165
ZÁKON
ze dne 31. ledna 2012
o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
PODPOROVANÉ ZDROJE ENERGIE
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět, účel úpravy a společná pravidla podpory
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
a)
podporu elektřiny, tepla a biometanu z obnovitelných zdrojů energie (dále jen „obnovitelný zdroj“), druhotných energetických zdrojů (dále jen „druhotný zdroj“) a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, přechodnou transformační podporu tepla v soustavách zásobování tepelnou energií a zajištění přiměřenosti této podpory, výkon státní správy a práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené,
b)
pravidla pro rozvoj a regulaci podporovaných zdrojů energie,
c)
podmínky pro vydávání, evidenci a uznávání záruk původu energie z obnovitelných zdrojů a z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,
d)
podmínky pro vydávání osvědčení o původu elektřiny vyrobené z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo druhotných zdrojů,
e)
financování podpory elektřiny z podporovaných zdrojů, tepla a biometanu z obnovitelných zdrojů a poskytnutí dotace operátorovi trhu na úhradu těchto nákladů,
f)
odvod z elektřiny ze slunečního záření,
g)
práva a povinnosti osob dodávajících pohonné hmoty a elektřinu pro dopravní účely,
h)
práva a povinnosti osob, které spotřebovávají vodík v průmyslu,
i)
působnost orgánů veřejné správy v jednotlivých oblastech tohoto zákona.
(2)
Účelem tohoto zákona je v zájmu ochrany klimatu a ochrany životního prostředí
a)
podpořit využití obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,
b)
zajistit zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie k dosažení stanovených cílů1),
c)
přispět k šetrnému využívání přírodních zdrojů a k trvale udržitelnému rozvoji společnosti,
d)
vytvořit podmínky pro naplnění závazného cíle a příspěvku České republiky k podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v Evropské unii při současném zohlednění zájmů zákazníků na minimalizaci dopadů podpory na ceny energií pro zákazníky v České republice,
e)
vytvořit podmínky pro naplnění cílů ve využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení a v odvětví dopravy,
f)
vytvořit podmínky pro to, aby podíl obnovitelného vodíku nebiologického původu na vodíku v průmyslu činil nejméně 42 % do roku 2030 a 60 % do roku 2035.
(3)
Ustanovení tohoto zákona upravující poskytování podpory a postup pro stanovení výše a rozsahu podpory se nepoužijí, pokud by podpora stanovená na jejich základě byla v rozporu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie nebo rozhodnutími Komise vydanými na jeho základě.
§ 2
Základní pojmy
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
obnovitelnými zdroji obnovitelné nefosilní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření (termální a fotovoltaická), geotermální energie, energie okolního prostředí, energie z přílivu nebo vln a jiná energie z oceánů, energie vody, energie biomasy a paliv z ní vyráběných, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu,
b)
biomasou biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství, z lesnictví a souvisejících odvětví a z rybolovu a akvakultury, včetně rostlinných a živočišných látek, jakož i biologicky rozložitelná část odpadů, včetně průmyslových a komunálních odpadů biologického původu, přičemž zemědělská biomasa je biomasa vyrobená v zemědělství a lesní biomasa je biomasa vyrobená v lesnictví.
c)
bioplynem plynné palivo vyráběné z biomasy používané pro výrobu elektřiny, tepla nebo pro výrobu biometanu; za bioplyn se považuje také kalový a skládkový plyn,
d)
biokapalinou kapalné palivo vyráběné z biomasy používané pro výrobu elektřiny a tepla,
e)
biometanem upravený bioplyn, jehož kvalita a čistota splňuje kvalitativní parametry zemního plynu.
f)
druhotnými zdroji využitelné energetické zdroje, jejichž energetický potenciál vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie, při uvolňování z bituminozních hornin včetně degazačního a důlního plynu nebo při energetickém využívání nebo odstraňování odpadů a náhradních paliv vyrobených na bázi odpadů nebo při jiné hospodářské činnosti,
g)
kombinovanou výrobou elektřiny a tepla přeměna primární energie na energii elektrickou a užitečné teplo ve společném současně probíhajícím procesu v jednom výrobním zařízení,
h)
užitečným teplem teplo vyrobené v procesu kombinované výroby elektřiny a tepla k uspokojování poptávky po teple a chlazení, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla za tržních podmínek uspokojována jinými procesy výroby energie než kombinovanou výrobou elektřiny a tepla,
i)
hrubou konečnou spotřebou energie energetické komodity dodané k energetickým účelům pro průmysl, dopravu, domácnosti, služby včetně veřejných služeb, zemědělství, lesnictví a rybolov, spotřeba elektřiny a tepla v odvětví energetiky při výrobě elektřiny, tepla a paliv používaných v odvětví dopravy a ztráty elektřiny a tepla při distribuci a přenosu,
j)
zeleným bonusem na elektřinu peněžní prostředky na podporu výroby elektřiny podle tohoto zákona určené výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů nebo vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,
k)
zeleným bonusem na teplo peněžní prostředky na podporu výroby tepla podle tohoto zákona určené výrobcům tepla,
l)
zeleným bonusem na biometan peněžní prostředky na podporu výroby biometanu podle tohoto zákona určené výrobcům biometanu,
m)
výrobnou elektřiny z podporovaných zdrojů výrobna elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů nebo z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,
n)
výrobnou tepla zdroj tepelné energie2) z obnovitelných zdrojů,
o)
výrobnou biometanu zařízení k výrobě bioplynu a jeho úpravě na biometan nebo zařízení k úpravě bioplynu na biometan
p)
výrobcem výrobce elektřiny z obnovitelného zdroje, výrobce elektřiny z druhotného zdroje a výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,
q)
výrobcem tepla výrobce tepelné energie z obnovitelného zdroje,
r)
výrobcem biometanu provozovatel výrobny biometanu
s)
vykupujícím obchodník s elektřinou, který vykupuje vyrobenou elektřinu od výrobce,
t)
povinně vykupujícím obchodník s elektřinou určený tímto zákonem nebo vybraný Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“), který vykupuje elektřinu od výrobce z obnovitelného zdroje vyrobenou ve výrobně elektřiny na vymezeném území,
u)
čtvrthodinovou cenou cena elektřiny na denním trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu3); v případech, kdy není denní trh s elektřinou organizován, rozumí se čtvrthodinovou cenou pevná jednotková cena elektřiny pro zvláštní režim zúčtování ve stavech nouze stanovená cenovým výměrem Energetického regulačního úřadu (dále jen „Úřad“),
v)
provozovatelem regionální distribuční soustavy držitel licence na distribuci elektřiny, jehož distribuční soustava je přímo připojena na přenosovou soustavu,
w)
provozovatelem lokální distribuční soustavy držitel licence na distribuci elektřiny, jehož distribuční soustava není přímo připojena k přenosové soustavě,
x)
technologickou vlastní spotřebou elektřiny spotřeba elektrické energie na výrobu elektřiny v hlavním výrobním zařízení i pomocných provozech, které s výrobou elektřiny přímo souvisejí, včetně výroby, přeměny nebo úpravy paliva, ztrát v rozvodu vlastní spotřeby i ztrát na zvyšovacích transformátorech výrobny elektřiny pro dodávku do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,
y)
odpadním teplem nebo odpadním chladem teplo nebo chlad vzniklé jako vedlejší produkt v průmyslových zařízeních, ve výrobnách elektřiny nebo v sektoru služeb, kde byl nebo bude použit proces kombinované výroby elektřiny a tepla nebo kde není kombinovaná výroba elektřiny a tepla proveditelná, které by se bez přístupu do soustavy zásobování tepelnou energií bez využití rozptýlily do vzduchu nebo do vody.
(2)
Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a)
zdrojem elektřiny výrobna elektřiny nebo její část, která je schopna samostatného provozu a je do provozu uvedena samostatně,
b)
nepalivovým zdrojem elektřiny zdroj elektřiny využívající k výrobě elektřiny energii větru, energii slunečního záření, geotermální energii nebo energii vody,
c)
palivovým zdrojem elektřiny zdroj elektřiny využívající k výrobě elektřiny spalování biomasy, bioplynu nebo důlního plynu nebo zdroj elektřiny využívající kombinovanou výrobu elektřiny a tepla,
d)
modernizací výrobny elektřiny obnovení výrobny elektřiny zahrnující úplné nebo částečné nahrazení zařízení nebo provozních systémů a vybavení za účelem náhrady instalovaného výkonu nebo zvýšení účinnosti nebo instalovaného výkonu výrobny elektřiny; za modernizaci se považuje i změna paliva,
e)
referenční výkupní cenou cena elektřiny stanovená Úřadem pro účely výpočtu čtvrthodinového zeleného bonusu na elektřinu,
f)
referenční aukční cenou cena elektřiny nebo cena biometanu nabízená předkladatelem nabídky v aukci,
g)
aukčním bonusem peněžní prostředky na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, s výjimkou energie větru, ve výši rozdílu referenční aukční ceny a čtvrthodinové ceny, nebo peněžní prostředky na podporu výroby elektřiny využívající energii větru ve výši rozdílu referenční aukční ceny a čtvrthodinové ceny se zohledněním ceny odchylky, nebo peněžní prostředky na podporu výroby elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla ve výši rozdílu referenční aukční ceny a očekávané průměrné roční čtvrthodinové ceny nebo peněžní prostředky na podporu výroby biometanu ve výši rozdílu referenční aukční ceny a měsíční jednotkové ceny plynu,
h)
energetickým výkonem výrobny biometanu instalovaná kapacita výrobny biometanu v Nm3/rok,
i)
palivem z biomasy plynné nebo pevné palivo vyrobené z biomasy,
j)
energií okolního prostředí přirozeně se vyskytující tepelná energie a energie nahromaděná v prostředí vymezeném určitými hranicemi, která může být uložena v ovzduší, s výjimkou odpadního vzduchu, nebo v povrchových či odpadních vodách,
k)
geotermální energií energie uložená ve formě tepla pod zemským povrchem,
l)
zárukou původu elektronický dokument, který dokládá zákazníkovi původ dodané energie,
m)
pokročilým biometanem biometan vyrobený ze surovin uvedených v prováděcím právním předpisu,
n)
vodíkem v průmyslu chemicky nevázaný vodík spotřebovaný pro energetický nebo neenergetický účel v činnostech v rámci sekcí B, C a F a sekce J oddílu 63 podle Klasifikace ekonomických činností podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41), pro vlastní konečné užití na území České republiky s výjimkou vodíku spotřebovaného ve směsi s dalšími plyny, které jsou dodány plynárenskou soustavou,
o)
obnovitelným vodíkem nebiologického původu vodík, který je obnovitelným palivem nebiologického původu,
p)
povinně vykupujícím plyn obchodník s plynem vybraný ministerstvem, který vykupuje plyn od výrobce biometanu,
q)
recyklovaným palivem s obsahem uhlíku kapalné a plynné palivo vyrobené z kapalného nebo pevného odpadu neobnovitelného původu, které není vhodné pro materiálové využití podle zákona o odpadech, nebo z plynů ze zpracování odpadu a výfukových plynů neobnovitelného původu, které vzniká jako nevyhnutelný a nezáměrný důsledek výrobního procesu v průmyslových zařízeních,
r)
nízkouhlíkovým plynem část plynných paliv v recyklovaných palivech s obsahem uhlíku, nízkouhlíkový vodík a syntetická plynná paliva, jejichž energetický obsah je získán z nízkouhlíkového vodíku, jež splňují prahovou hodnotu snížení emisí skleníkových plynů ve výši 70 % ve srovnání s hodnotou referenčního fosilního paliva pro obnovitelná paliva nebiologického původu,
s)
nízkouhlíkovým vodíkem vodík, jehož energetický obsah je získán z neobnovitelných zdrojů, který splňuje prahovou hodnotu snížení emisí skleníkových plynů ve výši 70 % ve srovnání s hodnotou referenčního fosilního paliva pro obnovitelná paliva nebiologického původu,
t)
plynem z obnovitelných zdrojů bioplyn vyrobený z biomasy, včetně bioplynu, který byl upraven na biometan, a obnovitelné palivo nebiologického původu,
u)
obnovitelným palivem nebiologického původu kapalné a plynné palivo, jehož energetický obsah je získáván z jiných obnovitelných zdrojů než z biomasy,
v)
tepelnou energií teplo nebo chlad,
w)
vyspělým biometanem biometan, který není pokročilým biometanem a je vyroben ze stanovených surovin, jejichž seznam je uveden v prováděcím právním předpise,
x)
plynnou pohonnou hmotou stlačený vodík, stlačené obnovitelné palivo nebiologického původu, stlačený zemní plyn, stlačený biometan a stlačené recyklované palivo s obsahem uhlíku,
y)
dodáním plynných pohonných hmot dodání plynných pohonných hmot, které jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, do prostor čerpací stanice nebo výdejní jednotky na daňovém území České republiky, pokud tím jejich dodavateli vznikla povinnost přiznat a zaplatit tuto daň nebo vznikl nárok na osvobození od této daně podle právního předpisu upravujícího daň z některých plynů, přičemž za dodání stlačeného vodíku se považuje dodání do prostor čerpací stanice nebo výdejní jednotky na daňovém území České republiky,
z)
dodavatelem plynných pohonných hmot osoba, která dodává plynné pohonné hmoty.
HLAVA II
ROZVOJ A REGULACE PODPOROVANÝCH ZDROJŮ ENERGIE
§ 3
(1)
Návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího správu energetické unie4) (dále jen „vnitrostátní plán“) vypracovává ministerstvo. Návrh vnitrostátního plánu, způsob podávání vyjádření a úprav k němu a dostatečnou lhůtu k jejich podání zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.
(2)
Vnitrostátní plán schvaluje vláda.
(3)
Vnitrostátní plán zahrnuje vedle náležitostí stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím správu energetické unie4) také cíle České republiky v oblasti výroby elektřiny a tepla z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z druhotných zdrojů.
(4)
Vláda nařízením stanoví pro výrobny elektřiny, výrobny tepla a výrobny biometanu, které byly uvedeny do provozu od 1. ledna 2022, pro výrobny elektřiny, u kterých byla provedena modernizace výrobny elektřiny od 1. ledna 2022, a pro podporu elektřiny pro zachování výrobny elektřiny v provozu (dále jen „udržovací podpora elektřiny“) a pro podporu tepla pro zachování výrobny tepla v provozu (dále jen „udržovací podpora tepla) a pro přechodnou transformační podporu tepla v soustavách zásobování tepelnou energií na období alespoň 3 kalendářních let
a)
druhy podpor, které budou využity pro podporu,
b)
formy podpory podle § 8, které budou využity pro podporu výroben elektřiny, které byly uvedeny do provozu od 1. ledna 2022, a pro výrobny elektřiny, u kterých byla provedena modernizace výrobny elektřiny od 1. ledna 2022,
c)
druhy podporovaných zdrojů a velikost elektrického instalovaného výkonu výroben elektřiny, tepelného výkonu výroben tepla a energetického výkonu výroben biometanu podle § 4 odst. 2, § 5 odst. 2, § 6 odst. 2, § 6a, 6c, § 24 odst. 2, § 25a odst. 1, § 26b a § 27a odst. 1, které budou předmětem podpory,
d)
množství tepla z obnovitelného zdroje dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě společného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje podle § 25a odst. 3, které budou předmětem podpory,
e)
vymezení tepla, na které se nevztahuje přechodná transformační podpora tepla v soustavách zásobování tepelnou energií, a ceny povolenky na emise skleníkových plynů zajištující přechod k transformaci výroby tepla,
f)
maximální výši finanční jistoty v případě aukce,
g)
vymezení druhů podporovaných zdrojů energie podle tohoto zákona, pro které bude platit
1.
povolení stavby22) výrobny elektřiny a výrobny biometanu jako podmínka pro účast v aukci,
2.
společná aukce pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2022 a pro modernizované výrobny elektřiny,
h)
vymezení, pro který druh podporovaného zdroje energie podle tohoto zákona bude podpora zvlášť pro zdroj elektřiny a zvlášť pro výrobnu elektřiny,
i)
dobu trvání udržovací podpory elektřiny, dobu trvání udržovací podpory tepla a období, za které se poskytuje přechodná transformační podpora tepla v soustavách zásobování tepelnou energií,
j)
vymezení výrobny tepla využívající biomasu, pro kterou platí podmínka dodávky vyrobeného tepla do účinné soustavy zásobování tepelnou energií,
k)
vymezení velikosti výrobny biometanu, na kterou se vztahuje podpora biometanu.
(5)
Nařízení vlády podle odstavce 4 upravuje podporu elektřiny, tepla a biometanu vždy na celý kalendářní rok. Vláda vydá každý kalendářní rok nařízení podle odstavce 4, kterým doplňuje vymezení podpory, pro další kalendářní rok nebo roky tak, aby bylo vymezení určeno vždy na období minimálně alespoň 3 kalendářních let. Vláda může nařízení vlády podle věty druhé změnit nebo doplnit i v průběhu daného kalendářního roku.
§ 3a
(1)
Operátor trhu do patnáctého dne každého následujícího kalendářního měsíce zveřejňuje na svých internetových stránkách informace o počtu výroben elektřiny, u nichž výrobce registroval v systému operátora trhu podporu modernizované výrobny elektřiny, a počtu výroben elektřiny, výroben tepla a výroben biometanu, které byly uvedeny do provozu od 1. ledna 2022, a o jejich souhrnném instalovaném elektrickém, tepelném a energetickém výkonu, a to v členění podle jednotlivých druhů podporovaných zdrojů a provozních podpor, pro něž byla v systému operátora trhu registrována podpora. Operátor trhu dále ve lhůtě a způsobem podle věty první zveřejňuje informaci o množství podporovaného tepla z obnovitelného zdroje dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě společného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje, a to od začátku daného kalendářního roku.
(2)
Pokud souhrnný instalovaný elektrický výkon pro výrobny elektřiny, které nejsou předmětem aukce, nebo tepelný výkon pro výrobny tepla nebo energetický výkon výrobny biometanu v členění podle jednotlivých druhů podporovaných zdrojů a provozních podpor zveřejněný operátorem trhu dosáhne pro výrobny elektřiny, u nichž byla provedena modernizace výrobny elektřiny, nebo pro výrobny elektřiny, výrobny tepla nebo výrobny biometanu, které byly uvedeny do provozu, souhrnné hodnoty výkonu stanovené nařízením vlády v členění podle jednotlivých druhů podporovaných zdrojů za celé vymezené období, pak elektřina, teplo nebo biometan vyrobené ve výrobnách elektřiny, výrobnách tepla nebo výrobnách biometanu využívajících příslušný druh podporovaného zdroje a uvedených do provozu nebo elektřina vyrobená v modernizované výrobně elektřiny, u které je provedena registrace v systému operátora trhu od prvního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy byla zveřejněna informace o dosažení souhrnné hodnoty výkonu pro odpovídající podporovaný zdroj, nejsou předmětem podpory podle tohoto zákona. Vymezeným obdobím se rozumí období, pro které vláda stanovila vymezení podle § 3 odst. 4.
(3)
Odstavec 2 se nepoužije v případě výrobny elektřiny, výrobny tepla nebo výrobny biometanu, na kterou vydané povolení stavby nabylo právní moci22) přede dnem zveřejnění informace operátora trhu o dosažení souhrnné hodnoty výkonu podle odstavce 2 a u které bude provedena registrace modernizované výrobny elektřiny v systému operátora trhu do 2 let ode dne zveřejnění informace operátorem trhu podle odstavce 1 nebo která bude uvedena do provozu do 2 let ode dne zveřejnění informace operátorem trhu podle odstavce 1. V případech, kdy cenový výměr v době uvedení výrobny elektřiny, výrobny tepla nebo výrobny biometanu do provozu nebo v době registrace modernizované výrobny elektřiny v systému operátora trhu výši podpory nestanoví, použije se výše podpory stanovená pro tyto výrobny uvedené do provozu nebo modernizované v kalendářním roce, kdy byla zveřejněna informace o dosažení souhrnné hodnoty výkonu podle odstavce 2.
(4)
Pokud dojde k překročení množství tepla z obnovitelného zdroje dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě společného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje stanoveného nařízením vlády podle § 3 odst. 4 písm. d), sníží operátor trhu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy byla zveřejněna informace o tomto překročení, výši zeleného bonusu na teplo z obnovitelných zdrojů dodané ze společného spalovaní obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje ve stejném poměru, ve kterém skutečné množství tepla z obnovitelného zdroje dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě společného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje od prvního dne kalendářního roku překročilo množství tepla z obnovitelného zdroje dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě společného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje stanoveného v nařízení vlády podle § 3 odst. 4 písm. d).
HLAVA III
PODPORA ELEKTŘINY Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ A DRUHOTNÝCH ZDROJŮ A VYSOKOÚČINNÉ KOMBINOVANÉ VÝROBY ELEKTŘINY A TEPLA
§ 4
Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů
(1)
Pro účely stanovení podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů podle tohoto zákona se za elektřinu z obnovitelných zdrojů považuje elektřina vyrobená využitím obnovitelných zdrojů naměřená v předávacím místě výrobny elektřiny5) a distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, nebo naměřená na svorkách generátoru a snížená o technologickou vlastní spotřebu elektřiny. Odebírá-li výrobce ke krytí technologické vlastní spotřeby elektřinu z přenosové nebo distribuční soustavy nebo z jiné výrobny elektřiny, je předmětem podpory elektřina v množství naměřeném v předávacím místě výrobny elektřiny a sníženém o množství elektřiny odebrané pro technologickou vlastní spotřebu.
(2)
Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se vztahuje na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů ve výrobnách elektřiny na území České republiky připojených k elektrizační soustavě České republiky přímo nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny připojené k elektrizační soustavě České republiky. U výroben elektřiny uvedených do provozu od 1. ledna 2022 se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů může vztahovat pouze na výrobny elektřiny využívající energii vody ve výrobnách elektřiny do instalovaného výkonu 10 MW, větru, slunečního záření, skládkového a kalového plynu. U výroben elektřiny uvedených do provozu od 1. ledna 2024 se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů může vztahovat také na výrobny elektřiny do 500 kW instalovaného výkonu využívající energii bioplynu.
(3)
Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se vztahuje na elektřinu vyrobenou ve výrobnách elektřiny využívajících obnovitelné zdroje, které splňují minimální účinnost užití energie stanovenou prováděcím právním předpisem. Požadavky na minimální účinnost užití energie se nestanoví pro výrobny elektřiny využívající geotermální energii, energii slunečního záření, energii větru a vody.
(4)
V případě elektřiny vyrobené
a)
spalováním obnovitelného zdroje je podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů stanovena odlišně podle druhu a parametrů obnovitelného zdroje a způsobů jeho využití stanovených prováděcím právním předpisem,
b)
z biomasy nebo biokapalin se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou v zařízení schopném vyrábět elektřinu v kombinované výrobě elektřiny a tepla, na které ministerstvo vydalo osvědčení podle § 47,
c)
z pevných paliv z biomasy ve výrobně elektřiny s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nad 7,5 MW nebo z plynných paliv z biomasy ve výrobně elektřiny s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nad 2 MW se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou z paliv z biomasy splňujících kritéria udržitelnosti pro paliva z biomasy a úspor emisí skleníkových plynů podle prováděcího právního předpisu, přičemž paliva z biomasy vyrobená z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů, vyjma paliv z biomasy vyrobených z tuhého komunálního odpadu, která nepodléhají ani kritériím úspor emisí skleníkových plynů,
d)
využitím energie slunečního záření se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny, která není umístěna na zemědělské půdě I. nebo II. třídy ochrany podle jiného právního předpisu36),
e)
energetickým využitím komunálního odpadu se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou z biologicky rozložitelné části komunálního odpadu; v případě nevytříděného komunálního odpadu stanoví podíl biologicky rozložitelné a nerozložitelné části na energetickém obsahu komunálního odpadu prováděcí právní předpis,
f)
z biokapalin se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou z biokapalin, které splňují kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů stanovená prováděcím právním předpisem, přičemž biokapaliny vyrobené z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů vyjma biokapalin vyrobených z tuhého komunálního odpadu, které nepodléhají ani kritériím úspor emisí skleníkových plynů,
g)
z bioplynu, s výjimkou skládkového a kalového plynu, se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny, ve které je zajištěno uplatnění užitečného tepla ve výši alespoň 50 % z vyrobeného tepla.
(5)
Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se nevztahuje na elektřinu z obnovitelných zdrojů
a)
v případě neoprávněné dodávky elektřiny do elektrizační soustavy podle jiného právního předpisu8),
b)
vyrobenou výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů, který nesplní některou z povinností podle § 11a odst. 1, 2 nebo 4, nebo nesplní povinnost vůči operátorovi trhu podle § 11a odst. 5 nebo 6,
c)
naměřenou měřicím zařízením, které zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobce v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo chyby a poruchy měřicího zařízení, nebo
d)
vyrobenou z biometanu, na který byla uplatněna podpora biometanu podle tohoto zákona.
(6)
Výrobci, který používá z technologických důvodů pro výrobu elektřiny z bioplynu nebo z biomasy i jiné palivo, vzniká právo na podporu elektřiny z obnovitelného zdroje pouze na energetický podíl připadající na bioplyn nebo biomasu. Způsob určení podporovaného množství elektřiny stanoví prováděcí právní předpis.
§ 5
Podpora elektřiny z druhotných zdrojů
(1)
Pro účely stanovení podpory elektřiny z druhotných zdrojů podle tohoto zákona se za elektřinu z druhotných zdrojů považuje elektřina vyrobená využitím druhotných zdrojů naměřená v předávacím místě výrobny elektřiny5) a distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, nebo naměřená na svorkách generátoru a snížená o technologickou vlastní spotřebu elektřiny, jestliže na elektřinu vyrobenou z druhotných zdrojů vydalo ministerstvo osvědčení o původu elektřiny z druhotných zdrojů. Odebírá-li výrobce ke krytí technologické vlastní spotřeby elektřinu z přenosové nebo distribuční soustavy nebo z jiné výrobny elektřiny, je předmětem podpory elektřina v množství naměřeném v předávacím místě výrobny elektřiny a sníženém o množství elektřiny odebrané pro technologickou vlastní spotřebu.
(2)
Podpora elektřiny z druhotných zdrojů se vztahuje na výrobu elektřiny z druhotných zdrojů ve výrobnách elektřiny na území České republiky připojených k elektrizační soustavě České republiky přímo nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny připojené k elektrizační soustavě České republiky.
(3)
Podpora elektřiny z druhotných zdrojů se vztahuje na elektřinu vyrobenou ve výrobnách elektřiny využívajících druhotné zdroje, které splňují minimální účinnost užití energie stanovenou prováděcím právním předpisem.
(4)
Podpora elektřiny z druhotných zdrojů se poskytuje na množství elektřiny vykázané výrobcem, a to v termínech, v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu.
(5)
Podpora elektřiny z druhotných zdrojů se nevztahuje na elektřinu
a)
z druhotných zdrojů v případě neoprávněné dodávky elektřiny do elektrizační soustavy podle jiného právního předpisu8),
b)
vyrobenou výrobcem elektřiny z druhotných zdrojů, který nesplní některou z povinností podle § 11a odst. 1 nebo 4, nebo nesplní povinnost vůči operátorovi trhu podle § 11a odst. 5, nebo
c)
naměřenou měřicím zařízením, které zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobce v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo chyby a poruchy měřicího zařízení.
§ 6
Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla
(1)
Pro účely stanovení podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla podle tohoto zákona se za elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla považuje elektřina vyrobená ve společném procesu spojeném s dodávkou užitečného tepla v zařízení, na které ministerstvo vydalo osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, při jejíž výrobě se dosahuje úspory primární energie ve výši nejméně 10 % oproti oddělené výrobě elektřiny a tepla. V případě zařízení s instalovaným elektrickým výkonem nižším než 1 MW se za elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla považuje elektřina, při jejíž výrobě se dosahuje kladné hodnoty úspory primární energie. Způsob výpočtu úspory primární energie stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla se vztahuje na elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla vyrobenou ve výrobnách elektřiny na území České republiky připojených k elektrizační soustavě České republiky přímo nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny připojené k elektrizační soustavě České republiky.
(3)
Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla se poskytuje na množství elektřiny vykázané výrobcem, a to v termínech, v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu.
(4)
Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla se nevztahuje na elektřinu
a)
z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla v případě neoprávněné dodávky elektřiny do elektrizační soustavy podle jiného právního předpisu8),
b)
vyrobenou výrobcem elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, který nesplní některou z povinností podle § 11a odst. 3 a 4, nebo nesplní povinnost vůči operátorovi trhu podle § 11a odst. 5,
c)
naměřenou měřicím zařízením, které zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobce v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo chyby a poruchy měřicího zařízení, nebo
d)
vyrobenou spalováním odpadů.
§ 6a
Udržovací podpora elektřiny
(1)
Úřad stanoví udržovací podporu elektřiny tak, aby došlo k vyrovnání rozdílu mezi měrnými provozními náklady při použití biomasy u výroben elektřiny spalujících biomasu a měrnými provozními náklady při použití tuhých fosilních paliv.
(2)
Rozsah a celkovou výši měrných provozních nákladů použité Úřadem pro stanovení výše udržovací podpory elektřiny podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Udržovací podpora elektřiny se vztahuje na elektřinu vyrobenou z biomasy ve výrobně elektřiny, pokud je zajištěno uplatnění užitečného tepla ve výši alespoň 50 % z vyrobeného tepla.
(4)
Úřad meziročně upravuje výši udržovací podpory elektřiny na základě monitoringu provozních nákladů a jejich změn.
(5)
Podmínkou vzniku práva na udržovací podporu elektřiny je registrace této podpory v systému operátora trhu výrobcem.
(6)
Udržovací podpora elektřiny není poskytována do
a)
předložení pravomocného usnesení podle § 35 odst. 8, pokud u výrobny elektřiny před registrací udržovací podpory elektřiny v systému operátora trhu bylo vedeno řízení o stanovení podmínek podpory z moci úřední, nebo
b)
předložení dokladu prokazujícího bezdlužnost v případě zjištěné nadměrné podpory u výrobny elektřiny před registrací udržovací podpory elektřiny v systému operátora trhu, kdy je uložena povinnost vrácení prostředků do státního rozpočtu podle § 35 odst. 5 písm. b).
(7)
Na udržovací podporu elektřiny dále platí požadavky, podmínky a pravidla uvedené v § 4, 5 a 6.
§ 6b
Úprava zařízení výrobny elektřiny
(1)
Úprava zařízení výrobny elektřiny nemá vliv na právo na podporu elektřiny, které vzniklo před provedením úpravy zařízení, a na podmínky poskytnutí této podpory, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2 a v § 6c.
(2)
V případě, kdy úpravou zařízení výrobny elektřiny dojde ke zvýšení instalovaného výkonu výrobny elektřiny a výrobce neuplatňuje podporu elektřiny vyrobené v modernizované výrobně elektřiny podle § 6c, se právo na podporu elektřiny vztahuje u
a)
nepalivového zdroje elektřiny na množství elektřiny v poměru instalovaného výkonu výrobny elektřiny, v jehož rozsahu vzniklo právo na podporu před provedením úpravy zařízení, a instalovaného výkonu výrobny elektřiny po jejím provedení,
b)
palivového zdroje elektřiny na množství elektřiny odpovídající výrobě elektřiny ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem, v jehož rozsahu vzniklo právo na podporu před provedením úpravy zařízení; způsob stanovení množství elektřiny stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Na úpravu zařízení výrobny elektřiny dále platí požadavky, podmínky a pravidla uvedené v § 4, 5 a 6.
§ 6c
Modernizace výrobny elektřiny
(1)
Podpora elektřiny vyrobené v modernizované výrobně elektřiny se vztahuje na elektřinu vyrobenou v této výrobně elektřiny za splnění podmínek a požadavků na modernizaci výrobny elektřiny u jednotlivých druhů podporovaných zdrojů energie stanovených prováděcím právním předpisem.
(2)
Podmínkou vzniku práva na podporu elektřiny vyrobené v modernizované výrobně elektřiny je registrace této podpory v systému operátora trhu výrobcem.
(3)
Registrací podpory modernizované výrobny elektřiny zaniká právo na podporu elektřiny vzniklé před provedením modernizace výrobny elektřiny.
(4)
V případě elektřiny vyrobené v modernizované výrobně elektřiny
a)
z biomasy se podpora elektřiny vztahuje na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny, pokud je
1.
u výroben elektřiny využívajících zemědělskou biomasu s výkonem do 7,5 MWel včetně, uvedených do provozu do 31. prosince 2012, zajištěno uplatnění užitečného tepla ve výši alespoň 40 % z vyrobeného tepla,
2.
u výroben elektřiny nespadajících do písmene a) bodu 1 zajištěno uplatnění užitečného tepla ve výši alespoň 50 % z vyrobeného tepla,
b)
z bioplynu s výjimkou skládkového a kalového plynu se podpora elektřiny vztahuje na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny, která je vzdálena
1.
více než 5 km od nejbližšího místa jejího možného připojení k plynárenskému zařízení provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo jiného výrobce plynu, pokud je zajištěno uplatnění užitečného tepla ve výši alespoň 40 % z vyrobeného tepla,
2.
méně než 5 km od nejbližšího místa jejího možného připojení k plynárenskému zařízení provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo jiného výrobce plynu, pokud je zajištěno uplatnění užitečného tepla ve výši alespoň 50 % z vyrobeného tepla; uvedené se nevztahuje na případy, kdy výrobnu elektřiny není možné připojit k plynárenskému zařízení provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo jiného výrobce plynu, jež je vzdáleno méně než 5 km od výrobny elektřiny; pro tyto případy platí požadavek na zajištění uplatnění užitečného tepla podle písmene b) bodu 1;
způsob prokázání vzdálenosti výrobny elektřiny od nejbližšího možného místa připojení k plynárenskému zařízení provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo jiného výrobce plynu a nemožnost připojení výrobny elektřiny k plynárenskému zařízení provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo jiného výrobce plynu se dokládá protokolem o zajištění kapacity.
(5)
Podpora elektřiny vyrobené v modernizované výrobně elektřiny není poskytována do
a)
předložení pravomocného usnesení podle § 35 odst. 8, pokud u výrobny elektřiny před provedenou modernizací výrobny elektřiny bylo vedeno řízení o stanovení podmínek podpory z moci úřední, nebo
b)
předložení dokladu prokazujícího bezdlužnost v případě zjištěné nadměrné podpory u výrobny elektřiny před provedenou modernizací výrobny elektřiny, kdy je uložena povinnost vrácení prostředků do státního rozpočtu podle § 35 odst. 5 písm. b).
(6)
Na modernizaci výrobny elektřiny dále platí požadavky, podmínky a pravidla uvedené v § 4, 5 a 6.
§ 7
Práva a povinnosti subjektů na trhu s elektřinou z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla
(1)
Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen na svém licencí vymezeném území přednostně připojit k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě výrobnu elektřiny z podporovaného zdroje za účelem přenosu elektřiny nebo distribuce elektřiny, pokud o to výrobce požádá, s výjimkami a za podmínek podle jiného právního předpisu9).
(2)
Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen na vyžádání výrobce, jehož výrobna elektřiny z podporovaného zdroje má být připojena k distribuční soustavě nebo k přenosové soustavě, poskytnout informace nezbytné pro připojení, odhad nákladů souvisejících s připojením, lhůty pro přijetí a vyřízení žádosti o připojení a odhad doby nezbytné pro provedení připojení.
(3)
Právo na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů nebo vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (dále jen „podpora elektřiny“) podle tohoto zákona se vztahuje pouze na držitele licence na výrobu elektřiny, který vyrábí elektřinu z podporovaných zdrojů.
(4)
Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen zaregistrovat předávací místo výrobny elektřiny vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů nebo vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, ke které vzniká nárok na podporu elektřiny podle tohoto zákona, připojené k jím provozované přenosové soustavě nebo distribuční soustavě přímo nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny připojené k přenosové nebo distribuční soustavě jako výrobní předávací místo v systému operátora trhu a dále registrovat všechny změny v těchto údajích podle jiného právního předpisu10).
(5)
Právo na podporu elektřiny pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2022 se vztahuje pouze na výrobny elektřiny, jejichž výrobní technologické celky nejsou v den uvedení do provozu starší 5 let. Právo na podporu pro modernizované výrobny elektřiny se vztahuje pouze na výrobny elektřiny, jejichž výrobní technologické celky, které jsou v rámci modernizace nahrazovány, nejsou ke dni registrace této podpory starší 5 let.
§ 8
Formy podpory elektřiny
(1)
Podpora elektřiny se uskutečňuje formou zeleného bonusu na elektřinu, aukčního bonusu nebo výkupní ceny. Podporu elektřiny formou výkupní ceny nelze uplatňovat pro výrobnu elektřiny,
a)
která je uvedena do provozu od 1. ledna 2022,
b)
pro kterou výrobce zaregistroval podporu podle § 6a nebo 6c,
c)
pro kterou výrobce současně zaregistroval podporu formou zeleného bonusu nebo aukčního bonusu,
d)
která je připojena k elektrizační soustavě prostřednictvím jiné výrobny elektřiny,
e)
je-li prostřednictvím jednoho odběrného místa připojeno více výroben elektřiny,
f)
je-li v předávacím místě výrobny elektřiny současně připojeno zařízení pro ukládání elektřiny,
g)
jejíž předávací místo je přiřazeno do skupiny sdílení,
h)
je-li v předávacím místě výrobny elektřiny dodávána do přenosové nebo distribuční soustavy i elektřina, na kterou se nevztahuje podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů, s výjimkou dodávky elektřiny určené ke krytí technologické vlastní spotřeby,
i)
poskytuje-li výrobce v předávacím místě výrobny elektřiny služby výkonové rovnováhy, nebo
j)
poskytuje-li výrobce v předávacím místě výrobny elektřiny flexibilitu.
(2)
Výrobce je povinen zaregistrovat v systému operátora trhu zvolenou formu podpory elektřiny a její změnu. Výrobce má právo změnit formu podpory k 1. lednu pro daný kalendářní rok.
(3)
Nastane-li některá ze skutečností podle odstavce 1 v průběhu kalendářního roku, nevzniká nárok na podporu elektřiny formou výkupní ceny v daném kalendářním měsíci ani po zbývající část kalendářního roku.
(4)
Termíny a postup pro výběr formy podpory elektřiny a její změny a postup při registraci v systému operátora trhu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 9
Zelený bonus na elektřinu
(1)
Zelený bonus na elektřinu je stanoven v Kč/MWh a poskytován v ročním nebo čtvrthodinovém režimu.
(2)
Pokud není výrobce subjektem zúčtování5) nebo nepřenesl odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování, je vykupující povinen převzít odpovědnost za odchylku11).
(3)
Pokud o to výrobce požádá, je operátor trhu povinen, na základě vyúčtování podle odstavce 9, hradit výrobci zelený bonus na elektřinu z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla.
(4)
Podpora elektřiny formou zeleného bonusu na elektřinu pro výrobny elektřiny uvedené do provozu do 31. prosince 2021 se může poskytnout na elektřinu
a)
vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající obnovitelné zdroje s instalovaným výkonem do 100 kW včetně nebo biologicky rozložitelnou část komunálního odpadu, a to pouze v režimu ročního zeleného bonusu na elektřinu,
b)
vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající obnovitelné zdroje s instalovaným výkonem nad 100 kW, s výjimkou biologicky rozložitelné části komunálního odpadu, a to pouze v režimu čtvrthodinového zeleného bonusu na elektřinu,
c)
z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů, a to pouze v režimu ročního zeleného bonusu na elektřinu.
(5)
Podpora elektřiny zeleným bonusem na elektřinu pro výrobny elektřiny uvedené do provozu nebo modernizované od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2023 se může poskytnout na elektřinu
a)
vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající energii větru s instalovaným výkonem nižším než 6 MW nebo složené z nejvýše 6 zdrojů elektřiny nebo vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající jiný druh obnovitelného zdroje s instalovaným výkonem nižším než 1 MW, a to pouze v režimu čtvrthodinového zeleného bonusu na elektřinu,
b)
z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla s instalovaným výkonem nižším než 1 MW a elektřinu vyrobenou z druhotného zdroje, a to pouze v režimu ročního zeleného bonusu na elektřinu.
(6)
Podpora elektřiny zeleným bonusem na elektřinu pro výrobny elektřiny uvedené do provozu nebo modernizované od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024 se může poskytnout na elektřinu
a)
vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající energii větru s instalovaným výkonem nižším než 6 MW; v případě výrobny elektřiny využívající energii větru s instalovaným výkonem vyšším než 1 MW a nižším než 6 MW jen pokud se jedná o výrobny elektřiny provozované výrobcem, který je mikropodnikem nebo malým podnikem42) nebo společenstvím pro obnovitelné zdroje, a to pouze v režimu čtvrthodinového zeleného bonusu na elektřinu,
b)
vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající jiný druh obnovitelného zdroje než energii větru s instalovaným výkonem nižším než 1 MW, a to pouze v režimu čtvrthodinového zeleného bonusu na elektřinu, nebo
c)
z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla s instalovaným výkonem nižším než 1 MW a elektřinu vyrobenou z druhotného zdroje, a to pouze v režimu ročního zeleného bonusu na elektřinu.
(7)
Podpora elektřiny zeleným bonusem na elektřinu pro výrobny elektřiny uvedené do provozu nebo modernizované od 1. ledna 2025 se může poskytnout na elektřinu
a)
vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie s instalovaným výkonem nižším než 1 MW, a to pouze v režimu čtvrthodinového zeleného bonusu na elektřinu,
b)
z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla s instalovaným výkonem nižším než 1 MW a elektřinu vyrobenou z druhotného zdroje, a to pouze v režimu ročního zeleného bonusu na elektřinu.
(8)
Udržovací podpora elektřiny se může poskytnout zeleným bonusem na elektřinu v režimu ročního zeleného bonusu na elektřinu.
(9)
Vyúčtování zeleného bonusu na elektřinu se uskutečňuje na základě naměřených nebo vypočtených hodnot12) podle § 11a evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního předpisu.
§ 9a
Aukční bonus
(1)
Aukční bonus je poskytován v Kč/MWh v ročním nebo čtvrthodinovém režimu.
(2)
Aukční bonus v čtvrthodinovém režimu pro výrobny elektřiny využívající energii větru je stanoven jako součet rozdílu mezi referenční aukční cenou a čtvrthodinovou cenou a průměrné předpokládané ceny odchylky určené Úřadem.
(3)
Aukční bonus je operátor trhu povinen hradit na základě vyúčtování podle odstavce 4 v souladu s rozhodnutím o udělení práva na podporu z aukce podle § 10d.
(4)
Vyúčtování aukčního bonusu se uskutečňuje na základě naměřených nebo vypočtených hodnot12) podle § 11a evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního předpisu.
§ 10
Výkupní ceny
(1)
Do doby rozhodnutí o výběru povinně vykupujícího je pro příslušné vymezené území povinně vykupujícím dodavatel poslední instance13). O výběru povinně vykupujícího informuje ministerstvo na svých internetových stránkách.
(2)
Povinně vykupující je povinen vykupovat elektřinu z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje podpora elektřiny, vyrobenou ve výrobně elektřiny nacházející se na jeho vymezeném území za podmínek podle § 11 a 12. Povinně vykupující nese odpovědnost za odchylku v předávacím místě výrobny elektřiny podle jiného právního předpisu11).
(3)
Vyúčtování povinně vykoupené elektřiny se provádí na základě naměřených hodnot12) podle § 11a evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního předpisu.
§ 10a
Vyhlášení aukce
(1)
Ministerstvo vyhlašuje aukci na podporu elektřiny23) a ve vyhlášení aukce stanoví
a)
lhůtu pro podání nabídky, která nesmí být kratší než 2 měsíce ode dne vyhlášení aukce,
b)
náležitosti nabídky, kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu,
c)
druh podporovaného zdroje energie,
d)
celkovou hodnotu soutěženého instalovaného výkonu a výkonové rozmezí výroben elektřiny využívajících podporovaný zdroj energie,
e)
lhůtu pro uvedení výrobny elektřiny do provozu nebo provedení modernizace výrobny elektřiny,
f)
formu a způsob podání nabídky,
g)
výši finanční jistoty, její formu, způsob a lhůty prokázání jednotlivých částí finanční jistoty,
h)
pravidla pro hodnocení nabídek,
i)
způsob a formu sdělení vyhodnocení nabídek a výsledek aukce předkladatelům nabídek,
j)
důvody pro zrušení aukce,
k)
v případě vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla postup pro meziroční úpravu výše referenční aukční ceny na základě změny výše nákladů na pořízení paliva a nákladů na emisní povolenky, postup pro stanovení očekávané průměrné roční čtvrthodinové ceny a způsob a postup úhrady rozdílu mezi očekávanou průměrnou roční čtvrthodinovou cenou a referenční aukční cenou operátorovi trhu,
l)
podmínky, požadavky a kritéria na výrobnu elektřiny a předkladatele nabídky.
(2)
Ministerstvo může ve vyhlášení aukce ve spolupráci s Úřadem stanovit
a)
maximální referenční aukční cenu, v případě vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla včetně nákladů na pořízení paliva a nákladů na emisní povolenky použitých pro její výpočet, nebo
b)
v případě vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla rovněž minimální podíl tepla dodávaného do soustavy zásobování teplem po dobu 5 let od uvedení výrobny do provozu a maximální množství elektřiny, na které se podpora v kalendářním roce vztahuje.
§ 10b
Finanční jistota
(1)
Předkladatel nabídky je povinen prokázat jednotlivé části finanční jistoty ve lhůtě a výši stanovené ve vyhlášení aukce.
(2)
Finanční jistota může být poskytnuta
a)
složením peněžních prostředků na zvláštní účet ministerstva, nebo
b)
bankovní zárukou, kterou přijalo ministerstvo.
§ 10c
Vyhodnocení nabídek
(1)
Ministerstvo zahájí otevírání nabídek bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty pro podání nabídek.
(2)
Na nabídku podanou po uplynutí lhůty pro podání nabídky se pohlíží, jako by nebyla podána a ministerstvo o tom bez zbytečného odkladu vyrozumí předkladatele nabídky. Ustanovení § 41 správního řádu se nepoužije.
(3)
Ministerstvo po uplynutí lhůty pro podání nabídky vyhodnotí, zda podaná nabídka
a)
obsahuje požadované náležitosti a
b)
splňuje podmínky stanovené ve vyhlášení aukce.
(4)
Neobsahuje-li podaná nabídka prokázání první části finanční jistoty, ministerstvo rozhodne o vyřazení nabídky z aukce. Proti rozhodnutí ministerstva nelze podat rozklad.
(5)
Ministerstvo zpracuje zprávu o vyhodnocení nabídek (dále jen „zpráva“) a zveřejní ji na svých internetových stránkách. Ministerstvo ve zprávě uvede
a)
označení aukce,
b)
seznam hodnocených nabídek, které
1.
nesplnily podmínky stanovené ve vyhlášení aukce včetně odůvodnění nesplnění,
2.
splnily podmínky stanovené ve vyhlášení aukce, včetně jejich pořadí,
3.
uspěly v aukci, a
c)
lhůtu k prokázání druhé části finanční jistoty ve výši a způsobem stanoveným ve vyhlášení aukce předkladatelům nabídek, které v aukci uspěly.
(6)
Pokud ministerstvo aukci zruší, zveřejní bez zbytečného odkladu na svých internetových stránkách oznámení o zrušení aukce s uvedením důvodu jejího zrušení podle § 10a odst. 1 písm. j).
§ 10d
Rozhodnutí o udělení nebo neudělení práva na podporu z aukce
(1)
Pokud předkladatel nabídky, která uspěla v aukci, ve lhůtě stanovené ve zprávě prokáže druhou část finanční jistoty, ministerstvo do 30 dnů ode dne uplynutí této lhůty vydá rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce. Pokud předkladatel této nabídky neprokáže druhou část finanční jistoty ve lhůtě stanovené ve zprávě, ministerstvo vyzve k prokázání druhé části finanční jistoty dalšího předkladatele nabídky, která splnila podmínky ve vyhlášení aukce, a to v pořadí, které vyplývá ze zprávy.
(2)
V rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce se kromě obecných náležitostí rozhodnutí stanovených správním řádem ve výroku uvede
a)
identifikace výrobny elektřiny včetně instalovaného výkonu a druhu podporovaného zdroje energie,
b)
instalovaný výkon výrobny elektřiny, v jehož rozsahu vzniká právo na podporu z aukce, je-li odlišný od instalovaného výkonu podle písmene a),
c)
referenční aukční cena,
d)
lhůta pro uvedení výrobny elektřiny do provozu nebo lhůta pro provedení modernizace výrobny elektřiny,
e)
v případě vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla postup pro meziroční úpravu výše referenční aukční ceny na základě změny výše nákladů na pořízení paliva a nákladů na emisní povolenky a postup pro stanovení očekávané průměrné roční čtvrthodinové ceny.
(3)
Předkladatel nabídky, kterému bylo uděleno právo na podporu z aukce, je povinen uvést výrobnu elektřiny do provozu nebo provést modernizaci výrobny elektřiny ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce a vyrábět elektřinu za podmínek stanovených tímto zákonem.
(4)
Povinnost uvést výrobnu elektřiny do provozu nebo provést modernizaci výrobny elektřiny podle odstavce 3 se považuje za splněnou, pokud
a)
předkladatel nabídky uvede ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce do provozu výrobnu elektřiny nebo provede modernizaci výrobny elektřiny, jejíž instalovaný výkon je nejvýše o 20 % nižší nebo je vyšší než instalovaný výkon výrobny elektřiny podle její identifikace v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce,
b)
se na elektřinu vyrobenou v této výrobně elektřiny nemůže poskytnout podpora formou zeleného bonusu na elektřinu,
c)
skutečná výše instalovaného výkonu spadá do výkonového rozmezí výroben elektřiny stanoveného ve vyhlášení aukce a
d)
předkladatel nabídky oznámí ministerstvu nejpozději v den uvedení výrobny elektřiny do provozu nebo provedení modernizace výrobny elektřiny skutečnou výši instalovaného výkonu.
(5)
Ministerstvo změní rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce neprodleně poté, co se dozví o uvedení do provozu výrobny elektřiny nebo provedení modernizace výrobny elektřiny podle odstavce 4. Právo na podporu z aukce vzniká v případě výrobny elektřiny s instalovaným výkonem, který je oproti instalovanému výkonu výrobny elektřiny podle její původní identifikace v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce
a)
nižší, v rozsahu odpovídajícím skutečné výši instalovaného výkonu,
b)
vyšší, v rozsahu odpovídajícím instalovanému výkonu výrobny elektřiny podle její původní identifikace v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce.
(6)
Předkladateli nabídky, která neuspěla v aukci, ministerstvo vydá rozhodnutí o neudělení práva na podporu z aukce. Proti rozhodnutí ministerstva nelze podat rozklad.
§ 10e
Použití finanční jistoty a odnětí práva na podporu z aukce
(1)
Ministerstvo vrátí peněžní prostředky nebo záruční listinu, které přijalo od překladatele nabídky, která byla vyřazena z aukce, nebo jemuž ministerstvo vydalo rozhodnutí o neudělení práva na podporu z aukce, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyřazení nabídky z aukce nebo rozhodnutí o neudělení práva na podporu z aukce.
(2)
Není-li předkladatel nabídky schopen splnit povinnost uvést výrobnu elektřiny do provozu nebo provést modernizaci výrobny elektřiny ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce, může před uplynutím lhůty pro uvedení výrobny elektřiny do provozu nebo provedení modernizace výrobny elektřiny požádat ministerstvo o její prodloužení. Ministerstvo žádosti předkladatele nabídky vyhoví a stanoví novou lhůtu pro uvedení výrobny elektřiny do provozu nebo provedení modernizace výrobny elektřiny, pokud předkladatel nabídky v řízení prokáže, že povinnost uvést výrobnu elektřiny do provozu nebo provést modernizaci výrobny elektřiny ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce nesplnil z důvodu zásahu vyšší moci nebo skutečnosti nezávislé na jeho vůli a bude schopen ji splnit v nové lhůtě.
(3)
Pokud předkladatel nabídky splní povinnost uvést výrobnu elektřiny do provozu nebo provést modernizaci výrobny elektřiny ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce, ministerstvo vrátí předkladateli nabídky peněžní prostředky nebo záruční listinu, které od něho přijalo, ke dni uvedení výrobny elektřiny do provozu nebo ke dni provedení modernizace výrobny elektřiny. V opačném případě, nejdříve však po vydání rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce podle odstavce 2, má ministerstvo právo na plnění z finanční jistoty.
(4)
Ministerstvo rozhodne o odnětí práva na podporu z aukce, pokud předkladatel nabídky
a)
nesplní povinnost uvést výrobnu elektřiny do provozu nebo provést modernizaci výrobny elektřiny do 6 měsíců po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce,
b)
nesplní podmínky stanovené ve vyhlášení aukce,
c)
uvede v nabídce vědomě nepravdivé informace, nebo
d)
nezaregistruje v systému operátora trhu podporu do 6 měsíců po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence nebo rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence na výrobu elektřiny.
§ 11
Podmínky podpory elektřiny a výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla
(1)
Základním časovým úsekem pro výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je 1 čtvrthodina.
(2)
Základním časovým úsekem pro vyhodnocování a zúčtování výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je 1 měsíc nebo jeho celé násobky.
(3)
Pokud výrobce hodlá nabídnout elektřinu povinně vykupujícímu, musí mu tuto skutečnost oznámit v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem.
(4)
V případě dosažení záporné čtvrthodinové ceny je výrobce, který využívá podporu elektřiny formou výkupní ceny, povinen zápornou čtvrthodinovou cenu uhradit povinně vykupujícímu, a to za dodané množství elektřiny v dané čtvrthodině. Povinně vykupující je povinen o takových případech předem informovat výrobce v termínech a způsobem podle prováděcího právního předpisu.
(5)
V případech, kdy na denním trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu nedojde k sesouhlasení nabídky a poptávky, nevzniká výrobci v těchto čtvrthodinách k vyrobené elektřině nárok na podporu. Povinně vykupující nebo vykupující je povinen o takových případech předem informovat výrobce v termínech a způsobem podle prováděcího právního předpisu.
(6)
V případě podpory formou výkupní ceny, kdy je dosaženo vyšší čtvrthodinové ceny, než je výkupní cena stanovená Úřadem, je povinen povinně vykupující uhradit operátorovi trhu rozdíl mezi čtvrthodinovou cenou a výkupní cenou stanovenou Úřadem. Způsob a postup stanovení rozdílu mezi čtvrthodinovou cenou a výkupní cenou a jeho úhrady operátorovi trhu stanoví prováděcí právní předpis.
(7)
Výrobna elektřiny z obnovitelných zdrojů využívající energii vody o instalovaném výkonu do 10 MW se v případě, že u ní byla v době od 2. října 2013 do 31. prosince 2015 ukončena rekonstrukce nebo modernizace technologické části, která zvyšuje technickou a ekologickou úroveň stávající výrobny elektřiny na úroveň srovnatelnou s nově zřizovanými výrobnami elektřiny, považuje za uvedenou do provozu dnem ukončení rekonstrukce nebo modernizace.
(8)
V případě podpory zeleným bonusem na elektřinu v režimu čtvrthodinového zeleného bonusu na elektřinu a aukčního bonusu, kdy je dosaženo vyšší čtvrthodinové ceny, než je výkupní cena, referenční výkupní cena nebo referenční aukční cena, nárok na podporu v dané čtvrthodině nevzniká a výrobce je povinen uhradit rozdíl mezi čtvrthodinovou cenou a referenční výkupní cenou nebo referenční aukční cenou operátorovi trhu. Způsob a postup úhrady rozdílu mezi čtvrthodinovou cenou a referenční výkupní cenou nebo referenční aukční cenou operátorovi trhu stanoví prováděcí právní předpis.
(9)
V případě, kdy je u podpory vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla aukčním bonusem dosaženo vyšší očekávané průměrné roční čtvrthodinové ceny, než je referenční aukční cena, nárok na podporu v daném roce nevzniká a výrobce je povinen uhradit rozdíl mezi očekávanou průměrnou roční čtvrthodinovou cenou a referenční aukční cenou operátorovi trhu. Způsob a postup úhrady rozdílu mezi očekávanou průměrnou roční čtvrthodinovou cenou a referenční aukční cenou operátorovi trhu stanoví rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce.
§ 11a
Měření a evidence elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla
(1)
Výrobce je povinen na svůj náklad měřit
a)
za místem odběru vyrobené technologické vlastní spotřeby elektřiny vyrobenou elektřinu zvlášť z každého druhu obnovitelného zdroje nebo z druhotného zdroje stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii, nebo
b)
před místem odběru vyrobené technologické vlastní spotřeby elektřiny vyrobenou elektřinu zvlášť z každého druhu obnovitelného zdroje nebo z druhotného zdroje, jakož i měřit samostatně technologickou vlastní spotřebu elektřiny stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii.
Povinnost uvedená v předchozí větě pod písmeny a) a b) se nevztahuje na případy, kdy měření zajišťuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy.
Měření technologické vlastní spotřeby elektřiny se dále nevyžaduje u stanovení množství elektřiny na krytí ztrát na zvyšovacích transformátorech, kde způsob stanovení uvádí prováděcí právní předpis, a u výroben elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kWe včetně.
(2)
Výrobce elektřiny z obnovitelného zdroje, který uplatňuje podporu elektřiny v režimu čtvrthodinového zeleného bonusu na elektřinu nebo aukčního bonusu i na vyrobenou elektřinu, která nebyla dodána do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, je povinen měřit vyrobenou elektřinu s čtvrthodinovým průběhem výroby elektřiny z obnovitelného zdroje stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii, a to způsobem, který stanoví jiný právní předpis12).
(3)
Výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je povinen měřit množství vyrobené elektřiny na svorkách generátoru, užitečné teplo a spotřebované palivo v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu.
(4)
Výrobce je dále povinen
a)
udržovat a provozovat měřicí zařízení podle odstavců 1 a 2 s platným ověřením podle zákona o metrologii,
b)
zdržet se jakýchkoli neoprávněných zásahů do zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo do měřicího zařízení podle odstavců 1 až 3 nebo do jeho součásti či příslušenství.
(5)
V případě podpory elektřiny formou zelených bonusů na elektřinu nebo aukčního bonusu je výrobce povinen předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené nebo vypočtené hodnoty a další údaje v členění podle jednotlivých druhů podporovaných zdrojů a předávacích míst výroben elektřiny a jejich evidenci a údaje týkající se identifikace výrobce a výrobny elektřiny a na vyžádání operátora trhu poskytnout další doplňující informace týkající se předávaných údajů; způsob předání údajů, rozsah údajů a termín předání a evidence údajů stanoví prováděcí právní předpis.
(6)
V případě podpory elektřiny formou výkupních cen je výrobce povinen předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé údaje o identifikaci výrobce a o výrobně elektřiny v členění podle jednotlivých druhů podporovaných zdrojů a vést jejich evidenci. Rozsah údajů a termín a způsob předání a evidence údajů stanoví prováděcí právní předpis.
(7)
V případě podpory elektřiny formou výkupních cen je provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy povinen předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené hodnoty v předávacím místě připojení výrobny elektřiny k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě. Způsob, rozsah a termín předání a evidence naměřených hodnot stanoví prováděcí právní předpis.
(8)
V případě, že je ve výrobně elektřiny provozováno zařízení pro ukládání elektřiny podle energetického zákona, musí být připojeno mezi stanoveným měřidlem výrobce a stanoveným měřidlem příslušného provozovatele soustavy, kterým se měří dodávka nebo odběr. V tomto případě se na výrobce nevztahuje výjimka podle odstavce 1 věty druhé.
§ 12
Výše výkupní ceny, referenční výkupní ceny a zelených bonusů na elektřinu
(1)
Úřad stanoví v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok referenční výkupní cenu samostatně pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů tak, aby při podpoře elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2022 nebo modernizované od 1. ledna 2022 byl součet diskontovaných peněžních toků za dobu životnosti výrobny elektřiny roven nule za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů. Technické a ekonomické parametry a výši diskontní míry stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Úřad pro nepalivové zdroje elektřiny každoročně navyšuje výkupní cenu nebo referenční výkupní cenu u stávajících výroben elektřiny o 2 %. Úřad pro palivové zdroje elektřiny meziročně upravuje výši výkupní ceny nebo referenční výkupní ceny na základě monitoringu nákladů na pořízení paliva.
(3)
Pro podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů Úřad stanoví v souladu s § 1 odst. 3 v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok výši ročního zeleného bonusu na elektřinu a postup pro stanovení čtvrthodinového zeleného bonusu na elektřinu tak, aby výše ročního zeleného bonusu na elektřinu pokryla pro daný druh obnovitelného zdroje alespoň rozdíl mezi výkupní cenou a očekávanou průměrnou roční čtvrthodinovou cenou a výše čtvrthodinového zeleného bonusu na elektřinu pokryla pro daný druh obnovitelného zdroje alespoň rozdíl mezi referenční výkupní cenou nebo výkupní cenou a dosaženou čtvrthodinovou cenou. Způsob stanovení čtvrthodinového zeleného bonusu na elektřinu stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Úřad při stanovení postupu pro čtvrthodinový zelený bonus na elektřinu podle odstavce 3 postupuje tak, aby v případech dosažení záporné čtvrthodinové ceny, kdy vzniká nárok na podporu, byla hodnota čtvrthodinového zeleného bonusu na elektřinu rovna nejvýše hodnotě čtvrthodinového zeleného bonusu na elektřinu při dosažení nulové čtvrthodinové ceny.
(5)
Úřad stanoví v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok výši ročního zeleného bonusu na elektřinu z druhotných zdrojů a na elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla tak, aby při podpoře elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2022 nebo modernizované od 1. ledna 2022 byl součet diskontovaných peněžních toků za dobu životnosti výrobny elektřiny roven nule za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů a při zohlednění předpokládaných příjmů z prodeje elektřiny a tepla. Technické a ekonomické parametry a výši diskontní míry stanoví prováděcí právní předpis.
(6)
Úřad meziročně upravuje výši zelených bonusů na elektřinu z obnovitelných zdrojů, na elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a na elektřinu z druhotných zdrojů energie na základě monitoringu nákladů na pořízení paliva a cen elektřiny a tepla a jejich změn.
(7)
Úřad stanoví v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok výši ročního zeleného bonusu na udržovací podporu elektřiny způsobem uvedeným v § 6a.
(8)
Úřad může při stanovení ročního zeleného bonusu na elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla stanovit maximální množství elektřiny, na které se podpora v kalendářním roce vztahuje.
(9)
Úřad je povinen stanovit celkovou výši podpory elektřiny tak, aby pro rok, kdy je výrobna elektřiny uvedena do provozu nebo je modernizována, činila referenční výkupní cena nebo zelený bonus na elektřinu nejvýše pětinásobek průměrné tržní ceny elektřiny na denním trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu stanovené jako průměr z hodnot ročních průměrných čtvrthodinových cen na tomto trhu za každý ukončený kalendářní rok v posledních třech letech.
(10)
Při stanovení výkupních cen, referenčních výkupních cen, ročních zelených bonusů na elektřinu a ceny za činnost povinně vykupujícího postupuje Úřad podle zákona o cenách a výši podpory stanoví v cenovém výměru.
§ 13
Vyúčtování podpory elektřiny
(1)
Operátor trhu účtuje provozovateli regionální distribuční soustavy a provozovateli přenosové soustavy složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny ve výši, v jaké je povinen ji vyúčtovat provozovatel regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy podle § 28a a provozovatel regionální distribuční soustavy a provozovatel přenosové soustavy je povinen ji hradit operátorovi trhu. Způsob a termíny účtování a hrazení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny mezi operátorem trhu a provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem regionální distribuční soustavy a mezi provozovateli distribučních soustav stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Povinně vykupující účtuje operátorovi trhu rozdíl mezi výkupní cenou a čtvrthodinovou cenou a cenu za svoji činnost podle množství povinně vykupované elektřiny z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů evidovaných operátorem trhu podle § 10 odst. 3 a operátor trhu je povinen hradit rozdíl mezi výkupní cenou a čtvrthodinovou cenou a cenu za činnost povinně vykupujícího.
(3)
Výši ceny za činnost povinně vykupujícího stanovuje Úřad v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok. Způsob výpočtu ceny stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Právo účtovat podle odstavce 2 vzniká zaplacením výkupní ceny výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to v rozsahu naměřených nebo vypočtených hodnot podle § 11a evidovaných operátorem trhu.
HLAVA IV
ODVOD Z ELEKTŘINY ZE SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ A POPLATEK ZA VÝROBU ELEKTŘINY VE VÝROBNĚ ELEKTŘINY VYUŽÍVAJÍCÍ ENERGII VĚTRU
Díl 1
Odvod z elektřiny ze slunečního záření
§ 14
Předmět odvodu z elektřiny ze slunečního záření
Předmětem odvodu za elektřinu ze slunečního záření (dále jen „odvod“) je elektřina vyrobená ze slunečního záření v období od 1. ledna 2022 po dobu trvání práva na podporu elektřiny v zařízení uvedeném do provozu v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2010.
§ 15
Subjekty odvodu
(1)
Poplatníkem odvodu je výrobce, pokud vyrábí elektřinu ze slunečního záření.
(2)
Plátcem odvodu je v případě hrazení formou zeleného bonusu na elektřinu operátor trhu a v případě hrazení formou výkupní ceny povinně vykupující.
§ 16
Základ odvodu
Základem odvodu je částka bez daně z přidané hodnoty hrazená plátcem odvodu formou výkupní ceny nebo zeleného bonusu na elektřinu poplatníkovi odvodu za elektřinu ze slunečního záření vyrobenou v odvodovém období.
§ 17
Osvobození od odvodu
Od odvodu je osvobozena elektřina vyrobená ze slunečního záření ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem výrobny do 30 kW a elektřina vyrobená ze slunečního záření přesahující celkové množství elektřiny, za které se hradí odvod a které stanoví rozhodnutí podle § 34a odst. 1 nebo 2.
§ 18
Sazba odvodu
(1)
Sazba odvodu ze základu odvodu činí v případě výroby elektřiny v zařízení uvedeném do provozu v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 v případě hrazení formou
a)
výkupní ceny 10 %,
b)
zeleného bonusu na elektřinu 11 %.
(2)
Sazba odvodu ze základu odvodu činí v případě výroby elektřiny v zařízení uvedeném do provozu v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 v případě hrazení formou
a)
výkupní ceny 20 %,
b)
zeleného bonusu na elektřinu 21 %.
§ 19
Odvodové období
Odvodovým obdobím je kalendářní měsíc.
§ 20
Způsob výběru odvodu
(1)
Plátce odvodu je povinen srazit nebo vybrat odvod ze základu odvodu.
(2)
Plátce odvodu je povinen odvést odvod ze základu odvodu do 25 dnů po skončení odvodového období; ve stejné lhůtě je povinen podat vyúčtování odvodu.
§ 21
Správa odvodu
(1)
Správu odvodu vykonávají finanční úřady.
(2)
Při správě odvodu se postupuje podle daňového řádu.
§ 22
Rozpočtové určení odvodu
Odvod je příjmem státního rozpočtu.
Díl 2
Poplatek za výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii větru
§ 22a
Poplatník poplatku
(1)
Poplatníkem poplatku je výrobce elektřiny provozující výrobnu elektřiny využívající energii větru.
(2)
Povinnost placení poplatku vzniká ke dni, ke kterému výrobci elektřiny vznikne podle stavebního zákona právo užívat nebo předčasně užívat výrobnu elektřiny nebo ke kterému byl povolen zkušební provoz výrobny elektřiny.
(3)
V případě více výrobců elektřiny, kteří provozují za jedním místem připojení do přenosové nebo distribuční soustavy výrobny elektřiny, je poplatníkem poplatku výrobce elektřiny, který sjednal smlouvu o připojení k přenosové nebo distribuční soustavě.
§ 22b
Předmět poplatku
(1)
Předmětem poplatku je elektřina vyrobená ve výrobně elektřiny využívající energii větru, jedná-li se o výrobnu elektřiny, která byla záměrem, pro jehož uskutečnění stavební zákon vyžadoval povolení záměru, a toto povolení záměru nabylo právní moci po nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Pro účely tohoto dílu se výrobnou elektřiny rozumí rovněž více zdrojů elektřiny, které jsou součástí společně povolovaného záměru, nebo více zdrojů elektřiny, které jsou umístěny za jedním místem připojení do přenosové nebo distribuční soustavy.
§ 22c
Základ poplatku
Základem poplatku je množství elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny využívající energii větru v MWh v kalendářním roce snížené o technologickou vlastní spotřebu elektřiny.
§ 22d
Sazba a výpočet poplatku
(1)
Sazba poplatku činí 50 Kč za MWh množství elektřiny tvořící základ poplatku podle § 22c.
(2)
Výše poplatku se vypočte jako součin množství elektřiny tvořící základ poplatku podle § 22c, sazby poplatku a koeficientu poplatku.
(3)
Koeficient poplatku je stanoven ve výši 1. Obec, na jejímž katastrálním území se nachází nebo má uskutečnit záměr výstavby výrobny elektřiny využívající energii větru, může obecně závaznou vyhláškou snížit koeficient poplatku až na výši 0.
(4)
Sazba poplatku a výše koeficientu poplatku ve výši stanovené ke dni vzniku povinnosti placení poplatku zůstávají zachovány ve stejné výši po dobu provozování výrobny elektřiny.
(5)
Je-li výrobna elektřiny umístěna na katastrálních územích více obcí, které podle odstavce 4 stanovily jiné výše koeficientů poplatků, vypočte se výše poplatku podle množství elektřiny tvořící základ poplatku vyrobené ve výrobních zdrojích podle jejich umístění na jednotlivých katastrálních územích obcí a výše koeficientu poplatku.
§ 22e
Poplatkové období
Poplatkové období je kalendářní rok.
§ 22f
Správa poplatku
(1)
Správu poplatku vykonává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu se nachází největší část instalovaného výkonu výrobny elektřiny. Pokud je takových obecních úřadů více, správcem poplatku je obecní úřad obce s rozšířenou působností, jejíž správní obvod je největší.
(2)
Správa poplatku je výkonem přenesené působnosti.
(3)
Působnost správce poplatku vykonává v případě obce s rozšířenou působností její obecní úřad a v případě hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy. Rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností ve věcech správy poplatku za elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající energii větru přezkoumává v přenesené působnosti krajský úřad. V případě rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy jej přezkoumává ministerstvo. Ve věcech správy poplatku za elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající energii větru je krajský úřad podřízen ministerstvu.
(4)
Správce poplatku může za podmínek podle daňového řádu dožádat o provedení úkonů nebo dílčích řízení nebo jiných postupů orgán Finanční správy České republiky.
(5)
Při správě poplatku se postupuje podle daňového řádu.
§ 22g
Určení poplatku
(1)
Výnos z poplatku je z
a)
98 % příjmem obce, na jejímž katastrálním území je výrobna elektřiny využívající energii větru umístěna,
b)
2 % příjmem správce poplatku.
(2)
Pokud je výrobna elektřiny umístěna na katastrálních územích více obcí, výnos z poplatku v části připadající obcím se rozdělí podle poměru instalovaného výkonu výrobních zdrojů umístěných na katastrálních územích obcí.
(3)
Správce poplatku převede výnos z poplatku podle odstavce 1 písm. a) obci, která není správcem poplatku, do třiceti dnů od úhrady poplatku.
§ 22h
Poplatkové přiznání
(1)
Poplatník poplatku je povinen podávat poplatkové přiznání do 2 měsíců po uplynutí poplatkového období a ve stejné lhůtě poplatek uhradit. Pokud povinnost úhrady poplatku za poplatkové období nevznikne, poplatkové přiznání se nepodává.
(2)
Před uplynutím lhůty pro podání poplatkového přiznání může poplatník poplatku nahradit již podané přiznání opravným poplatkovým přiznáním; k předchozímu poplatkovému přiznání se dále nepřihlíží.
(3)
Poplatkové přiznání lze podat pouze elektronicky na formulářovém podání.
(4)
Formát, náležitosti a vzor formulářového podání stanoví vláda nařízením.
§ 22i
Stanovení poplatku
(1)
Poplatek tvrzený v poplatkovém přiznání se považuje za vyměřený dnem uplynutí lhůty pro jeho podání, a to ve výši v něm tvrzené.
(2)
Poplatek tvrzený poplatníkem v dodatečném poplatkovém přiznání se považuje za doměřený dnem podání dodatečného poplatkového přiznání, a to ve výši tvrzeného rozdílu oproti poslednímu známému poplatku; to neplatí, je-li dodatečné poplatkové přiznání podáno v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední.
(3)
V dodatečném poplatkovém přiznání se neuvádí den zjištění rozdílu oproti poslednímu známému poplatku.
(4)
Poplatek vyměřený podle odstavce 1 nebo doměřený rozdíl podle odstavce 2 správce poplatku předepíše do evidence poplatků.
(5)
U nedoplatku z částky poplatku, která má být uhrazena na základě dodatečného poplatkového přiznání, začne lhůta pro uhrazení poplatku běžet dnem doměření poplatku na základě tohoto dodatečného poplatkového přiznání.
§ 22j
Zvláštní ustanovení o doměření poplatku z moci úřední
K doměření poplatku z moci úřední může dojít také, pokud správce poplatku zjistí na základě postupu k odstranění pochybností, že poslední známý poplatek není ve správné výši.
§ 22k
Daňová uznatelnost poplatku
Výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle zákona upravujícího daně z příjmů je v případě poplatníka poplatku také částka odpovídající výši poplatku uhrazená výrobcem elektřiny podle tohoto zákona.
HLAVA V
PODPORA TEPLA Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ PODPORA TEPLA A PODPORA BIOMETANU
Díl 1
Podpora tepla
§ 23
Podpora tepla a formy podpory tepla
(1)
Pro účely stanovení podpory tepla z obnovitelných zdrojů podle tohoto zákona se za teplo z obnovitelných zdrojů považuje teplo vyrobené využitím obnovitelného zdroje.
(2)
Podpora tepla z obnovitelných zdrojů (dále jen „podpora tepla“) se uskutečňuje formou
a)
investiční podpory tepla, nebo
b)
provozní podpory tepla.
(3)
Provozní podpora tepla se uskutečňuje formou zeleného bonusu na teplo.
(4)
Investiční podpora tepla se uskutečňuje formou programů podpory ze státních nebo evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů.
(5)
Právo zvolit podporu tepla formou provozní podpory tepla má výrobce tepla, který vyrábí teplo z obnovitelných zdrojů podle § 24 využívající geotermální energii, energii biomasy nebo bioplynu s výjimkou skládkového a kalového plynu nebo teplo z obnovitelných zdrojů podle § 25a využívající geotermální energii nebo energii biomasy. Právo na podporu pro výrobny tepla uvedené do provozu od 1. ledna 2022 se vztahuje pouze na výrobny tepla, jejichž výrobní technologické celky nejsou v den uvedení do provozu podle prováděcího právního předpisu starší 5 let. Věta předchozí se nevztahuje na zdroj tepelné energie, v němž byla od 1. ledna 2022 provedena úplná náhrada fosilního paliva pro výrobu tepla obnovitelným zdrojem energie.
(6)
Výrobce tepla, který uplatňuje provozní podporu tepla, je povinen zaregistrovat přímo v systému operátora trhu provozní podporu tepla zeleným bonusem na teplo. Postup při registraci stanoví prováděcí právní předpis.
§ 24
Provozní podpora tepla
(1)
Právo na provozní podporu tepla podle tohoto zákona se vztahuje pouze na držitele licence na výrobu tepelné energie, který vyrábí tepelnou energii z obnovitelných zdrojů.
(2)
V případě výrobny tepla uvedené do provozu od
a)
1. ledna 2022 se provozní podpora tepla může vztahovat pouze na teplo z výrobny tepla umístěné na území České republiky spalující biomasu nebo využívající geotermální energii se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 200 kW, kde podporovaným teplem je teplo dodané z této výrobny tepla do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií; za výrobny tepla uvedené do provozu od 1. ledna 2022 se považují také zdroje tepelné energie, v nichž byla od 1. ledna 2022 provedena úplná náhrada fosilního paliva pro výrobu tepla obnovitelným zdrojem energie,
b)
1. ledna 2016 do 31. prosince 2021 se provozní podpora může vztahovat pouze na užitečné teplo z výrobny tepla umístěné na území České republiky využívající bioplyn vznikající z více než 70 % ze statkových hnojiv a vedlejších produktů živočišné výroby nebo z biologicky rozložitelného odpadu s instalovaným elektrickým výkonem do 500 kW, je-li při výrobě tepelné energie splněna minimální účinnost užití energie stanovená prováděcím právním předpisem.
(3)
Provozní podpora tepla se vztahuje na teplo vyrobené ve výrobně tepla
a)
splňující minimální účinnost energie stanovenou prováděcím právním předpisem, s výjimkou výroby tepla využívající geotermální energii,
b)
využívající biomasu nebo bioplyn z podporovaného druhu a parametrů obnovitelných zdrojů podle prováděcího právního předpisu,
c)
z pevných paliv z biomasy ve výrobně tepla s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nad 7,5 MW nebo z plynných paliv z biomasy ve výrobně tepla s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nad 2 MW se podpora tepla z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na teplo vyrobené z paliv z biomasy splňujících kritéria udržitelnosti pro paliva z biomasy a úspor emisí skleníkových plynů podle prováděcího právního předpisu, přičemž paliva z biomasy vyrobená z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů, vyjma paliv z biomasy vyrobených z tuhého komunálního odpadu, která nepodléhají ani kritériím úspor emisí skleníkových plynů,
d)
z biokapalin, které splňují kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovená prováděcím právním předpisem, přičemž biokapaliny vyrobené z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů, vyjma biokapalin vyrobených z tuhého komunálního odpadu, které nepodléhají ani kritériím úspor emisí skleníkových plynů,
e)
energetickým využitím komunálního odpadu, a to pouze na teplo vyrobené z biologicky rozložitelné části komunálního odpadu; v případě nevytříděného komunálního odpadu stanoví podíl biologicky rozložitelné a nerozložitelné části na energetickém obsahu komunálního odpadu prováděcí právní předpis.
(4)
Provozní podpora tepla se nevztahuje na
a)
neoprávněnou dodávku tepelné energie podle energetického zákona,
b)
teplo vyrobené výrobcem tepla, který neplní povinnosti podle § 27 odst. 3 nebo nesplní povinnost vůči operátorovi trhu podle § 27 odst. 5 písm. a),
c)
teplo naměřené měřicím zařízením, které zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobce tepla v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo chyby a poruchy měřicího zařízení,
d)
teplo vyrobené z bioplynu, na který byla uplatněna provozní podpora biometanu.
§ 25
Investiční podpora tepla
(1)
Investiční podpora tepla se vztahuje na výstavbu výrobny tepla z obnovitelných zdrojů nebo z odpadního tepla a na rozvodné tepelné zařízení2) z těchto výroben tepla na území České republiky s minimální účinností užití energie stanovenou prováděcím právním předpisem.
(2)
Vyhlašují-li organizační složky státu, kraje nebo obce programy podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, týkající se zcela nebo z části obnovitelných zdrojů, jsou povinny do výzvy k podání nabídek podle příslušných programů zařadit investiční podporu výstavby výrobny tepla z obnovitelných zdrojů a rozvodných tepelných zařízení2) z těchto výroben tepla.
(3)
V případě výstavby výrobny tepla z tepelných čerpadel se investiční podpora tepla vztahuje na výrobnu tepla splňující požadavky stanovené rozhodnutím Komise15).
(4)
V případě výstavby výrobny tepla z biokapalin se investiční podpora tepla vztahuje pouze na výrobnu tepla využívající jako paliva biokapaliny splňující kritéria udržitelnosti stanovená v prováděcím právním předpise. Splnění kritérií udržitelnosti biokapalin je povinen výrobce tepla doložit poskytovateli dotace do 30 dní po uvedení výrobny tepla do provozu.
(5)
Investiční podpora tepla se nevztahuje na solární systémy nebo systémy s tepelnými čerpadly, které by svým provozem zhoršily celkovou průměrnou roční účinnost stávajících účinných soustav zásobování tepelnou energií.
§ 25a
Udržovací podpora tepla
(1)
Úřad stanoví udržovací podporu tepla tak, aby došlo k vyrovnání rozdílu mezi
a)
měrnými provozními náklady při použití biomasy u výroben tepla spalujících biomasu nebo u výroben tepla nebo elektřiny společně spalujících obnovitelný zdroj a neobnovitelný zdroj a měrnými provozními náklady při použití tuhých fosilních paliv,
b)
měrnými provozními náklady a tržní cenou elektřiny a cenou tepla u výroben tepla využívající geotermální energii.
(2)
Rozsah a celkovou výši měrných provozních nákladů a způsob tvorby ceny tepla použité Úřadem pro stanovení výše udržovací podpory tepla podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Udržovací podpora tepla se vztahuje na množství tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií anebo v případě společného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje na poměrnou část dodaného tepla pocházející z obnovitelného zdroje vypočtenou způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.
(4)
Úřad meziročně upravuje výši udržovací podpory tepla na základě monitoringu provozních nákladů a tržní ceny elektřiny a ceny tepla a jejich změn.
(5)
Podmínkou vzniku práva na udržovací podporu tepla je registrace podpory v systému operátora trhu výrobcem, s výjimkou udržovací podpory tepla pro rok 2022. Pokud výrobce tepla v systému operátora trhu registruje udržovací podporu tepla do 31. prosince 2022, vznikne právo na udržovací podporu tepla za rok 2022 při splnění ostatních podmínek podpory, nejdříve ode dne 1. ledna 2022.
(6)
Udržovací podpora tepla není poskytována do
a)
předložení pravomocného usnesení podle § 35 odst. 8, pokud u výrobny tepla před registrací udržovací podpory tepla v systému operátora trhu bylo vedeno řízení o stanovení podmínek podpory z moci úřední, nebo
b)
předložení dokladu prokazujícího bezdlužnost v případě zjištěné nadměrné podpory u výrobny elektřiny před registrací udržovací podpory tepla v systému operátora trhu, kdy je uložena povinnost vrácení prostředků do státního rozpočtu podle § 35 odst. 5 písm. b).
(7)
Na udržovací podporu tepla dále platí požadavky, podmínky a pravidla uvedené v § 23 a 24.
§ 26
Zelený bonus na teplo
(1)
Zelený bonus na teplo je stanoven v Kč/GJ a poskytován pouze v ročním režimu.
(2)
Zúčtovacím obdobím pro úhradu zeleného bonusu na teplo je 1 měsíc nebo jeho celé násobky.
(3)
Pokud o to výrobce tepla požádá, je operátor trhu povinen, na základě vyúčtování podle odstavce 4, hradit výrobci zelený bonus na teplo.
(4)
Vyúčtování zeleného bonusu na teplo se uskutečňuje na základě naměřených hodnot
a)
dodaného tepla z výroben tepla do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií podle § 24 odst. 2 písm. a) a § 25a odst. 3 anebo poměrné části dodaného tepla pocházející z obnovitelného zdroje v případě společného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje podle § 25a odst. 3, nebo
b)
užitečného tepla pro výrobny tepla podle § 24 odst. 2 písm. b) evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního předpisu.
§ 26a
Výše zeleného bonusu na teplo
(1)
Úřad stanoví pro výrobny tepla podle § 24 výši zeleného bonusu na teplo tak, aby při podpoře tepla vyrobeného ve výrobnách tepla uvedených do provozu od 1. ledna 2022 byl součet diskontovaných peněžních toků za dobu životnosti výrobny tepla roven nule za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů a při zohlednění předpokládaných příjmů z prodeje elektřiny a tepla. Technické a ekonomické parametry a výši diskontní míry stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Úřad meziročně upravuje výši zeleného bonusu na teplo na základě monitoringu nákladů na pořízení paliva a tržní ceny elektřiny a ceny tepla a jejich změn.
(3)
Úřad stanoví v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok výši ročního zeleného bonusu na udržovací podporu tepla způsobem uvedeným v § 25a.
(4)
Úřad je povinen stanovit celkovou výši podpory tepla tak, aby pro rok, kdy je výrobna tepla uvedena do provozu, činil zelený bonus na teplo nejvýše pětinásobek průměrné výsledné ceny tepelné energie zveřejňované Úřadem stanovené jako průměr cen tepelné energie ze zemního plynu na úrovni výroby při výkonu nad 10 MWt za poslední tři ukončené kalendářní roky.
(5)
Při stanovení zelených bonusů na teplo postupuje Úřad podle zákona o cenách a výši podpory stanoví v cenovém výměru.
§ 26b
Přechodná transformační podpora tepla v soustavách zásobování tepelnou energií
(1)
Přechodná transformační podpora tepla v soustavách zásobování tepelnou energií (dále jen „přechodná transformační podpora tepla“) se vztahuje na teplo vyrobené ve výrobně tepla z neobnovitelných zdrojů, které bylo dodáno do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií umístěné na území České republiky, a na jehož výrobu byly výrobcem tepla z neobnovitelného zdroje nakoupeny a vyřazeny povolenky na emise skleníkových plynů podle jiného právního předpisu35).
(2)
Přechodná transformační podpora tepla se nevztahuje na teplo vymezené v nařízení vlády podle § 3.
§ 26c
Práva a povinnosti související s přechodnou transformační podporou tepla
(1)
Právo na přechodnou transformační podporu tepla se vztahuje na držitele licence na výrobu tepelné energie, který vyrábí teplo z neobnovitelného zdroje.
(2)
Výrobce tepla z neobnovitelného zdroje, který uplatňuje přechodnou transformační podporu tepla, je povinen zaregistrovat tuto podporu v systému operátora trhu. Postup při registraci stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Výrobce tepla z neobnovitelného zdroje je povinen předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé údaje týkající se identifikace výrobce tepla z neobnovitelného zdroje a výrobny tepla z neobnovitelného zdroje a údaje pro vyúčtování bonusu k transformaci výroby tepla podle § 26d odst. 7 a na vyžádání operátora trhu poskytnout další doplňující údaje; způsob předání údajů, rozsah údajů a termín předání a evidence údajů stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Výrobce tepla z neobnovitelného zdroje, který uplatňuje přechodnou transformační podporu tepla, je v případě výroby tepla z uhlí povinen úplnými a pravdivými údaji doložit závazek ukončit výrobu tepla z uhlí v dané výrobně tepla z neobnovitelného zdroje nejpozději do 31. prosince 2030 a po uvedeném datu zajistit výrobu tepla z jiných zdrojů energie než z uhlí. Způsob, rozsah a termín doložení závazku stanoví prováděcí právní předpis.
(5)
Výrobce tepla z neobnovitelného zdroje je v případě výroby tepla z uhlí povinen předávat operátorovi trhu s údaji pro vyúčtování bonusu k transformaci výroby tepla také úplné a pravdivé údaje o pokroku při plnění závazku uvedeného v odstavci 4. Způsob a rozsah údajů o pokroku plnění závazku uvedeného v odstavci 4 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 26d
Forma a výše přechodné transformační podpory tepla
(1)
Přechodná transformační podpora tepla se uskutečňuje formou bonusu k transformaci výroby tepla.
(2)
Bonus k transformaci výroby tepla je stanoven v Kč a je poskytován pouze v ročním režimu.
(3)
Zúčtovacím obdobím pro úhradu bonusu k transformaci výroby tepla je kalendářní rok.
(4)
Operátor trhu je na základě vyúčtování podle odstavce 7 a údajů podle § 26c odst. 3 až 5 povinen hradit bonus k transformaci výroby tepla výrobci tepla z neobnovitelného zdroje, který o tuto podporu požádá.
(5)
Výše bonusu k transformaci výroby tepla je stanovena jako součin rozdílu průměrné tržní ceny povolenky na emise skleníkových plynů stanovené Úřadem za kalendářní rok, za který se bonus k transformaci výroby tepla poskytuje, a ceny povolenky na emise skleníkových plynů zajištující přechod k transformaci výroby tepla stanovené nařízením vlády podle § 3 a množství povolenek na emise skleníkových plynů nakoupených a vyřazených výrobcem tepla z neobnovitelného zdroje podle jiného právního předpisu35) na pokrytí emisí skleníkových plynů z výroby tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií podle § 26b odst. 1 se zohledněním § 26b odst. 2 v kalendářním roce, za který se bonus k transformaci výroby tepla poskytuje. Průměrnou tržní cenu povolenky zveřejní Úřad na svých internetových stránkách do 31. ledna roku následujícího po roku, za který se bonus k transformaci výroby tepla poskytuje.
(6)
Výše bonusu stanoveného podle odstavce 5 nesmí překročit tři čtvrtiny součinu průměrné tržní ceny povolenky stanovené podle odstavce 5 a množství povolenek na emise skleníkových plynů nakoupených a vyřazených výrobcem tepla z neobnovitelného zdroje podle jiného právního předpisu35) na pokrytí emisí skleníkových plynů z výroby tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií podle § 26b odst. 1 se zohledněním § 26b odst. 2.
(7)
Vyúčtování bonusu k transformaci výroby tepla se uskutečňuje na základě informací o množství nakoupených a vyřazených povolenek na emise skleníkových plynů a dalších údajů evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního předpisu.
§ 26e
Účinná soustava zásobování tepelnou energií
(1)
Účinnou soustavou zásobování tepelnou energií je soustava zásobování tepelnou energií, do které bylo dodáno v kalendářním roce v období
a)
do 31. prosince 2027 alespoň 50 % tepelné energie z obnovitelných zdrojů, 50 % odpadního tepla, 75 % tepla z kombinované výroby elektřiny a tepla nebo 50 % tepla z kombinace uvedených možností,
b)
od 1. ledna 2028 alespoň 50 % tepelné energie z obnovitelných zdrojů, 50 % odpadního tepla, 50 % tepelné energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla, 80 % tepla z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo 50 % tepelné energie z kombinace uvedených možností, pokud podíl tepla z obnovitelných zdrojů činí alespoň 5 %,
c)
od 1. ledna 2035 alespoň 50 % tepelné energie z obnovitelných zdrojů, 50 % odpadního tepla, 50 % tepelné energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla nebo 80 % tepla z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, odpadního tepla a tepelné energie z obnovitelných zdrojů, pokud podíl odpadního tepla a tepelné energie z obnovitelných zdrojů činí alespoň 35 %,
d)
od 1. ledna 2040 alespoň 75 % tepelné energie z obnovitelných zdrojů, 75 % odpadního tepla, 75 % tepelné energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla nebo 95 % tepla z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, odpadního tepla a tepelné energie z obnovitelných zdrojů, pokud podíl odpadního tepla a tepelné energie z obnovitelných zdrojů činí alespoň 35 %,
e)
od 1. ledna 2045 alespoň 75 % tepelné energie z obnovitelných zdrojů, 75 % odpadního tepla nebo 75 % tepelné energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla,
f)
od 1. ledna 2050 pouze odpadní teplo a tepelná energie z obnovitelných zdrojů.
(2)
Účinnou soustavou zásobování tepelnou energií je také soustava zásobování tepelnou energií, ve které množství emisí skleníkových plynů na jednotku tepelné energie dodané zákazníkům nepřesáhlo v kalendářním roce v období od
a)
1. ledna 2028 150 g/kWh,
b)
1. ledna 2035 100 g/kWh,
c)
1. ledna 2045 50 g/kWh,
d)
1. ledna 2050 0 g/kWh.
(3)
Způsob stanovení množství emisí skleníkových plynů na jednotku tepelné energie dodané zákazníkům v soustavě zásobování tepelnou energií stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Je-li vystavěna nová soustava zásobování tepelnou energií nebo provedena rekonstrukce soustavy zásobování tepelnou energií, jejíž náklady přesáhnou 50 % investičních nákladů na výstavbu nové srovnatelné soustavy zásobování tepelnou energií (dále jen „podstatná rekonstrukce“), je účinnou soustavou zásobování tepelnou energií soustava, která splňuje podmínky podle odstavce 1 nebo 2, pokud po uvedení nové soustavy zásobování tepelnou energií do provozu nebo provedení podstatné rekonstrukce soustavy zásobování tepelnou energií současně
a)
ve zdrojích tepelné energie, ze kterých je dodávána tepelná energie do podstatně zrekonstruované soustavy zásobování tepelnou energií, nedošlo ke zvýšení spotřeby fosilních paliv jiných než zemního plynu ve srovnání s průměrnou roční spotřebou těchto paliv za tři kalendářní roky plného provozu před provedením podstatné rekonstrukce soustavy zásobování tepelnou energií a
b)
nebyl k soustavě zásobování tepelnou energií připojený žádný nový zdroj tepelné energie, ve kterém se spotřebovává jiné fosilní palivo než zemní plyn, pokud je nová soustava zásobování tepelnou energií vystavěna nebo je provedena podstatná rekonstrukce soustavy zásobování tepelnou energií do 31. prosince 2030.
(5)
Úřad eviduje účinné soustavy zásobování tepelnou energií a zveřejňuje je na svých internetových stránkách do 30. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který se vyhodnocuje splnění podmínek pro účinnou soustavu zásobování tepelnou energií. Úřad dále zveřejní na svých internetových stránkách soustavy zásobování tepelnou energií, do kterých je dodávána tepelná energie ze zdrojů tepelné energie se souhrnným instalovaným výkonem vyšším než 5 MWt, které nejsou účinnými soustavami zásobování tepelnou energií a pro které nebyl Úřadem schválen plán na zajištění účinnější spotřeby primární energie, snížení distribučních ztrát a zvýšení podílu tepelné energie z obnovitelných zdrojů na dodávce tepelné energie (dále jen „plán transformace“).
§ 26f
Povinnosti provozovatele soustavy zásobování tepelnou energií
(1)
Provozovatel soustavy zásobování tepelnou energií je povinen poskytnout Úřadu do 28. února kalendářního roku pravdivé a úplné údaje za předchozí kalendářní rok pro posouzení, zda je soustava zásobování tepelnou energií účinnou soustavou zásobování tepelnou energií.
(2)
Provozovatel soustavy zásobování tepelnou energií, do které je dodávána tepelná energie ze zdrojů tepelné energie se souhrnným instalovaným výkonem vyšším než 5 MWt a která není v roce 2025 nebo v každém pátém následujícím roce účinnou soustavou zásobování tepelnou energií, je povinen vypracovat a do 30. září následujícího kalendářního roku předložit ke schválení Úřadu plán transformace. Provozuje-li soustavu zásobování tepelnou energií více provozovatelů společně, předkládají jeden společný plán transformace.
(3)
Úřad plán transformace schválí, jestliže navrhovaná opatření zajišťují splnění podmínek pro účinnou soustavu zásobování tepelnou energií do 10 let od předložení plánu transformace Úřadu ke schválení.
(4)
Pokud Úřad plán transformace neschválí, uvede důvody, pro které plán transformace neschválil, a uloží provozovateli soustavy zásobování tepelnou energií jeho přepracování a opětovné předložení Úřadu ke schválení v přiměřené lhůtě.
(5)
Provozovatel soustavy zásobování tepelnou energií je povinen se schváleným plánem transformace řídit. Zjistí-li provozovatel soustavy zásobování tepelnou energií, že není schopen řídit se schváleným plánem transformace nebo že tento plán již nezajišťuje splnění podmínek pro účinnou soustavu zásobování tepelnou energií, je povinen o tom do 30 dnů informovat Úřad včetně uvedení důvodů a do 6 měsíců předložit Úřadu nový plán transformace ke schválení.
(6)
Provozovatel soustavy zásobování tepelnou energií, pro kterou Úřad schválil plán transformace a která v předcházejícím kalendářním roce nebyla účinnou soustavou zásobování tepelnou energií, informuje Úřad do 30. června kalendářního roku o pokroku při plnění plánu transformace za předcházející kalendářní rok.
§ 27
Práva a povinnosti subjektů na trhu s teplem a s provozní podporou tepla
(1)
Držitel licence na rozvod tepelné energie16) v soustavě zásobování tepelnou energií s celkovým tepelným výkonem zdrojů tepelné energie nad 25 MWt je povinen od výrobce tepla vykupovat teplo vyrobené z obnovitelných zdrojů nebo z odpadního tepla a za tím účelem umožnit připojení výrobny tepla k rozvodnému tepelnému zařízení. Povinnost výkupu se vztahuje pouze na množství tepla, které neohrozí spolehlivý a bezpečný provoz dotčené soustavy zásobování tepelnou energií nebo její části nebo neomezí využití obnovitelných zdrojů nebo odpadního tepla v jiném zdroji tepelné energie připojeném k rozvodnému tepelnému zařízení.
(2)
Povinnost umožnit připojení výrobny tepla a výkupu tepla nevzniká,
a)
pokud výrobce tepla není držitelem licence na výrobu tepelné energie podle energetického zákona,
b)
pokud je rozvodné tepelné zařízení součástí účinné soustavy zásobování tepelnou energií,
c)
pokud by došlo ke zvýšení celkových nákladů na pořízení tepla pro stávající odběratele držitele licence na rozvod tepelné energie, nebo
d)
pokud parametry teplonosné látky neodpovídají parametrům v rozvodném tepelném zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v místě připojení.
(3)
Výrobce tepla je povinen zajistit měření
a)
dodaného tepla do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě podpory podle § 24 odst. 2 písm. a) nebo § 25a způsobem podle prováděcího právního předpisu, nebo
b)
užitečného tepla v případě podpory podle § 24 odst. 2 písm. b) způsobem podle prováděcího právního předpisu.
(4)
Výrobce tepla je povinen zaregistrovat místo předání vyrobeného tepla z výrobny tepla vyrábějící teplo z obnovitelných zdrojů do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě výroben tepla podle § 24 odst. 2 písm. a) a § 25a nebo užitečného tepla v případě výroben tepla podle § 24 odst. 2 písm. b), ke kterému vzniká nárok na provozní podporu tepla podle tohoto zákona, v systému operátora trhu a dále registrovat všechny změny v těchto údajích podle prováděcího právního předpisu.
(5)
Výrobce tepla je povinen
a)
předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené hodnoty tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě výrobny tepla podle § 24 odst. 2 písm. a) a § 25a nebo užitečného tepla v případě výrobny tepla podle § 24 odst. 2 písm. b) a jejich evidenci a údaje týkající se identifikace výrobce tepla a výrobny tepla a na vyžádání operátora trhu poskytnout další doplňující informace týkající se předávaných údajů; způsob předání údajů, rozsah údajů a termín předání a evidence údajů stanoví prováděcí právní předpis,
b)
vykazovat operátorovi trhu a na vyžádání též Úřadu, Státní energetické inspekci (dále jen „Inspekce“) a ministerstvu, v případě společného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje zvlášť množství tepla z obnovitelného zdroje a zvlášť množství tepla z neobnovitelného zdroje, skutečné nabytí množství obnovitelného zdroje a jeho kvalitu a skutečné využití veškerého nabytého množství obnovitelného zdroje pro účely výroby tepla způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis.
(6)
Výrobce tepla je dále povinen
a)
udržovat a provozovat měřidlo s platným ověřením podle zákona o metrologii,
b)
zdržet se jakýchkoli neoprávněných zásahů do zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo do měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství.
Díl 2
Podpora biometanu
§ 27a
Podpora biometanu a forma podpory
(1)
Podpora biometanu formou zeleného bonusu na biometan se poskytuje na biometan vyrobený ve výrobně biometanu na území České republiky připojené k distribuční nebo přepravní soustavě24) České republiky nebo dodaný do čerpací stanice nebo výdejní jednotky25), která je přímo připojená k výrobně biometanu. U výroben biometanu uvedených do provozu od 1. ledna 2026 se podpora biometanu poskytuje pouze formou aukčního bonusu na biometan vyrobený ve výrobně biometanu s energetickým výkonem do hodnoty stanovené v nařízení vlády podle § 3 umístěné na území České republiky, která je připojena k plynárenské soustavě České republiky a ze které výrobce biometanu dodává plyn povinně vykupujícímu plyn.
(2)
Podpora biometanu se vztahuje na biometan vyrobený ve výrobně biometanu
a)
v souladu s požadavky na kvalitu biometanu a odorizaci stanovenými prováděcím právním předpisem,
b)
z paliv z biomasy splňující kritéria udržitelnosti pro paliva z biomasy a úspor emisí skleníkových plynů podle prováděcího právního předpisu; paliva z biomasy vyrobená z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů,
c)
využívající biomasu nebo bioplyn z podporovaného druhu a parametrů obnovitelných zdrojů podle prováděcího právního předpisu,
d)
provozované držitelem licence na výrobu plynu,
e)
s výrobními technologickými celky, které nejsou v den uvedení do provozu starší 5 let; to platí pro výrobnu biometanu, která nevznikla úpravou výrobny elektřiny využívající bioplyn,
f)
z biokapalin, které splňují kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovená prováděcím právním předpisem, přičemž biokapaliny vyrobené z odpadů a zbytků jiných než zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví musí splňovat pouze kritéria úspor emisí skleníkových plynů, vyjma biokaplin vyrobených z tuhého komunálního odpadu, které nepodléhají ani kritériím úspor emisí skleníkových plynů.
(3)
Podpora biometanu se nevztahuje na
a)
neoprávněnou distribuci biometanu v distribuční soustavě nebo neoprávněnou přepravu biometanu v přepravní soustavě podle jiného právního předpisu26), nebo
b)
biometan naměřený měřicím zařízením, které zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobce biometanu v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo chyby a poruchy měřicího zařízení.
§ 27b
Zelený bonus na biometan
(1)
Zelený bonus na biometan je stanoven v Kč/MWh spalného tepla a je poskytován v ročním režimu.
(2)
Zúčtovacím obdobím pro úhradu zeleného bonusu na biometan je 1 měsíc.
(3)
Pokud není výrobce biometanu subjektem zúčtování27) nebo nepřenesl odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování, je vykupující biometanu povinen převzít odpovědnost za odchylku28).
(4)
Pokud o to výrobce biometanu požádá, je operátor trhu povinen na základě vyúčtování podle odstavce 5 hradit výrobci biometanu zelený bonus na biometan.
(5)
Vyúčtování zeleného bonusu na biometan se uskutečňuje na základě naměřených hodnot a vykázaných údajů předaných výrobcem biometanu a provozovatelem přepravní nebo distribuční soustavy operátorovi trhu v rozsahu, způsobem a termínu podle prováděcího právního předpisu. Nepředá-li výrobce biometanu operátorovi trhu naměřené hodnoty a vykázané údaje podle věty první, nárok na úhradu zeleného bonusu na biometan nevzniká.
§ 27ba
Aukční bonus na biometan
(1)
Aukční bonus na biometan je stanoven v Kč/MWh spalného tepla a je poskytován v měsíčním režimu.
(2)
Zúčtovacím obdobím pro úhradu aukčního bonusu na biometan je 1 měsíc.
(3)
Pokud o to výrobce biometanu požádá, je operátor trhu povinen na základě vyúčtování podle odstavce 4 hradit výrobci biometanu aukční bonus na biometan.
(4)
Vyúčtování aukčního bonusu na biometan se uskutečňuje na základě naměřených hodnot a vykázaných údajů předaných výrobcem biometanu a provozovatelem přepravní nebo distribuční soustavy operátorovi trhu v rozsahu, způsobem a termínu podle prováděcího právního předpisu. Nepředá-li výrobce biometanu operátorovi trhu naměřené hodnoty a vykázané údaje podle věty první nebo nesplní-li podmínky stanovené v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce, nárok na úhradu aukčního bonusu na biometan nevzniká.
(5)
V případě, kdy je u podpory aukčním bonusem na biometan dosaženo vyšší měsíční jednotkové ceny plynu, než je referenční aukční cena, nárok na podporu v daném měsíci nevzniká a výrobce biometanu je povinen uhradit rozdíl mezi měsíční jednotkovou cenou plynu a referenční aukční cenou operátorovi trhu.
§ 27bb
Vyhlášení aukce na podporu biometanu
(1)
Ministerstvo vyhlašuje aukci na podporu biometanu a ve vyhlášení aukce stanoví
a)
lhůtu pro podání nabídky, která nesmí být kratší než 2 měsíce ode dne vyhlášení aukce,
b)
náležitosti nabídky, kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu,
c)
celkovou hodnotu soutěženého energetického výkonu a výkonové rozmezí výroben biometanu,
d)
minimální podíl pokročilého biometanu na celkovém množství biometanu vyrobeného za vykazované období,
e)
maximální výslednou výši produkce emisí skleníkových plynů vyrobeného biometanu za vykazované období,
f)
lhůtu pro uvedení výrobny biometanu do provozu,
g)
formu a způsob podání nabídky,
h)
výši finanční jistoty, její formu, způsob a lhůty prokázání jednotlivých částí finanční jistoty,
i)
pravidla pro hodnocení nabídek,
j)
způsob a formu sdělení vyhodnocení nabídek a výsledek aukce předkladatelům nabídek,
k)
důvody pro zrušení aukce,
l)
způsob a postup úhrady rozdílu mezi měsíční jednotkovou cenou plynu a referenční aukční cenou operátorovi trhu v případě, kdy je dosaženo vyšší měsíční jednotkové ceny plynu, než je referenční aukční cena,
m)
měsíční minimální množství plynu dodané povinně vykupujícímu plyn,
n)
podmínky, požadavky a kritéria na výrobnu biometanu a předkladatele nabídky.
(2)
Ministerstvo může ve vyhlášení aukce ve spolupráci s Úřadem stanovit maximální referenční aukční cenu a postup pro meziroční úpravu výše referenční aukční ceny.
§ 27bc
Finanční jistota
(1)
Předkladatel nabídky je povinen prokázat jednotlivé části finanční jistoty ve lhůtě a výši stanovené ve vyhlášení aukce.
(2)
Finanční jistota může být poskytnuta
a)
složením peněžních prostředků na zvláštní účet ministerstva, nebo
b)
bankovní zárukou, kterou přijalo ministerstvo.
§ 27bd
Vyhodnocení nabídek
Pro vyhodnocení nabídek u aukce na podporu biometanu ministerstvem se § 10c použije obdobně.
§ 27be
Rozhodnutí o udělení nebo neudělení práva na podporu z aukce
(1)
Pokud předkladatel nabídky, která uspěla v aukci, ve lhůtě stanovené ve zprávě prokáže druhou část finanční jistoty, ministerstvo do 30 dnů ode dne uplynutí této lhůty vydá rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce. Pokud předkladatel této nabídky neprokáže druhou část finanční jistoty ve lhůtě stanovené ve zprávě, ministerstvo vyzve k prokázání druhé části finanční jistoty dalšího předkladatele nabídky, která splnila podmínky stanovené ve vyhlášení aukce, a to v pořadí, které vyplývá ze zprávy.
(2)
V rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce se kromě obecných náležitostí rozhodnutí stanovených správním řádem ve výroku uvede
a)
identifikace výrobny biometanu včetně energetického výkonu a druhu podporovaného zdroje energie,
b)
energetický výkon výrobny biometanu, v jehož rozsahu vzniká právo na podporu z aukce, je-li odlišný od energetického výkonu podle písmene a),
c)
minimální podíl pokročilého biometanu na celkovém množství biometanu vyrobeného za vykazované období,
d)
maximální výsledná výše produkce emisí skleníkových plynů vyrobeného biometanu za vykazované období,
e)
referenční aukční cena,
f)
lhůta pro uvedení výrobny biometanu do provozu,
g)
způsob a postup úhrady rozdílu mezi měsíční jednotkovou cenou plynu a referenční aukční cenou operátorovi trhu v případě, kdy je dosaženo vyšší měsíční jednotkové ceny plynu, než je referenční aukční cena,
h)
měsíční minimální množství plynu dodané povinně vykupujícímu plyn.
(3)
Předkladatel nabídky, kterému bylo uděleno právo na podporu z aukce, je povinen uvést výrobnu biometanu do provozu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce a vyrábět biometan za podmínek stanovených tímto zákonem a rozhodnutím o udělení práva na podporu z aukce.
(4)
Povinnost uvést výrobnu biometanu do provozu podle odstavce 3 se považuje za splněnou, pokud
a)
předkladatel nabídky uvede ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce do provozu výrobnu biometanu, jejíž energetický výkon je nejvýše o 20 % nižší nebo je vyšší než energetický výkon výrobny biometanu podle její identifikace v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce,
b)
skutečná výše energetického výkonu spadá do výkonového rozmezí výroben biometanu stanoveného ve vyhlášení aukce a
c)
předkladatel nabídky oznámí ministerstvu nejpozději v den uvedení výrobny biometanu do provozu skutečnou výši energetického výkonu.
(5)
Ministerstvo změní rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce neprodleně poté, co se dozví o uvedení do provozu výrobny biometanu podle odstavce 4. Právo na podporu z aukce vzniká v případě výrobny biometanu s energetickým výkonem, který je oproti energetickému výkonu výrobny biometanu podle její původní identifikace v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce
a)
nižší, v rozsahu odpovídajícím skutečné výši energetického výkonu,
b)
vyšší, v rozsahu odpovídajícím energetickému výkonu výrobny biometanu podle její původní identifikace v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce.
(6)
Předkladateli nabídky, která neuspěla v aukci, ministerstvo vydá rozhodnutí o neudělení práva na podporu z aukce. Proti rozhodnutí ministerstva nelze podat rozklad.
§ 27bf
Použití finanční jistoty a odnětí práva na podporu z aukce
Pro použití finanční jistoty a odnětí práva na podporu z aukce se u aukce na podporu biometanu § 10e použije obdobně.
§ 27bg
Povinně vykupující plyn
(1)
Povinně vykupující plyn je povinen
a)
uzavřít smlouvu o dodávce plynu s výrobcem biometanu a vykupovat plyn za měsíční jednotkovou cenu plynu, na který se vztahuje podpora biometanu formou aukčního bonusu, a
b)
převzít odpovědnost za odchylku28) v předávacím místě výroby biometanu.
(2)
Ministerstvo vybere minimálně na 3 roky povinně vykupujícího plyn a tuto informaci spolu se způsobem stanovení měsíční jednotkové ceny plynu zveřejňuje na internetových stránkách.
§ 27c
Výše zeleného bonusu na biometan
(1)
Úřad stanoví v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok výši ročního zeleného bonusu na pokročilý biometan tak, aby součet diskontovaných peněžních toků za dobu životnosti výrobny biometanu byl roven nule za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů a při zohlednění předpokládaných příjmů z prodeje biometanu. Úřad může stanovit samostatně výši ročního zeleného bonusu na pokročilý biometan a na ostatní biometan. Technické a ekonomické parametry a výši diskontní míry stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Úřad meziročně upravuje výši zeleného bonusu na biometan na základě monitoringu nákladů na pořízení paliva a ceny zemního plynu a jejich změn.
(3)
Úřad je povinen stanovit celkovou výši podpory biometanu tak, aby pro rok, kdy je výrobna biometanu uvedena do provozu, činil zelený bonus na biometan nejvýše pětinásobek průměrné tržní ceny plynu na vnitrodenním trhu s plynem organizovaném operátorem trhu stanovený jako průměr z hodnot ročních vážených průměrných cen za každý ukončený kalendářní rok v posledních třech letech.
(4)
Při stanovení zelených bonusů na biometan postupuje Úřad podle zákona o cenách a výši podpory stanoví v cenovém výměru.
§ 27d
Práva a povinnosti osob na trhu s biometanem
(1)
Provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo jiný výrobce plynu jsou povinni přednostně připojit výrobnu biometanu za účelem přístupu k jimi provozovanému plynárenskému zařízení, a to v nejbližším místě připojení, pokud o to výrobce biometanu požádá a splňuje podmínky připojení stanovené jiným právním předpisem29). Tato povinnost nevzniká v případě nedostatku kapacity plynárenského zařízení, ke kterému by měla být výrobna biometanu připojena, nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské soustavy. Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nebo jiný výrobce plynu je povinen zaregistrovat předávací místo výrobny biometanu připojené k jím provozovanému plynárenskému zařízení jako výrobní předávací místo v systému operátora trhu a dále registrovat všechny změny v těchto údajích v rozsahu podle jiného právního předpisu. Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je dále povinen předávat do systému operátora trhu naměřené hodnoty množství vyrobeného biometanu v předávacím místě způsobem a v termínech stanovených prováděcím právním předpisem.
(2)
Provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo jiný výrobce plynu jsou povinni na vyžádání výrobce biometanu poskytnout informace nezbytné pro připojení výrobny biometanu podle odstavce 1, odhad nákladů souvisejících s tímto připojením, lhůty pro přijetí a vyřízení žádosti o toto připojení a odhad doby nezbytné pro provedení tohoto připojení.
(3)
Výrobce biometanu je povinen na svůj náklad zajistit měření množství, kvality a tlaku vyrobeného biometanu v předávacím místě výrobny biometanu k plynárenskému zařízení, k němuž je výrobna biometanu připojena, a předávat tyto údaje provozovateli plynárenského zařízení a operátorovi trhu, a to způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. Způsob a rozsah měření biometanu, požadavky na kvalitu biometanu, odorizaci a tlak vyrobeného biometanu stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Výrobce biometanu je povinen předávat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé údaje související s výrobnou a výrobou biometanu a o surovinách využitých pro výrobu biometanu a splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, a to v rozsahu, způsobem a termínu stanoveném prováděcím právním předpisem.
(5)
Výrobce biometanu, který uplatňuje právo na podporu formou zeleného bonusu na biometan vyrobený ve výrobně biometanu uvedené do provozu od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2025 a dodaný do čerpací stanice nebo výdejní jednotky přímo připojené k výrobně biometanu bez využití plynárenské soustavy, je povinen
a)
na svůj náklad zajistit měření množství takto dodaného biometanu stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii,
b)
předat operátorovi trhu elektronickou formou údaje o množství vyrobeného biometanu dodaného do čerpací stanice nebo výdejní jednotky s rozdělením na pokročilý a ostatní biometan a údaje o surovinách využitých pro výrobu biometanu v rozsahu, termínech a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.
(6)
Výrobce biometanu je dále povinen
a)
udržovat a provozovat měřicí zařízení s platným ověřením podle zákona o metrologii,
b)
zdržet se jakýchkoli neoprávněných zásahů do zajištění proti neoprávněné manipulaci, do měřicího zařízení nebo do jeho součástí a příslušenství.
(7)
Výrobce biometanu je povinen předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené hodnoty množství biometanu a údaje týkající se identifikace výrobce biometanu a výrobny biometanu a na vyžádání operátora trhu poskytnout další doplňující informace týkající se předávaných údajů. Způsob, rozsah a termín předání naměřených hodnot množství biometanu a údajů týkajících se identifikace výrobce biometanu a výrobny biometanu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 27e
Podmínky podpory biometanu
(1)
Výrobce biometanu, který uplatňuje právo na podporu formou zeleného bonusu na biometan, je povinen
a)
u výrobny biometanu, která vznikla úpravou výrobny elektřiny využívající bioplyn, dodržovat podíl pokročilého biometanu na celkovém vyrobeném biometanu za vykazované období alespoň ve výši 35 %,
b)
u výrobny biometanu, která nevznikla úpravou výrobny elektřiny využívající bioplyn, dodržovat podíl pokročilého biometanu na celkovém vyrobeném biometanu za vykazované období alespoň ve výši 45 %.
(2)
Výrobce biometanu, který uplatňuje právo na podporu formou zeleného bonusu na biometan, je povinen zaregistrovat výrobnu biometanu uvedenou do provozu od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2025, která není připojena k distribuční nebo přepravní soustavě České republiky, v systému operátora trhu a dále registrovat všechny změny těchto údajů v rozsahu podle jiného právního předpisu30).
(3)
Výrobce biometanu, který uplatňuje právo na podporu formou aukčního bonusu na biometan je povinen
a)
dodržovat minimální podíl pokročilého biometanu na celkovém vyrobeném biometanu a dodržovat maximální výslednou produkci emisí skleníkových plynů za vykazované období ve výši podle rozhodnutí o udělení práva na podporu biometanu z aukce,
b)
dodávat plyn povinně vykupujícím plyn na základě smlouvy o dodávce plynu.
HLAVA VI
FINANCOVÁNÍ PODPORY
§ 28
Financování podpory
(1)
Náklady na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanu jsou hrazeny prostřednictvím operátora trhu z finančních prostředků, které jsou tvořeny
a)
tržbami z plateb složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny,
b)
tržbami z plateb v případě, že je dosaženo vyšší čtvrthodinové ceny, než je výkupní cena, referenční výkupní cena nebo referenční aukční cena nebo kdy je dosaženo vyšší očekávané průměrné roční čtvrthodinové ceny, než je referenční aukční cena v případě vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,
c)
prostředky z finanční jistoty,
d)
dotací z prostředků státního rozpočtu podle odstavce 3,
e)
výnosy z dražeb povolenek podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů realizovanými prostřednictvím kapitoly ministerstva,
f)
kladným rozdílem mezi očekávanou tržní cenou elektřiny z nízkouhlíkové výrobny na organizovaných trzích a realizační cenou podle § 9 odst. 3 zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice,
g)
výnosy z aukcí záruk původu energie podle § 45g v případě záruk původu energie vydaných na účet České republiky podle § 45a odst. 2.
(2)
Operátor trhu má právo na úhradu nákladů na podporu elektřiny, provozní podporu tepla přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanu.
(3)
Vláda stanoví svým usnesením prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace na úhradu složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny, na úhradu provozní podpory tepla, přechodné transformační podpory tepla a podpory biometanu, a to do 30. září kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, pro který Úřad stanoví složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny. Prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace vláda stanoví na základě finančních prostředků uvedených v odstavci 1 písm. a), b), c), e), f) a g), a to tak, aby spolu s nimi pokryly celkové předpokládané finanční prostředky na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanu. Vláda může stanovit prostředky pro poskytnutí dotace na úhradu složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny v dělení podle napěťových hladin a v případě napěťové hladiny nízkého napětí i v dělení podle kategorií zákazníků. V takovém případě zohlední Úřad při stanovení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny různou výši dotace podle napěťových hladin nebo kategorií zákazníků. Vláda může usnesení podle věty první změnit; věta druhá se v takovém případě použije obdobně. Změní-li vláda usnesení podle věty první, změní Úřad cenový výměr na daný rok nebo jeho zbývající část, pokud je to nezbytné, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy vláda své usnesení změnila.
(4)
Úřad stanoví složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny pro
a)
předávací místa s přenosovou nebo distribuční soustavou na napěťové hladině velmi vysokého napětí a vysokého napětí v Kč/MW/měsíc podle sjednaného rezervovaného příkonu v předávacím místě ve smlouvě o připojení31); rezervovaný příkon je možné sjednat v rozsahu od nejvyššího rezervovaného příkonu ze všech míst připojení tvořících dané předávací místo do součtu rezervovaných příkonů všech míst připojení tvořících dané předávací místo, a
b)
předávací místa s distribuční soustavou na napěťové hladině nízkého napětí v Kč/A/měsíc podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem v předávacím místě a podle prostředků pro poskytnutí dotace na jednotlivé kategorie zákazníků; v případě, že předávací místo není vybaveno hlavním jističem před elektroměrem, použije se jmenovitá proudová hodnota nejbližšího předřazeného jistícího prvku.
(5)
Při stanovení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny pro následující kalendářní rok Úřad bere v úvahu rozdíly mezi skutečně vynaloženými náklady a výnosy na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanu za uplynulý kalendářní rok.
(6)
Peněžní prostředky určené na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanu vede operátor trhu odděleně na zvláštních účtech u banky nebo pobočky zahraniční banky na území České republiky.
(7)
Úřad poskytuje operátorovi trhu a ministerstvu údaje o držitelích licencí a údaje z vydaných rozhodnutí o udělení nebo změně licence a další informace předané výrobci, výrobci tepla a výrobci biometanu Úřadu v souvislosti se změnami výroben elektřiny, výroben tepla a výroben biometanu.
(8)
Ministerstvo poskytuje operátorovi trhu údaje o držitelích osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a osvědčení o původu elektřiny z druhotných zdrojů a výrobnách, na které bylo toto osvědčení vydáno, včetně změn, a údaje z rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce v rozsahu nezbytném pro jeho činnost.
(9)
Operátor trhu poskytuje povinně vykupujícímu
a)
údaje podle odstavce 7, a to bez zbytečného odkladu po jejich obdržení od Úřadu,
b)
informaci o tom, že výrobce uplatňuje podporu elektřiny formou výkupní ceny pro výrobnu elektřiny, u které nastala některá ze skutečností podle § 8 odst. 1, a to bez zbytečného odkladu poté, co se o ní dozví.
(10)
Skutečně vynaloženými náklady operátora trhu na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanu je součet těchto částek,
a)
vyplacené peněžní prostředky výrobcům, výrobcům tepla, výrobcům tepla z neobnovitelného zdroje, výrobcům biometanu a povinně vykupujícím na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanu,
b)
finanční náklady související s podporou elektřiny, provozní podporou tepla, přechodnou transformační podporou tepla a podporou biometanu a daňová povinnost z neuznané části úroků z půjček od spojených osob,
c)
peněžní prostředky související se správními a soudními řízeními, které se týkají podpory elektřiny, provozní podpory tepla, přechodné transformační podpory tepla a podpory biometanu a financování podpory,
d)
další náklady související s podporou elektřiny, provozní podporou tepla, přechodnou transformační podporou tepla a podporou biometanu podle právních předpisů upravujících účetnictví.
(11)
Skutečnými výnosy operátora trhu na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporou biometanu je součet těchto částek:
a)
uhrazené peněžní prostředky podle odstavce 1,
b)
finanční výnosy uhrazené v souvislosti s podporou elektřiny, provozní podporou tepla, přechodnou transformační podporou tepla a podporou biometanu,
c)
peněžní prostředky související se správními a soudními řízeními, které se týkají podpory elektřiny, provozní podpory tepla, přechodné transformační podpory tepla a podpory biometanu a financování podpory,
d)
další výnosy související s podporou elektřiny, provozní podporou tepla, přechodnou transformační podporou tepla a podporou biometanu podle právních předpisů upravujících účetnictví.
(12)
Náklady uvedené v odstavci 10 písm. a) až c) a výnosy uvedené v odstavci 11 písm. a) až c), které přísluší k podpoře elektřiny, jsou zahrnuty do stanovení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny.
§ 28a
Způsob a postup úhrady plateb složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny
(1)
Platba složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny (dále jen „platba na podporu elektřiny“) se účtuje v poměru počtu dní, kdy existuje dané předávací místo v kalendářním měsíci, k počtu dní v kalendářním měsíci.
(2)
Zákazník hradí za zúčtovací období platbu na podporu elektřiny ve výši součinu jednotkové složky ceny služby distribuční soustavy nebo jednotkové složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny stanovené Úřadem a velikosti sjednaného rezervovaného příkonu v jednotlivých předávacích místech tvořených hlavními vedeními nebo v případě odběru elektřiny na hladině nízkého napětí jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem v předávacím místě. Maximální platba na podporu elektřiny zákazníka za odběrné místo za zúčtovací období je určena součinem částky 495 Kč/MWh a celkového odebraného množství elektřiny z přenosové nebo distribuční soustavy ve všech předávacích místech odběrného místa nebo výrobny elektřiny za zúčtovací období. V případě, že došlo v rámci zúčtovacího období ke změně složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny podle § 28 odst. 4, hradí zákazník za zúčtovací období platbu na podporu elektřiny podle vět první a druhé stanovenou samostatně za jednotlivé části zúčtovacího období s odlišnou složkou ceny služby distribuční soustavy a složkou ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny.
(3)
Provozovatel lokální distribuční soustavy hradí provozovateli distribuční soustavy, ke které je lokální distribuční soustava připojena (dále jen „nadřazená distribuční soustava“), platby na podporu elektřiny od účastníků trhu s elektřinou, jejichž zařízení9) jsou připojena k lokální distribuční soustavě tohoto provozovatele. Provozovatel lokální distribuční soustavy dále hradí provozovateli nadřazené distribuční soustavy platby ve výši rozdílu plateb odpovídající velikosti souhrnu sjednaného rezervovaného příkonu ve všech předávacích místech tvořených hlavními vedeními lokální distribuční soustavy s nadřazenou distribuční soustavou a souhrnu plateb hrazených účastníky trhu s elektřinou, jejichž zařízení jsou připojena k této lokální distribuční soustavě. Maximální platba na podporu elektřiny podle věty druhé za zúčtovací období je určena součinem částky 495 Kč/MWh a celkového množství elektřiny vstupujícího do lokální distribuční soustavy z nadřazené distribuční soustavy a od účastníků trhu s elektřinou sníženého o množství elektřiny odebrané zákazníkem z lokální distribuční soustavy, za které se hradí platba na podporu elektřiny podle odstavce 2, a o množství elektřiny vystupující z lokální distribuční soustavy do jiné distribuční soustavy. V případě, že došlo v rámci zúčtovacího období ke změně složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny podle § 28 odst. 4, hradí provozovatel lokální distribuční soustavy za zúčtovací období platbu na podporu elektřiny podle vět první až třetí stanovenou samostatně za jednotlivé části zúčtovacího období s odlišnou složkou ceny služby distribuční soustavy a složkou ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny.
(4)
Je-li zařízení účastníka trhu s elektřinou připojeno k přenosové nebo distribuční soustavě hlavním i záložním vedením, použije se pro vyhodnocení maximální platby na podporu elektřiny podle odstavců 2 a 3 součet množství elektřiny odebraného prostřednictvím hlavních a záložních vedení v daném zúčtovacím období.
(5)
Pro výpočet maximální platby na podporu elektřiny podle odstavců 2 a 3 se do celkového množství elektřiny nezahrnuje množství elektřiny odebrané přečerpávacími vodními elektrárnami, odebrané pro technologickou vlastní spotřebu elektřiny pro výrobu elektřiny nebo pro výrobu elektřiny a tepla, dodané prostřednictvím distribuční soustavy do distribuční soustavy umístěné v jiném členském státě Evropské unie, spotřebované provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy na krytí ztrát v jím provozované soustavě a množství trakční elektrické energie spotřebované při provozování drážní dopravy na dráze železniční, tramvajové, trolejbusové a lanové a množství elektřiny, které bylo provozovatelem zařízení pro ukládání elektřiny, výrobcem elektřiny nebo zákazníkem odebráno z přenosové soustavy nebo distribuční soustavy pro ukládání elektřiny a zpětně dodáno do přenosové soustavy nebo distribuční soustavy ze zařízení pro ukládání elektřiny.
(6)
Pokud ve smlouvě o připojení31) nebyl sjednán rezervovaný příkon v předávacím místě, ale pouze rezervovaný příkon pro jednotlivá místa připojení, použije se pro stanovení platby na podporu elektřiny součet sjednaných rezervovaných příkonů hlavních vedení na jedné napěťové hladině. Pokud ve smlouvě o připojení31) nebyl sjednán rezervovaný příkon v předávacím místě ani rezervovaný příkon pro jednotlivá místa připojení, použije se pro stanovení platby na podporu elektřiny místo sjednaného rezervovaného příkonu v předávacím místě výše sjednaného rezervovaného příkonu na jednotlivých napěťových hladinách.
§ 29
(1)
O poskytnutí dotace operátorovi trhu na úhradu nákladů na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanu podle § 28 odst. 3 zákona rozhodne ministerstvo nejpozději do 30 dnů ode dne schválení usnesení podle § 28 odst. 3 zákona. O poskytnutí dotace vydá ministerstvo rozhodnutí. Ministerstvo poukáže operátorovi trhu vždy jednu čtvrtinu částky dotace, a to do konce měsíce následujícího po ukončení čtvrtletí.
(2)
Dojde-li v průběhu roku ke změně výše peněžních prostředků určených na poskytnutí dotace podle § 28 odst. 3, ministerstvo upraví rozhodnutí podle odstavce 1 a upravenou částku peněžních prostředků určených na poskytnutí dotace zohlední ve zbývajících čtvrtletních splátkách dotace.
HLAVA VII
PŘIMĚŘENOST PODPORY ELEKTŘINY Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ, PODPORY ELEKTŘINY Z VYSOKOÚČINNÉ KOMBINOVANÉ VÝROBY ELEKTŘINY A TEPLA, PODPORY ELEKTŘINY Z DRUHOTNÝCH ZDROJŮ, PODPORY TEPLA Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ A PODPORY BIOMETANU
Díl 1
Přiměřenost podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů u výroben elektřiny uvedených do provozu v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2015
§ 30
Postup prověření přiměřenosti podpory elektřiny
(1)
Prověření přiměřenosti podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů se provádí u zdrojů elektřiny uvedených do provozu v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2015. Podpora elektřiny je přiměřená, pokud vnitřní výnosové procento investic za dobu životnosti výrobny elektřiny nepřekročí hodnoty v intervalu 8,4 % až 10,6 %. Hodnoty vnitřního výnosového procenta investic pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů stanoví vláda nařízením.
(2)
V případě překročení hodnot podle odstavce 1 se jedná o nadměrnou podporu. Nadměrná podpora může vzniknout
a)
podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů,
b)
souběhem podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů s podporou elektřiny z druhotných zdrojů, podporou elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, podporou decentrální výroby elektřiny anebo s provozní podporou tepla z obnovitelných zdrojů energie (dále jen „jiná provozní podpora“), nebo
c)
souběhem podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů s investiční podporou nebo s investiční podporou a jinou provozní podporou; to neplatí pro souběh podpory elektřiny pro zdroj elektřiny uvedený do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015, u kterého je výše provozní podpory podle cenového předpisu snížena o poměrnou část investiční podpory uvedené v systému operátora trhu.
(3)
Přiměřenost podpory elektřiny se prověřuje sektorovým šetřením přiměřenosti podpory elektřiny (dále jen „sektorové šetření“) podle § 31, v řízení o žádosti o stanovení individuálních podmínek podle § 34 a v řízení o stanovení podmínek podpory z moci úřední podle § 35.
(4)
Přiměřenost podpory se v řízení podle § 35 neprověřuje, pokud výrobce uplatnil v jednotlivých 3 po sobě jdoucích účetních obdobích právo na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo uplatnil právo na tuto podporu společně s jinou podporou malého rozsahu do výše podpory malého rozsahu stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím oblast podpory de minimis32).
(5)
U zdrojů elektřiny uvedených do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015 se souběhem podpory elektřiny s investiční podporou, jejíž výše je nad 20 % z celkových investičních nákladů, trvá po zbývající dobu životnosti zdroje elektřiny právo na podporu ve výši stanovené podle pravidel platných pro rok, ve kterém byl zdroj elektřiny uveden do provozu, snížené o poměrnou část poskytnuté investiční podpory. Způsob výpočtu snížení podpory elektřiny o poskytnutou investiční podporu stanoví prováděcí právní předpis.
(6)
Pro účely prověření přiměřenosti podpory elektřiny se má za to, že zdroj elektřiny byl uveden do provozu dnem, který je jako datum uvedení do provozu uveden v systému operátora trhu. Pro účely prověření přiměřenosti podpory elektřiny se má dále za to, že mezi obnovitelné zdroje patří také důlní plyn z uzavřených dolů využívaný k výrobě energie ve výrobnách elektřiny uvedených do provozu v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2012, a při posuzování přiměřenosti podpory se pro výrobny elektřiny využívající energii důlního plynu použije hodnota vnitřního výnosového procenta stanovená tímto zákonem pro výrobny elektřiny využívající energii bioplynu.
(7)
Podle tohoto dílu se obdobně postupuje při zajištění přiměřenosti podpory elektřiny v případě výroben elektřiny, u kterých je při uvedení do provozu po 31. prosinci 2015 zachováno právo na podporu za podmínky uvedení výrobny elektřiny do provozu v zákonem stanovené lhůtě ode dne udělení autorizace na výstavbu výrobny elektřiny, nebo od dne vydání územního rozhodnutí o umístění stavby výrobny elektřiny, o jejímž umístění bylo územní řízení zahájeno před 18. srpnem 2011.
§ 31
Sektorové šetření
(1)
Sektorovým šetřením se prověřuje výše vnitřního výnosového procenta investic do výrobny elektřiny dosahovaného výrobci za uplynulou dobu provozování výroben elektřiny v daném sektoru a za zbývající dobu práva na podporu elektřiny vyrobené ve výrobnách elektřiny v tomto sektoru. K provedení sektorového šetření je příslušné ministerstvo.
(2)
Pro účely prověření přiměřenosti podpory se sektorem rozumí zdroje elektřiny rozdělené podle období jejich uvedení do provozu, použitého primárního zdroje energie a jejich výkonu. Jednotlivé sektory stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Ministerstvo provede sektorové šetření po uplynutí 10 let od prvního dne kalendářního roku následujícího po roce uvedení výrobny elektřiny do provozu. Podkladem pro zjištění stavu věci v sektorovém šetření jsou technické a ekonomické údaje o výrobně elektřiny a jejím provozu poskytnuté výrobci. Je-li to ke zjištění stavu věci potřebné, může ministerstvo použít i jiné podklady.
(4)
Výrobce je povinen poskytnout ministerstvu na vyžádání úplné a pravdivé technické a ekonomické údaje o výrobně elektřiny a jejím provozu. Vzory výkazů pro zjištění rozsahu technických a ekonomických údajů o výrobně elektřiny a jejím provozu stanoví prováděcí právní předpis.
(5)
Pokud ministerstvo při sektorovém šetření zjistí výši vnitřního výnosového procenta investic do výroben elektřiny, která přesahuje hodnotu vnitřního výnosového procenta investic v daném sektoru podle § 30 odst. 1, platí, že v sektoru je riziko nadměrné podpory.
(6)
Ministerstvo zveřejní zprávu o provedeném sektorovém šetření a jeho zjištění na svých internetových stránkách a informuje o nich vládu každoročně do 30. června. Pokud ministerstvo při sektorovém šetření zjistí riziko nadměrné podpory, ve zprávě o provedeném sektorovém šetření rovněž uvede, o kolik zjištěná výše vnitřního výnosového procenta v sektoru převyšuje hodnoty uvedené v § 30 odst. 1.
(7)
Pokud je v sektoru zjištěno riziko nadměrné podpory, je ministerstvo povinno do 15 dnů ode dne zveřejnění zprávy o provedeném sektorovém šetření uvědomit o výsledku sektorového šetření všechny jemu známé výrobce,
a)
kteří provozují výrobny elektřiny náležející do sektoru, ve kterém bylo zjištěno riziko nadměrné podpory, a
b)
u kterých je souběh podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů a investiční podpory.
(8)
V oznámení podle odstavce 7 ministerstvo současně poučí výrobce o možnosti oznámení individuálního opatření k zajištění přiměřenosti podpory podle § 33 a o lhůtě pro oznámení individuálního opatření k zajištění přiměřenosti podpory operátorovi trhu. Operátor trhu předá ministerstvu na vyžádání kontaktní údaje výrobců.
(9)
Sektorové šetření může zahrnovat také zdroj elektřiny provozovaný výrobcem, který čerpal v jednotlivých 3 po sobě jdoucích účetních obdobích podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo čerpal tuto podporu společně s jinou podporou malého rozsahu do výše podpory malého rozsahu stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím oblast podpory de minimis32).
§ 32
Plošná úprava podpory k odstranění rizika nadměrné podpory
(1)
Pokud je výsledkem sektorového šetření zjištění rizika nadměrné podpory, Úřad pro elektřinu vyrobenou ve výrobnách elektřiny náležejících do sektoru, ve kterém je riziko nadměrné podpory, současně s výkupní cenou stanovenou podle podmínek platných pro rok, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu, stanoví s účinností od následujícího kalendářního roku další výkupní cenu, a to v takové výši, aby při podpoře takto stanovenou výkupní cenou bylo po zbývající dobu trvání práva na podporu elektřiny dosaženo vnitřního výnosového procenta podle § 30 odst. 1.
(2)
Při stanovení ročních zelených bonusů pro elektřinu vyrobenou ve výrobnách elektřiny náležejících do sektoru, ve kterém je riziko nadměrné podpory, a stanovení postupu pro stanovení čtvrthodinového zeleného bonusu na elektřinu se odstavec 1 použije obdobně.
(3)
Úřad je povinen při stanovení podpor k odstranění rizika nadměrné podpory podle odstavců 1 a 2 postupovat tak, aby snížení výkupních cen a zelených bonusů bylo v souladu se zprávou o sektorovém šetření podle § 31 odst. 6 a s podklady sektorového šetření, které ministerstvo předá Úřadu.
§ 33
Individuální opatření k zajištění přiměřenosti podpory
(1)
Pokud je výsledkem sektorového šetření zjištění rizika nadměrné podpory u podpory elektřiny podle § 30 odst. 2 písm. a), může výrobce oznámit operátorovi trhu, že se od začátku dvanáctého kalendářního roku následujícího po roce, kdy byl zdroj elektřiny uveden do provozu, vzdává práva na podporu elektřiny. Pro elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny po zbývající dobu životnosti výrobny elektřiny nevzniká právo na podporu.
(2)
V případě souběhu podpory elektřiny podle § 30 odst. 2 písm. c) může výrobce oznámit operátorovi trhu, že hodlá uplatňovat právo na podporu sníženou o částku odpovídající poskytnuté investiční podpoře. V takovém případě trvá pro elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny od začátku dvanáctého kalendářního roku následujícího po roce, kdy byl zdroj elektřiny uveden do provozu, po zbývající dobu životnosti výrobny elektřiny právo na podporu ve výši
a)
stanovené podle pravidel platných pro rok, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu, sníženou o poskytnutou investiční podporu, pokud výsledkem sektorového šetření nebylo zjištění rizika nadměrné podpory, nebo
b)
stanovené Úřadem k odstranění rizika nadměrné podpory podle § 32 sníženou o poskytnutou investiční podporu, pokud výsledkem sektorového šetření bylo zjištění rizika nadměrné podpory.
(3)
Způsob určení snížení podpory o poskytnutou investiční podporu podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Postup podle odstavce 2 se nepoužije, pokud výše investiční podpory převyšuje očekávanou celkovou výši podpory elektřiny od začátku dvanáctého kalendářního roku následujícího po roce, kdy byl zdroj elektřiny uveden do provozu, po zbytek doby trvání práva na podporu elektřiny. Způsob určení očekávané výše celkové podpory stanoví prováděcí právní předpis.
(5)
Výrobce může oznámit individuální opatření k zajištění přiměřenosti podpory podle odstavce 1 nebo 2 prostřednictvím systému operátora trhu nejpozději do 30 dnů od zveřejnění cenového výměru Úřadu podle § 32.
(6)
Operátor trhu je povinen
a)
neprodleně informovat Inspekci o výrobci, který oznámil individuální opatření k zajištění přiměřenosti podpory podle odstavce 1 nebo 2,
b)
ukončit vyplácení podpory a zrušit registraci zdroje elektřiny jako podporovaného zdroje elektřiny k začátku dvanáctého kalendářního roku následujícího po roce, kdy byl zdroj elektřiny uveden do provozu, pokud výrobce oznámil operátorovi trhu individuální opatření podle odstavce 1, a neprodleně informovat povinně vykupujícího, pokud výrobce uplatňuje podporu formou výkupní ceny,
c)
poskytovat podporu elektřiny sníženou o investiční podporu od začátku dvanáctého kalendářního roku následujícího po roce, kdy byl zdroj elektřiny uveden do provozu, pokud výrobce oznámil individuální opatření podle odstavce 2, a neprodleně informovat povinně vykupujícího, pokud výrobce uplatňuje podporu formou výkupní ceny.
(7)
Povinně vykupující je povinen v případě, kdy výrobce uplatňuje podporu formou výkupní ceny, od začátku dvanáctého kalendářního roku následujícího po roce, kdy byl zdroj elektřiny uveden do provozu,
a)
ukončit výkup elektřiny za výkupní cenu stanovenou podle tohoto zákona, pokud výrobce oznámil individuální opatření podle odstavce 1,
b)
vykupovat elektřinu za výkupní cenu sníženou o poskytnutou investiční podporu, pokud výrobce oznámil individuální opatření podle odstavce 2.
(8)
Pokud výrobce oznámí individuální opatření k zajištění přiměřenosti podpory podle odstavce 1 nebo 2 a nestanoví-li tento zákon jinak, platí, že podpora elektřiny je přiměřená.
Řízení o žádosti o stanovení individuálních podmínek podpory
§ 34
(1)
Výrobce, který vyrábí elektřinu ve výrobně elektřiny náležející do sektoru, pro který Úřad upravil podporu k odstranění nadměrné podpory, může podat žádost o stanovení individuálních podmínek podpory do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti cenového výměru, kterým Úřad upravil podporu k odstranění nadměrné podpory podle § 32. Žádost o stanovení individuálních podmínek podpory může podat rovněž výrobce, u kterého je souběh podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů s investiční podporou podle § 30 odst. 2 písm. c), a to do 2 měsíců ode dne zveřejnění výsledků sektorového šetření, pokud výsledkem sektorového šetření nebylo zjištění rizika nadměrné podpory. O žádosti výrobce rozhoduje Inspekce.
(2)
Výrobce v žádosti o stanovení individuálních podmínek podpory může požádat o rozhodnutí o
a)
tom, že pro elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny trvá do uplynutí životnosti výrobny elektřiny právo na podporu ve výši stanovené Úřadem podle podmínek platných pro rok, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu, nebo
b)
stanovení nejvyššího množství elektřiny v MWh pro období po desátém kalendářním roce následujícím po roce, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu.
(3)
Žádost výrobce o stanovení individuálních podmínek podpory obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu údaje identifikující výrobnu elektřiny a technické a ekonomické údaje o výrobně elektřiny a jejím provozu. Vzory výkazů pro zjištění rozsahu technických a ekonomických údajů stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Žádost o stanovení individuálních podmínek podpory nemůže podat výrobce, který při sektorovém šetření nepředložil ministerstvu technické a ekonomické údaje o jím provozované výrobně elektřiny, přestože byl k jejich předložení ministerstvem požádán.
(5)
Pokud výrobce v řízení prokáže, že při podpoře upravené Úřadem k odstranění rizika nadměrné podpory nedosáhne za dobu trvání práva na podporu vnitřního výnosového procenta investice do výrobny ve výši podle § 30 odst. 1, nebo že výše podpory splňuje podmínky výše podpory malého rozsahu stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím oblast podpory de minimis32). Inspekce rozhodne na základě žádosti podle odstavce 2 písm. a), že pro elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny trvá do uplynutí životnosti výrobny elektřiny právo na podporu ve výši stanovené Úřadem podle podmínek platných pro rok, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu.
(6)
V případě rozhodnutí Inspekce podle odstavce 5 má výrobce nárok na doplatek ve výši odpovídající rozdílu mezi výší podpory stanovenou Úřadem podle podmínek platných pro rok, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu, a výší podpory stanovenou cenovým výměrem, kterým Úřad upravil podporu k odstranění nadměrné podpory, a to ode dne nabytí jeho účinnosti.
(7)
Rozhodne-li Inspekce o stanovení nejvyššího množství podporované elektřiny na základě žádosti podle odstavce 2 písm. b), může výrobce v období po desátém kalendářním roce následujícím po roce, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu, do uplynutí životnosti výrobny elektřiny uplatnit právo na podporu nejvýše za množství elektřiny stanovené v tomto rozhodnutí.
(8)
Inspekce doručí stejnopis pravomocného rozhodnutí také operátorovi trhu a povinně vykupujícímu, pokud v době vydání rozhodnutí uplatňuje výrobce právo na podporu ve formě výkupní ceny.
(9)
Operátor trhu nebo v případě podpory formou výkupní ceny povinně vykupující jsou po doručení pravomocného rozhodnutí podle odstavce 8 povinni ukončit vyplácení podpory, nebo snížit vyplácení podpory na maximální množství podporované elektřiny podle rozhodnutí.
§ 34a
(1)
V žádosti o stanovení individuálních podmínek podpory podle § 34 odst. 2 může výrobce pro případ, že hodnota vnitřního výnosového procenta investice do výrobny elektřiny za dobu trvání práva na podporu pro výrobnu elektřiny nedosáhne 6,3 %, požádat Inspekci rovněž o stanovení celkového množství elektřiny, za které se hradí odvod.
(2)
Žádost o stanovení celkového množství elektřiny, za které se hradí odvod, může podat i výrobce, který vyrábí elektřinu ve výrobně elektřiny náležející do sektoru, ve kterém nebylo zjištěno riziko nadměrné podpory, pokud hodnota vnitřního výnosového procenta investice do výrobny elektřiny za dobu trvání práva na podporu pro výrobnu elektřiny nedosáhne 6,3 %. Žádost podle věty předchozí lze podat do 6 měsíců od zveřejnění zprávy podle § 31 odst. 6. Ustanovení § 34 odst. 1 věty poslední, odst. 3, 4 a 8 se pro řízení o žádosti podle věty první použijí obdobně.
(3)
Inspekce na základě žádosti výrobce podle odstavce 1 nebo 2 stanoví v MWh celkové množství elektřiny, za které se hradí odvod, vyrobené po 1. lednu 2022, tak, aby hodnota vnitřního výnosového procenta investice do výrobny elektřiny za dobu trvání práva na podporu pro výrobnu elektřiny dosáhla 6,3 %. Způsob výpočtu množství elektřiny, za které se hradí odvod, stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Výrobce má nárok na vrácení odvodu nebo jeho poměrné části, která je předmětem osvobození, uhrazené výrobcem do nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 1.
(5)
Pokud bylo dosaženo celkového množství vyrobené elektřiny, za které se hradí odvod, plátce odvodu přestane výrobci srážet nebo vybírat odvod ze základu daně, na základě doručení pravomocného rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2.
§ 35
Řízení o stanovení podmínek podpory z moci úřední
(1)
Inspekce zahájí řízení o stanovení podmínek podpory z moci úřední, pokud výrobce, u kterého je souběh podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů s investiční podporou podle § 30 odst. 2 písm. c), neoznámil operátorovi trhu žádné z individuálních opatření k zajištění přiměřenosti podpory podle § 33 odst. 2 nebo nepodal žádost o stanovení individuálních podmínek podpory ve lhůtě podle § 34.
(2)
Řízení podle odstavce 1 může Inspekce zahájit nejpozději do 3 let ode dne zveřejnění výsledků sektorového šetření i v případě, že sektorovým šetřením nebylo zjištěno riziko nadměrné podpory.
(3)
V řízení o stanovení podmínek podpory Inspekce vychází z technických a ekonomických údajů poskytnutých výrobcem o jím provozované výrobně elektřiny a rovněž z technických a ekonomických údajů o výrobnách elektřiny a jejich provozech, jakých obvykle dosahují jiní výrobci při provozování obdobných výroben elektřiny.
(4)
Pokud Inspekce zjistí, že existuje u výrobce riziko nadměrné podpory, vydá rozhodnutí, kterým stanoví nejvyšší množství podporované elektřiny v MWh pro období po desátém kalendářním roce následujícím po roce, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu, do uplynutí životnosti výrobny elektřiny a dále stanoví, zda právo na podporu je ve výši stanovené Úřadem
a)
podle podmínek platných pro rok, ve kterém byla výrobna elektřiny uvedena do provozu, pokud v sektoru nebylo zjištěno riziko nadměrné podpory, nebo
b)
k odstranění rizika nadměrné podpory, pokud bylo v sektoru zjištěno riziko nadměrné podpory.
(5)
Pokud Inspekce zjistí, že došlo u výrobce k nadměrné podpoře, vydá rozhodnutí, kterým
a)
odejme právo na podporu elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny,
b)
uloží povinnost vrácení prostředků do státního rozpočtu ve výši, která odpovídá nadměrné podpoře poskytnuté výrobci.
(6)
Inspekce doručí stejnopis pravomocného rozhodnutí podle odstavců 4 a 5 také operátorovi trhu a povinně vykupujícímu, pokud v době vydání rozhodnutí uplatňuje výrobce právo na podporu ve formě výkupní ceny.
(7)
Operátor trhu nebo v případě podpory formou výkupní ceny povinně vykupující jsou po doručení pravomocného rozhodnutí podle odstavce 6 povinni ukončit vyplácení podpory, nebo snížit vyplácení podpory na maximální množství podporované elektřiny podle rozhodnutí.
(8)
Pokud se v řízení zjistí, že u výrobce nedošlo k nadměrné podpoře nebo že neexistuje riziko nadměrné podpory nebo pokud bylo zahájeno řízení v případě, kdy se podle tohoto zákona přiměřenost podpory neprověřuje, Inspekce řízení usnesením zastaví.
Díl 2
Přiměřenost podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a podpory elektřiny z druhotných zdrojů u výroben elektřiny a zdrojů elektřiny uvedených do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015
§ 36
(1)
Prověření přiměřenosti podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a podpory elektřiny z druhotných zdrojů se provádí u zdrojů elektřiny uvedených do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015. K zajištění přiměřenosti podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a podpory elektřiny z druhotných zdrojů se § 30 až 35 použijí obdobně, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla v případě zdroje elektřiny využívajícího jiné než obnovitelné zdroje a podpora elektřiny z druhotných zdrojů je přiměřená, pokud vnitřní výnosové procento investic za dobu trvání práva na podporu nepřekročí hodnotu 6,3 %.
(3)
Sektorové šetření se provádí pouze pro zdroje vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a pro zdroje elektřiny z druhotných zdrojů s instalovaným elektrickým výkonem do 5 MW.
(4)
U zdroje elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a u zdroje elektřiny z druhotných zdrojů s instalovaným elektrickým výkonem nad 5 MW Inspekce zahájí řízení o stanovení podmínek podpory z moci úřední.
(5)
Seznam zdrojů elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a zdrojů elektřiny z druhotných zdrojů s instalovaným elektrickým výkonem nad 5 MW poskytne Inspekci operátor trhu.
Díl 3
Přiměřenost podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z druhotných zdrojů, podpory tepla z obnovitelných zdrojů a podpory biometanu u výroben elektřiny, výroben tepla a výroben biometanu uvedených do provozu od 1. ledna 2016 a přiměřenost udržovací podpory elektřiny a tepla a podpory modernizovaným výrobnám elektřiny
§ 37
(1)
Podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů, z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z druhotných zdrojů a podporu tepla z obnovitelných zdrojů u výroben elektřiny a výroben tepla uvedených do provozu od 1. ledna 2016, udržovací podporu elektřiny, podporu modernizovaným výrobnám elektřiny, udržovací podporu tepla a podporu biometanu nelze souběžně poskytovat s jinou provozní podporou poskytovanou podle tohoto zákona s výjimkou souběžného poskytování udržovací podpory tepla a přechodné transformační podpory tepla.
(2)
Podporu elektřiny, podporu tepla nebo podporu biometanu (dále jen „provozní podpora“) podle tohoto zákona lze souběžně poskytovat s investiční podporou. Poskytnutá investiční podpora se zohlední ve výši provozní podpory nebo délce poskytování provozní podpory způsobem podle prováděcího právního předpisu; to neplatí v případě provozní podpory, která nezahrnuje investiční náklady podporované výrobny elektřiny, výrobny tepla nebo výrobny biometanu.
(3)
Operátor trhu je povinen v případě souběžně poskytovaných podpor podle odstavce 2
a)
zaevidovat v informačním systému operátora trhu sníženou výši podpory elektřiny, podpory tepla nebo podpory biometanu o částku odpovídající výši poskytnuté investiční podpory v případě podpory formou zeleného bonusu, podpory formou výkupní ceny nebo podpory formou aukčního bonusu,
b)
hradit výrobci, výrobci tepla nebo výrobci biometanu sníženou výši podpory elektřiny, podpory tepla nebo podpory biometanu o částku odpovídající výši poskytnuté investiční podpory v případě podpory formou zeleného bonusu nebo aukčního bonusu,
c)
informovat povinně vykupujícího o snížené výši podpory elektřiny o částku odpovídající výši poskytnuté investiční podpory v případě podpory formou výkupní ceny.
(4)
Povinně vykupující je povinen v případě souběžně poskytovaných podpor podle odstavce 2, pokud se jedná o podporu formou výkupní ceny, hradit výrobci sníženou výši podpory elektřiny o částku odpovídající výši čerpané investiční podpory, která je evidována operátorem trhu podle odstavce 3 písm. a).
HLAVA VIII
OMEZENÍ PODPORY VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH, INFORMAČNÍ POVINNOST A DOBA PODPORY ELEKTŘINY, PODPORY TEPLA A PODPORY BIOMETANU
§ 38
Omezení podpory ve zvláštních případech
(1)
Podpora elektřiny, podpora tepla, přechodná transformační podpora tepla a podpora biometanu se nevztahují na elektřinu, teplo nebo biometan vyrobené výrobcem, výrobcem tepla, výrobcem tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobcem biometanu, kteří
a)
jsou ke dni registrace formy podpory v systému operátora trhu podnikatelem v obtížích, a to po dobu, po kterou je na ně pohlíženo jako na podnikatele v obtížích podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího veřejné podpory33); tuto skutečnost prokazuje výrobce, výrobce tepla, výrobce tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobce biometanu písemným čestným prohlášením,
b)
mají ke dni registrace formy podpory nebo její změny v systému operátora trhu neuhrazený dluh vzniklý na základě příkazu k vrácení veřejné podpory vystaveného v návaznosti na sdělení Evropské komise, jímž byla podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem34), a to po dobu, po kterou mají neuhrazený dluh; neuhrazený dluh prokazuje výrobce, výrobce tepla, výrobce tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobce biometanu písemným čestným prohlášením.
(2)
Podpora elektřiny se nevztahuje na elektřinu vyrobenou výrobcem v období, kdy je na denním trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu dosaženo záporné čtvrthodinové ceny.
(3)
Výrobce, výrobce tepla nebo výrobce biometanu je povinen pro výrobny elektřiny, výrobny tepla nebo výrobny biometanu zaregistrovat v systému operátora trhu podporu do 6 měsíců po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence nebo rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence na výrobu elektřiny, výrobu tepelné energie nebo výrobu plynu. Pokud výrobce, výrobce tepla nebo výrobce biometanu nezaregistruje podporu ve lhůtě podle věty první, právo na podporu nevzniká. Postup při registraci podpory stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Podpora elektřiny, provozní podpora tepla nebo podpora biometanu podle tohoto zákona, s výjimkou podpory formou aukčního bonusu na elektřinu, se nevztahuje na vyrobenou elektřinu, teplo nebo biometan, na které operátor trhu vydal pro dané období výroby energie výrobci, výrobci tepla nebo výrobci biometanu část nebo všechny záruky původu energie.
§ 39
Informační povinnost
(1)
Výrobce s výjimkou výrobce, který uplatňuje udržovací podporu elektřiny nebo podporu aukčním bonusem, výrobce tepla s výjimkou výrobce tepla, který uplatňuje udržovací podporu tepla, a výrobce biometanu jsou povinní sdělit operátorovi trhu při registraci zvolené formy podpory
a)
výši investičních nákladů spojených s uvedením výrobny do provozu nebo s modernizací výrobny elektřiny,
b)
výši nevratné investiční podpory z veřejných prostředků, která jim byla poskytnuta, identifikační údaje poskytovatele podpory a číslo rozhodnutí nebo dotační smlouvy o poskytnutí této podpory.
(2)
Informace o výši podpory poskytnuté výrobci, výrobci tepla, výrobci tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobci biometanu na výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu z výrobny, která převýší po dobu trvání nároku na podporu 100 000 EUR, předá operátor trhu bez zbytečného odkladu do informačního systému Evropské komise.
(3)
Operátor trhu je povinen uchovávat informace získané v souvislosti s poskytováním podpory po dobu 10 let od ukončení poskytování podpory.
(4)
Pokud je výrobce, výrobce tepla, výrobce tepla z neobnovitelného zdroje nebo výrobce biometanu příjemcem podpory podle tohoto zákona, je povinen uchovávat doklady týkající se investičních a provozních nákladů a výnosů po dobu trvání práva na podporu a po dobu následujících 5 let. Výrobce, výrobce tepla, výrobce tepla z neobnovitelného zdroje a výrobce biometanu jsou povinni na vyžádání předložit tyto doklady ministerstvu, Úřadu a Inspekci. Při změně vlastníka výrobny je právní předchůdce povinen předat právnímu nástupci tyto doklady nebo jejich kopie. Rozsah uchovávaných dokladů prokazujících provedení modernizace výrobny elektřiny stanoví prováděcí právní předpis.
(5)
Výrobce, výrobce tepla a výrobce biometanu, kteří používají pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu palivo z biomasy, jsou povinni uchovávat dokumenty a záznamy o použitém palivu po dobu 5 let a na vyžádání je zpřístupnit Úřadu, Inspekci, ministerstvu, Ministerstvu zemědělství a operátorovi trhu.
(6)
Výrobce paliva, dodavatel paliva a dovozce paliva z biomasy jsou povinni uchovávat dokumenty a záznamy o použitých druzích biomasy, biokapalin, bioplynu a biometanu a o způsobu jejich využití pro výrobu paliv v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty a záznamy vznikly, a na vyžádání je zpřístupnit Úřadu, Inspekci, ministerstvu, Ministerstvu zemědělství a operátorovi trhu.
§ 40
Doba podpory elektřiny, tepla a biometanu
(1)
Právo na podporu elektřiny, s výjimkou udržovací podpory elektřiny a podpory elektřiny vyrobené v modernizované výrobně elektřiny, trvá, pokud z § 30 až 36 nevyplývá jinak, ode dne uvedení výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje, kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo druhotné zdroje do provozu po dobu její životnosti.
(2)
Právo na podporu tepla, s výjimkou udržovací podpory tepla, a právo na podporu biometanu trvají ode dne uvedení výrobny tepla nebo výrobny biometanu do provozu po dobu jejich životnosti.
(3)
Právo na podporu elektřiny vyrobené v modernizované výrobně elektřiny vzniká registrací podpory výrobny elektřiny v systému operátora trhu a trvá ode dne provedení registrace podpory po dobu její životnosti.
(4)
Způsob a postup uvedení výrobny elektřiny, výrobny tepla a výrobny biometanu do provozu a dobu jejich životnosti podle odstavců 1 až 3 stanoví prováděcí právní předpis.
(5)
Právo na udržovací podporu elektřiny, udržovací podporu tepla a přechodnou transformační podporu tepla trvá po dobu stanovenou nařízením vlády podle § 3.
(6)
Během doby životnosti zaniká právo na podporu elektřiny, tepla nebo biometanu dnem zrušení registrace podpory u operátora trhu na žádost výrobce elektřiny, tepla nebo biometanu. To se netýká zrušení registrace podpory z důvodu změny držitele licence.
(7)
Výrobna elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla s instalovaným elektrickým výkonem nižším než 1 MW uvedená do provozu od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 se pro účely vzniku práva na podporu podle tohoto zákona považuje za uvedenou do provozu ke dni 1. ledna 2023.
HLAVA IX
Záruky původu a evidence
§ 44
Oblasti vydávání a náležitosti záruk původu energie
(1)
Záruku původu elektřiny lze vydat na elektřinu z
a)
obnovitelných zdrojů a
b)
ostatních zdrojů energie.
(2)
Záruku původu tepelné energie lze vydat na tepelnou energii z
a)
obnovitelných zdrojů a
b)
jaderné energie.
(3)
Záruku původu plynu lze vydat na plyn z
a)
obnovitelných zdrojů a
b)
ostatních zdrojů energie, s výjimkou vodíku.
(4)
Záruku původu vodíku lze vydat na vodík z
a)
obnovitelných zdrojů a
b)
ostatních zdrojů energie.
(5)
Pokud byla elektřina vyrobena z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, uvede se tato skutečnost na záruce původu elektřiny.
(6)
Pro účely záruk původu tepelné energie se výroba a spotřeba tepelné energie na území České republiky považuje za jeden bilanční systém.
(7)
Obsahové náležitosti záruky původu energie stanoví prováděcí právní předpis.
§ 45
Pravidla pro vydávání záruk původu energie
(1)
Záruku původu energie vydává operátor trhu v elektronické podobě na
a)
základě žádosti výrobce, výrobce tepla, výrobce tepelné energie z jaderné energie, výrobce plynu (dále jen „výrobce energie“) na jeho účet vedený v evidenci záruk původu, nebo
b)
účet České republiky podle § 45a.
(2)
Záruka původu energie se vydává v hodnotě 1 MWh na období výroby energie jednoho kalendářního měsíce. Prováděcí právní předpis stanoví podmínky vydání záruky původu energie, která se vydává v odlišné hodnotě objemu nebo na odlišné období výroby energie než podle věty první.
(3)
Pro každou jednotku vyrobené energie lze vydat pouze jednu záruku původu energie.
(4)
Záruku původu energie lze vydat nejpozději do 12 měsíců od konce období výroby energie, na které se záruka původu energie vydává.
(5)
Záruka původu elektřiny se vydává na množství elektřiny, které bylo vyrobeno v České republice a dodáno do elektrizační soustavy České republiky.
(6)
Záruka původu plynu se vydává na množství plynu s výjimkou vodíku, které bylo vyrobeno v České republice a dodáno do plynárenské soustavy České republiky.
(7)
Záruka původu tepelné energie se vydává na množství tepelné energie, které bylo vyrobeno v České republice a dodáno do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií, ke které je výrobna tepla nebo výrobna tepelné energie využívající jadernou energii připojena.
(8)
Záruka původu vodíku se vydává na množství vodíku, které bylo vyrobeno v České republice a dodáno do plynárenské soustavy České republiky.
(9)
Má-li výrobce energie povinnost podle tohoto zákona nebo podle energetického zákona plnit a vykazovat plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, je podmínkou pro vydání záruky původu energie doložení prohlášení o splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.
(10)
Postupy, termíny a podmínky pro vydání záruky původu energie a podmínky pro vydání záruky původu, která se vydává v odlišné hodnotě objemu než 1 MWh nebo na jiné období výroby energie než jeden kalendářní měsíc, stanoví prováděcí právní předpis v souladu s normou týkající se záruk původu energie40).
§ 45a
Omezení vydání záruky původu energie
(1)
Právo na vydání záruky původu energie nemá výrobce energie, který provozuje danou výrobnu energie,
a)
která je registrována v systému operátora trhu s formou
1.
podpory elektřiny, která nebyla stanovena v aukci,
2.
provozní podpory tepla, nebo
3.
podpory biometanu,
b)
pro kterou přijal investiční podporu, která nebyla poskytnuta na základě výběrového řízení, pokud v poskytnuté investiční podpoře nebyla zohledněna tržní hodnota záruk původu energie nebo od uvedení výrobny energie do provozu neuplynulo 60 měsíců, nebo
c)
pro kterou přijal investiční podporu, která nebyla poskytnuta na základě výběrového řízení, a současně registroval v systému operátora trhu formu podpory elektřiny, která nebyla stanovena v aukci.
(2)
V případech podle odstavce 1 vydává operátor trhu záruky původu energie bez žádosti výrobce energie na účet České republiky, za kterou jedná ministerstvo. Takto vydané záruky původu energie jsou majetkem České republiky, se kterým hospodaří ministerstvo. Způsob a postup vydání záruky původu energie na účet České republiky stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Záruky původu energie vydané podle odstavce 2, vyjma záruky původu biometanu, operátor trhu nabídne k převodu držitelům účtu v evidenci záruk původu energie prostřednictvím aukce záruk původu energie podle § 45g. V případě záruk původu biometanu prováděcí právní předpis stanoví, zda záruky původu biometanu operátor trhu nabídne k převodu prostřednictvím aukce záruk původu energie nebo na žádost povinně vykupujícího plyn budou přímo převedeny na povinně vykupujícího plyn za cenu za úhradu podle § 45c odst. 5.
(4)
Záruku původu elektřiny nelze vydat na elektřinu, která je sdílena, a na elektřinu, na kterou byly vydány kredity za elektřinu z obnovitelných zdrojů energie využitou v dopravě (dále jen „kredit“).
§ 45b
Evidence záruk původu energie a vnitrostátní databáze kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro energii vyrobenou z paliva z biomasy, nízkouhlíkových plynů a plynů z obnovitelných zdrojů
(1)
Operátor trhu provozuje evidenci záruk původu energie, jejíž součástí je vnitrostátní databáze kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro energii vyrobenou z paliva z biomasy, nízkouhlíkových plynů a plynů z obnovitelných zdrojů, způsobem umožňujícím dálkový přístup, ve které
a)
vytváří a vede účty držitelů účtů,
b)
vydává a eviduje vydané záruky původu energie,
c)
převádí a eviduje převody záruk původu energie mezi držiteli účtů v rámci České republiky nebo mezi držiteli účtů v České republice a držiteli účtů v jiném členském státu Evropské unie, ve smluvním státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen „jiný členský stát“) nebo státu, který není jiným členským státem,
d)
eviduje uplatnění záruky původu energie,
e)
uznává záruky původu energie vydané v jiném členském státě a eviduje uznané záruky původu energie,
f)
ruší a eviduje zrušení záruk původu energie, pokud k vydání záruky původu energie došlo na základě neúplných nebo nepravdivých informací,
g)
vyřazuje a eviduje vyřazení záruk původu energie,
h)
eviduje plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro energii vyrobenou z paliva z biomasy, nízkouhlíkových plynů a plynů z obnovitelných zdrojů.
(2)
Operátor trhu je povinen na svých internetových stránkách zveřejnit pravidla používání evidence záruk původu energie, jejíž součástí je i vnitrostátní databáze kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro energii vyrobenou z paliva z biomasy, nízkouhlíkových plynů a plynů z obnovitelných zdrojů.
(3)
Operátor trhu je povinen zajistit napojení evidence záruk původu energie na databázi Evropské unie a přenos údajů z a do uvedené databáze.
(4)
Postupy, termíny a podmínky pro vytváření a vedení účtů držitelů účtů v evidenci záruk původu, vydávání a evidenci vydaných záruk původu energie, převody a evidenci převodů záruk původu energie, uznávání záruk původu energie vydaných v jiném členském státě a evidenci uznaných záruk původu energie, rušení a evidenci zrušení záruk původu energie, vyřazení a evidenci vyřazení záruk původu energie a evidenci plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro energii vyrobenou z paliva z biomasy, nízkouhlíkových plynů a plynů z obnovitelných zdrojů stanoví prováděcí právní předpis v souladu s normou týkající se záruk původu energie40).
§ 45c
Nakládání se zárukami původu energie
(1)
Záruka původu energie je platná po dobu 12 měsíců od konce období výroby energie, na které se záruka původu energie vydává, pokud do té doby nedojde k jejímu uplatnění.
(2)
Záruka původu energie a právo s ní spojené se považují za nehmotnou věc.
(3)
Operátor trhu vede záruky původu energie v elektronické podobě na účtu držitele účtu, kterému byla záruka původu energie vydána, nebo na účtu držitele účtu, kterému byla záruka původu energie převedena.
(4)
Držitelem účtu může být
a)
držitel licence na výrobu elektřiny,
b)
držitel licence na výrobu plynu,
c)
držitel licence na výrobu tepelné energie,
d)
držitel licence na rozvod tepelné energie,
e)
držitel licence na obchod s elektřinou,
f)
držitel licence na obchod s plynem,
g)
Česká republika.
(5)
Držitel účtu, s výjimkou operátora trhu a České republiky, je povinen operátorovi trhu hradit
a)
cenu za vedení účtu v evidenci záruk původu energie,
b)
cenu za vydání záruky původu energie, pokud operátor trhu vydal záruku původu energie na jeho žádost,
c)
cenu za převod záruky původu energie mimo aukci záruk původu energie,
d)
cenu za přístup k aukci záruk původu energie,
e)
cenu za převod záruky původu energie v aukci záruk původu energie.
(6)
Držitel účtu, s výjimkou operátora trhu a České republiky, je dále povinen uhradit operátorovi trhu částku odpovídající hodnotě záruk původu energie nakoupených v aukci záruk původu energie.
(7)
Ceny podle odstavce 5 stanoví Úřad cenovým výměrem.
(8)
Operátor trhu vyřadí neuplatněnou záruku původu energie nejpozději do 6 měsíců po skončení její platnosti.
§ 45d
Nakládání se zárukami původu energie vydanými v jiném státě nebo převedenými do jiného státu
(1)
Za záruku původu energie podle tohoto zákona se považuje i záruka původu energie vydaná v jiném členském státě, pokud ji operátor trhu uznal.
(2)
Operátor trhu uzná záruku původu energie vydanou v jiném členském státě pokud
a)
záruka původu splňuje požadavky čl. 19 směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů,
b)
je umožněn elektronický převod záruky původu energie z evidence záruk původu energie z tohoto členského státu do evidence záruk původu energie provozované operátorem trhu a
c)
žadatel o převod záruky původu energie prokazatelně doloží, že nedošlo k uplatnění záruky původu energie v tomto členském státě nebo k jejímu vyřazení.
(3)
Neuzná-li operátor trhu záruku původu energie vydanou v jiném členském státě, je operátor trhu povinen o neuznání a důvodech neuznání informovat ministerstvo. Ministerstvo oznámí Evropské komisi neuznání záruky původu energie včetně odůvodnění. Přijme-li Evropská komise rozhodnutí, kterým záruku původu energie uzná, uzná takovou záruku původu energie i operátor trhu.
(4)
Operátor trhu uzná záruku původu energie vydanou státem, který není jiným členským státem, pokud Evropská unie sjednala dohodu o vzájemném uznávání záruk původu energie vydaných v Evropské unii a v tomto státě a pokud dochází k přímému dovozu nebo vývozu energie mezi Evropskou unií a tímto státem a jsou splněny podmínky podle odstavce 2. V opačném případě operátor trhu záruku původu energie vydanou státem, který není jiným členským státem, neuzná.
(5)
Při převodu a uplatnění záruky původu plynu vydané v jiném členském státě nebo státě, který není jiným členským státem, ale se kterým Evropská unie sjednala dohodu o vzájemném uznávání záruk původu energie a jsou splněny podmínky podle odstavce 2, musí být v případě, že je plyn vyrobený z paliv, která musí splňovat kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, doloženo prohlášení o splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.
§ 45e
Uplatnění záruk původu energie
(1)
Uplatněním záruky původu energie dochází k jejímu zrušení.
(2)
Držitel účtu uplatní záruku původu energie k dodávce energie na základě smlouvy o dodávce této energie nebo smlouvy o sdružených službách dodávky energie zákazníkovi.
(3)
Držitel účtu může uplatnit záruku původu energie pro každou jednotku vyrobené energie pouze jednou.
(4)
Uplatněním záruky původu plynu držitel účtu dokládá zákazníkovi, že vyrobená jednotka plynu nebyla zohledněna pro účely doložení původu, a splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů na území České republiky ani jiného členského státu. Pokud záruka původu plynu neobsahuje informace o splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, musí držitel účtu s uplatněnou zárukou původu plynu doložit zákazníkovi také prohlášení o splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů. U jednotky vyrobené energie, která byla dodána zákazníkovi přímým plynovodem, nedokládá držitel účtu záruku původu energie, ale dokládá pouze prohlášení o splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.
(5)
Držitel účtu může uplatnit záruku původu plynu nebo záruky původu vodíku pouze k dodávce plynu nebo vodíku odpovídající příslušné charakteristice soustavy.
(6)
Pokud držitel účtu nabyl záruku původu plynu nebo vodíku vydanou podle § 45a odst. 2 v aukci, nesmí tuto záruku původu dále převádět na jiného držitele účtu a smí ji uplatnit pouze k dodávce plynu zákazníkovi, kterému plyn dodává z plynárenské soustavy České republiky.
(7)
Každou jednotku vyrobené energie lze zohlednit pouze jednou.
(8)
Postup uplatnění záruky původu energie stanoví prováděcí právní předpis.
§ 45f
Povinnosti související se zárukami původu energie a evidencí kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů
(1)
Výrobce energie je pro vydání záruky původu energie podle § 45 odst. 1 písm. a) povinen
a)
registrovat výrobnu energie v systému operátora trhu,
b)
registrovat se jako držitel účtu v evidenci záruk původu energie,
c)
předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé informace
1.
o vyrobeném a dodaném množství energie,
2.
o přijaté investiční podpoře,
3.
o splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, pokud se na výrobu energie vztahuje plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, a
4.
dále nezbytné k vydání záruky původu energie.
(2)
Výrobce energie, který provozuje výrobnu energie, ke které nemá podle § 45a právo na vydání záruk původu energie na svůj účet, je povinen registrovat výrobnu energie v systému operátora trhu a předat operátorovi trhu úplné a pravdivé informace a údaje podle odstavce 1 písm. c).
(3)
Výrobce energie je dále pro evidenci plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů povinen
a)
registrovat výrobnu energie umístěnou na území České republiky v systému operátora trhu a
b)
neumožnit převod prohlášení o splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů bez záruky původu energie na jiného účastníka trhu s elektřinou, tepelnou energií nebo plynem, pokud na stejnou jednotku vyrobené energie byla vydána záruka původu energie, která obsahuje informace o splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.
(4)
Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy a provozovatel rozvodného tepelného zařízení (dále jen „provozovatel soustavy“) jsou povinni předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé informace nezbytné pro registraci výroben energie, evidenci plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a vydávání a uplatnění záruk původu energie.
(5)
Postup registrace výrobny energie a výrobce energie a držitele účtu v systému operátora trhu, rozsah a termíny předání informací o vyrobeném a dodaném množství energie, přijaté investiční podpoře, způsobu předávání informací o splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, informací dále nezbytných k vydání záruky původu energie a rozsah a termíny předávání informací od provozovatele soustavy nezbytných pro vydávání a uplatnění záruky původu energie stanoví prováděcí právní předpis.
§ 45g
Aukce záruk původu energie
(1)
Operátor trhu organizuje elektronickou formou aukce záruk původu energie a vyhlašuje aukce záruk původu energie na svých internetových stránkách.
(2)
Aukce záruk původu energie se může zúčastnit držitel účtu v evidenci záruk původu energie podle § 45c odst. 4.
(3)
Operátor trhu zveřejňuje informace o zárukách původu energie prodaných v aukcích na svých internetových stránkách.
(4)
Způsob a formu zveřejnění pravidel organizace aukcí záruk původu energie stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA X