137
VYHLÁŠKA
ze dne 28. července 2026,
kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 172 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), (dále jen „zákon“) ve znění zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 284/2020 Sb. a zákona č. 267/2025 Sb.:
§ 1
(1)
Nestanoví-li tato vyhláška jinak, použijí se ustanovení vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných obdobně pro školy a školská zařízení zřizovaná Ministerstvem vnitra (dále jen „ministerstvo“).
(2)
Ustanovení vyhlášky o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři se ve školách a školských zařízeních zřizovaných ministerstvem použijí obdobně pro
a)
úpravu podmínek přijímacího řízení ke vzdělávání ve střední škole pro osoby, které získaly předchozí vzdělání ve škole mimo území České republiky, a pro způsob hodnocení výsledků jednotné zkoušky a celkového hodnocení a
b)
podrobnosti přijímacího řízení ke vzdělávání ve střední škole.
(3)
Nestanoví-li tato vyhláška jinak, použijí se ve školách a školských zařízeních zřizovaných ministerstvem ustanovení vyhlášky o organizaci školního roku ve střední škole obdobně pro
a)
stanovení podrobností organizace školního roku ve střední škole,
b)
stanovení termínů vydávání vysvědčení a
c)
stanovení podrobností školních prázdnin ve střední škole.
(4)
Pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a výkon činností spojených s nebezpečnou expozicí prachů a biologických činitelů při praktickém vyučování ve školách a školských zařízeních zřizovaných ministerstvem se použijí ustanovení vyhlášky o nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi, prachy a biologickými činiteli ve školách a školských zařízeních obdobně.
(5)
Pro přípustnost reklamy na potraviny, jejich nabídky a prodeje ve škole a v ubytovacím zařízení se ve školách a školských zařízeních zřizovaných ministerstvem použijí ustanovení vyhlášky o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních, obdobně.
(6)
Nestanoví-li tato vyhláška jinak, použijí se ve školách a školských zařízeních zřizovaných ministerstvem ustanovení vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři obdobně pro
a)
individuální vzdělávací plán povolený z jiných závažných důvodů,
b)
výchovná opatření,
c)
hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení,
d)
pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a
e)
podrobnosti o náležitostech smlouvy o obsahu a rozsahu duálního praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání, pravidla pro vedení žáků a dohled nad žáky na pracovišti duálního poskytovatele a náležitosti certifikátu poskytovatele.
(7)
Pro podrobnosti o pojetí, obsahu a průběhu závěrečných zkoušek, termínech jejich konání, stanovení předmětů, z nichž se závěrečná zkouška koná, složení zkušební komise, způsobu hodnocení žáků a o opravných zkouškách a zkouškách v náhradním termínu se ve školách a školských zařízeních zřizovaných ministerstvem použijí ustanovení vyhlášky o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem obdobně.
(8)
Ustanovení vyhlášky o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou se ve školách a školských zařízeních zřizovaných ministerstvem použijí obdobně pro
a)
termíny, formu, pravidla průběhu, způsob a kritéria hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky, pro pravidla určení nabídky zkoušek profilové části maturitní zkoušky, včetně formy, témat a období konání těchto zkoušek, pro podrobnější podmínky pro nahrazení zkoušky profilové části standardizovanou zkouškou, pro termíny a pravidla pro opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí nebo obhajoby komplexní profilové práce,
b)
pravidla pro přípravu, organizaci a řízení profilové části maturitní zkoušky, zajištění podmínek jejího průběhu a vyhodnocení výsledků,
c)
podrobnosti o činnosti zkušební maturitní komise a počet, výběr a jmenování jejích členů a pravidla pro odměňování předsedů zkušebních maturitních komisí,
d)
podrobnější pravidla o obsahu, formě, způsobu a termínech podání přihlášky k maturitní, náhradní nebo opravné zkoušce, o obsahu, termínech, formě a způsobu předávaní údajů z těchto přihlášek,
e)
podmínky a způsob konání maturitní zkoušky žáků uvedených v § 16 odst. 9 zákona, žáků s vývojovými poruchami učení nebo zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a osob podle § 20 odst. 6 zákona a konání maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny a
f)
náležitosti žádosti o přezkoumání průběhu a výsledku maturitní zkoušky nebo rozhodnutí o vyloučení z této zkoušky podle § 82 odst. 1 písm. b) zákona.
(9)
Nestanoví-li tato vyhláška jinak, použijí se ve školách a školských zařízeních zřizovaných ministerstvem ustanovení vyhlášky o vyšším odborném vzdělávání obdobně pro
a)
organizaci vzdělávání,
b)
hodnocení výsledků vzdělávání studentů a
c)
ukončování vzdělávání v akreditovaném i autorizovaném vzdělávacím programu.
(10)
Pro poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních zřizovaných ministerstvem se použijí ustanovení vyhlášky o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních obdobně.
(11)
Pro školní stravování ve školách a školských zařízeních zřizovaných ministerstvem se použijí ustanovení vyhlášky o školním stravování obdobně.
§ 2
Typy škol
Typy škol pro účely jejich označování jsou
a)
střední policejní škola,
b)
vyšší policejní škola,
c)
střední odborná škola požární ochrany,
d)
vyšší odborná škola požární ochrany.
§ 3
Výroční zpráva o činnosti školy
(K § 11 zákona)
(1)
Výroční zpráva o činnosti školy obsahuje
a)
základní údaje o škole vedené v rejstříku škol a školských zařízení,
b)
přehled oborů vzdělání, které škola vyučuje a jsou zapsány v rejstříku škol a školských zařízení,
c)
rámcový popis personálního zabezpečení školy,
d)
údaje o přijímacím řízení a následném přijetí ke vzdělávání,
e)
stručné vyhodnocení naplňování cílů školního, akreditovaného nebo autorizovaného vzdělávacího programu,
f)
údaje o výsledcích vzdělávání žáků a studentů podle cílů stanovených školními, akreditovanými nebo autorizovanými vzdělávacími programy a podle výsledků maturitních zkoušek a absolutorií,
g)
údaje o prevenci rizikového chování a zajištění podpory žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, nadaných, mimořádně nadaných a s nárokem na poskytování jazykové přípravy,
h)
údaje o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a odborném rozvoji nepedagogických pracovníků,
i)
údaje o aktivitách a prezentaci školy na veřejnosti,
j)
údaje o výsledcích inspekční činnosti a přehled o kontrolní činnosti,
k)
základní údaje o hospodaření školy a
l)
údaje o zapojení školy do dalšího vzdělávání.
(2)
Výroční zpráva o činnosti školy se zpracovává za období předcházejícího školního roku, s výjimkou základních údajů o hospodaření školy. Ředitel školy zasílá výroční zprávu ministerstvu do 31. října a zveřejňuje ji způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 4
Počet žáků a studentů
(1)
Nejnižší počet žáků ve střední škole s plným počtem ročníků je 60. Nejnižší počet studentů ve vyšší odborné škole s plným počtem ročníků je 20.
(2)
Nejnižší počet žáků ve třídě ve střední škole je 15. Nejnižší počet studentů ve studijní skupině ve vyšší odborné škole při zahájení vzdělávání v prvním ročníku je 5.
(3)
Nejvyšší počet žáků ve třídě ve střední škole je 30. Nejvyšší počet studentů ve studijní skupině ve vyšší odborné škole je 30.
(4)
Pokud zřizovatel nepovolí výjimku z nejnižšího počtu žáku a klesne-li počet žáků třídy pod 15, ředitel školy
a)
třídu koncem školního roku zruší a žáci budou převedeni do jiných tříd téhož ročníku a oboru vzdělání, pokud má ročník více tříd, nebo
b)
převede pro následující školní rok žáky z jiných tříd téhož ročníku a oboru vzdělání, pokud má ročník více tříd.
(5)
Pokud zřizovatel nepovolí výjimku z nejnižšího počtu studentů a klesne-li počet studentů studijní skupiny ve vyšší odborné škole pod 5, ředitel školy
a)
studijní skupinu koncem školního roku zruší a studenti budou převedeni do jiných studijních skupin téhož ročníku a zaměření, pokud má ročník více studijních skupin, nebo
b)
převede pro následující školní rok studenty z jiných studijních skupin téhož ročníku a zaměření, pokud má ročník více studijních skupin.
(6)
Pokud daný ročník nemá více tříd nebo nemá více studijních skupin, zůstává třída nebo studijní skupina i s menším počtem žáků nebo studentů. Takové opatření může ředitel školy provést jen se souhlasem zřizovatele.
§ 5
Školní prázdniny
(1)
Podzimní prázdniny trvají dva dny a přičleňují se ke státnímu svátku 28. října; jejich termín stanoví pro každý školní rok ředitel školy.
(2)
Jarní prázdniny trvají jeden týden. Termín jejich konání stanoví ředitel školy v období měsíce ledna až března a vyhlásí jej nejpozději do 30. září předchozího kalendářního roku.
§ 6
Kombinovaná výuka
(K § 25c zákona)
(1)
Rozsah distančních prvků výuky činí, pokud ředitel školy nestanoví nižší rozsah, z celkového rozsahu výuky daného oboru vzdělání v daném školním roce nejvýše
a)
30 % synchronní výuky a
b)
10 % asynchronní výuky.
(2)
Pokud je ve škole uskutečňována kombinovaná výuka, ředitel školy zveřejní
a)
způsob organizace a časové rozložení kombinované výuky v rámci školního roku a její celkový rozsah,
b)
formu distančních prvků a rozsah jejich využívání v rámci kombinované výuky a
c)
způsob zajištění kombinované výuky ve škole u žáků, kteří nemají podmínky pro vzdělávání v domácím prostředí.
§ 7
Pravidla pro dělení a spojování tříd a studijních skupin při vyučování
(1)
Ředitel školy může třídy při vyučování některých předmětů dělit na skupiny, spojovat nebo vytvářet skupiny žáků. V souladu s akreditovaným nebo autorizovaným vzdělávacím programem lze pro výuku v některých předmětech nebo jiných ucelených částech učiva studijní skupiny dělit na podskupiny, případně spojovat studijní skupiny a podskupiny.
(2)
Při dělení a spojování tříd nebo studijních skupin a podskupin a při stanovení jejich počtu a velikosti ředitel školy přihlédne zejména k
a)
požadavkům na bezpečnost a ochranu zdraví žáků a studentů,
b)
didaktické a metodické náročnosti předmětu nebo jiné ucelené části učiva,
c)
specifikaci žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, nadaných žáků a studentů a mimořádně nadaných žáků a studentů,
d)
charakteru osvojovaných vědomostí, dovedností a postojů,
e)
požadavkům na prostorové zabezpečení výuky1) a materiální zabezpečení výuky stanovené rámcovým vzdělávacím programem nebo akreditovaným nebo autorizovaným vzdělávacím programem a
f)
efektivitě vzdělávacího procesu z hlediska stanovených cílů vzdělávání i z hlediska ekonomického.
(3)
Výuka cizích jazyků probíhá ve skupinách tvořených pro příslušný cizí jazyk. Nejvyšší počet žáků ve skupině je 23, nejvyšší počet studentů v podskupině je 15. Skupina může být tvořena žáky z více tříd téhož ročníku.
§ 8
Evidence úrazů
(1)
V knize úrazů se evidují všechny úrazy žáků a studentů (dále jen „úraz“), ke kterým došlo při činnostech uvedených v § 29 odst. 2 zákona, a to nejpozději do konce vyučovacího dne následujícího po dni, kdy se škola nebo školské zařízení o úrazu dozví. Pokud lhůta podle věty první uplyne při konání vícedenní akce konané mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání nebo poskytují školské služby, zapsané v rejstříku škol a školských zařízení, prodlužuje se lhůta do konce vyučovacího dne následujícího po ukončení této akce.
(2)
V knize úrazů se uvede
a)
pořadové číslo úrazu,
b)
jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození zraněného,
c)
popis úrazu,
d)
popis události, při které k úrazu došlo, včetně údaje o datu a místě události,
e)
jméno, popřípadě jména a příjmení případného svědka úrazu,
f)
zda a kým byl úraz ošetřen,
g)
jméno, popřípadě jména, příjmení, označení funkce a podpis zaměstnance školy nebo školského zařízení, který provedl zápis do knihy úrazů,
h)
další skutečnosti, pokud jsou potřebné k sepsání záznamu o úrazu.
§ 9
Záznam o úrazu
(1)
Záznam o úrazu škola nebo školské zařízení vyhotovuje, jde-li o
a)
úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnost žáka nebo studenta ve škole nebo školském zařízení zasahující alespoň do 2 po sobě jdoucích vyučovacích dnů,
b)
úraz žáka nebo studenta, jehož důsledkem nebyla jeho nepřítomnost nebo byla nepřítomnost kratší 2 po sobě následujících vyučovacích dnů a u kterého lze očekávat poskytnutí náhrady za bolest nebo náhrady za ztížení společenského uplatnění, nebo
(2)
Záznam o úrazu se vyhotoví na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze k této vyhlášce.
(3)
Na žádost zákonného zástupce nezletilého žáka, zletilého žáka, studenta nebo ministerstva škola nebo školské zařízení bezodkladně vyhotoví záznam i o úrazu, který není uveden v odstavci 1.
(4)
Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola nebo školské zařízení zletilému žákovi nebo studentovi, v případě nezletilého žáka jeho zákonnému zástupci.
(5)
Škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu aktualizuje záznam o úrazu
a)
pokud byla poskytnuta náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem, nebo
§ 10
Hlášení úrazu
(1)
O úrazu nezletilého žáka informuje škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu jeho zákonného zástupce.
(2)
Nasvědčují-li okolnosti úrazu tomu, že jednáním, jímž k němu došlo, byl spáchán trestný čin, učiní škola nebo školské zařízení bezodkladné hlášení místně příslušnému útvaru Policie České republiky (dále jen „policie“) a ministerstvu.
§ 11
Zasílání záznamu o úrazu
(1)
Záznam o úrazu podle § 9 odst. 1 písm. a) a b) zasílá škola nebo školské zařízení za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce,
a)
zdravotní pojišťovně zraněného žáka nebo studenta a
b)
(2)
Záznam o smrtelném úrazu podle § 9 odst. 1 písm. c) se nejpozději do 5 pracovních dnů od jeho vyhotovení zasílá
a)
zdravotní pojišťovně zemřelého žáka nebo studenta,
b)
c)
(3)
Škola a školské zařízení zasílají záznamy o úrazu a jejich aktualizaci ministerstvu též na základě jeho písemné výzvy.
§ 12
Komisionální zkouška
(K § 71 zákona)
(1)
Komisionální zkoušku koná žák v případě, že
a)
koná opravnou zkoušku2), nebo
b)
požádá písemně zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení3).
(2)
Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná; je-li členů komise více než 3, je počet členů vždy lichý. Komisi jmenuje ředitel školy. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, dalšími členy jsou zkoušející učitel daného předmětu nebo jiné ucelené části učiva a přísedící, který vyučuje týž nebo příbuzný předmět.
(3)
Výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí pedagogické dokumentace žáka. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.
(4)
Výsledek přezkoušení podle odstavce 1 písm. b) již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
(5)
Žák koná nejvýše jednu zkoušku v jeden den, pokud se ředitel školy nedohodne jinak se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.
(6)
Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka může ze závažných důvodů neúčast u komisionální zkoušky omluvit u ředitele školy nejpozději do 3 dnů od uplynutí termínu určeného pro vykonání komisionální zkoušky. Pokud ředitel školy omluvu uzná, stanoví náhradní termín pro konání komisionální zkoušky.
(7)
Odstoupí-li žák od komisionální zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se ke komisionální zkoušce bez omluvy nebo nebyla-li jeho omluva uznána, anebo poruší-li závažným způsobem pravidla komisionální zkoušky, posuzuje se, jako by komisionální zkoušku vykonal neúspěšně.
(8)
Obsah a rozsah komisionální zkoušky stanoví ředitel školy v souladu s rámcovým vzdělávacím programem.
(9)
Komisionální zkoušku z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a) může žák ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelem školy dřívější termín; v případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel školy žádosti o dřívější termín vždy.
§ 13
Podmínky uznávání předchozího vzdělání
(K § 71 zákona)
(1)
Za ucelené dosažené vzdělání žáka se považuje vzdělávání ve střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, které je doloženo dokladem o jeho úspěšném ukončení, nebo jiným prokazatelným způsobem. Doklad o úspěšném ukončení vzdělávání v zahraničí musí být opatřen nostrifikační doložkou nebo osvědčením o rovnocennosti dosaženého vzdělání4).
(2)
Za částečné vzdělání žáka se považuje absolvování pouze některých ročníků jiné střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy nebo vysoké školy v České republice nebo v zahraničí, či jiné vzdělávání, zejména v odborných kurzech nebo jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky, které je doloženo dokladem nebo jiným prokazatelným způsobem.
(3)
Ředitel školy uzná ty části vzdělávacího programu, jejichž obsah a rozsah je shodný v absolvovaném a současně studovaném oboru vzdělání.
(4)
Při zaznamenávání uznání dosaženého vzdělání na vysvědčeních škola do příslušných rubrik pro hodnocení žáka uvádí výraz „uznáno“ s odkazem na vysvětlivku, která je na zadní straně vysvědčení. V povinné dokumentaci školy se postupuje obdobně.
§ 14
Teoretické vyučování
(K § 71 zákona)
(1)
Ředitel školy stanoví v denní formě vzdělávání začátek a konec teoretického vyučování tak, že začíná zpravidla v 8 hodin, nejdříve v 7 hodin, a končí nejpozději ve 20 hodin. Nejvyšší počet vyučovacích hodin povinných předmětů v jednom dni s polední přestávkou je 8 hodin, ve výjimečných případech 9 hodin, bez polední přestávky 7 hodin. Začátek a konec teoretického vyučování se stanoví v souladu s potřebami školy.
(2)
Zpravidla po druhé vyučovací hodině se zařazuje přestávka v délce 15 až 20 minut. Mezi ostatní vyučovací hodiny se zařazuje přestávka zpravidla v délce 10 minut. Délka polední přestávky je nejméně 30 minut.
(3)
V předmětech, které obsahují vybrané učivo, může být součástí teoretického vyučování cvičení. Cvičení se uskutečňuje zpravidla v učebnách, odborných učebnách a laboratořích. Podmínky, za nichž se cvičení uskutečňuje, stanoví školní vzdělávací program.
§ 15
Náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování
(K § 71 zákona)
Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování5), kromě obecných náležitostí, obsahuje zejména
a)
druh činností, které budou vykonávat žáci při praktickém vyučování,
b)
místo konání praktického vyučování,
c)
časový rozvrh praktického vyučování, jeho délku a den jeho zahájení,
d)
počet žáků, kteří se zúčastňují praktického vyučování,
e)
poskytování technických pomůcek používaných při praktickém vyučování a způsob dopravy žáků do místa výkonu praktického vyučování,
f)
způsob odměňování žáků za produktivní činnost,
g)
opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém vyučování, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, zejména s uvedením osobních ochranných pracovních prostředků a odpovědných pracovníků nebo způsobu jejich stanovení,
h)
podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance organizační složky státu vykonávající činnost školy a zaměstnance fyzické nebo právnické osoby při organizaci a řízení praktického vyučování na pracovištích fyzických nebo právnických osob a
i)
ujednání o náhradě nákladů, které jiné fyzické nebo právnické osobě prokazatelně a nutně vznikají výhradně za účelem uskutečňování praktického vyučování na jejím pracovišti.
§ 16
Odborná praxe ve středním vzdělávání
(K § 71 zákona)
(1)
Odborná praxe se uskutečňuje v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem ve školách, ve školských zařízeních, v organizačních útvarech policie a Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „hasičský záchranný sbor“), nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob.
(2)
Odbornou praxi žáků vyučuje učitel odborných předmětů a učitel praktického vyučování. Procvičování dovedností žáků v organizačních útvarech policie a hasičského záchranného sboru a pracovištích fyzických nebo právnických osob lze provádět za vedení a dozoru instruktorů.
(3)
Odborná praxe se uskutečňuje jako součást vyučování v blocích, zpravidla v celých týdnech, pokud ředitel školy nestanoví jinak na základě potřeb a průběhu vzdělávání.
(4)
Organizační uspořádání odborné praxe stanoví ředitel školy podle zaměření daného oboru vzdělání a podle podmínek stanovených pro průběh vzdělávání v rámcovém vzdělávacím programu.
§ 17
Odborný výcvik ve středním vzdělávání
(K § 71 zákona)
(1)
Odborný výcvik spočívá v osvojování si základních dovedností, činností a návyků podle rámcového vzdělávacího programu. Odborný výcvik se uskutečňuje ve škole, školských zařízeních a v organizačních útvarech policie a hasičského záchranného sboru. Případná další pracoviště musí být stanovena školním vzdělávacím programem. Odborný výcvik vede pedagogický pracovník, případně instruktor.
(2)
V odborném výcviku je v denní formě vzdělávání vyučovací jednotkou vyučovací den, který nesmí být delší než 8 vyučovacích hodin.
(3)
Dopolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání začíná nejdříve v 7 hodin a odpolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání končí nejpozději ve 20 hodin. V odůvodněných případech může ředitel školy v denní formě vzdělávání určit počátek dopoledního vyučování žáků druhých, třetích a čtvrtých ročníků od 6 hodin a konec odpoledního vyučování u žáků třetích a čtvrtých ročníků ve 22 hodin. Týdenní rozvrh vyučování žáků se upraví tak, aby mezi koncem jednoho vyučovacího dne a začátkem následujícího dne měli nepřetržitý odpočinek alespoň 12 hodin.
(4)
Zpravidla po druhé hodině odborného výcviku se zařazuje přestávka v délce 15 až 20 minut. V průběhu odborného výcviku se zařazují přestávky na jídlo a oddech v souladu se zákoníkem práce. Mladistvému žákovi musí být přestávka poskytnuta nejpozději po 4,5 hodinách nepřetržitého odborného výcviku. Pokud žáci konají odborný výcvik na pracovišti fyzické nebo právnické osoby, řídí se organizace přestávek režimem tohoto pracoviště, není-li tím dotčena ochrana mladistvých podle zákoníku práce. Délka přestávek se nezapočítává do doby trvání vyučovacího dne.
§ 18
Cvičení ve středním vzdělávání
(K § 71 zákona)
Cvičení se uskutečňuje jako součást předmětů nebo jako samostatný předmět. Při cvičení si žáci ověřují a prohlubují teoretické poznatky a získávají a procvičují příslušné dovednosti. Cvičení je prováděno zpravidla v odborných učebnách, laboratořích a dílnách na pracovištích fyzických nebo právnických osob nebo v organizačních útvarech policie a hasičského záchranného sboru. Podmínky, za nichž se cvičení uskutečňuje, stanoví školní vzdělávací program.
§ 19
Učební praxe ve středním vzdělávání
(K § 71 zákona)
(1)
Učební praxe se uskutečňuje v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem ve školách, školských zařízeních, v organizačních útvarech policie a hasičského záchranného sboru nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob. V případě potřeby specifické praxe se učební praxe uskutečňuje na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání.
(2)
Učební praxe se uskutečňuje jako součást vyučování pravidelně.
(3)
Učební praxi vyučuje učitel odborných předmětů nebo učitel praktického vyučování, na pracovištích fyzických nebo právnických osob lze provádět učební praxi pod vedením a dozorem instruktorů.
(4)
Organizační uspořádání učební praxe stanoví ředitel školy podle zaměření daného oboru vzdělání a podle podmínek stanovených pro průběh vzdělávání v rámcovém vzdělávacím programu.
§ 20
Sportovní příprava ve středním vzdělávání
(K § 71 zákona)
(1)
Vyučovací hodinu ve sportovní přípravě představuje tréninková jednotka v délce 45 minut.
(2)
Roční počet tréninkových jednotek se stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím programem.
§ 21
Sportovní výcvikové a jiné kurzy a mimoškolní činnost
(K § 71 zákona)
Střední školy mohou v souladu se školním vzdělávacím programem
a)
organizovat lyžařské výchovně výcvikové kurzy, sportovní nebo poznávací turistické kurzy a další akce související s výchovně vzdělávací činností školy,
b)
poskytovat žákům možnosti naplnění volného času výchovou mimo vyučování se zaměřením zejména na aktivní odpočinek, rozvoj schopností a zájmů, přípravu na vyučování i na účast v soutěžích a na přehlídkách.
§ 22
Přijímání do prvního ročníku vyšší odborné školy
(K § 103 zákona)
(1)
Pro první kolo přijímacího řízení podává uchazeč přihlášku ke vzdělávání ve vyšší odborné škole řediteli školy do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém chce zahájit vzdělávání.
(2)
Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení, pokud jsou ředitelem školy stanoveny, se konají nejdříve 20. května kalendářního roku.
(3)
Poslední kolo přijímacího řízení se koná nejpozději do 30. září kalendářního roku.
(4)
Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 10 dnů před jejím konáním, pro další kola přijímacího řízení nejpozději 5 dnů před jejich konáním. Součástí pozvánky jsou informace o požadavcích k přijímací zkoušce, případně o počtu přijímaných uchazečů.
(5)
Uchazeč, který se pro vážné důvody k řádnému termínu přijímací zkoušky nedostaví a svoji neúčast písemně nejpozději do 3 dnů omluví řediteli školy, koná zkoušku v náhradním termínu. Za vážné důvody se nepovažuje konání přijímací zkoušky v jiné škole.
(6)
Ředitel školy může stanovit pro jednotlivá kola přijímacího řízení do příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání v rámci stanovených kritérií nejvyšší počet přijímaných uchazečů.
(7)
Ředitel školy spolu se seznamem přijatých uchazečů podle § 183 odst. 2 zákona zveřejní
a)
seznam nepřijatých uchazečů pod přiděleným registračním číslem a
b)
kritéria přijímacího řízení.
(8)
Ředitel školy může stanovit počet volných míst pro potřebu odvolacího řízení a zveřejní jej na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 23
Přijímání do vyššího než prvního ročníku
(K § 103 zákona)
Pokud ředitel školy stanoví jako podmínku přijetí přijímací zkoušku, postupuje se podle § 22.
§ 24
Podmínky konání odborné praxe v rámci vyššího odborného vzdělávání
(K § 103 zákona)
Odborná praxe se koná na pracovištích policie, hasičského záchranného sboru a pracovištích orgánů státní správy a územní samosprávy a na pracovištích jiných fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání.
§ 25
Náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách odborné praxe v rámci vyššího odborného vzdělávání
(K § 103 zákona)
Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách odborné praxe obsahuje zejména
a)
označení smluvních stran,
b)
kód a název oboru vzdělání,
c)
druh činností, které budou vykonávat studenti při odborné praxi,
d)
místo konání odborné praxe,
e)
časový rozvrh odborné praxe, její délku a den jejího zahájení,
f)
počet studentů, kteří se zúčastňují odborné praxe,
g)
poskytování technických pomůcek používaných při odborné praxi a způsob dopravy studentů do místa výkonu odborné praxe,
h)
opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při odborné praxi, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, zejména s uvedením osobních ochranných pracovních prostředků a odpovědných pracovníků nebo způsobu jejich stanovení, a
i)
podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance organizační složky státu vykonávající činnost školy a zaměstnance fyzické nebo právnické osoby, anebo organizační složky státu při organizaci a řízení odborné praxe na pracovištích fyzických nebo právnických osob anebo organizačních složek státu.
§ 26
Jednotlivá zkouška
(1)
Jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky nebo absolutoriu, lze konat ze zkušebních předmětů nebo modulů nebo ucelených částí studia určených ředitelem školy.
(2)
K jednotlivé zkoušce se uchazeč přihlašuje podáním přihlášky, a to nejpozději do
a)
1. prosince předchozího kalendářního roku pro jarní zkušební období, nebo
b)
25. června pro podzimní zkušební období.
(3)
Součástí přihlášky k jednotlivé zkoušce je originál či úředně ověřená kopie dokladu o získání předchozího vzdělání.
(4)
Jednotlivá zkouška se v jarním zkušebním období koná v období od 2. května do 10. června kalendářního roku, v podzimním zkušebním období od 1. září do 20. září kalendářního roku. Konkrétní termín jednotlivé zkoušky stanoví ředitel školy a zveřejní jej nejpozději měsíc před konáním jednotlivé zkoušky způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
O konání jednotlivé zkoušky je uchazeč informován pozvánkou ředitele školy, ve které se uvede datum, čas a místo konání této zkoušky. Pozvánka je součástí dokumentace uchazeče o vykonání jednotlivé zkoušky.
(6)
Jednotlivá zkouška se provádí stejným způsobem jako zkouška profilové části maturitní zkoušky6) nebo zkouška absolutoria7). Pro hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, se použijí ustanovení vyhlášky o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou8) obdobně. Pro hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce absolutoria, se použijí ustanovení vyhlášky o vyšším odborném vzdělávání9) obdobně.
(7)
Výsledky uchazeče z jednotlivé zkoušky zveřejní ředitel školy v anonymizované podobě do 14 dnů od vykonání zkoušky.
(8)
Ředitel školy vystaví uchazeči osvědčení o jednotlivé zkoušce nejpozději do 7 dnů ode dne hodnocení uchazeče v této zkoušce, vykonal-li uchazeč jednotlivou zkoušku úspěšně.
(9)
Pro vedení a uchovávání dokumentace o konání jednotlivé zkoušky se použijí obdobně ustanovení části sedmé vyhlášky o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou10).
§ 27
Úplata za jednotlivou zkoušku
(1)
Konání jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky nebo absolutoriu, se poskytuje za úplatu nejvýše 2 000 Kč.
(2)
Pro úplatu za konání zkoušek ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura nebo cizí jazyk, které svým obsahem a formou odpovídají zkouškám profilové části maturitní zkoušky, se použije vyhláška o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou10), není-li dále stanoveno jinak.
(3)
Od úplaty je osvobozen žadatel, který je příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostního sboru, státním zaměstnancem nebo zaměstnancem ministerstva, organizační složky státu zřízené ministerstvem nebo organizační složky státu zřízené jiným zákonem, k níž ministerstvo vykonává funkci zřizovatele.
(4)
Konkrétní výši úplaty, včetně snížení úplaty podle odstavce 2 nebo osvobození od úplaty podle odstavce 3, stanoví ředitel školy současně se zveřejněním termínu konání zkoušky. V případě, že uchazeč částku neuhradí do 5 pracovních dnů od posledního dne, kdy je možno podávat přihlášky k příslušné zkoušce, je přihláška neplatná.
§ 28
Typy školských zařízení a podrobnosti o obsahu a rozsahu jejich činnosti
(1)
Typy školských zařízení jsou
a)
školské účelové zařízení,
b)
středisko praktického výcviku,
c)
domov mládeže.
(2)
Školské účelové zařízení zajišťuje v rámci studijních pobytů odborné služby, studijně pracovní služby formou školení, kurzů nebo odborných stáží pro příslušníky bezpečnostních sborů, zaměstnance bezpečnostních sborů, zaměstnance škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem a zaměstnance ministerstva a dále i pro vojáky v činné službě a občanské zaměstnance ozbrojených sil.
(3)
Středisko praktického výcviku zajišťuje praktické vyučování a výcvik pro žáky a studenty, příslušníky policie a hasičského záchranného sboru a zaměstnance těchto sborů.
(4)
Domov mládeže poskytuje žákům a studentům ubytování a výchovně vzdělávací činnost navazující na výchovně vzdělávací činnost střední školy a vyšší odborné školy. Domov mládeže vede žáky a studenty k plnohodnotnému využívání volného času formou zájmových činností.
§ 29
Organizace domova mládeže
(1)
Žáci a studenti jsou v domově mládeže zařazováni do skupin. Každou skupinu vede vychovatel.
(2)
Žáci a studenti se ubytovávají v pokojích odděleně podle pohlaví, popřípadě i podle věku.
(3)
Při udělování pochval nebo jiných ocenění a dalších kázeňských opatření, které nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta ubytovaného v domově mládeže, se postupuje obdobně podle § 1 odst. 6 písm. b).
§ 30
Umisťování žáků a studentů v domově mládeže
(1)
Při umísťování přihlíží ke vzdálenosti místa bydliště, dopravní obslužnosti z místa bydliště a k sociálním poměrům žáka nebo studenta.
(2)
Žák nebo student se do domova mládeže umísťuje na základě přihlášky podané zákonným zástupcem nezletilého žáka, zletilým žákem nebo studentem. Přihláška se podává na každý školní rok. Termín pro podání přihlášky stanoví ředitel školy a informuje o něm zákonného zástupce nezletilého žáka, zletilého žáka nebo studenta. Termín se rovněž zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Ředitel školy vyrozumí zákonného zástupce nezletilého žáka, zletilého žáka nebo studenta o umístění nebo neumístění do domova mládeže zveřejněním seznamu žáků nebo studentů pod přiděleným registračním číslem. Seznam se zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Umístění žáka nebo studenta v domově mládeže se ukončí, pokud
a)
o to písemně požádá zákonný zástupce nezletilého žáka, zletilý žák nebo student,
b)
zákonný zástupce nezletilého žáka, zletilý žák nebo student opakovaně neuhradil úplatu za ubytování ve stanoveném termínu a nedohodl s ředitelem školy jiný termín úhrady,
c)
žák přestal být žákem střední školy nebo student přestal být studentem vyšší odborné školy,
d)
žákovi nebo studentovi bylo povoleno přerušení vzdělávání,
e)
žák nebo student byl vyloučen z domova mládeže11),
f)
žák nebo student se přestěhoval do místa, kde je vykonávána činnost školy, která ubytovanému žákovi nebo studentovi poskytuje vzdělávání.
§ 31
Úplata za ubytování
(1)
Domov mládeže se pro stanovení výše úplaty člení na pokoje I. a II. kategorie.
(2)
Pokoje, které mají nejvýše 3 lůžka, se zařazují do I. kategorie. Pokoje, které mají 4 až 6 lůžek, se zařazují do II. kategorie.
(3)
Úplata za ubytování činí
a)
v pokoji I. kategorie nejvýše 3 000 Kč za 1 lůžko na 1 kalendářní měsíc,
b)
v pokoji II. kategorie nejvýše 2 000 Kč za 1 lůžko na 1 kalendářní měsíc.
(4)
Výši úplaty za ubytování v domově mládeže stanoví ředitel školy s přihlédnutím k vybavení domova mládeže a k úrovni poskytovaných služeb a zveřejní ji způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
Výše úplaty za ubytování v domově mládeže se nemění, i když žák nebo student není ubytován po všechny dny v kalendářním měsíci. Pokud je žák nebo student v domově mládeže ubytován jen část kalendářního měsíce z důvodu organizace školního roku ve škole, jejímž je žákem nebo studentem, stanoví se výše úplaty za ubytování úměrně k počtu dnů, po které je ubytován. Vyúčtování úplaty za ubytování se provede nejpozději do konce každého pololetí.
§ 32
Úplata za školní stravování
Stravování je žákům a studentům poskytováno za úhradu, která představuje úhradu pořizovací ceny surovin na přípravu jídla.
§ 33
Úplata za vyšší odborné vzdělávání
(1)
Nejvyšší možná úplata za vyšší odborné vzdělávání (dále jen „školné“) v jednotlivých akreditovaných vzdělávacích programech a z nich vycházejících autorizovaných vzdělávacích programech vyšších odborných škol se za školní rok stanovuje u oboru vzdělání
a)
39-08-N/.. Požární ochrana a bezpečnost práce ve výši 3 000 Kč,
b)
68-42-N/.. Bezpečnostně právní činnost ve výši 2 500 Kč.
(2)
Ředitel školy může ve výjimečných případech snížit studentovi školné až do výše 50 % finanční částky uvedené v odstavci 1 písm. b).
(3)
Od úplaty je osvobozen student, který je příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostního sboru, státním zaměstnancem nebo zaměstnancem ministerstva, organizační složky státu zřízené ministerstvem nebo organizační složky státu zřízené jiným zákonem, k níž ministerstvo vykonává funkci zřizovatele.
(4)
Za dobu, kdy škola poskytuje vzdělávání distančním způsobem, se školné nevrací.
§ 34
Splatnost školného
(1)
Student uhradí školné nejpozději do 15. září příslušného školního roku.
(2)
Uchazeč o vzdělávání uhradí školné nejpozději do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o přijetí.
(3)
Při přijetí ke vzdělávání v průběhu školního roku uhradí student poměrnou část školného za příslušný školní rok nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o přijetí nabylo právní moci.
(4)
Při přerušení vzdělávání nebo ukončení vzdělávání v průběhu školního roku se školné za tento školní rok nevrací.
§ 35
Společné ustanovení
Ustanovení této vyhlášky se vztahují i na nástavbové studium, zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem a zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou12).
§ 36
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Vyhláška č. 2/2006 Sb., kterou se provádí školský zákon pro školy zřizované Ministerstvem vnitra.
2.
Vyhláška č. 323/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona.
3.
Vyhláška č. 21/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona, ve znění vyhlášky č. 323/2008 Sb.
4.
Vyhláška č. 261/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona, ve znění pozdějších předpisů.
5.
Vyhláška č. 238/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona, ve znění pozdějších předpisů.
6.
Vyhláška č. 14/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona, ve znění pozdějších předpisů.
§ 37
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2026.
Ministr:
Mgr. Metnar v. r.
Příloha
Vzor záznamu o úrazu žáka, studenta
4)
6)
Část třetí vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů.
7)
§ 7 až 9 vyhlášky č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.
8)
§ 24 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů.
9)
§ 9 vyhlášky č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů.
11)
