizové situace a jejich řešení na území kraje ,
f)
návrhy dohod s územními celky sousedního státu o spolupráci při řešení krizových situací s jinými kraji a při poskytování pomoci,
g)
stav připravenosti složek integrovaného záchranného systému 11) v kraji,
h)
závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace v kraji,
i)
návrh ročního plánu kontrol prováděných v rámci prověřování krizové připravenosti kra je u obcí s rozšířenou působnost í, obcí , právnických osob a podnikajících fyzických osob a závěrů těchto kontrol,
j)
návrh ročního plánu cvičení složek integrovaného záchranného systému a orgánů krizového řízení v kraji,
k)
další dokumenty a záležitosti související s připraveností kraje na krizové situace a jejich řešení.
§ 7
Složení bezpečnostní rady kraje
Bezpečnostní rada kraje má nejvýše 10 členů a hejtman jejími členy jmenuje
a)
náměstka hejtmana, který zastupuje předsedu bezpečnostní rady kraje v době jeho nepřítomnosti,
b)
ředitele krajského úřadu,
c)
ředitele krajského ředitelstv í Policie České republiky,
d)
ředitele hasičského záchranného sboru kraje,
e)
příslušní ka Armády České republiky určeného náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky,
f)
ředitele zdravotnické záchranné služby kraje,
g)
zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu, který je zároveň tajemníkem bezpečnostní rady kraje,
h)
vedoucího útvaru zdravotnictví krajského úřadu,
i)
další osobu, která je nezbytná k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace .
§ 8
Obsah činnosti bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností
Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností projednává a posuzuje
a)
přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení,
b)
krizový plán obce s rozšířenou působností,
c)
vnější havarijní plán, pokud je schvalován staro stou obce s rozšířenou působností,
d)
finanční zabezpečení připraven osti obce s rozšířenou působností na mimořádné události nebo krizové situace a jejich řešení ve správním obvodu obce s rozšířenou působností,
e)
závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace v rámci správního obvo du obce s rozšířenou působností,
f)
stav připravenosti složek integrovaného záchranného systému 11) dislokovaných ve správním obvodu obce s rozšířenou působností,
g)
způsob sezná mení obcí , právnických a fyzických osob s charakterem možného ohrožení ve správním obvo du obce s rozšířenou působností, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení,
h)
další dokumenty a záležitosti související s připraveností správního ob vodu obce s rozšířenou působností na krizové situace a jejich řešení.
§ 9
Složení bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností
Bezpečností rada obce s rozšířenou působností má nejvýše 8 členů a starosta obce s rozšířenou působností jejími členy jmenuje
a)
místostarostu,
b)
tajemníka obecního úřadu,
c)
příslušník a Policie České republiky určeného ředitelem krajského ředitelství Policie České republiky,
d)
příslušníka hasičského záchranného sboru kraje určeného ředitelem hasičského záchranného sboru kraje,
e)
zaměstnance obce s rozšířenou působností zařazeného do obecního ú řadu obce s rozšířenou působností, který je zároveň tajemníkem bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností,
f)
další osoby, které jsou nezbytné k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace .
§ 12
Obsah činnosti krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností
(1)
Krizový štáb kraje svolává hejtman a krizový štáb obce s rozšířenou působností svolává staros ta obce s rozšířenou působností v případě, že
a)
je vyhlášen krizový stav pro celé území státu nebo pro jeho část patřící do působnosti orgánu krizového řízení,
b)
je vyhlášen stav nebezpečí pro celé území patřící do působnosti orgánu krizového řízení nebo pro jeho část,
c)
jej použije ke koordinaci záchranných a likvidačních prací,
d)
je k tomu vyzván Ministerstvem vnitra při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací,12)
e)
jde o úkol prováděný při cvičení orgánů krizového řízení nebo cvičení složek integrovaného záchranného systému , nebo
f)
je tento postup nezbytný pro řešení mimořádné události a není splněna některá z podmínek uvedených v písmenech a) až e).
(2)
Krizový štáb kraje nebo obce s rozšířenou působností projednává možnost řešení krizové situace a navrhuje opatření hejtmanovi nebo starostovi obce s rozšířenou působností, a to zejména na základě podkladů členů bezpečnostní rady kraje nebo obce s rozšířenou působností a stálé pracovní skupiny krizového štábu kraje nebo obce s rozšířenou působností (dále jen „stálá pracovní skupina“).
(3)
Stálá pracovní skupina při řešení krizové situace nebo při koordinaci záchranných a likvidačních prací12) jedná nepřetržitě a připravuje podklady pro jednání krizového štábu, jehož je součástí.
§ 13
Složení krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností
(1)
Členy krizového štábu kraje nebo obce s rozšířenou působností jsou
a)
členové příslušné bezpečnostní rady,
b)
členové příslušné stálé pracovní skupiny.
(2)
Členy stálé pracovní skupiny jsou
a)
tajemník krizového štábu,
b)
pracovníci krajského úřadu nebo obecního ú řadu obce s rozšířenou působností,
c)
zástupci základních složek integrovaného záchranného systému 11krizové situace .
§ 14
Společné ustanovení
(1)
Tajemníkem krizového štábu je tajemník příslušné bezpečnostní rady.
(3)
Jednání bezpečnostní rady kra je a obce s rozšířenou působností se uskutečňuje nejméně dvakrát ročně.
(4)
Organizační a administrativní podmínky pro činnost bezpečnostní rady a krizového štábu zajišťuje příslušné pracoviště krizového řízení .
§ 14a
Krizový plán České republiky
(1)
Krizový plán České republiky se skládá ze základní a pomocné části.
(2)
Základní část obsahuje
a)
charakteristiku organizace krizového řízení,
b)
výpis z posouzení rizik České republiky,
c)
seznam právnických osob a podnikajících fyzických osob, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu České republiky,
d)
přehled kategorií právnických a podnikajících fyzických osob, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizových plánů ministerstev, jiných ústředních správních úřadů, České národní banky a jiných státních orgánů, kterým krizový zákon ukládá povinnost zpracovat krizový plán,
e)
přehled krizových opatření a způsob zajištění jejich provedení,
f)
typové plány pro řešení konkrétních druhů hrozících krizových situací identifikovaných v posouzení rizik České republiky a popis dalších souvisejících opatření,
g)
způsob plnění regulačních opatření podle zákona upravujícího hospodářská opatření pro krizové stavy,
h)
způsob zajištění krizové komunikace a
i)
přehled spojení na orgány krizového řízení a osoby podílející se na připravenosti na krizové situace a jejich řešení.
(3)
Pomocná část obsahuje
a)
plán nezbytných dodávek České republiky a přehled státních hmotných rezerv podle zákona upravujícího hospodářská opatření pro krizové stavy,
b)
přehled plánů zpracovávaných podle zvláštních právních předpisů19) využitelných při řešení krizových situací,
c)
další dokumenty související s připraveností na krizové situace a jejich řešením a
d)
zásady manipulace s krizovým plánem České republiky.
§ 15
Společné náležitosti jiných krizových plánů
(1)
Krizový plán ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky, státního orgánu uvedeného v § 28 odst. 2 krizového zákona, kraje nebo obce s rozšířenou působností se skládá ze základní části, operativní části a pomocné části.
(2)
Základní část obsahuje
a)
charakteristiku organizace krizového řízení ,
b)
přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení,
c)
seznam právnických osob a podnikajících fyzických osob, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu.
(3)
Operativní část obsahuje
a)
přehled krizových opatření a způsob zajištění jejich provedení,
b)
plán nezbytných dodávek zpracovaný podle zákona upravujícího hospodářská opatření pro krizové stavy,
c)
způsob plnění regulačních opatření podle zvláštních právních předpisů18),
d)
přehled spojení na subjekty podílející se na připravenosti na krizové situace a jejich řešení,
e)
rozpracování typových plánů na postupy pro řešení konkrétních druhů hrozících krizových situací identifikovaných v analýze ohrožení,
f)
přehled plánů zpracovávaných podle zvláštních právních předpisů19) využitelných při řešení krizových situací .
(4)
Pomocná část obsahuje
a)
přehled právních předpisů využitelných při přípravě na krizové situace a jejich řešení,
b)
zásady manipulace s krizovým plánem,
c)
geografické podklady,
d)
další dokumenty související s připraveností na krizové situace a jejich řešením.
§ 15a
Další náležitosti krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky nebo státního orgánu, jemuž krizový zákon ukládá povinnost zpracovat krizový plán
(1)
Operativní část krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České náro dní banky nebo státního orgánu uvedeného v § 28 odst. 2 krizového zákon obsahuje vedle náležitostí podle § 15 odst. 3 také plán hospodářské mobilizace zpracovávaný podle zvláštního předpisu16).
(2)
Pomocná část krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České náro dní banky nebo státního orgánu uvedeného v § 28 odst. 2 krizového zákon obsahuje vedle náležitostí podle § 15 odst. 4 také typový plán, který příslušné ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Česká národní banka zpracovává a kterým se stanoví pro konkrétní druh krizové situace doporučené typové postupy, zásady a opatření pro jejich řešení.
§ 15b
Další náležitosti krizového plánu kraje
Pomocná část krizového plánu kraje obsahuje vedle náležitostí podle § 15 odst. 4 také vzor rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí.
§ 16
Způsob zpracování krizového plánu kraje a obce s rozšířenou působností
Hasičský záchranný sbor kraje před zpracováním krizového plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností předloží k projednání v příslušné bezpečnostní radě
a)
zaměření a rozsah krizového plánu kraje nebo krizového p lánu obce s rozšířenou působností,
b)
určení osoby odpovědné za koordinaci zpracování krizového plánu kraje nebo krizového p lánu obce s rozšířenou působností,
c)
návrh rozdělení odpovědnosti za zpracování podkladů pro dílčí části krizového plánu kraje nebo krizového p lánu obce s rozšířenou působností a harmonogram jeho zpracování,
d)
rozsah spolupráce s dalšími orgány krizového řízení a osobami, které se na zpracování krizového plánu kraje nebo krizového p lánu obce s rozšířenou působností podílejí,
e)
termín projednání krizového plánu kraje nebo krizového p lánu obce s rozšířenou působností v příslušné bezpečnostní radě,
f)
pravidla manipulace s krizovým plánem kraje nebo krizovým pl ánem obce s rozšířenou působností při jeho zpracování,
g)
termíny průběžných kontrol a termín zpracování krizového plánu kraje nebo krizového p lánu obce s rozšířenou působností.
Náležitosti a způsob zpracování plánu krizové připravenosti
§ 17
Náležitosti plánu krizové připravenosti
(1)
(2)
Základní část obsahuje
a)
vymezení předmětu činnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby a úkolů a opatření, které byly důvodem zpracování plánu krizové připravenosti ,
b)
charakteristiku krizového řízení ,
c)
přehled a hodnocení možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení a jejich možný dopad na činnost právnické nebo podnikající fyzické osoby.
(3)
Operativní část obsahuje
a)
přehled opatření vyplývajících z krizového plánu příslušného orgánu krizového řízení a způsob zajištění jejich provedení,
b)
způsob zabezpečení akceschopnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby pro zajištění provedení krizových opatření a ochrany činnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby,
c)
postupy řešení krizových situací identifikovaných v analýze ohrožení,
d)
plán opatření hospodářské mobilizace u dodavatelů mobilizační dodávky17),
e)
přehled spojení na příslušné orgány krizového řízení ,
f)
přehled plánů zpracovávaných podle zvláštních právních předpisů19) využitelných při řešení krizových situací .
(4)
Pomocná část obsahuje
a)
přehled právních předpisů využitelných při přípravě na mimořádné události nebo krizové situace a jejich řešení,
b)
přehled uzavřených smluv k zajištění provedení opatření, které byly důvodem zpracování plánu krizové připravenosti ,
c)
zásady manipulace s plánem krizové připravenosti ,
d)
geografické podklady,
e)
další dokumenty související s připraveností na mimořádné události nebo krizové situace a jejich řešením.
§ 18
Způsob zpracování plánu krizové připravenosti
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba při přípravě plánu krizové připravenosti projedná s příslušným orgánem krizového řízení, který zpracovává krizový plán,
a)
zaměření a rozsah plánu krizové přip ravenosti zpracovávaného v rámci své činnosti,
b)
podíl a rozsah spolupráce s dalšími subjekty na zpracování plánu krizové připravenosti a způsob jejího zajištění,
c)
termíny pro průběžnou kontrolu prací, závěrečný termín zpracování plánu krizové přip ravenosti a
d)
způsob manipulace s plánem krizové připravenosti .
§ 18a
Posouzení rizik České republiky
(1)
Posouzení rizik České republiky se skládá z identifikace rizik, analýzy rizik a hodnocení rizik.
(2)
Ministerstvo vnitra při zpracování posouzení rizik České republiky zohlední všechny relevantní přírodní hrozby a hrozby způsobené činností člověka, včetně hrozeb meziodvětvové nebo přeshraniční povahy, ozbrojených konfliktů a různých forem hybridního působení.
(3)
Identifikace rizik obsahuje určení a popis hrozeb, které mohou mít negativní dopad na bezpečnost České republiky nebo poskytování základních služeb podle zákona o kritické infrastruktuře.
(4)
Analýza rizik obsahuje zhodnocení hrozeb a postup k určení jejich povahy a vlastností, včetně posouzení zdrojů, následků a pravděpodobnosti výskytu hrozeb a jejich meziodvětvových a přeshraničních dopadů.
(5)
Hodnocení rizik obsahuje určení přijatelnosti hrozeb na základě výsledku analýzy rizik.
§ 19
Společné ustanovení
Souhrnná aktualizace krizového plánu České republiky, krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky nebo jiného státního orgánu, jemuž krizový zákon ukládá povinnost zpracovat krizový plán, krizového plánu kraje, krizového plánu obce s rozšířenou působností nebo plánu krizové připravenosti se provádí ve čtyřletých cyklech od jejich schválení. Dojde-li ke změně, která má dopad na obsah krizového plánu nebo plánu krizové připravenosti, provede se jejich aktualizace bezodkladně.
§ 20
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr vnitra:
Mgr. Gross v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 462/2000 Sb.
ZVLÁŠTNÍ SEZNAM
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 462/2000 Sb.
ZÁZNAM
o určení ke styku se zvláštními skutečnostmi v oblasti krizového řízení
Příloha č. 3
k nařízení vlády č. 462/2000 Sb.
ZMOCNĚNÍ
5)
§ 26 odst. 5 vyhlášky č. 244/1998 Sb., o podrobnostech stanovení a označení stupně utajení a o postupech při tvorbě, evidenci, přenášení, přepravě, zapůjčování, ukládání a jiné manipulaci a skartaci utajovaných písemností, ve znění vyhlášky č. 338/1999 Sb.
7)
8)
Vyhláška č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria na posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení.
§ 26 vyhlášky č. 244/1988 Sb.
§ 26 vyhlášky č. 244/1988 Sb.
18)
Například zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
19)
Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.
