15
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/2007 Sb. m. s. o Mezinárodní úmluvě o regulaci velrybářství
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že ve dnech 28. – 31. května 2007 byl v Anchorage přijat Harmonogram Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství1), 1946 ve znění změn přijatých komisí na 59. výročním zasedání.
PŘEKLAD
Mezinárodní úmluva
o
regulaci velrybářství, 1946
HARMONOGRAM
ve znění změn přijatých komisí na 59. výročním zasedání,
Anchorage, Aljaška, 28.-31. května 2007
VYSVĚTLIVKY
Tento harmonogram zahrnuje změny přijaté komisí na jejím 59. výročním zasedání v květnu 2007.
Změny, které jsou uvedeny tučně kurzívou, nabudou účinnosti dne 20. září 2007 (tzn. 90 dnů po oznámení těchto změn), pokud nebudou obdrženy žádné námitky.
V tabulkách 1, 2 a 3 jsou neklasifikované populace označeny pomlčkou. Ostatní kolonky v tabulkách byly pro zlepšení čitelnosti vyplněny tečkou.
Číslované poznámky pod čarou tvoří nedílnou součást harmonogramu formálně přijatého komisí. Ostatní poznámky jsou poznámkami redakce.
Komise byla v červnu 1992 informována velvyslancem v Londýně, že členství Svazu sovětských socialistických republik v Mezinárodní úmluvě o regulaci velrybářství z roku 1948 přechází na Ruskou federaci.
Na svém 39. zasedání (1987) komise vzala na vědomí, že odkazy na jména domorodých obyvatel uvedené v článku 13 písm. b) bod 4 harmonogramu slouží pouze pro geografické účely, aby nebyly v rozporu s ustanoveními článku V odst. 2 písm. c) Úmluvy (Rep. int. Whal. Commn 38: 21).
I.
VÝKLAD POJMŮ
1.
Následující pojmy mají níže uvedený význam:
A.
Kosticovci (baleen whales)
„Kosticovec“ je jakýkoli kytovec, který má v tlamě kostice, tzn. jakýkoli kytovec kromě ozubených.
„Plejtvák obrovský“ (Balaenoptera musculus) je jakýkoli kytovec známý jako plejtvák obrovský, modrá velryba, plejtvák sírový, kyt sirobřichý nebo plejtvák indický, blue whale, Sibbald’s rorqual, nebo sulphur bottom, včetně pygmy blue whale.
„Velryba grónská“ (Balaena mysticetus) je jakýkoli kytovec známý jako velryba grónská, kyt obecný, bowhead, Arctic right whale, great polar whale, Greenland right whale, Greenland whale.
„Plejtvák Brydeův“ (Balaenoptera edeni, B. brydei) je jakýkoli kytovec známý jako plejtvák Brydeův nebo Bryde’s whale.
„Plejtvák myšok“ (Balaenoptera physalus) je jakýkoli kytovec známý jako plejtvák myšok, myšok, kyt myší, tunolik, common finback, common rorqual, fin whale, herring whale, nebo true fin whale.
„Plejtvákovec šedý“ (Eschrichtius robustus) je jakýkoli kytovec známý jako plejtvákovec šedý, velryba šedá, plejtvák šedý, gray whale, California gray, devil fish, hard head, mussel digger, gray back, nebo rip sack.
„Keporkak“ (Megaptera novaeangliae) je jakýkoli kytovec známý jako keporkak, keporkak dlouhoploutvý, plejtvák dlouhoploutvý, plejtvák keporkak, velryba keporkak, hrboun dlouhoploutvý, bunch, humpback, humpback whale, humpbacked whale, hump whale nebo hunchbacked whale.
„Plejtvák malý“ (Balaenoptera acutorostrata, B. bonaerensis) je jakýkoli kytovec známý jako plejtvák malý, plejtvák ostronosý, plejtvák minke, plejtvák štikohlavý, plejtvák štikovitý, lesser rorqual, little piked whale, minke whale, pike-headed whale nebo sharp headed finner.
„Velrybka malá“ (Caperea marginata) je jakýkoli kytovec známý jako velrybka malá, velryba malá, southern pygmy right whale nebo pygmy right whale.
„Pravá velryba“ (Eubalaena glacialis, E. australis) je jakákoli velryba známá jako pravá velryba, velryba jižní, velryba černá, velryba severozápadní, velryba biskajská, velryba japonská, Atlantic right whale, Arctic right whale, Biscayan right whale, Nordkaper, North Atlantic right whale, North Cape whale, Pacific right whale nebo southern right whale.
„Plejtvák sejval“ (Balaenoptera borealis) je jakýkoli kytovec známý jako plejtvák sejval, plejtvák severní, sejval, sei whale, Rudolphi’s rorqual, pollack whale nebo coalfish whale.
B.
Ozubení (toothed whales)
„Ozubený“ je jakýkoli kytovec, který má v čelistech zuby.
„Ostronosý vorvaňovec“ je jakýkoli kytovec, který patří do rodu Mesoplodon, a jakýkoli kytovec známý jako vorvaňovec zobatý, vorvaňovec Cuvierův, delfín Cuvierův nebo Cuvier’s beaked whale (Ziphius cavirostris), nebo vorvaňovec Shepherdův nebo Shepherd’s beaked whale (Tasmacetus shepherdi).
„Tuponosý vorvaňovec“ je jakýkoli kytovec známý, jako vorvaňovec velký, delfín Bairdův, vorvaňovec nosatý nebo Baird’s beaked whale (Berardius bairdii), vorvaňovec Arnuxův, vorvaňvec jižní, delfín Arnuxův nebo Arnoux’s whale (Berardius arnuxii), vorvaňovec plochočelý, anarnak jižní nebo southern bottlenose whale (Hyperoodon planifrons), nebo vorvaňovec anarnak, vorvaňovec zubatý, anarnak zobatý, anarnak, delfín vorvaňovitý nebo northern bottlenose whale (Hyperoodon ampullatus).
„Kosatka dravá“ (Orcinus orca) je jakýkoli kytovec známý jako kosatka dravá, kosatka velká, kosatka pravá, kosatka jižní, killer whale nebo orca.
„Kulohlavec“ je jakýkoli kytovec známý jako kulohlavec černý, grind, kulohlavec velký nebo long-finned pilot whale (Globicephala melaena) nebo kulohlavec Sieboldův nebo short-finned pilot whale (G. macrorhynchus).
„Vorvaň“ (Physeter macrocephalus) je jakýkoli kytovec známý jako vorvaň, vorvaň obrovský, vorvaň tuponosý, sperm whale, spermacet whale, cachalot nebo pot whale.
C.
Všeobecné pojmy
Výrazem „zasáhnout“ se rozumí proniknout zbraní používanou k lovu kytovců do těla zvířete.
Výrazem „dopravit“ se rozumí dopravit na tovární loď, pozemní stanici nebo jiné místo, kde lze kytovce zpracovat.
Výrazem „ulovit“ se rozumí označit vlaječkou nebo bójí nebo připevnit k velrybolovce.
Výrazem „ztratit“ se rozumí buď zasáhnout nebo ulovit, avšak nikoli dopravit.
Výrazem „dauhval“ se rozumí jakýkoli nenárokovaný mrtvý kytovec nalezený na hladině.
„Laktujícím kytovcem“ se rozumí (a) samice, která má mléko v mléčné žláze, pokud jde o kosticovce, (b) samice, která má mléko v mléčné žláze, jejíž maximální tloušťka (hloubka) je 10 cm nebo více, pokud jde o ozubené. Měření se provádí ve středu ventrálního konce mléčné žlázy kolmo na osu těla, a to s přesností na centimetry; to jest, velikost jakékoli žlázy mezi 9,5 cm a 10,5 cm se uvede jako 10 cm. Míra jakékoli žlázy, která vychází přesně na 0,5 centimetru, se uvede o 0,5 cm vyšší, např. 10,5 cm bude zaznamenáno jako 11,0 cm. Nehledě na tato kritéria se však kytovec nepovažuje za laktujícího kytovce, jsou-li příslušnému státnímu orgánu předloženy vědecké (histologické nebo jiné biologické) důkazy, že kytovec nemohl mít v daném okamžiku svého fyzického cyklu mládě závislé na jeho mléku.
„Lovem kytovců malého rozsahu“ se rozumí lov s použitím motorových lodí vybavených harpunovými děly, které loví výhradně plejtváky malé, tuponosé vorvaňovce, ostronosé vorvaňovce nebo kosatky dravé.
II.
SEZÓNY
Provoz továrních lodí
2.
(a) Zakazuje se používat tovární lodě nebo velrybolovky k nim příslušející pro účely lovu nebo zpracování kosticovců, s výjimkou plejtváků malých, v jakýchkoli vodách na jih od 40° jižní šířky, s výjimkou období od 12. prosince do 7. dubna následujícího roku včetně obou těchto dnů.
(b)
Zakazuje se používat tovární lodě nebo velrybolovky k nim příslušející pro účely lovu nebo zpracování vorvaňů a plejtváků malých, nepovolí-li to smluvní vlády podle ustanovení písmen (c) a (d) tohoto odstavce a odstavce 5.
(c)
Každá smluvní vláda vyhlásí pro všechny tovární lodě a velrybolovky k nim příslušející, které spadají do její právní působnosti, jednu nebo více lovných sezón, jejichž celková délka nesmí přesahovat osm měsíců během jakéhokoli dvanáctiměsíčního období, kdy lze povolit lov nebo zabíjení vorvaňů pomocí velrybolovek, s tím, že pro každou tovární loď a k ní příslušející velrybolovky lze vyhlásit jinou lovnou sezónu, kdy je lov povolen.
(d)
Každá smluvní vláda vyhlásí pro všechny tovární lodě a k nim příslušející velrybolovky, které spadají do její právní působnosti, jednu nepřetržitou lovnou sezónu nepřesahující šest měsíců během jakéhokoli dvanáctiměsíčního období, kdy lze povolit lov nebo zabíjení plejtváků malých velrybolovkami, s tím, že:
(1)
pro každou tovární loď a k ní příslušející velrybolovku lze vyhlásit jinou lovnou sezónu;
(2)
tato lovná sezóna nemusí nutně zahrnovat sezóny vyhlášené pro jiné kosticovce podle ustanovení písmene (a) tohoto odstavce nebo její část.
3.
Zakazuje se používat tovární loď, která byla použita během příslušné sezóny v jakýchkoli vodách jižně od 40° jižní šířky pro účely zpracování kosticovců, s výjimkou plejtváků malých, v jakékoli jiné oblasti s výjimkou severního Pacifiku a jeho závislých vodách severně od rovníku, pro stejný účel po dobu jednoho roku od skončení dané sezóny, s tím, že kvóty pro lov v severním Pacifiku a závislých vodách jsou upraveny v odstavcích 12 a 16 tohoto harmonogramu, a s tím, že ustanovení tohoto odstavce se nevztahují na lodě, které byly během dané sezóny použity výhradně pro mrazení nebo nasolování masa a vnitřností kytovců, které se mají stát potravou pro lidi nebo pro zvířata.
Provoz pozemních stanic
4.
(a) Zakazuje se používat velrybolovky příslušející k pozemní stanici pro účely zabití nebo pokusu o zabití kosticovce a vorvaně, nepovolí-li to smluvní vlády v souladu s ustanoveními písmen (b), (c) a (d) tohoto odstavce.
(b)
Každá smluvní strana vyhlásí pro všechny pozemní stanice, které jsou v její právní působnosti, a velrybolovky příslušející k těmto pozemním stanicím, jednu lovnou sezónu, v jejímž průběhu lze povolit lov nebo zabíjení kosticovců, s výjimkou plejtváků malých, velrybolovkami. Tato lovná sezóna nesmí přesahovat šest po sobě jdoucích měsíců v průběhu jakéhokoli dvanáctiměsíčního období a vztahuje se na všechny pozemní stanice v právní působnosti dané smluvní vlády, s tím, že pro jakoukoli pozemní stanici používanou pro lov nebo zpracování kosticovců, s výjimkou plejtváků malých, která je vzdálena více než 1000 mil od nejbližší pozemní stanice používané pro lov nebo zpracování kosticovců, s výjimkou plejtváků malých, v právní působnosti téže smluvní vlády, lze vyhlásit jinou lovnou sezónu, ve které je povolen lov nebo zabíjení těchto velryb.
(c)
Každá smluvní vláda vyhlásí pro všechny pozemní stanice v její právní působnosti a pro velrybolovky příslušející k těmto pozemním stanicím jednu lovnou sezónu, která nesmí přesahovat osm po sobě jdoucích měsíců během jakéhokoli dvanáctiměsíčního období, v jejímž průběhu lze povolit lov nebo zabíjení vorvaňů velrybolovkami, s tím, že pro jakoukoli pozemní stanici používanou pro lov nebo zpracování vorvaňů, která je vzdálena více než 1000 mil od nejbližší pozemní stanice používané pro lov nebo zpracování vorvaňů v působnosti téže smluvní vlády, lze vyhlásit zvláštní lovnou sezónu, ve které je povolen lov nebo zabíjení těchto kytovců.
(d)
Každá smluvní vláda vyhlásí pro všechny pozemní stanice v její působnosti a pro velrybolovky příslušející k těmto stanicím jednu lovnou sezónu, která nesmí přesahovat šest po sobě jdoucích měsíců během jakéhokoli dvanáctiměsíčního období, v jejímž průběhu bude povolen lov nebo zabíjení plejtváků malých velrybolovkami (toto období nemusí být nutně shodné s obdobím vyhlášeným pro jiné kosticovce dle ustanovení písmena (b) tohoto odstavce), s tím, že pro jakoukoli pozemní stanici používanou pro lov nebo zpracování plejtváků malých, která je vzdálena více než 1000 mil od nejbližší pozemní stanice používané pro lov nebo zpracování plejtváků malých v právní působnosti téže smluvní vlády, lze vyhlásit zvláštní lovnou sezónu, ve které je povolen lov nebo zabíjení těchto kytovců.
Bez ohledu na předchozí ustanovení lze pro jakoukoli pozemní stanici používanou k lovu nebo zpracování plejtváků malých, která se nachází v oblasti, jejíž oceánografické podmínky jsou jasně odlišitelné od podmínek v oblasti, ve které se nacházejí ostatní pozemní stanice používané k lovu nebo zpracování plejtváků malých v právní působnosti téže smluvní vlády, vyhlásit zvláštní lovnou sezónu, ve které je povolen lov nebo zabíjení těchto kytovců; vyhlášením jiné sezóny podle ustanovení tohoto písmene však nesmí celkové trvání lovných sezón vyhlášených toutéž smluvní vládou překročit devět měsíců v průběhu jakýchkoli dvanácti měsíců.
(e)
Zákazy uvedené v tomto odstavci se vztahují na všechny pozemní stanice dle definice uvedené v článku II Úmluvy o velrybářství z roku 1946.
Jiný provoz
5.
Každá smluvní vláda vyhlásí pro všechny velrybolovky, které spadají do její právní působnosti a které nepřísluší k žádné tovární lodí nebo pozemní stanicí, jednu nepřetržitou lovnou sezónu nepřesahující šest měsíců v průběhu jakéhokoli dvanáctiměsíčního období, kdy lze povolit lov nebo zabíjení plejtváků malých velrybolovkami. Bez ohledu na ustanovení tohoto odstavce lze pro Grónsko použít jednu nepřetržitou lovnou sezónu, kdy je povolen lov nebo zabíjení těchto kytovců, která nesmí překročit devět měsíců.
III.
ODCHYT
6.
Zabíjení kytovců pro komerční účely, s výjimkou plejtváků malých, s použitím chladné granátové harpuny se zakazuje od začátku sezóny 1980/81 na volném moři a 1981 v pobřežních vodách. Zabíjení plejtváků malých pro komerční účely s použitím chladné granátové harpuny se zakazuje od začátku sezóny 1982/83 na volném moři a 1983 v pobřežních vodách.*
7.
(a) V souladu s ustanovením článku V odst. 1 písm. c) úmluvy se zakazuje komerční lov velryb, ať už během operací na volném moři nebo z pozemních stanic, v oblasti vyhlášené jako chráněné území Indického oceánu. Tato oblast zahrnuje vody na severní polokouli od pobřeží Afriky po 100° v. d., včetně Rudého a Arabského moře a Ománského zálivu; a vody na jižní polokouli v sektoru od 20° v. d. po 130° v. d., s jižní hranicí stanovenou na 55° j. š. Tento zákaz platí bez ohledu na kvóty pro odchyt kosticovců nebo ozubených kytovců stanovené komisí. Tento zákaz přezkoumá komise na svém výročním zasedání v roce 2002.
(b)
V souladu s ustanovením článku V odst. 1 písm. c) úmluvy se zakazuje komerční lov kytovců, ať už na volném moři nebo z pozemních stanic, v oblasti vyhlášené jako chráněné území jižních moří. Toto chráněné území zahrnuje vody na jižní polokouli jižně od následující hranice: počínaje na 40o j. š., 50o z. d.; poté na východ po 20o v. d.; poté na jih po 55o j. š.; poté na východ po 130o v. d.; poté na sever po 40o j. d.; poté na východ po 130o z. d.; poté na jih po 60o j. d.; poté na východ po 50o z. d.; poté na sever zpět na začátek. Tento zákaz platí bez ohledu na status ochrany populací kosticovců nebo ozubených kytovců v tomto chráněném území, který může čas od času stanovit komise. Tento zákaz však bude přezkoumán deset let po přijetí a poté vždy v desetiletých intervalech a komise jej může v těchto intervalech přezkoumat. Žádným ustanovením tohoto písmene není dotčen zvláštní právní a politický status Antarktidy.**+
Územní limity pro tovární lodě
8.
Zakazuje se používat tovární lodě nebo k nim příslušející velrybolovky pro účely lovu nebo zpracování kosticovců, s výjimkou plejtváků malých, v kterékoli z následujících oblastí:
(a)
ve vodách severně od 66° s. š., s výjimkou.toho, že od 150° v. d. východním směrem až po 140° z. d. lze povolit mezi 66° s. š. a 72° s. š. lov nebo zabíjení kosticovců továrními loděmi nebo velrybolovkami;
(b)
v Atlantickém oceánu a jeho závislých vodách severně od 40° j. š.;
(c)
v Tichém oceánu a jeho závislých vodách východně od 150° z. d. mezi 40° j. š. a 35° s. š.;
(d)
v Tichém oceánu a jeho závislých vodách západně od 150° z. d. mezi 40° j. š. a 20° s. š.;
(e)
v Indickém oceánu a jeho závislých vodách severně od 40° j. š.;
Klasifikace oblastí a území
9.
(a) Klasifikace oblastí
Oblasti související s kosticovci, s výjimkou plejtváka Brydeova na jižní polokouli, jsou oblasti mezi okrajem ledu a rovníkem a mezi poledníky uvedenými v tabulce 1.
(b)
Klasifikace území
Území související s vorvani na jižní polokouli jsou vody mezi okrajem ledu a rovníkem a mezi poledníky uvedenými v tabulce 3.
(c)
Geografické hranice v severním Atlantiku
Geografické hranice pro plejtváka myšoka, plejtváka malého a plejtváka sejvala v severním Atlantiku jsou tyto:
POPULACE PLEJTVÁKA MYŠOKA
NOVA SCOTIA
jižně a západně od linie probíhající
47° s. š. 54° z. d., 46° s. š. 54°30' z. d.,
46° s. š. 42° z. d., 20° s. š. 42° z. d..
NEWFOUNDLAND - LABRADOR
západně od linie probíhající
75° s. š. 73°30' z. d., 69° s. š. 59° z. d., 61° s. š. 59° z. d.
52°20' s. š. 42° z. d., 46° s. š. 42° z. d. a
severně od linie probíhající
46° s. š. 42° z. d., 46° s. š. 54°30' z. d., 47° s. š. 54 ° z. d.
ZÁPADNÍ GRÓNSKO
východně od linie probíhající
75° s. š. 73°30' z. d., 69° s. š. 59° z. d.
61° s. š. 59° z. d., 52°20' s. š. 42° z. d.,
a západně od linie probíhající
52°20' s. š. 42° z. d., 59° s. š. 42° z. d. a
59° s. š. 44° z. d., Kap Farvel.
VÝCHODNÍ GRÓNSKO - ISLAND
východně od linie probíhající
mysem Kap Farvel (jižní Grónsko),
59° s. š. 44° z. d., 59° s. š. 42° z. d., 20° s. š. 42° z. d.
a západně od linie probíhající
20° s. š. 18° z. d., 60° s. š. 18° z. d., 68° s. š. 3° v. d.,
74° s. š. 3° v. d., a jižně od 74° s. š..
SEVERNÍ NORSKO
severně a východně od linie probíhající
74° s. š. 22° z. d., 74° s. š. 3° v. d., 68° s. š. 3° v. d.,
67° s. š. 0°, 67° s. š. 14° v. d..
ZÁPADNÍ NORSKO - FAERSKÉ OSTROVY
jižně od hranice probíhající
67° s. š. 14° v. d., 67° s. š. 0°, 60° s. š. 18° z. d., a
severně od hranice probíhající
61° s. š. 16° z. d., 61° s. š. 0°, Thyborøn (západní vstup do Limfjorden, Dánsko).
ŠPANĚLSKO – PORTUGALSKO – BRITSKÉ OSTROVY
jižně od linie probíhající
Thyborøn (Dánsko), 61° s. š. 0°, 61° s. š. 16° z. d.,
a východně od linie probíhající
63° s. š. 11° z. d., 60° s. š. 18° z. d., 22° s. š. 18° z. d..
POPULACE PLEJTVÁKA MALÉHO
VÝCHODNÍ POBŘEŽÍ KANADY
západně od linie probíhající
75° s. š. 73°30' z. d., 69° s. š. 59° z. d., 61° s. š. 59° z. d.
52°20' s. š. 42° z. d., 20° s. š. 42° z. d.
CENTRÁLNÍ POPULACE
východně od linie probíhající
Kap Farvel (jižní Grónsko),
59° s. š. 44° z. d., 59° s. š. 42° z. d., 20° s. š. 42° z. d.
a západně od linie probíhající
20° s. š. 18° z. d., 60° s. š. 18° z. d., 68° s. š. 3° v. d.,
74° s. š. 3° v. d., a jižně od 74° s. š..
ZÁPADNÍ GRÓNSKO
východně od linie probíhající
75° s. š. 73°30' z. d., 69° s. š. 59° z. d., 61° s. š. 59° z. d.
52°20' s. š. 42° z. d., a
západně od linie probíhající
52°20' s. š. 42° z. d., 59° s. š. 42° z. d. a
59° s. š. 44° z. d., Kap Farvel.
SEVEROVÝCHODNÍ POPULACE
východně od linie probíhající
20° s. š. 18° z. d., 60° s. š. 18° z. d., 68° s. š. 3° v. d., 74° s. š. 3° v. d.
a severně od linie probíhající
74° s. š. 3° v. d., 74° s. š. 22° z. d.
POPULACE PLEJTVÁKA SEJVALA
NOVA SCOTIA
jižně a západně od linie probíhající
47° s. š. 54° z. d., 46° s. š. 54°30' z. d., 46° s. š. 42 ° z. d.
20° s. š. 42° z. d.
ISLAND – DÁNSKÝ PRŮLIV
východně od linie probíhající
Kap Farvel (jižní Grónsko),
59° s. š. 44° z. d., 59° s. š. 42° z. d., 20° s. š. 42° z. d.
a západně od linie probíhající
20° s. š. 18° z. d., 60° s. š. 18° z. d., 68° s. š. 3° v. d.,
74° s. š. 3° v. d., a jižně od 74° s. š..
VÝCHODNÍ POPULACE
východně od linie probíhající
20° s. š. 18° z. d., 60° s. š. 18° z. d., 68° s. š. 3° v. d., 74° s. š. 3° v. d.
a severně od linie probíhající
74° s. š. 3° v. d., 74° s. š. 22° z. d.
(d)
Geografické hranice v severním Pacifiku
Geografické hranice pro vorvaně, plejtváky Brydeovy a plejtváky malé v severním Pacifiku jsou následující:
POPULACE VORVANĚ
ZÁPADNÍ ÚZEMÍ
západně od linie jdoucí od okraje ledu podél 180° poledníku po 180°, 50° s. š., poté východně podél 50° rovnoběžky s. š. po 160° z. d., 50° s. š., poté jižně podél 160° poledníku z. d. po 160° z. d., 40° s. š., poté východně podél 40° rovnoběžky s. š. po 150° z. d., 40° s. š., poté jižně podél 150° poledníku z. d. po rovník.
VÝCHODNÍ ÚZEMÍ
východně od výše uvedené hranice.
POPULACE PLEJTVÁKA BRYDEOVA
VÝCHODOČÍNSKÉ MOŘE
západně od souostroví Rjúkjú.
VÝCHODNÍ POPULACE
východně od 160° z. d. (vyjma Peruánské oblasti).
ZÁPADNÍ POPULACE
západně od 160° z. d. (vyjma oblasti Východočínského moře).
POPULACE PLEJTVÁKA MALÉHO
JAPONSKÉ MOŘE – ŽLUTÉ MOŘE – VÝCHODOČÍNSKÉ MOŘE
Západně od hranice procházející Filipínami, Tchajwanem, ostrovy Rjúkjú, Kjúšú, Honšú, Hokaidó a ostrovem Sachalin, severně od rovníku.
OCHOTSKÉ MOŘE – ZÁPADNÍ PACIFIK
Východně od populace z Japonského, Žlutého a Východočínského moře a západně od 180°, severně od rovníku.
ZBÝVAJÍCÍ ÚZEMÍ
Východně od Ochotského moře – západního Pacifiku, severně od rovníku.
(e)
Geografické hranice pro populaci plejtváka Brydeova na jižní polokouli
JIH INDICKÉHO OCEÁNU
20° v. d. až 130° v. d.,
jižně od rovníku
ŠALOMOUNOVY OSTROVY
150° v. d. až 170° v. d.,
20° j. d. po rovník.
PERUÁNSKÁ POPULACE
110° z. d. po pobřeží jižní Ameriky,
10° j. d. po 10° s. š.
JIHOVÝCHODNÍ PACIFIK
150° z. d. až 70° z. d.,
jižně od rovníku (vyjma Peruánské populace).
JIHOZÁPADNÍ PACIFIK
130° v. d. až 150° z. d.,
jižně od rovníku (vyjma populace od Šalomounových ostrovů).
JIŽNÍ ATLANTIK
70° z. d. až 20 v. d.,
jižně od rovníku (vyjma Jihoafrické příbřežní populace).
JIHOAFRICKÁ PŘÍBŘEŽNÍ OBLAST
jihoafrické pobřeží západně od 27° v. d. až po izobátu 200 metrů.
Klasifikace populací
10.
Veškeré populace velryb jsou zařazeny do jedné ze tří kategorií na základě dobrozdání vědeckého výboru:
(a)
Udržovaná obhospodařovaná populace („SMS“ – Sustained Management Stock) je populace, jejíž velikost není o více než 10 % nižší než maximální udržitelný výnos (dále jen „MSY“ – Maximum Sustainable Yield) a není o více než 20 % vyšší než MSY; MSY se určí na základě počtu velryb.
Zůstává-li populace na stabilní úrovni po delší období v režimu zhruba konstantního odchytu, klasifikuje se jako udržovaná obhospodařovaná populace, neexistují-li žádné podklady pro jinou klasifikaci.
Komerční lov velryb v udržované obhospodařované populaci se povolí na základě dobrozdání vědeckého výboru. Tyto populace jsou uvedeny v tabulkách 1, 2 a 3 tohoto harmonogramu.
Pokud jde o populace na hranici MSY nebo nad touto hranicí, nesmí povolený odchyt překročit 90 % MSY. Pokud se velikost populace nachází mezi MSY a hranicí o 10 % nižší, povolený odchyt nepřekročí počet velryb vypočtený jako 90 % MSY minus 10 % za každé procento, o které je objem populace nižší než MSY.
(b)
Původní obhospodařovaná populace („IMS“ – Initial Management Stock) je populace, jejíž objem překračuje MSY o více než 20 %. Komerční lov velryb se povolí pro původní obhospodařovanou populaci na základě dobrozdání vědeckého výboru ohledně opatření nezbytných k uvedení populace na úroveň MSY a poté efektivnímu udržování populace na optimální úrovni bez nebezpečí snížení velikosti pod tuto úroveň. Povolený odchyt těchto populací nesmí překročit hranici 90 % MSY, je-li znám, nebo se případně odchyt omezí na 90 % MSY populace na úrovni MSY.
Neexistují-li žádné důkazy, že trvalý vyšší podíl nesníží velikost populace pod MSY, lze ročně ulovit nejvíce 5 procent odhadovaného základního využitelného objemu populace. Využití populace nesmí začít před provedením odhadu velikosti populace; vědecký výbor musí shledat takový důkaz postačujícími. Populace klasifikované jako původní obhospodařované populace jsou uvedeny v tabulkách 1, 2 a 3 tohoto harmonogramu.
(c)
Chráněná populace („PS“ - Protection Stock) je populace, jejíž objem je o více než 10 % nižší než MSY.
V chráněné populaci nelze provádět komerční lov kytovců. Takto klasifikované populace jsou uvedeny v tabulkách 1, 2 a 3 tohoto harmonogramu.
(d)
Nehledě na jiná ustanovení odstavce 10 platí pro lov, zabíjení nebo zpracování kytovců, s výjimkou plejtváků malých, s použitím továrních lodí nebo velrybolovek k nim příslušejících moratorium. Toto moratorium se vztahuje na vorvaně, kosatky dravé a kosticovce, s výjimkou plejtváků malých.
(e)
Nehledě na jiná ustanovení odstavce 10 jsou kvóty pro zabíjení kytovců pro komerční účely ze všech populací počínaje sezónou 1986 v pobřežních oblastech a 1985/86 na volném moři rovny nule. Toto ustanovení podléhá přezkoumání na základě nejlepších vědeckých dobrozdání a nejpozději v roce 1990 komise provede komplexní posouzení účinků tohoto rozhodnutí na populace kytovců a zváží úpravu tohoto ustanovení a stanovení jiných limitů.* #
Kvóty pro lov kosticovců
11.
Počet kosticovců ulovených na jižní polokouli v sezóně 2007/2008 na volném moři a v sezóně 2008 v pobřežních oblastech nesmí překročit kvóty stanovené v tabulkách 1 a 2.
12.
Počet kosticovců ulovených v severním Pacifiku a závislých vodách v roce 2008 a v severním Atlantiku v roce 2008 nesmí překročit kvóty stanovené v tabulkách 1 a 2.
13.
(a) Nehledě na ustanovení odstavce 10, kvóty pro naturální velrybářství původních domorodých obyvatel pro uspokojení jejich potřeb ve velrybářské sezóně 1984 a v každé další velrybářské sezóně se určí v souladu s těmito zásadami:
(1)
Pro populace na úrovni MSY nebo nad touto úrovní jsou naturální odchyty původních domorodých obyvatel povoleny, pokud celkový odchyt neklesne pod 90 % MSY.
(2)
Pro populace, které jsou pod úrovní MSY, avšak nad určitou minimální úrovní, jsou naturální odchyty původních domorodých obyvatel povoleny, pokud stanovené kvóty umožní nárůst populací velryb směrem k MSY.1
(3)
Výše uvedená ustanovení podléhají přezkoumání na základě nejlepších vědeckých dobrozdání a nejpozději v roce 1990 komise provede komplexní posouzení účinků těchto rozhodnutí na populace velryb a zváží jejich úpravu.
(4)
Pro velrybářství původních domorodých obyvatel prováděné podle písmen (b) (1), (b) (2) a b (3) tohoto odstavce je zakázáno zasahovat, lovit nebo zabíjet mláďata nebo jakoukoliv velrybu doprovázenou mládětem. Pro velrybářství původních domorodých obyvatel prováděné podle písmen (b) (4) tohoto odstavce je zakázáno zasahovat, lovit nebo zabíjet kojená mláďata nebo samice velryb doprovázené mláďaty.
(5)
Veškeré velrybářství původních domorodých obyvatel musí být prováděné podle národní legislativy, která je v souladu s tímto odstavcem.
(b)
Kvóty pro naturální velrybářství původních domorodých obyvatel jsou tyto:
(1)
Lov velryb grónských z populace Beringova, Čukotského a Beaufortova moře původními domorodými obyvateli je povolen, pouze však pokud jsou maso a produkty z těchto kytovců používány výhradně pro místní spotřebu původních domorodých obyvatel a s tím, že:
(i)
v letech 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012 počet ulovených velryb grónských nesmí překročit 280. V žádném z těchto let nesmí překročit počet zasažených velryb grónských 67, s tím, že jakákoli nevyužitá část této kvóty pro zásahy pro jakýkoli rok (včetně 15 nevyužitých zásahů z kvóty pro období 2003 - 2007) se převádí dál a připočítává se ke kvótám pro zásahy v následujících letech, s tím, že ke kvótě pro zásahy v jakémkoli roce nelze připočítat více než 15 zásahů.
(ii)
Toto ustanovení každoročně přezkoumá komise s ohledem na dobrozdání vědeckého výboru.
(2)
Lov plejtvákovců šedých z východní populace v severním Pacifiku je povolen, pouze však původními domorodými obyvateli nebo smluvní vládou zastupující původní domorodé obyvatele, a to pouze pokud se maso a produkty z těchto kytovců použijí výhradně pro místní spotřebu původních domorodých obyvatel..
(i)
V letech 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012 nesmí počet plejtvákovců šedých ulovených v souladu s tímto písmenem překročit 620, s tím, že počet plejtvákovců šedých ulovených v každém z roků 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012 nesmí překročit 140.
(ii)
Toto ustanovení každoročně přezkoumá komise s ohledem na dobrozdání vědeckého výboru.
(3)
Lov původními domorodými obyvateli plejtváků malých ze západogrónské a centrální populace a plejtváků myšoků ze západogrónské populace a velryb grónských ze skupiny vytvořené velrybami, které se připlouvají krmit k západnímu pobřeží Grónska, je povolen, pouze pokud se maso a produkty použijí výhradně pro místní spotřebu.
(i)
Počet zasažených plejtváků myšoků ze západogrónské populace v souladu s tímto písmenem nesmí překročit 19 v každém z roků 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012.
(ii)
Počet zasažených plejtváků malých z centrální populace v souladu s tímto písmenem nesmí překročit 12 v žádném z roků 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012 s tím, že jakákoli nevyužitá část této kvóty pro jakýkoli rok se převádí do dalšího období a připočítává ke kvótám v následujících letech, s tím, že ke kvótě v jakémkoliv z následujících let nelze připočítat více než 3 jedince.
(iii)
Počet zasažených plejtváků malých ze západogrónské populace nesmí překročit 200 v žádném z roků 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012 s tím, že jakákoli nevyužitá část této kvóty pro zásahy pro jakýkoli rok se převádí do dalšího období a připočítává ke kvótám pro zásahy jakéhokoliv z následujících let s tím, že ke kvótě v jakémkoli roce nelze připočítat více než 15 zásahů. Toto ustanovení přezkoumá komise každý rok v souladu se zjištěními a doporučeními vědeckého výboru, která jsou závazná.
(iv)
V souladu s tímto písmenem počet zasažených velryb grónských u západního pobřeží Grónska nesmí překročit 2 v každém roce z období let 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012 s tím, že jakákoliv nevyužitá část této kvóty pro každý rok se převádí do dalšího období a připočítává ke kvótám v jakémkoliv následujícím roce s tím, že nebude připočítáno více než 2 ke kvótě v jakémkoliv roce. Kromě toho kvóta pro každý rok nabývá účinnosti až poté, co komise obdrží dobrozdání vědeckého výboru, že zásahy by neměly ohrozit jejich populaci.
(4)
V sezónách 2008-2012 nesmí počet keporkaků ulovených Bequiany ze Svatého Vincenta a Grenadin překročit 20. Maso a produkty z těchto velryb musí být využity výhradně pro místní spotřebu ve Svatém Vincentu a Grenadinách.
14.
Je zakázáno lovit nebo zabíjet kojená mláďata nebo samice velryb doprovázené mláďaty.
Limity pro velikost kosticovců
15.
(a) Je zakázáno lovit nebo zabíjet jakékoli plejtváky sejvaly nebo plejtváky Brydeovy o délce menší než 40 stop (12,2 metrů) s tím, že pro dopravu na pozemní stanice lze lovit jen plejtváky sejvaly a plejtváky Brydeovy o délce alespoň 35 stop (10,7 metru), pokud se maso těchto velryb použije pro místní spotřebu jako potrava pro lidi nebo pro zvířata.
(b)
Zakazuje se lovit nebo zabíjet jakékoli plejtváky myšoky o délce menší než 57 stop (17,4 metru) na jižní polokouli a zakazuje se lovit nebo zabíjet jakékoli plejtváky myšoky o délce menší než 55 stop (16,8 metru) na severní polokouli, s tím, že pro dopravu na pozemní stanice lze lovit na jižní polokouli plejtváky myšoky o délce alespoň 55 stop (16,8 metru) a na severní polokouli o délce alespoň 50 stop (15,2 metru), pokud se maso těchto velryb použije pro místní spotřebu jako potrava pro lidi nebo pro zvířata
Kvóty pro lov vorvaňů
16.
Limity pro odchyt vorvaňů obou pohlaví se stanoví na nulu na jižní polokouli pro sezónu 1981/82 na volném moři a sezónu 1982 v pobřežních vodách a sezóny následující a na nulu na severní polokouli pro sezónu 1982 a následující v pobřežních vodách, s tím, že limity pro odchyt pro sezónu 1982 a následující v pobřežních vodách na západním území severního Pacifiku se zatím nestanoví a závisí na rozhodnutí komise vydaném po zvláštním nebo výročním zasedání vědeckého výboru. Tyto limity zůstávají v platnosti, dokud komise nerozhodne jinak na základě každoročně přezkoumávaných vědeckých informací a v souladu s platnými postupy komise.
17.
Je zakázáno lovit nebo zabíjet kojená mláďata nebo samice těchto kytovců doprovázené mláďaty.
Limity pro velikost vorvaňů
18.
(a) Zakazuje se lovit nebo zabíjet jakékoli vorvaně o délce kratší než 30 stop (9,2 metru) s výjimkou severního Atlantiku, kde je zakázáno lovit nebo zabíjet jakékoli vorvaně o délce kratší než 35 stop (10,7 metru).
(b)
Zakazuje se lovit nebo zabíjet jakékoli vorvaně o délce přesahující 45 stop (13,7 metru) na jižní polokouli severně od 40° jižní šířky od října do ledna včetně.
(c)
Zakazuje se lovit nebo zabíjet jakékoli vorvaně o délce přesahující 45 stop (13,7 metru) v severním Pacifiku a závislých vodách jižně od 40° severní šířky od března do června včetně.
IV.
ZPRACOVÁNÍ
19.
(a) Zakazuje se používat tovární lodě nebo pozemní stanice pro účely zpracování jakýchkoli kytovců, které jsou klasifikovány jako chráněná populace v ustanovení odstavce 10 nebo které byly uloveny v rozporu s ustanoveními odstavců 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 11, 12, 14, 16 a 17 tohoto harmonogramu, bez ohledu na to, zda byly uloveny velrybolovkami v právní působnosti smluvní vlády či nikoli.
(b)
Všichni ostatní ulovení kytovci, s výjimkou plejtváků malých, se dopraví na tovární loď nebo pozemní stanici a všechny části těchto kytovců se zpracují vařením nebo jiným způsobem, s výjimkou vnitřních orgánů, kostic a ploutví všech kytovců, masa vorvaňů a částí kytovců určených jako potrava lidí nebo zvířat. Smluvní vláda může v méně rozvinutých regionech výjimečně povolit zpracování velryb bez použití pozemních stanic, budou-li tyto velryby plně využity v souladu s ustanoveními tohoto odstavce.
(c)
Úplné zpracování mršin „dauhvalů“ a kytovců použitých jako odrazník se nepožaduje, je-li maso nebo kostice těchto kytovců ve špatném stavu.
20.
(a) Kapitán nebo jiná osoba pověřená vedením tovární lodi upraví nebo omezí lov kytovců pro tuto tovární loď tak, aby žádná těla kytovců (s výjimkou kytovců používaných jako odrazníky, které se zpracují, jakmile to bude rozumně možné) nezůstávala v moři po dobu delší než třicet tři hodin od okamžiku zabití do okamžiku vytažení ke zpracování.
(b)
Kytovci ulovení velrybolovkami, ať už pro tovární lodě nebo pro pozemní stanice, se jasně označí tak, aby byla zřejmá totožnost dané velrybolovky a účel odchytu.
V.
DOHLED A KONTROLA
21.
(a) Na každé tovární lodi budou přítomni alespoň dva velrybářští inspektoři zajišťující nepřetržitou kontrolu, s tím, že alespoň jeden z těchto inspektorů bude přítomen na každé velrybolovce fungující jako tovární loď. Tito inspektoři budou jmenováni a placeni vládou, do jejíž právní působnosti daná tovární loď spadá, s tím, že inspektory není nutno jmenovat pro lodi, které jsou používány, kromě skladování produktů, během sezóny pouze pro mrazení nebo nasolování masa a vnitřností kytovců určených pro potravu lidí a zvířat.
(b)
Na každé pozemní stanici bude zajištěna dostatečná kontrola. Inspektoři sloužící na každé pozemní stanici budou jmenováni a placeni vládou, do jejíž působnosti daná pozemní stanice spadá.
(c)
Na továrních lodích a pozemních stanicích nebo skupinách pozemních stanic členských států mohou být přítomni pozorovatelé jiných členských států. Pozorovatelé budou jmenováni komisí prostřednictvím jejího tajemníka a placeni vládou, která je navrhla.
22.
Harpunáři a posádky továrních lodí, pozemních stanic a velrybolovek se najímají za takových podmínek, že jejich plat bude do značné míry záviset na faktorech, jako je druh a velikost kytovce a výnos z něj, tedy nikoli pouze na počtu ulovených kytovců. Harpunářům nebo posádkám velrybolovky se nehradí žádné prémie ani jiné odměny za ulovení laktujících kytovců.
23.
Kytovci musí být změřeni v klidové poloze na palubě nebo plošině po uvolnění výtažného lana a úchytného zařízení, a to pásmovým měřidlem z nepružného materiálu. Začátek pásmového měřidla se připevní na bodec nebo k nějakému pevnému předmětu umístěnému na palubě nebo plošině na úrovni jednoho konce kytovce. Bodec může být také zaražen do ocasu velryby na úrovni vrcholu jeho výřezu. Pásmové měřidlo se natáhne souběžně s palubou a tělem kytovce, nebo ve výjimečných případech podél hřbetu kytovce, a délka se odečte na úrovni druhého konce kytovce. Konci kytovce pro účely měření jsou špička horní čelisti nebo, u vorvaňů, přední konec hlavy a vrchol výřezu ocasní ploutve.
Výsledek měření se do deníku zapíše zaokrouhleně na nejbližší stopu nebo 0,1 metru. To znamená, že délka jakéhokoli kytovce měřícího od 75 stop a 6 palců do 76 stop a 6 palců se zaznamená jako 76 stop a délka jakéhokoli kytovce měřícího od 76 stop a 6 palců do 77 stop a 6 palců se zaznamená jako 77 stop. Podobně, délka jakéhokoli kytovce měřícího od 10,15 metru do 10,25 metru se zaznamená jako 10,2 metru a délka jakéhokoli kytovce měřícího od 10,25 metru do 10,35 metru se zaznamená jako 10,3 metru. Výsledek měření jakéhokoli kytovce, který vychází přesně na polovinu stopy nebo 0,05 metru se zaznamená zaokrouhleně na nejbližší stopu nebo desetinu metru, např. přesně 76 stop a 6 palců se zaznamená jako na 77 stop a přesně 10,25 metru se zaznamená jako 10,3 metru.
VI.
POŽADOVANÉ INFORMACE
24.
(a) Veškeré velrybolovky operující ve spojení s tovární lodí ohlásí vysílačkou tovární lodi:
(1)
čas ulovení každého kytovce,
(2)
jeho druh a
(3)
označení provedené podle ustanovení odstavce 20 písm. (b).
(b)
Informace uvedené v písmenu (a) tohoto odstavce tovární loď okamžitě zaznamená do stálé evidence, která je neustále k dispozici ke kontrole ze strany velrybářských inspektorů; navíc se do této stálé evidence zaznamenají, jakmile budou k dispozici, následující informace:
(1)
čas vyzdvižení ke zpracování,
(2)
délka naměřená podle ustanovení odstavce 23,
(3)
pohlaví,
(4)
pokud jde o samici, pak zda kojila,
(5)
délka a pohlaví plodu, pokud je přítomen, a
(6)
plné vysvětlení každého porušení předpisů.
(c)
Pozemní stanice vedou evidenci obdobnou evidenci popsané v ustanovení písmena (b) tohoto odstavce a zaznamenávají zde co možná nejdříve všechny informace uvedené v daném písmenu.
(d)
Evidence obdobná evidenci popsané v ustanovení písmena (b) tohoto odstavce se vede i při „lovu kytovců malého rozsahu“ vedeného z pozemních stanic nebo na volném moři a zaznamenávají zde co možná nejdříve všechny informace uvedené v daném písmenu.
25.
(a) Všechny smluvní vlády ohlašují komisi o všech velrybolovkách operujících ve spojení s továrními loděmi a pozemními stanicemi následující informace:
(1)
metody použité k zabití každého kytovce, s výjimkou harpunování, a zejména použití stlačeného vzduchu
(2)
počet zasažených, avšak ztracených kytovců.
(b)
Evidence obdobná evidenci popsané v ustanovení písmena (a) tohoto odstavce se vede i na lodích účastnících se „lovu kytovců malého rozsahu“ a když domorodci loví druhy kytovců uvedené v odstavci 1. Zaznamenávají zde co možná nejdříve všechny informace uvedené v ustanovení daného písmene; smluvní státy tyto informace předávají komisi.
26.
(a) Do dvou dnů po skončení každého kalendářního týdne se v souladu s ustanoveními článku VII úmluvy ohlásí údaje o počtu kosticovců ulovených v jakýchkoli vodách jižně od 40° jižní šířky všemi továrními loděmi nebo velrybolovkami k nim příslušejícími, které spadají do právní působnosti každé ze smluvních vlád, s tím, že pokud má tajemník Mezinárodní komise pro velrybářství za to, že počet ulovených kytovců kteréhokoli z těchto druhů dosáhl 85 % jakéhokoli celkové kvóty stanovené komisí, ohlásí se údaje o počtu ulovených kytovců každého z těchto druhů na konci každého dne.
(b)
Zdá-li se, že kvóta povolená v odstavci 11 bude naplněna před 7. dubnem kteréhokoli roku, tajemník Mezinárodní velrybářské komise určí, na základě poskytnutých údajů, datum, které bude považováno za datum naplnění kvóty pro každý z těchto druhů, a oznámí toto datum kapitánovi každé tovární lodi a každé smluvní vládě alespoň čtyři dny předem. Lov nebo pokus o lov kosticovců, s ohledem na něž bylo vydáno toto oznámení, továrními loděmi nebo velrybolovkami k nim příslušejícími je protiprávní ve všech vodách jižně od 40° j. š. od půlnoci takto určeného dne.
(c)
O každé tovární lodi, která hodlá provádět lov kytovců v jakýchkoli vodách jižně od 40° j. š., se podává oznámení v souladu s ustanoveními článku VII úmluvy.
27.
Pro všechny tovární lodi a velrybolovky se oznamují v souladu s ustanoveními článku VII úmluvy následující statistické informace:
(a)
počet dopravených kytovců každého druhu, počet ztracených ulovených velryb a počet velryb zpracovaných na každé tovární lodi nebo pozemní stanici; a
(b)
celkové množství oleje každé třídy a objem masa, hnojiva (guano) a jiných produktů získaných z těchto velryb, společně s
(c)
údaji o každém kytovci zpracovaném na tovární lodi, na pozemní stanici nebo při „lovu kytovců malého rozsahu“, ohledně data a přibližné zeměpisné šířky a délky odchytu, druhu a pohlaví kytovce, jeho délky a, obsahuje-li plod, délky a, lze-li zjistit, pohlaví plodu.
Údaje uvedené v písmenech (a) a (c) se k okamžiku zápisu ověří a komisi se také oznámí jakékoli informace shromážděné nebo získané s ohledem na místa, kde kytovci rodí mláďata, a na migraci kytovců.
28.
(a) Pro všechny tovární lodi a velrybolovky se oznamují v souladu s ustanoveními článku VII úmluvy následující statistické informace:
(1)
název a hrubý výtlak každé tovární lodi,
(2)
pro každou velrybolovku příslušející k tovární lodi nebo pozemní stanici:
......(i) datum zahájení a ukončení lovu kytovců každou z nich v průběhu dané sezóny,
......(ii) počet dnů, které strávila každá z nich na moři během každé sezóny na místech výskytu kytovců,
......(iii) hrubý výtlak, výkon, délka a jiné vlastnosti každé z nich; označí se plavidla používaná pouze jako vlečné lodi.
(3)
Seznam pozemních stanic, které byly v provozu v dotyčném období a počet mil prozkoumaných letadlem za den, pokud k tomu došlo.
(b)
Společně s informacemi požadovanými podle ustanovení písmena (a) bodu 2 (iii) se do deníku ve formátu uvedeném v příloze A zaznamenají také následující údaje a tyto údaje se předají komisi:
(1)
pokud možno, čas strávený každý den realizací různých složek odchytu;
(2)
jakékoli změny opatření uvedených v písmenu (a) bodech 2 (i) až (iii) nebo písmenu (b) bodu 1 nebo údaje získané na základě jiných vhodných ukazatelů intenzity velrybaření při „lovu kytovců malého rozsahu“.
29.
(a) Pokud možno, všechny tovární lodi a pozemní stanice shromažďují ze všech ulovených velryb následující části a podávají o nich zprávy:
(1)
oba vaječníky nebo údaje o společné hmotnosti obou varlat,
(2)
alespoň jeden ušní uzávěr nebo jeden zub (pokud možno první zub z dolní čelisti).
(b)
Při „lovu kytovců malého rozsahu“ z pobřeží nebo flotily lodí na volném moři se shromažďují, pokud možno, podobné věci jako jsou uvedeny v písmenu (a) tohoto odstavce a podávají o nich zprávy.
(c)
Všechny exempláře shromážděné podle ustanovení písmen (a) a (b) se řádně označí štítkem s uvedením čísla plošiny nebo jiného identifikačního čísla kytovce a vhodně se zakonzervují.
(d)
Smluvní vlády zajistí co možná nejdříve analýzu vzorků tkáně a exemplářů shromážděných podle ustanovení písmen (a) a (b) a ohlásí komisi výsledky těchto analýz.
30.
Smluvní vláda předloží tajemníkovi Mezinárodní velrybářské komise navrhovaná vědecká povolení předtím, než budou tato povolení vydána, a to v takovém časovém předstihu, aby měl vědecký výbor dostatek času k jejich přezkoumání a vyjádření svého stanoviska. V navrhovaných povoleních by měly být uvedeny následující údaje:
(a)
cíle výzkumu;
(b)
počet, pohlaví a velikost zvířat, která mají být ulovena, a populace, z níž mají být odlovena;
(c)
možnosti pro účast vědců z jiných zemí na výzkumu; a
(d)
možný vliv na ochranu dané populace.
Navrhovaná povolení přezkoumá vědecký výbor, pokud možno, na svém výročním zasedání a vydá k nim své stanovisko. Pokud má být povolení uděleno před konáním příštího výročního zasedání, tajemník zašle navrhovaná povolení členům vědeckého výboru poštou k vyjádření a přezkoumání. Předběžné výsledky jakéhokoli výzkumu prováděného na základě povolení je třeba předložit do příštího výročního zasedání vědeckého výboru.
31.
Smluvní vlády předloží komisi kopie všech svých zákonů a předpisů týkajících se velryb a velrybářství a změn těchto zákonů a předpisů.
PŘÍLOHA A
MEZINÁRODNÍ ÚMLUVA O REGULACI VELRYBÁŘSTVÍ, 1946 HARMONOGRAM.
sbms2008c004z0015p001u001.pdf
[POZNÁMKY POD ČAROU]
*
Vlády Brazílie, Islandu, Japonska, Norska a Svazu sovětských socialistických republik vznesly ve stanovené lhůtě námitky vůči druhé větě odstavce 6. Pro všechny ostatní smluvní vlády nabyla tato věta účinnosti dne 8. března 1982.
Norsko odvolalo svou námitku dne 9. července 1985 a Brazílie dne 8. ledna 1992.
Island odstoupil od úmluvy s účinností od 30. června 1992.
Námitky Japonska a Ruské federace nebyly odvolány, tato věta se na tyto státy nevztahuje.
Na svém 54. výročním zasedání v roce 2002 se komise dohodla na dalším trvání tohoto zákazu, avšak neprojednala, zda má být stanovena lhůta pro jeho další přezkoumání.
**
Vláda Japonska vznesla ve stanovené lhůtě námitku proti odstavci 7 písm. (b) ve vztahu k Antarktické populaci plejtváka malého.
Vláda Ruské federace také vznesla námitku proti odstavci 7 písm. (b) ve stanovené lhůtě, avšak odvolala ji dne 26. října 1994.
Pro všechny smluvní vlády, s výjimkou Japonska, nabyl odstavec 7 písm. (b) účinnosti dne 6. prosince 1994.
+
Odstavec 7 písm. (b) obsahuje ustanovení o přezkoumání Chráněné oblasti jižních moří „deset let po přijetí“. Odstavec 7 písm. (b) byl přijat na 46. (1994) výročním zasedání. První přezkoumání proto proběhne v roce 2004.
*
Vlády Japonska, Norska, Peru a Svazu sovětských socialistických republik vznesly ve stanovené lhůtě námitky vůči odstavci 10 písm. (e).
Pro všechny ostatní smluvní vlády nabyl tento odstavec účinnosti dne 3. února 1983. Peru svou námitku odvolalo dne 22. července 1983.
Vláda Japonska odvolala svou námitku s účinností od 1. května 1987 s ohledem na komerční lov velryb na volném moři, od 1. října 1987 s ohledem na komerční lov plejtváků malých a plejtváků Brydeových v pobřežních vodách, a od 1. dubna 1988 s ohledem na komerční lov vorvaňů v pobřežních vodách.
Námitky Norska a Ruské federace nebyly odvolány, tento odstavec se na tyto státy nevztahuje.
Islandské oznámení o přistoupení k Mezinárodní úmluvě o velrybářství a k Protokolu k Úmluvě, uložené dne 10. října 2002, prohlašuje, že Island „přistupuje k výše uvedené Úmluvě a Protokolu s námitkou proti odstavci 10 písm. (e) harmonogramu připojeného k Úmluvě“.
Oznámení dále prohlašuje následující stanovisko:
„Nicméně, vláda Islandu nedá souhlas k velrybářství pro komerční účely pro islandské lodi před rokem 2006 a ani poté nedá souhlas k takovému velrybářství, jestliže bude učiněn pokrok v jednáních v rámci IWC (Mezinárodní velrybářská komise) o RMS (revidovaný plán obhospodařování velryb). Toto však neplatí pro případ, že takzvané moratorium na velrybářství pro komerční účely, obsažené v odstavci 10 písm. (e) harmonogramu, nebude zrušeno v rozumné době po dokončení RMS.
Velrybářství pro komerční účely nebude v žádném případě povoleno bez spolehlivého vědeckého odůvodnění a účinného programu hospodaření a vymahatelnosti“.
#
Vlády Argentiny, Austrálie, Brazílie, Chile, Finska, Francie, Německa, Itálie, Mexika, Monaka, Nizozemska, Nového Zélandu, Peru, San Marina, Španělska, Švédska, UK a USA vyjádřily nesouhlas s islandskou námitkou proti odstavci 10 písm. (e).
1
Komise určí na základě dobrozdání vědeckého výboru, pokud možno, (a) pro každou populaci minimální velikost, pod níž nebude prováděn lov kytovců a (b) rychlost nárůstu směrem k MSY pro každou populaci. Vědecký výbor podá dobrozdání k minimální velikosti populací a rychlosti nárůstu populace směrem k MSY za různých režimů odchytu.
Tabulka 1
KLASIFIKACE POPULACE KOSTICOVCŮ A LIMITY PRO JEJICH LOV+ (s výjimkou plejtváka Brydeova)
plejtvák sejvalplejtvák malýplejtvák myšokplejtvák obrovskýpravé velryby, velryba grónská, keporkakvelrybka malápletvákovec šedý
KlasifikaceKvóta pro lovKlasifikaceKvóta pro lovKlasifikaceKvóta pro lovKlasifikaceKvóta pro lovKlasifikaceKvóta pro lovKlasifikaceKvóta pro lovKlasifikaceKvóta pro lov
JIŽNÍ POLOKOULE - sezóna 2007/2008 na volném moři a sezóna 2008 v pobřežních vodách
Oblast
I120°z. d. - 60°z. d.PS0-0PS0PS0PS0PS0..
II60°z. d. - 0°PS0-0PS0PS.0PS0PS0..
III0°- 70°v. d.PS0-0PS0PS0PS0PS0..
IV70°v. d. - 130°v. d.PS0-0PS0PS0PS0PS0..
V130°v. d. - 170°z. d.PS0-0PS0PS0PS0PS0..
VI170°z. d. - 120°z. d.PS0-0PS0PS0PS0PS0..
Celkový limit pro odchyt:0000
SEVERNÍ POLOKOULE -sezóna 2008
ARKTICKÁ OBLAST..........PS0..
SEVERNÍ PACIFIK
Celý regionPS0..PS0PS0PS0PS0..
Ochotské moře-západní Pacifik..-0..........
Japonské, Žluté a Východočínské moře..PS0..........
Ostatní..IMS0..........
Východní populace............SMS1
Západní populace............PS0
SEVERNÍ ATLANTIK
Celý region......PS0PS0PS0..
Západní Grónsko..PS0-192........
Newfoundland-Labrador....-0........
Východní pobřeží Kanady..-0..........
Nova ScotiaPS0..PS0........
Centrální populace..-.-.........
Východní Grónsko – Island....SMS0........
Island-Dánský průliv-0............
Španělsko – Portugalsko – Britské ostrovy....-0........
Severovýchodní populace..PS*0..........
Západní Norsko – Faerské ostrovy....PS0........
Východní Norsko....-0........
Východní populace-0............
SEVER INDICKÉHO OCEÁNU..IMS0..PS0PS0PS0..
1
K dispozici pro lov původními domorodými obyvateli nebo smluvní vládou zastupující původní domorodé obyvatele podle ustanovení odstavce 13 písm. (b) bod 2.
2
K dispozici pro zasažení původními domorodými obyvateli podle ustanovení odstavce 13 písm. (b) bod 3. Limit pro odchyt pro každý z roků 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012.
+
Nulové limity pro odchyt uvedené v tabulce 1 jako redakční změny v důsledku nabytí účinnosti odstavce 10 písm. (e) nejsou závazné pro vlády zemí, které vznesly a neodvolaly námitky proti tomuto odstavci.
*
Norská vláda vznesla ve stanovené lhůtě námitky proti klasifikaci severovýchodní atlantické populace plejtváka malého jako chráněné populace. Tato klasifikace nabyla účinnosti dne 30. ledna 1986, není však závazná pro Norsko.
Tabulka 2
Klasifikace populace a limity pro odchyt plejtváka Brydeova +
KlasifikaceKvóta pro lov
JIŽNÍ POLOKOULE – sezóna 2007/2008 na volném moři a sezóna 2008 v pobřežních vodách
Jižní Atlantik-0
Jižní Indický oceánIMS0
Jihoafrická pobřežní oblast-0
Šalomounovy ostrovyIMS0
Jihozápadní PacifikIMS0
Jihovýchodní PacifikIMS0
Peruánská oblast-0
SEVERNÍ PACIFIK – sezóna 2008
Východní oblastIMS0
Západní oblastIMS0
Východočínské mořePS0
SEVERNÍ ATLANTIK – sezóna 2008IMS0
SEVER INDICKÉHO OCEÁNU – sezóna 2008-0
+
Nulové limity pro odchyt uvedené v tabulce 2 jako redakční změny v důsledku nabytí účinnosti odstavce 10 písm. (e) nejsou závazné pro vlády zemí, které vznesly a neodvolaly námitky proti tomuto odstavci.
Tabulka 3
Klasifikace populací ozubených kytovců a kvóty pro jejich lov+
JIŽNÍ POLOKOULE – sezóna 2007/2008 na volném moři a sezóna 2008 v pobřežních vodách
vorvaň
ÚzemíZeměpisná délkaKlasifikaceKvóta pro lov
160°z. d.-30°z. d.-0
230°z. d.-20°v. d.-0
320°v. d.-60°v. d.-0
460°v. d.-90°v. d.-0
590°-130°v. d.-0
6130°v. d.-160°v. d.-0
7160°v. d.-170°z. d.-0
8170°z. d.-100°z. d.-0
9100°z. d.-60°z. d.-0
SEVERNÍ POLOKOULE – sezóna 2008
SEVERNÍ PACIFIK
Západní územíPS01
Východní území-0
SEVERNÍ ATLANTIK-0
SEVER INDICKÉHO OCEÁNU-0
tuponosí vorvaňovci
SEVERNÍ ATLANTIKPS0
1
Žádní kytovci z této populace nesmějí být loveni, dokud komise nestanoví limity pro odchyt, včetně jakýchkoli omezení co se týče velikosti a pohlaví.
+
Nulové limity pro odchyt uvedené v tabulce 3 jako redakční změny v důsledku nabytí účinnosti odstavce 10 písm. (e) nejsou závazné pro vlády zemí, které vznesly a neodvolaly námitky proti tomuto odstavci.
Harmonogram vstoupil v platnost v souladu s článkem V odst. 3 Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství dne 20. září 2007 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku. Dnem vstupu tohoto Harmonogramu v platnost přestává platit Harmonogram Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství, 1946 ve znění změn přijatých komisí na 58. výročním zasedání, Federace Svatého Kryštofa a Nevisu, 16. – 20. června 2006.
Anglické znění Harmonogramu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
1)
Mezinárodní úmluva o regulaci velrybářství přijatá dne 2. prosince 1946 ve Washingtonu byla vyhlášena pod č. 7/2007 Sb. m. s.